Základy efektivního lobbingu 24.listopad 2010
Mgr. Eva Fruhwirtová
Obsah pracovního stolu
Lobbing – historie, definice
Co musí lobbista ovládat
Dělení lobbingu
Lobbing a neziskové organizace
Zásady efektivního lobbingu – osobní setkání
Původ názvu lobbing • •
Název se odvozuje od prastarého zvyku, že se prosebníci shromažďovali v předsíni vlivných osob, panovníků a později i poslanců, ministrů apod. V historických společnostech se tedy jednalo o způsob, jak se poddaní a podřízení snažili ovlivnit rozhodování mocnějších ve svůj prospěch, případně ve prospěch své skupiny
Pojem lobby má tyto významy: • vstupní hala • veřejný prostor poblíž zákonodárců • snaha ovlivnit úředníka, veřejného činitele, aby jednal určitým způsobem
Historie lobbingu původ lobbingu nejasný – spojován s USA a VB lobbista odvozen od „hledače vlivů“, kteří čekali v předsíni angl. parlamentu, toto označení sahá do roku 1215 (Magna Charta) lobbing ve smyslu označení ovlivňování rozhodnutí poprvé použit ve 30. letech 19. století v USA (U.Grant)
Definice lobbingu Lobbování - znamená soustavné prosazování skupinových zájmů zejména v médiích, na veřejnosti, u orgánů státu a jeho představitelů. Lobbing je dnes používán jako pojem pro ovlivňování veřejných činitelů přesvědčování reprezentace zájmů (výměna informací, vytváření spojenectví…) komunikace (ti, kteří rozhodují, nemají dostatek informací a expertíz)
Lobbování nebo korupce? Na druhé straně může takové ovlivňování snadno přejít v korupci, tj. zneužívání svěřené pravomoci k soukromému či skupinovému prospěchu. Korupce zde může mít různé podoby, například: • prosazovaná věc by neoprávněně zvýhodnila nebo naopak poškodila určitou osobu nebo skupinu • prosazovaná věc by poškodila veřejný zájem prosazovaná věc je v osobním zájmu funkcionáře (tzv. střet zájmů) • funkcionář chce za prosazení této věci protislužbu nebo platbu (z Kodexu lobbistů působících v Evropském parlamentu) Vybrané definice korupce: …zneužívání svěřených pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního prospěchu …zkorumpovaný úředník pokládá svůj veřejný úřad za podnikání s cílem maximalizovat svůj příjem Korupce (z lat. rumpere - zlomit) je starší pojem než lobbing. Jako praktika a pojem chápán od starověku jako „zdravotní stav společnosti“, „individuální selhání jednotlivců“
Čím musí lobbista disponovat 1.
Znalosti a dovednosti (know – how) - nejdůležitější kompetence - zahrnuje znalost komunikačních dovedností, soft skills, emoční inteligenci, znalost prostředí
2.
Informace - podklady k situaci
3.
Kontakty - osobního či obchodního charakteru (s novináři, lobbisty, veřejnými činiteli atd.) - důležitý faktor: dobrá pověst a důvěryhodnost lobbisty
4.
Dobrá organizace a schopnost spolupracovat - schopnost mobilizovat členskou základnu a sympatizanty - v krizové situaci hledat řešení
Funkce efektivního lobbingu 1. Přesvědčovací Etickým způsobem a s reálnými fakty, informacemi a silnými argumenty ovlivnit rozhodnutí subjektu určitým směrem.
2. Informační Poskytování nezkreslených a úplných informací veřejným činitelům a veřejnosti.
3. Nabízení řešení Nabízení řešení konkrétního problému na základě předložených informací a argumentů. Ti, kteří rozhodují mají paletu alternativních řešení – zájmové skupiny mohou argumentovat pro nebo proti řešení nabízených jejich konkurenty.
4. Upozorňování na problémy, medializace Poukázání na veřejný zájem či zanedbáván problémů ve společnosti. Nastolení tématu pro média, příprava podkladů pro novináře.
5. Integrační Sběr informací a komunikace stanovisek mezi spojenci, ale i soupeři.
Cvičení
a. Napište svými slovy, co je to lobbing? b. Odpovězte v odrážkách: Jak byste vzbudili zájem u člověka, kterého se snažíte přesvědčit?
Základní role lobbisty 1. Role prostředníka – propojuje zájmové skupiny. Lobbisté mají seznamy kontaktů a ví, koho propojit. 2. Role komunikátora – předává informace oběma stranám, propojuje správné lidi, poskytuje specializované informace, vysvětluje postoje. 3. Role přitakávače – argumentuje ve prospěch či neprospěch zájmu.
Pohled do reality Změna letního času – Petr Šilar Pro zrušení letního času chce získat hlasy politiků pořádáním série seminářů na půdě parlamentu, shromažďovat podklady, vyvolat veřejnou diskusi, vytvořit speciální webové stránky, připravit petici a získávat pro ni podpisy lidí, kterým úřední změny času vadí. Výsledek petice by měl podnítit českou vládu k tomu, aby iniciovala zrušení letního času na půdě Evropské unie. A to třeba i společně s vládami několika dalších zemí, kde jsou silná hnutí proti letnímu času, například v Rakousku, v Polsku či na Slovensku. České Budějovice, 2002 – Charita se potýkala s nedostatkem financí, vytvoření mediální strategie, setkávání zástupců Charity s ministrem (Špidla) – po zvolení premiérem přísun financí do sociální oblasti
Město XY • nezisková organizace chtěla pronajmout ve středu města prostory pro drogově závislé – záchytné centrum (radnice tomu nebyla nakloněna) • vyhledání opinion leaderů (ředitel nemocnice, zástupci politických stran…): podpora centra pro drogově závislé • zájem médií - informování občanů města • výsledek: radnice prostory pronajala Vesnice XY • dobrovolní hasiči potřebovali opravit hasičskou zbrojnici • obešli sponzory (místní podnikatele), setkali se se starostu (příspěvek z rozpočtu) • při otevření pozvali regionální politiky a sousední hasičské sbory(navázání kontaktů a jejich udržení)
Dělení lobbingu dle kritérií 1. teritoriální rozsah: Lobbování může mít regionální dosah (obchvat města, park pro děti místo parkoviště), národní (kouření v restauracích), mezinárodní (stav ovzduší). 2. jednorázová aktivita, opakující se aktivity: petice (jednorázová), demonstrace – pochody (opakující se) 3. sledovaný zájem: lobbování pro vlastní zájem (zvýšení výkupních cen mléka) lobbování za obecně prospěšný zájem (lidská práva) 4. útočný a obraný: obranný – hájení pozice (informační kampaně, zveřejňování expertiz) útočný – získání dílčích výhod pro malou skupinu, nejde o „záchranářské akce“, ale o vyřazení konkurence 5. přímý a nepřímý
Přímý a nepřímý lobbing Přímý lobbing
• provozován úzkou skupinou • v povědomí veřejnost anonymní osoby „tahající za drátky“ • nutno mít kontakty a sítě známostí Nepřímý lobbing • masový charakter • veřejní činitelé kontaktování veřejností, mluvčími
Techniky lobbingu Přímého
psaní dopisů, e-mailů telefonáty vybraným osobám osobní návštěvy organizované diskuse, „náhodné“ rozhovory mezi dveřmi kontaktování asistentů, poradců konzultace k problémům
Nepřímého •
• • • •
vzdělávací a informační kampaně (letákové kampaně, konference, organizované semináře, bezplatné informační kanceláře…) inzeráty, reklama PR, rozhovory do médií vytváření sítí a střech protesty
Neziskové organizace a lobbing V ČR neexistuje termín pro dlouhodobou spolupráci neziskových organizací – nejčastěji se používá termín síťování a střecha. Síť je horizontální a je méně formalizovaná. Může mít členy i statut, ale může to být jenom adresář emailových adres. Cílem sítí je vyměňovat si informace, učit se, navazovat kontakty a vztahy. Střecha je formálnější než síť, jedná už se o formalizovanou organizaci. Střechy mají členské organizace a poskytují služby především svým členům. Pospíšilová, Tereza. 2005. Oborové zastřešující organizace v občanském sektoru v ČR. Zpráva z výzkumu. Znáte příklady z praxe?
Krajská rada dětí a mládeže zastřešuje občanská sdružení v kraji zabývající se činností s mládeží.
Uveďte příklady z vaší oblasti.
Ovlivňování veřejné politiky neziskovými organizacemi Nejdůležitější je osobní kontakt. Možnosti: práce v komisích (na radnici) pracovních skupinách poradních orgánech a výborech případně připomínkování koncepcí, návrhů mobilizace veřejnosti (členů sdružení) extrémní situace – žaloba k soudu (využívají ekologická hnutí) vytvoření atmosféry nebo kontaktu trvalejšího charakteru s politiky (zvaní představitelů obcí na akce, diskuse o neziskovce…) monitoring dané problematiky (dokumenty, vývoj, seznam osob, které se tím zabývají… Problém: Neziskovky nemají kapacitu na tyto činnosti.
Výhody ovlivňování veřejné politiky v sítích legitimita - při připomínkování určité vládní politiky je možno se opřít všechny organizace, které za ní stojí a působí tak jako důvěryhodnější partner rozložení finančních nákladů lepší znalost problematiky - každá organizace zaměřuje na jinou oblast pokud jedna organizace vystoupí se svou iniciativou, může získat podporu všech členských organizací (Získání podpory je mnohem jednodušší, protože už existují vytvořené komunikační kanály a organizace se navzájem znají).
Nevýhody ovlivňování veřejné politiky v sítích obtížné dosažení konsenzu (je těžké se shodnout na konkrétním) personální a finanční zdroje (každá neziskovka se snaží o svoji udržitelnost, problém je u sdružení, které nemají vlastní zaměstnance – problém vyvíjet dlouhodobou činnost komunikace – mnoho organizací, složitější informování
Efektivní lobbing – otevírání dveří Lobbing je součástí marketingových aktivit neziskovek. Lobbistou je klíčová osobnost (předseda, ředitel, PR manažer). Lobbing je dlouhodobá záležitost.Je nutné si vybudovat: vztahy, orientovat se v prostředí, setkávat se s novináři a veřejnými činiteli a zástupci firem, přesvědčovat veřejnost o kvalitách neziskovky, ukazovat svoji činnost – úspěšné projekty. S lobbovaným člověkem je navázán silný osobní vztah, může se stát přítelem.
Zásady efektivního lobbingu – osobní setkání 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Příprava Uvítání se s tím, koho se snažíme přesvědčit Navázání hovoru – postup od obecného ke konkrétnímu Přijmutí komunikačních způsobů klienta, jeho představ a přání Nabídnutí benefitů Ukončení rozhovoru/utvrzení klienta v jeho rozhodnutí
1. Příprava na setkání • příprava na lobbing je jedna z nejdůležitějších částí celého procesu a je nutné věnovat jí hodně času • většinou máte jen jedinou šanci dotyčného přesvědčit o svých schopnostech a dovednostech • je třeba shromáždit si předem maximální množství informací o lobbované osobě (jejích zájmech, zkušenostech, životních postojích…) • dárek na uvítanou může odpovídat postojům a představám firmy, organizace
2. Uvítání • dáme si záležet na pozdravu a na podání ruky – otevírá to bránu k jednání • vaše oči se mu při podání ruky na max. 3 vteřiny podívají přímo do očí – znak otevřenosti • neztrácejme po celou dobu uvítání o klienta zájem • zeptejme se ho na obecné věci typu: Jak se mu daří? Od koho je obraz v jeho kanceláři? Dojde ke ztrátě bariér. • k pozdravu bychom měli připojit malý úsměv, popřípadě malý dárek s cílem otevřít dveře ke klientovi a prolomit bariéry, klient se cítí být zavázán (není to však nutné)
3. Navázání hovoru 1.Při lobbingu nemáte příliš mnoho času, měli bychom ihned přejít k věci 2.Způsob přechodu od uvítání k samotnému problému by měl být postupný, tedy nenásilný 3.Mějte předem přichystaných více variant, hovořte však pouze o té jedné a podle reakcí lobbovaného můžete varianty změnit
4.Přijmutí komunikačních způsobů Po přednesení návrhu ihned zjistěte názor protistrany Sledujte pozorně nonverbální reakci protistrany Snažte se získat odpovědi na otázky: 1.Co na to říká? 2.K čemu má připomínky? 3.Co by ještě chtěla doplnit? 4.Vadí jí něco na naší prezentaci?
5. Nabídka benefitů • Pro utvrzení nabídky je třeba nabídnout některé dárky nebo benefity • Nabídnout další setkání nebo další spolupráci • Ocenění jednotlivcovi důležitosti
6. Ukončené hovoru Zopakování dohodnutých závěrů a termínů plnění Pochvala vstřícného jednání
Cvičení •
Rozdělte se na dvojice (předseda o.s. a starosta města)
•
Situace: Jste předsedou o.s. které má od města v pronájmu bývalou mateřskou školku. Před budovou je zahrada, ze které chce radnice vybudovat parkoviště.
•
Podle zásad efektivního lobbingu se pokuste během 15 minut vymyslet plán na to, jak byste na první schůzce se starostou pohovořili o nutnosti zachování zahrady a vyzkoušejte si to ve dvojicích.
DĚKUJI ZA POZORNOST, KRÁSNÝ DEN!
