Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Název projektu
UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ - INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV
Registrační číslo projektu
CZ.1.07/1.1.12/02.0029
Název výukového materiálu: Velikonoce Vzdělávací obor RVP ZV: Mezipředmětové vztahy I. stupeň – Projektové vyučování Období: 1. období – 3. ročník Tvůrce výukového materiálu: Mgr. Zdeňka Havlenová Klíčová aktivita: Metodická příprava výuky s využitím ICT a její pilotní ověřování
Anotace
Velikonoce je soubor námětů pro realizaci projektového dnu, popř. lze připravené učivo aplikovat postupně v několika dnech podle individuálních potřeb ţáků
Autor
Mgr. Zdeňka Havlenová
Jazyk
český
Očekávaný výstup
Procvičení učiva vyučovaného v třetím ročníku základní školy za pomoci hravé formy, vytvoření drobných výtvarných prací, seznámení s pohádkami, bajkami obsahující poučení
Speciální vzdělávací potřeby
není jich třeba
Klíčová slova
Velikonoce, zvířata, vybarvování, vystřihovánka, čtení pohádky,
Druh učebního materiálu
pracovní listy
Druh interaktivity
aktivita
Cílová skupina
ţák
Stupeň a typ vzdělávání
základní vzdělávání první stupeň třetí ročník
Typická věková skupina
9 – 10 let
Celková velikost
1,58 MB
VELIKONOCE 3. ROČNÍK o bs a h: Metodický postup k pracovním listům ............................................................................... str.1 Příběh – O jednom starém psu a vlku ................................................................................. str.2, 3 Zápich do květináče – hlava psa ......................................................................................... str.4 Psaní – písmeno „ O „......................................................................................................... str.5 Psaní vět o zvířátkách ......................................................................................................... str.6 Ústní odpovědi na otázky ................................................................................................... str.7 Kimova hra ......................................................................................................................... str.8 Omalovánky – králíček ....................................................................................................... str.9 Příběh – O strakatém kůzlátku ............................................................................................ str.10 Seznam pouţité literatury ................................................................................................... str.11
Metodický postup: 1. List č. 1, List č. 2: Číst příběh – O jednom starém psu a vlku. 2. Vyprávěj příběh O jednom starém psu a vlku. 3. List č. 3: Vyrob si papírovou hlavu psa Bodrika – zápich do květináče (Potřeby: čtvrtka A4, tuţka, černý fix, nůţky, špejle nebo prouţky z kartonu, izolepa). a. Na tvrdou malou čtvrtku si obyčejnou tuţkou překresli hlavu psa podle předlohy. b. Pak tuţku obtáhni černým fixem a hlavu vystřihni. c. K papírové hlavě psa přilep špejli nebo prouţek kartonu. 4. List č. 4: Koho hlídal pes Bodryk (ovce). Které tiskací písmeno má podobu vajíčka? („O“); Psaní: psací písmeno „O“, malování dvou obrázků (zvíře, věc) v jejichţ názvu je „o“. 5. List č. 5: Napiš věty o zvířátkách. 6. List č. 6: Odpověz ústně na otázky. 7. List č. 7: Zkouška paměti – Kimova hra. 8. List č. 8: Vymalovat králíčka. 9. List č. 9: Domácí cvičení: Číst příběh O strakatém kůzlátku.
1
O JEDNOM STARÉM PSU A VLKU
B
ača, který pásal ovce, měl starého psa. Říkal mu Bodrik. Ale byl to uţ starý pes, neměl jediný zub a po těle měl plno jizev od vlčích zubů. To kdyţ bránil stáda ovčí před útoky dravých vlků. Bodrik byl bačův nejvěrnější přítel. Ale co s ním, kdyţ uţ je tak starý? A tak jednoho dne řekl bača: „Nedá se nic dělat, starý pes patří na smetiště. Nemůţeme chovat starého psa, stádo musí hlídat mladý pes, silný, který ovce uhlídá.“ A tak starého Bodrika vyhnali na smetiště a nedali mu ani ţrát. Nového, mladého psa pořádně nakrmili a pustili ho ven, aby hlídal. Starému Bodrikovi bylo velice líto, ţe ho bača tak nevděčně vyhnal. Lehl si na smetiště a plakal. Přišla noc. Mladý pes zalezl do boudy a usnul. Bodrik, který byl zvyklý spát lehce, spal i na smetišti jen tak na půl očka. Najednou ucítil vlka. Vstal a chtěl rychle přeskočit plot a bránit ovce, ale nohy mu poklesly slabostí, protoţe byl hladový. A tak si zase smutně lehl na smetiště a říkal si: „Kdyţ mě hospodář na stará kolena za všechny sluţby bez jídla vyhnal, ať si vlk vezme ovci.“ Zůstal leţet a ani nezaštěkal. Mladý pes zatím tvrdě spal, vlka vůbec necítil, a tak si vlk pěkně v tichosti odnesl tu nejlepší ovci z ohrady. Kdyţ ráno hospodář přišel dojit ovce, viděl, ţe ta nejlepší chybí, ţe ji asi odnesl vlk. Teprve teď poznal, jak mladý pes špatně hlídal, a začal litovat, ţe starému Bodrikovi ublíţil, kdyţ ho tak bezcitně vyhnal. Zavolal Bodrika k sobě, pohladil ho a řekl: „Tak vidíš, jak jsem hloupý. Kdybys hlídal ty, určitě by vlk ovci neodnesl.“ A nakrmil Bodrika a pořád ho hladil. Bodrik se mu ovíjel kolem nohou a byl šťastný, ţe se k němu hospodář zase tak hezky chová. Večer neleţel ani na smetišti, ani v boudě. Obcházel tiše kolem ohrady. Věděl, ţe vlk se vţdy vrací na místo, kde se mu podařil lov. A opravdu. Kolem půlnoci tady byl zase vlk. Ale tentokrát nepochodil. „Co tady slídíš?“ Vyjel na něj Bodrik, kdyţ se vlk tiše blíţil k ohradě. „Co bych chtěl? Ovci!“ řekl drze vlk. „A hned si ji také vezmu!“ „Ale já ti ji nedám, ničemo!“ zavrčel Bodrik. 2
„Dej mi jenom jednu“, smlouval vlk. „Rozdělíme se o ni spolu!“ „S tebou já nechci nic mít.“ řekl Bodrik. „Včera to bylo něco jiného. Hospodář mi nedal najíst, byl jsem slabý a hladový, proto sis ovci odnesl. Ale dneska mě pořádně nakrmil a jsem silný. Ovci ti nedám!“ „Kdyţ mi ovci nedáš po dobrém, budeme se o ni prát!“ řekl vlk. „Jak chceš“, odpověděl Bodrik, „ale teď uţ ne. Aţ si odbudu hlídání, půjdeme do lesa a tam se budeme prát.“ Kdyţ vlk viděl, ţe ovci dnes opravdu nedostane, odběhl, ale rozhodl se, ţe se tomu starému psovi pomstí. Pozval si na pomoc dokonce medvěda a lišku, aby měl vítězství jisté. Bodrik ale věděl, ţe vlk je lstivý, a tak nešel do lesa sám. Vzal si na pomoc prasátko a starého kocoura, kamarády z domácího dvora. Kdyţ medvěd a liška viděli, ţe pes není sám, ale ţe s ním jde ještě kocour a prase, dostali strach a utekli. „Podívejte, kamarádi,“ volal medvěd, „ten první sbírá kameny, kterými nás ubije!“ Bodrik totiţ kulhal, ale medvěd myslel, ţe sbírá kameny. „A ten druhý,“ volala liška, „jen se podívejte, jak seká šavlí kolem boků! Rozseká nás všechny!“ Kocour se oháněl ocasem a liška si myslela, ţe seká šavlí. Ale kdyţ uslyšeli chrochtat prasátko, to se teprve lekli. Medvěd vylezl na strom a liška utekla do trní. Kdyţ domácí zvířátka vešla do lesa, kocour v jednom kuse vrčel „vrnívrnívrní“. Liška rozuměla, ţe říká „v trní, v trní“. Lekla se tak, ţe vyrazila z trní a běţela do lesa. Prasátko začalo zase pod stromem, na který vylezl medvěd, chrochtat „chrchrchrchrchrchr“. Medvěd rozuměl, ţe říká nahoru, nahoru a ţe chce vylézt nahoru na strom. Lekl se tak, ţe rychle slezl a utíkal pryč. Kdyţ vlk viděl, ţe oba kamarádi utíkají, dal se také na útěk. Starý Bodrik ovládl bojiště, a tak vlastně nad vlkem vyhrál. Vrátil se s oběma kamarády domů a měl se od té doby u bači dobře aţ do smrti.“ [1, str. 26]
3
Zdroj: [1]
4
Zdroj: [3, str. 5] 5
Zdroj: [4, str. 8]
6
Zdroj: [4, str. 6]
7
Zkouška paměti: „Prohlíţej si dvě minuty obrázky zvířat, potom otoč list a napiš na papír, co sis zapamatoval. Napíšeš-li správně 10 zvířat, máš dobrou paměť.“ [1, str. 31]
Zdroj: [1, str. 31]
8
Zdroj: [2]
9
O STRAKATÉM KŮZLÁTKU
B
ylo jedno strakaté kůzlátko. To vám ale bylo vybíravé a mlsné. Na co přišlo, to okousalo, a co mu dali k jídlu, to nechalo. A tak se hospodář rozhněval. Chytil kůzlátko a řekl: „Nic naplat, musím tě uvázat!“
Uvázal kůzlátko do chléva a tam je nechal. Večer mu dal trochu sena.
To se ale kůzlátku nelíbilo. Pořád sebou vrtělo, škubalo a najednou – ryc! A provaz povolil. Kůzlátko vyběhlo z chléva a utíkalo pryč. Ale uţ se začalo stmívat. I sluníčko se uţ schovalo za lesy. Kůzlátko utíkalo, utíkalo, aţ doběhlo k potoku. Tam se zastavilo a začalo se rozhlíţet. Nevědělo kudy kam. Najednou před kůzlátkem stojí vlk. Škaredý, šedivý a povídá: „Taková tma a ty chodíš samo venku? Kde se tu bereš?“ „Jdu do světa!“ odpovědělo vzpurně kůzlátko. „Ale samo přece nemůţeš! Pojď se mnou. Tamhle tě převedu přes lávku a pak půjdeme spolu.“ Vlk chtěl totiţ kůzlátko přivést domů svým dětem – vlčatům, aby si měly s čím hrát. Vlk bydlel hned za potokem v lese. Kůzlátko s vlkem nechtělo jít. Bálo se, ale přece muselo. Kdyţ přišli k lávce, vlk řekl: „Běţ napřed!“ Kůzlátko si stouplo na kraj lávky, ale bálo se, a tak honem couvlo a řeklo třesoucím se hláskem: „Jdi napřed ty, vlku, já se bojím. Lávka je úzká, mám strach, ţe se mi zatočí hlava a spadnu do vody!“ „Ty jsi mi ale hrdina,“ smál se vlk. „Tak dobrá, půjdu napřed a ty jdi za mnou!“ Vlk vlezl na lávku, ale jak na ní byl, kůzlátko najednou zezadu drc do vlka a ten se svalil rovnou do studené vody. Kůzlátko se obrátilo, a jak nejrychleji umělo, utíkalo zpátky domů. Od té doby se uţ netoulalo a snědlo vţdycky všechno, co mu hospodář dal do korýtka.“ [1, str.7]
10
Seznam použité literatury: [1] BROŢOVÁ, J. Se zvířátky do pohádky. První pohádky, básničky a hádanky. Brno: Nová škola, první vydání. ISBN 80-85607-50-6 [2] SCHNEIDER, L. Kouzelné pastelky. Kladno: Ing. Vladimír Macek [3] 6-letý, číslo 6. Kielce, Polsko: Koldruk sp. z o.o. ISSN 6-1214-0449 [4] Putování se sluníčkem. Pracovní písanka pro chytré hlavy pro 1. ročník (2. pololetí) a 2. ročník. Brno. Nová škola.
11
