Základní škola a mateřská škola Ivaň Ivaň 73, 691 23 Pohořelice, www.zsivan.cz,
[email protected], 519 427 430
VÝTVARNÉ ŘADY prožitkové učení 2013
autor: BcA.et.Bc. Martina Klaková
Výtvarné řady inspirované tradicí hodů Tyto výtvarné řady jsou inspirované hodovou tradicí konající se pravidelně každé léto v naší vesnici. Hody jsou dětem velmi blízké, většina z nich se jich aktivně účastní, právě proto jsem si vybrala toto téma jako východisko pro praktické výtvarné činnosti. Aktivní účast dětí a aktuální prožívání této tradice usnadní úvodní motivaci k výtvarné práci. Motivace k různým činnostem je tak jednodušší. V následujícím textu se snažím o didaktický rozbor a reflexi průběhu provedených výtvarných činností. Výtvarným řadám předcházela účast dětí na ivaňských hodech. Osobní seznámení dětí s dívčím a chlapeckým krojem, který jsem pro inspiraci přinesla do školky. V rámci seznámení s tradicí kroje nás navštívila paní Trubová, která dětem kroj představila. Poutavě do detailu popsala kroj a jeho přednosti. K dokreslení atmosféry nám přinesla ukázat své fotografie zobrazující stárky minulého století. Děti byly vyprávěním okouzleny. K mému překvapení s paní Trubovou vedly „odborné“ diskuze nad tématem kroj. Sdělovaly své vlastní zkušenosti s krojem, jaké strasti musely překonávat, než je maminky namašlily do krojů.
Hody v naší vesnici Hody bývaly od nepaměti nejslavnějšími dny v roce a jsou taky pravým svátkem pro chasu, děti i dospělé. Hody malé či mladé bývají v srpnu a trvají dva dny, hody staré (císařské) bývají v říjnu a trvají až čtyři dny. Před mladými hody oznámili staří stárci starostovi volbu nových stárků. V ustanovený den se sešla chasa a zvolila ze sebe tři stárky. Za přítomnosti starosty zvolili z těchto tří prvního nejváženějšího stárka. Zvolení stárci vybrali si pak z děvčat svoje stárky, kterými byly sestry stárků nebo jejich nejbližší příbuzné nebo jejich milé. Toto stárkovství mělo platnost po celý rok až do příštích mladých hodů. První stárek řídil všechny zábavy, objednával muziky, přijímal a vydával peníze a byl zodpovědný starostovi a obecnímu úřadu za náležitý pořádek při zábavách a za dobré mravy mezi chasou. Bylo to tenkrát největším vyznamenáním pro venkovského hocha, jakého se mu mohlo kdy dostat. Na výpomoc měl k ruce druhého stárka. Funkce třetího stárka byla také významná, neboť nosil u sebe klíče od místnosti, kde měla chasa uskladněné pití. Musel se starat po celou dobu hodů, aby chasa i muzikanti měli stále co pít. Musel být stále ve spojení se sklepníky. Stárky měli na starosti ozdobit máju, kterou stárci s chasou vyrobili. Na „juchačky“ - (speciální sklenice na víno) navazovaly dlouhé stuhy a klobouky stárků ozdobily květy. První stárka zvlášť pak připravila „šaránek“ na juchačku pro prvního stárka. Šaránek byla bílá sukýnka, mající při spodním okraji čtyřmi řadami přišité bílé a červené stuhové hvězdičky. V sobotu odpoledne se stárci s chasou sešli na návsi před obecním úřadem a v doprovodu muzikantů šli po vesnici zvát lidi na hody. První stárek se svou stárkou zvonili na dveře od dveří ke dveřím. Kde jim otevřeli zval stárek hospodáře: „ Chasa ivaňská pořádá taneční hodovou zábavu, ku které Vás jménem ivaňské chasy uctivě zveme, byste nás dnes navštívili a vespolek s námi se pobavili.“ Poté stárek podal hospodáři a všem domácím svoji nazdobenou juchačku, aby si s ním připili. Podobně učinil druhý i třetí stárek. Po přípitku také hospodář pohostil vínem a koláči stárky a muzikanty, kteří celou dobu před jejich domem vyhrávali. Sobotní večer stárci, stárky a chasa zahájili tancem a zpěvem pod májou. V neděli dopoledne se všichni stárci, stárky a chasa sešli v kostele, kdy místní farář požehnal hodům. Na oběd se celá chasa i se svými stárkami a muzikanty sešli u hlavní stárky. Zde se všichni občerstvili a vydali se v průvodu zavádět starostu. Před domem starosty hlavní stárek vyzval starostku nebo hlavní stárka starostu podle toho, kdo byl zrovna zvolen k tanci. Posléze se celý průvod v čele se starostkou a jejím mužem vydali za doprovodu muzikantů pod máju. Stárci obcházeli s muzikanty po place kolem máji a zpívali. Tanec zahajovali opět stárci se svými stárkami. Tančili tři kousky sólo. Potom si všichni zavdali. Když spustila hudba k tanci, stárci a stárky s chasou si šli pro tanečního partnera mezi hosty. Stárci se svými stárkami organizovali v době tance různá sóla. Sólo ženáčů, sólo
svobodných pánů, sólo babiček a dědečků. Vždy při těchto sólech si tancující pár musel zavdat skleničku vína se stárkem či stárkou a vykoupit se nějakou tou korunou. Hodová zábava trvala někdy až do brzkých ranních hodin. Často se tato zábava neobešla bez pořádné rvačky. (Z vyprávění starších občanů Ivaně, z Kroniky ivaňské)
Výtvarná řada KROJ Spodničky Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) Rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření) seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije a vytváření pozitivního vztahu k němu Motivace: „Původně bývaly spodničky měkké - bavlněné a nosily se pouze jedna, dvě, maximálně tří. Neškrobily se, proto v nich nebyl tak omezený pohyb jako dnes a děvčata nebyla tak široká. Později, když se začaly nosit vrchní sukně, lemované portami a pentlemi, začala děvčata nosit bílé spodničky, které byly naškrobeny syrovým škrobem a počet spodniček se zvýšil na pět až deset. Ve všední dny se nosily pouze tři spodničky a vrchní sukně.“ (www.velkepavlovice.cz) S dětmi si prohlédneme kroje. Zahrajeme si na prodavače a kupující (učitelka je v roli prodavače a děti se stávají zákazníky). Prodavač nabízí kroje svým zákazníkům. Odborně (dle svých zkušeností a vědomostí) je popisuje a jednotlivé části pojmenovává. Učitelka si s dětmi může vyměnit roli. V rámci prodeje se děti zaměří na spodničku. Počítají, kolik spodniček kroj má, jakou mají strukturu a čím se liší od sukně. Pomůcky: Barevné papíry různých velikostí Postup: Děti z barevného papíru skládají harmoniku připomínající sklady na spodničce. Takto poskládané barevné papíry jemně natáhnou, tak, aby sklady byly stále zřetelné. Tyto papíry pokládají do různých barevných vzorů.
Reflexe: Této výtvarné řadě předcházela návštěva pani Trubové, která nám povídala o krojích. Děti byly jejím vyprávěním okouzlené. Když si druhý den v komunitním kruhu sdělovaly mezi sebou zážitky z malé besedy o krojích, překvapilo mě, kolik informací si dokázaly zapamatovat a použit je déle ve svém vyprávění. Jak jsem zpětně zjistila, hra na obchod byla velmi dobrá motivace pro tuto výtvarnou činnost. Trochu jsem ji upravila-zjednodušila. Prodavač nabízel jen látky. Děti si při svém nakupování procvičovaly barvy. Nadešla chvíle, které jsem se trochu obávala. Na první pohled jednoduchá manipulace s listem papíru se může stát pro některé jedince nepřekonatelná a odrazující. Naštěstí tato skupina dětí (4-6 let) si s malými zádrhely poradila. Jen Pepíček více prožíval své počáteční neúspěchy. Vadilo mu nepravidelné skládání papíru. Vysvětlila jsem mu, že to vůbec nevadí, ba naopak, nepravidelnost je zajímavá a krásná na jeho látce. Do jejich skládání jsem více zasahovat nemusela, pomáhaly si vzájemně. Z připravených skládaných papírů děti sestavovaly barevné obrazce. Z počátku si každý chtěl stavět svůj obrazec, ale vznikl problém, že nebylo dostatek materiálů. Začaly tvořit skupinky, až nakonec pracovali všichni dohromady. Vznikala zajímavá barevná seskupení. Děti zkoušely, co takto upravený papír vydrží. Vršily ho na sebe a přicházely na to, že když sklady budou dávat na sebe, bude papír lépe držet tvar-komín. Postupně u dětí opadal zájem a odcházely si hrát. Jen Dominika (6let) zůstala ve výtvarné dílně sama, plynule přešla z jedné tvořivé činnosti ke druhé. Opustila sklady na spodničce a začala se věnovat stavbě domu a jeho okolí. K tomuto využila již zhotovených skládaných papírů jako výtvarného prvku. Tyto poskládané papíry dále použiji při pohybových činnostech.
Sukně Sukně – Malý vzorník Dílčí vzdělávací cíle: Osvojení si praktických dovedností přiměřených věku Rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného projevu Rozvoj kooperativních dovedností Motivace: „Sukně – Bývaly škrobené, nařasené a dlouhé až do půli lýtek. Nazývány byly podle látek, ze kterých se šily, např. valisky, grumašky, tykýtky, súkenice černý i zelený atd. Nynější vrchní sukně se nejčastěji jmenují kašmíry a atlasky.“ (www.velkepavlovice.cz) S dětmi si v komunitním kruhu povídáme, jak je důležitý vzor-ornament na hodové sukni. Tu si také s dětmi prohlédneme. Ukážeme jim klasické ornamenty inspirované lidovou tvorbou a moderně pojaté ornamenty využívané v současném umění. S dětmi si zahrajeme na návrháře, kteří zhotoví zajímavý vzor na látku. Pro inspiraci přineseme vzorník látek, aby si utvořily představu, co bude náplní této činnosti. Pomůcky: vzorník látek Kartón různých velikostí, kartónová krabice Zbytky látek, krajek, mašlí Lepidlo Nůžky Temperové barvy Ploché štětce Foto, váleček Postup: Děti ve skupinkách prohlíží vzorník látek, který mají k dispozici. Látky jen neprohlíží zrakem, snažíme se, aby zde zapojily i hmat. Každá látka má svou osobitou strukturu, kterou děti objevují. Než se začnou výtvarně projevovat, ještě si s látkami zahrají. Třídí je podle barev, podobnosti vzorku, struktury materiálu. Látky kombinují tak, zda se k sobě hodí. Vrší je na sebe a postupně zase odkrývají. Po této seznamovací části děti mohou a nemusí zůstat ve skupinkách. Vyberou si látky, které je upoutaly svým vzorem a strukturou. Pomocí techniky koláže děti vytvoří svou látku. Vybraný materiál lepí na kartonovou plochu do různých kompozic, které tvoří originální vzor. Nakonec můžou tuto látku dozdobit tiskem. Koláž: „Obraz vzniklý lepením různých druhů papíru, reprodukcí, útržků novin, tapet, vinět apod.“ (Malý slovník výtvarného umění, Raul Trojan, Bohumír Mráz, Státní pedagogické nakladatelství Praha1990, ISBN 80-04-22338-9) Tisk: „Pracovní postup, při němž se tisková barva přenáší z tiskové formy na potiskovaný materiál.“ (Malý slovník výtvarného umění, Raul Trojan, Bohumír Mráz, Státní pedagogické nakladatelství Praha1990, ISBN 80-04-22338-9) Na krajku děti nanesou malou vrstvu barvy. Takto nachystanou krajku přiloží na již hotovou látku. Válečkem jemně krajku v jednom směru přejedou. Zajímavý detail je na světě.
S tak vytvořenou koláží můžeme pracovat dále: Práce ve skupině: Děti ze svých koláží skládají vzory. Děti ze svých koláží vystřihují různé tvary, které skládají do zajímavých grafických vzorů. Tyto tvary si mezi sebou mohou vyměňovat. Nakonec nejzajímavější vzor mohou děti nalepit na velkou plochu kartonu. Obměna: Děti mohou využít kartonovou krabici a připravenou koláž lepí na strany krabice. Vznikl jim tak prostorový vzorník látek.
Sukně - Látky inspirované ročním obdobím Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj užívání všech smyslů Rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného projevu Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přináležet k tomuto společenství a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané Rozvoj společenského i estetického vkusu Motivace: Jaro – s dětmi sbíráme na imaginární louce květiny (barevné houbičky). Napodobujeme včeličky, které opylují květy. Léto – po třídě učitelka rozmístí obrázky s ovocem. Děti podle výzvy učitelky hledají odpovídající kartičky. Léto nám již nabízí některé ovoce. Děti je přinesly do školky a společně je ochutnáváme. Podzim – v tomto období se u nás sbírá řepa. S dětmi se vydáme na pole takovou řepu sklidit. Zima – do školky si přineseme kousek přírody v podobě větviček. Zjistíme, proč se právě jehličnaté stromy využívají na Vánoce. Pomůcky:
Baicí papír Bílý papír Větší kus látky Barevné houbičky na nádobí Ovoce, nůž Červená zavařená řepa, krmná a červená řepa Větvičky jehličnanů, šišky, krušpánek Temperové barvy Ploché štětce + větší misky na barvy
Postup: Děti vytvoří látky, které budou inspirované ročním obdobím. Nabídneme jim netradiční pojetí této realizace. Můžeme tato čtyři témata, Jaro, Léto, Podzim, Zima, dělat ve skupinkách najednou. Nebo se věnujeme jednomu tématu a pak druhému.Děti si tak postupně vytvoří všechny vzory látek. Jaro: Děti dostanou velkou plochu balicího papíru. Inspirované jarní loukou pomocí houbiček vytváří vzor látky. V kelímkách mají k dispozici temperové barvy s houbičkou. Tyto kelímky si mezi sebou vyměňují podle potřeby. Léto: Před touto činností dětem nakrájíme ovoce (mohou ho i ochutnat). Místo papíru zde nabídneme látku. Děti si tak mají možnost vyzkoušet ve své tvorbě i jiný druh podkladového materiálu. Štětcem nanáší na rozřízlé ovoce barvu a technikou tisku zdobí látku. Podzim: Dětem ukážeme červenou a krmnou řepu, rozřízneme je a ochutnáme. Popisujeme rozdíly mezi těmito plodinami. Do mističek dětem nachystáme kousky zavařené červené řepy, se kterou malují na bílé papíry vzor látky. Zima: Hned na začátku děti určují strom, ze kterých jsou větvičky. S učitelkou se snaží k těmto větvičkám přiřadit i šišky. Větvičky si ohmatají, očichají a mezi sebou si sdělují informace získané z těchto smyslových vjemů. Nakonec větvičkami namalují vzor na látku. „JARO“ Reflexe: Činnosti spojené s barvou jsou vždy pro děti lákavé a užívají si jich plnými doušky. Děti než přistoupily k samotné výtvarné realizaci, využily možnosti si zahrát pohybovou hru. Při této hře byly využity barevné houbičky, které pak dětem sloužily při výrobě látky na šaty. Hra se jmenovala „Rozkvetlá louka“. Děti si zahrály na včeličky a podle hudby opylovaly květy. Sbíraly květy-houbičky, ze kterých vytvářely různé ornamenty, cestičky, komíny. Malé děti místo houbiček využily barevné kostičky. Samotná výtvarná činnost byla zajímavá už tím, že děti nepoužívaly ke svému projevu štětce. Každý z dětí měl svůj osobitý styl. Někteří houbičkou jen tiskali, byli to většinou kluci, jiní zase využívali možnosti tahu po papíře. Protože děti v tomto věku rádi kopírují či přebírají nápady svých kamarádů, vznikaly tak zajímavé kombinace stylů malby houbičkou. Tento styl malby zaujal nejvíc dívky. Bylo to dáno hlavně motivací. Dívky si rády malují a navrhují šaty, takže tato činnost se promítla i do dalšího dne. Chlapci zase využili suché houbičky ke stavbě komínů, aut, cest. Filípek (6let) a Adam (6let) si na velký papír nakreslili město s cestami a houbičky jim sloužily jako auta. K chlapcům se pak přidala i některá děvčata. Tato skupinka plánovala, jak město a silnice rozšíří, bohužel k realizaci nedošlo.
LÉTO“ Reflexe: Této výtvarné činnosti předcházela ochutnávka přineseného ovoce. Nejvíce děti bavilo, když jsem jim zavázala oči a oni musely, podle chuti poznávat, co to může byt za ovoce. Navzájem si radili. Neprozradili však název toho ovoce, radili vždy v hádankách. „Roste to na stromě, má to červenou barvu a je to kulaté.“ Děti zde využily svých dosavadních zkušeností. Díky hádankám si prohlubovaly slovní zásobu a vyjadřování. Ve výtvarné části měly děti k dispozici několik podkladů pro tisk ovocem. Mohly si vybrat mezi látkou, balicím papírem a klasickým výkresem. Většina zvolila balicí papír. Ještě než jsme začali pracovat, děti pečlivě prozkoumaly rozkrojená jablka, hrušky a spočítaly semínka. Pomocí namočených pruhů papíru v barvě si namalovaly stromy a tiskem dotvořily svou představu.
jaro
léto
„PODZIM“ Reflexe: Do školky jsem dětem přinesla tři druhy červené řepy. Krmnou, sladkou-konzumní a zavařenou červenou řepu. Při ochutnávání krmné řepy se děti trošičku ostýchaly. Filípek ji jako první ochutnal, když řekl, že je sladká, tak se k němu přidaly i ostatní děti. Dokonce jsme se s dětmi shodly, že krmná řepa je mnohem chutnější než ta sladká. Když jsem dětem připravila mističky se zavařenou řepou, řekla jim, že budou s ní malovat, dost je to překvapilo. Se zaujetím se daly do práce. Maminky se nás na tuto činnost druhý den ptaly. To bylo pro mě dobré znamení, děti jsme touto činností zaujaly.
„ZIMA“ Reflexe: Tato výtvarná činnost se dětem z tohoto bloku „Látky inspirované ročním obdobím“ nejvíce líbila. Z vycházky jsme si přinesli větvičky, které náš pan školník v rámci regenerace stromů ostříhal. Různými způsoby jsme se s nimi seznamovali. Děti je poznávaly, navzájem si je na sebe pokládaly, očichávaly, mnuly je v dlaních. Do této seznamovací akce se zapojil i Davídek, chlapec, který se vyhýbá novým neznámým věcem. Zpočátku nás jen sledoval, usmíval se. Nakonec se rozhodl tuto aktivitu také vyzkoušet. Podle jeho reakcí mohu tvrdit, že byl spokojený. Dokonce mu nevadilo při styku s barvou, že se zašpinil. Děti bez ostychu namáčely větvičky do barev. Velkými pohyby paží vytvářely úžasné barevné kompozice. Nakonec dostaly do ruky barevné rámečky, se kterými se snažily najít na hotové ploše detail, který se jim líbí. Elenka a Dominika mě překvapily tím, že při výběru svého detailu braly i ohled na barvu rámečku.
podzim
zima
Výšivka Výšivka - Než začneme vyšívat Dílčí vzdělávací cíle: Uvědomování si vlastního těla Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky, ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí Společné diskuze, rozhovory, individuální a skupinová konverzace Samostatný slovní projev na určité téma Rozvoj kooperativních dovedností Vytváření prosociálních postojů (tolerance, přizpůsobivost) A prostředí, ve kterém dítě žije, vytváření pozitivního vztahu k němu Motivace: Výšivky – Způsoby, jak je kroj vyšíván, které součásti, v jakých vzorech, barvách i technikách, jsou velmi rozličné. Různí se kraj od kraje a možno říci, že právě výšivky svým umístěním a barvou tvoří nejvíce rozdílů mezi kroji, rozlišujíce jejich variace i v docela malých sousedních okrscích. Někde by byly stejné, co do typu i střihu kroje ze sousedních nebo blízkých okrsků, ale právě druh výzdoby a barva i vzor výšivky je rozlišují. Velikost, vzor, barva i techniky výšivek se mění však nejenom kraj od kraje, nýbrž i s dobou, takže v každém období vidíme výšivky jiné. Často se liší druh výšivek i podle součástí, takže na některých součástech zůstávají určité druhy výšivek jiné, nežli na druhých součástech..(Drahomíra Stránská, Lidové kroje v Československu, Díl I. Čechy, Vydalo nakladatelství J.Otto, Společnost s.r. o. v Praze , 40 léta rok nedatován) V komunitním kruhu si děti pozorně prohlédnou vystavené kroje. Upozorníme je na výšivky, kterými se budeme zabývat v následujících činnostech konkrétněji. Děti dostanou malý úkol. Přinést z domu jakoukoli výšivku (na ubruse, šatech, vestičce, kapesníku). Podrobně si tyto výšivky prohlédneme. Učitelka dětem klade otázky a snaží se je zapojit do diskuze. Co jim výšivka připomíná. Jestli ví, jakým způsobem je zhotovená. Jaký materiál se musel použít při její realizaci. Po komunitním a diskusním kruhu jsou děti připravené na další činnosti. Psychomotorická činnost: Děti si zahrají na takové vyšívání. Každé dítě se promění v jehlu. Ouškem si provlíkne vlnu a spolu s kamarády začnou vyšívat.
Pomůcky: Vlny různých barev Postup: Pracuje skupinka 5-6 dětí. Tři děti si vyberou jednu vlnu, která se jim líbí svou barevností a postaví se do kolečka. Děti, které drží vlnu, si jí volným koncem upevní kolem pasu (symbolické navlečení bavlnky do ouška). Klubíčko hodí kamarádovi, který chycenou část vlny pevně drží v ruce a druhou rukou hází nebo posílá vlnu dál. Takto děti vyšívají, dokud se jim neukáže zajímavá výšivka.
Reflexe: Poprvé jsem tuto psychomotorickou hru vyzkoušela ve svém pohybovém kroužku se staršími dětmi „Komunikace s provázkem“. Děti si mezi sebou povídaly pomocí barevných provázků. Napadlo mě, že bych mohla tuto hru využít i ve školce. Trošku jsem se bála, že děti nezvládnou více činností najednou. Držet vlnu jednou rukou a druhou rukou házet kamarádovi. Překvapily mě, vůbec mou pomoc nepotřebovaly. Živě mezi sebou komunikovaly, radily si, jak klubíčko hodit, aby bezpečně dorazilo, kam má. V řešení problémů, byli aktivnější chlapci. Někteří dokonce vymýšleli těžší kreace, jako například propletení klubíčka pod kolenem. U této činnosti děti vydržely poměrně dlouho. Pro velký úspěch se hra opakovala i několik dní po sobě.
Pracovně výtvarná činnost: Děti si prohlédnou tvar výšivky a vyzkouší vyšívat místo jehly pastelkou a bavlnkami. Pomůcky: Balicí papír Nůžky Barevné pastelky Barevné bavlnky
Postup: Děti si vyberou pastelky, které se jim líbí a na velký formát balicího papíru kreslí na zemi velké kruhy jednou a druhou rukou. Potom si vyberou z velkého množství připravených bavlnek a na této papírové výšivce bavlnkami dělají zdobené detaily. Reflexe: Malování na zemi je pro děti vždy poutavé a zábavné. Při uvolňování ramenního a loketního kloubu děti zažívaly spoustu dobrodružství. V této činnosti je však více zaujaly bavlnky. Na začátku bavlnkami zdobily balicí papír. Postupně přešly ke zdobení podlahy. Bavlnkami vytvářely různé ornamenty a nakonec začaly omotávat i židličky. Davídek, který se straní činností při kterých by se měl sám prezentovat, se bez problémů zapojil. Dokonce jako první začal bavlnky různě motat po podlaze. Při této činnosti si děti procvičily jemnou i hrubou motoriku, správné uvolnění kloubů a v neposlední řadě držení pastelky. Bylo zajímavé pozorovat, jak mezi sebou spolupracují. Zpočátku se jen navzájem okukovaly a napodobovaly. Postupně to však přešlo ve spolupráci. Půjčovaly si bavlnky, radily se, jak nejlépe nazdobit danou věc. V závěru nebyla v místnosti jediná židle, která by se nepyšnila bavlnkovými motanicemi.
Výšivka - Přírodní výšivka Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj a užívání všech smyslů Samostatný slovní projev na určité téma Seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému Poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit Motivace: Tato činnost je motivována krojem z projektu zaměřeného na hody. Všichni víme, jak děti milují kytky a jiné dary přírody. Můžeme jim do nekonečna vysvětlovat, že se kytičky netrhají, že nám uvadnou, pokud je nedáme do vázy. Tato výchovná snaha je marná. Tak se pokusíme s dětmi tyto rostlinky, které by určitě nevydržely celou vycházku, využít k estetické a přírodovědné činnosti. Než začneme s dětmi vytvářet krojové výšivky z rostlinek, které natrhaly, tak si tyto rostlinky pojmenujeme. Děti kamarády seznámí, kde rostlinka roste, či kde ji našly. Jakou má barvu, vůní a čím je zaujala. Při tomto rozhovoru
dětem pokládáme takové otázky, u kterých by si děti měly vybavit kroj. Ještě jednou dětem vysvětlíme, co je to výšivka, jakou má na kroji funkci a pak je necháme samostatně pracovat. Mohou pracovat sami, ale i ve skupinkách. Pomůcky: Přírodniny, kytky, které děti během vycházky trhají Postup: Tato činnost se odehrává v rámci pobytu venku. Děti si na vycházce trhají rostlinky, které nezahazují, ale budou je poznávat a nakonec z nich tvořit přírodní výšivku inspirovanou výšivkou na kroji. Učitelka najde vhodné a bezpečné místo pro rozhovor nad rostlinkami a volnou tvorbu. Reflexe: Děti venku rády pracují. Když mohou tvořit z věcí, které se jim líbí, jsou spokojené. Kytky milují a dneska jim nikdo neříkal: „Netrhejte ty kytičky, uvadnou vám, než je doneseme do školky!“ Děti pracovaly ve skupinkách na malých květinových ozdobách. Nakonec jsme s dětmi udělali jednu velkou přírodní výšivku. Starší děti vzaly organizaci do svých rukou. Malé děti nosily kytičky, lístečky, větvičky. Jedna skupina starších holčiček tyto donesené věci kontrolovala a třídila k dalšímu použití. Druhá skupinka spolu s Filipem a Adamem tvořila květinovou výšivku. Ostatní, co se nezapojili, si dělali své vlastní přírodní útvary. Na druhý den Michalka v komunitním kruhu vyprávěla, jak se šla s maminkou na výšivku podívat. A z donesených kytiček ze zahrádky výšivku ještě dozdobily.
Výtvarná řada ÚČES Dílčí vzdělávací cíle: Společné diskuze, rozhovory, individuální a skupinová konverzace Rozvoj kooperativních dovedností Rozvoj užívání všech smyslů Motivace: Parádní účes dívek, jest účes řetízkový, jest to umělá spleť pramínků vlasů, kterouž to úpravu umějí zde pouze některé ženy. Honorář za úpravu vlasů platí se viktuáliemi. ( z Kroniky ivaňské) V komunitním kruhu si s dětmi prohlédneme několik druhů hřebenů. Popíšeme rozdíly, které hřebeny mají. Zeptáme se, kdo ve své profesi-práci využívá hřeben. V rámci pobytu venku se s dětmi podíváme k místní pani kadeřnici (předem domluvená malá exkurze). Děti si do školky druhý den donesou hřeben. Zahrají si na kadeřnictví a nakonec uděláme malou výstavu hřebenů. Pomůcky: Temperové barvy , zrcátko Tácek nebo paleta Štětce Balicí papír Papírový rámeček Hlína, písek, mouka Balicí papí Plátýnko, váleček Papír Hřebeny různých barev Zrcadlo Postup: S dětmi rozvineme diskuzi na téma hřeben. Na co nám takový předmět slouží, z čeho se vyráběl v minulosti a dnes. Nakonec děti před zrcadlem vytváří na svých hlavičkách originální účesy. I. Postup: Dětem vysvětlíme, že hřeben se dá využít i k jiným činnostem než je běžné česání. Třeba k malováni. Na paletu nebo tácek si děti vedle sebe nanesou větší množství barev. Hřebenové zuby namočí do barev nebo štětcem nanáší na zuby a pak začnou libovolně malovat hřebenem po velké ploše papíru. Pozorují vytvořené stopy. Po zaschnutí si pomocí papírových rámečků hledají detaily, které je zaujaly. Z těchto detailů mohou děti pomocí nůžek a lepidla zhotovit koláž. II. Postup: Na připravené plátýnko děti vyválí z hlíny placku. Hřebenem do hlíny dělají různé ornamenty, které mohou znovu uhladit a pokračovat v této činnosti znovu. III. Postup: Na tácek vysypeme větší množství mouky uhlazené do roviny. Hřebenem děti do mouky malují a pozorují, jak se mouka chová.
IV. Postup: Na tácek vysypeme písek nebo tuto činnost děláme přímo venku u pískoviště. Hřebenem do písku kreslíme různé čáry, vlnky, kolečka tak jako v předešlých postupech. V. Postup: Nakonec si s dětmi sedneme a diskutujeme o kreslení hřebenem na různý povrch. Snažíme se podchytit a rozvinout dětmi pozorované rozdíly.
Výtvarná řada HODOVÉ KOLÁČKY Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj a užívání všech smyslů Seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních Posilování přirozených poznávacích citů Motivace: Koláčky - ctění páni hosti, tento koláč mějte v uctivosti, neb je z boží úrody pečený, slzou mateřskou polévaný. Co ona se nastarala, než ten koláč uchystala!. Pro mouku byla v Berlíně, pro trnky byla v komíně, pro lopatu v Rosicích a pro dříví v Rakvicích. Kvasnice jsou z Brna kusa, vejce snesla loni husa. Až já budu hodovati, chci vám větší koláč dáti. Soli v něm bude tolik co mouky, cukru dva slaměné klobouky, koláč bude jako Hunkovice, trnek v něm jak Přísnotice, i kvasnic v něm bude dost a hrozinek od tří koz. (kroniky Ivaňské) S dětmi si zahrajeme na pekaře. Třída se promění v pekárnu plnou mouky a rozličných vůní. Budeme zadělávat, zdobit a péct dobré voňavé koláčky. Pomůcky: Mouka hladká Mouka polohrubá Mouka hrubá Cukr, sůl Šátek Tácky, vidlička Plátýnko Keramická hlína, tvořítka, plátýnko Štětce
I.Postup : Na tácek nachystáme tři hromádky, hladká mouka, polohrubá mouka a hrubá mouka. Děti podle hmatu zkoušejí rozdíl mezi těmito moukami. Tento rozdíl pozorují i při rozmíchávání jednotlivých druhů mouky ve vodě. Vedeme s dětmi o těchto poznatcích diskuzi. II. Postup: Z cukru, soli a mouky na tácku vytvoříme tři hromádky. Děti se zavázanýma očima se snaží, podle hmatu, čichu a chuti tyto hromádky identifikovat. III. Postup: Na stůl si připravíme plátýnko, keramickou hlínu, vodu v kelímku, štětec, tvořítka. Každé dítě si vezme trochu hlíny a snaží se v dlaních ukoulet kuličku. Tuto kuličku mezi dlaněmi trochu zamáčkne a tím dostane předběžný tvar koláčku. Na stole ještě koláček upravíme, dozdobíme a necháme řádně uschnout. Pokud by byly koláčky větších rozměru musely by být již duté. Takto vyschlé koláčky dáme do keramické pece na první program - přežah. Po vychladnutí koláčky naglazujeme a vypálíme na poslední konečný program. Vytáhneme z pece, necháme vychladnout a můžeme podávat ovšem jen jako dekoraci. IV. Postup: Na tácek vysypeme mouku tak, aby vytvořila souvislou vrstvu. Děti si libovolně podle fantazie do mouky prsty kreslí. Můžeme vyzkoušet, do které mouky se dětem nejlépe kreslí. Reflexe: Kreslení do mouky byla činnost, kterou vyhledávaly a stále se k ní vracely hlavně malé děti. Kontakt s jemnými zrníčky hrubé mouky byl dětem velmi příjemný. Byly uchváceny možností něco do mouky nakreslit a pak jedním tahem tento výtvor zrušit a vytvořit následně druhý. Myslela jsem si, že si budou děti jen zahrabávat ruce a samotnému malování do mouky nedojde. Zmýlila jsem se. Ruce si do mouky zahrabávaly, až jsem se o tom zmínila. Vůbec děti nenapadlo do mouky foukat. Verunka (4roky) holčička, která nevydrží dlouho u jedné činnosti, byla moukou okouzlena. Pracovala oběma rukama současně, nekomunikovala, jen se stále se usmívala.
Výtvarná řada STAVĚNÍ MÁJE Stavění Máje - Stopy kolem nás Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky, ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí Rozvoj a užívání všech smyslů Posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem Seznamování se se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije Seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije a vytváření pozitivního vztahu k němu. Motivace: Stavění máje – tři dny před hody se chlapci z chasy vypraví do lesa pro strom na stavbu máje, která se stává hlavním symbolem hodů. V lese pokácejí smrky vybrané stárkem a na zpáteční cestě na koňském povozu veselé zpívají. Po příjezdu se čistí přivezené stromy od kůry a kope se hluboká jáma na máju. Mnohdy se nezastaví ani přes noc a pracují až do příštího dne. V pátek před hody se staví mája. Aby byla dostatečně vysoká a zdaleka viditelná, je obvykle složena z několika kmenů, které jsou spojeny železnými obručemi. Na vršku zůstávají zelené větve, které děvčata ozdobí barevnými stuhami a připevní se na něj první zralé hrozny. Je to vlastně dominanta hlásající širokému okolí, že právě tady začínají hody. Mája se staví tradičně ručně. Je přitom zapotřebí mnoho silných rukou, které za řízení velícího muže zdvihají máju vzhůru k nebi. Po usazení máje do hluboké jámy se na kmen připevní ještě kruh ozdobený stuhami. Pak už se jen pod „májů“ zpívá. Postavenou a ozdobenou máju obvykle v noci hlídají chlapci z chasy, aby jí někdo nepodřezal. (www.velkepavlovice.cz) V komunitním kruhu dětem vysvětlíme tradici stavění „máje.“ Pozveme si jednoho ze stárků, který dětem vypráví, jak je to těžké takový vhodný strom nalézt. Pokusíme se takový strom s dětmi v rámci pobytu venku najít. Dětem během procházky vysvětlíme, že někteří lidé věří tomu, že když obejmou strom, že jim předá svou sílu a energii. Necháme dětem prostor, aby si sami našly svůj strom. Pokud jim to nevadí, mohou strom objímat, lehnout si na kořeny a pozorovat jeho korunu. Motivujeme je, aby vnímaly barvy, zvuky, vůni lesa. Protože si děti vybraný strom nemohou uříznout (otevřeme diskuzi, proč si strom nemůžeme jen tak v lese uříznout), tak si pomocí techniky frotáže aspoň vezmou jeho stopu-strukturu, kterou si odnesou do školky. Ve školce pak tyto stopy využijeme k různým činnostem. Pomůcky: Balicí papír, bílý papír Voskovky, tužky Lepidlo Velká plocha zelené látky
Postup: Děti se seznámí s tradicí stavění máje a sami si vyzkouší takový strom-máju v lese najít. Po cestě si procvičují, jaké známe druhy lesa a snažíme se určit, kterým lesem zrovna procházíme. Děti poznávají stromy a jejich plody. Pomocí techniky frotáže sejmou strukturu kmene vybraného stromu. Tyto stopy mohou snímat nejen ze stromů, ale i po cestě z lesa do školky. Frotáž: Otisk reliéfně vystupující struktury materiálu ( nejčastěji dřeva nebo textilu ) na přiložený navlhčený papír přetíráním tužkou, tuhou, pastelem. (Malý slovník výtvarného umění, Raul Trojan, Bohumír Mráz, Státní pedagogické nakladatelství Praha1990, ISBN 80-04-22338-9) Balicí papír přiložíme na kmen stromu, ze kterého si chceme vzít stopu. Pevně přidržíme balicí papír na daném místě a voskovkou naplocho velkými tahy snímáme strukturu stromů. Děti ještě v lese získané stopy k sobě pokládají a tvoří tak kmen velké máji. Její špičku ozdobí lesními plody, kytkami…. Reflexe: Naše školka má velké plus, je situovaná v centru krásné přírody jižní Moravy. Z jedné strany nás obklopují vinohrady, za řekou Jihlavou se rozprostírají lužní a smíšené lesy a vše dokresluje výhled na Pálavu. Náš kraj děti přitahuje svou rozličností a my - učitelky tohoto daru při vycházkách a různých aktivitách využíváme. Proto i při sbírání stop v našem lese byly děti nadšené. Přebíhaly od jednoho stromu ke druhému a hledaly ten pravý. Všechny děti bez výjimky stromy objímaly, lehaly si jim na kořeny a sledovaly koruny, ve kterých slyšely ptáčky. Spontánně některé děti kořeny zdobily lesními kytkami a navzájem si tyto krásy ukazovaly. Když zdobení stromů skončilo, museli jsme jim připomenout, proč jsme do lesa vlastně přišli. Toto dopoledne se nám vydařilo, i když jsem měla z této techniky obavy, malé děti ji s naší pomocí taky zvládly. Pohybová činnost: Detaily ze získaných stop děti ve školce vytrhávají a pokládají na velkou zelenou látku. S těmito vytrhanými stopami si hrají. Jednou stopy představují klády a kameny v potůčku, po kterých se děti musí dostat na druhou stranu. Jindy stopy představují překážky na běžecké dráze nebo vysoké skály, ze kterých vidí do daleka. Děti si taky zahrají na obry, kteří unesou na svém těle kládu a kámen. Pokusí se svým mocným fouknutím těmito předměty pohnout. Sami si pak vymýšlí různé hry inspirované předešlými činnostmi. Pomůcky: Vytrhané stopy – získaná frotáž Několik metrů zelené látky
Reflexe: Tato pohybová, částečně řízená činnost, se dětem moc líbila. Měly možnost se při ní realizovat, probudit svou fantazii. Mě zaujalo chování Davídka. Chlapec - 5 let, který se straní všem činnostem, novým věcem a kontaktu s lidmi. Má rád své rituály, které se nesmí narušit. Pokud se tak stane, začne být nervózní, brumlá si, vzteká se a nakonec začne zuřivě plakat. Davídek chtěl jako první přeskakovat z kamene na kámen. Pomáhat kamarádovi při zdolávání překážek. Smál se nahlas, všechno komentoval, byl rád, že je první. Musela jsem ho pořád sledovat. Bála jsem se, že když skončí hra, skončí i jeho nadšení a zapojení se do skupiny. Davídek se s naopak ptal, tak co budeme dělat dále. Byl to krásný pocit a v tu chvíli jsem si uvědomila, že toto povolání, přes všechny nesnáze, je to nejkrásnější, co můžu dělat. Jednou Davídkovi poděkuji, že to byl on, kdo mě utvrdil, že všechno má svou cenu, i když to tak zrovna nevypadá. Výtvarná činnost: Svou vytrženou stopu nalepí děti na bílý papír a dokreslí ji ostrou tužkou. Děti nakreslí podle vlastní fantazie stopu své vymyšlené postavičky, zvířátka. Nakonec si děti udělají malou galerii stop, o kterých každý autor řekne svůj příběh. Pomůcky: Frotáž Výkres Lepidlo Tužka č.2 Reflexe: Při této činnosti měly malé děti zpočátku problém, nedařilo se jim podle jejich představ vytrhnout stopu. Po malém tréninku, s mou pomocí, se jim to podařilo. Druhá část, kdy děti dokreslovaly stopy svých vymyšlených postaviček, zvířátek a jiných věcí, byla zábavnější. Děti se více uvolnily a měly z práce větší potěšení. Při vernisáži si děti navzájem sdělovaly zážitky a obsahy svých děl. Někdy se jednalo až o úplné příběhy. Mně se nejvíce líbil příběh Adama, který nakreslil stopy broučka Vajíčkovce. „ Broučci Vajíčkovci bydlí v písku. Pořád se válí, protože jsou unavení a v písku nechávají po sobě stopy. Těch stop je tam hodně, protože žádný jiný Vajíčkovec si nemůže lehnout na místo, na kterém už ležel.“ Připadalo mi to velmi vtipné. Když jsem se nad tím zamyslela, tak mi připadalo, že Adam kreslil sebe. Adam je taky pořád unavený a chodí si lehávat na našeho „Mazlíčka“. Některé děti měly dopředu promyšlený příběh a k tomu dokreslovaly stopy, většina si však příběh vymyslela, až měla výkres hotový.
Stavění máje - Jehličí Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj a užívání všech smyslů
Seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních Posilování přirozených poznávacích citů Motivace: V komunitním kruhu se dětí ptáme, zda si pamatují, jaký strom se hodí na stavění máje. Listnatý nebo jehličnatý. Vyjmenujeme znova jejich rozdíly. Položíme dětem záludnou otázku. Kdy z jehličnatého stromu opadá jehličí, nemáme však na mysli modřín. Zeptáme se dětí, jestli pak ví, jak malují skřítci. Skřítci v lese nemají papíry a pastelky. Ti malují prstem nebo klacíkem do hlíny, listí nebo jehličí. My si na takové skřítky s dětmi taky zahrajeme. Pomůcky: Bílý papír velkých rozměrů Bílý papír Jehličí Pastelky Postup: Na bílý papír rozprostřeme suché jehličí, do kterého děti prsty malují a tvarují obrázky do různých kompozic. Reflexe: Děti tato činnost nadchla. Byly překvapeny, že jehličí nepíchalo. Pořád si k němu čichaly a spojovaly jeho vůni s Vánocemi. U stolečků se střídaly. Navzájem se inspirovaly. Dominika začala do obrázků z jehličí kreslit pastelkami. Byl to velmi fascinující výtvarný projev. Michalka zase využila jednotlivého jehličí, ze kterého postupně dělala zajímavé detaily dodělávané kresbou. K této činnosti jsme se vrátili ještě několikrát.
frotáž
jem. motortika
Výtvarná řada TANEC Dílčí vzdělávací cíle: uvědomování si vlastního těla poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě rozvoj kooperativních dovedností rozvoj společenského a estetického vkusu Motivace: Tanec je pohybová společenská aktivita, provozována převážně za doprovodu hudby. Tanec většinou lidový je jednou z nejdůležitějších součástí hodů. Na zahájení vždy pod májou stárci a stárky tančí tanec, který si speciálně nacvičili k této příležitosti. Povětšinou se tančí tanec zva ný Beseda. Kraj od kraje se liší v náročnosti kreativitě. Děti seznámíme s krátkou básničkou, společně rozebereme její obsah. Zeptáme se, při jaké příležitosti poskakujeme. Snažíme se výběrem vhodných otázek je nasměrovat na téma tanec.
Dala jsem si botky kovat, abych mohla poskakovat, Pomůcky: CD přehrávač Barevné sukně, šátky na břišní tance Temperové barvy Paleta, nebo tácek Tvrdší papír větších rozměrů, může být i nepravidelný Balicí papír Štětec Pivní tácky natřený bílým balakrylem Špejle s ostrou špičkou
dala jsem si botky podšit, abych mohla hodně skočit. Z Moravy (Plicka, K., Svolinský, K., Volf, F. 1954)
I. Postup: Děti dostanou k dispozici tvrdší papír větších rozměrů, temperové barvy, paletu. Při této tvorbě budou malovat rukama. Na paletu si budou postupně nanášet barvy, kterými na papír malují barevnost sukní v tanci. Snažíme se, aby využily celé plochy papíru. Barvy se mohou překrývat, mísit, vrstvit. K této činnosti může hrát taneční lidová hudba. II.Postup: Děti dostanou již předem nachystané bílé natřené pivní tácky. Na tyto tácky kreslí jemné ornamenty, jaké o prázdninách viděly na sukních stárek (můžeme připomenout donesenými fotografiemi, či krojem). Po zaschnutí uděláme doprostřed malou dírku, kterou prostrčíme špejli. Vznikne nám jednoduchá „káča“. Tu roztočíme, děti mají možnost pozorovat, jak se vzory změnily v zajímavé barevné šmouhy. III. Postup: Na zem rozložíme velké množství balicího papíru, pustíme hudbu. Děti si vyzují papuče, ponožky a udělají dvojice. Každá dvojice bude mít přidělenou jednu temperovou barvu. Jeden z dvojice svému kamarádovi natře barvou chodidla a začnou spolu po balicím papíru do rytmu hudby tancovat. Kamarádi se potom v natírání vymění. Pozor, velmi náročné na úklid a umývání nohou!! Po zaschnutí barev si dvojice mohou vyzkoušet, jak po papíře tancovaly - šlapou po svých stopách. Po domluvě mohou využít i stopy druhých dvojic. Pohybová činnost: Děti seznámíme s různými druhy tance. Dívky se na chviličku promění v baletky. Za zvuků arabské hudby se rozezvoní šátky, které mají malé tanečnice uvázané kolem pasu. V tělocvičně pustíme moderní současnou dětskou hudbu, na kterou improvizují. Tancují tak, jak hudbu sami vnímají. Děvčata se ve školce obléknou do barevných sukní a spolu s chlapci tančí na lidové písničky z CD přehrávače. Po krátkém tanci děti rozdělíme na dvě skupiny. Vysvětlíme první skupině, že teď bude velmi důležité pozorovat druhou tančící skupinu. Její oblečení, zvláště sukně a jejich barevnost, které se ve víru tance krásně roztočí. Po písničce se skupiny vymění. Když jsou děti dostatečně vytančené, sedneme si s nimi do kroužku a povídáme si, jaké barvy při pozorování tančících kamarádů vnímaly
Výtvarná řada SKLEPNÍCI Dílčí vzdělávací cíle: rozvoj kooperativních dovedností rozvoj společenského a estetického vkusu vytváření prosociálních postojů (tolerance, přizpůsobivost)
Motivace: Sklepníci patří mezi nejdůležitější osoby chasy. Jsou pravou rukou třetího stárka. Sklepníci se starají, aby byly stále plné pohárky, juchačky a koštýře. Víno v žádném případě na hodech nesmí chybět. Sklepníci se liší od ostatní chasy svým charakteristickým oblečením. Nejdůležitější je dlouhá sklepnická, jemně vyšívaná zástěra.( z Kroniky ivaňské) S dětmi navštívíme vinný sklep, kde nás místní vinař seznámí s výrobou vína. V komunitním kruhu si mezi sebou budeme sdělovat své zážitky z exkurze. Zopakujeme si básničku, která byla napsaná nad vchodovými dveřmi sklípku. Vínečko, vínečko, kdybys nám umřelo,
co by tu sirotků po tobě zůstalo! Z Moravy (Plicka, K., Svolinský, K., Volf, F. 1954)
Pomůcky: Temperové barvy Štětce licí papír Špunty, drátěnky, hračky Balicí papír Postup: Při této činnosti s dětmi využijeme techniku tisku. Tisk: Pracovní postup, při němž se tisková barva přenáší z tiskové formy na potiskovaný materiál. (Malý slovník výtvarného umění, Raul Trojan, Bohumír Mráz, Státní pedagogické nakladatelství Praha1990, ISBN 80-04-22338-9) Na špunty děti štětcem nanáší barvy a tiskají na předem připravený balicí papír. Snaží se využít barevné stopy celého špuntu při svých kompozicích. Při této činnosti mohou děti využít i jiné předměty, které je zaujmou svou zajímavou strukturou. Reflexe: Otiskování různých předmětů je pro výtvarný projev předškoláka velmi důležitý. Příjemnou formou se seznamují s různými materiály, povrchy, technikou nanášení barev na předměty či plochu. Děti při této činnosti projeví svou fantazii, jsou nespoutané a daleko více kreativní. Přestávají se bát barev a užívají si práci naplno. I v tomto případě si výtvarnou činnost užily. Zpočátku jsem je při práci omezila při volbě tiskátka. Překvapily mě, že špuntem jen netiskaly
klasická kolečka, ale využily i stopu špuntu při válení. Vznikaly zajímavé barevné kreace. Děti byly do činnosti zapáleny a přivítaly možnost využít ke svému tisku i jiné předměty, které nám nabízí školka. Fascinovalo je, jak se barvy překrývají a mění svůj vzhled. Pracovali jsme s temperou. Barva je hustější a nabízí dětem jiný druh míchání, než jsou zvyklí z vodových barev. Dětem chystám do mističek barvy, které během činnosti podle potřeby doplňuji. Po skončení práce nám některé barvy v mističce zůstanou. Učím děti, že je musíme vždy všechny spotřebovat. Elenka však byla rychlejší než já a začala barvy vytírat ubrouskem. Zeptala jsem se: „Co s tím ubrouskem bude dělat“? „Zahodím ho do koše.“ „To by byla škoda, nepokusíme se s tím ubrouskem malovat?“, vyzvala jsem ji k přemýšlení. Začala ubrousek otiskovat na papír. Mističku po mističce stejným ubrouskem dokonale vytřela, mezitím dělala ubrouskové stopy. Nakonec jsme ubrousek rozprostřeli, dali sušit na topení a druhý den vyžehlili. Vzniklo tak další dílo, které mohlo skončit v koši. Elenka byla z činnosti nadšená a při nejbližší příležitosti své zkušenosti předávala dál. Od té doby neplýtváme barvami.
špunty
houbičky
drátěnky
Výtvarná řada ZÁBAVA Zábava – Papír Dílčí vzdělávací cíle:
Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky, ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí Rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného projevu Seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému Vytváření prosociálních postojů Rozvoj společenského a estetického vkusu Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit
Motivace: Zábava – hlavní část hodů, na kterou se lidé těší celý den. V úvodu stárci zatančí Besedu a tím je večerní zábava považována za zahájenou. Součásti večerní hodové zábavy jsou sóla, při kterých stárci zavádí k tanci a tanečníkům dávají za malý poplatek závdavek vína. Stárci se po celou dobu zábavy starají o program a hosty.
V komunitním kruhu se dětí zeptáme, zda se na zábavu už byly někdy podívat? V Ivani se stalo již tradicí, že děti se s babičkami chodí dívat na večerní zahájení hodů. Dětem položíme druhou otázku, pro naši činnost důležitější. Kdo z vás, děti, se byl někdy podívat, jak to vypadá druhý den po takové zábavě? Všude jsou skleničky, papírky, sáčky, petláhve, tácky a jiné válející se odpadky. To musí být teprve zábava to uklízet, nemyslíte? My se pokusíme „odpadky“, než je odevzdáme tam, kam patří, ještě využít k různým činnostem. Vzdělávací činnost s ekologickým zaměřením: Na zem dětem nachystáme větší obrázky kontejnerů a kolem dokola rozházíme obrázky odpadků. Děti podle svých získaných informací obrázky odpadků dávají na příslušné obrázky kontejnerů. Tuto hru můžou děti hrát ve skupinkách, které mezi sebou soutěží, kdo nejrychleji roztřídí odpad. Nakonec se děti zkouší navzájem. Pomůcky: velké obrázky barevných kontejnerů na tříděný odpad obrázky různých věcí, které chceme vyhodit: ze skla, papíru, umělé hmoty Psychomotorická činnost: Děti si vezmou papír a mačkají ho, zase ho rozdělají a zase mačkají. Tento postup mohou několikrát opakovat. Sledují rozdíly, jak se mění struktura papíru během několikanásobného mačkání. Děti si s vyrobenou kuličkou hrají, navrhují různé aktivity, které společně s kamarády realizují. Uvolňují si ramenní, loketní a zápěstní klouby. Procvičují dýchání, postřeh, jemnou a hrubou motoriku. Pomůcky:
Měkké papíry, mohou být použité, pokud je nepoužijete k další činnosti Reflexe: Tato psychomotorická činnost navázala na „Kouzelný pytlík“. Kouzelným pytlík je činnost, při které si děti procvičují smysly. Vždy mají v pytlíku schované překvapení, které většinou podle hmatu identifikují. V tomto kouzelném pytlíku byl schovaný pomačkaný papír. Děti měly za úkol zhotovit to, co nahmataly. Bylo zajímavé děti pozorovat. Adámek (4roky) bez rozmýšlení vstal a šel si pro papír, který pomačkal. Většina dětí si také vzala papír, nemačkaly, začaly kreslit, co v pytlíku nahmataly. Kreslily většinou kolečka. Tak, jak je u dětí zvykem. Když zjistily, co dělá kamarád, začaly to po něm opakovat. Nakonec si všichni papír pomačkali. Tyto kuličky děti využily při činnostech, které si vymyslely sami. Foukání do kuliček navrhl Filip (6let). To mělo největší úspěch. Papírové kuličky jsme si schovali pro další činnost. Děti se mě pořád vyptávaly, co budeme s těmi kuličkami ještě dělat. Nechala jsem je v napětí a dozvěděly se to až druhý den.
Výtvarná činnost: Děti si vezmou papírové kuličky (nebo si udělají nové), které si v předešlé činnosti vyrobily. Tyto kuličky si znovu na stole vyrovnají. Na tento papír děti zapouští vodové barvy. Výkres necháme usušit. Pokud děti chtějí, mohou v práci pokračovat dál. Výkres se zapuštěnými barvami slouží jako podklad k různým otiskům, aranžovaným kompozicím. Pomůcky: Pomačkaný čistý papír Vodové barvy Tiskátka, přírodniny a jiné dekorace
Reflexe: Dětem se činnosti líbily. Provázanost motorických činností a následná tvůrčí aktivita jim vyhovovala. Bylo zajímavé sledovat postřehy dětí, když zkoumaly rozdíly mezi pomačkanými papíry. Pepík (4 roky) se mi moc líbil. Jeden papír je tvrdý a druhý chlupatý. Při výtvarné činnosti pozorně sledovaly, jak se barvy chovají na pomačkaném papíru. Mezi sebou si o tom povídaly. Nejvíce se však realizovaly v dotvořování svých barevných výkresů. Michalka ráda experimentuje a v její činnosti to jde poznat. Využila ke svému zdobení všechny přírodniny, které byly k dispozici. Kluci zdobení už tak neprožívali. Překvapil mě Davídek, který je vždy jen pozorovatelem. V této činnosti překonal sám sebe a nevyžadoval mou intenzivní přítomnost jako jindy. Je možné, že činnost, která předcházela výtvarné, Davídka uvolnila. Práci s barvami si užíval. Následovala výstava.
Zábava – Petláhve Dílčí vzdělávací cíle:
Rozvoj fyzické i psychické zdatnosti Vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních Vytváření prosociálních postojů
Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přináležet k tomuto společenství a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat, ničit Motivace: Školáky jsem seznámila s projektem naší mateřské školy, kdy malé děti využívají odpadový materiál k různým činnostem. V hodině jsme rozebírali, kdy v naší obci můžeme vidět pohromadě nejvíce odpadků. Kolem školy, když roztaje sníh, po diskotéce, po májové zábavě, po karnevalu…. Navrhla jsem jim, aby také zkusili něco vyrobit z odpadového materiálu. Po malé diskuzi si děti vybraly petláhve. Na lístečky jsem napsala několik témat, které by mohly realizovat. Vytáhly si „ Zvíře.“ Zvíře má být trojrozměrné, minimální velikost 1m x 1m. Děti na lístečky napsaly názvy zvířat, která by chtěly ztvárnit. Názvy se vyhodnotily. Vyhrála „ryba.“ Pomůcky Velké množství petlahví Starý novinový papír Tapetové lepidlo Strečová folie Barevný papír Nůžky, ploché štětce, houbičky Polystyrén Paspartovací nůž Barva zelená, červená, stříbrná Špejle nabarvené Umělohmotná krabička od bonbónů Dvě kuličky nebo malé balónky Postup: Děti na lístečky napsaly zvíře, které chtějí zrealizovat. Ryba - v první řadě se vytvořil barevný návrh, jak by ryba měla vypadat. Tato výroba trojrozměrné ryby je náročná na prostor a čas. Proto si musíme najít vhodné místo pro realizaci. Položíme na zem strečovou folii, která musí být delší a širší než ryba. Na tuto folii děti položí první vrstvu petláhví, která bude určovat délku ryby. Postupně se na takto vytvořený základ nabalují pomocí strečové folie další petláhve. Vytvoří se tak tvar ryby. Děti se rozdělí na dvě skupiny. Jedna skupina dopilovává tvar ryby pomocí malých petláhví a druhá skupina chystá velké množství proužků z novinového papíru. Začne nejtěžší část, oblepování ryby novinovým papírem, namočeném v tapetovém lepidle. Nanáší se několik vrstev na sebe. Během tohoto vrstvení musíme vždy počkat, aby ryba dostatečně uschla. Mezi usycháním děti stříhají z barevných papírů šupiny. Když je ryba úplně suchá, natřeme novinový papír podkladovou zelenou barvou, přední část ryby stříbrnou barvou. Na řádně vysušenou rybu postupně děti lepí šupiny. Z polystyrenu za asistence učitelky paspartovacím nožem vyříznou pusu, do které vloží špejle-zuby. Takto nachystanou pusu natřou na červeno a přilepí. Oči zhotoví z umělohmotných krabiček od bonbónů, do kterých vloží balónky. Vše podlepí barevným papírem. Takto připravené oči nalepí na přední část ryby a z černého papíru vyrobí řasy, které dotvoří tvar oka. Červenou barvou ještě rybě děti pomocí houbičky namalují líčka a je hotovo.
Reflexe: Tuto činnost, jsem dělala s dětmi 3,4,5 třídy. Většinu činností děti zvládly samy, byly velmi dobře motivovány. Já jsem jen zasahovala při poradách nad realizací. Při řezání paspartovacím nožem se osvědčila zručnost nejstarších dětí. Děti byly při realizaci ryby vynalézaví, spolupracovaly mezi sebou, ohleduplní, plní nadšení a optimismu. Diskutovaly nad problémy, které braly velice vážně, dokonce se někteří i radily doma se svými rodiči. Jen jednou vyvstal problém, když se jim zamotala strečová folie a nešla narovnat. Začaly se dohadovat, kdo za to může. Musela jsem zasáhnout tím, že jsem jim nabídla svou pomoc. Realizace této ryby nám trvala skoro měsíc. Společná práce děti scelila a obohatila o zkušenosti, které mohou využít ve svém životě. Mně se práce se staršími dětmi také moc líbila a byla jsem mile překvapena jejich vynalézavostí a nadšením z práce.
Zábava – Igelitové pytlíky Dílčí vzdělávací cíle: Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit Seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije Rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních Osvojení si věku přiměřených dovedností Motivace:
Děti znají většinou igelitový pytlík z obchodu, kdy do něj maminka kupuje rohlíky. My s takovým pytlíkem budeme ale kouzlit. Seznámí se se statickou elektřinou. Pomůcky: Igelitové pytlíky Nůžky Barevné papíry Pastelky Lepidlo Postup: Než začneme s kouzlením, zopakujeme si s dětmi třídění odpadového materiálu. Každému dáme jeden igelitový pytlík a necháme je chvíli, aby si s ním hrály. Na začátku je seznámíme se statickou elektřinou. Děti si udělají dvojice. Jeden druhému tře pytlíkem vlasy - Pytlík dokáže vykouzlit, aby kamarádovi stály vlasy. Děti třou pytlíky o sebe – Pytlík dokáže vykouzlit, aby se pytlíky přilepily na sebe. Děti vloží ruce do pytlíku a utěsní ho – Pytlík dokáže vytvořit takové teplo, až se nám zpotí ruce. Děti foukají do pytlíku – Pytlík dokáže lítat, i když nemá křídla. Děti pytlík rozstříhají – Pytlík se dokáže hýbat, i když nemá nožičky. Děti se učí dělat na pytlíku uzlíky. Nakonec podle své fantazie pytlík využijí k výtvarné činnosti. Reflexe: Tato vzdělávací činnost, zakončená krátkou výtvarnou činnos,í děti nadchla. Byly úplně u vytržení, když pomocí igelitového sáčku se jim zvedaly vlasy. Pořád to zkoušely do kolečka, moc se u toho nasmály. Byly překvapeny z tohoto fyzikálního jevu. Díky foukání mohl pytlík různě poletovat. Děti měly radost, že dráhu letu částečně mohly ovlivnit. Při stříhání je fascinovalo, jak se igelitový pytlík lepí na nůžky a znemožňuje jim stříhání. Vůbec se nezlobily, že jim stříhat nejde a stále to zkoušely. Část, ve které dělaly uzly, byla klidnější a soustředěnější. Zde jsem některým dětem pomáhala. Nakonec každý podle sebe igelitový pytlík využil. Děti si mezi sebou své nápady sdělovaly, takže výsledný efekt měly podobný. Druhý den v komunitním kruhu vyprávěly, jak doma s rodiči s igelitovým pytlíkem kouzlily.
