Zažíváme změnu klimatu

Zažíváme změnu klimatu Zážitky lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie.

Sestaveno ve spolupráci s Climate Alliance of European Cities with Indigenous Rainforest Peoples, Climate Alliance Rakousko, Crossing Borders / Dánsko, Nadace Partnerství / Česká republika, Friends of the Earth – CEPA / Slovensko, Vedegylet Egyesület / Maďarsko, FOIRN / Brazílie, EcoCiencia / Ekvádor, Formabiap / Peru, ARFA / Burkina Faso, RDGRN / Niger, CSE / Indie a ASTM / Climate Alliance Lucembursko v rámci společného projektu „From Overconsumption to Solidarity“, www.overconsumption.eu.

Tento projekt byl podpořen Evropskou unií. Obsah výstavy nemusí vyjadřovat stanovisko EU.

Českou verzi výstavy o změnách klimatu vytvořila Nadace Partnerství.

Grónsko: …na zemi a moři  Serminnguaq („malý ledovec“), fjord Kangerlussuaq, západní Grónsko

Lovec,

© David Trood, Ilulissat 16, flickr /ilovegreenland

poblíž Ilulissatu, středozápadní pobřeží Grónska

© Arne Hardenberg, flickr /ilovegreenland

„Naši předci žili v těchto rozlehlých končinách po tisíce let. Dokázali se přizpůsobit jednomu z nejtvrdších podnebí na planetě a využít to, co jim příroda nabídla. Když moře zamrzne, led se dá využít k mnoha účelům, třeba dopravě. Ale posledních sedm nebo osm roků se led na moři neobjevil. Už nevidíme zamrzat moře. Jak taje věčně zmrzlá půda, cesty a letiště přestávají být stabilní a naše infrastruktura tím trpí. Zažíváme také mnohem divočejší bouře s větry o síle hurikánu a dešti, které rozpouštějí všechen sníh.“ Inuuteq Holm Olsen, náměstek ministra zahraničí Grónské samosprávy, 2008

VĚDECKÝ ZÁKLAD Grónský ledový příkrov je největší masa ledu na severní polokouli. Ovlivňuje globální klima přímo svým vlivem na hladinu světových moří, teplotu oceánu, jejich slanost a proudění. Grónský ledový příkrov taje s rostoucí rychlostí od 90. let 20. století. Od roku 2006 vedlo rychlé letní tání k ročnímu úbytku Grónského ledového příkrovu v objemu 273 miliard tun. Výjimečně silné tání zaznamenali vědci v roce 2012. V současné době se odhaduje, že Grónský ledový příkrov přispívá ročně k nárůstu hladiny světových moří o 0,7 milimetru. Matematické modely naznačují, že Grónský ledový příkrov čeká další zmenšování, třebaže procesy, které ovlivňují rychlost změn, dosud nejsou zcela objasněny. Kritický bod, po jehož dosažení celý Grónský ledový příkrov roztaje, se odhaduje při nárůstu průměrné globální teploty o 3 °C. Tento odhad je ale nejistý. (Evropská agentura pro životní prostředí, 2012).

Další informace na www.overconsumption.eu

0 -20

Grónský ledový příkrov, ztráta za období 2003–2011 v cm Zdroj: http://www. nasa.gov/mission_ pages/Grace/ multimedia/ pia13955b.html

-40 -60 -80 -100 -120 -140

Maďarsko: Život v peci Szép Gyöngyvérová

© Domaniczky Tivadar

 Paneláky v budapešťské čtvrti Óbuda

Szép Gyöngyvérová je 46letá nezaměstnaná matka 3 chlapců a děvčete. Její pětičlenná rodina žije v prefabrikovaném bytě o 50 m2. „Musíme vyžít s měsíčním příjmem 500 eur. Inkaso z toho dělá 260 eur. Za teplou vodu dáme v zimě 130 eur a v létě 60 eur. Teplota v bytě není příjemná. V zimě dosahuje 26 °C a nejde regulovat, takže musím větrat a topíme na ulici. V létě jsem v bytě naměřila 33 °C, což znamená, že nemůžu spát a trpím otoky. Pamatuji si, že když jsme se sem před 7 lety nastěhovali, teplota byla nejméně o 4 stupně nižší.“

© Domaniczky Tivadar

VĚDECKÝ ZÁKLAD V Maďarsku je 788 tisíc prefabrikovaných bytů. Žije v nich 2,1 milionu obyvatel. Technické problémy, potíže se střechami a rozvody, nedostatečná tepelná a zvuková izolace se spolu s neregulovatelným dálkovým vytápěním promítají do nepřiměřeně vysokých nákladů na bydlení. Národní program na zateplení těchto bytů pokračuje velmi pomalu. Během vlny veder v roce 2003 dosáhl v Maďarsku průměrný počet tropických dní s teplotou nad 30 °C 45 a překonal tak historické rekordy. Během dalších vln v letech 2008–2011 byl pozorován zvýšený počet úmrtí o 15–28 %. Asi 80 % těchto případů zahrnovalo osoby starší 65 let. Městská populace je více ohrožena, protože teploty jsou o několik stupňů vyšší, přirozené proudění vzduchu je slabší a vyzařování tepla naakumulovaného v budovách udržuje vysoké teploty o několik hodin déle.

EU27 10,0 Maďarsko Svět 7,3 6,7

Budapešť

Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010

Maďarsko

Světový index rizika 2012

VELMI NÍZKÝ


NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI VYSOKÝ

Andská Amazonie Maria Ushca

 Horní tok Rio Pastaza poblíž Mera

© Verónica Angulo, EcoCiencia

sektor Santa Rosa, kanton Santa Clara, provincie Pastaza, Ekvádor

© Veronica Angulo / EcoCiencia

Venezuela Guyana

Francouzská Surinam Guyana

Kolumbie

Ekvádor

Peru

Brazílie Bolívie

-3

-2

-1

0

1

2

3

Rozsah extrémního sucha v roce 2005 v západní Amazonii během letních měsíců června–srpna, jak ho zaznamenaly satelity NASA. Nejvíce postižené oblasti jsou ve škále žluté až červené. (Zdroj: NASA, JPL-Caltech/GSFC)

Horní Amazonie leží na východních svazích And v nadmořské výšce 600 až 1300 metrů. Normální roční srážkový úhrn se pohybuje od 3000 do 4500 mm. Teplota kolísá mezi 14 a 24 °C a oblast neustále halí oblaka. Vulkanické andské řeky, jako jsou Pastaza a Coca, napájejí povodí Amazonky a přinášejí sediment, který se každoročně usazuje v nížinách. V podhorské oblasti jsou stále výraznější výkyvy mezi obdobími sucha a dešťů, které mají za následek častější extrémní počasí, pokles srážek a nárůst teploty. V roce 2005 zažily amazonské nížiny nejhorší sucho a v roce 2010 trpěly znovu následky horka a nedostatku srážek v horské džungli.

© Segundo Chasipanta 

VĚDECKÝ ZÁKLAD

 Vodopády San Rafael, horní tok Rio Coca (tok během období sucha v únoru)... …a v období dešťů v červnu 

Nezvyklá proměnlivost klimatu způsobila delší období sucha následovaná prudkými dešti, které způsobily sesuvy půdy, povodně, narušení infrastruktury a ohrožení sklizně plodin, což zvyšuje míru rizika pro lidi i amazonské lesy.


© Segundo Chasipanta 

„Místní lidé zažili v posledních letech záplavy v zimních měsících, což se dříve nestávalo. Způsobily i nějaké materiální škody. Ale když byla počátkem roku 2013 poničena část mostu vedoucího z farnosti Santa Clara do Teny, problém byl vyřešen téměř okamžitě. Úřady pracují na opravě kanalizace, která má malou kapacitu.“

Brazílie 1 / Rio Negro: Nečekané deště  Přítok řeky Isana

© Emil Benesch

André Baniwa

„Jmenuji se André Baniwa. Jak mé příjmení napovídá, patřím k národu Baniwů. Můj mateřský jazyk je baniwština. Je mi čtyřicet. Léto je pro naši kulturu a život velmi důležité. Narodil jsem se v Tucumã Rupitá, vesnici s 200 obyvateli na řece Isana, přítoku Rio Negra v severozápadní Brazílii. Po 20 letech činnosti v domorodém hnutí mám obavu ze změn, které v posledních letech pozoruji. Bylo to v únoru 2012, když týdenní deště, které přišly místo obvyklého slunného a suchého počasí, zapříčinily hlad v mé oblasti. Kvůli nečekaným srážkám během léta začaly kořeny manioku v půdě hnít.“

© Emil Benesch, KB Österreich

VĚDECKÝ ZÁKLAD Region Isana má roční srážkový úhrn 3460 mm. Prudké výkyvy srážek v oblasti Rio Negra ovlivnily v posledních letech tok řeky. V roce 2009 dosáhla nejvyšší hladiny, jaká byla kdy zaznamenána. Během jediného roku přišlo také historicky největší sucho. Velké sucho oblast zasáhlo také v roce 2005, kdy úplně vyschly některé přítoky a izolovaly tak vesnice, které jsou běžně přístupné pouze na člunu.

Region Rio Negro

Brazílie


EU27 10,0 Brazílie Svět 8,3 7,3

Pro oblast Rio Negra nebo domorodé obyvatele Brazílie neexistují data o emisích CO2. Vzhledem k jejich životnímu stylu se předpokládá, že budou hluboko pod 1 t na osobu (většina brazilských emisí pochází z odlesňování).


VELMI NÍZKÝ



Brazílie 2 / Rio Negro: neobvyklá spolupráce při řešení globálních výzev

Sušárna  maniokového chleba beju na břehu řeky Isana

© Klimabündnis Österreich, Photo: Emil Benesch

Almerinda Ramos de Lima

Almerinda Ramos de Lima z domorodého kmene Tarianů je první ženou v čele organizace FOIRN: „Náš národ žije v regionu 3000 let a vytvořil kalendář, který řídí obdělávání polí v letních měsících. Tradičně každá rodina v létě vytvoří místo pro nové políčko. Muži porazí stromy a spálí je. Popel slouží jako hnojivo pro pěstované rostliny. Deště v únoru 2012 znemožnily spálení stromů. Nemohli jsme v létě připravit nová pole. Po létě začíná období dešťů, kdy už není možné založit nová pole. Když uvážíme, že naše pole můžeme využívat k pěstování manioku, ananasu a pepře jen dva roky a poté jsou znovu pohlcena pralesem, znamená to, že vinou dešťů v létě 2012 přišly všechny rodiny o polovinu svých polí.“

© Emil Benesch, KB Österreich

VĚDECKÝ ZÁKLAD Průměrné měsíční úhrny srážek v Sao Gabriel da Cachoeria ležícího u řeky Rio Negro ukazují méně dešťů v létě, kdy se tradičně připravují pole. Údaje za rok 2012 však vykazují výrazné odchylky od 30letého průměru.

Průměrný měsíční úhrn srážek – srovnání hodnot naměřených za období 1961–1990 s měsíčními úhrny za rok 2012. (srážky v mm)

500 2012 Období 1961–1990

400 300 200 100 0 LED ÚNO BŘE DUB KVĚ

ČER

ČEC

SRP ZÁŘÍ

ŘÍJ

LIS

PRO

Zdroj: INMET, http://www.inmet.gov.br/portal/index.php?r=clima/normaisClimatologicas

DOMORODÉ NÁRODY V OBLASTI RIO NEGRO Federace organizací původních obyvatel regionu Rio Negro (FOIRN) si za svůj hlavní cíl klade obranu práv 23 domorodých národů žijících v oblasti. Hlavním úspěchem je vytvoření domorodých území o velikosti 122 000 km2. Na těchto územích může pokračovat trvale udržitelný životní styl zdejších obyvatel, což znamená, že 99,94 % tamních deštných pralesů zůstává nedotčeno. FOIRN a Climate Alliance Rakousko jsou partnery a vzájemně se podporují od roku 1993. V roce 1998 získal FOIRN práva na využívání 110 000 km2 Modré území o velikosti 8000 km2 bylo vyhlášeno domorodou oblastí v dubnu 2013


Amazonie je domovem nejrozsáhlejšího deštného pralesa na světě, který pokrývá plochu asi 6 milionů km2. Žije zde přibližně třetina všech rostlinných a živočišných druhů spolu s více než 1,5 milionem původních obyvatel z přibližně 400 národů.

© Gustavo Tosello / ISA

Amazonie: Sucho

Přístav Sao Gabriel  da Cachoeira na řece Rio Negro bez vody v roce 2007

Pohled od Alto de Serra  de Tunuí. Vodopád na řece Isana v severní Brazílii.

Diego Escobar

© Nicole Romijn Fotografie

COICA

Diego Escobar, koordinátor pro teritoria, životní prostředí a přírodní zdroje, COICA (asociace původních obyvatel amazonské pánve) a místopředseda Climate Alliance: „Kromě mimořádných srážek se v některých oblastech Amazonie objevila „stoletá sucha“, například v letech 2005 a 2010. Všechny řeky úplně vyschly, takže lidé obývající tyto oblasti je nemohli opustit a museli být zásobováni armádou. Miliony stromů odumřely, rozšířily se lesní požáry. Vedle využívání přírodních zdrojů, jako je nelegální kácení lesa, rozšiřování zemědělství a velkých projektů budování infrastruktury, je pro nás novým nebezpečím změna klimatu. My, původní národy Amazonie, chráníme deštné pralesy, které byly vždy základem našeho života.“

© Camila Sobral Barra / ISA

VĚDECKÝ ZÁKLAD Satelitní i pozemní pozorování Amazonie ukázaly v poslední době v obdobích sucha zvýšený počet odumírajících stromů a lesních požárů. Přibližně 70 milionů hektarů lesa v západní Amazonii trpělo během sucha v roce 2005 silným nedostatkem vody, což vedlo ke zmenšení korun a ztrátě vlhkosti přetrvávající až do příštího období sucha v roce 2010. Výsledky naznačují, že velká sucha objevující se v 5–10letém cyklu vedou k trvalé změně v horních patrech lesa. Existující tempo odlesňování a degradace lesa znamená, že se Amazonie blíží bodu zvratu, kdy se deštné pralesy změní v sezónní lesy nebo dokonce savany a místo úložiště uhlíku se stanou jeho zdrojem. © Copyright: Klima-Bündnis

Venezuela Guyana

Francouzská Surinam Guyana

Kolumbie

Ekvádor

AMAZONIE Peru

Brazílie Bolívie


Biomasa deštného pralesa je obrovské úložiště uhlíku: průměrný hektar deštného pralesa váže přibližně 5–20 tun oxidu uhličitého a trvale ukládá ve své biomase asi 250 tun uhlíku. V oblastech, kde si původní obyvatelé zajistili práva na svá území, je deštný prales chráněn nejlépe. Tito lidé tak velmi významně přispívají k ochraně životního prostředí.

Indie: Intenzivnější deště a povodně

 Kedarnath, povodeň

© Soma Basu/ Down to Earth

Ram Singh a jeho manželka

V 7.18 dne 16 června 2013 uslyšel Ram Singh nejhlasitější praskání za 45 let svého života. Byl to ohlušující rachot katastrofy. „Cítil jsem se, jako by se nebe roztrhlo. Během sekund se k chrámu Kedarnath valila masivní vodní stěna. Obrovské balvany vyletěly do vzduchu jako při výbuchu. Za necelou čtvrthodinu voda odnesla tisíce lidí.“ Singh byl na pouti spolu se 17 sousedy z Ujjainu ve státě Madhya Pradesh. Domů se vracel jen s pěti z nich. „Poté, co jsme navštívili chrám, chtěl můj syn vidět kopce, tak jsem šel s ním a manželka nás následovala,“ říká. „Díky tomu jsme přežili. Vůbec netuším, kde je zbytek mé rodiny.“

© Rohit Dimri

VĚDECKÝ ZÁKLAD

DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU

Povodně v Uttarakhandu v červnu 2013: Surya Prakash, docent z Národního institutu řízení katastrof (NIDM), říká, že abnormálně vydatné deště způsobilo spojení západních větrů s monzunovou oblačností. Vinou vysokých teplot v květnu a červnu bylo navíc uvolněno obrovské množství vody z tajícího sněhu a ledovců, což vedlo k protržení morénových jezer. Několik stovek lidí bylo zabito a tisíce se pohřešují.

Proměna monzunů v Indii: Analýza trendů, kterou provedl profesor S. K. Dash, vedoucí Centra studií atmosféry Indického technologického institutu v Dillí, ukazuje, že v letech 1951 až 2000 zažila Indie během období monzunu krátká období prudkých dešťů trvající do čtyř dnů a menší počet delších období mírného deště.

Kedarnath

Na základě údajů o srážkách sebraných z 2599 stanic v letech 1901 až 2005 vědci z Indického oddělení meteorologie (IMD) varují před zvýšeným rizikem povodní ve většině oblastí Indie. „Rostoucí riziko povodní je nyní považováno za nejdůležitější odvětvovou hrozbu plynoucí ze změny klimatu.“ (Current Science, červen 2013).


EU27 10,0

Svět 7,3 Indie 2,2

Indie


VELMI NÍZKÝ



Bangladéš: Rostoucí hladina moře a cyklóny  Hráz u Shingertoly

© Dietmar Mirkes

Shadu Charan Mondol

„Jmenuji se Shadu Charan Mondol. Je mi 72 let a žiji v Shingertoly u řeky Malancha v Bangladéši. Můj dům stojí na hrázi (na fotografii vlevo). Byl zničený už šestkrát, protože hráz nevydržela. S rostoucím přílivem moře tlačí vodu výš a výš proti proudu řeky. Voda začala stoupat před 60 lety, ale v posledních 10 letech stoupání zesílilo. Jarní přílivy, které se objevují v červnu a červenci, jsou ještě nebezpečnější a přinášejí největší zvýšení hladiny. Už jsme byli mnohokrát přinuceni přemístit hráz dále od řeky, ale toto je trvalý problém a už nemáme, kam se od řeky odsunout dále.“ (březen 2009)

© Dietmar Mirkes

VĚDECKÝ ZÁKLAD: HLADINA MOŘE ROSTE

…A ROSTOUCÍ INTENZITA CYKLÓNŮ

Růst hladiny světových moří má na Bangladéš vzhledem k jeho geografické poloze mnohem větší dopad, než činí světový průměr. Bengálská rada meteorologického výzkumu SAARC odhalila na základě údajů z posledních 22 let, že roční nárůst výšky hladiny moře činí 3–6 mm.

Nejvražednější bouřkové vlny ve 20. století zasáhly Bengálský záliv a pobřeží Indie, Bangladéše a Barmy. Extrémně vysoké záplavové vlny poháněné tropickými cyklony Sidr (2007), Nargis (2008) a Aila (2009) způsobily smrt stovek tisíc lidí. Roste četnost silných cyklónů v Bengálském zálivu a jejich intenzita v období od konce monzunového období do listopadu.

Velká část území Bangladéše leží méně než 2 metry nad hladinou moře, které snadno proniká koryty řek do vnitrozemí. Rostoucí hladina moře tak způsobuje zasolování freatických vod (podzemních vod nízko pod povrchem) v pobřežní oblasti a na dolních tocích řek.

2009: Mondolova rodina v Shingertoly po cyklónu Aila. 


© Caritas Bangladesh

Bangladéš

Indie Shadu Charan Mondol zemřel v roce 2012.

EU27 10,0

Svět 7,3

Bangladéš 1,1 Světový index rizika 2012

VELMI NÍZKÝ



Rakousko: Tání alpských ledovců © Alpenverein-Museum Innsbruck, OeAV Laternbild 20-I_443.jpg

1927–1930

Anna Pirpamer

© Anna Pirpamer

Manažerka chaty Brandenburger Haus

 Alpské chaty jako je Brandenburger Haus v Tyrolsku (Otztal) sloužily výzkumu alpských ledovců, k nimž patří i Kesselwand, po více než sto let.

„Brandenburger Haus vedu už několik let. Z roku na rok pozoruji, že mnoho hor, hřebenů a cest, které bývaly úplně nebo většinou pokryté ledem a sněhem, teď odhalují spoustu nezpevněných kamenů, takže nebezpečí jejich pádu roste. Zdaleka největší problém pro provoz naší chaty vznikne poté, co roztaje malé ledové pole na svahu nad chatou, které je zdrojem naší užitkové i pitné vody. Jakmile zmizí, budou potřeba náročná technická opatření, abychom zásobování vodou obnovili.“

© Jakob Abermann.

SOUVISLOSTI Ledovec Kesselwandferner je v současnosti až 140 m silný a 4400 m dlouhý. Pohybuje se rychlostí 5 až 90 metrů za rok z nadmořské výšky 3500 metrů do 2700 metrů. I když v horní části dosud narůstá, celkově se ledovec vinou zrychleného odtávání v jeho dolní části zmenšuje. Patří k 93 z 95 sledovaných ledovců v Rakousku, které se v roce 2012 zmenšily. Během posledních 10 let ztratil Kesselwandferner spolu se dvěma nedalekými ledovci ročně 15 milionů m3 ledu. „Důvodem ústupu ledovců jsou nadprůměrné teploty vzduchu v posledních letech“ tvrdí Dr. Andrea Fischerová, vedoucí Služby monitoringu ledovců Rakouského alpského klubu. Vzhledem k tomu, že ledovce tají hlavně v létě, je tento proces zvláště výrazný v červenci a srpnu, kdy voda z ledovců tvoří až 7 % průtoku Dunaje v Pasově.

Rakousko EU27 10,0 Bilance velikosti ledovců (nárůst – úbytek) v oblasti Ötztal – Rofenache (střední hodnoty za rok v milionech m3) 5,0 0,0 -5,0

1970– 1980

1980– 1990

1990– 2000

2000– 2010


Rakousko 11,3 Svět 7,3

-10,0


-15,0 -20,0 © Institut für Meteorologie und Geophysik der Universität Innsbruck; HD Tirol/BMLFUW Abteilung VII/3 - Wasserhaushalt

VELMI NÍZKÝ



Česká republika: velké záplavy Blesková povo deň v Jeseníku nad Odrou, 2009

© Ivan Stříteský

Štěpánka Hanzlíková

Štěpánka Hanzlíková (±70), která žije v Jeseníku nad Odrou déle než 65 let, si zachránila život při povodni, když se zachytila za břízy, které sama vysadila. „Voda tu byla vždy, ať již málo nebo hodně. Zaplavovala pastviny a pole kolem, moc nezasahovala do života lidí. Ale to, co se stalo v roce 2009, byla pohroma pro celou obec. Mně z toho zbylo obrovské trauma, které mě pronásleduje i po tolika letech.“

Česká republika

Jesenik nad Odrou

Periodicita maximálních denních srážek v období 20. 6. 2009 – 6. 7. 2009. ČHMÚ.

<5 5–10 10–20 20–50 50–100 ≥ 100

© Aeordata s.r.o.

POVODNĚ V ČESKÉ REPUBLICE Rozsah povodní v České republice během posledních dvaceti let neměl v historii obdobu. Povodně v roce 1997 zasáhly oblast celé Moravy, v letech 2002 a 2013 většinu Čech v povodí Labe a Vltavy. V několika posledních letech jsou stále častější lokální povodně. Jeseník nad Odrou postihla taková „blesková povodeň“ v roce 2009. Pět lidí přišlo o život. BLESKOVÉ POVODNĚ V JESENÍKU NAD ODROU V ROCE 2009 V létě roku 2009 zasáhlo severní Moravu několik silných bouřek. Nad Českou republikou se držela po dobu 12 dnů východní cyklonální situace, která přinášela vlhký a teplý vzduch ze Středomoří a od Černého moře. To byla velmi neobvyklá situace, která dosud nebyla v naší zemi zaznamenána (obvykle trvá pouze 4–5 dnů). To mělo za následek silné a rychlé srážky, které se vracely nad stejná území několikrát za sebou a vytvářely Česko tzv. řetězový efekt. V Jesení14,0 ku nad Odrou spadlo během EU 27 pouhých tří hodin 114 mm 10,0 srážek a průtok v místním poSvět 7,3 toce Luha se zvedl z normálEmise CO2 ních 800 l/s na 200 000 l/s! v tunách na obyvatele Pět lidí během těchto povodv roce 2010 ní přišlo o život, bylo zničeno 23 rodinných domů a celkoSvětový index vé škody přesáhly 320 miliorizika 2012 VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI NÍZKÝ VYSOKÝ nů Kč.


Závěry

Společná ale různá zodpovědnost

GLOBÁLNÍ PŘEHLED EMISÍ NA OBYVATELE A RIZIKA

PRŮMYSLOVÉ ZEMĚ

ROZVOJOVÉ ZEMĚ

30 25 Emise CO2 včetně rozsáhlého spalování biomasy (t/ob., 2010)

20 15 10 5

Svět

Niger

Bangladéš

Burkina Faso

Peru

Indie

Brazílie

Ekvádor

EU 27*

Grónsko*

Maďarsko

Rakousko

Slovensko

Dánsko

Země, které nesou největší zodpovědnost za změnu klimatu, jsou průmyslové země, ale nejohroženější jsou země rozvojové. Z tohoto nerovného postavení vychází základní princip Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z roku 1992.

Německo

Lucembursko

Česká republika


Zdroj emisí CO2: http://edgar.jrc.ec.europa.eu/overview.php?v=GHGts1990-2010 Zdroj indexů rizika: www.worldriskreport.org * index rizika není stanoven

United Nations Framework Convention on Climate Change „Článek 3 PRINCIPY 1. Smluvní strany by měly chránit klimatický systém ve prospěch současných i budoucích generací lidstva na základě rovnosti a v souladu s jejich společnými, i když rozdílnými, odpovědnostmi a odpovídajícími schopnostmi. V této souvislosti by měly smluvní strany rozvinutých zemí zaujmout vedoucí postavení v boji proti změně klimatu a z ní plynoucích negativních důsledků.“

V ROCE 2011 DOSÁHLY CELKOVÉ EMISE CO2 33,9 MILIARD TUN. ODKUD POCHÁZEJÍ?

Jeden z nevýrazných výsledků klimatického summitu v Kodani v roce 2009 byl závazek průmyslových zemí (označovaných jako „Annex I“) podporovat rozvojové země (označované jako „Non-Annex I“) v aktivitách na omezení a přizpůsobení změnám klimatu částkou 100 miliard USD do roku 2020.

ROZDĚLENÍ CELKOVÝCH EMISÍ CO2 V ROCE 2011 3% Ostatní Non-Annex I

20 %

11 %

Indie Čína

6%

16 %

Ostatní Annex I USA

V roce 2011 průmyslové země (Annex I), které tvoří asi 20 % světové populace, vytvořily 42 % emisí. Rozvojové země (Non-Annex I), které zahrnují 80 % světové populace, vyprodukovaly 55 % globálních emisí CO2. (Zdroj: CSEIndia, 2012)

29 %

15 %

EU-27 Mezinárodní přeprava


Zdroj: CSEIndia 2012

Zažíváme změnu klimatu

Recommend Documents