POKOJOVÉ ROSTLINY
Základní charakteristika • byliny či dřeviny pěstované v interiéru • umístěny trvale nebo delší dobu vegetace v místnostech • okrasnost a vhodnost pro bytové podmínky • pochází většinou z tropických a subtropických oblastí – vlhkomilné se pěstují v suchých bytech v paludáriích
Zeminy • různé nároky na strukturu, složení, pH • podle nároků na pH dělíme rostlinné druhy na rostliny vyžadující: 1. silně kyselou zeminu – pH 4,0 2. kyselou zeminu – pH 5,0 3. mírně kyselou zeminu – pH 6,0 4. neutrální zeminu – pH 7,0 • dnes lze zakoupit substrát připravený pro jednotlivé skupiny pěstovaných rostlin
Zálivka • Vycházíme z podmínek prostředí a z nároků jednotlivých druhů • Jsou stanoveny obecné zásady: - přebytečná voda z misek se vylévá - porézní květináče urychlují výpar ze zeminy - čím lehčí je zemina, tím rychleji vysychá - při přelévání uhnívá kořenový systém
- rostlinám vyhovuje ranní zálivka - teplota zálivkové vody = teplota substrátu - zálivková vody by měla být čistá, nezakalená, s nízkým obsahem minerálních látek (do 300 mg.l-1) - méně vody v období vegetačního klidu, na tmavém stanovišti, při nízkých teplotách a vysoké vzdušné vlhkosti, jsou-li listy kožovité - zálivkové dávky se zvyšují po období klidu postupně, tak jako se snižují ke konci vegetačního období
Rosení a postřikování • provádí se jemnou mlhovkou – destilovanou, převařenou, dešťovou vodou • nerosí se rostliny s trichomy, některé druhy nesnáší postřik na květy • náročné rostliny na vzdušnou vlhkost – okenní skleníky, vitríny, pod poklopy…
Hnojení • Dodávají se dvěma způsoby: 1. jako základní hnojení – hnojiva přidaná do půdní směsi pro sázení 2. přihnojování během růstu – především hnojiva v tekuté formě
• Zásady přihnojování pokojových rostlin: - přihnojovat v době vegetace 1x za 14 dnů - nepřihnojovat čerstvě přesazené rostliny a rostliny s nemocným kořenovým systémem - dodržet doporučenou koncentraci roztoku - nepřihnojovat na přeschlý substrát - menší množství, ale častěji - komplexní hnojiva – př. Krystalon, Biom - respektovat návod uvedený výrobcem
Přesazování • vyčerpaný substrát vyměněn za nový • zvětšení prostoru pro kořeny • provádí se v předjaří či na jaře, případně na podzim • nádoby se plní zeminou 1 – 2 cm pod horní okraj, na dno nádoby dáváme drenážní vrstvu
Tvarování • Zaštipování – odstranění dominantního vrcholu s menší částí výhonu • Seřezávání – odstranění větších částí - regulace nadzemní i podzemní části rostlin - nejčastěji při přesazování - pro menší, kompaktnější vzrůst lze využít retardačních preparátů (př. Alar 85, Bonzi, Cultar, Stabilan 750 SL)
Kypření zemin, čištění rostlin • • • •
odstranění nežádoucích částí mytí znečištěných rostlinných částí pletí v nádobách kypření povrchu substrátu – přechodné zlepšení fyzikálních vlastností horních vrstev, čímž se příznivě ovlivní chemické i biologické procesy
Hydroponie = pěstování rostlin přímo v živných médiích nebo ve sterilních substrátech nasycených živnými roztoky - koncentrace živných roztoků se má pohybovat v rozmezí 0,1 – 0,3 % - pH 5,0 – 6,0 - poměr N:P:K = 1:0,5:1,5 nebo 1,5:0,5:1,5
• přípravky – Hydroponex, Hnojivo pro hydroponii, tzv. iontovýměnná hnojiva • výměna hydroponického roztoku po 3 – 4 týdnech, teplota by měla odpovídat teplotě prostředí • úbytek živného roztoku se doplňuje čistou zálivkovou vodou • k pěstování se využívají speciální hydroponické nádoby • vhodné jsou – asparát, dracena, tenura, klívie, břečťan, monstera, filodendron, scindapsus, koleus, peperomie, pilea, šáchor, zelenec aj.
• Výhody hydroponického systému: - sterilní čistý substrát - definovaný obsah živin - rostliny nezaplevelí - rostliny méně trpí chorobami a škůdci - nepřítomnost zeminy bývající zdrojem chorob a škůdců
• Nevýhody hydroponického systému: - při nízkých teplotách mohou odumírat kořeny rostlin - při špatně zvoleném substrátu se v živném médiu tvoří řasy - vysoká cena nádob a pomůcek
Rostliny pro školní prostředí • estetická hodnota, bezpečnost • didaktická využitelnost, mechanická odolnost, nenáročnost na pěstování • nenáchylnost k napadání chorobami a škůdci • dobrá množitelnost, rychlý růst • menší až středně velké druhy
• Mračňák – Abutilon x hybridum (Malvaceae)
• Aloe – Aloe arborescens (Liliaceae)
• Asparát – Asparagus sprengeri (Liliaceae)
• Aspidistra – Aspidistra elatior (Liliaceae)
• Begónie – Begonia boweri Tiger (Begoniaceae)
• Bilbergie – Billbergia nutans (Bromeliaceae)
• Citroník – Citrus limon (Rutaceae)
• Klívie – Clivia miniata (Amaryllidaceae)
• Tlustice – Crassula arborescens (Crassulaceae)
• Koleus – Coleus blumei (Lamiaceae)
• Šáchor – Cyperus alternifolius (Cyperaceae)
• Fatshedera – x Fatshedera lizei (Araliaceae)
Ficus F. benjamina
F. carica
F. elastica
F. pumila
• Fuchsie – Fuchsia x hybrida (Onagraceae)
• Břečťan – Hedera helix (Araliaceae)
• Voskovka – Hoya carnosa (Asclepiadaceae)
• Zelenec – Chlorophytum comosum (Liliaceae)
• Náduť – Kalanchoe daigremontiana (Crassulaceae)
• Monstera – Monstera deliciosa (Araceae)
• Pelargonie – Pelargonium zonale (Geraniaceae)
• Pepřinec – Peperomia obtusifolia (Piperaceae)
• Pílea – Pilea cadirei (Urticaceae)
• Rheo – Rhoeo discolor (Commelinaceae)
• Africká fialka – Saintpaulia ionanta (Gesneriaceae)
• Tenura – Sansevieria trifasciata (Agavaceae)
• Potos – Scindapsus aureus (Araceae)
• Pokojová lipka – Sparmannia africana (Tiliaceae)
Setcreasea purpurea (Commelinaceae)
• Podeňka – Tradescantia albiflora (Commelinaceae)
• Zebrina – Zebrina pendula (Commelinaceae)
Rostliny méně vhodné do školního prostředí • Rostliny s jedovatými • Rostliny s látkami dráždícími pokožku částmi náleží zvláště jsou především z do čeledi lilkovitých čeledi pryšcovitých (Solanaceae), (Euphorbiaceae), toješťovitých arónovitých (Araceae), (Apocynaceae) amarylkovitých (Amaryllidaceae)
• Kroton – Codiaeum variegatum (Euphorbiaceae)
• Hlazenec – Cuphea ignea (Lythraceae)
Zmijovec – Amorphophallus (Araceae)
• Durman – Datura arborea (Solanaceae)
• Dieffenbachia picta (Araceae)
