Základní informace pro hospodáře TJ,SK TJ,SK = OBČANSKÉ SDRUŽENÍ = PRÁVNICKÁ OSOBA Vznik občanského sdružení – upravuje zákon 83/1990 SB. ze dne 27.3.1990 o sdružování občanů – viz. příloha č. 1 Nová TJ, SK vzniká registrací stanov na MV ČR Při registrace TJ,SK obdrží od MV ČR i IČO. Dále se TJ musí zaregistrovat na FÚ. Pokud chce být sdružena v ČSTV pak musí podat přihlášku na VV OSS Praha-západ Účetnictví Jednoduché - dle dále uvedené novelizace Novelizace zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
________________________________________________________________ K 1.1.2008 nabývá účinnosti novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon se doplňuje v části sedmé o ustanovení § 38a. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky : „Čl. I Změna zákona o účetnictví V zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., § 38a včetně poznámek pod čarou č. 8 a 8a, zní: § 38a Občanská sdružení, jejich organizační jednotky8), které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti8a) nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou9) a honební společenstva10), mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč; přitom se na ně vztahují ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví ve znění účinném k 31. prosinci 2003. Účtová osnova (kód v peněžním deníku) – příloha č. 2 Účetní případ jednoduchého účetnictví včetně legendy a platných dokladů – příloha č. 3 Podvojné v ostatních případech Na toto účetnictví obdržely všechny TJ program ABRA
-2– 563/1991 Sb. Zákon o účetnictví ve znění 348/2007 Sb. Účetní doklady § 11 účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. (2) Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5. § 12 Účetní zápisy (1) Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih. (2) Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu.
Označování účetních dokladů pořízených z dotací, účelových příspěvků a darů Tělovýchovné jednoty a sportovní svazy jsou příjemci různých dotací ze státního rozpočtu Nebo z rozpočtu orgánů místní samosprávy. Dále přijímá prostředky z účelových příspěvků a darů od jiných organizací (sponzorů). Pro vyúčtování jednotlivých dotací (příspěvků a darů) vyžádaných různými poskytovateli nelze použít jeden a týž náklad (výdaj). Proto je třeba takový náklad označit průkazným způsobem, aby bylo jednoznačně možné identifikovat z jakého účelového zdroje byl pořízen, respektive pro jaké vyúčtování byl použit. Nejlepší formou je označení originálu účetního dokladu nezaměnitelným numerickým kódem. Doklady použité pro vyúčtování dotace na stavební údržbu se pro letošní rok značí kódem 502008-8001, doklady použité na vyúčtování dotace sportuj s námi se značí kódem 502008 5001.
-3Dlouhodobý hmotný majetek Hmotným majetkem se pro účely zákona daně z příjmů rozumí a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 40 000 Kč a mají provoznětechnické funkce delší než jeden rok, b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem, 28d) c) stavby, s výjimkou 1. provozních důlních děl, 2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,28e) Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu. Daň z příjmů TJ/SK § 18 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen "příjmy"), není-li dále stanoveno jinak. (3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d). (4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, b) z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů,17b) z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu124), z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce, c) z úroků z vkladů na běžném účtu,
-4d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu. (5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů: a) z investičních transferů, b) z úroků z vkladů na běžném účtu. (6) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. (7) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna organizačními složkami státu,30b) obcemi u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. (8) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu17c) a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu,17d) obce, organizační složky státu,30b) kraje,17d) příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.17n) ch) z účelové dotace ze státního rozpočtu.17m)
§ 19 Osvobození od daně (odst. 1) a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,
-5g) příjmy ze všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, ch) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu,92) § 20 Základ daně a položky snižující základ daně (7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby a u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu, u poplatníků provozujících zdravotnické zařízení pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním zdravotní péče. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.
Dary Dary pro tělovýchovu a sport jako odčitatelná položka Fyzické osoby na základě § 15 mohou od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých na financování (mimo jiné), tělovýchovné a sportovní účely pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo 1000,- Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.". Právnické osoby . § 20 odst. 8 Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých (mimo jiné) na tělovýchovné a sportovní účely pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně. Tento odečet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.".
-6Daňové aspekty přijetí daru Dar je zásadně předmětem dvoustranného právního úkonu mezi dárcem a obdarovaným a může být poskytnut, resp. přijat, v peněžní i naturální formě. Vzhledem k tomu, že TJ/SK jsou ve většině případů příjemci darů, je pro ně důležité znát dopady přijetí daru, jak z hlediska zákona o daních z příjmů, tak z hlediska zákona o dani darovací. Z hlediska daně z příjmů: Dar podle § 18, odst. 2 písm. a zákona o daních z příjmů není předmětem daně z příjmů. TJ však musí řádným účetním dokladem (originálem darovací smlouvy) doložit, že poskytnutí daru není podmíněno žádným protiplněním ze strany TJ, díky němuž by dárce mohl získat zjevnou či skrytou výhodu(a to ani uveřejnění loga dárce). Je vždy vhodné se ubezpečit o způsobu daňového uplatnění takového daru na straně dárce. Daňový dopad z hlediska dárce je uveden v úvodu stati o darech. Z hlediska daně darovací :
Základním údajem rozhodným pro posouzení z hlediska daně darovací je stanovení podmínek užití daru dárcem. Z tohoto pohledu pak lze rozeznat dva odlišné dopady do daňového režimu obdarovaného : A – v případě, že v darovací smlouvě výslovně dárce určí způsob nebo podmínky užití daru na financování zařízení nebo humanitárních akcí v oblasti tělovýchovy a sportu, pak je tento dar bez ohledu na jeho výši podle § 20, odst. 4 písm. a) od daně darovací osvobozen. TJ/SK jako příjemce daru je přesto povinna podat daňové přiznání (§ 21,odst.1.,písm.d) do 30 dnu po uplynutí kalendářního pololetí, ve kterém byl dar přijat. V tomto případě je nutné pro přiznání použít zvláštní formulář (Přiznání k dani dědické a dani darovací při nabytí majetku osvobozeného od daně podle § 20, odst. 4zákona). Povinnými přílohami tohoto přiznání jsou pak originály darovacích smluv nebo jejich úředně ověřené kopie. B- v případě, že v darovací smlouvě dárce neurčí způsob nebo podmínky užití daru, pak je dar od daně darovací osvobozen za předpokladu, že jeho výše od jednoho dárce v běžném roce nepřevýší 20 000,- Kč. V tomto případě není nutno podávat daňové přiznání. V opačném případě je nutno do 30 dnů od převzetí daru podat daňové přiznání k dani darovací a zaplatit darovací daň podle příslušné sazby.
-7Rekapitulace základních druhů příjmů TJ a jejich hodnocení z hlediska daně z příjmů Druh příjmu
Daň z příjmů právnických osob Státní příspěvek na provoz TVZ dle Není předmětem daně programu MŠMT dle § 18,odst. 4, písm. b (stavební údržba) Státní příspěvek na program MŠMT Není předmětem daně Sportuj s námi dle § 18, odst. 4, písm. b Státní příspěvek na talentovanou Není předmětem daně mládež dle programu MŠMT dle § 18, odst. 4, písm. b
Náklady vztahující se k příjmu Vyúčtování nákladů vynaložených na opravy a údržbu TVZ
Vyúčtování nákladů na akce Sportuj s námi Vyúčtování nákladů vynaložených na talentovanou mládež Příspěvek z vlastních zdrojů ČSTV Je osvobozeno dle § 19, Vyúčtování dle nákladů (dotace na činnost) odst. 1, písm. ch účelu příspěvku Příspěvek od obcí Není předmětem daně Vyúčtování dle nákladů dle § 18, odst. 4, písm. b účelu příspěvku Přijaté dary Není předmětem daně Vyúčtování nákladů dle dle § 18, odst. 2, písm. b účelu daru deklarovaného ve smlouvě Úroky z běžného účtu Není předmětem daně dle § 18, odst. 4, písm. c Členské a oddílové příspěvky Je osvobozeno dle § 19, odst. 1 písm. a Příjmy z pořádání „ziskových „ Je předmětem daně dle Náklady na pořádání akce §18, odst. 4, písm. a tělovýchovných akcí Příjmy z pořádání Není předmětem daně Náklady na pořádání akce „neziskových“tělovýchovných akcí dle §18. odst. 4 písm. a Příjmy z vedlejší činnosti Je vždy předmětem daně Náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů Daňová úspora Je předmětem daně, Náklady na činnost pokud nejsou splněny Hlavního poslání podmínky §20, dost.7
-8-
Účtová osnova (kódy ) s doporučenou analytickou evidencí Výdaje 501 Spotřeba materiálu 501/1 – Spotřeba materiálu pro údržbu a opravy nemovitého majetku TVZ 501/2 – Spotřeba sportovního materiálu 501/3 - Spotřeba materiálu pro údržbu a opravy ostatního majetku 501/4 - Spotřeba PHM 501/5 - Spotřeba ostatního materiálu 502 - Spotřeba energie 502/1 - Spotřeba el. energie 502 /2 - Spotřeba topného plynu 502/3 - Spotřeba tepla 502/4 - Spotřeba vody ( stočné je uvedeno ve službách) 502/5 - Spotřeba ostatní energie 504 - Prodané zboží 511 - Opravy a udržování 511/1 - Opravy a udržování nemovitého majetku TVZ 512 - Cestovné 513 - Náklady na reprezentaci 518 - Ostatní služby 518/1 – Nájmy tělovýchovných zařízení 518/2 – Ostatní nájmy prostor 518/3 – Výkony spojů 518/4 – Tělovýchovné služby 518/5 – Ubytování , stravování, dopravní služby 518/6 – Provozní služby 518/7 – Ostatní služby 521 - Mzdové náklady 524 - Zákonné sociální pojištění 525 - Ostatní sociální pojištění 527 - Zákonné sociální náklady 531 - Daň silniční 532 - Daň z nemovitostí 538 - Ostatní daně a poplatky 544 - Úroky 549 - Jiné ostatní náklady 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 591 - Daň z příjmů
-9Příjmy 601 - Tržby za vlastní výrobky 602 - Tržby za prodeje služeb 602/1 - Tržby za tělovýchovné služby 602/2 - Tržby z prodeje služeb zdaňované 602/3 - Tržby za pronájem nebytových prostor 602/4 - Tržby za reklamní služby 604/5 - Tržby za ostatní služby 644 - Úroky z běžných účtů 651 - Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 681/1- Příspěvky z vlastních zdrojů (SAZKA) 681/2 - Příspěvky státní na SÚ a provoz TVZ 681/3 - Příspěvky státní na Sportuj s námi 681/4 - Příspěvky ostatní 682 - Příspěvky od sponzorů 684/1 - Členské příspěvky 684/2 - Oddílové příspěvky 691 - Provozní dotace
Je však třeba ještě upozornit na ty účty, které slouží jako dělící kritéria k rozdělování zdrojů v rámci ČSTV. Jde o tyto účty : 1.
spotřeby energie Jde o účty 502/1, 502/2, 502/3, 502/4, 502/5 + část účtu 518/6, kde je uvedeno stočné.
2.
údržba Jde o účty 501/1 a 511/1.
3.
pronájem TVZ Jde o účet 518/1, kde se účtuje pouze o krátkodobém pronájmu sportovišť.
