Z ak na hranici vzdelavatelnosti Dagmar Opatrilova
V kontextu se vzdelavanım se casto setkavame s termıny integrace a inkluze. Inkluzıvnı vzdelavanı, odlis ný od integrace, se zacalo rozvıjet jako mys lenka rovnosti a prav okrajovy ch skupin, který byly tradicnevyloucený ze vzdelavanı a spolecnosti. Tato koncepce oslavuje hodnotu jednotlivce pro jeho kvality, který prinas ı zivotu, lidský mu spoluzitı a nepokous ı se klast podmınky na jeho prijetı do spolecnosti. Postizenı jsou prijımani a zıskavajı si uznanı za svuj prınos k jaký ho-li lidský cinnosti pravepro svoji odlis nost1.
Do popredı pozornosti vy zkumny ch pracovnıku a ucitelu se tak dostavajı otazky, jaký ma zak s postizenım specia lnı potreby, jak se dajı stanovit a jak je na netreba adekvatne reagovat. Zakladnı okruhy cinitelu podmin ujıcıch vzdelavatelnost zaka2
I. Dıte 1) Vlastnı kognitivnı predpoklady vzdelavatelnosti, a to zejmý na dispozicnı. V praktický diagnostice nutno prihlızet zejmý na k nasledujıcım strankam: a) ňroven nadanı (kvantitativnı hledisko), b) struktura nadanı (kvalitativnı hledisko, resp. hledisko strukturalnı - zde prichazejı v ňvahu zejmý na takový dulezitý skutecnosti, jako je vztah mezi nazorovou a verbalnı slozkou nadanı, vy ukovevy znamný dılcı nedostatky ve strukture nadanı atd.), c) prubehový (funkcionalnı) zvlas tnosti psychicky ch funkcı (kognitivnıch procesu mys lenı, pozornosti, pameti atd.). 2) Osobnostnı faktory podminujıcı dus evnı prace - schopnost zaka ve s kole a pri domacı prıprave, zde zejmý na schopnost koncentrace pozornosti (tenacita, oscilace, fluktuace), odolnost vuci ňnave, rus ivy m vlivum (vnejs ım, vnitrnım), ňroven rozvoje pracovnıch navyku, motivace atd.
1 2
(Johnstone in Lechta, Matus ka, Zaszkaliczky 1997 s. 327) (http://www.arcana.cz/cz/texty.php?art=38&cat=14)
1
3) Struktura osobnosti dıtete, zejmý na tech stranek osobnosti, jez jsou rozhodujıcı pro prizpusobenı ev. neprizpusobenı dıtete ve s kolnım prostredı, prıpadnev dals ıch dvou okruzıch prostredı pro vy voj osobnosti dıtete rozhodujıcıch (rodina, detska spolecnost ó vrstevnicka skupina). Zde nutno posuzovat vy voj osobnosti z dynamický ho a longitudinalnıho hlediska, zejmý na harmonicnost-disharmonicnost vy voje osobnosti. Patrı sem problematika detı s primarnezmenenou vychovatelnostı ruzný ho stupne, od vy chovne a vy ukovevy znamny ch zvlas tnostı az po vyjadrený typy disharmonický ho vy voje osobnosti. U techto detı nemusı s kolnı vy kon a jeho ňroven vubec souviset s ňrovnı jejich vzdelavatelnosti - hodnoceno podle jejich kognitivnıch predpokladu - a mohou existovat pozoruhodný diskrepance mezi predpoklady a vy konem.
II. Prostredı dıtete Vy vojoveprimarnı mısto nalezı rodine, teprve po nı pristupujı dals ı, sekundarnı socialnı skupiny (s kola, vrstevnicka skupina). Z faktoru vazany ch na rodinný prostredı jsou to zejmý na: struktura rodiny, jejı pocetnost, mıra integrace, dynamika vy voje rodiny a postavenı dıtete v nı, vy chovny typ rodice ve vztahu k daný mu dıteti a neprospechu, kulturnı ňroven rodiny, vy vojova podnetnost rodinný ho prostredı atd.
III. Vyuc ovacı proces Z faktoru vy chovnevzdelavacıho procesu (institucionalnevazaný ho na s kolu) jsou to zejmý na: 1) Organizacnetechnický podmınky vzdelanı: z psychologicky vy znamny ch tu patrı zejmý na hluk, osvetlenı, rus ivý vlivy, pocetnost trıd, smenovanı, malotrıdky s vıce postupny mi rocnıky v jedný trıde, dojızdenı, internatnı pobyt provazeny separacı, mimoradný formy vy uky (v ozdravovnach, lý cebnach atd. Tyto faktory se uplatnujı vzdy zejmý na s ohledem na vy s e uvedený osobnostnı predpoklady dıtete.
2) Osobnost ucitele (typ ucitele): patrı sem zejmý na negativnı varianty ucitelský typologie ve vztahu k daný mu zakovi.
2
3) Dosavadnı prubeh vy uky: zmeny didakticky ch postupu, zmeny vyucujıcıch, prerus enı vy uky, ruzný typy vy uky, napr. v prubehu pobytu v lý cebne, ozdravovne, nemocnici, pri zmenemısta pobytu atd. - mohou by t vysoce vy znamný pri zıskanı vy ukovy ch deficitu komplikujıcıch vy ukovou situaci dıtete po navratu naprıklad z lý cebny atp. 4) Meziosobnı vztahy ve trıde, atmosfý ra trıdy: zde zejmý na pripadajı v ňvahu interakce zakucitel a zak-spoluzaci. 5) Charakter vztahu mezi rodinou a s kolou: zde zejmý na spoluprace, absence spoluprace, latentnı konflikt, overeny konflikt atd. IV. Zdravotnı stav za ka Ovlivnuje prımo nebo zprostredkovanezakuv s kolnı vy kon nebo prizpusobenı, nejcasteji obojı. Z nejdulezitejs ıch cinitelu jsou to: 1) Prechodna onemocnenı s rekonvalescencı: s kolsky vy znamný je to, ze mohou menit praceschopnost dıtete, treba prechodne, zde znacna individualnı variabilita.
2) Trvalý somatický defekty prımo nebo zprostredkovaneovlivnujıcı praceschopnost a prizpusobivost dıtete ve s kole (vady ev. nemoci ruzny ch organu ev. organovy ch systý mu).
3) Smyslový vady a jejich dusledky (zejmý na hranicnı vady, napr. hypacusis, latentnı vady a pod.).
4) Nekterý typy onemocnenı provazený vyjadrenou psychickou symptomatologiı, ktera je s kolsky vy znamna (endokrinopatie a to i frustnı, zachvatova onemocnenı atd.). 5) Vy vojový faze se zvy s eny mi naroky na metabolismus (napr. rustova akcelerace a jejı dusledky). V. Faktory s irs ıho socia lnıho prostredı V praxi pripadajı v ňvahu nejcasteji: 1) Subkulutury urcitý ho typu a jejich prımy , resp. skupinami zprostredkovany vliv (napr. mestský ho prostredı). Mohou dalekosahle ovlivnovat motivacnı oblast, aspiracnı ňroven, postoje ke vzdelanı atd. 3
2) Specificka klimata nektery ch etnicky ch skupin (napr. Ro mový , etnický minority podminujıcı mj. bilingvismus, trilingvismus atd.). 3) Vrstevnický skupiny mimo s kolu (uplatnujı se zejmý na u zaku stars ıho s kolnıho veku a v dospıvanı.
Vzdelavatelnost ve vztahu k mentalnımu postizenı3
Lehka menta lnı retardace Testove merena intelektova kapacita je u nı snızena o 1/3-1/2. IQ se pohybuje mezi 50-69 body. Porucha znamena omezenou vzdelavatelnost a obvykle je doporucena zvlas tnı s kola. Je zachovana schopnost mý nekvalifikovaný a samostatný prace. Stredne te zka menta lnı retardace Snızenı intelektový vy konnosti je vy razný , hladina IQ lezı mezi 35-49 body. Vzdelavatelnost je velmi omezena, nenı schopnost slozitejs ı komunikace, sebeobsluhy a jednanı, vcetne pracovnıho, hlavne v cizım prostredı. Postizenı vyzadujı prime reny dohled a podporu. Te zka menta lnı retardace Je pri nı k dispozici priblizne jen tretina normalnıho rozsahu inteligencnıho vybavenı. IQ dosahuje hodnot 20-34 bodu.
Hluboka menta lnı retardace Intelektova hladina zde neprekracuje hodnotu 20 bodu. Nedostatky intelektu jsou zde tak velký , ze neumoznujı zivot mimo kontrolovaný prostredı a vıce ci mý netrvalou asistenci i pri jednoduchy ch ňkonech. C astý jsou poruchy motoriky.
Jina menta lnı retardace C asto nelze presneurcit pro pridruzena smyslova a telesna postizenı, poruchy chovanı a autismus.
3
(srov. http://www.vodopad.cz/c39.htm, Svarcova 2000, Pipekova in Vıtkova (ed.) 2004 ad.)
4
Nespecifikovana menta lnı retardace Pro nedostatek znaku nelze jedince presnezaradit. Marilyn Fergusonova (Nový zpusoby ucenı) uvadı mimo jiný nasledujıcı skutecnosti4. Sirs ı paradigma pedagogiky se zajıma spıs e o podstatu ucenı, nez o metody vyucovanı. Nakonec, ucenı nejsou jen s koly, ucitelý , gramotnost, matematika, stupne, ňspechy. Je to proces, ve který m jsme kazdy m krokem na ceste, na kterou jsme vstoupili, kdyz jsme se poprvý nadechli, transformace, ktera probıha v mozku, kdykoliv je integrovana nova informace, kdykoliv je zvladnuta nova dovednost. V mysli jedince je tento proces vzdy nastartovany . Cokoliv jiný ho je pouhý vyucovanı. Uc enı je transformace O studentu uvazujeme jako o otevrený m systý mu - rozpty lený strukture, ktera na sebe vzajemnepusobı s okolım, ktera uvazuje. Student transformuje vstupy, trıdı je a znovu usporadava, tvorı vztahy. Jeho pohled na svet se neustale rozs iruje, protoze neustale prijıma nový podnety. Z casu na cas se jeho systý m vnımanı, coz je vlastneosvojovanı si hlavnıch dovednostı a koncepcı (ucenı chuze, mluvenı, ctenı, plavanı, psanı, druhý mu jazyku ci geometrii), rozbije a reformuje. Vs e je urcitou zmenou paradigmatu. Posun v ucenı predchazı stres, jehoz intenzita se delı do oblastı, jako jsou neklid, vzrus enı, tvurcı napetı, zmatek, ňzkost, bolest, obava. Ucitel pomaha zakum reagovat na komplexnejs ı potreby, který znovu a opet prekracujı predchozı ňrovne. Dobry ucitel se taký ucı a vztahy mezi nım a zaky ho transformujı. Uzavreny ucitel muze studenty uspokojit informacı. Ale student ztracı jeho ňcast. Studenti jsou, jako obcaný diktatury, neschopnı sdelit svý potreby a ochotu tomu, o kom predpokladajı, ze ovlivnuje jejich rust. Otevreny ucitel, podobnejako dobry terapeut, ustavuje vztah a rezonanci, vnıma nevyrcený potreby, konflikty, nadeje a obavy. Pokud jde o studentovu samostatnost, dobry ucitel travı vıce casu tım, ze pomaha vyjadrit nutný otazky nez tım, ze vyzaduje pravý odpovedi. Optimalnı prostredı pro ucenı nabızı dostatecný bezpecı, který povzbuzuje zkoumanı a ňsilı, ale taký dostatecný drazdenı, aby nas vedlo kupredu. Ackoliv nenı humanistický okolı dostatecnou podmınkou pro transformaci vzdelavanı, vytvarı potrebnou duveru. Pritom
4
(http://www.baraka.cz/baraka/Baraka/b_3/b_3_nove_zpusoby_ueeni.html)
5
primereny stres je taký dulezity . Ucitelý mohou pri transformaci zklamat, jestlize se bojı, ze studenta rozrus ı.
Vy zkum potvrzuje, co vnımavı rodice a ucitelý vedeli vzdycky: ucıme se ruzny mi zpusoby. Podle usporadanı nas ich mozku jsou nekterı lidý levodominantnı, nekterı pravodominantnı a nekterı nejsou ani jednoho typu. Nekterı se lý pe ucı poslouchanım, jinı dıvanım se nebo dotykem. Nekterı dokazı vizualizovat jednodus e, jinı vubec. Nekterı si dobre pamatujı ruzný prednas ky, telefonnı cısla, ňdaje, jinı barvy a pocity. Nekterı se ucı lý pe ve skupinkach, jinı o samote. Nekterı jsou nejschopnejs ı rano, jinı odpoledne. Z rozdeleny ch mozku nemuze zadna vzdelavacı metoda zıskat maximum. Objevy o specializaci hemisfý r a tendence jedincu oblıbit si jeden zpusob nam taký pomaha pochopit, proc se tak moc lis ıme v tom, jak vnımame a myslıme. Potreba spojenı Smysl pramenı z kontextu a spojenı. Bez kontextu nic nedava smysl. Zkuste si predstavit kontrolora bez kontrolnıch lıstku, jazyk bez gramatiky, hry bez pravidel. Pravy mozek, se svy m nadanım videt modely a celek, je zakladem pro pochopenı kontextu, pro objevenı smyslu. Ucenı se ucit obsahuje ucenı se videt vztahy mezi vecmi. Naneste stı na m nase skoly nepoma hajı, rekl antropolog Edward Hall, protoze na s neusta le uc ı nevnımat vztahy. Kontext... znamena to, co je spletený dohromady. Pozorujeme teÚekologii vs eho kolem a uvedomujeme si, ze veci davajı smysl jenom v souvislosti s jiny mi vecmi. Stejnejako se zacala medicına dıvat na kontext nemoci, na prıciny a ne jen na symptomy, pedagogika zacına uznavat, ze vzajemný vztahy toho, co vıme, pavucina souvislostı, je dulezitejs ı, nez pouhy obsah. Ucitelem jsou pak nejen formalnı pedagogový , ale taký pratele, deti, partneri - a zivotnı prıbehy. Kdyz nejste souperivı a neuznavate hierarchii v urcenı ucitelu a zaku, pak je kazdy ucitelem, kazdy zazitek lekcı, kazdy vztah moznostı studia
Opatrenı a za sady podpory: -
pozadavky n usporadanı vyucovanı,
-
pouzitı primereny ch forem vy uky, 6
-
uplatnovanı zasad planovanı vyucovanı,
-
poskytnutı adekvatnıch organizacnıch podmınek,
-
spoluprace pri medicınsko-terapeuticky ch opatrenı5.
. Edukace je vy razne ovlivne na: Extrý mnepomaly m tempem vy vojovy ch zmen. Specifika procesu ucenı vyply vajı z postizenı. Rozvıjenı osobnosti zacıt co nejdrıve, nejlý pe ihned po identifikaci postizenı. Mimoradna dulezitost dukladný a dlouhodobý funkcnı specialnepedagogický dianostiky (detailnı identifikace problý mu). Ve vets ineprıpadu se nejdrıve soustredıme na rozvoj motoriky, senzoriky a sebeobsluhy. Nevyhnutelna provazanost specialnı edukace s procesem specialnı stimulace. Ukoly specialnı edukace uskutecnujeme v souvislosti s uspokojovanım zakladnıch zivotnıch potreb zaka. Musıme si uvedomit, ze specialnı edukacnı a stimulacnı aktivity casto nevyvolajı zpetnou vazbu. Edukacnı proces je vy razneovlivnen narus enou a omezenou komunikacnı interakcı. Zdravotnım stavem a aktualnım stavem praceschopnosti. Orientacı na kratkodobý cıle. Realizacı na zakladeindividualnıch tzv. “krokovy ch programechÁ. Vyuzıvanım specialnıch pomucek, casto vysoce individualizovany ch. Komplexnı rehabilitacı v souladu se spolecny m cılem. Predevs ım kompetencemi specialnıho pedagoga. Osobnostı specialnıho pedagoga. Ty movou spolupracı. Prekonavanım negativnıch nazoru na potrebu edukace. Problematika vzdelavanı musı by t res ena komplexnea vyvrcholenım tohoto aktu je adekvatnı zarazenı jedince do vzdelavacıho procesu. Aby dochazelo k naplnenı co mozna nejs irs ı socialnı interakce zdravotneznevy hodneny ch obcanu, je treba zleps it spolupraci mezi
7
institucemi a vs emi resorty v tý to problematice participujıcı. Je treba vybudovat a podporovat propojenı vs ech techto zarızenı a vyvinout odpovıdajıcı nastroje. Nový vzdelavacı trendy, který probıhajı v nas ı spolecnosti, tak presahujı oblast resortu s kolstvı a zasahujı i do sfý ry socialnıch sluzeb a zdravotnictvı. Mely by cılenevý st k inkluzi, casný socializaci znevy hodneny ch osob a nasledneke zvy s enı tolerance spolecnosti k osobam se zdravotnım postizenım.
Literatura
LECHTA, V. MATUSKA, O. ZA SZKALICZKY, P. Novď cesty k postihnuty m luů om. Rozvoj systďmu, poradenstvı a integra cie. Bratislava: Liecreh gňth, 1997. ISBN 80-967 383-7-2. OPATRILOVA , D. Metody pra ce u jedincu s te zky m postizenım a vıce vadami. Brno: MU, 2005. ISBN 80-210-3819-5. PIPEKOVA , J. (ed.) Kapitoly ze specia lnı pedagogiky. Brno: Paido, 2006. 2., rozs ırený a prepracovaný vydanı. ISBN 80-7315-120-0. VITKOVA , M. (ed.) Integrativnı specia lnı pedagogika. Integrace skolnı a socia lnı. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-071-9. SVARCOVA , I. Menta lnı retardace. Praha: Portal, 2000. ISBN 80-7178-506-7.
Internetovď zdroje K psychologii neprospe chu za ka [online]. Zdravie a spravanie cloveka. Kaplan, R. M., Sallis, J. F., Patterson, T. L. (1996), [cit. 4. dubna 2006]. Dosupný na World Wide Web: http://www.arcana.cz/cz/texty.php?art=38&cat=14 Menta lnıretardace [online]. J. Raboch - Psychiatrie - Doporucený postupy psychiatrický pý ce, [cit. 4. dubna 2006]. Dosupný na World Wide Web: http://www.vodopad.cz/c39.htm Novď zpusoby uc enı [online]. Marilyn Fergusonova, [cit. 5. dubna 2006]. Dosupný na World Wide Web: http://www.baraka.cz/baraka/Baraka/b_3/b_3_nove_zpusoby_ueeni.html
5
(podrobneviz Vıtkova in Pipekova (ed.) 2006)
8
