VÁNOČNÍ SPECIÁL Zajímalo by vás, jak se slaví Vánoce v jiných zemích a jaké zde mají tradice a zvyklosti? Chcete se dozvědět nové zajímavé recepty? A chcete si s námi zasoutěžit? Čtěte naše speciální vánoční vydaní školního časopisu.
Odpovědi pošlete na adresu
[email protected] (na tuto adresu můžete posílat také Vaše zajímavé příspěvky) nejpozději do 15.prosince. Odpovědi najdete v uvedených textech. POZOR: záleží i na rychlosti a ne jen na správnosti odpovědí. První tři úspěšné řešitele čeká odměna, ale vyhodnotíme Vás všechny.
U tohoto symbolu najdete vždy otázku.
Čokoládové crinkles 56g másla 230g čokolády s vysokým obsahem kakaa 100g cukru 2 velká vejce 2 lžičky vanilkového extraktu 195g hladké mouky ¼ lžičky soli ½ lžičky prášku do pečiva Na obalení: asi 100g moučkového cukru Ve vodní lázni necháme rozpustit čokoládu s máslem. Mezitím si ve druhé misce vyšleháme vejce s cukrem do pěny. Do ní přidáme čokoládovou hmotu a mouku s práškem do pečiva. Promícháme a necháme vychladit(nejlépe přes noc) v ledničce. Troubu předehřejeme na 165°C a plech vyložíme pečícím papírem. Z těsta tvarujeme kuličky o průměry cca 2,5 cm, které obalujeme v moučkovém cukru. Pečeme asi 8- 10 minut, dokud povrch nepopraská, ale středy by měly zůstat měkké. Dobrou chuť!
1. otázka: Jak dlouho, by se mělo nechat těsto vychladit?
Vánoce v Rusku Vánoce se v tradičně pravoslavném Rusku slaví až 7. ledna, protože církev stále používá Juliánský kalendář - a ten je oproti našemu Gregoriánskému kalendáři o 13 dní opožděn. Náš sedmý leden tedy odpovídá 25.prosinci. Oslavy se tak liší od toho, co známe u nás - v Rusku následují Vánoce až po Novém roce. Novoroční oslavy začínají 31. prosince. Domácnosti se slavnostně vyzdobí, nemůže chybět stromek, "jolka". Večer se lidé sejdou u slavnostního stolu, vyměňují si dárky a dětem naděluje děda Mráz, kterého často doprovází Sněhurka. O půlnoci pak lidé vyjdou do ulic a vítají Nový rok. Pravoslavné Vánoce jsou po Velikonocích nejdůležitějším církevním svátkem Ruska. O půlnoci ze 6. na 7. ledna začínají ve všech pravoslavných chrámech mše, které trvají až do časných ranních hodin. Mnoho lidí si přichází poslechnout nádherné sborové skladby. Vhodnou příležitostí k oslavám zůstal i začátek nového roku podle starého kalendáře, který připadá na 14. ledna. Byty a restaurace se pestře vyzdobí papírovými řetězy a slaví se jako u nás na Silvestra...
2. otázka: Kdy se slaví v Rusku Vánoce?
Как моя семья празднует Рождество ☺ ( Jak moje rodina slaví Vánoce. )
Rusko je největší Země světa. Dárky nosí Děda Mráz. Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. V této zemi se Vánoce slaví dvěma způsoby. Buďto se slaví pravoslavné Vánoce, které připadají na 6. a 7. ledna, nebo se slaví Vánoce postaru na Nový rok.
Příprava na vánoční svátky začíná pro pravoslavné věřící již 28. listopadu předvánočním postem, který trvá až do 6. ledna – tedy 40 dní. Počínaje 2. lednem (počátek vánočního období) se půst zpřísňuje, až je v předvečer vánočního svátku (Rožděstvěnskij sočeľnik) předepsán půst nejpřísnější. Přijímat potravu je dovoleno až večer po bohoslužbě – po vysvitnutí první hvězdy. K předvečeru
neodmyslitelně patřily také lidové zvyky, rituály a koledy. Koledníci byli všude vítáni, neboť svými písněmi o narození Krista vyjadřovali též přání štěstí, hojnosti a bohaté úrody.
Také nezbytný vánoční stromek, byť evidentně pohanského původu, je jakousi symbolickou zkratkou Vánoc. Pozdě v noci začínala vánoční bohoslužba, která končila až v pět hodin ráno. Teprve po návratu z bohoslužby se unavení věřící mohli posadit za plný stůl, obyčejně ozdobený senem nebo slámou. Hospodář ještě zažehl svíce před svatými obrazy, nahlas odříkal modlitbu a poté se mohla rodina pustit do jídla. Na večerním stole nesměla chybět „kuťja“ - (kaše z pšenice nebo ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy) a „vzvar“ (kompot ze sušeného ovoce). Tyto pokrmy nepostrádaly symbolický význam - kuťja se odedávna jídala na pohřbech a vzvar při narození dítěte. Konzumací obojího se tedy připomíná narození a smrt Krista.O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou vareniky, což jsou plněné taštičky z kynutého těsta. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Dále se obvykle podává vepřová pečeně s křenem nebo krocan s jablky a pohankovou kaší. Ze sladkých zákusků je nejoblíbenější medový perník a dorty s máslovými krémy a barevnými polevami. Na stole samozřejmě nechybí ani slané zákusky, nakládané okurky, zelenina a vodka. A nejčastěji na Vánoce posloucháme: 1. Troparion for the Nativity of Christ: Thy Nativity o Christ our God 2. Kondakion for the Nativity of Christ: Today the Virgin Gives Birth 3. The Magnification:We Magnify Thee, o Lifegiven Christ 4. God is with us 3.40 (A. Kastalsky / Soloist: G. Chandrovsky) 5. Hymn: Magnify, o my Soul
6. The Nativity Canon: Christ is Born 7. Ukrainian Carol 1: Heaven and Earth 8. Ukrainian Carol 2: In Jerusalem 9. Ukrainian Carol 3: Shtchedrivka
Par slovíček: С Рождеством [ S Rozhdestvom ] = Veselé Vánoce Дед Мороз [Ded Moroz ] = Děda Mráz Спасибо [ Spasibo ] = Děkují
3. Otázka: Kdo nosí v Rusku dárky?
Vánoční zvyky v Německu Německé Vánoce jsou velmi podobné těm našim. Co hodně lidí nezná, jsou krušnohorské pyramidy. U nás se staví betlémy, v Německu obrovské pyramidy. Zkušenost krušnohorských havířů se propojila ve zvyk vytvářet stupňovité pyramidy, které mají na vrcholu otáčivou vrtuli. Ta se točí díky tomu, že na okrajích pyramidy jsou uspořádány svíce. Možná známe pyramidy malinké, ale málokdo asi zná pyramidy, které mají třeba až 12 metrů. Takové unikáty bývají centrem vánočního dění v krušnohorských vesničkách. Tradice těchto obřích pyramid vznikla asi ve 30. letech minulého století.
*Německá Vánoční kuchyně Vánoční německá kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb, jako jsou pečená štika, candát na roštu, plněný kapr apod. Nejoblíbenější je však husa nebo kachna s červeným zelím a bramborovým knedlíkem s jablky a slaninou. S oblibou se podává konšelská mísa, která se skládá z kousků vepřové pečeně, kachny, husy, krůty, uzeného masa a ze smetanových klobás. Lahůdkou na závěr bývá jablečný závin, do kterého se přidávají kompotované třešně. U svátečního stolu nechybí ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru. Společná je záliba ve vánočním pečivu, ať už jsou to skořicové hvězdičky, máslové placičky, v Sasku rozinková štola nebo v Bavorsku
perníkové koláčky. Nikde ale nechybí vánoční máslová štola s rozinkami, mandlemi a kandovaným ovocem.
*Recept na rozinkovou štolu ze Saska Potřebujeme 750 g mouky, 150 g másla, 180 g rozinek, 150 g sladkých mandlí, 50 g hořkých mandlí, 60 g kandované pomerančové kůry, 180 g kandované citronové kůry, 5 polévkových lžic rumu, 70 g kvasnic, ¼ l mléka, 50 g másla, 50 g moučkového cukru, strouhanou kůru z jednoho citronu, vanilinový cukr, sůl, máslo na vymazání plechu. Mouku prosejeme do mísy, uvnitř uděláme důlek a do něho vlijeme kvasnice rozmíchané ve čtyřech polévkových lžících mléka se špetkou cukru. Necháme vykynout. Jakmile kvasnice vzejdou, přidáme zbytek vlažného mléka, cukr, vanilinový cukr, sůl, máslo nastrouhané na vločky a citronovou kůru. Vařečkou zaděláváme těsto tak dlouho, až se na povrchu začnou dělat puchýřky. Přidáme kandovanou kůru, oloupané a krájené mandle, rozinky a rum. Pečlivě promícháme a necháme na teple 15 minut odpočívat. Na pomoučeném vále rozválíme těsto do čtverce o velikosti 30 x 40 cm. Svineme jej do závinu, přikryjeme utěrkou a necháme patnáct minut odpočívat. Do středně vyhřáté trouby vložíme závin a asi 40 až 50 minut pečeme. Upečený závin ihned polijeme rozpuštěným máslem a posypeme moučkovým cukrem.
*Kdo nosí v Německu dárky ? Dárky nerozdává jen Ježíšek, ale i vánoční duch jménem Weihnachtsmann. Má rezavé vlasy a vousy, nosí plášť s kapucí a cestuje na osedlaném divokém větru. Pochází nejspíše ze severního Německa. Dříve odnášel v pytli, který nosí přes rameno, neposlušné děti a metlou trestal nevěrné ženy. Se stoupajícím věkem se jeho povaha změnila k lepšímu a dnes je to hodný, rozvážný a dobromyslný starý muž. I vítr se uklidnil a dnes poslušně nosí svého pána. V jižním Německu však děti o Štědrém večeru navštěvuje výhradně Ježíšek. Nikým neviděn sestupuje doprovázen anděly z nebe a dává pod vánoční stromečky dárky. České Němce žijící v Sudetech obdarovával až do roku 1945 Kristkind. Byl zobrazován jako děťátko Ježíšek, ale povahu měl nevyzpytatelnou. Byl to velký šprýmař, ale jeho drsné žerty se lidem často nezamlouvaly. *Řemeslné vánoční trhy… O adventu začínají v Německu vyhlášené řemeslné vánoční trhy.
Nejnavštěvovanější jsou na nich stánky, v nichž si děti za cenu materiálu mohou pod dohledem řemeslníků, uměleckých kovářů, truhlářů a perníkářů vyrobit vlastní vánoční dárek.
Frohe Weihnachten! 4. otázka: Díky čemu se otáčí vrtule na vrcholku pyramidy ?
Vánoce v Rakousku Vánoce v Rakousku začínají vlastně už 1. prosince, kdy děti otevřou první dvířka v adventním kalendáři. V samotné Vídni však přicházejí Vánoce už 18. listopadu, kdy se otevírají brány prvních adventních trhů. Rakouská města se mávnutím kouzelného proutku mění v zářící města betlému. Tato země slaví Vánoce podobně jako u nás, protože kdysi s námi tvořila jednu zemi. V prvním prosincovém týdnu, kdy se také na adventním věnci zapaluje první ze čtyř svící. Adventní věnec nesmí chybět u žádného vchodu do domu nebo bytu. Rakušané oslavování adventu ctí. Odsuzují Americké Vánoce a Santa Klause. Na večeři mají nějakou rybu, nejčastěji kapra, ale mají také krocana a husu.Na Vánočním stole nesmí chybět hlavně vanilkové rohlíčky a šlehačkový dort. Zapálí svíčky na stromečku a dají si mezi sebou dárky, které nejsou moc drahé , ale jsou skromné a takového typu, že se dají prakticky využít. Rakušané jsou hudebně založeni, takže celé Vánoce doprovází nádherná hudba, která člověka naladí na Vánoční atmosféru. A proto na štědrý den chodí na půlnoční mše. V rodinách se zpívá nejčastěji píseň Stille Nacht! Heilige Nacht! (Tichá noc, svatá noc).
5. otázka : Koho Rakušané o Vánocích neuznávají a odsuzují ho?
Španělské Vánoce Oslavy Vánoc ve Španělsku probíhají ve znamení zpěvu, hudby a tance. Oblíbenou součástí vánočních oslav jsou tzv. representación – živé obrazy Betléma před kostely. O Štědrém večeru se jako hlavní chod podává skopové maso se spoustou zeleniny, kořeněné mandlové koláče s ovocem. Oblíbenou vánoční pochoutkou jsou olejové a máslové placky, omelety a citronový dort s kandovaným ovocem. Protože ve Španělsku je velmi rozšířené křesťanství, nesou se Vánoce v církevním duchu - nechybí návštěvy kostelů a mší, ty nejslavnostnější probíhají 25. prosince, 1. a 6. ledna. Uctívá se kult Ježíše, Marie a Josefa, všude se vystavují Betlémy. Dárky, na jaké jsou o Štědrém večeru u nás lidé zvyklí, se však nenadělují. Na ty si Španělé musí počkat až do svátku Tří králů – to je 6. ledna. Děti věří, že jim dárky přivážejí Tři králové, kteří hledají božské dítě. 6. leden zůstal ve Španělsku jedním z nejdůležitějších a nejveselejších vánočních dnů. Slaví se příchod Tří králů, tzv. cabalgata de reyes. Ti vjíždějí do měst a městeček na koních (los caballos), občas i na velbloudech a slonech. Doprovázejí je pestře odění sluhové a dvořané. Aby královští darovníci našli cestu k Ježíškovi a nezapomněli také podělit dárky španělské děti, svítí jim Španělé na cestu pestrobarevnými lampiony. V ulicích urození darovnící rozdávají dětem ovoce, drobné sladkosti a dospělé obdarovávají vínem. Veselé Vánoce-Feliz Navidad!
6. otázka: Co se jí O Štědrém večeru?
Jak se slaví Vánoce v Itálii Italské Vánoce se nesou v poněkud nevánočním duchu. Žádné zbytečné stresy s předvánoční přípravou, úklidem nebo pečením. Vánoce jsou pro Italy svátky, kdy mají možnost sejít se s rodinou a pobavit s přáteli přehnaná výzdoba se tu nenosí Čas Vánoc v Itálii začíná 18. prosince a končí 6. ledna na svátek Tří králů. Ve srovnání s našimi Vánocemi, jsou italské Vánoce velmi odbyté a chudé. V Itálii se vánoce nejenom moc neslaví, ale ani cukroví se nijak zvlášť nepeče. Dokonce ani v ulicích nepanuje Štědrovečerní nálada jakou známe od nás.
Čtyřiadvacátého ještě do práce V Itálii je čtyřiadvacátý prosinec pracovním dnem, večeře nebývá nijak bohatá rodinách se rozbalují dárečky až na první svátek vánoční
Půlnoční mše Pokud je na italských Vánocích něco zcela jedinečného, tak jsou to jistě půlnoční mše. Nejslavnější je mše, která se koná ve Vatikánu v chrámu sv. Petra.
Cukroví a stromeček ? Není nutností Italové často ani nepečou vánoční cukroví a dokáží se obejít i bez vánočního stromečku. Tento zvyk je v Itálii relativně nový ozdobený stromeček se tu začal
objevovat až po první světové válce.
Bez jesliček nejsou Vánoce Téměř nutností v Itálii je však Betlém.
Slavnostní tabule Zcela jisté však je, že kapra s bramborovým salátem tu asi nenajdeme. Oblíbeným pokrmem je jehně, krocan nebo kuře, z ryb Italové preferují úhoře. Na rožni se pečou artičoky. Typickým sladkým pokrmem je panettone .
7. otázka: Kdy se objevil vánoční stromeček ?
Sára.L
Vánoce v Austrálii Druhý konec světa, teploty okolo 30 °C a večeře na terase. I tak může vypadat Štědrý den. Nahlédněte, jak se slaví Vánoce v létě – v Austrálii. Zatímco u nás k Vánocům neodmyslitelně patří sníh, zima, čepice a šály, na jižní polokouli panuje v prosinci žhavé léto. To však neznamená, že by Australané narození Ježíška neslavili. Naopak – jen si oslavy přizpůsobili horkému podnebí.
Vánoční zvyky z Anglie Vzhledem k tomu, že většina Australanů jsou věřící, jsou pro ně Vánoce v první řadě náboženským svátkem. Svoji víru, stejně jako další tradice a zvyky, si přivezli jako přistěhovalci z Anglie. Není proto divu, že dárky u nich naděluje Father Chrismas (Otec Vánoc). Pod vlivem americké kultury se však i dnes můžeme setkat se Santou Clausem, kterak leze do komína a připravuje vánoční dárky „po americku“. Z Anglie připutovala na tento kontinent také spousta dalších zvyků. Třicetistupňová vedra však některé zatratila a jiné přetvořila do letní podoby.
Štědrovečerní hostina? Na zahradě i v parku Tradičního krocana si dnes v parnu dopřeje jen málokdo. Vánoční menu v Austrálii sestává spíše z mořských plodů, ryb, lehkých těstovinových salátů a samozřejmě zmrzliny a dalších mražených dezertů. Díky pěknému počasí se navíc téměř nikomu nechce zůstávat uvnitř domu, proto není nic neobvyklého, když se celá Štědrovečerní večeře pořádá venku na terase, v parku, nebo dokonce i na pláži.
Vánoční výzdoba? Ano, ale… Tradiční vánoční výzdoba počítá se sněhem, rampouchy a sněhovými vločkami. Ničeho takového se však na Vánoce v Austrálii nedočkáme, a tak i dekorace změnila svůj tradiční ráz. Stále se sice dárky pro rodinu nadílí pod vánoční stromeček, ale místo skleněných ledových ozdob se dává přednost spíše dekoracím ze slámy a dalších přírodních materiálů.
Na Vánoce s celou rodinou
Stejně jako v mnoha dalších koutech světa, dávají i Australané přednost tomu, strávit Vánoce s blízkou i širší rodinou. Není proto nic výjimečného, když se sjede celé příbuzenstvo od babiček až po tetičky z druhého kolena. Po stromečkem tak najdou děti skutečně hromadu vánočních dárků. Ty se rozbalují 25. prosince ráno.
Ondřej Žurek 9.B 8. otázka : Kdy v Austrálii rozbalují vánoční dárky?
Vánoce v Brazílii Brazílie je zemí, kde se střetává celá řada etnik. Jedná se o bývalou portugalskou kolonii. Mnoho vánočních zvyků odpovídá právě této historické skutečnosti. Jednou z tradic je vytvoření scenérie zrození, nebo- li Presépio. Slovo pochází z hebrejského "presepium" a znamená slaměnou postýlku, ve které Ježíš strávil svou první noc v Betlémě. Stavba Presépia je typická především pro severozápad země, která je náboženský velice ortodoxní.
Osobou, která nosí dárky v Brazílii, je Papai Noel (Otec Vánoc). Dle legendy žije v Grónsku (je zde patrný vliv anglosaských zemí). Když přijíždí do Brazílie přizpůsobuje se místním přírodním podmínkám a převléká se ze svého teplého oblečení do lehké košile a kalhot. Brazilci si potrpí na bohatou vánoční večeři, tzv. Ceia de Natal (Večeře Zrození). Na stole nesmí chybět nadívaná krůta, šunka, neloupaná rýže a obložené mísy z ovoce a zeleniny.
Oddaní katolíci se obvykle účastní půlnoční mše, nebo-li Missa do Galo. Svůj název mše získala díky kohoutovi ohlašujíce nový den. Missa do Galo končí v 1 h ranní. 25. prosince, věřící chodí do kostela, ale většina mší se koná až v odpoledních hodinách. Brazilci si totiž raději přispí po vydatné večeři anebo jdou na pláž. Mezi vánoční dekorace zde patří i řezané květiny. V posledních letech se jí stávají i mohutné ohňostroje vybuchující na klidné noční obloze velkých městech jako jsou Brasilia, Sao Paolo a Rio de Janeiro. Brazilci patří mezi nejotevřenější národy světa. Lidé během oslav zpívají, tančí na ulicích. Veselí pokračuje až do svátku Tří králů 6. ledna. Toto datum bývá považováno za den, kdy tři moudří muži přišli obdarovat Ježíše do Betléma. 9. otázka : Jak se jmenuje otec Vánoc?
Vánoce v Japonsku Vánoce, tedy křesťanské svátky, se slaví také v Japonsku - převážně šintoistické a buddhistické zemi. Japonci ale z evropských Vánoc nepřebrali skoro nic, například dárky si téměř nedávají. Důležitý je pro zemi vycházejícího slunce hlavně Nový rok. Vánoce v pravém slova smyslu Japonci neslaví, s výjimkou relativně malé komunity křesťanů v této zemi. Záplava dárků pod stromečkem se objevuje jen málo kdy. Ze všech obchodů se sice linou americké koledy a z výloh vykukuje Santa Claus. Je tam nádherná atmosféra, všude plno barev. Ani v průběhu roku nemají Japonci žádný svátek, kdy se obdarovávají ve velkém. Japonci mají starý zvyk, že kdykoliv kdekoliv někdo jede, tak vždycky někomu něco přiveze. Dárky se dávají ke svatbě či narozeninám. Závěr roku je úžasně nadýchaná nálada, protože se v různých podnicích pořádají závěrečné večírky, lidé se navštěvují. Na Nový rok se domovní vchody zdobí tradičně větvičkami borovice, což znázorňuje dlouhověkost, poté snítky bambusu znamenající pružnost, pevnost a tvrdost, a také větvičkami švestky, jež zvěstuje příchod jara. V Japonsku je totiž jaro podstatně dříve než u nás.
10. otázka: Co znamená v japonštině SAKURNIN KVĚT (hledej SAKURA) ? David Horný, 9.B
Vánoce ve Francii
Vánoční čas nastává ve Francii během adventu. Jedná se o 4 neděle, které předchází nocím. Jak praví tradice, každou neděli se na adventním věnci zapálí jedna svíčka. Svíčka zde představuje symbol znovuzrození.V této době se též užívá adventní kalendář. Má podobu papírového boxu s 24 okénky k otevření. Jedno okénko denně a to od 1.-24. prosince (24okének). Každé okénko obsahuje větu z evangelia.Půlnoční bohoslužba, 24. prosince, oslavuje zrození Ježíše. Obvykle začíná o půlnoci. V současnosti není výjimkou její začátek už během večera.Kulinářské umění Francouzů je opravdu neotřelé. Mezi tradiční pokrmy patří vánoční krůta tzv. vánoční poleno. Jedná se o dezert polívaný čokoládou ve tvaru polínka, ve výjimečných případech se může jednat i o zmrzlinu.Dárky ve Francii nosí Otec Vánoc . Jde o alegorickou postavu, která je zobrazována jako starý vousatý muž se spoustou dárků pro děti. Dostává od dětí dopisy s jejich přáními a má létající saně tažené soby. Představa Otce Vánoc, jako muže s dlouhým plnovousem v červeném obleku,se saněmi a pytlem plným hraček, je pouze americkým výmyslem, který se objevil poprvé v roce 1868 v časopise Harper´s magazine. A byla to právě Coca Cola, která z bodrého muže udělala takovýto symbol Vánoc a celosvětově jej proslavila. 11. otázka: Co obsahuje každé okénko z adventního kalendáře?
Vánoce v Polsku V Polsku začínají Vánoce večer 24. prosince v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Sváteční stůl nebo i podlaha se zdobí trochou slámy, která má připomínat, že se Ježíšek narodil ve chlévě. Na začátku štědrovečerní večeře se rodina a hosté dělí o oplatku. Je to symbol smíření a příležitost přát si všechno nejlepší. Zvykem je prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Hlavní jídlo je smažený kapr a jiné jídla z ryb. Před tím se obvykle podává červený boršč s tzv. uszkami (taštičky s houbami, které připomínají tvarem uši), pak pierogi tj. taštičky se zelí s houbami, a jiná postní jídla. O Štědrém večeru Mikuláš, ale častěji Dzieciątko (dítě Ježíš), nechává pod stromečkem dárky pro všechny.
12. otázka: Kdy v Polsku 24. prosince začínají Vánoce ?
Kristýna Viskupová 9.B
Vánoce v Africe V křesťanské Africe se Vánoce slaví jako u nás, na konci prosince, jedinou výjimku tvoří Etiopie, kde svátky zvané "Ganna" připadají na 7. ledna . Oslavy se soustřeďují v kostelech, kde muži a ženy musejí sedět odděleně. Při vstupu dostane každý svíčku, se kterou třikrát kostel obejde. Mše trvá až tři hodiny a všichni po celou dobu stojí. Sváteční hostinu tvoří obvykle "injera", placka z chlebového těsta, která se používá zároveň jako talíř i vidlička. Hlavním chodem bývá "doro wat", dušené kuře v ostré omáčce. Podává se na speciálně ozdobených koších a k nabírání slouží chlebová placka "injera". Kromě toho se servíruje domácí víno a pivo.
- Doro wat
Jižní Afrika: Uznává tradice v podobě vánočního stromku s dárky, vánočních punčoch a jako slavnostní oběd si dopřejí pečeného krocana, hovězí a také sladký švestkový pudink nebo biskupský chlebíček.
Západní Afrika: Vánoce v západní Africe se příliš neliší, ale místo tradičního vánočního stromku se zde zdobí palmy. Lidé navštěvují kostely, zpívají koledy a společně s příbuznými venku usednou ke sváteční večeři, kde se podává hovězí a rýže.
13. otázka: Jaký dezert jedí v Jižní Africe ? Recept na Doro wat Potřebné suroviny : kuřecí stehna 750 g cibule 2 ks česnek 4 stroužky olej 4 lžíce rajský protlak 60 g rajčata 3 ks habešino koření berber sůl sušený rozmarýn Postup : 1) Kuřecí stehýnka rozdělte v kloubu ostrým nožem, osolte je, okořeňte rozmarýnem a nechte uležet. 2) Cibuli a česnek oloupejte, nakrájejte na malé kostičky a opražte na horkém oleji, přidejte rajský protlak a směs koření Berber a krátce orestujte, nakonec zalijte 1 ½ l vody. 3) Přidejte kousky kuřete, přikryjte a duste při střední teplotě asi 50 minut, dokud maso nezměkne, v průběhu vaření můžete případně přidat trochu vody. Krátce před koncem vaření nakrájejte rajčata na kostky o velikosti cca 2 cm, přidejte je ke směsi a krátce povařte. 4) K dochucení můžete ještě přidat na každou osobu 1 vařené a oloupané vejce. V Etiopii se Doro Wot konzumuje s Injerou, okyseleným plackovým chlebem. Tento pokrm však můžete jíst i s běžným chlebem, kuskusem nebo rýží. Doro Wot můžete připravovat také s jinými druhy masa.
