Základní škola Čimelice číslo 21 – leden, únor 2010
1
Úvodem Pokud čtete úvodní stránku prvního čísla Školního zpravodaje v roce 2010, musím konstatovat, ţe je to výsledek vítězství vůle nad hmotou. V průběhu ledna, kdy jsme všichni bojovali s končícím pololetím, připravovali se na zkoušení (a na zkoušky), chystali se na odjezd na hory, reprezentovali ve florbale, promýšleli spolupráci se slovenskými Rakovicemi a smutnili za dávno skončenými vánočními prázdninami, to skoro vypadalo, ţe uţ nikdy ţádné číslo Školního zpravodaje nevyjde. Ale povedlo se, takţe vám všem, kteří berete svou účast v redakci váţně, i těm, kteří do tohoto čísla přispěli, váţně patří DÍK! Letošní zima nám tak trochu ukázala, ţe základní vlastností člověka je nespokojenost – stěţujeme si, ţe se sněhem uţ to není, jako bývalo, a kdyţ ho dostaneme naděleno, připadá nám to zase moc. Není to tak dávno, co na tohle téma vznikla Nohavicova písnička: „Večer to odháţu, namaţu záda, ráno se probudím, a zas … padá.― Děti mají většinou tu výhodu, ţe si uţívají pozitivní stránky sněhové nadílky (sáňkování, koulovačky apod.), na dospělé pak zbývá uklízení chodníků a problémy s dopravou kamkoliv. Logickým důsledkem pak je, ţe se my dospělí těšíme na jaro. Doufejme, ţe přijde s dalším číslem Školního zpravodaje, tím březnovým. A těšit se budeme i na vaše příspěvky do příštího
Za redakci Jana Kubátová
čísla!
2
Ohlédnutí
Vystoupení dramatického kroužku Jako jiţ kaţdoročně jsme si my z dramatického krouţku nacvičili pohádku. Tentokrát jsme se rozhodli pro Popelku. Čimelický pěvecký sbor Sýkorka nás doprovázel krásnými písněmi. Začali jsme trénovat na začátku září. A na Hvíţďalku, kde se hrála obě dvě představení, jsme si to šli vyzkoušet jen jednou, den před představením. Naučit se plné stránky textu za necelé 4 měsíce také nebylo zrovna jednoduché. Nejnovější pohádka byla pro nás herce také trochu výjimečná. Dramatický krouţek vedla vţdy paní učitelka Nováková, ale letos jsme nacvičovali pod vedením paní učitelky Filipové a paní učitelky Kašparové. Tým jsme měli skoro stejný jako loni, takţe jinak se vlastně nic nezměnilo. Stále jsme se snaţili zlepšovat a zlepšovat. Najednou tu byl 22. prosinec, 10 hodin ráno. První tréma se dostavovala pomalu, ale jistě. Při dopoledním představení jsme se občas zapomněli, ale to večerní se extra povedlo. Všechno šlo jako po másle a uţ tu byl závěr představení. Nakonec nám zazpíval pěvecký sbor Sýkorka pásmo krásných vánočních koled a naladil tak všechny na vánoční atmosféru. Kdo chtěl, mohl si odnést betlémské světlo. Potlesk byl obrovský a povzbudil nejen herce, ale i zpěváky. Zaslechla jsem, kdyţ někdo prohlásil, ţe tuto starou Popelku nikdy nemůţeme zahrát tak, jak ji ještě černobíle natočili. Ale myslím, ţe jsme ji zvládli na výbornou!!! A obrovské poděkování patří především našim učitelkám, paní Filipové a paní Kašparové, které s námi měly tu velkou trpělivost a věnovaly nám hodiny nacvičování.
V hlavních rolích: Popelka - Lucie Fialová Macecha - Jana Kašparová Princ – Vojtěch Mastný Kateřina – Nikola Janešová Král – Karel Hrabě Dora – Tereza Maštalířová Rádce – Jakub Sedláček Otec – Miloslav Mikeš Holub – Irena Filipová
Připravila Jana Kašparová ml. 3
4
Účast sedmáků v soutěži
Ve čtvrtek 14. ledna se Martin Jouja ze 7. ročníku přihlásil, ţe našel na internetu soutěţ, ve které ti nejlepší vyhrají novou počítačovou učebnu. Pár dnů nato jsme se zaregistrovali. Naším kapitánem je Jana Kašparová a učitelem Olga Vilímová. Budeme muset zodpovědět řadu otázek a kdyţ je zodpovíme správně, tak se budeme snaţit vyhrát počítačovou učebnu za půl milionu s dvaceti pěti počítači. Za 7. třídu, která se do soutěţe přihlásila, Vojtěch Mastný
Reprezentace školy v Rakovicích na Slovensku V současnosti se začíná psát nová kapitola v dění naší školy. Jedná se o navázání spolupráce se školou v Rakovicích na Slovensku. S touto obcí udrţuje jiţ druhým rokem styky stejnojmenná vesnice, leţící v sousedství Čimelic. Vzhledem
k tomu,
ţe
děti
ţijící
v Rakovicích
navštěvují
Základní
školu
v Čimelicích, byla do této činnosti zapojena i naše škola. Po návštěvě starosty, paní ředitelky a dalších členů zastupitelstva ze Slovenska bylo dohodnuto následující: v termínu 13. - 16. května 2010 se vypraví asi 35 ţáků naší školy s pedagogickým dozorem do slovenských Rakovic, aby se zúčastnili sportovního klání v atletice a florbalu. Další členové výpravy budou reprezentovat naši domovinu kulturní činností, a to především předvedením pohádky Popelka v podání herců jiţ chvalně známého dramatického krouţku a vystoupením krouţku sborového zpěvu. Po domluvě zainteresovaných pedagogů byli vybráni ţáci především z druhého stupně a malá část ţáků stupně prvního. Příprava na tuto akci bude vyţadovat určitou přípravu, hodně práce ţáků i samotných pedagogů. Popřejme jim tedy hodně zdaru. Marie Filipová 5
TECHNO Kořeny scény První soundsystémy - tedy auta s agregátem, který mohl vyrobit spalováním benzínu elektrickou energii pro zvukovou (a později i světelnou) aparaturu a celé zázemí, vznikly v šedesátých letech na Jamajce z úsporných důvodů. Na různých slavnostech totiţ začali místo mnohačlenných orchestrů vystupovat Djové, kteří pouštěli gramofonové desky. Soundsystém byl praktickou věcí a zaujal mnoho milovníků hlasité hudby, především v přímořských oblastech. Podobným místem byl indický ostrov Goa, odkud se tento koncept dostává do Evropy spolu s britskými občany, kteří na konci šedesátých let, plných politických a kulturních bouří, odešli z vlasti a na začátku osmdesátých let se vraceli zpět. Vznik hudebního stylu techno Počátky techna lze nalézt přibliţně v době od roku 1977 do poloviny 80. let, kdy se v USA, konkrétně v detroitských klubech a na nočních rozhlasových pořadech, začal poprvé ozývat syntetický zvuk samplované elektronické hudby. Nešlo o měkký a discem osmdesátých let ovlivněný„house― (s tempem okolo 120 úderů za minutu), který souběţně vznikal v Chicagu, ale o temnější a rychlejší ţánr „nové taneční elektronické hudby― (se 180 aţ 220 údery za minutu), reflektující alternativní, punkovou a industriální scénu a zaloţený na samplech hluků a industriálních zvuků. Označoval se jako „techno". TEKNO Freetekno je název pro hudební styl a s ním spojenou scénu. Hudebně je freetekno undergroundová odnoţ techna, má velký "zkreslený" basový rytmus, který se pohybuje v rozmezí 170 a 200 BPM. Jeho takt se zřídkakdy zastaví a pokud se tak stane, tak jen na sekundu či dvě. Není příliš bohatý na tóny a zaměřuje se spíše na rytmus a "pohyb". Obsahuje nejrůznější syntetické zvuky a samply. Freetekno hudba i scéna bývají v ČR označovány také obecnějším názvem „techno―, který je ovšem matoucí a přesně nevystihuje správný význam. Největším českým freetekno festivalem je CzechTek.
6
Připravila Karolína Hospasková
Rozhovor s učitelem Tentokrát s paní učitelkou Šárkou Maštalířovou
Proč jste se rozhodla učit? Stát se učitelkou jsem chtěla uţ od doby, kdy jsem měla v první třídě výborného třídního učitele, pana Šálka. Byl to kantor s velkým K. Co vás ve škole baví? Baví mě hlavně děti. Baví mě, kdyţ se dokáţí zapojit do různých aktivit a mají úspěch. Co se vám ve škole nelíbí? Nelíbí se mi, jak někteří ţáci z vyšších ročníků (nemusí to být jen druhý stupeň) začali pouţívat sílu v jednání s mladšími spoluţáky. Čím jste chtěla být jako malá? Prodavačkou v cukrárně. To se mi splnilo. Byla jsem tam jedno léto na brigádě. A moc jsem si to uţívala.
7
Vedete kroužek francouzštiny. Řekněte nám o tom něco. Máte ráda Francouze? Tento krouţek vedu jiţ šestým rokem. Učíme se zde s dětmi základy tohoto krásného jazyka, reálie, posloucháme CD s francouzskou hudbou, vyplňujeme spojovačky a kříţovky. Nejoblíbenější hrou je francouzské bingo. Děti se zde také seznámí se základními historickými daty. Vytváříme projekty na téma Vánoce, Velikonoce, Historické památky ve městě Paříţi. Takovou třešinkou na dortu se stala pětidenní cesta do Paříţe, kterou zatím absolvovaly dvě skupiny ţáků z krouţku. Letošní "frantíci" jsou velmi velmi šikovní. Na hodinách si opravdu uţíváme spoustu her a legrace. Francouzi jsou hrdí na svou národnost. To bychom se od nich mohli přiučit. V Paříţi uţ mám několik dobrých přátel a jsem ráda, ţe je alespoň občas mohu navštívit. Co děláte nejraději ve volném čase? Ve volném čase ráda pořádám výlety pro děti z turistického krouţku. Jde totiţ vţdycky o víkend. Navštívíme pěkné, zajímavé místo nebo aquapark. Nebo se prostě jdeme projít do přírody a třeba nakrmit zvířátka. V tom úplně volném čase ráda jezdím na kole, chodím plavat a cestuji. Nejkrásnější kousek naší Země, který jsem navštívila, je Norsko. Přála bych kaţdému, aby se tam mohl podívat. Tolik hustých lesů, krásných vodopádů a stezek pro pěší jsem nikde neviděla. K tomu si představte krajinu téměř bez lidí, jen plno ryb a krásné maličké fjordy, vy, rybářský prut, lodička a plno ulovených ryb. Prostě ráj na zemi. A to jsem drţela rybářský prut poprvé v ruce. Co vám udělá radost? Dílo, které se podaří. Co vás naštve? Spolehlivě? Nezájem některých dospěláků o své dětičky. Naštěstí je to jen výjimečně. Oblíbená barva? Jídlo? Zvíře? Film? Knížka? Herec? Modrá. Špagety. Slon. Hříšný tanec. Kníţka s názvem Merde (překládat to raději nebudu). Jiří Bartoška. Na co byste se zeptala dalšího učitele, se kterým budeme dělat rozhovor? Zeptala bych se, jak jim to šlo ve škole. Ale pravdu, kolegyně a kolegové!!! 8
Florbal Dne 26. ledna 2010 jsme se my holky ze 6. a 7. třídy zúčastnily krajského kola ve florbalu v Sezimově Ústí. Měly jsme sraz v 8 hod ráno v Čimelicích u Fipa, odkud jsme odjíţděly mikrobusem a jedním autem. S sebou jsme si vezly dresy a florbalové hokejky. Asi kolem deváté hodiny jsme byly na místě. Zbývalo nám patnáct minut na převlečení a hrát se šlo hned, bez rozcvičení. Celkem se krajské soutěţe zúčastnilo 6 týmů: Tábor, Týn nad Vltavou, Strakonice, Malšice, Malonty a Čimelice. První zápas jsme hrály s Týnem a skončilo to remízou 1:1. Další zápas po přestávce jsme odehrály s Malšicemi, radovaly jsme se z výhry 2:1. Malonty byly opět silné jako loni, a proto jsme prohrály 0:4. Poslední a rozhodující zápas se Strakonicemi jsme vyhrály 3:1 a byly jsme šťastné jako blechy. Očekávaly jsme nejhůře 3. místo, ale trochu nás zklamalo, kdyţ jsme se dozvěděly, ţe budeme čtvrté. Odjíţděly jsme zklamané, do McDonaldu jsme dorazily bez chuti. I paní učitelce Jirušové se 4. místo nezdálo, a tak do Sezimova Ústí znovu zavolala. Zjistila, ţe tam nebyla hlavní organizátorka a body sčítali podle jiných pravidel. Kdyţ z paní učitelky vypadlo, ţe jsme skončily na 2. místě, skákaly jsme metr vysoko. Tohle jsme opravdu nečekaly. Nakonec vše dopadlo ještě lépe, neţ jsme očekávaly. Doufáme, ţe příští rok vyhrajeme a pojedeme na republiku!!!
Jana Kašparová ml.
9
Vancouver Zimní olympijské hry (ZOH) jsou jednou z nejdůleţitějších sportovní událostí. Konají se kaţdé čtyři roky. První zimní hry se uskutečnily v roce 1924 ve francouzském Chamonix. Poslední proběhly v roce 2006 v italském Turíně. Letošní zimní olympijské hry začínají 12. února v kanadském Vancouveru. Nejvíce medailí ze zimních olympijských her získali účastníci z Norska. Je jich 280. Z toho je 98 medailí zlatých, 98 stříbrných a zbylých 84 je bronzových. Nejúspěšnější českou medailistkou je Kateřina Neumanová, která získala celkem šest medailí. Jak uţ jsme zmínili, XXI. zimní olympijské hry se budou konat v únoru 2010 v kanadském Vancouveru. Po Montréalu a Calgary je Vancouver třetím kanadským olympijským městem. Zimní olympijské hry se tímto vrací do Kanady po dvaceti dvou letech od olympiády v Calgary a do Severní Ameriky po osmi letech od her v Salt Lake City. Všem českým účastníkům drţíme palce!
K. Hrabě, D. Pšeničný
10
Co je to AVATAR? V souvislosti s filmovou novinkou, která se objevila na konci roku 2009 v kinech, se asi mnozí z vás ptali, co to vlastně je ten „avatar―… Odpověď na tuto otázku připravil Vojtěch Mastný. Avatar (z angl.) je především vizuální reprezentace uţivatele ve virtuální realitě. Touto reprezentací můţe být trojrozměrný model, dvourozměrný obraz nebo třeba jediný znak — v textových MUDech je to často zavináč. Avatar v počítačové hře je virtuální postava ovládaná hráčem, který se s avatarem v jistém smyslu slova ztotoţňuje a skrze něj jedná ve virtuálním světě. Tento pojem je uţíván zejména v online hrách na hrdiny (MUD, MMORPG). Avatary se ovšem pouţívají i v neherních světech, především pro rozšíření komunikace. Na diskusních fórech (např. na serverech zaloţených na programu phpBB) se pojem avatar pouţívá pro ikonku uţivatele, která se objevuje u jeho příspěvků. Programy virtuální reality často obsahují trojrozměrný model, který je avatarem uţivatele.
11
Fotografie z filmu Avatar
Od učitele nejen pro učitele „Proč jdeme do dětského oddělení?― ptala jsem se kamarádky, která mi slíbila zajistit „protekci― v městské knihovně. „No protoţe tady mají pohádky,― usmívala se potutelně. „Pohádka o Raškovi ale není pohádka,― povídám já. Trochu jsem se bála, zda se téhle knihovnice nějak nedotknu, kdyţ zpochybním její znalosti literatury. Ona ale dobře věděla, proč míříme právě sem. Za chvíli jsem se octla v tak trochu jiném světě. Vybavila jsem si předměstskou knihovnu, odkud jsem si v dětství pravidelně odnášela tašku kníţek a jejich prostřednictvím se pak doma přemisťovala v čase a prostoru. Tehdy jsem ještě nemohla proţívat virtuální realitu přes svůj „avatar― v počítačové hře. A přiznám se, ţe bych s vámi, milé děti, neměnila. Autoři těch dnes uţ zaprášených kníţek někdy varovali před moţným zneuţitím technických vynálezů. Líčili svět bez lásky, lidské slušnosti a sounáleţitosti, svět plný robotů a úţasné techniky. Nedávno jsem trochu nahlédla i do takového světa. Na mysli mám úţasný svět O2. Můţu tuhle společnost klidně jmenovat, protoţe reklama to bude negativní. Kabely a sítě jsou váţně něco! Bez lidí ale nefunguje nic. Co je vám platné, ţe můţete volat na bezplatné linky, kdyţ na druhém konci s vámi mluví jen automat, případně člověk, který funguje stejným způsobem (recituje pořád dokola svou naučenou řeč). Co na tom, ţe problém by vám pomohl vyřešit technik - ţivý člověk, který byl uţ dvakrát u vás doma a závadu by dokázal na místě odstranit. Musel by mít ovšem k tomu gigantickou společností vytvořeny podmínky. A co zmůţe jeden člověk proti kolosu. V dobách, kdy jsme doma neměli internet, kabelovou televizi, SKYPE, ICQ a nevím jaké komunikační kanály, domluvili jsme se moţná mezi sebou líp neţ dnes. Byl totiţ čas číst dětem pohádky, sedět v kuchyni u stolu (nebo, chcete-li, třeba na sídlišti před panelákem) a povídat si z očí do očí. Věděli jste, s kým skutečně mluvíte a o čem vlastně. Ne ţe bych se dnes bez internetu a mobilu obešla, taky mám uţ dojem, ţe to bez nich nejde. Ale přiznám se, ţe někdy hlavně kvůli dětem, které náš někdejší ţivot bez „netu― staví na úroveň pravěku.
12
Jana Kubátová
Vtipy Lojza Novák říká tatínkovi: "Tati, dnes jsem se jako jediný hlásil!" "Jo? A na co se paní učitelka ptala?" "Kdo nemá domácí úkol...― "Řekni mi, Honzíku, kolik noh má blecha?" "Propánajána, paní učitelko, vaše starosti bych chtěl mít." Ptá se paní učitelka při hodině matematiky: "Kdyţ rozřízneme bramboru, dostaneme...?" "Dvě poloviny," odpoví Maruška. "A kdyţ rozřízneme ty dvě poloviny?" "Čtyři čtvrtiny," na to Maruška. "A kdyţ rozřízneme ještě ty čtvrtiny, dostaneme co?" "Prosím, bramborový salát," hlásí se Pepíček.
Hlášky Co je to romantismus? Krásně strávené chvilky. Co je to kulturní dědictví? Jsou to prašule. Co je to kultura? Je to to, co nám poví učitelé a rodiče. Zápory televize? Sledujeme jenom kraviny. Where is the river Nile? In Britain? In the Czech republic! Kde zemřel J.A.Komenský? Na moravském poli.
13
Kdo to byl Jan Hus? Šlechtic, co používal malé dělostřelectvo. Jak se jmenovali dva věrozvěstové? David a Goliáš. Kdo to byl Masaryk? Masaryk byl první, kdo vzlétl do vesmíru. Dej do trpného rodu větu: Od začátku roku sníţí vláda přídavky na děti. Od začátku roku se sníží požadavky na děti. Vyjádři v trpném rodě: Noviny a časopisy prodává paní u stánku. Noviny a časopisy musí prodávat paní u stánku. (pozn. redakce: Nejspíš u toho trpí, zvlášť v letošní zimě…)
Shromáţdili J. Vašek a učitelé příslušných předmětů
14
Justin Bieber Povolání: Zpěvák Věk: 15 Datum narození: 14. 03. 1994 Místo narození: Stratford, Ontario, Kanada Znamení: Ryby Výška: 161 cm Justin Bieber se narodil 14. března 1994 v kanadském Stratfordu. Jeho celé jméno je Justin Drew Bieber. Justin je kanadský zpěvák, který se proslavil díky YouTube. Objevil ho tam jeho aktuální manaţer Scooter Braun. Justin a jeho manaţer hned letěli do Atlanty za Usherem. O několik týdnů později Justin podepsal nahrávací smlouvu s Island Record. Vypracoval své debutové album My World, které vyšlo 17. listopadu. Z tohoto alba byly vydány dva velmi úspěšné singly: One Time a One Less Lonely Girl. Oba se dostaly do Top 15 na Canadian Top 100 a do Top 30 na Billboard Hot 100. Ve 12 letech se naučil hrát na klavír, bicí, kytaru a trubku. Na konci roku 2007 začala Justinova matka nahrávat jeho videa na YouTube, aby mohla rodina a přátelé shlédnout Justinovi výkony, například coververze písní umělců jako je Usher, Stevie Wonder, Ne-Yo, Justin Timberlake nebo Michael Jackson. Brzy byl osloven společností Rapid Discovery Media, která mu pomáhala s účetnictvím, střihem a produkcí jeho videí z YouTube a Myspace. Po vloţení jeho interpretace songu With You od Chrise Browna sám Brown osobně zavolal Justinovi a pochválil mu tuto interpretaci. Scooter Braun, kdyţ viděl tato videa, hned Justina kontaktoval a společně letěli do Atlanty, kde se Justin setkal s Usherem. O týden později Justin zazpíval Usherovi a získal tak nahrávací smlouvu s Island Record, která byla podepsána v říjnu 2008. Justin měl původně uzvařít smlouvu s Justinem Timberlakem, ale nakonec ji podepsal
Připravila G. Pánková
s Usherem.
15
Blíží se masopust Lidový svátek, který se slavil před Popeleční středou Masopust je třídenní lidový svátek, který je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protoţe datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust. Letos připadá Popeleční středa na 17. února a Velikonoce na 4. a 5. dubna. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, ţe v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protoţe se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl aţ do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "muţovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ţenatí a vdané. Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle ţáky. Bývalo několik tradičních masek, které se objevovaly kaţdoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, kobyla, skrývající často dvě osoby, Ţid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se ţebříkem, kozel a mnoho dalších. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protoţe nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, ţe v postu si hudebníci nezahrají). Lidé věřili, ţe pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.
Podle knihy V. Vondrušky Církevní rok a lidové obyčeje (str. 48-49); vydalo nakladatelství DONA v Českých Budějovicích v roce 1991. Masopustní veselí můžete zažít v sobotu 13. února 2010 od 11 hod na statku v Rakovicích. Akci pořádá Občanské sdružení Berkat, čeká vás seznámení s tradicí masopustu, pečení masopustních koblih, setkání maškar (od 14 hod), soutěž dětských masek o ceny a chybět nebudou masopustní hody.
16
Bílá paní Na mnoha hradech v jiţních Čechách se v dávných i bliţších dobách zjevovala bílá paní. Leckde spatřili i černou paní a na Nových Hradech vídali velmi zřídka, tak jednou za sto let a zpravidla ve dne, i modrou paní. Zjevila-li se modrá paní, bylo to dobré znamení. Černá paní se zjevovala v Budějovicích jakémusi měšťanovi, ale neměla s bílou paní roţmberskou, tou, která si oblíbila v batolecím věku pana Petra Voka, nic společného. Bílá paní, která se čas od času zjevovala na hradech a zámcích pánů pětilisté růţe, Jindřichově Hradci, Roţmberku, Telči apod., byla prý duchem nešťastné Berty z Roţmberka, se kterou její muţ velmi hrubě nakládal. Berta odešla od svého muţe a po zbytek ţivota pobývala na Krumlově a v Jindřichově Hradci u svého bratra. Zde se starala o jeho potomky a jeho sídlo. Nechala přestavět i zadní část zámku v Hradci. A tady začíná jedna z pověstí. Stavba prý pokračovala velmi pomalu. Poddaní, kteří práci vykonávali, byli jiţ unaveni a tehdy přišla mezi ně paní Berta a povzbuzovala je laskavým slovem. Nakonec dělníkům slíbila, ţe po dostavbě zámku všichni dostanou sladkou kaši. A tu prý na věčné časy dostávat budou. Po dokončení zámku paní Berta svůj slib opravdu splnila. Od té doby se kaţdého roku na podzim podávala chudému lidu sladká kaše, a to nejen v Jindřichově Hradci, ale na všech panstvích, kde vládli páni pětilisté růţe. Tradice se postupně přesunula z podzimních dnů na Zelený čtvrtek, kdy bohatí obsluhovali chudé. Sladkou kaši dostávali nejen staří a nemocní, ale i mladí a zdraví. Také v Telči se kaţdý rok sešla chudina z okolí. Po smrti paní Berty se přízrak její postavy začal zjevovat pokaţdé, kdyţ se schylovalo k nějaké významné události v rodě roţmberském nebo jindřichohradeckém. Oznamovala-li událost radostnou, chodila po zámcích v bílém šatě se svazkem klíčů v ruce. Oznamovala-li událost smutnou, měla na rukou černé rukavičky, nebo dokonce přišla v černém šatě. Bílá paní byla nápomocna i v Telči. L.p.1645 obléhala Telč švédská vojska. Švédští vojáci se ubytovali na zámku. Jejich velitel byl sice velmi pobaven tradicí se sladkou kaší, ale nařídil ji poddaným nevydávat. Měšťanům a řemeslníkům se vysmál. Brzy však svých slov litoval. Duch dobré Berty nedal prý jemu ani jeho vojákům spát. Velitel pak uţ osmého dne obléhání rád přikázal, aby se Telči tradiční sladká kaše vydala.
Pověst pro vás sepsala R. Nováková 17
Anketa prázdniny Jarní prázdniny jsou tady a nás zajímalo, jaký máte na prázdniny program... 1. Co budeš dělat o jarních prázdninách? Ondra Bernartík : nevím Martina Pištěláková : pojedu na hory Zuzana Tesková : nevím 2. Plánuješ něco předem, nebo budeš přemýšlet aţ o prázdninách? Ondra: aţ o prázdninách Martina : přemýšlím předem Zuzka : uvidím aţ o prázdninách 3. Co by sis přál(a) nejvíce dělat, ale víš, ţe se ti to nesplní? Ondra: nevím Martina: jet do Příbrami Zuzka : jezdit na koni 4. Chtěl(a) bys strávit prázdniny radši s kamarády a kamarádkami, někde
s rodinou, nebo být jen tak doma a válet se? Ondra : s kámošema Martina : s kámošema a kámoškama Zuzka : s kámoškama
Za zpravodaj se ptaly: L. Fialová a A. Klímová
Za redakci: L. Fialová, N. Janešová, J. Kašparová ml., A. Klímová, V. Mastný, J. Vašek, K. Hrabě, D. Pšeničný, K. Hospasková, T. Končická, A. Krajíčková, G. Pánková, J. Kubátová, J. Kubát. Autor titulní strany: S. Krajíčková. Děkujeme všem, kteří se podíleli na tomto čísle.
18
