Základní škola Pchery, okres Kladno
Školní řád
ve Pcherách dne 1. 9. 2010
řed. školy Mgr. Jaroslava Landová
Základní škola Pchery, okres Kladno Školní řád Obsah: I.
Společná ustanovení ………………………………………………………………………… 3
II.
Režim školy pro pedagogy ……………………………………………………………….. 3-6
III.
Režim školy pro žáky ……………………………………………………………………. 6-7
IV.
Práva a povinnosti žáků, pravidla chování ……………………………………………… 8-10
V.
Práva zákonných zástupců žáka …………………………………………………………... 10
VI.
Nepřítomnost žáků při vyučování a povinnosti zákonných zástupců ……………………... 10
VII.
Omlouvání žáků a záškoláctví …………………………………………………………. 11-12
VIII.
Doplněk školního řádu – absence a počet omluvených hodin ……………………………. 12
IX.
Postup řešení stížností a připomínek zákonných zástupců a dalších osob ………………… 13
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Obsah …………………………………………………………………………………………………
2
15
I.
Společná ustanovení 1)
Školní budova se otvírá v 7.35 hodin. Pro školní družinu se budova otvírá v 11.30 hodin.
2)
Vyučování začíná v 7.55, končí nejpozději v 16.15 hodin.
3)
Vyučování trvá 45 minut. Prodlužování vyučovacích hodin není dovoleno.
4)
Po druhé vyučovací hodině je hlavní přestávka v délce 20 minut. Mezi ostatními vyučovacími hodinami jsou přestávky desetiminutové.
II.
Režim školy pro pedagogy
1)
Pedagogové jsou povinni se ve své práci řídit Pracovním řádem pro zaměstnance škol a školských zařízení (z 16.5.2001- viz dok. BOZP) a rozhodnutím ředitele školy o rozvržení pracovní doby. Klasifikace chování a prospěchu žáků je prováděna pedagogy podle klasifikačního řádu školy.
2)
Pedagog je povinen být přítomen ve škole v době stanovené platným rozvrhem výuky schváleným ředitelem školy, rozvrhem pohotovostí, rozvrhem dozorů na chodbách a ve ŠJ a řídit se jimi. Každou změnu je nutno předem projednat se zástupcem ředitele školy. Svoji nepřítomnost v pracovní době je povinen co nejdříve ohlásit vedení školy a doplnit do přehledu u ředitelny.
3)
Pedagogové nastupují do školy minimálně 20 minut před zahájením vyučování nebo výchovné práce podle vlastního rozvrhu (viz bod č.1), kromě dnů, kdy jsou ranní porady pedagogických pracovníků, začínají v 7.30. Osobní věci si odkládají na místech k tomu určených (kabinety, sborovny, které uzamykají)
4)
Učitel koná pedagogický dozor nad žáky ve škole před vyučováním, o přestávkách, po vyučování, na speciálním pracovišti (školní pozemek, hřiště). Pedagogický dozor začíná 15 minut před začátkem vyučování a končí odchodem žáků ze školy po skončení vyučování. Zodpovídá za bezpečnost žáků při dozoru, dozoru podléhají i místnosti WC. Rozvrh dozorů je vyvěšen ve sborovně školy. Do tělocvičny, dílny, školní kuchyňky a ostatních odborných pracoven, na hřiště a pozemek vcházejí žáci pouze s vyučujícím, který osobně zodpovídá za bezpečnost žáků při přecházení. Pokud je s ohledem na rozvržení výuky v určitou část dne přerušena výchovně vzdělávací činnost (přestávka na oběd) a tato skutečnost je žákům a jejich zákonným zástupcům známa, nenese škola odpovědnost za případné škody, protože tuto dobu nebyla povinna vykonávat náležitý dohled.
5)
V odborných pracovnách je nutno dodržovat řád pracovny, který je zde vyvěšen.
6)
Třídní učitelky 1. tříd zůstávají zpočátku roku o přestávkách ve třídě. (cca 2 měsíce).
3
7)
Učitelé jsou povinni dodržovat stanovenou délku vyučovacích hodin i přestávek. Před zahájením výuky učitel zkontroluje pořádek ve třídě a přípravu žáků na vyučování a zapíše do třídní knihy.
8)
Učitelé jsou povinni se na vyučování pravidelně připravovat. Při výběru učiva se řídí platnými učebními osnovami a pokyny k vyučování některých předmětů na I. a II. stupni a vlastní koncepcí výuky v jednotlivých předmětech.
9)
Pomůcky potřebné na vyučování si učitel připraví tak, aby je měl při zahájení hodiny ve třídě. Je nepřípustné připravovat pomůcky dodatečně nebo pro ně posílat žáky v průběhu vyučovací hodiny. Cenné pomůcky a přístroje nosí učitel osobně.
10)
Učitel vyučující ve třídě poslední vyučovací hodinu odpovídá za:
a) pořádek v učebně (zvednuté židle, prázdno v lavicích, sebrané papíry, zhasnutá světla, vypnuté spotřebiče, uzavřené vodovodní kohoutky) b) zajistí uložení třídní knihy na určené místo ve sborovně c) dohlédne, aby žáci opustili budovu školy, odvede děti do ŠJ, ŠD, zajistí činnost služby šatnáře 11)
Celohodinové písemné zkoušky lze provádět jen v hlavních předmětech (Čj, M) a v těch předmětech, kde je náplní zkoušky výpočet příkladů (F, Ch). Další písemné zkoušení lze uskutečnit formou testu. Celohodinová práce musí být žákům ohlášena předem a je možno psát jen jednu denně po vzájemné domluvě vyučujících.
12)
Učitelé vykonávají důsledně a odpovědně všechny práce, které vyplývají z jejich funkcí a plní úkoly, které jim byly uloženy vedením školy, úkoly vyplývající z usnesení pedagogických rad z týdenních plánů, měsíčních plánů a závěrů organizačních porad. Každý vyučující je povinen po příchodu do školy i před odchodem ze školy informovat se ve sborovně o úkolech a zastupování (viz. nástěnka). Každý vyučující 1x denně vyzvedne poštu ze schránky u ředitelny a 2x týdně e-mail.!
13)
Za nepřítomného učitele nastupuje do hodiny ten, kdo je určen k suplování nebo kdo má pohotovost. Povinností tohoto pracovníka je zjistit si předem, zda někdo z vyučujících nechybí.
14)
Učitelé jsou povinni prokazatelně a včas upozornit rodiče na snížené známky z chování, důtky TU a ŘŠ, dostatečnou, nedostatečnou známku z předmětů, zhoršení známky o dva stupně. Známky v ŽK musí odpovídat výsledné známce na vysvědčení.
15)
Povinností učitele je zapisovat známky do ŽK a podle těchto výsledků žáky hodnotit na vysvědčení. V případě velmi výrazného zhoršení žáka v krátké době je povinností učitele okamžitě informovat vedení školy a následně rodiče.
4
16)
Při úrazu žáka při pobytu ve škole zajistí vyučující nebo dozor první pomoc a lékařské ošetření, vyrozumí ředitele nebo zástupce ředitele, informuje zákonného zástupce žáka a zajistí neprodleně sepsání záznamu o školním úraze. Hromadnou zprávu o úrazech žáků provádí a zasílá na patřičná místa zdravotnice školy. Při poranění hlavy, břicha a hrudníku ošetřující zavolá rychlou záchrannou službu na číslo 155.
17)
Všichni pedagogičtí pracovníci jsou povinni vytvářet, dodržovat a kontrolovat podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků při jejich účasti na školní výuce i výchově. Drobné nedostatky související s bezpečností školního provozu zaznamenají do knih závad, závažné závady hlásí ihned řediteli školy, popř. školnici, která sjedná nápravu.
18)
Kouření všech zaměstnanců školy je v prostorách školy, ŠJ a ŠD zakázáno.
19)
Má-li vyučující výuku mimo školní budovu (exkurze, vycházky), je povinen písemně ohlásit dobu odchodu a návratu, počet dětí v ředitelně školy.
20)
Učitel určení vedením školy odpovídá za jednotlivé akce, zodpovídá za písemné oznámení rodičům: místo srazu, začátek, místo konání, ukončení, návrat (prostřednictvím ŽK) a zajistí kontrolu rodiči, kteří svým podpisem potvrzují, že berou akci na vědomí a souhlasí s ní.
21)
Učitelé mají právo odmítnout návštěvu jakékoliv osoby během vyučovací hodiny v případě, že o to nebyli požádáni vedením školy.
22)
Třídní učitel: a) Vytváří příjemné prostředí ve třídě, tvůrčí atmosféru, podporuje dobré vztahy mezi žáky, aktivní život školy. b) Organizuje pohovory s dětmi, rodiči, ostatními pedagogy i vedením školy. Včas je informuje o problémech. c) Odpovídá za úplnost zápisů všech učitelů v TK. Předpisuje v třídní knize předměty dle rozvrhu na celý týden. 1x týdně provádí její kontrolu, správnost potvrdí svým podpisem, poslední pátek v měsíci odevzdá TK do ředitelny ke kontrole. d) Určuje ve své třídě pořádkovou službu a službu šatnáře a další služby podle potřeby, zvolí členy školního parlamentu. e) Organizuje třídní hodiny nejvýše 1x měsíčně pro řešení třídních záležitostí a dalších specifických problémů třídy. Datum konání a obsahu TH zapíše do TK. f) Má dokonalý přehled o žácích své třídy (forma přehledu se nepředepisuje). g) Je zodpovědný za inventář své třídy, za správnost inventárního seznamu (podpis TU a dvou členů komise). Poškozené věci dává ve své kompetenci opravit. Veškeré požadavky na opravy inventáře třídy zapisuje do knihy závad a hlásí školnici. h) Zajistí, aby v případě, že se vyučující nedostaví do třídy do 5 minut po zvonění, určený žák třídy informoval zástupce popř. ředitele školy o této skutečnosti. i) Je povinen zjišťovat absence žáků, neomluvenou absenci, evidovat a činit příslušná opatření. 5
j) Třídní učitel vede předepsanou dokumentaci(TV, KL,vysvědčení atd.), kompletuje a předkládá podklady pro PR, odpovídá za jejich správnost a úplnost. k) Třídní učitel 5. a 9. třídy zajišťuje výstupní hodnocení žáka, které jim předá spolu s vysvědčením za I. pololetí. 23)
Třídní schůzky, konzultace s rodiči • • •
24)
Třídní schůzky se konají nejméně 2x do roka. Konzultační hodiny s rodiči se konají podle rozpisu na daný školní rok, popř. při zhoršení prospěchu žáka či hrubém porušení školního řádu. Ve čtvrtletích zajišťuje vyučující předání informací o hodnocení žáků - třídní schůzkou - ŽK - vysvědčením.
Uvolňování dětí na dobu delší než 2 dny •
Třídní učitel navrhne ( po konzultaci s ostatními vyučujícími) uvolnění dítěte na základě písemné žádosti zákonných zástupců a formulář předloží vedení školy k podpisu.
• Absence delší než 5 školních dní povoluje pouze ředitel. III.
Režim školy pro žáky
1)
Škola se otevírá v 7.35 hodin na pokyn školnice. Žáci se převlékají v šatnách. Od 7.45 hodin odcházejí přes šatny hlavním schodištěm do tříd.
2)
Po příchodu do školy se žák v určené šatně přezuje a odloží svrchní oděv. Žáci nenosí do školy cenné věci a větší obnosy peněz (škola za tyto věci neručí). Osobní věci (vnější oděv a boty) odkládají pouze v určených místnostech - šatnách. V průběhu vyučování má žák přístup do šatny ve zcela výjimečných případech (návštěva lékaře apod.).
3)
Po prvním zvonění (7.50) šatnáři urovnají v šatně odložené věci a zamknou. Klíč pověsí na místo k tomu určené popř. nechají po dobu vyučování u sebe. Za zapomenuté věci v šatně po skončení vyučování škola neručí.
4)
Žák je povinen chodit do školy včas tak, aby nejdéle po prvním zvonění byl ve třídě (odložené věci, přezutý, připravený na hodinu). Před odpoledním vyučováním se shromáždí žáci v šatně a odchází do pracovny popř. učebny k tomu určené. Žáci vždy dodržují zasedací pořádek.
5)
V průběhu přestávek mohou žáci učebnu opustit a volně se pohybovat v rámci patra a do přízemí k nápojovému automatu. 6
6)
Pro možnost odcizení a ztráty osobních věcí jsou návštěvy ve třídách zakázány, žáci se mohou setkávat o přestávce na chodbě.
7)
V rámci bezpečnosti a ochrany zdraví žáci o přestávce neběhají, neskáčou se schodů a vyvarují se fyzických potyček se spolužáky.
8)
Během přestávky si žáci připraví pomůcky na další hodinu. Za nesplněné úkoly se omlouvají na začátku hodiny a zapisují do sešitu k tomu určenému.
9)
Po skončeném vyučování odcházejí žáci v doprovodu vyučujícího do šaten, odtud s vyučujícím dále do ŠJ, ŠD, případně domů. V době mimo vyučování může žák pobývat ve školní budově pouze z důvodu doučování nebo jako účastník organizovaných zájmových aktivit, školních klubů nebo s vědomím školy, a to jen za přítomnosti vyučujícího, popř. vedoucího školního klubu.
10)
Před ukončením vyučování nesmí žák bez vědomí svého třídního učitele opustit školní budovu. Žáci prvního stupně mohou být během vyučování uvolněni, pouze pokud si je zákonný zástupce osobně vyzvedne ze školy. Žáci druhého stupně mohou být z vyučování uvolněni pouze na základě písemné žádosti zákonného zástupce v žákovské knize.
11)
V případě, že do pěti minut do začátku školní hodiny se do tříd nedostaví vyučující, je určený žák (případně služba) povinen oznámit to zástupci ředitele, popř. řediteli školy.
12)
O přestávkách jsou okna v učebnách zavřena, větrání zajišťuje na počátku a během hodiny vyučující. K vyřízení osobních záležitostí a potvrzení různých formulářů v ředitelně školy je určena hlavně velká přestávka ( 9,35 – 9,55).
13)
14)
Pokud žák přijede do školy na kole, kolo ponechá ve stojanu před školou. Kolo si musí zamknout, škola za odcizení nebo poškození neručí.
7
IV.
Práva a povinnosti žáků, pravidla chování
1)
Každému dítěti jsou zajištěna práva podle „Úmluvy o právech dítěte“.
2)
Žák má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.
3)
Žák má právo, aby byl respektován soukromý život jeho rodiny.
4)
Žák má právo, aby byl chráněn před jakýmkoliv tělesným i duševním násilím, zneužíváním, urážením a zanedbáváním.
5)
Žák má právo vyjádřit se k záležitostem spojeným s výchovou a výukou, které se ho osobně týkají. V případě potřeby se vyjádří osobně slušnou formou, a to buď pohovorem s příslušným pedagogem, třídním učitelem nebo ředitelem školy, či v žákovském parlamentu.
6)
Žák má právo požádat pedagoga, výchovného poradce, metodika prevence, vedení školy o radu a pomoc v osobní tíživé situaci, případně využít linek důvěry, jejichž telefonní čísla jsou zveřejněna na nástěnkách ve školní budově.
7)
Žák má právo na volný čas, přiměřený odpočinek, účast při hře či oddechové, umělecké a sportovní činnosti přiměřené jeho věku. Žák má svobodu ve výběru kamarádů.
8)
Žák má právo o přestávkách využívat nápojové automaty a možnost nákupu občerstvení ve školním bufetu.
9)
Právo stravovat se ve školní jídelně má ten, kdo se ke stravování přihlásí a má řádně zaplaceno.
10)
Základní povinností každého žáka je důsledné dodržování pravidel chování žáků (školní řád).
11)
Žák je povinen ve škole se slušně chovat, dbát pokynů pedagogických pracovníků i zaměstnanců školy a podle svých schopností se svědomitě připravovat na vyučování. Žák je také povinen chovat se mimo vyučování, a to i ve volných dnech a o prázdninách tak, aby neporušoval zásady soužití a mravní normy společnosti a dělal čest škole i sobě.
8
12)
Žák je povinen chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastnit se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků, do školní družiny je pro zařazené žáky povinná. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zástupce žáka o jeho uvolnění na jeden až dva dny třídního učitele, na více dnů ředitele školy prostřednictvím třídního učitele. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaných důvodů (nemoc), je zástupce žáka povinen nejpozději do dvou dnů oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti (i telefonicky) na ředitelství školy.
13)
Žák musí být ve škole vhodně, čistě a bez výstředností upraven a oblečen.
14)
Žák je povinen zacházet s učebnicemi a školními potřebami šetrně. V případě zničení učebnice nebo jejího hrubého poškození, je žák povinen koupit novou učebnici. Je povinen udržovat své místo i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chránit majetek před poškozením. S žákovskou knížkou zachází jako s úředním dokladem. Poškodí-li žák svévolně školní majetek, je povinen poškozenou věc na vlastní náklady dát do původního stavu. Je povinen nosit do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitele.
15)
Žáci dodržují bezpečnostní pravidla. Žáci odpovídají za své chování v rozsahu svých možností daných věkem, zkušeností a rozumem. Je zakázáno přelézat plot kolem školního hřiště – nebezpečí poškození zdraví.
16)
Ve škole jsou zásadně nepřípustné jakékoli projevy násilí, šikany, rasismu a netolerance vůči komukoliv, stejně jako propagace násilí, fašismu a dalších hnutí směřujících k potlačení práv jedince nebo skupiny osob. V případě porušení tohoto ustanovení budou použita následná opatření: napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele nebo snížení známky z chování.
17)
Žák je povinen chránit své zdraví i zdraví svých spolužáků. Žákům jsou zakázány všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé. Je zakázáno nosit, držet, distribuovat a zneužívat návykové látky (drogy, alkohol, cigarety) v areálu školy a v jejím okolí. Dále je zakázáno do školy nosit jakékoliv nebezpečné předměty(zejména nože, zapalovače, zápalky, hořlavé kapaliny, zábavnou pyrotechniku…) V případě porušení tohoto ustanovení bude žákovi snížena klasifikace z chování.
18)
Užití mobilních telefonů během vyučovací hodiny je zakázáno, v té době má být mobilní telefon vypnutý.
19)
Ze školních dílen a dalších prostor neodnášejí žáci zásadně žádný materiál ani nářadí či pomůcky bez přímého pokynu vyučujícího.
20)
Před ukončením vyučování s praktickým zaměřením odevzdá každý žák hotový výrobek nebo jeho rozpracovanou část vyučujícímu nebo službě, která výrobky uloží na určené místo.
21)
Po skončení práce odevzdá každý žák řádně a pečlivě očištěné nářadí a další pomůcky uklidí své pracovní místo, umyje si ruce (v třídě I.st. k otření použije vlastní ručník).II.st-na WC. 9
22)
Žáci, kteří mají službu, zkontrolují pomůcky a nářadí, uklidí pracovnu a odejdou se souhlasem vyučujícího.
23)
Po skončení vyučování se žáci ve vestibulu nebo učebně připraví k odchodu za doprovodu vyučujícího.
24)
Ve školní jídelně se žáci řídí pokyny dozoru, dodržují pravidla slušného chování a řád ŠJ.
V.
Práva zákonných zástupců žáka
1)
Rodič či zákonný zástupce žáka je partnerem školy při výchovně vzdělávací práci školy. Jeho role je nezastupitelná a má právo být informován o všech skutečnostech, které se dotýkají, případně mohou dotýkat jeho dítěte.
2)
Má právo být pravidelně informován o prospěchu svého dítěte, o jeho chování a přístupu k plnění povinností.
3)
Zákonný zástupce dítěte má právo se domáhat svých práv, případně práv svého dítěte, pokud se domnívá, že jsou nějakým způsobem narušena. Při jednáních dodržuje odpovídající posloupnost :učitel daného předmětu, třídní učitel (vychovatel), ředitel školy.
4)
Ředitel školy a učitelé jsou povinni odpovídat na připomínky či žádosti o informace ze strany zákonných zástupců žáka přiměřeným a vhodným způsobem a v co nejkratším čase.
5)
Zákonný zástupce integrovaného žáka má právo požádat ředitele školy o slovní hodnocení v Čj, popřípadě v cizím jazyce, po domluvě pak i v dalších předmětech.
6)
V zájmu bezpečnosti a zdraví dětí je zákonný zástupce povinen informovat školu neprodleně o změnách zdravotního stavu dítěte a v zájmu svého dítěte by měl informovat třídního učitele, popřípadě vedení školy i o výsledcích odborných vyšetření (PPP).
10
VI.
Nepřítomnost žáků při vyučování a povinnosti zákonných zástupců
1)
Neúčast žáků v hodinách významným způsobem narušuje vzdělávací proces, proto by rodiče měli posoudit závažnost žákovy nepřítomnosti. Žák je povinen si doplnit zameškané učivo bez ohledu na důvod své nepřítomnosti.
2)
Každá absence musí být řádně omluvena zápisem v žákovské knížce.
3)
Neomluvené hodiny jsou předmětem postihu podle klasifikačního řádu. K prvotní omluvě slouží telefonní linka školy 312 58 77 91, případně e-mail:
[email protected]
4)
Při déle trvající nepřítomnosti jsou rodiče povinni oznámit její důvody škole nejdéle do3 dnů. Každou ( i jednohodinovou nepřítomnost) rodiče omlouvají písemně do ŽK.
5)
Při odchodu ze školy mimo běžný konec výuky žák vždy předkládá písemnou žádost v ŽK o uvolnění třídnímu učiteli.
6)
Krátkodobé uvolnění na jednu hodinu povoluje vyučující učitel. Nepřítomnost na jeden – dva dny povoluje třídní učitel. Při delším uvolnění ze školní docházky než dva dny rozhoduje vedení školy a žádost o uvolnění se předkládá na oficiálním formuláři školy.
7)
Doporučení ředitele školy: Uvolnění žáka z rodinných či jiných důvodů je možné, ale nemělo by překročit délku jednoho týdne za půl roku.
8)
Při návštěvě školy upozorňujeme rodiče na nutnost dodržovat přestávky ve vyučování v zájmu bezpečnosti dětí – žáků naší školy.
VII.
Omlouvání žáků a záškoláctví
1)
Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých žákovi nebo jeho zástupci, požádá zástupce žáka třídního učitele nebo ředitele školy o uvolnění z vyučování. Nepřítomnost do dvou dnů omlouvá třídní učitel, o delší nepřítomnost musí být žádáno pomocí formuláře (možno vyzvednout v ředitelně nebo stáhnout na webu školy.)
2)
V případě absence z nepředvídaných důvodů je zástupce žáka povinen nejpozději do 3 dnů oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti.
3)
Pokud zástupce žáka nesplní svou povinnost (ohlásit do 3 dnů třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti), je povinností třídního učitele kontaktovat rodiče či zákonného zástupce žáka a zjistit příčiny absence.
4)
Třídní učitel pravidelně zpracovává dokumentaci o absenci žáků (tříd. kniha, popř. vlastní přehled). 11
5)
Třídní učitel informuje o neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti žáků výchovného poradce, který tyto údaje vyhodnocuje.
6)
Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin řeší třídní učitel a vedení školy se zákonným zástupcem žáka formou pohovoru, na který je zákonný zástupce pozván doporučeným dopisem. Projedná důvod nepřítomnosti žáka a způsob omlouvání jeho nepřítomnosti a upozorní na povinnost stanovenou zákonem. Třídní učitel provede zápis z pohovoru, do něhož uvede způsob nápravy dohodnutý se zákonným zástupcem žáka. Zákonný zástupce zápis podepíše a obdrží kopii zápisu. Případné odmítnutí podpisu nebo nepřevzetí zápisu zákonným zástupcem se do zápisu zaznamená.
7)
Při počtu neomluvených hodin nad 10 svolává ředitel školy školní výchovnou komisi, které se dle závažnosti účastní: ředitel školy, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školní metodik protidrogové prevence, případně další odborníci. Pozvání rodičů na výchovnou komisi se provádí doporučeným dopisem. O průběhu jednání se vede zápis, který zúčastněné osoby podepíší. Případná neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci se v zápisu zaznamená. Každý účastník obdrží kopii zápisu. Protože problém záškoláctví patří mezi závažné problémy ve školství, budeme neomluvené hodiny nad 10 hlásit Sociálnímu odboru MMK v pravidelném měsíčním hlášení vždy 1. Den následujícího měsíce. Odbor sociální MMK chce eliminovat opakované záškoláctví žáků a přenést větší díl zodpovědnosti za pravidelnou docházku dětí na jejich zákonné zástupce.
8)
V případě, že neomluvená nepřítomnost přesáhne 25 hodin, ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí a Policii ČR. Tato ohlašovací povinnost vychází z platné právní úpravy.
VIII.
Doplněk školního řádu – absence a počet omluvených hodin
- vzhledem k narůstající absenci žáků zavádíme následující opatření. V každém pololetí šk. roku je 20 pracovních týdnů, tedy 100 pracovních dnů (prázdniny a dny volna nebudeme započítávat). Tolerance hodin u žáků bude 25%. V případě, že žák níže uvedený limit překročí, bude jeho klasifikace uzavřena až po komisionálním přezkoušení. Toto opatření se nebude týkat žáků, u nichž bude prokázán dlouhodobý pobyt v nemocnicích nebo jiných léčebných zařízeních s výukou. Pokud žák chyběl delší dobu (3 týdny a více), je nutné, aby třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími a s rodinou stanovil individuální studijní plán, na jehož základě by bylo dítě klasifikováno. V tomto případě bude přihlédnuto k jeho samostatné práci a lze odstoupit od komisionálního přezkoušení.
12
IX.
Postup řešení stížností a připomínek zákonných zástupců a dalších osob:
1. Řešení stížnosti, která souvisí s prospěchem, chováním či absencí žáka, je v kompetenci vyučujícího daného předmětu, případně třídního učitele nebo vychovatelky ŠD.
2. Pokud není zákonný zástupce žáka spokojen s řešením stížností či připomínky, může se kdykoliv ústně, písemně nebo telefonicky obrátit na ředitele školy či zástupce školy.
3. V případě, že není zákonný zástupce žáka spokojen ani nyní s řešením stížnosti či připomínky, teprve teď se se svojí stížností obrací na zřizovatele školy.
Stížnosti zákonných zástupců adresované vedení školy by měly být konkrétní. Pokud se stížnost týká pracovníků školy, je při jejím projednávání dotyčný pracovník vždy vyzván, aby se k předmětné věci vyjádřil.
4. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy či nespokojenost s rozhodnutím ředitele školy je třeba adresovat do 7 dnů od doručení rozhodnutí zřizovateli, školní radě.
5. Další možností je adresovat odvolání proti rozhodnutí ředitele školy také České školní inspekci.
13
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Obsah 1. Úvod …………………………………………………………………………………………… 16 2. Hodnocení ……………………………………………………………………………………... 16 3. Stupně hodnocení a klasifikace ……………………………………………………………….. 17 4. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci ………………………………………………. 18 5. Klasifikace žáka ……………………………………………………………………………. 18-19 6. Celkové hodnocení žáka ………………………………………………………………………. 19 7. Informovanost o prospěchu …………………………………………………………………… 20 8. Klasifikace chování …………………………………………………………………………… 20 9. Výchovná opatření ……………………………………………………………………………. 21 10. Výstupní hodnocení …………………………………………………………………………. 21 11. Opravné zkoušky …………………………………………………………………………….. 21 12. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku ………………………………………………. 22 13. Opakování 1. třídy …………………………………………………………………………… 22 14. Komisionální zkoušky ……………………………………………………………………..22-23 15. Klasifikace ve vyučovacích předmětech …………………………………………………..23-24 a. Klasifikace ve vyučovaných předmětech s převahou výchovného zaměření b. Klasifikace ve vyučovaných předmětech s převahou teoretického zaměření 16. Hodnocení cizinců ……………………………………………………………………………..24 17. Vysvědčení …………………………………………………………………………………….25 18. Novinka ………………………………………………………………………………………..25 19. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ……………………… 25 a. V předmětech s převahou naukového zaměření ………………………………….. 25-26 b. V předmětech s převahou výchovného působení………………………………….….. 27 c.
Vzdělávání žáků mimořádně nadaných ………………………………………….. 27-28
20. Sebehodnocení ……………………………………………………………………………….. 28 21. Slovní hodnocení …………………………………………………………………………. 28-30
15
1. Úvod Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka/ žákyně k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Hodnocení a klasifikace žáků je složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem metodického pokynu je pomoci pracovníkům školy a poskytnout jim jednotný návod, jak v této práci postupovat. Pravidla hodnocení a klasifikace žáka ZŠ se řídí vyhl. MŠMT ČR č. 48/2005 Sb. ze dne 18.1.2005, konkrétně zněním § 14 - 23. Metodický pokyn řídí po stránce pedagogické a didaktické postup při hodnocení a klasifikaci žáků. Chápe hodnocení jako součást výchovně vzdělávacího procesu a klasifikaci průběžnou i celkovou jako jednu z forem hodnocení. Zabývá se hodnocením a klasifikací dílčích i celkových výsledků a projevů žáka, jichž dosáhl v souladu s požadavky učebních osnov, i jeho schopností používat osvojené vědomosti, dovednosti v konkrétních situacích a chováním žáka v souladu s požadavky pravidel chování (školní řád) a vnitřního řádu školy. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažených očekávaných výstupů a kompetencí formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
2. Hodnocení Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého a odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou předmětu.
16
3. Stupně hodnocení a klasifikace Stupně hodnocení a klasifikace jsou stanoveny ve vyhlášce MŠMT ČR č. 48/2005 Sb. O základním vzdělávání § 14, § 15. (1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný (2) Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé (3) Celkový prospěch žáka je hodnocen: Na 1. i 2. stupni: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl (4) Žák je hodnocen stupněm a) "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e b) "prospěl“, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný" ; c) "neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný" . (5) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: pracoval úspěšně pracoval
17
4. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci (a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a. soustavným diagnostickým pozorováním žáka b. soustavným sledováním výkonů žáka, jeho zájmu, snahy a připravenosti na vyučování, včetně plnění domácích úkolů, nosení pomůcek c. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, projekty d. kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami e. konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko - psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami f. rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka (b) Žák 6. až 9. ročníku základní školy musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně, kromě výchov (c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, včetně předložení opravené práce. (d) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. (e) Termín kontrolní práce oznámí učitel předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku. Termíny konzultuje učitel s třídním učitelem. Tyto práce je nutné uchovávat pro potřebu zpětné kontroly po dobu jednoho roku. Na požádání je učitel povinen předložit je zákonným zástupcům žáka, vedení školy a kontrolnímu orgánu. (f) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. Učitel je povinen uchovávat podklady (kontrolní písemné práce a klasifikaci) rok po uzavření období.
5. Klasifikace žáka Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 18
Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogické radě. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 6. Celkové hodnocení žáka Celkové hodnocení žáka je uvedeno v § 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Celkový prospěch hodnocení zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Výsledky vzdělávání žáka jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům. Slovní hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace lze použít na základě žádosti zákonného zástupce žáka,které je využíváno nejčastěji v čj,aj Ne1ze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15.října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušeni; je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení krajský úřad. . Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad.. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
19
7. Informovanost o prospěchu Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování : učitel jednotlivých předmětů běžně prostřednictvím žákovské knížky dále osobně a na třídních schůzkách třídní učitel nebo učitel, jestliže o informace zákonní zástupci žáka požádají, o slabém prospěchu jsou rodiče informováni ve čtvrtletí písemně ředitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem. 8. Klasifikace chování Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, pedagogická rada o klasifikaci hlasuje, ředitel po projednání na pedagogické radě rozhoduje. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy (vnitřní řády pracoven). Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; Postihování chování žáka mimo školu_ Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole a při školních akcích pořádaných školou. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení řádu školy. Má dobrý vztah ke všem spolužákům a přispívá k utváření dobrých pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka není v souladu s pravidly chování a s ustanoveními řádu školy. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Žák není vždy přístupný výchovnému působení Stupeň 3 (méně uspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy.
20
9. Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev lidskosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu či jiné ocenění (dále jen "pochvala"). Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit důtku. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zástupci žáka. Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. 10. Výstupní hodnocení Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, chování žáka v průběhu povinné školní docházky a dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena Rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. 11. Opravné zkoušky Žákovi prvního až devátého ročníku školy, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm "nedostatečný", ředitel školy umožní vykonat opravné zkoušky. Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin, Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku, a to i v náhradním termínu. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanovém termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku , stupněm nedostatečný. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. 21
12. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku Do vyššího stupně postupuje žák, který prospěl, tj. žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl", nebo žák který již jednou na prvním nebo druhém stupni opakoval. Žák, který při celkové klasifikaci je hodnocen stupněm "neprospěl", a to i po opravných zkouškách, opakuje ročník. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ročník, opakuje také žák, který nemohl být za závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů, klasifikován ani v náhradním termínu. Mimořádně nadaný žák může být ředitelem školy přeřazen do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě výsledků komisionálního přezkoušení, vyjádření obvodního dětského (školního) lékaře a pedagogicko-psychologické poradny; žák může být do vyššího ročníku přeřazen se souhlasem zákonného zástupce žáka. Nedostavíl-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu,z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. 13. Opakování 1. třídy Ve výjimečných a zvláště odůvodněných případech může být žákovi prvního ročníku, který sice není postižen některou konkrétní diagnostikovou poruchou, ale jehož celkový a mentální vývoj neodpovídá jeho věku a jeho postup do vyššího ročníku by vedl k prohloubení jeho zaostávání či poruchám vývoje, umožněno po vyjádření Pedagogicko psychologické poradny a po projednání se zákonnými zástupci žáka opakování ročníku. Cílem tohoto opakováni je vyrovnání úrovně žákovy osobnosti s požadavky školní docházky. V tomto případě je žák hodnocen stupněm "neprospěl" s poznámkou "ze zdravotních důvodů". 14. Komisionální zkoušky Komisionální zkoušky se konají v těchto případech: při přezkoušení žáka, má-li zástupce pochybnosti o správnosti celkové klasifikace při zkoušení žáka, kterého nebo možno klasifikovat v řádném termínu na konci prvního nebo druhého pololetí při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo území České republiky při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy při opravných zkouškách při přezkoušení dětí českých občanů při jejichž vzdělávání v zahraničí nebylo postupováno podle platných předpisů při přezkoušení, nařídil-li je školní inspektor nebo ředitel školy 22
Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla učitel vyučující danému předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů; o komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Ředitel posoudí ,zda bude do komise jmenován vyučující, o jehož klasifikaci má zákonný zástupce pochybnosti. V tomto případě žák koná ústní zkoušku, v předmětech český jazyk, cizí jazyk a matematika i písemnou zkoušku. Ředitel školy nebo školní inspektor může nařídit okamžité komisionální přezkoušení žáka, zjistí-li, že učitel porušil ustanovení o klasifikaci. Přezkoušení se provede nejpozději do tří dnů.
15. Klasifikace ve vyučovacích předmětech Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev a práce je esteticky působivá a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o vyučovací předmět, na předmět je připraven včetně pomůcek. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Jeho projev a práce jsou méně působivé, dopouští se chyb. Spolupracuje s učitelem na odstranění chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají častější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Má menší zájem o vyučovací předmět. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Úkoly řeší s častými chybami. Své neúplné vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje malou snahu a zájem o vyučovací předmět. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný. Osvojené vědomosti a dovednosti nedovede nebo nechce aplikovat. Projevuje minimální zájem o vyučovací předmět. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech pasivní. V předmětu nepracuje ani pod vedením učitele. Jeho projev je chybný. Neprojevuje zájem o vyučovací předmět.
23
a) Klasifikace ve vyučovaných předmětech s převahou výchovného zaměření. Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí:
kvalita výsledků dle osobních předpokladů osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa vztah žáka k vyučovacímu předmětu a k dané problematice, spolehlivost přípravy včetně pomůcek b) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost kvalita výsledků činností, osvojení požadovaných výstupů a kompetencí vztah k předmětu, příprava včetně pomůcek, DÚ
16.Hodnocení cizinců Hodnocení a klasifikace žáků základní školy nebo střední školy - občanů Slovenské republiky – z předmětu český jazyk a literatura se řídí ustanovením č\.2 Dohody mezi vládou ČR a vládou SR o spolupráci v oblasti vzdělávání ze dne 29.října 1992, které stanoví: "Žák základní nebo střední školy má právo při výchově a vzdělávání používat český jazyk nebo slovenský jazyk mimo vyučovacích předmětů český jazyk a literatura a slovenský jazyk a literatura. Z těchto předmětů se nedostatečné vědomosti žáka základní nebo střední školy v průběhu prvních tří let docházky do některé z uvedených škol od povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu považují za důvody, pro které nemusí být žák klasifikován." Při hodnocení ostatních cizinců v základní škole nebo střední škole nebo vyšší odborné škole z předmětu český jazyk a literatura se závažné nedostatky v osvojených vědomostech z tohoto předmětu považují za objektivní příčinu, pro kterou žák nemusí být na konci prvního pololetí prvního školního roku ve škole v České republice z tohoto předmětu klasifikován. Na konci druhého pololetí, případně v náhradním termínu, který určí ředitel školy podle vyhlášky MŠMT ČR č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, je žák - cizinec z předmětu český jazyk a literatura klasifikován s přihlédnutím k jeho jazykovému handicapu a k jeho vzdělávacím výsledkům v ostatních předmětech. Nemůže-li být žák z výše uvedené objektivní příčiny klasifikován, opakuje ročník.
24
17.Vysvědčení Vysvědčení vyplní třídní učitel na předepsaném tiskopise nebo si ho vytiskne v evidenčním programu. Na vysvědčení se uvádí klasifikace chování žáka, celková klasifikace z povinných předmětů nebo povinně volitelných předmětů (dále jen "povinných předmětů") a z nepovinných předmětů, které žák navštěvoval, hodnotí se práce v zájmových útvarech organizovaných školou a celkový prospěch (hodnocení). V 1.- 4. ročníku se klasifikační stupeň vyjadřuje číslicí, v 5. - 9.ročníku se vyjadřuje slovně. Celkový prospěch (hodnocení) se vyjadřuje slovně. Vydávání druhopisu školních vysvědčení se řídí zvláštními předpisy.
18. Novinka Protože náš školní ŠVP nese název ,,Úspěch patří všem“, každý žák má přiděleného tzv.,,Žolíka“,kterým si může opravit známku,kterou byl klasifikován při ústním zkoušení či testu (vyjma kontrolních prací).
19. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (1) Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na všech stupních vzdělávání. (2) Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků zejména ve věku plnění povinné školní docházky je třeba zvýraznit motivační složku hodnocení, hodnotit jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. (3) Při klasifikaci žáků ve věku plnění povinné školní docházky se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení . (4) Doporučuje se sdělit vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. a. V předmětech s převahou naukového zaměření Stupeň 1 (výborný) - ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky - myšlení pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně - je schopen samostatně studovat vhodné texty - pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné - je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů - vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně - umí a používá kompenzační pomůcky - pracuje spolehlivě s upraveným textem – po zadání práce pracuje samostatně 25
Stupeň 2 (chvalitebný) - v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky - myslí logicky správně - je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty - pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné - je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů - vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně - umí a dovede použít kompenzační pomůcky - pracuje spolehlivě s upraveným textem - po zadání práce učitelem pracuje s jistotou Stupeň 3 (dobrý) - má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků - myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby - je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele - pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné - je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele - vyjadřuje se obtížně a nepřesně - dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele - pracuje spolehlivě s upraveným textem - nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat Stupeň 4 (dostatečný) - má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků - v myšlení se vyskytují závažné chyby - je nesamostatný v práci s vhodnými texty - práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné - málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů - jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti - kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami - má velké obtíže při práci s upraveným textem - závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit Stupeň 5 (nedostatečný) - požadované poznatky si neosvojil - samostatnost v myšlení neprojevuje - je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele - žák nepracuje pro tým - správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen - jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti - kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele - s upraveným textem nedovede pracovat - chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele
26
b. V předmětech s převahou výchovného působení Stupeň 1 (výborný) - v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost - pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí - jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný - osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě Stupeň 2 (chvalitebný) - v činnostech aktivní, převážně samostatný - úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady - projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky - osvojené dovednosti , vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost Stupeň 3 (dobrý) - v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní - nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu - jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb - jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele - nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost Stupeň 4 (dostatečný) - v činnostech je málo tvořivý, často pasivní - rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé - úkoly řeší s častými chybami - dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele - projevuje velmi malý zájem a snahu Stupeň 5 (nedostatečný) - v činnostech je skoro vždy pasivní - rozvoj schopností je neuspokojivý - jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu - minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat - neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje
c.
Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy), i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících.
27
V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky…), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň … Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách. Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. Pohybově nadaní žáci jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu. Velmi často se stává, že tito žáci mají výkyvy v chování. Je nutné toto chování usměrňovat s pedagogickým optimismem a taktně, avšak důsledně. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku. 20. Sebehodnocení
Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Žák je veden k tomu, aby dokázal objektivně popsat co se mu daří, co mu ještě nejde a jak bude pokračovat dál.Oba názory jsou průběžně konfrontovány, žáci si zkouší některé práce i sami opravovat. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období 21. Slovní hodnocení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka , které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
28
Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Stejný postup je zachován i pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace a naopak Prospěch 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný
ovládá bezpečně ovládá v podstatě ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá
Úroveň myšlení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost v myšlení nesamostatné myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
výstižné a poměrně přesné celkem výstižné myšlenky vyjadřuje ne dost přesně myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný užívá vědomostí a dovedností spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby 4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
29
Píle a zájem o učení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný Chování 1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 - neuspokojivé
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
30
