ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 9 – SATALICE K Cihelně 137, 190 15 PRAHA 9 - SATALICE IČ: 65992911 V Praze dne 1. září 2007
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
NASTARTUJ! ZPRACOVANÝ PODLE RVP ZV
Obsah Obsah 1. Identifikační údaje .................................................................................................................. 4 2. Charakteristika školy .............................................................................................................. 5 2.1 Úplnost a velikost školy, vybavení školy ......................................................................... 5 2.2 Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................... 7 2.2.1 Poradenské služby školy............................................................................................ 7 2.3 Charakteristika žáků ......................................................................................................... 8 2.4 Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce .............................................................. 9 2.5 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty............................................................................. 10 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu ................................................................ 11 3.1 Zaměření školy ............................................................................................................... 11 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie .................................................................................... 11 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ................................. 17 3.3.1 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ....................................... 18 3.3.2 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných ................................................................... 18 3.4 Začlenění průřezových témat.......................................................................................... 19 4. Učební plán ........................................................................................................................... 19 4.1 Realizace vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů ve vyučovacích předmětech ...... 19 4.2 Učební plán Nastartuj! po ročnících ............................................................................... 20 4.3 Využití disponibilní časové dotace ................................................................................. 22 4.4 Poznámky k učebnímu plánu.......................................................................................... 22 5. Učební osnovy ...................................................................................................................... 24 5.1 Charakteristika vyučovacího oboru Český jazyk a literatura ......................................... 24 5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura - 1. stupeň........... 24 5.1.2 Charakteristika vyučovacího oboru Český jazyk a literatura - 2. stupeň ................ 26 5.2 Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ................................................. 33 5.2.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 33 5.2.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 34 5.3 Charakteristika vyučovacího předmětu Matematika ...................................................... 35 5.3.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 35 5.3.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 36 5.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika ...................................................... 37 5.4.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 37 5.4.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 38 5.5 Charakteristika vyučovacího předmětu Prvouka ............................................................ 40 5.5.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 40 5.5.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 40 5.6 Charakteristika vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět............................................ 41 5.6.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 41 5.6.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 41 5.7 Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis ............................................................. 43 5.7.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 43 5.7.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 43 5.8 Charakteristika vyučovacího předmětu Člověk a společnost ......................................... 45 5.8.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 45 5.8.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 45 1
5.9 Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika .............................................................. 47 5.9.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 47 5.10 Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie ........................................................... 49 5.10.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 49 5.10.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 49 5.11 Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis ...................................................... 51 5.11.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 51 5.11.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 51 5.12 Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis ......................................................... 53 5.12.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 53 5.12.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 54 5.13 Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova ........................................... 55 5.13.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 55 5.13.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 56 5.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova .......................................... 57 5.14.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 57 5.14.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 58 5.15 Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ............................................ 60 5.15.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 60 5.15.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 60 5.16 Charakteristika vyučovacího předmětu Praktické činnosti .......................................... 62 5.16.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 62 5.16.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 62 5.17 Charakteristika vyučovacího předmětu Svět práce ...................................................... 64 5.17.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 64 5.17.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 64 6. Hodnocení žáků a evaluace .................................................................................................. 66 6.1 Hodnocení žáka ve škole ................................................................................................ 66 6.1.1 Pravidla pro hodnocení žáků ................................................................................... 66 6.2 Autoevaluce školy a její autoevaluační činnost .............................................................. 70 6.2.1 Oblasti, cíle, kritéria a nástroje autoevaluace, časové rozvržení evaluačních činností .......................................................................................................................................... 71 Přílohy ...................................................................................................................................... 75 Tabulka začlenění průřezových témat do vyučovacích předmětů v jednotlivých ročnících 75 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura - 1. stupeň .................... 78 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk - 2. stupeň ...................................... 89 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Literární a dramatická výchova- 2. stupeň ...... 101 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura - 2. stupeň .................. 110 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk - 1. stupeň ............................... 125 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk - 2. stupeň ............................... 129 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika - 1. stupeň .................................... 135 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika – 2. stupeň .................................... 141 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika - 1. stupeň ..................................... 151 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika - 2. stupeň ..................................... 153 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Prvouka - 1. stupeň .......................................... 157 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět - 1. stupeň .......................... 163 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dějepis - 2. stupeň ........................................... 171 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Člověk a společnost - 2. stupeň ....................... 177 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzika - 2. stupeň ............................................. 195 2
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie - 2. stupeň ........................................... 198 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis - 2. stupeň ....................................... 202 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis - 2. stupeň .......................................... 209 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova - 1. stupeň ........................... 216 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova - 2. stupeň ........................... 218 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova - 1. stupeň .......................... 224 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova - 2. stupeň .......................... 226 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova - 1. stupeň............................. 228 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova - 2. stupeň............................. 230 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Praktické činnosti - 1. stupeň ........................... 235 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Svět práce - 2. stupeň ....................................... 237
3
Školní vzdělávací program Nastartuj! je vytvořen v souladu s § 3, odst. 2, 3 a § 5, odst. 1, 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1. Identifikační údaje Předkladatel: Základní škola, Praha 9 - Satalice, K Cihelně 137 adresa: K Cihelně 137, 190 15 Praha 9 - Satalice IČ: 65992911 IZO: 102301557 tel: 286 002 911 fax: 286 002 933 www.skola-satalice.cz ředitelka školy: Mgr. Zdislava Nováková kontakty: +420 286 002 977 +420 731 615 611 koordinátorka tvorby ŠVP „Nastartuj!“: Mgr. Jarmila Kolečková Zřizovatel: Městská část Praha - Satalice adresa: K Radonicům 81, 190 15 Praha 9 - Satalice tel: 286 851 326 www.satalice.cz email:
[email protected]
Platnost od 1. září 2007
Mgr. Zdislava Nováková ředitelka školy
4
2. Charakteristika školy Motto školy: „Utváříme školu, do které ţáci chodí rádi!“
2.1 Úplnost a velikost školy, vybavení školy Základní škola Praha 9 - Satalice je státní plně organizovaná základní škola. Naši základní školu tvoří moderní školní bezbariérový komplex, který byl otevřen 16. září 2002 a jehoţ kapacita je 420 ţáků. K výuce vyuţíváme nejen kmenové třídy, ale i odborné učebny. K dispozici máme například učebny chemie a fyziky, informatiky, ateliér pro výtvarné činnosti s keramickým koutem, pracovní dílnu pro výuku technických prací, školní kuchyňku vybavenou četnými elektrickými spotřebiči, pracovní dílnu pro výuku šití a ručních prací, hudebnu se stoprocentní akustikou, tělocvičnu s horolezeckou stěnou. Výuka na 2. stupni probíhá většinou v kmenových učebnách. Školní prostory máme vybavené moderní audiovizuální technikou tak, aby mohla probíhat výuka podle moderních trendů současné pedagogiky. V učebně informatiky, kterou jsme vybavili 27 počítačovými pracovišti tak, aby je mohla vyuţívat vţdy kompletní třída, je současně instalován dataprojektor. Ţáci mají tradičně po skončení výuky velký zájem o přístup na internet, proto zde funguje tzv. „Satalická školní internetová kavárna“. Chloubou školy je prostor v přízemí - atrium - zároveň se schodištěm, který vyuţíváme ke shromaţďování ţáků při slavnostních příleţitostech. Scházíme se zde například při slavnostním zahájení školního roku, při pořádání tradičních kulturních akcí apod. Součástí školního areálu je rozsáhlé sportoviště, které je tvořeno hřištěm s umělým povrchem, fotbalovým hřištěm a hřištěm pro softbal. Z hlediska vybavení splňuje škola hygienické poţadavky. V kaţdém poschodí má prostory se sociálním zázemím, se šatnami před tělocvičnou sousedí místnosti se sprchami. Samozřejmostí se pro ţáky staly šatní skřínky, které mají jednotlivci k dispozici na své věci při přezouvání a odkládání oděvů při vstupu do školní budovy. 5
Vstup do školy v době mimo ranní hromadný příchod umoţňuje kaţdému ţákovi čip, kterým si v době platnosti rozvrhu můţe otevírat vstupní dveře. Tento čip zároveň pouţívá i pro volbu oběda ve školní jídelně. Ţáci, kteří mají zájem, se mohou stravovat ve školní jídelně. Při výběru oběda strávníci volí ze dvou moţností, mohou také ovládat objednávky a odhlášky obědů přes internet. V rámci školního roku pro rodiče pořádáme dvě třídní schůzky a dvakrát vyhlašujeme konzultační hodiny. Největší přínos vidíme v konzultacích rodičů a učitelů za aktivní přítomnosti ţáků. Rodiče jsou průběţně seznamováni s děním ve škole nejen písemnou formou v informačních listech, které kaţdý rodič obdrţí na začátku školního roku a v nichţ je uveden přehled nejdůleţitějších akcí pořádaných školou ve školním roce, ale i prostřednictvím webových stránek školy a pravidelnou prezentací aktuálního dění ve škole na nástěnkách před školní budovou. Součástí školy je i školní druţina, která má v současné době kapacitu 80 dětí. Protoţe o vyuţívání všech současných tří oddělení druţiny je mezi rodiči stále větší zájem, snaţíme se o navýšení moţného počtu přijímaných dětí. Organizačními opatřeními ve spolupráci s vedoucími zájmových útvarů se nám daří vyuţívat druţinu i nad rámec stanovené kapacity. Děti při zajištění všech poţadavků na bezpečnost mohou vyuţívat venkovní areál školy s parčíkem s herními prvky a „zahradní učebnou“, travnaté hřiště, hřiště s umělým povrchem, školní tělocvičnu, výtvarný ateliér i kuchyňku. V rámci dobré spolupráce se škola snaţí naplnit svou činností představy rodičů o smysluplně tráveném volném čase jejich dětí a organizuje pro ně mnoţství krouţků (bývají to krouţky sportovní - florbal, softbal, gymnastika, basketbal, lezení na umělé stěně; výtvarné - keramika, ruční práce; hudební - hra na nástroj, sborový zpěv a další).
6
2.2 Charakteristika pedagogického sboru V čele pedagogického sboru školy stojí ředitelka se svým statutárním pedagogickým zástupcem. Počet pedagogických pracovníků je do 30 osob. Průměrný věk učitelů je do 40 let. Můţeme se chlubit velmi mladým a při tom kvalifikovaným sborem. Všichni učitelé pokračují ve svém vzdělávání účastí v odborných kurzech a seminářích organizovaných akreditovanými pracovišti MŠMT. Všichni učitelé se aktivně snaţí, aby svou prací naplňovali motto školy: „Utváříme školu, do které ţáci chodí rádi!“ Důsledně dbají o to, aby cílů vzdělávání dosahovali na základě jasně stanovených pravidel pro práci se ţáky, aby učili ţáky vědomostem a dovednostem, které vyuţijí v praktickém ţivotě, a při tom všem, aby ve škole trvale převládala příjemná a tvůrčí atmosféra. Celý pedagogický sbor se zapojil do projektu s názvem „MIŠ - minimalizace školní šikany“. Odbornost by měla být zárukou kvalifikovaného přístupu při vzniku moţných problematických situací. Všichni učitelé
jsou samozřejmě proškoleni
o bezpečnosti práce a většina má základní kurz první pomoci.
2.2.1 Poradenské sluţby školy (výchovné poradenství, poradenství k volbě povolání, činnost speciálního pedagoga, metodika prevence, školního psychologa) Strategie poradenských sluţeb v naší škole byla vytvořena v souladu s Vyhláškou MŠMT č. 72/2005 Sbírky, o poskytování poradenských sluţeb ve školách. Rozvrţení poradenských sluţeb odráţí specifika naší školy i zkušenosti a dovednosti jednotlivých poradenských pracovníků, kteří pracují v tzv. poradenském týmu a spolupracují s pedagogicko-psychologickou poradnou, speciálně pedagogickými centry, střediskem výchovné péče a s odborem sociálně právní ochrany dětí. Poradenský tým se skládá z výchovné poradkyně, speciální pedagoţky, metodičky prevence a školní psycholoţky. Při řešení závaţných výchovných problémů vyuţíváme supervizi externisty - etopeda.
7
Výchovná poradkyně zajišťuje podmínky pro integraci ţáků, poradenství k volbě povolání a koordinuje poskytování poradenských sluţeb. Školní psycholoţka spolupracuje s vyučujícími 1. stupně při zápisu do 1. ročníku, podílí se na diagnostice výukových a výchovných problémů ţáků, provádí ve třídách sociometrii, pomáhá při kariérovém poradenství ţáků a konzultuje se zákonnými zástupci ţáků problémy dětí. Na základě ţádosti rodičů můţe změřit intelektové schopnosti ţáka. Školní metodička prevence koordinuje aktivity školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů, zajišťuje organizačně konání besed či diskuze s odborníky protidrogové prevence. Tato činnost probíhá v souladu s Minimálním primárně preventivním programem. Jeho hlavní součástí je posilovat příznivé sociální klima školy, rozšiřovat a upevňovat kompetence ţáků s důrazem na kladné ţivotní cíle. Program je poradenským týmem pravidelně vyhodnocován a aktualizován pro další potřeby ve spolupráci se všemi pedagogickými pracovníky. Školní speciální pedagoţka vykonává činnosti zaměřené na odbornou podporu integrovaných ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří vyţadují speciální pedagogickou podporu.
2.3 Charakteristika žáků Ţáky satalické základní školy jsou především děti s trvalým bydlištěm v PrazeSatalicích. Vzhledem k tomu, ţe trval zájem rodičů z obce Radonice o docházku dětí do naší školy, byla ve školním roce 2005/2006 podepsána smlouva o společném školském obvodu mezi MČ Praha-Satalice a OÚ Radonice. Zájem o vzdělávání na naší škole je i v širším okolí, takţe našimi ţáky jsou i děti ze Kbel, Vinoře, Čakovic, Miškovic, Kyjí, Černého Mostu, Horních Počernic, Dehtár i dalších míst. Bezproblémově zvládáme začleňování ţáků s jinou státní příslušností do kolektivu českých ţáků. Jazykové bariéry se nám daří většinou odstranit během prvního pololetí školního roku, v němţ ţáci do školy nastupují.
8
2.4 Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce Zájem rodičů o docházku dětí do naší školy je tradičně větší, neţ umoţňuje kapacita školy, a proto musí dojít k omezení počtu přijímaných ţáků. Zápis ţáků do 1. tříd neprobíhá běţnou formou. Zapisované děti jsou zapojovány do didakticky promyšlených dramatických výstupů ţáků 2. stupně, které napomáhají zkušeným pedagogům z 1. stupně a školní psycholoţce posoudit školní zralost dítěte. Pro přijaté ţáky a jejich rodiče jsou organizovány dvě informativní pracovní schůzky, které umoţňují dětem lepší adaptaci při přechodu z mateřské do základní školy. Součástí výuky se staly školní projekty. V 1. pololetí školního roku bývají vyhlašovány tematické projektové dny, ţáci při nich spolupracují ve skupinách, učí se vyhledávat a zpracovávat informace. Ve 2. pololetí pořádáme výjezd všech tříd na projektový týden do vytypovaných míst České republiky. Zde si ţáci v praxi mohou ověřit své znalosti a dovednosti. Velký důraz je kladen na výchovné cíle. Tato forma výuky napomáhá vzájemné spolupráci ţáků, eliminuje negativní sociální jevy, podporuje v ţácích jejich sebedůvěru, učí je komunikaci a zároveň je učí prezentovat a obhajovat vlastní práci. Moderní metody výuky, při kterých vyučující kladou důraz na samostatnost ţáků, vrcholí pro ţáky 9. ročníku zpracováním a veřejnou prezentací závěrečných prací. Dochází k propojení jejich dovedností v oblasti informační technologie, jejich znalostí a vědomostí z běţné výuky a jejich schopnosti vyhledávat a zpracovat informace. Ţáci jsou tímto připravováni pro způsob práce na středních školách. Ze sportovních akcí je třeba zmínit tradiční výuku plavání ve 2. ročníku a lyţařský výcvik v 7. ročníku. Na podzim a před hlavními prázdninami bývají organizovány sportovní dny (Podzimní olympijské hry a Letní sportovní hry), kde se daří v praxi spojovat ţáky všech ročníků ke spolupráci a vzájemné podpoře. Ve spolupráci s
Občanským sdruţením Satalická škola
pořádáme tradiční
společenské akce jako vánoční jarmark, jarní ples, společenský večer na závěr školního roku. Finanční výtěţek, který je jejich prostřednictvím získán, slouţí k podpoře činnosti školy. Pořádáme Dny otevřených dveří, pokračujeme ve spolupráci s učitelkami a dětmi z mateřské školy apod. Naše škola je otevřená k navázání spolupráce s obdobnou základní školou v zahraničí. Snaţíme se navázat kontakty se školami, které pocházejí z oblasti, kde 9
se naši ţáci mají šanci domluvit, tzn. hledali jsme především ve Velké Británii. Podařilo se nám tam několikrát podobnou školu navštívit, ale navázat dlouhodobější spolupráci se nepodařilo. V průběhu příprav bohuţel skončila i spolupráce se školou v Norsku, pro tamější ţáky nebyli naši dost zajímaví. Nevzdáváme se hledání kontaktů, neboť si uvědomujeme, ţe komunikace s vrstevníky v zahraničí a navíc cizím jazykem by pro naše ţáky byla nanejvýš přínosná, zároveň i pro pedagogy by skýtala moţnost výměny zkušeností se zahraničními partnery.
2.5 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Vedení školy prosazuje úzkou spolupráci se zástupci rodičů na bázi otevřené komunikace. Od roku 2002 působí ve škole Občanské sdruţení Satalická škola, které pomáhá svojí finanční podporou zajišťovat nadstandardní vybavení školy pro ţáky a podílí se na organizaci tradičních akcí (jarmarku, školního plesu, burzy, společenského večera). Právě finanční prostředky získané z výtěţku těchto akcí jsou vyuţívány k nákupu potřebného vybavení pro zájmové krouţky, pro finanční podporu školních projektů, sportovních dnů, lyţařského výcviku, na nákup knih do školní knihovny. Podle Zákona č. 561/2004 Sb. byla na škole zvolena devítičlenná Školská rada. Ve spolupráci s MČ Praha-Satalice a vedením ZUŠ Praha 9-Čakovice se daří zajišťovat v prostorách školy výuku hry na hudební nástroje. Velmi úzká spolupráce vedení školy se zástupci zřizovatele (školskou komisí) a podpora činnosti školy právě za strany zřizovatele pomáhá pokračovat v nastaveném vysokém standardu v oblasti výchovy a vzdělávání za podpory rodičovské veřejnosti.
10
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Název Školního vzdělávacího programu „Nastartuj!“ charakterizuje cíle výchovně vzdělávacího procesu na naší škole. Jsme základní škola bez specializovaného zaměření, protoţe chceme ţákům poskytnout všestranné základní vzdělání ve všech předepsaných vzdělávacích oborech. Nelákáme ţáky na to, ţe bychom upřednostňovali některý ze vzdělávacích předmětů, naopak důraz klademe právě na kvalitu a úplnost. Chceme ţáky nastartovat k budoucímu středoškolskému studiu i do dalšího sociálně kvalitního ţivota, poskytnout jim pevné základy, které budou moci díky získaným znalostem a zkušenostem dále rozvíjet. Motto školy: „Utváříme školu, kam ţáci chodí rádi!“ symbolizuje náš vztah k ţákům. Značí, ţe naší prioritou je budování kvalitního sociálního prostředí, v němţ se všichni cítí dobře a které navozuje chuť vzájemně spolupracovat a vzdělávat se. Po analýze potřeb školy a poţadavků rodičů byly priority, na něţ se škola zaměřuje, stanoveny takto:
poskytovat kvalitní základní vzdělání zaměřené na „aktivní dovednosti“ ţáků
rozvíjet komunikační dovednosti ţáků
udrţovat mezi ţáky bezpečné školní klima, vytvářet pozitivní mezilidské vztahy
podporovat rozvoj pohybových dovedností ţáků
pokračovat v nastavené úrovni poradenských a diagnostických sluţeb školy
pokračovat v úspěšné prevenci sociálně neţádoucích jevů
rozvíjet schopnosti nadaných ţáků
pomáhat ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
3.2 Výchovné a vzdělávací strategie V charakteristice výchovných a vzdělávacích strategií formulujeme postupy, jejichţ pomocí chceme zajistit, aby ţáci naší školy dosáhli stanovených klíčových kompetencí. Klíčové kompetence jsou ţákům prostředníkem k získávání základu všeobecného vzdělávání. Postupy, kterými těchto kompetencí dosahujeme, tvoří 11
základ a východisko pro celoţivotní učení a uplatnění se v kaţdodenním praktickém ţivotě. KLIČOVÉ KOMPETENCE
POSTUPY K JEJICH DOSAŢENÍ - Během výuky se zaměřujeme na čtení s porozuměním, pracujeme s textem, rozšiřujeme ţákům slovní zásobu. - Vedeme ţáky k vyhledávání, třídění a ověřování informací v různých pramenech (encyklopedie, slovníky, internet …) a jejich uţívání v běţném ţivotě. - Vyuţíváme jejich samostatnosti k práci na referátech nebo tematických přednáškách (uměřeně věkové kategorii). - Umoţňujeme ţákům podílet se na přípravě vyučovacích hodin. - Ukazujeme ţákům propojenost učiva se reálným ţivotem. - Učením se na příkladech ze ţivota vedeme ţáky k nadšení z učení, které je baví. - Podporujeme diskusi nad řešením problémů. - Vedeme ţáky k sebehodnocení, učíme ţáky hodnotit
1. KOMPETENCE
své pokroky a odhalovat své nedostatky. Jiţ od prvního
K UČENÍ
ročníku hodnotí svou práci uvnitř skupiny, od druhého
- umoţnit ţákům
hodnotí práci skupin navzájem.
osvojit si strategii
- Ţáky vhodně a nápaditě motivujeme k učení.
učení a motivovat je
- Zadáváním praktických domácích úkolů podněcujeme
pro celoţivotní učení
ţáky k ochotě opakovat si nová témata a tím si upevňovat novou látku. - Učíme ţáky samostatně plánovat svou práci, provádět ji a kontrolovat (např. při domácí přípravě stanovováním termínů k odevzdání prací). - Vyučujeme různými styly v různých prostředích odborné pracovny, dílny, školní knihovna apod. - Zadáváme ţákům úkoly různých stupňů obtíţnosti.
12
- Podporujeme v ţácích tvořivost, umoţňujeme jim realizovat vlastní nápady. Ţáci mají např. moţnost podílet se na výběru témat pro projektové dny. - Vedeme ţáky k uţívání pouze takových odborných termínů, které dokáţí vysvětlit a rozumějí jim. - Pořádáme olympiády v jednotlivých předmětech, kde se ţáci účastní dle vlastních zájmů. - Individuální přístup umoţňuje budovat a podporovat sebevědomí u všech ţáků, včetně handicapovaných. - Na závěr 9. ročníku ţáci vypracují seminární práci a obhajují ji před učiteli i rodiči. Tato práce je dokladem o tom, jaké učební návyky si ţák z naší školy odnáší do dalšího ţivota. - Snaţíme se ţákům nepředkládat hotové poznatky, ale prostřednictvím vlastních pokusů a řešením různých 2. KOMPETENCE
modelových situací učíme ţáky nalézat vhodná řešení.
K ŘEŠENÍ PROBLÉMU
- Ţákům zadáváme k řešení takové úkoly, při kterých
- podněcovat ţáky
musí vyuţít informace z různých zdrojů.
k tvořivému myšlení,
- Ke vzdělávání uţíváme i netradiční úkoly - např. řešení
logickému uvaţování a olympiád, matematického Klokana, testů Kalibro apod. k řešení problémů
- Rozvíjíme kritické myšlení ţáků, zdokonalujeme jejich chápání textu. - Ţáci se dle věku a schopností aktivně podílejí na přípravě týdenního projektu, dalších školních akcí a učí se překonávat překáţky při řešení problému. - Starší ţáci připravují aktivity pro mladší - např. sportovní soutěţe, výtvarné skupiny, skupinové práce při prvouce apod. - Ţáci se učí obhájit své postupy řešení problému a nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. - Ţáci 9. ročníků se zabývají v souvislosti s konkrétními problémy (stav ţivotního prostředí, návykové látky apod.) sběrem informací formou dotazníkového šetření,
13
učí se je zpracovat a vyhodnotit. - Ţáci samostatně připravují výstavy a prezentace svých prací. - Učíme ţáky aktivnímu zapojení do rozhovoru a diskuse. Učí se vyjádřit svůj názor, být schopni naslouchat druhým, tolerovat a respektovat názor druhých. - V jednání ţáky uvedeme k uvědomělé asertivitě a empatii. - Zkoušíme se ţáky dramatizaci vhodných výchovně vzdělávacích témat ve vyučovacích hodinách nebo např. v činnosti dramatických krouţků. - Rozšiřujeme stále slovní zásobu ţáků, rozšiřujeme jejich kulturní přehled například vhodným výběrem literatury a jiných kulturních akcí. - Podporujeme přátelské vztahy uvnitř tříd i mezi nimi, 3. KOMPETENCE
podporujeme vzájemnou spolupráci ţáků jiných tříd.
KOMUNIKATIVNÍ -
- Snaţíme se ţákům objasnit jejich důleţitost pro
vést ţáky k všestranné společnost a vedeme je k toleranci k druhým. a účinné komunikaci
- Pod vedením školního psychologa hrají ţáci sociálně psychologické hry na rozvoj komunikativních a asertivních dovedností. - Ţáci se učí rozumět i pouţívat téţ neverbální komunikaci. - Ţáci samostatně prezentují před spoluţáky, učiteli i rodiči výsledky svých prací. - Vedeme ţáky k vhodné komunikaci s učiteli, učíme je argumentovat a vnímat názor druhého. Vztah učitele a ţáka je zaloţen na vzájemné důvěře. - V rámci osobnostně sociální výchovy ţáci rozvíjejí své komunikační dovednosti. - Podporujeme při školních soutěţích vznik věkově různorodých skupin tvořených ţáky 1.- 9. ročníků.
14
- Ţáci se podílejí na přípravě internetových stránek školy. - Během školního roku pořádáme jiţ tradičně školní ples a na závěr školního roku připravují ţáci pro rodiče společenský večer. Některá vystoupení jsou připravována ve spolupráci s MŠ, aby se ţáci školy naučili spolupracovat i s předškolními dětmi. - Budujeme v naší škole přátelskou atmosféru. - Usilujeme o pochopení školního řádu ţáky tak, aby se s ním ztotoţňovali jako se vzorem svého celoţivotního chování. - Vedeme ţáky k tomu, aby pomáhali spoluţákům, kteří to právě potřebují, např. při překonání obtíţí po dlouhodobé absenci apod. - Při vyučování často ţáci pracují ve dvojicích nebo 4. KOMPETENCE
skupinách, navzájem si pomáhají při zvládnutí učiva.
SOCIÁLNÍ A
- Učíme ţáky tolerovat nedostatky spoluţáků i okolí.
PERSONÁLNÍ
- Všímáme si individuálních zvláštností ţáků, např.
- rozvíjet u ţáků
sociálních rolí ve skupině, předcházíme tak šikaně.
schopnost
- Ţáci se podílejí na hodnocení vlastním i ostatních
spolupracovat a
spoluţáků.
respektovat práci
- V rámci projektového dne rozvíjíme schopnost
vlastní i druhých
spolupráce ve skupině náhodně vybraných jedinců. - V rámci nejrůznějších společenských akcí prezentují ţáci svoji schopnost pracovat v týmu, např. při vánoční besídce, kdy na jedné straně ti, kteří tvoří hudební kompozici, spolupracují s těmi, kteří tvoří dramatický příběh. - Učíme ţáky úctě k sobě i k druhým. Učíme je říkat „ne“ v situacích, které narušují vzájemné kladné vztahy. - Učíme starší ţáky pracovat s mladšími a tolerovat je a mladší ţáky nebát se spolupracovat se staršími a chtít po nich pomoc.
15
- V řízených diskusích ţák získává informace o vhodných způsobech jednání v krizových situacích a v situacích ohroţujících psychické i fyzické zdraví. - V náročných ţivotních situacích mohou ţáci vyuţívat odborné rady a pomoci školního psychologa. - Školní psycholog při sociálně psychologických hrách ve skupině ţáků jedné třídy rozvíjí ţákům jejich sebevědomí a sociální dovednosti. - Kaţdý ţák musí znát svá práva a povinnosti, být si vědom vlastní odpovědnosti v jejich uţívání. - Vštěpujeme ţákům pravidla slušného chování a dodrţování společenských norem. - Učíme ţáky respektovat názor druhých a chápat 5. KOMPETENCE
důleţitost kaţdého jedince pro společnost.
OBČANSKÉ -
- Formou účasti v ekologických, sociálně preventivních,
připravovat ţáky jako
kulturních a dalších programech zprostředkovává škola
svobodné a
ţákům ţivotní zkušenosti.
zodpovědné
- Řešíme společně problémy vzniklé ve třídním
osobnosti, uplatňující
kolektivu.
svá práva a plnící své
- Učíme ţáky chránit si své ţivotní prostředí, např. i ve
povinnosti
škole třídíme odpad. - Ţáci jsou vedeni k respektování historického i kulturního dědictví České republiky a toleranci v rámci multikulturního prostředí. - Nabízíme ţákům mnoţství zájmových krouţků, učíme je účelně trávit volný čas. - Podporujeme ţáky v jejich zájmech a rozvoji jejich nadání. - Škola organizuje pro ţáky velký výběr zájmových krouţků (výtvarný, keramický, různé sportovní - florbal, softbal, badminton…, dramatický). - Vedeme ţáky k pochopení, ţe kaţdá práce je
6. KOMPETENCE 16
potřebná, kdyţ se dělá dobře.
PRACOVNÍ - pomáhat
- Učíme ţáky být dobrými hospodáři.
ţákům poznávat a
- Pomocí vhodných metod (projektové vyučování, účast
rozvíjet své
na soutěţích, veřejná prezentace ţákovské tvorby,
schopnosti i reálné
sportovní dny, zájmové krouţky, domácí úkoly) vedou
moţnosti a uplatňovat
učitelé ţáky k praktickému vyuţívání teoretických
získané vědomosti a
poznatků a vědomostí, rozvíjející jejich schopnosti a
dovednosti při
dovednosti.
profesní orientaci
- Výuku obohacujeme o exkurze do reálných pracovních prostředí. - V rámci projektů učíme ţáky prezentovat svoji práci a váţit si práce druhých. - Ţáci 2. stupně při sebehodnocení hledají své přednosti ale i nedostatky, učí se z nich reálně vycházet při své další profesní orientaci. - Při volbě své budoucí profesní orientace spolupracují ţáci 8. a 9. ročníků se školním psychologem.
3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Naše škola není specializována na vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením, proto se zde vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná od běţných způsobů výuky nebo jsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním ostatních ţáků. Při zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků mimořádně nadaných škola uplatňuje individuální, citlivý přístup. Základem je volba vhodných forem a metod práce jednotlivými vyučujícími v konkrétních třídách. Vyučující je vybírá takovým způsobem, aby umoţňovaly plné rozvíjení individuálních schopnosti ţáků (s ohledem na jejich různé moţnosti, potřeby a odlišnosti).
17
U všech ţáků dbáme především o to, aby pro ně bylo ve škole vytvořeno příznivé sociální klima, aby se cítili dobře a aby se nám v nich podařilo probudit touhu po vzdělání.
3.3.1 Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Motto naší školy říká, ţe: „Utváříme školu, do které ţáci chodí rádi!“, proto se věnujeme se zvýšenou pozorností všem ţákům, kteří tuto pozornost potřebují. Ať uţ jde o ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ţáky například sociálně znevýhodněné, nebo ţáky s jinou státní příslušností. Chceme všechny ţáky přesvědčit o tom, ţe vzdělání je pro ně důleţité a ţe my jim v jeho získávání chceme pomáhat. V naší škole vytváříme příznivé podmínky pro integraci ţáků, kteří byli prokazatelně na jiných školách šikanováni. Vzdělávání ţáků se specifickými vzdělávacími potřebami je zajištěno formou individuální integrace do běţných tříd. Škola má vypracovaný program péče o tyto ţáky tzv. Školní strategii pedagogickou psychologického poradenství, podle něhoţ primární činnosti spojené s vyhledáváním a zařazováním těchto ţáků do speciálně pedagogické péče školského poradenského zařízení provádějí především školní speciální pedagog a výchovný poradce. Následně se pak tvorbou individuálního vzdělávacího plánu v souladu s platnou legislativou zabývají kromě nich i třídní učitelé, školní psycholoţka i učitelé dalších vyučovacích předmětů. Nejdůleţitějším faktorem práce s těmito ţáky je pro nás důsledná spolupráce s jejich rodiči.
3.3.2 Vzdělávání ţáků mimořádně nadaných Při hledání a identifikaci mimořádně nadaných ţáků spolupracuje náš pedagogický sbor především s jejich rodiči a následně pak (na ţádost rodičů) se školním psychologem a pedagogicko-psychologickou poradnou. V práci s těmito ţáky je třeba vţdy volit individuální přístup a individuální metody a formy práce. Velmi důleţité je také začlenění těchto ţáků do kolektivu třídy, 18
protoţe někteří ţáci mají tendenci je z něj vydělovat. Je věcí třídního učitele, aby pracoval s kolektivem třídy tak, aby zajistil jeho soudrţnost. Pro mimořádně nadané ţáky vypracováváme individuální vzdělávací plán (postup podobně jako u ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami). V oblastech, v nichţ vynikají, jim zadáváme specifické úkoly, rozšiřujeme a prohlubujeme vzdělávací obsah předmětů, zapojujeme tyto ţáky do rozsáhlejších prací. Volíme takovou organizaci výuky, při níţ mohou tito ţáci například na některé předměty chodit do vyšších ročníků současně se staršími ţáky. V odůvodněných případech vycházíme těmto ţákům vstříc a po komisionálním přezkoušení umoţňujeme přestup do vyššího ročníku bez absolvování předešlého ročníku.
3.4 Začlenění průřezových témat Při začlenění průřezových témat do Školního vzdělávacího programu „Nastartuj!“ jsme zvolili integraci obsahů tematických okruhů průřezových témat do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů. Podrobnosti o tomto začlenění uvádíme v tabulce, kterou naleznete v příloze na konci dokumentu.
4. Učební plán 4.1 Realizace vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů ve vyučovacích předmětech Vazby námi stanovených vyučovacích předmětů ke vzdělávacím oblastem jsou uvedeny v tabulce a následujících Poznámkách k učebnímu plánu.
19
Realizace v ročníku Vzdělávací oblast
Vzdělávací obor
Vyučovací předmět 1. stupeň Český jazyk a literatura
2. stupeň
1.-5.
Varianta A Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura
Český jazyk
6.-9.
Literární a dramatická výchova
6.-9.
Varianta B Český jazyk a literatura Cizí jazyk
6.-9.
Anglický jazyk
3.-5.
6.-9.
Matematika a její aplikace
Matematika
1.-5.
6.-9.
Informační a komunikační technologie
Informatika
5.
6.-8.
Člověk a jeho svět
Člověk a společnost
Člověk a příroda
Umění a kultura
Člověk a zdraví
Člověk a svět práce
Prvouka
1.-3.
Člověk a jeho svět
4.-5.
Dějepis
Dějepis
6.-9.
Výchova k občanství
Člověk a společnost
6.-9.
Fyzika
Fyzika
6.-9.
Chemie
Chemie
8.-9.
Přírodopis
Přírodopis
6.-9.
Zeměpis
Zeměpis
6.-9.
Hudební výchova
Hudební výchova
1.-5.
6.-9.
Výtvarná výchova
Výtvarná výchova
1.-5.
6.-9.
Výchova ke zdraví
Člověk a společnost
Tělesná výchova
Tělesná výchova
1.-5.
Praktické činnosti
1.-5.
Svět práce
6.-8. 6.-9.
8.-9.
4.2 Učební plán Nastartuj! po ročnících Tabulka učebního plánu uvádí počet vyučovacích hodin příslušný ke stanoveným vyučovacím předmětům v daných ročnících.
20
Učební plán Nastartuj! po ročnících 1. stupeň celkem
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
celkem
45,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Český jazyk
0,0
3,0
0,5
3,0
0,5
2,5
1,0
2,5
1,0
14,0
Literární a dramatická výchova
0,0
1,0
0,5
1,0
0,5
1,0
0,5
1,0
0,5
6,0
9,0
3,0
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura
1. ročník
2. ročník
9,0
8,0
3. ročník
2. stupeň
2,0
Anglický jazyk
8,0
4. ročník 2,0
3,0
5,0
5. ročník 3,0
3,0
5,0
3,0
3,0
3,0
1. volitelný předmět Další cizí jazyk
0,0
2. v.p. tech.pr./domác.
1,0
3. volitelný předmět Matematika
4,0
4,0
2,0
2,0
1,0
4,0
1,0
4,0
1,0
Informatika Prvouka
4,0
1,0
1,0 2,0
Člověk a jeho svět
3,0
3,0
24,0
4,0
4,0
1,0
1,0
0,0
3,0 2,0
0,0
3,0 2,0
0,0
12,0 2,0
6,0 1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
2,0
3,5
0,5
0,0
2,0
3,5
0,5
16,0 5,0
6,0
0,0
6,0
0,0
Dějepis
0,0
2,0
2,0
2,0
Člověk a společnost
0,0
2,0
2,0
1,0
1,0
1,0
7,0
Fyzika
0,0
2,0
1,0
1,0
0,0
2,0
7,0
Chemie
0,0
0,0
0,0
1,0
0,5
2,0
3,5
Přírodopis
0,0
1,0
1,0
0,5
2,0
Zeměpis
0,0
2,0
1,0
1,0
1,0
2,0 1,0
1,0
2,0
1,0
1,0
8,0
7,5 1,0
8,0
Hudební výchova
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
5,0
1,0
1,0
1,0
1,0
4,0
Výtvarná výchova
1,0
1,0
1,0
2,0
2,0
7,0
2,0
1,0
1,0
2,0
6,0
Tělesná výchova
2,0
2,0
2,0
2,0
2,0
10,0
2,0
2,0
2,0
2,0
8,0
Praktické činnosti
1,0
1,0
1,0
1,0
1,0
5,0 0,0
0,0
1,0
2,0
3,0
Svět práce
0,0
Disponibilní časová dotace
3,0
3,0
4,0
4,0
14,0
3,0
7,0
8,0
6,0
24,0
Celkem
20,0
22,0
25,0
25,0
26,0
118,0
29,0
30,0
31,0
32,0
122,0
Minimálně/maximálně celkem
18/22
18/22
22/26
22/26
22/26
118
28/30
28/30
30/32
30/32
122
21
4.3 Využití disponibilní časové dotace
Vyuţití disponibilní časové dotace (vyučovací hodina/týden) Vyučovací předmět
1. stupeň
2. stupeň
10
(5)
Český jazyk a literatura Český jazyk
3
Literární a dramatická výchova
2
Volitelné předměty
7 4
Matematika
1
Informatika
4
Dějepis
1
Člověk a společnost
1
Fyzika
1
Chemie
0,5
Přírodopis
1,5 2
Zeměpis
14
Celkem
24
4.4 Poznámky k učebnímu plánu Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Na prvním stupni je realizován ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura. Má komplexní charakter jednotlivé sloţky se ve výuce prolínají dle rozhodnutí učitele. Povinná časová dotace činí v 1. ročníku 9 hodin, ve 2. a 3. ročníku 8 hodin a ve 4. a 5. ročníku 5 hodin. Z disponibilní časové dotace dochází k navýšení ve 2. a 3. ročníku o 2 hodiny na celkových 10, ve 4. a 5. ročníku o 3 hodiny na celkových 8 hodin týdně. Na druhém stupni existují dvě varianty výuky. VARIANTA A - 2 samostatné vyučovací předměty: Vyučovací předmět Český jazyk zahrnuje komunikační, slohovou a jazykovou sloţku. Předmět má v 6. a 7. ročníku 3 hodiny z povinné časové dotace obohaceny o 0,5 hodiny z disponibilní časové dotace. V 8. a 9. ročníku má 2,5 hodiny z povinné časové dotace navýšeny o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Celková časová dotace ve všech ročnících je 3,5 hodiny týdně. Vyučovací předmět Literární a dramatická výchova zahrnuje sloţku literární obohacenou o doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova. Předmět má v kaţdém ročníku 1 hodinu z povinné časové dotace obohacenou o 0,5 hodiny z disponibilní časové dotace. VARIANTA B - 1 vyučovací předmět: Vyučovací předmět Český jazyk a literatura, který zahrnuje sloţky komunikační, slohovou, jazykovou i literární. Povinnou časovou dotaci 4 hodiny má z disponibilní časové dotace navýšenu na 5 hodin
22
týdně v kaţdém ročníku. Konkrétní varianta výuky pro konkrétní školní rok je podle personálních moţností stanovena příslušným učebním plánem daného školního roku. Vzdělávací obor: Cizí jazyk Ve výuce cizích jazyků stanovuje učební plán výuku prvního cizího jazyka - Anglického jazyka od třetího ročníku. Od 3. do 9. ročníku má povinnou časovou dotaci 3 hodiny týdně. Zároveň škola můţe nabízet moţnost přípravy ke studiu anglického jazyka formou nepovinného vyučovacího předmětu v 1. a 2. ročníku. Další cizí jazyk je do výuky řazen dle učebního plánu jako volitelný předmět od 7. ročníku s dotací 2 vyučovací hodiny týdně.
Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vyučovací předmět Matematika má ve 2., 3., 4. a 5. ročníku navýšenu povinnou časovou dotaci o 1 hodinu z disponibilní časové dotace ze 4 na celkových 5 vyučovacích hodin týdně. V 6. a 7. ročníku má povinnou časovou dotaci 4 hodiny, v 8. a 9. ročníku má povinnou časovou dotaci 3,5 hodiny týdně navýšenu o 0,5 hodiny týdně na celkovou dotaci 4 hodiny týdně v obou ročnících.
Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Výuka vyučovacího předmětu Informatika je vedena od 5. ročníku do 8. ročníku. Povinná časová dotace na 2. stupni je určena 6. ročníku, časová dotace 2 hodiny týdně pro výuku v 7. a 8. ročníku je čerpána z disponibilní časové dotace.
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Výuka je realizována ve vyučovacím předmětu Prvouka v 1. - 3. ročníku a vyučovacím předmětu Člověk a jeho svět ve 4. - 5. ročníku.
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět Dějepis má z povinné časové dotace přiděleny 2 hodiny týdně v 6. - 8. ročníku, v 9. ročníku má povinnou časovou dotaci 1 hodiny navýšenu z disponibilní časové dotace o 1 hodinu na celkové 2 hodiny týdně. Ve vyučovacím předmětu Člověk a společnost je v 6. - 8. ročníku integrován vzdělávací obsah z vyučovacích oborů Výchova k občanství a Výchova ke zdraví ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. V 9. ročníku patří předmět k vyučovacímu oboru Výchova k občanství. Časovou dotaci tvoří 4 hodiny ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost a 2 hodiny ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. V 6. a 7. ročníku má předmět přiděleny 2 hodiny z povinné časové dotace, v 8. a 9. ročníku 1 hodinu. V 8. ročníku je navýšena časová dotace z dotace disponibilní o 1 hodinu na celkové 2 hodiny.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět Fyzika je realizován ve všech ročnících 2. stupně. Povinná časová dotace 6 hodin je posílena o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Celková časová dotace předmětu činí 7 hodin. Vyučovací předmět Chemie je realizován v 8. a 9. ročníku. Povinná časová dotace 3 hodiny je posílena o 0,5 hodiny z disponibilní časové dotace na celkovou dotaci 3,5 hodiny. Vyučovací předmět Přírodopis je realizován ve všech ročnících 2. stupně, čerpá z povinné časové dotace 6 hodin a je posílen z disponibilní časové dotace o 1,5 hodiny na celkových 7,5 hodiny. Vyučovací předmět Zeměpis je realizován ve všech ročnících 2. stupně, z povinné časové dotace čerpá 6 hodin, z disponibilní časové dotace je navýšen o 2 hodiny.
Vzdělávací oblast: Umění a kultura
23
Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Hudební výchova a Výtvarná výchova je realizován ve všech ročnících ve vyučovacích předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova.
Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor Tělesná výchova je realizován s povinnou časovou dotací 2 hodiny týdně ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova ve všech ročnících. Ve 2. ročníku je vzdělávací obsah předmětu realizován formou plaveckého výcviku. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví je 2. stupni součástí integrovaného předmětu Člověk a společnost ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost.
Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti je realizován na 1. stupni ve všech ročnících ve vyučovacím předmětu Praktické činnosti. Na 2. stupni v 8. a 9. ročníku ve vyučovacím předmětu Svět práce.
Vzdělávací oblast: Volitelné předměty V šestém ročníku škola nabízí ţákům volitelné vyučovací předměty: Technické činnosti, nebo Domácnost. Ţáci volí jeden z těchto předmětů s časovou dotací 1 hodina týdně (vyuţití disponibilní časové dotace). Od sedmého ročníku škola nabízí ţákům volitelné vyučovací předměty s povinnou nabídkou Dalšího cizího jazyka, vyuţití disponibilní časové dotace je pak rozloţeno takto: 1)Je-li ţákem zvolen Další cizí jazyk, je v 7. - 9. ročníku vyuţito 6 disponibilních vyučovacích hodin. 2) Ţák, který nezvolí předmět Další cizí jazyk, vyuţívá 6 disponibilních vyučovacích hodin rozloţených do dalších dvou volitelných předmětů. Konkrétní nabídka a struktura volby volitelných předmětů bude upřesněna pro konkrétní školní rok v příloze vydané k ŠVP „Nastartuj!“.
5. Učební osnovy 5.1 Charakteristika vyučovacího oboru Český jazyk a literatura 5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. stupeň Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Jedním ze základů zvládnutí dovedností v oboru Českého jazyka a literatury je osvojení si čtení a psaní. Výuku čtení a psaní v 1.ročníku uskutečňujeme genetickou metodou (metodou bez pouţití slabik). Uţívání mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umoţňuje ţákům poznat a pochopit společensko kulturní vývoj lidské společnosti. Ţáci se učí interpretovat své reakce a pocity, učí se proţívat různé komunikační situace, a tak si vytvářejí předpoklady pro efektivní zvládnutí mezilidské komunikace a orientace v okolním světě. 5.1.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vzdělávací obsah předmětu Český jazyk a literatura má v ŠVP Nastartuj! komplexní charakter. Je však pro přehlednost rozdělen do tří sloţek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však tyto sloţky prolínají a učitel je cíleně propojuje na základě souvislostí a zkušeností ţáků.
24
Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 9 hodin týdně v 1., 8 hodin týdně ve 2. a 3. ročníku, 5 hodin týdně ve 4. ročníku a 5 hodin týdně v 5. ročníku. Časová dotace je navýšena z disponibilní časové dotace na celkových 10. hodin ve 2. a 3. ročníku a na 8 hodin ve 4. a 5. ročníku. Organizace: Českému jazyku vyučujeme celou třídu. Pokud nám konkrétní situace dovolí, snaţíme se však alespoň na 1 hodinu týdně rozdělit rozvrhem ţáky do dvou skupin. O časové dotaci pro jednotlivé sloţky předmětu rozhoduje vyučující. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova.
5.1.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
osvojit si techniku čtení a psaní jako nástroj k získávání a předávání informací
číst s porozuměním přiměřené texty, orientovat se v nich a interpretovat je
osvojovat si práci s přiměřenými texty různého zaměření
pochopit jazyk jako nezbytný nástroj celoţivotního vzdělávání
Kompetence k řešení problémů V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
získávat informace z různých zdrojů
volit vhodný způsob řešení problému na základě získaných informací
Kompetence komunikativní V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyjadřovat se správně, přehledně a souvisle v běţných ţivotních situacích při ústní komunikaci
pouţívat při písemné komunikaci správně základní stylistická a pravopisná pravidla
hovořit o svých čtenářských, estetických, emocionálních a jiných záţitcích
získávat sebedůvěru při vystupování na veřejnosti
Kompetence sociální a personální V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
chápat ţivotní a mravní hodnoty na základě čtenářských, divadelních a jiných záţitků
25
získávat sebedůvěru v kultivovaném a přiměřeném prosazování sebe sama
chápat český jazyk jako zdroj pro rozvíjení osobního a kulturního bohatství
rozvíjet pozitivní vztah k literatuře a dalším druhům umění zaloţených na uměleckém textu
proţívat slovesné umělecké dílo
rozvíjet emocionální a estetické vnímání
Kompetence občanské V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
rozvíjet pozitivní vztah k češtině jakoţto mateřskému jazyku
chápat jazyk jako vyvíjející se jev, v kterém se odráţí historický a kulturní vývoj českého národa
přivolat pomoc při krizových situacích
Kompetence pracovní V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vnímat a aktivně si osvojovat jazyk jako bohatý prostředek k předávání informací, k vyjádření potřeb, proţitků, názorů
vyuţívat znalost z teoretické jazykové přípravy k tvůrčímu ústnímu i písemnému vyjadřování
5.1.2 Charakteristika vyučovacího oboru Český jazyk a literatura 2. stupeň Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Uţívání mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umoţňuje ţákům poznat a pochopit společensko kulturní vývoj lidské společnosti. Ţáci se učí interpretovat své reakce a pocity, učí se proţívat různé komunikační situace, a tak si vytvářejí předpoklady pro efektivní zvládnutí mezilidské komunikace a orientace v okolním světě. Vzdělávací obsah oboru má komplexní charakter. ŠVP Nastartuj! umoţňuje dělení tří jeho sloţek (Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova) do dvou vyučovacích předmětů. Konkrétní pojetí výuky vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je stanoveno kaţdoročně v učebním plánu pro daný školní rok a závisí na personálních moţnostech pedagogického sboru. Varianta A výuky vzdělávacího oboru je tvořena vyučovacím předmětem Český jazyk, jenţ zahrnuje Komunikační a slohovou výchovu a Jazykovou výchovu, a předmětem Literární a dramatická výchova, který představuje propojení sloţky Literární výchova s doplňujícím vzdělávacím oborem Dramatická výchova. Ostrost hranic mezi jednotlivými sloţkami je popřena kvalifikovaným přístupem učitele, který vybranými výukovými metodami a postupy propojuje souvislosti mezi jazykovými, stylistickými a literárními pojmy.
26
Varianta B ŠVP Nastartuj! dovoluje zachovat téţ standardní vyučovací předmět Český jazyk a literatura jako komplex všech tří sloţek (Komunikační a slohové, Jazykové a Literární výchovy).
5.1.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk 5.1.2.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: V Komunikační a slohové výchově se ţáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit, analyzovat čtený nebo psaný text, kriticky ho posoudit a rozhodovat se na jeho základě o řešení problému. Učí se posuzovat formální stránku textu a chápat jeho výstavbu. V Jazykové výchově ţáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede ţáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem k jasnému, logickému, přehlednému a srozumitelnému vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se prohlubují i obecné intelektové dovednosti. Český jazyk je zde chápán jako nástroj k získávání většiny informací, ale i jako samotný předmět poznávání. Péče o ţákovu jazykovou kulturu je předmětem zájmu i ostatních vzdělávacích oblastí, prolíná všemi vyučovacími předměty. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 3 hodiny týdně v 6. a 7. ročníku a 2,5 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Z disponibilní časové dotace je k jejímu navýšení v 6. a 7. ročníku vyuţito 0,5 hodiny a v 8. a 9. ročníku 1 hodiny tak, aby celková časová dotace byla 3,5 vyučovací hodiny v kaţdém ročníku. Organizace: Českému jazyku vyučujeme celou třídu. Pokud nám konkrétní situace dovolí, snaţíme se však alespoň na 1 hodinu týdně rozdělit rozvrhem ţáky do dvou skupin. O časové dotaci pro jednotlivé sloţky předmětu rozhoduje vyučující. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. 5.1.2.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vnímání a postupné osvojování jazyka jako prostředku k získávání, osvojování a předávání informací, k vyjadřování potřeb, proţitků a ke sdělování názorů
zvládnutí běţných pravidel mezilidské komunikace a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku
vybírat a vyuţívat efektivní metody a strategie učení
vyhledávat a třídit informace a systematizovat je
uţívat obecně známé termíny a propojovat znalosti do širších celků
chápat smysl poznání mateřského jazyka jako prostředku pro další vzdělávání
vyuţívat moderní výukové technologie, pracovat s výukovými programy
27
Kompetence k řešení problémů V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyhledávat z různých zdrojů informace a vhodná řešení problému
kriticky myslet, hledat vhodná řešení problémů, prezentovat je, obhajovat je, uvědomovat si a nést odpovědnost za svá řešení
Kompetence komunikativní V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
zvládnutí práce s jazykovými příručkami
samostatné získávání informací
kultivovaně a jazykově správně se projevovat
Kompetence sociální a personální V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
získávat sebedůvěru při vystupování na veřejnosti
spolupracovat se spoluţáky v příjemné tvůrčí atmosféře
diskutovat, obhajovat názor svůj a respektovat názor druhého
Kompetence občanské V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
chápat jazyk jako svébytný historický jev odráţející kulturní vývoj národa
aktivně a tvůrčím způsobem se vyjadřovat k nastoleným problémům
rozvíjet pozitivní vztah k mateřskému jazyku
Kompetence pracovní V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyuţívat znalosti z teoretické jazykové přípravy k tvůrčímu ústnímu i písemnému vyjadřování
vyuţívat znalost pravidel v jazykové praxi
orientovat se v projevu vlastním i druhých, zaujímat k němu postoj, hodnotit jej a opravovat z hlediska jazykové správnosti
dodrţovat pravidla bezpečnosti práce s výpočetní technikou
dodrţovat hygienu práce
5.1.2.2 Charakteristika vyučovacího předmětu Literární a dramatická výchova 5.1.2.2.1 Obsahové, časové a organizační vymezení
28
Obsah: Integrovaný předmět se skládá ze dvou sloţek. Jde o Literární výchovu rozšířenou o doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova. V Literární výchově ţáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném textu. Učí se rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky, schopnost formulovat, prezentovat i obhajovat své názory na literární dílo, ale i schopnost tvořit a interpretovat vlastní literární text. Poznatky a proţitky, které ţáci při literární výchově získávají, mohou pozitivně ovlivňovat jejich postoje, názory, ţivotní hodnoty. Dramatická výchova jako doplňující vzdělávací obor podporuje sociální rozvoj, nabízí příleţitost ke společnému proţívání a rozvíjí schopnosti spolupracovat s ostatními. Přispívá také k rozvíjení komunikačních dovedností ve sloţkách verbálních a neverbálních, ale i v pohybu a výrazu. Rozvíjí obrazotvornost, tvořivost, schopnost kritického myšlení, umění naslouchat, emocionální a estetický náhled na svět. Zprostředkovává nový pohled na realitu a umoţňuje získat pozitivní sebepojetí. Přispívá k mravnímu rozvoji. Výhodou dramatické výchovy je moţnost znovu si přehrát danou situaci a pokusit se najít lepší řešení situace, eventuelně seznamovat skupinu jednotlivců se situacemi, které nikdy v ţivotě nezaţili. Dramatická výchova obohacuje jedince i skupiny a podporuje čtyři pilíře vzdělávání: učit se poznávat, učit se jednat, učit se ţít společně a učit se být. Časová dotace: Vyučovací předmět má v kaţdém ročníku 2. stupně z povinné časové dotace 1 hodinu týdně, dotace je doplněna o 0,5 hodiny týdně z disponibilní dotace na celkovou 1,5 vyučovací hodinu týdně. Organizace: O časové dotaci pro jednotlivé sloţky předmětu rozhoduje vyučující. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova. 5.1.2.2.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
zvládnutí běţných pravidel mezilidské komunikace a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku
vybírat a vyuţívat efektivní metody a strategie učení
vyhledávat a třídit informace z různých informační zdrojů a systematizovat je
osvojovat si základní literární pojmy
uţívat obecně známé termíny a propojovat znalosti do širších celků
prohlubovat zájem ţáků o dramatické umění
tvořivě přistupovat k zadaným úkolům
29
Kompetence k řešení problémů V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyhledávat z různých zdrojů informace a vhodná řešení problému
kriticky myslet, hledat vhodná řešení problémů, prezentovat je, obhajovat je, uvědomovat si a nést odpovědnost za svá řešení
hledat řešení situací „nanečisto“ v bezpečném prostředí
uvědomovat si důsledky lidského jednání
zkoumat dané situace z různých úhlů pohledu
Kompetence komunikativní V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
kultivovaně a jazykově správně se projevovat
formulovat své myšlenky v logickém sledu
porozumět zásadám mezilidské komunikace a adekvátně pouţívat její prostředky
vyuţívat prostředky dramatické výchovy k uměleckému sdělení
kultivovat mluvený projev a nonverbální vyjadřování
odstraňovat zábrany při vyjadřování se a komunikaci s ostatními
Kompetence sociální a personální V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
získávat sebedůvěru při vystupování na veřejnosti
spolupracovat se spoluţáky v příjemné tvůrčí atmosféře
chápat propojení mezi vnitřním proţíváním člověka a jeho vnějším chováním
ujasňovat si osobní postoje
argumentovat a obhajovat si vlastní názory prostřednictvím rolové hry, respektovat názory druhých
aktivně se podílet na práci ve skupině, získat zodpovědnost za dokončení úkolu a jeho prezentaci
rozvíjet schopnost reflexe a sebehodnocení
přijímat kritiku a adekvátně na ni reagovat
30
Kompetence občanské V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
dodrţovat vymezená pravidla
interpretovat texty odhalující mezilidské vztahy a jejich fungování ve společnosti
rozvíjet vztah ke kulturnímu dědictví a tradici
aktivně a tvůrčím způsobem se vyjadřovat k nastoleným problémům
uvědomovat si svá práva a povinnosti ve škole i mimo ni
zapojovat se do kulturního dění
Kompetence pracovní V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
dodrţovat pravidla hygieny a bezpečnosti práce
5.1.2.3 Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5.1.2.3.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: V Komunikační a slohové výchově se ţáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit, analyzovat čtený nebo psaný text, kriticky ho posoudit a rozhodovat se na jeho základě o řešení problému. Učí se posuzovat formální stránku textu a chápat jeho výstavbu. V Jazykové výchově ţáci získávají vědomosti dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede ţáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem k jasnému, logickému, přehlednému a srozu- mitelnému vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se prohlubují i obecné intelektové dovednosti. Český jazyk je zde chápán jako nástroj k získávání většiny informací, ale i jako samotný předmět poznávání. V Literární výchově ţáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném textu. Učí se rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnost tvořit a interpretovat vlastní literární text. Poznatky a proţitky, které ţáci při literární výchově získávají, mohou pozitivně ovlivňovat jejich postoje, názory, ţivotní hodnoty. Péče o ţákovu jazykovou kulturu je předmětem zájmu i ostatních vzdělávacích oblastí, prolíná všemi vyučovacími předměty. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 4 hodiny týdně v 6. a 7. ročníku a 3,5 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Disponibilní časová dotace je vyuţita tak, aby v kaţdém ročníku činila celková časová dotace 5 hodin. Organizace: Českému jazyku a literatuře vyučujeme celou třídu. Pokud nám konkrétní situace dovolí, snaţíme se však alespoň na 1 hodinu týdně rozdělit rozvrhem ţáky do dvou skupin. O časové dotaci pro jednotlivé sloţky předmětu rozhoduje vyučující.
31
Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. 5.1.2.3.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Kompetence k učení V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vnímání a postupné osvojování jazyka jako prostředku k získávání, osvojování a předávání informací, k vyjadřování potřeb, proţitků a ke sdělování názorů
zvládnutí běţných pravidel mezilidské komunikace a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku
vybírat a vyuţívat efektivní metody a strategie učení
vyhledávat a třídit informace a systematizovat je
osvojovat si základní jazykové a literární pojmy
uţívat obecně známé termíny a propojovat znalosti do širších celků chápat smysl poznání mateřského jazyka jako prostředku pro další vzdělávání
vyuţívat moderní výukové technologie, pracovat s výukovými programy
Kompetence k řešení problémů V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyhledávat z různých zdrojů informace a vhodná řešení problému
kriticky myslet, hledat vhodná řešení problémů, prezentovat je, obhajovat je, uvědomovat si a nést odpovědnost za svá řešení
Kompetence komunikativní V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
zvládnutí práce s jazykovými příručkami
samostatné získávání informací
kultivovaně a jazykově správně se projevovat
formulovat své myšlenky v logickém sledu
Kompetence sociální a personální V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
získávat sebedůvěru při vystupování na veřejnosti
spolupracovat se spoluţáky v příjemné tvůrčí atmosféře
32
diskutovat, obhajovat názor svůj a respektovat názor druhého
Kompetence občanské V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
chápat jazyk jako svébytný historický jev odráţející kulturní vývoj národa
aktivně a tvůrčím způsobem se vyjadřovat k nastoleným problémům
rozvíjet pozitivní vztah k mateřskému jazyku
uvědomovat si svá práva a povinnosti ve škole i mimo ni
oceňovat kulturní a historické dědictví
zapojovat se do kulturního dění
Kompetence pracovní V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyuţívat znalosti z teoretické jazykové přípravy k tvůrčímu ústnímu i písemnému vyjadřování
vyuţívat znalost pravidel v jazykové praxi
dodrţovat pravidla bezpečnosti práce s výpočetní technikou
dodrţovat hygienu práce
orientovat se v projevu vlastním i druhých, zaujímat k němu postoj, hodnotit jej a opravovat z hlediska jazykové správnosti
5.2 Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 5.2.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: V předmětu Anglický jazyk na prvním stupni připravujeme ţáky ke zvládnutí jazykové úrovně A2 na 2. stupni. (Úroveň A2 dle RVP ZŠ: Rozumí větám a často pouţívaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají. Dokáţe komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běţných úloh, jeţ vyţadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běţných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záleţitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.) S anglickým jazykem se ţáci seznamují prostřednictvím her, říkanek a písniček od 3.ročníku. (Podle zájmu rodičů je moţné zajistit konání nepovinného předmětu Anglický jazyk v 1. a 2. ročníku.) Vycházíme ze srovnání zvukové stránky angličtiny s češtinou, důraz je kladen na jevy odlišné. Seznamujeme ţáky také s odlišností mluveného projevu a psané podoby slov. Na 1. stupni ţáci rozumějí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reagují. Rozšiřují si neustále slovní zásobu na základě simulací běţných kaţdodenních situací. Osou
33
výuky anglického jazyka je správný a přiměřený mluvený projev. Na 2. stupni vedeme ţáky k tomu, aby rozuměli výrazům a větám vztahujícím se k oblastem, které se jich bezprostředně týkají, aby dokázali komunikovat o jednoduchých a běţných skutečnostech svého ţivota a aby dokázali vyjádřit své potřeby. Vzhledem k tomu, ţe slovní zásoba ţáků je na 2. stupni jiţ dostatečně široká, výuka probíhá převáţně v anglickém jazyce. Práce s dvojjazyčným slovníkem je pozvolna nahrazována prací se slovníkem výkladovým. Přestoţe je největší důraz stále kladen na mluvenou podobu jazyka, začíná se u ţáků 2. stupně více rozvíjet i schopnost komunikovat písemně. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 3 hodiny týdně ve všech ročnících od 3. do 9. Organizace: Výuka předmětu Anglický jazyk probíhá v učebnách anglického jazyka a kmenových učebnách, třídy většinou rozdělujeme na dvě skupiny.
5.2.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
odlišit cizí jazyk od mateřského
rozeznat angličtinu podle charakteristických znaků
rozumět cizímu jazyku a uţívat ho v daných konkrétních situacích
uţívat obecné znaky a symboly charakteristické pro zápis anglického jazyka
Kompetence k řešení problémů V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
volit vhodné výrazy pro danou situaci
Kompetence komunikativní V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: porozumět přiměřenému psanému nebo mluvenému textu v angličtině
porozumět jednoduché promluvě druhých lidí a vhodně reagovat
běţně se dorozumět s druhými osobami anglickým jazykem
Kompetence sociální a personální V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
bezprostřední uţívání cizího jazyka bez ostychu i před rodilým mluvčím
spolupracovat se spoluţáky v přátelské tvůrčí atmosféře
34
Kompetence občanské V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
chápat odlišnost české kultury od kultur anglicky mluvících zemí
Kompetence pracovní V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
orientovat se ve dvojjazyčném slovníku
plnit přiměřené pokyny zadané v anglickém jazyce
5.3 Charakteristika vyučovacího předmětu Matematika 5.3.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Matematika se prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další studium. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné pro uplatnění v praktickém ţivotě, umoţňuje tak dosáhnout matematické gramotnosti. V hodinách Matematiky na 1. stupni ţák počítá, měří, odhaduje, zaokrouhluje, kreslí, znázorňuje, pozoruje, manipuluje s modely, analyzuje a řeší problémové situace z běţného ţivota, třídí údaje, učí se rozumět matematické terminologii a symbolice a pouţívat ji. Na 2. stupni je vzdělávací obsah rozdělen na čtyři tematické celky s těmito cíli: 1) Číslo a proměnná - ţáci si zapamatují, pochopí a aplikují aritmetické operace. 2) Závislosti, vztahy a práce s daty - ţáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů závislosti známých jevů, pochopí propedeutiku pojmu funkce. 3) Geometrie v rovině a prostoru - ţáci zdokonalí svůj grafický projev, znázorňují geometrické obrazce (určují jejich obvod a obsah) a tělesa (určují jejich povrch a objem). 4) Nestandardní aplikační úlohy a problémy - ţáci uplatní logické myšlení (řeší např. rébusy, kříţovky, matematické soutěţe - Olympiáda, Pythagoriáda, Klokan). Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 4 hodiny týdně v kaţdém ročníku 1. stupně. Ve 2., 3.,4. a 5. ročníku je vyuţito disponibilní dotace k navýšení počtu týdenních hodin na 5. V 6. a 7. ročníku má předmět povinnou časovou dotaci 4 hodiny týdně, v 8. a 9. ročníku má povinnou časovou dotaci 3,5 hodiny týdně navýšenou z disponibilní časové dotace o 0,5 hodiny na celkové 4 hodiny týdně. Organizace: Výuka předmětu Matematika probíhá na 1. stupni především ve kmenových učebnách, na 2. stupni v učebně matematiky a kmenových učebnách. Pokud organizační, personální a finanční podmínky dovolí, snaţíme se však alespoň na 1 hodinu týdně rozdělit rozvrhem ţáky do dvou skupin.
35
5.3.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
operovat s termíny, symboly a znaky
získávat výsledky úloh a ty porovnávat
osvojovat si, uţívat a aplikovat početní operace, algoritmy, metody řešení slovních úloh po logických krocích a na základě vlastního úsudku
rozvíjet logické myšlení
rozvíjet paměť prostřednictvím numerických výpočtů
zdokonalit se v grafickém projevu
řešit systematicky a přesně dané úkoly
Kompetence k řešení problémů V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyslovovat a hodnotit hypotézy na základě získaných znalostí a zkušeností
samostatně řešit problémy pomocí logických a matematických postupů
aplikovat své znalosti a zkušenosti v jiných předmětech a dalším studiu
Kompetence komunikativní V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
přesně, stručně a logicky se vyjadřovat, uţívat matematické pojmy a symboly
rozvíjet spolupráci se spoluţáky při řešení problémových a aplikovaných úloh
zhodnotit a obhájit výsledky své práce
rozumět různým typům textů a záznamů
Kompetence sociální a personální V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
spolupracovat ve skupině, podílet se na vytváření pravidel práce v týmu
rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a moţnosti při řešení úloh, rozvíjet sebekontrolu
poskytovat pomoc spoluţákům při řešení úkolů nebo o ni poţádat
respektovat různé přístupy k řešení matematických úloh
36
uvědomovat si zodpovědnost za svá vlastní rozhodnutí
Kompetence občanské V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vnímat sloţitost reálného světa
rozhodovat se zodpovědně podle dané situace
chápat základní společenské normy, práva a povinnosti
respektovat znalosti a názor druhých lidí
Kompetence pracovní V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
rozvíjet systematičnost, vytrvalost, přesnost při výpočtech i práci s modely
vyuţívat získané znalosti a zkušenosti pro vlastní rozvoj a profesní zaměření
účinně pouţívat dostupné materiály, nástroje a vybavení
dodrţovat vymezená pravidla
plnit své povinnosti a závazky
vyuţívat a aplikovat znalosti a zkušenosti získané např. při odhadech, měření, porovnávání v praktických činnostech
5.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 5.4.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Informatika dává moţnost všem ţákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti. Ţáci získávají základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií. Učí se orientovat v mnoţství informací, třídit je, tvořivě s nimi pracovat a vyuţívat je v dalším vzdělávání i v samotné praxi. Aplikace dovedností získaných v Informatice prolínají do všech vzdělávacích oborů, jsou předpokladem dalšího rozvoje schopnosti pracovat s informacemi v ostatních vyučovacích předmětech. V současné době je kladen důraz na dovednost pracovat s výpočetní technikou. Tato dovednost je chápána jako nezbytný předpoklad úspěchu na trhu práce. Vzdělávací obsah předmětu je doplněn o rozšiřující vzdělávací obsah (viz Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika 8. ročník). Časová dotace: Vyučovací předmět má na 1. stupni povinnou časovou dotaci 1 hodinu týdně v 5. ročníku.
37
Na 2. stupni má povinnou časovou dotaci 1 hodinu týdně v 6. ročníku, v 7. a 8. ročníku je k navýšení hodinové dotace vyuţito disponibilní časové dotace ve výši 2 hodiny týdně v kaţdém ročníku. Organizace: Výuka předmětu Informatika probíhá v odborné učebně informatiky. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Mediální výchova.
5.4.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
operovat s termíny, symboly a znaky
poznávat úlohu a důleţitost informací v procesu vzdělávání
ovládat výpočetní techniku a moderní technologie a chápat je jako prostředek k získávání informací a jako nástroj práce s nimi
rozvíjet logické myšlení
vyuţívat výpočetní techniku ke zvýšení efektivnosti učení
řešit systematicky a přesně dané úkoly
Kompetence k řešení problémů V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyslovovat a hodnotit hypotézy na základě získaných znalostí a zkušeností
samostatně řešit problémy pomocí logických postupů
aplikovat své znalosti a zkušenosti v jiných předmětech a dalším studiu
Kompetence komunikativní V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
přesně, stručně a logicky se vyjadřovat, uţívat stanovené pojmy a symboly
rozvíjet spolupráci se spoluţáky při řešení problémových a aplikovaných úloh
zhodnotit a obhájit výsledky své práce
rozumět různým typům textů a záznamů
Kompetence sociální a personální V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 38
spolupracovat ve skupině, podílet se na vytváření pravidel práce v týmu
rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a moţnosti při řešení úloh, rozvíjet sebekontrolu
poskytovat pomoc spoluţákům při řešení úkolů nebo o ni poţádat
šetřit své zdraví při práci s moderní technikou
uvědomovat si zodpovědnost za svá vlastní rozhodnutí
Kompetence občanské V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vnímat sloţitost reálného světa
umoţňuje ověřovat věrohodnost informací
rozhodovat se zodpovědně podle dané situace
respektovat duševní vlastnictví pro vyuţívání SW
zaujímat etický a odpovědný postoj k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu a jiných médiích
chápat základní společenské normy, práva a povinnosti
respektovat znalosti a názor druhých lidí
Kompetence pracovní V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyuţít získané znalosti a zkušenosti pro vlastní rozvoj a profesní zaměření
chápat výpočetní techniku a moderní technologie jako prostředek ke zvýšení efektivnosti práce
rozvíjet systematičnost a vytrvalost
účinně vyuţívat dostupné vybavení
dodrţovat vymezená pravidla
plnit své povinnosti a závazky
vyuţívat znalosti v praxi
39
5.5 Charakteristika vyučovacího předmětu Prvouka 5.5.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Ve vyučovacím předmětu Prvouka se ţáci učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti, čímţ se utváří jejich prvotní ucelený obraz světa. Témata vyučovacího předmětu Prvouka se dělí do těchto pěti tematických oblastí: 1. Místo, kde ţijeme; 2. Lidé kolem nás; 3. Lidé a čas; 4. Rozmanitost přírody; 5. Člověk a jeho zdraví. Časová dotace: Vyučovací předmět Prvouka je realizován v 1. - 3. ročníku týdně po 2 vyučovacích hodinách. Organizace: Realizace předmětu se uskutečňuje ve školní učebně, zároveň však je moţné vyuţívat reálné okolní prostředí školy, jak přírodní, tak i kulturní. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Environmentální výchova.
5.5.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
rozšiřovat slovní zásobu v souvislosti s osvojovanými tématy a pojmenovávat pozorované skutečnosti
vyhledávat a třídit informace na základě jejich pochopení
Kompetence k řešení problémů V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
získávat obecně platné vědomosti a dovednosti a uplatňovat je v praxi
seznamovat se se současnými problémy ve společnosti a nacházet jejich vhodná řešení
Kompetence komunikativní V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
naslouchat druhým lidem a porozumět jim
formulovat a vyjadřovat své myšlenky a naslouchat myšlenkám druhých
40
5.6 Charakteristika vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět 5.6.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Předmět Člověk a jeho svět vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví atd. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem potřebným pro praktický ţivot. Ţáci si utvářejí ucelený pohled na svět. Obsah předmětu je členěn do pěti tematických okruhů: 1. Místo, kde ţijeme - ţáci se učí chápat organizaci ţivota v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností. 2. Lidé kolem nás - ţáci si postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Seznamují se se základními občanskými právy a povinnostmi. 3. Lidé a čas - ţáci se učí orientovat v dějích a v čase. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u ţáků zájem o historii, o kulturní bohatství regionu i celé země. 4. Rozmanitost přírody - ţáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy. poznávají rozmanitost a proměnlivost ţivé i neţivé přírody naší vlasti. Učí se, jak mohou přispět k ochraně přírody a zlepšení ţivotního prostředí. 5. Člověk a jeho zdraví - ţáci poznávají vývoj člověka od narození aţ do dospělosti, jeho biologické i fyziologické funkce a potřeby. Získávají základní poučení o zdravém ţivotním stylu, zdravé výţivě, hygienických návycích, zdravotní prevenci, zásadách první pomoci, o bezpečném chování v různých ţivotních situacích. Ţáci si postupně uvědomují jakou odpovědnost má kaţdý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Časová dotace: Výuka předmětu Člověk a jeho svět je určena do 4. a 5. ročníku. Svým tématem navazuje na vyučovací předmět Prvouka, který je zařazen do 1. - 3. ročníku. Časová dotace předmětu Člověk a jeho svět je stanovena na 3 vyučovací hodiny týdně ve 4. i 5. ročníku. Organizace: Realizace předmětu se uskutečňuje ve školní učebně, zároveň však je moţné vyuţívat reálné okolní prostředí školy, jak přírodní, tak i kulturní. Průřezová témata: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova.
5.6.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
pozorovat a pojmenovat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti
porozumět soudobému způsobu ţivota
chápat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti
Kompetence k řešení problémů V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 41
seznámit se s problémy, které provázejí souţití lidí, celou společnost nebo i svět a hledat moţnosti jejich řešení
účelně rozhodovat a jednat v různých situacích ohroţení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých
Kompetence komunikativní V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyjadřovat své myšlenky, poznatky, dojmy
reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných
efektivně a asertivně komunikovat
Kompetence sociální a personální V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
utvářet pracovní návyky při jednoduché samostatné i týmové práci
samostatně a sebevědomě vystupovat a jednat
poznávat a ovlivňovat svou jedinečnost
Kompetence občanské V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
utvářet si ohleduplný vztah k lidem, přírodě i kulturním výtvorům
uplatňovat pravidla souţití, plnit povinnosti a společné úkoly
Kompetence pracovní V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů v praktickém ţivotě
a vyuţívat je
Kompetence sociální a personální V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
poznávat, chápat a tolerovat rozdíly mezi lidmi
Kompetence občanské V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
chovat se ohleduplně k lidem, přírodě i kulturním výtvorům
42
Kompetence pracovní V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
utvářet si pracovní návyky při jednoduché samostatné i týmové práci
5.7 Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 5.7.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Důleţité je především poznávání dějů, skutků a jevů, které ovlivnily společnost v průběhu celého historického kontextu. Vedeme ţáky k poznání, ţe historie není jen definitivně uzavřenou minulostí, ale ţe se jejím prostřednictvím dozvídáme podstatné informace o současné společnosti, a ţe nám můţe i pomoci v odhalování budoucnosti. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 2 hodiny týdně v 6. - 8. ročníku. V 9. ročníku je povinná časová dotace 1 hodina navýšena z disponibilní časové dotace o 1 hodiny na celkové 2 hodiny týdně. Organizace: Pokud organizační podmínky dovolí, vyučujeme předmětu Dějepis v poloodborné učebně. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
5.7.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
rozlišovat mýty a skutečnosti, rozpoznávat projevy a příčiny subjektivního hodnocení faktů i snahu o objektivní posouzení společenských jevů minulosti i současnosti
utvářet pozitivní hodnotový systém opřený o historickou zkušenost
Kompetence k řešení problémů V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
nacházet řešení problémů v historických souvislostech vedoucích k jinému pohledu na soudobou problematiku
hledat řešení problému s odstupem větší lidské historické zkušenosti
43
kriticky myslet, hledat vhodná řešení problémů, prezentovat je, obhajovat je, uvědomovat si a nést odpovědnost za svá řešení
Kompetence komunikativní V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
samostatné získávání informací
uplatňovat vhodné prostředky komunikace, kultivovaně a správně se projevovat
Kompetence sociální a personální V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
odhalovat kořeny společenských jevů, dějů a změn, promýšlet jejich vzájemné souvislosti a vzájemné podmíněnosti
spolupracovat se spoluţáky v příjemné tvůrčí atmosféře
diskutovat, obhajovat názor svůj a respektovat názor druhého
utvářet vědomí vlastní identity a identity druhých lidí
rozvíjet sebepoznání a sebehodnocení
rozpoznávat názory a postoje ohroţující lidskou důstojnost nebo odporující základním principům demokratického souţití
Kompetence občanské V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
rozvíjet zájem o současnost i minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, upevňovat vědomí náleţitosti k evropské kultuře
rozvíjet orientaci v mnohotvárnosti historických i kaţdodenních faktů tvořících rámec ţivota
ctít vlastní národ i jiné národy a etnika
získávat orientaci v aktuálním dění v ČR, EU, ve světě
Kompetence pracovní V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
hledání paralel mezi minulými i současnými událostmi
44
5.8 Charakteristika vyučovacího předmětu Člověk a společnost 5.8.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Člověk a společnost vzniká integrací vzdělávacích oborů Výchova k občanství a Výchova ke zdraví v 6. - 8. ročníku, v 9. ročníku je tvořen obsahem vzdělávacího oboru Výchova k občanství. V oblasti výchovy k občanství se předmět zaměřuje na socializaci ţáků, vytváření pozitivních vazeb a postojů ve společnosti. Ţáci se učí přebírat odpovědnost za své jednání, učí se vnímat situace z různých úhlů pohledu, učí se rozumět jednání druhých a vyvozovat z toho závěry, které vyuţijí ve svém dalším ţivotě. Vyučovací předmět Člověk a společnost rozvíjí občanské a právní vědomí ţáků a motivuje je k aktivní účasti na ţivotě v demokratické společnosti. V oblasti výchovy ke zdraví je cílem předmětu výchova ke zdravému ţivotnímu stylu a odpovědnosti člověka za své zdraví. Ţáci se učí poznatky o zdravém způsobu ţivota aktivně kaţdodenně vyuţívat a rozvíjet. Upevňují si hygienické, stravovací, pracovní i zdravotně preventivní návyky. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 2 hodiny týdně v 6. - 7. ročníku a 1 hodinu týdně v 8. a 9. ročníku. V 8. ročníku je povinná časová dotace navýšena z disponibilní časové dotace o 1 hodinu na celkové 2 hodiny týdně. Organizace: Výuka předmětu nevyţaduje vyuţití speciálních prostor, můţe probíhat v různých učebnách. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova, Mediální výchova.
5.8.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
zjistit svůj individuální učební styl a lépe si osvojovat odpovídající postupy učení
samostatně a tvořivě vyhledávat dané informace, zpracovávat je a ověřovat jejich pravdivost a platnost v různých zdrojích
objektivně hodnotit činnost svou i ostatních
chápat zdraví jako nejdůleţitější ţivotní hodnotu
utvářet pozitivní hodnotový systém opřený o historickou zkušenost
Kompetence k řešení problémů
45
V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
upevňovat způsoby rozhodování v souladu s aktivní podporou řešení problému v kaţdé ţivotní situaci
poznávat, ţe problémy mají různé varianty řešení tvořivě a originálně řešit stanovené problémy
hledat cesty, jak předcházet vzniku problémových situací
Kompetence komunikativní V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
uplatňovat vhodné prostředky komunikace, kultivovaně a správně se projevovat
navazovat zdravé mezilidské vztahy
srozumitelně vyjadřovat vlastní myšlenky a názory, vhodně argumentovat a prezentovat je před publikem
učit se naslouchat promluvám druhých, přiměřeně na ně reagovat
stanovit pravidla partnerské komunikace, zapojovat se do diskuze, obhajovat své názory
Kompetence sociální a personální V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
aktivně rozvíjet a chránit své zdraví a být za ně odpovědný
chápat dobré fyzické zdraví i duševní pohodu jako významný předpoklad pro výběr partnera, profesní dráhy i pro uplatnění ve společnosti
aktivně rozvíjet své zdraví a být za ně odpovědný
diskutovat, obhajovat názor svůj a respektovat názor druhého, taktně vyjadřovat kritiku
utvářet vědomí vlastní identity a identity druhých lidí
rozvíjet sebepoznání a sebehodnocení
rozpoznávat názory a postoje ohroţující lidskou důstojnost nebo odporující základním principům demokratického souţití
Kompetence občanské V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
aktivně se podílet na dění ve škole, v obci a v celé společnosti
aktivně se zapojovat do činností podporujících zdraví a propagovat zdravotně prospěšné činnosti ve škole i obci
46
propojovat zdraví a zdravé mezilidské vztahy se základními etickými a morálními postoji
uvědomovat si vlastní zodpovědnost a spoluzodpovědnost za skupinu
seznamovat se s principy fungování společnosti
sledovat kulturní dění a účastnit se na něm chápat nutnost fungování pravidel ve společnosti a nutnost jejich dodrţování
Kompetence pracovní V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
aplikovat praktické dovednosti i z jiných oborů v kaţdodenním ţivotě
plánovat vlastní práci
rozdělovat role členům skupiny
5.9 Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 5.9.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Fyzika je součástí vzdělávacího oboru Člověk a příroda. Dovednosti získané v tomto oboru mají naučit ţáky poznávat přírodu jako systém, získané poznatky se učí vyuţívat v praktickém ţivotě. Ţák se má naučit pozorovat, experimentovat, měřit, formulovat a ověřovat hypotézy. Výsledkem činnosti má být nalézání souvislostí mezi obsahy jednotlivých předmětů v rámci vzdělávacího oboru a vyváření komplexního pohledu na vztah člověka a přírody. Časová dotace: Vyučovací předmět má rozdělenou časovou dotaci takto: v 6. a 9. ročníku 2 hodiny týdně, v 7. a 8. ročníku 1 hodinu týdně. V 7. ročníku je výuka navíc posílena o 1 vyučovací hodinu týdně z disponibilní dotace. Organizace: Výuka předmětu Fyzika je zpravidla situována v odborné učebně fyziky. Pro průběh laboratorních prací je moţné třídu dělit na skupiny o menším počtu ţáků. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Environmentální výchova. 5.9.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
zkoumat přírodní fakta a souvislosti mezi nimi
měřit hodnoty fyzikálních veličin
47
provádět experimenty k ověření teoretických znalostí
vyhledávat a třídit informace a systematizovat je
Kompetence k řešení problémů V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyhledávat informace z různých zdrojů a třídit je
hledat různé moţnosti řešení při plnění jednoduchých i sloţitějších úkolů
nacházet vhodná řešení problémů
vyhledávat vhodná řešení experimentů
pouţívat osvojené metody řešení fyzikálních problémů i v jiných oblastech jejich vzdělávání, pokud lze tyto metody úspěšně aplikovat
Kompetence komunikativní V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
formulovat otázky a odpovědi o průběhu a příčinách přírodních procesů
zdůvodňovat výsledky získané vlastním experimentováním a měřením
samostatné získávání informací a jejich prezentování
Kompetence sociální a personální V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
spolupracovat se spoluţáky při experimentování a měření
získávat sebedůvěru a sebereflexi při prezentaci výsledků experimentů a vlastních samostatných prací
diskutovat, obhajovat svůj názor a respektovat názor druhých
Kompetence občanské V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
zapojovat se do aktivit směřujících ke správnému chování k přírodním systémům
získávat správný postoj k vlastnímu zdraví a zdraví ostatních lidí
porozumět souvislostem mezi činností lidí a stavem ţivotního prostředí
Kompetence pracovní V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
48
utvářet dovednosti vhodné pro kontakt s přírodními objekty
osvojit si dovednosti při práci s modely těles simulujících skutečné vyuţití těles v praxi
aplikovat hodnoty fyzikálních veličin získaných vlastním měřením do praxe
dodrţovat stanovená pravidla, bezpečnost a hygienu při práci
znát pravidla poskytnutí první pomoci
vyuţívat získané dovednosti v praktickém ţivotě
5.10 Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie 5.10.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Chemie poskytuje ţákům dovednosti pro zjišťování vlastních poznatků pomocí pozorování, měření a experimentování, vyhodnocování výsledků a vyvozování závěrů. Vede ţáky k pochopení souvislosti mezi přírodou a činností člověka. Získané poznatky je učí vyuţívat v praktickém ţivotě. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 1 vyučovací hodinu týdně v 8. ročníku posílenou o 0,5 hodiny z disponibilní časové dotace na celkovou 1,5 vyučovací hodiny týdně, v 9. ročníku je povinná časová dotace 2 vyučovací hodiny týdně. Organizace: Předmět Chemie vyučujeme v odborné učebně určené k provádění pokusů, případně v ostatních učebnách. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Environmentální výchova.
5.10.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
samostatně provádět pozorování a experimenty a získávat poznatky o vlastnostech látek
vyjadřovat chemické skutečnosti mezinárodními symboly
rozlišit mimořádné situace a znát pravidla chování, pokud nastanou
získávat informace o stavu znečištění vody a vzduchu
49
vypočítat fyzikální veličiny pouţívané v chemii a dál s nimi pracovat
Kompetence k řešení problémů V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vytvářet a ověřovat hypotézy týkající se chemických dějů
sledovat a zkoumat dopad chemických technologií na stav ţivotního prostředí
hledat moţnosti řešení ekologických problémů, které lze realizovat v lokálním rozsahu
analyzovat výsledky svých experimentů
navrhovat moţnosti preventivních opatření k ochraně ţivotního prostředí
Kompetence komunikativní V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
orientuje se v pojmech pouţívaných v chemii a pouţívá je ve správných souvislostech
samostatně formulovat otázky vedoucí k pochopení chemických dějů
popsat průběh chemických dějů a změn látek
vysvětlovat a obhajovat svůj názor
samostatně získávat informace související s chemickým vzděláním
Kompetence sociální a personální V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
efektivně spolupracovat ve skupině
respektovat názor ostatních
chovat se ohleduplně k druhým
dodrţovat pravidla slušného chování
sebepoznání, sebeovládání a hodnocení vlastní i druhých
Kompetence občanské V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyhodnocovat kritické situace a chovat se v nich zodpovědně
chápat vliv chemických technologií na stav ţivotního prostředí
uvědomovat si závaţnost environmentálních problémů
50
optimálně hospodařit se surovinami a energiemi
chápat a naplňovat heslo „Mysli globálně, jednej lokálně“
Kompetence pracovní V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
dodrţovat stanovená pravidla, bezpečnost a hygienu při práci
při činnosti s chemickými látkami chránit zdraví své i ostatních
znát pravidla poskytnutí první pomoci
vyuţívat získané dovednosti v praktickém ţivotě
5.11 Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis 5.11.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Přírodopis poskytuje ţákům prostředky a metody pro porozumění zákonitostem přírody a pochopení přírody jako systému navzájem se ovlivňujících součástí. Učí ţáky dokázat přírodovědné poznatky aplikovat v běţném ţivotě. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 1 vyučovací hodinu týdně v 6. a 8. ročníku a 2 hodiny týdně v 7. a 9. ročníku. Po posílení z disponibilní časové dotace v 6. (o 1 hodinu) a 8. ročníku (o 0,5 hodiny) činí celková časová dotace v 6. ročníku 2 hodiny a v 8. ročníku 1,5 hodiny týdně. Organizace: Předmět Přírodopis vyučujeme především v poloodborné učebně přírodopisu, taktéţ v ostatních učebnách nebo podle potřeby i v terénu. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Environmentální výchova.
5.11.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyuţívat vhodné metody pro zkoumání přírodních faktů a jejich vzájemných souvislostí
sledovat průběh a příčiny přírodních procesů a jejich vzájemné souvislosti
objasnit a uţívat přírodovědné termíny
51
porovnávat získané poznatky a vyvozovat z nich závěry
formulovat svůj vztah k učení o přírodě
Kompetence k řešení problémů V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vnímat rozdíl mezi lokálními a globálními skutečnostmi
vyhledávat informace o změnách probíhajících v přírodě a dávat je do souvislostí s činností člověka
hledat různé moţnosti řešení, popřípadě zmírňování dopadu činnosti člověka na přírodu
vyuţívat moţnosti řešení problémů v praktickém ţivotě
odhadovat, jaké následky mohou vyplývat z činnosti člověka v přírodních ekosystémech
Kompetence komunikativní V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vhodně formulovat otázky o příčinách a průběhu přírodních procesů
rozumět běţně uţívaným termínům, značkám a symbolům a operovat s nimi
nacházet vhodné odpovědi a výstiţně je formulovat
vysvětlovat a obhajovat svůj názor
Kompetence sociální a personální V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
efektivně spolupracovat ve skupině
respektovat názor ostatních
chovat se ohleduplně k druhým
dodrţovat pravidla slušného chování
sebepoznání, sebeovládání a hodnocení vlastní i druhých
Kompetence občanské V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vnímat přírodu jako systém, jehoţ jsou součástí
chápat důleţitost udrţení přírodní rovnováhy
vyuţívat svých poznatků pro ochranu ţivotního prostředí
52
uvědomovat si závislost člověka na přírodních zdrojích
hledat a respektovat moţnosti alternativních metod
Kompetence pracovní V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
efektivně vyuţívat školní vybavení pro zjišťování poznatků o přírodě
dodrţovat stanovená pravidla pro práci s nástroji a přírodninami
znát pravidla poskytnutí první pomoci
samostatně si zajišťovat přírodní materiál k dalšími zkoumání
pracovat s přírodovědnými atlasy a klíči
zakládat vlastní sbírky
5.12 Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis 5.12.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Zeměpis na 2. stupni navazuje na elementární přírodovědné znalosti z 1. stupně, rozšiřuje je o poznání vzájemných vztahů a souvislostí mezi jevy přírodními a společenskými s důrazem na jejich rozmístění na Zemi. Postupně zaměňuje základní otázku v dosavadním poznávání „Co je to?“ za otázku „Proč je tomu tak?“. Ve vyučovacím předmětu Zeměpis vedeme ţáky k: - hlubšímu porozumění zákonitostem přírodních a společenských procesů - uvědomění si uţitečnosti zeměpisných poznatků pro aplikaci v praktickém ţivotě - ovládnutí praktické topografie a orientace v terénu - zvládnutí prostorové orientace od regionu bydliště aţ k makroregionům světa - upřednostňování co nejefektivnějšího vyuţívání zdrojů energie v praxi s důrazem na obnovitelné zdroje. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 2 vyučovací hodiny týdně v 6.a 8.ročníku. V 7. a 9. ročníku je povinná časová dotace 1 hodina týdně navýšena z disponibilní časové dotace na celkové 2 hodiny týdně. Organizace: Předmět Zeměpis vyučujeme především v poloodborné učebně zeměpisu, taktéţ v ostatních učebnách nebo podle potřeby i v terénu. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Environmentální výchova.
53
5.12.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyhledávat informace z různých zdrojů
uvádět do souvislostí přírodní a společenské procesy
uţívat odborné termíny a symboly
porovnávat získané poznatky a vyvozovat z nich závěry
Kompetence k řešení problémů V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vnímat rozdíl mezi lokálními a globálními skutečnostmi
vyhledávat informace o změnách probíhajících v přírodě a dávat je do souvislostí s činností člověka
hledat různé moţnosti řešení, popřípadě zmírňování dopadu činnosti člověka na přírodu
vyuţívat moţnosti řešení problémů v praktickém ţivotě odhadovat, jaké následky mohou vyplývat z činnosti člověka v přírodních ekosystémech
Kompetence komunikativní V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vhodně formulovat otázky o příčinách a průběhu přírodních a společenských procesů
rozumět běţně uţívaným termínům, značkám a symbolům a operovat s nimi
prezentovat výsledky své práce
vysvětlovat a obhajovat svůj názor
Kompetence sociální a personální V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
efektivně spolupracovat ve skupině
respektovat názor ostatních
zodpovídat za svá rozhodnutí, rozvíjet sebedůvěru
sebepoznání, sebeovládání a hodnocení vlastní i druhých
samostatně plánovat vzdělávací činnost
54
Kompetence občanské V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vnímat přírodu jako systém, jehoţ jsou součástí
chápat důleţitost udrţení přírodní rovnováhy
vyuţívat svých poznatků pro ochranu ţivotního prostředí
uvědomovat si závislost člověka na přírodních zdrojích
Kompetence pracovní V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
efektivně pracovat s mapou
dodrţovat stanovená pravidla pro práci
dodrţovat stanovené termíny pro vykonání práce
pracovat se zeměpisnými atlasy a mapami
5.13 Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 5.13.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Obsahovými doménami Hudební výchovy na 1. stupni jsou hudební činnosti vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové realizované prováděním hudby (produkcí), přijímáním hudby (recepcí) a sebepozorováním při hudbě (reflexí). Ţák se seznámí s výrazovými prostředky a jazykem hudebního umění, s vybranými hudebními díly. Obsahem Hudební výchovy na 1. stupni je zpěv sólový, skupinový i sborový, instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvu, pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby. Obsah Hudební výchovy dává příleţitost interpretace hudby podle ţákova individuálního zaměření. Obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova na 2. stupni navazuje na obsah předmětu na 1. stupni, vede ţáka prostřednictvím všech vyjádřitelných hudebních sloţek k postoji otevřenému umění, jeho vnímání a následnému vyuţívání. Ţák je otevřen k produkci, recepci a reflexi v oblasti sluchové, rytmické, pěvecké, intonační, instrumentální, hudebně pohybové, v oblasti tvořivých a poslechových dovedností. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 1 hodinu týdně v kaţdém ročníku 1. stupně. Organizace: Výuka předmětu Hudební výchova na 1. stupni probíhá v odborné učebně hudební výchovy nebo ve kmenových učebnách jednotlivých tříd. Na 2. stupni probíhá výuka v odborné učebně.
55
5.13.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
projevovat ochotu věnovat se dalšímu studiu hudby
vyhledávat a třídit hudební informace a efektivně je vyuţívat v tvůrčích činnostech a praktickém ţivotě
samostatně pozorovat a hudebně experimentovat
operovat s obecně uţívanými hudebními termíny, znaky a symboly
poznávat smysl a cíl hudebního poznávání a mít pozitivní vztah k učení hudbě
Kompetence k řešení problémů V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyuţít získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení
vytrvale hledat konečné řešení problému
sledovat vlastní pokrok při zdolávání problému
Kompetence komunikativní V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
pochopit hudbu a uţívat hudebního jazyka jako svébytného prostředku komunikace
vyjadřovat se výstiţně a kultivovaně svým hudebním projevem
rozumět různým typům textů a záznamů hudebních materiálů, běţně uţívaných gest, zvuků a tvořivě je vyuţívat k aktivnímu zapojení se do hudebně společenského dění
naslouchat hudebním projevům druhých lidí a účinně se zapojovat
vyuţívat získané hudebně komunikativní dovednosti ke kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
Kompetence sociální a personální V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
spoluvytvářet vstřícnou a podnětnou atmosféru pro hudební tvorbu
chápat hudební hodnoty v širších sociálních a hudebně kulturních souvislostech
vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, a podporovat tak vlastní samostatný rozvoj
oceňovat zkušenosti druhých lidí, tolerantně přistupovat k různorodým hudebním hodnotám
56
Kompetence občanské V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
respektovat, chránit a oceňovat naše hudební tradice, hudebně kulturní i hudebně historické dědictví
aktivně se zapojovat do hudebně kulturního dění
projevovat pozitivní postoj k hudebním dílům
Kompetence pracovní V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
pouţívat účinně hudební nástroje a vybavení
přistupovat k výsledkům nejen z hlediska společenského významu hudby, ale i z hlediska ochrany zdraví svého i druhých a z hlediska ochrany hudebně kulturních hodnot
orientovat se v základních hudebních aktivitách pro rozvoj hudebně podnikatelského myšlení
5.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 5.14.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova je zaloţen na tvůrčích činnostech - tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umoţňují rozvíjet a uplatňovat vlastní vnímání, cítění, myšlení, proţívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. Tvůrčími činnostmi je ţák veden k odvaze a chuti experimentovat a uplatňovat osobně jedinečné pocity a proţitky. Výtvarná výchova umoţňuje ţákům umělecké osvojování světa za současného rozvoje jejich estetického cítění, tvořivosti a vnímavosti k uměleckým dílům, sobě samému a okolnímu světu. Časová dotace: Vyučovací předmět má na 1. stupni povinnou časovou dotaci 1 vyučovací hodinu týdně v 1. 3. ročníku, ve 4. a 5. ročníku má povinnou časovou dotaci 2 hodiny týdně. Na 2. stupni v 6. a 9. ročníku je povinná časová dotace 2 vyučovací hodiny týdně a v 7. a 8. ročníku 1 vyučovací hodina týdně. Organizace: Předmět Výtvarná výchova vyučujeme především v odborné učebně - výtvarném ateliéru, je však moţno vyuţít i další školní vnitřní i venkovní prostory. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova.
57
5.14.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyhledávat a třídit informace o výtvarném umění
operovat s obecně uţívanými termíny
poznávat výrazové prostředky výtvarného umění
orientovat se v základních směrech výtvarného umění
chápat umění a kulturu v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelnou součást lidské existence
poznávat historické souvislosti ovlivňující umění a kulturu
učit se prostřednictvím vlastní tvorby
Kompetence k řešení problémů V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
nalézat vztahy mezi jednotlivými druhy umění
uplatňovat různorodé výrazové prostředky pro nalezení variant ztvárnění zvoleného tématu
tvořivě přistupovat k okolnímu světu
vyuţívat své znalosti a dovednosti z jiných oblastí k hledání moţností zpracování určitého tématu
Kompetence komunikativní V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
chápat proces tvorby jako způsob vyjádření osobních proţitků
chápat proces tvorby jako způsob vyjádření postojů ke společnosti a světu
rozvíjet nonverbální komunikaci
interpretovat obrazná díla
hodnotit díla svá i jiných
obhajovat svůj názor, respektovat názor druhých, vhodně argumentovat
Kompetence sociální a personální V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
58
spoluvytvářet vstřícnou a podnětnou atmosféru pro tvorbu
efektivně spolupracovat ve skupině
organizovat a plánovat práci
poskytovat i přijímat pomoc
seberealizovat se při práci
získávat sebedůvěru
provádět hodnocení vlastní i druhých
přijímat hodnocení své tvorby druhými
prostřednictvím výtvarné výchovy obohacovat emocionální ţivot a učit se překonávat ţivotní stereotypy
Kompetence občanské V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
odpovídat za výsledky práce své i skupiny
chápat umění a kulturu jako nezastupitelnou součást lidské existence
respektovat a chránit tradice a kulturní dědictví
aktivně se zapojovat do kulturního dění ve svém okolí
tolerantně přistupovat k různorodým kulturním hodnotám současnosti i minulosti i kulturním projevům a potřebám různých národnostních skupin i národů
Kompetence pracovní V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
experimentovat s různými výtvarnými prostředky
tvořit obrazná vyjádření na základě reality, pocitů i proţitků
pracovat šetrně a efektivně s výtvarnými materiály a pomůckami
výtvarné materiály a pomůcky pouţívat bezpečně a s ohledem na sebe i ostatní
dodrţovat stanovená pravidla pro výtvarnou činnost
59
5.15 Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova 5.15.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: V hodinách Tělesné výchovy usilujeme soustavně a pravidelně o zlepšování pohybových dovedností jednotlivců nebo činností prováděných ve skupině. Základem rozvoje jsou individuální moţnosti a předpoklady kaţdého ţáka. Samozřejmé je dodrţování hygienických pravidel, zásad bezpečnosti a ochrany zdraví. Při TV podporujeme hravost, přiměřenou soutěţivost a jednání v duchu fair play. Na 2. stupni navazujeme na elementární tělovýchovné znalosti ţáků z 1. stupně, rozšiřujeme je o poznání nových pohybových činností, dovedností a her. Ţáci kompenzují zvyšující se duševní zatíţení a sedavý způsob učení pohybem a fyzickou zátěţí. Postupně si více uvědomují nutnost pravidelného cvičení pro zdraví a svůj komplexní rozvoj. Na 2. stupni můţe být vzdělávací obsah rozšířen a rozšiřující vzdělávací obsah (viz kapitola 5.15.3). Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 2 hodiny týdně v kaţdém ročníku. Organizace: Výuka předmětu Tělesná výchova probíhá v různých sportovních prostředích. Vyuţíváme tělocvičnu, sportovní areál školy, blízká sportoviště v obci, hodiny plaveckého výcviku zajišťujeme ve spolupráci s blízkými plaveckými bazény (např. Neratovice, Hloubětín). Pokud organizační, personální a finanční podmínky školy dovolí, dělíme ţáky do menších skupin. Striktně netrváme na rozdělení do dívčích a chlapeckých skupin. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova.
5.15.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
porozumět zákonitostem rozvoje lidského organismu
uvědomovat si uţitečnost cvičení pro harmonický rozvoj
ovládat vlastní tělo
zvládnout prostorovou orientaci v herních činnostech
chápat pravidla herních činností a dodrţovat je
poznávat a chápat zdraví a tělesný rozvoj jako nejdůleţitější ţivotní hodnotu
Kompetence k řešení problémů V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
60
samostatně hledat a plánovat vhodné způsoby pohybu pro různé situace
organizovat hry a soutěţe pro široký kolektiv účastníků a hodnotit je
tvořit a proţívat přátelské vztahy uvnitř kolektivu
Kompetence komunikativní V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
rozdělit role ve skupině, chápat pravidla her a dodrţovat je
chápat a vyjadřovat radost z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých a přátelských vztahů
poznávat člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách ţivota na způsobu vlastního jednání a rozhodování na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
Kompetence sociální a personální V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
získávat základní orientaci v názorech na to, co je pro tělesnou kondici prospěšné, či škodlivé
získávat pozitivní vztah ke cvičení, kolektivu a pobytu v přírodě
proţívat vyváţený stav tělesné, duševní i sociální pohody
dodrţovat hygienické normy a zvyklosti
hodnocení a sebehodnocení tělesné zdatnosti
Kompetence občanské V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyuţívat osvojených návyků a dovedností v denním reţimu, v mezilidských vztazích
propojovat získané znalosti a zkušenosti se základními etickými a morálními postoji
respektovat názory druhých
jednat v souladu s fair play
aktivně se zapojovat do činností podporujících tělesnou zdatnost a do propagace tělu prospěšných činností ve škole i v obci
Kompetence pracovní V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
chápat tělesnou zdatnost, dobrý fyzický vzhled i duševní pohodu jako základní předpoklad pro spokojený budoucí ţivot, pro kvalitní uplatnění ve společnosti
61
5.16 Charakteristika vyučovacího předmětu Praktické činnosti 5.16.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Praktické činnosti je rozdělen na 4 tematické okruhy: práce s drobným materiálem konstrukční činnosti pěstitelské práce příprava pokrmů. Ţáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují či základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Jsou vedeni k dodrţování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. -
Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 1 vyučovací hodinu týdně v kaţdém ročníku prvního stupně. Organizace: Předmět Praktické činnosti vyučujeme v kmenových učebnách, v odborných učebnách výtvarném ateliéru, školní dílně, učebně praktických činností, kuchyňce, vyuţíváme téţ školní pozemek a terén v okolí školy. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o téma z průřezového tématu Mediální výchova.
5.16.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
poznávat důleţitost lidské práce
autenticky a objektivně poznávat okolní svět
orientovat se různých oborech lidské činnosti
Kompetence k řešení problémů V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
vyhledávat informace o lidských pracovních činnostech
vyuţívat moţnosti řešení problémů v praktickém ţivotě
Kompetence komunikativní V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
uplatňovat své vlastní názory a nápady 62
rozvíjet podnikatelské myšlení
rozumět běţně uţívaným termínům, značkám a symbolům a operovat s nimi
Kompetence sociální a personální V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
efektivně spolupracovat ve skupině
organizovat a plánovat práci
chovat se ohleduplně k druhým
seberealizovat se při práci
získávat sebedůvěru
provádět hodnocení vlastní i druhých
Kompetence občanské V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
odpovídat za výsledky práce své i skupiny
chápat hodnotu lidské práce
vytvářet si nové postoje k lidské práci, technice, ţivotnímu prostředí
Kompetence pracovní V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
osvojovat si základní pracovní dovednosti a návyky
efektivně vyuţívat školní vybavení pro nácvik pracovních dovedností
dodrţovat stanovená pravidla pro práci s nástroji a materiály
znát pravidla poskytnutí první pomoci
dodrţovat stanovená pravidla, bezpečnost a hygienu při práci
vyuţívat získané dovednosti v praktickém ţivotě
63
5.17 Charakteristika vyučovacího předmětu Svět práce 5.17.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Svět práce vede ţáky k získání základních uţivatelských dovedností v různých oborech lidských činností, přispívá u nich k vytváření pracovních postojů a pomáhá jim v profesní orientaci. Svět práce přibliţuje ţákům konkrétní ţivotní situace, v nichţ přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a s vyuţitím techniky. Cílem předmětu je zaměřit se na praktické pracovní dovednosti, jeţ tvoří důleţitou sloţku vzdělání nezbytnou pro uplatnění ţáků v dalším ţivotě. Ţáci se učí plánovat, organizovat, provádět a hodnotit pracovní činnosti samostatně i v pracovním týmu. Vzdělávací obsah předmětu Svět práce tvoří tyto tematické okruhy: 8. ročník Svět práce 9. ročník Svět práce Vyuţití digitálních technologií. Časová dotace: V 8. ročníku je povinná časová dotace 1 hodina týdně. Dle rozvrhových moţností můţe být vhodněji řazeno jako 2hodinový blok 1x za 14 dní. V 9. ročníku je časová dotace 2 hodiny týdně. Organizace: Při výuce předmětu je moţné vyuţívat odborné pracovny - učebnu informatiky, školní dílnu, pracovnu ručních prací, ţákovskou kuchyni, výtvarný ateliér. Je-li to vhodné, můţe výuka probíhat i v terénu. Třídu pro výuku můţeme dělit na poloviny. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o téma z průřezového tématu Mediální výchova.
5.17.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
postupy organizace a provádění pracovních činností
poznat techniku jako součást rozvoje lidské společnosti
chápat práci jako prostředek k rozvoji lidského myšlení
Kompetence k řešení problémů V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
pomocí osvojených dovednosti vytvořit vlastní výrobek
posilovat vytrvalost a soustavnost při řešení zadaných úkolů
64
Kompetence komunikativní V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
spolupracovat v týmu při řešení zadaného úkolu
při práci rozvíjet pozitivní vztahy se spoluţáky, stmelovat kolektiv
Kompetence sociální a personální V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
chápat práci jako prostředek k seberealizaci, k rozvoji vlastní tvořivosti a kreativity
posilovat vědomí vlastní odpovědnosti za svěřený úkol
Kompetence občanské V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
chápat důleţitost pracovní činnosti pro fungování společnosti
začleňovat vztah k práci do vlastního hodnotového ţebříčku
Kompetence pracovní V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:
osvojení základních pracovních dovedností a návyků
bezpečně pouţívat při práci vhodné nástroje, nářadí a pomůcky
znát pravidla poskytnutí první pomoci
dodrţovat stanovená pravidla, bezpečnost a hygienu při práci
vyuţívat získané dovednosti v praktickém ţivotě
nést odpovědnost za vlastní pracovní výsledky
vytvářet si pozitivní vztah k práci
65
6. Hodnocení ţáků a evaluace 6.1 Hodnocení žáka ve škole Cílem hodnocení je poskytnout ţákovi zpětnou vazbu, jejímţ prostřednictvím získá informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s informacemi, které se naučil, v čem se zlepšuje a v čem ještě chybuje. Hodnocení vychází z jasně stanovených cílů a konkrétních pravidel, kterými můţe učitel (i sám ţák) ţákovu činnost a její výsledky poměřovat.
6.1.1 Pravidla pro hodnocení ţáků Ţák je v průběhu vzdělávání hodnocen objektivně, srozumitelně, jednoznačně a věcně s přihlédnutím k jeho schopnostem, dovednostem a moţnostem. Ţáci
se
speciálními
vzdělávacími
potřebami
se
hodnotí
v souladu
s doporučeními z psychologických a speciálně pedagogických vyšetření ţáků ve školském
poradenském
zařízení
(pedagogicko-psychologické
poradně
nebo
speciálně pedagogickém centru). po konzultaci s výchovnou poradkyní, školní psycholoţkou, speciálním pedagogem, a to s přihlédnutím k charakteru a stupni postiţení nebo znevýhodnění. Podrobné rozpracování pravidel pro hodnocení ţáků je součástí
Školního
řádu. Obsahuje tyto části: Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, Způsob hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, Hodnocení ţáků, kteří nejsou občany ČR, Zásady a pravidla pro hodnocení pro sebehodnocení ţáků, Klasifikace, Hodnocení chování ţáka (výchovná opatření), Zásady pro pouţívání slovního hodnocení, Zásady pro stanovení celkového hodnocení ţáka na vysvědčení v případě pouţití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace, Způsob získávání podkladů pro celkové hodnocení a klasifikaci prospěchu a chování na vysvědčení, Hodnocení prospěchu ţáka na vysvědčení, Hodnocení prospěchu ţáka 9. ročníku, Hodnocení chování ţáka na vysvědčení, Celkové hodnocení prospěchu a chování ţáka na vysvědčení, Komisionální a opravné zkoušky.
66
6.1.1.1 Způsoby hodnocení Na 1. i 2. stupni hodnotíme pomocí klasifikace. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním ţáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, …) podle povahy charakteru vyučovacího předmětu, podle uţitých metod ověřování znalostí a dovedností a podle specifických potřeb ţáků, analýzou výsledků různých činností ţáků. Hodnotí se výsledky za celé klasifikační období, odhlíţí se od momentální indispozice ţáka. Výsledná známka se neurčuje na základě průměru z jednotlivých známek. Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka probíhá obousměrně, tzn. hodnocením ze strany vyučujícího a sebehodnocením ţáka. Sebehodnocení ţáka probíhá průběţně i jednorázově. Ţáci jsou k němu vedeni během celé školní docházky. Učí se objektivně hodnotit výsledky své práce i jednání. Učitel dává ţákům prostor, aby ohodnotili svoji přípravu a svůj výkon. Ţáci se pokoušejí vyjádřit, v čem dosáhli největších pokroků, kde cítí slabiny a jsou vedeni k zamyšlení, co v čem by se v budoucnu mohli zlepšit.
6.1.1.2 Kritéria hodnocení výsledků vzdělávání Uţíváme tradiční klasifikaci pěti stupni: 1 – výborný: ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Myslí logicky správně. Zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstiţný. Grafický projev je přesný a estetický. Ţák dokáţe učitele přesvědčit vlastním projevem, ve kterém se zobrazí poţadovaný rozsah učiva. Ţák má 91 – 100% poţadovaných znalostí. 2 – chvalitebný: ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Myslí správně, logicky a tvořivě. Ústní a písemný projev má drobné nedostatky ve správnosti a výstiţnosti. Ţák má 76 – 90% poţadovaných znalostí. 3 – dobrý: ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí za pomoci učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. V logice se vyskytují chyby. Grafický projev je málo estetický a má menší nedostatky. Ţák má 45 – 75% poţadovaných znalostí.
67
4 – dostatečný: ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků, faktů, definic a zákonitostí závaţné mezery. Při vyuţívání poznatků a při hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se projevují závaţné chyby. Myšlení není tvořivé. V grafickém projevu je výkon neestetický a jsou v něm závaţné nedostatky. Ţák má 25 – 44% poţadovaných znalostí. 5 – nedostatečný: ţák si poţadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně. Má v nich rozsáhlé a závaţné mezery. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají váţné nedostatky. Závaţné chyby nedovede odstranit ani s pomocí učitele. Ţák má 24 – 0% poţadovaných znalostí.
6.1.1.2.1 Hodnocení prospěchu ţáka na vysvědčení Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných, nepovinných a volitelných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) b) c) d) e)
1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí
na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a).
6.1.1.3 Kritéria hodnocení chování ţáka Pochvala třídního učitele – za výborné dosahování výsledků ve vzdělávání, za vzornou reprezentaci školy ve vzdělávacích a sportovních soutěţích na úrovni školy a školního obvodu. Pochvala ředitelky školy – za soustavné výborné dosahování výsledků ve vzdělávání, za vzornou reprezentaci školy ve vzdělávacích a sportovních soutěţích na krajské a republikové úrovni, téţ za mimořádný zásluţný čin. Pochvala ředitelky školy se uděluje po projednání na pedagogické radě. Za porušování povinností stanovených Školním řádem podle míry a stupně závaţnosti se ţákovi uděluje: Napomenutí třídního učitele Důtka třídního učitele Důtka ředitelky školy - po projednání na pedagogické radě 68
Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uloţení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem ţákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uloţení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němţ bylo uděleno.
6.1.1.3.1 Hodnocení ţákova chování na vysvědčení Chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou se na vysvědčení hodnotí stupni: a) velmi dobré – chování ţáka je v souladu se Školním řádem b) uspokojivé – ţák porušuje povinnosti stanovené Školním řádem, pak podle stupně závaţnosti po projednání na pedagogické radě je chování hodnoceno jako uspokojivé, nebo c) neuspokojivé.
6.1.1.4 Celkové hodnocení prospěchu a chování ţáka na vysvědčení Celkové hodnocení ţáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a). Ţák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním - není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším neţ 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší neţ 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; b) prospěl(a) - není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný; c) neprospěl(a) - je-li v některém z povinných předmětů stanovených školní vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný. Konání komisionálních a opravných zkoušek se řídí §19 a 20 Vyhlášky č.74 O základním vzdělávání. 69
6.2 Autoevaluce školy a její autoevaluační činnost Autoevaluací rozumíme vlastní plánovitou hodnotící činnost zaměřenou na hodnocení práce školy. Jejím účelem je zjištění kvality vzdělávání a výchovného působení v rámci realizovaného školního vzdělávacího programu „Nastartuj!“. Autoevaluace představuje soubor pravidelně se opakujících evaluačních aktivit zaměřených na sebehodnocení
školy. Vypracování vlastního hodnocení
školy
předepisuje zákon č. 561/2004 Sb. a vyhláška č. 15/2005 Sb. Evaluace je činnost, která škole poskytuje informace potřebné ke zkvalitňování vlastní práce. Aby vlastní hodnocení bylo účelné, je třeba, aby si škola byla schopna připouštět případné zjištěné nedostatky, aby dokázala identifikovat jejich příčiny a zvolit nejvhodnější postupy k jejich odstraňování.
70
6.2.1 Oblasti, cíle, kritéria a nástroje autoevaluace, časové rozvrţení evaluačních činností cíl
oblast
kritéria
Soulad vzdělávacího procesu se
jednota vzdělávacího
srovnání probíhajícího vzdělávacího
Školním vzdělávacím programem
procesu se ŠVP
procesu s dokumentem
nástroje
čas
hospitace
průběţně
přátelské vztahy
pozorování,
průběţně
mezi všemi
sociometrické
zúčastněnými skupinami osob ve
měření,
škole
řízený rozhovor
„Nastartuj!“ přátelské klima
klima školy
přátelské vztahy absence sociálně
mezi ţáky;
sociometrické měření,
patologických jevů
úroveň preventivních akcí
výstup z projektu Minimalizace šikany,
pořádaných pro jednotlivé třídy
vyhodnocení programu primární
průběţně
prevence plnění cílů ŠVP, plnění
plnění tematických plánů
hospitace a
učebních osnov, efektivnost
pohospitační rozhovory,
výuky
řízené rozhovory, video - trénink
výuka
průběţně
vyhodnocení čtvrtletní prací, popř. výsledky srovnávacích
výzkumné šetření CERMAT, testy
zkoušek
SCIO, Kalibro aj. průběţně
71
zohlednění individuálních
systematická péče o ţáky se
odborná pomoc vedení školy,
vzdělávacích potřeb ţáků
speciálními vzdělávacími potřebami,
výchovného poradce a působení
spolupráce s pedagogicko-
školního poradenského týmu
průběţně
psychologickou poradnou a dalšími institucemi
individuální vzdělávací potřeby ţáků
účast ţáků
výsledky soutěţí a olympiád
v soutěţích
výsledky rozhodnutí o přijetí ţáků na střední školy
průběţně
odborné konzultace k volbě povolání podpora tvůrčích iniciativ
pro ţáky i rodiče, profitesty
ţáků vhodná volba SŠ duben - červen zlepšování vybavení školy
spokojenost pedagogů, ţáků a rodičů
dotazníkové šetření (učitelé, ţáci,
s vybavením školy
rodiče), mapa školy
spolupráce s dalšími
spolupracující instituce,
brainstorming, dílna (workshop)
výchovně vzdělávacími,
spolupracující třídy
průběţně
podmínky vzdělávání (materiální, finanční, technické, hygienické aj.)
kulturními a jinými
průběţně
institucemi
spolupráce s rodiči
informovanost rodičů
spokojenost rodičů s prací školy,
72
SWOT analýza, mapa školy, výsledky
průběţně
podpora školy ze strany OSSŠ, účast
jednání OSSŠ, ohlasy veřejnosti,
rodičů na třídních schůzkách a
návštěvnost školních webových
konzultacích
stránek
účast rodičů na akcích školy (vánoční
pozorování, ohlasy veřejnosti
jarmark, školní jarní ples, zahradní dobrá úroveň prezentace
slavnost apod.)
prosinec,
školy
duben, červen, průběţně
úspěšně řídit školu
výsledky vzdělávání a hospodaření
závěry jednání pedagogických rad o
čtvrtletně,
v souladu se Strategickým
výsledcích vzdělávání, ekonomické
průběţně
plánek rozvoje základního
kontroly a kontroly bezpečnosti a
školství a Koncepčními
hygieny práce
závěry pro jednotlivé školní ţáci přijatí do 1. ročníku, zájem rodičů
roky
o přijetí do ostatních ročníků školy
řízení školy
leden, únor, průběţně
rozhovor
73
zajistit kvalitní aprobovaný,
zájem o zapsání do 1. ročníku od
tvůrčí pedagogický sbor
rodičů z jiných školských obvodů
průběţně rozhovor, SWOT analýza, mapa školy
zájem pedagogů pracovat ve škole
spokojenost zaměstnanců školy s pracovními podmínkami vytvářet kvalitní podmínky pro práci pedagogů i
průběţně
dalších zaměstnanců další vzdělávání pedagogických
profesní růst pedagogů
účast na DVPP
pracovníků
74
hodnocení vzdělávacích akcí
průběţně
Přílohy Tabulka začlenění průřezových témat do vyučovacích předmětů v jednotlivých ročnících průřezové téma OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV)
ročník tematický okruh Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání Osobnostní rozvoj sebepoznání a sebepojetí Osobnostní rozvoj seberegulace a sebeorganizace Osobnostní rozvoj psychohygiena Osobnostní rozvoj kreativita Sociální rozvoj poznávání lidí Sociální rozvoj mezilidské vztahy Sociální rozvoj komunikace
1.
2.
Čjalit
Prv
3.
4.
Čjalit
5.
6.
7.
Vv
Vv
Vv
Prv
Prv
Prv
Prv
Prv
Čajs Tv
Čajs Tv
Čajs
Čajs
75
Časp
Časp
Ladv
Čajs
Čjalit
9.
Čajs
Čajs
Prv
8.
Čajs
Ladv
Čjalit
Čj
Časp Čj
Čj Ladv Časp
Čj
Sociální rozvoj kooperace a kompetice
Tv
Tv
Tv
Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti
Čajs
Čajs
Ladv
Čajs
Morální rozvoj hodnoty, postoje, praktická etika VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA (VDO)
Časp
Občanská společnost a škola
Časp
Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém ţivotě
Čajs
Časp
Čajs
Časp
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH (VMEGS)
Ladv
Časp
Evropa a svět nás zajímá
Čajs
Objevujeme Evropu a svět
Čajs
Jsme Evropané
D
D D
76
Časp
D
Z
D Z D Z
D
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MKV)
Kulturní diference
Časp
Prv
Lidské vztahy
Čajs
Časp
Časp Ladv
Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (EMV)
Časp
Časp
Čajs
Základní podmínky ţivota
Čajs
Prv
Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MV)
Ladv
Z Časp
Ekosystémy
Vztah člověka k prostředí
Z
Z
P Z
Z
Ch
Z
Ch
P CH Z F P Ch Z
Čajs
Prv
Prv
Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Čajs
Čjalit
Receptivní činnosti Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Čj
Čj Časp
P Z
P Z
Čj
Čj
Inf Sp
77
Receptivní činnosti Stavba mediálních sdělení
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MV)
Inf
Čj
Receptivní činnosti Vnímání autora mediálního sdělení
Inf
Čj
Receptivní činnosti Fungování a vliv médií ve společnosti
Inf Časp
Časp
Inf
Sp
Inf
Produktivní činnosti tvorba mediálního sdělení Produktivní činnosti práce v realizačním týmu
Inf
Pč
Pč
Pč
Inf
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura - 1. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
1.
Český jazyk komunikace a sloh
plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
1.
Český jazyk komunikace a sloh
porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené sloţitosti
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák: čte slova jako celky
učivo čtení - praktické a věcné
věta, slovo
78
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
1.
Český jazyk komunikace a sloh
respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru
praktické naslouchání, věcné naslouchání
1.
Český jazyk komunikace a sloh
pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost
říkadla, básničky, jazykolamy
1.
Český jazyk komunikace a sloh
v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
1.
Český jazyk komunikace a sloh
volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běţných školních i mimoškolních situacích
vyjadřování závislé na komunikační situaci; mimojazykové prostředky řeči
1.
Český jazyk komunikace a sloh
na základě vlastních záţitků tvoří krátký mluvený projev
krátké mluvené projevy
1.
Český jazyk komunikace a sloh
zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
1.
Český jazyk komunikace a sloh
píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev
psaní jednotlivých prvků písmen a číslic; písmena a číslice
1.
Český jazyk komunikace a sloh
píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
psaní a osvojování slov; psaní krátkých vět
1.
Český jazyk komunikace a sloh
seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh
vypravování na základě obrazového materiálu
1.
Český jazyk jazyk
rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky
umí zrakově a sluchově diferencovat délku samohlásky
věta, slovo, hláska, písmeno
1.
Český jazyk jazyk
porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná
porovnává významy slov
věta, slovo, hláska, písmeno
1.
Český jazyk jazyk
uţívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves
správně tvoří krátké věty
věta, slovo, hláska, písmeno
umí přednést básničku
správně sedí, má nakloněný sešit, správně drţí psací náčiní
79
základy techniky mluveného projevu
základní hygienické návyky spojené se psaním
Matematika
1.
Český jazyk jazyk
spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy
správně uţívá souvětí
věta; tečka, čárka, dvojtečka
1.
Český jazyk jazyk
rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky
rozliší v textu tečku, otazník, vykřičník
věta; otazník, vykřičník
Český jazyk jazyk
odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev;velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování
správně opisuje a přepisuje slova s pravopisem i/y; dě, tě,ně; ú/ů; a skupinou bě-bje, pě, mě mně, vě -vje
slovo
1.
Český jazyk literatura
čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku
přednes; říkanka, báseň
1.
Český jazyk literatura
vyjadřuje své pocity z přečteného textu
záţitkové čtení a naslouchání
1.
Český jazyk literatura
rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění
1.
Český jazyk literatura
pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností
2.
Český jazyk komunikace a sloh
plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
2.
Český jazyk komunikace a sloh
porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené sloţitosti
tiché čtení
2.
Český jazyk komunikace a sloh
respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru
základní komunikační pravidla; komunikační ţánry - pozdrav, oslovení, představení, seznámení, omluva, přání
1.
rozlišuje prózu a verš
poslech a čtení literárních textů pohádka, říkanka, báseň, rozpočitadlo, hádanka tvořivé činnosti s literárním textem praktické a věcné čtení souvislého textu s postupně se rozvíjejícím dějem
plynule čte věty
učí se naslouchat druhým
80
OSV Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání (cvičení dovedností zapamatování)
2.
Český jazyk komunikace a sloh
pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost
správná výslovnost; dramatizace
2.
Český jazyk komunikace a sloh
v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
technika mluveného projevu
2.
Český jazyk komunikace a sloh
volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běţných školních i mimoškolních situacích
zdokonaluje se ve vyjadřování
vyjadřování závislé na komunikační situaci; mimojazykové prostředky řeči
2.
Český jazyk komunikace a sloh
na základě vlastních záţitků tvoří krátký mluvený projev
vypráví jednoduchý příběh, popíše jednoduchý předmět a známé zvíře
souvislý mluvený projev; popis
2.
Český jazyk komunikace a sloh
zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
upevňování hygienických návyků spojených se psaním
2.
Český jazyk komunikace a sloh
píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev
technika psaní, psaní písmen a číslic podle normy psaní v přiměřené velikosti a liniatuře, sklon písma, spojování písmen
2.
Český jazyk komunikace a sloh
píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
psaní jednoduchého textu, ţánry písemného projevu - blahopřání, pozdrav z prázdnin, krátký dopis, adresa
2.
Český jazyk komunikace a sloh
seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh
2.
Český jazyk jazyk
rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky
2.
Český jazyk jazyk
porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná
uvědomuje si, ţe kaţdé slovo má svůj význam
význam slov, synonyma, antonyma, slova souřadná, nadřazená, podřazená
2.
Český jazyk jazyk
porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost
seznámí se s názvy slovních druhů
význam slov; slovní druhy
vypráví jednoduchý příběh podle osnovy
obrázková osnova slabika, hláska písmeno; sluchové a praktické rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek, souhláskových skupin
81
rozpoznává podstatná jména a jejich tvary a slovesa a jejich tvary
2.
Český jazyk jazyk
rozlišuje slovní druhy v základním tvaru
2.
Český jazyk jazyk
uţívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves
2.
Český jazyk jazyk
spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy
2.
Český jazyk jazyk
rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky
druhy vět podle postoje mluvčího
2.
Český jazyk jazyk
odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování
psaní i/y po tvrdých a měkkých souhláskách; dodrţování správné výslovnosti a psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a ú/ů;psaní velkých písmen na začátku věty a typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování
2.
Český jazyk literatura
čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku
2.
Český jazyk literatura
vyjadřuje své pocity z přečteného textu
učí se předat svůj záţitek z četby
volná reprodukce přečteného nebo proţitého textu
2.
Český jazyk literatura
rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění
odliší pohádku od ostatního vyprávění
próza, verš, pohádka
2.
Český jazyk literatura
pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností
3.
Český jazyk komunikace a sloh
plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
3.
Český jazyk komunikace a sloh
porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené sloţitosti
význam a tvary slov
uspořádání slov ve větě
učí se najít hranice větného celku, věty jednoduché a souvětí
poznává a učí se vyuţívat vybraná pravopisná pravidla
pořádek slov ve větě
přednes; rým, verš, rytmus, přízvuk; hádanka, rozpočitadlo
tvořivé činnosti s literárním textem; vlastní dokončování příběhu
plynule čte souvětí, člení text, uţívá větný přízvuk
čtení s porozuměním
reprodukce textu; otázky a odpovědi
82
OSV Sociální rozvoj komunikace (cvičení pozorování a naslouchání)
poţádá o informaci, podá stručnou informaci, uvítá návštěvy, rozloučí se, sděluje přání
3.
Český jazyk komunikace a sloh
respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru
3.
Český jazyk komunikace a sloh
pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost
správná výslovnost
3.
Český jazyk komunikace a sloh
v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
rozvíjení techniky mluveného projevu
3.
Český jazyk komunikace a sloh
volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běţných školních i mimoškolních situacích
pojmenovává předměty, děje, volí vhodné výrazy, klade jednoduché otázky
jazykové prostředky
3.
Český jazyk komunikace a sloh
na základě vlastních záţitků tvoří krátký mluvený projev
vypravuje podle obrázků, vyuţívá jednouchou osnovu, ústně i písemně popisuje jednotlivé činnosti
souvislé jazykové projevy; vypravování, popis
3.
Český jazyk komunikace a sloh
zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
3.
Český jazyk komunikace a sloh
píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev
upevňuje správné tvary písmen i číslic v souladu s normou psaní
upevňování správných tvarů písmen a číslic, automatizace psacího pohybu
3.
Český jazyk komunikace a sloh
píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
píše plynule, úhledně
celková úprava písemného projevu; vzkaz, dopis
3.
Český jazyk komunikace a sloh
seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh
vypravuje podle obrázků, vyuţívá jednouchou osnovu
osnova textu, vypravování
3.
Český jazyk jazyk
rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky
rozlišuje slabiky, hlásky, určuje počet slabik, správně klade slovní přízvuk
výslovnost a správné psaní samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin
3.
Český jazyk jazyk
porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná
společenský jazyk a jeho formy, komunikační ţánry - prosba, vzkaz
hygienické návyky spojené se psaním
slova významem podobná, slova příbuzná, synonyma, antonyma, homonyma, slova jednoznačná a mnohoznačná
83
3.
Český jazyk jazyk
porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost
3.
Český jazyk jazyk
rozlišuje slovní druhy v základním tvaru
pozná a rozliší slovní druhy
slovní druhy
3.
Český jazyk jazyk
uţívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves
rozliší č. jednotné i mnoţné, rod muţský, ţenský, střední
tvary slov
3.
Český jazyk jazyk
spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy
určuje věty v souvětí, spojuje věty vhodnými spojkami
věta a souvětí
3.
Český jazyk jazyk
rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky
druhy vět podle postoje mluvčího
3.
Český jazyk jazyk
odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování
psaní i/y po tvrdých a měkkých souhláskách; dodrţování správné výslovnosti a psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a ú/ů;psaní velkých písmen na začátku věty a typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování; vyjmenovaná slova
3.
Český jazyk literatura
čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku
plynulé čtení, tiché čtení, hlasité čtení; přednes
3.
Český jazyk literatura
vyjadřuje své pocity z přečteného textu
reprodukce a hodnocení textu
3.
Český jazyk literatura
rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění
próza, verš; pohádka, bajka, pověst
3.
Český jazyk literatura
pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností
tvořivé činnosti s literárním textem, vyjádření vlastního postoje k literárnímu textu nebo postavám
4.
Český jazyk komunikace a sloh
čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
správné, plynulé a rychlé čtení s porozuměním
slovo a skutečnost
aplikuje vybraná pravidla, pamětně zvládne
84
4.
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává
reprodukce obsahu textu
4.
Český jazyk komunikace a sloh
posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení
jednoduché sdělení
4.
Český jazyk komunikace a sloh
reprodukuje obsah přiměřeně sloţitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta
přiměřeně sloţité sdělení
4.
Český jazyk komunikace a sloh
vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku
dialog, telefonický rozhovor
4.
Český jazyk komunikace a sloh
rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě
reklama
4.
Český jazyk komunikace a sloh
volí náleţitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru
technika mluveného projevu
4.
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji uţívá podle komunikační situace
spisovná a nespisovná výslovnost
4.
Český jazyk komunikace a sloh
píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační ţánry
vzkaz, zpráva, oznámení, omluvenka, vypravování; popis předmětu
4.
Český jazyk komunikace a sloh
sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodrţením časové posloupnosti
osnova vypravování
4.
Český jazyk jazyk
porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová
význam slova, slova jednoznačná a mnohoznačná
4.
Český jazyk jazyk
rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku
stavba slova; kořen, část předponová, příponová, koncovka
4.
Český jazyk jazyk
určuje slovní druhy plnovýznamových slov a vyuţívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu
slovní druhy plnovýznamových slov (1-5,6,10)
85
4.
Český jazyk jazyk
rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary
skloňování podstatných jmen, slovesné tvary, rozlišení slovesného způsobu v textu
4.
Český jazyk jazyk
vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty
základ věty; základní skladební dvojice
4.
Český jazyk jazyk
odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí
věta jednoduchá a souvětí
4.
Český jazyk jazyk
uţívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje
spojování vět v souvětí spojovacími výrazy
4.
Český jazyk jazyk
píše správně i/y po obojetných souhláskách
vyjmenovaná slova a slova s nimi příbuzná
4.
Český jazyk jazyk
zvládá základní příklady syntaktického pravopisu
shoda podmětu s přísudkem
4.
Český jazyk literatura
vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je
četba a její záznam
4.
Český jazyk literatura
volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma
reprodukce textu; tvorba vlastního textu
4.
Český jazyk literatura
rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů
umělecký a neumělecký text
4.
Český jazyk literatura
při jednoduchém rozboru literárních textů pouţívá elementární literární pojmy
5.
Český jazyk komunikace a sloh
čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
studijní čtení odborných textů, výrazné čtení uměleckých textů, recitace
5.
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává
výpisky, rozlišování podstatného od méně podstatného
OSV Osobnostní rozvoj poezie, próza; lyrika, epika; divadlo, rozvoj schopností poznávání film, kulturní akce (cvičení dovedností zapamatování)
86
OSV Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání (cvičení dovedností zapamatování)
5.
Český jazyk komunikace a sloh
posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení
jednoduché sdělení, zpráva, oznámení, pozvánka
5.
Český jazyk komunikace a sloh
reprodukuje obsah přiměřeně sloţitého sdělení s zapamatuje si z něj podstatná fakta
reprodukce jednoduchých textů
5.
Český jazyk komunikace a sloh
vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku
krátká textová zpráva
5.
Český jazyk komunikace a sloh
rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě
manipulativní funkce reklamy
MV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě
5.
Český jazyk komunikace a sloh
volí náleţitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru
mluvní cvičení, technika mluveného projevu
OSV Sociální rozvoj komunikace (komunikace v různých situacích)
5.
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji uţívá podle komunikační situace
spisovná a nespisovná výslovnost
5.
Český jazyk komunikace a sloh
píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační ţánry
jednoduché tiskopisy
5.
Český jazyk komunikace a sloh
sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodrţením časové posloupnosti
osnova vypravování
5.
Český jazyk jazyk
porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová
význam slova, slova citově zabarvená, antonyma, synonyma, homonyma
5.
Český jazyk jazyk
rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku
stavba slova; odvozování předponami a příponami
5.
Český jazyk jazyk
určuje slovní druhy plnovýznamových slov a vyuţívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu
slovní druhy plnovýznamových slov (1-5,6,10)
87
5.
Český jazyk jazyk
rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary
skloňování podstatných jmen, druhy přídavných jmen, skloňování přídavných jmen tvrdých a měkkých, druhy zájmen, skloňování osobních zájmen, rozlišení číslovek v textu, slovesné tvary - mluvnické kategorie včetně způsobu
5.
Český jazyk jazyk
vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty
základní skladební dvojice a základ věty
5.
Český jazyk jazyk
odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí
věta jednoduchá, souvětí
5.
Český jazyk jazyk
uţívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje
spojovací výrazy v souvětí a několikanásobném větném členu
5.
Český jazyk jazyk
píše správně i/y po obojetných souhláskách
vyjmenovaná slova a slova příbuzná
5.
Český jazyk jazyk
zvládá základní příklady syntaktického pravopisu
shoda přísudku s holým podmětem - jednoduché příklady
5.
Český jazyk literatura
vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je
četba s vyjádřením dojmu
5.
Český jazyk literatura
volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma
reprodukce textu a tvorba vlastního textu na dané téma
5.
Český jazyk literatura
rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů
umělecký, neumělecký text
Český jazyk literatura
při jednoduchém rozboru literárních textů pouţívá elementární literární pojmy
poezie, próza; lyrika, epika; pohádka, bajka, pověst; hlavní a vedlejší postavy; ilustrace; druhy časopisů; divadlo, film, televize, kulturní akce
5.
88
OSV Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání (cvičení pozornosti a soustředění)
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk - 2. stupeň
6.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
6.
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
6.
Český jazyk komunikace a sloh
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
6.
Český jazyk komunikace a sloh
dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
6.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
odlišuje spisovný a nespisovný projev
spisovný a nespisovný projev, rozlišení spisovných jazykových prostředků
6.
Český jazyk komunikace a sloh
v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči
v mluveném projevu připraveném vhodně uţívá verbálních prostředků řeči
mluvený projev, jazykové prostředky
6.
Český jazyk komunikace a sloh
zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu
vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu
zásady komunikace, dialog
rozpoznává manipulaci v reklamě
89
čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické, kritické
rozlišení pojmů subjektivní X objektivní; mluvený projev
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (prvky sdělení, podstata sdělení)
komunikace v masmédiích
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (informativní, zábavní, reklamní sdělení)
mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, technika, připravený projev na základě poznámek
OSV Sociální rozvoj Komunikace
Člověk a společnost
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, vyhledává hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát
Český jazyk komunikace a sloh
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
uspořádá informace v textu věkově přiměřeném (bez sloţitých souvětí) s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
koherence textu; logická a větná návaznost textu, časová posloupnost
6.
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů
tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - výpisek, objednávka, pozvánka, soukromý a úřední dopis
6.
Český jazyk jazyk
spisovně vyslovuje česká i běţně uţívaná cizí slova
výslovnost českých slov, hlásky, čtení zdvojených souhlásek, pouţívání pauzy, důrazu, tempa, přízvuku
6.
Český jazyk jazyk
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby rozlišuje a příklady v textu obohacování slovní zásoby a dokládá odvozování jako základní zásady tvoření českých slov, způsob obohacování české slovní rozpoznává přenesená zásoby pojmenovaní, zvláště ve frazémech
stavba slova; slova příbuzná, slovotvorný základ, kořen, předpona, přípona, odvozování
6.
Český jazyk jazyk
samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami
práce s jazykovými příručkami
6.
6.
spisovně vyslovuje česká slova
90
6.
Český jazyk jazyk
správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci
slovní druhy - určování všech slovních druhů; podstatná jména konkrétní, abstraktní; pomnoţná, hromadná, látková; obecná, vlastní; jména osobní, místní; přídavná jména - druhy - tvrdá, měkká, přivlastňovací; jmenné tvary, stupňování; zájmena - druhy, zájmena ten, náš, on, ona, ono, můj, tvůj, svůj, její - skloňování orientačně; číslovky - druhy, skloňování číslovek základních; slovesa - tvary podmiňovacího způsobu přítomného a minulého
6.
Český jazyk jazyk
vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace
tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč
6.
Český jazyk jazyk
rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
základní větné členy (přísudek slovesný jednoduchý a jmenný se sponou; podmět vyjádřený, nevyjádřený), rozvíjející větné členy; věta jednoduchá - podmět vyjádřený podstatným jménem; souvětí - věta hlavní, věta vedlejší; spojování vět obvyklými spojovacími výrazy
6.
Český jazyk jazyk
v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
procvičování pravopisu známých jazykových jevů
6.
Český jazyk jazyk
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
7.
rozlišuje v textu spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu
rozvrstvení národního jazyka; nářečí, obecná čeština; jazyková kultura čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické kritické
91
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (prvky sdělení, podstata sdělení)
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
7.
Český jazyk komunikace a sloh
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
7.
Český jazyk komunikace a sloh
dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
7.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
odlišuje spisovný a nespisovný projev a pozná vhodnost uţití spisovných jazykových prostředků vzhledem ke komunikačnímu záměru
spisovný a nespisovný projev, rozlišení spisovných jazykových prostředků
7.
Český jazyk komunikace a sloh
v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči
v mluveném projevu připraveném vhodně uţívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči
mluvený projev, jazykové prostředky
7.
Český jazyk komunikace a sloh
zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu
zásady komunikace, dialog
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát, výtah
Český jazyk komunikace a sloh
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
7.
7.
7.
subjektivní X objektivní sdělení, komunikační záměr
uvědomuje si moţnost manipulace v masmédiích
uspořádá informace v textu věkově přiměřeném (bez sloţitých souvětí) s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
92
komunikace v masmédiích, moţnost manipulace
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (informativní, zábavní, reklamní sdělení);
mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, verbální a nonverbální prostředky, připravený projev na základě poznámek, referát
OSV Sociální rozvoj Komunikace
koherence textu; logická a větná návaznost textu, časová posloupnost
7.
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů
7.
Český jazyk jazyk
spisovně vyslovuje česká i běţně uţívaná cizí slova
tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - ţádost, strukturovaný ţivotopis, charakteristika, subjektivně zabarvený popis spisovně vyslovuje česká slova
spisovná a nespisovná výslovnost českých slov způsoby obohacování slovní zásoby; tvoření slov odvozováním, skládáním a zkracováním, uţívání sloţených slov, rozlišování zkratek a zkratkových slov; odvozování podstatných a přídavných jmen předponou a příponou, odvozování sloves; určování věcných významů slov, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, homonyma, slova citově zabarvená, termíny; rčení
7.
Český jazyk jazyk
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenovaní, zvláště ve frazémech
7.
Český jazyk jazyk
samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami
práce s jazykovými příručkami
7.
Český jazyk jazyk
správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci
určování slovních druhů; psaní velkých písmen; zájmena skloňování, procvičování tvarů jenţ a jeţ; slovesa - slovesný rod; příslovce - stupňování, příslovečné spřeţky;předloţky; spojky; částice; citoslovce
7.
Český jazyk jazyk
vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace
praktické uţití poznatků o jazyce, tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč
93
7.
Český jazyk jazyk
rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
druhy vět podle postoje mluvčího (oznamovací, rozkazovací, tázací, přací), věty zvolací, otázky zjišťovací a doplňovací; věta a výpověď, věty dvojčlenné a jednočlenné, větný ekvivalent; větné členy holé, rozvité, několikanásobné; základní větné členy - přísudek slovesný jednoduchý, jmenný, jmenný se sponou; podmět vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný, vyjádření podmětu různými slovními druhy; rozvíjející větné členy, přístavek; souvětí - druhy vedlejších vět podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, příslovečná (místní, časová, způsobová, míry, příčinná, účelová, podmínková, přípustková), doplňková
7.
Český jazyk jazyk
v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
procvičování pravopisu známých jazykových jevů
7.
Český jazyk jazyk
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití
8.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
8.
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
rozlišuje v textu spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
rozvrstvení národního jazyka; nářečí, obecná čeština; jazyková kultura čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické kritické
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (prvky sdělení, podstata sdělení)
učivo
realizace průřezových témat
subjektivní X objektivní sdělení, komunikační záměr
94
mezipředmětové vztahy
komunikace v masmédiích
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (informativní, zábavní, reklamní sdělení)
dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, verbální a nonverbální prostředky, nepřipravený projev na základě poznámek, referát
OSV Sociální rozvoj Komunikace
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
spisovný a nespisovný projev, rozlišení spisovných jazykových prostředků
8.
Český jazyk komunikace a sloh
v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči
v mluveném projevu připraveném i nepřipraveném vhodně uţívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči
mluvený projev, jazykové prostředky
8.
Český jazyk komunikace a sloh
zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu
zapojuje se do diskuse
zásady komunikace, dialog
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
Český jazyk komunikace a sloh
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
8.
Český jazyk komunikace a sloh
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
8.
Český jazyk komunikace a sloh
8.
8.
8.
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích
základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát, výtah
uspořádá informace v textu věkově přiměřeném (bez sloţitých souvětí) s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
95
koherence textu; logická a větná návaznost textu, časová posloupnost
8.
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů
8.
Český jazyk jazyk
spisovně vyslovuje česká i běţně uţívaná cizí slova
spisovná výslovnost českých slov, slov přejatých a cizích vlastních jmen
8.
Český jazyk jazyk
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenovaní, zvláště ve frazémech
obohacování slovní zásoby; tvoření slov; přenesený význam
8.
Český jazyk jazyk
samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami
práce s jazykovými příručkami
8.
Český jazyk jazyk
správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci
určování slovních druhů; skloňování jmen přejatých a cizích jmen vlastních; slovesa - slovesný vid
8.
Český jazyk jazyk
vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace
praktické uţití poznatků o jazyce, tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč
96
tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - charakteristika, výklad, úvaha
8.
Český jazyk jazyk
rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
základní větné členy - přísudek (slovesný jednoduchý, sloţený, jmenný se sponou, jmenný), podmět (vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný), rozvíjející větné členy; mluvnický zápor; věta jednoduchá a souvětí - druhy vedlejších vět, významový poměr mezi souřadně spojenými několikanásobnými větnými členy, souvětí souřadné a podřadné, významový poměr mezi souřadně spojenými hlavními větami (slučovací, odporovací, vylučovací, stupňovací, příčinný, důsledkový); interpunkce v souvětí, vloţená věta vedlejší
8.
Český jazyk jazyk
v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
procvičování pravopisu známých jazykových jevů
8.
Český jazyk jazyk
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití
slovanské jazyky, útvary národního jazyka, nářečí, obecná čeština
9.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické kritické
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (prvky sdělení, podstata sdělení)
subjektivní X objektivní sdělení, komunikační záměr
MV Receptivní činnosti Vnímání autora mediálního sdělení (identifikace postojů a názorů autora v mediálním sdělení)
9.
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
97
9.
Český jazyk komunikace a sloh
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
manipulativní komunikace v masmédiích
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (informativní, zábavní, reklamní sdělení)
9.
Český jazyk komunikace a sloh
dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, verbální a nonverbální prostředky, nepřipravený projev bez poznámek, referát
OSV Sociální rozvoj Komunikace
9.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
spisovný a nespisovný projev, rozlišení spisovných jazykových prostředků
9.
Český jazyk komunikace a sloh
v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči
mluvený projev, jazykové prostředky
9.
Český jazyk komunikace a sloh
zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu
zásady komunikace, dialog
9.
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát, výtah
9.
Český jazyk komunikace a sloh
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
koherence textu; logická a větná návaznost textu, časová posloupnost
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů
tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - výklad, úvaha
9.
98
MV Receptivní činnosti Stavba mediálních sdělení (stavba a uspořádání zpráv titulní strany deníků)
9.
Český jazyk jazyk
spisovně vyslovuje česká i běţně uţívaná cizí slova
spisovná výslovnost českých slov, slov přejatých a běţně uţívaných cizích slov stavba slova, slova příbuzná; způsoby obohacování slovní zásoby; tvoření slov odvozováním, skládáním a zkracováním, uţívání sloţených slov, rozlišování zkratek a zkratkových slov; odvozováním podstatných a přídavných jmen předponou a příponou, odvozování sloves; určování věcných významů slov, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, homonyma, antonyma, slova citově zabarvená, termíny; přenášení významu, rčení
9.
Český jazyk jazyk
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenovaní, zvláště ve frazémech
9.
Český jazyk jazyk
samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami
práce s jazykovými příručkami
správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci
určování slovních druhů; podstatná jména - druhy - konkrétní, abstraktní; pomnoţná, hromadná, látková; obecná, vlastní; jména osobní, místní - slohové vyuţití; přídavná jména - druhy, skloňování, stupňování; zájmena - druhy, skloňování; číslovky - druhy, skloňování; slovesa - pomocné sloveso být, nahrazování plnovýznamovými slovesy, přechodníky (přítomné, minulé) vyskytující se v běţné řeči; příslovce - druhy, stupňování, spřeţky, krácení kmenové samohlásky; předloţky; spojky
9.
Český jazyk jazyk
99
9.
Český jazyk jazyk
vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace
praktické uţití poznatků o jazyce, tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč
9.
Český jazyk jazyk
rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
věty podle postoje mluvčího; mluvnický zápor; větné členy základní a rozvíjející, přívlastek těsný a volný; věta a výpověď, věty dvojčlenné, jednočlenné, větný ekvivalent; souvětí, věta hlavní a vedlejší, souvětí souřadné, podřadné, sloţité souvětí, samostatný větný člen, stavba textu
9.
Český jazyk jazyk
v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
procvičování pravopisu
9.
Český jazyk jazyk
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití
řeč, jazyk, slovanské jazyky, útvary národního jazyka, nářečí, obecná čeština
100
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Literární a dramatická výchova- 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
učivo reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie - struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla
6.
Literární a dramatická výchova literatura
uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
6.
Literární a dramatická výchova literatura
rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
6.
Literární a dramatická výchova literatura
formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo
vlastní reflexe čteného textu a zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, formulace dojmů, proţitků a vlastního názoru
6.
Literární a dramatická výchova literatura
tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie
tvorba vlastního literárního textu na základě dosaţených znalostí literární teorie
6.
Literární a dramatická výchova literatura
rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty
funkce literatury; literatura a skutečnost; film, televize
na základě zvládnutých znalostí literární teorie a historie rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
101
rozbor základních rysů individuálního stylu autora
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Výtvarná výchova
6.
Literární a dramatická výchova literatura
rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele
základní literární druhy a ţánry (pohádka, bajka, báje, mýtus, pověst, balada, romance; přísloví, pranostika, pořekadlo) - základní charakteristiky, výrazní představitelé v české nebo světové tvorbě; literatura umělecká X věcná (populárně-naučná, lit. faktu, publicistické ţánry)
6.
Literární a dramatická výchova literatura
porovnává různá ztvárnění námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování
různá ztvárnění jednoho díla literatura, divadlo, film, televize (kompozice, obraznost, jazyk)
6.
Literární a dramatická výchova literatura
vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích
orientace v knihovně (školní, místní); další informační zdroje
6.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
uplatňuje kultivovaný mluvený a pohybový projev, dodrţuje zásady hlasové hygieny a správného drţení těla
správné tvoření hlasu a drţení těla, rozeznívání hlasu, rytmická cvičení
6.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
propojuje somatické dovednosti při verbálním a neverbálním vyjádření, na příkladech doloţí souvislosti mezi proţitkem a jednáním u sebe i druhých
objevování sebe a okolního světa, koncentrace a relaxace
6.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
rozvíjí, variuje a opakuje herní situace (samostatně, s partnerem, ve skupině), přijímá herní pravidla a tvořivě je rozvíjí
hledání dramatičnosti v textu, kreativita
OSV Osobnostní rozvoj Kreativita (cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity)
6.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
prozkoumává témata z více úhlů pohledu a pojmenovává hlavní téma a konflikt; uvědomuje si analogie mezi fiktivní situací a realitou
mezilidské vztahy
OSV Sociální rozvoj Mezilidské vztahy (chování podporující dobré vztahy)
102
6.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
přistupuje k dramatické práci a inscenační tvorbě jako ke společnému tvůrčímu procesu, ve kterém přijímá a plní své úkoly, přijímá zodpovědnost za společnou tvorbu a prezentaci jejího výsledku
práce s předměty a imaginárními předměty
6.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
rozpozná ve vlastní dramatické práci i v dramatickém díle základní prvky dramatu; pozná základní divadelní druhy a dramatické ţánry a jejich hlavní znaky; kriticky hodnotí dramatická díla i současnou mediální tvorbu
základní stavební prvky dramatu, základní dramatické ţánry
7.
Literární a dramatická výchova literatura
uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie - struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla
7.
Literární a dramatická výchova literatura
rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
rozbor základních rysů individuálního stylu autora
7.
Literární a dramatická výchova literatura
formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo
vlastní reflexe čteného textu a zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, formulace dojmů, proţitků a vlastního názoru
7.
Literární a dramatická výchova literatura
tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie
tvorba vlastního literárního textu na základě dosaţených znalostí literární teorie
103
7.
Literární a dramatická výchova literatura
rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty
funkce literatury; literatura a skutečnost; film, televize
7.
Literární a dramatická výchova literatura
rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele
základní literární druhy a ţánry (kronika, povídka, román; balada, romance, lyrická poezie, píseň; epigram, aforismus, anekdota) základní charakteristiky, výrazní představitelé v české nebo světové tvorbě
7.
Literární a dramatická výchova literatura
porovnává různá ztvárnění námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování
různá ztvárnění jednoho díla literatura, divadlo, film, televize (kompozice, obraznost, jazyk)
7.
Literární a dramatická výchova literatura
vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích
orientace v knihovně (školní, místní); další informační zdroje
7.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
uplatňuje kultivovaný mluvený a pohybový projev, dodrţuje zásady hlasové hygieny a správného drţení těla
rytmická stránka řeči, tempo, pauza, významový přízvuk, melodická modulace
7.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
propojuje somatické dovednosti při verbálním a neverbálním vyjádření, na příkladech doloţí souvislosti mezi proţitkem a jednáním u sebe i druhých
mluvený projev, mimika, gesta
7.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
rozvíjí, variuje a opakuje herní situace (samostatně, s partnerem, ve skupině), přijímá herní pravidla a tvořivě je rozvíjí
kooperace ve skupině
104
OSV Sociální rozvoj Kooperace a kompetice (rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro kooperaci)
7.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
prozkoumává témata z více úhlů pohledu a pojmenovává hlavní téma a konflikt; uvědomuje si analogie mezi fiktivní situací a realitou
charakterizace postav, řešení konfliktu jednáním postav, kulturní odlišnosti
7.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
přistupuje k dramatické práci a inscenační tvorbě jako ke společnému tvůrčímu procesu, ve kterém přijímá a plní své úkoly, přijímá zodpovědnost za společnou tvorbu a prezentaci jejího výsledku
práce s maskou, sebereflexe
7.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
rozpozná ve vlastní dramatické práci i v dramatickém díle základní prvky dramatu; pozná základní divadelní druhy a dramatické ţánry a jejich hlavní znaky; kriticky hodnotí dramatická díla i současnou mediální tvorbu
základní literární druhy - činohra, loutkové divadlo, opera, opereta, muzikál, balet, pantomima
8.
Literární a dramatická výchova literatura
uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie - struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla
8.
Literární a dramatická výchova literatura
rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
rozbor základních rysů individuálního stylu autora
8.
Literární a dramatická výchova literatura
formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo
vlastní reflexe čteného textu a zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, formulace dojmů, proţitků a vlastního názoru
105
MKV Lidské vztahy vzájemné obohacování odlišných kultur a moţnost vzniku konfliktů
8.
Literární a dramatická výchova literatura
tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie
tvorba vlastního literárního textu na základě dosaţených znalostí literární teorie
8.
Literární a dramatická výchova literatura
rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty
funkce literatury; literatura a skutečnost; film, televize
8.
Literární a dramatická výchova literatura
rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele
literární druhy a ţánry v proměnách času
8.
Literární a dramatická výchova literatura
uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře
literatura od období před počátkem česky psané literatury po 19. století (počátky česky psané lit., středověk, lit. husitská, humanismus a renesance, barokní lit., česká lit. v období národního obrození, májovci, ruchovci, lumírovci, realistická próza 19. století)
8.
Literární a dramatická výchova literatura
porovnává různá ztvárnění námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování
různá ztvárnění jednoho díla literatura, divadlo, film, televize (kompozice, obraznost, jazyk)
8.
Literární a dramatická výchova literatura
vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích
orientace v knihovně (školní, místní); další informační zdroje
8.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
uplatňuje kultivovaný mluvený a pohybový projev, dodrţuje zásady hlasové hygieny a správného drţení těla
upevňování a rozvíjení hlasových dovedností, dialog
8.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
propojuje somatické dovednosti při verbálním a neverbálním vyjádření, na příkladech doloţí souvislosti mezi proţitkem a jednáním u sebe i druhých
verbální a nonverbální komunikace, improvizace
106
OSV Sociální rozvoj Komunikace (specifické komunikační dovednosti)
8.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
rozvíjí, variuje a opakuje herní situace (samostatně, s partnerem, ve skupině), přijímá herní pravidla a tvořivě je rozvíjí
herní dovednosti
8.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
prozkoumává témata z více úhlů pohledu a pojmenovává hlavní téma a konflikt; uvědomuje si analogie mezi fiktivní situací a realitou
hra v roli, řazení situací v časové a příčinné následnosti
8.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
přistupuje k dramatické práci a inscenační tvorbě jako ke společnému tvůrčímu procesu, ve kterém přijímá a plní své úkoly, přijímá zodpovědnost za společnou tvorbu a prezentaci jejího výsledku
seznámení s procesem inscenační tvorby
8.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
rozpozná ve vlastní dramatické práci i v dramatickém díle základní prvky dramatu; pozná základní divadelní druhy a dramatické ţánry a jejich hlavní znaky; kriticky hodnotí dramatická díla i současnou mediální tvorbu
výrazné osobnosti české a světové dramatické tvorby, vybrané etapy a typy světového a českého divadla, současná dramatická umění a média
9.
Literární a dramatická výchova literatura
uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie - struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla
9.
Literární a dramatická výchova literatura
rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
rozbor základních rysů individuálního stylu autora
107
MKV Lidské vztahy umění vţít se do role druhého
9.
Literární a dramatická výchova literatura
formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo
vlastní reflexe čteného textu a zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, formulace dojmů, proţitků a vlastního názoru
9.
Literární a dramatická výchova literatura
tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie
tvorba vlastního literárního textu na základě dosaţených znalostí literární teorie
9.
Literární a dramatická výchova literatura
rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty
funkce literatury; literatura a skutečnost; film, televize
9.
Literární a dramatická výchova literatura
rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele
literární druhy a ţánry v proměnách času
9.
Literární a dramatická výchova literatura
uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře
česká literatura mezi 19. a 20. století po současnost; světová poezie a próza 20. století
9.
Literární a dramatická výchova literatura
porovnává různá ztvárnění námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování
různá ztvárnění jednoho díla literatura, divadlo, film, televize (kompozice, obraznost, jazyk)
9.
Literární a dramatická výchova literatura
vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích
orientace v knihovně (školní, místní); další informační zdroje
9.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
uplatňuje kultivovaný mluvený a pohybový projev, dodrţuje zásady hlasové hygieny a správného drţení těla
upevňování a rozvíjení hlasových dovedností, monolog
9.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
propojuje somatické dovednosti při verbálním a neverbálním vyjádření, na příkladech doloţí souvislosti mezi proţitkem a jednáním u sebe i druhých
práce s metaforou a symbolizací
108
9.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
rozvíjí, variuje a opakuje herní situace (samostatně, s partnerem, ve skupině), přijímá herní pravidla a tvořivě je rozvíjí
9.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
prozkoumává témata z více úhlů pohledu a pojmenovává hlavní téma a konflikt; uvědomuje si analogie mezi fiktivní situací a realitou
motivace postav
9.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
přistupuje k dramatické práci a inscenační tvorbě jako ke společnému tvůrčímu procesu, ve kterém přijímá a plní své úkoly, přijímá zodpovědnost za společnou tvorbu a prezentaci jejího výsledku
dramatizace literární předlohy, prezentace - skupinový projekt, komunikace s divákem
9.
Literární a dramatická výchova dramatická výchova
rozpozná ve vlastní dramatické práci i v dramatickém díle základní prvky dramatu; pozná základní divadelní druhy a dramatické ţánry a jejich hlavní znaky; kriticky hodnotí dramatická díla i současnou mediální tvorbu
výrazné osobnosti české a světové dramatické tvorby, vybrané etapy a typy světového a českého divadla, současná dramatická umění a média
zpracování literární předlohy do podoby scénáře
109
OSV Morální rozvoj Hodnoty, postoje, praktická etika (analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot)
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
6.
Český jazyk komunikace a sloh
6.
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
učivo
realizace průřezových témat
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické, kritické
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (prvky sdělení, podstata sdělení)
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
rozlišení pojmů subjektivní X objektivní; mluvený projev
6.
Český jazyk komunikace a sloh
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
6.
Český jazyk komunikace a sloh
dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
6.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
odlišuje spisovný a nespisovný projev
spisovný a nespisovný projev, rozlišení spisovných jazykových prostředků
6.
Český jazyk komunikace a sloh
v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči
v mluveném projevu připraveném vhodně uţívá verbálních prostředků řeči
mluvený projev, jazykové prostředky
6.
Český jazyk komunikace a sloh
zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu
vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu
zásady komunikace, dialog
rozpoznává manipulaci v reklamě
110
komunikace v masmédiích
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (informativní, zábavní, reklamní sdělení)
mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, technika, připravený projev na základě poznámek
OSV Sociální rozvoj Komunikace
mezipředmětové vztahy
Člověk a společnost
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, vyhledává hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát
Český jazyk komunikace a sloh
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
uspořádá informace v textu věkově přiměřeném (bez sloţitých souvětí) s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
koherence textu; logická a větná návaznost textu, časová posloupnost
6.
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů
tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - výpisek, objednávka, pozvánka, soukromý a úřední dopis
6.
Český jazyk jazyk
spisovně vyslovuje česká i běţně uţívaná cizí slova
spisovně vyslovuje česká slova
výslovnost českých slov, hlásky, čtení zdvojených souhlásek, pouţívání pauzy, důrazu, tempa, přízvuku
6.
Český jazyk jazyk
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenovaní, zvláště ve frazémech
rozlišuje a příklady v textu dokládá odvozování jako základní způsob obohacování české slovní zásoby
stavba slova; slova příbuzná, slovotvorný základ, kořen, předpona, přípona, odvozování
6.
Český jazyk jazyk
samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami
6.
6.
práce s jazykovými příručkami
111
6.
Český jazyk jazyk
správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci
slovní druhy - určování všech slovních druhů; podstatná jména konkrétní, abstraktní; pomnoţná, hromadná, látková; obecná, vlastní; jména osobní, místní přídavná jména - druhy - tvrdá, měkká, přivlastňovací; jmenné tvary, stupňování; zájmena - druhy, zájmena ten, náš, on, ona, ono, můj, tvůj, svůj, její - skloňování orientačně; číslovky - druhy, skloňování číslovek základních; slovesa - tvary podmiňovacího způsobu přítomného a minulého
6.
Český jazyk jazyk
vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace
tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč
6.
Český jazyk jazyk
rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
základní větné členy (přísudek slovesný jednoduchý a jmenný se sponou; podmět vyjádřený, nevyjádřený), rozvíjející větné členy; věta jednoduchá - podmět vyjádřený podstatných jménem; souvětí - věta hlavní, věta vedlejší; spojování vět obvyklými spojovacími výrazy
6.
Český jazyk jazyk
v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
procvičování pravopisu známých jazykových jevů
6.
Český jazyk jazyk
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití
rozlišuje v textu spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu
112
rozvrstvení národního jazyka; nářečí, obecná čeština; jazyková kultura
reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla
Český jazyk literatura
uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
Český jazyk literatura
rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
6.
Český jazyk literatura
formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo
vlastní reflexe čteného textu a zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, formulace dojmů, proţitků a vlastního názoru
6.
Český jazyk literatura
tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie
tvorba vlastního literárního textu na základě dosaţených znalostí literární teorie
6.
Český jazyk literatura
rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty
funkce literatury; literatura a skutečnost; film, televize
6.
6.
na základě zvládnutých znalostí literární teorie a historie rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
rozbor základních rysů individuálního stylu autora
6.
Český jazyk literatura
rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele
základní literární druhy a ţánry (pohádka, bajka, báje, mýtus, pověst, balada, romance; přísloví, pranostika, pořekadlo) - základní charakteristiky, výrazní představitelé v české nebo světové tvorbě; literatura umělecká X věcná (populárně-naučná, lit. faktu, publicistické ţánry)
6.
Český jazyk literatura
porovnává různá ztvárnění námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování
různá ztvárnění jednoho díla literatura, divadlo, film, televize (kompozice, obraznost, jazyk)
113
Výtvarná výchova
6.
Český jazyk literatura
vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích
orientace v knihovně (školní, místní); další informační zdroje
7.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické kritické
7.
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
subjektivní X objektivní sdělení, komunikační záměr
Český jazyk komunikace a sloh
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
7.
Český jazyk komunikace a sloh
dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
7.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
odlišuje spisovný a nespisovný projev a pozná vhodnost uţití spisovných jazykových prostředků vzhledem ke komunikačnímu záměru
spisovný a nespisovný projev, rozlišení spisovných jazykových prostředků
7.
Český jazyk komunikace a sloh
v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči
v mluveném projevu připraveném vhodně uţívá verbálních nonverbálních prostředků řeči
mluvený projev, jazykové prostředky
7.
Český jazyk komunikace a sloh
zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu
7.
uvědomuje si moţnost manipulace v masmédiích
komunikace v masmédiích, moţnost manipulace
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (informativní, zábavní, reklamní sdělení)
mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, verbální a nonverbální prostředky, připravený projev na základě poznámek, referát
OSV Sociální rozvoj Komunikace
zásady komunikace, dialog
114
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (prvky sdělení, podstata sdělení)
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
Český jazyk komunikace a sloh
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
7.
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů
7.
Český jazyk jazyk
spisovně vyslovuje česká i běţně uţívaná cizí slova
7.
7.
7.
Český jazyk jazyk
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenovaní, zvláště ve frazémech
7.
Český jazyk jazyk
samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami
základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát, výtah
uspořádá informace v textu věkově přiměřeném (bez sloţitých souvětí) s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
koherence textu; logická a větná návaznost textu, časová posloupnost
tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - ţádost, strukturovaný ţivotopis, charakteristika, subjektivně zabarvený popis spisovně vyslovuje česká slova
115
spisovná a nespisovná výslovnost českých slov způsoby obohacování slovní zásoby; tvoření slov odvozováním, skládáním a zkracováním, uţívání sloţených slov, rozlišování zkratek a zkratkových slov; odvozováním podstatných a přídavných jmen předponou a příponou, odvozování sloves; určování věcných významů slov, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, homonyma, slova citově zabarvená, termíny; rčení
práce s jazykovými příručkami
určování slovních druhů; psaní velkých písmen; zájmena skloňování, procvičování tvarů jenţ a jeţ; slovesa - slovesný rod; příslovce - stupňování, příslovečné spřeţky; předloţky; spojky; částice; citoslovce
7.
Český jazyk jazyk
správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci
7.
Český jazyk jazyk
vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace
praktické uţití poznatků o jazyce, tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč
7.
Český jazyk jazyk
rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
druhy vět podle postoje mluvčího (oznamovací, rozkazovací, tázací, přací), věty zvolací, otázky zjišťovací a doplňovací; věta a výpověď, věty dvojčlenné a jednočlenné, větný ekvivalent; větné členy holé, rozvité, několikanásobné; základní větné členy - přísudek slovesný jednoduchý, jmenný, jmenný se sponou; podmět vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný, vyjádření podmětu různými slovními druhy; rozvíjející větné členy, přístavek; souvětí - druhy vedlejších vět podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, příslovečná (místní, časová, způsobová, míry, příčinná, účelová, podmínková, přípustková), doplňková
7.
Český jazyk jazyk
v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
procvičování pravopisu známých jazykových jevů
7.
Český jazyk jazyk
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití
rozlišuje v textu spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu
116
rozvrstvení národního jazyka; nářečí, obecná čeština; jazyková kultura
7.
Český jazyk literatura
uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla
7.
Český jazyk literatura
rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
rozbor základních rysů individuálního stylu autora
7.
Český jazyk literatura
formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo
vlastní reflexe čteného textu a zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, formulace dojmů, proţitků a vlastního názoru
7.
Český jazyk literatura
tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie
tvorba vlastního literárního textu na základě dosaţených znalostí literární teorie
7.
Český jazyk literatura
rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty
funkce literatury; literatura a skutečnost; film, televize
8.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické kritické
8.
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
subjektivní X objektivní sdělení, komunikační záměr
8.
Český jazyk komunikace a sloh
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích
117
komunikace v masmédiích
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (prvky sdělení, podstata sdělení)
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (informativní, zábavní, reklamní sdělení)
8.
Český jazyk komunikace a sloh
dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, verbální a nonverbální prostředky, nepřipravený projev na základě poznámek, referát
8.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
spisovný a nespisovný projev, rozlišení spisovných jazykových prostředků
8.
Český jazyk komunikace a sloh
v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči
v mluveném projevu připraveném i nepřipraveném vhodně uţívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči
mluvený projev, jazykové prostředky
8.
Český jazyk komunikace a sloh
zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu
zapojuje se do diskuse
zásady komunikace, dialog
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
Český jazyk komunikace a sloh
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
8.
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů
tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - charakteristika, výklad, úvaha
8.
Český jazyk jazyk
spisovně vyslovuje česká i běţně uţívaná cizí slova
spisovná výslovnost českých slov, slov přejatých a cizích vlastních jmen
8.
8.
základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát, výtah
uspořádá informace v textu věkově přiměřeném (bez sloţitých souvětí) s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
118
koherence textu; logická a větná návaznost textu, časová posloupnost
OSV Sociální rozvoj Komunikace
8.
Český jazyk jazyk
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenovaní, zvláště ve frazémech
8.
Český jazyk jazyk
samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami
práce s jazykovými příručkami
8.
Český jazyk jazyk
správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci
určování slovních druhů; skloňování jmen přejatých a cizích jmen vlastních; slovesa - slovesný vid
8.
Český jazyk jazyk
vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace
praktické uţití poznatků o jazyce, tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč
obohacování slovní zásoby; tvoření slov; přenesený význam
8.
Český jazyk jazyk
rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
základní větné členy - přísudek (slovesný jednoduchý, sloţený, jmenný se sponou, jmenný), podmět (vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný), rozvíjející větné členy; mluvnický zápor; věta jednoduchá a souvětí - druhy vedlejších vět, významový poměr mezi souřadně spojenými několikanásobnými větnými členy, souvětí souřadné a podřadné, významový poměr mezi souřadně spojenými hlavními větami (slučovací, odporovací, vylučovací, stupňovací, příčinný, důsledkový); interpunkce v souvětí, vloţená věta vedlejší
8.
Český jazyk jazyk
v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
procvičování pravopisu známých jazykových jevů
119
8.
Český jazyk jazyk
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití
slovanské jazyky, útvary národního jazyka, nářečí, obecná čeština
8.
Český jazyk literatura
uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla
8.
Český jazyk literatura
rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
rozbor základních rysů individuálního stylu autora
8.
Český jazyk literatura
formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo
vlastní reflexe čteného textu a zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, formulace dojmů, proţitků a vlastního názoru
8.
Český jazyk literatura
tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie
tvorba vlastního literárního textu na základě dosaţených znalostí literární teorie
8.
Český jazyk literatura
rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty
funkce literatury; literatura a skutečnost; film, televize
8.
Český jazyk literatura
rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele
literární druhy a ţánry v proměnách času
uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře
literatura od období před počátkem česky psané literatury po 19. století (počátky česky psané lit., středověk, lit. husitská, humanismus a renesance, barokní lit., česká lit. v období národního obrození, májovci, ruchovci, lumírovci, realistická próza 19. století)
8.
Český jazyk literatura
120
8.
Český jazyk literatura
porovnává různá ztvárnění námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování
různá ztvárnění jednoho díla literatura, divadlo, film, televize (kompozice, obraznost, jazyk)
8.
Český jazyk literatura
vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích
orientace v knihovně (školní, místní); další informační zdroje
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické kritické
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (prvky sdělení, podstata sdělení)
Český jazyk komunikace a sloh
rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
subjektivní X objektivní sdělení, komunikační záměr
MV Receptivní činnosti Vnímání autora mediálního sdělení (identifikace postojů a názorů autora v mediálním sdělení)
Český jazyk komunikace a sloh
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
manipulativní komunikace v masmédiích
MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (informativní, zábavní, reklamní sdělení)
9.
Český jazyk komunikace a sloh
dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
mluvený projev - zásady kultivovaného projevu,verbální a nonverbální prostředky, nepřipravený projev bez poznámek, referát
OSV Sociální rozvoj Komunikace
9.
Český jazyk komunikace a sloh
odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
spisovný a nespisovný projev, rozlišení spisovných jazykových prostředků
9.
Český jazyk komunikace a sloh
v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči
mluvený projev, jazykové prostředky
9.
Český jazyk komunikace a sloh
zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu
zásady komunikace, dialog
9.
9.
9.
121
9.
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát
9.
Český jazyk komunikace a sloh
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování
koherence textu; logická a větná návaznost textu, časová posloupnost
9.
Český jazyk komunikace a sloh
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů
tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - výklad, úvaha
9.
Český jazyk jazyk
spisovně vyslovuje česká i běţně uţívaná cizí slova
spisovná výslovnost českých slov, slov přejatých a běţně uţívaných cizích slov stavba slova, slova příbuzná; způsoby obohacování slovní zásoby; tvoření slov odvozováním, skládáním a zkracováním, uţívání sloţených slov, rozlišování zkratek a zkratkových slov; odvozováním podstatných a přídavných jmen předponou a příponou, odvozování sloves; určování věcných významů slov, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, homonyma, antonyma, slova citově zabarvená, termíny; přenášení významu, rčení
práce s jazykovými příručkami
9.
Český jazyk jazyk
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenovaní, zvláště ve frazémech
9.
Český jazyk jazyk
samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami
122
základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát, výtah
MV Receptivní činnosti Stavba mediálních sdělení (stavba a uspořádání zpráv titulní strany deníků)
9.
Český jazyk jazyk
správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci
určování slovních druhů; podstatná jména - druhy - konkrétní, abstraktní; pomnoţná, hromadná, látková; obecná, vlastní; jména osobní, místní - slohové vyuţití; přídavná jména - druhy, skloňování, stupňování; zájmena - druhy, skloňování; číslovky - druhy, skloňování; slovesa - pomocné sloveso být, nahrazování plnovýznamovými slovesy, přechodníky (přítomné, minulé) vyskytující se v běţné řeči; příslovce - druhy, stupňování, spřeţky, krácení kmenové samohlásky; předloţky; spojky
9.
Český jazyk jazyk
vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace
praktické uţití poznatků o jazyce, tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč
9.
Český jazyk jazyk
rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
věty podle postoje mluvčího; mluvnický zápor; větné členy základní a rozvíjející, přívlastek těsný a volný; věta a výpověď, věty dvojčlenné, jednočlenné, větný ekvivalent; souvětí, věta hlavní a vedlejší, souvětí souřadné, podřadné, sloţité souvětí, samostatný větný člen, stavba textu
9.
Český jazyk jazyk
v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
procvičování pravopisu
9.
Český jazyk jazyk
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití
řeč, jazyk, slovanské jazyky, útvary národního jazyka, nářečí, obecná čeština
123
9.
Český jazyk literatura
uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla
9.
Český jazyk literatura
rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
rozbor základních rysů individuálního stylu autora
9.
Český jazyk literatura
formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo
vlastní reflexe čteného textu a zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, formulace dojmů, proţitků a vlastního názoru
9.
Český jazyk literatura
tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie
tvorba vlastního literárního textu na základě dosaţených znalostí literární teorie
9.
Český jazyk literatura
rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty
funkce literatury; literatura a skutečnost; film, televize
9.
Český jazyk literatura
rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele
literární druhy a ţánry v proměnách času
9.
Český jazyk literatura
uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře
česká literatura mezi 19. a 20. století po současnost; světová poezie a próza 20. století
9.
Český jazyk literatura
porovnává různá ztvárnění námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování
různá ztvárnění jednoho díla literatura, divadlo, film, televize (kompozice, obraznost, jazyk)
9.
Český jazyk literatura
vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích
orientace v knihovně (školní, místní); další informační zdroje
124
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk - 1. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
3.
Anglický jazyk receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti
vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby
rozsah slovní zásoby dle tematických okruhů: Rodina, Zvířata, Mazlíčci, Barvy, Školní potřeby, Hračky, Jídlo, Hlava a části těla, Oblečení, Roční období, Počasí, Tvary, Svátky anglosaských zemí
3.
Anglický jazyk receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti
rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně na ně reaguje
pokyny k jednotlivých činnostem ve třídě
3.
Anglický jazyk receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti
rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova
slovní zásoba dle tematických okruhů - grafická a mluvená forma
3.
Anglický jazyk receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti
pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času pro porozumění
jednoduchá konverzace dvou osob; pozdravy, časové údaje, příkazy; neurčitý člen, jednotné a mnoţné číslo, přivlastňovací zájmena
3.
Anglický jazyk receptivní, produktivní a pouţívá abecední slovník učebnice interaktivní řečové dovednosti
pouţívá dvojjazyčný slovník
125
učivo
dvojjazyčný slovník
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
4.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům
rozsah slovní zásoby dle tematických okruhů: Hračky, Předměty v domácnosti, Rodina, Části těla, Zvířata, Doprava, Tvary, Oblečení, Čas; gramatika: slovesa být, mít, moci; pořádek slov v oznamovací větě v přítomném čase prostém; otázka zjišťovací i doplňovací, odpověď kladná i záporná
4.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a vyuţívá je při své práci
jednoduchý autentický materiál časopisy, obrazový a poslechový materiál
4.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu
nácvik správného čtení přiměřených textů
4.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku
vyhledávání potřebných informací v textu, odpověď na otázku k textu
4.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
pouţívá dvojjazyčný slovník
pouţití dvojjazyčného slovníku
4.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení; vyplní své základní údaje do formulářů
písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, zápis osobních údajů do jednoduchých formulářů
4.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtíţného textu a jednoduché konverzace
ústní i písemná reprodukce přiměřeného textu
126
4.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu
obměna přiměřeného textu
4.
Anglický jazyk interaktivní řečové dovednosti
aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem, poskytne poţadovanou informaci
jednoduchá konverzace, pozdrav pravidla komunikace v běţných situacích
5.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům
rozsah slovní zásoby dle tematických okruhů: Potraviny, Počasí, Státy světa, Nakupování a obchody, Sport, Koníčky, Měsíce, dny a hodiny, Vánoce, Zvyky, Tradice a svátky; gramatika: slovesa mít rád, chtít, dělat; čas přítomný průběhový a minulý prostý; tvoření otázky a odpovědi s vyuţitím osvojené gramatiky; souřadicí spojky a, nebo, ale; předloţky na, v, vedle, pod, za, před, nad, mezi dvěma; vyjádření napravo, nalevo; počitatelná a nepočitatelná podstatná jména; stupňování krátkých přídavných jmen; příslovce vţdycky, někdy, občas, nikdy, včera, dnes; předloţky s časem; pořádek slov ve větě
5.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a vyuţívá je při své práci
jednoduchý autentický materiál časopisy, obrazový a poslechový materiál
5.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu
nácvik správného čtení přiměřených textů
127
5.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku
vyhledávání potřebných informací v textu, odpověď na otázku k textu
5.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
pouţívá dvojjazyčný slovník
pouţití dvojjazyčného slovníku
5.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení; vyplní své základní údaje do formulářů
písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, zápis osobních údajů do formulářů, dopis, pohlednice
5.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtíţného textu a jednoduché konverzace
ústní i písemná reprodukce přiměřeného textu
5.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu
obměna přiměřeného textu
5.
Anglický jazyk interaktivní řečové dovednosti
aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem, poskytne poţadovanou informaci
jednoduchá konverzace, pozdrav pravidla komunikace v běţných situacích
128
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
6.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu
nácvik správného čtení textů přiměřené náročnosti
slovní zásoba dle tematických okruhů: Informace o sobě a rodině, Bydliště, Hračky, Zvířátka mazlíčci, Čas a časové údaje, Televize, Škola, Příroda, Zvířata, Sport, Zvyky a obyčeje, Kouzla, Policie, Svátky v roce a jejich slavení, Muzea, Město, Londýn, Historie a významné budovy, Oblečení
učivo
6.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s vyuţitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky
6.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci
jednoduchá promluva a konverzace na základě probíraných tematických okruhů
6.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu
orientace v přiměřeném textu, práce s textem, porozumění textu, odvozování slovního významu
6.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
pouţívá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku
dvojjazyčný slovník
6.
sestaví jednoduché (ústní i Anglický jazyk písemné) sdělení týkající se situací produktivní řečové souvisejících s ţivotem v rodině, dovednosti škole a probíranými tematickými okruhy
ústní i písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, diář, dopis
129
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
6.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty
gramatika uţívaná v souvislosti s probíranými tematickými okruhy: přítomný čas prostý, přítomný čas průběhový; slovesa muset, chtít; minulý čas slovesa být, minulý čas pravidelných a nepravidelných sloves; budoucí čas "GOING TO"; přídavná jména a jejich tvary; zájmena neurčitá a záporná; uţívání příslovcí, frekvenční příslovce; předloţky místa; příkazy a zákazy; tvorba otázky
6.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtíţného textu, promluvy i konverzace
reprodukce přiměřeného textu, promluvy, konverzace
6.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
vyţádá jednoduchou informaci
jednoduchá konverzace na základě probíraných tematických okruhů
6.
Anglický jazyk interaktivní řečové dovednosti
jednoduchým způsobem se domluví v běţných kaţdodenních situacích
nácvik komunikace v běţných kaţdodenních situacích
7.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu
nácvik správného čtení textů přiměřené náročnosti
7.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s vyuţitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky
slovní zásoba dle tematických okruhů: Lidské sny, Plány do budoucnosti, Lidské pocity, Národy a národnosti, Rozhodování, Odlišnosti předmětů, Zaměstnání, Počasí, Rozměry, míry a váhy, Ceny a finance
7.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci
jednoduchá promluva a konverzace na základě probíraných tematických okruhů
130
7.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu
orientace v přiměřeném textu, práce s textem, porozumění textu, odvozování slovního významu
7.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
pouţívá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku
dvojjazyčný slovník
7.
sestaví jednoduché (ústní i Anglický jazyk písemné) sdělení týkající se situací produktivní řečové souvisejících s ţivotem v rodině, dovednosti škole a probíranými tematickými okruhy
ústní i písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, dopis, popis
7.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty
gramatika uţívaná v souvislosti s probíranými tematickými okruhy: slovesa muset, nesmět, vyjádření: chtěl byste, nechtěl byste; prostý budoucí čas; pravidelná a nepravidelná slovesa; přídavná jména, stupňování; předloţky před, po, předloţka "by"; spojka kdyţ; určení směru; vyjádření mnoţství; porovnání
7.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtíţného textu, promluvy i konverzace
reprodukce přiměřeného textu, promluvy, konverzace, vyjadřování odlišností
7.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
vyţádá jednoduchou informaci
jednoduchá konverzace na základě probíraných tematických okruhů
7.
Anglický jazyk interaktivní řečové dovednosti
jednoduchým způsobem se domluví v běţných kaţdodenních situacích
nácvik komunikace v běţných kaţdodenních situacích
8.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu
nácvik správného čtení textů přiměřené náročnosti
131
slovní zásoba dle tematických okruhů: Tvary a barvy, Rozměry, Mnoţství, Porovnávání lidí a věcí, Lidské vlastnosti, Osobní zkušenosti, Charakteristika, Cestování, Zájmy, Zvířata, Školství, Doprava, Určování směru
8.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s vyuţitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky
8.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci
jednoduchá promluva a konverzace na základě probíraných tematických okruhů
8.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu
orientace v přiměřeném textu, práce s textem, porozumění textu, odvozování slovního významu
8.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
pouţívá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku
dvojjazyčný slovník
8.
sestaví jednoduché (ústní i Anglický jazyk písemné) sdělení týkající se situací produktivní řečové souvisejících s ţivotem v rodině, dovednosti škole a probíranými tematickými okruhy
ústní i písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, dopis, charakteristika, pozvánka
8.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty
gramatika uţívaná v souvislosti s probíranými tematickými okruhy: přítomný průběhový čas pro budoucnost; vazba "GOING TO"; stupňování přídavných jmen; příslovce, vyjádření příliš, více neţ dost, hodně, mnoho, vyjádření mít rád; předloţky "on, at, in", předloţky "by a on"; spojka kdyţ s osobou a věcí; porovnání a přirovnání; pořádek slov ve větě
8.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtíţného textu, promluvy i konverzace
reprodukce přiměřeného textu, promluvy, konverzace, vyjadřování odlišností
132
8.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
vyţádá jednoduchou informaci
jednoduchá konverzace na základě probíraných tematických okruhů
8.
Anglický jazyk interaktivní řečové dovednosti
jednoduchým způsobem se domluví v běţných kaţdodenních situacích
nácvik komunikace v běţných kaţdodenních situacích
9.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu
nácvik správného čtení textů přiměřené náročnosti
9.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s vyuţitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky
slovní zásoba dle tematických okruhů: Popis vzhledu a pocitů, Charakteristika, Pravidla souţití mezi lidmi, Návrhy a rady, Sympatie X nesympatie, Očekávání do budoucnosti, Vyjádření se o věcech, stavech a dění v minulosti, Povinnosti, Zájmy, Volný čas, Telefonní hovory, Sliby, Vyjádření souhlasu a nesouhlasu
9.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci
jednoduchá promluva a konverzace na základě probíraných tematických okruhů
9.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu
orientace v přiměřeném textu, práce s textem, porozumění textu, odvozování slovního významu
9.
Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti
pouţívá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku
dvojjazyčný slovník
133
Člověk a společnost
sestaví jednoduché (ústní i Anglický jazyk písemné) sdělení týkající se situací produktivní řečové souvisejících s ţivotem v rodině, dovednosti škole a probíranými tematickými okruhy
ústní i písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, dopis, popis, charakteristika, telefonní hovor, slib, nabídka, poptávka
9.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty
gramatika uţívaná v souvislosti s probíranými tematickými okruhy: prostý minulý čas, slovesa muset a nesmět, muset a nemuset, vyjádření mám?, vyjádření myslím, nemyslím, souhlasím, nesouhlasím, vyjádření měl bys, neměl bys, mohl bys, nemohl bys, prostý budoucí čas; uţívání příslovcí; vyjádření první, druhé podmínky
9.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtíţného textu, promluvy i konverzace
reprodukce přiměřeného textu, promluvy, konverzace, vyjadřování odlišností
9.
Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti
vyţádá jednoduchou informaci
jednoduchá konverzace na základě probíraných tematických okruhů
9.
Anglický jazyk interaktivní řečové dovednosti
jednoduchým způsobem se domluví v běţných kaţdodenních situacích
nácvik komunikace v běţných kaţdodenních situacích
9.
134
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika - 1. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
1.
Matematika číslo a početní operace
čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, uţívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti
obor přirozených čísel do 20 - čtení, zapisování a porovnávání
1.
Matematika číslo a početní operace
uţívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose
číselná osa (čísla do 20)
1.
Matematika číslo a početní operace
provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly
sčítání a odčítání přirozených čísel do 20 bez přechodu přes 10
1.
Matematika číslo a početní operace
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace
úlohy se sčítáním a odčítáním přirozených čísel do 20 bez přechodu přes 10
1.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času
1.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
popisuje jednoduché závislosti z praktického ţivota
1.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel
zná pojmy: před, hned před, za, hned za, mezi
číselná řada
1.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci
rozezná, pojmenuje a vymodeluje základní rovinné útvary
rovinné útvary - trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh
správně pojmenovává části dne
učivo
části dne
slovní úlohy v oboru přirozených čísel do 20
135
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Prvouka
1.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky
2.
Matematika číslo a početní operace
pouţívá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků
obor přirozených čísel do 100
2.
Matematika číslo a početní operace
čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, uţívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti
obor přirozených čísel do 100
2.
Matematika číslo a početní operace
uţívá lineární uspořádání;zobrazí číslo na číselné ose
číselná osa (čísla do 100)
2.
Matematika číslo a početní operace
provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly
sčítání a odčítání přirozených čísel do 100; násobení v oboru do 100
2.
Matematika číslo a početní operace
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace
úlohy se sčítáním a odčítáním přirozených čísel do 100
2.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času
jednotky času
2.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
popisuje jednoduché závislosti z praktického ţivota
slovní úlohy z nácviku ţivota v oboru přirozených čísel do 100
2.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel
logické řady
2.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci
rovinné útvary - trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh; lomená čára, přímka, úsečka; tělesa - kvádr, krychle, jehlan, koule
vizuálně porovná velikost rovinných útvarů
136
rovinné útvary - trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh
2.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky
jednotky délky; měření a porovnávání délky úsečky
2.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině
osová souměrnost
3.
Matematika číslo a početní operace
pouţívá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků
obor přirozených čísel do 1000, násobení a dělení
3.
Matematika číslo a početní operace
čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, uţívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti
obor přirozených čísel do 1000
3.
Matematika číslo a početní operace
uţívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose
číselná osa (čísla do 1000)
3.
Matematika číslo a početní operace
provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly
sčítání a odčítání, násobení a dělení - jednoduché operace
3.
Matematika číslo a početní operace
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace
úkoly se sčítáním a odčítáním, násobením a dělením s přirozenými čísly do 1000
3.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času
převody jednotek času
3.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
popisuje jednoduché závislosti z praktického ţivota
slovní úlohy z praktického ţivota v oboru přirozených čísel do 1000
3.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel
logické řady
137
3.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci
rovinné útvary - trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh; lomená čára, přímka, úsečka; tělesa - kvádr, rychle, jehlan, koule
3.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky
rýsování přímek a úseček, jednotky délky, měření úseček
3.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině
osová souměrnost, čtvercová síť
4.
Matematika číslo a početní operace
vyuţívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení
komutativnost a asociativnost sčítání a násobení
4.
Matematika číslo a početní operace
provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel
sčítání, odčítání, násobení, dělení přirozených čísel do 1 000 000, dělení jednociferným dělitelem; zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa
4.
Matematika číslo a početní operace
zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel
zaokrouhlování, odhad a kontrola výpočtu; vztahy mezi sčítáním a odčítáním v oboru přirozených čísel do 1 000 000
4.
Matematika číslo a početní operace
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel
slovní úlohy v oboru přirozených čísel do 1 000 000
4.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
vyhledává, sbírá a třídí data
tabulky a diagramy
4.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy
jednoduché tabulky a diagramy
4.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kruţnici); uţívá jednoduché konstrukce
čtverec, obdélník, trojúhelník, kruţnice
138
4.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran
úsečka; jednotky délky
4.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
sestrojí rovnoběţky a kolmice
přímka, polopřímka, rovnoběţky, různoběţky, kolmice
4.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru
osová souměrnost
4.
Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy
řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichţ řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky
problémové úkoly
5.
Matematika číslo a početní operace
vyuţívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení
komutativnost a asociativnost sčítání a násobení
5.
Matematika číslo a početní operace
provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel
sčítání, odčítání, násobení, dělení přirozených čísel přes 1 000 000, dělení dvojciferným dělitelem; zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa
5.
Matematika číslo a početní operace
zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel
zaokrouhlování, odhad a kontrola výpočtu; vztahy mezi sčítáním a odčítáním v oboru přirozených čísel nad 1 000 000
5.
Matematika číslo a početní operace
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel
slovní úlohy v celém oboru přirozených čísel
5.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
vyhledává, sbírá a třídí data
tabulky, diagramy, grafy
139
5.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy
jednoduché tabulky a diagramy
5.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kruţnici); uţívá jednoduché konstrukce
narýsuje čtverec, obdélník, trojúhelník, kruţnici; pozná kvádr, krychli, jehlan, kouli, kuţel, válec
5.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran
úsečka; jednotky délky; obvody trojúhelníku, čtverce, obdélníku a mnohoúhelníku
5.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
sestrojí rovnoběţky a kolmice
rovnoběţky a kolmice
5.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a uţívá základní jednotky obsahu
obsah čtverce a obdélníku; jednotky obsahu
5.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru
osová souměrnost; souměrné útvary
5.
Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy
řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichţ řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky
problémové úkoly, slovní úlohy, číselné a obrázkové řady, magické čtverce, prostorová představivost
140
Člověk a jeho svět
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika – 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
6.
Matematika číslo a proměnná
provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; uţívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu
6.
Matematika číslo a proměnná
zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně vyuţívá kalkulátor
zaokrouhlování racionálních čísel kladných desetinných čísel
6.
Matematika číslo a proměnná
modeluje a řeší situace s vyuţitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel
dělitelnost přirozených čísel, největší společný dělitel a nejmenší společný násobek přirozených čísel
Matematika číslo a proměnná
uţívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek - část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)
vztah celek část v oboru přirozených čísel
6.
Matematika číslo a proměnná
analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel
jednoduché problémy - řešení pomocí zvládnutých početních postupů a operací
6.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data
vyhledávání a zpracovávání dat v oboru kladných celých a racionálních čísel
6.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
porovnává soubory dat
aritmetický průměr; slovní úlohy
6.
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák: provádí početní operace v oboru kladných celých a racionálních čísel
141
učivo
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
přirozená čísla (početní operace: sčítání, odčítání, násobení, dělení), racionální čísla - kladná desetinná čísla (početní operace: sčítání, odčítání, násobení, dělení)
Fyzika
6.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů
slovní úlohy
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
zdůvodňuje a vyuţívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; vyuţívá potřebnou matematickou symboliku
druhy úhlů; vzdálenost bodu od přímky, trojúhelníková nerovnost
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
charakterizuje a třídí základní rovinné útvary
čtverec, obdélník, trojúhelník, kruţnice; typy úhlů; úsečka, přímka, polopřímka
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
určuje velikost úhlu měřením a výpočtem
měření, sčítání a odčítání velikosti úhlů
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů
obvod a obsah čtverce a obdélníku, odvod trojúhelníku, jednotky délky a obsahu, převody jednotek délky a obsahu
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí rovinné útvary
čtverec, obdélník, trojúhelník, kruţnice, osa úsečky, osa úhlu; kruţnice opsaná a vepsaná trojúhelníku, trojúhelník - výška, těţnice
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově a středově souměrný útvar
osová souměrnost
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti
krychle, kvádr - objem a povrch
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
odhaduje a vypočítá objem a povrch těles
jednotky objemu
142
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí sítě základních těles
síť tělesa - krychle, kvádr
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině
náčrt a obraz krychle a kvádru
6.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s vyuţitím osvojeného matematického aparátu
aplikační geometrické úlohy odvod, obsah čtverce, obdélníku, obvod trojúhelníku, objem, povrch krychle a kvádru
6.
Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy
uţívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací
problémové slovní úlohy s vyuţitím osvojených matematických znalosti (číselné a obrázkové analogie; číselné a logické řady)
6.
Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy
řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí
logické a netradiční geometrické úlohy
7.
Matematika číslo a proměnná
provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; uţívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu
7.
Matematika číslo a proměnná
zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně vyuţívá kalkulátor
zaokrouhlování celých a racionálních čísel
7.
Matematika číslo a proměnná
modeluje a řeší situace s vyuţitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel
úpravy zlomků; početní operace se zlomky
7.
Matematika číslo a proměnná
uţívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek - část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)
vztah celek část - poměr, zlomek, desetinné číslo, procento, trojčlenka, přímá a nepřímá úměrnost
7.
Matematika číslo a proměnná
řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky map a plánů
měřítko map a plánů
provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel
143
celá čísla (početní operace: sčítání, odčítání, násobení, dělení), racionální čísla (početní operace: sčítání, odčítání, násobení, dělení)
Zeměpis
7.
Matematika číslo a proměnná
řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, ţe procentová část je větší neţ celek)
procenta
7.
Matematika číslo a proměnná
analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel
jednoduché problémy - řešení pomocí zvládnutých početních postupů a operací
7.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data
vyhledávání a zpracovávání dat v oboru celých a racionálních čísel
7.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
porovnává soubory dat
tabulky, grafy, slovní úlohy
7.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti
přímá a nepřímá úměrnost
7.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem
přímá, nepřímá úměrnost - tabulka, rovnice, graf
7.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů
slovní úlohy
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
charakterizuje a třídí základní rovinné útvary
shodnost trojúhelníků, věty sss, sus, usu; rovnoběţník, lichoběţník
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
určuje velikost úhlu měřením a výpočtem
shodnost trojúhelníků (věty sss, sus, usu)
144
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů
obsah trojúhelníku, obsah a obvod rovnoběţníku a lichoběţníku
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí rovinné útvary
čtverec, obdélník, trojúhelník, kruţnice, rovnoběţník, lichoběţník; konstrukční úlohy - trojúhelník (věty sss, sus, usu), konstrukční úlohy rovnoběţník, lichoběţník
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
uţívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků
věty o shodnosti trojúhelníků
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově a středově souměrný útvar
osová souměrnost, středová souměrnost
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti
kolmé hranoly
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
odhaduje a vypočítá objem a povrch těles
objem a povrch kolmých hranolů
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí sítě základních těles
síť tělesa - kolmý hranol
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině
náčrt kolmého hranolu
7.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s vyuţitím osvojeného matematického aparátu
aplikační geometrické úlohy obsah trojúhelníku, obvod, obsah rovnoběţníku a lichoběţníku, povrch a objem hranolu
145
Výtvarná výchova
7.
Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy
uţívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací
problémové slovní úlohy s vyuţitím osvojených matematických znalosti
7.
Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy
řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí
logické a netradiční geometrické úlohy
8.
Matematika číslo a proměnná
provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; uţívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu
druhá mocnina a odmocnina racionálních čísel
8.
Matematika číslo a proměnná
zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně vyuţívá kalkulátor
zaokrouhlování racionálních čísel při odmocňování a umocňování
8.
Matematika číslo a proměnná
matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním
výrazy (sčítání, odčítání, násobení)
8.
Matematika číslo a proměnná
formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav
lineární rovnice, řešení slovních úloh
8.
Matematika číslo a proměnná
analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel
jednoduché problémy - řešení pomocí zvládnutých početních postupů a operací
8.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data
vyhledávání a zpracovávání dat v oboru reálných čísel
8.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
porovnává soubory dat
základy statistiky, slovní úlohy
146
8.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů
slovní úlohy
8.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
zdůvodňuje a vyuţívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; vyuţívá potřebnou matematickou symboliku
Pythagorova věta
8.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
charakterizuje a třídí základní rovinné útvary
kruţnice, kruh
8.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů
obvod kruţnice, obvod a obsah kruhu
8.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
vyuţívá pojem mnoţina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh
konstrukční úlohy - trojúhelník, čtyřúhelník
8.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí rovinné útvary
konstrukční úlohy - trojúhelník, čtyřúhelník, kruţnice, Thaletova věta
8.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti
válec
8.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
odhaduje a vypočítá objem a povrch těles
objem a povrch válce
8.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí sítě základních těles
síť tělesa - válce
147
8.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině
načrtne válec
8.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s vyuţitím osvojeného matematického aparátu
aplikační geometrické úlohy - objem a povrch válce; Pythagorova věta
8.
Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy
uţívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací
problémové slovní úlohy s vyuţitím osvojených matematických znalostí
8.
Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy
řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí
logické a netradiční geometrické úlohy
9.
Matematika číslo a proměnná
řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, ţe procentová část je větší neţ celek)
základy finanční matematiky
9.
Matematika číslo a proměnná
matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním
výrazy - dělení
9.
Matematika číslo a proměnná
formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav
rovnice s neznámou ve jmenovateli, soustava lineárních rovnice, řešení slovních úloh
9.
Matematika číslo a proměnná
analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel
jednoduché problémy - řešení pomocí zvládnutých početních postupů a operací
9.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data
vyhledávání a zpracovávání dat v oboru reálných čísel
148
Výtvarná výchova
9.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
porovnává soubory dat
slovní úlohy
9.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti
přímá a nepřímá úměrnost
9.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem
lineární a nelineární funkce
9.
Matematika závislosti, vztahy a práce s daty
matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů
slovní úlohy
9.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
charakterizuje a třídí základní rovinné útvary
podobnost trojúhelníků, věty o podobnosti trojúhelníků
9.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
určuje velikost úhlu měřením a výpočtem
goniometrické funkce, výpočet velikosti úhlu
9.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí rovinné útvary
vyuţití osvojených poznatků z geometrie v konstrukčních úlohách
9.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
uţívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků
podobnost trojúhelníků, věty o podobnosti trojúhelníků
9.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti
jehlan, kuţel, koule
149
9.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
odhaduje a vypočítá objem a povrch těles
objem a povrch - jehlan, kuţel, koule
9.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí sítě základních těles
síť tělesa - jehlan, kuţel
9.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině
náčrt jehlanu, kuţelu, koule
9.
Matematika geometrie v rovině a v prostoru
analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s vyuţitím osvojeného matematického aparátu
aplikační geometrické úlohy - objem a povrch jehlanu, kuţelu, koule; goniometrické fce
9.
Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy
uţívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací
problémové slovní úlohy s vyuţitím osvojených matematických znalostí
9.
Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy
řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí
logické a netradiční geometrické úlohy
150
Výtvarná výchova
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika - 1. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
5.
Informatika základy práce s počítačem
vyuţívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběţnější periferie
5.
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
učivo
umí vytvořit svůj účet, přihlásit se ke školní LAN a změnit své heslo
vytváření účtů ve školní LAN
Informatika základy práce s počítačem
orientuje se v pojmech: tlačítko Start, okno, plocha, lišta
Základy OS Windows, další OS
5.
Informatika základy práce s počítačem
ví, co je periferie, umí ji připojit k počítači
CPU a periferie; hardware a software, vývoj techniky; teorie počítačových sítí
5.
Informatika základy práce s počítačem
seznamuje se s ovládáním počítače pomocí klávesnice a počítačové myši
klávesnice, počítačová myš
5.
Informatika základy práce s počítačem
ví, co je adresář (sloţka) a soubor
adresářová struktura
5.
Informatika základy práce s počítačem
je seznámen se historií OS
DOS, UNIX, Windows, Linux, MacOS
5.
Informatika základy práce s počítačem
zná řád učebny informatiky, chrání své zdraví při práci s PC
ochrana při práci s PC, řád učebny informatiky, bezpečnost v učebně
5.
Informatika základy práce s počítačem
respektuje pravidla bezpečné práce s hardwarem i softwarem
počítačová kriminalita; negativní vlivy PC - zrak, duševní hygiena, patologické jevy
5.
Informatika základy práce s počítačem
zná rizika i klady počítačové zábavy
počítačové hry
5.
Informatika základy práce s počítačem
ví, jak ochránit software
teorie virů
respektuje pravidla bezpečné práce s hardwarem i softwarem a postupuje poučeně v případě jejich závady
chrání data před poškozením, ztrátou a zneuţitím
151
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Člověk a jeho svět
5.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
5.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
5.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
5.
při vyhledávání informací na internetu pouţívá jednoduché a vhodné cesty
orientuje se v pojmech: internet, browser, provider, e-mail
internet - historie, sluţby internetu, e-mail; browsery, provider
má představu, jak vzniká internetová stránka
vznik internetové stránky - základní informace
vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích
vyhledává potřebné informace pomocí internetu
metody a nástroje vyhledávání informací
Informatika vyhledávání informací a komunikace
komunikuje pomocí internetu či jiných běţných komunikačních zařízení
umí vyuţít internet jako prostředek komunikace
e-mail - zaloţení, vyuţití, bezpečnost; SMS brány, VoIP, chaty
5.
Informatika zpracování a vyuţití informací
pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru
umí spustit textový editor, ovládá základy editace textu a jeho uloţení
textový editor - pojmy, editace (písma, záhlaví, zápatí), editační klávesy, tisk - laser, inkoust, páska
5.
Informatika zpracování a vyuţití informací
zná základní typografická pravidla
typografická pravidla
5.
Informatika zpracování a vyuţití informací
umí spustit grafický editor, vytvořit jednoduchý obrázek a uloţit ho
grafika - grafické programy, program Malování - základy
5.
Informatika zpracování a vyuţití informací
umí v jednoduchém editoru upravit fotografii
zpracování fotografií
152
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
6.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závaţnost a vzájemnou návaznost
6.
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
učivo
dodrţuje zásady bezpečnosti práce s hardwarem a softwarem
rozdělení malware
Informatika vyhledávání informací a komunikace
umí rozdělit programovací jazyky
programovací jazyky - Basic, Pascal, C, Java, PHP
6.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
tvoří internetovou stránku
základy tvorby internetové stránky
6.
Informatika zpracování a vyuţití informací
umí porovnat OO a MS Word
OpenOffice Writer X MS Word; přípony souborů
6.
Informatika zpracování a vyuţití informací
zná základy práce s Writerem
Writer - menu, jednoduchá tabulka, vkládání objektů, oprava pravopisu, úprava stránky
6.
Informatika zpracování a vyuţití informací
zná základy práce s tabulkovým procesorem
OpenOffice Calc X MS Excel; Calc buňka, řádek, sloupec formátování; grafy v tabulkových procesorech
6.
Informatika zpracování a vyuţití informací
zná základy práce s vektorovou grafikou
grafické programy, zpracování fotografií, program Zoner Callisto základní ovládání
6.
Informatika zpracování a vyuţití informací
uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem
tvoří jednoduchou prezentaci
pojmy - snímek, animace, poutavá prezentace - pravidla, přechody snímků
6.
Informatika zpracování a vyuţití informací
pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví
analyzuje závaţnost společensky patologických jevů v oblasti IT
počítačová kriminalita - pojmy (hacker, cracker), negativní vlivy PC
ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a vyuţívá vhodných aplikací
153
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Výchova ke zdraví
6.
Informatika zpracování a vyuţití informací
6.
zpracuje a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě
umí uţít program Acrobat Reader, chápe jeho výhody
Acrobat Reader - formát
Informatika zpracování a vyuţití informací
orientuje se v kapacitě a druzích datových nosičů
byty, bity, hexadecimální a binární soustava; co se ukládá na nosiče a jak
6.
Informatika zpracování a vyuţití informací
umí zpracovat datové formáty zvukových souborů
zvuky, hudba - zpravování, střih, formáty, komprese
6.
Informatika zpracování a vyuţití informací
pracuje s CAD programem Architekt 3D
CAD, program Architekt 3D
7.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
rozlišuje klady a zápory různých způsobů propojení PC - TVP
hardware X software - opakování, IO přípojky, topologie sítí
7.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
ví, jak chránit svůj počítač před digitálním nebezpečím
teorie virů
7.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
umí poskytnout první pomoc při úrazu elektrickým proudem
bezpečnost v učebně informatiky
7.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
zná postup při řešení havarijních situací spojených s ICT
hašení v případě poţáru
7.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
pomocí konfigurátorů sestaví PC z komponentů; orientuje se v cenách jednotlivých komponent
konfigurace PC sestavy
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
pracuje s programy pro správu souborů
adresářová struktura
ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závaţnost a vzájemnou návaznost
ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a vyuţívá vhodných aplikací
154
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
ovládá OS různými periferiemi
speciální klávesy, symboly; klávesnice - funkční klávesy, klávesové zkratky
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
pracuje s tabulkovým procesorem
OpenOffice Calc X MS Excel; Calc buňka, řádek, sloupec formátování; vzorce, funkce, grafy
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
pracuje s daty v tabulkovém procesoru
filtry, řazení dat, automatický formát tabulky, převody, práce s daty, automatické vyplňování, počítání s časovými údaji, odkaz relativní, absolutní
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
umí upravit textový dokument do sloupců
textový editor
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
zálohuje data na přenosná média
nosiče dat
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
připraví prezentaci
návrh prezentace, pravidla pro zajímavou prezentaci
MV Receptivní činnosti Stavba mediálních sdělení
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
tvoří internetovou stránku
internetová stránka - základy WYSWYG, HTML
MV Produktivní činnosti Tvorba mediálního sdělení
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
orientuje se v různých internetových prohlíţečích (browserech)
IE X FireFox
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
chrání svoji poštu před spamem
spam
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
zná jiné způsoby vyuţití e-mailu neţ jako poštovní klient
e-mail - adresa, práce se schránkou, vyuţití, bezpečnost
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
zná pojmy snímek, animace, přechod snímku
OpenOffice Impress, pojmy snímek, animace
7.
Informatika zpracování a vyuţití informací
umí ovládat prezentační programy
OpenOffice Impress X MS PowerPoint
uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem
pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví
zpracuje a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě
155
8.
Informatika vyhledávání informací a komunikace
ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závaţnost a vzájemnou návaznost
historie internetu
MV Receptivní činnosti Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality MV Receptivní činnosti Fungování a vliv médií ve společnosti MV Receptivní činnosti vnímání autora mediálního sdělení
8.
Informatika zpracování a vyuţití informací
pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví
média a společnost
8.
Informatika zpracování a vyuţití informací
pouţívá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji
informace - historický vývoj informace; typy počítacích strojů v historickém kontextu
8.
Informatika zpracování a vyuţití informací
8.
Informatika rozšiřující učivo
8.
Informatika rozšiřující učivo
8.
Informatika rozšiřující učivo
zpracuje a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě
zpracování zvuku, obrazu a pohyblivého obrazu
vytvoří jednoduchý program v konkrétním jazyce
základy programování v konkrétním jazyce
počítače jako prostředek usnadnění orientuje se v historických, práce, vývoj softwaru; počítač jako současných a orientačně i nástroj přenosu informací; počítač a budoucích moţnostech vyuţívání věda - simulace přírodních jevů; počítačů počítač a umění, umělecký design chápe rozdíl mezi analogovou a digitální technikou
156
analogová a digitální technika
MV Receptivní činnosti Stavba mediálních sdělení MV Produktivní činnosti Tvorba mediálního sdělení MV Produktivní činnosti Práce v realizačním týmu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Prvouka - 1. stupeň ročník
vyučovací předmět
1.
Prvouka místo, kde ţijeme
1.
Prvouka místo, kde ţijeme
1.
výstup z RVP ţák: vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší moţná nebezpečí v nejbliţším okolí
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
učivo
zná adresu svého bydliště, pojmenovává sousední obce
místo, kde bydlím, adresa
začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě)
rozlišuje, zda jeho obec (místo školy) je, nebo není součástí Prahy; ví, jak správně a bezpečně dojít do školy
cesta do školy
Prvouka místo, kde ţijeme
rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost
zná přírodu v okolí bydliště a školy
rozmanitost přírody v okolí bydliště
1.
Prvouka lidé kolem nás
rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi
zná pojmy otec, matka, babička, dědeček, sestra, bratr a přiřazuje je ke členům své rodiny
rodina, rodiče
1.
Prvouka lidé kolem nás
odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností
má představu o zaměstnání svých rodičů
zaměstnání rodičů
1.
Prvouka lidé kolem nás
projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spoluţáků, jejich přednostem i nedostatkům
vnímá nápadné odlišnosti lidí, spoluţáků, toleruje je
člověk mezi lidmi
1.
Prvouka lidé a čas
vyuţívá časové údaje při řešení různých situací v denním ţivotě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti
orientuje se v pojmech minulost, přítomnost, budoucnost; ve dnech v týdnu a částech dne
lidé a čas, dny v týdnu, den a jeho části
157
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
OSV Sociální rozvoj poznávání lidí (vzájemné poznávání se ve skupině), mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy)
Český jazyk a literatura
Prvouka lidé a čas
pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije
rozliší "starou" a "novou" část Satalic
historické centrum obce
1.
Prvouka lidé a čas
uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, souţití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost
orientuje se v pojmech práce a volný čas
práce, zábava; práce a volný čas
1.
Prvouka rozmanitost přírody
pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích
pozoruje viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích
příroda a její znaky
1.
Prvouka rozmanitost přírody
roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě
rozlišuje zvířata domácí a volně ţijící; rozlišuje zvířata chovaná pro uţitek a domácí mazlíčky
domácí zvířata a jejich mláďata; volně ţijící zvířata
1.
Prvouka člověk a jeho zdraví
uplatňuje základní hygienické, reţimové a jiné zdravotně preventivní návyky s vyuţitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví
rozlišuje čas určený k práci a odpočinku; zná základní hygienická pravidla a dodrţuje je
hygiena, výţiva, duševní hygiena; denní reţim; části těla; zdraví, nemoc
1.
Prvouka člověk a jeho zdraví
dodrţuje zásady bezpečného chování tak, aby neohroţoval zdraví své a zdraví jiných
ví, kde hledat první pomoc v případě onemocnění nebo úrazu
první pomoc
1.
Prvouka člověk a jeho zdraví
chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby poţádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě
1.
Prvouka člověk a jeho zdraví
uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu
zná pravidla bezpečného chování na chodníku, v obytné zóně a při přecházení komunikace
cesta do školy, pravidla účastníků silničního provozu
1.
Prvouka člověk a jeho zdraví
reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech
chová se adekvátně při nácviku evakuace školní budovy
nácvik chování při mimořádných událostech, evakuace
1.
osobní bezpečí
158
Prvouka místo, kde ţijeme
vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší moţná nebezpečí v nejbliţším okolí
vyhledává v plánu a zakresluje do něj orientační body
bydliště, prostředí domova
2.
Prvouka místo, kde ţijeme
začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě)
všímá si okolí svého bydliště a školy, rozezná proměny obce
naše obec
2.
Prvouka místo, kde ţijeme
rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost
rozlišuje charakteristické znaky pro města a vesnice
město, vesnice
2.
Prvouka lidé kolem nás
rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi
rozlišuje příbuzenské vztahy v širší rodině
blízcí příbuzní
2.
Prvouka lidé kolem nás
odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností
2.
EMV Vztah člověka k prostředí naše obec; prostředí a zdraví
zaměstnání lidí
2.
Prvouka lidé kolem nás
projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spoluţáků, jejich přednostem i nedostatkům
seznamuje se se znaky jiných kultur, všímá si odlišností kulturních i sociálních, toleruje je
mezilidské vztahy, vzájemná úcta, pomoc
2.
Prvouka lidé a čas
vyuţívá časové údaje při řešení různých situací v denním ţivotě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti
porovnává, jak se ţilo kdysi a dnes; formuluje představy o své budoucnosti
čas a lidé, průběh lidského ţivota, etapy - minulost, současnost, budoucnost; rok a jeho fáze
2.
Prvouka lidé a čas
pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije
stará a nová část obce
159
OSV Sociální rozvoj poznávání lidí (vzájemné poznávání se ve skupině, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech), mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy)
2.
Prvouka lidé a čas
uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, souţití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost
2.
Prvouka rozmanitost přírody
pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích
2.
Prvouka rozmanitost přírody
roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě
Prvouka rozmanitost přírody
provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů
2.
Prvouka člověk a jeho zdraví
uplatňuje základní hygienické, reţimové a jiné zdravotně preventivní návyky s vyuţitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví
2.
Prvouka člověk a jeho zdraví
dodrţuje zásady bezpečného chování tak, aby neohroţoval zdraví své a zdraví jiných
2.
Prvouka člověk a jeho zdraví
chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby poţádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě
učí se vyhodnocovat nebezpečnost situace ve styku s neznámými lidmi
lidé známí, neznámí, nebezpečí při styku s neznámými lidmi
2.
Prvouka člověk a jeho zdraví
uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu
zná pravidla chování v dopravních prostředcích a chování na silnici
doprava, dopravní prostředky, chodec, cyklista, chování na silnici, dopravní značky v místě bydliště
2.
vnímá, popisuje souţití generací
jak lidé dříve ţili; minulost, současnost, budoucnost
pozoruje a popisuje proměny přírody v jednotlivých měsících
roční období, měsíce v roce
doma chovaní ţivočichové, ţivočichové ve známé lokalitě
provádí jednoduché pokusy s vodou
rozlišuje jednotlivé části lidského těla a učí se o ně pečovat
podoby vody
lidské tělo - části těla, hlavy, orgány, smysly; péče o zdraví zdravá výţiva, reţim dne, volný čas, nemoc, úraz, první pomoc
první pomoc
160
Výtvarná výchova, Praktické činnosti
OSV Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání (cvičení smyslového vnímání); OSV Osobnostní rozvoj sebepoznání a sebepojetí (moje tělo)
Prvouka člověk a jeho zdraví
reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech
Prvouka místo, kde ţijeme
vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší moţná nebezpečí v nejbliţším okolí
místo, kde ţijeme, domov, orientace v místě bydliště
3.
Prvouka místo, kde ţijeme
začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě)
naše město
3.
Prvouka místo, kde ţijeme
rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost
krajina v okolí domova, typ krajiny
3.
Prvouka lidé kolem nás
rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi
rodina, významné události v rodině
3.
Prvouka lidé kolem nás
odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností
věci a činnosti kolem nás
2.
3.
chová se adekvátně při nácviku evakuace
nácvik chování při mimořádných událostech, evakuace
3.
Prvouka lidé kolem nás
projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spoluţáků, jejich přednostem i nedostatkům
vztahy mezi lidmi, tolerance, úcta
3.
Prvouka lidé a čas
vyuţívá časové údaje při řešení různých situací v denním ţivotě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti
lidé a čas, orientace v čase; jak ţili lidé dříve
161
EMV Vztah člověka k prostředí naše obec (příroda obce)
MKV Kulturní diference jedinečnost kaţdého člověka a jeho individuální zvláštnosti, respektování zvláštností etnik ţijících v místě školy OSV Sociální rozvoj poznávání lidí (hledání výhod v odlišnostech)
Prvouka lidé a čas
pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije
historie obce, kronika, znak obce
3.
Prvouka lidé a čas
uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, souţití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost
lidská činnost a tvořivost, práce a volný čas, lidské výroby
3.
Prvouka rozmanitost přírody
roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě
ţivá a neţivá příroda
3.
Prvouka rozmanitost přírody
provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů
skupenství látek
3.
Prvouka člověk a jeho zdraví
uplatňuje základní hygienické, reţimové a jiné zdravotně preventivní návyky s vyuţitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví
lidské tělo, stavba těla, uvědomělá péče o zdraví; prevence
3.
Prvouka člověk a jeho zdraví
dodrţuje zásady bezpečného chování tak, aby neohroţoval zdraví své a zdraví jiných
první pomoc
3.
Prvouka člověk a jeho zdraví
chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby poţádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě
osobní bezpečnost, komunikace s dospělými
3.
Prvouka člověk a jeho zdraví
uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu
druhy dopravních značek, světelné signály, chodec, cyklista
3.
162
EMV Základní podmínky ţivota význam vody pro lidské aktivity
3.
Prvouka člověk a jeho zdraví
reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech
nácvik chování při mimořádných událostech, evakuace
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět - 1. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
4.
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
učivo
realizace průřezových témat
určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině státu
obec (město) - části, poloha v krajině, minulost a současnost, význačné budovy, doprava; místní krajina; okolní krajina
VDO Formy participace občanů obec jako základní jednotka samosprávy státu
4.
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě
Česká republika; světové strany
4.
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí
rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky
typy map, orientace na mapě ČR
4.
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického
v ČR vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického
regiony ČR, Praha a vybrané oblasti ČR: krajina - zemský povrch a jeho tvary, vodstvo, rostlinstvo, ţivočichové, druhy půd, vzájemné působení lidí a krajiny, surovinové zdroje, ochrana prostředí
4.
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
zprostředkuje ostatním zkušenosti, záţitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob ţivota a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích
zprostředkuje ostatním zkušenosti, záţitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob ţivota a přírodu v naší vlasti
vyprávění, popis, referát o regionech ČR
163
mezipředmětové vztahy
EMV Ekosystémy les, pole, voda
Český jazyk a literatura
4.
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam
hlavní orgány státní moci, státní symboly, státní správa a samospráva
4.
Člověk a jeho svět lidé kolem nás
vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodrţuje pravidla pro souţití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)
rodina, souţití lidí; mezilidské vztahy, komunikace, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým
OSV Sociální rozvoj mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy)
chování lidí - vlastnosti lidí, pravidla slušného chování
OSV Sociální rozvoj kooperace a kompetice (rozvoj individuálních dovedností - seberegulace v situaci nesouhlasu), OSV Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti (dovednosti při řešení problémů) VDO Občan, občanská společnost a stát občan jako odpovědný člen společnosti
4.
Člověk a jeho svět lidé kolem nás
rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu řešení se spoluţáky
4.
Člověk a jeho svět lidé kolem nás
rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se uţ tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy
základní lidská práva, práva a povinnosti dítěte, práva a povinnosti ţáků školy , školní řád
4.
Člověk a jeho svět lidé kolem nás
orientuje se v základních formách vlastnictví; pouţívá peníze v běţných situacích
vlastnictví - soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný, nehmotný majetek; peníze; duševní vlastnictví - kultura
4.
Člověk a jeho svět lidé kolem nás
poukáţe v nejbliţším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne moţnosti zlepšení ţivotního prostředí obce (města)
problémy ţivotního prostředí v obci
4.
Člověk a jeho svět lidé a čas
pracuje s časovými údaji a vyuţívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy
orientace v čase, dějiny jako časový sled událostí, letopočet
164
Český jazyk a literatura
4.
Člověk a jeho svět lidé a čas
vyuţívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek
4.
Člověk a jeho svět lidé a čas
rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s vyuţitím regionálních specifik
současnost a minulost v našem ţivotě
4.
Člověk a jeho svět lidé a čas
srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob ţivota a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s vyuţitím regionálních specifik
regionální památky; báje, mýty, pověsti
4.
Člověk a jeho svět lidé a čas
objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů
státní svátky a významné dny
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
objevuje a zjišťuje propojenost prvků ţivé a neţivé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka
ţivá a neţivá příroda; skupenství voda, vzduch; vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, sloţení a proudění vzduchu
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí
základní společenstva a vzájemné vztahy mezi organismy v ČR
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
porovnává na základě pozorování základní projevy ţivota na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, vyuţívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy
rostliny, houby, ţivočichové průběh ţivota, stavba těla, význam v přírodě a pro člověka (u významnějších druhů)
4.
4.
4.
165
kulturní instituce; vyuţití informačních zdrojů
Český jazyk a literatura
EMV Ekosystémy voda
4.
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat
ochrana přírody
4.
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
zaloţí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu
jednoduchý pokus - rozpustnost látek
4.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
vyuţívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu ţivota
lidské tělo - ţivotní potřeby a projevy, partnerství, rodina
4.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob
reţim dne; pitný, pohybový reţim, vlivy reklamy
4.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohroţujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události
základy první pomoci
4.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek
návykové látky
4.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou
zdravé návyky, nácvik první pomoci, důleţitá telefonní čísla
166
OSV Osobnostní rozvoj psychohygiena (dobrá organizace času) OSV Osobnostní rozvoj seberegulace a sebeorganizace (organizace vlastního času, plánování učení)
4.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc
první pomoc
4.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku
osobní bezpečí, dopravní výchova, ohleduplné chování k druhému pohlaví
5.
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě
Evropa; světové strany
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí
typy map, orientace na mapě Evropy a polokoulí
5.
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického
5.
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
zprostředkuje ostatním zkušenosti, záţitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob ţivota a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích
5.
Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme
rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam
5.
v Evropě vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického
rozlišuje hlavní orgány státní moci v některých zemích EU
167
Evropa: krajina - zemský povrch a jeho tvary, vodstvo, rostlinstvo, ţivočichové, druhy půd, vzájemné působení lidí a krajiny, surovinové zdroje, ochrana prostředí; Evropa a svět - kontinenty, evropské státy, státy EU, cestování
EMV Ekosystémy moře (druhová odlišnost) VME Objevujeme Evropu a svět naše vlast a Evropa
vyprávění, popis, referát o ţivotě v cizích zemích
VMEGS Evropa a svět nás zajímá rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa
základy organizace EU
VMEGS Objevujeme Evropu a svět Evropa a svět, státní a evropské symboly
5.
Člověk a jeho svět lidé kolem nás
vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodrţuje pravidla pro souţití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)
chování lidí, principy demokracie; podoby a projevy kultury, kulturní chování, kulturní instituce, společný "evropský dům"
OSV Sociální rozvoj mezilidské vztahy (vztahy a naše třída) MKV Lidské vztahy udrţovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci
5.
Člověk a jeho svět lidé kolem nás
rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu řešení se spoluţáky
právo a spravedlnost - protiprávní jednání, právní ochrana občanů a majetku, soukromého vlastnictví, duševních hodnot
OSV Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti (problémy v mezilidských vztazích)
5.
Člověk a jeho svět lidé kolem nás
rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se uţ tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy
významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi,
OSV Sociální rozvoj mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy)
5.
Člověk a jeho svět lidé kolem nás
orientuje se v základních formách vlastnictví; pouţívá peníze v běţných situacích
peníze v Evropě a státech EU, právní ochrana soukromého vlastnictví
5.
Člověk a jeho svět lidé kolem nás
poukáţe v nejbliţším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne moţnosti zlepšení ţivotního prostředí obce (města)
základní globální problémy ţivotního prostředí
168
EMV Ekosystémy lidské sídlo, umělý ekosystém EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí doprava a ţivotní prostředí, odpady a hospodaření s odpady EMV Vztah člověka k prostředí náš ţivotní styl
Člověk a jeho svět lidé a čas
pracuje s časovými údaji a vyuţívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy
orientace v čase, dějiny jako časový sled událostí (v evropském kontextu), letopočet, kalendář, generace
Člověk a jeho svět lidé a čas
vyuţívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek
kulturní instituce; vyuţití informačních zdrojů
5.
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
objevuje a zjišťuje propojenost prvků ţivé a neţivé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka
rovnováha v přírodě, likvidace odpadů, člověk a přírodní zdroje
5.
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jakou součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období
Vesmír a Země, sluneční soustava; den a noc, roční období
5.
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí
základní společenstva a vzájemné vztahy mezi organismy ve světě
5.
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
porovnává na základě pozorování základní projevy ţivota na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, vyuţívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy
třídění organismů
5.
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat
ohleduplné chování v přírodě a ochrana přírody, ţivelné pohromy, ekologické katastrofy
5.
5.
169
5.
Člověk a jeho svět rozmanitost přírody
zaloţí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu
jednoduchý stroj, kladka, energie
5.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
vyuţívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu ţivota
lidské tělo - základní stavba a funkce; biologické a psychologické změny v dospívání, pohlavní znaky, základy lidské reprodukce, základy sexuální výchovy, pohlavně přenosné choroby (HIV/AIDS)
5.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
rozlišuje jednotlivé etapy lidského ţivota a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození
vývoj jedince
5.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob
zdravá výţiva, první pomoc, hygiena (vliv reklamy)
5.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohroţujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události
mimořádné události, ochrana člověka
5.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek
návykové látky, závislosti
170
OSV Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění) OSV Osobnostní rozvoj sebepoznání a sebepojetí (moje tělo, co o sobě vím a co ne)
OSV Osobnostní rozvoj psychohygiena (dobrá organizace času) OSV Osobnostní rozvoj seberegulace a sebeorganizace (organizace vlastního času, plánování učení)
5.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou
zdravé návyky, praktický nácvik první pomoci, integrovaný záchranný systém
5.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc
první pomoc
5.
Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví
uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku
osobní bezpečí, krizové situace (šikana, týrání, sexuální zneuţívání apod.), linky bezpečí
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dějepis - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
učivo
realizace průřezových témat
význam kultury a historie, význam zkoumání dějin pro orientaci v současném politickém dění
VMEGS Evropa a svět nás zajímá místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě VMEGS Evropa a svět nás zajímá místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě
Dějepis Člověk v dějinách
uvede konkrétní příklady důleţitosti a potřebnosti dějepisných poznatků
6.
Dějepis Člověk v dějinách
uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromaţďovány
zdroje informací; knihovny, galerie, muzea, internet
6.
Dějepis Člověk v dějinách
orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu
časová osa, historická mapa, chronologie historických epoch
6.
Dějepis Počátky lidské společnosti
charakterizuje ţivot pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu
člověk a společnost v pravěku; lidská existence, neuvědomělá X uvědomělá činnost
6.
171
mezipředmětové vztahy
Informatika, Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura)
6.
Dějepis Počátky lidské společnosti
objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost
rozvojové hospodářství v pravěku a starověku, kolonizace území
6.
Dějepis Počátky lidské společnosti
uvede příklady archeologických kultur na našem území
pravěké nálezy - Přezletice, Věstonice
6.
Dějepis Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury
rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací
nejstarší starověké civilizace Sumer, Babylónie, Egypt
6.
Dějepis Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury
uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví
starověký Egypt, antické Řecko, Řím, Makedonie
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace
6.
Dějepis Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury
demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důleţité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem
antické umění (literatura, divadlo, sochařství, sport); Trója, římské impérium, Izrael jako provincie Říma; antický ideál člověka
VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie
6.
Dějepis Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury
porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie
monarchie, republika, diktatura, antická demokracie; svobodná i otrokářská společnost
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace
rozpad říše západořímské; stěhování národů; křesťanství jako jediná ţivotní jistota
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie
7.
Dějepis Křesťanství a středověká Evropa
popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států
172
VMEGS Evropa a svět nás zajímá místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě
7.
Dějepis Křesťanství a středověká Evropa
porovná základní rysy západoevropské, byzantskoslovanské a islámské kulturní oblasti
germánské kmenové říše, východořímská říše, islámské chalífáty
7.
Dějepis Křesťanství a středověká Evropa
objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech
Velká Morava a český stát (kníţectví, království) jejich vývoj a postavení v Evropě
VMEGS Objevujeme Evropu a svět naše vlast a Evropa
7.
Dějepis Křesťanství a středověká Evropa
vymezí úlohu křesťanství a víry v ţivotě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám
křesťanství jako sjednocující prvek státu, investitura, velké západní schizma, reforma jako hereze, kříţové výpravy
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace VMEGS Jsme Evropané evropská integrace
7.
Dějepis Křesťanství a středověká Evropa
ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury
přísná hierarchie společnosti; kultura středověké společnosti románské a gotické umění a vzdělanost
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace
8.
Dějepis Objevy a dobývání. Počátky nové doby
vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky ţádající reformu církve včetně reakce církve na tyto poţadavky
renesance a humanismus; husitství, reformace
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace
8.
Dějepis Objevy a dobývání. Počátky nové doby
vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní ţivot
rozdělení společnosti podle víry a politických názorů
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace
8.
Dějepis Objevy a dobývání. Počátky nové doby
popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky
zámořské objevy, dobývání světa
8.
Dějepis Objevy a dobývání. Počátky nové doby
objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboţenských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie
český stát jako jeden z mnoha součástí habsburské monarchie
173
VMEGS Objevujeme Evropu a svět naše vlast a Evropa
8.
Dějepis Objevy a dobývání. Počátky nové doby
objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky
třicetiletá válka, spor mezi katolíky a protestanty ve vztahu k politickému uspořádání země
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie
8.
Dějepis Objevy a dobývání. Počátky nové doby
na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus
Rusko, Nizozemí, Anglie, habsburské soustátí
VMEGS Jsme Evropané co Evropu spojuje a co ji rozděluje
8.
Dějepis Objevy a dobývání. Počátky nové doby
rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek
baroko a osvícenství, významné kulturní památky
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace
8.
Dějepis Modernizace společnosti
vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti
vznik manufaktur; Velká francouzská revoluce; průmyslová revoluce v Anglii; vznik USA; industrializace, sociálně náboţenské reformy
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace
8.
Dějepis Modernizace společnosti
objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé
Velká francouzská revoluce; národní hnutí malých a velkých národů, změny státního zřízení, revoluce 19. století jako prostředek řešení politických, sociálních a národnostních problémů
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie
8.
Dějepis Modernizace společnosti
porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů
Národní obrození
VMEGS Objevujeme Evropu a svět naše vlast a Evropa
8.
Dějepis Modernizace společnosti
charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede poţadavky formulované ve vybraných evropských revolucích
řešení sociálních a národnostních problémů v 19. i 20. století
174
Hudební výchova, Výtvarná výchova, Člověk a společnost
Dějepis Modernizace společnosti
na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy
politické proudy (konzervatismus, liberalismus, demokratismus, socialismus), ústava, politické strany, občanská práva
8.
Dějepis Modernizace společnosti
vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií
kulturní, průmyslová, náboţenská, sociální rozrůzněnost doby; kolonialismus
9.
Dějepis Moderní doba
na příkladech demonstruje zneuţití techniky ve světových válkách a jeho důsledky
válečné konflikty 20. století
9.
Dějepis Moderní doba
rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů
mezinárodní politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech 20. století, uspořádání Evropy a úloha USA ve světě
9.
Dějepis Moderní doba
charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět; rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu
totalitní systémy - komunismus, fašismus, nacismus
9.
Dějepis Moderní doba
na příkladech vyloţí antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv
nacistické Německo; Konečné řešení ţidovské otázky
zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a její vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí
1. světová válka, vznik legií, vznik ČSR; 2. světová válka, zahraniční odboj ve Francii, Anglii a Rusku, domácí odboj, partyzáni; politické, mocenské a ekonomické důsledky války
8.
9.
Dějepis Moderní doba
175
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace
VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie
poválečné rozdělení světa, bipolarizace světa; studená válka; země východního bloku; Československo (1948 - 1989), vznik ČR
VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie
Dějepis Rozdělený a integrující se svět
vysvětlí a na příkladech doloţí mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce
EU, NATO, Varšavská smlouva, RVHP
VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie VMEGS Jsme Evropané instituce EU
9.
Dějepis Rozdělený a integrující se svět
posoudí postavení rozvojových zemí
rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět
9.
Dějepis Rozdělený a integrující se svět
prokáţe základní orientaci v problémech současného světa
problémy současnosti; věda, technika, sport; globalizace, terorismus
Dějepis Rozdělený a integrující se svět
vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků
9.
9.
176
Zeměpis
VMEGS Jsme Evropané evropská integrace
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Člověk a společnost - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
objasní účel důleţitých symbolů našeho státu a způsoby jejich pouţívání
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
zhodnotí a na příkladech doloţí význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své moţnosti, jak můţe v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohroţení
pomoc lidem v nouzi, potřební lidé ve společnosti; náhradní výchova
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých ţivotních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem
konflikt a jeho řešení, lidská práva, problémy lidské nesnášenlivosti, význam znalosti cizího jazyka
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám
učivo
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
vyjmenuje důleţité symboly našeho státu
státní svátky, významné dny, státní symboly, pověsti a báje o ČR, zajímavá a památná místa našeho státu, významné osobnosti ČR
Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Hudební výchova
chápe projevy vlastenectví od projevů nacionalismu
pojem vlasti a vlastenectví
Dějepis
respektuje kulturní zvláštnosti, zvyky a tradice
177
kalendář a pranostiky, člověk v rytmu času
Anglický jazyk
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
posoudí a na příkladech doloţí přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci
osobní a neosobní vztahy; pravidla školního ţivota; role jedince v rodině
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk jako jedinec
rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání
rodina, chování jejích členů modelové situace
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých sloţek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manţelství
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
dodrţuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich porušování
vyjmenuje jednotlivé sloţky státní moci
dělení státní moci
práva a povinnosti ţáka ZŠ
objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – manţelství
právní institut manţelství
školní řád; Zákon o rodině; vklad vzdělání pro ţivot, umění učit se
178
VDO Občanská společnost a škola způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot ve škole
6.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady moţných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
respektuje přijatá pravidla souţití mezi vrstevníky a partnery; pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě)
Přírodopis, Zeměpis
ţivotní prostředí v obci
respektuje přijatá pravidla souţití mezi vrstevníky; pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě)
kamarádství, přátelské vztahy, pravidla souţití v širším společenství lidí, v obci
MKV Lidské vztahy důleţitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního kontaktu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví
rodina jako systém, typy rodiny, vztahy v rodině, příbuzenské vztahy a jejich role; harmonické a disharmonické prostředí - jeho vliv na zdraví
MKV Lidské vztahy důleţitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví
tělesné, dušení a sociální zdraví
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví
reţim dne, odpočinek aktivní a pasivní
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
usiluje v rámci svých moţností a zkušeností o aktivní podporu zdraví
význam pohybu pro zdraví, otuţování
179
OSV Osobnostní rozvoj Seberegulace a sebeorganizace (organizace volného času, plánování učení a studia)
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbliţším okolí
podpora zdraví a její formy
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
dává do souvislostí sloţení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých moţností uplatňuje zdravé stravovací návyky
zdravá výţiva, sloţky potravy; vliv stravování na civilizační choroby
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běţnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc
preventivní a lékařská péče; podpora zdraví v obci, dostupnost lékařské péče
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého ţivotního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce
lidské tělo a změny v pubertě a dospívání
Přírodopis
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví
fyzické dospívání
Přírodopis
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a ţivotními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování
šikana, agresivita a jiné projevy násilí; krizová centra a linky důvěry
180
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneuţíváním návykových látek a ţivotní perspektivou mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým
6.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
projevuje odpovědné chování v situacích ohroţení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc
zásady první pomoci, důleţitá telefonní čísla
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
objasní účel důleţitých symbolů našeho státu a způsoby jejich pouţívání
státní symboly, jejich význam
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu
vlastenectví, nacionalismus
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají
zlozvyky; prevence a odstraňování škodlivých návyků (kouření, alkohol)
kultura a umění, kulturní hodnoty, kulturní tradice, kulturní instituce
181
MKV Kulturní diference poznávání vlastního kulturního zakotvení
Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Hudební výchova, Výtvarná výchova
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
zhodnotí a na příkladech doloţí význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své moţnosti, jak můţe v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohroţení
pravidla slušného chování, socializace, sociální skupina; jednotky integrovaného záchranného systému
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různý ţivotních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem
morálka a mravnost, rovnost a nerovnost, sociální rozdíly mezi lidmi
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám
tolerance k národnostním menšinám; náboţenství
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti
diskriminace, rasismus, xenofobie
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
posoudí a na příkladech doloţí přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci
ochrana kulturního a přírodního bohatství ČR
MV masová kultura, prostředky masové Kritické čtení a vnímání komunikace; reklama v mediálních sdělení hromadných sdělovacích pěstování kritického přístupu prostředcích k reklamě
182
OSV Morální rozvoj Hodnoty, postoje, praktická etika (analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot)
VDO Občan, občanská společnost a stát principy souţití s minoritami
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství
rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady
druhy potřeb, vlastnictví, majetek
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství
objasní potřebu dodrţování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání
ochrana vlastnictví
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství
dodrţuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi
peníze a jejich funkce, hospodaření s penězi, rodinný rozpočet, racionální způsoby hospodaření
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých sloţek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro kaţdodenní ţivot občanů
znaky státu, typy a formy státu; státní občanství ČR
rozlišuje sloţky státní moci
sloţky státní moci, jejich orgány a instituce
znaky demokracie
183
VDO Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování demokracie jako protiváha diktatury a anarchie
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
vyloţí smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat kaţdodenní ţivot občanů
volební právo; začlenění do veřejného ţivota
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod
základní lidská práva, úprava lidských práv a práv dětí v dokumentech
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manţelství
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
dodrţuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich porušování
poškozování lidských práv, šikana, diskriminace
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
popíše vliv začlenění ČR do EU na kaţdodenní ţivot občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i moţných způsobů jejich uplatňování
vliv členství v EU na ţivot občana ČR, členské země EU
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimţ má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy
nadnárodní organizace, jejich loga; OSN, NATO, význam spolupráce mezi státy
objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – vlastnictví
184
právo ve vztahu k vlastnictví
VMEGS Evropa a svět nás zajímá naši sousedé v Evropě
Zeměpis
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory
ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy
Zeměpis
7.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i moţné důsledky pro ţivot lidstva
významné globální problémy
Zeměpis, Přírodopis
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
respektuje přijatá pravidla souţití mezi vrstevníky a partnery; pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě)
partnerské vztahy, láska
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního kontaktu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví
třída a sociální skupina
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví
duševní hygiena, asertivita, relaxace
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví
ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, zásady prevence, bezpečné způsoby chování
185
OSV Sociální rozvoj Komunikace (řeč těla, řeč zvuků a slov)
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
usiluje v rámci svých moţností a zkušeností o aktivní podporu zdraví
dodrţování bezpečnosti a ochrany zdraví - bezpečné prostředí ve škole i mimo ni; bezpečnost v dopravě, pravidla silničního provozu
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
dává do souvislostí sloţení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých moţností uplatňuje zdravé stravovací návyky
výţivová hodnota potravy, vliv ţivotních podmínek a způsobu stravování na zdraví, denní stravovací reţim, zdravé stravovací návyky; stres a jeho vztah ke zdraví
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běţnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc
lékařská odborná péče
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého ţivotního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce
rozhodování v oblasti sexuálního chování
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
samostatně vyuţívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím
kompenzační a relaxační techniky a překonávání stresu a únavy
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví
psychické dospívání, změny vztahů k opačnému pohlaví; mezilidské vztahy, komunikace, kooperace
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a ţivotními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování
šikana, bezpečné chování, pohyb v rizikovém prostředí, přítomnost v konfliktních a krizových situacích
186
Tělesná výchova
MKV Lidské vztahy uplatňování principu slušného chování, základní morální normy
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneuţíváním návykových látek a ţivotní perspektivou mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností moţný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi
7.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
projevuje odpovědné chování v situacích ohroţení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí
politická scéna ČR v médiích
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk jako jedinec
objasní, jak můţe realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu ţivota
sebepojetí a sebehodnocení, inteligence, podobnost a odlišnost lidí, vlohy, schopnosti, dovednosti
rizika zneuţívání návykových látek drogy
vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností moţný manipulativní vliv vrstevníků, médií; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi
manipulativní vliv vrstevníků, reklamy
zásady první pomoci, důleţitá telefonní čísla
187
MV Receptivní činnosti Fungování a vliv médií ve společnosti (role médií v politickém ţivotě)
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk jako jedinec
posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překáţek
vůle, potřeby, hodnoty
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk jako jedinec
rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání
charakter, temperament, city
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk jako jedinec
popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru
vnitřní svět člověka, asertivita, paměť, učení, stres a konflikt
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství
rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a sluţeb, uvede příklady jejich součinnosti
ekonomika a cena zboţí, výroba, obchod, sluţby
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství
na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloţí podstatu fungování trhu
trţní hospodářství, nabídka, poptávka
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých sloţek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu
zákonodárná, výkonná, soudní moc
188
OSV Sociální rozvoj Komunikace (asertivní komunikace)
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro kaţdodenní ţivot občanů
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
vyloţí smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat kaţdodenní ţivot občanů
volební systém ČR
VDO Formy participace občanů v politickém ţivotě demokratické volby a politika
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod
Listina základních práv a svobod; ombudsman
MKV Princip sociálního smíru a solidarity otázka lidských práv
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manţelství
právo, morálka, právní vztah
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci
právní odvětví, občanskoprávní vztahy
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
dodrţuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich porušování
protiprávní jednání - druhy, postihy
8.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
popíše vliv začlenění ČR do EU na kaţdodenní ţivot občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i moţných způsobů jejich uplatňování
orgány EU a jejich funkce
Ústava ČR, principy demokracie
189
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
respektuje přijatá pravidla souţití mezi vrstevníky a partnery; pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě)
sebepoznání a sebepojetí, seberegulace; manţelství a rodičovství, komunikace mezi partnery, dialog, umění naslouchat, afektivní a asertivní komunikace, morální rozvoj, rozhodování, zaujímání hodnotových postojů
8.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního kontaktu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví
tělesně a smyslově postiţení jedinci - sociální skupina a vztah k ní
8.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví
bezpečné způsoby chování, ochrana před nemocemi; antikoncepce, umělé přerušení těhotenství - rizika
8.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
dává do souvislostí sloţení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých moţností uplatňuje zdravé stravovací návyky
poruchy příjmu potravy; diety
8.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví
partnerské vztahy
8.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a ţivotními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování
šikana, skryté formy a stupně individuálního násilí a zneuţívání, sexuální kriminalita; sexuální orientace, sexuální deviace, sexuálně přenosné nemoci, rizika předčasných pohlavních styků
8.
190
OSV Osobnostní rozvoj Sebepoznání a sebepojetí (já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; temperament, postoje, hodnoty)
8.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneuţíváním návykových látek a ţivotní perspektivou mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým
8.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností moţný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi
8.
Člověk a společnost (výchova ke zdraví)
projevuje odpovědné chování v situacích ohroţení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc
zásady první pomoci, důleţitá telefonní čísla, ţivelné pohromy, terorismus
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti
zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje
veřejně prospěšné práce
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) člověk jako jedinec
posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překáţek
hodnocení vlastních schopností, dovedností a předpokladů; ţivotní perspektivy a hledání smyslu ţivota
patologické hráčství, závislost na počítačích
vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností moţný manipulativní vliv sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi
191
vliv sekt, působení sekt, manipulativní jednání
MKV Multikulturalita cizí jazyk jako nástroj dorozumění a celoţivotního vzdělávání
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství
objasní potřebu dodrţování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání
autorská práva
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství
dodrţuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi
ochrana majetku - pojištění
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství
vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké sluţby občanům nabízejí
peněţní ústavy, úrok, úvěr, ČNB
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství
rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směřuje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané
státní rozpočet; sociální politika státu, druhy sociálních příspěvků
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství
rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a sluţeb, uvede příklady jejich součinnosti
ekonomika, národní hospodářství
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých sloţek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu
státní občanství
192
Matematika
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
vyloţí smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat kaţdodenní ţivot občanů
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manţelství
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci
pracovní smlouva; občansko-právní vztahy, způsobilost k právním úkonům, právní odpovědnost; fyzická a právnická osoba
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
dodrţuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich porušování
uzavření a rozvázání pracovního poměru
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů
Zákon o rodině, Občanský zákoník, trestní zákoník
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo
rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady
trestné činy a přestupky
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
popíše vliv začlenění ČR do EU na kaţdodenní ţivot občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i moţných způsobů jejich uplatňování
ČR jako součást EU
komunální volby; vyřizování záleţitostí na úřadu
objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – pracovní poměr
193
pracovní poměr; způsoby nabývání majetku
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimţ má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy
nadnárodní společenství, spolupráce mezi státy
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory
globalizace - projevy, klady, zápory
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i moţné důsledky pro ţivot lidstva
problémy současného světa a jejich prezentace v médiích
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady moţných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu
setkání s místními zastupiteli
9.
Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět
uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání
hrozba terorismu ve světě; ochrana obyvatel v případě ohroţení
194
MV Fungování a vliv médií ve společnosti vliv médií na kaţdodenní ţivot
MKV Lidské vztahy vztahy mezi kulturami a konflikty z nich vyplývající
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzika - 2. stupeň 6.
Fyzika látky a tělesa
změří vhodně zvolenými měřidly některé důleţité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa
fyzikální veličiny délka, hmotnost, čas, teplota, objem
6.
Fyzika látky a tělesa
uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, ţe se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí
částicová stavba látek, druhy látek (skupenství)
6.
Fyzika látky a tělesa
vyuţívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů
výpočet a určování hustoty
6.
Fyzika látky a tělesa
změří velikost působící síly
síla, gravitace
6.
Fyzika elektromagnetické a světelné děje
sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu
sestaví správně podle schématu elektrický obvod
jednoduchý elektrický obvod, spotřebič, spínač; bezpečnost práce s elektrickými přístroji
6.
Fyzika elektromagnetické a světelné děje
rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností
rozliší vodič a izolant
vodič, izolant
7.
Fyzika pohyb těles síly
rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu
klid a pohyb tělesa
7.
Fyzika pohyb těles síly
vyuţívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles
výpočet rychlosti, dráhy, času
7.
Fyzika pohyb těles síly
změří velikost působící síly
účinky sil a tření
7.
Fyzika pohyb těles síly
určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici
síla a její účinky, tření, skládání sil; tlaková síla, tlak
195
7.
Fyzika pohyb těles síly
vyuţívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích
Newtonovy zákony
7.
Fyzika pohyb těles síly
aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů
jednoduché stroje
7.
Fyzika mechanické vlastnosti tekutin
vyuţívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů
tlak v kapalinách a plynech
7.
Fyzika elektromagnetické a světelné děje
vyuţívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh
světelné jevy, lom světla, odraz světla, zdroje světla, rychlost světla ve vakuu, rozklad světla, zatmění Slunce a Měsíce
7.
Fyzika elektromagnetické a světelné děje
rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a vyuţívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami
optické prostředí, lom světla, optické přístroje
8.
Fyzika látky a tělesa
předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty
teplo a vnitřní energie
8.
Fyzika mechanické vlastnosti tekutin
předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní
Archimédův zákon, vztlaková síla, hydrostatický a atmosférický tlak
8.
Fyzika energie
určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa
mechanická práce
8.
Fyzika energie
vyuţívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem
práce, výkon
Fyzika energie
vyuţívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh
kinetická a potenciální energie vzájemná přeměna, vnitřní energie
8.
196
určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem vyuţívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh
teplo a vnitřní energie, změny skupenství
8.
Fyzika energie
9.
Fyzika energie
9.
Fyzika energie
zhodnotí výhody a nevýhody vyuţívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na ţivotní prostředí
alternativní zdroje energie, jaderná energie, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, výroba a přenos elektrické energie
9.
Fyzika zvukové děje
rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku
akustika, odraz zvuku, ozvěna
9.
Fyzika zvukové děje
posoudí moţnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na ţivotní prostředí
vlastnosti zvuku - vliv na ţivotní prostředí
9.
Fyzika elektromagnetické a světelné děje
sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu
jednoduchý a rozvětvený elektrický obvod; bezpečnost práce s elektrickým proudem
9.
Fyzika elektromagnetické a světelné děje
rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí
elektrický proud (střídavý a stejnosměrný) a napětí, elektrický náboj, tepelné účinky elektrického proudu
9.
Fyzika elektromagnetické a světelné děje
rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností
vodič, izolant a polovodič
9.
Fyzika elektromagnetické a světelné děje
vyuţívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů
Ohmův zákon, elektrický odpor
9.
Fyzika elektromagnetické a světelné děje
vyuţívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní
magnetické pole trvalého magnetu a elektromagnetu, stejnosměrný elektromotor, transformátor
elektrická energie a výkon
197
EMV Základní podmínky ţivota Energie
9.
Fyzika elektromagnetické a světelné děje
zapojí správně polovodičovou diodu
polovodiče
9.
Fyzika vesmír
objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet
vesmír, sluneční soustava, měsíční fáze
Zeměpis, Přírodopis
9.
Fyzika vesmír
odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností
hvězdy, planety
Zeměpis, Přírodopis
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
8.
Chemie pozorování, pokus a bezpečnost práce
určí společné a rozdílné vlastnosti látek
vlastnosti látek
8.
Chemie pozorování, pokus a bezpečnost práce
pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běţně pouţívanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí
zásady bezpečnosti práce; nebezpečné látky - R věty, S věty, varovné značky a jejich význam
8.
Chemie pozorování, pokus a bezpečnost práce
objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek
mimořádné události, chování v nebezpečných situacích
8.
Chemie směsi
rozlišuje směsi a chemické látky
druhy směsí
198
učivo
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Člověk a společnost
8.
Chemie směsi
vypočítá sloţení roztoků, připraví prakticky roztok daného sloţení
hmotnostní zlomek a koncentrace roztoku (koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok), výpočet sloţení roztoků, příprava roztoků
8.
Chemie směsi
vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek
vliv základních faktorů na rychlost rozpouštění pevné látky v rozpouštědle
8.
Chemie směsi
navrhne postupy a prakticky provede oddělování sloţek směsí o známém sloţení; uvede příklady oddělování sloţek v praxi
oddělování sloţek směsí a jejich praktické vyuţití
8.
Chemie směsi
rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a pouţití
voda - druhy, čistota, výroba pitné vody
8.
Chemie směsi
uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti, navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění
zdroje znečišťování vody; vzduch sloţení, zdroje znečišťování, inverze, smog; preventivní opatření
8.
Chemie částicové sloţení látek a chemické prvky
pouţívá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech
atom a molekula, sloţení atomu (protony, neutrony, elektronový obal a jeho změny v chemických reakcích, elektrony), protonové číslo
8.
Chemie částicové sloţení látek a chemické prvky
rozlišuje chemické prvky a chemické sloučeniny a pojmy uţívá ve správných souvislostech
chemický prvek, chemická sloučenina, značky vybraných prvků
8.
Chemie částicové sloţení látek a chemické prvky
orientuje se v periodické soustavě prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich moţné vlastnosti
periodická soustava prvků; kovy, nekovy, vlastnosti vybraných prvků a jejich vyuţití
8.
Chemie chemické reakce
rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důleţitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich vyuţívání
rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí
199
reaktanty a produkty
EMV Ekosystémy vodní zdroje EMV Základní podmínky ţivota voda; ovzduší
Přírodopis, Člověk a společnost
Fyzika
8.
Chemie chemické reakce
přečte chemické rovnice a s uţitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu
vyjadřování chemických reakcí chemickými rovnicemi, zákon zachování hmotnosti, látkové mnoţství, molární hmotnost
8.
Chemie chemické reakce
aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu
faktory ovlivňující průběh chemických reakcí
8.
Chemie anorganické sloučeniny
porovná vlastnosti a pouţití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na ţivotní prostředí
8.
Chemie anorganické sloučeniny
vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na ţivotní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet
8.
Chemie anorganické sloučeniny
orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi
8.
Chemie chemie a společnost
aplikuje znalosti o principech hašení poţárů na řešení modelových situací z praxe
hořlaviny, principy hašení, třídy nebezpečnosti
9.
Chemie pozorování, pokus a bezpečnost práce
pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běţně pouţívanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí
bezpečnost práce, chování ve nebezpečných situacích
9.
Chemie chemické reakce
rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důleţitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich vyuţívání
porovná vlastnosti a pouţití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na ţivotní prostředí
anorganické sloučeniny - oxidy, kyseliny a hydroxidy; názvosloví, významní zástupci - jejich vlastnosti, vyuţití, vliv na ţivotní prostředí; práce s ochrannými pomůckami, zásady první pomoci
kyselé deště, vliv na ţivotní prostředí, preventivní opatření
orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem
uvede příklady prakticky důleţitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich vyuţívání
200
stupnice pH, indikátory
klasifikace chemických reakcí; chemie a elektřina
9.
Chemie anorganické sloučeniny
porovná vlastnosti a pouţití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na ţivotní prostředí
9.
Chemie organické sloučeniny
rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a pouţití
uhlovodíky - alkany, alkeny, alkiny, areny - vzorce, vlastnosti, vyuţití
9.
Chemie organické sloučeniny
zhodnotí uţívání fosilních paliv a vyráběných paliv jako zdrojů energie a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy
fosilní a syntetická paliva, zdroje energie
9.
Chemie organické sloučeniny
rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a pouţití
deriváty uhlovodíků, halogenderiváty, alkoholy, organické kyseliny
9.
Chemie organické sloučeniny
orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a v koncových produktech biochemického zpracování, a to především bílkovin, tuků, sacharidů
významné látky v organismech, sacharidy, tuky, bílkoviny; fotosyntéza - reaktanty a produkty
Přírodopis
9.
Chemie organické sloučeniny
určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu
podmínky pro průběh fotosyntézy
Přírodopis
9.
Chemie organické sloučeniny
uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů
zdroje, vlastnosti a příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů v lidském těle
Chemie chemie a společnost
zhodnotí vyuţívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udrţitelného rozvoje na Zemi
9.
porovná vlastnosti a pouţití vybraných prakticky významných solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na ţivotní prostředí
anorganické sloučeniny - soli názvosloví, významní zástupci, vlastnosti a vyuţití (hnojiva, pojiva, keramika), neutralizace
trvale udrţitelný rozvoj Země, prvotní a druhotné suroviny
201
EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí zemědělství a ţivotní prostředí; ekologické zemědělství
EMV Základní podmínky ţivota energie
EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí odpady EMV Základní podmínky ţivota přírodní zdroje
Fyzika
9.
Chemie chemie a společnost
orientuje se v přípravě a vyuţívání různých látek v praxi a jejich vlivech na ţivotní prostředí a zdraví člověka
chemický průmysl v ČR, vliv na ţivotní prostředí a zdraví člověka; léčivé a návykové látky; plasty a syntetická vlákna
EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí průmysl a ţivotní prostředí
Zeměpis, Chemie, Člověk a společnost
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
6.
Přírodopis obecná biologie a genetika
rozliší základní projevy a podmínky ţivota, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
vznik,vývoj, projevy ţivota a jeho význam, Darwinova teorie
6.
Přírodopis obecná biologie a genetika
popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, ţivočichů a baktérií a objasní funkci základních organel
jednobuněčné organismy - stavba a projevy ţivota; viry a bakterie; fotosyntéza
6.
Přírodopis obecná biologie a genetika
rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i ţivočichů
orgány, orgánové soustavy a jejich funkce - ţahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, krouţkovci a členovci
6.
Přírodopis obecná biologie a genetika
třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a niţších taxonomických jednotek
systematika, třídění organismů
6.
Přírodopis obecná biologie a genetika
vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnoţování a jeho význam z hlediska dědičnosti
druhy rozmnoţování
6.
Přírodopis obecná biologie a genetika
uvede příklady dědičnosti v praktickém ţivotě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů
přizpůsobení organismů prostředí
6.
Přírodopis obecná biologie a genetika
uvede na příkladech z běţného ţivota význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka
parazité, význam hygieny v běţném ţivotě
6.
Přírodopis biologie hub
rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků
houby s plodnicemi
202
učivo
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Člověk a společnost
6.
Přírodopis biologie hub
vysvětlí různé způsoby výţivy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích
houby stopkovýtrusé a vřeckovýtrusé - význam v ekosystémech, způsob výţivy, vyuţití hub; první pomoc při otravě houbami
6.
Přírodopis biologie hub
objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků
lišejníky - stavba, symbióza, výskyt, význam
6.
Přírodopis biologie rostlin
odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva aţ k jednotlivým orgánům
stavba rostlinné buňky, pletiva, zástupci řas - příprava mikroskopických preparátů
6.
Přírodopis biologie ţivočichů
porovná vnější a vnitřní stavbu vybraných ţivočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů
vnější a vnitřní stavba - ţahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, krouţkovci a členovci
6.
Přírodopis biologie ţivočichů
rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny ţivočichů, určuje vybrané ţivočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin
systematika - ţahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, krouţkovci a členovci
6.
Přírodopis biologie ţivočichů
odvodí na základě pozorování základní projevy chování ţivočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob ţivota a přizpůsobení danému prostředí
pozorování chování některých druhů ţivočichů, přizpůsobení se prostředí
6.
Přírodopis biologie ţivočichů
zhodnotí význam ţivočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se ţivočichy
význam ţivočichů v přírodě, význam pro člověka, projevy chování ţivočichů - bezpečnost člověka
6.
Přírodopis základy ekologie
uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi
vybrané organismy v prostředí
aplikuje praktické metody poznávání přírody
praktické práce, pozorování lupou a mikroskopem: smyslové pozorování, atlas hub, odchyt ţivočichů (ţahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, krouţkovci a členovci) jejich pozorování a třídění do taxonomických jednotek
6.
Přírodopis praktické poznávání přírody
203
6.
Přírodopis praktické poznávání přírody
dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání ţivé a neţivé přírody
pravidla bezpečnosti práce a chování v přírodě
7.
Přírodopis obecná biologie a genetika
rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i ţivočichů
orgány, orgánové soustavy a jejich funkce - stavba rostlinného a ţivočišného těla, ryby, obojţivelníci, plazi, ptáci
7.
Přírodopis obecná biologie a genetika
třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a niţších taxonomických jednotek
systematika, třídění organismů
7.
Přírodopis obecná biologie a genetika
vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnoţování a jeho význam z hlediska dědičnosti
rozmnoţování rostlin - pohlavní, nepohlavní; rozmnoţování ţivočichů - pohlavní
7.
Přírodopis obecná biologie a genetika
uvede příklady dědičnosti v praktickém ţivotě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů
přizpůsobení organismů prostředí
7.
Přírodopis biologie rostlin
odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva aţ k jednotlivým orgánům
poznávání mechorostů a kapradin jejich stavba, rozmnoţování, význam; stavba rostlinného těla nahosemenné a krytosemenné (jednoděloţné a dvouděloţné) rostliny
7.
Přírodopis biologie rostlin
porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku
anatomie a morfologie rostlin
7.
Přírodopis biologie rostlin
vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich vyuţití při pěstování rostlin
fyziologie rostlin - fotosyntéza, dýchání rostlin, rozmnoţování opylení, oplození; klíčivost
7.
Přírodopis biologie rostlin
rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů
systematika rostlin; botanický klíč
7.
Přírodopis biologie rostlin
odvodí na základě pozorování závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí
nároky rostlin na prostředí, hospodářský význam rostlin
204
EMV Ekosystémy les
7.
Přírodopis biologie ţivočichů
porovná vnější a vnitřní stavbu vybraných ţivočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů
vnější a vnitřní stavba - ryby, obojţivelníci, plazi, ptáci
7.
Přírodopis biologie ţivočichů
rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny ţivočichů, určuje vybrané ţivočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin
systematika - ryby, obojţivelníci, plazi, ptáci
7.
Přírodopis biologie ţivočichů
odvodí na základě pozorování základní projevy chování ţivočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob ţivota a přizpůsobení danému prostředí
přizpůsobení se ţivočichů prostředí
7.
Přírodopis biologie ţivočichů
zhodnotí význam ţivočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se ţivočichy
význam ţivočichů v přírodě, význam pro člověka, projevy chování ţivočichů - bezpečnost člověka
7.
Přírodopis základy ekologie
uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi
vybrané organismy a prostředí
7.
Přírodopis praktické poznávání přírody
aplikuje praktické metody poznávání přírody
praktické práce, pozorování lupou a mikroskopem: smyslové pozorování, atlasy rostlin, zjišťování klíčivosti rostlin, nepohlavní rozmnoţování rostlin
7.
Přírodopis praktické poznávání přírody
dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání ţivé a neţivé přírody
pravidla bezpečnosti práce a chování v přírodě
8.
Přírodopis obecná biologie a genetika
rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i ţivočichů
orgány, orgánové soustavy - savci, biologie člověka
8.
Přírodopis obecná biologie a genetika
vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnoţování a jeho význam z hlediska dědičnosti
dědičnost
8.
Přírodopis obecná biologie a genetika
uvede příklady dědičnosti v praktickém ţivotě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů
proměnlivost, šlechtění, chovatelství
205
8.
Přírodopis biologie ţivočichů
porovná vnější a vnitřní stavbu vybraných ţivočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů
vnější a vnitřní stavba - savci, biologie člověka
8.
Přírodopis biologie ţivočichů
rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny ţivočichů, určuje vybrané ţivočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin
systematika - savci
8.
Přírodopis biologie ţivočichů
odvodí na základě pozorování základní projevy chování ţivočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob ţivota a přizpůsobení danému prostředí
pozorování některých savců, přizpůsobení se ţivočichů prostředí
8.
Přírodopis biologie ţivočichů
zhodnotí význam ţivočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se ţivočichy
význam ţivočichů v přírodě, význam pro člověka, projevy chování ţivočichů, bezpečnost člověka
8.
Přírodopis biologie člověka
určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy
anatomie a fyziologie člověka; Jan Jánský - krevní skupiny, význam dárcovství krve
8.
Přírodopis biologie člověka
orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka
fylogeneze člověka
Dějepis
8.
Přírodopis biologie člověka
objasní vznik a vývin nového jedince od početí aţ do stáří
ontogeneze člověka, rozmnoţování
Člověk a společnost
8.
Přírodopis biologie člověka
rozlišuje příčiny, případně příznaky běţných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby
nemoci - příčiny, příznaky, prevence, léčba
8.
Přírodopis biologie člověka
aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla
ochrana organismu před poškozením, první pomoc
8.
Přírodopis základy ekologie
uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi
vybrané organismy v prostředí
8.
Přírodopis praktické poznávání přírody
aplikuje praktické metody poznávání přírody
smyslové vnímání
206
EMV Vztah člověka k prostředí prostředí a zdraví
8.
Přírodopis praktické poznávání přírody
dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání ţivé a neţivé přírody
pravidla bezpečnosti práce a chování v přírodě
9.
Přírodopis obecná biologie a genetika
rozliší základní projevy a podmínky ţivota, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
názory na vznik ţivota na Zemi
9.
Přírodopis neţivá příroda
objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání ţivota
vznik a vývoj Země, stavba Země; vývoj zemské kůry a organismů na Zemi
9.
Přírodopis neţivá příroda
rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s pouţitím určovacích pomůcek
mineralogie a petrologie; fyzikální a chemické vlastnosti nerostů, určování s pomůckami
9.
Přírodopis neţivá příroda
rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody
vnitřní a vnější geologické děje; koloběh vody v přírodě
EMV Základní podmínky ţivota Voda
9.
Přírodopis neţivá příroda
porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě
vznik, typy a význam půd, půdotvorní činitelé
EMV Základní podmínky ţivota Půda
9.
Přírodopis neţivá příroda
rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků
geologický vývoj a stavba ČR Český masiv, Karpaty
9.
Přírodopis neţivá příroda
uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udrţení ţivota na Zemi
podnebí a počasí ve vztahu k ţivotu
9.
Přírodopis základy ekologie
uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi
vybrané organismy a prostředí
Přírodopis základy ekologie
rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence ţivých a neţivých sloţek ekosystému
ekosystémy - přirozené prostředí; rovnováha ekosystému
9.
207
Zeměpis
Zeměpis
EMV Základní podmínky ţivota Ovzduší
Zeměpis
EMV Základní podmínky ţivota Ekosystémy
Zeměpis
9.
Přírodopis základy ekologie
vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam
potravní řetězce
9.
Přírodopis základy ekologie
uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na ţivotní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému
přirozené změny v přírodě a změny vyvolané člověkem
9.
Přírodopis praktické poznávání přírody
aplikuje praktické metody poznávání přírody
praktické zjišťování vlastností nerostů
9.
Přírodopis praktické poznávání přírody
dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání ţivé a neţivé přírody
pravidla bezpečnosti práce a chování v přírodě
208
EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí zemědělství a ţivotní prostředí; průmysl a ţivotní prostředí; odpady EMV Vztah člověka k prostředí aktuální (lokální) ekologický problém; nerovnoměrnost ţivota na Zemi, globalizace
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
6.
Zeměpis geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů
získává geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů
hlavní kartografické produkty: plán, mapa; jazyk mapy: symboly, smluvené značky, vysvětlivky; statistická data a jejich grafické vyjádření, tabulky; základní informační geografická média a zdroje dat
6.
Zeměpis geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
pouţívá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii
pouţívá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii včetně termínu měřítko mapy, avšak bez provádění výpočtů
geografické, kartografické a topografické pojmy a terminologie; geografická kartografie a topografie - glóbus, měřítko, zeměpisná síť, poledníky a rovnoběţky, zeměpisné souřadnice, určování zeměpisné polohy v zeměpisné síti
6.
Zeměpis geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými sloţkami v krajině
orientace plánů a map vzhledem ke světových stranám
6.
Zeměpis přírodní obraz Země
zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy
Země jako vesmírné těleso
6.
Zeměpis přírodní obraz Země
prokáţe na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na ţivot lidí a organismů
pohyby Země, střídání dne a noci, střídání ročních období; světový čas, časová pásma, pásmový čas, datové hranice, smluvený čas
209
učivo
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Přírodopis
6.
Zeměpis přírodní obraz Země
rozlišuje a porovnává sloţky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu
sloţky a prvky přírodní sféry, přírodní sféra na planetární úrovni geografické pásy, geografická pásma, výškové stupně
EMV Ekosystémy tropický deštný les EMV Základní podmínky ţivota voda, ovzduší, půda
6.
Zeměpis přírodní obraz Země
porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a lidskou společnost
společenská sféra, hospodářská sféra; systém přírodní sféry na regionální úrovni
EMV Ekosystémy lidská sídla
6.
Zeměpis terénní geografická výuka, praxe a aplikace
ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu
cvičení a pozorování v terénu; stanoviště, určování hlavní a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu
6.
Zeměpis terénní geografická výuka, praxe a aplikace
uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě
ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota; zásady bezpečného pohybu ve volné přírodě
7.
Zeměpis geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů
7.
Zeměpis regiony světa
rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa
určující a porovnávací kritéria; typy hranic
7.
Zeměpis regiony světa
lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny
Afrika, Amerika, Austrálie, Asie, Antarktida; oceány
získává geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů
210
hlavní kartografické produkty: plán, mapa; jazyk mapy: symboly, smluvené značky, vysvětlivky; statistická data a jejich grafické vyjádření, tabulky; základní informační geografická média a zdroje dat
Přírodopis, Člověk a společnost
Zeměpis regiony světa
porovnává a přiměřeně zhodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států
Afrika, Amerika, Austrálie, Asie, Antarktida; oceány - jejich přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní, podnebné, sídelní, jazykové, náboţenské a kulturní oblasti)
Zeměpis regiony světa
zvaţuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich
Afrika, Amerika, Austrálie, Asie, Antarktida; oceány - vybrané modelové přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, moţnosti jejich řešení; výskyt ţivelních pohrom
7.
Zeměpis ţivotní prostředí
porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin
Afrika, Amerika, Austrálie, Asie, Antarktida; oceány - krajina
7.
Zeměpis terénní geografická výuka, praxe a aplikace
uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě
ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota; zásady bezpečného pohybu ve volné přírodě
8.
Zeměpis geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů
7.
7.
získává geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů
211
hlavní kartografické produkty: plán, mapa; jazyk mapy: symboly, smluvené značky, vysvětlivky; statistická data a jejich grafické vyjádření, tabulky; základní informační geografická média a zdroje dat
EMV Ekosystémy moře
8.
Zeměpis geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
vytváří a vyuţívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu
měřítko mapy včetně výpočtu, měřítko a obsah plánů a map; praktická cvičení a aplikace s dostupnými kartografickými produkty v tištěné i elektronické podobě
8.
Zeměpis regiony světa
lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny
Evropa
8.
Zeměpis regiony světa
porovnává a přiměřeně zhodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států
8.
Zeměpis regiony světa
zvaţuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich
Zeměpis ţivotní prostředí
porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin
8.
212
Evropa - její přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní, podnebné, sídelní, jazykové, náboţenské a kulturní oblasti)
VMEGS Evropa a svět nás zajímá naši sousedé v Evropě, lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy VMEGS Objevujeme Evropu a svět ţivot Evropanů, styl ţivota a vzdělávání mladých Evropanů VMEGS Jsme Evropané co Evropu spojuje a co ji rozděluje, mezinárodní organizace
Evropa - vybrané modelové přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, moţnosti jejich řešení; výskyt ţivelních pohrom
VMEGS Evropa a svět nás zajímá naši sousedé v Evropě
Evropa - krajina
VMEGS Objevujeme Evropu a svět evropské krajiny, Evropa a svět
Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Svět práce
8.
8.
Zeměpis Česká republika
vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy
ČR - místní krajina - zeměpisná poloha, kritéria pro vymezení místního regionu, vztahy k okolním regionům
Zeměpis Česká republika
hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, moţnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům
ČR - základní přírodní a socioekonomické charakteristiky s důrazem na specifika regionu důleţitá pro jeho další rozvoj
ČR - eměpisná poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry a zdroje; obyvatelstvo: základní geografické, demografické a hospodářské charakteristiky, sídelní poměry; rozmístění hospodářských aktivit, sektorová a odvětvová struktura hospodářství; transformační společenské, politické a hospodářské procesy a jejich územní projevy a dopady; hospodářské a politické postavení ČR v Evropě a ve světě
VME Objevujeme Evropu a svět naše vlast a Evropa
EMV Vztah člověka k prostředí naše obec
8.
Zeměpis Česká republika
hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál české republiky v evropském a světovém kontextu
8.
Zeměpis Česká republika
lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit
regiony ČR - územní jednotky státní správy a samosprávy, krajské členění, Praha
8.
Zeměpis Česká republika
uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států
zapojení ČR do mezinárodní dělby práce a obchodu, postavení ČR v rámci EU, spolupráce se sousedními státy
8.
Zeměpis terénní geografická výuka, praxe a aplikace
uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě
ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota; zásady bezpečného pohybu ve volné přírodě
213
Člověk a společnost
9.
9.
Zeměpis geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
Zeměpis společenské a hospodářské prostředí
hlavní kartografické produkty: plán, mapa; jazyk mapy: symboly, smluvené značky, vysvětlivky; statistická data a jejich grafické vyjádření, tabulky; základní informační geografická média a zdroje dat
organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů
posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozloţení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa
obyvatelstvo světa - základní kvalitativní a kvantitativní geografické, demografické, hospodářské a kulturní charakteristiky
MKV Kulturní diference respektování zvláštností etnik, základní problémy sociokulturních rozdílů v ČR a v Evropě MKV Etnický původ rovnocennost etnických skupin a kultur, postavení národnostních menšin, důvody vzniku projevů rasové nesnášenlivosti
EMV Ekosystémy lidské sídlo EMV Vztah člověka k prostředí nerovnoměrnost ţivota na Zemi
EMV Základní podmínky ţivota energie, přírodní zdroje
9.
Zeměpis společenské a hospodářské prostředí
posoudí, jak přírodní podmínky souvisejí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel
globalizační společenské, politické a hospodářské procesy - aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace
9.
Zeměpis společenské a hospodářské prostředí
zhodnotí přiměřeně strukturu, sloţky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje
světové hospodářství - sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatele hospodářského rozvoje a ţivotní úrovně
9.
Zeměpis společenské a hospodářské prostředí
porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit
regionální společenské, politické a hospodářské útvary - porovnávací kritéria
214
9.
Zeměpis společenské a hospodářské prostředí
porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků
národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace; hlavní a periferní hospodářské oblasti světa; politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení (integrace) států
9.
Zeměpis společenské a hospodářské prostředí
lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech
geopolitické procesy, světová hlavní konfliktní ohniska
9.
9.
Zeměpis ţivotní prostředí
Zeměpis ţivotní prostředí
uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných sloţek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)
uvádí na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na ţivotní prostředí
215
EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí ekologické zemědělství
krajina; příroda a společnost principy a zásady ochrany přírody a ţivotního prostředí, trvale udrţitelný rozvoj; chráněná území přírody
EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí ochrana přírody a kulturní památky, změny krajiny, dlouhodobé programy zaměřené na vzrůst ekologického povědomí veřejnosti
globální ekologické a environmentální problémy lidstva
EMV Ekosystémy tropický deštný les, lidské sídlo, kulturní krajina EMV Základní podmínky ţivota voda, půda, ovzduší EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí zemědělství, doprava, průmysl, odpady ve vztahu k ţivotnímu prostředí EMV Vztah člověka k prostředí náš ţivotní styl, aktuální ekologické problémy, prostředí a zdraví, nerovnoměrnost ţivota na Zemi
Člověk a společnost
Člověk a společnost
9.
Zeměpis terénní geografická výuka, praxe a aplikace
ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu
cvičení a pozorování v terénu orientační body, jevy, pomůcky a přístroje
9.
Zeměpis terénní geografická výuka, praxe a aplikace
aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny
odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu; jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů
9.
Zeměpis terénní geografická výuka, praxe a aplikace
uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě
ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota; zásady bezpečného pohybu ve volné přírodě
Člověk a společnost
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova - 1. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
1. - 3.
Hudební výchova
zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase
pěvecké dovednosti (dýchání, nasazení a tvorba tónu), hlasová hygiena
1. - 3.
Hudební výchova
rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem
hudební rytmus, 2/4, 3/4 a 4/4 takt, rytmizace, melodizace, stylizace, hudební hry
1. - 3.
Hudební výchova
vyuţívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře
hra na hudební nástroje; jednoduché hudební nástroje z Orffova instrumentáře, zobcové flétny
1. - 3.
Hudební výchova
reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie
pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby (pohybová improvizace); pohybový doprovod znějící hudby
216
učivo
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Tělesná výchova
1. - 3.
Hudební výchova
rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby
kvality tónů, interpretace hudby
1. - 3.
Hudební výchova
rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální
hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a hudební nástroj
Hudební výchova
zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu vyuţívá získané pěvecké dovednosti
pěvecký projev, intonace, vokální improvizace; dvojhlas
Hudební výchova
realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not
hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem - rytmus, melodie, barva, kontrast a gradace, melodie vzestupná a sestupná, zvukomalba; záznam voklání hudby - jednoduché grafické vyjádření, nota jako grafický znak pro tón, zápis rytmu jednoduché písně, notový zápis jako opora při realizaci písně
4. - 5.
Hudební výchova
vyuţívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě sloţitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednotlivých motivů skladeb a písní
hra na hudební nástroje, rytmizace a stylizace, záznam instrumentální melodie
4. - 5.
Hudební výchova
rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby
hudební formy - malá písňová forma, velká písňová forma, rondo, variace, vztahy mezi tóny (souzvuk, akord)
4. - 5.
4. - 5.
217
4. - 5.
4. - 5.
4. - 5.
Hudební výchova
vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace
hudební improvizace - tvorba předeher, meziher, hudební doprovod
Hudební výchova
rozpozná v proudu znějící hudby některé z uţitých výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny
hudební výrazové prostředky, hudební styly a ţánry, interpretace hudby
Hudební výchova
ztvárňuje hudbu pohybem s vyuţitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace
pohybové vyjádření hudby; orientace v prostoru, pohybové hry, pohybová improvizace; taktování, taneční hry, jednoduché lidové tance
Tělesná výchova
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
6.
Hudební výchova
vyuţívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách
Hudební výchova
uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běţném ţivotě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáţe ocenit kvalitní vokální projev druhého
6.
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
učivo rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností
uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běţném ţivotě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě
218
hlasová hygiena, hlasovánedostatečnost a její nápravy; notový zápis jako opora při realizaci písně; vlastní vokální projev
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
6.
Hudební výchova
reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace
6.
Hudební výchova
realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a ţánrů
Hudební výchova
rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu
Hudební výchova
orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá uţité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku
postihování hudebně výrazových prostředků, postihování sémantických prvků; jednoduchá zvukomalba, dušemalba
6.
Hudební výchova
zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovná ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami
seznámení s hudebními styly
6.
Hudební výchova
vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění
vztah hudby a jiných umění
7.
Hudební výchova
vyuţívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách
rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností
6.
6.
reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb
jednoduchá nástrojová reprodukce melodií
lidové písně ve formě ABAC
rozpozná některé z tanců různých stylových období
219
základy tempa a dynamiky, rozvoj pohybových pamětí
Tělesná výchova
Výtvarná výchova
Hudební výchova
uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běţném ţivotě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáţe ocenit kvalitní vokální projev druhého
rozšiřování hlasového rozsahu, jednohlasý a vícehlasý zpěv v jednoduché formě; diatonické postupy ve vokální improvizaci; převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy; vokální projev vlastní i ostatních - kvalitativní přístup
7.
Hudební výchova
reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace
nástrojová reprodukce motivů, témat písní, jedoduchých skladeb; vyuţití Orffova instrumentáře
7.
Hudební výchova
realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a ţánrů
lidové písně ve formě AABBCC, trampské písně
Hudební výchova
rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu
Hudební výchova
orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá uţité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku
pohyb melodie, hudební skladba v kontextu s jinými hudebními i nehudebními díly
Hudební výchova
zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovná ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami
jednoduchý rozbor hudby dle hudebních stylů
7.
7.
7.
7.
rozpozná některé z tanců různých stylových období
220
takt, taneční kroky, rytmickometrické pohybové reakce, reprodukce pohybů
Tělesná výchova
7.
Hudební výchova
vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění
vztah hudby a jiných umění
8.
Hudební výchova
vyuţívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách
rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností
Hudební výchova
uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běţném ţivotě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáţe ocenit kvalitní vokální projev druhého
deklamace; techniky vokálního zpěvu, diatonické postupy v durových a mollových tóninách, odhalování vzájemných souvislostí rytmu, řeči a hudby; realizace písně v notovém zápise; hledání moţností nápravy hlasové nedostatečnosti, transpozice melodie
8.
Hudební výchova
reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace
nástrojová reprodukce sloţitých melodií, tvorba doprovodů, nástrojová improvizace
8.
Hudební výchova
realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a ţánrů
techniky vokálního projevu v písňových formách
Hudební výchova
rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu
balet, stylový tanec - počátky; improvizace, harmonie hudby a pohybu
8.
8.
221
Výtvarná výchova
Dějepis, Tělesná výchova
Hudební výchova
orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá uţité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku
pravidelnost a nepravidelnost hudební formy, pochopení hudebního díla, doba vzniku díla, ţivot autora, vlastní zkušenosti
8.
Hudební výchova
zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovná ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami
orientace ve všech hudebních stylech
8.
Hudební výchova
vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění
vztah hudby a jiných umění
9.
Hudební výchova
vyuţívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách
rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností
Hudební výchova
uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běţném ţivotě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáţe ocenit kvalitní vokální projev druhého
společné vokálně instrumentální aktivity; improvizace v jednoduchých hudebních formách; rytmus ve vokálním projevu; realizace vokálně instrumnetální skladby; zachycení rytmu a melodie zpívané písně v notovém záznamu
9.
Hudební výchova
reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace
skladba v jednoduchých hudebních formách se zápisem do notového záznamu
9.
Hudební výchova
realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a ţánrů
techniky vokálního projevu v jiných sloţitějších skladebních formách
8.
9.
222
Výtvarná výchova
Hudební výchova
rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu
rozvoj taneční a baletní vyspělosti; vlastní pohybové ztvárnění, pantomima, pohybové hry
Hudební výchova
orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá uţité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku
pokročilé významné sémantické prvky, chápání jejich funkcí vzhledem k ţivotu jedince i společnosti, kulturním tradicím, zvykům; vlastní posouzení a preference hudebního díla
9.
Hudební výchova
zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovná ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami
orientace ve všech hudebních stylech včetně modernistických stylů 19. a 20. století
9.
Hudební výchova
vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění
vztah hudby a jiných umění
9.
9.
223
Dějepis, Tělesná výchova
Výtvarná výchova
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova - 1. stupeň ročník
1.-3.
1.-3.
1.-3.
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
Výtvarná výchova
rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, záţitků a představ
Výtvarná výchova
v tvorbě projevuje své vlastní ţivotní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, objekty a další prvky a jejich kombinace
Výtvarná výchova
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
učivo
statické uspořádání prvků vizuálně obrazného vyjádření
prvky vizuálně obrazného vyjádření - linie, tvary, barvy - jejich jednoduché vztahy (rytmus), jejich kombinace a proměny v ploše
statické uspořádání prvků vizuálně obrazného vyjádření
uspořádání objektů do celků na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém vyjádření; prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností manipulace s objekty
reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly vizuálně obrazná vyjádření podmětů hmatových, sluchových, čichových, chuťových a vyjádření vizuálních podnětů prostředky vnímatelnými ostatními smysly; smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření - umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film; komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření - komunikace se spoluţáky a dalšími
vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky
224
realizace průřezových témat
OSV Osobnostní rozvoj kreativita (cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity, tvořivost, originalita, pruţnost nápadů)
mezipředmětové vztahy
typy vizuálně obrazných vyjádření rozlišení, výběr, uplatnění - hračky, objekty, ilustrace textů, volná malba; přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením hledisko vnímání a hledisko jejich motivace
1.-3.
Výtvarná výchova
interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností
1.-3.
Výtvarná výchova
na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil
osobní postoj v komunikaci - jeho utváření a zdůvodňování; záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění
Výtvarná výchova
rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, záţitků a představ
dynamické uspořádání prvků vizuálně obrazného vyjádření
prvky vizuálně obrazného vyjádření - linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury - jejich jednoduché vztahy (podobnost, kontrast, rytmus), jejich kombinace a proměny v ploše, objemu a prostoru
dynamické uspořádání prvků vizuálně obrazného vyjádření
uspořádání objektů do celků na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém a dynamickém vyjádření; prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností - manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby
4.-5.
4.-5.
4.-5.
Výtvarná výchova
Výtvarná výchova
v tvorbě projevuje své vlastní ţivotní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, objekty a další prvky a jejich kombinace
reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly vizuálně obrazná vyjádření podmětů hmatových, pohybových, sluchových, čichových, chuťových a vyjádření vizuálních podnětů prostředky vnímatelnými ostatními smysly; smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření - umělecká výtvarná tvorba, tiskoviny, televize, elektronická média, reklama; komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření - komunikace se spoluţáky a dalšími
vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky
225
4.-5.
4.-5.
Výtvarná výchova
Výtvarná výchova
interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností
typy vizuálně obrazných vyjádření rozlišení, výběr, uplatnění -objekty, ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz, reklama; přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením hledisko vnímání a hledisko jejich motivace
na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil
osobní postoj v komunikaci - jeho utváření a zdůvodňování; odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření v rámci skupiny; jejich porovnávání s vlastní interpretací; záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění; vysvětlování výsledků tvorby podle svých schopností
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova - 2. stupeň ročník
6. - 9.
6. - 9.
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
Výtvarná výchova
vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků
vnímá a pojmenovává prvky vizuálně obrazných vyjádření a vztahy mezi nimi
prvky a jejich vzájemné vztahy ve vizuálně obrazném vyjádření - linie, tvary, objemy, barvy; uspořádání v čase, objemu, prostoru
Výtvarná výchova
uţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie
vědomě vnímá vizuální i nevizuální podněty a vyuţívá jich k vlastní tvorbě
reflexe a vztah zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly, prostředky k vyjádření emocí, představ, fantazie
226
učivo
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Matematika
6. - 9.
6. - 9.
6. - 9.
6. - 9.
6. - 9.
6. - 9.
Výtvarná výchova
uţívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě uţívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích - počítačová grafika, fotografie, video, animace
umí k tvůrčí činnosti při vlastní tvorbě uţívat moderní digitální média
prostředky a metody současného výtvarného umění
Výtvarná výchova
vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky jiţ existujících i běţně uţívaných vizuálně obrazných vyjádření
zaujímá postoj k vlastní tvorbě, k tvorbě spoluţáků a k jiţ existujícím srovnatelným vizuálně obrazným vyjádřením; tvorbu interpretuje a komunikuje o ní
přístupy k vnímání vizuálně obrazných vyjádření - hlediska interpretace
Výtvarná výchova
rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu
formuluje a sděluje svůj osobní postoj k vizuálně obraznému vyjádření, hledá jeho obsah, symboliku a význam
komunikace a osobní postoj k vizuálně obraznému vyjádření
Český jazyk, Literárně dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Člověk a společnost
Výtvarná výchova
interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a proţitků
na základě svých osobních znalostí a proţitků a znalostí historických souvislostí interpretuje vizuálně obrazné vyjádření
proměny obsahu vizuálně obrazného vyjádření; historické, sociální a kulturní souvislosti
Dějepis, Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura)
Výtvarná výchova
porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů
vysvětlování a obhajoba záměru autora
Český jazyk, Literárně dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Člověk a společnost
utváření a uplatnění komunikačního obsahu; formy prezentace
Český jazyk, Literárně dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Člověk a společnost, Informatika, Svět práce
Výtvarná výchova
ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci
seznamuje ostatní s výsledky své tvorby a porovnává výsledky tvorby své a jiných, vnímá její motivující vliv
získává zpětnou vazbu a ohlas na svou tvorbu
227
Svět práce
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova - 1. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
1.-3.
Tělesná výchova
spojuje pravidelnou kaţdodenní pohybovou činnost se zdravím a vyuţívá nabízené příleţitosti
význam pohybu pro zdraví, pohybový reţim ţáků
rozvoj rychlosti, vytrvalosti, síly, obratnosti; koordinace pohybu, základy gymnastiky - průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti; rytmické a kondiční formy cvičení pro děti kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance; průpravné úpoly - přetahy a přetlaky; základy atletiky - běh, skok do dálky, hod míčkem; plavání; turistika a pobyt v přírodě; příprava organizmu, zdravotně zaměřené činnosti
učivo
1.-3.
Tělesná výchova
zvládá v souladu s individuálními předpoklady pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení
1.-3.
Tělesná výchova
spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěţích
pohybové hry a aktivity, základy sportovních her, hry na sněhu
Tělesná výchova
uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy
hygiena při TV - hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity; pravidla fair play
1.-3.
228
realizace průřezových témat
OSV Sociální rozvoj kooperace a kompetice (rozvoj individuálních dovedností při kooperaci, rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěţe)
mezipředmětové vztahy
Tělesná výchova
reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci
bezpečnost při pohybových činnostech - organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, první pomoc v podmínkách TV; komunikace v TV - základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely a signály; organizace při TV (základní organizace prostoru a činností ve známém prostředí)
Tělesná výchova
podílí se na realizaci pravidelného pohybového reţimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti
význam pohybu pro zdraví, kondiční formy cvičení pro děti, rytmické cvičení, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance; posuzování vlastních pohybových dovedností
4.-5.
Tělesná výchova
zařazuje do pohybového reţimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěţí nebo vlastním svalovým oslabením
zdravotně zaměřené činnosti správné drţení těla, správné zvedání zátěţe (průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické vyuţití)
4.-5.
Tělesná výchova
zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her
pohybové dovednosti a hry, sportovní hry
4.-5.
Tělesná výchova
uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běţném sportovním prostředí; adekvátně reaguje v situaci úrazu spoluţáka
bezpečnost a hygiena při TV, komunikace při TV, smluvené povely a signály
4.-5.
Tělesná výchova
jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spoluţáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti
komunikace při TV, základní názvosloví
1.-3.
4.-5.
229
Prvouka
OSV Seberegulace a sebeorganizace cvičení sebekontroly, sebeovládání, organizace vlastního času
Tělesná výchova
jedná v duchu fair play: dodrţuje pravidla her a soutěţí, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví
pravidla fair play, pravidla jednoduchých sportovních her
4.-5.
Tělesná výchova
uţívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení
základní tělocvičné názvosloví, cvičení podle jednoduchého popisu
4.-5.
Tělesná výchova
zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěţe na úrovni třídy
pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, organizace při TV
4.-5.
Tělesná výchova
změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky
měření a posuzování pohybových dovedností
Tělesná výchova
orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace
olympijské ideály a symboly, zdroje informací o pohybových činnostech
4.-5.
4.-5.
Člověk a jeho svět
Informatika
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující zdraví
aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem
pohybový reţim dne
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující zdraví
usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky volí vhodný rozvojový program
význam pohybu pro zdraví, zdravotně orientovaná zdatnost
230
učivo
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující zdraví
samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností zatěţovanými svaly
kondiční programy a manipulace se zatíţením
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující zdraví
odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší
význam pohybu pro zdraví, etika, odpovědnost za své zdraví
Člověk a společnost, Zeměpis, Přírodopis
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující zdraví
uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá moţná nebezpeční úrazu a přizpůsobí jim svou činnost
bezpečnost chování v nestandardním sportovním prostředí, první pomoc při sportu
Člověk a společnost, Přírodopis
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti podporující pohybové učení
uţívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uţivatele internetu
tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály, gesta; komunikace v TV, grafický a slovní zápis pohybu; historie a současnost sportu
Český jazyk, Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Informatika
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti podporující pohybové učení
naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky čestné soupeření, pomoc hendikepovaným, respekt k opačnému pohlaví, ochrany přírody při sportu
olympijské myšlenky, etika sportovce; chování v přírodě při sportu; "Podzimní olympijské hry"
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti podporující pohybové učení
dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu druţstva a dodrţuje ji
vzájemná komunikace a spolupráce při sportovních činnostech
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti podporující pohybové učení
rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora
pravidla osvojovaných pohybových činnosti; závody, soutěţe
231
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti podporující pohybové učení
sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí
měření výkonů a posuzování pohybových dovedností
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti podporující pohybové učení
zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěţe
organizace her, závodů, soutěţí "Sportovní hry v netradičních disciplínách"
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti podporující pohybové učení
zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci
měření výkonů a jejich posuzování měření, evidence a vyhodnocování
1) zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech; 2) posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny
sportovní gymnastika - přeskok nácvik jednotlivých fází přeskoku (6.r.), vlastní přeskok (7.-9.r.); hrazda - výmyk, průvlek, svis vznesmo, svis střemhlav - nácvik, toč jízdmo, toč vzad - nácvik, přešvihy ve vzporu, zákmih a podmet; kladina (D) - chůze, obraty, rovnováţné polohy, seskoky, poskoky, jednoduché sestavy, nácvik kotoulu; akrobacie - kotouly vpřed a vzad a jejich obměny, kotoul letmo, stoj na lopatkách (svíčka), stoj na hlavě, stoj na rukou, přemet stranou; kruhy - svis vznesmo i střemhlav, komíhání; šplh - na tyči; na provazu (CH), nácvik smyčky na provazu (D)
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
232
Tělesná výchova činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
1) zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech; 2) posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny
estetická a rytmická gymnastika cvičení s náčiním (D) - švihadlo, míč, obruč, stuha; cvičení na hudbu (D), aerobic (D), taneční kroky, nácvik tance
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
1) zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech; 2) posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny
pohybové hry - štafety s vyuţitím tělocvičného nářadí, hry s vyrobeným náčiním, jízda na kolečkových bruslích (volitelně)
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
1) zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech; 2) posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny
úpoly (CH) - přetlaky, přetahy, pády vzad
Tělesná výchova činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
1) zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech; 2) posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny
atletika - rychlý běh - 100m, 200m, 400m, vytrvalostní běh v terénu 800m(D), 1500m(CH), skok do dálky z místa, skok do výšky nůţkový styl (6.r.), nácvik flopu (7.r.), flop (8.,9.r.), hod kriketovým míčkem (6.,7.r.), (8.,9,r.D), hod granátem (8.,9,r.CH), vrh koulí do 3kg (6.,7.r.), (8.,9.r. D), do 5kg (8.,9.r.CH), nácvik hodu oštěpem (6.r.), hod oštěpem (7.-9.r.)
6. - 9.
6. - 9.
233
Tělesná výchova činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
1) zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech; 2) posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny
sportovní hry - D - přehazovaná, volejbal, frisbee, ringet, ringo; CH fotbal, basketbal, frisbee, florbal herní styly, utkání podle pravidel ţákovské kategorie; rozšiřující učivo - sportovní hry pálkovací
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
1) zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech; 2) posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny
pohyb v přírodě - bezpečnost silničního provozu, základy orientačního běhu, orientace v turistické mapě
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
1) zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech; 2) posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny
lyţování - běţecké lyţování (6.9.r.), sjezdové lyţování (7.r.), snowboarding (volitelně 8.,9.r.), bezpečnost pohybu v zimní horské krajině (7.r.), jízda na vleku (7.r.), hry na sněhu (dle meteorologických podmínek)
6. - 9.
Tělesná výchova činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
1) zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech; 2) posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny
další pohybové činnosti - vyuţití horolezecké stěny
6. - 9.
234
Zeměpis
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Praktické činnosti - 1. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
1. - 3.
Praktické činnosti práce s drobným materiálem
vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů
druhy a vlastnosti materiálu, jednoduché pracovní postupy, pracovní pomůcky a nástroje - jejich funkce a vyuţití
1. - 3.
Praktické činnosti práce s drobným materiálem
pracuje podle slovního návodu a předlohy
jednoduché pracovní operace, organizace práce
1. - 3.
Praktické činnosti konstrukční činnosti
zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi
stavebnice
1. - 3.
Praktické činnosti pěstitelské práce
provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování
příroda v okolí školy a bydliště
1. - 3.
Praktické činnosti pěstitelské práce
pečuje o nenáročné rostliny
pěstování pokojových rostlin
1. - 3.
Praktické činnosti příprava pokrmů
připraví tabuli pro jednoduché stolování
jednoduchá úprava stolu
1. - 3.
Praktické činnosti příprava pokrmů
chová se vhodně při stolování
pravidla správného stolování
4. - 5.
Praktické činnosti práce s drobným materiálem
vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu
jednoduché pracovní operace a postupy, vytváření různých předmětů z tradičních i netradičních materiálů
235
učivo
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Prvouka
MV Produktivní činnosti práce v realizačním týmu (komunikace a spolupráce v týmu)
4. - 5.
Praktické činnosti práce s drobným materiálem
vyuţívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic
lidové zvyky, tradice, řemesla
4. - 5.
Praktické činnosti práce s drobným materiálem
volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k pouţitému materiálu
pracovní pomůcky, nástroje funkce a vyuţití
4. - 5.
Praktické činnosti práce s drobným materiálem
udrţuje pořádek na pracovním místě a dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu
organizace práce; hygiena a bezpečnost práce
4. - 5.
Praktické činnosti konstrukční činnosti
provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáţ a demontáţ
stavebnice, sestavování modelů
4. - 5.
Praktické činnosti konstrukční činnosti
pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu
práce s návodem, předlohou a jednoduchým náčrtem
4. - 5.
Praktické činnosti konstrukční činnosti
dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu
hygiena a bezpečnost práce, první pomoc
4. - 5.
Praktické činnosti pěstitelské práce
provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování
základní podmínky pro pěstování rostli, půda a její zpracování, výţiva rostlin, osivo
4. - 5.
Praktické činnosti pěstitelské práce
ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny
pěstování rostlin (pěstování ze semen v místnosti)
4. - 5.
Praktické činnosti pěstitelské práce
volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní
nástroje a náčiní vhodné pro pěstování rostlin
4. - 5.
Praktické činnosti pěstitelské práce
dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu
jedovaté rostliny, rostliny jako drogy, alergie
4. - 5.
Praktické činnosti příprava pokrmů
orientuje se v základním vybavení kuchyně
základní vybavení kuchyně, technika v kuchyni
236
Člověk a jeho svět
Člověk a jeho svět
Člověk a jeho svět
4. - 5.
Praktické činnosti příprava pokrmů
připraví samostatně jednoduchý pokrm
příprava jednoduchého pokrmu, výběr, nákup, skladování potravin
4. - 5.
Praktické činnosti příprava pokrmů
dodrţuje pravidla správného stolování a společenského chování
pravidla stolování a společenského chování
4. - 5.
Praktické činnosti příprava pokrmů
udrţuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodrţuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni
organizace práce, pořádek na pracovním místě, základy hygieny a bezpečnosti, první pomoc
Člověk a jeho svět
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Svět práce - 2. stupeň ročník
vyučovací předmět
výstup z RVP ţák:
konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:
učivo
8.
Svět práce svět práce
orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí
trh práce - povolání lidí, druhy pracovišť; charakter a druhy pracovních činností, pracovních prostředků; kvalifikační, zdravotní a osobnostní poţadavky k výkonu povolání; rovnost příleţitostí na trhu práce; podnikání - druhy a struktura organizací, nejčastější formy podnikání; zaměstnání - pracovní příleţitosti v místě bydliště a jeho dosahu, způsoby hledání zaměstnání, problém nezaměstnanosti, úřady práce, práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů
8.
Svět práce svět práce
posoudí své moţnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy
sebepoznávání, osobní cíle a zájmy, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profese
237
realizace průřezových témat
mezipředmětové vztahy
Člověk a společnost
8.
Svět práce svět práce
vyuţije profesní informace a poradenské sluţby pro výběr vhodného vzdělávání
profesní orientace - informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi, poradenské sluţby; náplň učebních a studijních oborů, přijímací řízení, poradenství k volbě studijního oboru
9.
Svět práce svět práce
vyuţije profesní informace a poradenské sluţby pro výběr vhodného vzdělávání
profesní orientace - informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi
9.
Svět práce svět práce
prokáţe v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce
pohovor u zaměstnavatele, ţivotopis, prezentace
9.
Svět práce vyuţití digitálních technologií
ovládá základní funkce digitální techniky; diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky
digitální technika - fotoaparát, videokamera, PDA, CD a DVD přehrávač; počítačové programy pro zpracování hlasových a grafických informací
9.
Svět práce vyuţití digitálních technologií
propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení
bezdrátové technologie - USB, Bluetooth, WIFI, GPRS, GMS, navigační technologie, konvergence technologií, multiplexování, vzájemná komunikace zařízení synchronizace
9.
Svět práce vyuţití digitálních technologií
pracuje uţivatelským způsobem s mobilními technologiemi cestování, obchod, vzdělávání, zábava
mobilní sluţby - operátoři, tarify, funkce mobilních telefonů
9.
Svět práce vyuţití digitálních technologií
ošetřuje digitální techniku a chrání ji před poškozením
vliv digitální techniky na ţivotní prostředí a na člověka; zásady práce s digitální technikou, údrţba, ochrana
9.
Svět práce vyuţití digitálních technologií
dodrţuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy při práci s digitální technikou a poskytne první pomoc při úrazu
důsledky dlouhodobého působení digitální techniky na okolí; bezpečnost a hygiena práce s digitální technikou, první pomoc při úraze
238
MV Receptivní činnosti Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Český jazyk (Český jazyk a literatura), Informatika
MV Produktivní činnosti Tvorba mediálního sdělení