Základní škola JIH Mariánské Lázně, Komenského 459 ŠKOLNÍ ŘÁD

1

Základní škola JIH Mariánské Lázně, Komenského 459

ŠKOLNÍ ŘÁD Od školního roku 2005/2006 Aktualizace září 2009 Aktualizace srpen 2010 AKTUALIZACE 8.9.2011 AKTUALIZACE 1.9.2012 Aktulizace 27.8.2013

........................................................

Mgr. František Kurka ředitel školy

2

Školní řád Základní školy JIH Mariánské Lázně Na základě ustanovení § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám po projednání v pedagogické radě a ve školské radě tento školní řád, který obsahuje: a) podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky, b) provoz a vnitřní režim školy c) podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, d) podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků. Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Školní řád je zveřejněn na přístupném místě u vchodu do školy, prokazatelným způsobem jsou s ním seznámeni zaměstnanci a žáci školy a informováni o jeho vydání a obsahu zákonní zástupci nezletilých žáků. 1. Podrobnosti k výkonu práv žáků a jejich zákonných zástupců 1.1 na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona ( poradenství výchovné, karierní, prevence rizikového chování, školního vzdělávacího programu, péče o nadané žáky) 1.2 na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, 1.3 zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat, 1.4 vyjadřovat se svobodně ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž tento názor má být vyjádřen adekvátní formou, tomuto vyjádření musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje; tyto názory je možno směřovat k třídnímu učiteli, učiteli, školnímu metodikovi prevence, výchovnému poradci, vedení školy, 1.5 na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona, 1.6 na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím a nedbalým zacházením, ale také opačně – nikdo nemá právo druhému žádným způsobem ubližovat, 1.7 na žádost o pomoc nebo radu kohokoli z pracovníků školy – pokud se dítě cítí v nepohodě, ohrožení nebo má nějaké trápení, pracovníci školy mají povinnost takovéto informaci věnovat pozornost, 1.8 práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou bodu 1.3 mají také zákonní zástupci nezletilých žáků.

2. Podrobnosti k výkonu povinností žáků 2.1 řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat, 2.2 dodržovat školní řád a předpisy a pokyny vydané školou k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, 2.3 plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané školou. 2.4. používání mobilních telefonů a jiných záznamových zařízení (např. tablet) v průběhu vyučování je zakázáno, mobilní telefon musí být během výuky vypnutý, dále je zakázáno používání výše

3 uvedených záznamových zařízení k získávání audio - i videonahrávek a fotografií, které by zachycovaly jiné osoby v ponižujících situacích také o přestávkách, na školních akcích, jakož i ve všech prostorech školy i v době po vyučování. Je také zakázáno využívat komunikačních technologií, internetu k šíření těchto záznamů mezi žáky v době vyučování, o přestávkách, na školních akcích a ve všech prostorech školy i po ukončení vyučování (např. při odchodu ze školy na oploceném pozemku školy – školní dvůr apod.).

3. Podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky 3.1 žák školy dodržuje pravidla slušného chování ve vztahu ke všem pracovníkům školy i spolužákům. Dbá důsledně pokynů pedagogických pracovníků (popř. pověřených nepedagogických zaměstnanců a zaměstnanců školní jídelny), zodpovědně se připravuje na vyučování a dodržuje níže uvedená ustanovení tohoto řádu. Žák si je vědom, že žákem zůstává i v době mimoškolní - dodržuje proto nepsané normy slušného chování a mezilidských vztahů platných v demokratické společnosti. 3.2 žák zdraví v budově i mimo ni srozumitelným pozdravem. Všichni žáci oslovují zaměstnance školy : ,, Pane, paní s funkcí „.

4. Podrobnosti k výkonu povinností zákonných zástupců žáků 4.1 zajistit, aby žák docházel řádně do školy 4.2 na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, 4.3 informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, 4.4 dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými tímto školním řádem, 4.5 oznamovat škole údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích (školní matrika). 4.6 nemůže-li se žák ze závažných rodinných nebo zdravotních důvodů dostavit do školy, podá o tom jeho zákonný zástupce písemnou zprávu (osobní sdělení) pokud možno předem. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. 4.7 žák, který musí opustit školu v průběhu vyučování, žádá o souhlas TU. Ten ho uvolňuje pouze na základě písemné žádosti zákonného zástupce. V případě nepřítomnosti TU uvolňuje žáka zástupce ředitele. V obou případech zůstává písemná žádost uložena ve škole. Na 1 den může uvolnit žáka TU. Žádá-li zákonný zástupce o uvolnění na 2 a více dnů, vyžádá si souhlas ředitele školy (v jeho nepřítomnosti zástupkyně ředitele školy dle organizačního řádu školy). Žádost o uvolnění předloží rodič písemnou formou prostřednictvím TU, který se k žádosti písemně vyjádří (doporučí nebo nedoporučí žádost). 4.8 v případě zranění či nevolnosti žáka, odvede vyučující (nebo učitel konající dozor v době přestávky) postiženého do kanceláře. Členové vedení (popř. hospodářka) zajistí informování rodičů a případné předání žáka, či jeho ošetření. 4.9 všechny absence žáka písemně omlouvají zákonní zástupci. Při pochybnostech může TU vyžadovat od zákonného zástupce žáka lékařské potvrzení nepřítomnosti žáka. 4.10 na základě prokázaných neomluvených absencí bude škola postupovat podle pokynu MŠMT. 4.10 ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího lékaře nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.

4

5. Provoz a vnitřní režim školy 7,40 7,40 – 7,55 7,55 - 8,00 8,00 – 8,45 8,55 – 9,40 10,00 – 10,45 10,55 – 11,40 11,50 – 12,35 12,45 – 13,30 14,00 – 14,45 14,55 – 15,40

otevření vchodů do školy příchod žáků do školy, přezutí v šatnách, odchod do třídy uzamykání vchodů do školy 1. vyučovací hodina 2. vyučovací hodina 3. vyučovací hodina 4. vyučovací hodina 5. vyučovací hodina 6. vyučovací hodina 7. vyučovací hodina 8. vyučovací hodina

5.1 žáci se shromažďují na dvoře školy nejdříve v 7,35. Po otevření školy v 7,40 hodin vstupují žáci 1. stupně vchodem v přístavbě školy a ti, kteří mají šatny v hlavní budově, také vchodem do hlavní budovy, žáci 2. stupně vchodem do hlavní budovy. V šatnách odkládají svrchní oděv a obuv. Nenechávají zde v průběhu vyučování žádné cenné věci (peníze, šperky, hodinky,...). Po odchodu ze školy zůstávají šatny prázdné, škola neručí za odložené věci žáků po skončení vyučování. Žáci vstupují do prostor čisté chodby přezuti - k přezutí nesmí sloužit z důvodů hygienických a provozních sportovní obuv. Každý žák má přidělenu šatní skříňku s klíčem. Zde udržuje čistotu. 5.2 kontrolu pořádku v šatně provádí školník, který otevřenou skříňku uzamkne. Při ztrátě klíče vydá žákovy náhradní. Poplatek žák uhradí v kanceláři školy. 5.3 před ukončením vyučování bez souhlasu vyučujícího neopouští žák školu. Svévolné opuštění školy je posuzováno jako závažné porušení školního řádu. 5.4 žák se v době mimo vyučování nezdržuje v prostorách školy. V polední přestávce ukázněně vyčká zahájení odpoledního vyučování na školním dvoře, kde si žáky vyzvedne učitel 15 minut před zahájením vyučování. V případě nepříznivého počasí se žáci čekající na odpolední vyučování shromáždí ve škole.

5.5 Příprava na vyučování 5.5.1 žák se po příchodu do třídy připravuje na vyučovací hodinu. 5.5.2 po 1. zvonění neopouští třídu, vstoje čeká na příchod učitele, který vchází do třídy, učebny, tělocvičny s 2. zvoněním. 5.5.3 při vstupu učitele nebo jiné dospělé osoby do třídy žáci pozdraví tím, že tiše povstanou. 5.5.4 žák plní zadané domácí úkoly, nesplnění domácích úkolů a zapomenutí pomůcek hlásí na počátku hodiny vyučujícímu 5.5.5 pokud se vyučující po zvonění do 5 minut nedostaví do třídy, služba třídy jde ohlásit jeho nepřítomnost vedení školy.

5.6. Vyučování 5.6.1 dbá pokynů vyučujícího. 5.6.2 po skončení vyučování zůstávají žáci na svých místech, své věci si skládají až na pokyn vyučujícího. 5.6.3 v době vyučování se žáci nezdržují na chodbách, v šatnách a na sociálních zařízeních, svačinu je možno zakoupit pouze o přestávce.

5.7 Přestávky 5.7.1 po ukončení vyučovací hodiny si žáci na pokyn vyučujícího složí své věci. 5.7.2 uklidí své pracovní místo a připraví se k odchodu do jiné pracovny.

5 5.7.3 na pokyn vyučujícího se povstáním rozloučí a poté se řadí k odchodu. 5.7.4 o přestávkách se žáci nezdržují na schodištích, nepřebíhají z poschodí do poschodí. 5.7.5 do sborovny nemají žáci přístup, do kabinetů mohou vstoupit pouze v doprovodu učitele. 5.7.6 žák si je vědom, že porušením přísného zákazu použití návykových látek ve všech prostorách školy se vystavuje přísným kázeňským postihům. 5.7.7 žákům je povolen vstup do šaten pouze se svolením učitele. 5.7.8 odpadky žáci odhazují do nádob pro tříděný odpad, které jsou na chodbách školy.

5.8 Odchod ze školy 5.8.1 učitel odvádí třídu po skončení vyučování do šatny. 5.8.2 v šatně v okol skříněk po odchodu nenechávají žádné své osobní věci. 5.8.3 za spořádaný odchod žáků do školní družiny odpovídají třídní učitelky, které žáky v šatně předávají příslušné vychovatelce. 5.8.4 žáci, kteří se stravují ve školní jídelně, odcházejí do jídelny vchodem ze školního dvora.

5.9 Okolí školy 5.9.1 žáci dbají na čistotu okolí školy, papíry dávají do košů, nepoškozují keře a další zeleň. 5.9.2 v zimním období nehází sněhové koule a neodpalují zábavní pyrotechniku 5.9.3 k odchodu i k příchodu do školy využívají výhradně chodníků, nevstupují na travnaté plochy.

5.10 Třídní služby 5.10.1 první den školního roku určí třídní učitel služby tak, aby bylo zajištěno bezchybné fungování třídy 5.10.2 třídní knihu má na starosti dvojice žáků, která přenáší TK pouze o přestávce do učeben 5.10.3 funkce šatnáře se neurčuje 5.10.4 třídní služba (2 žáci) má na starosti mytí tabule, čistotu třídy a kontrolu stavu třídy před odchodem ze třídy (zpravidla se určuje na 1 týden).

6. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před rizikovým chováním a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 6.1 vnášení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek je v prostorách školy a při akcích pořádaných školou přísně zakázáno. Porušení tohoto zákazu bude klasifikováno jako hrubý přestupek. V této souvislosti využije ředitel školy všech možností daných mu příslušnými zákony včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních v tomto směru, a zároveň je seznámí s možnostmi odborné pomoci. 6.2 projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování, zneužívání informačních technologií k znevažování důstojnosti, apod., kterých by se dopouštěl kdokoli vůči komukoli (žáci i dospělí), jsou v prostorách školy a při školních akcích a aktivitách přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce, případně splní ohlašovací povinnost vůči některým institucím (orgány OSPOD, Policie ČR). Žáci mohou využít anonymní schránku důvěry, linku důvěry, obrátit se svými problémy na třídního učitele, výchovného poradce, školního metodika sociálně patologických jevů nebo ředitele školy. 6.3. v rámci prevence sociálně patologických jevů a ošetření vztahů ve třídě a pozitivního školního klimatu se žáci zúčastní besed, přednášek, interaktivních dovedností a sociometrických testů.

6 6.4. škola poskytuje pedagogicko - psychologické poradenské služby žákům a rodičům v oblasti prevence sociálně patologických jevů, výchovného - kariérového poradenství, tvorby školního vzdělávacího programu. 6.5. škola má zpracován program proti šikanování včetně rámcového třídního programu. 6.6. třídní učitel zajistí souhlas se zveřejňováním fotografií syna/dcery při prezentaci školy na webových stránkách školy a při informování o školních akcích na nástěnkách školy. 6.7 žák se při všech školních činnostech chová tak, aby neohrozil zdraví své, svých spolužáků či jiných osob. 6.8 žák nenosí do školy předměty, kterými by mohl ohrozit zdraví své i ostatních. 6.9 žák plně respektuje vnitřní řády odborných pracoven a učeben. 6.10 žák se řídí platnými zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při všech školních činnostech . 6.11 každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě, v tělocvičně nebo na hřišti, hlásí žáci ihned svému vyučujícímu a následně třídnímu učiteli. 6.12 úrazy, ke kterým došlo při společné činnosti žáků mimo školu (lyžařský výcvik, výlet, exkurze, vycházka…), je třeba hlásit vyučujícímu. 6.13 škola zajistí v souladu s dikcí vyhlášky zpracování záznamu ve stanoveném termínu. 6.14. Při výskytu infekčního onemocnění (včetně vší) bude škola postupovat podle § 30 odst.1) písmeno c) školského zákona a při zjištění nebo důvodném podezření z infekčního onemocnění budou neprodleně informováni zákonní zástupci žáka a žák bude do jejich příchodu oddělen od ostatních žáků, aby nedošlo k šíření infekce. V případě výskytu pedikulózy (vši) je nutné požadovat po zákonném zástupci úplné odvšivení žáka a do té doby se nemůže jmenovaný žák účastnit výuky. V případě opakovaného nesplnění podmínky má škola právo obrátit se na orgán sociální péče nebo orgán ochrany veřejného zdraví.

7. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků 7.1 žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který poškození způsobil. 2.2 každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí. 7.3 před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba odpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě. 7.4 žákům je přísně zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání oken o přestávkách a sezení na okenních parapetech. 7.5 žák nemanipuluje s rozvody elektřiny a plynu v laboratoři, s vybavením odborných pracoven a s uloženými exponáty, pomůckami a modely. 7.6 žák nemanipuluje s počítači a interaktivní tabulí

7

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. V souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a na základě § 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a vyhlášky č. 256/2012. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. Pravidla hodnocení obsahují: a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení b) kritéria pro hodnocení. 1. Zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků 1.1 Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 1.2 Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 1.3 Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky. 1.4 Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Potom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 1.5 Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy. 1.6 Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají ve výchovné komisi a v pedagogické radě. 1.7 Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do záznamu o klasifikaci (formulář na www) a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek.

8

1.8 Podklady pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : 1.8.1 soustavným diagnostickým pozorováním žáka, 1.8.2 soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, 1.8.3 různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) , didaktickými testy, 1.8.4 kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, 1.8.5 analýzou různých činností žáka, 1.8.6 konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP, 1.8.7 rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 1.9 Žák 2. stupně musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Učitel musí mít dostatečné podklady pro hodnocení (např. bodovací systém, popř. jiné metody a formy hodnocení). 1.10 Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Učitel slovně zdůvodní své hodnocení. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. 1.11 Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek doporučuji zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut). 1.12 Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, prokonzultuje učitel s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky. 1.13 Učitel je povinen vést evidenci základní klasifikace žáka. 1.14 Zásady a způsob sebehodnocení vzdělávání a chování žáků 1.14.1 Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce. 1.14.2 Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO,KALIBRO,CERMAT,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí a dovedností. Škola dále využívá k sebehodnocení testování, které provádí česká školní inspekce nebo vlastní testy. 1.14.3 Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (včetně kompetencí sociálních) : ● schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi, ● schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností, ● schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu,

9 ● ● ● ● ● ● ●

schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se,… schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh, schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků, schopnost využívání mezipředmětových vazeb, schopnost aplikovat etické principy v praxi, schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností, pochopení své role v kolektivu.

1.15. Hodnocení žáků na vysvědčení 1.15.1 Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. 1.15.2 Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. 1.15.3 Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. 1.15.4 Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 1.15.5 Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 1.15.6 Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon.

10

1.15.7 Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)".. 1.15.8 Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)". 1.15.9 Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. 1.16. Výchovná opatření 1.16.1 Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. Ředitel školy neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. 1.16.2 Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. 1.16.3 Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: 1.16.3.1 napomenutí třídního učitele, ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí; o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče – zápisem do ŽK, dopisem, ústní informací na pravidelných konzultačních dnech a třídních schůzkách.

11

1.16.3.2 důtku třídního učitele, ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti; důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy. 1.16.3.3 důtku ředitele školy, ukládá ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě za vážná porušení řádu školy – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Za hrubé porušení ŠŘ jsou považovány projevy šikanování, tj. cílené a opakované ubližující agresivní útoky, jakož i mírné formy psychického útlaku, které byly již dříve prokázány a znovu se opakují. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy i žákům se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností řádu školy a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. 1.17

Učitel informuje o výsledcích vzdělávání a výchovy žáka:

1.17.1 rodiče prostřednictvím žákovské knížky, na třídní schůzce, při konzultačních hodinách, ústně při individuální konzultaci ve škole nebo písemně, 1.17.2 třídního učitele a výchovného poradce průběžně při zhoršení prospěchu, 1.17.3 ředitele a vedení školy v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování bezprostředně prokazatelným způsobem.

1.18 Plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky nebo v zahraniční škole na území České republiky 1.18.1 Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky. a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 1.18.2 Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. 1.18.3 Pokud žák zkoušku nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území

12

České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává. 1.18.4 Pokračuje-li žák, který konal zkoušky v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek. 1.18.5 Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka. 1.18.6 Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. 1.18.7 Pokud žák zkoušku nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává. 1.18.8 Pokračuje-li žák, který konal zkoušky v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek. 1.18.9 Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka. 1.18.10 Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1. 1.18.11 Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení. 1.18.12 Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek. 1.18.13 Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže a) ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo b) žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil. 1.18.14 Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní

13

smlouvou

nekonal

zkoušky,

ředitel

kmenové

školy

vydá

vysvědčení.

1.18.15 Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1. 1.18.16 Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy podle odstavce 1 nebo 2 vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení. 1.18.17 Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením. 1.18.18 Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18 až 18b z jiných než touto vyhláškou stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.". 1.19 Komisionální přezkoušení Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise

je

tříčlenná

a

tvoří

ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

14

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním

přezkoušení

není

dotčena

možnost

vykonat

opravnou

zkoušku.

1.20 Opravná zkouška Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 2 až 6. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném

15

předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 1.21 Ukončení základního vzdělávání Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání, vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání. Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku. Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků vzdělávajících se podle § 16 odst. 8 věty druhé a § 48 pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o

16

přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou a pobočkou pro hlavní město Prahu. Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání. 2.1 Kritéria hodnocení prospěchu 2.1.1 Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. 2.1.2 Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. 2.1.3 Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů , definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se projevují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. 2.1.4 Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém vyjádření se projevují nedostatky,

17

je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. 2.1.5 Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby a nedostatky není schopen opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Úroveň jeho vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku. 2.2 Kritéria hodnocení chování 2.2.1 Stupeň 1 - velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle. 2.2.2 Stupeň 2 - uspokojivé Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování. 2.2.3 Stupeň 3 - neuspokojivé Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dále dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu. 3. Individuální vzdělávací plán Individuální vzdělávací plán obsahuje: 1.

1. 2.

3. 4.

závěry psychologických vyšetření, která blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného žáka, popřípadě vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost, údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému žákovi, vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek, seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů, určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného žáka,

18

personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka, určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením, 7. předpokládaná potřeba navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 65/2005 Sb.), 8. IVP je vypracován po nástupu mimořádně nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po zjištění jeho mimořádného nadání. IVP může být doplňován a upravován v průběhu školního roku, IVP se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka. 5. 6.

1.9.2013 Součástí školního řádu jsou řády učeben a tělocvičen. Projednáno na poradách školy dne 26.8.2013 Projednáno ve školské radě dne 28.8.2013

.................................................. Mgr. František Kurka, ředitel školy