ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 9 SATALICE K Cihelně 137, PRAHA 9 - SATALICE IČ: ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NASTARTUJ!

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 9 – SATALICE K Cihelně 137, 190 15 PRAHA 9 - SATALICE IČ: 65992911 V Praze dne 1. září 2007

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

NASTARTUJ! ZPRACOVANÝ PODLE RVP ZV

Obsah Obsah 1. Identifikační údaje .................................................................................................................. 4 2. Charakteristika školy .............................................................................................................. 5 2.1 Úplnost a velikost školy, vybavení školy ......................................................................... 5 2.2 Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................... 7 2.2.1 Poradenské služby školy............................................................................................ 7 2.3 Charakteristika žáků ......................................................................................................... 8 2.4 Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce .............................................................. 9 2.5 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty............................................................................. 10 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu ................................................................ 11 3.1 Zaměření školy ............................................................................................................... 11 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie .................................................................................... 11 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ................................. 17 3.3.1 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ....................................... 18 3.3.2 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných ................................................................... 18 3.4 Začlenění průřezových témat.......................................................................................... 19 4. Učební plán ........................................................................................................................... 19 4.1 Realizace vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů ve vyučovacích předmětech ...... 19 4.2 Učební plán Nastartuj! po ročnících ............................................................................... 20 4.3 Využití disponibilní časové dotace ................................................................................. 22 4.4 Poznámky k učebnímu plánu.......................................................................................... 22 5. Učební osnovy ...................................................................................................................... 24 5.1 Charakteristika vyučovacího oboru Český jazyk a literatura ......................................... 24 5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura - 1. stupeň........... 24 5.1.2 Charakteristika vyučovacího oboru Český jazyk a literatura - 2. stupeň ................ 26 5.2 Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ................................................. 33 5.2.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 33 5.2.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 34 5.3 Charakteristika vyučovacího předmětu Matematika ...................................................... 35 5.3.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 35 5.3.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 36 5.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika ...................................................... 37 5.4.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 37 5.4.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 38 5.5 Charakteristika vyučovacího předmětu Prvouka ............................................................ 40 5.5.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 40 5.5.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 40 5.6 Charakteristika vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět............................................ 41 5.6.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 41 5.6.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 41 5.7 Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis ............................................................. 43 5.7.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 43 5.7.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 43 5.8 Charakteristika vyučovacího předmětu Člověk a společnost ......................................... 45 5.8.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 45 5.8.2 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................. 45 1

5.9 Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika .............................................................. 47 5.9.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ............................................................. 47 5.10 Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie ........................................................... 49 5.10.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 49 5.10.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 49 5.11 Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis ...................................................... 51 5.11.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 51 5.11.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 51 5.12 Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis ......................................................... 53 5.12.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 53 5.12.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 54 5.13 Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova ........................................... 55 5.13.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 55 5.13.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 56 5.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova .......................................... 57 5.14.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 57 5.14.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 58 5.15 Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ............................................ 60 5.15.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 60 5.15.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 60 5.16 Charakteristika vyučovacího předmětu Praktické činnosti .......................................... 62 5.16.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 62 5.16.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 62 5.17 Charakteristika vyučovacího předmětu Svět práce ...................................................... 64 5.17.1 Obsahové, časové a organizační vymezení ........................................................... 64 5.17.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................... 64 6. Hodnocení žáků a evaluace .................................................................................................. 66 6.1 Hodnocení žáka ve škole ................................................................................................ 66 6.1.1 Pravidla pro hodnocení žáků ................................................................................... 66 6.2 Autoevaluce školy a její autoevaluační činnost .............................................................. 70 6.2.1 Oblasti, cíle, kritéria a nástroje autoevaluace, časové rozvržení evaluačních činností .......................................................................................................................................... 71 Přílohy ...................................................................................................................................... 75 Tabulka začlenění průřezových témat do vyučovacích předmětů v jednotlivých ročnících 75 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura - 1. stupeň .................... 78 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk - 2. stupeň ...................................... 89 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Literární a dramatická výchova- 2. stupeň ...... 101 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura - 2. stupeň .................. 110 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk - 1. stupeň ............................... 125 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk - 2. stupeň ............................... 129 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika - 1. stupeň .................................... 135 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika – 2. stupeň .................................... 141 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika - 1. stupeň ..................................... 151 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika - 2. stupeň ..................................... 153 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Prvouka - 1. stupeň .......................................... 157 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět - 1. stupeň .......................... 163 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dějepis - 2. stupeň ........................................... 171 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Člověk a společnost - 2. stupeň ....................... 177 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzika - 2. stupeň ............................................. 195 2

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie - 2. stupeň ........................................... 198 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis - 2. stupeň ....................................... 202 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis - 2. stupeň .......................................... 209 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova - 1. stupeň ........................... 216 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova - 2. stupeň ........................... 218 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova - 1. stupeň .......................... 224 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova - 2. stupeň .......................... 226 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova - 1. stupeň............................. 228 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova - 2. stupeň............................. 230 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Praktické činnosti - 1. stupeň ........................... 235 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Svět práce - 2. stupeň ....................................... 237

3

Školní vzdělávací program Nastartuj! je vytvořen v souladu s § 3, odst. 2, 3 a § 5, odst. 1, 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1. Identifikační údaje Předkladatel: Základní škola, Praha 9 - Satalice, K Cihelně 137 adresa: K Cihelně 137, 190 15 Praha 9 - Satalice IČ: 65992911 IZO: 102301557 tel: 286 002 911 fax: 286 002 933 www.skola-satalice.cz ředitelka školy: Mgr. Zdislava Nováková kontakty: +420 286 002 977 +420 731 615 611 koordinátorka tvorby ŠVP „Nastartuj!“: Mgr. Jarmila Kolečková Zřizovatel: Městská část Praha - Satalice adresa: K Radonicům 81, 190 15 Praha 9 - Satalice tel: 286 851 326 www.satalice.cz email: [email protected]

Platnost od 1. září 2007

Mgr. Zdislava Nováková ředitelka školy

4

2. Charakteristika školy Motto školy: „Utváříme školu, do které ţáci chodí rádi!“

2.1 Úplnost a velikost školy, vybavení školy Základní škola Praha 9 - Satalice je státní plně organizovaná základní škola. Naši základní školu tvoří moderní školní bezbariérový komplex, který byl otevřen 16. září 2002 a jehoţ kapacita je 420 ţáků. K výuce vyuţíváme nejen kmenové třídy, ale i odborné učebny. K dispozici máme například učebny chemie a fyziky, informatiky, ateliér pro výtvarné činnosti s keramickým koutem, pracovní dílnu pro výuku technických prací, školní kuchyňku vybavenou četnými elektrickými spotřebiči, pracovní dílnu pro výuku šití a ručních prací, hudebnu se stoprocentní akustikou, tělocvičnu s horolezeckou stěnou. Výuka na 2. stupni probíhá většinou v kmenových učebnách. Školní prostory máme vybavené moderní audiovizuální technikou tak, aby mohla probíhat výuka podle moderních trendů současné pedagogiky. V učebně informatiky, kterou jsme vybavili 27 počítačovými pracovišti tak, aby je mohla vyuţívat vţdy kompletní třída, je současně instalován dataprojektor. Ţáci mají tradičně po skončení výuky velký zájem o přístup na internet, proto zde funguje tzv. „Satalická školní internetová kavárna“. Chloubou školy je prostor v přízemí - atrium - zároveň se schodištěm, který vyuţíváme ke shromaţďování ţáků při slavnostních příleţitostech. Scházíme se zde například při slavnostním zahájení školního roku, při pořádání tradičních kulturních akcí apod. Součástí školního areálu je rozsáhlé sportoviště, které je tvořeno hřištěm s umělým povrchem, fotbalovým hřištěm a hřištěm pro softbal. Z hlediska vybavení splňuje škola hygienické poţadavky. V kaţdém poschodí má prostory se sociálním zázemím, se šatnami před tělocvičnou sousedí místnosti se sprchami. Samozřejmostí se pro ţáky staly šatní skřínky, které mají jednotlivci k dispozici na své věci při přezouvání a odkládání oděvů při vstupu do školní budovy. 5

Vstup do školy v době mimo ranní hromadný příchod umoţňuje kaţdému ţákovi čip, kterým si v době platnosti rozvrhu můţe otevírat vstupní dveře. Tento čip zároveň pouţívá i pro volbu oběda ve školní jídelně. Ţáci, kteří mají zájem, se mohou stravovat ve školní jídelně. Při výběru oběda strávníci volí ze dvou moţností, mohou také ovládat objednávky a odhlášky obědů přes internet. V rámci školního roku pro rodiče pořádáme dvě třídní schůzky a dvakrát vyhlašujeme konzultační hodiny. Největší přínos vidíme v konzultacích rodičů a učitelů za aktivní přítomnosti ţáků. Rodiče jsou průběţně seznamováni s děním ve škole nejen písemnou formou v informačních listech, které kaţdý rodič obdrţí na začátku školního roku a v nichţ je uveden přehled nejdůleţitějších akcí pořádaných školou ve školním roce, ale i prostřednictvím webových stránek školy a pravidelnou prezentací aktuálního dění ve škole na nástěnkách před školní budovou. Součástí školy je i školní druţina, která má v současné době kapacitu 80 dětí. Protoţe o vyuţívání všech současných tří oddělení druţiny je mezi rodiči stále větší zájem, snaţíme se o navýšení moţného počtu přijímaných dětí. Organizačními opatřeními ve spolupráci s vedoucími zájmových útvarů se nám daří vyuţívat druţinu i nad rámec stanovené kapacity. Děti při zajištění všech poţadavků na bezpečnost mohou vyuţívat venkovní areál školy s parčíkem s herními prvky a „zahradní učebnou“, travnaté hřiště, hřiště s umělým povrchem, školní tělocvičnu, výtvarný ateliér i kuchyňku. V rámci dobré spolupráce se škola snaţí naplnit svou činností představy rodičů o smysluplně tráveném volném čase jejich dětí a organizuje pro ně mnoţství krouţků (bývají to krouţky sportovní - florbal, softbal, gymnastika, basketbal, lezení na umělé stěně; výtvarné - keramika, ruční práce; hudební - hra na nástroj, sborový zpěv a další).

6

2.2 Charakteristika pedagogického sboru V čele pedagogického sboru školy stojí ředitelka se svým statutárním pedagogickým zástupcem. Počet pedagogických pracovníků je do 30 osob. Průměrný věk učitelů je do 40 let. Můţeme se chlubit velmi mladým a při tom kvalifikovaným sborem. Všichni učitelé pokračují ve svém vzdělávání účastí v odborných kurzech a seminářích organizovaných akreditovanými pracovišti MŠMT. Všichni učitelé se aktivně snaţí, aby svou prací naplňovali motto školy: „Utváříme školu, do které ţáci chodí rádi!“ Důsledně dbají o to, aby cílů vzdělávání dosahovali na základě jasně stanovených pravidel pro práci se ţáky, aby učili ţáky vědomostem a dovednostem, které vyuţijí v praktickém ţivotě, a při tom všem, aby ve škole trvale převládala příjemná a tvůrčí atmosféra. Celý pedagogický sbor se zapojil do projektu s názvem „MIŠ - minimalizace školní šikany“. Odbornost by měla být zárukou kvalifikovaného přístupu při vzniku moţných problematických situací. Všichni učitelé

jsou samozřejmě proškoleni

o bezpečnosti práce a většina má základní kurz první pomoci.

2.2.1 Poradenské sluţby školy (výchovné poradenství, poradenství k volbě povolání, činnost speciálního pedagoga, metodika prevence, školního psychologa) Strategie poradenských sluţeb v naší škole byla vytvořena v souladu s Vyhláškou MŠMT č. 72/2005 Sbírky, o poskytování poradenských sluţeb ve školách. Rozvrţení poradenských sluţeb odráţí specifika naší školy i zkušenosti a dovednosti jednotlivých poradenských pracovníků, kteří pracují v tzv. poradenském týmu a spolupracují s pedagogicko-psychologickou poradnou, speciálně pedagogickými centry, střediskem výchovné péče a s odborem sociálně právní ochrany dětí. Poradenský tým se skládá z výchovné poradkyně, speciální pedagoţky, metodičky prevence a školní psycholoţky. Při řešení závaţných výchovných problémů vyuţíváme supervizi externisty - etopeda.

7

Výchovná poradkyně zajišťuje podmínky pro integraci ţáků, poradenství k volbě povolání a koordinuje poskytování poradenských sluţeb. Školní psycholoţka spolupracuje s vyučujícími 1. stupně při zápisu do 1. ročníku, podílí se na diagnostice výukových a výchovných problémů ţáků, provádí ve třídách sociometrii, pomáhá při kariérovém poradenství ţáků a konzultuje se zákonnými zástupci ţáků problémy dětí. Na základě ţádosti rodičů můţe změřit intelektové schopnosti ţáka. Školní metodička prevence koordinuje aktivity školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů, zajišťuje organizačně konání besed či diskuze s odborníky protidrogové prevence. Tato činnost probíhá v souladu s Minimálním primárně preventivním programem. Jeho hlavní součástí je posilovat příznivé sociální klima školy, rozšiřovat a upevňovat kompetence ţáků s důrazem na kladné ţivotní cíle. Program je poradenským týmem pravidelně vyhodnocován a aktualizován pro další potřeby ve spolupráci se všemi pedagogickými pracovníky. Školní speciální pedagoţka vykonává činnosti zaměřené na odbornou podporu integrovaných ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří vyţadují speciální pedagogickou podporu.

2.3 Charakteristika žáků Ţáky satalické základní školy jsou především děti s trvalým bydlištěm v PrazeSatalicích. Vzhledem k tomu, ţe trval zájem rodičů z obce Radonice o docházku dětí do naší školy, byla ve školním roce 2005/2006 podepsána smlouva o společném školském obvodu mezi MČ Praha-Satalice a OÚ Radonice. Zájem o vzdělávání na naší škole je i v širším okolí, takţe našimi ţáky jsou i děti ze Kbel, Vinoře, Čakovic, Miškovic, Kyjí, Černého Mostu, Horních Počernic, Dehtár i dalších míst. Bezproblémově zvládáme začleňování ţáků s jinou státní příslušností do kolektivu českých ţáků. Jazykové bariéry se nám daří většinou odstranit během prvního pololetí školního roku, v němţ ţáci do školy nastupují.

8

2.4 Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce Zájem rodičů o docházku dětí do naší školy je tradičně větší, neţ umoţňuje kapacita školy, a proto musí dojít k omezení počtu přijímaných ţáků. Zápis ţáků do 1. tříd neprobíhá běţnou formou. Zapisované děti jsou zapojovány do didakticky promyšlených dramatických výstupů ţáků 2. stupně, které napomáhají zkušeným pedagogům z 1. stupně a školní psycholoţce posoudit školní zralost dítěte. Pro přijaté ţáky a jejich rodiče jsou organizovány dvě informativní pracovní schůzky, které umoţňují dětem lepší adaptaci při přechodu z mateřské do základní školy. Součástí výuky se staly školní projekty. V 1. pololetí školního roku bývají vyhlašovány tematické projektové dny, ţáci při nich spolupracují ve skupinách, učí se vyhledávat a zpracovávat informace. Ve 2. pololetí pořádáme výjezd všech tříd na projektový týden do vytypovaných míst České republiky. Zde si ţáci v praxi mohou ověřit své znalosti a dovednosti. Velký důraz je kladen na výchovné cíle. Tato forma výuky napomáhá vzájemné spolupráci ţáků, eliminuje negativní sociální jevy, podporuje v ţácích jejich sebedůvěru, učí je komunikaci a zároveň je učí prezentovat a obhajovat vlastní práci. Moderní metody výuky, při kterých vyučující kladou důraz na samostatnost ţáků, vrcholí pro ţáky 9. ročníku zpracováním a veřejnou prezentací závěrečných prací. Dochází k propojení jejich dovedností v oblasti informační technologie, jejich znalostí a vědomostí z běţné výuky a jejich schopnosti vyhledávat a zpracovat informace. Ţáci jsou tímto připravováni pro způsob práce na středních školách. Ze sportovních akcí je třeba zmínit tradiční výuku plavání ve 2. ročníku a lyţařský výcvik v 7. ročníku. Na podzim a před hlavními prázdninami bývají organizovány sportovní dny (Podzimní olympijské hry a Letní sportovní hry), kde se daří v praxi spojovat ţáky všech ročníků ke spolupráci a vzájemné podpoře. Ve spolupráci s

Občanským sdruţením Satalická škola

pořádáme tradiční

společenské akce jako vánoční jarmark, jarní ples, společenský večer na závěr školního roku. Finanční výtěţek, který je jejich prostřednictvím získán, slouţí k podpoře činnosti školy. Pořádáme Dny otevřených dveří, pokračujeme ve spolupráci s učitelkami a dětmi z mateřské školy apod. Naše škola je otevřená k navázání spolupráce s obdobnou základní školou v zahraničí. Snaţíme se navázat kontakty se školami, které pocházejí z oblasti, kde 9

se naši ţáci mají šanci domluvit, tzn. hledali jsme především ve Velké Británii. Podařilo se nám tam několikrát podobnou školu navštívit, ale navázat dlouhodobější spolupráci se nepodařilo. V průběhu příprav bohuţel skončila i spolupráce se školou v Norsku, pro tamější ţáky nebyli naši dost zajímaví. Nevzdáváme se hledání kontaktů, neboť si uvědomujeme, ţe komunikace s vrstevníky v zahraničí a navíc cizím jazykem by pro naše ţáky byla nanejvýš přínosná, zároveň i pro pedagogy by skýtala moţnost výměny zkušeností se zahraničními partnery.

2.5 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Vedení školy prosazuje úzkou spolupráci se zástupci rodičů na bázi otevřené komunikace. Od roku 2002 působí ve škole Občanské sdruţení Satalická škola, které pomáhá svojí finanční podporou zajišťovat nadstandardní vybavení školy pro ţáky a podílí se na organizaci tradičních akcí (jarmarku, školního plesu, burzy, společenského večera). Právě finanční prostředky získané z výtěţku těchto akcí jsou vyuţívány k nákupu potřebného vybavení pro zájmové krouţky, pro finanční podporu školních projektů, sportovních dnů, lyţařského výcviku, na nákup knih do školní knihovny. Podle Zákona č. 561/2004 Sb. byla na škole zvolena devítičlenná Školská rada. Ve spolupráci s MČ Praha-Satalice a vedením ZUŠ Praha 9-Čakovice se daří zajišťovat v prostorách školy výuku hry na hudební nástroje. Velmi úzká spolupráce vedení školy se zástupci zřizovatele (školskou komisí) a podpora činnosti školy právě za strany zřizovatele pomáhá pokračovat v nastaveném vysokém standardu v oblasti výchovy a vzdělávání za podpory rodičovské veřejnosti.

10

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Název Školního vzdělávacího programu „Nastartuj!“ charakterizuje cíle výchovně vzdělávacího procesu na naší škole. Jsme základní škola bez specializovaného zaměření, protoţe chceme ţákům poskytnout všestranné základní vzdělání ve všech předepsaných vzdělávacích oborech. Nelákáme ţáky na to, ţe bychom upřednostňovali některý ze vzdělávacích předmětů, naopak důraz klademe právě na kvalitu a úplnost. Chceme ţáky nastartovat k budoucímu středoškolskému studiu i do dalšího sociálně kvalitního ţivota, poskytnout jim pevné základy, které budou moci díky získaným znalostem a zkušenostem dále rozvíjet. Motto školy: „Utváříme školu, kam ţáci chodí rádi!“ symbolizuje náš vztah k ţákům. Značí, ţe naší prioritou je budování kvalitního sociálního prostředí, v němţ se všichni cítí dobře a které navozuje chuť vzájemně spolupracovat a vzdělávat se. Po analýze potřeb školy a poţadavků rodičů byly priority, na něţ se škola zaměřuje, stanoveny takto: 

poskytovat kvalitní základní vzdělání zaměřené na „aktivní dovednosti“ ţáků



rozvíjet komunikační dovednosti ţáků



udrţovat mezi ţáky bezpečné školní klima, vytvářet pozitivní mezilidské vztahy



podporovat rozvoj pohybových dovedností ţáků



pokračovat v nastavené úrovni poradenských a diagnostických sluţeb školy



pokračovat v úspěšné prevenci sociálně neţádoucích jevů



rozvíjet schopnosti nadaných ţáků



pomáhat ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie V charakteristice výchovných a vzdělávacích strategií formulujeme postupy, jejichţ pomocí chceme zajistit, aby ţáci naší školy dosáhli stanovených klíčových kompetencí. Klíčové kompetence jsou ţákům prostředníkem k získávání základu všeobecného vzdělávání. Postupy, kterými těchto kompetencí dosahujeme, tvoří 11

základ a východisko pro celoţivotní učení a uplatnění se v kaţdodenním praktickém ţivotě. KLIČOVÉ KOMPETENCE

POSTUPY K JEJICH DOSAŢENÍ - Během výuky se zaměřujeme na čtení s porozuměním, pracujeme s textem, rozšiřujeme ţákům slovní zásobu. - Vedeme ţáky k vyhledávání, třídění a ověřování informací v různých pramenech (encyklopedie, slovníky, internet …) a jejich uţívání v běţném ţivotě. - Vyuţíváme jejich samostatnosti k práci na referátech nebo tematických přednáškách (uměřeně věkové kategorii). - Umoţňujeme ţákům podílet se na přípravě vyučovacích hodin. - Ukazujeme ţákům propojenost učiva se reálným ţivotem. - Učením se na příkladech ze ţivota vedeme ţáky k nadšení z učení, které je baví. - Podporujeme diskusi nad řešením problémů. - Vedeme ţáky k sebehodnocení, učíme ţáky hodnotit

1. KOMPETENCE

své pokroky a odhalovat své nedostatky. Jiţ od prvního

K UČENÍ

ročníku hodnotí svou práci uvnitř skupiny, od druhého

- umoţnit ţákům

hodnotí práci skupin navzájem.

osvojit si strategii

- Ţáky vhodně a nápaditě motivujeme k učení.

učení a motivovat je

- Zadáváním praktických domácích úkolů podněcujeme

pro celoţivotní učení

ţáky k ochotě opakovat si nová témata a tím si upevňovat novou látku. - Učíme ţáky samostatně plánovat svou práci, provádět ji a kontrolovat (např. při domácí přípravě stanovováním termínů k odevzdání prací). - Vyučujeme různými styly v různých prostředích odborné pracovny, dílny, školní knihovna apod. - Zadáváme ţákům úkoly různých stupňů obtíţnosti.

12

- Podporujeme v ţácích tvořivost, umoţňujeme jim realizovat vlastní nápady. Ţáci mají např. moţnost podílet se na výběru témat pro projektové dny. - Vedeme ţáky k uţívání pouze takových odborných termínů, které dokáţí vysvětlit a rozumějí jim. - Pořádáme olympiády v jednotlivých předmětech, kde se ţáci účastní dle vlastních zájmů. - Individuální přístup umoţňuje budovat a podporovat sebevědomí u všech ţáků, včetně handicapovaných. - Na závěr 9. ročníku ţáci vypracují seminární práci a obhajují ji před učiteli i rodiči. Tato práce je dokladem o tom, jaké učební návyky si ţák z naší školy odnáší do dalšího ţivota. - Snaţíme se ţákům nepředkládat hotové poznatky, ale prostřednictvím vlastních pokusů a řešením různých 2. KOMPETENCE

modelových situací učíme ţáky nalézat vhodná řešení.

K ŘEŠENÍ PROBLÉMU

- Ţákům zadáváme k řešení takové úkoly, při kterých

- podněcovat ţáky

musí vyuţít informace z různých zdrojů.

k tvořivému myšlení,

- Ke vzdělávání uţíváme i netradiční úkoly - např. řešení

logickému uvaţování a olympiád, matematického Klokana, testů Kalibro apod. k řešení problémů

- Rozvíjíme kritické myšlení ţáků, zdokonalujeme jejich chápání textu. - Ţáci se dle věku a schopností aktivně podílejí na přípravě týdenního projektu, dalších školních akcí a učí se překonávat překáţky při řešení problému. - Starší ţáci připravují aktivity pro mladší - např. sportovní soutěţe, výtvarné skupiny, skupinové práce při prvouce apod. - Ţáci se učí obhájit své postupy řešení problému a nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. - Ţáci 9. ročníků se zabývají v souvislosti s konkrétními problémy (stav ţivotního prostředí, návykové látky apod.) sběrem informací formou dotazníkového šetření,

13

učí se je zpracovat a vyhodnotit. - Ţáci samostatně připravují výstavy a prezentace svých prací. - Učíme ţáky aktivnímu zapojení do rozhovoru a diskuse. Učí se vyjádřit svůj názor, být schopni naslouchat druhým, tolerovat a respektovat názor druhých. - V jednání ţáky uvedeme k uvědomělé asertivitě a empatii. - Zkoušíme se ţáky dramatizaci vhodných výchovně vzdělávacích témat ve vyučovacích hodinách nebo např. v činnosti dramatických krouţků. - Rozšiřujeme stále slovní zásobu ţáků, rozšiřujeme jejich kulturní přehled například vhodným výběrem literatury a jiných kulturních akcí. - Podporujeme přátelské vztahy uvnitř tříd i mezi nimi, 3. KOMPETENCE

podporujeme vzájemnou spolupráci ţáků jiných tříd.

KOMUNIKATIVNÍ -

- Snaţíme se ţákům objasnit jejich důleţitost pro

vést ţáky k všestranné společnost a vedeme je k toleranci k druhým. a účinné komunikaci

- Pod vedením školního psychologa hrají ţáci sociálně psychologické hry na rozvoj komunikativních a asertivních dovedností. - Ţáci se učí rozumět i pouţívat téţ neverbální komunikaci. - Ţáci samostatně prezentují před spoluţáky, učiteli i rodiči výsledky svých prací. - Vedeme ţáky k vhodné komunikaci s učiteli, učíme je argumentovat a vnímat názor druhého. Vztah učitele a ţáka je zaloţen na vzájemné důvěře. - V rámci osobnostně sociální výchovy ţáci rozvíjejí své komunikační dovednosti. - Podporujeme při školních soutěţích vznik věkově různorodých skupin tvořených ţáky 1.- 9. ročníků.

14

- Ţáci se podílejí na přípravě internetových stránek školy. - Během školního roku pořádáme jiţ tradičně školní ples a na závěr školního roku připravují ţáci pro rodiče společenský večer. Některá vystoupení jsou připravována ve spolupráci s MŠ, aby se ţáci školy naučili spolupracovat i s předškolními dětmi. - Budujeme v naší škole přátelskou atmosféru. - Usilujeme o pochopení školního řádu ţáky tak, aby se s ním ztotoţňovali jako se vzorem svého celoţivotního chování. - Vedeme ţáky k tomu, aby pomáhali spoluţákům, kteří to právě potřebují, např. při překonání obtíţí po dlouhodobé absenci apod. - Při vyučování často ţáci pracují ve dvojicích nebo 4. KOMPETENCE

skupinách, navzájem si pomáhají při zvládnutí učiva.

SOCIÁLNÍ A

- Učíme ţáky tolerovat nedostatky spoluţáků i okolí.

PERSONÁLNÍ

- Všímáme si individuálních zvláštností ţáků, např.

- rozvíjet u ţáků

sociálních rolí ve skupině, předcházíme tak šikaně.

schopnost

- Ţáci se podílejí na hodnocení vlastním i ostatních

spolupracovat a

spoluţáků.

respektovat práci

- V rámci projektového dne rozvíjíme schopnost

vlastní i druhých

spolupráce ve skupině náhodně vybraných jedinců. - V rámci nejrůznějších společenských akcí prezentují ţáci svoji schopnost pracovat v týmu, např. při vánoční besídce, kdy na jedné straně ti, kteří tvoří hudební kompozici, spolupracují s těmi, kteří tvoří dramatický příběh. - Učíme ţáky úctě k sobě i k druhým. Učíme je říkat „ne“ v situacích, které narušují vzájemné kladné vztahy. - Učíme starší ţáky pracovat s mladšími a tolerovat je a mladší ţáky nebát se spolupracovat se staršími a chtít po nich pomoc.

15

- V řízených diskusích ţák získává informace o vhodných způsobech jednání v krizových situacích a v situacích ohroţujících psychické i fyzické zdraví. - V náročných ţivotních situacích mohou ţáci vyuţívat odborné rady a pomoci školního psychologa. - Školní psycholog při sociálně psychologických hrách ve skupině ţáků jedné třídy rozvíjí ţákům jejich sebevědomí a sociální dovednosti. - Kaţdý ţák musí znát svá práva a povinnosti, být si vědom vlastní odpovědnosti v jejich uţívání. - Vštěpujeme ţákům pravidla slušného chování a dodrţování společenských norem. - Učíme ţáky respektovat názor druhých a chápat 5. KOMPETENCE

důleţitost kaţdého jedince pro společnost.

OBČANSKÉ -

- Formou účasti v ekologických, sociálně preventivních,

připravovat ţáky jako

kulturních a dalších programech zprostředkovává škola

svobodné a

ţákům ţivotní zkušenosti.

zodpovědné

- Řešíme společně problémy vzniklé ve třídním

osobnosti, uplatňující

kolektivu.

svá práva a plnící své

- Učíme ţáky chránit si své ţivotní prostředí, např. i ve

povinnosti

škole třídíme odpad. - Ţáci jsou vedeni k respektování historického i kulturního dědictví České republiky a toleranci v rámci multikulturního prostředí. - Nabízíme ţákům mnoţství zájmových krouţků, učíme je účelně trávit volný čas. - Podporujeme ţáky v jejich zájmech a rozvoji jejich nadání. - Škola organizuje pro ţáky velký výběr zájmových krouţků (výtvarný, keramický, různé sportovní - florbal, softbal, badminton…, dramatický). - Vedeme ţáky k pochopení, ţe kaţdá práce je

6. KOMPETENCE 16

potřebná, kdyţ se dělá dobře.

PRACOVNÍ - pomáhat

- Učíme ţáky být dobrými hospodáři.

ţákům poznávat a

- Pomocí vhodných metod (projektové vyučování, účast

rozvíjet své

na soutěţích, veřejná prezentace ţákovské tvorby,

schopnosti i reálné

sportovní dny, zájmové krouţky, domácí úkoly) vedou

moţnosti a uplatňovat

učitelé ţáky k praktickému vyuţívání teoretických

získané vědomosti a

poznatků a vědomostí, rozvíjející jejich schopnosti a

dovednosti při

dovednosti.

profesní orientaci

- Výuku obohacujeme o exkurze do reálných pracovních prostředí. - V rámci projektů učíme ţáky prezentovat svoji práci a váţit si práce druhých. - Ţáci 2. stupně při sebehodnocení hledají své přednosti ale i nedostatky, učí se z nich reálně vycházet při své další profesní orientaci. - Při volbě své budoucí profesní orientace spolupracují ţáci 8. a 9. ročníků se školním psychologem.

3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Naše škola není specializována na vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením, proto se zde vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná od běţných způsobů výuky nebo jsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním ostatních ţáků. Při zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků mimořádně nadaných škola uplatňuje individuální, citlivý přístup. Základem je volba vhodných forem a metod práce jednotlivými vyučujícími v konkrétních třídách. Vyučující je vybírá takovým způsobem, aby umoţňovaly plné rozvíjení individuálních schopnosti ţáků (s ohledem na jejich různé moţnosti, potřeby a odlišnosti).

17

U všech ţáků dbáme především o to, aby pro ně bylo ve škole vytvořeno příznivé sociální klima, aby se cítili dobře a aby se nám v nich podařilo probudit touhu po vzdělání.

3.3.1 Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Motto naší školy říká, ţe: „Utváříme školu, do které ţáci chodí rádi!“, proto se věnujeme se zvýšenou pozorností všem ţákům, kteří tuto pozornost potřebují. Ať uţ jde o ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ţáky například sociálně znevýhodněné, nebo ţáky s jinou státní příslušností. Chceme všechny ţáky přesvědčit o tom, ţe vzdělání je pro ně důleţité a ţe my jim v jeho získávání chceme pomáhat. V naší škole vytváříme příznivé podmínky pro integraci ţáků, kteří byli prokazatelně na jiných školách šikanováni. Vzdělávání ţáků se specifickými vzdělávacími potřebami je zajištěno formou individuální integrace do běţných tříd. Škola má vypracovaný program péče o tyto ţáky tzv. Školní strategii pedagogickou psychologického poradenství, podle něhoţ primární činnosti spojené s vyhledáváním a zařazováním těchto ţáků do speciálně pedagogické péče školského poradenského zařízení provádějí především školní speciální pedagog a výchovný poradce. Následně se pak tvorbou individuálního vzdělávacího plánu v souladu s platnou legislativou zabývají kromě nich i třídní učitelé, školní psycholoţka i učitelé dalších vyučovacích předmětů. Nejdůleţitějším faktorem práce s těmito ţáky je pro nás důsledná spolupráce s jejich rodiči.

3.3.2 Vzdělávání ţáků mimořádně nadaných Při hledání a identifikaci mimořádně nadaných ţáků spolupracuje náš pedagogický sbor především s jejich rodiči a následně pak (na ţádost rodičů) se školním psychologem a pedagogicko-psychologickou poradnou. V práci s těmito ţáky je třeba vţdy volit individuální přístup a individuální metody a formy práce. Velmi důleţité je také začlenění těchto ţáků do kolektivu třídy, 18

protoţe někteří ţáci mají tendenci je z něj vydělovat. Je věcí třídního učitele, aby pracoval s kolektivem třídy tak, aby zajistil jeho soudrţnost. Pro mimořádně nadané ţáky vypracováváme individuální vzdělávací plán (postup podobně jako u ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami). V oblastech, v nichţ vynikají, jim zadáváme specifické úkoly, rozšiřujeme a prohlubujeme vzdělávací obsah předmětů, zapojujeme tyto ţáky do rozsáhlejších prací. Volíme takovou organizaci výuky, při níţ mohou tito ţáci například na některé předměty chodit do vyšších ročníků současně se staršími ţáky. V odůvodněných případech vycházíme těmto ţákům vstříc a po komisionálním přezkoušení umoţňujeme přestup do vyššího ročníku bez absolvování předešlého ročníku.

3.4 Začlenění průřezových témat Při začlenění průřezových témat do Školního vzdělávacího programu „Nastartuj!“ jsme zvolili integraci obsahů tematických okruhů průřezových témat do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů. Podrobnosti o tomto začlenění uvádíme v tabulce, kterou naleznete v příloze na konci dokumentu.

4. Učební plán 4.1 Realizace vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů ve vyučovacích předmětech Vazby námi stanovených vyučovacích předmětů ke vzdělávacím oblastem jsou uvedeny v tabulce a následujících Poznámkách k učebnímu plánu.

19

Realizace v ročníku Vzdělávací oblast

Vzdělávací obor

Vyučovací předmět 1. stupeň Český jazyk a literatura

2. stupeň

1.-5.

Varianta A Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura

Český jazyk

6.-9.

Literární a dramatická výchova

6.-9.

Varianta B Český jazyk a literatura Cizí jazyk

6.-9.

Anglický jazyk

3.-5.

6.-9.

Matematika a její aplikace

Matematika

1.-5.

6.-9.

Informační a komunikační technologie

Informatika

5.

6.-8.

Člověk a jeho svět

Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura

Člověk a zdraví

Člověk a svět práce

Prvouka

1.-3.


4.-5.

Dějepis

Dějepis

6.-9.

Výchova k občanství


6.-9.

Fyzika

Fyzika

6.-9.

Chemie

Chemie

8.-9.

Přírodopis

Přírodopis

6.-9.

Zeměpis

Zeměpis

6.-9.

Hudební výchova

Hudební výchova

1.-5.

6.-9.

Výtvarná výchova

Výtvarná výchova

1.-5.

6.-9.

Výchova ke zdraví


Tělesná výchova

Tělesná výchova

1.-5.

Praktické činnosti

1.-5.

Svět práce

6.-8. 6.-9.

8.-9.

4.2 Učební plán Nastartuj! po ročnících Tabulka učebního plánu uvádí počet vyučovacích hodin příslušný ke stanoveným vyučovacím předmětům v daných ročnících.

20

Učební plán Nastartuj! po ročnících 1. stupeň celkem

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

celkem

45,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Český jazyk

0,0

3,0

0,5

3,0

0,5

2,5

1,0

2,5

1,0

14,0


0,0

1,0

0,5

1,0

0,5

1,0

0,5

1,0

0,5

6,0

9,0

3,0

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura

1. ročník

2. ročník

9,0

8,0

3. ročník

2. stupeň

2,0

Anglický jazyk

8,0

4. ročník 2,0

3,0

5,0

5. ročník 3,0

3,0

5,0

3,0

3,0

3,0

1. volitelný předmět Další cizí jazyk

0,0

2. v.p. tech.pr./domác.

1,0

3. volitelný předmět Matematika

4,0

4,0

2,0

2,0

1,0

4,0

1,0

4,0

1,0

Informatika Prvouka

4,0

1,0

1,0 2,0


3,0

3,0

24,0

4,0

4,0

1,0

1,0

0,0

3,0 2,0

0,0

3,0 2,0

0,0

12,0 2,0

6,0 1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

2,0

3,5

0,5

0,0

2,0

3,5

0,5

16,0 5,0

6,0

0,0

6,0

0,0

Dějepis

0,0

2,0

2,0

2,0


0,0

2,0

2,0

1,0

1,0

1,0

7,0

Fyzika

0,0

2,0

1,0

1,0

0,0

2,0

7,0

Chemie

0,0

0,0

0,0

1,0

0,5

2,0

3,5

Přírodopis

0,0

1,0

1,0

0,5

2,0

Zeměpis

0,0

2,0

1,0

1,0

1,0

2,0 1,0

1,0

2,0

1,0

1,0

8,0

7,5 1,0

8,0

Hudební výchova

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

5,0

1,0

1,0

1,0

1,0

4,0

Výtvarná výchova

1,0

1,0

1,0

2,0

2,0

7,0

2,0

1,0

1,0

2,0

6,0

Tělesná výchova

2,0

2,0

2,0

2,0

2,0

10,0

2,0

2,0

2,0

2,0

8,0

Praktické činnosti

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

5,0 0,0

0,0

1,0

2,0

3,0

Svět práce

0,0

Disponibilní časová dotace

3,0

3,0

4,0

4,0

14,0

3,0

7,0

8,0

6,0

24,0

Celkem

20,0

22,0

25,0

25,0

26,0

118,0

29,0

30,0

31,0

32,0

122,0

Minimálně/maximálně celkem

18/22

18/22

22/26

22/26

22/26

118

28/30

28/30

30/32

30/32

122

21

4.3 Využití disponibilní časové dotace

Vyuţití disponibilní časové dotace (vyučovací hodina/týden) Vyučovací předmět

1. stupeň

2. stupeň

10

(5)

Český jazyk a literatura Český jazyk

3


2

Volitelné předměty

7 4

Matematika

1

Informatika

4

Dějepis

1


1

Fyzika

1

Chemie

0,5

Přírodopis

1,5 2

Zeměpis

14

Celkem

24

4.4 Poznámky k učebnímu plánu Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Na prvním stupni je realizován ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura. Má komplexní charakter jednotlivé sloţky se ve výuce prolínají dle rozhodnutí učitele. Povinná časová dotace činí v 1. ročníku 9 hodin, ve 2. a 3. ročníku 8 hodin a ve 4. a 5. ročníku 5 hodin. Z disponibilní časové dotace dochází k navýšení ve 2. a 3. ročníku o 2 hodiny na celkových 10, ve 4. a 5. ročníku o 3 hodiny na celkových 8 hodin týdně. Na druhém stupni existují dvě varianty výuky. VARIANTA A - 2 samostatné vyučovací předměty: Vyučovací předmět Český jazyk zahrnuje komunikační, slohovou a jazykovou sloţku. Předmět má v 6. a 7. ročníku 3 hodiny z povinné časové dotace obohaceny o 0,5 hodiny z disponibilní časové dotace. V 8. a 9. ročníku má 2,5 hodiny z povinné časové dotace navýšeny o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Celková časová dotace ve všech ročnících je 3,5 hodiny týdně. Vyučovací předmět Literární a dramatická výchova zahrnuje sloţku literární obohacenou o doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova. Předmět má v kaţdém ročníku 1 hodinu z povinné časové dotace obohacenou o 0,5 hodiny z disponibilní časové dotace. VARIANTA B - 1 vyučovací předmět: Vyučovací předmět Český jazyk a literatura, který zahrnuje sloţky komunikační, slohovou, jazykovou i literární. Povinnou časovou dotaci 4 hodiny má z disponibilní časové dotace navýšenu na 5 hodin

22

týdně v kaţdém ročníku. Konkrétní varianta výuky pro konkrétní školní rok je podle personálních moţností stanovena příslušným učebním plánem daného školního roku. Vzdělávací obor: Cizí jazyk Ve výuce cizích jazyků stanovuje učební plán výuku prvního cizího jazyka - Anglického jazyka od třetího ročníku. Od 3. do 9. ročníku má povinnou časovou dotaci 3 hodiny týdně. Zároveň škola můţe nabízet moţnost přípravy ke studiu anglického jazyka formou nepovinného vyučovacího předmětu v 1. a 2. ročníku. Další cizí jazyk je do výuky řazen dle učebního plánu jako volitelný předmět od 7. ročníku s dotací 2 vyučovací hodiny týdně.

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vyučovací předmět Matematika má ve 2., 3., 4. a 5. ročníku navýšenu povinnou časovou dotaci o 1 hodinu z disponibilní časové dotace ze 4 na celkových 5 vyučovacích hodin týdně. V 6. a 7. ročníku má povinnou časovou dotaci 4 hodiny, v 8. a 9. ročníku má povinnou časovou dotaci 3,5 hodiny týdně navýšenu o 0,5 hodiny týdně na celkovou dotaci 4 hodiny týdně v obou ročnících.

Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Výuka vyučovacího předmětu Informatika je vedena od 5. ročníku do 8. ročníku. Povinná časová dotace na 2. stupni je určena 6. ročníku, časová dotace 2 hodiny týdně pro výuku v 7. a 8. ročníku je čerpána z disponibilní časové dotace.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Výuka je realizována ve vyučovacím předmětu Prvouka v 1. - 3. ročníku a vyučovacím předmětu Člověk a jeho svět ve 4. - 5. ročníku.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět Dějepis má z povinné časové dotace přiděleny 2 hodiny týdně v 6. - 8. ročníku, v 9. ročníku má povinnou časovou dotaci 1 hodiny navýšenu z disponibilní časové dotace o 1 hodinu na celkové 2 hodiny týdně. Ve vyučovacím předmětu Člověk a společnost je v 6. - 8. ročníku integrován vzdělávací obsah z vyučovacích oborů Výchova k občanství a Výchova ke zdraví ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. V 9. ročníku patří předmět k vyučovacímu oboru Výchova k občanství. Časovou dotaci tvoří 4 hodiny ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost a 2 hodiny ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. V 6. a 7. ročníku má předmět přiděleny 2 hodiny z povinné časové dotace, v 8. a 9. ročníku 1 hodinu. V 8. ročníku je navýšena časová dotace z dotace disponibilní o 1 hodinu na celkové 2 hodiny.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět Fyzika je realizován ve všech ročnících 2. stupně. Povinná časová dotace 6 hodin je posílena o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Celková časová dotace předmětu činí 7 hodin. Vyučovací předmět Chemie je realizován v 8. a 9. ročníku. Povinná časová dotace 3 hodiny je posílena o 0,5 hodiny z disponibilní časové dotace na celkovou dotaci 3,5 hodiny. Vyučovací předmět Přírodopis je realizován ve všech ročnících 2. stupně, čerpá z povinné časové dotace 6 hodin a je posílen z disponibilní časové dotace o 1,5 hodiny na celkových 7,5 hodiny. Vyučovací předmět Zeměpis je realizován ve všech ročnících 2. stupně, z povinné časové dotace čerpá 6 hodin, z disponibilní časové dotace je navýšen o 2 hodiny.

Vzdělávací oblast: Umění a kultura

23

Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Hudební výchova a Výtvarná výchova je realizován ve všech ročnících ve vyučovacích předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova.

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor Tělesná výchova je realizován s povinnou časovou dotací 2 hodiny týdně ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova ve všech ročnících. Ve 2. ročníku je vzdělávací obsah předmětu realizován formou plaveckého výcviku. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví je 2. stupni součástí integrovaného předmětu Člověk a společnost ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti je realizován na 1. stupni ve všech ročnících ve vyučovacím předmětu Praktické činnosti. Na 2. stupni v 8. a 9. ročníku ve vyučovacím předmětu Svět práce.

Vzdělávací oblast: Volitelné předměty V šestém ročníku škola nabízí ţákům volitelné vyučovací předměty: Technické činnosti, nebo Domácnost. Ţáci volí jeden z těchto předmětů s časovou dotací 1 hodina týdně (vyuţití disponibilní časové dotace). Od sedmého ročníku škola nabízí ţákům volitelné vyučovací předměty s povinnou nabídkou Dalšího cizího jazyka, vyuţití disponibilní časové dotace je pak rozloţeno takto: 1)Je-li ţákem zvolen Další cizí jazyk, je v 7. - 9. ročníku vyuţito 6 disponibilních vyučovacích hodin. 2) Ţák, který nezvolí předmět Další cizí jazyk, vyuţívá 6 disponibilních vyučovacích hodin rozloţených do dalších dvou volitelných předmětů. Konkrétní nabídka a struktura volby volitelných předmětů bude upřesněna pro konkrétní školní rok v příloze vydané k ŠVP „Nastartuj!“.

5. Učební osnovy 5.1 Charakteristika vyučovacího oboru Český jazyk a literatura 5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. stupeň Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Jedním ze základů zvládnutí dovedností v oboru Českého jazyka a literatury je osvojení si čtení a psaní. Výuku čtení a psaní v 1.ročníku uskutečňujeme genetickou metodou (metodou bez pouţití slabik). Uţívání mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umoţňuje ţákům poznat a pochopit společensko kulturní vývoj lidské společnosti. Ţáci se učí interpretovat své reakce a pocity, učí se proţívat různé komunikační situace, a tak si vytvářejí předpoklady pro efektivní zvládnutí mezilidské komunikace a orientace v okolním světě. 5.1.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vzdělávací obsah předmětu Český jazyk a literatura má v ŠVP Nastartuj! komplexní charakter. Je však pro přehlednost rozdělen do tří sloţek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však tyto sloţky prolínají a učitel je cíleně propojuje na základě souvislostí a zkušeností ţáků.

24

Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 9 hodin týdně v 1., 8 hodin týdně ve 2. a 3. ročníku, 5 hodin týdně ve 4. ročníku a 5 hodin týdně v 5. ročníku. Časová dotace je navýšena z disponibilní časové dotace na celkových 10. hodin ve 2. a 3. ročníku a na 8 hodin ve 4. a 5. ročníku. Organizace: Českému jazyku vyučujeme celou třídu. Pokud nám konkrétní situace dovolí, snaţíme se však alespoň na 1 hodinu týdně rozdělit rozvrhem ţáky do dvou skupin. O časové dotaci pro jednotlivé sloţky předmětu rozhoduje vyučující. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova.

5.1.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

osvojit si techniku čtení a psaní jako nástroj k získávání a předávání informací



číst s porozuměním přiměřené texty, orientovat se v nich a interpretovat je



osvojovat si práci s přiměřenými texty různého zaměření



pochopit jazyk jako nezbytný nástroj celoţivotního vzdělávání

Kompetence k řešení problémů V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

získávat informace z různých zdrojů



volit vhodný způsob řešení problému na základě získaných informací

Kompetence komunikativní V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyjadřovat se správně, přehledně a souvisle v běţných ţivotních situacích při ústní komunikaci



pouţívat při písemné komunikaci správně základní stylistická a pravopisná pravidla



hovořit o svých čtenářských, estetických, emocionálních a jiných záţitcích



získávat sebedůvěru při vystupování na veřejnosti

Kompetence sociální a personální V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

chápat ţivotní a mravní hodnoty na základě čtenářských, divadelních a jiných záţitků

25



získávat sebedůvěru v kultivovaném a přiměřeném prosazování sebe sama



chápat český jazyk jako zdroj pro rozvíjení osobního a kulturního bohatství



rozvíjet pozitivní vztah k literatuře a dalším druhům umění zaloţených na uměleckém textu



proţívat slovesné umělecké dílo



rozvíjet emocionální a estetické vnímání

Kompetence občanské V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

rozvíjet pozitivní vztah k češtině jakoţto mateřskému jazyku



chápat jazyk jako vyvíjející se jev, v kterém se odráţí historický a kulturní vývoj českého národa



přivolat pomoc při krizových situacích

Kompetence pracovní V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vnímat a aktivně si osvojovat jazyk jako bohatý prostředek k předávání informací, k vyjádření potřeb, proţitků, názorů



vyuţívat znalost z teoretické jazykové přípravy k tvůrčímu ústnímu i písemnému vyjadřování

5.1.2 Charakteristika vyučovacího oboru Český jazyk a literatura 2. stupeň Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Uţívání mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umoţňuje ţákům poznat a pochopit společensko kulturní vývoj lidské společnosti. Ţáci se učí interpretovat své reakce a pocity, učí se proţívat různé komunikační situace, a tak si vytvářejí předpoklady pro efektivní zvládnutí mezilidské komunikace a orientace v okolním světě. Vzdělávací obsah oboru má komplexní charakter. ŠVP Nastartuj! umoţňuje dělení tří jeho sloţek (Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova) do dvou vyučovacích předmětů. Konkrétní pojetí výuky vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je stanoveno kaţdoročně v učebním plánu pro daný školní rok a závisí na personálních moţnostech pedagogického sboru. Varianta A výuky vzdělávacího oboru je tvořena vyučovacím předmětem Český jazyk, jenţ zahrnuje Komunikační a slohovou výchovu a Jazykovou výchovu, a předmětem Literární a dramatická výchova, který představuje propojení sloţky Literární výchova s doplňujícím vzdělávacím oborem Dramatická výchova. Ostrost hranic mezi jednotlivými sloţkami je popřena kvalifikovaným přístupem učitele, který vybranými výukovými metodami a postupy propojuje souvislosti mezi jazykovými, stylistickými a literárními pojmy.

26

Varianta B ŠVP Nastartuj! dovoluje zachovat téţ standardní vyučovací předmět Český jazyk a literatura jako komplex všech tří sloţek (Komunikační a slohové, Jazykové a Literární výchovy).

5.1.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk 5.1.2.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: V Komunikační a slohové výchově se ţáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit, analyzovat čtený nebo psaný text, kriticky ho posoudit a rozhodovat se na jeho základě o řešení problému. Učí se posuzovat formální stránku textu a chápat jeho výstavbu. V Jazykové výchově ţáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede ţáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem k jasnému, logickému, přehlednému a srozumitelnému vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se prohlubují i obecné intelektové dovednosti. Český jazyk je zde chápán jako nástroj k získávání většiny informací, ale i jako samotný předmět poznávání. Péče o ţákovu jazykovou kulturu je předmětem zájmu i ostatních vzdělávacích oblastí, prolíná všemi vyučovacími předměty. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 3 hodiny týdně v 6. a 7. ročníku a 2,5 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Z disponibilní časové dotace je k jejímu navýšení v 6. a 7. ročníku vyuţito 0,5 hodiny a v 8. a 9. ročníku 1 hodiny tak, aby celková časová dotace byla 3,5 vyučovací hodiny v kaţdém ročníku. Organizace: Českému jazyku vyučujeme celou třídu. Pokud nám konkrétní situace dovolí, snaţíme se však alespoň na 1 hodinu týdně rozdělit rozvrhem ţáky do dvou skupin. O časové dotaci pro jednotlivé sloţky předmětu rozhoduje vyučující. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. 5.1.2.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vnímání a postupné osvojování jazyka jako prostředku k získávání, osvojování a předávání informací, k vyjadřování potřeb, proţitků a ke sdělování názorů



zvládnutí běţných pravidel mezilidské komunikace a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku



vybírat a vyuţívat efektivní metody a strategie učení



vyhledávat a třídit informace a systematizovat je



uţívat obecně známé termíny a propojovat znalosti do širších celků



chápat smysl poznání mateřského jazyka jako prostředku pro další vzdělávání



vyuţívat moderní výukové technologie, pracovat s výukovými programy

27

Kompetence k řešení problémů V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyhledávat z různých zdrojů informace a vhodná řešení problému



kriticky myslet, hledat vhodná řešení problémů, prezentovat je, obhajovat je, uvědomovat si a nést odpovědnost za svá řešení

Kompetence komunikativní V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

zvládnutí práce s jazykovými příručkami



samostatné získávání informací



kultivovaně a jazykově správně se projevovat

Kompetence sociální a personální V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 




spolupracovat se spoluţáky v příjemné tvůrčí atmosféře



diskutovat, obhajovat názor svůj a respektovat názor druhého

Kompetence občanské V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

chápat jazyk jako svébytný historický jev odráţející kulturní vývoj národa



aktivně a tvůrčím způsobem se vyjadřovat k nastoleným problémům



rozvíjet pozitivní vztah k mateřskému jazyku

Kompetence pracovní V předmětu Český jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyuţívat znalosti z teoretické jazykové přípravy k tvůrčímu ústnímu i písemnému vyjadřování



vyuţívat znalost pravidel v jazykové praxi



orientovat se v projevu vlastním i druhých, zaujímat k němu postoj, hodnotit jej a opravovat z hlediska jazykové správnosti



dodrţovat pravidla bezpečnosti práce s výpočetní technikou



dodrţovat hygienu práce

5.1.2.2 Charakteristika vyučovacího předmětu Literární a dramatická výchova 5.1.2.2.1 Obsahové, časové a organizační vymezení

28

Obsah: Integrovaný předmět se skládá ze dvou sloţek. Jde o Literární výchovu rozšířenou o doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova. V Literární výchově ţáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném textu. Učí se rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky, schopnost formulovat, prezentovat i obhajovat své názory na literární dílo, ale i schopnost tvořit a interpretovat vlastní literární text. Poznatky a proţitky, které ţáci při literární výchově získávají, mohou pozitivně ovlivňovat jejich postoje, názory, ţivotní hodnoty. Dramatická výchova jako doplňující vzdělávací obor podporuje sociální rozvoj, nabízí příleţitost ke společnému proţívání a rozvíjí schopnosti spolupracovat s ostatními. Přispívá také k rozvíjení komunikačních dovedností ve sloţkách verbálních a neverbálních, ale i v pohybu a výrazu. Rozvíjí obrazotvornost, tvořivost, schopnost kritického myšlení, umění naslouchat, emocionální a estetický náhled na svět. Zprostředkovává nový pohled na realitu a umoţňuje získat pozitivní sebepojetí. Přispívá k mravnímu rozvoji. Výhodou dramatické výchovy je moţnost znovu si přehrát danou situaci a pokusit se najít lepší řešení situace, eventuelně seznamovat skupinu jednotlivců se situacemi, které nikdy v ţivotě nezaţili. Dramatická výchova obohacuje jedince i skupiny a podporuje čtyři pilíře vzdělávání: učit se poznávat, učit se jednat, učit se ţít společně a učit se být. Časová dotace: Vyučovací předmět má v kaţdém ročníku 2. stupně z povinné časové dotace 1 hodinu týdně, dotace je doplněna o 0,5 hodiny týdně z disponibilní dotace na celkovou 1,5 vyučovací hodinu týdně. Organizace: O časové dotaci pro jednotlivé sloţky předmětu rozhoduje vyučující. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova. 5.1.2.2.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 







vyhledávat a třídit informace z různých informační zdrojů a systematizovat je



osvojovat si základní literární pojmy



uţívat obecně známé termíny a propojovat znalosti do širších celků



prohlubovat zájem ţáků o dramatické umění



tvořivě přistupovat k zadaným úkolům

29

Kompetence k řešení problémů V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 







hledat řešení situací „nanečisto“ v bezpečném prostředí



uvědomovat si důsledky lidského jednání



zkoumat dané situace z různých úhlů pohledu

Kompetence komunikativní V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 




formulovat své myšlenky v logickém sledu



porozumět zásadám mezilidské komunikace a adekvátně pouţívat její prostředky



vyuţívat prostředky dramatické výchovy k uměleckému sdělení



kultivovat mluvený projev a nonverbální vyjadřování



odstraňovat zábrany při vyjadřování se a komunikaci s ostatními

Kompetence sociální a personální V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 







chápat propojení mezi vnitřním proţíváním člověka a jeho vnějším chováním



ujasňovat si osobní postoje



argumentovat a obhajovat si vlastní názory prostřednictvím rolové hry, respektovat názory druhých



aktivně se podílet na práci ve skupině, získat zodpovědnost za dokončení úkolu a jeho prezentaci



rozvíjet schopnost reflexe a sebehodnocení



přijímat kritiku a adekvátně na ni reagovat

30

Kompetence občanské V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

dodrţovat vymezená pravidla



interpretovat texty odhalující mezilidské vztahy a jejich fungování ve společnosti



rozvíjet vztah ke kulturnímu dědictví a tradici






uvědomovat si svá práva a povinnosti ve škole i mimo ni



zapojovat se do kulturního dění

Kompetence pracovní V předmětu Literární a dramatická výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

dodrţovat pravidla hygieny a bezpečnosti práce

5.1.2.3 Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5.1.2.3.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: V Komunikační a slohové výchově se ţáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit, analyzovat čtený nebo psaný text, kriticky ho posoudit a rozhodovat se na jeho základě o řešení problému. Učí se posuzovat formální stránku textu a chápat jeho výstavbu. V Jazykové výchově ţáci získávají vědomosti dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede ţáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem k jasnému, logickému, přehlednému a srozu- mitelnému vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se prohlubují i obecné intelektové dovednosti. Český jazyk je zde chápán jako nástroj k získávání většiny informací, ale i jako samotný předmět poznávání. V Literární výchově ţáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném textu. Učí se rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnost tvořit a interpretovat vlastní literární text. Poznatky a proţitky, které ţáci při literární výchově získávají, mohou pozitivně ovlivňovat jejich postoje, názory, ţivotní hodnoty. Péče o ţákovu jazykovou kulturu je předmětem zájmu i ostatních vzdělávacích oblastí, prolíná všemi vyučovacími předměty. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 4 hodiny týdně v 6. a 7. ročníku a 3,5 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Disponibilní časová dotace je vyuţita tak, aby v kaţdém ročníku činila celková časová dotace 5 hodin. Organizace: Českému jazyku a literatuře vyučujeme celou třídu. Pokud nám konkrétní situace dovolí, snaţíme se však alespoň na 1 hodinu týdně rozdělit rozvrhem ţáky do dvou skupin. O časové dotaci pro jednotlivé sloţky předmětu rozhoduje vyučující.

31

Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. 5.1.2.3.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Kompetence k učení V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vnímání a postupné osvojování jazyka jako prostředku k získávání, osvojování a předávání informací, k vyjadřování potřeb, proţitků a ke sdělování názorů












osvojovat si základní jazykové a literární pojmy

 

uţívat obecně známé termíny a propojovat znalosti do širších celků chápat smysl poznání mateřského jazyka jako prostředku pro další vzdělávání



vyuţívat moderní výukové technologie, pracovat s výukovými programy

Kompetence k řešení problémů V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 





Kompetence komunikativní V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

zvládnutí práce s jazykovými příručkami









formulovat své myšlenky v logickém sledu

Kompetence sociální a personální V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 





32




Kompetence občanské V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

chápat jazyk jako svébytný historický jev odráţející kulturní vývoj národa






rozvíjet pozitivní vztah k mateřskému jazyku



uvědomovat si svá práva a povinnosti ve škole i mimo ni



oceňovat kulturní a historické dědictví



zapojovat se do kulturního dění

Kompetence pracovní V předmětu Český jazyk a literatura vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyuţívat znalosti z teoretické jazykové přípravy k tvůrčímu ústnímu i písemnému vyjadřování



vyuţívat znalost pravidel v jazykové praxi



dodrţovat pravidla bezpečnosti práce s výpočetní technikou



dodrţovat hygienu práce



orientovat se v projevu vlastním i druhých, zaujímat k němu postoj, hodnotit jej a opravovat z hlediska jazykové správnosti

5.2 Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 5.2.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: V předmětu Anglický jazyk na prvním stupni připravujeme ţáky ke zvládnutí jazykové úrovně A2 na 2. stupni. (Úroveň A2 dle RVP ZŠ: Rozumí větám a často pouţívaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají. Dokáţe komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běţných úloh, jeţ vyţadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běţných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záleţitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.) S anglickým jazykem se ţáci seznamují prostřednictvím her, říkanek a písniček od 3.ročníku. (Podle zájmu rodičů je moţné zajistit konání nepovinného předmětu Anglický jazyk v 1. a 2. ročníku.) Vycházíme ze srovnání zvukové stránky angličtiny s češtinou, důraz je kladen na jevy odlišné. Seznamujeme ţáky také s odlišností mluveného projevu a psané podoby slov. Na 1. stupni ţáci rozumějí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reagují. Rozšiřují si neustále slovní zásobu na základě simulací běţných kaţdodenních situací. Osou

33

výuky anglického jazyka je správný a přiměřený mluvený projev. Na 2. stupni vedeme ţáky k tomu, aby rozuměli výrazům a větám vztahujícím se k oblastem, které se jich bezprostředně týkají, aby dokázali komunikovat o jednoduchých a běţných skutečnostech svého ţivota a aby dokázali vyjádřit své potřeby. Vzhledem k tomu, ţe slovní zásoba ţáků je na 2. stupni jiţ dostatečně široká, výuka probíhá převáţně v anglickém jazyce. Práce s dvojjazyčným slovníkem je pozvolna nahrazována prací se slovníkem výkladovým. Přestoţe je největší důraz stále kladen na mluvenou podobu jazyka, začíná se u ţáků 2. stupně více rozvíjet i schopnost komunikovat písemně. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 3 hodiny týdně ve všech ročnících od 3. do 9. Organizace: Výuka předmětu Anglický jazyk probíhá v učebnách anglického jazyka a kmenových učebnách, třídy většinou rozdělujeme na dvě skupiny.

5.2.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

odlišit cizí jazyk od mateřského



rozeznat angličtinu podle charakteristických znaků



rozumět cizímu jazyku a uţívat ho v daných konkrétních situacích



uţívat obecné znaky a symboly charakteristické pro zápis anglického jazyka

Kompetence k řešení problémů V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

volit vhodné výrazy pro danou situaci

Kompetence komunikativní V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:  porozumět přiměřenému psanému nebo mluvenému textu v angličtině 

porozumět jednoduché promluvě druhých lidí a vhodně reagovat



běţně se dorozumět s druhými osobami anglickým jazykem

Kompetence sociální a personální V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

bezprostřední uţívání cizího jazyka bez ostychu i před rodilým mluvčím



spolupracovat se spoluţáky v přátelské tvůrčí atmosféře

34

Kompetence občanské V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

chápat odlišnost české kultury od kultur anglicky mluvících zemí

Kompetence pracovní V předmětu Anglický jazyk vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

orientovat se ve dvojjazyčném slovníku



plnit přiměřené pokyny zadané v anglickém jazyce

5.3 Charakteristika vyučovacího předmětu Matematika 5.3.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Matematika se prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další studium. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné pro uplatnění v praktickém ţivotě, umoţňuje tak dosáhnout matematické gramotnosti. V hodinách Matematiky na 1. stupni ţák počítá, měří, odhaduje, zaokrouhluje, kreslí, znázorňuje, pozoruje, manipuluje s modely, analyzuje a řeší problémové situace z běţného ţivota, třídí údaje, učí se rozumět matematické terminologii a symbolice a pouţívat ji. Na 2. stupni je vzdělávací obsah rozdělen na čtyři tematické celky s těmito cíli: 1) Číslo a proměnná - ţáci si zapamatují, pochopí a aplikují aritmetické operace. 2) Závislosti, vztahy a práce s daty - ţáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů závislosti známých jevů, pochopí propedeutiku pojmu funkce. 3) Geometrie v rovině a prostoru - ţáci zdokonalí svůj grafický projev, znázorňují geometrické obrazce (určují jejich obvod a obsah) a tělesa (určují jejich povrch a objem). 4) Nestandardní aplikační úlohy a problémy - ţáci uplatní logické myšlení (řeší např. rébusy, kříţovky, matematické soutěţe - Olympiáda, Pythagoriáda, Klokan). Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 4 hodiny týdně v kaţdém ročníku 1. stupně. Ve 2., 3.,4. a 5. ročníku je vyuţito disponibilní dotace k navýšení počtu týdenních hodin na 5. V 6. a 7. ročníku má předmět povinnou časovou dotaci 4 hodiny týdně, v 8. a 9. ročníku má povinnou časovou dotaci 3,5 hodiny týdně navýšenou z disponibilní časové dotace o 0,5 hodiny na celkové 4 hodiny týdně. Organizace: Výuka předmětu Matematika probíhá na 1. stupni především ve kmenových učebnách, na 2. stupni v učebně matematiky a kmenových učebnách. Pokud organizační, personální a finanční podmínky dovolí, snaţíme se však alespoň na 1 hodinu týdně rozdělit rozvrhem ţáky do dvou skupin.

35

5.3.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

operovat s termíny, symboly a znaky



získávat výsledky úloh a ty porovnávat



osvojovat si, uţívat a aplikovat početní operace, algoritmy, metody řešení slovních úloh po logických krocích a na základě vlastního úsudku



rozvíjet logické myšlení



rozvíjet paměť prostřednictvím numerických výpočtů



zdokonalit se v grafickém projevu



řešit systematicky a přesně dané úkoly

Kompetence k řešení problémů V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyslovovat a hodnotit hypotézy na základě získaných znalostí a zkušeností



samostatně řešit problémy pomocí logických a matematických postupů



aplikovat své znalosti a zkušenosti v jiných předmětech a dalším studiu

Kompetence komunikativní V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

přesně, stručně a logicky se vyjadřovat, uţívat matematické pojmy a symboly



rozvíjet spolupráci se spoluţáky při řešení problémových a aplikovaných úloh



zhodnotit a obhájit výsledky své práce



rozumět různým typům textů a záznamů

Kompetence sociální a personální V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

spolupracovat ve skupině, podílet se na vytváření pravidel práce v týmu



rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a moţnosti při řešení úloh, rozvíjet sebekontrolu



poskytovat pomoc spoluţákům při řešení úkolů nebo o ni poţádat



respektovat různé přístupy k řešení matematických úloh

36



uvědomovat si zodpovědnost za svá vlastní rozhodnutí

Kompetence občanské V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vnímat sloţitost reálného světa



rozhodovat se zodpovědně podle dané situace



chápat základní společenské normy, práva a povinnosti



respektovat znalosti a názor druhých lidí

Kompetence pracovní V předmětu Matematika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

rozvíjet systematičnost, vytrvalost, přesnost při výpočtech i práci s modely



vyuţívat získané znalosti a zkušenosti pro vlastní rozvoj a profesní zaměření



účinně pouţívat dostupné materiály, nástroje a vybavení






plnit své povinnosti a závazky



vyuţívat a aplikovat znalosti a zkušenosti získané např. při odhadech, měření, porovnávání v praktických činnostech

5.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 5.4.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Informatika dává moţnost všem ţákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti. Ţáci získávají základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií. Učí se orientovat v mnoţství informací, třídit je, tvořivě s nimi pracovat a vyuţívat je v dalším vzdělávání i v samotné praxi. Aplikace dovedností získaných v Informatice prolínají do všech vzdělávacích oborů, jsou předpokladem dalšího rozvoje schopnosti pracovat s informacemi v ostatních vyučovacích předmětech. V současné době je kladen důraz na dovednost pracovat s výpočetní technikou. Tato dovednost je chápána jako nezbytný předpoklad úspěchu na trhu práce. Vzdělávací obsah předmětu je doplněn o rozšiřující vzdělávací obsah (viz Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika 8. ročník). Časová dotace: Vyučovací předmět má na 1. stupni povinnou časovou dotaci 1 hodinu týdně v 5. ročníku.

37

Na 2. stupni má povinnou časovou dotaci 1 hodinu týdně v 6. ročníku, v 7. a 8. ročníku je k navýšení hodinové dotace vyuţito disponibilní časové dotace ve výši 2 hodiny týdně v kaţdém ročníku. Organizace: Výuka předmětu Informatika probíhá v odborné učebně informatiky. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Mediální výchova.

5.4.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

operovat s termíny, symboly a znaky



poznávat úlohu a důleţitost informací v procesu vzdělávání



ovládat výpočetní techniku a moderní technologie a chápat je jako prostředek k získávání informací a jako nástroj práce s nimi



rozvíjet logické myšlení



vyuţívat výpočetní techniku ke zvýšení efektivnosti učení



řešit systematicky a přesně dané úkoly

Kompetence k řešení problémů V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyslovovat a hodnotit hypotézy na základě získaných znalostí a zkušeností



samostatně řešit problémy pomocí logických postupů



aplikovat své znalosti a zkušenosti v jiných předmětech a dalším studiu

Kompetence komunikativní V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

přesně, stručně a logicky se vyjadřovat, uţívat stanovené pojmy a symboly



rozvíjet spolupráci se spoluţáky při řešení problémových a aplikovaných úloh



zhodnotit a obhájit výsledky své práce



rozumět různým typům textů a záznamů

Kompetence sociální a personální V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 38



spolupracovat ve skupině, podílet se na vytváření pravidel práce v týmu



rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a moţnosti při řešení úloh, rozvíjet sebekontrolu



poskytovat pomoc spoluţákům při řešení úkolů nebo o ni poţádat



šetřit své zdraví při práci s moderní technikou



uvědomovat si zodpovědnost za svá vlastní rozhodnutí

Kompetence občanské V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vnímat sloţitost reálného světa



umoţňuje ověřovat věrohodnost informací



rozhodovat se zodpovědně podle dané situace



respektovat duševní vlastnictví pro vyuţívání SW



zaujímat etický a odpovědný postoj k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu a jiných médiích



chápat základní společenské normy, práva a povinnosti



respektovat znalosti a názor druhých lidí

Kompetence pracovní V předmětu Informatika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyuţít získané znalosti a zkušenosti pro vlastní rozvoj a profesní zaměření



chápat výpočetní techniku a moderní technologie jako prostředek ke zvýšení efektivnosti práce



rozvíjet systematičnost a vytrvalost



účinně vyuţívat dostupné vybavení






plnit své povinnosti a závazky



vyuţívat znalosti v praxi

39

5.5 Charakteristika vyučovacího předmětu Prvouka 5.5.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Ve vyučovacím předmětu Prvouka se ţáci učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti, čímţ se utváří jejich prvotní ucelený obraz světa. Témata vyučovacího předmětu Prvouka se dělí do těchto pěti tematických oblastí: 1. Místo, kde ţijeme; 2. Lidé kolem nás; 3. Lidé a čas; 4. Rozmanitost přírody; 5. Člověk a jeho zdraví. Časová dotace: Vyučovací předmět Prvouka je realizován v 1. - 3. ročníku týdně po 2 vyučovacích hodinách. Organizace: Realizace předmětu se uskutečňuje ve školní učebně, zároveň však je moţné vyuţívat reálné okolní prostředí školy, jak přírodní, tak i kulturní. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Environmentální výchova.

5.5.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

rozšiřovat slovní zásobu v souvislosti s osvojovanými tématy a pojmenovávat pozorované skutečnosti



vyhledávat a třídit informace na základě jejich pochopení

Kompetence k řešení problémů V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

získávat obecně platné vědomosti a dovednosti a uplatňovat je v praxi



seznamovat se se současnými problémy ve společnosti a nacházet jejich vhodná řešení

Kompetence komunikativní V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

naslouchat druhým lidem a porozumět jim



formulovat a vyjadřovat své myšlenky a naslouchat myšlenkám druhých

40

5.6 Charakteristika vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět 5.6.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Předmět Člověk a jeho svět vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví atd. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem potřebným pro praktický ţivot. Ţáci si utvářejí ucelený pohled na svět. Obsah předmětu je členěn do pěti tematických okruhů: 1. Místo, kde ţijeme - ţáci se učí chápat organizaci ţivota v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností. 2. Lidé kolem nás - ţáci si postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Seznamují se se základními občanskými právy a povinnostmi. 3. Lidé a čas - ţáci se učí orientovat v dějích a v čase. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u ţáků zájem o historii, o kulturní bohatství regionu i celé země. 4. Rozmanitost přírody - ţáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy. poznávají rozmanitost a proměnlivost ţivé i neţivé přírody naší vlasti. Učí se, jak mohou přispět k ochraně přírody a zlepšení ţivotního prostředí. 5. Člověk a jeho zdraví - ţáci poznávají vývoj člověka od narození aţ do dospělosti, jeho biologické i fyziologické funkce a potřeby. Získávají základní poučení o zdravém ţivotním stylu, zdravé výţivě, hygienických návycích, zdravotní prevenci, zásadách první pomoci, o bezpečném chování v různých ţivotních situacích. Ţáci si postupně uvědomují jakou odpovědnost má kaţdý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Časová dotace: Výuka předmětu Člověk a jeho svět je určena do 4. a 5. ročníku. Svým tématem navazuje na vyučovací předmět Prvouka, který je zařazen do 1. - 3. ročníku. Časová dotace předmětu Člověk a jeho svět je stanovena na 3 vyučovací hodiny týdně ve 4. i 5. ročníku. Organizace: Realizace předmětu se uskutečňuje ve školní učebně, zároveň však je moţné vyuţívat reálné okolní prostředí školy, jak přírodní, tak i kulturní. Průřezová témata: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova.

5.6.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

pozorovat a pojmenovat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti



porozumět soudobému způsobu ţivota



chápat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti

Kompetence k řešení problémů V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 41



seznámit se s problémy, které provázejí souţití lidí, celou společnost nebo i svět a hledat moţnosti jejich řešení



účelně rozhodovat a jednat v různých situacích ohroţení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

Kompetence komunikativní V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyjadřovat své myšlenky, poznatky, dojmy



reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných



efektivně a asertivně komunikovat

Kompetence sociální a personální V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

utvářet pracovní návyky při jednoduché samostatné i týmové práci



samostatně a sebevědomě vystupovat a jednat



poznávat a ovlivňovat svou jedinečnost

Kompetence občanské V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

utvářet si ohleduplný vztah k lidem, přírodě i kulturním výtvorům



uplatňovat pravidla souţití, plnit povinnosti a společné úkoly

Kompetence pracovní V předmětu Člověk a jeho svět vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů v praktickém ţivotě

a vyuţívat je

Kompetence sociální a personální V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

poznávat, chápat a tolerovat rozdíly mezi lidmi

Kompetence občanské V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

chovat se ohleduplně k lidem, přírodě i kulturním výtvorům

42

Kompetence pracovní V předmětu Prvouka vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

utvářet si pracovní návyky při jednoduché samostatné i týmové práci

5.7 Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 5.7.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Důleţité je především poznávání dějů, skutků a jevů, které ovlivnily společnost v průběhu celého historického kontextu. Vedeme ţáky k poznání, ţe historie není jen definitivně uzavřenou minulostí, ale ţe se jejím prostřednictvím dozvídáme podstatné informace o současné společnosti, a ţe nám můţe i pomoci v odhalování budoucnosti. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 2 hodiny týdně v 6. - 8. ročníku. V 9. ročníku je povinná časová dotace 1 hodina navýšena z disponibilní časové dotace o 1 hodiny na celkové 2 hodiny týdně. Organizace: Pokud organizační podmínky dovolí, vyučujeme předmětu Dějepis v poloodborné učebně. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

5.7.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

rozlišovat mýty a skutečnosti, rozpoznávat projevy a příčiny subjektivního hodnocení faktů i snahu o objektivní posouzení společenských jevů minulosti i současnosti



utvářet pozitivní hodnotový systém opřený o historickou zkušenost

Kompetence k řešení problémů V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

nacházet řešení problémů v historických souvislostech vedoucích k jinému pohledu na soudobou problematiku



hledat řešení problému s odstupem větší lidské historické zkušenosti

43




Kompetence komunikativní V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 




uplatňovat vhodné prostředky komunikace, kultivovaně a správně se projevovat

Kompetence sociální a personální V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

odhalovat kořeny společenských jevů, dějů a změn, promýšlet jejich vzájemné souvislosti a vzájemné podmíněnosti









utvářet vědomí vlastní identity a identity druhých lidí



rozvíjet sebepoznání a sebehodnocení



rozpoznávat názory a postoje ohroţující lidskou důstojnost nebo odporující základním principům demokratického souţití

Kompetence občanské V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

rozvíjet zájem o současnost i minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, upevňovat vědomí náleţitosti k evropské kultuře



rozvíjet orientaci v mnohotvárnosti historických i kaţdodenních faktů tvořících rámec ţivota



ctít vlastní národ i jiné národy a etnika



získávat orientaci v aktuálním dění v ČR, EU, ve světě

Kompetence pracovní V předmětu Dějepis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

hledání paralel mezi minulými i současnými událostmi

44

5.8 Charakteristika vyučovacího předmětu Člověk a společnost 5.8.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Člověk a společnost vzniká integrací vzdělávacích oborů Výchova k občanství a Výchova ke zdraví v 6. - 8. ročníku, v 9. ročníku je tvořen obsahem vzdělávacího oboru Výchova k občanství. V oblasti výchovy k občanství se předmět zaměřuje na socializaci ţáků, vytváření pozitivních vazeb a postojů ve společnosti. Ţáci se učí přebírat odpovědnost za své jednání, učí se vnímat situace z různých úhlů pohledu, učí se rozumět jednání druhých a vyvozovat z toho závěry, které vyuţijí ve svém dalším ţivotě. Vyučovací předmět Člověk a společnost rozvíjí občanské a právní vědomí ţáků a motivuje je k aktivní účasti na ţivotě v demokratické společnosti. V oblasti výchovy ke zdraví je cílem předmětu výchova ke zdravému ţivotnímu stylu a odpovědnosti člověka za své zdraví. Ţáci se učí poznatky o zdravém způsobu ţivota aktivně kaţdodenně vyuţívat a rozvíjet. Upevňují si hygienické, stravovací, pracovní i zdravotně preventivní návyky. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 2 hodiny týdně v 6. - 7. ročníku a 1 hodinu týdně v 8. a 9. ročníku. V 8. ročníku je povinná časová dotace navýšena z disponibilní časové dotace o 1 hodinu na celkové 2 hodiny týdně. Organizace: Výuka předmětu nevyţaduje vyuţití speciálních prostor, můţe probíhat v různých učebnách. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova, Mediální výchova.

5.8.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

zjistit svůj individuální učební styl a lépe si osvojovat odpovídající postupy učení



samostatně a tvořivě vyhledávat dané informace, zpracovávat je a ověřovat jejich pravdivost a platnost v různých zdrojích



objektivně hodnotit činnost svou i ostatních



chápat zdraví jako nejdůleţitější ţivotní hodnotu



utvářet pozitivní hodnotový systém opřený o historickou zkušenost

Kompetence k řešení problémů

45

V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

upevňovat způsoby rozhodování v souladu s aktivní podporou řešení problému v kaţdé ţivotní situaci

 

poznávat, ţe problémy mají různé varianty řešení tvořivě a originálně řešit stanovené problémy



hledat cesty, jak předcházet vzniku problémových situací

Kompetence komunikativní V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

uplatňovat vhodné prostředky komunikace, kultivovaně a správně se projevovat



navazovat zdravé mezilidské vztahy



srozumitelně vyjadřovat vlastní myšlenky a názory, vhodně argumentovat a prezentovat je před publikem



učit se naslouchat promluvám druhých, přiměřeně na ně reagovat



stanovit pravidla partnerské komunikace, zapojovat se do diskuze, obhajovat své názory

Kompetence sociální a personální V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

aktivně rozvíjet a chránit své zdraví a být za ně odpovědný



chápat dobré fyzické zdraví i duševní pohodu jako významný předpoklad pro výběr partnera, profesní dráhy i pro uplatnění ve společnosti



aktivně rozvíjet své zdraví a být za ně odpovědný



diskutovat, obhajovat názor svůj a respektovat názor druhého, taktně vyjadřovat kritiku



utvářet vědomí vlastní identity a identity druhých lidí



rozvíjet sebepoznání a sebehodnocení



rozpoznávat názory a postoje ohroţující lidskou důstojnost nebo odporující základním principům demokratického souţití

Kompetence občanské V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

aktivně se podílet na dění ve škole, v obci a v celé společnosti



aktivně se zapojovat do činností podporujících zdraví a propagovat zdravotně prospěšné činnosti ve škole i obci

46



propojovat zdraví a zdravé mezilidské vztahy se základními etickými a morálními postoji



uvědomovat si vlastní zodpovědnost a spoluzodpovědnost za skupinu



seznamovat se s principy fungování společnosti

 

sledovat kulturní dění a účastnit se na něm chápat nutnost fungování pravidel ve společnosti a nutnost jejich dodrţování

Kompetence pracovní V předmětu Člověk a společnost vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

aplikovat praktické dovednosti i z jiných oborů v kaţdodenním ţivotě



plánovat vlastní práci



rozdělovat role členům skupiny

5.9 Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 5.9.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Fyzika je součástí vzdělávacího oboru Člověk a příroda. Dovednosti získané v tomto oboru mají naučit ţáky poznávat přírodu jako systém, získané poznatky se učí vyuţívat v praktickém ţivotě. Ţák se má naučit pozorovat, experimentovat, měřit, formulovat a ověřovat hypotézy. Výsledkem činnosti má být nalézání souvislostí mezi obsahy jednotlivých předmětů v rámci vzdělávacího oboru a vyváření komplexního pohledu na vztah člověka a přírody. Časová dotace: Vyučovací předmět má rozdělenou časovou dotaci takto: v 6. a 9. ročníku 2 hodiny týdně, v 7. a 8. ročníku 1 hodinu týdně. V 7. ročníku je výuka navíc posílena o 1 vyučovací hodinu týdně z disponibilní dotace. Organizace: Výuka předmětu Fyzika je zpravidla situována v odborné učebně fyziky. Pro průběh laboratorních prací je moţné třídu dělit na skupiny o menším počtu ţáků. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Environmentální výchova. 5.9.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

zkoumat přírodní fakta a souvislosti mezi nimi



měřit hodnoty fyzikálních veličin

47



provádět experimenty k ověření teoretických znalostí




Kompetence k řešení problémů V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyhledávat informace z různých zdrojů a třídit je



hledat různé moţnosti řešení při plnění jednoduchých i sloţitějších úkolů



nacházet vhodná řešení problémů



vyhledávat vhodná řešení experimentů



pouţívat osvojené metody řešení fyzikálních problémů i v jiných oblastech jejich vzdělávání, pokud lze tyto metody úspěšně aplikovat

Kompetence komunikativní V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

formulovat otázky a odpovědi o průběhu a příčinách přírodních procesů



zdůvodňovat výsledky získané vlastním experimentováním a měřením



samostatné získávání informací a jejich prezentování

Kompetence sociální a personální V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

spolupracovat se spoluţáky při experimentování a měření



získávat sebedůvěru a sebereflexi při prezentaci výsledků experimentů a vlastních samostatných prací



diskutovat, obhajovat svůj názor a respektovat názor druhých

Kompetence občanské V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

zapojovat se do aktivit směřujících ke správnému chování k přírodním systémům



získávat správný postoj k vlastnímu zdraví a zdraví ostatních lidí



porozumět souvislostem mezi činností lidí a stavem ţivotního prostředí

Kompetence pracovní V předmětu Fyzika vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:

48



utvářet dovednosti vhodné pro kontakt s přírodními objekty



osvojit si dovednosti při práci s modely těles simulujících skutečné vyuţití těles v praxi



aplikovat hodnoty fyzikálních veličin získaných vlastním měřením do praxe



dodrţovat stanovená pravidla, bezpečnost a hygienu při práci



znát pravidla poskytnutí první pomoci



vyuţívat získané dovednosti v praktickém ţivotě

5.10 Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie 5.10.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Chemie poskytuje ţákům dovednosti pro zjišťování vlastních poznatků pomocí pozorování, měření a experimentování, vyhodnocování výsledků a vyvozování závěrů. Vede ţáky k pochopení souvislosti mezi přírodou a činností člověka. Získané poznatky je učí vyuţívat v praktickém ţivotě. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 1 vyučovací hodinu týdně v 8. ročníku posílenou o 0,5 hodiny z disponibilní časové dotace na celkovou 1,5 vyučovací hodiny týdně, v 9. ročníku je povinná časová dotace 2 vyučovací hodiny týdně. Organizace: Předmět Chemie vyučujeme v odborné učebně určené k provádění pokusů, případně v ostatních učebnách. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Environmentální výchova.

5.10.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

samostatně provádět pozorování a experimenty a získávat poznatky o vlastnostech látek



vyjadřovat chemické skutečnosti mezinárodními symboly



rozlišit mimořádné situace a znát pravidla chování, pokud nastanou



získávat informace o stavu znečištění vody a vzduchu

49



vypočítat fyzikální veličiny pouţívané v chemii a dál s nimi pracovat

Kompetence k řešení problémů V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vytvářet a ověřovat hypotézy týkající se chemických dějů



sledovat a zkoumat dopad chemických technologií na stav ţivotního prostředí



hledat moţnosti řešení ekologických problémů, které lze realizovat v lokálním rozsahu



analyzovat výsledky svých experimentů



navrhovat moţnosti preventivních opatření k ochraně ţivotního prostředí

Kompetence komunikativní V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

orientuje se v pojmech pouţívaných v chemii a pouţívá je ve správných souvislostech



samostatně formulovat otázky vedoucí k pochopení chemických dějů



popsat průběh chemických dějů a změn látek



vysvětlovat a obhajovat svůj názor



samostatně získávat informace související s chemickým vzděláním

Kompetence sociální a personální V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

efektivně spolupracovat ve skupině



respektovat názor ostatních



chovat se ohleduplně k druhým



dodrţovat pravidla slušného chování



sebepoznání, sebeovládání a hodnocení vlastní i druhých

Kompetence občanské V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyhodnocovat kritické situace a chovat se v nich zodpovědně



chápat vliv chemických technologií na stav ţivotního prostředí



uvědomovat si závaţnost environmentálních problémů

50



optimálně hospodařit se surovinami a energiemi



chápat a naplňovat heslo „Mysli globálně, jednej lokálně“

Kompetence pracovní V předmětu Chemie vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 




při činnosti s chemickými látkami chránit zdraví své i ostatních







5.11 Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis 5.11.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Přírodopis poskytuje ţákům prostředky a metody pro porozumění zákonitostem přírody a pochopení přírody jako systému navzájem se ovlivňujících součástí. Učí ţáky dokázat přírodovědné poznatky aplikovat v běţném ţivotě. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 1 vyučovací hodinu týdně v 6. a 8. ročníku a 2 hodiny týdně v 7. a 9. ročníku. Po posílení z disponibilní časové dotace v 6. (o 1 hodinu) a 8. ročníku (o 0,5 hodiny) činí celková časová dotace v 6. ročníku 2 hodiny a v 8. ročníku 1,5 hodiny týdně. Organizace: Předmět Přírodopis vyučujeme především v poloodborné učebně přírodopisu, taktéţ v ostatních učebnách nebo podle potřeby i v terénu. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Environmentální výchova.

5.11.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyuţívat vhodné metody pro zkoumání přírodních faktů a jejich vzájemných souvislostí



sledovat průběh a příčiny přírodních procesů a jejich vzájemné souvislosti



objasnit a uţívat přírodovědné termíny

51



porovnávat získané poznatky a vyvozovat z nich závěry



formulovat svůj vztah k učení o přírodě

Kompetence k řešení problémů V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vnímat rozdíl mezi lokálními a globálními skutečnostmi



vyhledávat informace o změnách probíhajících v přírodě a dávat je do souvislostí s činností člověka



hledat různé moţnosti řešení, popřípadě zmírňování dopadu činnosti člověka na přírodu



vyuţívat moţnosti řešení problémů v praktickém ţivotě



odhadovat, jaké následky mohou vyplývat z činnosti člověka v přírodních ekosystémech

Kompetence komunikativní V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vhodně formulovat otázky o příčinách a průběhu přírodních procesů



rozumět běţně uţívaným termínům, značkám a symbolům a operovat s nimi



nacházet vhodné odpovědi a výstiţně je formulovat




Kompetence sociální a personální V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 










dodrţovat pravidla slušného chování




Kompetence občanské V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vnímat přírodu jako systém, jehoţ jsou součástí



chápat důleţitost udrţení přírodní rovnováhy



vyuţívat svých poznatků pro ochranu ţivotního prostředí

52



uvědomovat si závislost člověka na přírodních zdrojích



hledat a respektovat moţnosti alternativních metod

Kompetence pracovní V předmětu Přírodopis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

efektivně vyuţívat školní vybavení pro zjišťování poznatků o přírodě



dodrţovat stanovená pravidla pro práci s nástroji a přírodninami






samostatně si zajišťovat přírodní materiál k dalšími zkoumání



pracovat s přírodovědnými atlasy a klíči



zakládat vlastní sbírky

5.12 Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis 5.12.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Zeměpis na 2. stupni navazuje na elementární přírodovědné znalosti z 1. stupně, rozšiřuje je o poznání vzájemných vztahů a souvislostí mezi jevy přírodními a společenskými s důrazem na jejich rozmístění na Zemi. Postupně zaměňuje základní otázku v dosavadním poznávání „Co je to?“ za otázku „Proč je tomu tak?“. Ve vyučovacím předmětu Zeměpis vedeme ţáky k: - hlubšímu porozumění zákonitostem přírodních a společenských procesů - uvědomění si uţitečnosti zeměpisných poznatků pro aplikaci v praktickém ţivotě - ovládnutí praktické topografie a orientace v terénu - zvládnutí prostorové orientace od regionu bydliště aţ k makroregionům světa - upřednostňování co nejefektivnějšího vyuţívání zdrojů energie v praxi s důrazem na obnovitelné zdroje. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 2 vyučovací hodiny týdně v 6.a 8.ročníku. V 7. a 9. ročníku je povinná časová dotace 1 hodina týdně navýšena z disponibilní časové dotace na celkové 2 hodiny týdně. Organizace: Předmět Zeměpis vyučujeme především v poloodborné učebně zeměpisu, taktéţ v ostatních učebnách nebo podle potřeby i v terénu. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Environmentální výchova.

53

5.12.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyhledávat informace z různých zdrojů



uvádět do souvislostí přírodní a společenské procesy



uţívat odborné termíny a symboly



porovnávat získané poznatky a vyvozovat z nich závěry

Kompetence k řešení problémů V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vnímat rozdíl mezi lokálními a globálními skutečnostmi



vyhledávat informace o změnách probíhajících v přírodě a dávat je do souvislostí s činností člověka



hledat různé moţnosti řešení, popřípadě zmírňování dopadu činnosti člověka na přírodu

 

vyuţívat moţnosti řešení problémů v praktickém ţivotě odhadovat, jaké následky mohou vyplývat z činnosti člověka v přírodních ekosystémech

Kompetence komunikativní V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vhodně formulovat otázky o příčinách a průběhu přírodních a společenských procesů






prezentovat výsledky své práce




Kompetence sociální a personální V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 







zodpovídat za svá rozhodnutí, rozvíjet sebedůvěru






samostatně plánovat vzdělávací činnost

54

Kompetence občanské V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vnímat přírodu jako systém, jehoţ jsou součástí



chápat důleţitost udrţení přírodní rovnováhy



vyuţívat svých poznatků pro ochranu ţivotního prostředí



uvědomovat si závislost člověka na přírodních zdrojích

Kompetence pracovní V předmětu Zeměpis vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

efektivně pracovat s mapou



dodrţovat stanovená pravidla pro práci



dodrţovat stanovené termíny pro vykonání práce



pracovat se zeměpisnými atlasy a mapami

5.13 Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 5.13.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Obsahovými doménami Hudební výchovy na 1. stupni jsou hudební činnosti vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové realizované prováděním hudby (produkcí), přijímáním hudby (recepcí) a sebepozorováním při hudbě (reflexí). Ţák se seznámí s výrazovými prostředky a jazykem hudebního umění, s vybranými hudebními díly. Obsahem Hudební výchovy na 1. stupni je zpěv sólový, skupinový i sborový, instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvu, pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby. Obsah Hudební výchovy dává příleţitost interpretace hudby podle ţákova individuálního zaměření. Obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova na 2. stupni navazuje na obsah předmětu na 1. stupni, vede ţáka prostřednictvím všech vyjádřitelných hudebních sloţek k postoji otevřenému umění, jeho vnímání a následnému vyuţívání. Ţák je otevřen k produkci, recepci a reflexi v oblasti sluchové, rytmické, pěvecké, intonační, instrumentální, hudebně pohybové, v oblasti tvořivých a poslechových dovedností. Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 1 hodinu týdně v kaţdém ročníku 1. stupně. Organizace: Výuka předmětu Hudební výchova na 1. stupni probíhá v odborné učebně hudební výchovy nebo ve kmenových učebnách jednotlivých tříd. Na 2. stupni probíhá výuka v odborné učebně.

55

5.13.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

projevovat ochotu věnovat se dalšímu studiu hudby



vyhledávat a třídit hudební informace a efektivně je vyuţívat v tvůrčích činnostech a praktickém ţivotě



samostatně pozorovat a hudebně experimentovat



operovat s obecně uţívanými hudebními termíny, znaky a symboly



poznávat smysl a cíl hudebního poznávání a mít pozitivní vztah k učení hudbě

Kompetence k řešení problémů V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyuţít získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení



vytrvale hledat konečné řešení problému



sledovat vlastní pokrok při zdolávání problému

Kompetence komunikativní V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

pochopit hudbu a uţívat hudebního jazyka jako svébytného prostředku komunikace



vyjadřovat se výstiţně a kultivovaně svým hudebním projevem



rozumět různým typům textů a záznamů hudebních materiálů, běţně uţívaných gest, zvuků a tvořivě je vyuţívat k aktivnímu zapojení se do hudebně společenského dění



naslouchat hudebním projevům druhých lidí a účinně se zapojovat



vyuţívat získané hudebně komunikativní dovednosti ke kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Kompetence sociální a personální V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

spoluvytvářet vstřícnou a podnětnou atmosféru pro hudební tvorbu



chápat hudební hodnoty v širších sociálních a hudebně kulturních souvislostech



vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, a podporovat tak vlastní samostatný rozvoj



oceňovat zkušenosti druhých lidí, tolerantně přistupovat k různorodým hudebním hodnotám

56

Kompetence občanské V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

respektovat, chránit a oceňovat naše hudební tradice, hudebně kulturní i hudebně historické dědictví



aktivně se zapojovat do hudebně kulturního dění



projevovat pozitivní postoj k hudebním dílům

Kompetence pracovní V předmětu Hudební výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

pouţívat účinně hudební nástroje a vybavení



přistupovat k výsledkům nejen z hlediska společenského významu hudby, ale i z hlediska ochrany zdraví svého i druhých a z hlediska ochrany hudebně kulturních hodnot



orientovat se v základních hudebních aktivitách pro rozvoj hudebně podnikatelského myšlení

5.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 5.14.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova je zaloţen na tvůrčích činnostech - tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umoţňují rozvíjet a uplatňovat vlastní vnímání, cítění, myšlení, proţívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. Tvůrčími činnostmi je ţák veden k odvaze a chuti experimentovat a uplatňovat osobně jedinečné pocity a proţitky. Výtvarná výchova umoţňuje ţákům umělecké osvojování světa za současného rozvoje jejich estetického cítění, tvořivosti a vnímavosti k uměleckým dílům, sobě samému a okolnímu světu. Časová dotace: Vyučovací předmět má na 1. stupni povinnou časovou dotaci 1 vyučovací hodinu týdně v 1. 3. ročníku, ve 4. a 5. ročníku má povinnou časovou dotaci 2 hodiny týdně. Na 2. stupni v 6. a 9. ročníku je povinná časová dotace 2 vyučovací hodiny týdně a v 7. a 8. ročníku 1 vyučovací hodina týdně. Organizace: Předmět Výtvarná výchova vyučujeme především v odborné učebně - výtvarném ateliéru, je však moţno vyuţít i další školní vnitřní i venkovní prostory. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova.

57

5.14.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyhledávat a třídit informace o výtvarném umění



operovat s obecně uţívanými termíny



poznávat výrazové prostředky výtvarného umění



orientovat se v základních směrech výtvarného umění



chápat umění a kulturu v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelnou součást lidské existence



poznávat historické souvislosti ovlivňující umění a kulturu



učit se prostřednictvím vlastní tvorby

Kompetence k řešení problémů V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

nalézat vztahy mezi jednotlivými druhy umění



uplatňovat různorodé výrazové prostředky pro nalezení variant ztvárnění zvoleného tématu



tvořivě přistupovat k okolnímu světu



vyuţívat své znalosti a dovednosti z jiných oblastí k hledání moţností zpracování určitého tématu

Kompetence komunikativní V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

chápat proces tvorby jako způsob vyjádření osobních proţitků



chápat proces tvorby jako způsob vyjádření postojů ke společnosti a světu



rozvíjet nonverbální komunikaci



interpretovat obrazná díla



hodnotit díla svá i jiných



obhajovat svůj názor, respektovat názor druhých, vhodně argumentovat

Kompetence sociální a personální V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:

58



spoluvytvářet vstřícnou a podnětnou atmosféru pro tvorbu






organizovat a plánovat práci



poskytovat i přijímat pomoc



seberealizovat se při práci



získávat sebedůvěru



provádět hodnocení vlastní i druhých



přijímat hodnocení své tvorby druhými



prostřednictvím výtvarné výchovy obohacovat emocionální ţivot a učit se překonávat ţivotní stereotypy

Kompetence občanské V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

odpovídat za výsledky práce své i skupiny



chápat umění a kulturu jako nezastupitelnou součást lidské existence



respektovat a chránit tradice a kulturní dědictví



aktivně se zapojovat do kulturního dění ve svém okolí



tolerantně přistupovat k různorodým kulturním hodnotám současnosti i minulosti i kulturním projevům a potřebám různých národnostních skupin i národů

Kompetence pracovní V předmětu Výtvarná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

experimentovat s různými výtvarnými prostředky



tvořit obrazná vyjádření na základě reality, pocitů i proţitků



pracovat šetrně a efektivně s výtvarnými materiály a pomůckami



výtvarné materiály a pomůcky pouţívat bezpečně a s ohledem na sebe i ostatní



dodrţovat stanovená pravidla pro výtvarnou činnost

59

5.15 Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova 5.15.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: V hodinách Tělesné výchovy usilujeme soustavně a pravidelně o zlepšování pohybových dovedností jednotlivců nebo činností prováděných ve skupině. Základem rozvoje jsou individuální moţnosti a předpoklady kaţdého ţáka. Samozřejmé je dodrţování hygienických pravidel, zásad bezpečnosti a ochrany zdraví. Při TV podporujeme hravost, přiměřenou soutěţivost a jednání v duchu fair play. Na 2. stupni navazujeme na elementární tělovýchovné znalosti ţáků z 1. stupně, rozšiřujeme je o poznání nových pohybových činností, dovedností a her. Ţáci kompenzují zvyšující se duševní zatíţení a sedavý způsob učení pohybem a fyzickou zátěţí. Postupně si více uvědomují nutnost pravidelného cvičení pro zdraví a svůj komplexní rozvoj. Na 2. stupni můţe být vzdělávací obsah rozšířen a rozšiřující vzdělávací obsah (viz kapitola 5.15.3). Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 2 hodiny týdně v kaţdém ročníku. Organizace: Výuka předmětu Tělesná výchova probíhá v různých sportovních prostředích. Vyuţíváme tělocvičnu, sportovní areál školy, blízká sportoviště v obci, hodiny plaveckého výcviku zajišťujeme ve spolupráci s blízkými plaveckými bazény (např. Neratovice, Hloubětín). Pokud organizační, personální a finanční podmínky školy dovolí, dělíme ţáky do menších skupin. Striktně netrváme na rozdělení do dívčích a chlapeckých skupin. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o témata z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova.

5.15.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

porozumět zákonitostem rozvoje lidského organismu



uvědomovat si uţitečnost cvičení pro harmonický rozvoj



ovládat vlastní tělo



zvládnout prostorovou orientaci v herních činnostech



chápat pravidla herních činností a dodrţovat je



poznávat a chápat zdraví a tělesný rozvoj jako nejdůleţitější ţivotní hodnotu

Kompetence k řešení problémů V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují:

60



samostatně hledat a plánovat vhodné způsoby pohybu pro různé situace



organizovat hry a soutěţe pro široký kolektiv účastníků a hodnotit je



tvořit a proţívat přátelské vztahy uvnitř kolektivu

Kompetence komunikativní V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

rozdělit role ve skupině, chápat pravidla her a dodrţovat je



chápat a vyjadřovat radost z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých a přátelských vztahů



poznávat člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách ţivota na způsobu vlastního jednání a rozhodování na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí

Kompetence sociální a personální V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

získávat základní orientaci v názorech na to, co je pro tělesnou kondici prospěšné, či škodlivé



získávat pozitivní vztah ke cvičení, kolektivu a pobytu v přírodě



proţívat vyváţený stav tělesné, duševní i sociální pohody



dodrţovat hygienické normy a zvyklosti



hodnocení a sebehodnocení tělesné zdatnosti

Kompetence občanské V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyuţívat osvojených návyků a dovedností v denním reţimu, v mezilidských vztazích



propojovat získané znalosti a zkušenosti se základními etickými a morálními postoji



respektovat názory druhých



jednat v souladu s fair play



aktivně se zapojovat do činností podporujících tělesnou zdatnost a do propagace tělu prospěšných činností ve škole i v obci

Kompetence pracovní V předmětu Tělesná výchova vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

chápat tělesnou zdatnost, dobrý fyzický vzhled i duševní pohodu jako základní předpoklad pro spokojený budoucí ţivot, pro kvalitní uplatnění ve společnosti

61

5.16 Charakteristika vyučovacího předmětu Praktické činnosti 5.16.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Praktické činnosti je rozdělen na 4 tematické okruhy: práce s drobným materiálem konstrukční činnosti pěstitelské práce příprava pokrmů. Ţáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují či základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Jsou vedeni k dodrţování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. -

Časová dotace: Vyučovací předmět má povinnou časovou dotaci 1 vyučovací hodinu týdně v kaţdém ročníku prvního stupně. Organizace: Předmět Praktické činnosti vyučujeme v kmenových učebnách, v odborných učebnách výtvarném ateliéru, školní dílně, učebně praktických činností, kuchyňce, vyuţíváme téţ školní pozemek a terén v okolí školy. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o téma z průřezového tématu Mediální výchova.

5.16.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

poznávat důleţitost lidské práce



autenticky a objektivně poznávat okolní svět



orientovat se různých oborech lidské činnosti

Kompetence k řešení problémů V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

vyhledávat informace o lidských pracovních činnostech



vyuţívat moţnosti řešení problémů v praktickém ţivotě

Kompetence komunikativní V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

uplatňovat své vlastní názory a nápady 62



rozvíjet podnikatelské myšlení




Kompetence sociální a personální V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 




organizovat a plánovat práci






seberealizovat se při práci



získávat sebedůvěru



provádět hodnocení vlastní i druhých

Kompetence občanské V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

odpovídat za výsledky práce své i skupiny



chápat hodnotu lidské práce



vytvářet si nové postoje k lidské práci, technice, ţivotnímu prostředí

Kompetence pracovní V předmětu Praktické činnosti vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

osvojovat si základní pracovní dovednosti a návyky



efektivně vyuţívat školní vybavení pro nácvik pracovních dovedností



dodrţovat stanovená pravidla pro práci s nástroji a materiály










63

5.17 Charakteristika vyučovacího předmětu Svět práce 5.17.1 Obsahové, časové a organizační vymezení Obsah: Vyučovací předmět Svět práce vede ţáky k získání základních uţivatelských dovedností v různých oborech lidských činností, přispívá u nich k vytváření pracovních postojů a pomáhá jim v profesní orientaci. Svět práce přibliţuje ţákům konkrétní ţivotní situace, v nichţ přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a s vyuţitím techniky. Cílem předmětu je zaměřit se na praktické pracovní dovednosti, jeţ tvoří důleţitou sloţku vzdělání nezbytnou pro uplatnění ţáků v dalším ţivotě. Ţáci se učí plánovat, organizovat, provádět a hodnotit pracovní činnosti samostatně i v pracovním týmu. Vzdělávací obsah předmětu Svět práce tvoří tyto tematické okruhy: 8. ročník  Svět práce 9. ročník  Svět práce  Vyuţití digitálních technologií. Časová dotace: V 8. ročníku je povinná časová dotace 1 hodina týdně. Dle rozvrhových moţností můţe být vhodněji řazeno jako 2hodinový blok 1x za 14 dní. V 9. ročníku je časová dotace 2 hodiny týdně. Organizace: Při výuce předmětu je moţné vyuţívat odborné pracovny - učebnu informatiky, školní dílnu, pracovnu ručních prací, ţákovskou kuchyni, výtvarný ateliér. Je-li to vhodné, můţe výuka probíhat i v terénu. Třídu pro výuku můţeme dělit na poloviny. Realizace průřezových témat: Vyučovací předmět je doplněn o téma z průřezového tématu Mediální výchova.

5.17.2 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

postupy organizace a provádění pracovních činností



poznat techniku jako součást rozvoje lidské společnosti



chápat práci jako prostředek k rozvoji lidského myšlení

Kompetence k řešení problémů V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

pomocí osvojených dovednosti vytvořit vlastní výrobek



posilovat vytrvalost a soustavnost při řešení zadaných úkolů

64

Kompetence komunikativní V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

spolupracovat v týmu při řešení zadaného úkolu



při práci rozvíjet pozitivní vztahy se spoluţáky, stmelovat kolektiv

Kompetence sociální a personální V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

chápat práci jako prostředek k seberealizaci, k rozvoji vlastní tvořivosti a kreativity



posilovat vědomí vlastní odpovědnosti za svěřený úkol

Kompetence občanské V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

chápat důleţitost pracovní činnosti pro fungování společnosti



začleňovat vztah k práci do vlastního hodnotového ţebříčku

Kompetence pracovní V předmětu Svět práce vyuţíváme pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence výchovné a vzdělávací strategie, které ţákům umoţňují: 

osvojení základních pracovních dovedností a návyků



bezpečně pouţívat při práci vhodné nástroje, nářadí a pomůcky












nést odpovědnost za vlastní pracovní výsledky



vytvářet si pozitivní vztah k práci

65

6. Hodnocení ţáků a evaluace 6.1 Hodnocení žáka ve škole Cílem hodnocení je poskytnout ţákovi zpětnou vazbu, jejímţ prostřednictvím získá informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s informacemi, které se naučil, v čem se zlepšuje a v čem ještě chybuje. Hodnocení vychází z jasně stanovených cílů a konkrétních pravidel, kterými můţe učitel (i sám ţák) ţákovu činnost a její výsledky poměřovat.

6.1.1 Pravidla pro hodnocení ţáků Ţák je v průběhu vzdělávání hodnocen objektivně, srozumitelně, jednoznačně a věcně s přihlédnutím k jeho schopnostem, dovednostem a moţnostem. Ţáci

se

speciálními

vzdělávacími

potřebami

se

hodnotí

v souladu

s doporučeními z psychologických a speciálně pedagogických vyšetření ţáků ve školském

poradenském

zařízení

(pedagogicko-psychologické

poradně

nebo

speciálně pedagogickém centru). po konzultaci s výchovnou poradkyní, školní psycholoţkou, speciálním pedagogem, a to s přihlédnutím k charakteru a stupni postiţení nebo znevýhodnění. Podrobné rozpracování pravidel pro hodnocení ţáků je součástí

Školního

řádu. Obsahuje tyto části: Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, Způsob hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, Hodnocení ţáků, kteří nejsou občany ČR, Zásady a pravidla pro hodnocení pro sebehodnocení ţáků, Klasifikace, Hodnocení chování ţáka (výchovná opatření), Zásady pro pouţívání slovního hodnocení, Zásady pro stanovení celkového hodnocení ţáka na vysvědčení v případě pouţití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace, Způsob získávání podkladů pro celkové hodnocení a klasifikaci prospěchu a chování na vysvědčení, Hodnocení prospěchu ţáka na vysvědčení, Hodnocení prospěchu ţáka 9. ročníku, Hodnocení chování ţáka na vysvědčení, Celkové hodnocení prospěchu a chování ţáka na vysvědčení, Komisionální a opravné zkoušky.

66

6.1.1.1 Způsoby hodnocení Na 1. i 2. stupni hodnotíme pomocí klasifikace. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním ţáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, …) podle povahy charakteru vyučovacího předmětu, podle uţitých metod ověřování znalostí a dovedností a podle specifických potřeb ţáků, analýzou výsledků různých činností ţáků. Hodnotí se výsledky za celé klasifikační období, odhlíţí se od momentální indispozice ţáka. Výsledná známka se neurčuje na základě průměru z jednotlivých známek. Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka probíhá obousměrně, tzn. hodnocením ze strany vyučujícího a sebehodnocením ţáka. Sebehodnocení ţáka probíhá průběţně i jednorázově. Ţáci jsou k němu vedeni během celé školní docházky. Učí se objektivně hodnotit výsledky své práce i jednání. Učitel dává ţákům prostor, aby ohodnotili svoji přípravu a svůj výkon. Ţáci se pokoušejí vyjádřit, v čem dosáhli největších pokroků, kde cítí slabiny a jsou vedeni k zamyšlení, co v čem by se v budoucnu mohli zlepšit.

6.1.1.2 Kritéria hodnocení výsledků vzdělávání Uţíváme tradiční klasifikaci pěti stupni: 1 – výborný: ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Myslí logicky správně. Zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstiţný. Grafický projev je přesný a estetický. Ţák dokáţe učitele přesvědčit vlastním projevem, ve kterém se zobrazí poţadovaný rozsah učiva. Ţák má 91 – 100% poţadovaných znalostí. 2 – chvalitebný: ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Myslí správně, logicky a tvořivě. Ústní a písemný projev má drobné nedostatky ve správnosti a výstiţnosti. Ţák má 76 – 90% poţadovaných znalostí. 3 – dobrý: ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí za pomoci učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. V logice se vyskytují chyby. Grafický projev je málo estetický a má menší nedostatky. Ţák má 45 – 75% poţadovaných znalostí.

67

4 – dostatečný: ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků, faktů, definic a zákonitostí závaţné mezery. Při vyuţívání poznatků a při hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se projevují závaţné chyby. Myšlení není tvořivé. V grafickém projevu je výkon neestetický a jsou v něm závaţné nedostatky. Ţák má 25 – 44% poţadovaných znalostí. 5 – nedostatečný: ţák si poţadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně. Má v nich rozsáhlé a závaţné mezery. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají váţné nedostatky. Závaţné chyby nedovede odstranit ani s pomocí učitele. Ţák má 24 – 0% poţadovaných znalostí.

6.1.1.2.1 Hodnocení prospěchu ţáka na vysvědčení Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných, nepovinných a volitelných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) b) c) d) e)

1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí

na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a).

6.1.1.3 Kritéria hodnocení chování ţáka Pochvala třídního učitele – za výborné dosahování výsledků ve vzdělávání, za vzornou reprezentaci školy ve vzdělávacích a sportovních soutěţích na úrovni školy a školního obvodu. Pochvala ředitelky školy – za soustavné výborné dosahování výsledků ve vzdělávání, za vzornou reprezentaci školy ve vzdělávacích a sportovních soutěţích na krajské a republikové úrovni, téţ za mimořádný zásluţný čin. Pochvala ředitelky školy se uděluje po projednání na pedagogické radě. Za porušování povinností stanovených Školním řádem podle míry a stupně závaţnosti se ţákovi uděluje: Napomenutí třídního učitele Důtka třídního učitele Důtka ředitelky školy - po projednání na pedagogické radě 68

Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uloţení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem ţákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uloţení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němţ bylo uděleno.

6.1.1.3.1 Hodnocení ţákova chování na vysvědčení Chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou se na vysvědčení hodnotí stupni: a) velmi dobré – chování ţáka je v souladu se Školním řádem b) uspokojivé – ţák porušuje povinnosti stanovené Školním řádem, pak podle stupně závaţnosti po projednání na pedagogické radě je chování hodnoceno jako uspokojivé, nebo c) neuspokojivé.

6.1.1.4 Celkové hodnocení prospěchu a chování ţáka na vysvědčení Celkové hodnocení ţáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a). Ţák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním - není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším neţ 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší neţ 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; b) prospěl(a) - není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný; c) neprospěl(a) - je-li v některém z povinných předmětů stanovených školní vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný. Konání komisionálních a opravných zkoušek se řídí §19 a 20 Vyhlášky č.74 O základním vzdělávání. 69

6.2 Autoevaluce školy a její autoevaluační činnost Autoevaluací rozumíme vlastní plánovitou hodnotící činnost zaměřenou na hodnocení práce školy. Jejím účelem je zjištění kvality vzdělávání a výchovného působení v rámci realizovaného školního vzdělávacího programu „Nastartuj!“. Autoevaluace představuje soubor pravidelně se opakujících evaluačních aktivit zaměřených na sebehodnocení

školy. Vypracování vlastního hodnocení

školy

předepisuje zákon č. 561/2004 Sb. a vyhláška č. 15/2005 Sb. Evaluace je činnost, která škole poskytuje informace potřebné ke zkvalitňování vlastní práce. Aby vlastní hodnocení bylo účelné, je třeba, aby si škola byla schopna připouštět případné zjištěné nedostatky, aby dokázala identifikovat jejich příčiny a zvolit nejvhodnější postupy k jejich odstraňování.

70

6.2.1 Oblasti, cíle, kritéria a nástroje autoevaluace, časové rozvrţení evaluačních činností cíl

oblast

kritéria

Soulad vzdělávacího procesu se

jednota vzdělávacího

srovnání probíhajícího vzdělávacího

Školním vzdělávacím programem

procesu se ŠVP

procesu s dokumentem

nástroje

čas

hospitace

průběţně

přátelské vztahy

pozorování,

průběţně

mezi všemi

sociometrické

zúčastněnými skupinami osob ve

měření,

škole

řízený rozhovor

„Nastartuj!“ přátelské klima

klima školy

přátelské vztahy absence sociálně

mezi ţáky;

sociometrické měření,

patologických jevů

úroveň preventivních akcí

výstup z projektu Minimalizace šikany,

pořádaných pro jednotlivé třídy

vyhodnocení programu primární

průběţně

prevence plnění cílů ŠVP, plnění

plnění tematických plánů

hospitace a

učebních osnov, efektivnost

pohospitační rozhovory,

výuky

řízené rozhovory, video - trénink

výuka

průběţně

vyhodnocení čtvrtletní prací, popř. výsledky srovnávacích

výzkumné šetření CERMAT, testy

zkoušek

SCIO, Kalibro aj. průběţně

71

zohlednění individuálních

systematická péče o ţáky se

odborná pomoc vedení školy,

vzdělávacích potřeb ţáků

speciálními vzdělávacími potřebami,

výchovného poradce a působení

spolupráce s pedagogicko-

školního poradenského týmu

průběţně

psychologickou poradnou a dalšími institucemi

individuální vzdělávací potřeby ţáků

účast ţáků

výsledky soutěţí a olympiád

v soutěţích

výsledky rozhodnutí o přijetí ţáků na střední školy

průběţně

odborné konzultace k volbě povolání podpora tvůrčích iniciativ

pro ţáky i rodiče, profitesty

ţáků vhodná volba SŠ duben - červen zlepšování vybavení školy

spokojenost pedagogů, ţáků a rodičů

dotazníkové šetření (učitelé, ţáci,

s vybavením školy

rodiče), mapa školy

spolupráce s dalšími

spolupracující instituce,

brainstorming, dílna (workshop)

výchovně vzdělávacími,

spolupracující třídy

průběţně

podmínky vzdělávání (materiální, finanční, technické, hygienické aj.)

kulturními a jinými

průběţně

institucemi

spolupráce s rodiči

informovanost rodičů

spokojenost rodičů s prací školy,

72

SWOT analýza, mapa školy, výsledky

průběţně

podpora školy ze strany OSSŠ, účast

jednání OSSŠ, ohlasy veřejnosti,

rodičů na třídních schůzkách a

návštěvnost školních webových

konzultacích

stránek

účast rodičů na akcích školy (vánoční

pozorování, ohlasy veřejnosti

jarmark, školní jarní ples, zahradní dobrá úroveň prezentace

slavnost apod.)

prosinec,

školy

duben, červen, průběţně

úspěšně řídit školu

výsledky vzdělávání a hospodaření

závěry jednání pedagogických rad o

čtvrtletně,

v souladu se Strategickým

výsledcích vzdělávání, ekonomické

průběţně

plánek rozvoje základního

kontroly a kontroly bezpečnosti a

školství a Koncepčními

hygieny práce

závěry pro jednotlivé školní ţáci přijatí do 1. ročníku, zájem rodičů

roky

o přijetí do ostatních ročníků školy

řízení školy

leden, únor, průběţně

rozhovor

73

zajistit kvalitní aprobovaný,

zájem o zapsání do 1. ročníku od

tvůrčí pedagogický sbor

rodičů z jiných školských obvodů

průběţně rozhovor, SWOT analýza, mapa školy

zájem pedagogů pracovat ve škole

spokojenost zaměstnanců školy s pracovními podmínkami vytvářet kvalitní podmínky pro práci pedagogů i

průběţně

dalších zaměstnanců další vzdělávání pedagogických

profesní růst pedagogů

účast na DVPP

pracovníků

74

hodnocení vzdělávacích akcí

průběţně

Přílohy Tabulka začlenění průřezových témat do vyučovacích předmětů v jednotlivých ročnících průřezové téma OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV)

ročník tematický okruh Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání Osobnostní rozvoj sebepoznání a sebepojetí Osobnostní rozvoj seberegulace a sebeorganizace Osobnostní rozvoj psychohygiena Osobnostní rozvoj kreativita Sociální rozvoj poznávání lidí Sociální rozvoj mezilidské vztahy Sociální rozvoj komunikace

1.

2.

Čjalit

Prv

3.

4.

Čjalit

5.

6.

7.

Vv

Vv

Vv

Prv

Prv

Prv

Prv

Prv

Čajs Tv

Čajs Tv

Čajs

Čajs

75

Časp

Časp

Ladv

Čajs

Čjalit

9.

Čajs

Čajs

Prv

8.

Čajs

Ladv

Čjalit

Čj

Časp Čj

Čj Ladv Časp

Čj

Sociální rozvoj kooperace a kompetice

Tv

Tv

Tv

Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Čajs

Čajs

Ladv

Čajs

Morální rozvoj hodnoty, postoje, praktická etika VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA (VDO)

Časp

Občanská společnost a škola

Časp

Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém ţivotě

Čajs

Časp

Čajs

Časp

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH (VMEGS)

Ladv

Časp

Evropa a svět nás zajímá

Čajs

Objevujeme Evropu a svět

Čajs

Jsme Evropané

D

D D

76

Časp

D

Z

D Z D Z

D

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MKV)

Kulturní diference

Časp

Prv

Lidské vztahy

Čajs

Časp

Časp Ladv

Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (EMV)

Časp

Časp

Čajs

Základní podmínky ţivota

Čajs

Prv

Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MV)

Ladv

Z Časp

Ekosystémy

Vztah člověka k prostředí

Z

Z

P Z

Z

Ch

Z

Ch

P CH Z F P Ch Z

Čajs

Prv

Prv

Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Čajs

Čjalit

Receptivní činnosti Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Čj

Čj Časp

P Z

P Z

Čj

Čj

Inf Sp

77

Receptivní činnosti Stavba mediálních sdělení

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MV)

Inf

Čj

Receptivní činnosti Vnímání autora mediálního sdělení

Inf

Čj

Receptivní činnosti Fungování a vliv médií ve společnosti

Inf Časp

Časp

Inf

Sp

Inf

Produktivní činnosti tvorba mediálního sdělení Produktivní činnosti práce v realizačním týmu

Inf

Pč

Pč

Pč

Inf

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura - 1. stupeň ročník

vyučovací předmět

výstup z RVP ţák:

1.

Český jazyk komunikace a sloh

plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

1.


porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené sloţitosti

konkretizace výstupu pro daný ročník ţák: čte slova jako celky

učivo čtení - praktické a věcné

věta, slovo

78

realizace průřezových témat

mezipředmětové vztahy

1.


respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

praktické naslouchání, věcné naslouchání

1.


pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost

říkadla, básničky, jazykolamy

1.


v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči

1.


volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běţných školních i mimoškolních situacích

vyjadřování závislé na komunikační situaci; mimojazykové prostředky řeči

1.


na základě vlastních záţitků tvoří krátký mluvený projev

krátké mluvené projevy

1.


zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním

1.


píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev

psaní jednotlivých prvků písmen a číslic; písmena a číslice

1.


píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

psaní a osvojování slov; psaní krátkých vět

1.


seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

vypravování na základě obrazového materiálu

1.

Český jazyk jazyk

rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

umí zrakově a sluchově diferencovat délku samohlásky

věta, slovo, hláska, písmeno

1.

Český jazyk jazyk

porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná

porovnává významy slov


1.

Český jazyk jazyk

uţívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves

správně tvoří krátké věty


umí přednést básničku

správně sedí, má nakloněný sešit, správně drţí psací náčiní

79

základy techniky mluveného projevu

základní hygienické návyky spojené se psaním

Matematika

1.

Český jazyk jazyk

spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy

správně uţívá souvětí

věta; tečka, čárka, dvojtečka

1.

Český jazyk jazyk

rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky

rozliší v textu tečku, otazník, vykřičník

věta; otazník, vykřičník

Český jazyk jazyk

odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev;velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

správně opisuje a přepisuje slova s pravopisem i/y; dě, tě,ně; ú/ů; a skupinou bě-bje, pě, mě mně, vě -vje

slovo

1.

Český jazyk literatura

čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku

přednes; říkanka, báseň

1.


vyjadřuje své pocity z přečteného textu

záţitkové čtení a naslouchání

1.


rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění

1.


pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností

2.



2.



tiché čtení

2.



základní komunikační pravidla; komunikační ţánry - pozdrav, oslovení, představení, seznámení, omluva, přání

1.

rozlišuje prózu a verš

poslech a čtení literárních textů pohádka, říkanka, báseň, rozpočitadlo, hádanka tvořivé činnosti s literárním textem praktické a věcné čtení souvislého textu s postupně se rozvíjejícím dějem

plynule čte věty

učí se naslouchat druhým

80

OSV Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání (cvičení dovedností zapamatování)

2.



správná výslovnost; dramatizace

2.



technika mluveného projevu

2.



zdokonaluje se ve vyjadřování

vyjadřování závislé na komunikační situaci; mimojazykové prostředky řeči

2.



vypráví jednoduchý příběh, popíše jednoduchý předmět a známé zvíře

souvislý mluvený projev; popis

2.



upevňování hygienických návyků spojených se psaním

2.



technika psaní, psaní písmen a číslic podle normy psaní v přiměřené velikosti a liniatuře, sklon písma, spojování písmen

2.



psaní jednoduchého textu, ţánry písemného projevu - blahopřání, pozdrav z prázdnin, krátký dopis, adresa

2.



2.

Český jazyk jazyk


2.

Český jazyk jazyk


uvědomuje si, ţe kaţdé slovo má svůj význam

význam slov, synonyma, antonyma, slova souřadná, nadřazená, podřazená

2.

Český jazyk jazyk

porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost

seznámí se s názvy slovních druhů

význam slov; slovní druhy

vypráví jednoduchý příběh podle osnovy

obrázková osnova slabika, hláska písmeno; sluchové a praktické rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek, souhláskových skupin

81

rozpoznává podstatná jména a jejich tvary a slovesa a jejich tvary

2.

Český jazyk jazyk

rozlišuje slovní druhy v základním tvaru

2.

Český jazyk jazyk


2.

Český jazyk jazyk


2.

Český jazyk jazyk


druhy vět podle postoje mluvčího

2.

Český jazyk jazyk

odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

psaní i/y po tvrdých a měkkých souhláskách; dodrţování správné výslovnosti a psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a ú/ů;psaní velkých písmen na začátku věty a typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

2.



2.



učí se předat svůj záţitek z četby

volná reprodukce přečteného nebo proţitého textu

2.



odliší pohádku od ostatního vyprávění

próza, verš, pohádka

2.



3.



3.



význam a tvary slov

uspořádání slov ve větě

učí se najít hranice větného celku, věty jednoduché a souvětí

poznává a učí se vyuţívat vybraná pravopisná pravidla

pořádek slov ve větě

přednes; rým, verš, rytmus, přízvuk; hádanka, rozpočitadlo

tvořivé činnosti s literárním textem; vlastní dokončování příběhu

plynule čte souvětí, člení text, uţívá větný přízvuk

čtení s porozuměním

reprodukce textu; otázky a odpovědi

82

OSV Sociální rozvoj komunikace (cvičení pozorování a naslouchání)

poţádá o informaci, podá stručnou informaci, uvítá návštěvy, rozloučí se, sděluje přání

3.



3.



správná výslovnost

3.



rozvíjení techniky mluveného projevu

3.



pojmenovává předměty, děje, volí vhodné výrazy, klade jednoduché otázky

jazykové prostředky

3.



vypravuje podle obrázků, vyuţívá jednouchou osnovu, ústně i písemně popisuje jednotlivé činnosti

souvislé jazykové projevy; vypravování, popis

3.



3.



upevňuje správné tvary písmen i číslic v souladu s normou psaní

upevňování správných tvarů písmen a číslic, automatizace psacího pohybu

3.



píše plynule, úhledně

celková úprava písemného projevu; vzkaz, dopis

3.



vypravuje podle obrázků, vyuţívá jednouchou osnovu

osnova textu, vypravování

3.

Český jazyk jazyk


rozlišuje slabiky, hlásky, určuje počet slabik, správně klade slovní přízvuk

výslovnost a správné psaní samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin

3.

Český jazyk jazyk


společenský jazyk a jeho formy, komunikační ţánry - prosba, vzkaz

hygienické návyky spojené se psaním

slova významem podobná, slova příbuzná, synonyma, antonyma, homonyma, slova jednoznačná a mnohoznačná

83

3.

Český jazyk jazyk

porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost

3.

Český jazyk jazyk

rozlišuje slovní druhy v základním tvaru

pozná a rozliší slovní druhy

slovní druhy

3.

Český jazyk jazyk


rozliší č. jednotné i mnoţné, rod muţský, ţenský, střední

tvary slov

3.

Český jazyk jazyk


určuje věty v souvětí, spojuje věty vhodnými spojkami

věta a souvětí

3.

Český jazyk jazyk


druhy vět podle postoje mluvčího

3.

Český jazyk jazyk

odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

psaní i/y po tvrdých a měkkých souhláskách; dodrţování správné výslovnosti a psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a ú/ů;psaní velkých písmen na začátku věty a typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování; vyjmenovaná slova

3.



plynulé čtení, tiché čtení, hlasité čtení; přednes

3.



reprodukce a hodnocení textu

3.



próza, verš; pohádka, bajka, pověst

3.



tvořivé činnosti s literárním textem, vyjádření vlastního postoje k literárnímu textu nebo postavám

4.


čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas

správné, plynulé a rychlé čtení s porozuměním

slovo a skutečnost

aplikuje vybraná pravidla, pamětně zvládne

84

4.


rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává

reprodukce obsahu textu

4.


posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení

jednoduché sdělení

4.


reprodukuje obsah přiměřeně sloţitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta

přiměřeně sloţité sdělení

4.


vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku

dialog, telefonický rozhovor

4.


rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě

reklama

4.


volí náleţitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru

technika mluveného projevu

4.


rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji uţívá podle komunikační situace

spisovná a nespisovná výslovnost

4.


píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační ţánry

vzkaz, zpráva, oznámení, omluvenka, vypravování; popis předmětu

4.


sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodrţením časové posloupnosti

osnova vypravování

4.

Český jazyk jazyk

porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová

význam slova, slova jednoznačná a mnohoznačná

4.

Český jazyk jazyk

rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku

stavba slova; kořen, část předponová, příponová, koncovka

4.

Český jazyk jazyk

určuje slovní druhy plnovýznamových slov a vyuţívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu

slovní druhy plnovýznamových slov (1-5,6,10)

85

4.

Český jazyk jazyk

rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary

skloňování podstatných jmen, slovesné tvary, rozlišení slovesného způsobu v textu

4.

Český jazyk jazyk

vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty

základ věty; základní skladební dvojice

4.

Český jazyk jazyk

odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí

věta jednoduchá a souvětí

4.

Český jazyk jazyk

uţívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje

spojování vět v souvětí spojovacími výrazy

4.

Český jazyk jazyk

píše správně i/y po obojetných souhláskách

vyjmenovaná slova a slova s nimi příbuzná

4.

Český jazyk jazyk

zvládá základní příklady syntaktického pravopisu

shoda podmětu s přísudkem

4.


vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

četba a její záznam

4.


volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma

reprodukce textu; tvorba vlastního textu

4.


rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů

umělecký a neumělecký text

4.


při jednoduchém rozboru literárních textů pouţívá elementární literární pojmy

5.


čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas

studijní čtení odborných textů, výrazné čtení uměleckých textů, recitace

5.


rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává

výpisky, rozlišování podstatného od méně podstatného

OSV Osobnostní rozvoj poezie, próza; lyrika, epika; divadlo, rozvoj schopností poznávání film, kulturní akce (cvičení dovedností zapamatování)

86

OSV Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání (cvičení dovedností zapamatování)

5.


posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení

jednoduché sdělení, zpráva, oznámení, pozvánka

5.


reprodukuje obsah přiměřeně sloţitého sdělení s zapamatuje si z něj podstatná fakta

reprodukce jednoduchých textů

5.


vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku

krátká textová zpráva

5.


rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě

manipulativní funkce reklamy

MV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě

5.


volí náleţitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru

mluvní cvičení, technika mluveného projevu

OSV Sociální rozvoj komunikace (komunikace v různých situacích)

5.


rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji uţívá podle komunikační situace

spisovná a nespisovná výslovnost

5.


píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační ţánry

jednoduché tiskopisy

5.


sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodrţením časové posloupnosti

osnova vypravování

5.

Český jazyk jazyk

porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová

význam slova, slova citově zabarvená, antonyma, synonyma, homonyma

5.

Český jazyk jazyk

rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku

stavba slova; odvozování předponami a příponami

5.

Český jazyk jazyk

určuje slovní druhy plnovýznamových slov a vyuţívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu

slovní druhy plnovýznamových slov (1-5,6,10)

87

5.

Český jazyk jazyk

rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary

skloňování podstatných jmen, druhy přídavných jmen, skloňování přídavných jmen tvrdých a měkkých, druhy zájmen, skloňování osobních zájmen, rozlišení číslovek v textu, slovesné tvary - mluvnické kategorie včetně způsobu

5.

Český jazyk jazyk

vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty

základní skladební dvojice a základ věty

5.

Český jazyk jazyk

odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí

věta jednoduchá, souvětí

5.

Český jazyk jazyk

uţívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje

spojovací výrazy v souvětí a několikanásobném větném členu

5.

Český jazyk jazyk

píše správně i/y po obojetných souhláskách

vyjmenovaná slova a slova příbuzná

5.

Český jazyk jazyk

zvládá základní příklady syntaktického pravopisu

shoda přísudku s holým podmětem - jednoduché příklady

5.


vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

četba s vyjádřením dojmu

5.


volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma

reprodukce textu a tvorba vlastního textu na dané téma

5.


rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů

umělecký, neumělecký text


při jednoduchém rozboru literárních textů pouţívá elementární literární pojmy

poezie, próza; lyrika, epika; pohádka, bajka, pověst; hlavní a vedlejší postavy; ilustrace; druhy časopisů; divadlo, film, televize, kulturní akce

5.

88

OSV Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání (cvičení pozornosti a soustředění)

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk - 2. stupeň

6.


odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji

6.


rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru

6.


rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj

6.


dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci

6.


odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru

odlišuje spisovný a nespisovný projev

spisovný a nespisovný projev, rozlišení spisovných jazykových prostředků

6.


v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči

v mluveném projevu připraveném vhodně uţívá verbálních prostředků řeči

mluvený projev, jazykové prostředky

6.


zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu

vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu

zásady komunikace, dialog

rozpoznává manipulaci v reklamě

89

čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické, kritické

rozlišení pojmů subjektivní X objektivní; mluvený projev

MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (prvky sdělení, podstata sdělení)

komunikace v masmédiích

MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (informativní, zábavní, reklamní sdělení)

mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, technika, připravený projev na základě poznámek

OSV Sociální rozvoj Komunikace



vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát

vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, vyhledává hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát

základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát


uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování

uspořádá informace v textu věkově přiměřeném (bez sloţitých souvětí) s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování

koherence textu; logická a větná návaznost textu, časová posloupnost

6.


vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů

tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - výpisek, objednávka, pozvánka, soukromý a úřední dopis

6.

Český jazyk jazyk

spisovně vyslovuje česká i běţně uţívaná cizí slova

výslovnost českých slov, hlásky, čtení zdvojených souhlásek, pouţívání pauzy, důrazu, tempa, přízvuku

6.

Český jazyk jazyk

rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby rozlišuje a příklady v textu obohacování slovní zásoby a dokládá odvozování jako základní zásady tvoření českých slov, způsob obohacování české slovní rozpoznává přenesená zásoby pojmenovaní, zvláště ve frazémech

stavba slova; slova příbuzná, slovotvorný základ, kořen, předpona, přípona, odvozování

6.

Český jazyk jazyk

samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami

práce s jazykovými příručkami

6.

6.

spisovně vyslovuje česká slova

90

6.

Český jazyk jazyk

správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci

slovní druhy - určování všech slovních druhů; podstatná jména konkrétní, abstraktní; pomnoţná, hromadná, látková; obecná, vlastní; jména osobní, místní; přídavná jména - druhy - tvrdá, měkká, přivlastňovací; jmenné tvary, stupňování; zájmena - druhy, zájmena ten, náš, on, ona, ono, můj, tvůj, svůj, její - skloňování orientačně; číslovky - druhy, skloňování číslovek základních; slovesa - tvary podmiňovacího způsobu přítomného a minulého

6.

Český jazyk jazyk

vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace

tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč

6.

Český jazyk jazyk

rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí

základní větné členy (přísudek slovesný jednoduchý a jmenný se sponou; podmět vyjádřený, nevyjádřený), rozvíjející větné členy; věta jednoduchá - podmět vyjádřený podstatným jménem; souvětí - věta hlavní, věta vedlejší; spojování vět obvyklými spojovacími výrazy

6.

Český jazyk jazyk

v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí

procvičování pravopisu známých jazykových jevů

6.

Český jazyk jazyk

rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití



7.

rozlišuje v textu spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

rozvrstvení národního jazyka; nářečí, obecná čeština; jazyková kultura čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické kritické

91




7.



7.



7.



odlišuje spisovný a nespisovný projev a pozná vhodnost uţití spisovných jazykových prostředků vzhledem ke komunikačnímu záměru


7.



v mluveném projevu připraveném vhodně uţívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči


7.






základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát, výtah



7.

7.

7.

subjektivní X objektivní sdělení, komunikační záměr

uvědomuje si moţnost manipulace v masmédiích


92

komunikace v masmédiích, moţnost manipulace

MV Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (informativní, zábavní, reklamní sdělení);

mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, verbální a nonverbální prostředky, připravený projev na základě poznámek, referát



7.



7.

Český jazyk jazyk


tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - ţádost, strukturovaný ţivotopis, charakteristika, subjektivně zabarvený popis spisovně vyslovuje česká slova

spisovná a nespisovná výslovnost českých slov způsoby obohacování slovní zásoby; tvoření slov odvozováním, skládáním a zkracováním, uţívání sloţených slov, rozlišování zkratek a zkratkových slov; odvozování podstatných a přídavných jmen předponou a příponou, odvozování sloves; určování věcných významů slov, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, homonyma, slova citově zabarvená, termíny; rčení

7.

Český jazyk jazyk

rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenovaní, zvláště ve frazémech

7.

Český jazyk jazyk



7.

Český jazyk jazyk


určování slovních druhů; psaní velkých písmen; zájmena skloňování, procvičování tvarů jenţ a jeţ; slovesa - slovesný rod; příslovce - stupňování, příslovečné spřeţky;předloţky; spojky; částice; citoslovce

7.

Český jazyk jazyk


praktické uţití poznatků o jazyce, tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč

93

7.

Český jazyk jazyk


druhy vět podle postoje mluvčího (oznamovací, rozkazovací, tázací, přací), věty zvolací, otázky zjišťovací a doplňovací; věta a výpověď, věty dvojčlenné a jednočlenné, větný ekvivalent; větné členy holé, rozvité, několikanásobné; základní větné členy - přísudek slovesný jednoduchý, jmenný, jmenný se sponou; podmět vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný, vyjádření podmětu různými slovními druhy; rozvíjející větné členy, přístavek; souvětí - druhy vedlejších vět podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, příslovečná (místní, časová, způsobová, míry, příčinná, účelová, podmínková, přípustková), doplňková

7.

Český jazyk jazyk



7.

Český jazyk jazyk


8.



ročník



8.




konkretizace výstupu pro daný ročník ţák:

rozvrstvení národního jazyka; nářečí, obecná čeština; jazyková kultura čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické kritické


učivo



94





mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, verbální a nonverbální prostředky, nepřipravený projev na základě poznámek, referát





8.



v mluveném projevu připraveném i nepřipraveném vhodně uţívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči


8.



zapojuje se do diskuse






8.



8.


8.

8.

8.

rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích



95


8.



8.

Český jazyk jazyk


spisovná výslovnost českých slov, slov přejatých a cizích vlastních jmen

8.

Český jazyk jazyk


obohacování slovní zásoby; tvoření slov; přenesený význam

8.

Český jazyk jazyk



8.

Český jazyk jazyk


určování slovních druhů; skloňování jmen přejatých a cizích jmen vlastních; slovesa - slovesný vid

8.

Český jazyk jazyk



96

tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - charakteristika, výklad, úvaha

8.

Český jazyk jazyk


základní větné členy - přísudek (slovesný jednoduchý, sloţený, jmenný se sponou, jmenný), podmět (vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný), rozvíjející větné členy; mluvnický zápor; věta jednoduchá a souvětí - druhy vedlejších vět, významový poměr mezi souřadně spojenými několikanásobnými větnými členy, souvětí souřadné a podřadné, významový poměr mezi souřadně spojenými hlavními větami (slučovací, odporovací, vylučovací, stupňovací, příčinný, důsledkový); interpunkce v souvětí, vloţená věta vedlejší

8.

Český jazyk jazyk



8.

Český jazyk jazyk


slovanské jazyky, útvary národního jazyka, nářečí, obecná čeština

9.



čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické kritické



MV Receptivní činnosti Vnímání autora mediálního sdělení (identifikace postojů a názorů autora v mediálním sdělení)

9.



97

9.



manipulativní komunikace v masmédiích


9.



mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, verbální a nonverbální prostředky, nepřipravený projev bez poznámek, referát


9.




9.




9.




9.




9.






tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - výklad, úvaha

9.

98

MV Receptivní činnosti Stavba mediálních sdělení (stavba a uspořádání zpráv titulní strany deníků)

9.

Český jazyk jazyk


spisovná výslovnost českých slov, slov přejatých a běţně uţívaných cizích slov stavba slova, slova příbuzná; způsoby obohacování slovní zásoby; tvoření slov odvozováním, skládáním a zkracováním, uţívání sloţených slov, rozlišování zkratek a zkratkových slov; odvozováním podstatných a přídavných jmen předponou a příponou, odvozování sloves; určování věcných významů slov, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, homonyma, antonyma, slova citově zabarvená, termíny; přenášení významu, rčení

9.

Český jazyk jazyk


9.

Český jazyk jazyk




určování slovních druhů; podstatná jména - druhy - konkrétní, abstraktní; pomnoţná, hromadná, látková; obecná, vlastní; jména osobní, místní - slohové vyuţití; přídavná jména - druhy, skloňování, stupňování; zájmena - druhy, skloňování; číslovky - druhy, skloňování; slovesa - pomocné sloveso být, nahrazování plnovýznamovými slovesy, přechodníky (přítomné, minulé) vyskytující se v běţné řeči; příslovce - druhy, stupňování, spřeţky, krácení kmenové samohlásky; předloţky; spojky

9.

Český jazyk jazyk

99

9.

Český jazyk jazyk



9.

Český jazyk jazyk


věty podle postoje mluvčího; mluvnický zápor; větné členy základní a rozvíjející, přívlastek těsný a volný; věta a výpověď, věty dvojčlenné, jednočlenné, větný ekvivalent; souvětí, věta hlavní a vedlejší, souvětí souřadné, podřadné, sloţité souvětí, samostatný větný člen, stavba textu

9.

Český jazyk jazyk


procvičování pravopisu

9.

Český jazyk jazyk


řeč, jazyk, slovanské jazyky, útvary národního jazyka, nářečí, obecná čeština

100

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Literární a dramatická výchova- 2. stupeň ročník




učivo reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie - struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla

6.

Literární a dramatická výchova literatura

uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla

6.


rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora

6.


formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo

vlastní reflexe čteného textu a zhlédnutého divadelního nebo filmového představení, formulace dojmů, proţitků a vlastního názoru

6.


tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie

tvorba vlastního literárního textu na základě dosaţených znalostí literární teorie

6.


rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty

funkce literatury; literatura a skutečnost; film, televize

na základě zvládnutých znalostí literární teorie a historie rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora

101

rozbor základních rysů individuálního stylu autora



Výtvarná výchova

6.


rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele

základní literární druhy a ţánry (pohádka, bajka, báje, mýtus, pověst, balada, romance; přísloví, pranostika, pořekadlo) - základní charakteristiky, výrazní představitelé v české nebo světové tvorbě; literatura umělecká X věcná (populárně-naučná, lit. faktu, publicistické ţánry)

6.


porovnává různá ztvárnění námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování

různá ztvárnění jednoho díla literatura, divadlo, film, televize (kompozice, obraznost, jazyk)

6.


vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích

orientace v knihovně (školní, místní); další informační zdroje

6.

Literární a dramatická výchova dramatická výchova

uplatňuje kultivovaný mluvený a pohybový projev, dodrţuje zásady hlasové hygieny a správného drţení těla

správné tvoření hlasu a drţení těla, rozeznívání hlasu, rytmická cvičení

6.


propojuje somatické dovednosti při verbálním a neverbálním vyjádření, na příkladech doloţí souvislosti mezi proţitkem a jednáním u sebe i druhých

objevování sebe a okolního světa, koncentrace a relaxace

6.


rozvíjí, variuje a opakuje herní situace (samostatně, s partnerem, ve skupině), přijímá herní pravidla a tvořivě je rozvíjí

hledání dramatičnosti v textu, kreativita

OSV Osobnostní rozvoj Kreativita (cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity)

6.


prozkoumává témata z více úhlů pohledu a pojmenovává hlavní téma a konflikt; uvědomuje si analogie mezi fiktivní situací a realitou

mezilidské vztahy

OSV Sociální rozvoj Mezilidské vztahy (chování podporující dobré vztahy)

102

6.


přistupuje k dramatické práci a inscenační tvorbě jako ke společnému tvůrčímu procesu, ve kterém přijímá a plní své úkoly, přijímá zodpovědnost za společnou tvorbu a prezentaci jejího výsledku

práce s předměty a imaginárními předměty

6.


rozpozná ve vlastní dramatické práci i v dramatickém díle základní prvky dramatu; pozná základní divadelní druhy a dramatické ţánry a jejich hlavní znaky; kriticky hodnotí dramatická díla i současnou mediální tvorbu

základní stavební prvky dramatu, základní dramatické ţánry

7.



reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie - struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla

7.




7.




7.




103

7.




7.



základní literární druhy a ţánry (kronika, povídka, román; balada, romance, lyrická poezie, píseň; epigram, aforismus, anekdota) základní charakteristiky, výrazní představitelé v české nebo světové tvorbě

7.




7.




7.



rytmická stránka řeči, tempo, pauza, významový přízvuk, melodická modulace

7.



mluvený projev, mimika, gesta

7.



kooperace ve skupině

104

OSV Sociální rozvoj Kooperace a kompetice (rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro kooperaci)

7.



charakterizace postav, řešení konfliktu jednáním postav, kulturní odlišnosti

7.



práce s maskou, sebereflexe

7.



základní literární druhy - činohra, loutkové divadlo, opera, opereta, muzikál, balet, pantomima

8.




8.




8.




105

MKV Lidské vztahy vzájemné obohacování odlišných kultur a moţnost vzniku konfliktů

8.




8.




8.



literární druhy a ţánry v proměnách času

8.


uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře

literatura od období před počátkem česky psané literatury po 19. století (počátky česky psané lit., středověk, lit. husitská, humanismus a renesance, barokní lit., česká lit. v období národního obrození, májovci, ruchovci, lumírovci, realistická próza 19. století)

8.




8.




8.



upevňování a rozvíjení hlasových dovedností, dialog

8.



verbální a nonverbální komunikace, improvizace

106

OSV Sociální rozvoj Komunikace (specifické komunikační dovednosti)

8.



herní dovednosti

8.



hra v roli, řazení situací v časové a příčinné následnosti

8.



seznámení s procesem inscenační tvorby

8.



výrazné osobnosti české a světové dramatické tvorby, vybrané etapy a typy světového a českého divadla, současná dramatická umění a média

9.




9.




107

MKV Lidské vztahy umění vţít se do role druhého

9.




9.




9.




9.




9.



česká literatura mezi 19. a 20. století po současnost; světová poezie a próza 20. století

9.




9.




9.



upevňování a rozvíjení hlasových dovedností, monolog

9.



práce s metaforou a symbolizací

108

9.



9.



motivace postav

9.



dramatizace literární předlohy, prezentace - skupinový projekt, komunikace s divákem

9.



výrazné osobnosti české a světové dramatické tvorby, vybrané etapy a typy světového a českého divadla, současná dramatická umění a média

zpracování literární předlohy do podoby scénáře

109

OSV Morální rozvoj Hodnoty, postoje, praktická etika (analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot)

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura - 2. stupeň ročník



6.


6.


učivo



čtení - praktické, věcné, proţitkové; kritické naslouchání - věcné, praktické, kritické




rozlišení pojmů subjektivní X objektivní; mluvený projev

6.



6.



6.



odlišuje spisovný a nespisovný projev


6.



v mluveném projevu připraveném vhodně uţívá verbálních prostředků řeči


6.



vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu


rozpoznává manipulaci v reklamě

110



mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, technika, připravený projev na základě poznámek






vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, vyhledává hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát

základy studijního čtení, klíčová slova, hlavní myšlenka textu, stručné poznámky, výpisky, referát





6.



tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - výpisek, objednávka, pozvánka, soukromý a úřední dopis

6.

Český jazyk jazyk


spisovně vyslovuje česká slova

výslovnost českých slov, hlásky, čtení zdvojených souhlásek, pouţívání pauzy, důrazu, tempa, přízvuku

6.

Český jazyk jazyk


rozlišuje a příklady v textu dokládá odvozování jako základní způsob obohacování české slovní zásoby

stavba slova; slova příbuzná, slovotvorný základ, kořen, předpona, přípona, odvozování

6.

Český jazyk jazyk


6.

6.


111

6.

Český jazyk jazyk


slovní druhy - určování všech slovních druhů; podstatná jména konkrétní, abstraktní; pomnoţná, hromadná, látková; obecná, vlastní; jména osobní, místní přídavná jména - druhy - tvrdá, měkká, přivlastňovací; jmenné tvary, stupňování; zájmena - druhy, zájmena ten, náš, on, ona, ono, můj, tvůj, svůj, její - skloňování orientačně; číslovky - druhy, skloňování číslovek základních; slovesa - tvary podmiňovacího způsobu přítomného a minulého

6.

Český jazyk jazyk


tvorba jazykových projevů na základě jazykových znalostí; přímá a nepřímá řeč

6.

Český jazyk jazyk


základní větné členy (přísudek slovesný jednoduchý a jmenný se sponou; podmět vyjádřený, nevyjádřený), rozvíjející větné členy; věta jednoduchá - podmět vyjádřený podstatných jménem; souvětí - věta hlavní, věta vedlejší; spojování vět obvyklými spojovacími výrazy

6.

Český jazyk jazyk



6.

Český jazyk jazyk



112

rozvrstvení národního jazyka; nářečí, obecná čeština; jazyková kultura

reprodukce přečteného (slyšeného) textu; přednes literárního textu; způsoby interpretace literárního díla; základy literární teorie struktura lit. díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk lit. díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, verš); výtvarná interpretace lit. díla





6.




6.




6.




6.

6.

na základě zvládnutých znalostí literární teorie a historie rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora


6.



základní literární druhy a ţánry (pohádka, bajka, báje, mýtus, pověst, balada, romance; přísloví, pranostika, pořekadlo) - základní charakteristiky, výrazní představitelé v české nebo světové tvorbě; literatura umělecká X věcná (populárně-naučná, lit. faktu, publicistické ţánry)

6.




113

Výtvarná výchova

6.




7.




7.






7.



7.



odlišuje spisovný a nespisovný projev a pozná vhodnost uţití spisovných jazykových prostředků vzhledem ke komunikačnímu záměru


7.



v mluveném projevu připraveném vhodně uţívá verbálních nonverbálních prostředků řeči


7.



7.

uvědomuje si moţnost manipulace v masmédiích

komunikace v masmédiích, moţnost manipulace


mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, verbální a nonverbální prostředky, připravený projev na základě poznámek, referát



114






7.



7.

Český jazyk jazyk


7.

7.

7.

Český jazyk jazyk


7.

Český jazyk jazyk





tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - ţádost, strukturovaný ţivotopis, charakteristika, subjektivně zabarvený popis spisovně vyslovuje česká slova

115

spisovná a nespisovná výslovnost českých slov způsoby obohacování slovní zásoby; tvoření slov odvozováním, skládáním a zkracováním, uţívání sloţených slov, rozlišování zkratek a zkratkových slov; odvozováním podstatných a přídavných jmen předponou a příponou, odvozování sloves; určování věcných významů slov, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, homonyma, slova citově zabarvená, termíny; rčení


určování slovních druhů; psaní velkých písmen; zájmena skloňování, procvičování tvarů jenţ a jeţ; slovesa - slovesný rod; příslovce - stupňování, příslovečné spřeţky; předloţky; spojky; částice; citoslovce

7.

Český jazyk jazyk


7.

Český jazyk jazyk



7.

Český jazyk jazyk


druhy vět podle postoje mluvčího (oznamovací, rozkazovací, tázací, přací), věty zvolací, otázky zjišťovací a doplňovací; věta a výpověď, věty dvojčlenné a jednočlenné, větný ekvivalent; větné členy holé, rozvité, několikanásobné; základní větné členy - přísudek slovesný jednoduchý, jmenný, jmenný se sponou; podmět vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný, vyjádření podmětu různými slovními druhy; rozvíjející větné členy, přístavek; souvětí - druhy vedlejších vět podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, příslovečná (místní, časová, způsobová, míry, příčinná, účelová, podmínková, přípustková), doplňková

7.

Český jazyk jazyk



7.

Český jazyk jazyk



116

rozvrstvení národního jazyka; nářečí, obecná čeština; jazyková kultura

7.




7.




7.




7.




7.




8.




8.




8.



rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích

117




8.



mluvený projev - zásady kultivovaného projevu, verbální a nonverbální prostředky, nepřipravený projev na základě poznámek, referát

8.




8.



v mluveném projevu připraveném i nepřipraveném vhodně uţívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči


8.



zapojuje se do diskuse






8.



tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - charakteristika, výklad, úvaha

8.

Český jazyk jazyk


spisovná výslovnost českých slov, slov přejatých a cizích vlastních jmen

8.

8.



118



8.

Český jazyk jazyk


8.

Český jazyk jazyk



8.

Český jazyk jazyk


určování slovních druhů; skloňování jmen přejatých a cizích jmen vlastních; slovesa - slovesný vid

8.

Český jazyk jazyk



obohacování slovní zásoby; tvoření slov; přenesený význam

8.

Český jazyk jazyk


základní větné členy - přísudek (slovesný jednoduchý, sloţený, jmenný se sponou, jmenný), podmět (vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný), rozvíjející větné členy; mluvnický zápor; věta jednoduchá a souvětí - druhy vedlejších vět, významový poměr mezi souřadně spojenými několikanásobnými větnými členy, souvětí souřadné a podřadné, významový poměr mezi souřadně spojenými hlavními větami (slučovací, odporovací, vylučovací, stupňovací, příčinný, důsledkový); interpunkce v souvětí, vloţená věta vedlejší

8.

Český jazyk jazyk



119

8.

Český jazyk jazyk


slovanské jazyky, útvary národního jazyka, nářečí, obecná čeština

8.




8.




8.




8.




8.




8.





literatura od období před počátkem česky psané literatury po 19. století (počátky česky psané lit., středověk, lit. husitská, humanismus a renesance, barokní lit., česká lit. v období národního obrození, májovci, ruchovci, lumírovci, realistická próza 19. století)

8.


120

8.




8.











MV Receptivní činnosti Vnímání autora mediálního sdělení (identifikace postojů a názorů autora v mediálním sdělení)



manipulativní komunikace v masmédiích


9.



mluvený projev - zásady kultivovaného projevu,verbální a nonverbální prostředky, nepřipravený projev bez poznámek, referát


9.




9.




9.




9.

9.

9.

121

9.



9.




9.



tvořivá práce s textem; funkční styly; základní slohové postupy, ţánry - výklad, úvaha

9.

Český jazyk jazyk


spisovná výslovnost českých slov, slov přejatých a běţně uţívaných cizích slov stavba slova, slova příbuzná; způsoby obohacování slovní zásoby; tvoření slov odvozováním, skládáním a zkracováním, uţívání sloţených slov, rozlišování zkratek a zkratkových slov; odvozováním podstatných a přídavných jmen předponou a příponou, odvozování sloves; určování věcných významů slov, slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, homonyma, antonyma, slova citově zabarvená, termíny; přenášení významu, rčení


9.

Český jazyk jazyk


9.

Český jazyk jazyk


122


MV Receptivní činnosti Stavba mediálních sdělení (stavba a uspořádání zpráv titulní strany deníků)

9.

Český jazyk jazyk


určování slovních druhů; podstatná jména - druhy - konkrétní, abstraktní; pomnoţná, hromadná, látková; obecná, vlastní; jména osobní, místní - slohové vyuţití; přídavná jména - druhy, skloňování, stupňování; zájmena - druhy, skloňování; číslovky - druhy, skloňování; slovesa - pomocné sloveso být, nahrazování plnovýznamovými slovesy, přechodníky (přítomné, minulé) vyskytující se v běţné řeči; příslovce - druhy, stupňování, spřeţky, krácení kmenové samohlásky; předloţky; spojky

9.

Český jazyk jazyk



9.

Český jazyk jazyk


věty podle postoje mluvčího; mluvnický zápor; větné členy základní a rozvíjející, přívlastek těsný a volný; věta a výpověď, věty dvojčlenné, jednočlenné, větný ekvivalent; souvětí, věta hlavní a vedlejší, souvětí souřadné, podřadné, sloţité souvětí, samostatný větný člen, stavba textu

9.

Český jazyk jazyk


procvičování pravopisu

9.

Český jazyk jazyk


řeč, jazyk, slovanské jazyky, útvary národního jazyka, nářečí, obecná čeština

123

9.




9.




9.




9.




9.




9.




9.



česká literatura mezi 19. a 20. století po současnost; světová poezie a próza 20. století

9.




9.




124

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk - 1. stupeň ročník




3.

Anglický jazyk receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti

vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby

rozsah slovní zásoby dle tematických okruhů: Rodina, Zvířata, Mazlíčci, Barvy, Školní potřeby, Hračky, Jídlo, Hlava a části těla, Oblečení, Roční období, Počasí, Tvary, Svátky anglosaských zemí

3.


rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně na ně reaguje

pokyny k jednotlivých činnostem ve třídě

3.


rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova

slovní zásoba dle tematických okruhů - grafická a mluvená forma

3.


pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času pro porozumění

jednoduchá konverzace dvou osob; pozdravy, časové údaje, příkazy; neurčitý člen, jednotné a mnoţné číslo, přivlastňovací zájmena

3.

Anglický jazyk receptivní, produktivní a pouţívá abecední slovník učebnice interaktivní řečové dovednosti

pouţívá dvojjazyčný slovník

125

učivo

dvojjazyčný slovník



4.

Anglický jazyk receptivní řečové dovednosti

rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům

rozsah slovní zásoby dle tematických okruhů: Hračky, Předměty v domácnosti, Rodina, Části těla, Zvířata, Doprava, Tvary, Oblečení, Čas; gramatika: slovesa být, mít, moci; pořádek slov v oznamovací větě v přítomném čase prostém; otázka zjišťovací i doplňovací, odpověď kladná i záporná

4.


rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a vyuţívá je při své práci

jednoduchý autentický materiál časopisy, obrazový a poslechový materiál

4.


čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu

nácvik správného čtení přiměřených textů

4.


vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku

vyhledávání potřebných informací v textu, odpověď na otázku k textu

4.



pouţití dvojjazyčného slovníku

4.

Anglický jazyk produktivní řečové dovednosti

sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení; vyplní své základní údaje do formulářů

písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, zápis osobních údajů do jednoduchých formulářů

4.


reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtíţného textu a jednoduché konverzace

ústní i písemná reprodukce přiměřeného textu

126

4.


obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu

obměna přiměřeného textu

4.

Anglický jazyk interaktivní řečové dovednosti

aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem, poskytne poţadovanou informaci

jednoduchá konverzace, pozdrav pravidla komunikace v běţných situacích

5.


rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům

rozsah slovní zásoby dle tematických okruhů: Potraviny, Počasí, Státy světa, Nakupování a obchody, Sport, Koníčky, Měsíce, dny a hodiny, Vánoce, Zvyky, Tradice a svátky; gramatika: slovesa mít rád, chtít, dělat; čas přítomný průběhový a minulý prostý; tvoření otázky a odpovědi s vyuţitím osvojené gramatiky; souřadicí spojky a, nebo, ale; předloţky na, v, vedle, pod, za, před, nad, mezi dvěma; vyjádření napravo, nalevo; počitatelná a nepočitatelná podstatná jména; stupňování krátkých přídavných jmen; příslovce vţdycky, někdy, občas, nikdy, včera, dnes; předloţky s časem; pořádek slov ve větě

5.


rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a vyuţívá je při své práci

jednoduchý autentický materiál časopisy, obrazový a poslechový materiál

5.


čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu

nácvik správného čtení přiměřených textů

127

5.


vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku

vyhledávání potřebných informací v textu, odpověď na otázku k textu

5.



pouţití dvojjazyčného slovníku

5.


sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení; vyplní své základní údaje do formulářů

písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, zápis osobních údajů do formulářů, dopis, pohlednice

5.


reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtíţného textu a jednoduché konverzace

ústní i písemná reprodukce přiměřeného textu

5.


obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu

obměna přiměřeného textu

5.


aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem, poskytne poţadovanou informaci

jednoduchá konverzace, pozdrav pravidla komunikace v běţných situacích

128

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk - 2. stupeň ročník




6.


čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu

nácvik správného čtení textů přiměřené náročnosti

slovní zásoba dle tematických okruhů: Informace o sobě a rodině, Bydliště, Hračky, Zvířátka mazlíčci, Čas a časové údaje, Televize, Škola, Příroda, Zvířata, Sport, Zvyky a obyčeje, Kouzla, Policie, Svátky v roce a jejich slavení, Muzea, Město, Londýn, Historie a významné budovy, Oblečení

učivo

6.


rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s vyuţitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky

6.


rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci

jednoduchá promluva a konverzace na základě probíraných tematických okruhů

6.


odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu

orientace v přiměřeném textu, práce s textem, porozumění textu, odvozování slovního významu

6.


pouţívá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku


6.

sestaví jednoduché (ústní i Anglický jazyk písemné) sdělení týkající se situací produktivní řečové souvisejících s ţivotem v rodině, dovednosti škole a probíranými tematickými okruhy

ústní i písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, diář, dopis

129



6.


písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty

gramatika uţívaná v souvislosti s probíranými tematickými okruhy: přítomný čas prostý, přítomný čas průběhový; slovesa muset, chtít; minulý čas slovesa být, minulý čas pravidelných a nepravidelných sloves; budoucí čas "GOING TO"; přídavná jména a jejich tvary; zájmena neurčitá a záporná; uţívání příslovcí, frekvenční příslovce; předloţky místa; příkazy a zákazy; tvorba otázky

6.


stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtíţného textu, promluvy i konverzace

reprodukce přiměřeného textu, promluvy, konverzace

6.


vyţádá jednoduchou informaci

jednoduchá konverzace na základě probíraných tematických okruhů

6.


jednoduchým způsobem se domluví v běţných kaţdodenních situacích

nácvik komunikace v běţných kaţdodenních situacích

7.




7.



slovní zásoba dle tematických okruhů: Lidské sny, Plány do budoucnosti, Lidské pocity, Národy a národnosti, Rozhodování, Odlišnosti předmětů, Zaměstnání, Počasí, Rozměry, míry a váhy, Ceny a finance

7.




130

7.




7.




7.


ústní i písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, dopis, popis

7.



gramatika uţívaná v souvislosti s probíranými tematickými okruhy: slovesa muset, nesmět, vyjádření: chtěl byste, nechtěl byste; prostý budoucí čas; pravidelná a nepravidelná slovesa; přídavná jména, stupňování; předloţky před, po, předloţka "by"; spojka kdyţ; určení směru; vyjádření mnoţství; porovnání

7.



reprodukce přiměřeného textu, promluvy, konverzace, vyjadřování odlišností

7.




7.




8.




131

slovní zásoba dle tematických okruhů: Tvary a barvy, Rozměry, Mnoţství, Porovnávání lidí a věcí, Lidské vlastnosti, Osobní zkušenosti, Charakteristika, Cestování, Zájmy, Zvířata, Školství, Doprava, Určování směru

8.



8.




8.




8.




8.


ústní i písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, dopis, charakteristika, pozvánka

8.



gramatika uţívaná v souvislosti s probíranými tematickými okruhy: přítomný průběhový čas pro budoucnost; vazba "GOING TO"; stupňování přídavných jmen; příslovce, vyjádření příliš, více neţ dost, hodně, mnoho, vyjádření mít rád; předloţky "on, at, in", předloţky "by a on"; spojka kdyţ s osobou a věcí; porovnání a přirovnání; pořádek slov ve větě

8.




132

8.




8.




9.




9.



slovní zásoba dle tematických okruhů: Popis vzhledu a pocitů, Charakteristika, Pravidla souţití mezi lidmi, Návrhy a rady, Sympatie X nesympatie, Očekávání do budoucnosti, Vyjádření se o věcech, stavech a dění v minulosti, Povinnosti, Zájmy, Volný čas, Telefonní hovory, Sliby, Vyjádření souhlasu a nesouhlasu

9.




9.




9.




133



ústní i písemná forma zvládnutého učiva, tvorba krátkého souvislého textu na základě probíraných tematických okruhů, dopis, popis, charakteristika, telefonní hovor, slib, nabídka, poptávka

9.



gramatika uţívaná v souvislosti s probíranými tematickými okruhy: prostý minulý čas, slovesa muset a nesmět, muset a nemuset, vyjádření mám?, vyjádření myslím, nemyslím, souhlasím, nesouhlasím, vyjádření měl bys, neměl bys, mohl bys, nemohl bys, prostý budoucí čas; uţívání příslovcí; vyjádření první, druhé podmínky

9.




9.




9.




9.

134

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika - 1. stupeň ročník




1.

Matematika číslo a početní operace

čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, uţívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

obor přirozených čísel do 20 - čtení, zapisování a porovnávání

1.


uţívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose

číselná osa (čísla do 20)

1.


provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly

sčítání a odčítání přirozených čísel do 20 bez přechodu přes 10

1.


řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

úlohy se sčítáním a odčítáním přirozených čísel do 20 bez přechodu přes 10

1.

Matematika závislosti, vztahy a práce s daty

orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času

1.


popisuje jednoduché závislosti z praktického ţivota

1.


doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel

zná pojmy: před, hned před, za, hned za, mezi

číselná řada

1.

Matematika geometrie v rovině a v prostoru

rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci

rozezná, pojmenuje a vymodeluje základní rovinné útvary

rovinné útvary - trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh

správně pojmenovává části dne

učivo

části dne

slovní úlohy v oboru přirozených čísel do 20

135



Prvouka

1.


porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky

2.


pouţívá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků

obor přirozených čísel do 100

2.




2.


uţívá lineární uspořádání;zobrazí číslo na číselné ose


2.



sčítání a odčítání přirozených čísel do 100; násobení v oboru do 100

2.



úlohy se sčítáním a odčítáním přirozených čísel do 100

2.



jednotky času

2.



slovní úlohy z nácviku ţivota v oboru přirozených čísel do 100

2.



logické řady

2.



rovinné útvary - trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh; lomená čára, přímka, úsečka; tělesa - kvádr, krychle, jehlan, koule

vizuálně porovná velikost rovinných útvarů

136

rovinné útvary - trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh

2.



jednotky délky; měření a porovnávání délky úsečky

2.


rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

osová souměrnost

3.


pouţívá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků

obor přirozených čísel do 1000, násobení a dělení

3.




3.


uţívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose


3.



sčítání a odčítání, násobení a dělení - jednoduché operace

3.



úkoly se sčítáním a odčítáním, násobením a dělením s přirozenými čísly do 1000

3.



převody jednotek času

3.



slovní úlohy z praktického ţivota v oboru přirozených čísel do 1000

3.



logické řady

137

3.



rovinné útvary - trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh; lomená čára, přímka, úsečka; tělesa - kvádr, rychle, jehlan, koule

3.



rýsování přímek a úseček, jednotky délky, měření úseček

3.


rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

osová souměrnost, čtvercová síť

4.


vyuţívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení

komutativnost a asociativnost sčítání a násobení

4.


provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel

sčítání, odčítání, násobení, dělení přirozených čísel do 1 000 000, dělení jednociferným dělitelem; zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa

4.


zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel

zaokrouhlování, odhad a kontrola výpočtu; vztahy mezi sčítáním a odčítáním v oboru přirozených čísel do 1 000 000

4.


řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel

slovní úlohy v oboru přirozených čísel do 1 000 000

4.


vyhledává, sbírá a třídí data

tabulky a diagramy

4.


čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy

jednoduché tabulky a diagramy

4.


narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kruţnici); uţívá jednoduché konstrukce

čtverec, obdélník, trojúhelník, kruţnice

138

4.


sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran

úsečka; jednotky délky

4.


sestrojí rovnoběţky a kolmice

přímka, polopřímka, rovnoběţky, různoběţky, kolmice

4.


rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru

osová souměrnost

4.

Matematika nestandardní aplikační úlohy a problémy

řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichţ řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky

problémové úkoly

5.


vyuţívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení

komutativnost a asociativnost sčítání a násobení

5.


provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel

sčítání, odčítání, násobení, dělení přirozených čísel přes 1 000 000, dělení dvojciferným dělitelem; zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa

5.


zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel

zaokrouhlování, odhad a kontrola výpočtu; vztahy mezi sčítáním a odčítáním v oboru přirozených čísel nad 1 000 000

5.


řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel

slovní úlohy v celém oboru přirozených čísel

5.


vyhledává, sbírá a třídí data

tabulky, diagramy, grafy

139

5.


čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy

jednoduché tabulky a diagramy

5.


narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kruţnici); uţívá jednoduché konstrukce

narýsuje čtverec, obdélník, trojúhelník, kruţnici; pozná kvádr, krychli, jehlan, kouli, kuţel, válec

5.


sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran

úsečka; jednotky délky; obvody trojúhelníku, čtverce, obdélníku a mnohoúhelníku

5.


sestrojí rovnoběţky a kolmice

rovnoběţky a kolmice

5.


určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a uţívá základní jednotky obsahu

obsah čtverce a obdélníku; jednotky obsahu

5.


rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru

osová souměrnost; souměrné útvary

5.


řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichţ řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky

problémové úkoly, slovní úlohy, číselné a obrázkové řady, magické čtverce, prostorová představivost

140


Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika – 2. stupeň ročník



6.

Matematika číslo a proměnná

provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; uţívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu

6.


zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně vyuţívá kalkulátor

zaokrouhlování racionálních čísel kladných desetinných čísel

6.


modeluje a řeší situace s vyuţitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel

dělitelnost přirozených čísel, největší společný dělitel a nejmenší společný násobek přirozených čísel


uţívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek - část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)

vztah celek část v oboru přirozených čísel

6.


analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel

jednoduché problémy - řešení pomocí zvládnutých početních postupů a operací

6.


vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data

vyhledávání a zpracovávání dat v oboru kladných celých a racionálních čísel

6.


porovnává soubory dat

aritmetický průměr; slovní úlohy

6.

konkretizace výstupu pro daný ročník ţák: provádí početní operace v oboru kladných celých a racionálních čísel

141

učivo



přirozená čísla (početní operace: sčítání, odčítání, násobení, dělení), racionální čísla - kladná desetinná čísla (početní operace: sčítání, odčítání, násobení, dělení)

Fyzika

6.


matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů

slovní úlohy

6.


zdůvodňuje a vyuţívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; vyuţívá potřebnou matematickou symboliku

druhy úhlů; vzdálenost bodu od přímky, trojúhelníková nerovnost

6.


charakterizuje a třídí základní rovinné útvary

čtverec, obdélník, trojúhelník, kruţnice; typy úhlů; úsečka, přímka, polopřímka

6.


určuje velikost úhlu měřením a výpočtem

měření, sčítání a odčítání velikosti úhlů

6.


odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů

obvod a obsah čtverce a obdélníku, odvod trojúhelníku, jednotky délky a obsahu, převody jednotek délky a obsahu

6.


načrtne a sestrojí rovinné útvary

čtverec, obdélník, trojúhelník, kruţnice, osa úsečky, osa úhlu; kruţnice opsaná a vepsaná trojúhelníku, trojúhelník - výška, těţnice

6.


načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově a středově souměrný útvar

osová souměrnost

6.


určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti

krychle, kvádr - objem a povrch

6.


odhaduje a vypočítá objem a povrch těles

jednotky objemu

142

6.


načrtne a sestrojí sítě základních těles

síť tělesa - krychle, kvádr

6.


načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině

náčrt a obraz krychle a kvádru

6.


analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s vyuţitím osvojeného matematického aparátu

aplikační geometrické úlohy odvod, obsah čtverce, obdélníku, obvod trojúhelníku, objem, povrch krychle a kvádru

6.


uţívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací

problémové slovní úlohy s vyuţitím osvojených matematických znalosti (číselné a obrázkové analogie; číselné a logické řady)

6.


řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí

logické a netradiční geometrické úlohy

7.



7.



zaokrouhlování celých a racionálních čísel

7.


modeluje a řeší situace s vyuţitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel

úpravy zlomků; početní operace se zlomky

7.


uţívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek - část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)

vztah celek část - poměr, zlomek, desetinné číslo, procento, trojčlenka, přímá a nepřímá úměrnost

7.


řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky map a plánů

měřítko map a plánů

provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel

143

celá čísla (početní operace: sčítání, odčítání, násobení, dělení), racionální čísla (početní operace: sčítání, odčítání, násobení, dělení)

Zeměpis

7.


řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, ţe procentová část je větší neţ celek)

procenta

7.




7.



vyhledávání a zpracovávání dat v oboru celých a racionálních čísel

7.



tabulky, grafy, slovní úlohy

7.


určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti

přímá a nepřímá úměrnost

7.


vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem

přímá, nepřímá úměrnost - tabulka, rovnice, graf

7.



slovní úlohy

7.



shodnost trojúhelníků, věty sss, sus, usu; rovnoběţník, lichoběţník

7.



shodnost trojúhelníků (věty sss, sus, usu)

144

7.



obsah trojúhelníku, obsah a obvod rovnoběţníku a lichoběţníku

7.



čtverec, obdélník, trojúhelník, kruţnice, rovnoběţník, lichoběţník; konstrukční úlohy - trojúhelník (věty sss, sus, usu), konstrukční úlohy rovnoběţník, lichoběţník

7.


uţívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků

věty o shodnosti trojúhelníků

7.


načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově a středově souměrný útvar

osová souměrnost, středová souměrnost

7.



kolmé hranoly

7.



objem a povrch kolmých hranolů

7.



síť tělesa - kolmý hranol

7.



náčrt kolmého hranolu

7.



aplikační geometrické úlohy obsah trojúhelníku, obvod, obsah rovnoběţníku a lichoběţníku, povrch a objem hranolu

145

Výtvarná výchova

7.



problémové slovní úlohy s vyuţitím osvojených matematických znalosti

7.




8.



druhá mocnina a odmocnina racionálních čísel

8.



zaokrouhlování racionálních čísel při odmocňování a umocňování

8.


matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním

výrazy (sčítání, odčítání, násobení)

8.


formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav

lineární rovnice, řešení slovních úloh

8.




8.



vyhledávání a zpracovávání dat v oboru reálných čísel

8.



základy statistiky, slovní úlohy

146

8.



slovní úlohy

8.


zdůvodňuje a vyuţívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; vyuţívá potřebnou matematickou symboliku

Pythagorova věta

8.



kruţnice, kruh

8.



obvod kruţnice, obvod a obsah kruhu

8.


vyuţívá pojem mnoţina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh

konstrukční úlohy - trojúhelník, čtyřúhelník

8.



konstrukční úlohy - trojúhelník, čtyřúhelník, kruţnice, Thaletova věta

8.



válec

8.



objem a povrch válce

8.



síť tělesa - válce

147

8.



načrtne válec

8.



aplikační geometrické úlohy - objem a povrch válce; Pythagorova věta

8.



problémové slovní úlohy s vyuţitím osvojených matematických znalostí

8.




9.


řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, ţe procentová část je větší neţ celek)

základy finanční matematiky

9.


matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním

výrazy - dělení

9.


formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav

rovnice s neznámou ve jmenovateli, soustava lineárních rovnice, řešení slovních úloh

9.




9.



vyhledávání a zpracovávání dat v oboru reálných čísel

148

Výtvarná výchova

9.



slovní úlohy

9.


určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti

přímá a nepřímá úměrnost

9.


vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem

lineární a nelineární funkce

9.



slovní úlohy

9.



podobnost trojúhelníků, věty o podobnosti trojúhelníků

9.



goniometrické funkce, výpočet velikosti úhlu

9.



vyuţití osvojených poznatků z geometrie v konstrukčních úlohách

9.


uţívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků

podobnost trojúhelníků, věty o podobnosti trojúhelníků

9.



jehlan, kuţel, koule

149

9.



objem a povrch - jehlan, kuţel, koule

9.



síť tělesa - jehlan, kuţel

9.



náčrt jehlanu, kuţelu, koule

9.



aplikační geometrické úlohy - objem a povrch jehlanu, kuţelu, koule; goniometrické fce

9.



problémové slovní úlohy s vyuţitím osvojených matematických znalostí

9.




150

Výtvarná výchova

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika - 1. stupeň ročník



5.

Informatika základy práce s počítačem

vyuţívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběţnější periferie

5.


učivo

umí vytvořit svůj účet, přihlásit se ke školní LAN a změnit své heslo

vytváření účtů ve školní LAN


orientuje se v pojmech: tlačítko Start, okno, plocha, lišta

Základy OS Windows, další OS

5.


ví, co je periferie, umí ji připojit k počítači

CPU a periferie; hardware a software, vývoj techniky; teorie počítačových sítí

5.


seznamuje se s ovládáním počítače pomocí klávesnice a počítačové myši

klávesnice, počítačová myš

5.


ví, co je adresář (sloţka) a soubor

adresářová struktura

5.


je seznámen se historií OS

DOS, UNIX, Windows, Linux, MacOS

5.


zná řád učebny informatiky, chrání své zdraví při práci s PC

ochrana při práci s PC, řád učebny informatiky, bezpečnost v učebně

5.


respektuje pravidla bezpečné práce s hardwarem i softwarem

počítačová kriminalita; negativní vlivy PC - zrak, duševní hygiena, patologické jevy

5.


zná rizika i klady počítačové zábavy

počítačové hry

5.


ví, jak ochránit software

teorie virů

respektuje pravidla bezpečné práce s hardwarem i softwarem a postupuje poučeně v případě jejich závady

chrání data před poškozením, ztrátou a zneuţitím

151




5.

Informatika vyhledávání informací a komunikace

5.


5.


5.

při vyhledávání informací na internetu pouţívá jednoduché a vhodné cesty

orientuje se v pojmech: internet, browser, provider, e-mail

internet - historie, sluţby internetu, e-mail; browsery, provider

má představu, jak vzniká internetová stránka

vznik internetové stránky - základní informace

vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích

vyhledává potřebné informace pomocí internetu

metody a nástroje vyhledávání informací


komunikuje pomocí internetu či jiných běţných komunikačních zařízení

umí vyuţít internet jako prostředek komunikace

e-mail - zaloţení, vyuţití, bezpečnost; SMS brány, VoIP, chaty

5.

Informatika zpracování a vyuţití informací

pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru

umí spustit textový editor, ovládá základy editace textu a jeho uloţení

textový editor - pojmy, editace (písma, záhlaví, zápatí), editační klávesy, tisk - laser, inkoust, páska

5.


zná základní typografická pravidla

typografická pravidla

5.


umí spustit grafický editor, vytvořit jednoduchý obrázek a uloţit ho

grafika - grafické programy, program Malování - základy

5.


umí v jednoduchém editoru upravit fotografii

zpracování fotografií

152

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika - 2. stupeň ročník



6.


ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závaţnost a vzájemnou návaznost

6.


učivo

dodrţuje zásady bezpečnosti práce s hardwarem a softwarem

rozdělení malware


umí rozdělit programovací jazyky

programovací jazyky - Basic, Pascal, C, Java, PHP

6.


tvoří internetovou stránku

základy tvorby internetové stránky

6.


umí porovnat OO a MS Word

OpenOffice Writer X MS Word; přípony souborů

6.


zná základy práce s Writerem

Writer - menu, jednoduchá tabulka, vkládání objektů, oprava pravopisu, úprava stránky

6.


zná základy práce s tabulkovým procesorem

OpenOffice Calc X MS Excel; Calc buňka, řádek, sloupec formátování; grafy v tabulkových procesorech

6.


zná základy práce s vektorovou grafikou

grafické programy, zpracování fotografií, program Zoner Callisto základní ovládání

6.


uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem

tvoří jednoduchou prezentaci

pojmy - snímek, animace, poutavá prezentace - pravidla, přechody snímků

6.


pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví

analyzuje závaţnost společensky patologických jevů v oblasti IT

počítačová kriminalita - pojmy (hacker, cracker), negativní vlivy PC

ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a vyuţívá vhodných aplikací

153



Výchova ke zdraví

6.


6.

zpracuje a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě

umí uţít program Acrobat Reader, chápe jeho výhody

Acrobat Reader - formát


orientuje se v kapacitě a druzích datových nosičů

byty, bity, hexadecimální a binární soustava; co se ukládá na nosiče a jak

6.


umí zpracovat datové formáty zvukových souborů

zvuky, hudba - zpravování, střih, formáty, komprese

6.


pracuje s CAD programem Architekt 3D

CAD, program Architekt 3D

7.


rozlišuje klady a zápory různých způsobů propojení PC - TVP

hardware X software - opakování, IO přípojky, topologie sítí

7.


ví, jak chránit svůj počítač před digitálním nebezpečím

teorie virů

7.


umí poskytnout první pomoc při úrazu elektrickým proudem

bezpečnost v učebně informatiky

7.


zná postup při řešení havarijních situací spojených s ICT

hašení v případě poţáru

7.


pomocí konfigurátorů sestaví PC z komponentů; orientuje se v cenách jednotlivých komponent

konfigurace PC sestavy

7.


pracuje s programy pro správu souborů

adresářová struktura


ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a vyuţívá vhodných aplikací

154

7.


ovládá OS různými periferiemi

speciální klávesy, symboly; klávesnice - funkční klávesy, klávesové zkratky

7.


pracuje s tabulkovým procesorem

OpenOffice Calc X MS Excel; Calc buňka, řádek, sloupec formátování; vzorce, funkce, grafy

7.


pracuje s daty v tabulkovém procesoru

filtry, řazení dat, automatický formát tabulky, převody, práce s daty, automatické vyplňování, počítání s časovými údaji, odkaz relativní, absolutní

7.


umí upravit textový dokument do sloupců

textový editor

7.


zálohuje data na přenosná média

nosiče dat

7.


připraví prezentaci

návrh prezentace, pravidla pro zajímavou prezentaci

MV Receptivní činnosti Stavba mediálních sdělení

7.


tvoří internetovou stránku

internetová stránka - základy WYSWYG, HTML

MV Produktivní činnosti Tvorba mediálního sdělení

7.


orientuje se v různých internetových prohlíţečích (browserech)

IE X FireFox

7.


chrání svoji poštu před spamem

spam

7.


zná jiné způsoby vyuţití e-mailu neţ jako poštovní klient

e-mail - adresa, práce se schránkou, vyuţití, bezpečnost

7.


zná pojmy snímek, animace, přechod snímku

OpenOffice Impress, pojmy snímek, animace

7.


umí ovládat prezentační programy

OpenOffice Impress X MS PowerPoint

uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem



155

8.



historie internetu

MV Receptivní činnosti Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality MV Receptivní činnosti Fungování a vliv médií ve společnosti MV Receptivní činnosti vnímání autora mediálního sdělení

8.



média a společnost

8.


pouţívá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji

informace - historický vývoj informace; typy počítacích strojů v historickém kontextu

8.


8.

Informatika rozšiřující učivo

8.


8.



zpracování zvuku, obrazu a pohyblivého obrazu

vytvoří jednoduchý program v konkrétním jazyce

základy programování v konkrétním jazyce

počítače jako prostředek usnadnění orientuje se v historických, práce, vývoj softwaru; počítač jako současných a orientačně i nástroj přenosu informací; počítač a budoucích moţnostech vyuţívání věda - simulace přírodních jevů; počítačů počítač a umění, umělecký design chápe rozdíl mezi analogovou a digitální technikou

156

analogová a digitální technika

MV Receptivní činnosti Stavba mediálních sdělení MV Produktivní činnosti Tvorba mediálního sdělení MV Produktivní činnosti Práce v realizačním týmu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Prvouka - 1. stupeň ročník


1.

Prvouka místo, kde ţijeme

1.


1.

výstup z RVP ţák: vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší moţná nebezpečí v nejbliţším okolí


učivo

zná adresu svého bydliště, pojmenovává sousední obce

místo, kde bydlím, adresa

začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obsluţného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbliţším okolí, obci (městě)

rozlišuje, zda jeho obec (místo školy) je, nebo není součástí Prahy; ví, jak správně a bezpečně dojít do školy

cesta do školy


rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

zná přírodu v okolí bydliště a školy

rozmanitost přírody v okolí bydliště

1.

Prvouka lidé kolem nás

rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

zná pojmy otec, matka, babička, dědeček, sestra, bratr a přiřazuje je ke členům své rodiny

rodina, rodiče

1.


odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

má představu o zaměstnání svých rodičů

zaměstnání rodičů

1.


projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spoluţáků, jejich přednostem i nedostatkům

vnímá nápadné odlišnosti lidí, spoluţáků, toleruje je

člověk mezi lidmi

1.

Prvouka lidé a čas

vyuţívá časové údaje při řešení různých situací v denním ţivotě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

orientuje se v pojmech minulost, přítomnost, budoucnost; ve dnech v týdnu a částech dne

lidé a čas, dny v týdnu, den a jeho části

157



OSV Sociální rozvoj poznávání lidí (vzájemné poznávání se ve skupině), mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy)



pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němţ ţije

rozliší "starou" a "novou" část Satalic

historické centrum obce

1.


uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, souţití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

orientuje se v pojmech práce a volný čas

práce, zábava; práce a volný čas

1.

Prvouka rozmanitost přírody

pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

pozoruje viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

příroda a její znaky

1.


roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

rozlišuje zvířata domácí a volně ţijící; rozlišuje zvířata chovaná pro uţitek a domácí mazlíčky

domácí zvířata a jejich mláďata; volně ţijící zvířata

1.

Prvouka člověk a jeho zdraví

uplatňuje základní hygienické, reţimové a jiné zdravotně preventivní návyky s vyuţitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

rozlišuje čas určený k práci a odpočinku; zná základní hygienická pravidla a dodrţuje je

hygiena, výţiva, duševní hygiena; denní reţim; části těla; zdraví, nemoc

1.


dodrţuje zásady bezpečného chování tak, aby neohroţoval zdraví své a zdraví jiných

ví, kde hledat první pomoc v případě onemocnění nebo úrazu

první pomoc

1.


chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby poţádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě

1.


uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu

zná pravidla bezpečného chování na chodníku, v obytné zóně a při přecházení komunikace

cesta do školy, pravidla účastníků silničního provozu

1.


reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

chová se adekvátně při nácviku evakuace školní budovy

nácvik chování při mimořádných událostech, evakuace

1.

osobní bezpečí

158


vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší moţná nebezpečí v nejbliţším okolí

vyhledává v plánu a zakresluje do něj orientační body

bydliště, prostředí domova

2.



všímá si okolí svého bydliště a školy, rozezná proměny obce

naše obec

2.



rozlišuje charakteristické znaky pro města a vesnice

město, vesnice

2.



rozlišuje příbuzenské vztahy v širší rodině

blízcí příbuzní

2.



2.

EMV Vztah člověka k prostředí naše obec; prostředí a zdraví

zaměstnání lidí

2.



seznamuje se se znaky jiných kultur, všímá si odlišností kulturních i sociálních, toleruje je

mezilidské vztahy, vzájemná úcta, pomoc

2.



porovnává, jak se ţilo kdysi a dnes; formuluje představy o své budoucnosti

čas a lidé, průběh lidského ţivota, etapy - minulost, současnost, budoucnost; rok a jeho fáze

2.



stará a nová část obce

159

OSV Sociální rozvoj poznávání lidí (vzájemné poznávání se ve skupině, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech), mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy)

2.



2.


pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

2.




provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

2.



2.



2.



učí se vyhodnocovat nebezpečnost situace ve styku s neznámými lidmi

lidé známí, neznámí, nebezpečí při styku s neznámými lidmi

2.



zná pravidla chování v dopravních prostředcích a chování na silnici

doprava, dopravní prostředky, chodec, cyklista, chování na silnici, dopravní značky v místě bydliště

2.

vnímá, popisuje souţití generací

jak lidé dříve ţili; minulost, současnost, budoucnost

pozoruje a popisuje proměny přírody v jednotlivých měsících

roční období, měsíce v roce

doma chovaní ţivočichové, ţivočichové ve známé lokalitě

provádí jednoduché pokusy s vodou

rozlišuje jednotlivé části lidského těla a učí se o ně pečovat

podoby vody

lidské tělo - části těla, hlavy, orgány, smysly; péče o zdraví zdravá výţiva, reţim dne, volný čas, nemoc, úraz, první pomoc

první pomoc

160

Výtvarná výchova, Praktické činnosti

OSV Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání (cvičení smyslového vnímání); OSV Osobnostní rozvoj sebepoznání a sebepojetí (moje tělo)




vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší moţná nebezpečí v nejbliţším okolí

místo, kde ţijeme, domov, orientace v místě bydliště

3.



naše město

3.



krajina v okolí domova, typ krajiny

3.



rodina, významné události v rodině

3.



věci a činnosti kolem nás

2.

3.

chová se adekvátně při nácviku evakuace


3.



vztahy mezi lidmi, tolerance, úcta

3.



lidé a čas, orientace v čase; jak ţili lidé dříve

161

EMV Vztah člověka k prostředí naše obec (příroda obce)

MKV Kulturní diference jedinečnost kaţdého člověka a jeho individuální zvláštnosti, respektování zvláštností etnik ţijících v místě školy OSV Sociální rozvoj poznávání lidí (hledání výhod v odlišnostech)



historie obce, kronika, znak obce

3.



lidská činnost a tvořivost, práce a volný čas, lidské výroby

3.



ţivá a neţivá příroda

3.


provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

skupenství látek

3.



lidské tělo, stavba těla, uvědomělá péče o zdraví; prevence

3.



první pomoc

3.



osobní bezpečnost, komunikace s dospělými

3.



druhy dopravních značek, světelné signály, chodec, cyklista

3.

162

EMV Základní podmínky ţivota význam vody pro lidské aktivity

3.




Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Člověk a jeho svět - 1. stupeň ročník



4.

Člověk a jeho svět místo, kde ţijeme


učivo


určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině státu

obec (město) - části, poloha v krajině, minulost a současnost, význačné budovy, doprava; místní krajina; okolní krajina

VDO Formy participace občanů obec jako základní jednotka samosprávy státu

4.


určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě

Česká republika; světové strany

4.


rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí

rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky

typy map, orientace na mapě ČR

4.


vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického

v ČR vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického

regiony ČR, Praha a vybrané oblasti ČR: krajina - zemský povrch a jeho tvary, vodstvo, rostlinstvo, ţivočichové, druhy půd, vzájemné působení lidí a krajiny, surovinové zdroje, ochrana prostředí

4.


zprostředkuje ostatním zkušenosti, záţitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob ţivota a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích

zprostředkuje ostatním zkušenosti, záţitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob ţivota a přírodu v naší vlasti

vyprávění, popis, referát o regionech ČR

163


EMV Ekosystémy les, pole, voda


4.


rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

hlavní orgány státní moci, státní symboly, státní správa a samospráva

4.

Člověk a jeho svět lidé kolem nás

vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodrţuje pravidla pro souţití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)

rodina, souţití lidí; mezilidské vztahy, komunikace, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým

OSV Sociální rozvoj mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy)

chování lidí - vlastnosti lidí, pravidla slušného chování

OSV Sociální rozvoj kooperace a kompetice (rozvoj individuálních dovedností - seberegulace v situaci nesouhlasu), OSV Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti (dovednosti při řešení problémů) VDO Občan, občanská společnost a stát občan jako odpovědný člen společnosti

4.


rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu řešení se spoluţáky

4.


rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se uţ tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

základní lidská práva, práva a povinnosti dítěte, práva a povinnosti ţáků školy , školní řád

4.


orientuje se v základních formách vlastnictví; pouţívá peníze v běţných situacích

vlastnictví - soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný, nehmotný majetek; peníze; duševní vlastnictví - kultura

4.


poukáţe v nejbliţším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne moţnosti zlepšení ţivotního prostředí obce (města)

problémy ţivotního prostředí v obci

4.

Člověk a jeho svět lidé a čas

pracuje s časovými údaji a vyuţívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy

orientace v čase, dějiny jako časový sled událostí, letopočet

164


4.


vyuţívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek

4.


rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s vyuţitím regionálních specifik

současnost a minulost v našem ţivotě

4.


srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob ţivota a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s vyuţitím regionálních specifik

regionální památky; báje, mýty, pověsti

4.


objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

státní svátky a významné dny

Člověk a jeho svět rozmanitost přírody

objevuje a zjišťuje propojenost prvků ţivé a neţivé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka

ţivá a neţivá příroda; skupenství voda, vzduch; vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, sloţení a proudění vzduchu


zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí

základní společenstva a vzájemné vztahy mezi organismy v ČR


porovnává na základě pozorování základní projevy ţivota na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, vyuţívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy

rostliny, houby, ţivočichové průběh ţivota, stavba těla, význam v přírodě a pro člověka (u významnějších druhů)

4.

4.

4.

165

kulturní instituce; vyuţití informačních zdrojů


EMV Ekosystémy voda

4.


zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat

ochrana přírody

4.


zaloţí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu

jednoduchý pokus - rozpustnost látek

4.

Člověk a jeho svět člověk a jeho zdraví

vyuţívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu ţivota

lidské tělo - ţivotní potřeby a projevy, partnerství, rodina

4.


účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob

reţim dne; pitný, pohybový reţim, vlivy reklamy

4.


uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohroţujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události

základy první pomoci

4.


předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek

návykové látky

4.


uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

zdravé návyky, nácvik první pomoci, důleţitá telefonní čísla

166

OSV Osobnostní rozvoj psychohygiena (dobrá organizace času) OSV Osobnostní rozvoj seberegulace a sebeorganizace (organizace vlastního času, plánování učení)

4.


ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

první pomoc

4.


uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku

osobní bezpečí, dopravní výchova, ohleduplné chování k druhému pohlaví

5.


určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě

Evropa; světové strany


rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí

typy map, orientace na mapě Evropy a polokoulí

5.


vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického

5.


zprostředkuje ostatním zkušenosti, záţitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob ţivota a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích

5.


rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

5.

v Evropě vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického

rozlišuje hlavní orgány státní moci v některých zemích EU

167

Evropa: krajina - zemský povrch a jeho tvary, vodstvo, rostlinstvo, ţivočichové, druhy půd, vzájemné působení lidí a krajiny, surovinové zdroje, ochrana prostředí; Evropa a svět - kontinenty, evropské státy, státy EU, cestování

EMV Ekosystémy moře (druhová odlišnost) VME Objevujeme Evropu a svět naše vlast a Evropa

vyprávění, popis, referát o ţivotě v cizích zemích

VMEGS Evropa a svět nás zajímá rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa

základy organizace EU

VMEGS Objevujeme Evropu a svět Evropa a svět, státní a evropské symboly

5.


vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodrţuje pravidla pro souţití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)

chování lidí, principy demokracie; podoby a projevy kultury, kulturní chování, kulturní instituce, společný "evropský dům"

OSV Sociální rozvoj mezilidské vztahy (vztahy a naše třída) MKV Lidské vztahy udrţovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci

5.


rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu řešení se spoluţáky

právo a spravedlnost - protiprávní jednání, právní ochrana občanů a majetku, soukromého vlastnictví, duševních hodnot

OSV Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti (problémy v mezilidských vztazích)

5.


rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se uţ tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi,

OSV Sociální rozvoj mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy)

5.


orientuje se v základních formách vlastnictví; pouţívá peníze v běţných situacích

peníze v Evropě a státech EU, právní ochrana soukromého vlastnictví

5.


poukáţe v nejbliţším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne moţnosti zlepšení ţivotního prostředí obce (města)

základní globální problémy ţivotního prostředí

168

EMV Ekosystémy lidské sídlo, umělý ekosystém EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí doprava a ţivotní prostředí, odpady a hospodaření s odpady EMV Vztah člověka k prostředí náš ţivotní styl


pracuje s časovými údaji a vyuţívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy

orientace v čase, dějiny jako časový sled událostí (v evropském kontextu), letopočet, kalendář, generace


vyuţívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek

kulturní instituce; vyuţití informačních zdrojů

5.


objevuje a zjišťuje propojenost prvků ţivé a neţivé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka

rovnováha v přírodě, likvidace odpadů, člověk a přírodní zdroje

5.


vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jakou součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období

Vesmír a Země, sluneční soustava; den a noc, roční období

5.


zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí

základní společenstva a vzájemné vztahy mezi organismy ve světě

5.


porovnává na základě pozorování základní projevy ţivota na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, vyuţívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy

třídění organismů

5.


zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat

ohleduplné chování v přírodě a ochrana přírody, ţivelné pohromy, ekologické katastrofy

5.

5.

169

5.


zaloţí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu

jednoduchý stroj, kladka, energie

5.


vyuţívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu ţivota

lidské tělo - základní stavba a funkce; biologické a psychologické změny v dospívání, pohlavní znaky, základy lidské reprodukce, základy sexuální výchovy, pohlavně přenosné choroby (HIV/AIDS)

5.


rozlišuje jednotlivé etapy lidského ţivota a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození

vývoj jedince

5.


účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob

zdravá výţiva, první pomoc, hygiena (vliv reklamy)

5.


uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohroţujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události

mimořádné události, ochrana člověka

5.


předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek

návykové látky, závislosti

170

OSV Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání (cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění) OSV Osobnostní rozvoj sebepoznání a sebepojetí (moje tělo, co o sobě vím a co ne)

OSV Osobnostní rozvoj psychohygiena (dobrá organizace času) OSV Osobnostní rozvoj seberegulace a sebeorganizace (organizace vlastního času, plánování učení)

5.


uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

zdravé návyky, praktický nácvik první pomoci, integrovaný záchranný systém

5.


ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

první pomoc

5.


uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku

osobní bezpečí, krizové situace (šikana, týrání, sexuální zneuţívání apod.), linky bezpečí

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dějepis - 2. stupeň ročník




učivo


význam kultury a historie, význam zkoumání dějin pro orientaci v současném politickém dění

VMEGS Evropa a svět nás zajímá místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě VMEGS Evropa a svět nás zajímá místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě

Dějepis Člověk v dějinách

uvede konkrétní příklady důleţitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

6.


uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromaţďovány

zdroje informací; knihovny, galerie, muzea, internet

6.


orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu

časová osa, historická mapa, chronologie historických epoch

6.

Dějepis Počátky lidské společnosti

charakterizuje ţivot pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu

člověk a společnost v pravěku; lidská existence, neuvědomělá X uvědomělá činnost

6.

171


Informatika, Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura)

6.


objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost

rozvojové hospodářství v pravěku a starověku, kolonizace území

6.


uvede příklady archeologických kultur na našem území

pravěké nálezy - Přezletice, Věstonice

6.

Dějepis Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury

rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací

nejstarší starověké civilizace Sumer, Babylónie, Egypt

6.


uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví

starověký Egypt, antické Řecko, Řím, Makedonie

VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace

6.


demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důleţité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem

antické umění (literatura, divadlo, sochařství, sport); Trója, římské impérium, Izrael jako provincie Říma; antický ideál člověka

VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie

6.


porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie

monarchie, republika, diktatura, antická demokracie; svobodná i otrokářská společnost


rozpad říše západořímské; stěhování národů; křesťanství jako jediná ţivotní jistota

VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie

7.

Dějepis Křesťanství a středověká Evropa

popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států

172

VMEGS Evropa a svět nás zajímá místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě

7.


porovná základní rysy západoevropské, byzantskoslovanské a islámské kulturní oblasti

germánské kmenové říše, východořímská říše, islámské chalífáty

7.


objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech

Velká Morava a český stát (kníţectví, království) jejich vývoj a postavení v Evropě

VMEGS Objevujeme Evropu a svět naše vlast a Evropa

7.


vymezí úlohu křesťanství a víry v ţivotě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám

křesťanství jako sjednocující prvek státu, investitura, velké západní schizma, reforma jako hereze, kříţové výpravy

VMEGS Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace VMEGS Jsme Evropané evropská integrace

7.


ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury

přísná hierarchie společnosti; kultura středověké společnosti románské a gotické umění a vzdělanost


8.

Dějepis Objevy a dobývání. Počátky nové doby

vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky ţádající reformu církve včetně reakce církve na tyto poţadavky

renesance a humanismus; husitství, reformace


8.


vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní ţivot

rozdělení společnosti podle víry a politických názorů


8.


popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky

zámořské objevy, dobývání světa

8.


objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboţenských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie

český stát jako jeden z mnoha součástí habsburské monarchie

173


8.


objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky

třicetiletá válka, spor mezi katolíky a protestanty ve vztahu k politickému uspořádání země


8.


na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus

Rusko, Nizozemí, Anglie, habsburské soustátí

VMEGS Jsme Evropané co Evropu spojuje a co ji rozděluje

8.


rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek

baroko a osvícenství, významné kulturní památky


8.

Dějepis Modernizace společnosti

vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti

vznik manufaktur; Velká francouzská revoluce; průmyslová revoluce v Anglii; vznik USA; industrializace, sociálně náboţenské reformy


8.


objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé

Velká francouzská revoluce; národní hnutí malých a velkých národů, změny státního zřízení, revoluce 19. století jako prostředek řešení politických, sociálních a národnostních problémů


8.


porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů

Národní obrození


8.


charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede poţadavky formulované ve vybraných evropských revolucích

řešení sociálních a národnostních problémů v 19. i 20. století

174

Hudební výchova, Výtvarná výchova, Člověk a společnost


na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy

politické proudy (konzervatismus, liberalismus, demokratismus, socialismus), ústava, politické strany, občanská práva

8.


vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií

kulturní, průmyslová, náboţenská, sociální rozrůzněnost doby; kolonialismus

9.

Dějepis Moderní doba

na příkladech demonstruje zneuţití techniky ve světových válkách a jeho důsledky

válečné konflikty 20. století

9.


rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů

mezinárodní politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech 20. století, uspořádání Evropy a úloha USA ve světě

9.


charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět; rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu

totalitní systémy - komunismus, fašismus, nacismus

9.


na příkladech vyloţí antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv

nacistické Německo; Konečné řešení ţidovské otázky

zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a její vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí

1. světová válka, vznik legií, vznik ČSR; 2. světová válka, zahraniční odboj ve Francii, Anglii a Rusku, domácí odboj, partyzáni; politické, mocenské a ekonomické důsledky války

8.

9.


175




poválečné rozdělení světa, bipolarizace světa; studená válka; země východního bloku; Československo (1948 - 1989), vznik ČR

VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie

Dějepis Rozdělený a integrující se svět

vysvětlí a na příkladech doloţí mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce

EU, NATO, Varšavská smlouva, RVHP

VMEGS Jsme Evropané klíčové mezníky evropské historie VMEGS Jsme Evropané instituce EU

9.


posoudí postavení rozvojových zemí

rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět

9.


prokáţe základní orientaci v problémech současného světa

problémy současnosti; věda, technika, sport; globalizace, terorismus


vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků

9.

9.

176

Zeměpis

VMEGS Jsme Evropané evropská integrace

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Člověk a společnost - 2. stupeň ročník




6.

Člověk a společnost (občanská výchova) člověk ve společnosti

objasní účel důleţitých symbolů našeho státu a způsoby jejich pouţívání

6.


rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu

6.


zhodnotí a na příkladech doloţí význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své moţnosti, jak můţe v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohroţení

pomoc lidem v nouzi, potřební lidé ve společnosti; náhradní výchova

6.


uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých ţivotních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem

konflikt a jeho řešení, lidská práva, problémy lidské nesnášenlivosti, význam znalosti cizího jazyka

6.


objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám

učivo



vyjmenuje důleţité symboly našeho státu

státní svátky, významné dny, státní symboly, pověsti a báje o ČR, zajímavá a památná místa našeho státu, významné osobnosti ČR

Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Hudební výchova

chápe projevy vlastenectví od projevů nacionalismu

pojem vlasti a vlastenectví

Dějepis

respektuje kulturní zvláštnosti, zvyky a tradice

177

kalendář a pranostiky, člověk v rytmu času

Anglický jazyk

6.


posoudí a na příkladech doloţí přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci

osobní a neosobní vztahy; pravidla školního ţivota; role jedince v rodině

6.

Člověk a společnost (občanská výchova) člověk jako jedinec

rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání

rodina, chování jejích členů modelové situace

6.

Člověk a společnost (občanská výchova) stát a právo

rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých sloţek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu

6.


přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod

6.


objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manţelství

6.


dodrţuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich porušování

vyjmenuje jednotlivé sloţky státní moci

dělení státní moci

práva a povinnosti ţáka ZŠ

objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – manţelství

právní institut manţelství

školní řád; Zákon o rodině; vklad vzdělání pro ţivot, umění učit se

178

VDO Občanská společnost a škola způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot ve škole

6.

Člověk a společnost (občanská výchova) mezinárodní vztahy, globální svět

objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady moţných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu

6.

Člověk a společnost (výchova ke zdraví)

respektuje přijatá pravidla souţití mezi vrstevníky a partnery; pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě)

Přírodopis, Zeměpis

ţivotní prostředí v obci

respektuje přijatá pravidla souţití mezi vrstevníky; pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě)

kamarádství, přátelské vztahy, pravidla souţití v širším společenství lidí, v obci

MKV Lidské vztahy důleţitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích

6.


vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního kontaktu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví

rodina jako systém, typy rodiny, vztahy v rodině, příbuzenské vztahy a jejich role; harmonické a disharmonické prostředí - jeho vliv na zdraví

MKV Lidské vztahy důleţitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích

6.


vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví

tělesné, dušení a sociální zdraví

6.


posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví

reţim dne, odpočinek aktivní a pasivní

6.


usiluje v rámci svých moţností a zkušeností o aktivní podporu zdraví

význam pohybu pro zdraví, otuţování

179

OSV Osobnostní rozvoj Seberegulace a sebeorganizace (organizace volného času, plánování učení a studia)

6.


vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbliţším okolí

podpora zdraví a její formy

6.


dává do souvislostí sloţení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých moţností uplatňuje zdravé stravovací návyky

zdravá výţiva, sloţky potravy; vliv stravování na civilizační choroby

6.


uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běţnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc

preventivní a lékařská péče; podpora zdraví v obci, dostupnost lékařské péče

6.


projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého ţivotního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce

lidské tělo a změny v pubertě a dospívání

Přírodopis

6.


optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví

fyzické dospívání

Přírodopis

6.


v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a ţivotními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování

šikana, agresivita a jiné projevy násilí; krizová centra a linky důvěry

180

6.


dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneuţíváním návykových látek a ţivotní perspektivou mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým

6.


projevuje odpovědné chování v situacích ohroţení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc

zásady první pomoci, důleţitá telefonní čísla

7.


objasní účel důleţitých symbolů našeho státu a způsoby jejich pouţívání

státní symboly, jejich význam

7.


rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu

vlastenectví, nacionalismus

7.


zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají

zlozvyky; prevence a odstraňování škodlivých návyků (kouření, alkohol)

kultura a umění, kulturní hodnoty, kulturní tradice, kulturní instituce

181

MKV Kulturní diference poznávání vlastního kulturního zakotvení

Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Hudební výchova, Výtvarná výchova

7.


kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí

7.


zhodnotí a na příkladech doloţí význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své moţnosti, jak můţe v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohroţení

pravidla slušného chování, socializace, sociální skupina; jednotky integrovaného záchranného systému

7.


uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různý ţivotních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem

morálka a mravnost, rovnost a nerovnost, sociální rozdíly mezi lidmi

7.


objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám

tolerance k národnostním menšinám; náboţenství

7.


rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti

diskriminace, rasismus, xenofobie

7.


posoudí a na příkladech doloţí přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci

ochrana kulturního a přírodního bohatství ČR

MV masová kultura, prostředky masové Kritické čtení a vnímání komunikace; reklama v mediálních sdělení hromadných sdělovacích pěstování kritického přístupu prostředcích k reklamě

182

OSV Morální rozvoj Hodnoty, postoje, praktická etika (analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot)

VDO Občan, občanská společnost a stát principy souţití s minoritami

7.

Člověk a společnost (občanská výchova) stát a hospodářství

rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady

druhy potřeb, vlastnictví, majetek

7.


objasní potřebu dodrţování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání

ochrana vlastnictví

7.


dodrţuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi

peníze a jejich funkce, hospodaření s penězi, rodinný rozpočet, racionální způsoby hospodaření

7.


rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky

7.



7.


objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro kaţdodenní ţivot občanů

znaky státu, typy a formy státu; státní občanství ČR

rozlišuje sloţky státní moci

sloţky státní moci, jejich orgány a instituce

znaky demokracie

183

VDO Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování demokracie jako protiváha diktatury a anarchie

7.


vyloţí smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat kaţdodenní ţivot občanů

volební právo; začlenění do veřejného ţivota

7.



základní lidská práva, úprava lidských práv a práv dětí v dokumentech

7.



7.



poškozování lidských práv, šikana, diskriminace

7.


popíše vliv začlenění ČR do EU na kaţdodenní ţivot občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i moţných způsobů jejich uplatňování

vliv členství v EU na ţivot občana ČR, členské země EU

7.


uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimţ má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy

nadnárodní organizace, jejich loga; OSN, NATO, význam spolupráce mezi státy

objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – vlastnictví

184

právo ve vztahu k vlastnictví

VMEGS Evropa a svět nás zajímá naši sousedé v Evropě

Zeměpis

7.


uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory

ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy

Zeměpis

7.


uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i moţné důsledky pro ţivot lidstva

významné globální problémy

Zeměpis, Přírodopis

7.



partnerské vztahy, láska

7.



třída a sociální skupina

7.


vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví

duševní hygiena, asertivita, relaxace

7.



ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, zásady prevence, bezpečné způsoby chování

185

OSV Sociální rozvoj Komunikace (řeč těla, řeč zvuků a slov)

7.


usiluje v rámci svých moţností a zkušeností o aktivní podporu zdraví

dodrţování bezpečnosti a ochrany zdraví - bezpečné prostředí ve škole i mimo ni; bezpečnost v dopravě, pravidla silničního provozu

7.



výţivová hodnota potravy, vliv ţivotních podmínek a způsobu stravování na zdraví, denní stravovací reţim, zdravé stravovací návyky; stres a jeho vztah ke zdraví

7.


uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běţnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc

lékařská odborná péče

7.


projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého ţivotního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce

rozhodování v oblasti sexuálního chování

7.


samostatně vyuţívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím

kompenzační a relaxační techniky a překonávání stresu a únavy

7.



psychické dospívání, změny vztahů k opačnému pohlaví; mezilidské vztahy, komunikace, kooperace

7.



šikana, bezpečné chování, pohyb v rizikovém prostředí, přítomnost v konfliktních a krizových situacích

186

Tělesná výchova

MKV Lidské vztahy uplatňování principu slušného chování, základní morální normy

7.



7.


vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností moţný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi

7.



8.


kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí

politická scéna ČR v médiích

8.


objasní, jak můţe realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu ţivota

sebepojetí a sebehodnocení, inteligence, podobnost a odlišnost lidí, vlohy, schopnosti, dovednosti

rizika zneuţívání návykových látek drogy

vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností moţný manipulativní vliv vrstevníků, médií; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi

manipulativní vliv vrstevníků, reklamy

zásady první pomoci, důleţitá telefonní čísla

187

MV Receptivní činnosti Fungování a vliv médií ve společnosti (role médií v politickém ţivotě)

8.


posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překáţek

vůle, potřeby, hodnoty

8.


rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání

charakter, temperament, city

8.


popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru

vnitřní svět člověka, asertivita, paměť, učení, stres a konflikt

8.


rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a sluţeb, uvede příklady jejich součinnosti

ekonomika a cena zboţí, výroba, obchod, sluţby

8.


na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloţí podstatu fungování trhu

trţní hospodářství, nabídka, poptávka

8.



zákonodárná, výkonná, soudní moc

188

OSV Sociální rozvoj Komunikace (asertivní komunikace)

8.


objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro kaţdodenní ţivot občanů

8.



volební systém ČR

VDO Formy participace občanů v politickém ţivotě demokratické volby a politika

8.



Listina základních práv a svobod; ombudsman

MKV Princip sociálního smíru a solidarity otázka lidských práv

8.



právo, morálka, právní vztah

8.


provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci

právní odvětví, občanskoprávní vztahy

8.



protiprávní jednání - druhy, postihy

8.



orgány EU a jejich funkce

Ústava ČR, principy demokracie

189



sebepoznání a sebepojetí, seberegulace; manţelství a rodičovství, komunikace mezi partnery, dialog, umění naslouchat, afektivní a asertivní komunikace, morální rozvoj, rozhodování, zaujímání hodnotových postojů

8.



tělesně a smyslově postiţení jedinci - sociální skupina a vztah k ní

8.



bezpečné způsoby chování, ochrana před nemocemi; antikoncepce, umělé přerušení těhotenství - rizika

8.



poruchy příjmu potravy; diety

8.



partnerské vztahy

8.



šikana, skryté formy a stupně individuálního násilí a zneuţívání, sexuální kriminalita; sexuální orientace, sexuální deviace, sexuálně přenosné nemoci, rizika předčasných pohlavních styků

8.

190

OSV Osobnostní rozvoj Sebepoznání a sebepojetí (já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; temperament, postoje, hodnoty)

8.



8.


vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností moţný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi

8.



zásady první pomoci, důleţitá telefonní čísla, ţivelné pohromy, terorismus

9.


zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje

veřejně prospěšné práce

9.


posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překáţek

hodnocení vlastních schopností, dovedností a předpokladů; ţivotní perspektivy a hledání smyslu ţivota

patologické hráčství, závislost na počítačích

vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností moţný manipulativní vliv sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi

191

vliv sekt, působení sekt, manipulativní jednání

MKV Multikulturalita cizí jazyk jako nástroj dorozumění a celoţivotního vzdělávání

9.


objasní potřebu dodrţování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání

autorská práva

9.


dodrţuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi

ochrana majetku - pojištění

9.


vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké sluţby občanům nabízejí

peněţní ústavy, úrok, úvěr, ČNB

9.


rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směřuje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané

státní rozpočet; sociální politika státu, druhy sociálních příspěvků

9.


rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a sluţeb, uvede příklady jejich součinnosti

ekonomika, národní hospodářství

9.



státní občanství

192

Matematika

9.



9.



9.


provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci

pracovní smlouva; občansko-právní vztahy, způsobilost k právním úkonům, právní odpovědnost; fyzická a právnická osoba

9.



uzavření a rozvázání pracovního poměru

9.


rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů

Zákon o rodině, Občanský zákoník, trestní zákoník

9.


rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady

trestné činy a přestupky

9.



ČR jako součást EU

komunální volby; vyřizování záleţitostí na úřadu

objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů – pracovní poměr

193

pracovní poměr; způsoby nabývání majetku

9.


uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimţ má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy

nadnárodní společenství, spolupráce mezi státy

9.


uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory

globalizace - projevy, klady, zápory

9.


uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i moţné důsledky pro ţivot lidstva

problémy současného světa a jejich prezentace v médiích

9.


objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady moţných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu

setkání s místními zastupiteli

9.


uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání

hrozba terorismu ve světě; ochrana obyvatel v případě ohroţení

194

MV Fungování a vliv médií ve společnosti vliv médií na kaţdodenní ţivot

MKV Lidské vztahy vztahy mezi kulturami a konflikty z nich vyplývající

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzika - 2. stupeň 6.

Fyzika látky a tělesa

změří vhodně zvolenými měřidly některé důleţité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa

fyzikální veličiny délka, hmotnost, čas, teplota, objem

6.


uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, ţe se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí

částicová stavba látek, druhy látek (skupenství)

6.


vyuţívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů

výpočet a určování hustoty

6.


změří velikost působící síly

síla, gravitace

6.

Fyzika elektromagnetické a světelné děje

sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu

sestaví správně podle schématu elektrický obvod

jednoduchý elektrický obvod, spotřebič, spínač; bezpečnost práce s elektrickými přístroji

6.


rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností

rozliší vodič a izolant

vodič, izolant

7.

Fyzika pohyb těles síly

rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu

klid a pohyb tělesa

7.


vyuţívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles

výpočet rychlosti, dráhy, času

7.


změří velikost působící síly

účinky sil a tření

7.


určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici

síla a její účinky, tření, skládání sil; tlaková síla, tlak

195

7.


vyuţívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích

Newtonovy zákony

7.


aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů

jednoduché stroje

7.

Fyzika mechanické vlastnosti tekutin

vyuţívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů

tlak v kapalinách a plynech

7.


vyuţívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh

světelné jevy, lom světla, odraz světla, zdroje světla, rychlost světla ve vakuu, rozklad světla, zatmění Slunce a Měsíce

7.


rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a vyuţívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami

optické prostředí, lom světla, optické přístroje

8.


předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty

teplo a vnitřní energie

8.

Fyzika mechanické vlastnosti tekutin

předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní

Archimédův zákon, vztlaková síla, hydrostatický a atmosférický tlak

8.

Fyzika energie

určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa

mechanická práce

8.

Fyzika energie

vyuţívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem

práce, výkon

Fyzika energie

vyuţívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh

kinetická a potenciální energie vzájemná přeměna, vnitřní energie

8.

196

určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem vyuţívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh

teplo a vnitřní energie, změny skupenství

8.

Fyzika energie

9.

Fyzika energie

9.

Fyzika energie

zhodnotí výhody a nevýhody vyuţívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na ţivotní prostředí

alternativní zdroje energie, jaderná energie, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, výroba a přenos elektrické energie

9.

Fyzika zvukové děje

rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku

akustika, odraz zvuku, ozvěna

9.

Fyzika zvukové děje

posoudí moţnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na ţivotní prostředí

vlastnosti zvuku - vliv na ţivotní prostředí

9.


sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu

jednoduchý a rozvětvený elektrický obvod; bezpečnost práce s elektrickým proudem

9.


rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí

elektrický proud (střídavý a stejnosměrný) a napětí, elektrický náboj, tepelné účinky elektrického proudu

9.


rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností

vodič, izolant a polovodič

9.


vyuţívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů

Ohmův zákon, elektrický odpor

9.


vyuţívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní

magnetické pole trvalého magnetu a elektromagnetu, stejnosměrný elektromotor, transformátor

elektrická energie a výkon

197

EMV Základní podmínky ţivota Energie

9.


zapojí správně polovodičovou diodu

polovodiče

9.

Fyzika vesmír

objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet

vesmír, sluneční soustava, měsíční fáze


9.

Fyzika vesmír

odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností

hvězdy, planety


Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie - 2. stupeň ročník




8.

Chemie pozorování, pokus a bezpečnost práce

určí společné a rozdílné vlastnosti látek

vlastnosti látek

8.


pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běţně pouţívanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí

zásady bezpečnosti práce; nebezpečné látky - R věty, S věty, varovné značky a jejich význam

8.


objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek

mimořádné události, chování v nebezpečných situacích

8.

Chemie směsi

rozlišuje směsi a chemické látky

druhy směsí

198

učivo




8.

Chemie směsi

vypočítá sloţení roztoků, připraví prakticky roztok daného sloţení

hmotnostní zlomek a koncentrace roztoku (koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok), výpočet sloţení roztoků, příprava roztoků

8.

Chemie směsi

vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek

vliv základních faktorů na rychlost rozpouštění pevné látky v rozpouštědle

8.

Chemie směsi

navrhne postupy a prakticky provede oddělování sloţek směsí o známém sloţení; uvede příklady oddělování sloţek v praxi

oddělování sloţek směsí a jejich praktické vyuţití

8.

Chemie směsi

rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a pouţití

voda - druhy, čistota, výroba pitné vody

8.

Chemie směsi

uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti, navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění

zdroje znečišťování vody; vzduch sloţení, zdroje znečišťování, inverze, smog; preventivní opatření

8.

Chemie částicové sloţení látek a chemické prvky

pouţívá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech

atom a molekula, sloţení atomu (protony, neutrony, elektronový obal a jeho změny v chemických reakcích, elektrony), protonové číslo

8.


rozlišuje chemické prvky a chemické sloučeniny a pojmy uţívá ve správných souvislostech

chemický prvek, chemická sloučenina, značky vybraných prvků

8.


orientuje se v periodické soustavě prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich moţné vlastnosti

periodická soustava prvků; kovy, nekovy, vlastnosti vybraných prvků a jejich vyuţití

8.

Chemie chemické reakce

rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důleţitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich vyuţívání

rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí

199

reaktanty a produkty

EMV Ekosystémy vodní zdroje EMV Základní podmínky ţivota voda; ovzduší

Přírodopis, Člověk a společnost

Fyzika

8.


přečte chemické rovnice a s uţitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu

vyjadřování chemických reakcí chemickými rovnicemi, zákon zachování hmotnosti, látkové mnoţství, molární hmotnost

8.


aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu

faktory ovlivňující průběh chemických reakcí

8.

Chemie anorganické sloučeniny

porovná vlastnosti a pouţití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na ţivotní prostředí

8.


vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na ţivotní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet

8.


orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi

8.

Chemie chemie a společnost

aplikuje znalosti o principech hašení poţárů na řešení modelových situací z praxe

hořlaviny, principy hašení, třídy nebezpečnosti

9.


pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běţně pouţívanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí

bezpečnost práce, chování ve nebezpečných situacích

9.


rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důleţitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich vyuţívání

porovná vlastnosti a pouţití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na ţivotní prostředí

anorganické sloučeniny - oxidy, kyseliny a hydroxidy; názvosloví, významní zástupci - jejich vlastnosti, vyuţití, vliv na ţivotní prostředí; práce s ochrannými pomůckami, zásady první pomoci

kyselé deště, vliv na ţivotní prostředí, preventivní opatření

orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem

uvede příklady prakticky důleţitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich vyuţívání

200

stupnice pH, indikátory

klasifikace chemických reakcí; chemie a elektřina

9.


porovná vlastnosti a pouţití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na ţivotní prostředí

9.

Chemie organické sloučeniny

rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a pouţití

uhlovodíky - alkany, alkeny, alkiny, areny - vzorce, vlastnosti, vyuţití

9.


zhodnotí uţívání fosilních paliv a vyráběných paliv jako zdrojů energie a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy

fosilní a syntetická paliva, zdroje energie

9.


rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a pouţití

deriváty uhlovodíků, halogenderiváty, alkoholy, organické kyseliny

9.


orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a v koncových produktech biochemického zpracování, a to především bílkovin, tuků, sacharidů

významné látky v organismech, sacharidy, tuky, bílkoviny; fotosyntéza - reaktanty a produkty

Přírodopis

9.


určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu

podmínky pro průběh fotosyntézy

Přírodopis

9.


uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů

zdroje, vlastnosti a příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů v lidském těle


zhodnotí vyuţívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udrţitelného rozvoje na Zemi

9.

porovná vlastnosti a pouţití vybraných prakticky významných solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na ţivotní prostředí

anorganické sloučeniny - soli názvosloví, významní zástupci, vlastnosti a vyuţití (hnojiva, pojiva, keramika), neutralizace

trvale udrţitelný rozvoj Země, prvotní a druhotné suroviny

201

EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí zemědělství a ţivotní prostředí; ekologické zemědělství

EMV Základní podmínky ţivota energie

EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí odpady EMV Základní podmínky ţivota přírodní zdroje

Fyzika

9.


orientuje se v přípravě a vyuţívání různých látek v praxi a jejich vlivech na ţivotní prostředí a zdraví člověka

chemický průmysl v ČR, vliv na ţivotní prostředí a zdraví člověka; léčivé a návykové látky; plasty a syntetická vlákna

EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí průmysl a ţivotní prostředí

Zeměpis, Chemie, Člověk a společnost

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis - 2. stupeň ročník




6.

Přírodopis obecná biologie a genetika

rozliší základní projevy a podmínky ţivota, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

vznik,vývoj, projevy ţivota a jeho význam, Darwinova teorie

6.


popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, ţivočichů a baktérií a objasní funkci základních organel

jednobuněčné organismy - stavba a projevy ţivota; viry a bakterie; fotosyntéza

6.


rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i ţivočichů

orgány, orgánové soustavy a jejich funkce - ţahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, krouţkovci a členovci

6.


třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a niţších taxonomických jednotek

systematika, třídění organismů

6.


vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnoţování a jeho význam z hlediska dědičnosti

druhy rozmnoţování

6.


uvede příklady dědičnosti v praktickém ţivotě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů

přizpůsobení organismů prostředí

6.


uvede na příkladech z běţného ţivota význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka

parazité, význam hygieny v běţném ţivotě

6.

Přírodopis biologie hub

rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků

houby s plodnicemi

202

učivo




6.


vysvětlí různé způsoby výţivy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích

houby stopkovýtrusé a vřeckovýtrusé - význam v ekosystémech, způsob výţivy, vyuţití hub; první pomoc při otravě houbami

6.


objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků

lišejníky - stavba, symbióza, výskyt, význam

6.

Přírodopis biologie rostlin

odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva aţ k jednotlivým orgánům

stavba rostlinné buňky, pletiva, zástupci řas - příprava mikroskopických preparátů

6.

Přírodopis biologie ţivočichů

porovná vnější a vnitřní stavbu vybraných ţivočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů

vnější a vnitřní stavba - ţahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, krouţkovci a členovci

6.


rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny ţivočichů, určuje vybrané ţivočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin

systematika - ţahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, krouţkovci a členovci

6.


odvodí na základě pozorování základní projevy chování ţivočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob ţivota a přizpůsobení danému prostředí

pozorování chování některých druhů ţivočichů, přizpůsobení se prostředí

6.


zhodnotí význam ţivočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se ţivočichy

význam ţivočichů v přírodě, význam pro člověka, projevy chování ţivočichů - bezpečnost člověka

6.

Přírodopis základy ekologie

uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi

vybrané organismy v prostředí

aplikuje praktické metody poznávání přírody

praktické práce, pozorování lupou a mikroskopem: smyslové pozorování, atlas hub, odchyt ţivočichů (ţahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, krouţkovci a členovci) jejich pozorování a třídění do taxonomických jednotek

6.

Přírodopis praktické poznávání přírody

203

6.


dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání ţivé a neţivé přírody

pravidla bezpečnosti práce a chování v přírodě

7.



orgány, orgánové soustavy a jejich funkce - stavba rostlinného a ţivočišného těla, ryby, obojţivelníci, plazi, ptáci

7.


třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a niţších taxonomických jednotek

systematika, třídění organismů

7.



rozmnoţování rostlin - pohlavní, nepohlavní; rozmnoţování ţivočichů - pohlavní

7.



přizpůsobení organismů prostředí

7.


odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva aţ k jednotlivým orgánům

poznávání mechorostů a kapradin jejich stavba, rozmnoţování, význam; stavba rostlinného těla nahosemenné a krytosemenné (jednoděloţné a dvouděloţné) rostliny

7.


porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku

anatomie a morfologie rostlin

7.


vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich vyuţití při pěstování rostlin

fyziologie rostlin - fotosyntéza, dýchání rostlin, rozmnoţování opylení, oplození; klíčivost

7.


rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů

systematika rostlin; botanický klíč

7.


odvodí na základě pozorování závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí

nároky rostlin na prostředí, hospodářský význam rostlin

204

EMV Ekosystémy les

7.



vnější a vnitřní stavba - ryby, obojţivelníci, plazi, ptáci

7.



systematika - ryby, obojţivelníci, plazi, ptáci

7.



přizpůsobení se ţivočichů prostředí

7.



význam ţivočichů v přírodě, význam pro člověka, projevy chování ţivočichů - bezpečnost člověka

7.



vybrané organismy a prostředí

7.



praktické práce, pozorování lupou a mikroskopem: smyslové pozorování, atlasy rostlin, zjišťování klíčivosti rostlin, nepohlavní rozmnoţování rostlin

7.




8.



orgány, orgánové soustavy - savci, biologie člověka

8.



dědičnost

8.



proměnlivost, šlechtění, chovatelství

205

8.



vnější a vnitřní stavba - savci, biologie člověka

8.



systematika - savci

8.



pozorování některých savců, přizpůsobení se ţivočichů prostředí

8.



význam ţivočichů v přírodě, význam pro člověka, projevy chování ţivočichů, bezpečnost člověka

8.

Přírodopis biologie člověka

určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy

anatomie a fyziologie člověka; Jan Jánský - krevní skupiny, význam dárcovství krve

8.


orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka

fylogeneze člověka

Dějepis

8.


objasní vznik a vývin nového jedince od početí aţ do stáří

ontogeneze člověka, rozmnoţování


8.


rozlišuje příčiny, případně příznaky běţných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby

nemoci - příčiny, příznaky, prevence, léčba

8.


aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla

ochrana organismu před poškozením, první pomoc

8.



vybrané organismy v prostředí

8.



smyslové vnímání

206

EMV Vztah člověka k prostředí prostředí a zdraví

8.




9.


rozliší základní projevy a podmínky ţivota, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

názory na vznik ţivota na Zemi

9.

Přírodopis neţivá příroda

objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání ţivota

vznik a vývoj Země, stavba Země; vývoj zemské kůry a organismů na Zemi

9.


rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s pouţitím určovacích pomůcek

mineralogie a petrologie; fyzikální a chemické vlastnosti nerostů, určování s pomůckami

9.


rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody

vnitřní a vnější geologické děje; koloběh vody v přírodě

EMV Základní podmínky ţivota Voda

9.


porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě

vznik, typy a význam půd, půdotvorní činitelé

EMV Základní podmínky ţivota Půda

9.


rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků

geologický vývoj a stavba ČR Český masiv, Karpaty

9.


uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udrţení ţivota na Zemi

podnebí a počasí ve vztahu k ţivotu

9.



vybrané organismy a prostředí


rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence ţivých a neţivých sloţek ekosystému

ekosystémy - přirozené prostředí; rovnováha ekosystému

9.

207

Zeměpis

Zeměpis

EMV Základní podmínky ţivota Ovzduší

Zeměpis

EMV Základní podmínky ţivota Ekosystémy

Zeměpis

9.


vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam

potravní řetězce

9.


uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na ţivotní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému

přirozené změny v přírodě a změny vyvolané člověkem

9.



praktické zjišťování vlastností nerostů

9.




208

EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí zemědělství a ţivotní prostředí; průmysl a ţivotní prostředí; odpady EMV Vztah člověka k prostředí aktuální (lokální) ekologický problém; nerovnoměrnost ţivota na Zemi, globalizace

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis - 2. stupeň ročník




6.

Zeměpis geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie

organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů

získává geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů

hlavní kartografické produkty: plán, mapa; jazyk mapy: symboly, smluvené značky, vysvětlivky; statistická data a jejich grafické vyjádření, tabulky; základní informační geografická média a zdroje dat

6.


pouţívá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii

pouţívá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii včetně termínu měřítko mapy, avšak bez provádění výpočtů

geografické, kartografické a topografické pojmy a terminologie; geografická kartografie a topografie - glóbus, měřítko, zeměpisná síť, poledníky a rovnoběţky, zeměpisné souřadnice, určování zeměpisné polohy v zeměpisné síti

6.


přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými sloţkami v krajině

orientace plánů a map vzhledem ke světových stranám

6.

Zeměpis přírodní obraz Země

zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy

Země jako vesmírné těleso

6.


prokáţe na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na ţivot lidí a organismů

pohyby Země, střídání dne a noci, střídání ročních období; světový čas, časová pásma, pásmový čas, datové hranice, smluvený čas

209

učivo



Přírodopis

6.


rozlišuje a porovnává sloţky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu

sloţky a prvky přírodní sféry, přírodní sféra na planetární úrovni geografické pásy, geografická pásma, výškové stupně

EMV Ekosystémy tropický deštný les EMV Základní podmínky ţivota voda, ovzduší, půda

6.


porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a lidskou společnost

společenská sféra, hospodářská sféra; systém přírodní sféry na regionální úrovni

EMV Ekosystémy lidská sídla

6.

Zeměpis terénní geografická výuka, praxe a aplikace

ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu

cvičení a pozorování v terénu; stanoviště, určování hlavní a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu

6.


uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě

ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota; zásady bezpečného pohybu ve volné přírodě

7.



7.

Zeměpis regiony světa

rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa

určující a porovnávací kritéria; typy hranic

7.


lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny

Afrika, Amerika, Austrálie, Asie, Antarktida; oceány


210


Přírodopis, Člověk a společnost


porovnává a přiměřeně zhodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států

Afrika, Amerika, Austrálie, Asie, Antarktida; oceány - jejich přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní, podnebné, sídelní, jazykové, náboţenské a kulturní oblasti)


zvaţuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich

Afrika, Amerika, Austrálie, Asie, Antarktida; oceány - vybrané modelové přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, moţnosti jejich řešení; výskyt ţivelních pohrom

7.

Zeměpis ţivotní prostředí

porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin

Afrika, Amerika, Austrálie, Asie, Antarktida; oceány - krajina

7.




8.



7.

7.


211


EMV Ekosystémy moře

8.


vytváří a vyuţívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu

měřítko mapy včetně výpočtu, měřítko a obsah plánů a map; praktická cvičení a aplikace s dostupnými kartografickými produkty v tištěné i elektronické podobě

8.


lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny

Evropa

8.


porovnává a přiměřeně zhodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států

8.


zvaţuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich


porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin

8.

212

Evropa - její přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní, podnebné, sídelní, jazykové, náboţenské a kulturní oblasti)

VMEGS Evropa a svět nás zajímá naši sousedé v Evropě, lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy VMEGS Objevujeme Evropu a svět ţivot Evropanů, styl ţivota a vzdělávání mladých Evropanů VMEGS Jsme Evropané co Evropu spojuje a co ji rozděluje, mezinárodní organizace

Evropa - vybrané modelové přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, moţnosti jejich řešení; výskyt ţivelních pohrom

VMEGS Evropa a svět nás zajímá naši sousedé v Evropě

Evropa - krajina

VMEGS Objevujeme Evropu a svět evropské krajiny, Evropa a svět

Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Svět práce

8.

8.

Zeměpis Česká republika

vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy

ČR - místní krajina - zeměpisná poloha, kritéria pro vymezení místního regionu, vztahy k okolním regionům


hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, moţnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům

ČR - základní přírodní a socioekonomické charakteristiky s důrazem na specifika regionu důleţitá pro jeho další rozvoj

ČR - eměpisná poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry a zdroje; obyvatelstvo: základní geografické, demografické a hospodářské charakteristiky, sídelní poměry; rozmístění hospodářských aktivit, sektorová a odvětvová struktura hospodářství; transformační společenské, politické a hospodářské procesy a jejich územní projevy a dopady; hospodářské a politické postavení ČR v Evropě a ve světě

VME Objevujeme Evropu a svět naše vlast a Evropa

EMV Vztah člověka k prostředí naše obec

8.


hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál české republiky v evropském a světovém kontextu

8.


lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit

regiony ČR - územní jednotky státní správy a samosprávy, krajské členění, Praha

8.


uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států

zapojení ČR do mezinárodní dělby práce a obchodu, postavení ČR v rámci EU, spolupráce se sousedními státy

8.




213


9.

9.


Zeměpis společenské a hospodářské prostředí



posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozloţení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa

obyvatelstvo světa - základní kvalitativní a kvantitativní geografické, demografické, hospodářské a kulturní charakteristiky

MKV Kulturní diference respektování zvláštností etnik, základní problémy sociokulturních rozdílů v ČR a v Evropě MKV Etnický původ rovnocennost etnických skupin a kultur, postavení národnostních menšin, důvody vzniku projevů rasové nesnášenlivosti

EMV Ekosystémy lidské sídlo EMV Vztah člověka k prostředí nerovnoměrnost ţivota na Zemi

EMV Základní podmínky ţivota energie, přírodní zdroje

9.


posoudí, jak přírodní podmínky souvisejí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel

globalizační společenské, politické a hospodářské procesy - aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace

9.


zhodnotí přiměřeně strukturu, sloţky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje

světové hospodářství - sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatele hospodářského rozvoje a ţivotní úrovně

9.


porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit

regionální společenské, politické a hospodářské útvary - porovnávací kritéria

214

9.


porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků

národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace; hlavní a periferní hospodářské oblasti světa; politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení (integrace) států

9.


lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech

geopolitické procesy, světová hlavní konfliktní ohniska

9.

9.



uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných sloţek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)

uvádí na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na ţivotní prostředí

215

EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí ekologické zemědělství

krajina; příroda a společnost principy a zásady ochrany přírody a ţivotního prostředí, trvale udrţitelný rozvoj; chráněná území přírody

EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí ochrana přírody a kulturní památky, změny krajiny, dlouhodobé programy zaměřené na vzrůst ekologického povědomí veřejnosti

globální ekologické a environmentální problémy lidstva

EMV Ekosystémy tropický deštný les, lidské sídlo, kulturní krajina EMV Základní podmínky ţivota voda, půda, ovzduší EMV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí zemědělství, doprava, průmysl, odpady ve vztahu k ţivotnímu prostředí EMV Vztah člověka k prostředí náš ţivotní styl, aktuální ekologické problémy, prostředí a zdraví, nerovnoměrnost ţivota na Zemi



9.


ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu

cvičení a pozorování v terénu orientační body, jevy, pomůcky a přístroje

9.


aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny

odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu; jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů

9.





Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova - 1. stupeň ročník




1. - 3.

Hudební výchova

zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase

pěvecké dovednosti (dýchání, nasazení a tvorba tónu), hlasová hygiena

1. - 3.

Hudební výchova

rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem

hudební rytmus, 2/4, 3/4 a 4/4 takt, rytmizace, melodizace, stylizace, hudební hry

1. - 3.

Hudební výchova

vyuţívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře

hra na hudební nástroje; jednoduché hudební nástroje z Orffova instrumentáře, zobcové flétny

1. - 3.

Hudební výchova

reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie

pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby (pohybová improvizace); pohybový doprovod znějící hudby

216

učivo



Tělesná výchova

1. - 3.

Hudební výchova

rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

kvality tónů, interpretace hudby

1. - 3.

Hudební výchova

rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a hudební nástroj

Hudební výchova

zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu vyuţívá získané pěvecké dovednosti

pěvecký projev, intonace, vokální improvizace; dvojhlas

Hudební výchova

realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not

hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem - rytmus, melodie, barva, kontrast a gradace, melodie vzestupná a sestupná, zvukomalba; záznam voklání hudby - jednoduché grafické vyjádření, nota jako grafický znak pro tón, zápis rytmu jednoduché písně, notový zápis jako opora při realizaci písně

4. - 5.

Hudební výchova

vyuţívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě sloţitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednotlivých motivů skladeb a písní

hra na hudební nástroje, rytmizace a stylizace, záznam instrumentální melodie

4. - 5.

Hudební výchova

rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby

hudební formy - malá písňová forma, velká písňová forma, rondo, variace, vztahy mezi tóny (souzvuk, akord)

4. - 5.

4. - 5.

217

4. - 5.

4. - 5.

4. - 5.

Hudební výchova

vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace

hudební improvizace - tvorba předeher, meziher, hudební doprovod

Hudební výchova

rozpozná v proudu znějící hudby některé z uţitých výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny

hudební výrazové prostředky, hudební styly a ţánry, interpretace hudby

Hudební výchova

ztvárňuje hudbu pohybem s vyuţitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace

pohybové vyjádření hudby; orientace v prostoru, pohybové hry, pohybová improvizace; taktování, taneční hry, jednoduché lidové tance

Tělesná výchova

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova - 2. stupeň ročník



6.

Hudební výchova

vyuţívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách

Hudební výchova

uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běţném ţivotě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáţe ocenit kvalitní vokální projev druhého

6.


učivo rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností

uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běţném ţivotě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě

218

hlasová hygiena, hlasovánedostatečnost a její nápravy; notový zápis jako opora při realizaci písně; vlastní vokální projev



6.

Hudební výchova

reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace

6.

Hudební výchova

realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a ţánrů

Hudební výchova

rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu

Hudební výchova

orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá uţité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku

postihování hudebně výrazových prostředků, postihování sémantických prvků; jednoduchá zvukomalba, dušemalba

6.

Hudební výchova

zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovná ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami

seznámení s hudebními styly

6.

Hudební výchova

vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění

vztah hudby a jiných umění

7.

Hudební výchova


rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností

6.

6.

reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb

jednoduchá nástrojová reprodukce melodií

lidové písně ve formě ABAC

rozpozná některé z tanců různých stylových období

219

základy tempa a dynamiky, rozvoj pohybových pamětí

Tělesná výchova

Výtvarná výchova

Hudební výchova


rozšiřování hlasového rozsahu, jednohlasý a vícehlasý zpěv v jednoduché formě; diatonické postupy ve vokální improvizaci; převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy; vokální projev vlastní i ostatních - kvalitativní přístup

7.

Hudební výchova


nástrojová reprodukce motivů, témat písní, jedoduchých skladeb; vyuţití Orffova instrumentáře

7.

Hudební výchova


lidové písně ve formě AABBCC, trampské písně

Hudební výchova


Hudební výchova


pohyb melodie, hudební skladba v kontextu s jinými hudebními i nehudebními díly

Hudební výchova


jednoduchý rozbor hudby dle hudebních stylů

7.

7.

7.

7.

rozpozná některé z tanců různých stylových období

220

takt, taneční kroky, rytmickometrické pohybové reakce, reprodukce pohybů

Tělesná výchova

7.

Hudební výchova



8.

Hudební výchova



Hudební výchova


deklamace; techniky vokálního zpěvu, diatonické postupy v durových a mollových tóninách, odhalování vzájemných souvislostí rytmu, řeči a hudby; realizace písně v notovém zápise; hledání moţností nápravy hlasové nedostatečnosti, transpozice melodie

8.

Hudební výchova


nástrojová reprodukce sloţitých melodií, tvorba doprovodů, nástrojová improvizace

8.

Hudební výchova


techniky vokálního projevu v písňových formách

Hudební výchova


balet, stylový tanec - počátky; improvizace, harmonie hudby a pohybu

8.

8.

221

Výtvarná výchova

Dějepis, Tělesná výchova

Hudební výchova


pravidelnost a nepravidelnost hudební formy, pochopení hudebního díla, doba vzniku díla, ţivot autora, vlastní zkušenosti

8.

Hudební výchova


orientace ve všech hudebních stylech

8.

Hudební výchova



9.

Hudební výchova



Hudební výchova


společné vokálně instrumentální aktivity; improvizace v jednoduchých hudebních formách; rytmus ve vokálním projevu; realizace vokálně instrumnetální skladby; zachycení rytmu a melodie zpívané písně v notovém záznamu

9.

Hudební výchova


skladba v jednoduchých hudebních formách se zápisem do notového záznamu

9.

Hudební výchova


techniky vokálního projevu v jiných sloţitějších skladebních formách

8.

9.

222

Výtvarná výchova

Hudební výchova


rozvoj taneční a baletní vyspělosti; vlastní pohybové ztvárnění, pantomima, pohybové hry

Hudební výchova


pokročilé významné sémantické prvky, chápání jejich funkcí vzhledem k ţivotu jedince i společnosti, kulturním tradicím, zvykům; vlastní posouzení a preference hudebního díla

9.

Hudební výchova


orientace ve všech hudebních stylech včetně modernistických stylů 19. a 20. století

9.

Hudební výchova



9.

9.

223

Dějepis, Tělesná výchova

Výtvarná výchova

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova - 1. stupeň ročník

1.-3.

1.-3.

1.-3.



Výtvarná výchova

rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, záţitků a představ

Výtvarná výchova

v tvorbě projevuje své vlastní ţivotní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, objekty a další prvky a jejich kombinace

Výtvarná výchova


učivo

statické uspořádání prvků vizuálně obrazného vyjádření

prvky vizuálně obrazného vyjádření - linie, tvary, barvy - jejich jednoduché vztahy (rytmus), jejich kombinace a proměny v ploše

statické uspořádání prvků vizuálně obrazného vyjádření

uspořádání objektů do celků na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém vyjádření; prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností manipulace s objekty

reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly vizuálně obrazná vyjádření podmětů hmatových, sluchových, čichových, chuťových a vyjádření vizuálních podnětů prostředky vnímatelnými ostatními smysly; smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření - umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film; komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření - komunikace se spoluţáky a dalšími

vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky

224


OSV Osobnostní rozvoj kreativita (cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity, tvořivost, originalita, pruţnost nápadů)


typy vizuálně obrazných vyjádření rozlišení, výběr, uplatnění - hračky, objekty, ilustrace textů, volná malba; přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením hledisko vnímání a hledisko jejich motivace

1.-3.

Výtvarná výchova

interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností

1.-3.

Výtvarná výchova

na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

osobní postoj v komunikaci - jeho utváření a zdůvodňování; záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění

Výtvarná výchova

rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, záţitků a představ

dynamické uspořádání prvků vizuálně obrazného vyjádření

prvky vizuálně obrazného vyjádření - linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury - jejich jednoduché vztahy (podobnost, kontrast, rytmus), jejich kombinace a proměny v ploše, objemu a prostoru

dynamické uspořádání prvků vizuálně obrazného vyjádření

uspořádání objektů do celků na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém a dynamickém vyjádření; prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností - manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby

4.-5.

4.-5.

4.-5.

Výtvarná výchova

Výtvarná výchova

v tvorbě projevuje své vlastní ţivotní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, objekty a další prvky a jejich kombinace

reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly vizuálně obrazná vyjádření podmětů hmatových, pohybových, sluchových, čichových, chuťových a vyjádření vizuálních podnětů prostředky vnímatelnými ostatními smysly; smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření - umělecká výtvarná tvorba, tiskoviny, televize, elektronická média, reklama; komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření - komunikace se spoluţáky a dalšími

vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky

225

4.-5.

4.-5.

Výtvarná výchova

Výtvarná výchova

interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností

typy vizuálně obrazných vyjádření rozlišení, výběr, uplatnění -objekty, ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz, reklama; přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením hledisko vnímání a hledisko jejich motivace

na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

osobní postoj v komunikaci - jeho utváření a zdůvodňování; odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření v rámci skupiny; jejich porovnávání s vlastní interpretací; záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění; vysvětlování výsledků tvorby podle svých schopností

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova - 2. stupeň ročník

6. - 9.

6. - 9.




Výtvarná výchova

vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků

vnímá a pojmenovává prvky vizuálně obrazných vyjádření a vztahy mezi nimi

prvky a jejich vzájemné vztahy ve vizuálně obrazném vyjádření - linie, tvary, objemy, barvy; uspořádání v čase, objemu, prostoru

Výtvarná výchova

uţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie

vědomě vnímá vizuální i nevizuální podněty a vyuţívá jich k vlastní tvorbě

reflexe a vztah zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly, prostředky k vyjádření emocí, představ, fantazie

226

učivo



Matematika

6. - 9.

6. - 9.

6. - 9.

6. - 9.

6. - 9.

6. - 9.

Výtvarná výchova

uţívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě uţívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích - počítačová grafika, fotografie, video, animace

umí k tvůrčí činnosti při vlastní tvorbě uţívat moderní digitální média

prostředky a metody současného výtvarného umění

Výtvarná výchova

vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky jiţ existujících i běţně uţívaných vizuálně obrazných vyjádření

zaujímá postoj k vlastní tvorbě, k tvorbě spoluţáků a k jiţ existujícím srovnatelným vizuálně obrazným vyjádřením; tvorbu interpretuje a komunikuje o ní

přístupy k vnímání vizuálně obrazných vyjádření - hlediska interpretace

Výtvarná výchova

rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu

formuluje a sděluje svůj osobní postoj k vizuálně obraznému vyjádření, hledá jeho obsah, symboliku a význam

komunikace a osobní postoj k vizuálně obraznému vyjádření

Český jazyk, Literárně dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Člověk a společnost

Výtvarná výchova

interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a proţitků

na základě svých osobních znalostí a proţitků a znalostí historických souvislostí interpretuje vizuálně obrazné vyjádření

proměny obsahu vizuálně obrazného vyjádření; historické, sociální a kulturní souvislosti

Dějepis, Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura)

Výtvarná výchova

porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů

vysvětlování a obhajoba záměru autora

Český jazyk, Literárně dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Člověk a společnost

utváření a uplatnění komunikačního obsahu; formy prezentace

Český jazyk, Literárně dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Člověk a společnost, Informatika, Svět práce

Výtvarná výchova

ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci

seznamuje ostatní s výsledky své tvorby a porovnává výsledky tvorby své a jiných, vnímá její motivující vliv

získává zpětnou vazbu a ohlas na svou tvorbu

227

Svět práce

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova - 1. stupeň ročník




1.-3.

Tělesná výchova

spojuje pravidelnou kaţdodenní pohybovou činnost se zdravím a vyuţívá nabízené příleţitosti

význam pohybu pro zdraví, pohybový reţim ţáků

rozvoj rychlosti, vytrvalosti, síly, obratnosti; koordinace pohybu, základy gymnastiky - průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti; rytmické a kondiční formy cvičení pro děti kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance; průpravné úpoly - přetahy a přetlaky; základy atletiky - běh, skok do dálky, hod míčkem; plavání; turistika a pobyt v přírodě; příprava organizmu, zdravotně zaměřené činnosti

učivo

1.-3.

Tělesná výchova

zvládá v souladu s individuálními předpoklady pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení

1.-3.

Tělesná výchova

spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěţích

pohybové hry a aktivity, základy sportovních her, hry na sněhu

Tělesná výchova

uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy

hygiena při TV - hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity; pravidla fair play

1.-3.

228


OSV Sociální rozvoj kooperace a kompetice (rozvoj individuálních dovedností při kooperaci, rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěţe)


Tělesná výchova

reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci

bezpečnost při pohybových činnostech - organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, první pomoc v podmínkách TV; komunikace v TV - základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely a signály; organizace při TV (základní organizace prostoru a činností ve známém prostředí)

Tělesná výchova

podílí se na realizaci pravidelného pohybového reţimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti

význam pohybu pro zdraví, kondiční formy cvičení pro děti, rytmické cvičení, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance; posuzování vlastních pohybových dovedností

4.-5.

Tělesná výchova

zařazuje do pohybového reţimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěţí nebo vlastním svalovým oslabením

zdravotně zaměřené činnosti správné drţení těla, správné zvedání zátěţe (průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické vyuţití)

4.-5.

Tělesná výchova

zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her

pohybové dovednosti a hry, sportovní hry

4.-5.

Tělesná výchova

uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běţném sportovním prostředí; adekvátně reaguje v situaci úrazu spoluţáka

bezpečnost a hygiena při TV, komunikace při TV, smluvené povely a signály

4.-5.

Tělesná výchova

jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spoluţáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti

komunikace při TV, základní názvosloví

1.-3.

4.-5.

229

Prvouka

OSV Seberegulace a sebeorganizace cvičení sebekontroly, sebeovládání, organizace vlastního času

Tělesná výchova

jedná v duchu fair play: dodrţuje pravidla her a soutěţí, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví

pravidla fair play, pravidla jednoduchých sportovních her

4.-5.

Tělesná výchova

uţívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení

základní tělocvičné názvosloví, cvičení podle jednoduchého popisu

4.-5.

Tělesná výchova

zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěţe na úrovni třídy

pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, organizace při TV

4.-5.

Tělesná výchova

změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky

měření a posuzování pohybových dovedností

Tělesná výchova

orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace

olympijské ideály a symboly, zdroje informací o pohybových činnostech

4.-5.

4.-5.


Informatika

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova - 2. stupeň ročník




6. - 9.

Tělesná výchova činnosti ovlivňující zdraví

aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem

pohybový reţim dne

6. - 9.


usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky volí vhodný rozvojový program

význam pohybu pro zdraví, zdravotně orientovaná zdatnost

230

učivo



6. - 9.


samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností zatěţovanými svaly

kondiční programy a manipulace se zatíţením

6. - 9.


odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší

význam pohybu pro zdraví, etika, odpovědnost za své zdraví

Člověk a společnost, Zeměpis, Přírodopis

6. - 9.


uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá moţná nebezpeční úrazu a přizpůsobí jim svou činnost

bezpečnost chování v nestandardním sportovním prostředí, první pomoc při sportu

Člověk a společnost, Přírodopis

6. - 9.

Tělesná výchova činnosti podporující pohybové učení

uţívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uţivatele internetu

tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály, gesta; komunikace v TV, grafický a slovní zápis pohybu; historie a současnost sportu

Český jazyk, Literární a dramatická výchova (Český jazyk a literatura), Informatika

6. - 9.


naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky čestné soupeření, pomoc hendikepovaným, respekt k opačnému pohlaví, ochrany přírody při sportu

olympijské myšlenky, etika sportovce; chování v přírodě při sportu; "Podzimní olympijské hry"

6. - 9.


dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu druţstva a dodrţuje ji

vzájemná komunikace a spolupráce při sportovních činnostech

6. - 9.


rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora

pravidla osvojovaných pohybových činnosti; závody, soutěţe

231

6. - 9.


sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí

měření výkonů a posuzování pohybových dovedností

6. - 9.


zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěţe

organizace her, závodů, soutěţí "Sportovní hry v netradičních disciplínách"

6. - 9.


zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci

měření výkonů a jejich posuzování měření, evidence a vyhodnocování

1) zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech; 2) posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny

sportovní gymnastika - přeskok nácvik jednotlivých fází přeskoku (6.r.), vlastní přeskok (7.-9.r.); hrazda - výmyk, průvlek, svis vznesmo, svis střemhlav - nácvik, toč jízdmo, toč vzad - nácvik, přešvihy ve vzporu, zákmih a podmet; kladina (D) - chůze, obraty, rovnováţné polohy, seskoky, poskoky, jednoduché sestavy, nácvik kotoulu; akrobacie - kotouly vpřed a vzad a jejich obměny, kotoul letmo, stoj na lopatkách (svíčka), stoj na hlavě, stoj na rukou, přemet stranou; kruhy - svis vznesmo i střemhlav, komíhání; šplh - na tyči; na provazu (CH), nácvik smyčky na provazu (D)

6. - 9.

Tělesná výchova činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

232



estetická a rytmická gymnastika cvičení s náčiním (D) - švihadlo, míč, obruč, stuha; cvičení na hudbu (D), aerobic (D), taneční kroky, nácvik tance

6. - 9.



pohybové hry - štafety s vyuţitím tělocvičného nářadí, hry s vyrobeným náčiním, jízda na kolečkových bruslích (volitelně)

6. - 9.



úpoly (CH) - přetlaky, přetahy, pády vzad



atletika - rychlý běh - 100m, 200m, 400m, vytrvalostní běh v terénu 800m(D), 1500m(CH), skok do dálky z místa, skok do výšky nůţkový styl (6.r.), nácvik flopu (7.r.), flop (8.,9.r.), hod kriketovým míčkem (6.,7.r.), (8.,9,r.D), hod granátem (8.,9,r.CH), vrh koulí do 3kg (6.,7.r.), (8.,9.r. D), do 5kg (8.,9.r.CH), nácvik hodu oštěpem (6.r.), hod oštěpem (7.-9.r.)

6. - 9.

6. - 9.

233



sportovní hry - D - přehazovaná, volejbal, frisbee, ringet, ringo; CH fotbal, basketbal, frisbee, florbal herní styly, utkání podle pravidel ţákovské kategorie; rozšiřující učivo - sportovní hry pálkovací

6. - 9.



pohyb v přírodě - bezpečnost silničního provozu, základy orientačního běhu, orientace v turistické mapě

6. - 9.



lyţování - běţecké lyţování (6.9.r.), sjezdové lyţování (7.r.), snowboarding (volitelně 8.,9.r.), bezpečnost pohybu v zimní horské krajině (7.r.), jízda na vleku (7.r.), hry na sněhu (dle meteorologických podmínek)

6. - 9.



další pohybové činnosti - vyuţití horolezecké stěny

6. - 9.

234

Zeměpis

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Praktické činnosti - 1. stupeň ročník




1. - 3.

Praktické činnosti práce s drobným materiálem

vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů

druhy a vlastnosti materiálu, jednoduché pracovní postupy, pracovní pomůcky a nástroje - jejich funkce a vyuţití

1. - 3.


pracuje podle slovního návodu a předlohy

jednoduché pracovní operace, organizace práce

1. - 3.

Praktické činnosti konstrukční činnosti

zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi

stavebnice

1. - 3.

Praktické činnosti pěstitelské práce

provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování

příroda v okolí školy a bydliště

1. - 3.


pečuje o nenáročné rostliny

pěstování pokojových rostlin

1. - 3.

Praktické činnosti příprava pokrmů

připraví tabuli pro jednoduché stolování

jednoduchá úprava stolu

1. - 3.


chová se vhodně při stolování

pravidla správného stolování

4. - 5.


vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu

jednoduché pracovní operace a postupy, vytváření různých předmětů z tradičních i netradičních materiálů

235

učivo



Prvouka

MV Produktivní činnosti práce v realizačním týmu (komunikace a spolupráce v týmu)

4. - 5.


vyuţívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic

lidové zvyky, tradice, řemesla

4. - 5.


volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k pouţitému materiálu

pracovní pomůcky, nástroje funkce a vyuţití

4. - 5.


udrţuje pořádek na pracovním místě a dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu

organizace práce; hygiena a bezpečnost práce

4. - 5.


provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáţ a demontáţ

stavebnice, sestavování modelů

4. - 5.


pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu

práce s návodem, předlohou a jednoduchým náčrtem

4. - 5.


dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

hygiena a bezpečnost práce, první pomoc

4. - 5.


provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování

základní podmínky pro pěstování rostli, půda a její zpracování, výţiva rostlin, osivo

4. - 5.


ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny

pěstování rostlin (pěstování ze semen v místnosti)

4. - 5.


volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní

nástroje a náčiní vhodné pro pěstování rostlin

4. - 5.


dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

jedovaté rostliny, rostliny jako drogy, alergie

4. - 5.


orientuje se v základním vybavení kuchyně

základní vybavení kuchyně, technika v kuchyni

236




4. - 5.


připraví samostatně jednoduchý pokrm

příprava jednoduchého pokrmu, výběr, nákup, skladování potravin

4. - 5.


dodrţuje pravidla správného stolování a společenského chování

pravidla stolování a společenského chování

4. - 5.


udrţuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodrţuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni

organizace práce, pořádek na pracovním místě, základy hygieny a bezpečnosti, první pomoc


Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Svět práce - 2. stupeň ročník




učivo

8.

Svět práce svět práce

orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí

trh práce - povolání lidí, druhy pracovišť; charakter a druhy pracovních činností, pracovních prostředků; kvalifikační, zdravotní a osobnostní poţadavky k výkonu povolání; rovnost příleţitostí na trhu práce; podnikání - druhy a struktura organizací, nejčastější formy podnikání; zaměstnání - pracovní příleţitosti v místě bydliště a jeho dosahu, způsoby hledání zaměstnání, problém nezaměstnanosti, úřady práce, práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů

8.


posoudí své moţnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy

sebepoznávání, osobní cíle a zájmy, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profese

237




8.


vyuţije profesní informace a poradenské sluţby pro výběr vhodného vzdělávání

profesní orientace - informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi, poradenské sluţby; náplň učebních a studijních oborů, přijímací řízení, poradenství k volbě studijního oboru

9.


vyuţije profesní informace a poradenské sluţby pro výběr vhodného vzdělávání

profesní orientace - informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi

9.


prokáţe v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce

pohovor u zaměstnavatele, ţivotopis, prezentace

9.

Svět práce vyuţití digitálních technologií

ovládá základní funkce digitální techniky; diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky

digitální technika - fotoaparát, videokamera, PDA, CD a DVD přehrávač; počítačové programy pro zpracování hlasových a grafických informací

9.


propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení

bezdrátové technologie - USB, Bluetooth, WIFI, GPRS, GMS, navigační technologie, konvergence technologií, multiplexování, vzájemná komunikace zařízení synchronizace

9.


pracuje uţivatelským způsobem s mobilními technologiemi cestování, obchod, vzdělávání, zábava

mobilní sluţby - operátoři, tarify, funkce mobilních telefonů

9.


ošetřuje digitální techniku a chrání ji před poškozením

vliv digitální techniky na ţivotní prostředí a na člověka; zásady práce s digitální technikou, údrţba, ochrana

9.


dodrţuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy při práci s digitální technikou a poskytne první pomoc při úrazu

důsledky dlouhodobého působení digitální techniky na okolí; bezpečnost a hygiena práce s digitální technikou, první pomoc při úraze

238

MV Receptivní činnosti Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Český jazyk (Český jazyk a literatura), Informatika

MV Produktivní činnosti Tvorba mediálního sdělení

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 9 SATALICE K Cihelně 137, PRAHA 9 - SATALICE IČ: ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NASTARTUJ!

Recommend Documents