Základní informace o sociálním zabezpečení v ČR (Tento text byl aktualizován k 1. září 2005) OBSAH: 1. Nejdůležitější platné právní předpisy:................................................................................ 1 2. Kdo, komu a co .................................................................................................................. 2 3. Péče o rodinu a děti ............................................................................................................ 3 3.1 Vyhledávání občanů, kteří potřebují sociální péči ....................................................... 3 3.2 Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem......................................................................................................... 3 4. Péče o těžce zdravotně postižené občany a staré občany................................................... 4 4.1 Stupně zdravotního postižení odůvodňující poskytování mimořádných výhod .......... 4 4.2 Jednorázové a věcné dávky zdrav. postiženým a starým občanům ............................. 4 4.3 Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc............................................................. 6 4.4 Péče o občany společensky nepřizpůsobené ................................................................ 6 5. Zařízení sociální péče......................................................................................................... 7 5.1 Ústavy sociální péče..................................................................................................... 7 5.2 Ostatní účelová zařízení sociální péče ......................................................................... 8 6. Zvýšení důchodu pro bezmocnost...................................................................................... 9 7. Program aktivní politiky zaměstnanosti pro zdravotně postižené...................................... 9 8. Ochrana práv postižených osob a Standardy kvality sociálních služeb ............................. 9 9. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany................................................................. 10 10. Vládní strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb.................................. 11 11. Příloha: Ukázka hledání informací o sociální péči na internetu: ................................... 14
1. Nejdůležitější platné právní předpisy: Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení - zákon platný od 1. 10. 1998, poslední změna provedena z. č. 218/2005 Sb. Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení - zákon platný od 1. 10. 1988, poslední změna dle zákona 501/2004 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/ 1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení - vyhláška platná od 26. 4. 1991, poslední změna provedena dle z. č. 365/2004 Sb. Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti - zákon platný od 6. 11. 1991, poslední změna dle z. č. 124/2005. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí - zákon platný od 1. 4. 2000. Usnesení vlády České republiky č. 824/2004 ze dne 1. 9. 2004 ke Strategii podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb.
2. Kdo, komu a co Úvodem: Dávky na sociální zabezpečení poskytuje stát. Organizace a občané platí na sociální zabezpečení pojistné. Příjmy a výdaje sociálního zabezpečení jsou součástí státního rozpočtu. Právo na sociální zabezpečení se zaručuje všem občanům. Dávky sociálního zabezpečení nepodléhají dani. Sociální zabezpečení podle zákona č. 100/1988 Sb. zahrnuje: a) důchodové zabezpečení, b) sociální péči, c) nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných. Následující text zahrnuje především informace týkající se bodu b), tj. sociální péče. Kdo: Sociální zabezpečení podle zákona č. 114/1988 Sb. zabezpečují: a) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, b) krajský úřad, c) obecní úřad s rozšířenou působností, d) pověřený obecní úřad, e) obecní úřad. Komu: Sociální péče zahrnuje zejména péči o: a) rodinu a děti, b) občany těžce zdravotně postižené, c) staré občany, d) občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, e) občany společensky nepřizpůsobené. Co: V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky a služby: a) peněžité dávky, b) věcné dávky, c) výchovná a poradenská péče, d) pracovní rehabilitace, e) ústavní sociální péče, f) péče v ostatních zařízeních sociální péče, g) pečovatelská služba, h) stravování, i) kulturní a rekreační péče, j) mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených, k) bezúročné půjčky.
3. Péče o rodinu a děti 3.1 Vyhledávání občanů, kteří potřebují sociální péči Obce v součinnosti se státními orgány a institucemi, školami, školskými a zdravotnickými zařízeními, občanskými sdruženími, církevními, charitativními a jinými organizacemi vyhledávají rodiny s nezaopatřenými dětmi a osamělé těhotné ženy žijící v nepříznivých životních poměrech, které nemohou překonat bez pomoci společnosti. Zvláštní pozornost věnují rodinám s větším počtem dětí, rodinám s těžce zdravotně postiženými členy rodiny, neúplným rodinám, rodinám ohroženým a narušeným rozvratem.
3.2 Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem a) Jednorázové peněžité dávky do 15 000 Kč. b) Věcné dávky do 8 000 Kč, výjimečně do 15 000 Kč. c) Jednorázový peněžitý příspěvek na dítě svěřené do pěstounské péče na základní vybavení dítěte – do 4500 Kč pro předškoláky, 6000 Kč pro školáky. d) opakující se peněžitý příspěvek na úhradu za užívání bytu nezaopatřeného osiřelého dítěte – ve výši úhrady za užívání bytu (nemá-li vlastní, či dostatečný příjem) e) příspěvek na rekreaci dětí důchodce – 80 % nákladů, výjimečně 100 %.
4. Péče o těžce zdravotně postižené občany a staré občany 4.1 Stupně zdravotního postižení odůvodňující poskytování mimořádných výhod V příloze č. 2 Vyhlášky MPS č. 182/1991 Sb. jsou vyjmenována zdravotní postižení odůvodňující poskytování mimořádných výhod: I. stupně - průkaz těžce postiženého „TP“ a) nárok na vyhrazené místo k sedění v MHD b) přednost při osobním projednávání úředních záležitostí II. stupně - průkaz zvlášť těžce postiženého „ZTP“ výhody výše uvedené jako a) a b) a dále c) nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji MHD d) sleva 75 % jízdného ve 2. třídě os. vlaku, či rychlíku nebo ve vnitrostátní autobusové dopravě. e) sleva 50 % vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty apod. III. stupně - průkaz zvlášť těžce postiženého s průvodcem „ZTP/P“ výhody výše uvedené jako a)- e) a dále f) nárok na bezplatnou dopravu průvodce v MHD a vnitrostátní hromadné dopravě, g) u nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, h) sleva dle bodu e) se poskytne i jejich průvodci.
4.2 Jednorázové a věcné dávky zdrav. postiženým a starým občanům a) jednorázové peněžité a věcné dávky na úhradu mimořádných nutných nákladů, které nemohou uhradit ze svých prostředků; b) jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, které umožňují - odstranění nebo zmírnění následků zdrav. postižení, - sebeobsluhu, samostatný pohyb, pracovní uplatnění, - nevidomým získávat informace nebo styk s okolím, - sluchově postiženým sociální adaptaci a styk s okolím; c) příspěvek na úpravu bytu do výše 70 % prokázaných nákladů, nejvýše však 50 000 Kč - přístup do domu, garáže, k výtahu atd., 1 - interiérové úpravy, - instalace zvukové nebo světelné signalizace, topení, telefonu apod., - instalace výtahu (až do 100 000 Kč);
1
K této problematice lze doporučit např. knihu tělesně postižené architektky, která podle vlastních zkušeností navrhuje zajímavá originální řešení. Viz: Ing. arch. Daniela Filipiová: Život bez bariér. Projekty a rekonstrukce. Grada Publishing, spol. s r. o. Vydání 1. Praha 1998.
d) příspěvek na zakoupení motorového vozidla až do 100 000 Kč; e) příspěvek na opravu motorového vozidla až do 60 000 Kč; f) příspěvek na provoz motorového vozidla na období kalendářního roku: Vozidlo má sloužit pro pravidelnou dopravu pro těžce zdravotně postižené občany II. nebo III. stupně (doprava postiženého manžel-a/ky, dítěte, nebo jiné blízké osoby do zaměstnání, zdravotnického zařízení, internátní školy apod.), popř. pro pravidelnou dopravu sluchově postiženého. typ vozidla III. stupeň (ZTP/P) II. stupeň (ZTP) jednostopé 3920 Kč 2170 Kč ostatní 9124 Kč 5624 Kč V odůvodněných případech lze tento příspěvek dále zvýšit. g) příspěvek na individuální dopravu tělesně postiženému nebo jeho rodiči, který nemá motorové vozidlo – na kalendářní rok 6000 Kč h) bezúročná půjčka na zakoupení motorového vozidla až do 40 000 Kč i) na úhradu na rekreaci a na lázeňskou péči důchodcům, jejichž důchod nepřesáhl 2720 Kč (jednotlivec 4880) - příspěvek až 100 % nepřesáhl 4000 Kč (jednotlivec 6000) – příspěvek až 60 %. j) příspěvek na topení – na topnou naftu do 3000 Kč/ročně – nebo 2500 Kč/ročně na jiné topné těleso k) příspěvek na připojení telefonu až do 1000 Kč/ročně l) svěřencům při odchodu z ústavu pro tělesně (a dalších ústavů) – jednorázový příspěvek na domácnost 7000 Kč (výjimečně až 15 000 Kč nebo věcná dávka)
postiženou
mládež
m) příspěvek na ortopedické, kompenzační a jiné pomůcky až do 200 Kč/měsíčně n) pro nevidomé, kteří pracují nebo studují – příspěvek na zvýšené životní náklady 200 Kč/měsíčně o) těžce zdravotně postiženým nebo osaměle žijícím občanům starším 70 let – příspěvek do výše plné měsíční úhrady za telefon p) občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí – příspěvek 400 Kč/měsíčně na nájem bezbariérového bytu – příspěvek 200 Kč/měsíčně za nájem garáže q) nevidomým na krmivo pro vodícího psa – příspěvek 800 Kč/měsíčně
r) těžce zdravotně postiženým nebo starým občanům – příspěvek 12 Kč na jeden oběd ve společném stravování – pečovatelská služba se poskytuje za plnou nebo částečnou úhradu v A. domácnostech občanů B. domech s peč. službou C. zařízeních peč. služby D. domácnostech dobrovolných pracovníků peč. služby a jinde Za pečovatelskou službu nelze považovat pomoc manžela, druha, rodiče, syna, prarodiče. Dobrovolným pracovníkům se poskytuje odměna až do výše minimální mzdy za kal. měsíc.
4.3 Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a) pomoc sociálně potřebným občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech – získání zaměstnání – zvyšování kultury bydlení – péče o výchovu a vzdělávání dětí b) obětem živelní pohromy nebo požáru (bez zkoumání sociální potřebnosti) – jednorázová dávka až do 30 000 Kč.
4.4 Péče o občany společensky nepřizpůsobené Jsou to: a) občané propuštění z výkonu trestu odnětí svobody b) občané, proti nimž je vedeno trestní řízení, popř. jimž byl trest odnětí svobody podmíněně odložen c) občané závislí na alkoholu nebo jiných toxikomaniích d) občané žijící nedůstojným způsobem života e) občané propuštění z ústavní nebo ochranné výchovy po dosažení zletilosti jim je poskytována – sociální poradenská péče – jednorázové peněžní a věcné dávky do 1000 Kč (přihlíží se k výši úložného z věznic) – již před propuštěním z věznice se invalidům přiznávají dávky a soc. služby nebo jsou přijímáni rovnou do ústavů sociální péče Při péči o ně obce spolupracují s – orgány činnými v trestním řízení – vězeňskou službou – zdravotnickými zařízeními – občanskými sdruženími – církvemi – charitativními a jinými organizacemi
5. Zařízení sociální péče 5.1 Ústavy sociální péče
mládež od 3 do 26 let
Ústavy zřizují obce, kraje, nebo je přímo řídí ministerstvo práce a sociálních věcí: ústavy pro … … tělesně postiženou mládež /# S … tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením /# S … tělesně postiženou mládež s více vadami /# … mentálně postiženou mládež /# … tělesně postižené dospělé občany … tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením … tělesně postižené občany s více vadami … smyslově postižené dospělé občany … mentálně postižené dospělé občany … chronické alkoholiky a toxikomany … chronické psychotiky a psychopaty ª kombinací výše uvedených ústavů lze zřizovat: centra pro těžce zdravotně postižené občany domovy důchodců J občané, kteří potřebují trvalou péči domovy-penziony pro důchodce J občané, jejichž zdravotní stav a věk umožňuje vést poměrně samostatný život ve vhodných podmínkách ………………………………………………………………………………
Pozn: # - v těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova tělesně postižené mládeže S - příprava na život v těchto ústavech zahrnuje a) předškolní výchovu od 3 do 6 let b) školní vzdělání ve školách při ústavu nebo mimo ústav c) mimoškolní a pracovní výchovu (skupina do 12 svěřenců) d) přípravu na povolání ………………………………………………………………………………
Žádosti o zařazení do ústavů sociální péče podávají občané nebo jejich zákonní zástupci. Rodiče mohou převzít svěřence a/ z ústavů pro mládež - kdykoliv b/ z ústavní výchovy nařízené soudem - po předchozím souhlasu orgánu sociálně-právní ochrany dětí Vybavení, kultura a práce v ústavech: V ústavech se poskytuje s přihlédnutím na potřebnost svěřence osobní vybavení (prádlo, šatstvo, obuv) a drobné předměty osobní potřeby. Ústav zajišťuje kulturně-zájmovou činnost.
K rozvíjení dobrovolné pracovní činnosti svěřenců (obyvatel) lze zřídit pomocné hospodářství ústavu a ústavní výrobu. Po skončení povinné školní docházky se mohou svěřenci účastnit výchovně-pracovní činnosti, za kterou nepřísluší peněžní odměna. Pracovní činnost mohou vykonávat svěřenci s pracovněprávními předpisy - viz § 11 zákoníku práce.
(obyvatelé)
v souladu
Do kulturního fondu ústavu plyne: a) 50 % čistého výnosu pomocného hospodářství nebo ústavní výchovy, b) úhrada získaná za činnost vykonávanou v rámci výchovně-pracovní činnosti, c) čistý výnos z kulturních akcí pořádaných obyvateli (svěřenci), d) dobrovolné příspěvky od obyvatel (svěřenců), jiných osob a organizací. Obyvatelé ústavů se mohou podílet na uspořádání života v ústavu svými zástupci zvolenými do výboru obyvatel.
5.2 Ostatní účelová zařízení sociální péče a) Manželské a předmanželské poradny b) Domovy pro matky s dětmi c) Stanice pečovatelské služby pro děti - pro děti od 3 do 15 let (do ukončení povinné školní docházky), o které rodiče nemohou po přechodnou dobu pečovat. d) Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc - obce v nich působí na získání a upevnění základních sociálních, zdravotních, kulturních a společenských návyků a vytváření předpokladů pro společenskou integraci těchto občanů. e) Zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené - ubytovny pro přechodný pobyt osob bez přístřeší - zařízení asylového typu pro občany, kteří nejsou schopni vést soběstačný občanský život a jsou osamoceni Výše úhrady v těchto zařízeních se stanoví s přihlédnutím k sociálně ekonomické situaci občana společensky nepřizpůsobeného. f) Kluby důchodců g) Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce h) Zařízení pečovatelské služby pro staré občany a těžce zdravotně postižené občany - v zařízeních pro denní pobyt se v pracovních dnech v pracovní době poskytuje stravování a péče, vytvářejí se podmínky pro rozvoj zájmové činnosti přijatých občanů
6. Zvýšení důchodu pro bezmocnost Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšuje se mu důchod z důchodového pojištění, popřípadě úhrn těchto důchodů míra bezmocnosti procento částky stanovené jako životní minimum a) při částečné bezmocnosti o 20 % b) při převážné bezmocnosti o 40 % c) při úplné bezmocnosti o 75 %
7. Program aktivní politiky zaměstnanosti pro zdravotně postižené V České republice byl přijat od roku 1993 systém zásad pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. 2 Stát na uvedenou problematiku vynakládá značnou část finančních prostředků, které v konečném důsledku uvolňují ruce úřadům práce na realizaci programu aktivní politiky zaměstnanosti. Mimo tento program stát finančně podporuje podnikatelské subjekty zaměstnávající převážně občany se změněnou pracovní schopností. 3 Občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se umísťují zejména do výrobních družstev invalidů, do hospodářských zařízení svazů zdravotně postižených a do chráněných dílen a pracovišť, které zřizují nebo vyhrazují zaměstnavatelé. V České republice může zřizovatel chráněného pracoviště nebo dílny po dohodě s úřadem práce za zřízení jednoho místa obdržet 4 až 100 tis. Kč, roční příspěvek na zvýšené náklady na provoz takového místa až do výše 40 tis. Kč a daňovou úlevu odstupňovanou podle závažnosti zdravotního postižení od 9 do 32 tis. Kč. Dotace jsou zpravidla poskytovány do výše 70 % nákladů na jednotlivý projekt.
8. Ochrana práv postižených osob a Standardy kvality sociálních služeb Dobročinnost a financování projektů rozvíjených „pod hlavičkou pomoci bližním“ však v sobě skrývá nejedno úskalí. Je stále otázkou, nakolik mohou příslušné úřady chránit např. velmi zranitelné místo, jímž je nakládání s důchody osamělých postižených osob, 5 které nejsou schopny sami se starat o nakládání s těmito financemi. 2
Zásady MPSV pro poskytování dotací podnikatelským subjektům zaměstnávajícím nejméně 50 % občanů se změněnou pracovní schopností 3 Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 4 Vyhláška MPSV č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností, ve znění Vyhlášky MPSV č. 232/1997 Sb. 5 Vyhláška MPSV č. 207/1995, kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek sociální podpory. Vyhláška MPSV č. 284/1995, kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém zabezpečení.
Ochrana zákonných zájmů postižených osob a zvyšování kvality poskytovaných služeb nejen ve státních, ale ve stejné míře i v nestátních institucích, je cílem zavádění souboru standard, které ve spolupráci s poskytovateli i uživateli sociálních služeb připravilo ministerstvo práce a sociálních věci pod názvem „Standardy kvality sociálních služeb“. Text těchto Standard společně s metodickou pomůckou „Zavádění Standardů kvality sociálních služeb do praxe – Průvodce poskytovatele“ 6 umožňuje objektivní hodnocení a měření kvality práce poskytovatelů. Je inspirací pro etické kodexy různých státních a nestátní zařízení. Text obsahuje 17 jednotlivých standard, přičemž ke každému jsou uvedena zároveň kritéria. Standardy jsou rozděleny do tří základních částí: 1. Procedurální standardy jsou nejdůležitější. 7 Stanovují, jak má poskytování služby vypadat; na co je potřeba dávat pozor při jednání se zájemcem o služby; jak službu přizpůsobit individuálním potřebám každého člověka. Velká část textu je věnována ochraně práv uživatelů služeb a vytváření ochranných mechanismů, např. postupů při podávání stížností, pravidel proti střetu zájmů apod. 2. Personální standardy se věnují personálnímu zajištění služeb.8 Při poskytování služeb nejsou možné dodatečné opravy nebo vyřazení zmetků. Nepovedenou službu nelze dodatečně vyřadit. Kvalita služby je přímo závislá na pracovnících – na jejich dovednostech a vzdělání, vedení a podpoře, na podmínkách, které pro práci mají. 3. Provozní standardy definují podmínky pro poskytování sociálních služeb. 9 Soustřeďují se na prostory, kde jsou služby poskytovány, na dostupnost, ekonomické zajištění služeb a rozvoj jejich kvality.
9. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Stálým koordinačním, iniciativním a poradním orgánem vlády ČR je Vládní výbor pro zdravotně postižené občany 10 , jenž se zabývá problémy, které nemůže samostatně vyřešit jediný resort. Cílem Výboru je pomáhat při vytváření rovnoprávných příležitostí pro zdravotně postižené občany ve všech oblastech života společnosti. Prostřednictvím svých zástupců se na činnosti Výboru podílejí sami postižení občané. Vládní výbor spolupracoval na přípravě Národního plánu pomoci zdravotně postiženým občanům, Národního plánu opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení a Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, které vláda schválila v letech 1992, 1993 a 1998.
6
„Standardy kvality sociálních služeb“ i „Průvodce poskytovatele“ jsou dostupné na www.mpsv.cz. 1. Cíle a způsoby poskytování služeb; 2. Ochrana práv uživatelů; 3. Jednání se zájemcem o službu; 4. Dohoda o poskytování služby; 5. Plánování a průběh služby; 6. Osobní údaje; 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociálních služeb; 8. Návaznost na další zdroje. 8 9. Personální zajištění služeb; 10. Pracovní podmínky a řízení poskytování služeb; 11. Profesní rozvoj pracovníků a pracovních týmů. 9 12. Místní a časová dostupnost služby; 13. Informovanost o službě; 14. Prostředí a podmínky poskytování služeb; 15. Nouzové a havarijní situace; 16. Zajištění kvality služeb; 17. Ekonomika. 10 http://vláda.cz/pages/rvk_vvzpo.htm. (předsedou VVZPO je předseda vlády, mezi členy jsou např.: ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petra Buzková, předseda Národní rady zdravotně postižených ČR Václav Krása, MUDr. Jozef Kubinyi, Ph. D., Mgr. Ivana Hanačíková, Prof. PaedDr. Ján Jesenský, CSc. a další) 7
10. Vládní strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb Usnesení vlády č. 824/2004 ukládá členům vlády úkoly, které budou realizovány v letech 2004-2008. V příloze tohoto usnesení je uveden přehled metod, které byly příslušnými ministerstvy navrženy pro řešení dostupnosti a kvality jednotlivých služeb vhodných ke standardizaci. V tabulce je seznam veřejných složek, přičemž u každé je uvedeno, zda existuje právní úprava, zda je vyhovující, zda potřebuje přijetí nové právní úpravy a další podrobnosti potřebné ke standardizaci služby. Z tabulky pro základní informaci uvádíme seznam veřejných složek s uvedením, zda existuje první úprava a zda je vyhovující:
Název veřejné služby Ministerstvo práce a sociálních věcí Domovy a penziony – zejména domovy důchodců Domovy a penziony – zejména ústavy sociální péče Chráněné bydlení Podporované bydlení Osobní asistence Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba Pečovatelská služba Centra denních služeb Chráněné dílny Podporované zaměstnání Přechodné zaměstnání Domy na půl cesty Poradny – sociálně právní poradenství Poradny pro specifické oblasti Raná péče Odlehčovací služby Zařízení pěstounské péče Azylové domy Noclehárny Nízkoprahová denní centra Terénní programy pro uživatele drog Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Kontaktní centra Terapeutické komunity Krizová pomoc Tísňová péče Koordinace péče o občany společensky nepřizpůsobené Ministerstvo zdravotnictví Ambulantní péče Ústavní péče Diagnostické a komplementární služby
existuje právní úprava
stávající úprava je vyhovující
ANO ANO NE NE NE ANO ANO ANO ANO NE NE NE ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE ANO ANO
NE NE x x x NE NE NE NE x x x NE NE x NE NE NE NE NE NE x x x x NE ANO
ANO ANO NE
NE NE x
Speciální primární péče Poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků Lázeňská péče Péče v dětských ozdravovnách Zdravotnická doprava Ochrana veřejného zdraví Záchytné protialkoholní stanice a ochranná léčba Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Výchova v mateřské škole Výchova a vzdělávání v základní škole Vzdělávání v gymnáziu, střední odborné škole, středním odborném učilišti a konzervatoři Vzdělávání ve vyšší odborné škole Vzdělávání ve vysoké škole Výchova dětí ve speciální mateřské škole Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základních školách Vzdělávání a výchova ve speciálních školách zajišťujících povinnou školní docházku Výchova a vzdělávání ve zvláštní škole Výchova a vzdělávání v pomocné škole Výchova a vzdělávání v zařízeních pro výkon ústavní-ochranné výchovy Výchova a vzdělávání ve speciálních středních školách Poskytování vzdělávání a služeb v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství Poskytování vzdělávání a služeb v speciálně pedagogickém centru Poskytování výchovy a služeb ve středisku výchovné péče pro děti a mládež Stravování ve školních jídelnách Ubytování žáků a související služby Stravování v menzách Ubytování vysokoškoláků a související služby Vzdělávání v jazykových školách Vzdělávání v základní umělecké škole Zájmové vzdělávání ve školní družině a ve školním klubu Poskytování knihovnických služeb žákům Ministerstvo kultury Využívání a zpřístupňování sbírek muzejní povahy Výchovné a vzdělávací služby pro studijní a vědecké účely Vědecká a studijní činnost – výzkum sběratelského prostředí a výzkum sbírkových předmětů Ministerstvo dopravy Veřejná osobní silniční a drážní doprava
ANO ANO
NE NE
ANO ANO ANO ANO ANO
ANO ANO ANO ANO NE
ANO ANO ANO
NE NE NE
ANO ANO ANO ANO
NE ANO ANO NE
ANO
NE
ANO ANO ANO
NE NE NE
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
ANO
NE
ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
NE NE ANO ANO NE NE NE
ANO
NE
ANO ANO
NE NE
ANO
NE
ANO
ANO
Ministerstvo informatiky Tvorba a správa Portálu veřejné správy Dostupnost přístupového místa k internetové síti pro veřejnosti Ministerstvo pro místní rozvoj Poskytování turistických informací
ANO NE
NE x
NE
ANO
11. Příloha: Ukázka hledání informací o sociální péči na internetu: www.mpsv.cz - úvodní stránka:
Detail – systém dávek sociální péče:
Ukázka informací na internetové stránce Města Prostějov: www.mestopv.cz
Ukázka doporučeného postupu: Identifikační číslo návodu: 1. 15_01 Kód životní situace: 2. bude doplněno dodatečně Název 3. Dávky sociální péče. Základní informace k dané životní situaci, předmětu žádostí apod.: Občan jehož příjem se pohybuje pod hranicí životního minima a splňuje další podmínky dané zákonem o sociální potřebnosti může požádat na odboru sociálních věcí o tzv. doplatek do životního minima. Jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání evidované na úřadu práce, sociálně slabé rodiny s dětmi, staré a 4. zdravotně postižené občany. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.): 5. Požádat o dávku sociální péče může kterýkoliv občan, popř. jeho zákonný zástupce. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace: Jedná se zejména o 2 základní podmínky: 1. 2.
příjem občana se pohybuje pod hranicí životního minima občan splňuje podmínky sociální potřebnosti
6. Příjem občana je srovnáván s částkami životního minima, které jsou stanoveny vládou. Tyto se skládají z částky na
zajištění výživy a základních osobních potřeb a částky na krytí nákladů na domácnost. Částky na domácnost jsou dokladovány skutečnými náklady. Dále mohou být částky navýšeny např. při zdravotním postižení. Taktéž je zkoumána sociální potřebnost občana např. majetkové poměry, schopnost řešit vzniklou situaci vlastním přičiněním. Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace: 7. Klient se dostaví na odbor sociálních věcí, podá si žádost o dávku sociální péče. Na kterém úřadu můžete tuto životní situaci řešit: 8. Městské úřad v Prostějově, odbor sociálních věcí, nám. T. G. Masaryka 12 – 14, 796 01 Prostějov Kde, s kým a kdy můžete tuto životní situaci řešit: Kde a s kým: odbor sociálních věcí, Nám.Spojenců 13, Prostějov, 2.patro. Lze řešit se sociální pracovnicí, dávková agenda je rozdělena dle abecedy podle příjmení klienta. 9. Kdy: Úřední hodiny pondělí, středa 8,00 – 17,00. Jaké doklady a informace musíte mít s sebou:
• • • • • • • •
občanský průkaz rodné listy dětí oznámení z Úřadu práce o výši dávek státní sociální podpory rozsudek o rozvodu manželství a o výživném průměrný plat za 6 měsíců potvrzení z úřadu práce o evidenci doklady o nákladech na domácnost /nájem+inkaso/ výměr důchodu
10. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici: 11. Źádost o dávku sociální péče + přílohy jsou k dispozici na sociálním odboru. Jaké jsou správní a jiné poplatky a jak je máte uhradit: 12. Poplatky nejsou. Jaké jsou lhůty pro vyřízení: 13. Lhůta pro vyřízení žádosti je 30 dnů. Kteří jsou další účastníci (dotčení) postupu: 14. Může to být např. úřad práce, zaměstnavatelé, krajský úřad, finanční úřad, lékař apod. Jaké další činnosti jsou po vás požadovány: Během řízení jsou dokládány veškeré podklady pro rozhodnutí, po té je vydáno samotné rozhodnutí a v případě přiznání dávky soc. péče je tato klientovi vyplacena. Klient je povinen hlásit jakoukoliv změnu rozhodnou pro výplatu 15. dávky soc. péče (změny v osobních, majetkových, příjmových poměrech apod.). Můžete využít tuto elektronickou službu: Vzor žádosti o dávku sociální péče je umístěn na internetových stránkách sociálního odboru Městského úřadu v 16. Prostějově. Podle kterého právního předpisu se postupuje:
• • • • •
zákon č. 114/1988 Sb. o působnosti orgánů soc. zabezpečení zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení vyhláška č.182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o soc. zabezpečení zákon č. 463/1991 Sb. o životním minimu zákon č. 482/1991 Sb. o sociální potřebnosti
17. Jaké jsou související předpisy: 18. zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují: Proti rozhodnutí o dávce sociální péče je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému úřadu 19. Olomouckého kraje prostřednictvím úřadu, který rozhodnutí vydal. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení předepsaných povinností: Při podání nepravdivého čestného prohlášení k žádosti může být uložena pokuta ve správním řízení. Pokud nejsou 20. doloženy včas a úplně všechny požadované doklady může být žádost o dávku sociální péče zamítnuta. Nejčastější dotazy veřejnosti na toto téma a odpovědi na ně: Jaké je životní minimum? Zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana
Částka
dítě do 6 let věku
1 720,- Kč
21. dítě od 6 let do 10 let věku
1 920,- Kč
dítě od 10 let do 15 let věku
2 270,- Kč
nezaopatřené dítě od 15 let do 26 let věku
2 490,- Kč
ostatní občané
2 360,- Kč
Zajištění nezbytných nákladů na domácnost jednotlivec
1 940,- Kč
dvě osoby
2 530,- Kč
tři nebo čtyři osoby
3 140,- Kč
pět nebo více osob
3 520,- Kč
Jaké jsou třeba doklady? Viz. bod 10 Potřebujete se k věci dozvědět víc? Dále se můžete obrátit na: Další informace najdete na www stránkách: 22. www.mestopv.cz Příslušné informace můžete získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě, a to: 23. www.mpsv.cz Související životní situace a návody, jak je řešit, a další dokumenty: 24. Dávky sociální péče. Za správnost návodu odpovídá: (orgán/útvar/funkce) 25. Městský úřad v Prostějově, odbor sociálních věcí Za správnost návodu odpovídá pan/paní: 26. Mgr. Jaroslav Svozil Návod je zpracován podle právního stavu ke dni: 27. 1. 1. 2003 Kdy byl návod naposledy aktualizován nebo ověřena jeho správnost: 28. 14.1.2005 Datum konce platnosti návodu: 29. Není stanoven. Případná upřesnění a poznámky k řešení dané životní situace: Podrobné informace poskytne jakýkoliv pracovník odboru sociálních věcí. Řízení o dávce sociální péče může být 30. přerušeno, aby účastník řízení mohl odstranit případné nedostatky podání.
Ukázka formuláře poskytovaného na internetových stránkách Města Prostějov:
ŽÁDOST O DÁVKU SOCIÁLNÍ PÉČE 1. …………………………………… 2. ……………. jméno a příjmení titul
3. ………………………....... datum narození
4. ……………………………. 5. ……………………… 6. ………………………...... rodné číslo rodinný stav číslo OP 7. ………………………………………………………... bydliště dle OP, PSČ
8. ……………………………. telefon
9. ……………………………………………………….. přechodné bydliště
kvalifikace…………………..
10. Společně posuzované osoby( manžel(ka), druh, družka, děti) Jméno a příjmení
Rodné číslo
Vztah k žadateli
kvalifikace
11. Ostatní členové domácnosti (sourozenci,rodiče,prarodiče,podnájemníci apod.,)
12. Vyjádření Obecního úřadu ( v místě bydliště) k sociální situaci žadatele
razítko a podpis OÚ
13. Údaje o bydlení: Upozorňujeme na povinnost dokládání ročních vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu, plynu, elektřiny a vody /platí i u rodinných domků/ A) Druh bytu (vlastní, nájem,podnáje Velikost bytu
Druh vytápění *
*Dálkové vytápění,lokální na tuhá paliva,elektřinu,plyn……… B) Rodinný dům
velikost
Počet obytných místností
C) podnájem (nutno doložit podnájemní smlouvou s ověřenými podpisy pronajímatele a podnájemce, doklad o platbě) D) bez domácnosti (nemám žádné prokazatelné náklady na bydlení) 14. O poskytnutí dávky sociální péče žádám z níže uvedených důvodů: (uveďte druh soc. dávky, o kterou žádáte) 14a)Žádám o dávku sociální péče: a) formou opakovaného příspěvku b) formou jednorázového příspěvku
14b) Způsoby výplaty: a) složenkou b) na účet - číslo účtu: kód banky: specifický symbol:
V Prostějově dne:…………………….. Podpis žadatele
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ (nehodící se škrtněte) Po poučení o následujících nepravdivých údajů včetně prohlášení ( § 39 odst. 1 až 3 zákona č. 71/1967 o správním řízení) čestně prohlašuji, že já, ( popřípadě mé nezletilé děti)
15. JSEM - NEJSEM poživatelem důchodu ( nebo manžel, druh–družka) 16. a) JSEM vlastníkem nemovitosti – nájemcem bytu, kde jsem trvale přihlášen b) NEJSEM vlastníkem nemovitosti – nájemcem bytu, kde jsem trvale přihlášen, a tudíž nesplňuji podmínku pro nárok na příspěvek na bydlení - § 24 odst. 1 zák. č. 117/1995 Sb. 17. JSEM - NEJSEM vlastníkem nemovitosti sloužící k rekreaci: chata,chalupa, rekreační dům 18. JSEM - NEJSEM vlastníkem pozemku: stavební,zahrada,pole,les 19. JSEM NEJSEM vlastníkem automobilu,typ vozu:…………rok výroby:…………………… motorového vozidla sloužící :a) k dopravě do zaměstnání b) k výkonu povolání c) k přepravě zdravotně postižené osoby 20. JSEM - NEJSEM vlastníkem garáže:a) využívám pro svoji potřebu ¨ b) pronajímám 21. JSEM - NEJSEM vlastníkem cenných obrazů,šperků,sbírek 22. JSEM - NEJSEM vlastníkem a) finanční hotovosti Kč……….. b) cenných papírů (akcie,obligace,kuponová knížka), Kč c) úsporné vklady ( vkladní knížka,certifikáty )Kč d) účet u peněžního ústavu Kč 23. JSEM - NEJSEM vlastníkem živnostenského listu ( nebo udělenou licenci) K výše uvedenému prohlášení je nutné doložit příslušné doklady ( technický průkaz, kupní smlouva, smlouva o dědictví,darovací smlouvu, živnostenský list, daňové přiznání apod.,) 24 Vybavení domácnosti druh Pračka Lednička Mikrovlnná trouba Satelit Video Videokamera Myčka nádobí
Rok výroby
Rok zakoupení
značka
Cena v době nákupu
UPOZORNĚNÍ Žadatel o dávku sociální péče nebo příjemce dávky sociální péče je povinen osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, dát písemně souhlas k ověření těchto skutečností a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav. Tato povinnost platí obdobně pro společně posuzované osoby. Nesplní-li žadatel o dávku, příjemce dávky nebo společně posuzovaná osoba ve lhůtě stanovené příslušným orgánem povinnosti uvedené v odstavci 1, může být po předchozím upozornění žádost o dávku sociální péče zastavena nebo dávka sociální péče odejmuta, ve smyslu § 7 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zaviníte-li neohlášením nebo opožděným hlášením, že Vám byla dávka sociální péče vyplacena neoprávněně, jste povinen(a) vzniklý přeplatek uhradit (§107 odst. 2 zák. č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). Upozorňujeme občany vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání na povinnost prokazování snahy zabezpečit si zvýšení příjmů vlastní prací ve smyslu § 3 odst. 5 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
25. Prohlašuji tímto, že jsem byl(a) seznámena s tím, že před vydáním rozhodnutí bude provedeno správním orgánem sociální šetření v místě bydliště. 26. Prohlašuji tímto, že MÁM - NEMÁM jiné příjmy než ty, které dokládám 27. MÁM - NEMÁM (či jiná společně posuzovaná osoba) vzhledem ke zdravotnímu stavu zvýšené náklady na dietní stravování. (V případě , že máte zvýšené náklady, vyžádejte si příslušný tiskopis). 29. JSOU - NEJSOU přiznány mimořádné výhody III. Stupně – průkaz ZTP/P – některé ze společně posuzovaných osob. Prohlašuji, že uvedené údaje jsou pravdivé a jsem si vědom(a) právních následků nepravdivého prohlášení,včetně případné odpovědnosti za přestupek podle zákona č. 200/1990Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Dávám tímto písemný souhlas k ověření skutečností, které budou rozhodné pro řízení. V Prostějově dne:……………………….
………………………………………. Podpis žadatele
30. Tímto dále prohlašuji, že moje nezletilé dítě(děti) nemá(jí) žádný příjem. Dávám tímto, jako zákonný zástupce za nezletilé dítě písemný souhlas k ověření skutečností, které budou rozhodné pro řízení. V Prostějově ……………………………………… Podpis zákonného zástupce Potvrzuji, že shora uvedeného občana jsem poučil(a) o právních následcích porušení výše uvedených skutečností. V Prostějově dne:……………………
……………………………………………… Sociální pracovnice (ník)