BRNO – KOUNICOVA 21. 10. 2007
29. NEDĚLE „C“
ZÁKLAD STÁLÉ A NEODBYTNÉ MODLITBY Povzbuzení k modlitbám – Jistoty v modlitbách Introit: Liturgické čtení: Text kázání:
Žalm 121 Ex 17, 8-16 Lukáš 18, 1-8
Biblické texty dnešní neděle, a také příští, nám připomínají modlitbu. Dvojí zastavení u modlitby se ve svém původním kontextu Lukášova evangelia liší adresáti. Posluchači prvního (o soudci a vdově) byli učedníci, posluchači následujícího (o modlitbě farizea a celníka) byli farizeové. Starozákonní příběh o jedné bitvě, která se odehrávala na dvou frontách, dotváří a doplňuje povzbuzení k modlitbám učedníků – vyvolených (jak se o nich hovoří v ilustraci Pána Ježíše). Důvod, proč Pán Ježíš vyprávěl příběh o soudci a vdově je uveden hned na začátku Lukášova vyprávění: „Vypr a voval j im podoben st ví , aby ukáz al , j ak j e t ř eba s t ál e s e m odl it a n eoch abovat (n evz dávat m od l it bu ).“ S vědomím toho, že nás Pán Bůh dnes chce povzbudit v modlitbách a k modlitbám, se obraťme k biblickým slovům.
1. BITVA V REFÍDIMU Starozákonní slovo (Ex 17) – stejně jako ostatně i novozákonní - nás přivádí do situace nouze. Přitáhli nepřátelé Božího lidu (Amálekovci), aby s ním bojovali. To, proč nám byla tato bitva zaznamenána, není jenom kvůli tomu, že Hospodin dal vítězství, nýbrž z velké části i proto, jak k tomu došlo . Odehrává se na dvou rovinách – Jozue bojuje s nepřítelem a Mojžíš se svými dvěma přáteli se modlí na hoře. Fyzická bitva má své duchovní pozadí, svou duchovní část. A že to nebyl jenom nějaký přívěšek, že ono obojí (bitva na bitevním poli a v modlitbě) spolu souvisí, je patrno z toho, že když měl Mojžíš ruce nahoře, Izraelci vítězili a opačně. Proto se hodili jeho bratři Áron a Chúr, kteří mu byli pomocí a oporou, když umdléval. Z tohoto příběhu je patrné, že: 1.
Modlitba má doprovázet naše praktické zápasy. • nemůže je nahradit • nemohou zůstat osamoceny (praktické boje všedních dnů) nezůstáváme se svými zápasy sami? Máme za zády někoho, kdo se za nás modlí? Máme odvahu se podělit o své zápasy s blízkými, bratry, sestrami, ve skupince, požádat o modlitbu starší sboru?
2007_081 Modlitba neodbytná.doc
Písně:
strana 1
2.
Umdlévají nám ruce, máme málo sil – potřebujeme oporu v modlitbách – přátele, sbor • Když se modlíme za druhé, zjišťujeme, umdléváme. Naše ruce klesají. Jsme unaveni. Jak je dobře, když máme oporu v modlitbách. Jak je dobře, když se může modlit sbor, staršovstvo, dorost, mládež, besídky, bratři a sestry ve skupinkách.
Přijměme dnes povzbuzení k modlitbám. Přemýšlejme, zda-li nepotřebujeme duchovní „krytí zad“. Hledejme oporu v modlitbách. Jednou ze známek živé církve jsou živí modlitebníci. Byť jsou unavení, nalézají ty, kteří podepřou jejich ruce.
2. PODOBENSTVÍ O SOUDCI A VDOVĚ Povzbuzením k modlitbám chce být i podobenství Pána Ježíše o soudci a vdově. To, co má z příběhu vyniknout, je kontrast (ne podobnost) mezi soudcem a Pánem Bohem.
2.1. BEZBOŽNÝ SOUDCE O soudci je hned v úvodu řečeno že: „s e Boh a n ebál a z li dí s i ni c n eděl al .“ Zbožní izraelští soudci znali zákon a věděli, že vdovy, chudáka a sirotka je potřeba se zastat. Při porušení tohoto zákona byla stanovena sankce. Nepř evr át í š pr ávo bez dom ovce an i s i r ot ka a vdově n ez abaví š r ou ch o. (Deut er ono mi um 24, 17) " Bu ď pr okl et , kdo př evr ací pr ávo bez dom ovce, s i r ot ka a vdovy." A vš ech en l i d ř ekn e: "A m en ." (D eut er onomi um 27, 19) Bohabojný Izraelita soudce by se vdovy zastal již kvůli Zákonu. Jenže soudce v podobenství nebyl zbožný, a tím je vysvětlen jeho odmítavý postoj k pomoci chudé ženě. U bezbožných přicházívá spravedlnost zkrátka právě pro bezbožnost, která je základem toho, že konkrétní člověk pro soudce znamená hodně málo. Není divu, že takovému bezbožnému člověku, byť je soudcem, nezáleží na spravedlnosti a jejím vykonání. Je líný, liknavý a netečný k chudé vdově, které se dělo bezpráví.
2.2. A PŘECE SE ZASTÁVÁ VDOVY A přece se vdově podaří dosáhnout zastání. Ne apelem na spravedlnost, ale neustálým obtěžováním. Soudce vyhověl proto, že chtěl mít klid, a také proto, aby neutrpěla jeho pověst. „Umoří mě“ (18, 5) – doslova „udeří mě do tváře“, což mi způsobí modřinu. „Rozlícená žena se pouští do liknavého úředníka a doslova mu pošramotí tvář.“ 2007_081 Modlitba neodbytná.doc
Písně:
strana 2
– tento příběh má své posluchače dokonce i pobavit. Je zde užit výraz z boxerského prostředí – rána v obličeji, která působí modřinu. Spíš než o onu modřinu jde právě o pověst soudce. Měl obavy, aby rozlícená vdova neudělala něco, co by skutečně uškodilo jeho pověsti. Začal ji vnímat jako všehoschopnou pro to, aby dosáhla svého cíle. Až toto otevřelo cestu spravedlnosti a zastání.
2.3. COŽ TEPRVE BŮH Tolik realita v pohledu na bezbožného soudce. Na tuto ilustraci Pán Ježíš navazuje, když staví Pán boha do kontrastu se soudce z příběhu: Když se nakonec i bezbožný soudce zastal vdovy, „což t epr ve B ůh ! Nez j edn á on pr ávo s vým vyvol en ým , kt eř í k n ěm u dn em i nocí vol aj í …“ Jinými slovy řečeno. Pána Boha nelze srovnávat s nespravedlivým soudce. 2 . 3 . 1 . Z A S T A N E S E Z D Ů V O D U S PR A V E D L N O S T I
Hospodin je spravedlivý a Pán Ježíš ujišťuje, že on se zastane! A byť to tak vypadá, toto Boží zastání není – jako u bezbožného soudce – vypůsobeno neodbytností. Pán Bůh se zastane svých vyvolených pro spravedlnost. Nenávist k hříchu vede Pána Boha k činu ve prospěch svého lidu. Jakou roli mají ony neodbytné modlitby, když Pán Bůh se stejně zastane protože nesnese nespravedlnost? Augustin na tuto otázku jednou odpověděl velice pěkně takto: „Člověk se nemodlí proto, aby zorientoval Pána Boha. Modlí se proto, aby zorientoval sám sebe!“ 2 . 3 . 2 . Z A S T A N E S E NÁ H L E , I K D Y Ž S P O M O C Í P R O D L É V Á ( Č E P )
Pán Bůh se tedy zastane, na to je možné se spolehnout. Dokonce Pán Ježíš říká, že se zastane „brzo“. V řeckém jazyce má toto slovo převážná význam „rychle“. Jenže, a tady máme dojem spíš podobnosti než kontrastu s nespravedlivým soudcem, naše zkušenost ukazuje, že Hospodin prodlévá. Jeho pomoc není tak rychlá, jak by si spravedlnost zasluhovala. Proč tomu tak je, když smyslem podobenství je kontrast, ne podobnost? V 7. verši čteme něco, co je překladatelským (a posléze výkladovým) oříškem: „Nez j edn á on pr ávo, …i když ji m s pom ocí pr odl évá. (Č E P); - „ačkol i j im pr odl évá?“ (K P) Je zde přitom použito slovo, které se jinak naprosto běžně překládá jako „trpělivost“. => „Nezjedná on právo, …i když má nad nimi trpělivost?“ Vidíme zde, jak je Pán Ježíš realistický. Na jedné straně ujišťuje o tom, že Hospodin se zastane a rychle. Na druhé straně vidíme, že i Pán Ježíš ví o tom, že se to z důvodu Boží 2007_081 Modlitba neodbytná.doc
Písně:
strana 3
trpělivosti neděje hned. Spolu s žalmistou voláme: „Dl ouh o j eš t ě, Hos podi n e, n a m ě an i n evz pom en eš ? (Ž 13,2). Jak tomu porozumět? Zmíním tři poznámky, se kterými se setkáváme ve výkladech tohoto místa: 1.
První poznámka se týká překladu slova „rychle“ jako „náhle“. I když Pán Bůh může prodlévat s přímým zásahem do situace, jeho vpád do situace bude náhlý a nečekaný. Spravedlnost přijde jako blesk. Neboť j ako bl es k oz ář í obl ohu od vých odu až na z ápad, t akový bu de př í ch od S yn a čl ověka. Mt 24:27
2.
Druhá poznámka se týká toho, s kým (čím) Hospodin prodlévá. Překladatelé kralické Bible vykládají toto místo tak, že „Hospodin dlouho trpí (je trpělivý) nepravosti ukrutníků“. Tuto skutečnost jasně formuloval apoštol Petr ve svém druhém dopise (3, 9-10): Pán n eot ál í s pl ni t s vá z as l í bení , j ak s i t o n ěkt eř í vykl ádaj í , n ýbr ž m á s n ám i t r pěl i vos t , pr ot ož e si n epř ej e, aby n ěkdo z ah yn u l , al e ch ce, aby vš i ch ni dos pěl i k pokán í . 10 Den Pán ě při j de j ako př i ch áz í zl oděj . Teh dy n ebes a s r ach ot em z ani kn ou , vesm í r s e ž ár em r oz t aví a z em ě s e vš em i li ds kým i či n y bu de pos t aven a př ed s ou d. 2 Pt 3, 9- 10
3.
Třetí poznámka se týká těch, kdo trpí. Hospodin tím, že prodlévá se zastáním, zkouší trpělivost a víru zkoušených (i když se zdá, že toto je až druhotný důvod prodlevy).
2.4. ZÁKLAD NAŠÍ MODLITBY Když Pán Ježíš povzbuzuje skrze podobenství o nespravedlivém soudci a trpící vdově k modlitbám, staví naši modlitbu na pevný základ. Jsme ujišťováni o třech věcech: 1.
Hospodin se zastane. Z jiných důvodů než nespravedlivý soudce. Pro svou spravedlnost. Protože nesnese nespravedlnost.
2.
Hospodinovo zastání bude náhlé, nečekané. Přijde jako blesk z čistého nebe. Boží lid si tehdy řekne: „konečně“, zatímco těm, kdo páchají nepravosti, se to bude zdát příliš rychlé a náhlé.,
3.
Hospodin, prodlévá-li, prodlévá z jiných důvodů, než nespravedlivý soudce. Nejedná se o liknavost či netečnost k našim potřebám. Oním důvodem je trpělivost s hříšnými. Oním důvodem je dar času pro pokání, obrácení se k Bohu a víru.
2007_081 Modlitba neodbytná.doc
Písně:
strana 4
ZÁVĚR Chtěl bych skončit dnešní kázání tam, kde končí i podobenství Pána Ježíše: „Nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?“ Modlitba jde ruku v ruce s vírou. Modlitba vyrůstá z víry jako z podhoubí. Z víry, která má svou jistotu v Bohu. Z víry, která ví o Boží spravedlnosti i milosti, díky níž je poslední vykonání spravedlnosti pozdrženo. Modlitba potřebuje víru (někdy i víru druhých, kteří mohou být pomocí, když nám se jí nedostává a naše ruce klesají jako kdysi Mojžíšovi) a víra nutí k modlitbě.
2007_081 Modlitba neodbytná.doc
Písně:
strana 5
BIBLICKÉ TEXTY – 29. NEDĚLE – „C“ 1. ČTENÍ Ex 17,8-13 Když Mojžíš měl zdvižené ruce, vítězili Izraelité. Amalečané přitáhli a bojovali s Izraelem v Refidim. Mojžíš řekl Jozuovi: "Vyber si muže a zítra vyjdi bojovat s Amalečany, já se zatím postavím na vrchol pahorku s Boží holí v ruce." Jozue vykonal, co mu rozkázal Mojžíš, a bojoval s Amalečany. Mojžíš, Árón a Chur však vystoupili na vrchol pahorku. Když Mojžíš měl zdvižené ruce, vítězili Izraelité. Když ruce spouštěl, vítězili Amalečané. Ruce Mojžíšovy se však unavily; vzali tedy kámen, položili pod něho a on se na něj posadil. Árón a Chur podpírali jeho ruce, každý z jedné strany, takže jeho ruce zůstaly pevné až do západu slunce. Jozue porazil ostřím meče Amalečany a jejich válečné sbory. Žl 121 (120),1-2.3-4.5-6.7-8 Odp.: srv.2 Zvedám své oči k horám. Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přijde od Hospodina, který učinil nebe i zemi. Odp.: Pomoc nám přijde od Hospodina, který učinil nebe i zemí. Nedopustí, aby se tvá noha zvrtla, nebude dřímat tvůj strážce. Ano, nebude dřímat a spát Izraelův strážce. Odp.: Pomoc nám přijde od Hospodina, který učinil nebe i zemí. Hospodin tě střeží, Hospodin je tvým ochráncem po tvé pravici. Za dne ti slunce neublíží, ani měsíc v noci. Odp.: Pomoc nám přijde od Hospodina, který učinil nebe i zemí. Hospodin tě bude střežit ode všeho zlého, střežit bude tvou duši. Hospodin bude střežit tvůj odchod i příchod nyní i navěky. Odp.: Pomoc nám přijde od Hospodina, který učinil nebe i zemí. 2. ČTENÍ 2 Tim 3,14-4,2 Boží člověk ať je důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo. Milovaný! Drž se toho, čemu ses naučil a co jsi přijal jako jisté. Víš přece, od koho ses tomu naučil! Od dětství znáš svatá Písma; ta tě mohou naučit moudrosti, abys dosáhl spásy vírou v Krista Ježíše. Všechno, co je v nich napsáno, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování, k usvědčování, k napravování a výchově ve spravedlnosti. Tak je potom Boží člověk dokonalý, důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo. Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, (zapřísahám tě) při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky. EVANGELIUM Lk 18,1-8 Bůh se zastane svých vyvolených, kteří k němu volají. Slova svatého evangelia podle Lukáše. Ježíš vypravoval svým učedníkům podobenství, že je třeba stále se modlit a neochabovat: "V jednom městě byl soudce, Boha se nebál a na lidi nedal. Byla v tom městě i vdova, chodila k němu a říkala: 'Zastaň se mě proti mému odpůrci!' Ale on dlouhou dobu nechtěl. Potom si však řekl: 'I když se Boha nebojím a na lidi nedám, přece se té vdovy zastanu, protože mě obtěžuje; jinak mě bude ustavičně trápit.' " A Pán řekl: "Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! A Bůh by se nezastal svých vyvolených, kteří k němu volají ve dne v noci, a nechal by je dlouho čekat? Říkám vám, že se jich rychle zastane! Ale nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?" 2007_081 Modlitba neodbytná.doc
Písně:
strana 6
ČEP
KP
KMS
Lukáš 18:7 Což teprve Bůh!
Lukáš 18:7 A což by pak Bůh
Lukáš 18:7
Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá?
nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet?
8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí.
8 Pravím vám, že se jich rychle zastane.
Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?"
8 Ujišťuji (dosl. Říkám) vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?" ASV
KJV
Lukáš 18:7 And shall not God avenge (pomstí se) his elect, that cry to him day and night, and yet he is longsuffering over them?
Luk 18:7 And shall not God avenge his own elect, which cry day and night unto him, though he bear long with them?
8 I say unto you, that he will avenge them speedily. Nevertheless, when the Son of man cometh, shall he find faith on the earth?
2007_081 Modlitba neodbytná.doc
Písně:
8 I tell you that he will avenge them speedily. Nevertheless when the Son of man cometh, shall he find faith on the earth?
strana 7
