Základy informačních technologií
Příručka pro žáky základní škol, studenty víceletých gymnázií a účastníky počítačových kurzů
Projekt č. CZ. 1.07/1.1.03/01.0057
© Letohradské soukromé gymnázium Zpracoval: Zdeněk Nutz 2010
Obsah ZÁKLADY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ...........................................................................1 Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057 ........................................................................................................................ 1
ÚVOD ................................................................................................................................5 Pro účastníky počítačových kurzů - Hledáte práci, kde požadují znalosti na PC ? .................................................... 5
ZÁKLADY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ...........................................................................7 Co to je a z čeho se skládá osobní počítač................................................................................................................. 7 Vstupní části osobního počítače ................................................................................................................................ 8 Výstupní části osobního počítače .............................................................................................................................. 9 K čemu jsou jednotlivé části PC určeny a jak pracují............................................................................................... 10 Další části počítače umístěné v základní jednotce – pro práci uživatele nedůležité ............................................... 12 Podrobněji o tiskárnách........................................................................................................................................... 14 Scannery .................................................................................................................................................................. 16 Výprava do počítače - návštěva v běžné kanceláři .................................................................................................. 17 A komu to nestačilo, máme zde ještě jedno přirovnání! ........................................................................................ 19 Měření a vážení informací ....................................................................................................................................... 20 Operační systém a jeho funkce v počítači ............................................................................................................... 23 Praktické postupy při práci s PC .............................................................................................................................. 24 zapnutí vypnutí počítače ......................................................................................................................................... 24 Restartování počítačů .............................................................................................................................................. 25 Software - počítačové programy podle použití .................................................................................................... 25 Textové editory ......................................................................................................................................... 25 Tabulkové procesory ................................................................................................................................. 25 Prezentační programy ............................................................................................................................... 25 Databázové programy ............................................................................................................................... 26 Grafické a kreslící programy ..................................................................................................................... 26 Programy pro Internet a e-mail ................................................................................................................ 26 Programy na zpracování a přehrávání zvuku a obrazu ............................................................................. 26 Účetní a evidenční programy .................................................................................................................... 26 Zábavné a výukové programy ................................................................................................................... 26 Velká škála dalších nezařaditelných programů ......................................................................................... 26 Počítačové programy podle licence .................................................................................................................... 26 Programy označené slovíčkem Freeware ................................................................................................. 27 Programy Shareware ................................................................................................................................ 27 Programy označované jako Trial ............................................................................................................... 27 Demoverze programů ............................................................................................................................... 27 Programy, jejichž licenci si musíte koupit už před prvním použitím ........................................................ 27 Počítačové viry a ochrana proti nim ................................................................................................................... 28 Kde a jak viry vznikají ................................................................................................................................ 28 Spyware a dialery ...................................................................................................................................... 28 Některé důležité informace k virům: ........................................................................................................ 28 Jak pracují antivirové programy ................................................................................................................ 28 Řešení některých častých problémů s počítačem ................................................................................................ 29 Některé problémy po zapnutí počítače .................................................................................................... 29 Vypnutí počítače, který s vámi nekomunikuje .......................................................................................... 29
OPERAČNÍ SYSTÉM – MS WINDOWS................................................................................ 32 Grafické prostředí Windows............................................................................................................................... 32 Úvod do práce se systémem ................................................................................................................................... 32 S jakými operačními systémy se naučíte pracovat ................................................................................... 32 Operační systém Windows ....................................................................................................................... 32 Co všechno můžete najít na pracovní ploše ? ......................................................................................................... 32 Ikony - malé obrázky, které znázorňují různé objekty .............................................................................. 33 K čemu budete potřebovat Hlavní panel ? ............................................................................................... 33 Místo pro tlačítka na hlavním panelu ....................................................................................................... 33 Indikátor klávesnice .................................................................................................................................. 33 K čemu je dobrá plocha nad hlavním panelem ? ...................................................................................... 34 Některá doporučená nastavení systému Windows .................................................................................. 34 Práce s myší....................................................................................................................................................... 34 Udržujte myš v čistotě ............................................................................................................................................. 34 Co je dobré často čistit ? ........................................................................................................................... 34 Držíte myš správně ? ............................................................................................................................................... 35 Jak správně sedět u počítače při práci s myší ? ........................................................................................ 35 Jak pracovat s prsty ? ................................................................................................................................ 35 Poznámka pro leváky ................................................................................................................................ 35 Co myš všechno umí ? ............................................................................................................................................. 35 Klepni! (v některých materiálech najdete klikni, nicméně pojďme se držet termínů výrobce software) 36 Poklepej! ................................................................................................................................................... 36 Stiskni, táhni a pusť!.................................................................................................................................. 36 Klepnutí na pravé tlačítko ......................................................................................................................... 36 Spouštění a ukončování programů: .................................................................................................................... 38 Tlačítko start, neboli začněte klepnutím sem ! ......................................................................................... 38 Spouštění jednotlivých programů ............................................................................................................. 38 Ovládání oken ................................................................................................................................................... 39 Okno složky.............................................................................................................................................................. 39 Okno aplikace .......................................................................................................................................................... 39 Záhlaví okna .............................................................................................................................................. 39 Minimalizace ............................................................................................................................................. 39 Maximalizace ............................................................................................................................................ 40 Zavřít ......................................................................................................................................................... 40 Panel nabídek............................................................................................................................................ 40 Panel nástrojů ........................................................................................................................................... 41 Pracovní plocha okna ................................................................................................................................ 41 Stavový řádek ............................................................................................................................................ 41 Dialogové okno ........................................................................................................................................................ 42 Jak jej poznáte ? ........................................................................................................................................ 42 Co dialogové okno umí.............................................................................................................................. 42 Přepínání mezi okny pomocí indikátorů v hlavním panelu ....................................................................... 42 Poznámkový blok .............................................................................................................................................. 43 Uložení souboru, (nového) který ještě nebyl uložen ................................................................................ 44 Pravidla pro názvy složek i souborů .......................................................................................................... 44 Popis části klávesnice, která připomíná psací stroj................................................................................... 46 Kurzorové šipky a další klávesy ................................................................................................................. 49 Označování části textu .............................................................................................................................. 49 Kopírování a přesouvání textu pomocí příkazů ....................................................................................... 51 Kopírování a přesouvání textu pomocí klávesových zkratek ................................................................... 51 Přehled pokynů pro přesun a kopírování.................................................................................................. 51 Schránka .................................................................................................................................................... 51
Malování ........................................................................................................................................................... 51 A nyní se budete věnovat jednotlivým nástrojům programu Malování ................................................................. 53 Štětec ........................................................................................................................................................ 53 Plechovka .................................................................................................................................................. 53 Elipsa, obdélník a další tvary ..................................................................................................................... 53 Guma a barevná guma .............................................................................................................................. 53 Výběr ......................................................................................................................................................... 53 Lupa ........................................................................................................................................................... 53 Otevření souboru, který už je uložen v počítači ....................................................................................... 53 Vytváření dalších verzí již uloženého souboru, pomocí příkazu Uložit jako ............................................. 54 Kalkulačka ......................................................................................................................................................... 54 WordPad ........................................................................................................................................................... 55 Průzkumník ....................................................................................................................................................... 55 Základní princip programu ........................................................................................................................ 55 Spuštění Průzkumníka a popis oken ......................................................................................................... 56 Prozkoumávání počítače ........................................................................................................................... 56 Vytváření složky a souboru s programem Průzkumník ........................................................................................ 56 Vytvoření, přejmenování a odstranění složky ......................................................................................................... 57 Vytvoření datových souborů pomocí operačního systému..................................................................................... 58 Kopírování a přesouvání souborů a složek .............................................................................................................. 59 Kopírování souborů a složek ..................................................................................................................... 59 Přesun souborů a složek ........................................................................................................................... 60 Shrnutí jednotlivých pokynů ..................................................................................................................... 60 Vytváření zástupců složek, souborů a programů .................................................................................................... 61 Co je to zástupce a koho vlastně zastupuje .............................................................................................. 61 Je zástupce i něco jako ochranka ? ........................................................................................................... 61 Několik poznámek k zástupcům................................................................................................................ 61 Vytvoření zástupce.................................................................................................................................... 61 Zástupce programových souborů ............................................................................................................. 62 Koš a jeho možnosti ........................................................................................................................................... 62 Tento počítač, diskové jednotky ......................................................................................................................... 63 Změna pracovní plochy, spořič, vzhled, rozlišení ................................................................................................. 64 Změna pracovní plochy - tapety ............................................................................................................... 64 Spořič obrazovky ....................................................................................................................................... 65 Nastavení vzhledu operačního systému ................................................................................................... 65 Nastavení rozlišení monitoru .................................................................................................................... 65 Nastavení obnovovací frekvence. ............................................................................................................. 65 Datum a čas počítače – kalendář ........................................................................................................................ 65 Ovládací panely ................................................................................................................................................. 66 Hledání ztraceného souboru .............................................................................................................................. 66 Vyvolání nápovědy ............................................................................................................................................ 66
Úvod Otevřeli jste kníţku, která je určena ţákům druhého stupně základních škol, studentům víceletých gymnázií, studentům středních škol a také účastníkům počítačových kurzů pro dospělé. Kníţka nepojednává o konkrétním počítačovém programu, ale její prvotní snahou je usnadnit vám práci s počítačem pomocí různých příkladů a srovnání. V kníţce se snaţím vyhýbat cizím slovům a sloţitější postupy vysvětluji pomocí očíslovaných bodů tak, abyste se je mohli lehce naučit a snadno pochopit. Dnes se často s počítačovou gramotností spojuje celková úroveň vašeho vzdělání. Nicméně samotná znalost práce na počítači, bez dalších znalostí, například administrativních prací, účetnictví, obchodních záleţitostí, jazyků a podobně, vám ještě nezaručí dobrá pracovní místo.
Pro účastníky počítačových kurzů - Hledáte práci, kde požadují znalosti na PC ? Zopakujte si svoje znalosti podle této příručky. Pokud je ve firmě, kde se ucházíte o místo poţadována znalost konkrétního programu a vy jej neznáte, zjistěte si jeho přesný název a verzi a přihlaste se do kurzu. Snaţte se být hodně mezi lidmi, mluvte s nimi o tom, ţe hledáte místo a ţe počítač uţ je váš kamarád. Ať chcete nebo ne, hodně míst dnes získáte jako dobrý typ od známého. Zkuste inzeráty, internet i personální agentury. Svůj ţivotopis můţete zanechat na některém internetovém portálu i s obory, ve kterých hledáte uplatnění. Na známých vyhledávačích (www.seznam.cz, www.centrum.cz), a podobně bývají oddělení nazvané Práce, Zaměstnání, Jobs, Kariéra. Na stránkách www.prace.cz najdete například všechny moţné informace a návody, včetně seznamů například personálních agentur. Hledáte li místo s poţadovanou vyšší kvalifikací, navštivte například job.atlas.cz www.jobs.cz. Další zajímavé adresy jsou například: (www.uradprace.cz, www.rhi.cz, www.jobpilot.cz, www.jobonline.cz, www.ejob.cz, www.cvonline.cz, www.joblist.cz, www.hotjobs.cz, www.personal.cz) Pokud na vás chtějí „CV“ jedná se o strukturovaný ţivotopis. To znamená heslovitý seznam, kde nejprve napíšete své jméno a kontakt na vás. Potom v bodech uvedete vzdělání, jazyky, praxi a další dovednosti. Nezapomeňte přiloţit i průvodní dopis, ve kterém krátce popište svoje přednosti, například ochotu rychle se učit nové věci, flexibilitu, pečlivost spolehlivost. Ţivotopis mějte připravený v písemné i elektronické podobě. Někde budou poţadovat jeho zaslání pomocí e-mailu, někde písemně. Na pohovor se důkladně připravte. Vezměte si odpovídající oblečení, buďte upravení a optimisticky naladění. Dbejte na dochvilnost. Působit musíte sebejistě. Vyzdvihněte své znalosti, dovednosti a předchozí praxi. Nelţete a nevymýšlejte si. Pokud máte děti, nikdy to nezapírejte, ale hned řekněte, jak máte zajištěno jejich hlídání v případě jejich onemocnění. Pokud jste ze vzdálenějšího místa, připravte si také odpověď na způsob vašeho spolehlivého dojíţdění. Odpovídejte stručně a jasně. Být komunikativní, není totéţ co upovídaný. Dbejte na první dojem. Pokud právě ţádnou práci nemáte, nemusíte to zrovna zdůrazňovat, lépe je říci: Něco mám, ale hledám lepší. Při konkurzech nikdy nepomlouvejte vašeho bývalého zaměstnavatele, nebuďte „všeznalci“ a „brouci pytlíkové“, ale na druhou stranu vyzvedněte své schopnosti, pečlivost, svědomitost, smysl pro pořádek, schopnost učit se s radostí nové věci. Nechovejte se světácky, ale sebevědomě. Není to jedno a totéţ.
Na otázku, zda umíte pracovat s osobním počítačem, sebevědomě odpovězte: „ANO, UMÍM“. Pokud neznáte program, na který se vás ptají, řekněte, ţe jste ochotní se jej v nejkratší moţné době naučit. Vyhýbejte se slovům začínající na "ne" - Neumím, neznám, nejde. Nenechte se odradit negativním výsledkem pohovoru a snaţte se být s firmou dále v kontaktu. Mohou se na vás obrátit při hledání dalšího zaměstnance.
Základy informačních technologií Co to je a z čeho se skládá osobní počítač Pojďte se nyní podívat na osobní počítač, podle anglických slov (personal computer), rovněţ nazývaný PC. Nejprve se naučíte, co znamenají tyto často pouţívané pojmy: Stolní počítač Počítač se skládá z počítačové skříně, která můţe mít různé podoby (tower – věţ, desktop naleţato) a z monitoru. Doplněn je o klávesnici a myš. Tyto počítače jsou vlastně stavebnice a
jejich výhodou je snadná výměna jednotlivých součástek. Stolní počítač je uţ při nákupu levnější neţ počítač přenosný a můţete jej v průběhu času dále vylepšovat. Notebook Přenosný počítač (notebook – zápisník, notes…) je počítač určený především těm, kteří jej opravdu přenášet potřebují. Nevýhodou je vyšší cena, zejména cena oprav. Částečně lze u některých modelů součásti dále vylepšovat, ale praxe ukazuje, jak notebooky morálně stárnou rychleji neţ počítače stolní. Zvláštní podskupinu tvoří levné netbooky. Jsou určeny pro práci na internetu, například ke komunikaci. Ale dopis v nich také napíšete. Toto rozdělení nikdy nebude konečné, neboť existují další systémy, například počítač zabudovaný v monitoru nebo takzvaný tenký klient, kdy je z několika míst ovládán jeden počítač podobně.
Hardware Vše co má měřitelnou hmotnost a můţete si na to sáhnout, například monitor, klávesnice, myš nebo tiskárna a další zařízení.
Software Software je obecný termín pro počítačové programy. Ty jsou umístěny v počítači nebo na jiných nosičích a ţádnou hmotnost nemají, ani je nemůţete vzít do ruky. Jako příklad můžete využít disk DVD. Stříbrný kotouček, který držíte v ruce je hardware a na něm umístěný počítačový program pro vedení vašeho účetnictví je software.
Data Kromě programů jsou v počítači uloţeny informace, které někde získáváme, tvoříme nebo upravujeme. Jsou to různé dokumenty, tabulky, prezentace, obrázky, písničky nebo celé filmy. Právě ta námi vytvořená data jsou pro nás nejdůležitější ze všech ostatních součástí počítače a ze všech počítačových programů. Často mají mnohonásobně větší hodnotu a jsou nenahraditelná. Na tuto skutečnost prosím nikdy nezapomínejte
Vstupní části osobního počítače Klávesnice Jedná se o vstupní zařízení, které umoţňuje počítač ovládat a zadávat do něho informace pomocí kláves. Klávesnice dnes není drahá záleţitost a je vhodné investovat do takové, která vám nejlépe vyhovuje. U stolních počítačů bych začátečníkům doporučil klávesnici s červeně označenými českými znaky. Počítačová myš Je to vstupní polohovací zařízení, které usnadňuje ovládání většiny počítačových programů. Dnes jiţ původní mechanické myší nahradili myši laserové. Ne všechny povrchy stolu jsou ale pro ně vhodné a je třeba to vyzkoušet. Nepouţívejte ale staré drsné podloţky, které byly určeny pro mechanickou myš. Budoucnost je zřejmě v dotykových monitorech a tak moţná i myš brzy zmizí v propadlišti počítačových dějin. Ne vždy je pokyn myší rychlejší než pokyn z klávesnice. Záleží na konkrétních okolnostech, například i na tom, jestli jste v předchozím pokynu drželi myš, nebo měli ruku na klávesnici.
Scanner Vstupní zařízení, podobné kopírce, které přenese obraz, text či jiná data do počítače v digitální podobě. Dnes bývá scanner součástí moderních tiskáren a bk běţnému vytváření kopíi ani počítač nepotřebujete.
Digitální fotoaparát a digitální kamera Digitální fotoaparáty i kamery se stali běţnou součástí, protoţe počítač umoţňuje zpracování fotografií a film, můţeme je zařadit k jeho vstupním zařízením.
Výstupní části osobního počítače Monitor Monitor je výstupní zařízení, které zobrazuje (monitoruje) vše, na čem právě s počítačem pracujete. Monitory s klasickou obrazovkou jsou nahrazovány plochými monitory LCD (Liquid crystal display – Obrazovka z tekutých krystalů). Monitory se liší velkostí, udávanou v délce úhlopříčky v palcích (2,54 cm). Monitory jsou klasické nebo dotykové. Monitory se připojují ke grafické kartě (viz níţe) a to buď analogovým kabelem (VGA) nebo digitálním kabelem (DVI). Budoucnost bude zřejmě patřit technologii OLED (Organic Light Emitting Diode), kdy černá bude skutečně černá a monitor si srolujete jako folii. Tiskárna Výstupní zařízení, určené k tisku dokumentů, obrázků a fotografií. Tiskárny mohou k tisku pouţívat obyčejný nebo speciální papír, ale i fólie. Druhy tiskáren probereme v další části Reproduktory Reproduktory umoţňují poslouchat zvuky, hudební skladby, zvuk u filmů a podobně. A řada dalších zařízení, která je možno k počítači připojit
K čemu jsou jednotlivé části PC určeny a jak pracují Nyní se budete věnovat počítačové skříni stolního počítače neboli základní jednotce. U notebooku je základní jednotka součástí celého přístroje. Základní jednotka obsahuje zařízení, se kterými se budete přímo či nepřímo setkávat během své práce a další součástky, které jsou v počítači nutné k jeho činnosti. Zařízení, které potřebujete ke své práci znát, jsou tato:
Pevný disk, označovaný zkratkou HDD (hard disc) Svůj název získal proto, ţe je v počítači pevně připojen a běţně jej nelze z počítače vyjmout. Je to zařízení, které slouţí k uloţení všech počítačových programů a dat. Programy a data jsou na disku uloţena ve formě souborů. Soubory jsou uspořádány zejména z důvodu přehlednosti do Složek. K souborům a sloţkám se v další části kníţky vrátíme. Vše co na pevný disk uložíte, na něm zůstane zachováno i po vypnutí počítače! To je poměrně důleţité na zapamatování. Velikost pevného disku rozhoduje o tom, kolik programů a dat si počítač pamatuje, i kdyţ je vypnutý. Na rychlost počítače má velikost disku jen nepatrný vliv. Programy se na pevný disk instalují a data se ukládají. Disketová mechanika, označovaná jako FDD (floppy disc drive) Disketová mechanika a disketa jiţ patří historii. Slouţila k přenášení dat mezi počítači, ale pro současné potřeby měla malou kapacitu. Dnes byste na ní nepřenesli ani jedinou písničku. Mechanika DVD - RW (digital versatile disc - rewritable) Tato mechanika se stala univerzálním zařízením pro čtení i ukládání (vypalování) libovolného počítačového programu nebo počítačových dat. Pracovat umí se všemi medii, která jsou na trhu a to jak s CD (compact disc) tak s DVD. Nezáleţí, zda jsou určena ke čtení nebo k zápisu, nezáleţí na typu DVD+R nebo DVD-R. Jak postupoval vývoj, můžete ve starších počítačích najít mechaniky, které umožňovali pouze číst CD (compact disc - read only memory), nebo takzvaná Comba. Ta CD zapisovala, ale DVD jen četla. Bývá to trochu záludnost, neboť to na nich podle pohledu nepoznáte. Velmi častou otázkou bývá spolehlivost a hlavně trvanlivost dat umístěných na DVD discích. Bohužel je mnohem kratší, než se původně uvádělo. Pesimisti uvádějí i méně než 1 rok. Zálohujte proto na externí pevné disky, viz níže.
Mechanika Blu-ray (modrý paprsek) Tento moderní druh mechanik a příslušných médií se dostává do povědomí postupně, ne však tak rychle, jak se původně myslelo. Umoţňuje ukládat mnohonásobně více dat neţ DVD (asi 11x), jeho hlavním smyslem je ale uloţení filmů s vysokým rozlišením (více neţ 1 080 řádků) v kvalitě HD. Komerční rozšíření systému Blu-ray do domácností ale znamená výměnu přehrávače a zatím zůstává otázkou, zda při dnešních možnostech přenosu signálu (satelit, ADSL, digitální pozemní vysílání) bude o zařízení vůbec zájem.
Přenosná paměť Flash Právě tato zařízení plně nahradila diskety a jsou určena především pro přenášení počítačových dat mezi počítači, pokud jiné přenesení, například po počítačové síti nebo Internetu není moţné. Jedna se o statické zařízení, nic se v něm nehýbe. Nedosahují rychlosti pevného disku a jejich spolehlivost je občas také problematická. Rychlost spuštění například rozsáhlých prezentací přímo z této paměti tak bývá někdy zklamáním a ani vám to nedoporučuji. Nikdy se na ně nepoléhejte natolik, abyste důležitá data neměli uložena ještě někde jinde.
Externí pevné disky Externí pevný disk by měl patřit do výbavy kaţdého domácího počítače. Jeho základní vyuţití, kromě přenosu velkého mnoţství dat mezi počítači, by mělo být zálohování datových souborů, umístěných na vnitřním disku počítače. Připojuje se do zdířky USB nebo e-Sata. USB je sice pomalejší ale pro běţnou práci plně vyhovuje. Vždy si uvědomujte hodnotu svých datových souborů a porovnejte si ji s cenou takového zařízení. Moţná se budete divit, jak to, ţe jste na to nepřišli uţ dávno. Externí pevný disk v provedení s klasickým diskem je nutné napájet externím zdrojem, coţ můţe být trochu nepraktické, nicméně provedení s diskem do notebooků 2,5“ se napájí z USB zdířky. Takový pevný disk má mnohonásobně větší kapacitu a je spolehlivější neţ paměť Flash, zvláště ta na klíčence.
Operační paměť označovaná jako RAM (random access memory) Jedná se o elektronickou součástku, skrytou uvnitř základní jednotky, která je funkční pouze v době, kdy je počítač zapnutý. Naopak při vypnutí počítače se operační paměť okamţitě vymaţe. Můţete si představit, ţe v operační paměti se odehrává vše, s čím počítač pracuje a co vidíte na monitoru. Do operační paměti si na potřebnou dobu počítač umístí počítačový program s informací, kterou potřebuje zpracovat. Je to tedy jakási krátkodobá paměť, tak trochu jedním uchem tam, a druhým ven. Velikost operační paměti je důležitá, protože výrazně ovlivňuje rychlost, s jakou počítač informace zpracovává. Uţivatel počítače přímo neovládá co přesně je a není v paměti umístěno, ale můţe to ovlivnit tím, ţe nepouţívá zbytečně programy, které právě nepotřebuje. V operační paměti jsou rovněž spuštěny různé doplňující programy, například animovaná myš, nebo plastické lišty a průhledná okna. Dále je spuštěn antivirový program a někdy i spousta zbytečností. Je jen na Vás, jestli chcete s počítačem smysluplně pracovat, nebo si s ním hrát.
Další části počítače umístěné v základní jednotce – pro práci uživatele nedůležité Procesor, označovaný jako CPU (central processing unit) Tuto důleţitou součástku lze přirovnat k srdci počítače. Podle jejího typu se počítače rozlišují. Kromě označení typu se udává také rychlost v jednotkách MHz nebo GHz. (megahertz a gigahertz). Příklad: Počítač INTELPentium Dual Core 2,7 GHz má v procesoru dvě jádra a jeho rychlost je 2 700 MHz. (1 „Giga“ je 1000 „Mega“) Základní deska (mainboard) Deska skládající se z několika vrstev plošných spojů. Obsahuje mnoţství zásuvek (slotů) pro připojení všech ostatních součástí. K základní desce jsou připojeny všechna zařízení a součástky v počítači. I kvalita základní desky ovlivňuje rychlost počítače.
Zvuková karta Zařízení, umoţňující převod zvukových souborů na slyšitelný zvuk. Ke zvukové kartě se připojují reproduktory nebo reproduktorové soustavy, případně mikrofon, nebo jiný zdroj zvukového signálu. Mívá od tří aţ například po 6 nebo více zdířek. Běţně je důleţitá zelená, jako výstup pro sluchátka nebo reproduktory a červeno-růţová pro mikrofon.
Grafická karta (obsahuje grafický procesor - Graphic Processing Unit) Monitor připojujete ke grafické kartě. Ta je zasunuta uvnitř počítače do zásuvky, které se říká slot. Starší karty do slotu s označením PCI, novější s označením AGP a současné s označením PCI Eress x16. Grafická karta je prostředníkem mezi počítačem a monitorem. Umoţňuje, aby se obraz v počítači vytvořil a zobrazil na monitoru. Na typu a výkonu grafické karty (velikosti paměti a typu procesoru na kartě) záleţí její schopnost, zobrazovat sloţité grafické objekty a prostorovou 3D grafiku (například pro prostorové ztvárnění her nebo rýsovací 3D programy). Některé grafické karty mají ještě výstupní konektory pro připojení televizního přijímače nebo videa. Různé druhy karet umoţňují analogové připojení (VGA), nebo digitální (DVI) a také například televizní (CHINCH nebo moderní HDMI). Mezi DVI a VGA existují redukce. Obráceně nikoliv. Síťová karta Jak uţ název napovídá, slouţí tyto karty na připojení počítače k počítačové síti, nebo na propojení více počítačů mezi sebou. Síťová karta má zásuvku označovanou správně jako RJ45. Karty se liší podle rychlosti, kterou data přenášejí a to 100 nebo 1 000 Megabitů za /sekundu. Zvuková i síťová karta je dnes i u stolních počítačů integrována přímo základní desce. Vždy je však umožněno, doplnit počítač o vlastní výkonnější součástky. Rovněž grafická karta je na některých základních deskách integrována. Existují ale programy, například pro střih videa, pro které je taková karta málo výkonná.
Modem Modem je karta nebo externí zařízení, které převádí digitální data na analogový zvuk a obráceně. Tím je moţné propojit počítače na dálku pomocí zcela běţné telefonní linky. Nicméně vzhledem k dnešním moţnostem propojení počítačů a jiných řešení připojení k internetu tato záleţitost upadá v zapomnění. Modem má podobnou zásuvku jako síťová karta, ale menší, telefonní, označenou jako RJ47. Modemem je stále vybavena většina notebooků.
Porty COM1, COM2, PS2 a LPT Umoţňují připojení starších zařízení jako je například počítačová myš. LPT je zásuvka pro připojení starších typů tiskáren a scannerů. PS2, to je ta kulatá zásuvka zelená pro myš a fialová pro klávesnici. Postupně jsou všechny nahrazovány zdířkami USB. Na notebooku uţ je většinou nehledejte. Připojování a odpojování zařízení u těchto starších typů je potřeba provádět při vypnutém počítači.
USB Je dnes nejpouţívanější typ konektoru, umoţňující připojení mnoha zařízení současně. Některá z nich mohou být prostřednictvím tohoto konektoru i napájena. Slouţí k připojení moderních tiskáren, scannerů, digitálních fotoaparátů, ale i myší nebo externích pevných disků. USB uţ dnes mohou vyuţít i moderní typy videokamer. Jeho předností je velká rychlost a snadné připojení a odpojení zařízení a to i za provozu počítače. USB zdířka také prošla svým vývojem USB 1.0, USB 2.0 a na řadu nyní přichází USB 3.0. Vždy jde o zvýšení přenosové rychlosti.
Podrobněji o tiskárnách
Představy o bezpapírových úřadech a datech uloţených pouze na magnetických nosičích jsou stále v nedohlednu a tak toto výstupní zařízení patří téměř k povinné výbavě kaţdého počítače. Moderní barevné tiskárny umoţňují tisk fotografií. K tomu pouţívají speciální fotografický papír. Mohou také tisknout na průhledné nebo samolepící fólie, štítky a podobně.
Tiskárna jehličková, pracující na principu, podobném psacímu stroji
Je vybavena, podobně jako psací stroj, páskou napuštěnou inkoustem. Najdete ji na místech, kde nezáleţí na kvalitě tisku, například při tisku účtenek. Výhodou je opravdu levný tisk, nevýhodou nekvalitní vzhled tisku a jejich hlučný provoz. Princip jehličkové tiskárny spočívá v tom, ţe pomocí vysunutí určitého mnoţství jehliček vytvoří příslušné písmenko, které potom průklepem přes pásku natiskne na papír.
Tiskárna inkoustová Má speciální tiskovou hlavu, která pomocí zvláštního zařízení přenáší malé kapičky inkoustu (bublinky) na papír. Ke své činnosti potřebuje doplňovat inkoust, coţ se děje prostřednictvím
inkoustových náplní (cartridge). K výhodám patří hlavně barevný a poměrně kvalitní tisk. Ve srovnání s barevnými laserovými tiskárnami jsou barevné inkoustové podstatně levnější. Tiskárny bývají vybaveny i scannerem. Potom se jim vznešeně říká multifunkční zařízení. Je z nich vlastně barevná kopírka. Velkou výhodou je vybavení pro oboustranný tisk, nebo potisk DVD. Správně by se měly tyto náplně s inkoustem vyměňovat za značkové. Vzhledem k jejich vysoké ceně jsou na trhu k dostání různé pomůcky, obsahující injekční stříkačky, držáčky a vrtáky, které umožňují poněkud amatérským způsobem náplně doplňovat. Drahý provoz inkoustových tiskáren lze zmírnit nákupem dražších typů tiskáren, které mají barevné nádobky na inkoust oddělené od tiskových hlav, a to nejlépe takové, ve kterých je pro každou barvu vlastní nádobka. Platí jednoduché pravidlo: Levná tiskárna má drahý provoz a naopak. Dále lze nakupovat neznačkové náplně a vyměňovat u nich elektronický čip. Přijdete ale o schopnost automatického hlídání hladiny inkoustu a barvy budou tak trochu jiné než na monitoru. Ani záruka už se na Vás vztahovat nebude.
Tiskárna laserová, tiskárna s nejkvalitnějším tiskem Laserové tiskárny potřebují k tisku prášek, kterému se říká toner. Většinou se do nich nesype, ale vyměňuje se celá náplň. Tento prášek je pomocí tepla a speciálního zařízení napařován na papír následně zapékán v zapékací jednotce. Proto pozor, některé speciální papíry mohou takovou tiskárnu i poškodit, nebo se v nich různě zkroutit. Kromě toho je třeba po určité době vyměnit i tiskový válec i zapékací jednotku, coţ je nákladná záleţitost. Přesto bývá tisk laserových tiskáren nejlevnější, nejrychlejší, nejkvalitnější a odolný vodě. V dostupných cenách umoţňují tyto tiskárny pouze černobílý tisk. Barevné laserové tiskárny prozatím odrazují svojí vysokou pořizovací cenou. Některé typy tiskáren jsou tiskárny síťové. Znamená to, že je můžete připojit kamkoliv do sítě a o jejich provoz se stará centrální server. I nesíťovou tiskárnu stačí vybavit zařízením PrintServer a je z ní tiskárna síťová. Tiskárny ve firmách většinou nejsou u každého počítače, ale jsou připojeny někde v počítačové síti. Před tiskem si dobře zkontrolujte, na jakou tiskárnu vlastně svoje dokumenty posíláte k tisku. Ať je potom nemusíte hledat po celé firmě. (Takový soukromý dopis poslaný omylem řediteli firmy na jeho tiskárnu, nebývá dobrým úvodem do vašeho nového zaměstnání)
Scannery
Dnes jiţ většinou stolní, kromě těch na snímání čárového kódu, které mohou být i ruční. Zařízení se podobá kopírce. Slouţí na digitalizaci obrazu, coţ znamená uloţení obrazu dokumentu do počítače k jeho dalšímu zpracování nebo archivaci. Dokument můţete uloţit do
počítače jako obrázek, formát PDF nebo jako text. Programy, které rozpoznají jednotlivá písmenka textu, se všeobecně nazývají OCR. Text je potom moţné dále upravovat, jako byste jej právě napsali v počítači. Do počítače máte díky scanneru moţnost uloţit vaše papírové fotografie a ty potom promítat na monitoru, uloţit na CD, odeslat e-mailem a podobně. Scannery umoţňují skenované dokumenty posílat přes počítač přímo na tiskárnu. Vznikne tak kopírka a ve spojení s barevnou tiskárnou, dokonce kopírka barevná. Scannery bývají součástí některých tiskáren. Existují přídavná zařízení nebo speciální scannery, které mohou scanovat dokonce i plastické předměty, nebo negativy a diapozitivy. Připojení tiskáren a scannerů k počítači se liší podle provedení. Starší typy jsou připojeny pomocí kabelu se širokým plochým konektorem nazývaným LPT a modernější malou zásuvkou USB. Například digitální fotoaparáty se už dnes připojují pouze do zásuvky USB.
Výprava do počítače - návštěva v běžné kanceláři Někteří ze začínajících uţivatelů to, jak počítač pracuje, nikdy správně nepochopí. Pro ně mám řešení vyzkoušená na lidech. Pojďte se nyní trochu odpoutat od ryze technických popisů a vydejte se na cestu do počítače z pohledu vám dobře známých věcí. Nejprve přirovnám počítač ke kanceláři.
Kdo je to „SAMO“ a kdo je to „NĚKDO“ ? Uvnitř počítače opravdu nebydlí Ti dva pánové, mezi uţivateli velmi často citovaní tvorečkové, kteří za všechno mohou. Určitě jste to uţ někde slyšeli - SAMO se mě to smazalo - SAMO se mě to rozházelo - NĚKDO mě tu zprávu pro šéfa někam zašantročil - NĚKDO mě smazal paměť atd. Jen tak potichu - mezi námi - nemáte ty dva pány i ve své domácnosti ? Takţe pojďte proniknout do tajů počítače tak, abyste se uţ na pány SAMO a NĚKDO nemuseli stále vymlouvat. Představte si jednotlivé části (ty důleţité pro vaši činnost) jako věci, se kterými jste se uţ setkali. Věřím, ţe se mi touto metodou podaří dokázat, ţe počítač není zase tak sloţité a nezvladatelné zařízení, jak se vám moţná na první pohled zdá.
Pracovní plocha jako deska pracovního stolu. Nebudu daleko od představy, kterou měl autor systému Windows, kdyţ vám nabídnu, aby jste si pracovní plochu na monitoru představili jako plochu kancelářského stolu. U někoho na něm vidíte perfektní pořádek, prázdno a čisto, naopak někdo jako by snad ani nevěděl, k čemu má stůl vlastně šuplíky, o nějaké skříni ani nemluvě. Je dost zajímavé pozorovat lidi, ţe stejný nepořádek, jako mají na svých stolech se většinou nachází i na jejich monitorech. Kromě toho je také neméně zajímavé, ţe čím vyšší postavení ve firmě, tím prázdnější stůl. Pevný disk jako kancelářská skříň plná složek a šanonů Určitě si dovedete představit, ţe úředník, který není zrovna velký nepořádník, někam ukládá své výtvory. Kam jinam neţ do nějaké skříně. Důleţité dokumenty tam zamkne, zhasne světla, odejde domů a tiše doufá, ţe aţ znovu opět nastoupí do pracovního procesu, ţe tam všeho najde, jak to tam dal. Nechte jej v této nezlomné víře a mějte za to, ţe podobně jako do skříně, ukládají se naše informace na pevný disk proto, aby jste je tam kdykoliv si vzpomenete, opět našli.
Disketa jako kufřík na přenášení informací Co to nosí pan ouřada v ruce do své kanceláře? No přece příruční kufřík. Je potřeba odnést si práci domů? Je potřeba zanést nějaké spisy do sousední firmy? Nebo někam dobře uschovat kopie důleţitých dokumentů ? Na vše je tu přenosná paměť Flash (známá spíše pod názvem „fleška“ nebo externí pevný disk. Přenos dat mezi počítači, připojenými na internet lze realizovat pomocí různých internetových úloţišť, například www.uschovna.cz. Malé soubory lze také jednoduše poslat poštou jako přílohu k E-mailu. Operační paměť - pan ouřada, který umí přemýšlet Tak ale chybí tu jedna důleţitá věc. Slyšíte to ticho? No ano. Kancelář bychom měli, ale není nikdo, kdo by v ní pracoval. Potřebujete úředníka. Nejlépe někoho, kdo by uměl naše informace rychle zpracovat, upravit, kdy by tu přemýšlel a vymýšlel, aţ by se mu z hlavy kouřilo. A uţ přichází. Spouštíte počítač a na jeho obrazovce vidíte jak se probouzí. Do naší kanceláře přichází Operační paměť. Vytahuje ze skříně šanon s nápisem Kulturní středisko a z něj Smlouvu s hudební skupinou, pokládá jí na stůl, něco do ní zapisuje a vrací jí opět do skříně. Zhasíná a odchází. Počítač se vypíná. Operační paměť se vymaţe.
Čím bystřejší a rychlejší úředník, tím mu jde vše lépe od ruky. I o rychlosti počítače rozhoduje, jak veliká je jeho operační paměť. Rychlost počítače ovlivňují i další součástky, přesto si troufám tvrdit, že mnoha starším počítačům by zvýšení operační paměti hodně prospělo.
A komu to nestačilo, máme zde ještě jedno přirovnání! Plocha jako žehlící prkno Na ţehlící prkno pokládáte prádlo, které potřebujete vyţehlit. Vyţehlené prádlo na prkně
nenecháváte, ani by se tam všechno nevešlo. Stejně tak plocha vašeho počítače. Měla by slouţit pouze k dočasnému uloţení nějaké informace. Vyţehlit a pryč ! Pevný disk, to je určitě ta skříň na čisté ale i špinavé prádlo Prádelník, skříň kam ukládáte svoje prádlo do přehledných regálků, šuplíků a štůsků, to je
přesně to, k čemu v počítači slouţí pevný disk. Celkem samozřejmě předpokládáte, ţe povlečení uloţené v prádelníku snadno najdete, aţ jej budete potřebovat. To v případě, ţe je umístěno ve správném šuplíku. I vaše fotografie, uloţené na pevném disku počítače jsou v šuplíku. Jenţe tomu šuplíku budete říkat sloţka. A čím větší prádelník, tím můţete doma skladovat více prádla. Na rychlost praní to ale vliv mít nebude. Stejně tak, jako kdyţ potřebujete větší prádelník, můţe váš počítač časem potřebovat větší pevný disk. Prádelní koš, spíš jen takový malý košíček na prádlo Potřebujete zanést nějaké prádlo do čistírny? Dejte jej do koše na prádlo a zaneste jej tam. Podobně můţete fotku svého dítěte zanést ukázat svoji kamarádce na disketě. Tedy pokud vaše kamarádka vlastní počítač. Automatická pračka, ta to všechno vypere, některá i vysuší A jdete prát. Vyndáte špinavé prádlo z prádelníku a umístíte jej do pračky. Čím větší pračku máte, tím dřív bude vypráno. Ale pozor, aţ pračka dopere, nezapomeňte ji vyprázdnit a prádlo dát na ţehlící prkno nebo úhledně uloţit do prádelníku. Uţ jste asi pochopili. To co za vás vypralo, byla operační paměť. Vše zpracovala a přepracovala a neţ vypnete počítač, nezapomeňte všechno pěkně uloţit na pevný disk! Operační paměť se totiţ při vypnutí počítače vymaţe! A ţe vám vyprání prádla dlouho trvalo? Investovat můţete do větší nebo lepší pračky.
Měření a vážení informací Máte před sebou téma, poněkud připomínající školní léta, ale předem vás ujišťuji, nebude to nic, z čeho byste museli mít nějaký strach.
Proč vůbec potřebujete množství informací měřit Nejprve na vysvětlenou, proč je důleţité data měřit. Důvod je celkem prostý. Uţ jste se dozvěděli, ţe informace se ukládají na pevný disk, diskety, CD a počítač si zase umísťuje programy do operační paměti. Vás by mělo během práce zajímat, kolik kam se toho vejde. Velikost, neboli mnoţství spotřebovaného paměťového prostoru vás rovněţ zajímá například při rozhodování o nákupu pevného disku, nebo při zasílání informací pomocí e-mailu. Získáte-li pomocí scanneru obrázek a potřebujete si jej odnést domů, určitě vás bude zajímat, zda to bude moţné na disketě, nebo, zda se takto zpracovaný obrázek na disketu nevejde a budete muset pouţít zapisovací CD.
Jedničky a nuly - základní princip počítačové paměti Bit z anglického (Binary Digit) je základní jednotka informace, přenosu či toku dat. Můţe mít jen dvě hodnoty „0“ nebo „1“. Jeden bit si tedy můţe pamatovat pouze Ano nebo Ne. Můţete se například se sousedkou domluvit, ţe kdyţ necháte u vchodu do vašeho domu rozsvíceno, znamená to, ţe jste do kina nešla a ţe můţe přijít na návštěvu. Ţe si má vzít s sebou lahvičku Bayleys, to jí uţ jednou ţárovkou nepovíte. Ke sdělení této, i tak dost důleţité informace jste spotřebovala 1 bit paměti. Bity se používají pro porovnání rychlosti sítí, například připojení k internetu. Mají jednotku kB/s (někdy také kBps nebo kbit/s) = tisíc bitů za sekundu – jeden bit se tedy značí malým písmenem b) Příklad: Rychlost připojení k internetu je 8 000 kbit/s dokáže přenést do vašeho počítače 8 000/8=1 000 kB (kilobajtů za sekundu)
Bajt - jednotka, která už si toho pamatuje víc Byte (nebo počeštěné Bajt) je skupina obsahující 8 bitů. Protoţe Bajt má v sobě těch malých bitů 8, uţ si můţe pamatovat 256 různých informací. S přehledem tak zvládne například celou abecedu, nebo 256 různých barev jednoho bodu obrázku. Kdyţ takových 8 bitů postavíte pěkně do řady a řeknete jim, ať si zapamatují písmenko „A“ bude to vypadat takto 0 1 0 0 0 0 0 1. A to co vidíte, to je jeden Bajt. Na Bayleys byste ale takových bajtů spotřebovali 7.
Násobky jednotky Bajt Jednotku Bajt značíme velkým písmenem B. Jedná se o jednotku příliš malou a proto si jí tisíckrát zvětšíme. Je to podobné jako u váţení. Jednotka pro váţení je jeden gram, ale pouţívá se spíše kg. Kilobajt, Megabajt, Gigabajt, Terabajt Kilobajt se pouţívá pro určování velikostí jednotlivých souborů a její značka je kB. Jeden kB obsahuje 1 000 Bajtů. Některé soubory, zvláště, pokud je jich víc pohromadě, mají velikost, na kterou jsou i kilobajty krátké. Přichází opět na řadu „tisícinásobek“, aby vyrobil jednotku, která těch malých Bajtů obsahuje milión a tou je Megabajt, zkráceně MB. Jeden MB obsahuje 1 000 kB coţ je také 1 000 000 B. Pokud si myslíte, ţe by to uţ stačilo, rád bych vás při tom nechal. Ale nemůţu. Máte totiţ
pevné disky. Na jejich velikost je i MB krátký. Opět jej tisíckrát zvětšíte a získáte gigabajt, se značkou GB. Jeden GB má 1 000 MB , 1 000 000 kB a 1 000 000 000 B. Pokrok nezastavíte a tak v současnosti přibyla i další tisíc krát větší jednotka a tou je Terabajt. A když to všechno umístíte do přehledné tabulky 1 kB 1 MB 1 GB 1 TB
1 000 B 1 000 kB nebo 1 000 000 B 1 000 MB nebo 1 000 000 kB nebo 1 000 000 000 B 1 000 GB 1 000 000 MB nebo 1 000 000 000 kB nebo 1 000 000 000 000 B
Jaké velikosti mají zařízení pro ukládání informací ? Velikost USB Flash paměti je od 128 MB a aţ do desítek GB. Velikost pevného disku je od 20 GB do několika tisíc GB. Ve starých počítačích můžete najít i disk 40 MB, ale dnes se používají disky 80, 120, 500 GB a více
Velkost CD je 700 MB, DVD 4,3 – 8 GB, Blue-ray 50 GB Operační paměť má také svojí velikost v násobcích MB - 16, 32, 64, 128, 256, 512, 1GB, 2GB, 4GB, 8GB, 16 GB…
O zaplnění operační paměti si rozhoduje počítač, takže s její velikostí se setkáte při nákupu nebo porovnávání počítače. Malé doporučení - zjistěte si velikost RAM vašeho počítače a zeptejte se odborníků, zda by zvětšení paměti nepomohlo vašemu miláčkovi, (myšlen počítač) ke zvýšení jeho výkonu!
Operační systém a jeho funkce v počítači Co to je operační systém Uţ víte, ţe počítač má na svém pevném disku uloţené informace, ale také počítačové programy. Uloţení programu na pevný disk se říká instalování. Počítačové programy jsou připraveny pomáhat vám ve vaší práci. Stále tu však něco chybí. Chybí tu něco, co by zprostředkovalo domluvu mezi vámi a počítačem, co by počítač rozhýbalo, uvedlo by do provozu jeho součásti a co by vám umoţnilo se s počítačem domlouvat. K tomu všemu potřebujete základní počítačový program, bez kterého by ţádný počítač nemohl pracovat. Tento základní program se jmenuje Operační systém. Mohl by počítač pracovat i bez operačního systému ? Počítač bez operačního systému můţete jenom zapnout. Kromě úvodní, většinou černobílé obrazovky s několika informacemi a čísly o vašem počítači se dále nebude dít vůbec nic. Jaké operační systémy budete používat ? Vaší prací vás bude provázet operační systém, který se jmenuje Windows. Jak šel čas, uţivatelé postupně pouţívali Windows 95, Windows 98… a vaším průvodcem v této příručce bude systém Windows . Neznamená to však, ţe se nezmíníme i o funkcích, ve kterých se tyto systémy
navzájem liší. Naším cílem je naučit vás pracovat s libovolnou verzí systému Windows. Kromě toho se místy zmíníme i o předchůdci systému Windows a to o systému, který se jmenuje MS-DOS. I dnes se s ním můţete na mnoha pracovištích setkat. Autoškolu také nebudete dělat na Trabantech, ale ţe by uţ nejezdili, to se říci nedá. Součástí systému Windows se postupem času stalo velké mnoţství různých uţivatelských programů, se kterými se rovněţ seznámíte.
Praktické postupy při práci s PC Několikrát uţ jsem tu zmínil slovo uţivatel. Neţ půjdete dál, rád bych vám na příkladu vysvětlil, co myslím tím, kdyţ si vás dovoluji nazývat „uţivateli“. Jako příklad mě napadá obyčejné auto. Kdo je to uživatel ? Řidič z donucení – ví kde se auto startuje, kde má auto volant, směrovky, je schopen pracně přijít na to, kde se zapínají světla, většinou ale neví kde je motor, na jaký benzín auto jezdí má někde napsané, a k výměně kola volá žlutého anděla Řidič uživatel – ví kde je motor, umí si vyměnit svíčky, píchnuté kolo, pozná podle kontrolky kdy je potřeba doplnit olej, umí vyměnit žárovku, používá všechny rychlosti, umí dolít vodu do ostřikovače, ví k čemu jsou všechny páčky a
kontrolky na předním panelu, umí sklopit sedadla. Řidič profesionál – je schopen uprostřed dálniční křižovatky rozdělat motor a vyměnit pístní kroužky. Kromě toho dokáže do trabanta namontovat motor od formule nebo ze dvou aut postavit jedno. Pří jízdě někdy dokonce přemýšlí o chemických procesech uvnitř motoru.
Tak pro pořádek, nebudeme z vás dělat ani to první, ani to třetí. Chceme, abyste si jako uţivatelé počítače osvojili základní postupy, neboli takové, které jsou nutné pro rozumnou práci, ale nesahají do schopností počítačových odborníků. Takţe ještě jednou, naučíte se vyměnit svíčky, ale ty pístní krouţky necháme napokoji.
zapnutí vypnutí počítače Zapnutí počítače Moderní počítače jiţ nemají vypínač ale jediné tlačítko. Počítač zkontrolujte, zda má v pořádku a správně připojeny všechny kabely a stiskněte krátce toto tlačítko. Bývá ze všech tlačítek největší. Počkejte aţ do doby, neţ se spustí operační systém a na obrazovce se objeví pracovní plocha. Neţ začnete pracovat, podívejte se, zda se počítač ještě stále nespouští. Ikona myši musí být ve tvaru šipky. Vypnutí počítače Postup ukončení operačního systému je poněkud sloţitější. Počítač múţete uplně vypnout, přepnot do reţimu spánku, nebo dokonce hybernovat. Neţ vypnete počítač, doporučuje se ukončit všechy spuštěné programy, tedy hlavně uloţit rozpracovanou práci.
musíte nejprve správně ukončit operační systém. Doporučuji vám také před ukončením operačního systému, ukončit i všechny spuštěné uţivatelské programy. Klepněte na tlačítko Start
na hlavním panelu a vyberte příkaz Vypnout. V dialogovém okně pro vypnutí zvolte opět moţnost Vypnout. Potvrdíte OK. Po ukončení operačního systému se počítač ATX automaticky vypne.
Restartování počítačů Restartování, které je při vypínání operačního systému nabízeno v dialogovém okně pro vypnutí způsobí ukončení operačního systému a jeho opětovné spuštění bez vypnutí počítače. V mnohých případech je vhodné provést restartování počítače při nějakém jeho nestandardním chování.
Software - počítačové programy podle použití Počítačový program vytvářejí programátoři. Jsou to lidé, kteří se starají o to, abychom my běţní uţivatelé, mohli počítač pouţívat ke své spokojenosti. Jak uţ to bývá, někdy se jim to podaří, jindy se mohou v programech objevit chyby. Programy mohou být dobré i špatné. Ale pojďte si je teď setřídit podle jejich účelu. V závorce jsou uvedeny příklady konkrétních programů: Textové editory
(například MS Word) - programy určené pro vytváření dokumentů, které obsahují většinou text. Mohou však také obsahovat i obrázky, tabulky apod. Mohou to být běţné dopisy, ale také plakáty, letáčky, broţury nebo takováto kníţka, kterou drţíte v ruce. Tabulkové procesory
(například MS Excel) - programy určené ke zpracování tabulek, grafů, výsledkových listin, různých přehledů, seznamů, nebo pro plánování různých rozpočtů. Všude tam, kde potřebujete pracovat s číselnými údaji vám tabulkový procesor nějak pomůţe. Prezentační programy
(například MS PowerPoint) - potřebujete připravit prezentaci vašeho nového výrobku, výukovou hodinu, nebo jen poslat někomu pohyblivé přání k narozeninám? Vyuţití prezentačních programů, s nadsázkou připomínajících tvorbu vlastního animovaného filmu, je opravdu široké.
Databázové programy
(například MS Access) - umoţňují zpracování velkého mnoţství dat, například evidenci členů vašeho sportovního klubu, jejich kaţdodenní tréninky, účasti a výsledky v soutěţích, přehled výkonnosti jednotlivých hráčů a poměr mezi mnoţstvím jejich tréninku a odvedeným výkonem. Grafické a kreslící programy
(například Corel Draw nebo Adobe Photoshop) - jsou určeny pro vytváření grafických prací, například inzerátů, letáčků, vizitek, editaci a úpravám fotografií nebo k malování obrazů. Rýsovací počítačové programy (například SolidWorks) dávno nahradily klasické rýsovací prkno. Programy pro Internet a e-mail
(například MS Internet Elorer a MS Outlook Eress) - jsou určeny k prohlíţení internetových stránek a umoţňují pomocí internetu komunikovat a posílat elektronickou poštu, takzvaný e-mail. Programy na zpracování a přehrávání zvuku a obrazu
(například Windows Media Player) - programy umoţňující váš počítač proměnit na "hrací bednu" nebo přehrávat filmy DVD, případně programy na střih vámi pořízeného videozáznamu (Pinacle). Účetní a evidenční programy
(například Pohoda) programy určené k vedení účetních dokladů nebo třeba evidenci skladů či prodejen.
Zábavné a výukové programy
(například Solitaire) - programy na krácení dlouhé chvíle u počítače, ale bez toho sarkasmu, dobrá hra vás taky můţe něčemu naučit a stále platí "Kdo si hraje - nezlobí". Počítačové výukové programy jsou vhodným doplňkem klasické výuky. Velká škála dalších nezařaditelných programů
Počítačové programy podle licence
Programy označené slovíčkem Freeware
Tyto programy jsou opravdu zdarma, programátor je lidumil a za program nic nechce. Tyto programy můţete volně šířit, nesmíte je ovšem prodávat. Programy Shareware
Tyto programy jsou šířeny pomocí různých CD nebo pomocí internetu. Za CD zaplatíte většinou poměrně malé peníze, ale pozor, tím jste si nekoupili program, pouze jste zaplatili firmě, ţe tento program vybrala a na svoje CD jej umístila. Chcete-li shareware legálně pouţívat, musíte dodrţet určité podmínky. Příkladem takové podmínky je, ţe za program musíte zaplatit v případě jeho pouţití k výdělečným účelům. Programy označované jako Trial
Tento šikovný systém se těší velké oblibě prodejců. Zjednodušeně řečeno, program sice získáte snadno a zdarma, například na internetu nebo na CD v počítačovém časopise, ale jeho činnost je omezena časem. Po uplynutí této lhůty uţ počítačový program označený jako Trial, dokud za něj nezaplatíte, nikdy nespustíte. Demoverze programů
Demoverze, něco jako program na ukázku, je omezena tím, ţe některé její důleţité funkce nejsou přístupné, nefungují. Kreslící program můţe kreslit, ale to co nakreslíte nelze uloţit. Účetnictví můţe účtovat, ale pouze do 300 poloţek v peněţním deníku. Pokud vám přesto takový program stačí k vaší spokojenosti, můţete jej i nadále pouţívat legálně. Plná verze, někdy označovaná jako ostrá, se spustí aţ po zaplacení programu. Řeší se to zpravidla tím způsobem, ţe vám autor po zaplacení poplatku zašle speciální aktivační kód. Programy, jejichž licenci si musíte koupit už před prvním použitím
Takto se prodávají známé programy, například operační systémy. Autor necítí potřebu umoţnit před nákupem uţivatelům jejich vyzkoušení. Dokladem o nákupu licence u takového programu je především prodejka nebo faktura.
Programy, které si koupíte, nelze dále prodat. Licence platí pouze pro prvního majitele. Používáním a zejména prodejem nelegálních kopií programů se můžete dopustit trestného činu. To je informace - nikoliv vyhrožování. S nákupem nového počítače získáte operační systém i další programy levněji.
Počítačové viry a ochrana proti nim Kde a jak viry vznikají
Počítačový virus, časté téma pro novináře, někdy opředené trochu děsivými zprávami. Takţe trochu informací pro uvedení věcí na pravou míru. Počítačový virus je počítačový program, který vytvořil člověk, který měl špatné úmysly. Je to program, který byl vytvořen, aby nějakým způsobem škodil. I kdyţ existuje mnoho takových virů, které jsou spíš pro zasmání (po obrazovce jezdící a houkající záchranka), mnoho z nich by jste na návštěvě ve svém počítači určitě viděli jen neradi. Dokáţí zlikvidovat vše, co máte uloţeno na pevném disku. Některé mohou sledovat vaši činnost a posílat autorovi viru informace o vašich heslech nebo číslech kreditních karet. Spyware a dialery
Existují také programy, které mohou různým podvodným způsobem nastavit váš počítač, zejména program Internet Elorer. Nebezpečné jsou takzvané dialery, které se pokoušejí dovolat se prostřednictvím vašeho modemu na mezinárodní, ale i místní draze placené linky. Některé důležité informace k virům:
1. Virus není běţně v počítači nikde vidět, není moţné se ho zbavit pouhým odstraněním nějakého souboru 2. Virus se přenáší stejnou cestou jako ostatní programy, tedy nikoliv vzduchem, ale pomocí CD, nebo prostřednictvím místní sítě a Internetu 3. V poslední době je největší problém se šířením virů v přílohách e-mailů. Jak pracují antivirové programy
Proti přítomnosti virů se můţete bránit pouţíváním aktualizovaných antivirových programů. Ty pracují dvojím způsobem: Neustále hlídají, zda se do počítače nějaký viru právě nechystá na návštěvu (rezidentní ochrana) V nastaveném čase, nebo na pokyn uţivatele zkontrolují, zda na návštěvě nějaký virus právě nepobývá.
Všechny funkce a to pravidelnou kontrolu i pravidelnou aktualizace pomocí internetu je možné plně zautomatizovat a nechat počítač, ať se v tomto směru stará sám o sebe. Návody lze lehce najít u většiny antivirových programů. Příklady některých z nich (McAfee, Panda, AVG, AVAST, Norton Antivirus....) Počítač vybavený modemem doporučuji vybavit ještě ochranou telefonického připojení například Optim Access (www.optimaccess.cz/registroadial.htm) a programem na zjišťování Spyware (Spybot, Ad-Aware)
Řešení některých častých problémů s počítačem Některé problémy po zapnutí počítače
Disketa v disketové mechanice ( s hlášením „invalid system disc or disc error“) nebo nějakým podobným – nutné disketu vyjmout a pokračovat libovolnou klávesou Odpojená klávesnice ( s hlášením „keybord error or keybord not present“) – nutné počítač
vypnout, klávesnici připojit a počítač opět zapnout Nouzový reţim (počítač dává na vědomí, ţe pracuje v nouzovém reţimu) - pokračovat dál a po úplném dokončení startu v nouzovém reţimu, poté operační systém ukončit a znovu spustit Scandisk (u Windows 95,98) počítač dává na vědomí, ţe byl nesprávně vypnut a kontroluje disky. Tato kontrola vyţaduje od uţivatele potvrzení oprav nebo odstranění chyb a pokračování volbou „Bez návratu“. Ovládá se pouze z klávesnice pomocí kurzorových šipek a klávesy Enter. U Windows probíhá kontrola disků po nesprávném ukončení operačního systému zcela automaticky bez potřebných zásahů uživatele.
Vypnutí počítače, který s vámi nekomunikuje
K tomuto účelu slouţí tlačítko Reset, obvykle umístěné na předním panelu počítače, které po stisknutí způsobí, ţe se počítač vypne a poté opět zapne, říkáte tomu Restart. V případě, ţe toto tlačítko na počítači není, nebo jen nemáte po ruce tuţku (tlačítko bývá chytře schováno před náhodným dotykem rukou) tak u počítače AT vypnete vypínač a u počítače ATX podrţíte tlačítko asi 6 – 7 sekund. Po uplynutí několika sekund jej opět zapnete. Počítače ATX lze po určitém nastavení legálně vypnout i krátkým stiskem tlačítka, to však nedoporučuji. Co asi způsobí tento zvyk u počítače AT, kde se pod nenápadným bakelitovým krytem nenápadně hřeje klasický vypínač, vyhlížející jako tlačítko ? No jo…průšvih je na světě.
Operační systém – MS Windows Grafické prostředí Windows Úvod do práce se systémem S jakými operačními systémy se naučíte pracovat
Jak jiţ bylo řečeno, operační systém Windows se stane vaším dalším průvodcem na cestě za poznáním a pochopením práce na počítači. Našim cílem je, abyste si na svých nových pracovištích dokázali poradit s libovolným systémem Windows. Existují verze Windows 3.1, 3.11, NT 4.0, 95, 98, 2000, Millenium (ME) a . Zmíníte se zejména
o rozdílech ve verzích Windows 95, 98 a . Není jich mnoho, zabývat se budete pouze těmi podstatnými. Také z toho důvodu se budu snaţit pouţívat postupy, které povaţuji za přímočaré, zjednodušující a které je moţné pouţít univerzálně i ve všech systémech Windows. Kromě toho se zmíním i o starším operačním systému MS-DOS, který byl předchůdcem Windows. Operační systém Windows
Těm, kteří chtějí pouţívat pouze systém Windows a vyuţít spoustu jeho nových funkcí doporučuji ke studiu například Uţivatelskou příručku Windows od pana Bednaříka, Hlavenky a Broţi. Vydal Computer Press, a.s. kód K0591
Co všechno můžete najít na pracovní ploše ? Po zapnutí počítače se do operační paměti načte operační systém a na obrazovce počítače se objeví Pracovní plocha a Hlavní panel.
Ikony - malé obrázky, které znázorňují různé objekty
Na ploše jsou obrázky, které budete dále nazývat Ikony. Tyto ikony představují Tento počítač, tedy ten počítač, který máte před sebou a Koš, zvláštní sloţku, kam se umísťují nepotřebné soubory a sloţky. Na počítačích připojených do počítačové sítě se v systému Windows 95 a 98 nachází ještě ikona s názvem Okolní počítače, ve Windows je na plochu moţné trvale umístit ikonu Místa v síti.
Ikony, které jsem nyní zmínil, jsou výjimečné tím, ţe je nelze běţným způsobem z plochy odstranit. Podobně, jako můţete ze svého stolu uklidit všechno, kromě napevno přišroubované lampičky. K čemu budete potřebovat Hlavní panel ?
V pravé části hlavního panelu je vidět, kolik je právě hodin na vašem počítači a jakmile umístíte ukazatel myši na hodiny, můţete se ve ţlutém okénku dozvědět i datum. Taková malá uţitečná pomůcka. V systému Windows 98 zabírá levou část tohoto prostoru panel s názvem Snadné spuštění. Ve verzi Windows 95 tato funkce není a ve verzi je ve výchozím nastavení vypnutá, zatím se jí tedy nebudete zabývat. Místo pro tlačítka na hlavním panelu
Střední a nejdelší část hlavního panelu je určena pro tlačítka, která se zde objeví při spuštění libovolného programu nebo otevření okna. Tato tlačítka umoţňují přepínání mezi jednotlivými programy. Windows mají novou funkci, a to seskupování podobných tlačítek na Hlavním panelu. Z počátku, než si na to zvyknete, je to poněkud nepřehledné, ale dá se říci, že je to funkce užitečná. Hlavní panel je možné tažením myší za tu střední část bez tlačítek, přesunout do na jiný okraj obrazovky. Jednoduše se ale takovým výstřelkům vyhněte.
Indikátor klávesnice
Na hlavním panelu najdete ještě jednu důleţitou věc. Asi jste ji uţ objevili. Je to značka CS (ve Windows CZ). Zobrazuje právě nastavené české rozloţení klávesnice.
K čemu je dobrá plocha nad hlavním panelem ?
K čemu je vlastně tedy určena celá ta pracovní plocha, kdyţ na ní zatím téměř nic, kromě nějakého pozadí není. Zjednodušeně řečeno, budete se k ní chovat asi stejně jako k ploše svého pracovního stolu. Můţete a nemusíte na ní pokládat to s čím právě pracujete. Podobně jako na pracovním stole po odchodu z kanceláře radši nic nenecháváte povalovat, nenechával bych nic ani na pracovní ploše. Výjimkou jsou zástupci, ti na pracovní plochu patří, ale s nimi se seznámíte aţ v další části. Některá doporučená nastavení systému Windows
1. Pracovní plocha Windows ve svém výchozím nastavení neobsahuje ikonu Tento počítač. Tato volba je přístupná z nabídky Start. Z důvodů výše uvedených jsem ji pro další výuku na plochu umístil. Po klepnutí pravím tlačítkem myši na plochu a výběrem příkazu Vlastnosti, jsem na kartě Plocha klepnul na tlačítko Vlastní nastavení plochy a zde jsem na kartě Obecné zaškrtnul políčko Tento počítač.
2. Další změna, které se nemohu a nechci vyhnout je zapnutí zobrazování přípon. V libovolném okně jsem v panelu nabídek vybral položku Nástroje a v podnabídce Možnosti složky jsem na kartě Zobrazení v seznamu Upřesnit nastavení zrušil zaškrtnutí políčka: Skrýt příponu souborů známých typů
3. A dále jsem upravil zobrazování sloţek: V libovolném okně jsem v panelu nabídek vybral Nástroje a v nabídce Možnosti složky jsem na kartě Obecné
přepnul přepínač na volbu: Používat klasické složky systému Windows. Pokud nebude uvedeno jinak, týká se následující výuka všech systémů Windows 95, 98 a !
Práce s myší Udržujte myš v čistotě Co je dobré často čistit ?
Údrţba myši uţ byla probrána v části o jednotlivých zařízeních počítače, ale zmíním se o ní i zde. Mechanické myši vyţadovali čistou, mastnoty zbavenou podloţku. Patří spíše do muzea,
dnes pouţíváme myši optické. Většina povrchů pracovních stolů jim vyhovuje a podloţka je zbytečná. Myš má ale stále na spodní straně krouţky nebo pásky ze silikonu, vlastně jakési noţičky, po kterých klouţe. Doporučení - umývejte svým myším jejich noţičky !
Držíte myš správně ? Jak správně sedět u počítače při práci s myší ?
Další část věnuji drţení myši. Posaďte se rovně, poloţte pravou (leváci levou) ruku na stůl tak, aby část lokte a zápěstí byla poloţená na stole a tam kde máte ruku, měla by být i myš. Opravdu se kvůli tomu malému zvířátku nemusíte před počítačem různě nakrucovat. Jak pracovat s prsty ?
Myš drţte tak, aby ukazováček a prostředníček volně spočíval na přední části myších tlačítek. Ukazováček na levém a prostředníček na pravém. Prsty nejsou ve vzduchu, ale volně spočívají na tlačítcích, neustále připraveny ke klepnutí, poklepání nebo stisknutí. Asi jako fotograf, čekající
na svůj ţivotní záběr. Při klepání na tlačítka se na myš nedívejte, je to opravdu zlozvyk začátečníků, mám to stokrát vyzkoušeno. Práce s tlačítky myši je práce prstů, nikoliv celé ruky a uţ vůbec ne celého těla. Poznámka pro leváky S myší můžete pracovat levou rukou. Operační systém umožňuje i změnu levého tlačítka za pravé, což ale dobře zvažte. Budete to totiž muset nastavovat u každého počítače, se kterým budete chtít pracovat.
Co myš všechno umí ? Teď uţ k přímo k nácviku. Uchopte myš tak, jak jsme si vysvětlili a začněte prvním pokynem Uchopte myš a pohybujte s ní po podloţce tak, aby se pohyblivý kurzor na obrazovce pohyboval nahoru a dolů, vpravo vlevo, ukaţte do všech čtyř rohů obrazovky. Pokud vám myš spadla z podloţky, tak ukaţte ukazatelem myši na střed obrazovky, zvedněte myš a poloţte ji na střed podloţky. Moţná vám to připadá zbytečné, ale mívám na to často dotazy. Nakreslete na obrazovce pomyslné kolečko, čtvereček, spirálu a aţ vám to půjde, tak začnete ukazovat.
Ukaţte myší tak, aby ukazatel myši směřoval právě doprostřed ikony "Tento počítač", "Koš" a tlačítka "Start". Na kaţdé ikoně se na chvíli zastavte. A máte to. Při pokynu Ukaž mějte prsty lehce poloţeny na tlačítkách, i kdyţ je zatím nepouţíváte. Klepni! (v některých materiálech najdete klikni, nicméně pojďme se držet termínů výrobce software)
U tohoto pokynu je velmi důleţitá představa myši jako spouště fotoaparátu. Ukaţte hrotem šipky ukazatele na střed ikony "Tento počítač" a na chvíli se zastavte. Tato chvíle je důleţitá. Zpočátku skutečně při práci s myší nevynechávejte tuto "dramatickou pauzu". Nyní přidrţte myš nikoliv křečovitě, ale pevně a krátce stiskněte levé tlačítko. Podobně, jako by jste chtěli velmi krátce, ale důrazně zazvonit na zvonek. Pohybujte přitom pouze prstem, nikoliv celým tělem. Nedívejte se na myš. Ikona ztmavne. Říkáte tomu, ţe je vybraná nebo označená. Nyní celou akci opakujte na dalších ikonách. Poklepej!
Zpočátku je to stejné jako u klepnutí s tím rozdílem, ţe musíte vyfotit dvě, pokud moţno úplně stejné fotky. Je potřena klepnout dvakrát za sebou do jednoho a toho samého místa. Okno, které se po této akci otevře, zavřete jedním klepnutím na kříţek vpravo nahoře a vše znovu zopakujte. Neklepejte zbrkle, ale čas mezi prvním a druhým klepnutím nenatahujte. Ten časový úsek, kdy myš reaguje na poklepání si můţete snadno vyzkoušet. Klepněte jednou a podruhé znovu aţ asi za 2 vteřiny. Uvidíte, ţe se nic nestane a ţádné okno se neotevře. Teď tuto dobu zkracujte a sami uvidíte, kdy bude počítač reagovat na vaše poklepání, otevřením okna. A ještě pro úplnost. Vyzkoušejte si, ţe pokud u poklepání myší zároveň pohybujete, ikona na poklepání nereaguje. Stiskni, táhni a pusť!
Špatně si to nevyloţte a nikam neodcházejte, jde pouze o pokyn pro vaši myšku. Ukaţte ukazatelem myši na ikonu Tento počítač a stiskněte a drţte levé tlačítko. Nikoliv křečovitě, ale spolehlivě. A nyní zkuste pohybovat myší po ploše. Při taţení myší se bude pohybovat i ikona po ploše. Táhněte aţ na střed pracovní plochy a tlačítko uvolněte, taţená ikona zůstane na svém novém místě. Tímto pokynem můţete přemisťovat ikony po ploše a provádět mnoho jiných zajímavých činností, například malovat v programu, který se jmenuje Malování. Klepnutí na pravé tlačítko
Tento pokyn vyuţijete velmi často a to pro přivolání takzvané Místní nabídky. Klepněte pravým tlačítkem na Plochu a uvidíte, co vám chci popsat. Zobrazuje se seznam nabídek a příkazů, který se mění podle toho, na které místo klepnete. Proto se mu říká Místní nabídka. Zavření této
nabídky, aniţ byste si z ní vybrali, způsobíte klepnutím levým tlačítkem na prázdné místo na ploše. Naopak klepnutím na některý příkaz se tento uskuteční. Vyzkoušejte: Klepněte na pravé tlačítko, kdyţ je ukazatel na ploše a na levé tlačítko klepněte,
kdyţ je ukazatel na příkazu Vlastnosti. Objeví se dialogové okno pro nastavení plochy. Toto okno můţete zavřít klepnutím levým tlačítkem na kříţek vpravo nahoře a celou akci několikrát zopakovat. I tady bych důrazně doporučil - zapomeňte na zbrklost a nerozváţnost ! V klidu ukaţte, na chvíli se zastavte a kdyţ jste si jistí, ţe ukazatel myši ukazuje právě tam, kam chcete, nedívejte se
na myš, ale na obrazovku, myš poněkud pevněji uchopte a klepněte. Zbrklost vede vţdy jen ke špatně zvolenému pokynu a nic s ní neurychlíte. Práce kvapná, málo platná !!!
Spouštění a ukončování programů:
Tlačítko start, neboli začněte klepnutím sem !
A nyní se blíţe podíváte na tlačítko, které je umístěno na hlavním panelu vpravo dole a jmenuje se Start. Po klepnutí na levé tlačítko se objeví nabídka různých příkazů nebo poloţek. Systémy Windows 95/98 ji mají poněkud jinak uspořádanou. Vaším průvodcem je nicméně Windows , pojďte se to naučit v něm, pokud pracujete se starším systémem místo Všechny programy ukaţte jen na Programy. Spouštění jednotlivých programů
Po klepnutí na Start budete zatím stále jen ukazovat. Ukaţte tedy na Všechny programy (Programy) a uvidíte, ţe se ukáţe další podnabídka. Důsledně vodorovným pohybem přejděte s ukazatelem myši do této podnabídky. Ukaţte na podnabídku Příslušenství. Přejděte opět vodorovným pohybem do podnabídky. Chvilku počkejte nad poloţkou Kalkulačka kdyţ jste si úplně jisti, ţe ukazujete správně někam na střed (ve svislém směru), klepněte na levé tlačítko. Tento poněkud delší popis činností si opravdu mockrát zopakujte. Aby nebyla taková nuda s Kalkulačkou, zkuste i programy Malování, Poznámkový blok, WordPad, nebo hru Solitaire. Jak zavřete okno kaţdého spuštěného programu, uţ asi víte. Pokud ne, klepněte na kříţek vpravo nahoře. Se všemi těmito programy se v další části naší příručky seznámíte podrobněji. Programy, které jste se právě úspěšně naučili spouštět i ukončovat, jsou jedny z mnoha doprovodných programů operačního systému Windows. Nehodí se pro profesionální práci, jsou však velmi dobrými pomocníky.
Ovládání oken Okno (window) je pro práci se systémem důleţité. Sjednocuje totiţ ovládání všech programů. Uţ jste si asi stačili všimnout, ţe ať se otevře kterékoliv okno, nebo spustí libovolný program, vţdy se jej můţete navţdy zbavit klepnutím na ten kříţek vpravo nahoře. To starší typy programů pro operační systém MS-DOS neuměli a jejich vypnutí byl vţdy takový malý rébus. Ve Windows můţete potkat tři druhy oken:
Okno složky První je to okno, které se otevře, poklepete-li na ikonu Tento počítač. Je to okno, které zobrazuje obsah určitého konkrétního místa v počítači, například naše první okno zobrazuje jednotky umístěné v našem počítači. (Pevný disk, CD-ROM ...) Můţe zobrazovat obsah libovolné sloţky vašeho počítače. Zkuste na pevném disku opakovaně otevřít libovolnou sloţku a podívat se do ní.
Okno aplikace To je okno, které se zobrazí, kdyţ spustíte libovolný program. Viděli jste jej při spuštění programu Poznámkový blok, Malování a WordPadu. Okno sloţky a okno aplikace se v mnohém podobají, proto se na ně podíváte trochu podrobněji společně. Záhlaví okna
Začnete záhlavím okna. Je to ten barevný prouţek v horní části okna. V levé části je titulek, který oznamuje, do kterého místa na počítači právě pomocí okna nahlíţíte, nebo který program je v něm o právě spuštěný. V pravé části jsou tři tlačítka. Jmenují se zleva doprava - Minimalizovat, Maximalizovat (Obnovit z maximalizace) a Zavřít. Minimalizace
Klepněte levým tlačítkem myši na to první, to je Minimalizovat a okno z obrazovky zmizí. Zdálo by se, ţe jste jej vlastně zavřeli, ale pravda to není. Okno se nyní skrývá v tlačítku, které se nachází na Hlavním panelu. Klepněte na něj a okno se opět vrátí tam kde bylo. Minimalizaci
vyuţijete velmi často, kdyţ právě s některým oknem nechcete pracovat, ale určitě se k němu chcete ještě vrátit. Klepáním na tlačítka na hlavním panelu se můţete přepínat mezi zobrazováním jednotlivých oken. To bude popsáno v další části. Maximalizace
Prostřední tlačítko se mění. Pokud je okno přes celou obrazovku (tedy ţe je maximalizované), tlačítko vypadá jako dva čtverečky na sobě. Jakoby oznamovalo: „Aţ na mě klepneš, budeš vidět víc oken!“. Při velikosti, kdy okno nezakrývá celou obrazovku, můţete s ním posunovat. Ukáţete ukazatelem myši na záhlaví okna, stisknete a drţíte levé tlačítko myši a taţením okno posunete. Kromě toho můţete měnit i jeho velikost. Ukáţete přesně na libovolnou hranu, objeví se dvousměrná šipka, stisknete a drţíte levé tlačítko myši a táhnete naznačeným směrem. Vyzkoušet to můţete také v rozích okna. Na tomto nastavení, které se týká posunu okna po ploše, nebo změny jeho velikosti, je zajímavé zejména to, ţe si počítač polohu a velikost okna pamatuje, dokud ji nezměníte. Nicméně, osobně dávám při práci přednost maximální velikost oken. Zavřít
Zmíním se pro úplnost i o posledním tlačítku s obrázkem ve tvaru písmenka „X“. Klepnutím na
něj (levým tlačítkem myši) dojde k úplnému uzavření okna. Toto tlačítko pouţijete, kdyţ víte, ţe s tímto oknem uţ zatím nechcete mít nic společného. Učte se okna, která budete ještě potřebovat, nezavírat, ale minimalizovat. Na druhou stranu zbytečně moc otevřených oken vede k nepřehlednosti na hlavním panelu, dokonce i sníţení výkonu počítače. Nezapomeňte, že jak již bylo řešeno, Windows mají pro zobrazení tlačítek na hlavním panelu novou funkci, a to „Seskupování podobných tlačítek na hlavním panelu“. Pokud se vám tato vymoženost nelíbí, klepněte pravým tlačítkem myši na hlavní panel, vyberte levým tlačítkem myši položku Vlastnosti a zrušte zaškrtnutí políčka „Seskupovat podobná tlačítka hlavního panelu“.
Panel nabídek
Další částí okna je Panel nabídek. Ten se můţe měnit podle typu programu. Vyzkoušíte si jeho pouţití na jednom zajímavém příkladu. Panel nabídek není to samé jako Místní nabídka a nepřivolává se pravým tlačítkem. Pouţívat budete tedy pouze levé tlačítko myši.
K tomu účelu otevřete poklepáním okno Tento počítač. V okně Tento počítač se zobrazují jednotlivé jednotky vašeho počítače. mezi nimi je i ikona představující váš Pevný disk. Nově se v systému Windows pouţívá pro označení pevného disku - Místní disk. Nicméně v této knize je dále pouţíván název všeobecný, to je Pevný disk. Okno s Pevným diskem maximalizujte. Ukaţte a klepněte na příkaz Zobrazit. Poté klepněte na poloţku Ikony (W98 a W95 „Velké ikony“). Znovu Zobrazit a vyberte Podrobnosti. Teď to můţete zkoušet stále dokola. V okně se vám střídá zobrazení ikon se zobrazením podrobností. Myslím, ţe to na nácvik pouţívání panelu nabídek zatím stačí. Nakonec vyberte prosím nastavení Ikony. Pokud chcete, aby se ve všech vašich oknech zobrazovaly ikony, klepněte ještě na Nástroje, potom na položku Možnosti složky a v dialogovém okně na klepněte na kartu Zobrazení. Na ní použijte příkaz Použít pro všechny složky. Ve starších systémech Windows 95 a 98 najdete položku Možnosti složky v nabídce Zobrazení a příkaz se jmenuje Jako aktuální složka.
Panel nástrojů
Hlavním účelem panelu nástrojů v oknech programů je usnadnění a zrychlení práce. Jsou na nich tlačítka často pouţívaných příkazů. Pro práci s okny sloţek nejsou sice nutné, ale to uţ si rozhodněte sami. Já vás opět naučím jeden z příkladů jejich pouţití. Otevřete okno Tento počítač a ještě okno Pevný disk. Na panelu nástrojů vyhledejte tlačítko Nahoru. Je to s tou šipkou směrem nahoru. Klepnutím na něj se dostanete rychle a bezpečně zpět do okna Tento počítač. Pracovní plocha okna
V tomto bodu se liší Okno složky a Okno aplikace. Okno složky má svoji pracovní plochu
určenou pro zobrazení svého obsahu. Okno aplikace má svoji pracovní plochu určenou ke konkrétní práci. Například v programu Malování ke kreslení obrázků. Stavový řádek
Informuje o tom v jakém je okno stavu, počtu objektů, nebo o počtu označených objektů, velikosti označeného, nebo označených souborů, zobrazuje nápovědu a mnoţství dalších
informací, souvisejících s děním v okně, jako je nastavení určitých parametrů programu, číslo stránky, řádku a sloupce, kde se právě nacházíte v textovém editoru a podobně.
Dialogové okno Jak jej poznáte ?
Poznáte jej podle toho, ţe má v záhlaví okna na pravé straně pouze tlačítko s otazníkem (Nápověda) a tlačítko s písmenem „X“ (Zavřít). Dialogová okna můţete pouze posunovat taţením, a to tak, ţe umístíte ukazatel myši na záhlaví, stisknete a drţíte levé tlačítko a táhnete. Některá dialogová okna lze taţením za hrany i zvětšovat. Důleţité je, ţe tato okna na rozdíl od ostatních, nemají své tlačítko na hlavním panelu. Co dialogové okno umí
Pomocí dialogového okna s vámi počítač vede dialog. Můţete zde nastavovat různé vlastnosti programů, ukládat nebo otevírat uloţené soubory, nebo jen získat určité informace. Ukaţte na Tento počítač a klepněte na tuto ikonu pravým tlačítkem myši. Následně ukaţte na poloţku Vlastnosti a klepněte na levé tlačítko. Máte před sebou dialogové okno, které vás informuje o vašem počítači. Přepínání mezi okny pomocí indikátorů v hlavním panelu
Operační systém Windows umoţňuje spouštět více programů současně. Kaţdé otevřené okno má na hlavním panelu tlačítko, pomocí kterého můţete kaţdý z těchto programů aktivovat. To znamená zobrazit jej na obrazovce a pracovat s ním. V jednom okamţiku můţete ale pracovat pouze s jedním a to s právě aktivním programem. Nejlépe bude, kdyţ si to hned vyzkoušíte. Pomocí tlačítka Start na Hlavním panelu spusťte program Malování a potom ještě Poznámkový blok. Obě okna maximalizujte. A nyní se zkuste na Hlavním panelu přepínat mezi těmito dvěma programy. Počet spuštěných programů je omezen pouze prostředky počítače (u pomalých počítačů můţe více spuštěných programů zpomalovat jejich práci či odezvu). Také mnoho zároveň spuštěných a přitom nepouţívaných programů způsobuje, ţe jich je na hlavním panelu velké mnoţství, a vy rychle
ztrácíte přehled. Jak již bylo řečeno, operační systém Windows tuto záležitost řeší seskupováním podobných tlačítek.
Nyní se budete věnovat jednotlivým programům, které jsou součástí operačních systémů Windows a souhrnně se označují jako Příslušenství.
Poznámkový blok V nabídce Start a dále Všechny programy (ve ostatních verzích jen Programy) se v nabídce Příslušenství nachází program, který je součástí operačního systému a to Poznámkový blok. Spusťte jej tedy klepnutím na Poznámkový blok a pustíte se do práce. Ještě několik nastavení, aby se vám dobře pracovalo. Okno s programem maximalizujte. V panelu nabídek klepněte na nabídku Formát a následně na položku Zalamování řádků. Tato nabídka musí být zaškrtnutá, aby se na řádek na pravém okraji okna automaticky ukončil a textový kurzor přesunul na nový řádek. Dále klepněte na panelu nabídek na Formát a potom na Písmo. Pomocí posuvníku ve sloupci Písmo najděte písmo Arial a klepněte na něj levým tlačítkem myši. Stejným způsobem ve sloupci Velikost vyberte číslo 20. Nakonec klepněte v dialogovém okně Písmo na tlačítko OK.
Po spuštění programu si povšimněte velmi důleţité věci a to nápisu v záhlaví okna. Je tam uvedeno "Bez názvu" . Znamená to, ţe dokument, který chcete vytvořit nemá ţádný název. Je pouze vytvořen v operační paměti počítače. Jedná-li se o dokument na jedno pouţití, například nějaký vzkaz, který potřebujete jen vytisknout, můţete hned začít psát. V případě nechtěného vypnutí počítače, nebo jeho "zatuhnutí"
ale o veškerý text přijdete. Dobře si pamatujte dvě věci: 1. Neţ začnete vytvářet informaci která je pro vás natolik cenná, ţe ji chcete v počítači uschovat pro další pouţití, vţdy musíte nejprve soubor uloţit. 2. Po určité době musíte opět poslední provedené změny uloţit. Budete tomu říkat: "Průběţné ukládání". 3. Některé programy za vás po určité době automaticky ukládají poslední provedené změny. Tuto funkci však nemají všechny programy, nebo některé ji mají vypnutou. Nespoléhal bych se na ni. V poznámkovém bloku ji ani nehledejte. Pokud zapomenete soubor uložit a budete se snažit program korektně uzavřít, bude nám toto opomenutí připomenuto dialogovým oknem. Můžete vyzkoušet. Do dokumentu v programu Poznámkový blok na klávesnici napište třeba jen jediné písmenko a křížkem v pravém horním rohu okna program uzavřete. Zobrazí se nabídka, zda chcete nebo nechcete poslední změny uložit. Berte toto dialogové okno jako pomůcku a nespoléhejte se na ní. Před
výpadkem proudu toto varování počítač rozhodně nezobrazí ! Nyní vyberte tlačítko Storno. Tím se neprovede žádná akce.
Uložení souboru, (nového) který ještě nebyl uložen
1. Po spuštění většiny programů se vytvoří nový soubor s prozatímním názvem, v našem případě "Bez názvu") 2. Na panelu nabídek vyberete nabídku Soubor a v ní příkaz Uložit 3. V zobrazeném dialogovém okně klepnete na rozevírací seznam Uložit do. Vynechání tohoto kroku vede často k uloţení souboru na místa, kde by vás ani nenapadlo jej hledat. Program dokáţe dost záludně uloţit soubor do místa, kam jste ukládali své soubory naposledy. 4. V rozevíracím seznamu vyberete místo pro uloţení. Tím místem můţe být váš Pevný disk, (ve Windows Místní disk) nebo jiné Místo v síti, určené například pro ukládání firemních souborů. Uloţit můţete soubor také na Disketu nebo na Plochu. To vám však nemohu doporučit. Pracovat se souborem na disketě je nesmysl, disketa k tomu není určena a při opakovaném ukládání souboru na disketu o něj můžete snadno přijít. Soubory umístěné na ploše jsou zase, jak se říká „na ráně“ a lehce o ně můžete přijít například tím, že je omylem odstraníte. Stačí porovnat práci na Ploše a vaším pracovním stolem a hned si odpovězte na otázku, zda necháváte na svém stole povalovat důležité dokumenty.
5. Autoři systémů Windows pro vás předem vytvořili na pevném disku sloţku, která se jmenuje Dokumenty a která je dosaţitelná z různých míst počítače, například právě v tomto rozevíracím seznamu. Zvolte tedy Dokumenty. 6. Máte za sebou úspěšnou volbu místa, na které bude umístěn nový soubor. Nyní se nacházíte před rozhodnutím, zda vyuţijete některou ze sloţek, které se uţ v Dokumentech nacházejí, nebo zda vytvoříte sloţku novou. Rozhodnete se nyní pro vytvoření nové sloţky. Klepnete na tlačítko Vytvořit novou složku. Najdete ho na panelu nástrojů vpravo vedle rozevíracího seznamu Uložit do. Do textového pole pod ikonou zapíšete Různé poznámky a potvrdíte klávesou Enter. Zaloţenou sloţku otevřete poklepáním, nebo opětovným stisknutím klávesy Enter.
Tento poslední krok za nás některé programy, například Microsoft Word od verze 2000, udělají sami a ihned po potvrzení dialogu pro název nové složky ji otevřou
Pravidla pro názvy složek i souborů
Pro názvy sloţek a souborů ve Windows platí některá pravidla, kterých se budete drţet.
a) První písmeno je velké a ostatní malá. b) Pouţívat můţete háčky, čárky a mezery. c) Některé znaky nejsou povoleny, počítač vás na tuto skutečnost upozorní a učit se je nazpaměť nepovaţuji za nutné. Zejména lomítka se uţivatelé často snaţí pouţít, například: Faktury / 2004. Patří však mezi zakázané znaky, takţe je musíte nahradit pomlčkou: Faktury - 2004. Zakázané jsou také například dvojtečka, hvězdička, otazník vykřičník a další. d) V jednom místě se nemohou vyskytovat dva soubory stejného typu se shodné názvy. Odlišení názvů velkým a malým písmenem nestačí, počítač si to sice pamatuje, ale nerozlišuje.. e) Název by měl stručně a jasně sdělovat, co je obsahem sloţky. Nevytvářejte názvy všeobecné „Dopisy, Letáky, Plakáty, nebo příliš krátké a zkratkovité, ani příliš dlouhé, připomínající spíše román. Pouţiji malý příklad. Složka obsahující fotografie z dovolené u Máchova jezera by se měla jmenovat Fotografie – Máchovo jezero a nikoliv Fomachjez nebo Tady v této sloţce mám uloţeny všechny fotografie, jak jste byli s Máňou u toho Mácháče a celý týden pršelo. A ještě jedna důležitá poznámka. Ve starším systému MS-DOS (předchůdce Windows) se pro Složku používal název Adresář. Ze slovníku uživatelů té doby tento pojem ještě nevymizel a hned tak nevymizí (taky to občas používám) a pamatujte si proto, že Složka a Adresář je jen rozdílný název pro jednu a tu samou věc.
1. Před námi je vytvoření názvu souboru. Název, který navrhuje program musíte označit. Nejlépe tím způsobem, ţe umístíte kurzor myši ve tvaru velkého písmene „I“ do prostoru za navrhovaný název, stisknete a drţíte levé tlačítko myši a táhnete směrem doprava, dokud jej celý neoznačíte. Uţ první nové písmeno napsané z klávesnice, takto označený název smaţe. Název souboru Setkání s klávesnicí napíšete bez přípony. Příponu má soubor proto, aby počítač věděl, o jaký typ souboru se jedná a ke kterému programu patří. Jedná o přesně určenou skupinku znaků za tečkou. Příponu můţete přirovnat jednoduše k
příjmení, které má člověk proto, aby věděl, do které rodiny patří. 2. V dalším kroku zkontrolujete, případně z rozvíracího seznamu vyberete správný typ souboru (v našem případě ponecháte to co tam je) a tlačítkem Uložit soubor uloţíte. 3. Při další práci v programu je třeba si uvědomit, ţe vše co jste vytvořili od posledního uloţení se nachází pouze v operační paměti počítače. Proto je nutné během práce soubor
uloţit opakovaně. Uţ víte, ţe se tomu říká Průběžné ukládání a pouţívat se teď naučíte z panelu nabídek. Vyberte na něm nabídku Soubor a příkaz Uložit. Kdy a jak často průběţně ukládat ? V kaţdé volné chvilce a dále zejména před tiskem, přepnutím do jiného programu, odchodem na svačinku, telefonováním a podobnými nenadálými stavy a hlavně po dokončení nějakého důleţitého úseku práce. Popis části klávesnice, která připomíná psací stroj
1. Řada kláves začínající klávesou Esc (Escape) Klávesa Esc slouţí k ukončení různých povelů ještě před tím neţ jsou vykonány. Předčasnému ukončení říkáte Storno. Další klávesy F1 aţ F12 nazýváte Funkční klávesy. Mají přiřazené rozličné funkce podle konkrétního programu. Vyzkoušet si zde můţete F1 pro zobrazení nápovědy nebo F10 pro moţnost ovládat panel nabídek pomocí klávesnice. (To druhé si vyzkoušejte, některé starší programy, se kterými se můţete setkat se jiným způsobem ovládat nedají). Funkční klávesy se také velmi často pouţívají ve spojení s klávesou Ctrl, Shift nebo Alt a tím vznikají kombinace kláves, kterým budete dále říkal Klávesové zkratky. 2. Druhá řada kláves, začínající středníkem Nováček, kterého posadili k počítači se pravděpodobně této řady hned zpočátku zalekne. Vy uţ ale ţádní nováčci nejste, tak hlavu vzhůru, trochu ten zmatek vysvětlím a uvidíte jak jednoduché to vlastně je. Předně vám povím, ţe klávesnice, kterou pouţíváte je určena zároveň pro český i anglický jazyk. A právě z této „univerzálnosti“ plyne zdánlivý „nepřehled“ v této části klávesnice. My budete pouţívat pro češtinu pouze ty znaky namalované v pravé části. První klávesa je určená pro psaní středníku. Několikrát ji stiskněte a vyzkoušejte. Na konci řady je klávesa Backspace, kterou můţete opět vše postupně z pravé strany vymazat. Na některých starších klávesnicích je tato klávesa špatně označená, místo středníku je kroužek a místo kroužku je stříška. Nicméně o její funkci označení nerozhoduje a je na všech klávesnicích stejná.
Vyzkoušejte také další klávesy od znaménka „+“ přes malá písmenka s háčky a čárkami aţ po znaménko „=“. Dále vám povím o klávesách, které sami nic nenapíší ale znak se objeví aţ po zápisu dalšího písmenka. Jde o různé krouţky, háčky, čárky, stříšky, přehlasování a podobně. První z nich je právě ta se středníkem a slouţí pro zápis velkého písmene „U“ s krouţkem. Levou rukou stiskněte klávesu Shift (na začátku páté řady) nepouštějte. Nyní krátce stiskněte
první klávesu ve druhé řadě a poté klávesu „U“. Pokud se vám to podařilo, coţ je dost pravděpodobné, máte před sebou velké písmenko „Ů“. Máte li tam místo toho dva krouţky, je to tím, ţe jste moc dlouho podrţeli stisknutou tu první klávesu z druhé řady. Smaţte to a zkuste to znovu a znovu….. Další znaky v horní části kláves, coţ jsou čísla a znak pro procenta napište postupně sami tak, ţe drţte stisknutou klávesu Shift. A máte před sebou další klávesu, která sama o sobě nic nenapíše. Stiskněte opět klávesu Shift a krátce stiskněte klávesu s háčkem a čárkou (je to ta pod F10). Potom stiskněte písmenko „E“ z třetí řady. Vidíte – li nyní „Ě“, je všechno v pořádku. Dále doporučuji vyzkoušet všechny znaky, které mohou háček obsahovat. Nezapomeňte přitom ani na „D,T,L,N“ a to i na malá písmenka. Před jejich zápisem musíte Shift uvolnit. Stiskněte Shift, stiskněte krátce háček, uvolněte Shift a napište „n“. Myslím, ţe můţete být s výsledkem spokojeni. Zkuste uţ i kratší text. Já pouţívám zapeklité slovo TĚŢIŠTĚ a těţiště. Naučíte se ještě čárky a uţ se budete moci rozepsat. Těšíte se ? To je dobře. Tentokrát Shift necháte uvolněný a opět krátce stisknete klávesu pod F10. Potom Shift podrţte stisknutý a stiskněte písmeno se samohláskou. Vzpomínáte na školu? Malinko napovím: „A,E,I,Y,O,U“. Bez jakéhokoliv pouţití klávesy Shift vyzkoušejte ještě písmenko „ó“. Pro psaní slovenského textu také „ŕ“ Pod klávesou F11 se nachází takzvaná přehláska (na některých klávesnicích bývá tato klávesa aţ pod klávesou Enter). Stiskněte ji a potom napište vţdy malé nebo velké písmenko. Přehlasovat můţete samohlásky, kromě „i“ a „I“. Zkuste napsat „Müler“. Poslední klávesu v této řadě jsem jiţ zmiňoval, ale pro pořádek, říká se jí Backspace a umoţňuje návrat na předchozí znak s tím, ţe to co jsem jiţ napsali, bez okolků smaţe. 3. Řada kláves začínající klávesou se dvěma protisměrnými šipkami s názvem Tabulátor Tabulátor je klávesa, která umoţňuje v textu posouvat jeho začátek (tzv. odsazení textu) od nastavených pozic, zvaných tabulátorové zaráţky. V Poznámkovém bloku jsou ale pevně nastaveny. Můţete si je vyzkoušet, ale pravý smysl najdete v programu Word takţe se jimi budete
zabývat později. Další znaky jsou celkem jasné, bez stisknutí klávesy Shift se píší malá písmena a s klávesou Shift velká. Zádrhel způsobuje pouze klávesa na které je „Y“ a „Z“. České rozloţení kláves má mezi písmeny „T“ a „U“ právě to „Z“.
Za písmenem „P“ se nachází bez klávesy Shift „ú“ a s ní „/“ (běţné lomítko). Další klávesu si nacvičte, bude se to hodit. Postup: Stiskněte Shift, stiskněte závorku, uvolněte Shift, napište „kolo“ a stiskněte opět závorku, ale bez Shiftu. Několikrát zopakujte – to se vyplatí ! Následuje klávesa Enter. Má dvě základní funkce potvrzení a vykonání zadaného příkazu a v textových editorech ukončení odstavce a přechod na začátek nového. V ţádném případě neslouţí tato klávesa pro ukončení řádku. To je zásadní rozdíl který mají textové editory a psací stroje. Kdo tedy za vás na konci řádku pozná, ţe uţ se text nevejde a ţe je třeba přejít na další ? Pozná to počítač ! Chytrá mašinka viďte ? Vyzkoušejte si to. Napište libovolný text s mezerami a na konci řádku se text sám ukončí. Říká se tomu zalamování textu. Naopak, kdyţ si vzpomenete, ţe náš odstavec je uţ dost dlouhý, stisknete Enter. 4. Čtvrtá řada začínající klávesou Caps Lock. Tuto klávesu opakovaně stiskněte a sleduje stejnojmennou kontrolku nad numerickou částí (někdy značenou jen velkým písmenem A). Pokud kontrolka svítí - převrátí se funkce klávesy Shift. Místo malých písmen se píší velká a naopak. Při svítící kontrolce lze také napsat velká písmena z druhé řady, která jsou na klávesnici zobrazena jako malá. Skončete při zhasnuté kontrolce a takto budete klávesnici pouţívat. Pokračujete v psaní písmen, vyzkoušejte také uvozovky, „ů“, paragraf a vykřičník. Ty poslední dva se naučte dobře, jejich vysoká frekvence při psaní stíţností na úřady zvyšuje jejich váţnost ! 5. Řada pátá, začínající dobře známou klávesou Shift. Tato klávesa má ještě dvojníka na druhé straně této řady. Jeho funkce je tatáţ, jen si dejte pozor na překříţené ruce. Moţná vám to připadá úsměvné, ale uţ jsem to viděl. Hned vedle klávesy Shift je opět klávesa, která při nastaveném českém rozloţení kláves napíše písmeno „Y“. Pokračujte dále aţ ke klávese „čárka“ a „otazník“, „tečka“ a „dvojtečka“, a „pomlčka“ nebo také „mínus“. Ta poslední klávesa napíše pomocí klávesy Shift znak nazývaný podtrţítko. Potrhnout s ním ale nic nejde. 6. Řada šestá – poslední – začíná i končí klávesou Ctrl. Tuto klávesu jsem jiţ také zmínil. Opět má na druhé straně kamarádku a jejich funkce jsou shodné. Slouţí podobně jako Shift, ke změně funkce jiných kláves ale třeba také ke změně chování myši a podobně. Následuje tlačítko (na starších klávesách jej nenajdete) s namalovaným letícím oknem Windows. Jejím stisknutím vyvoláte Uživatelskou nabídku Start. Další klávesou je
Alt. Všimněte si, ţe Alt je i na opačné straně té další dlouhé klávesy. Bývá označen jako Alt Gr. Pro vaši práci bude stačit informace, ţe funkce pravé a levé klávesy Alt se liší. Obě slouţí
k podobným účelům jako klávesy Ctrl a Shift. Jejich stiskem se opět změní nějakým jiným způsobem chování ostatních kláves. Zbývá ta dlouhá klávesa uprostřed. To je Mezerník. Slouţí v textovém editoru pouze na zápis mezery mezi slovy. Nikoliv například k odsazování prvního řádku jako na psacím stroji. 7. Některé znaky z nastaveného anglického rozloţení kláves zapisovaná při rozloţení českém. Klávesnici můţete přepnout na tzv. anglickou, nebo pouţít různé kombinace čísel, ale naučím vás, jak napsat některé pouţívané znaky pomocí klávesy Pravý Alt. Stiskněte a drţte tuto klávesu a napište písmena Q,V,C,E, ů. Sami asi vidíte, ţe můţete takto zapsat uţitečné znaky \, @, &, €, $. Nyní smaţte všechny vaše pokusy a napište libovolný smysluplný text s podmínkou, aby měl alespoň dva řádky. Např. Výstavu dětských kreseb pro Vás připravila slečna Maruška Poláčková z Říčan u Pelhřimova. Výstava se koná dne 12.září od 8.00 do 16.00. Kurzorové šipky a další klávesy
Vysvětlím vám nyní funkci kláves, které naleznete před numerickou částí klávesnice. Jedná se o čtyři šipky, kterým budete říkat kurzorové. Pomocí nich se naučte přesouvat textový kurzor (to je ta svislá čárka, která bliká) do libovolného místa textu. Totéţ vyzkoušejte pomocí klepnutí na levé tlačítko myši. Kurzorové klávesy bývají mnohdy rychlejší neţ myš. Porovnejte si to sami na následujícím úkolu. Přesuňte textový kurzor v libovolném místě textu o tři písmenka vpravo pomocí kurzorových šipek a potom o tři písmenka vlevo pomocí myši (tedy ukaţte kurzorem myši, který bude mít tvar tiskacího I a klepněte na levé tlačítko myši). Sami asi vidíte, ţe neţ vůbec najdete rukou myš, máte to s klávesnicí dávno hotovo. Nad kurzorovými klávesami se nachází klávesy Home (začátek aktuálního řádku) a End (konec aktuálního řádku). Tyto klávesy jsou dost opomíjené, přitom podstatně urychlují pohyb textového kurzoru po řádku. Další klávesy vpravo od nich Page Up a Page Down posouvají text směrem nahoru a dolu. Vyzkoušíte si to v části o Wordu. Klávesa Delete je klávesa mazací. Smaţe buď vše co je právě označeno (jak na označení textu si ukáţete níţe), nebo smaţe text od textového kurzoru směrem doprava. Vyzkoušejte rozdíl mezi klávesou Delete a Backspace z druhé řady. Pro pořádek ještě klávesa Insert. Přepíná vkládání a přepisování textu. V poznámkovém bloku není funkční, necháte si ji také do Wordu. Označování části textu
Potřebujete- li část textu smazat, přesunout, zkopírovat nebo dodatečně jinak upravovat, musíte jej označit. Označování pomocí myši si hned vyzkoušíte. Ukaţte ukazatelem myši před začátek textu: Výstava se koná….
Výstavu dětských kreseb pro Vás připravila slečna Maruška Poláčková z Říčan u Pelhřimova. Výstava se koná dne 12.září od 8.00 do 16.00.
Podrţte stisknuté levé tlačítko myši a táhněte směrem vpravo aţ na konec věty. Vyzkoušejte i označení celého odstavce tak, ţe táhnete z místa, kde odstavec začíná přímo k místu, kde končí. Nezapomínejte označit i tečku na konci odstavce.
Označovat můţete oběma směry. Vyzkoušejte rovněţ označení posledního slova na řádku a prvního slova na dalším řádku. Je to poněkud ošemetná záleţitost, ale řešení má.
Výstavu dětských kreseb pro Vás připravila slečna Maruška Poláčková z Říčan u
Pelhřimova. Výstava se koná dne 12.září od 8.00 do 16.00. Stačí ukázat na začátek prvního slova a táhnout přímo ke konci druhého slova. Celé slovo můţete označit poklepáním. Vyzkoušejte i označení jediného písmenka. Tady uţ se pozná koho myš poslouchá a kdo naopak poslouchá myš.
Kopírování a přesouvání textu pomocí příkazů
Označte jedno slovo v textu a klepněte v panelu nabídek na Úpravy a dále na Kopírovat. Umístěte textový kurzor do jiného místa v textu a na panelu nabídek vyberte opět Úpravy a příkaz Vložit. Vybrané slovo se nakopírovalo do nového místa. Označte jedno slovo v textu a klepněte v panelu nabídek na Úpravy a dále na Vyjmout. Umístěte textový kurzor do jiného místa v textu a na panelu nabídek vyberte opět Úpravy a příkaz Vložit. Vybrané slovo se tentokrát přesunulo do nového místa. Tyto postupy si také několikrát zopakujte. Kopírování a přesouvání textu pomocí klávesových zkratek
Budete potřebovat celkem tři klávesové zkratky, jejich přehled uvádím: Ctrl+C pro kopírování Ctrl+X pro vyjmutí Ctrl+V pro vložení Označte nyní libovolnou část vašeho textu, například jedno slovo. Stiskněte klávesovou zkratku Ctrl+C. Nyní umístěte textový kurzor pomocí kurzorových kláves nebo pomocí myši na nové místo a stiskněte klávesovou zkratku Ctrl+V. Slovo se do nového místa nakopírovalo. Označte opět libovolnou část textu ale tentokrát stiskněte klávesovou zkratku Ctrl+X. Slovo uţ nyní někam zmizelo. Pokud vás zajímá kam, tak vám řeknu ţe do tzv. schránky. Nyní umístěte kurzor na nové místo a stiskněte opět Ctrl+V. A slovo, které se nacházelo ve schránce se přesunulo na nové místo. Přehled pokynů pro přesun a kopírování
Ctrl+C a Ctrl+V způsobí, ţe se slovo na nové místo zkopíruje a původní slovo zůstane Ctrl+X a Ctrl+V naopak způsobí, ţe se slovo na nové místo přesune, z původního místa zmizí Schránka
Zmiňovaná schránka je místo v operační paměti určené k dočasnému ukládání informací, v našem případě textu. Vymaţe se vypnutím operačního systému nebo umístěním další informace. Jedná se vlastně o takový dočasný mezisklad. Umoţňuje kopírování nebo přesun souborů, sloţek, textů či obrázků z jednoho místa počítače nebo dokumentu na jiné místo. Ovládáte ji pomocí klávesnice, jak jste si právě vyzkoušeli nebo pomocí myši, jak se budete učit dále.
Malování
Nejprve spustíte program Malování. Klepněte na tlačítko Start a ukažte na nabídku Všechny programy (v ostatních Windows jen Programy) a dále na Příslušenství. Ukažte a klepněte na položku Malování. Ještě před začátkem práce v programu Malování umístěte ukazatel myši do pravého dolního rohu vytvořeného malířského
plátna a v okamžiku, kdy se objeví obousměrná šipka, stiskněte a držte levé tlačítko myši a táhněte vpravo a dolů. Plátýnko se roztáhne na vámi požadovanou velikost až po uvolnění tlačítka myši, doporučuji však pustit levé tlačítko ještě před dosažením okraje okna.
Uţ v programu Poznámkový blok jste se dozvěděli, ţe neţ začnete pracovat s libovolným programem, je nutné jeho soubor uloţit. Vše je popsáno podrobněji u Poznámkového bloku. Takţe nyní uţ jen stručně. V panelu nabídek vyberte příkaz Soubor a Uložit. K tomuto účelu můţete tak vyuţít klávesovou zkratku Ctrl+S. Klávesové zkratky jsou velmi uţitečná věc a mnohdy jsou mnohem rychlejší neţ vyhledání příslušného příkazu pomocí myši v panelu nabídek. Běţná klávesová zkratka se pouţije tak, ţe stisknete jednu z kláves Shift, Ctrl nebo Alt, drţíte ji stisknutou a krátce stisknete další klávesu V našem případě tedy drţíte stisknutou klávesu Ctrl a krátce stisknete klávesu S. Mám vyzkoušeno, že se začátečníci snaží obě klávesy stisknout zároveň nebo naopak postupně nejprve jednu a potom druhou. Žádná z těchto akcí ale není úspěšná. U programu Poznámkový blok ve starších systémech Windows klávesové zkratky nejsou funkční. Proto se je učíte až u Malování.
Dále klepněte na rozevírací seznam Uložit do a vyberte klepnutím Dokumenty. To je sloţka kterou vám vytvořili autoři systému Windows pro ukládání vašich dokumentů. V novějších verzích programů je tato sloţka také přístupná na pravé straně dialogových oken. V této sloţce vytvořte novou sloţku. Klepněte na tlačítko Vytvořit novou složku na panelu nástrojů dialogového okna a napište Malířské pokusy. Klepněte na OK. V novějších programech se takto vytvořená sloţka ihned otevře, ve starších na ní ještě musíte poklepat. Označte navrhovaný název souboru a zvolte svůj vlastní Domek se zahrádkou. Typ souboru ponecháte takový, jaký počítač navrhuje. Stisknete tlačítko Uložit a máte hotovo. Vytvořili jste soubor s názvem Domek se zahradou.bmp.
A nyní se budete věnovat jednotlivým nástrojům programu Malování Štětec
Tuto funkci najdete na panelu nástrojů, coţ jsou tlačítka s různými kreslícími nástroji. Klepněte na odpovídající tlačítko a podívejte se ţe zůstalo jakoby vysvícené (označené neboli nástroj zůstal vybraný). V dalším kroku můţete ve spodní části panelu nástrojů označit tvar štětce a nyní se uţ vesele pustit do volby barvy na panelu barev. Opět levým tlačítkem myši barvu vyberete, přesunete se kurzorem myši nad papír, stisknete levé tlačítko a táhnete. Uvolněním tlačítka nakreslenou čáru ukončíte. Plechovka
Pokud nakreslíte pomoci štětce uzavřený objekt, například kolečko, čeká tu na nás nástroj, který tento objekt umoţňuje vybarvit. Klepněte na Plechovku a nyní klepněte do středu uzavřeného objektu. Objekt, který není dokonale uzavřen, rozlije barvu po celém okolí. Ne, opravdu nemusíte hledat hadřík na utření. Libovolnou chybu můţete napravit výběrem příkazu Zpět z panelu nabídek. Klepněte na nabídku Úpravy a dále na příkaz Zpět a máte uklizeno. Elipsa, obdélník a další tvary
Po klepnutí na elipsu nebo obdélník získáte moţnost nastavit kreslení obrysu, obrysu i s výplní nebo jen výplň. Levým tlačítkem myši volíte barvu obrysu a pravým tlačítkem výplně. Zajímavá je tvorba vlastního tvaru. Je to nástroj Mnohoúhelník. Nakreslíte první čáru klasickým způsobem (Stiskni – táhni – pusť) a potom umístíte ukazatel myši do dalšího bodu a pouze klepete. Poslední klepnutí musí opět mířit na začátek čáry. Guma a barevná guma
Guma můţe mít stejné tvary jako štětec Můţete pro ni zvolit různé barvy a touto nastavenou barvu potom vymazávat, podobně jako byste gumovali, jiţ nakreslené objekty. Výběr
Výběr a to libovolného, nebo obdélníkového tvaru vytvoříte klepnutím na tlačítko na panelu nástrojů a vykreslením pomocí myši v obraze. Po ukončení výběru vznikne nový objekt, který můţete přesouvat na nové místo. Asi tušíte, ţe pomocí myši (Stiskni, táhni a pusť). Výběr ale můţete na nové místo takto zkopírovat. Postup je stejný jako u přesunu, rozdíl je v tom, ţe před uvolněním tlačítka myši nad novým místem, podrţíte stisknutou klávesu Ctrl a uvolníte tlačítko myši. Nesmíte pustit tlačítko Ctrl dříve, neţ pustíte myš. Lupa
Pomocí této poslední funkce, kterou se naučíte, můţete si část obrázku přiblíţit a umoţnit tak přesnější kreslení. Během práce nezapomínejte na Průběžné ukládání. V zápalu boje byste totiž mohli přijít o mnohdy nenahraditelná umělecká díla. Tento zvyk je potřeba nacvičit. Budu vás na to v dalších částech stále dokola upozorňovat.
Pro další srozumitelnost bude vhodné společným úsilím namalovat něco, co by alespoň vzdáleně připomínalo domeček se zahrádkou. Nakonec stiskněte klávesovou zkratku Ctrl+S. Nyní celý program zavřete pomocí kříţku v záhlaví aplikačního okna. Otevření souboru, který už je uložen v počítači
Náš obrázek je nyní uloţen na pevném disku našeho počítače. Nachází se ve sloţce Dokumenty a dále ve sloţce Malířské pokusy a jmenuje se Domek se zahradou.bmp. 1. Spustíte si tedy program Malování. 2. Z panelu nabídek vyberete nabídku Soubor a dále příkaz Otevřít. 3. Na obrazovce se objeví dialogové okno, které má v záhlaví napsáno Otevřít. Asi si myslíte, že vás podceňuji, že to vidíte taky, ale z praxe vím, jak často se tyto okna uživatelům pletou. Takže ještě jednou pro pořádek. Použijete li poprvé příkaz Uložit, nebo klávesovou zkratku Ctrl+S, objeví se okno s názvem
Uložit jako a máte v něm možnost soubor umístit, pojmenovat a uložit. Nyní máte otevřené zcela jiné okno a to s názvem Otevřít.
4. Nyní klepnete na rozevírací seznam v okénku Oblast hledání. Zapátráte v paměti, na kterém místě se náš soubor nachází. Trochu vám napovím. 5. Na pevném disku se nachází sloţka, do které jste před časem umístili náš obrázek. Složka se jmenovala Dokumenty a v ní byla sloţka Malířské pokusy. Na obě sloţky postupně poklepejte aţ se sloţka Malířské pokusy otevře. Sloţky můţete také pouze označit a otevřít je tlačítkem Otevřít. 6. Jste téměř u cíle. Poklepejte nyní na soubor Domek se zahradou.bmp. Opět jej můţete pouze označit a otevřít tlačítkem Otevřít. Soubor jste otevírali proto, abyste si jej mohli prohlédnout (určitě je to pro vás velký kulturní záţitek), vytisknout nebo upravit. Po úpravách soubor opět uloţte pomocí klávesové zkratky Ctrl+S a zavřete celý program. Vytváření dalších verzí již uloženého souboru, pomocí příkazu Uložit jako
Umíte uţ soubor uložit a otevřít. Určitě jste tuto činnost několikrát zopakovali a jsou vám obě činnosti naprosto jasné. Pojďte si teď ukázat případ, kdy potřebujete vytvořit novou verzi souboru, který uţ v počítači máte. Usnadní nám to toţ v mnoha případech naši práci. Proč dělat něco znovu, kdyţ stačí jen vytvořit další verzi. V praxi přijdete velmi rychle na to, ţe je vţdycky lepší, poohlídnout se po nějakém vytvořeném souboru neţ začínat z „čisté vody“. Firma, která investovala svoje peníze do zaplacení pracovníka který v loňském roce vytvořil soubor s plakátem na kaţdoroční Den otevřených dveří a oken, nebude zrovna nadšená, kdyţ vy jako nový zaměstnanec budete tento plakát v dalším roce znovu tvořit od počátku. Vytvořte proto jen novou verzi loňského plakátu, změňte datum konání a případně nějaké barvy a je hotovo. Proto se naučte následující postup. 1. Spusťte program Malování 2. Otevřete soubor Domek se zahradou.bmp 3. Klávesová zkratka Ctrl+S slouţící k otevření okna na novém dosud neuloţeném souboru nyní ţádné okno neotevře. Soubor uţ byl totiţ před časem uloţen a proto se tato zkratka, tak jak jste se naučili nyní pouze snaţí uloţit případné změny (Průběţné ukládání). Vyberte proto na panelu nabídek nabídku Soubor a následně příkaz Uložit jako. 4. Otevře se stejné okno jako při prvním ukládání souboru. Nyní se musíte rozhodnout, jestli náš nový soubor vytvořený na základě toho, který vidíte na obrazovce chcete umístit do stejné sloţky, nebo pro něj vytvoříte novou sloţku. V tom prvním případě je nutné změnit název souboru, protoţe názvy souboru ve stejné sloţce se musí lišit, v tom druhém případě můţete název ponechat. Nicméně to nedoporučuji, soubory by měli mít různá jména z důvodu lepšího přehledu v počítači. 5. Tlačítkem Uložit soubor uloţíte a můţete se zamyslet, co je nyní na vaší obrazovce. Pokud si myslíte, ţe je to ta nová verze souboru, máte bod a myslíte si to dobře. Původního souboru se uţ případné změny v obrázku netýkají a zůstane zachován pro příští generace.
Kalkulačka Dalším programem, který se nachází v příslušenství operačního systému je Kalkulačka. Jedná se o dobře známou běţnou nebo vědeckou kalkulačku. Dokáţe spočítat různé matematické příklady čísla s tím, ţe podobně jako běţná kalkulačka, nezobrazuje ve standardním zobrazení jednotlivá zadání. Profesionální práci s čísly vám umoţní program nazvaný Excel. Ve standardním zobrazení skutečně pracuje jako nejobyčejnější kalkulačka. Nebere ohled na matematické zvyklosti, takže příklad 2+3*4 vypočítá jako 20 namísto správných 14.
Ovládat ji můţete pomocí myši, nicméně, naučte se ji sviţným tempem ovládat z numerické části klávesnice. Aniţ byste potřebovali podrobný popis klávesnice, určitě dokáţete spoustu věcí
spočítat. Místo "=" pouţívejte tu klávesu s nápisem Enter, a ţe na násobení platí hvězdička na dělení lomítko, jste uţ asi také přišli. Klávesa Enter je na klávesnici dvakrát. Funkce mají ale stejné. Kalkulačku vynulujete stisknutím klávesy Esc. Důleţité je také vědět, ţe v českém prostředí programů pro Windows pouţíváte jako desetinný znak výhradně čárku. Čárku do čísel pište pomocí klávesy pod číslem 3 na numerické části klávesnice. Bývá bohuţel na většině klávesnic označena chybně jako tečka. A ještě jedna věc by nás mohla poněkud zaskočit. Stiskněte opakovaně klávesu „NUM LOCK“ a sledujte stejnojmennou kontrolku nad ní. Pokud chcete tuto část opravdu pouţívat jako kalkulačku, musí kontrolka svítit. V opačném případě jsou klávesy s čísly pouţity jako náhradní kurzorové klávesy.
WordPad WordPad rovněţ naleznete mezi mnoha programy, které jsou součástí systému Windows. Jedná se o textový editor, který disponuje mnoha funkcemi jako pokročilé textové editory, ale význam má pro uţivatele, kteří mají v počítačích pouze Windows a nemají program mnohem dokonalejší, program Word. Vzhledem k tomu, ţe naším dalším cílem je naučit se dokonale ovládat program Word, nemá tedy význam se tímto programem podrobněji zabývat.
Průzkumník Základní princip programu
Program Průzkumník naleznete v systému Windows systémech jej objevíte přímo mezi ostatními programy.
rovněţ v příslušenství. Ve starších
Průzkumník je souborový manažer, neboli program určený k práci se složkami a soubory.
Spuštění Průzkumníka a popis oken
Nezbývá nyní, neţ si program spustit a podrobněji se s ním seznámit. Klepněte levým tlačítkem na Start a v dále na Všechny programy (ve starších verzích na Programy). Dále přejděte do nabídky Příslušenství a v něm na poloţku Průzkumník. Ve starších verzích Windows je Průzkumník umístěn přímo v poloţce Programy. Průzkumníka také spustíte v libovolném okně, které zobrazuje obsah složky, klepnutím na tlačítko Složky na panelu nástrojů.
Samozřejmě si jeho aplikační okno maximalizujte. V panelu nabídek vyberte nabídku Zobrazit a z ní poloţku Ikony (Velké ikony ve Windows 95/98). Průzkumník se skládá ze dvou částí. V levé jsou přehledně uspořádána všechna místa v počítači, kde se mohou nacházet naše informace ve formě souborů, přehledně uspořádané ve sloţkách. Samotné soubory se ale v levé části nezobrazují. V pravé části se zobrazuje obsah sloţky, kterou v levém okně označíte, tedy jednak případné podsloţky ale i samotné soubory. Prozkoumávání počítače
U sloţky či jiného místa například disku, před kterým se nachází znaménko „plus“ máte moţnost předem zjistit, ţe v této sloţce jsou umístěny další sloţky. Klepněte na toto „plus“ a sloţka se otevře a zobrazí další podsloţky. Zavření dosáhnete klepnutím na „mínus“. V pravém okně je zobrazen obsah sloţky, na kterou jste naposled klepnuli. Na pevném disku najděte sloţku s názvem Malířské pokusy klepněte na ní a v pravém okně se zobrazí obsah této sloţky Domek se zahradou.bmp Doporučuji, abyste se nyní vydali pomocí tohoto programu na „průzkum“ vašeho počítače podívali se na různá místa v počítači. Prozkoumejte plochu a další sloţky.
Vytváření složky a souboru s programem Průzkumník Pouze ke zobrazování souborů ale program Průzkumník pouţívat nebudete. Naším dalším cílem bude naučit se vytváření, přejmenování a odstraňování sloţek a souborů, jejich přesunování, kopírování a vytváření zástupců. Postupy, které se naučíte jsou všeobecně pouţitelné jak ve všech systémech Windows, které jsou v dnešní době pouţívány, tak při práci na ploše nebo v přímo ve sloţkách, zobrazených
pomocí Ikonky Tento počítač. Ne ke kaţdé činnosti musíte vţdy spouštět program Průzkumník a způsob pouţití těchto postupů je potom na vašem rozhodnutí.
Vytvoření, přejmenování a odstranění složky Klepněte v levém okně Průzkumníka na Dokumenty. Pravé okno nyní zobrazuje obsah Dokumentů. Našim úkolem je vytvořit zde další sloţku, podobně jako jste to uţ udělali v programu Malování, kde vytvořily sloţku Malířské pokusy a v Poznámkovém bloku ze kterého tu máte sloţku Různé poznámky. Obě sloţky i jejich obsah si v Průzkumníku dobře prohlédněte. Klepněte v pravém okně pravým tlačítkem myši na prázdné místečko, (nikoliv na nějaký objekt) a z Místní nabídky ukaţte na podnabídku Nový objekt. Ta se ještě dále rozbalí a nyní klepněte
na poloţku Složka. Najdete ji úplně nahoře. Složka se vytvoří s názvem Nová složka. Tento název zůstane podbarvený a vymaţe se při zápisu vašeho názvu. Jak uţ jsem vysvětlil výše, sloţka mít název musí, pouţívat můţete háčky a čárky a mezery, první písmeno je velké a název sloţky by měl vyjadřovat její skutečný obsah. Nazvěte nyní vaši novou sloţku Kulturní středisko. Po zápisu nového názvu nezapomeňte stisknout klávesu Enter. Sloţka se vytvoří a zůstane označená. Dalším stisknutím klávesy Enter ji otevřete. V pravé okně se nám zobrazí obsah naší nové sloţky, celkem pochopitelně prázdný. Ve sloţce Kulturní středisko vytvořte dvě nové sloţky. První nazvěte Koncerty a druhou Výstavy. Nyní otevřete sloţku Koncerty a uvnitř této sloţky vytvořte ještě dvě sloţky Wabi Daněk a Žlutý pes V pravém okně si vyzkoušejte, jak se jednotlivé sloţky zavírají a poté opět otevírají. Prohlédněte si jakým způsobem je znázorněna vzniklá struktura sloţek. Tyto sloţky budou slouţit k ukládání informací o vašem Kulturním středisku, jehoţ jste zaměstnanci nebo majitelé. Nyní přejmenujete sloţku Wabi Daněk na Rosa na kolejích. V levém okně rozbalte sloţku Kulturní středisko a ještě sloţku Koncerty. V pravém okně klepněte levým tlačítkem myši na sloţku Kulturní středisko a potom na sloţku Koncerty. V levém okně klepněte pravým tlačítkem na sloţku Wabi Daňek a vyberte z příkaz Přejmenovat. Zapište z klávesnice Rosa na kolejích a stiskněte klávesu Enter.
Koncert se ale konat nebude a proto nakonec sloţku Rosa na kolejích odstraníte. Klepněte na ní opět pravým tlačítkem myši a zvolte příkaz Odstranit. Tuto volbu je v běţně nastaveném systému nutné ještě potvrdit klepnutím na souhlasné tlačítko Ano. Složka je umístěna do takzvaného Koše, odkud je moţné ji znovu obnovit (Košem se ale budete podrobněji zabývat později).
Vytvoření datových souborů pomocí operačního systému V předchozí části naší příručky jste se naučili vytvářet a ukládat soubory pomocí programů.
V programu Malování jste vytvořili sloţku Malířské pokusy a v ní jste vytvořili obrázek (dokument) s názvem Domeček se zahrádkou.bmp Dokumenty většiny základních programů však můţete vytvářet pomocí operačního systému přímo ve sloţkách. Opět se to naučíte v programu Průzkumník. Otevřete v programu Průzkumník na pevném disku vašeho počítače sloţku Kulturní středisko, dále sloţku Koncerty a dále sloţku Žlutý pes. Tomuto postupu můţete také říkat nastavení cesty. Je to spíše zastaralý výraz, nicméně stále pouţitelný. Pokud potřebujete takovou cestu někomu popsat, například potřebujete kolegovi nechat vzkaz, kde najde vaše soubory, můţe to vypadat následovně: C:\Kulturní středisko\Koncerty\Ţlutý pes Naučíte se vytvářet soubory od programů Poznámkový blok, Word a Excel Klepněte pravým tlačítkem do okna, které zobrazuje obsah sloţky Ţlutý pes a vyberte podnabídku Nový (ve Windows 95/98 „Nový objekt“). Z otevřené podnabídky vyberte poloţku Textový dokument. To je právě ten soubor, který bude patřit k programu Poznámkový blok. Soubor se opět vytvoří s prozatímním názvem, který je podbarvený a očekává, ţe si jej pojmenujete podle svého gusta. Prosím zapište Poznámky k přípravě.txt. Je nanejvýš nutné neudělat chybu v příponě. Podle přípony totiţ váš počítač soubory rozeznává a chyba by vedla ke vzniku nezařaditelného souboru – jakéhosi bezdomovce. Dejte pozor na to, ţe za tečkou není mezera. Dále vytvořte soubor Dokument aplikace Word s názvem Smlouva s kapelou.doc a List aplikace Excel s názvem Rozpočet koncertu.xls Kaţdý z těchto souborů postupně otevřete poklepáním.
Do souboru Poznámky k přípravě.txt napište text „Předpokládaná cena za vystoupení hudební skupiny Ţlutý pes je 25 000 Kč.“ Soubor uloţte pomocí klávesové zkratky Ctrl+S a zavřete Do souboru Smlouva s kapelou.doc napište text „Smlouva na vystoupení hudební skupiny“ Soubor opět uloţte pomocí klávesové zkratky Ctrl+S a zavřete horním kříţkem v pravém horním rohu aplikačního okna Do souboru Rozpočet koncertu.xls napište do sloupečku pod sebe čísla 123, 456, 789. Napište vţdy číslo a za kaţdým číslem stiskněte klávesu Enter. Soubor uloţte pomocí klávesové zkratky Ctrl+S nebo v panelu nabídek klepněte na Soubor a vyberte Uložit a program zavřete horním kříţkem v pravém horním rohu aplikačního okna.
Kopírování a přesouvání souborů a složek Kopírování souborů a složek
Opět spusťte z nabídky Start program Průzkumník. V jeho levé části vyhledejte Dokumenty a klepněte na ně. V pravém okně vidíte obsah sloţky Dokumenty, včetně sloţky s názvem Kulturní středisko. V této sloţce se nachází spousta velmi důleţitých informací, které jsou pro vás velmi cenné. Z toho důvodu se začněte o tuto sloţku obávat. Je to trochu jako kdyţ vás lákají k uzavření pojistky. Proč bychom se měli o svá data na pevném disku obávat ? 1. Smazání omylem 2. Smazání z důvodů poruchy počítače nebo pevného disku 3. Soubor zničí počítačový virus 4. Ukradnou vám počítač 5. Ţivelní pohromy Takţe dost dobrých důvodů proč vytvářet záloţní kopie. Naším úkolem je nyní vytvořit kopii sloţky Kulturní středisko na disketě. Zálohování na diskety se už dnes nedoporučuje z důvodu jejich nespolehlivosti a malé velikosti. Zálohovat bychom měli např. na záložní pevné disky, na síťové servery, zapisovatelná CD (a to nejčastěji) a podobně. Nicméně pro potřebu výuky nám tento způsob stačí.
Klepněte pravým tlačítkem myši na sloţku Kulturní středisko. V místní nabídce klepněte levým tlačítkem na příkaz Kopírovat. Složka je nyní umístěná ve schránce, kde jak uţ je vám známo bude přebývat do té doby, neţ do ní vloţíte další “zásilku“ nebo vypnete počítač. A nyní pomocí levého okna vyhledáte místo, kam nakopírovanou sloţku vloţíte. Tímto místem bude Disketa. Vloţte proto připravenou prázdnou disketu do disketové mechaniky. Disketa se do disketové mechaniky vkládá tak, ţe na ní najdete zkosený roh a vsunete ji do mechaniky tak, aby tento roh směřoval k vysouvacímu tlačítku. Disketu otevřete klepnutím levým tlačítkem myši v levém okně Průzkumníka. Ve starších programech poklepáním. Vloţení provedete klepnutím do prázdného místa v pravém okně pravým tlačítkem myši a výběrem moţnosti Vložit. Sloţka Kulturní středisko, která se zde po několika vteřinách vytvoří je kopií původní sloţky včetně svého obsahu, umístěné stále na pevném disku. Počítačové kopie se od sebe nijak neliší (kromě času vytvoření). Složka umístěná tímto způsobem do schránky ve schránce dále zůstává, proto můžete druhý krok s vložením stále opakovat a vkládat tak další a další kopie na různá místa v počítači nebo na síti. Celou akci si několikrát zopakujte !
Přesun souborů a složek
Přesunování souborů a sloţek upotřebíte v případě změn umístění našich informací. Jinak řečeno, chcete li si udělat pořádek a ty fotografie z narozenin konečně přesunout do sloţky Fotografie - narozeniny. Prakticky si to vyzkoušíte následujícím způsobem. Sloţku Kulturní středisko, která se nyní nachází přímo ve sloţce Dokumenty přesuňte na plochu a z plochy opět do sloţky Dokumenty. Klepněte tedy pravým tlačítkem myši na sloţku Kulturní středisko a levým vyberte
příkaz Vyjmout. Počítač vás na vyjmutí upozorní světlejší ikonou ikony. Ikona zbledne, jakoby chtěla naznačit, ţe uţ si tu dlouho nepobude. Nyní otevřete Plochu, klepněte do ní pravým tlačítkem a vyberte podobně jako u kopírování příkaz Vložit. Obdobným způsobem přesuňte sloţku z plochy zpět do sloţky Dokumenty. Několikrát zopakujte. Shrnutí jednotlivých pokynů
Pokyn Kopírovat a Vložit způsobí Kopírování
Pokyn Vyjmout a Vložit způsobí Přesun Pokud vyberete myší při stisknuté klávese Ctrl více souborů a jeden z nich zkopírujete nebo přesunete, zkopírují se nebo přesunou všechny označené soubory. Všechny postupy můžete několikrát zopakovat.
Vytváření zástupců složek, souborů a programů Co je to zástupce a koho vlastně zastupuje
Zástupce je malý soubor, který v libovolném místě počítače, především na pracovní ploše zastupuje skutečný objekt. Zastupovat můţe sloţky, datové soubory (dokumenty), ale také programy (spouštěcí soubory) nebo mechanické části (tiskárny, CD-ROM mechaniky). Odstranění zástupce neovlivní skutečný objekt. To je podstatné, protoţe právě to je důvod, proč na plochu neukládáte skutečné datové soubory nebo sloţky, ale pouze jejich zástupce. Je zástupce i něco jako ochranka ?
Chráníte tak své originální datové soubory před nechtěným odstraněním. Zároveň tím bráníte vzniku nepořádku - datové soubory jsou i při práci s nimi stále umístěny ve svých sloţkách. Zástupce můţe mít zcela odlišné jméno a to bez přípony a odlišnou ikonu. Tím vznikne přehledná nabídka často pouţívaných souborů, sloţek a programů na pracovní ploše. Poklepáním na zástupce se otevře originální sloţka, datový soubor v příslušném programu nebo se spustí program, jehoţ spouštěcí soubor je zastupován. Několik poznámek k zástupcům Jméno zástupce vytváříte podle vlastních potřeb. Například originální soubor na pevném disku počítače se jmenuje „Přehled spotřeby pitné vody.doc“ ale jeho zástupce se jmenuje tak, jak mu v praxi říkáte – „Voda“. Ikona všech souborů vytvořených v programu Word je stejná. Zástupce našeho souboru může mít ikonu zobrazující vodovodní kohoutek. Vytvořené zástupce je možné vkládat také do nabídky Start a od verze Windows 98 také na hlavní panel do panelu nazvaného Snadné spuštění. Některé zástupce vytváří systém i bez vaší účasti. ve složce Poslední dokumenty (Ve Windows 95/98 Dokumenty), která se zobrazuje po klepnutí na nabídku Start najdete zástupce posledních 15 použitých datových souborů. Při přidávání programů do počítače, říká se tomu Instalace se zase automaticky vytvářejí zástupci programů v nabídce Start a u některých programů i na Ploše.
Vytvoření zástupce
Postup pro vytvoření zástupce vhodný pro všechny systémy Windows (mimo vytváření zástupců mechanických částí ve Windows 95 a 98) 1. Spusťte program Průzkumník a v levé části klepněte na sloţku Dokumenty. 2. Klepněte pravým tlačítkem v pravém okně na sloţku Kulturní středisko 3. V místní nabídce klepněte na příkaz Kopírovat 4. V levé části klepněte na Plochu. 5. V pravé části se zobrazí obsah vaší plochy. Klepněte pravým tlačítkem do pravého okna a vyberte příkaz Vložit zástupce (pozor – nikoliv pouze Vložit, nevznikl by zástupce, ale kopie) Zástupce poznáte podle zalomené šipky v levém dolním rohu ikony. 6. Zástupce přejmenujte stejným postupem jako přejmenujete libovolný soubor. Klepněte pravým tlačítkem na zástupce a z místní nabídky zvolte příkaz Přejmenovat. 7. Zapište vlastní název zástupce (bez přípony, zástupci ji v názvech nemají) a potvrďte klávesou Enter. 8. Klepněte pravým tlačítkem na zástupce a z místní nabídky zvolte příkaz Vlastnosti. 9. V dialogovém okně klepněte na tlačítko Změnit ikonu a poklepejte na vybranou Ikonu 10. Klepněte na OK v dialogovém okně, ikona se změní asi za 1 - 2 vteřiny.
Tento postup využijete ve všech systémech a to pro složky, soubory a spouštěcí soubory. Některé systémy umožňují i jiné způsoby vytváření zástupců například vytvoření zástupce z místní nabídky nebo pomocí položky Odeslat. Náš způsob je však univerzální.
Zástupce programových souborů
Při vytváření zástupců programových spouštěcích souborů (postup je stejný jako u vytváření zástupců souborů a sloţek) je nutné upozornit na programy, které jsou určeny pro starší operační systém MS-DOS (Microsoft Disk Operating systém). Takový zástupce má příponu pif a ikona se automaticky změní na obrázek MS-DOS. Klepněte pravým tlačítkem na tohoto zástupce a vyberte Vlastnosti. na kartě Program zaškrtněte políčko Při ukončení zavřít. Tím zabráníte tomu, aby se programy určené pro starší systém MS-DOS po jejich skončení doţadovali ještě zavření svého okna - coţ je dost otravné. Jsou zde moţná další nastavení, která se ovšem liší podle konkrétních programů. Spouštěcí soubor najdete ve složce, kde se nachází konkrétní program. Poznáte jej podle dvou ukazatelů.. Jeho přípona je BAT, EXE nebo COM. Nachází li se ve složce více takových souborů poznáte jej podle toho že se jmenuje podobně jako příslušný program nebo je to jinak naznačeno. (Start, Play, Go, Spust, Ucto, Sklady). Příklad: Účetní systém Ekonom se nachází ve složce C:\EKONOM. V této složce najdete spouštěcí soubory „e456.exe“, „hahaha.com“, „lhcp.exe“, „ucetnictvi.exe“. Asi tušíte správně. Skutečně to bude ten poslední.
Vytvoření zástupce mechanické části počítače ve Windows 95/98. Ve starších systémech nebylo moţné mechanickou část počítače, například pevný disk kopírovat do schránky. 1. Zobrazte okno Tento počítač tak, ţe na něj poklepete. Nastavte uţivatelskou velikost okna, to je ta, kdy okno nezabírá celou plochu. 2. Stiskněte levé tlačítko myši na ikoně pevného disku. 3. Táhněte ikonu se stisknutým tlačítkem myši nad Plochu a tlačítko uvolněte. Potvrďte otázku, ţe chcete vytvořit zástupce.
Koš a jeho možnosti Při odstraňování souborů v předchozí části příručky jste se seznámili s tím, ţe v některých případech soubor úplně nezmizí, ale ţe je umístěn do Koše. Koš ke zvláštní sloţka umístěná na pevném disku, kam jsou automaticky umísťovány soubory a od Windows 98 i sloţky odstraňované z plochy a z pevných disků. Koš je taková poslední záchrana. Důleţité je, ţe to neplatí pro diskety ani pro disky Okolních počítačů, (nově jiná Místa v síti). Z disket a disků okolních počítačů jsou odstraňované soubory nenávratně mazány. Nevratné je rovněţ vysypání Koše. Soubory v Koši umístěné se mohou kdykoliv opět obnovit. Odstraňte například sloţku Kulturní středisko, která je umístěno ve sloţce Dokumenty. Spusťte program Průzkumník, a v levém okně klepněte na Dokumenty a v pravém okně klepněte pravým tlačítkem na sloţku Kulturní středisko a vyberte příkaz Odstranit. Potvrďte tlačítkem Ano. Potom otevřete Koš tak, ţe na něj poklepejte. Klepněte pravým tlačítkem na sloţku Kulturní středisko v Koši a vyberte příkaz Obnovit. Pozor, nikoliv Odstranit. Obnovená sloţka se opět přesunula do původního umístění. Vysypání Koše. Klepněte na Koš pravým tlačítkem a vyberte příkaz Vysypat koš. Tuto akci musíte ještě potvrdit. Soubory v Koši zabírají místo stejně, jako by byly na pevném disku. Proto je nutné Koš čas od času vysypat, nebo jej nastavit tak, aby po určitém zaplnění sám odstraňoval nenávratně nejstarší soubory, do něho vložené. Koš lze i vypnout, to však nedoporučuji. Pokud v Koši něco hledáte, doporučuji v panelu nabídek vybrat Zobrazení a v nabídce Podrobnosti. Potom lze soubory v Koši jednoduše seřadit podle Odstraněno, klepnutím na záhlaví daného sloupce. Tak lehce najdete, co jste tam naposledy odhodili. Vidíte tam i původní umístění, což nemá chybu. A pro zopakování Koš můžete také vysypat celý najednou. Tato akce nejde vrátit a děla se tak, že klepnete na Koš pravým tlačítkem a levým vyberete z nabídky příkaz Vysypat koš.
Tento počítač, diskové jednotky Počítač umoţňuje pracovat se soubory a sloţkami různým způsobem. Já jsem svoji výuku postavil na práci s programem Průzkumník. Postupy, které jsem vás naučil pro kopírování a přesun souborů, i pro vytváření zástupců můţete vyuţít i při jiném přístupu do počítače, například právě přes ikonu Tento počítač. Takový přístup kromě Průzkumníka umoţňují i jiné programy, kterým se říká souborové manaţery. Jedním z nich je například hojně pouţívaný program Windows Commander, dnes uţ s novým názvem Total commander. I v těchto manaţerech lze vyuţít naučené postupy. Práce s nimi se tato příručka věnovat nebude. Kde však můţete naučené postupy uplatnit, to je v okně Tento počítač. Ve systému Windows jej naleznete v nabídce Start, případně i na ploše, ve starších systémech jej naleznete výhradně na ploše. Otevřete nyní okno Tento počítač poklepáním na ikonu na ploše, nebo výběrem v nabídce Start (pouze v Windows ). V panelu nástrojů vyberte Zobrazit a v nabídce dále Ikony (ve Windows 95/98 – Velké ikony). Toto okno zobracuje všechny jednotky umístěné ve vašem počítači. Poklepáním na jednotku ji otevřete. Poklepejte na jednotku označenou jako Pevný disk (nebo ve Windows jako Místní disk) označený písmenem C:. Otevřené okno maximalizujte. Před sebou máte kompletní obsah vašeho pevného disku. Se soubory a sloţkami zde můţete pracovat stejně jako v Průzkumníkovi. Upozorním vás na tři důleţité věci. Sloţky Windows a Program Files a ve Windows ještě Dokument and setings jsou místa, kde má počítač umístěny svoje důleţité programy, systémové soubory a nastavení. Pokud moţno se jim při vaší práci vyhýbejte. Nic v nich neodstraňujte a nepřejmenovávejte. Kromě sloţek zde vidíte i soubory. Pořádkumilovné uţivatele počítačů občas napadne tyto soubory smazat, nebo je alespoň přesunout do nějaké sloţky. To také nedělejte, jsou to soubory nutné k činnosti počítače a musí být tam, kde jsou. Naopak nikdy sem přímo neumísťujte svoje datové soubory (dopis, obrázky, písničky). Ty mají svoje místo ve sloţkách, kam patří podle svého obsahu. Nejčastěji právě ve sloţce Dokumenty. Autoři operačního systému Windows vytvořili na pevném disku sloţku Dokumenty, která je dosaţitelná z různých míst počítače a umoţňuje tak uţivatelům rychlé uloţení svých datových souborů (dokumentů). V systému Windows tuto sloţku přímo na pevném disku nehledejte. Je totiţ ukrytá v systémové sloţce Documents and settings.
Učíte se ukládat všechny vaše datové soubory - dokumenty právě do sloţky Dokumenty. Nic vám ale nebrání, vytvořit si na pevném disku sloţku například s názvem Hudba, v této sloţce sloţky s jednotlivými kapelami a v nich mít potom umístěny soubory s písničkami té které kapely. Vše vţdy s rozumem a tak, aby jste udrţeli na pevném disku přehled o tom, kde co máte.
Změna pracovní plochy, spořič, vzhled, rozlišení Změna pracovní plochy - tapety
Klepněte pravým tlačítkem myši na prázdné místo na ploše a z místní nabídky vyberte příkaz Vlastnosti. V dialogovém okně zvolíte kartu Pozadí (ve Windows Plocha). Zde nás očekává
moţnost změny pozadí pracovní plochy. Tlačítkem Procházet zobrazíte okno, ve kterém podobně jako při otvírání souboru pomocí libovolného programu můţete vybrat a plochu umístit jako pozadí libovolný obrázek umístění na disketě, pevném disku, CD a podobně. Ve Windows 95 a 98 by to měli být obrázky s příponou BMP. Obrázek musí mít dostatečnou kvalitu a poměr stran alespoň přibliţně jako monitor. Ve verzi Windows 95 i velikost jako monitor. Od Windows 98 můţete volbou Roztáhnout v rozevíracím seznamu Zobrazit (ve Windows Pozice) obrázek velikosti obrazovky přizpůsobit. Spořič obrazovky
Na další kartě naleznete Spořič obrazovky. Vybírat si můţete z různých spořičů a tlačítkem Nastavení je nastavovat. Důleţité je nastavení za jak dlouho po vašem posledním pohybu myší nebo stisknutí libovolné klávesy na klávesnici se spořič spustí. Ve Windows je to políčko Počkat. Spořič můţete vyzkoušet ihned a to opatrným klepnutím myši na tlačítko Náhled. Proč opatrným ? Protoţe další pohyb myši spořič opět ukončí. Spořič nešetří elektrickou energii, jeho předností je spíše ochrana vašich dat, které jsou právě na monitoru, před náhodnými zvědavými pohledy. Skutečné šetření energie lze nastavit na stejné kartě pod tlačítkem Napájení. Nastavení vzhledu operačního systému
Vzhled nastavíte na další kartě. Najdete zde vzhledy připravené, takzvaná Schémata, případně si nastavit svůj vzhled, coţ je ve Windows uschováno pod tlačítkem Upřesnit. Nastavení rozlišení monitoru
Na poslední kartě Nastavení můţete změnit rozlišení monitoru. To je důleţité s ohledem na některé programy, které vyţadují jiné rozlišení. Za standard se dá označit rozlišení 800x600 nebo 1024x768. Systém Windows dokáţe nastavit menší rozlišení 640x480 jen jako Kompatibilitu u zástupců starších programů. Nastavení obnovovací frekvence.
U CRT (běţných) monitorů nezapomeňte ještě na nastavení obnovovací frekvence. Nízká hodnota frekvence kazí oči. Na první pohled ji poznáte podle toho, ţe monitor bliká a obraz se jakoby chvěje. Záleţí na typu monitoru, jakou nejvyšší frekvenci snese. Dnes to bývá 85 aţ 120 Hz i více. Klepněte pravým tlačítkem na plochu a vyberte Vlastnosti. V tomto dialogovém okně klepněte na kartu Nastavení. Na kartě nastavení klepněte vlevo dole na tlačítko Upřesnit. Ve Windows najdete nastavení na kartě Monitor, ve straších systémech na kartě Adaptér. Zde nastavte hodnotu obnovovací frekvence na minimálně 85 Hz. Pokud nelze vůbec obnovovací frekvenci, nastavit, zřejmě se jedná o chybně nainstalovaný ovladač grafické karty, najděte si tedy servis a poţádejte o nápravu.
Datum a čas počítače – kalendář Ukaţte myší na čas, zobrazovaný na pravé straně hlavního panelu. po chvilce se objeví datum. nyní na čas poklepejte a zobrazí se nastavení datumu a času. Je to vlastně dialogové okno pro nastavení správného data a času v počítači. Udrţujte svůj počítač v aktuálním stavu, důvodů je mnoho ale jeden za všechny je u zpráv elektronické pošty. Chybný čas vám můţe ve zprávách udělat docela dobrý zmatek. Přestoţe existuje mnoho různých programů nahrazujících kalendář, já pouţívám místo kalendáře toto dialogové okno. vyzkoušejte si to taky. Pomocí rozvíracích šipek u měsíce a nastavovacích šipek u roku se můţete podívat na další nebo minulé měsíce. Pouze aţ skončíte stiskněte Storno a nikoliv OK. jistě nechcete, aby si váš počítač myslel, ţe uţ jsou vánoce.
Ovládací panely Klepněte na Start a vyberte poloţku Ovládací panely. Okno maximalizujte. To co vidíte je vlastně ovládací centrála operačního systému určená spíše údrţbářům, neţ uţivatelům. Nicméně můţete zde například změnit rychlost poklepání u myši, nastavit vetší ukazatel nebo nastavit u klávesnice rychlost opakování písmena při stisknuté klávese, přidat do systému nová písma, odinstalovat nepotřebné programy a podobně. Do dalších nastavení uţ bych se uţ asi moc nepouštěl.
Hledání ztraceného souboru V nabídce Start zvolte Hledat (V systémech Windows 95/98 zvolte Najít a Soubory či složky). V systému zvolte Všechny soubory či složky. Vyplňte první textové pole libovolnou částí hledaného názvu souboru. Rozlišují se háčky a čárky, Naopak se nerozlišují velká a malá písmena. V rozevíracím seznamu vyberte pevný disk C: Stiskněte Hledat (Windows 95/98 – Najít) Pokud si nepamatujete ani část názvu souboru, můžete využít i možnosti zapsat do druhého textového pole část textu, který se podle vás nachází přímo uvnitř souboru. V tom případě ale vyplňte v prvním poli alespoň program, ve kterém byl soubor vytvořen, jinak budete na výsledky čekat neúměrně dlouho. Program se vyplňuje takto Word *.doc, Excel - *.xls nebo Poznámková blok - *.txt. S vyhledanými soubory je možné ihned pracovat, otvírat, kopírovat, odstraňovat podobně jako v programu Průzkumník. Často se vyplatí použít tento program pro hledání, než zdlouhavě manuálně hledat soubor v programu Průzkumník. Hledání můžete rovněž spustit přímo v programu Průzkumník tlačítkem Hledat (Najít).
Vyvolání nápovědy Nápověda ve Windows se spouští opět z nabídky Start. V systému Windows se otevře okno se vznešeným názvem Centrum pro nápovědu a odbornou pomoc. Důleţitá je část Rejstřík (ve Windows tlačítko). Opíšu výjimečně doslova co nápověda k rejstříku říká: „Ať uţ přesně víte, co hledáte, nebo chcete poţadované informace nalézt procházením, rejstřík vám nabízí rychlý a snadný způsob vyhledání témat a zdrojů informací“. Cokoliv v nápovědě vyhledáte, můţete přidat pomocí tlačítka Přidat k oblíbeným položkám Tím si vytvoříte svoji vlastní nápovědu.