Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Tvorba a interpretace práva Lektor: doc.dr.Milan Sláma Kontakt: [email protected]

Úvodní sdělení:

Předkládaná témata se pohybují v ohledávání předpokladů tvorby práva a spravedlnosti. Samozřejmé a neproblematizované zacházení s velkými základními slovy vede často do „úskalí“. Současný jazyk práva a spravedlnosti je v pokušení vytvářet soubory výpovědí s pevnými významy, které lze přenášet mezi různými soustavami. Avšak chceme-li zkoumat různé systémy, musíme vidět co se v nich děje s pojmy předkládanými jako hotové a neproblematické. K myšlení o spravedlnosti a tvorbě práva nestačí samotný právnický jazyk, ale je třeba překročit hranice k původnějším zdrojům. Tím se dostáváme k tématizaci možné závaznosti a míry, až k tématům moci a uctívání. Jsme na prahu příběhů o důsledcích porušení, kam náležejí slova vina, souzení (soud), trest, zákon. Úcta k Zákonu zakládá řád lidského života. Důsledky porušení jsou vina a trest. Trest a soudy jsou akty spravedlnosti, obnovou řádu. V pokusech o výměry spravedlnosti nabízí evropská tradice myšlení o pravém stavu věcí, obnovování, splácení dluhu, pohyb k „řádu věcí“ (causae) a „duše“, napravení. Vina je důsledkem zpupnosti a pýchy vůči Řádu, kdy věci „hynou“. Tematizace spravedlnosti přechází na práh institucionalizace. To je látka příběhů spravedlnosti, příběhů o základních slovech.

Studijní literatura: Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004).

Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům. K příběhům spravedlnosti: F.M.Dostojevskij: Zločin a trest. Franz Kafka: Proces. Hannah Arendtová: Eichmann v Jerusalémě. Ostatní literatura je uvedena postupně u každého ze tří soustředění.

Metodické listy –Tvorba a interpretace práva


Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Tvorba a interpretace práva Název tématického celku: Vztah práva a spravedlnosti. A. Dílčí tematizace:

1. symbolizace spravedlnosti (váhy a meč, odkazy- výklady : antická mythologie, biblické texty). 2. Pokusy o výměry spravedlnosti. a) bible, včetně apokryfů (např. Henochova kniha) b) řecký mythos a tragedie c) klasická řecká filosofie -Platon: Gorgias -Platon: Ústava -Aristoteles: Etika Nikomachova (5.kniha, 10.kniha) -Aristoteles: Politika (vybraná místa) d) křesťanské myšlení – Tomáš Akvinský (Theologická Summa, zejména o pojetí soudů) d) nabídka současného kompendia – John Rawls (Teorie spravedlnosti) 3. Spravedlnost a právníci. 4. Právníci a zákon. Proměny institucionalizace zákona.

B. Nabídka k zamyšlení: 1. Proč vstoupit do témat spravedlnosti symbolizací ? Váhy odkazují k míře která přesahuje „lidské“. K tomu: symbol vah – vážení, rozsuzování, soudy,pojetí „středu“. 2. Proč není (neměl by být) člověk vlastníkem míry a Pánem Spravedlnosti. Podržet tuto myšlenku. 3. K závaznosti a míře náleží uctívání. Porušení míry a vina. Je to jedno ze základních slov, neboť náprava (odčinění, zaplacení) viny patří k podstatě spravedlnosti. 4. Odtud – v dalších tématech – o nedoznání, neprohlédnutí viny. 5. Proč se žádná lidská instituce nesmí prohlásit za posvátnou. Zpochybnění posvátných forem lidských soudů (více k tomu u tématu soudů v Kafkově románu „Proces“, ebeny.poznámky k práci Arendtové o „banalitě zla“. 6. Proč se spravedlnost vymyká abstraktním definicím. 7. Spor o konvenci práva v antickém myšlení. Proč není „příroda“ mírou ? 8. Promyslet základní slovníček u Johna Rawlse, pokusit se o logickou konstrukci souvislostí, co je problémem jedince v „původním stavu“, „závoj nevědomosti“ atd. (Příběhy spravedlnosti str.57-58). 9. Pochybnosti o právnících, legalizujících nekoherentní vládu (úryvek z Tocquevilla). 10. Mohou zákony postrádat spravedlnost ? 11. Podle jaké míry soudí soudce a jak uplatňuje Equitas ? 12. Promyslet zpochybnění lidských soudů (několik charakteristik, cit. Na s.90-91). Metodické listy –Tvorba a interpretace práva


K zamyšlení v textu „Příběhů spravedlnosti“: s.24 – shrnutí k Platonovi s.31 – otázky a-c k rozlišení nespravedlivého jednání s.32 – problematičnost EPIKIA s.45 – zpochybnění neutrální racionality u Tomáše Akvinského.

Studijní literatura k 1.soustředění: k A2: F.A.Hayek: Právo, zákonodárství a svoboda, 1.a 2.díl. Platon: Gorgias J.Patočka: Platon (kap.Gorgias) Platon: Ústava (knihy 1,2,4,7-10) Tomáš Akvinský: Theologická Summa (II.díl, část 2, otázky 57-61, 67-71) John Rawls: Teorie spravedlnosti (1.kap., §§ 1-4)

Dále v knížce „Příběhy spravedlnosti (M.Sláma) odkazy na str.12 – k symbolizaci v bibli, a na str.93-94 základní seznam k symbolizaci spravedlnosti a k manuálům.

K tématu Zákona:

Platonova systematika – Zákony, 12 knih. Pojetí theologicko-filosofické – Topmáš Akvinský, Theologická Summa, II.díl, část 2, otázky 90-100 (o zákonech) Biblické – Exodus, kap.20-24 - deuteronomium, kap.17-18, o institucionalizaci Zákona

J.Derrida: Síla zákona (přel. Z franc.), téma původu a ospravedlnění. Dále se podívat na literaturu k Franzi Kafkovi.



Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného studia předmětu Tvorba a interpretace práva Název tématického celku: Vina, soud a trest. Vstup do literárních příběhů.

Dílčí tematizace: A. Vina.

1. typologie viny a) právní exkurs – Hegel b) filosofický pokus o typologii německé viny podle Karla Jasperse (s odkazem na knihu H.Arendtové „Eichmann v Jerusalémě“) 2. vina a pravina v pojetí antického mythu 3. sféry usmiřování viny ( dále k pojetí trestu) 4. odkaz na literární příběhy o vině a neprohlédnutí

Nabídka k zamyšlení:

.

1. není-li člověk vinen „před zákonem“ (vina nebyla juristicky prokázána), je „nevinen“ v jiném smyslu ? 2. je dostačující mírou viny svědomí ? 3. promyslete rozdíly u typů viny podle Jasperse (Příběhy spravedlnosti, str.60)

B.Trest: 1.Zločin – vina – trest. 2. Trest a disciplinování života, obnovování řádu. 3. smysl trestu. 4. Beccaria a Kant – osvícenské pojetí, racionální argumentace ? 5. Trest a absolutno – trest smrti.

Nabídka k zamyšlení: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

smysl trestu (nápravně-výchovný akt – ekvivalentní odplata) nositel práva trestání spor o nejvyšší sankci (námitky, přitakání) abolicionistické argumenty proti trestu smrti je zločin nedostatkem „osvícení“ a rozumnosti ? je předpokladem zločinu „deklasující společnost“ ?

C. Soud.



1. 2. 3. 4. 5.

Soud jako „ostrov smyslu“ (zvláštní prostor) hierarchická organizace soudce, uplatnění Equitas „uchvácené soudy (stále aktuální téma) odkaz na literární příběh o cestách k Soudu a bráně Zákona (Franz Kafka: Proces)

1. 2. 3. 4. 5. 6.

rituály u soudu soud jaké scéna s herci a diváky povaha řeči na soudní scéně co může znamenat spojení slov „hierarchie neodpovědnosti“ vlastnosti soudce, jenž uplatňuje Equitas soudce jako vykladač zákonů


D. První literární příběh: Dostojevskij: Zločin a trest. 1. schéma příběhu a hlavní tematizace 2. ospravedlnění zločinu –Velká Idea, kasuistika 3. duchovní pýcha (s exkurzem k pojetí „mravní geniality“)


1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

co patří k racionalitě Velké Ideje. Je „čisté svědomí“ jedinou mírou a závazností ? Hodnověrný subjekt vyslovující Velkou Ideu (Napoleonská idea, Člověkobůh) „Právo na zločin“ (viz str.243-250 románu) Oprávněnost moci (viz str.390-395, 431-433 románu) Raskolnikovův „sebesoud“ (str.507-509 – Epilog) Zdůvodnění zločinu jako opravy řádu. Myšlení Velkého manipulátora. Kasuistika (místa u Pascala – výběr, viz str.71 „Příběhů spravedlnosti“) Promyslet podle úryvku z Hegerovy fenomenologie ducha (str.74-75 „Příběhů spravedlnosti“) pojetí „krásné duše“.

Studijní literatura ke 2.soustředění: 1. Vina, soud, trest.

C.Beccaria: O zločinech a trestech (č.1893) G.W.F.Hegel: Základy filosofie práva, §§ 90-103, 137, 140) Karl Jaspers: Otázka viny. J.Moník: Právo trestati (1909 !) Platon. Obrana Sokratova, k tomu výklad Jana Patočky v knize „Platon“, kap.Apologie, dále Hegel: dějiny filosofie, 2.díl, kap. Sokrates. Sofokles. Antigona.


VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Jean Imbert: Trest smrti (slov.1994) Huizinga: Homo Ludens (kap.Herní formy práva) Arendtová: Eichmann v Jerusalémě (vstupní kap. Dům spravedlnosti) A nakonec – stručný text v Příbězích spravedlnosti p rozdělení soudů, Tomáš Akvinský, viz lit. k 1.soustředění, k tématům A 2.

2. Dostojevskij: Zločin a trest (výběr – str. 64-67, 70-71, 241-250, 390-395, 431-433, 500-501, 507509) K tomu příslušná místa v Příbězích spravedlnosti na str.65 nn. H.Arendtová: Původ totalitarismu (č.1996), s.254-260, k tématu mravní geniality v německém romantismu O.Semak: Záhada Rodina Raskolnikova (čas.Filozofia, slov., č.8/1997, s.423-431) N.Berdjajev: Světový názor Dostojevského (čes.2001)



Metodický list pro třetí soustředění kombinovaného studia předmětu Tvorba a interpretace práva Název tématického celku: Literární příběhy o vině, soudu a trestu. A. Franz Kafka: Proces.

1. 2. 3. 4. 5.

(cesta k soudu a branám zákona).

hledání zákona prostor románu základní slova a tématizace pojetí soudu a zákona v židovské tradici soudy a hierarchie

Nabídka k zamyšlení: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Kafkovy metafory nedostupnosti Zákona. Doznání – podmínka vpuštění do Zákona Pozemské soudy v jazyce metafysiky Úředníci jako klérus Posvátnost soudů kabalistická věta „člověk je denně souzen“ – přenesení do románu.

B. Hannah Arendtová: Eichmann v Jerusalémě. (příběh o neprohlédnutí viny)

1. Obžalovaný – vina. 2. Povinnost občana jenž ctí zákon – vědomí povinnosti _ majestát zákona - kategorický imperativ Třetí Říše

3. banální zlo 4. démonické zlo 5. nitrosvětská religiozita, ideologie, indoktrinace

Nabídky k zamyšlení:

1. rozdíl etiky odpovědnosti a etiky poslušnosti (viz Příběhy spravedlnosti, s.85-kurziva) 2. co je „banální zlo“ – důsledek banálnosti – převrácení „posvátna“ Metodické listy –Tvorba a interpretace práva

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. 3. 4. 5. 6. 7.

podstata soudnosti rozpad osobní odpovědnosti poslušnost příkazům, absence svědomí, osvědčení ve službě idea státního zájmu jako míra jednání přenesení významů náboženského jazyka – vyvolenost, Konečné řešení viz Příběhy spravedlnosti, s.86) 8. Vůdcovský princip, subjektivní vůle s „objektivní platností, její institucionalizace 9. Svobodná vůle jako možná „zlovůle“ (srv. S Epilogem Dostojevského románu „Zločin a trest“) 10. Co se skrývá za charakteristikou banálního zla jako „nevinné“ podoby. 11. Předpoklady banálního zla: absence myšlení (?), soudnosti (?), svědomí (?).

Studijní literatura ke 3.soustředění:

Franz Kafka: Proces. Dále doporučeno: Před Zákonem, Nový advokát, K otázce zákonů, Zámek. E.Grözinger. Kafka a kabala(1998, paralelně český a německý text), s hojnými odkazy na další literaturu Martin Buber: Vina a pocit viny (in: Bolest a naděje, sborník 1971, s.167-192) H.Le Bros: Kafka a rodina: svébytná forma společenských věd na počátku 20.století (Cahiers du Cefres. No.19, r.2000, s.31-65) M.Škop: Dílo Franze Kafky jako postmoderní právní metafora (Právník 12/2004, s.12251238) V.Knapp: Problém nacistické právní filosofie (1947, reprint 2002) Hannah Arendtová: Eichmann v Jerusalémě (1995) Tzvetan Todorov: V mezní situaci (č.2000) V.Bělohradský. Kritika banálního zla (in: Přirozený svět jako politický problém, 1991, s.2838) G.Schwannová: Zamlčovaná vina (č.2004)

březen 2005


Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům

Recommend Documents