Základní škola, Brno, Krásného 24 ŠKOLNÍ ŘÁD

Základní škola, Brno, Krásného 24, 636 00 Brno

Základní škola, Brno, Krásného 24

ŠKOLNÍ ŘÁD

Školní řád byl schválen Radou školy dne 28.8.2014 Školní řád je dokument, který lze aktuálně doplňovat dodatky.

č.j. 514/2014

V platnosti od 1.9.2014 1


OBSAH

1. Cíle školního řádu 2. Rizika spojená se vzdělávacími činnostmi 3. Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců 3.1. Práva žáků 3.2. Povinnosti žáků 3.3. Práva zákonných zástupců 3.4. Povinnosti zákonných zástupců 4. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků 5. Prevence rizikového chování žáků 6. Provoz a vnitřní režim školy 7. Podrobnosti k pracovním povinnostem vzhledem k režimu školy a BOZP 8. Pravidla pro hodnocení žáků - Klasifikační řád 8.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 8.2. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení 8.3. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 8.4. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 8.5. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a hodnocení žáků nadaných

2


1. Cíle školního řádu Školní řád ( dále ŠŘ) vydává ředitelka školy v souladu se Školským zákonem, Zákoníkem práce a dalšími souvisejícími právními předpisy. ŠŘ upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců a podmínky zajištění a ochrany žáků před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, upravuje režim školy a povinnosti žáků a zaměstnanců vzhledem k zajištění plynulého a bezpečného chodu školy a vytváření podmínek pro dosahování cílů školy. Školní řád je závazný pro všechny žáky a zaměstnance školy. Se ŠŘ a jsou seznámeni i zákonní zástupci žáků.

2. Rizika spojená se vzdělávacími činnostmi Škola průběžně vyhodnocuje všechna rizika spojená se vzdělávacími činnostmi a dle těchto vyhodnocení průběžně aktualizuje ŠŘ. Při stanovení konkrétních opatření bere v úvahu možné ohrožení žáků při vzdělávání v budově školy, při přesunech žáků a účasti na různých akcích mimo budovu školy. Přihlíží k věku žáků a jejich fyzické a duševní vyspělosti. Součástí ŠŘ jsou řády odborných učeben, školního hřiště, Vnitřní řády školní družiny, školního klubu a školní jídelny.

3. Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců žáků 3.1. Práva žáků Žáci mají právo na: a/ vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona. b/ informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání. c/ volbu do žákovské samosprávy /školního parlamentu/ a jeho prostřednictvím se obracet s problémy na ředitelku školy. d/ vyjádření názoru ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádření musí být věnována pozornost. e/ informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se jejich vzdělávání.

3


Práva žáků vycházející z Úmluvy o právech dítěte, které přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1989 Žák má právo na: a/ vzdělávání a účast ve výuce podle aktuálního rozvrhu vyučovacích hodin. b/ ochranu před jakoukoliv formou diskriminace. c/ odpočinek a volný čas. d/ přístup k informacím, které podporují jeho morální, duchovní a sociální rozvoj. e/ ochranu před informacemi, které škodí jeho pozitivnímu vývoji a nevhodně ovlivňují jeho morálku a postoje. f/ ochranu před psychickým a fyzickým násilím, nedbalým zacházením, před sociálně patologickými jevy, před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami, na využití preventivních programů, které mu slouží k poskytnutí potřebné podpory ve zmíněných oblastech. g/ svobodu myšlení, svědomí a náboženství. h/ svobodu projevu, pokud tak činí slušným způsobem a neuráží tím jiné osoby. ch/ respektování soukromého života jeho rodiny, pokud se nevyskytnou skutečnosti podléhající ohlašovací povinnosti školy. i/ vyžádání pomoci ve škole u osoby, které plně důvěřuje. j/ požádání o pomoc učitele v případě, že neporozuměl učivu, přestože dával pozor nebo pokud potřebuje doplnit své kompetence např. při změně ŠVP. k/ individuální přístup v případě onemocnění, zdravotního postižení, diagnostikovaných SVP, integrace či při mimořádném talentu a schopnostech. l/ bezpečné a zdravé prostředí a ochranu před ostrakizmem či šikanou. m/ výběr z nabídky volitelných a nepovinných přemětů.

3.2. Povinnosti žáků Žáci mají povinnost:

a/ řádně docházet do školy, vzdělávat se, dodržovat Školní řád a nosit si své učební pomůcky. b)/ zúčastnit se všech vyučovacích hodin své třídy včetně VP a NP, které si zvolil a zákonní zástupci výběr podepsali. c/ přicházet do školy zdraví, upravení a připravení na vyučování. Nepřipravenost do výuky a neplnění povinností řeší vyučující s třídním učitelem, popřípadě s výchovnou poradkyní, zástupkyní ředitelky školy či ředitelkou školy. d/ dodržovat pokyny učitelů a ostatních dospělých osob ve škole nebo při školní akci. e/ respektovat pravidla hygieny a slušného chování, chránit zdraví své a svých spolužáků. g/ udržovat pořádek ve třídě, na svém místě i na chodbách a celém školním areálu.

4


h/ chránit majetek svůj, školy, třídy a pečovat o zapůjčené učebnice. Při svévolném poškození nebo ztrátě školního majetku je škola oprávněna vymáhat náhradu od zákonných zástupců. Krádeže a vandalismus nahlásí škola orgánům činným v trestním řízení nebo to doporučí rodičům postiženého. Hodnocení a klasifikaci takového chování posuzuje pedagogická rada. Žák má povinnost jakékoliv poznatky o krádežích a vandalismu nahlásit pedagogovi. O události se pořizuje záznam s vyjádřením žáka nebo svědka. ch/ dodržovat pravidla slušného a kulturního chování, dospělé zdraví pozdravem „dobrý den“, dodržuje pravidla komunikace a nepoužívá hrubé, vulgární, urážlivé a zesměšňující výrazy. i/ respektovat nenošení cenných věcí ani věcí, které nesouvisí se školním vyučováním. Mobilní telefon nechávají žáci v době vyučování a stravování vypnutý a odkládají jej na místo k tomu určené – vrátnice základní školy. V době výuky tělesné výchovy u vyučujícího daného předmětu. Pokud tento pokyn žáci nedodrží, škola nenese za případnou ztrátu zodpovědnost. Použití mobilního telefonu v době výuky se považuje za porušení ŠŘ. V takovém případě je žákovi mobilní telefon odebrán a předán zákonným zástupcům. Pořizování zvukových a obrazových záznamů je ve škole zakázáno, kromě výslovného svolení dotyčné osoby, které se fotografování nebo natáčení týká. k/ respektovat zákaz vstupu do sborovny školy. l/ respektovat v době mimo vyučování zdržování se v prostorách a areálu školy. V době mezi dopoledním a odpoledním vyučováním mohou žáci pobývat v multimediální učebně, kde je zajištěn dohled dospělé osoby. Pokud žáci nedodržují řád této učebny, mohou být z prostoru multimediální učebny vykázáni a musí opustit školu. m/ obědvat pouze v čase, který je pro jejich třídu vyhrazen. Výjimku povoluje pouze vyučující a ohlásí změnu vedoucí školní kuchyně. V jídelně dodržují Vnitřní řád školní jídelny a stravují se kulturně a bez zbytečného zdržování. n/ nahlásit i sebemenší úraz příslušnému vyučujícímu nebo dohlížejícímu učiteli v daném prostoru školy. o/ dodržovat pravidla komunikace a spořádaného soužití všech ve škole. Jakékoliv slovní, fyzické a psychické útoky na spolužáka nebo zaměstnance školy, jakékoliv omezování, zesměšňování či ponižování jiné osoby formou písemnou nebo slovní je považováno za porušení ŠŘ, ostrakizmus nebo šikanu a je předmětem vyšetřování metodičky primární prevence, výchovné poradkyně, třídních učitelů, vedení školy, případně Policie ČR. Takovéto chování bude řešeno na výchovné komisi za přítomnosti zákonných zástupců, vedení školy, výchovné poradkyně, popřípadě zástupců odboru sociální péče,

5


pedagogické radě a je projednáváno individuálně podle Hodnocení pravidel chování tohoto řádu. p/ v době malé přestávky zůstávat ve třídě, nepohybovat se na chodbách ani nenavštěvovat jiné žáky ve třídách, nepřecházet z jednoho traktu do druhého, pokud je k tomu nevyzvou vyučující nebo to není nezbytně nutné. r/ řídit se tímto školním řádem a plnit pokyny pedagogických pracovníků školy.

3.3. Práva zákonných zástupců Zákonní zástupci mají právo na: a/ informace o průběhu a výsledcích vzdělávání jejich dětí, přítomnost na třídních schůzkách a hovorových hodinách, návštěvu vyučování během Dne otevřených dveří a využití konzultačních hodin ředitelky školy, výchovné poradkyně a metodiček primární prevence, jednání s pedagogy v čase, který vyhovuje po domluvě oběma stranám. b/ volbu do školské rady. c/ založení občanského sdružení při ZŠ a spolupráci se školou. d/ vyjádření se prostřednictvím třídních důvěrníků a školské rady k důležitým rozhodnutím, které se týkají vzdělávání jejich dítěte, a přijímat vyjádření vedení školy. e/ poradenskou pomoc školy ve vzdělávací, výchovné a profesní oblasti. f/ pojištění dítě pro případ ztráty majetku nebo úrazu.

3.4.

Povinnosti zákonných zástupců

Zákonní zástupci mají povinnost: a/ zajistit řádnou docházku svého dítěte do školy. b/ posílat do školy dítě zdravé a způsobilé k vyučování. c/ informovat školu o důležitých skutečnostech, které se vztahují k vzdělávání, zdraví a bezpečnosti jejich dítěte. d/ účastnit se projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka na výchovných komisích a dalších jednáních s pedagogickými zaměstnanci školy. e/ řádně omlouvat nepřítomnost dítěte ve škole.

Předem známou nepřítomnost omlouvá na maximálně 3 dny třídní učitel, delší nepřítomnost povoluje ředitelka školy na základě písemné žádosti zákonných zástupců 6


a vyjádření třídního učitele. Nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka je zákonný zástupce povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování ( telefonem, e – mailem, osobně). Po návratu žáka do školy je důvod a datum nepřítomnosti žáka uveden v žákovské knížce v omluvném listu s podpisem zákonného zástupce. V odůvodněných případech může škola vyžadovat k omluvení absence zákonným zástupcem také potvrzení lékaře. Déletrvající záškoláctví je považováno za zahálčivý život a dle paragrafu 201 trestního zákoníku je považováno za trestný čin ohrožování výchovy dítěte. f/ zajistit odvšivení dítěte. Tato povinnost vyplývá ze Zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, podle § 55 – 57. g/ doložit při uvolnění žáka z výuky žádost o uvolnění s dodatkem, že za své dítě přebírají právní zodpovědnost. Nestačí telefonická, ani e-mailová žádost. Bez těchto náležitostí nebude žák z výuky uvolněn.

Při neplnění povinností zákonných zástupců se objevují sankce jak v oblasti rodinně – právní, zejména v oprávnění a povinnosti státu intervenovat do rodinných vztahů a v nezbytných případech též omezit či zbavit zákonné zástupce rodičovské odpovědnosti, tak v rovině přestupkového, resp. trestního práva, pokud jejich jednání naplňuje svou povahou a intenzitou přestupky, resp. trestné činy. ( Zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb., trestní zákoník, Zákon č. 40/2009 Sb.)

4. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků a/ Za bezpečnost žáků ve vyučování odpovídá vyučující, o přestávce dohlížející pedagog. b/ Řády učeben jsou vyvěšeny v odborných učebnách a schváleny ředitelkou školy. Za poučení o bezpečnosti v odborné učebně zodpovídají vyučující, ti jsou povinni zajistit i dodatečné poučení chybějících žáků a zapsat informaci o poučení do tiskopisu v třídní knize. Poučení probíhá v 1. vyučovací hodině. c/ Chodby školy jsou opatřeny evakuačním plánem a směrnicemi v oblasti požární ochrany. d/ Rozvrhy dohledů jsou veřejně vyvěšeny na chodbách a ve sborovně školy, aktualizovány jsou při nepřítomnosti určeného učitele ve sborovně školy. Všichni pedagogové jsou povinni sledovat při absenci učitelů tiskopis dohledů. e/ Rozvrhy tříd jsou vyvěšeny před třídami a odbornými učebnami.

7


f/ Žáci jsou prokazatelně poučeni o bezpečném chování před jakoukoliv akcí a dbají těchto předpisů. Chovají se tak, aby neohrozili zdraví své ani svých spolužáků či jiných osob. g/ Každý sebemenší úraz hlásí žáci vyučujícímu a je zaznamenán do knihy úrazů v kanceláři školy. h/ Žáci dbají na hygienu a osobní čistotu, nenosí nebezpečné šperky, náramky, náhrdelníky, piercing a nalepené nehty. Cvičební úbor a obuv musí mít žák v řádném a použitelném stavu. ch/ Úrazy, ke kterým došlo při společných akcích souvisejících se vzděláváním konaných mimo školu, je nutné ihned nahlásit vedení školy. i/ Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači bez dohledu učitele. j/ Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovodu. Před takovými akcemi musí být žáci prokazatelně poučeni o bezpečném chování a poučení je zapsáno do třídní knihy. k/ Pro společné výjezdy tříd, lyžařské kurzy a školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem prokazatelně seznámeni a seznámení je zapsáno do třídní knihy. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají pokynů pracovníků tohoto zařízení. Na všech akcích školy platí školní řád. l/ Žák, který svým chováním a jednáním ohrožuje bezpečnost svou nebo jiných osob a jeho chování je dlouhodobě rizikové, se může zúčastnit akcí školy mimo budovu školy v doprovodu rodičů nebo se takovéto akce nezúčastní. Pokud se žák chová způsobem, který znemožňuje nebo narušuje vzdělávání ostatních žáků, může škola přistoupit k opatření, které takovému chování zamezí. Pedagog může nevhodně chovajícího se žáka vyloučit z vyučovací hodiny, než se žák uklidní s tím, že bude pod dohledem jiného zaměstnance školy a bude se dále vzdělávat. Takové opatření nemá sankční ale organizační charakter, žákovi není upíráno právo na vzdělávání, je pouze reagováno na konkrétní chování žáka a situaci ve třídě. Pokud žákovo chování a jednání ohrožuje bezpečnost a zdraví jeho, ostatních žáků nebo jiných osob, je škola povinna zajistit žákovi neodkladnou lékařskou péči a uvědomit o tom zákonného zástupce žáka, a to na základě paragrafu 29 odst.2 školského zákona. Dle konkrétních okolností je možno přivolat i orgán Policie ČR. Nevhodné chování žáků je řešeno kázeňským opatřením. m/ V dopoledních hodinách je vchod do školy uzavřen, vstup umožňuje pan vrátný, který kontroluje propustky žáků podepsané vyučujícím a zapisuje návštěvy do knihy návštěv. Vyučující podepisuje propustku pouze v případě, že má žák písemné vyjádření rodičů, že za něho přebírají právní zodpovědnost.

8


n/ Žáci nemají povoleno v době vyučování (podle svého rozvrhu hodin) opouštět školní budovu, kromě poledních přestávek. V tu dobu za ně zodpovídají zákonní zástupci. Opuštění budovy školy v době vyučování je povazováno za porušení školního řádu. o/ Žák má v žákovské knížce uvedeny všechny aktuální kontakty na rodiče. Je-li žák zraněn, jsou rodiče ihned vyrozuměni a podle potřeby je přivolána lékařská pomoc. Nedostaví-li se rodiče včas, doprovází žáka k ošetření dospělá osoba určená vedením školy. p/ Pedagogičtí pracovníci jsou povinni kontrolovat a vyžadovat dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, jakož i dodržování jejich pokynů žáky. r/ Škola seznamuje žáky s nebezpečími ohrožujícími jejich zdraví tak, aby bylo dosaženo klíčových kompetencí vztahujících se k ochraně vlastního zdraví. Tyto klíčové kompetence jsou vytvářeny na základě vzdělávacího obsahu a účelně zvoleného učiva. Ochrana a bezpečnost zdraví je součástí výchovy ke zdravému životnímu stylu a zdraví člověka.

5. Prevence rizikového chování žáků Při podezření na požití alkoholu nebo OPL žákem je dospělá osoba primárně povinna alkohol nebo OPL odebrat a zamezit další konzumaci. Učitel provede dechovou zkoušku a pokud cítí alkohol, nebo žák vykazuje podezřelé známky chování, vyrozumí rodiče, aby si žáka odvedli pro nezpůsobilost k výuce. O případu udělá záznam s vyjádřením žáka, popřípadě svědka. Do záznamu se uvede, kde žák alkohol popřípadě OPL získal, zda ji požil v budově školy atd. U rozhovoru se žákem je přítomna ředitelka nebo zástupkyně ředitelky. Pedagog vyrozumí neprodleně metodičku prevence a výchovnou poradkyni. Alkohol ani jiné látky škola nezkoumá, uloží je do trezoru. V případě intoxikace žáka se nález předá přivolanému lékaři. Není-li rodič dostupný, vyrozumí škola OSPOD a řídí se jeho pokyny. Škola nabídne rodičům spolupráci, poradenství, odkaz na odborníky. V rizikových případech má škola písemný souhlas rodičů na testy a dechovou zkoušku na alkohol nebo OPL. Sankce proti takovému chování řeší individuálně pedagogická rada a navrhuje řešení. Žáci a dospělí mají zákaz konzumace, distribuce či přechovávání OPL ve škole. Porušení zákazu u žáka vždy projednává pedagogická rada za účelem klasifikace chování. Ten, kdo neohlásí nebo nepřekazí trestný čin nedovolené výroby, držení a distribuce OPL, se sám dopouští trestné činnosti. O distribuci OPL škola vždy vyrozumí Policii ČR, OSPOD a zákonné zástupce.

9


6. Provoz a vnitřní režim školy a/ Pravidelné vyučování začíná nejdříve v 7.00 hod. Školní budova se otevírá 20 minut před zahájením vyučování. Žáci, kteří přicházejí na 2. vyučovací hodinu vcházejí do školy v 8.45 hod. a jdou rovnou do šaten, žáci, kteří přicházejí na 1. vyučovací hodinu odchází také rovnou do šaten, kde se zdržují jen po nezbytně dlouhou dobu a odcházejí do tříd a učeben. Během této doby je již stanoven dohled v šatnách a na chodbách. V průběhu vyučování je přístup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího. Každý žák zodpovídá za stav a zamčení své skříňky. V 1. až 4. ročnících zamykají šatny šatnáři. b/ Ve škole zvoní pouze v 7.45 hod., 8.00 hod. a 10.00 hod. Žák je na svém místě před začátkem hodiny a připravuje si věci na výuku tak, aby se zvoněním byl na vyučování připraven. c/ Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové a po 2. vyučovací hodině dvacetiminutová. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících se vzdělávací činností školy určuje po projednání s vedením školy délku přestávky vyučující. Musí být respektovány psychohygienické potřeby žáků a zajištěn dohled. d/ Do dílen, odborných učeben apod. odcházejí žáci 3 minuty před zahájením výuky a čekají před učebnou na příchod vyučujícího. Třídu, kterou opouštějí, zamkne na požádání pedagog, který má dohled. Pokud se vyučující nedostaví do 5 minut po začátku jakékoliv hodiny, oznámí to zástupce třídy ZŘ nebo ŘŠ. e/ Provoz školní družiny je od 6.30 do 17.00 hod. Případné změny jsou předem uvedeny na vchodech do školní budovy a na webu. Provoz školní družiny je upraven vnitřním řádem školní družiny. f/ Provoz kroužků Školního klubu probíhá podle rozvrhu vyvěšeného na nástěnce ve vestibulu školy a na webu školy. K dané učebně do odpoledních kroužků chodí přezutí žáci nejdříve 5 minut před začátkem. Školní klub a školní družina mají své vlastní šatny a vnitřní řády. g/ Ve škole jsou v odpoledních hodinách v pronájmu učebny pro výuku nástrojů ZUŠ Došlíkova. Za žáky odpovídají učitelé ZUŠ. Žáci do nástrojů vcházejí hlavním vchodem, přezouvají se a věci si berou s sebou do učebny. Hodiny nástrojů mohou navštěvovat i rodiče, pokud se přezují, nebo použijí návleky. Vyučování hry na nástroje končí nejpozději v 18.00 hod, kdy také končí služba na vrátnici školy. h/ Pokud si žák zakoupí ve vestibulu školy nápoj z automatu, nesmí s ním chodit po chodbách. Nápoj konzumuje ve vestibulu, kde má k dispozici sedací koutek a kelímek hodí do odpadkového koše. ch/ O přestávkách jsou okna v učebnách zavřená a dveře na chodbu otevřené. Větrat je vhodné v hodině a vždy za přítomnosti vyučujícího.

10


i/ O malých přestávkách se žáci nepohybují po chodbách, nenavštěvují ve třídách, nepřecházejí z jednoho traktu budovy do druhého. Žáci nikdy nepoužívají zadní požární schodiště. O velké přestávce mohou jít žáci do tělocvičny, ven na hřiště nebo žáci 1. stupně na horolezeckou stěnu. Dohled je vždy zajištěn. j/ Po chodbách se žáci pohybují ukázněně, dbají pokynů učitelů, neruší zbytečně hlukem, sedací prvky na chodbách využívají žáci jen k sezení.

7. Podrobnosti k pracovním povinnostem pedagogických pracovníků vzhledem k režimu školy, organizaci a BOZP a/ Každý pedagog se řídí platnou školskou legislativou, vnitřními směrnicemi, obecně závaznými předpisy, organizačním řádem školy, školním řádem, usneseními pedagogické rady a pokyny vedení školy. b/ Každý vyučující dbá o svůj odborný růst, dbá zásad profesní etiky při jednání s žáky, rodiči i kolegy. c/ Nepředvídanou nepřítomnost na pracovišti hlásí učitel telefonicky do 7.00 hod. zástupkyni ředitelky, nepřítomnost, o které ví zaměstnanec dopředu projedná s vedením školy co nejdříve, o řádnou dovolenou žádá ředitelku školy. Řádnou dovolenou před žádostí u ředitelky školy projedná zaměstnanec se zástupkyní ředitelky z důvodu organizačního zajištění chodu školy. d/ Při příchodu i při odchodu z pracoviště je zaměstnanec povinen se seznámit s informacemi na nástěnce ve sborovně školy, zejména suplováním, změnami v dohledech za nepřítomné pedagogy, změnami v týdenním plánu a zkontroluje si přihrádku s poštou. Pravidelně kontroluje e- mailovou školní poštu, složky s DVPP a dalšími nabídkami na výukové programy a akce pro žáky na „krasoň škola“. e/ Za řádný výkon dohledu nad zajištěním bezpečnosti žáků se považuje fyzická přítomnost vyučujícího v úseku, který mu byl rozpisem určen a postupné procházení učeben a chodeb, případně toalet. Během dohledu se soustředí pedagog výhradně na svou činnost. Pokud nemůže ze závažných důvodů na dohled nastoupit, projedná se ZŘ zajištění zástupu, popřípadě si zajistí dohled za sebe sám a toto pouze oznámí ZŘ. Během dohledu ve školní jídelně dbá pedagog na kulturní stolování žáků, dodržování zásad slušného chování a plynulý chod stravování. f/ Každou změnu v rozvrhu hodin, výměnu suplované hodiny s kolegou, vycházku, exkurzi či jinou akci projedná učitel předem s vedením školy a pobyt mimo budovu školy zapíše do knihy Vycházek a exkurzí. Veškeré akce, které ovlivňují organizační chod školy, hlásí pedagog v týdenním předstihu do týdenního plánu zástupkyni ředitelky. Před každou akcí pedagog žáky poučí o bezpečném chování a toto zaznamená do třídní knihy.

11


g/ Závady, které pedagog zjistí na školním zařízení, (el. instalace, voda, okna, topení, nábytek a další.) zapíše do sešitu Závad ve sborovně. Závady ohrožující bezpečnost a zdraví žáků hlásí ihned školníkovi a vedení školy. Kontrolu tělocvičného nářadí provádí pedagog před každým použitím a zapisuje do připraveného tiskopisu, který se 1x za měsíc odevzdává zástupkyni ředitelky. h/ Třídní knihy ukládají vyučující 1. stupně do sborovny v pátek do 14.00 hod. a vyučující 2. stupně každý den po skončení vyučování. Třídní knihy volitelných a nepovinných předmětů si nechávají vyučující u sebe a odevzdávají ke kontrole na požádání. Není dovoleno odnášet povinnou dokumentaci z budovy školy. ch/ Při suplování zapíše do třídní knihy vyučující téma hodiny, zaznamená absenci, podepíše se a za parafu jména napíše písmeno S. V třídních knihách 1. stupně zapíše suplující do Poznámek: datum, předmět, S a podepíše se. i/ V době nepřítomnosti pedagoga na pracovišti zajistí nepřítomný vyučující přípravy tak, aby nebyl narušen tematický a časový plán učiva. j/ Pedagog nesmí bez vážného důvodu opustit třídu. V nezbytném případě požádá vyučujícího v nejbližší třídě o zajištění dohledu při otevřených dveřích učeben. k/ Při odchodu z každé hodiny vyučující zkontroluje zavřená okna a nechá otevřené dveře. Pokud je to poslední hodina v daném dni, zodpovídá pedagog za úklid třídy, zvednuté židle, vyklizené lavice, uzavřená okna, vypnutí přístrojů, zhasnutí světel a zamknutí třídy. l/ V době vyučování není možné posílat žáky mimo budovu školy, ani mimo učebnu – s výjimkou přenosu TK. V žádném případě nesmí učitel pověřit žáka vstupem do prázdného kabinetu nebo sborovny a dát mu klíče. m/ Učitelé sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění či úrazu neprodleně informují vedení školy a zákonného zástupce. K ošetření k lékaři musí žáka doprovázet vždy dospělá osoba. n/ V případě nevolnosti a při úrazu poskytuje žákovi první pomoc vyučující či dohlížející pedagog a zapíše informaci do Knihy úrazů. Při poskytnutí první pomoci se ošetřující řídí Traumatologickým plánem školy. V naléhavém případě je první pomoc poskytována ve spolupráci s vedením školy. o/ Ve všech prostorách školy platí přísný zákaz kouření, požívání alkoholu a psychotropních látek. p/ V kabinetech je povoleno užívání zrevidovaných varných konvic. Místo využívání konvic je označena štítkem se jménem zodpovědné osoby. r/ Všichni zaměstnanci školy jsou povinni neprodleně nahlásit vedení školy ztrátu jakýchkoliv klíčů od školních prostor.

12


8. Pravidla pro hodnocení žáků – Klasifikační řád Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v pozdějším znění vydávám jako statutární orgán tuto směrnici. Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů“). Přehled právních předpisů, ze kterých klasifikační řád vychází: Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

8.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

a/ Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost, byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta. b/ Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. c/ Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. d/ Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na písemnou žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. e/ U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.

13


f/ Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. g/ Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. h/ Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září, do doby hodnocení, navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. ch/ Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. i/ Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. j/ Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na písemnou žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku, po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Základní vzdělávání – výchovná opatření a/ Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. b/ Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za úspěšnou práci. c/ Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení

14


žákovi uložit: - napomenutí třídního učitele - důtku třídního učitele - důtku ředitele školy

d/ Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu e/ Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení výchovného opatření třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. f/ Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. g/ Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení výchovného patření se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za dané pololetí. Zásady hodnocení a získávání podkladů Zásady hodnocení prospěchu žáka - uplatňování přiměřené náročnosti - uplatňování pedagogického taktu vůči žákovi - potřeba přihlížet k věkovým zvláštnostem - připustit určitou indispozici - nutnost opírat se o dominantní kladné vlastnosti - hodnotí se celkové výkony s ohledem požadavků osnov Zásady sebehodnocení prospěchu žáka - vhodná náročnost - schopnost posoudit se objektivně - ohledy vůči věku - možnost indispozice - pozitivní sebekritika - ocenění sama sebe - schopnost přiznat si chybu Získávání podkladů pro hodnocení prospěchu žáka - diagnostické pozorování - sledování výkonů - sledování připravenosti na výuku - různé druhy zkoušek (písemné, grafické, ústní) - kontrolní písemné práce (povinné – pololetní písemné práce z M, Čj) - analýza různých činností - konzultace s vyučujícími, třídními učiteli, PP poradnou - rozhovor se samotným žákem - rozhovor se zákonným zástupcem žáka Získávání podkladů pro sebehodnocení prospěchu žáka - individuální nezávazný rozhovor s žákem - nezávazný rozhovor v menším kolektivu (skupině)

15


- neformální rozhovor v kolektivu třídy - individuální rozbor úspěchů žáka - individuální rozbor příčiny neúspěchu žáka - rozbor úspěchů celé skupiny - analýza činností, které vedou k úspěchu žáka - analýza situací a činností, které vedou k neúspěchu žáka - konkrétní příčiny neúspěchu žáka - analýza domácí přípravy žáka - rozbor momentů selhávání i v případě pečlivé přípravy žáka Informace o prospěchu žáka Zákonného zástupce dle potřeby a přání informuje: - třídní učitel - vyučující daného předmětu - výchovný poradce - ředitel školy a) na třídních schůzkách b) konzultačních hodinách c) na setkání třídních důvěrníků d) v akutním případě kontaktují okamžitě osobně nebo telefonicky

Uvolnění, osvobození, nehodnocení Žák může být z výuky daného předmětu UVOLNĚN ŠZ, §50, (2) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na písemnou žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. Pokud je žák z výuky některého předmětu uvolněn, rubrika na vysvědčení se vyplní podle instrukce MŠMT o vyplňování vysvědčení, pokyny se většinou každý rok mění. Důvody pro uvolnění se uvedou v katalogovém listu žáka. Žák již nemůže být OSVOBOZEN od povinnosti docházet do školy. Žák již nemůže být OSVOBOZEN od povinné školní docházky Podle předpisů platných před 31. 12. 2004 (zejména školský zákon č. 29/1984 Sb. a zákon č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství) bylo možno žáka osvobodit od povinné školní docházky a od povinnosti docházet do školy. Od 1. 1. 2005 tomu tak podle nového školského zákona č. 561/2004 Sb. žáka osvobodit nelze. Místo toho lze jen uplatnit „Jiný způsob plnění povinné školní docházky“, ve smyslu školského zákona č. 561/2004 Sb.: §40

Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí: 16


a) individuální vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole, dále jen „individuální vzdělávání“ (§41 ŠZ) b)vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením (§42 ŠZ) Žák může být z výuky daného předmětu NEHODNOCEN Školský zákon zavádí místo pojmu „klasifikace“ širší a přísnější formulaci „hodnocení“. § 51 ŠZ (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. Žák tedy nemusí být v některých případech na konci pololetí „hodnocen“. § 52 ŠZ (2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. § 52 ŠZ, (5) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen.

8.2. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení 1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré b) 2 – uspokojivé c) 3 – neuspokojivé Hodnocení chování žáka Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání na pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování včetně dodržování řádu školy. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré): Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé): Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními řádu školy. 17


Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé): Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jeho i jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 – výborný b) 2 – chvalitebný c) 3 – dobrý d) 4 – dostatečný e) 5 – nedostatečný 4. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 5. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na 1. stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na 2. stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3.

18


Výchovně vzdělávací výsledky Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. v ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

19


Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 6. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a), nehodnocen/a na konci 1. pololetí 7. Žák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. 8. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně b) pracoval(a). 9. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

20


8.3. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevyková opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 5. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. 6. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. O zkoušce se pořizuje Protokol o komisionálním přezkoušení, který se stává součástí dokumentace školy. 7. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.

21


Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí 1. Žák plnící povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole takto: a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy. 3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. 4. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. 5.Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení bdobí, za které se zkouška koná. 6. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzděláván nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žáka spěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

22


7. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení. Odlišnosti pro komisionální přezkoušení na základní škole a pro opravné zkoušky

1.Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po opravné zkoušce se vydá žákovi nové vysvědčení.

8.4. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Pří celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,…) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. 4. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu výchovného zaměření minimálně 3 známky za pololetí, z ostatních předmětů minimálně 5 známek za pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. 6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

23


7. O termínu písemné zkoušky, která má trvat déle než 15 minut, informuje vyučující žáky s dostatečným předstihem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku trvající déle jak 15 minut. 8. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,…). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 9. Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogového listu žáka na konci každého pololetí a dbá o jejich úplnost. Do KL jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. 12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na předmětových komisích a v pedagogické radě. 13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví návrhy termínů komisionálních zkoušek. Okruhy ke komisionálním zkouškám jsou předány žákům a zaslány zákonným zástupcům. 14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka pedagog písemnou formou v žákovské knížce, na požádání e- mailem, při osobním pohovoru, na třídních schůzkách a hovorových hodinách. 15. Informace jsou zákonným zástupcům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

24


17. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických vyučující tyto práce uchovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje, nebo,ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami

až do 30. 10. následujícího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. 18. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu: – neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden - žáci nedopisují do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí - učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva - prověřování znalostí se provádí až po dostatečném procvičení učiva 19. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

8.5. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a hodnocení žáků nadaných Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. a) Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. b) Zdravotním znevýhodněním je myšleno zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. c) Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. 2. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. 3. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující jsou seznámeni s doporučením psychologických

25


vyšetření žáků a volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů nutných k uzavření klasifikace. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. 5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka, na které nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. 7. Klasifikace je provázena ústním hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. 8. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení, namísto jednostranného zdůrazňování chyb. 9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

Hodnocení nadaných žáků 1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

26

Základní škola, Brno, Krásného 24 ŠKOLNÍ ŘÁD

Recommend Documents