Základní škola Mikulov, Valtická 3, okres Břeclav ŠKOLNÍ ŘÁD Č.j.: 05291007/ŘŠ
Účinnost od: 24.6.2009
Spisový znak:
Skartační znak:
Změny: 1.10.2013
Obsah: I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI.
Úvodní vymezení Práva a povinnosti žáků Práva a povinnosti rodičů Práva a povinnosti zaměstnanců školy Práva a povinnosti pedagogických zaměstnanců školy Práva a povinnosti třídních učitelů Provoz školy (vnitřní režim) Bezpečnost, prevence Zacházení s majetkem školy Hodnocení výsledků žáka Řád školní družiny
Přílohy: 1. Kázeňský řád 2. Omlouvání a uvolňování žáka 3. Žádost o uvolnění žáka Přijala:
Pedagogická rada, 22.6.2009 Školská rada 23.6.2009 (změny 1.10.2013)
Mgr. Rostislav Souchop statutární orgán Mgr. Dagmar Němcová předsedkyně Školské rady
Úvodní vymezení Škola poskytuje vzdělání, zajišťuje rozumovou výchovu ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami humanity a demokracie, poskytuje mravní, etickou a estetickou výchovu žáků. Základní škola připravuje žáky na další vzdělávání a uplatnění v praxi. Žádné ustanovení školního řádu nesmí být v rozporu se Zřizovací listinou, zákonem 561/2004 Sb., vyhláškou MŠMT 48/2005 o základní škole, Listinou základních práv a svobod a dalšími ustanoveními vymezujícími základní práva a povinnosti osob, ke kterým se vztahuje. Není-li uvedeno jinak, řídí se každý účastník školního života obecně platnými společenskými normami a zvyklostmi. Některá ustanovení mohou být upravena nebo doplněna pravidly třídy.
Práva a povinnosti žáků Žák má právo na svobodu projevu. Má možnost aktivně ovlivňovat výuku, organizaci i provoz školy a spolupodílet se na školním životě prostřednictvím žákovské samosprávy, žákovského parlamentu, zákonných zástupců i osobního jednání v rámci pravidel slušného chování. Každý žák má právo svobodně, slušnou formou vyjadřovat své názory. Má právo na informace, na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. Nesmí být vystaven svévolnému zasahování do jeho soukromého života, rodiny, domova, oficiální soukromé korespondence. Žák má právo být chráněn před jakýmkoli tělesným i duševním násilím, zneužíváním, urážením a zanedbáváním. Má právo na volný čas, přiměřený odpočinek, účast při hře či oddechové umělecké a sportovní činnosti úměrné jeho věku. Žák je povinen chránit své zdraví a zdraví spolužáků. Žák odpovídá za své chování ve škole i mimo ni. Školu musí náležitým chováním reprezentovat i na veřejnosti. Žák respektuje školní řád, upozornění všech pracovníků školy, vykonává služby, kterými je pověřen. Dodržuje základní bezpečnostní opatření – chová se ohleduplně ke svým spolužákům, neruší je svým projevem, neběhá po chodbách, neotevírá okna bez pokynů učitele (kromě větrací polohy), nemanipuluje s elektrickými spotřebiči a zdroji elektrického napětí, nemanipuluje s otevřeným ohněm, ani ostrými předměty bez vědomí učitele. Žádným způsobem nezasahuje do zapojení a instalace počítačů a dalšího ICT zařízení.Oděv a účes má vždy přizpůsobený tak, aby nepředstavoval pro žáka při dané činnosti zvýšené nebezpečí úrazu, při pochybnostech se řídí pokyny vyučujícího. Je přísně zakázáno donášet do školy jakékoli zbraně, nože (vyjma případů, kdy se tak děje podle pokynu učitele), výbušniny, zábavní pyrotechniku, vysoce hořlavé či jedovaté látky, apod. Žák dodržuje základní hygienická opatření – provádí pravidelnou osobní hygienu, chodí čistý, upravený, oděv není vyzývavý či jinak nepatřičný (provokativní nebo vulgární nápisy, apod.). Pracovní místo má upravené, učebnice a učební pomůcky udržuje v čistotě. V případě, že to umožňuje daná činnost, neomezuje škola žáka při dodržování pitného režimu. Nevystupuje-li chování žáka z přijatelných mezí, neomezuje-li okolí a nevyrušuje-li ostatní žáky při práci, není žák omezován ve svých zdravotních a hygienických potřebách. Žák může během hodiny odejít na toaletu, po požádání a s se svolením vyučujícího. (Odchází vždy jen jeden žák a to po nezbytně nutnou dobu). V případě zneužívání tohoto ustanovení či ustanovení o pitném režimu požádá třídní učitel rodiče o konzultaci, příp. projedná úpravu tohoto pravidla v třídním kolektivu a zanese změnu do pravidel třídy. Ve škole, při akcích pořádaných školou, v areálu školy, ale i v celé obci Mikulov je žákům školy zakázáno kouření, pití alkoholu, používání a distribuce dalších návykových látek. Porušení tohoto ustanovení bude posuzováno jako velmi závažné porušení školního řádu, případně – dle charakteru a situace – postoupeno přestupkové komisi MÚ Mikulov, oddělení Péče o dítě nebo Policii ČR. Žák se chová ekologicky a svým jednáním nezatěžuje prostředí, ve kterém žije. Třídí odpad (využívá k tomu školní nádoby na plast a papír a venkovní kontejnery na tříděný papír) chová se ohleduplně ke svému okolí, neničí porosty, netrápí jakékoli živočichy, apod. Netříděný odpad vyhazuje výhradně do nádob k tomu určených (koše, popelnice). Žák se tímto ustanovením řídí i v případě, jestliže si odnáší ze školní jídelny jakékoli potraviny v obalu, slupce, apod. I v tomto případě respektuje zákaz odhazování těchto odpadků jinam, něž do vyhrazených nádob. Po skončení vyučování neopustí své pracovní místo, aniž by si zkontroloval, zda zůstalo čisté, bez stop jeho práce a bez jakýchkoli odpadků. V opačném případě uvede místo do původního stavu. Žák šetří vodou, elektrickou energií a spotřebním materiálem. Přináší-li si žák do školy mobilní telefon, vypíná jej zásadně před začátkem vyučovací hodiny a ukládá jej do tašky. Používání mobilních telefonů žáky je ve vyučovacích hodinách zakázáno. Při porušení tohoto nařízení vyučující telefon odebere, na žádost žáka vyjme a vrátí SIM kartu, a žák si vyzvedne telefon po skončení vyučování. Při opakovaném prohřešku upozorní učitel rodiče a požádá je o spolupráci. Hračky, elektronické ruční hry, MP 3, discmany, případně další obdobná zařízení, která svým provozem neruší ostatní žáky, jsou ve škole o přestávce povoleny. (Pozn.: Tyto věci nespadají do běžné výbavy žáka, nejsou tedy pojištěné a škola za ně neručí.) Žák je povinen po ukončení oběda bez zbytečných odkladů opustit školu. Pokud tak žák neučiní, porušuje tím ustanovení školního řádu a bude mu uděleno kázeňské opatření dle kázeňského řádu. Postup při řešení výchovných problémů upravuje kázeňský řád (příloha č.1)
Práva a povinnosti rodičů Zákonný zástupce (dále jen rodič) má právo být o svém dítěti v plné míře a včas informován. Další práva na informaci vyplývají ze zákona č. 106/1999 Sb. . Základním prostředkem, který slouží k předávání informací o prospěchu a chování dítěte a celkovém životu školy, jsou třídní schůzky. Další informace jsou poskytovány prostřednictvím osobního jednání, po předchozí domluvě mezi rodičem a pedagogickým pracovníkem, školní dokumentace, webových stránek školy, žákovských knížek, notýsků, apod. Rodič musí být včas informován o výrazně zhoršeném prospěch dítěte, tzn. zhoršení o dva stupně a více, stejně jako o neuspokojivém chování dítěte. O napomenutí, důtce či sníženém stupni z chování je rodič informován prokazatelným způsobem. Při závažnějším či opakovaném prohřešku vyzve škola rodiče ke spolupráci při řešení jednotlivých problémů a snaží se s nimi společně hledat vhodná opatření, jež by vedla k dodržování školního řádu. Za tímto účelem zve rodiče na osobní jednání, případně výchovné komise. V odůvodněných případech požádá o účast i zástupce dalších institucí a specializovaných zařízení. Z osobních jednání pořizuje vždy zástupce školy (při výchovných komisích výchovný poradce) zápis z jednání, jehož součástí je doporučení školy, požadavek školy vůči rodičům, vyjádření rodičů, závazný termín, v kterém má být požadavek naplněn, a podpisy zúčastněných stran. Rodič má právo požadovat od školy jakékoli informace v tom smyslu, v jakém toto právo upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Rodič má právo vyžadovat pro své dítě rovné podmínky ve vzdělávání, bezpečné a podnětné prostředí, klid a hygienicky nezávadné podmínky pro práci. Rodiči je umožněno po domluvě s vyučujícím zúčastnit se vyučovací hodiny, příp. v ní aktivně asistovat. Rodič je povinen řídit se příslušnými ustanoveními směrnice č. 17, řešící pravidla uvolňování a omlouvání žáků (příloha č.2). Součástí této směrnice je způsob omlouvání nepřítomnosti žáka, uvolňování žáka při mimoškolní akci, postup při neomluvené nepřítomnosti žáka, aj. Pokud přichází žák do školy v doprovodu zákonných zástupců, doprovází ho pouze k vnitřním dvoukřídlým dveřím. Pouze zákonní zástupci žáků první třídy mohou po dobu jednoho měsíce od začátku školního roku, tj. do 30. září, doprovodit žáka do třídy. Tento postup platí i při odchodu žáků ze školy. Práva a povinnosti zaměstnanců školy Práva a povinnosti zaměstnanců školy upravuje zákoník práce, zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, vyhláška MŠMT č. 48/2005 o základní škole, organizační řád školy, pracovní řád zaměstnanců ve školství, etický kodex školy, náplně práce dle zařazení, vnitřní směrnice školy, krizový plán a další související předpisy. Práva a povinnosti pedagogických zaměstnanců školy Podstatou působení pedagogického zaměstnance je vlastní práce s dětmi. Pedagogický zaměstnanec má právo na vlídné zacházení, vytvoření vhodných podmínek k práci, zajištění těch základních služeb, které jsou nezbytné pro kvalitní práci. Má právo na přímé a slušné jednání ze strany zaměstnavatele, informační zdroje nutné pro svou práci, odpovídající provozní podmínky a technické zabezpečení odpovídající odborným a didaktickým potřebám učitele. Pedagogický zaměstnanec je povinen vystupovat vůči dítěti vždy v jeho zájmu a jeho zájmy hájit. Dále je povinen vystupovat v jednání s rodiči kultivovaně, v rámci profesních možností a jednat bez osobních pohnutek. Při jednání s rodiči vychází z předpokladu, že společenské role, kterou rodič a učitel zaujímají, nejsou totožné a zároveň má vždy na vědomí, že při nedobrém vztahu rodičů a školy bude další působení učitele na žáka velmi neefektivní. Pracovní dobou se rozumí doba přímé výchovně vzdělávací práce (vlastní výuka) a doba nepřímé výchovně vzdělávací práce (práce související s vyučovací a výchovnou činností). Pedagogický zaměstnanec nemusí být po celou pracovní dobu na pracovišti, ovšem v dopoledních hodinách je od něj přítomnost vyžadována z důvodů možného zástupu. Zástupkyně ředitele je oprávněna domluvit se v jednotlivých případech s vyučujícím na základě jeho žádosti na jiném režimu.
Pedagogický zaměstnance je ve škole přítomný v době své výuky, dozorů a dalších souvisejících prací, zejména při schůzích metodických orgánů, poradách svolaných ředitelem školy a informačních třídních schůzkách s rodiči. Dále je učitel na pracovišti přítomný podle pokynů zástupkyně nebo ředitele. Pracemi souvisejícími s vyučovací a výchovnou činností se rozumí osobní příprava na vyučování a výchovnou činnost, příprava učebních pomůcek a přístrojů didaktické techniky, příprava materiálů k vyučování, vedení předepsané dokumentace, oprava písemných a grafických prací žáků, dozor nad žáky, jednání s rodiči a dalšími pedagogickými pracovníky, porady, studium a samostudium, společné semináře, práce na tvorbě školních dokumentů, projektů, apod. Dny dovolené a samostudia určuje ředitel školy včasným zveřejněním plánu dovolených a samostudia pro daný rok. Pedagogický zaměstnanec (dále jen učitel) přichází do školy nejpozději 15 minut před zahájením vyučování. Zapíše svůj příchod do knihy ve sborovně a seznámí se s pokyny na nástěnkách, s přehledem suplování . Učitel přichází do hodiny včas, se zvoněním. Učitel první vyučovací hodiny přinese do třídy třídní knihu. Na začátku každé vyučovací hodiny zapíše obsah probíraného učiva a nepřítomné žáky do třídní knihy a případná drobná porušení školního řádu do třídního sešitu. Učitel poslední vyučovací hodiny odnáší třídní knihu do sborovny. Vyučující poslední hodiny dohlédne na pořádek v učebně, zavření oken, odstranění závad. Závady, které vyžadují odbornější zásah zapíše do Knihy závad. Žáky odvede do šatny, družinové děti předá osobně příslušné vychovatelce ŠD. Učitel dodržuje předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy. Při úrazu poskytne žákovi nebo jiné osobě první pomoc. Hlavním úkolem dozorujících je zajistit bezpečnost žáků. Rozvrh dozorů na 2. stupni určuje odpovědnost pracovníka v daném čase za daný úsek, není tedy nutně vyžadována přítomnost učitele na místě. Pokud nemůže vyučující převzít v daném okamžiku tuto odpovědnost, je povinen takovou skutečnost včas nahlásit příslušnému zástupci ředitele. Každý úraz žáka zapisuje příslušný učitel do knihy úrazů. Při následné absenci, na žádost zákonného zástupce či pokud je pravděpodobné, že žákovi bude poskytnuta náhrada za bolest, sepisuje učitel na předepsaném formuláři protokol a bez prodlení ho předává řediteli školy. Všichni pracovníci dbají na zavírání vstupních dveří školy. Do žákovských knížek zapisuje učitel známky, pochvaly a poznámky osobně a se zkratkou svého podpisu. Pokud si zapisují žáci sami jiná sdělení pro rodiče, zodpovídá učitel i za správnost textu. Vyučující pravidelně informuje rodiče o prospěchu žáka, sděluje mu všechny závažné známky zápisem do žákovské knížky. Informuje ho o každém mimořádném zhoršení prospěchu či chování žáka. Učitel oznamuje zástupkyni ředitele s dostatečným předstihem záměr zúčastnit se s žáky výchovně vzdělávací akce mimo školu. Učitelé zorganizují maximálně 4 akce pro jednu třídu za pololetí, přičemž na 2. stupni může třídní učitel příslušné třídy s udáním důvodu takovou akci vetovat. V případě jakékoli avizované organizační úpravy, jejíž důsledkem je zastupování učitele jiným učitelem, poskytne nepřítomný učitel svou přípravu a související materiál pro suplovanou hodinu. Organizační a administrativní záležitosti stejně jako návštěvy rodičů si vyučující vyřizují v době mimo vyučování. V případě onemocnění je učitel povinen oznámit svou nepřítomnost zástupkyni co nejdříve. Pokud mu to umožňuje zdravotní stav, zveřejní své přípravy na hodinu na místě obvyklém. Opakující se či výraznější kázeňské problémy žáků řeší učitel včas, s třídním učitelem a výchovným poradcem. Postupuje podle interního předpisu školy (směrnice č.1). Je nepřípustné, aby učitel posílal žáka v době výuky za dveře nebo mimo budovu k vyřizování soukromých i služebních záležitostí učitele nebo jej pouštěl samotného bez písemné žádosti rodičů k lékaři. V případě kázeňských problémů při hodině je krajním, ale možným řešením předání žáka jinému pedagogickému pracovníkovi školy, zástupkyni, řediteli, apod. Je nepřípustné nechávat žáky ve škole po vyučování, bez vědomí a souhlasu zákonného zástupce. Učitel předává zástupci ředitele k určenému datu daného měsíce přehled přesčasů a suplovaných hodin a v určeném období přehled osobních aktivit.
Práva a povinnosti třídních učitelů Základní osnovou výchovného působení na žáka je každodenní a dlouhodobá poctivá práce třídního učitele. Práce třídního učitele je považována za vysoce zodpovědnou a naprosto podstatnou pro formování návyků a postojů, rozvoj komunikačních dovedností, pěstování zdravého přístupu k práci, spolupráci a vzdělávání, pro úspěšné a efektivní absolvování školní docházky. Třídní učitel má právo na zajištění vhodných podmínek pro svou náročnou práci a na tzv. zvláštní příplatek za třídnictví. Třídní učitel věnuje pozornost zdravotnímu stavu žáka, vlivu rodinného prostředí, prospěchu a chování žáka. O závažných skutečnostech informuje ostatní vyučující. Podle potřeby včas zve rodiče do školy, informuje je o problémech žáka a hledá spolu s rodiči další možný postup. Úzce spolupracuje s výchovnou poradkyní, vedením školy a s ostatními vyučujícími své třídy. Třídní učitel ustanoví žákovskou samosprávu a předsedu (nejlépe na základě hlasování celé třídy), který reprezentuje třídu v žákovském parlamentu. Funkce žákovské samosprávy ustanoví tak, aby pokrývaly veškeré běžné provozní potřeby života ve třídě (u dělených tříd zvolí zástupce z obou skupin). Žákovská samospráva pomáhá třídnímu učiteli řešit některé problémy společenského soužití v kolektivu a zajišťuje takové organizační záležitosti, jako např.: péči o vzhled přidělené třídy, pomoc s přenášením třídní knihy, zalévání květin, mazání tabule, apod. Dále je třídní učitel zodpovědný za vytvoření pravidel třídy, která nepřesahují rámec vymezený tímto školním řádem, a která upravují a doplňují jak ustanovení školního řádu, tak jiné oblasti a problémy, s kterými se třída potýká. Třídní učitel je také zodpovědný za včasné předávání příslušných informací z porad, týdenního plánu apod., svým žákům. Přebírá odpovědnost za realizaci programu prevence sociálně patologických jevů ve své třídě. Zodpovídá, za probrání učiva o chování žáka v mimořádných situacích, za poučení o bezpečném chování v době prázdnin, připomíná významná výročí a památné dny – minimálně následující data: 8. květen, 28. září, 28. říjen a 17. listopad. Třídní učitel má přehled o své třídě a vztazích, které v ní vznikají. Pracuje se třídou preventivně, snaží se udržovat ve třídě sociálně zdravé prostředí, rozvíjí demokratický princip, podporuje spolupráci, vhodné podněty ze strany žáků. Vyhledává a realizuje dle možností setkávání kolektivu i v jiné sociální situaci a v jiném, než školním prostředí (výlety, exkurze, školy v přírodě). Dohlíží na stav učebny, dbá o její estetický vzhled, je zodpovědný za vytvoření podnětného prostředí ve své třídě. Vede žáky k péči o zařízení školy a školní pomůcky. Soustavně kontroluje docházku žáků (řídí se při tom směrnicí č. 17) a bez odkladu přijímá opatření proti pozdním příchodům a absencím. Třídní učitel může z rodinných důvodů uvolnit žáka ze školy pouze na jeden den, žádosti o uvolnění na dva a více dní předkládá řediteli školy. Třídní učitel svolává podle potřeby třídnickou hodinu, minimálně však 1x za měsíc. Třídní učitel odpovídá za správné vedení předepsané dokumentace. O napomenutí a důtce třídního učitele rozhoduje výhradně třídní učitel. Toto opatření sděluje prokazatelným způsobem a bez odkladu provede zápis do katalogového listu. Třídní učitel je zodpovědný za hodnocení chování a toho, jak žák v daném měsíci plnil své povinnosti. Zprávu (případně pochvalu) sděluje rodičům prostřednictvím zápisu v žákovské knize v první dekádě každého měsíce. Třídnické záležitosti řeší třídní učitel v třídnické hodině, výjimečně a v odůvodněných případech i ve svých hodinách.
Provoz školy (vnitřní režim) Kázeň ve škole musí být zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností dítěte. Vyučování začíná ráno v 8:00 hod, odpolední blok ve 14:00 hod. Do šaten žáci přicházejí včas, snímají pokrývku hlavy. Vchod do budovy je otevřen od 7:40 a zavírá se v 8:00. Pořádek a dozor při příchodu žáků do školy před ranním vyučováním vykonává u hlavního vchodu školník. Řádný odchod z budovy a úklid učebny zajišťuje vyučující poslední vyučovací hodiny. V době před odpolední výukou je za příslušné žáky odpovědný učitel dle rozvrhu. Škola nepřebírá odpovědnost za věci, které nejsou součástí běžné výbavy žáka. Pro případ odcizení zajištěných věcí běžné potřeby žáka je škola pojištěna, na ostatní předměty se pojištění nevztahuje. Cennější věci a peníze žáci do školy nenosí a už vůbec neodkládají v šatně. V nutném případě (např.: úhrada lyžařského kurzu) požádají třídního učitele, příp. ekonomku školy o úschovu. Do šaten a skříněk není dovoleno ukládat objemné věci, na které tyto prostory nejsou zařízeny Kola je možné ukládat do stojanů na školním dvoře řádně uzamknutá. Ze šaten odchází žák do třídy přezutý výhradně do tzv. domácí obuvi (venkovní a sportovní obuv není povolena). Pokud v učebně v první hodině vyučuje učitel, který učebnu spravuje a má od ní vlastní klíč, vyčká žák, až učebnu učitel sám zpřístupní. Jinak žák(služba) požádá o zapůjčení klíče v kanceláři ZŘŠ. Žák se řádně připraví na vyučování, tzn. připraví si na lavici učební pomůcky, učebnici, žákovskou knížku a psací potřeby, nestanovil-li vyučující jinak. Zapomene-li si žák domácí úkol nebo cokoli jiného, omluví se vyučujícímu na začátku hodiny. Přehled vyučovacích hodin, přestávek a zvonění: 1.stupeň 1. hodina přestávka 2. hodina přestávka 3. hodina přestávka 4. hodina přestávka 5. hodina přestávka 6. hodina přestávka 7. hodina
8:00 – 8:45 8:45 – 9:00 (svačina) 9:00 – 9:45 9:45 – 10:05 10:05 – 10:50 10:50 – 11:0 11:00 – 11:45 11:45 – 11:55 11:55 – 12:40 12:40 – 12:45 12:45 – 13:30 13:30 – 14:00 14:00– 14:45
2.stupeň 1. hodina přestávka 2. hodina přestávka 3. hodina přestávka 4. hodina přestávka 5. hodina přestávka 6. hodina přestávka 7.hodina přestávka 8. hodina
8: 00 – 8:45 8:45 - 9:00 (svačina) 9:00 – 9:45 9:45 – 10:05 10:05 – 10:50 10:50 – 11:00 11:00 – 11:45 11:45 – 11:55 11:55 – 12:40 12:40 – 12:45 12:45 – 13:30 13:30 – 14:00 14:00 – 14:45 14:45 – 14:55 14:55 – 15:40
V hodinách se žák chová klidně a ukázněně, sleduje výklad, aktivně se zapojuje do práce, spolupracuje podle pokynů učitele. Chce-li mluvit, hlásí se a čeká, až bude vyzván. Žvýkání, cucání cukrovinek, pojídání potravin, říhání, vykřikování a jiné další formy vyrušování a způsoby chování, které se neslučují s dobrými mravy, jsou nepřípustné. Tyto projevy budou proto hodnoceny jako porušení školního řádu.
Na začátku či v průběhu hodiny zdraví žák při vstupu učitele (nebo jiné dospělé osoby) do třídy povstáním. Nenastoupí-li vyučující do 5 minut po začátku vyučovací hodiny, uvědomí předseda třídy (jeho zástupce) o této skutečnosti vedení školy. Při vyučování sedí žáci podle zasedacího pořádku, který si určí vyučující v daném předmětu. Žák oslovuje pedagogy "paní učitelko, pane učiteli, pane řediteli“ apod. V rozhovoru učitelům netyká a neoslovuje je jménem. Za nepříznivého počasí pobývají žáci o velké přestávce (tj. 9:45 až 10:05 hodin) uvnitř budovy, v případě příznivého počasí tráví žáci velkou přestávku pod dohledem na školním hřišti. O přestávkách mohou žáci opouštět svoji třídu, avšak nechodí do cizích tříd a svoje jednání přizpůsobují tak, aby na začátku následující hodiny byli opět na svém místě a měli připravené veškeré potřebné věci pro výuku. Chtějí-li využít nabídku nápojového automatu, pak jen v tom případě, že budou včas přítomni ve své třídě na začátku nové hodiny. Po skončení poslední vyučovací hodiny, splnění svých povinností a po řádném uvedení učebny do původního stavu vč. zvednutí židlí na lavice opouštějí žáci spořádaně a klidně učebnu a odcházejí pod vedením vyučujícího do své šatny. Třída, která poruší zásadu klidného odchodu, se vrátí zpět do třídy a odejde ještě jednou za doprovodu příslušného učitele. Se všemi pracovníky školy jedná žák slušně. K ostatním žákům se chová ohleduplně. Jedná s nimi přátelsky, bez rozdílů, ať jsou jakékoliv rasy nebo náboženského vyznání. Žák se vždy chová tak, aby nepoškodil pověst svoji, své rodiny ani školy. Žák je povinen upozornit kteréhokoli pedagogického pracovníka školy na jakýkoli náznak šikanování, násilí, brutality či jiného projevu asociálního chování ve svém okolí. Bezpečnost, prevence Za bezpečnost žáků během jejich pobytu ve škole, ale i mimo školu při zaměstnání organizovaném školou, zodpovídá příslušný pedagogický pracovník. Odpovědnost začíná vstupem žáků do šaten v 7:40 hod a končí buď předáním dětí do péče jiného pracovníka (vychovatelky ŠD) nebo odchodem žáků ze školy. Po skončení vyučování nebo stravování není žákům dovoleno zdržovat se ve vlastní budově školy, tj.v prostoru šaten, chodeb k učebnám a v učebnách. Kdo umožní žákovi další pobyt v budově, přejímá též odpovědnost za jeho bezpečnost a chování. Za žáky, kteří zůstávají na školním dvoře nebo v areálu školy i po skončení vyučování, nenese škola zodpovědnost. Všichni pracovníci i žáci školy jsou povinni dodržovat předpisy o protipožární ochraně a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kouření je v prostorách školy zakázáno. Rozmístění stálých lékárniček: a) sborovna b) kabinet TV c) chemická laboratoř d) školní dílna Každý úraz vyučující řádně ošetří, zajistí odborné lékař. ošetření, případně poskytne první pomoc a zavolá záchrannou službu. Následně bez prodlení informuje o dané skutečnosti rodiče. Vyžaduje-li to situace, vyzvedne si na základě výzvy si rodič své dítě osobně. Žák v žádném případě nebude uvolněn bez doprovodu rodiče, či jím pověřené dospělé osoby. Během vyučování není žákům dovoleno opustit z vlastního rozhodnutí školní budovu, při pobytu venku o velké přestávce nemají žáci dovoleno opouštět areál školy. Žák je uvolňován z výuky na základě písemné žádosti rodičů a podle směrnice č. 17 (příloha). Během dne je žák uvolněn následujícím způsobem: Na prvním stupni na základě písemné žádosti a předán zákonnému zástupci osobně. Na druhém stupni odchází na základě zákonným zástupcem podepsané a předané žádosti Žáci mají vždy na paměti možnost úrazu, který mohou způsobit sami sobě, nebo druhým osobám nedodržováním pravidel bezpečnosti a řádu školy. Žáci jsou povinni dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární opatření. Z bezpečnostních důvodů se nesmějí naklánět z oken, opírat o zábradlí, stoupat na trubky rozvodů
ústředního topení či běhat v prostoru školy. Ze stejných důvodů není povoleno používat skateboard, kolo nebo koloběžku v budově a dále také v areálu školy během velké přestávky. Při exkurzích, výletech a jiných činnostech pořádaných školou dodržují pokyny pedagogického dozoru, dopravní předpisy a pravidla pro přepravu cestujících. Před vyučováním, po jeho skončení nebo po obědě mohou žáci pobývat ve školním areálu a využívat sportovní plochy a zařízení, avšak pod podmínkou, že nenarušují nadměrnou hlučností vyučování ve třídách a chovají se ohleduplně ke školnímu majetku. Škola za ně v tomto čase neodpovídá. Za chování dětí ve volném čase odpovídají zákonní zástupci žáka. Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, je povinen ihned ztrátu oznámit vyučujícímu, o přestávce dozorujícímu učiteli nebo třídnímu učiteli. Obdobně je žák povinen ihned ohlásit každé zranění, k němuž dojde na území školy v době vyučování. Škola má vypracovaný program prevence sociálně-patologických jevů, který je závazný pro všechny třídní učitele, a za který odpovídá koordinátor prevence soc.-pat. jevů. Dále je primární prevence realizována formou projektů ve spolupráci s externími odborníky. Preventista předává každoročně zprávu o realizaci programu prim. prevence v daném školním roce řediteli školy. Test na intoxikaci žáka provádí škola na základě souhlasu zákonného zástupce. Zacházení s majetkem školy Poškozování školního majetku (grafitti, ničení nábytku, učebnic a uč. pomůcek, osobních věcí jiných osob, zařízení toalet, sportovního zařízení, okrasných keřů apod.) je nepřijatelné. V takových případech bude vyzván rodič žáka k jednání o náhradě škody. Krádeže, poškozování majetku žáků i školy, úmyslné plýtvání energiemi a spotřebními materiály a jiné majetkové přestupky jsou považovány za závažné porušení školního řádu. Žák je povinen na jakýkoliv náznak vandalství, či jiného projevu asociálního chování ve svém okolí upozornit kteréhokoliv pedagogického pracovníka školy. Hodnocení výsledků žáka Při hodnocení kázně žáka se učitel řídí školním řádem, kázeňským řádem, pravidly třídy a dalšími souvisejícími předpisy. Úzce spolupracuje s dalšími učiteli, výchovným poradcem, vedením školy, rodiči, příp. s jinými orgány a institucemi. Zásady pro hodnocení žáka jsou shodná ve škole i na akcích pořádaných školou. Jednotlivá porušení pečlivě zaznamenává do třídního sešitu. Třídní učitel je zodpovědný za včasné podání zprávy rodičům a odpovídající vyhodnocení situace, v které se žák nachází. Rozhoduje-li pedagogická rada o postihu žáka, účastní se hlasování učitelé daného stupně školy. V odůvodněných případech může ředitel rozhodnout o hlasování učitelů obou stupňů. Pochvalu za celé pololetí uděluje učitel do žákovské knížky a do katalogového listu. Na vysvědčení se zapisuje pochvala pouze výjimečně, a to za mimořádné a společensky významné činy. Prospěch žáka představuje v daném oboru souhrn návyků, dovedností, znalostí, přístupu k předmětu, úroveň domácí přípravy, plnění svých povinností, organizaci vlastní práce, kvalitu výstupů z učiva, úroveň projektů, testů, zápisů z učiva, apod. K hodnocení tedy přistupuje učitel komplexně. Žák přichází na výuku připravený, vybavený učebními pomůckami, učebnicemi, psacími a dalšími potřebami podle pokynu vyučujícího. Není-li dostatečně připraven k výuce, není schopen kvalitně pracovat a nemůže být dobře ohodnocen. Žák přináší vypracované domácí úkoly. Jeho sešity jsou čisté a obalené, žáci z nich nevytrhávají listy. Kriteria pro hodnocení domácích úkolů a sešitů stanovuje vyučující na začátku školního roku a seznamuje s nimi žáky, resp. rodiče. Podle těchto kritérií postupuje při hodnocení domácích úkolů a sešitů. Vyučující umožní žákům používat poznámkový sešit, který bude žák využívat podle svých potřeb a který nebude zahrnut do hodnocení sešitů. Učitel je povinen ohodnotit během čtvrtletí každého žáka alespoň dvěma známkami z ústního nebo písemného zkoušení a zapsat všechny známky do žákovské knížky. Ustanovení o minimálním počtu známek neplatí u předmětů výchovného charakteru.
Významné údaje pro hodnocení žákova prospěchu poskytují výsledky srovnávacích písemných prací z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky na konci každého školního roku a v 5. až 9. ročníku výsledky SCIO testů. Nelze-li žáka v pololetí či na konci roku hodnotit, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, za druhé pololetí nejpozději do konce září následujícího školního roku. V druhém případě pak do doby hodnocení žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Žák, který neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku (do konce srpna) v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. Záležitosti ve věci opravných zkoušek a komisionálních přezkoušení dále upravují § 22, 23 vyhl. MŠMT 48/2005 o ZŠ a § 69 zákona 561/2004. Při klasifikaci postupuje učitel podle kritérií pro jednotlivé stupně hodnocení, přičemž má na zřeteli individuální možnosti žáka a pravidlo komplexnosti při jeho hodnocení. Tato kriteria hodnocení upravuje klasifikační řád projednaný pedagogickou radou dne 20.8.2006 a dále jsou součástí evaluačních nástrojů školy v rámci vzdělávacího programu ZŠ Škola základ života . Pro svou preventivní funkci a zlepšení komunikace mezi školou a rodinou organizuje třídní učitel jednou za pololetí trojstranné setkání třídní učitel – rodič – dítě, na kterém účastníci proberou přednosti a rezervy každého žáka a dohodnou se na prioritách další společné práce. (Tento hodnotící nástroj škola zavadí v rámci svého školního vzdělávacího programu od šk. roku 2007/2008 postupně od 1.roč. Podkladem pro takové setkání je stručné slovní hodnocení žáka v jednotlivých předmětech.)
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole
2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií 3.1 Stupně hodnocení prospěchu 3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření 3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření. 3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření 3.2 Stupně hodnocení chování
4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií 5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace 6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 7.1 Komisionální zkouška 7.2 Opravná zkouška
8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období. 16. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a
neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. 19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 22. Pokud bude žák chybět 30% a více odučených hodin v daném předmětu, může být podroben po dohodě vyučujícího a ředitele Základní školy Mikulov, Valtická 3, okres Břeclav přezkoušení na konci hodnoceného období především z těch částí učiva, které bylo probíráno v době jeho absence. Známka z této zkoušky je součástí průběžného hodnocení během hodnoceného období. Přezkoušení bude probíhat za přítomnosti ředitele školy (zástupce ředitele), vyučujícího a třídního učitele. 23. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 24. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 25. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. 26. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. 1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu. 7. Ponechání žáka „po škole“ není výchovným opatřením. Tato situace může nastat pouze s vědomím a souhlasem zákonného zástupce.
2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří, - co mu ještě nejde. - jak bude pokračovat dál. 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií 3.1 Stupně hodnocení prospěchu 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. 2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností a - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo
pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. ´
3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
3.2 Stupně hodnocení chování (1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka.
Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 – výborný ovládá bezpečně 2 – chvalitebný ovládá 3 – dobrý v podstatě ovládá 4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný neovládá Úroveň myšlení 1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti 2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně 3 – dobrý menší samostatnost v myšlení 4 – dostatečný nesamostatné myšlení 5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky Úroveň vyjadřování 1 – výborný výstižné a poměrně přesné 2 – chvalitebný celkem výstižné 3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby 4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí Píle a zájem o učení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
Chování 1 – velmi dobré
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé
vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy, - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, - analýzou různých činností žáka, - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP), - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva. 10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 7.1 Komisionální zkouška 1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech: - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, - při konání opravné zkoušky. 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené. Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení
prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky. 7.2 Opravná zkouška 1. Opravné zkoušky konají: - žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy, - žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. 5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který koná opravnou zkoušku:
Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka) Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… . Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka) Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný
8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.
Řád školní družiny Provoz ŠD začíná ráno v 6:30 hod. Žáci přicházejí v doprovodu rodičů, nebo sami.Rodiče, nebo děti zvoní na zvonek u dveří ŠD, nahlásí vychovatelce jméno a třídu. V šatně si žáci odloží, přezují se a odchází do třídy, která je určena pro ranní družinu. Na vyučování odcházejí žáci v doprovodu své vychovatelky tak, aby v 7:50 hod. byli připraveni ve své kmenové třídě na výuku. Vychovatelka žáky odvádí do šaten na první stupeň. Odpolední provoz ŠD začíná po skončeném dopoledním vyučování. Vychovatelky přebírají žáky od vyučujících poslední vyučovací hodinu před šatnami příslušných tříd, nebo na jiném dohodnutém místě. Rodiče si mohou vyzvedávat své děti po domluvě s učitelkou kdykoliv po obědě. Potřebují-li rodiče vyzvednout dítě výjimečně v jinou, než v uvedenou dobu, učiní tak vždy předem písemným požádáním, na kterém uvedou datum, hodinu a způsob odchodu – např.: sám, v doprovodu rodičů, apod. Vychovatelky ŠD předávají žáky pouze osobám uvedeným na Zápisním lístku, bez doprovodu odchází pouze ti žáci, kteří mají samostatný odchod potvrzen na Zápisním lístku. Pokud bude vyzvedávat žáka jiná osoba, než je uvedená na Zápisním lístku, musí mít písemnou žádost rodičů opatřenou datumem, podpisem a časem. Provoz ŠD končí v 16:00 hodin.
Mgr. Rostislav Souchop ředitel školy
