Nákladově efektivní ochrana klimatu

Nákladově efektivní ochrana klimatu ve stavebním fondu nových členských zemí EU Dopady Směrnice EU o energetické náročnosti budov

Zpráva firmy ECOFYS pro EURIMA

Carsten Petersdorff Thomas Boermans Suzanne Joosen Izabela Kolacz Barbara Jakubowska Matthias Scharte Ole Stobbe Jochen Harnisch

Překlad: Ing. Pavel Janoušek - SACHET Languages

DM 70067

ECOFYS GmbH, Eupener Straße 59, 50933 Kolín nad Rýnem, Německo Tel.: +49 221 510907-0 Vydáno nákladem Sdružení - MIM a Sdružení EPS.

Nákladově efektivní ochrana klimatu ve stavebním fondu nových členských zemí EU Dopady Směrnice EU o energetické náročnosti budov Zpráva firmy ECOFYS pro EURIMA

3

ECOFYS >>> NÁKLADOVĚ EFEKTIVNÍ OCHRANA KLIMATU V NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU

SHRNUTÍ NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EU K 1. květnu 2004 se Evropská unie rozrostla o deset nových členských zemí. Zvýšila se její rozloha a počet obyvatel a stal se z ní největší jednotný hospodářský trh na světě. Aby nové členské země mohly do EU vůbec vstoupit, musely přizpůsobit svoji politiku a legislativu obecnému právnímu rámci EU. To platí zejména v oblasti ochrany klimatu. I přes částečné zlepšení v efektivním využívání energie byla energetická náročnost v nových členských zemích v roce 2000 stále ještě více než dvojnásobná ve srovnání s původní patnáctkou. Kromě energeticky náročných průmyslových odvětví jsou to právě domácnosti, které se na konečné poptávce po energii podílejí více než 40 %.

VLIV SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV NA STAVEBNÍ FOND Ve srovnání se stavebním fondem původních patnácti členských zemí EU je pro průměrný stavební fond v nové členské zemi charakteristická nedostatečná údržba, která vede k naléhavé potřebě rekonstrukce. Na vývoj spotřeby energie má zásadní vliv Směrnice EU o energetické náročnosti budov, která musí být převedena do národní legislativy do roku 2006. Tato směrnice vyžaduje, aby u velkých bytových domů, které procházejí významnou rekonstrukcí, byly splněny národní požadavky na energetickou účinnost. Tato studie analyzuje dopad Směrnice a jejího případného rozšíření na další typy budov na emise CO2 z vytápění a hospodárnost navrhovaných opatření. U jednotlivých opatření i souborů opatření byla proto zkoumána jejich hospodárnost a jejich vliv na množství emisí CO2. Uplatnění těchto opatření na stavební fond je popisováno v podobě různých scénářů.

OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI Bylo ověřeno, že opatření na snížení energetické náročnosti, zaměřená na zdokonalení izolace střech, sklepů a fasád, oken a topných systémů jsou nákladově efektivní nejen jako jednotlivá opatření ale i pokud budou realizována jako soubor opatření. Studie tak potvrzuje, že využívání energie v budovách by se mělo řídit zásadami „Trias Energetica“. Podle nich je primárním požadavkem snížení poptávky po energii a zabránění zbytečným energetickým ztrátám. Poté je třeba zajistit pokrytí zbývající poptávky pokud možno z obnovitelných zdrojů a fosilní paliva využívat co možná nejefektivněji. Aby tato zásada mohla být uplatněna na budovy, je nezbytným předpokladem používání kvalitní izolace. Z ekonomického pohledu je za největší příležitost považována možnost provázat opatření na snížení energetické náročnosti s obecnými opatřeními na údržbu a rekonstrukci. Taková příležitost však v případě běžného cyklu rekonstrukce vzniká pouze u budov starých 30 až 50 let. Proto by naše úsilí mělo být zaměřeno na využití příležitosti spojit pravidelné rekonstrukce s opatřeními na snížení energetické náročnosti.

DOPAD SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV A JEJÍHO PŘÍPADNÉHO ROZŠÍŘENÍ > Technický potenciál Aby mohl být využit technický potenciál, předpokládá se, že veškerá opatření, která bude nutné přijmout ke splnění požadavků Směrnice (včetně dalších požadavků, pokud bude platnost Směrnice rozšířena), budou realizována souběžně. V závislosti na množství emisí z dálkového vytápění, které se zpravidla používá u velkých bytových domů, se potenciál pro snížení emisí v osmi nových členských zemích EU podle Směrnice pohybuje mezi 15 a 18 Mt ročně. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila i na budovy s celkovou užitnou plochou větší než 200 m2, zvýšil by se tento potenciál na 25 až 31 Mt ročně. Jestliže by se Směrnice vztahovala na všechny budovy, mohlo by dojít ke snížení emisí CO2 o 55 až 62 Mt ročně.


Ve srovnání s původní patnáctkou je technický potenciál pro snížení emisí CO2 v osmi nových členských zemích EU poměrně vyšší (viz tabulka 38). Požadované investice do mobilizace technického potenciálu ve stavebním fondu činí v případě Směrnice EPBD 49 miliard €, v případě rozšíření Směrnice na budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 200 m2 87 miliard € a v případě rozšíření Směrnice na všechny budovy 180 miliard €. > Postupné zavádění Bylo sestaveno několik scénářů, které zachycují vývoj nákladů a emisí podle Směrnice ve stávající podobě a po případném rozšíření její platnosti s přihlédnutím k vývoji stavebního fondu v čase, tj. rekonstrukcím, nové výstavbě, demolicím atd. Dále jsme vycházeli z předpokladu, že programy rekonstrukcí povedou ke zvýšení četnosti rekonstrukcí u budov, na které se bude Směrnice vztahovat. To by pak přineslo snížení emisí o 5 Mt ročně do roku 2010. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 200 m2, mohlo by se množství emisí snížit o 8 Mt ročně, v případě platnosti Směrnice pro všechny budovy až o 14 Mt ročně. Ročně by do těchto opatření na snížení množství emisí bylo nutné investovat 2,7 miliard € (Směrnice EPBD), resp. 4,3 miliard € (rozšíření platnosti na budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 200 m2) a 8,1 miliard € (rozšíření platnosti Směrnice na všechny budovy). Z těchto nákladů by se zhruba 40 % týkalo energie. Pokud tento podíl převedeme na roční investiční výdaje a vztáhneme ho na roční úspory nákladů, získáme údaj o ziskovosti opatření na snížení energetické náročnosti (viz obrázek 1). Roční zisk by pak v případě Směrnice EPBD činil 154 mil. € do roku 2010. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny typy budov, zvýšil by se roční zisk až na 371 mil. €. Obrázek 1: Analýza nákladů stávající a rozšířené Směrnice do roku 2010 Stavební fond v osmi nových členských zemích

Směrnice EPBD

Rozšířená Směrnice EPBD nad 200 m2

Rozšířená Směrnice EPBD na všechny budovy

Roční náklady

0,44

0,68

1,31

Úspora nákladů na energii

0,59

0,89

1,68

Celková úspora nákladů

0,15

0,21

0,37

4

5


VÝHLED A DOPORUČENÍ Aby stav stavebního fondu v přiměřeném čase dosáhl požadovaného standardu, bude třeba uskutečnit rozsáhlé investiční programy. Tyto programy budou muset navíc splňovat požadavky na snížení energetické náročnosti vyplývající z očekávaného dopadu Směrnice na ochranu ovzduší a snížení emisí. Oproti jiným nástrojům národní politiky a politiky EU v oblasti ovzduší jsou opatření navrhovaná v této studii pro stavební fond vysoce konkurenceschopná. Rychlejší zavádění těchto opatření lze podpořit dalšími iniciativami v podobě průběžně doplňovaných (revolvingových) fondů, snížení DPH u některých energeticky úsporných produktů nebo snížení úrokových sazeb u úvěrů na tato opatření. Tyto programy by mohly podpořit také zaměstnanost. I přes složitost makroekonomických faktorů lze odhadnout, že velké investice by v nových členských zemích EU mohly vytvořit zhruba 50 000 až 185 000 nových pracovních míst. Další příznivé dopady spočívají ve snížení znečištění vzduchu ve městech a zabránění vzniku externích nákladů způsobovaných klimatickými změnami.


6

7


OBSAH

SHRNUTÍ

3

1

ÚVOD

9

2

METODIKA

14

3

STAVEBNÍ FOND V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH

20

4

HODNOCENÁ OPATŘENÍ NA ZMÍRNĚNÍ ŠKOD

24

5

HODNOCENÉ SOUBORY OPATŘENÍ

47

6

TECHNICKÝ POTENCIÁL STAVEBNÍHO FONDU V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH

7

55

POSTUPNÉ ZAVÁDĚNÍ SMĚRNICE V STAVEBNÍM FONDU V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH

60

8

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

69

9

ODKAZY

71

10

PŘÍLOHY

73


8

9


1] ÚVOD 1.1 NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EU K 1. květnu 2004 se Evropská unie rozrostla z 15 na 25 členských zemí. K novým členským zemím patří pobaltské země (Estonsko, Litva a Lotyšsko), středoevropské země (Polsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko) a středozemní ostrovy Malta a Kypr. Toto historické rozšíření bude mít výrazný dopad na celou EU v mnoha oblastech (viz Tabulka 1). S novými členskými zeměmi se zvětšila rozloha EU o 34 % a počet obyvatel se zvýšil o 20 % (75 milionů). Ekonomický potenciál EU vzrostl o 5 % (podle HDP Evropské unie v absolutním vyjádření ve stávajících cenách v €). Před vstupem do Evropské unie musela každá kandidátská země splnit celou řadu požadavků týkajících se demokracie, ochrany lidských práv a fungující tržní ekonomiky. Současně musela v mnoha ohledech sladit svoji legislativu a převzít společné právní předpisy EU. Ty zahrnovaly i směrnice EU upravující oblast energetiky, energetické náročnosti a ochrany ovzduší, což vedlo k rozsáhlým reformám v odvětví energetiky. Ačkoli se energetická náročnost v nových členských zemích od roku 1990 snižuje a množství emisí CO2 související se spotřebou energie klesá ročně o 1,9 %, byla energetická náročnost v roce 2000 stále ještě více než dvojnásobná ve srovnání s původní patnáctkou členských zemí [Evropská komise 2003]. Je to způsobeno převážně energeticky náročnou průmyslovou výrobou, nicméně vysoký podíl mají i domácnosti, které se na konečné poptávce po energii podílejí více než 40 % [Evropská komise 2003]. Tato skutečnost byla potvrzena i na 16. konferenci evropských ministrů pro bydlení v Praze: „Obnova bydlení a revitalizace městských částí […] může velmi přispět k naplňování hlavních cílů EU, jako je růst, zaměstnanost a zvláště efektivní využití energie a ochrana ovzduší". Aby se množství emisí CO2 vznikajících z vytápění ve stavebním fondu nových členských zemí snížilo, musejí tyto země splnit požadavky Směrnice EU č. 2002/91/EC o energetické náročnosti budov.

Tabulka 1: Srovnání původní patnáctky a nových členských zemí, 2002 [Eurostat 2004–2; Eurostat 2005; výpočty společnosti Ecofys] Srovnání původní patnáctky a nových členských zemí, 2002

EU-15 Nové členské země EU-25 Estonsko Lotyšsko Litva Polsko Česká republika Slovensko Maďarsko Slovinsko Kypr Malta

Počet obyvatel

Budovy

Hrubý domácí produkt

Komparativní cenová hladina

v mil. 378 74,3 452 1,4 2,3 3,5 38,2 10,2 5,4 10,2 2,0 0,7 0,4

v mld. m2 18,0 2,4 20,4 0,1 0,1 0,2 1,1 0,4 0,2 0,3 0,1 0,0 0,0

index 100 42-78 96 54 49 46 53 52 42 53 71 78 69

index 100 43-83 96 60 55 53 57 53 43 55 73 83 72


1.2 SMĚRNICE EU O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/EC o energetické náročnosti budov vstoupila v platnost 16. prosince 2002. Státy EU jsou povinny zajistit soulad své legislativy (právních a správních předpisů) s touto směrnicí s účinností od 4. ledna 2006. Požadavky, které musejí být začleněny do národních právních řádů, jsou definovány čtyřmi hlavními prvky: -

Zákonné ustavení výpočtové metody celkové energetické náročnosti budov; Definování minimálních požadavků na energetickou náročnost vycházející z této metodiky; Certifikáty energetické náročnosti u nových i stávajících budov; Pravidelné inspekce otopných a klimatizačních systémů.

Cílem Směrnice je zefektivnit využití energie v nových budovách. Zároveň se ale vztahuje i na stávající budovy, pokud je jejich celková užitná podlahová plocha větší než 1 000 m2 a pokud investice do jejich renovace jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy (bez hodnoty zastavěného pozemku) nebo se renovuje více než 25 % obvodového pláště budovy.

1.3 DOPAD SMĚRNICE NA STAVEBNÍ FOND V PŮVODNÍCH 15TI ČLENSKÝCH ZEMÍCH Dopad Směrnice na stavební fond v původních 15ti členských zemích EU zkoumaly dvě studie [Ecofys 2004; Ecofys 2005] prováděné pro sdružení EURIMA. První studie s názvem „Snížení emisí CO2 ze stavebního fondu” [Ecofys 2004] analyzovala množství emisí CO2 vznikajících z vytápění ve stavebním fondu původních 15ti členských zemí EU. Zpráva „Nákladově efektivní ochrana klimatu v stavebním fondu EU“ pak kvantifikovala investice do efektivnějšího využití energie a zároveň analyzovala nákladovou efektivitu těchto investic, která musí být prokázána, aby mohl být mobilizován celkový potenciál stavebního fondu v původních 15ti členských zemích pro úspory energie. Tyto studie zjistily, že Směrnice EU o energetické náročnosti budov bude mít na množství emisí CO2 z vytápění stavebního fondu v původních 15ti členských zemích obrovský dopad. Oproti scénáři, kdy by se výstavba nových budov a rekonstrukce stávajících řídila současnou běžnou praxí pro efektivní využívání energie, umožňuje Směrnice ve své stávající verzi snížit množství emisí CO2 do roku 2010 až o 34 Mt (viz obrázek 2). Avšak vzhledem k tomu, že největší podíl budov připadá v původních 15ti členských zemích na rodinné domy (45 %), bylo by možné dosáhnout ještě většího snížení množství emisí CO2, pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny budovy. Dodatečný potenciál pro snížení množství emisí by pak činil 36 Mt ročně. Z analýzy nákladů pro původních 15 členských zemí vyplývá, že naplňování požadavků Směrnice v praxi si vyžádá obrovské investice. Odhaduje se, že úplná implementace Směrnice pro nové a velké stávající budovy ve všech zemích si vyžádá roční investice téměř 10 miliard € počínaje rokem 2006. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny budovy, vzrostly by roční investice zhruba na 25 miliard €. Přesto v kontextu celkové stavební činnosti v zemích EU představují opatření na efektivnější využití energie pouze 1 až 3 % z celkového obratu. Z ekonomického hlediska by tyto investice vedly k čistému ročnímu poklesu nákladů v národních ekonomikách, takže tato opatření by se vyplatila. Ziskovost opatření na úrovni EU dokládá převedení těchto investic na roční investiční výdaje a jejich vztažení na roční úsporu nákladů na energie (viz obrázek 3). Zavedením Směrnice by se roční náklady snížily do roku 2010 zhruba o 4 miliardy €. Pokud by platnost Směrnice byla rozšířena na všechny typy budov, úspory nákladů by činily 7,5 miliard €.

10

11


Obrázek 2: Dopad Směrnice na množství emisí CO2 ze stavebního fondu v původních 15ti členských zemích EU Snížení množství emisí CO2 ve srovnání se stávající praxí v původních 15ti členských zemích EU

2006

2010

2015

Směrnice EPBD nad 1 000 m2

15

34

56


17

42

69

Směrnice rozšířená na všechny domy

22

70

119

Obrázek 3: Ekonomický dopad Směrnice na stavební fond v původních 15ti členských zemích EU Analýza nákladů stávající a rozšířené Směrnice do roku 2010 v původních 15ti členských zemích EU

Směrnice EPBD


Rozšířená Směrnice EPBD na všechny budovy

Roční náklady

3,9

5,1

8,4


7,7

9,6

15,9


3,8

4,5

7,5


Evropská komise si tento další potenciál pro snížení množství emisí CO2 již uvědomuje. Generální direktorát EU pro energetiku a dopravu stanovil efektivní využití energie jako jeden z hlavních cílů energetické politiky Evropské komise po roce 2005. Kompletní soubor opatření, která budou přijímána ve všech členských zemích, je zatím ve stádiu příprav, nicméně rozšíření platnosti Směrnice i na menší stávající budovy je již nyní považováno za jedno z opatření, jak snížit energetickou náročnost stavebního fondu.

1.4 CÍLE TÉTO STUDIE Jak je uvedeno v oddíle 1.1 a tabulce 1, počet obyvatel EU se s rozšířením zvýšil zhruba o 20 % a stavební fond o 13 %. V nových členských zemích existuje naléhavá potřeba rekonstrukce stávajícího stavebního fondu, a tak lze očekávat, že jeho postupná rekonstrukce výrazně přispěje ke snížení množství emisí CO2. Potenciál snížení emisí v nových členských zemích je třeba chápat ve vztahu k velikosti stavebního fondu. Ten je v nových členských zemích menší, a tak je zřejmé, že potenciál celkových úspor bude v absolutním vyjádření nižší než v původních 15ti členských zemích. Cílem této studie je analyzovat dopad Směrnice EU o energetické náročnosti budov ve vztahu k potenciálu snížení množství emisí CO2 vznikajících z vytápění a nákladové efektivitě v nových členských zemích. Snaží se odpovědět na tyto otázky: Hlavním cílem Směrnice je dosáhnout celkového snížení energetické náročnosti včetně účinnější izolace, efektivnějšího vytápění a efektivnějších systémů pro výrobu energie. > Jaký bude dopad Směrnice na emise CO2 z stavebního fondu nových členských zemí? Stanovením minimální celkové užitné podlahové plochy 1 000 m2 pro renovace stávajících budov byl vyloučen velký počet budov a s nimi i značná část potenciálu pro snížení emisí CO2. > Jaké další úspory by byly možné, pokud by se povinnost snížit energetickou náročnost při renovaci vztahovala i na menší budovy? Z hlediska mobilizace celkového potenciálu pro snížení emisí CO2 z stavebního fondu v nových členských zemích je důležité, aby náklady byly vynaloženy efektivně. > Jak vysoké budou investice do splnění požadavků stávající a případně rozšířené Směrnice v nových členských zemích a nakolik budou náklady na tato opatření vynaloženy efektivně?

1.5 STRUKTURA ZPRÁVY Tato zpráva je rozdělena do několika kapitol: > Metoda použitá k určení potenciálu pro snížení emisí CO2 a efektivity nákladů vynaložených na opatření ke snížení energetické náročnosti budov v nových členských zemích EU je souhrnně popisována v kapitole 2. > Kapitola 3 obsahuje celkový přehled stávajícího stavebního fondu v nových členských zemích. Popisuje potřebu rekonstrukcí, renovací a očekávaný dopad Směrnice o energetické náročnosti budov na standardy izolace v nových a stávajících budovách.

12

13


> Kapitola 4 zkoumá jednotlivá opatření na snížení energetické náročnosti zejména s ohledem na izolaci, nicméně v úvahu bere i topné systémy. Podle těchto faktorů je pak stanoven potenciál pro snížení emisí CO2 z topení a efektivita vynaložených nákladů včetně ekonomicky optimální tloušťky izolace. > Z jednotlivých opatření jsou v kapitole 5 sestaveny soubory opatření, které by se mohly po převedení Směrnice do národní legislativy stát standardem. V dalších kapitolách jsou uvedeny celkové výsledky souborů opatření, pokud by byly uplatněny ve stávajícím bytovém fondu nových členských zemí: > Technický potenciál pro snížení emisí CO2 a jeho ekonomické dopady jsou analyzovány v kapitole 6. Závěry vycházejí z teoretického předpokladu, že by všechny budovy, na které se vztahuje stávající nebo případně rozšířená Směrnice, byly renovovány současně podle standardu pro izolace, který začne platit po zavedení Směrnice do národní legislativy. > Postupné zavádění souborů opatření podle různých scénářů pro zavádění Směrnice ve stávajícím a případně rozšířeném znění je hodnoceno v kapitole 7, která obsahuje rovněž údaje o vývoji množství emisí CO2 v čase, potřebných investicích, úsporách nákladů na energii a celkových ekonomických přínosech. Zpráva končí závěry a doporučeními pro zahájení požadovaných investic v původních patnácti členských zemích.


2] METODIK A V následujících oddílech jsou popsány metody použité k vytvoření modelu stavebního fondu v nových členských zemích a výpočtu potenciálního snížení emisí CO2 z vytápění u jednotlivých opatření a souborů opatření při renovaci, jakož i metoda hodnocení ekonomického dopadu jednotlivých opatření a souborů opatření.

2.1 MODEL STAVEBNÍHO FONDU V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH Abychom mohli analyzovat potenciál pro snížení emisí CO2 a efektivitu nákladů vynaložených na jednotlivá opatření v stavebním fondu nových členských zemí, rozdělili jsme nové členské země EU do tří různých klimatických pásem: - Pobaltské republiky (Lotyšsko, Litva a Estonsko) budou uváděny jako jedna skupina. - Polsko bude jakožto největší země analyzováno samostatně. - Země střední a východní Evropy (Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko) budou analyzovány souhrnně jako jedna skupina (země CEEC-4). Ostatní země (Malta a Kypr), jejichž podíl na emisích CO2 z domácností představuje v rámci nových členských zemí zhruba 1 % a které vykazují pouze okrajové specifické emise z vytápění, nebudou podrobně analyzovány. Stavební fond osmi nových členských zemí, emise CO2 z tohoto stavebního fondu, požadované investice do renovace a opatření na snížení energetické náročnosti a náklady na energii byly vypočítány podle modelu BEAM používaným poradenskou firmou Ecofys. Tento model byl původně vyvinut pro analýzu stavebního fondu v původních 15ti členských zemích EU a nyní byl rozšířen na všechny členské země. Jako vstupní data těchto modelových výpočtů posloužila databáze obsahující údaje o stavebním fondu uspořádané podle klimatického pásma, typu a velikosti budovy, stáří budovy, míry izolace, dodávky energie, typu dodávané energie a emisí. Tato data pak byla použita v nástroji pro vytváření scénářů, které zohledňují vývoj stavebního fondu v čase s přihlédnutím k několika různým faktorům, např. podílu demolic, nové výstavbě, renovacím a opatřením na snížení energetické náročnosti v rámci renovace. Struktura stavebního fondu je velmi složitá, a tak se model pro zjednodušení omezuje na analýzu pěti standardních budov s osmi různými standardy izolace. Tyto standardní budovy jsou pak hodnoceny podle stáří a stavu renovace (viz Příloha I). Ve třech předem definovaných klimatických pásmech jsme tak získali soubor 210 základních typů budov, u nichž byla vypočítána spotřeba energie na vytápění a množství emisí CO2 z vytápění. Podrobný popis modelu BEAM použitého na stavební fond osmi nových členských zemí je uveden v Příloze I k této zprávě.

2.2 VÝPOČET SNÍŽENÍ EMISÍ CO 2 Abychom mohli analyzovat jednotlivá opatření podle možného snížení emisí CO2, museli jsme v prvním kroku vypočítat možnou úsporu energie a převést ji podle faktorů emisí CO2 na potenciální snížení emisí CO2. Faktory emisí CO2 použité u jednotlivých nosičů energie jsou uvedeny v následující tabulce 2. Tabulka 2: Faktory emisí u různých nosičů koncové energie [Gemis 2004; IEA 2002; Euroheat 2003; výpočty firmy Ecofys]

Nosič energie

Faktor emisí [g/kWh]

Zemní plyn

202

Topné oleje

266

Uhlí

338

Elektřina (8 nových členských zemí)

610

Dřevo

20

Dálkové vytápění (Pobaltí 2002)

237

Dálkové vytápění (Polsko 2002)

539

Dálkové vytápění (CZ, HU, SL, SK)

258

14

15


2.2.1 ÚSPORA ENERGIE U JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍ Úspora energie byla u jednotlivých opatření počítána podle této rovnice:

[kWh/m2a] [kKh/a] [W/m2K] [-]

∆E HDH ∆U η

∆E = HDH * ∆U *1/η Úspora energie (v poměru k ploše stavebního prvku) Denostupně pro vytápění v hodinách (viz tabulka 3) Rozdíl v hodnotě U před renovací a po renovaci Účinnost výroby a rozvodu tepla Tabulka 3: Počet denostupňů v hodinách v jednotlivých klimatických pásmech [Ecofys 2004; STOA 1998]1

Klimatické pásmo

Pobaltské republiky

Polsko

CZ, HU, SL, SK

Denostupně v tis. hodin [kKh/a]

96,0

94,2

81,6

Denostupně ve dnech [Kd/a]

4 000

3 850

3 400

2.2.2 ÚSPORA ENERGIE PŘI RENOVACI Úspora energie u analyzovaných souborů opatření v rámci renovace je počítána jako rozdíl v požadavcích na energii na vytápění u určitého typu domu s různou úrovní izolace nebo různým systémem dodávky tepla. Požadavky na energii na vytápění byla počítána podle zásad evropské normy EN 832. V úvahu nebyl brán vliv chlazení.

2.3 METODIKA EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ 2.3.1 NÁKLADY V PRŮBĚHU ŽIVOTNÍHO CYKLU Pro hodnocení ekonomických dopadů opatření na snížení emisí CO2 je kromě investic samotných důležité i snížení spotřeby paliv a nákladů na údržbu a provoz budovy. Zvolená metodika umožňuje porovnávat různé náklady po dobu životního cyklu opatření na snížení nákladů na energii. Hlavními součástmi těchto nákladů životního cyklu jsou investiční náklady a roční provozní náklady, které představují souhrn nákladů na provoz, energii a údržbu.

2.3.1.1

INVESTIČNÍ NÁKLADY

Kapitálové náklady vznikají při investování do opatření na úsporu energie. Rozlišujeme dva druhy investičních nákladů na tato opatření: > Celkové investiční náklady Celkové investiční náklady na účinnější izolaci a snížení energetické náročnosti při renovaci budovy zahrnují materiál, práci, daně, režijní výdaje a zisk. V tomto případě jsou investiční náklady iniciovány opatřením na efektivnější využití energie. Odhad investičních nákladů je uveden v popisu jednotlivých opatření, přičemž jsme vycházeli z průměrných hodnot ve všech zkoumaných nových členských zemích EU. Tyto průměrné hodnoty jsou založeny na dotazování stavebních odborníků v osmi nových členských zemích, které bylo prováděno v rámci projektu. Všechny náklady jsou uváděny v cenách roku 2002 po přepočtu na €. Oproti nákladům v původních 15ti členských zemích jsou ceny obecně nižší. Vzhledem k tomu, že náklady na materiál jsou mírně nižší než v původní patnáctce, rozdíly u opatření s vysokým podílem práce, např. instalace kompozitních systémů izolace, jsou významnější (viz kapitola 4.1) . 1 Jeden denostupeň pro vytápění [Kd/a] odpovídá 0,024 denostupni v hodinách [kKh/a].


> Investiční náklady související s využitím energie (opatření na snížení energetické náročnosti v kombinaci s celkovou renovací) Opatření na úsporu energie je možné realizovat i v rámci běžného cyklu renovace budovy v kombinaci s další nezbytnou rekonstrukcí a výměnou. Pokud jsou tato opatření kombinována s renovací, mohou být náklady na investici do snížení spotřeby energie ve srovnání se „samostatným“ scénářem nižší. Například instalaci střešní izolace lze spojit s opravou netěsností ve střeše a tím snížit náklady. Naše studie tedy porovnává investiční náklady samostatných projektů s náklady na investice do opatření na snížení spotřeby energie v rámci běžného cyklu renovace. Jinými slovy investice do snížení spotřeby energie odpovídají celkovým investičním nákladům po odečtení nákladů na investice do renovace bez snížení energetické náročnosti (tzn. že zůstanou zachována stávající opatření na snížení energetické náročnosti). 2.3.1.2 PROVOZNÍ NÁKLADY A NÁKLADY NA ÚDRŽBU Roční provozní náklady a náklady na údržbu lze rozdělit na náklady na energii a ostatní provozní náklady a náklady na údržbu. > Náklady na energii a provozní náklady Náklady na energii jsou vůbec největší položkou ročních provozních nákladů a nákladů na údržbu u všech zkoumaných opatření. V této studii jsme náklady na energii počítali podle současné ceny energie s přihlédnutím k předpokládanému růstu ceny (viz Tabulka 4). V úvahu jsme vzali také průměrné ceny ve všech zkoumaných nových členských zemích EU. Vzhledem k rozdílům v cenách za energii se mohou výsledky v jednotlivých zemích lišit, proto byl roční růst ceny za energii přepočítán na ceny v € z roku 2002. Ve skutečnosti tak mohou sazby za energii růst rychleji v důsledku inflace. Tabulka 4: Ceny energie pro různé nosiče koncové energie [podle údajů Evropské komise z roku 2003; Eurostat 2002; IEA 2002; Enquete 2002]

Cena za energii 2002

Roční míra růstu

[€/kWh]

Průměrná cena 2002–2032 [€/kWh]

Zemní plyn

0,025

1,50 %

0,032

Topné oleje

0,036

1,50 %

0,046

Uhlí

0,017

1,50 %

0,022

Elektřina

0,085

1,50 %

0,188

Dálkové vytápění

0,035

1,50 %

0,045

Dřevo

0,017

1,00 %

0,020

> Ostatní provozní náklady a náklady na údržbu V rámci standardního cyklu renovace jsou provozní náklady a náklady na údržbu v případě izolace zanedbatelné. Náklady na údržbu technického zařízení, např. plynových kotlů, jsou považovány za konstantní a představují zhruba 1 % investic [VDI 2067]. Nicméně při hodnocení opatření na snížení spotřeby energie se výsledky obvykle porovnávají s referenčním domem s náklady na údržbu ve stejné výši, pokud nedojde k přechodu na jiné palivo. Proto nemají náklady na údržbu žádný vliv na hodnocení ekonomických dopadů. V našich modelech tak nejsou zohledňovány žádné provozní náklady a náklady na údržbu, které nesouvisejí s energií.

16

17


2.3.2 KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ NÁKLADŮ ŽIVOTNÍHO CYKLU K posouzení efektivity nákladů vynaložených na jednotlivá opatření na úsporu energie v stavebním fondu po celý životní cyklus používáme v této zprávě různá kritéria:

2.3.2.1 ODPISY Doba odpisování je transparentní kritérium pro posuzování ekonomické realizovatelnosti opatření na úsporu energie. Označuje období, po jehož uplynutí se investice vrátí v podobě úspory energie (v ročním vyjádření). Nevýhodou tohoto kritéria je, že nebere v úvahu náklady na financování.

2.3.2.2 CELKOVÉ EKVIVALENTNÍ ROČNÍ NÁKLADY K zohlednění nákladů financování a porovnání alternativních opatření s různou dobou životnosti se obvykle používá ukazatel celkových ekvivalentních ročních nákladů. Celkové ekvivalentní roční náklady se počítají jako součet ročních provozních nákladů a nákladů na údržbu s připočtením investičních nákladů rozdělených do jednotlivých let. Investice se tímto způsobem převádějí na konstantní roční investiční náklady. Ty se pak vynásobí ekvivalentním faktorem ročních nákladů nebo faktorem anuity, který vychází z doby životnosti opatření a úrokové míry:

(1+i)n * i a= (1+i)n-1 a➡ i ➡ n➡

Faktor anuity Úroková míra Doba životnosti

V tabulce 4 jsou uvedeny hodnoty, z nichž jsme při hodnocení nákladů vycházeli. Zvolené hodnoty odpovídají dřívější studii efektivity nákladů vynaložených na snížení energetické náročnosti stavebního fondu v původních 15ti členských zemích EU [Ecofys 2005] a dalším studiím, které hodnotily efektivitu nákladů u různých možností, jak zmírnit dopady klimatických změn, např. studie Direktorátu EU pro životní prostředí s názvem „Ekonomické hodnocení cílů pro snížení emisí skleníkových plynů v různých odvětvích“ [Ecofys 2001]. Oproti studii [Ecofys 2005] byla úroková sazba upravena podle vyšších kapitálových nákladů v osmi nových členských zemích. Vzhledem k tomu, že úrokové sazby jsou u krátkodobých a dlouhodobých investic zhruba o 2 % vyšší [WKO 2004; Eurostat 2004–3], zvýšili jsme předpokládanou úrokovou sazbu ze 4 % v původních 15ti členských zemích na 6 % v nových členských zemích. Je však důležité poznamenat, že tyto základní úrokové sazby se mohou výrazně lišit od kapitálových nákladů nebo očekávané míry návratnosti u právnických a fyzických osob, tj. nákladové optimum pro společnost se často liší od nákladového optima pro investora. Státní správa se však obvykle snaží náklady pro společnost minimalizovat. Údaje o ekonomické životnosti byly převzaty z dalších studií [VDI 2067; Ecofys 2001; IWU 1994]. Skutečná technická životnost výrobků a jejich aplikací může být delší než jejich ekonomická životnost, čímž se zvyšuje ekonomický přínos. Tabulka 5: Předpoklady pro výpočet ročních investičních nákladů [Ecofys 2001; VDI 2067; WKO 2004; Eurostat 2004–3]

Úroková míra

6%

Životnost izolace

30 let

Faktor anuity u izolace

0,0726

Životnost technického vybavení

20 let

Faktor anuity u technického vybavení

0,0872


2.3.3 NÁKLADY NA SNÍŽENÍ EMISÍ Cílem politiky EU v oblasti ochrany ovzduší je zamezit budoucím ekonomickým škodám a rizikům snižováním emisí skleníkových plynů s minimálními náklady pro společnost. Předpokládá se, že většina opatření na zmírnění klimatických změn koncovým uživatelům, společnostem a vládám určité náklady přinese. Při rozhodování o politice a opatřeních na úrovni EU slouží jako ekonomické kritérium náklady na zmírnění škod, vyjádřené jako roční přepočtená cena snížení emisí CO2 o jednu tunu v €. Náklady na zmírnění škod se týkají poslední a tím i nejnákladnější jednotky k dosažení dohodnutého cíle. Opatření mohou mít různou prioritu podle tzv. pozitivních nákladů na zmírnění škod. Tyto pozitivní náklady na zmírnění škod se určují podle analýzy nákladů a přínosů. Snížení emisí CO2 stojí určité peníze. Negativní náklady na zmírnění škod znamenají, že opatření je efektivní z hlediska nákladů. Opatření pak má dva přínosy, které nemusejí být vzájemně provázány2. Tabulka 6 obsahuje přehled orientačních marginálních nákladů na zmírnění škod. Tyto náklady nejsou zohledněny v hodnocení ekonomického dopadu zkoumaných opatření, nicméně slouží jako srovnávací kritérium pro posouzení jejich nákladů na zmírnění škod (viz kapitola 7).

Taulka 6: Odhad marginálních nákladů na zmírnění škod pro EU a jednotlivé členské země [Friedrich 2001]

Pramen Blok, Jager et all. (2001)

Criqui a Viguir (2000)

Předpoklady Výpočet pro původních 15 členských zemí tak, aby jednotlivé země splnily cíl stanovený v Kjótském protokolu pro všech šest plynů a pro všechna odvětví.

Marginální náklady na zmírnění škod 20€1999/t CO2e3

Výpočet pro původních 15 členských zemí tak, aby jednotlivé země splnily cíl stanovený v Kjótském protokolu za předpokladu plné ﬂexibility a při zahrnutí všech odvětví.

37US$/t CO2e

Výpočet pro splnění cíle stanoveného Kjótským protokolem a umožňující volný globální obchod s certiﬁkáty emisí.

19€1999/t CO23

Fahl (1999)

Výpočet pro Německo tak, aby bylo dosaženo závazků z Kjóta.

19€/t CO2e

Maibach et all. (2000)

Výpočet pro snížení emisí CO2 o 50 % v roce 2003 proti roku 1990.

135€2000/t CO2

Capros a Manzos (2000)

2 Upřednostňovat opatření podle jejich negativních nákladů na zmírnění škod na životním prostředí může být zavádějící. Příklad:

opatření 1: náklady: -10 € ročně, snížení emisí CO2: 10 t ročně: náklady: -1 € na tunu opatření 2: náklady: -10 € ročně, snížení emisí CO2: 1 t ročně: náklady: -10 € na tunu opatření 3: náklady: -1 € ročně, snížení emisí CO2: 10 t ročně: náklady: -0,10 € na tunu U opatření 1 jsou maximální oba přínosy. Pokud bychom jako ukazatel použili náklady na zmírnění škod, pak by optimální bylo opatření 2. 3 Toto množství zahrnuje všechny plyny podle Kjótského protokolu a představuje splnění stanoveného cíle co možná nejefektivněji. Předpokládalo se,

že stanoveného cíle bude možné dosáhnout bez celosvětového obchodování s emisemi, avšak s plnou flexibilitou. Tzv. plná flexibilita se týká realizace nejméně nákladných opatření ve všech členských zemích EU v různých odvětvích bez ohledu na článek 4 Protokolu (tzv. „bublina EU“).

18

19


V EU a jejích členských zemích je obecně přijímána skutečnost, že 20 €2000/t CO2e představuje orientační mez přijatelných nákladů na zmírnění škod v blízké budoucnosti s přihlédnutím k současnému ekonomickému potenciálu pro snížení množství emisí, pravděpodobnému rozsahu škod v budoucnu a určitým vedlejším přínosům. Tato zpráva popisuje efektivitu nákladů vynaložených na opatření ke snížení energetické náročnosti (viz kapitola 4 a 5), vyjádřených jako náklady na zmírnění škod a náklady nebo finanční přínosy z jedné ušetřené jednotky energie. Záporná čísla znamenají, že opatření je z hlediska nákladů efektivní. V této zprávě jsou použity průměrné ceny energie. Poznámka: Abychom mohli určit efektivitu opatření na snížení energetické náročnosti, musíme vzít v úvahu skutečnou cenu energie v dané zemi. Vyšší nebo naopak nižší cena energie může být zohledněna v hodnotách „Náklady na ušetřenou energii“ v tabulkách „Hodnocení ekonomického dopadu renovace“ v kapitole 4 a 5 upravením cenového rozdílu4. Opatření je z hlediska nákladů efektivní, pokud je nová hodnota záporná. Zásady pro výpočet ekonomického dopadu opatření na snížení energetické náročnosti stavebního fondu jsou souhrnně popsány na obrázku 4. Obrázek 4: Zásady pro výpočet ekonomického dopadu

Zásady pro výpočet Celkové investiční náklady

ICcelkové

(€/m2)

- v poměru k ploše stavebního prvku u jednotlivých opatření (kapitola 4) - v poměru k vytápěné podlahové ploše zkoumaného domu u souboru opatření při renovaci (kapitola 5)

Investiční náklady související s energií

ICenergie

(€/m2)

Pokud by opatření na snížení energetické náročnosti byla realizována v rámci pravidelného cyklu renovace, odpovídala by výše investičních nákladů souvisejících s energií celkovým investičním nákladům po odečtení investičních nákladů na pravidelnou renovaci bez snížení energetické náročnosti (viz 2.3.1).

ICroční = ICcelkové/energie * a

Roční investiční náklady

(€/m2 a rok)

Investiční náklady převedené na roční kapitálové náklady, kde a = anuita (viz 2.3.2).

ΔEC = ΔE * EP

Náklady na úsporu energie

(€/m2 a rok)

ΔE = úspora energie [kWh/m2 a rok] (viz 2.3.1); EP = cena energie [€/kWh]

TCroční = ICroční - ΔEC


(€/m2 a rok)

Vztaženo na plochu stavby (dílčí opatření) nebo na vztápěnou podlahovou plochu (celková rekonstrukce včetně zateplení).

Kritéria pro rozhodování Efektivita nákladů Amortizace (doba návratnosti) A = ICcelkové /ΔEC [a]

Náklady na úsporu energie CΔE = TCroční /ΔE [€/kWhušetřená]

Politická rozhodnutí Náklady na zmírnění škod MC = TCroční /ΔCO2 [€/tCO2e]

4 Příklad: Tato zpráva počítá v tabulce 8 s průměrnými cenami energie v daném klimatickém pásmu. Pokud je místní cena energie o 1 cent vyšší, pak hodnota

„Náklady na ušetřenou energii“ v tabulce 10 musí být pro pobaltské republiky zvýšena z 1,8 na 2,8 centů na kWh.


3 ] S TAV E B N Í F O N D V O S M I N O V ÝC H Č L E N S K ÝC H Z E M Í C H 3.1 OBYTNÁ PLOCHA Tabulka 5 znázorňuje strukturu obytné plochy stávajícího stavebního fondu v osmi nových členských zemích EU. Budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2, na které se Směrnice o energetické náročnosti budov vztahuje, představují zhruba 34 % celkové užitné podlahové plochy stavebního fondu. Největší podíl mají rodinné domy (41 %). Bytové domy představují 33 % stavebního fondu, nebytové domy 26 %. Podrobný přehled stavebního fondu v osmi nových členských zemích a jeho struktura podle stáří jsou uvedeny v tabulkách 44, 48 a 52 v Příloze I. Tabulka 5: Obytná plocha stavebního fondu v osmi nových členských zemích EU, 2002 Obytná plocha stavebního fondu v osmi nových členských zemích v roce 2002

3.2 EMISE CO 2 ZE STAVEBNÍHO FONDU V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH Míra, v jaké se zkoumané skupiny a jednotlivé typy budov podílejí na celkových emisích CO2 ze stávajícího stavebního fondu v množství 121 Mt ročně, je popsána na obrázku 6. Emise CO2 byly počítány podle modelu BEAM používaným poradenskou firmou Ecofys (viz kapitola 2.1 a Příloha I). Jak je vidět na obrázku 6, emise CO2 z rodinných domů odpovídají jejich podílu na obytné ploše (viz obrázek 5). Ačkoli jejich vnější povrch je v poměru k obytné ploše větší než u kompaktních bytových domů, což vede k vyšší měrné spotřebě energie na vytápění, je tento efekt vyvážen vysokým faktorem emisí z dálkového vytápění, které je nejběžněji používaným systémem vytápění u výškových bytových domů. To je způsobeno na jedné straně relativně vysokými ztrátami v důsledku zastaralých rozvodů dálkového vytápění, na druhé straně používáním uhlí, zejména v Polsku.

20

21


Obrázek 6: Emise CO2 z stavebního fondu osmi nových členských zemí v roce 2002 [Mt ročně] Emise CO2 ze stavebního fondu osmi nových členských zemí v roce 2002

EU - osm nových zemí

Rodinné domy

Bytové domy < 1 000 m2

Bytové domy > 1 000 m2

Nebytové < 200 m2

Nebytové > 1 000 m2

EU - osm nových členských zemí

57

13

22

13

15

121

3.3 ZMĚNY VE STAVEBNÍM FONDU 8 NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍ V POSLEDNÍ DOBĚ Vlády nových členských zemí uvádějí vůbec největší potřebu renovací v EU. Studie [PRC 2004] dochází k závěru, že „u značné části stavebního fondu v 10ti nových členských zemích … existuje naléhavá potřeba údržby a oprav. […] Zatímco v původních 15ti členských zemích (zpravidla) probíhají programy na podporu renovace stavebního fondu už několik desetiletí, jsou tyto programy v 10 nových členských zemích relativně nové a z hlediska rozpočtu i relativně skromné (pokud vůbec nějaký rozpočet mají). Vzhledem k naprosto nedostatečným investicím do údržby stavebního fondu v 10ti nových členských zemích se bude potřeba dalších investic ještě zvyšovat. Z toho tedy vyplývá, že nové členské země […] musejí bezpodmínečně zintenzivnit programy obnovy svého stavebního fondu.“ Značná část bytových domů v nových členských zemích, na něž se vztahuje Směrnice, byla postavena po 2. světové válce jako výškové budovy z prefabrikovaných panelů. Vzhledem k hromadné výrobě v relativně krátkém časovém období a vzhledem k používání jedné technologie musí být hodně těchto budov renovováno ve stejnou dobu, a to nejen v dané zemi, ale prakticky v celém regionu. Studie [Environ 2004] odhaduje potřebu částečné renovace ve státních bytových domech s regulovaným nájemným v Maďarsku zhruba na 40 %, přičemž 24 % bytů je vysloveně ve velmi špatném stavu a vyžaduje kompletní rekonstrukci. Potřebu renovace si uvědomuje Evropská komise i národní vlády. Tématem 16. konference evropských ministrů pro bydlení, které se konalo v březnu 2005 v Praze, byla rekonstrukce a obnova panelových a výškových budov. Ministři došli k těmto závěrům:


> k rekonstrukcím výškových obytných budov a revitalizaci jejich okolí je třeba přistupovat z perspektivy dlouhodobé udržitelnosti […], > je třeba klást důraz na integrované strategie zahrnující management bydlení, údržbu, kroky k úspoře energií, rozvoj měst a sociální přístup, které budou uplatňovány při revitalizaci sídlišť s výškovými obytnými budovami v nových členských státech EU […], > významný je finanční rozměr revitalizace, která je značně náročná na investice, především v nových členských státech a v kandidátských zemích, finanční otázky jsou primárně domácí záležitostí a jejich řešení musí předcházet jasná politická rozhodnutí a programy, […]. Některé země, např. Česká republika, Slovensko a Polsko již mají zkušenosti s programy na podporu rekonstrukce a obnovy stavebního fondu. Například cílem polského fondu pro tepelnou modernizaci je snížit spotřebu energie na vytápění v bytových domech a veřejných budovách. Přesto si naléhavá potřeba údržby a oprav stavebního fondu v nových členských zemích vyžádá značné zintenzivnění programů rekonstrukcí a obnovy.

3.4 BUDOUCÍ NÁRODNÍ STANDARDY PRO IZOLACI Směrnice nestanovuje minimální hodnoty energetické náročnosti ani tepelné izolace, proto jsme dopad Směrnice na tepelnou izolaci hodnotili na základě dotazování stavebních úřadů a odborníků po celé Evropě. Výsledkem jsou odhady úrovně tepelné izolace ve třech klimatických pásmech v době po převedení Směrnice do národní legislativy. V následujícím textu jsou tyto hodnoty označovány jako standard energetické náročnosti podle odborných odhadů.

22

23


Tabulka 7: Hodnoty U pro standard energetické náročnosti podle odborných odhadů Hodnoty U [W/m²K]

Standard energetické náročnosti podle odborných odhadů

Standard energetické náročnosti podle odborných odhadů

Nové budovy

Renovace

Pobaltské republiky Střecha

0,17

0,20

Fasáda

0,26

0,26

Podlaha

0,29

0,29

Okna

1,66

1,66

Polsko Střecha

0,23

0,23

Fasáda

0,30

0,25

Podlaha

0,60

0,60

Okna

2,00

2,00

Země střední a východní Evropy (CZ, HU, SL a SK) Střecha

0,23

0,23

Fasáda

0,34

0,35

Podlaha

0,44

0,46

Okna

1,65

1,70

Hodnoty U jsou u nových budov téměř ve všech případech stejné nebo mírně lepší než u renovovaných budov. Jedinou výjimkou je očekávaná hodnota U u fasád v Polsku. Vzhledem k výše zmíněnému dotačnímu programu se stanovenou minimální úrovní izolace fasád odhadují polští odborníci, že standard bude lepší u renovovaných budov. To svědčí o účinnosti dotačního programu.


4 ] H O D N O C E N Á O PAT Ř E N Í N A Z M Í R N Ě N Í Š KO D Jak je popisováno v kapitole 2, tato kapitola se zaměřuje na potenciál snížení emisí CO2 z vytápění a ekonomický dopad jednotlivých opatření na snížení energetické náročnosti. Vliv klimatizace není v této studii zohledněn. Hodnocená opatření se týkají obvodového pláště budov a systému dodávky energie do budovy: • Obvodový plášť budovy, snížení přenosových ztrát: - účinnější izolací stěn, - účinnější izolací střechy, - účinnější izolací sklepů a přízemních podlaží, - kvalitnějšími okny s nižší hodnotou U. • Obnovitelnost dodávky energie Při výpočtu výsledků renovace pro obvodový plášť budovy (tj. izolace a okna) jsme vycházeli ze srovnání těchto dvou situací: > Situace před renovací Instalace účinnější izolace závisí z hlediska ekonomické realizovatelnosti do značné míry na energetické náročnosti budovy před zahájením renovace. V našich modelových výpočtech jsme vycházeli z energetické náročnosti budov v osmi nových členských zemích postavených před rokem 1975 a zatím nerenovovaných. > Situace po renovaci Posouzení úrovně izolace bylo provedeno podle standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů (viz 3.4). Na základě různé úrovně izolace budov pak byla vypočítána optimální úroveň z ekonomického hlediska. Abychom mohli zhodnotit přínos opatření na zvýšení tepelného odporu obvodového pláště budovy, vypočítali jsme jednotnou průměrnou cenu energie a faktor emisí CO2 při zohlednění všech nosičů energie (uhlí, ropa, elektřina atd.) pro jednotlivá klimatická pásma (viz tabulka 8). Tabulka 8: Vlastnosti předpokládaného energetického mixu ve třech klimatických pásmech [IEA 2002; Eurostat 2004; vlastní výpočty]

Klimatické pásmo

Průměrný faktor emisí CO2

Průměrná cena energie (30 let)

[kg/kWh]

[€/kWh]


0,130

0,042

Polsko

0,293

0,042

CZ, HU, SL, SK

0,220

0,045

4.1 IZOLACE VNĚJŠÍCH ZDÍ Výběr metody izolování vnějších zdí v rámci opatření na snížení energetické náročnosti při renovaci budovy závisí na konkrétní skladbě vnější zdi. Existují tři různé metody – vnější izolace, izolace dutin a vnitřní izolace (deskové plášťování). V naší zprávě hodnotíme účinnost vnější izolace, neboť právě ta patří k nejběžnějším metodám izolace vnějších zdí v osmi nových členských státech.

24

25


> Popis opatření Izolace se instaluje na vnější straně vnější zdi (viz obrázek 7). Existují dva různé typy izolace: • V případě kompozitního systému se izolace připevňuje ke zdi a překrývá povrchovou vrstvou. Tato metoda se běžně používá při renovaci budov ve východní Evropě. • Obvodový plášť s cirkulací vzduchu tvoří izolace, vzduchová mezera cca. 3 cm a vrstva odolná proti povětrnostním vlivům (dřevo, plech, keramické obklady, atd.).

Obrázek 7: Vnější izolace

Větraná fasáda

Kompozitní systém Exteriér

Exteriér

Interiér

Interiér

> Analýza investic a nákladů Jak bylo popsáno v odst. 2.3.1.1, investiční náklady mohou být dvojí: • Souběžná realizace: Pokud je izolace zahrnuta do celkové renovace fasády (tj. obnova fasády), vznikají jako náklady související s energií pouze „dodatečné investiční náklady“ nebo „investiční náklady související s energií“ odpovídající nákladům na izolaci jako takovou a náklady na pracovní sílu. • Samostatná realizace: Pokud je izolace budovy prováděna samostatně bez další údržby, kterou je tak jako tak třeba provádět, počítá se s celkovými náklady na opatření. Náklady na vnější izolaci a její charakteristické vlastnosti (souběžná a nezávislá realizace) jsou popsány v tabulce 9 pro tři různá klimatická pásma podle požadovaného standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů (viz úvodní část v kapitole 4). Základem pro výpočet nákladů na izolaci v této studii je koeficient tepelné vodivosti (hodnota λ) 0,04 W/mK.5 Dále jsme vycházeli z průměrné ceny, která byla určena na základě kombinace nejběžněji používaných izolačních materiálů při renovaci budov ve východní Evropě. Výsledné hodnoty byly přepočítány na jeden metr čtvereční izolované zdi.

5 Tato standardní hodnota λ = 0,04 W/mK zahrnuje rovněž vliv tepelných mostů upevňovacích prvků atd.


Tabulka 9: Charakteristické vlastnosti a investiční náklady na vnější izolaci ve třech klimatických pásmech

Fasáda: Investice do vnější izolace


Polsko

CZ, HU, SL a SK

Hodnota U před renovací

[W/m2K]

0,90

1,20

1,50

Hodnota U po renovaci

[W/m2K]

0,26

0,25

0,35

Celkové investiční náklady (samostatné opatření)

[€/m2]

44

46

42

Dodatečné investiční náklady (kombinované opatření)

[€/m2]

26

28

24

Je zřejmé, že hodnoty U před renovací jsou nejvyšší v zemích CEEC4. Je to dáno rozdílnými klimatickými podmínkami. Totéž platí i pro hodnoty U po renovaci, přičemž vládní dotační program motivuje investory v Polsku k tomu, aby dosahovali velmi nízké hodnoty 0,25 W/m2K (viz kapitola 3.4). Budeme-li předpokládat, že náklady na materiál a práci jsou ve všech třech klimatických pásmech zhruba stejné, pak se celkové investiční náklady a dodatečné náklady na vnější izolaci budou vzhledem k různé tloušťce izolace lišit pouze mírně. Jak je popsáno v odst. 2.3.1.1, náklady na izolaci budov ve východní Evropě jsou ve srovnání s původními 15ti členskými zeměmi nižší, což je dáno nižšími náklady na práci (viz [Ecofys 2004]). Tabulka 10 znázorňuje úspory energie a hodnocení ekonomického dopadu renovace fasády pomocí účinnější vnější izolace na základě standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů pro tři různá klimatická pásma. Tabulka 10: Hodnocení ekonomického dopadu vnější izolace ve třech klimatických pásmech


Polsko

CZ, HU, SL a SK

[kWh/m2a]

76

100

107

Snížení emisí CO2

[kg/m2a]

10

30

24

Náklady na zmírnění škod (samostatné opatření)

[€/tCO2]

-3

-28

-75

Náklady na zmírnění škod (kombinované opatření)

[€/tCO2]

-131

-71

-129

Náklady na úsporu energie (samostatné opatření)

[cent/kWh]

0,0

-0,8

-1,7

Náklady na úsporu energie (kombinované opatření)

[cent/kWh]

-1,8

-2,1

-2,9

Návratnost (samostatné opatření)

[a]

14

11

9

Návratnost (kombinované opatření)

[a]

8

7

5

Fasáda: Výsledky pro vnější izolaci Konečná úspora energie

Konečná úspora energie závisí na snížení hodnoty U a na klimatických podmínkách. V tomto případě je snížení hodnoty U rozhodující a vede ke značným úsporám, které budou nejvyšší ve střední a východní Evropě. Pokud jde o snížení emisí CO2, je zřejmý vliv relativně vysokého faktoru emisí v Polsku (viz tabulka 2). Náklady na zmírnění škod a návratnost účinnější izolace fasády na základě standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů jsou nižší v severních zemích (pobaltské republiky). Je to dáno relativně vyšší energetickou účinností místního stavebního fondu. Vzhledem k relativně nízkým nákladům na práci v nových členských zemích je sice instalace účinnější izolace jakožto samostatné opatření stále ekonomicky proveditelné (s bodem zlomu v pobaltských republikách), nicméně důrazně doporučujeme instalovat účinnější izolaci v rámci údržby fasády ve všech klimatických pásmech, aby bylo dosaženo optimální efektivity vynaložených nákladů.

26

27


> Ekonomické optimum Obrázek 8 znázorňuje vliv vnější izolace fasády na hodnotu U a emise CO2 a finanční dopady (u samostatného i kombinovaného opatření) v závislosti na tloušťce dodatečné izolace. Grafy 8a znázorňují novou výslednou hodnotu U účiněji izolované zdi v poměru k tloušťce dodatečné izolace. Výpočet vychází z izolačních vlastností (stávající hodnoty U) zdi před renovací. Červená linie v grafu označuje odhadovanou úroveň renovace na základě standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů. Grafy finančních dopadů (grafy 8b, 8c) znázorňují celkové roční náklady jako součet ročních investičních nákladů a ročních nákladů na energii. Pokud se zvýší tloušťka izolace, jsou celkové roční náklady minimální, což odpovídá optimální úrovni izolace. Křivka je u minimálních hodnot relativně plochá, a tak lze použít různou tloušťku izolace s prakticky stejnými ekonomickými dopady. Z analýzy výsledků vyplývá, že v případě pobaltských republik je vnější izolace jako samostatné opatření nákladově efektivní při hodnotách U od 0,20 do 0,30 W/m2K. Nad a pod těmito hodnotami se už náklady na renovaci nevyplácejí. Jako kombinované opatření je instalace účinnější vnější izolace nákladově efektivní vždy. Ekonomického optima lze dosáhnout u hodnoty U od 0,20 do 0,35 W/m²K. V Polsku je instalace účinnější vnější izolace jakožto samostatné opatření nákladově efektivní. Ekonomické optimum je dosaženo při hodnotách U od 0,20 do 0,40 W/m²K. Pokud by hodnota U byla vyšší, renovace by se již zpravidla nevyplácela. V případě instalace účinnější izolace jakožto kombinovaného opatření je pro finanční přínos optimální hodnota U od 0,20 do 0,40 W/m²K. V zemích CEEC4 se účinnější vnější izolace vyplácí vzhledem k nižšímu tepelnému odporu průměrného obvodového pláště budovy bez ohledu na to, zda je instalována samostatně nebo v kombinaci s dalšími opatřeními. Ekonomické optimum se pohybuje kolem hodnoty U od 0,20 do 0,40 W/m²K. Ve všech třech klimatických pásmech se horní limit hodnoty U z hlediska efektivity vynaložených nákladů nachází nad hodnotami pro standard energetické náročnosti podle odborných odhadů. Z toho vyplývá, že dodatečný potenciál pro snížení emisí lze získat zvýšením cílových limitů v národní legislativě, aniž by tím vznikly nějaké dodatečné náklady.


Obrázek 8a: Hodnoty U a snížení emisí CO2

Hodnoty U a snížení emisí CO2 - pobaltské republiky


Hodnoty U a snížení emisí CO2 - Polsko

Polsko

Hodnoty U a snížení emisí CO2 - CZ-HU-SL a SK

CZ, HU, SL a SK

28

29


Obrázek 8b: Náklady na samostatné opatření

Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - pobaltské republiky


Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - Polsko

Polsko

Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - CZ, HU, SL a SK

CZ-HU-SL a SK


Obrázek 8c: Náklady na souběžné opatření

Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - pobaltské republiky


Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - Polsko

Polsko

Analýza nákladů na izolaci vnějších zdí - CZ, HU, SL, SK

CZ-HU-SL a SK

30

31


4.2 IZOLACE STŘECH > Popis opatření Pokud jde o izolaci střech během renovace budovy, rozlišujeme dva různé typy střech (viz obrázek 9). • Šikmá střecha: Dodatečná izolace se zpravidla instaluje na vnější stranu střechy mezi krokve, resp. pod krokve, pokud je třeba zvýšit tloušťku izolace. Izolace střechy je často spojena s přeměnou půdního prostoru na obytný prostor, což může ještě zvýšit celkový ekonomický přínos projektu. V ostatních případech se půdní prostor izoluje vodorovně mezi stropními trámy („studené střechy“). • Plochá střecha: Izolace se instaluje na vnější stranu střechy a je pokrývána vrstvou odolnou proti povětrnostním vlivům. Obrázek 9: Metody izolace u šikmé a ploché střechy

Plochá střecha

Šikmá střecha Exteriér

Exteriér

Interiér

Interiér

> Investiční náklady Rodinné domy ve východní Evropě mají převážně šikmou nebo spádovou střechu, naopak bytové domy mají obvykle střechu plochou. V následujících výpočtech jsme zkoumali dodatečnou izolaci instalovanou mezi krokvemi šikmé střechy. V tomto případě nelze snížit dodatečné investiční náklady tím, že by instalace účinnější izolace byla spojena s další údržbou domu. Celkové investiční náklady jsou tedy považovány za náklady související s energií. Některá jiná řešení, např. instalace prefabrikovaných sendvičových panelů se zabudovanou izolací, však mohou vést ke snížení nákladů souvisejících s energií, pokud by byla realizována v rámci běžného cyklu údržby budovy. Náklady na izolaci střechy v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů a její vliv na hodnoty U ve všech třech klimatických pásmech jsou podrobně popsány v tabulce 11. Částky byly přepočítány na jeden metr čtvereční izolované střechy.


Tabulka 11: Charakteristiky a investiční náklady na dodatečnou izolaci střechy ve třech klimatických zónách

Šikmá střecha: Investice do izolace


Polsko

CZ, HU, SL a SK


[W/m2K]

0,70

0,90

1,40


[W/m2K]

0,20

0,23

0,23

[€/m2]

26

26

27

Investiční náklady

Tabulka 12 obsahuje výsledky hodnocení ekonomického dopadu renovace šikmých střech v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů pro všechna tři klimatická pásma.

Tabulka 12: Ekonomické zhodnocení izolace střechy ve třech klimatických zónách


Polsko

CZ, HU, SL a SK

[kWh/m2a]

59

70

109


[kg/m2a]

8

21

24

Náklady na zmírnění škod

[€/tCO2]

-74

-51

-121


[cent/kWh]

-1,0

-1,5

-2,7

[a]

11

9

6

Šikmá střecha: Výsledky izolace Konečná úspora energie

Návratnost

Zlepšení hodnoty U opět vede ke zvýšení úspor, přičemž ve střední a východní Evropě budou tyto úspory vyšší než v pobaltských republikách. Pokud jde o snížení emisí CO2, je evidentní vliv relativně vysokého faktoru emisí v Polsku. Dodatečná izolace v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů je z hlediska nákladů efektivní ve všech klimatických pásmech. Je to dáno relativně nižšími investicemi a výslednou vysokou úsporou energie.

> Ekonomické optimum V pobaltských republikách se izolace střechy stává ekonomickou při dosažení optimální hodnoty U v rozmezí 0,13 až 0,25 W/m²K (viz obrázek 10). V Polsku je tepelná renovace střechy z hlediska nákladů efektivní vždy. Ekonomického optima lze dosáhnout při hodnotě U v rozmezí od 0,15 do 0,35 W/m²K. V zemích CEEC4 lze ekonomického optima dosáhnout při hodnotě U v rozmezí od 0,15 do 0,40 W/m²K. Podobně jako u fasád platí, že ve všech třech klimatických pásmech se horní limit hodnoty U z hlediska efektivity vynaložených nákladů nachází nad hodnotami pro standard energetické náročnosti podle odborných odhadů. Z toho vyplývá, že dodatečný potenciál pro snížení emisí lze získat zvýšením cílových limitů v národní legislativě, aniž by tím vznikly nějaké dodatečné náklady.

32

33


Obrázek 10a: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum dodatečné izolace střechy

Izolace šikmých střech - pobaltské republiky


Izolace šikmých střech - Polsko

Polsko

Izolace šikmých střech - CZ, HU, SL, SK

CZ-HU-SL a SK


Obrázek 10b: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum dodatečné izolace střech

Analýza nákladů na izolaci šikmých střech - pobaltské republiky


Analýza nákladů na izolaci šikmých střech - Polsko

Polsko

Analýza nákladů na izolaci šikmých střech - CZ, HU, SL, SK

CZ-HU-SL a SK

34

35


4.3 IZOLACE PŘÍZEMÍ A STROPŮ NAD SKLEPENÍM > Popis opatření Výběr způsobu izolace přízemí budovy během renovace zahrnující i instalaci účinnější izolace závisí do značné míry na tom, zda má budova sklepy, či nikoli. • V budovách se sklepy lze izolaci instalovat pod stropem nad sklepem (viz obrázek 11) nebo na podlaze přízemí (pokud by stropní izolace ve sklepě byla technicky příliš náročná). • V budovách bez sklepů lze k dodatečné izolaci v některých případech využít dutiny ve struktuře (např. u dřevěných staveb) nebo pod podlahou přízemí.

Obrázek 11: Izolace stropu nad sklepem

Exteriér

Interiér

> Investiční náklady Následující ekonomická analýza je počítána pro izolaci stropu nad sklepem, což je nejčastěji používaná metoda, pokud se v rámci renovace instaluje účinnější izolace ve spodní části budovy. Je však třeba poznamenat, že izolace podzemní části budovy není v nových členských zemích příliš běžná. Instalaci účinnější izolace nelze kombinovat s další údržbou budovy, protože strop nad sklepením zpravidla není předmětem údržby. Celkové investiční náklady tedy odpovídají nákladům souvisejícím s energií. Náklady na izolaci podlahy v přízemí v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů a její vliv na hodnoty U ve všech třech klimatických pásmech jsou podrobně popsány v tabulce 13. Částky byly přepočítány na jeden metr čtverečný izolované podlahy v přízemním podlaží.


Tabulka 13: Charakteristické vlastnosti a investiční náklady na dodatečnou izolaci stropu nad sklepem ve třech klimatických pásmech

Strop nad sklepem: Investice do izolace


Polsko

CZ, HU, SL a SK


[W/m2K]

0,70

1,20

1,40


[W/m2K]

0,29

0,60

0,46

[€/m2]

20

17

18

Investiční náklady

Opatření i výsledné náklady jsou srovnatelné s izolací šikmé střechy. Tabulka 14 obsahuje výsledky hodnocení ekonomického dopadu renovace stropu nad sklepem v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů pro všechna tři klimatická pásma.

Tabulka 14: Hodnocení ekonomického dopadu izolace stropu nad sklepem ve třech klimatických pásmech

Strop nad sklepem: výsledky izolace


Polsko

CZ, HU, SL a SK

[kWh/m2a]

24

34

44


[kg/m2a]

3

10

10

Náklady na zmírnění škod

[€/tCO2]

130

-20

-66


[cent/kWh]

1,8

0,6

-1,5

[a]

19

12

9

Konečná úspora energie

Návratnost

Vzhledem ke stávajícímu vysokému standardu izolace v pobaltských republikách není dodatečná izolace stropů nad sklepem v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů efektivní z hlediska vynaložených nákladů. V Polsku a dalších zemích střední a východní Evropy má dodatečná izolace ekonomický přínos.

> Ekonomické optimum Vzhledem ke stávajícímu vysokému standardu izolace v pobaltských republikách není dodatečná izolace stropů nad sklepem zpravidla efektivní z hlediska vynaložených nákladů (viz obrázek 12). V Polsku je účinnější izolace sklepa z hlediska nákladů efektivní, pokud se hodnota U pohybuje v rozmezí od 0,22 do 0,48 W/m²K. V zemích CEEC4 je izolace podlahy z hlediska nákladů efektivní, pokud je hodnota U v rozmezí od 0,22 do 0,50 W/m²K. Legislativa pobaltských republik je ve vztahu ke standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů již nyní dostatečná, takže zpřísněním standardů už nelze dosáhnout vyšší efektivity vynaložených nákladů. V dalších zkoumaných zemích opět platí, že ve všech třech klimatických pásmech se horní limit hodnoty U z hlediska efektivity vynaložených nákladů nachází nad hodnotami pro standard energetické náročnosti podle odborných odhadů. Z toho vyplývá, že dodatečný potenciál pro snížení emisí lze získat zvýšením cílových limitů v národní legislativě, aniž by tím vznikly nějaké dodatečné náklady.

36

37


Obrázek 12a: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum dodatečné izolace stropů nad sklepem

Hodnoty U a snížení emisí CO2 nad sklepem/podlah přízemí - pobaltské republiky


Hodnoty U a snížení emisí CO2 nad sklepem/podlah přízemí - Polsko

Polsko

Hodnoty U a snížení emisí CO2 nad sklepem/podlah přízemí - CZ, HU, SL, SK

CZ-HU-SL a SK


Obrázek 12b: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum dodatečné izolace stropů nad sklepem

Analýza nákladů na izolaci stropů nad sklepem/podlah přízemí - pobaltské republiky


Analýza nákladů na izolaci stropů nad sklepem/podlah přízemí - Polsko

Polsko

Analýza nákladů na izolaci stropů nad sklepem/podlah přízemí - CZ, HU, SL, SK

CZ-HU-SL a SK

38

39


4.4 OKNA > Popis opatření V bytových domech tvoří okna obvykle 20 až 30 % plochy fasády. Tepelný odpor oken má proto z hlediska energetické náročnosti budovy velký význam. Hodnoty U se pohybují v rozmezí zhruba od 4,0 W/m2K ve starých budovách s jednoduchým zasklením v osmi nových členských zemích až po 0,7 W/m2K v budovách s nejmodernější technologií v Evropě. Z toho vyplývá obrovský potenciál pro snížení energetické náročnosti. Okna lze rovněž charakterizovat hodnotou g, což je hodnota prostupu sluneční energie zasklením. Vyjadřuje, jak velká část sluneční energie prochází zasklením. Tato prostupující sluneční energie způsobuje tepelný zisk a snižuje spotřebu energie na vytápění. Obvykle platí, že hodnota g klesá se snižující se hodnotou U okna. Nižší hodnota U však zpravidla více než kompenzuje pokles hodnoty g, což pak vede k nižší energetické náročnosti budovy. V teplých klimatických pásmech může být nižší hodnota g považována dokonce za výhodnou, neboť se tím snižuje riziko přehřívání budovy.

Existuje několik typů zasklení (uspořádáno od nejvyšší hodnoty g): • jednoduché zasklení (pouze ve starých budovách) • dvojité zasklení • dvojité zasklení s plynovou výplní (např. argon) a pokovenou fólií • trojité zasklení

Okenní rámy lze charakterizovat hodnotou U a použitým materiálem (např. dřevo, hliník nebo PVC). Podle kvality rámu a zasklení pak lze stanovit celkovou hodnotu U okna. Tepelnou účinnost oken lze během renovace budovy zvýšit dvěma způsoby: • Výměnou zasklení. Tuto metodu lze použít, pouze pokud jsou okenní rámy v dobrém stavu. Součástí renovace by měla být i výměna těsnění. . • Kompletní výměna oken umožňuje zvýšit tepelnou účinnost rámů a zasklení najednou. > Investiční náklady V této zprávě vycházíme z předpokladu, že se zpravidla provádí kompletní výměna oken. Výměnu oken lze nicméně provést buď jako samostatné opatření na snížení energetické náročnosti budovy, nebo jako kombinované opatření, pokud jsou okna, resp. rámy ve špatném stavu a je třeba je vyměnit. Náklady na výměnu oken v souladu s minimálními požadavky stavebních předpisů v dané zemi jsou uvažovány jako náklady nesouvisející s energií. Dodatečné náklady na splnění standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů jsou naopak považovány za náklady související s energií. Odhadované náklady na výměnu oken a vliv výměny na hodnoty U ve všech třech zkoumaných klimatických pásmech jsou uvedeny v následující tabulce 15. Hodnoty byly přepočteny na jeden metr čtvereční vyměněného okna.


Tabulka 15: Charakteristické vlastnosti a investiční náklady na instalaci účinnějších oken ve třech klimatických pásmech

Okna: Investice do výměny


Polsko

CZ, HU, SL a SK


[W/m2K]

3,0

3,5

4,0


[W/m2K]

1,66

2,00

1,70

Celkové investiční náklady

[€/m2]

184

170

182

Dodatečné investiční náklady

[€/m2]

54

60

92

V případě výměny oken jsou celkové investiční náklady i náklady související s energií výrazně vyšší než u izolace zdí, střech nebo podlah. Tabulka 16 obsahuje údaje o hodnocení ekonomického dopadu instalace účinnějších oken v souladu se standardem energetické účinnosti podle odborných odhadů.

Tabulka 16: Hodnocení ekonomického dopadu instalace účinnějších oken ve třech klimatických pásmech

Okna: Výsledky výměny oken


Polsko

CZ, HU, SL a SK

[kWh/m2a]

159

156

213


[kg/m2a]

21

47

48


[€/tCO2]

308

123

76


[€/tCO2]

-134

-46

-62


[cent/kWh]

4,1

3,7

1,7


[cent/kWh]

-1,8

-1,4

-1,4


[a]

27

26

19


[a]

8

9

10


Ekonomický přínos výměny oken závisí na tom, zda je opatření prováděno samostatně, nebo v kombinaci s dalšími opatřeními na efektivnější využití energie. Samostatné opatření zpravidla není z hlediska vynaložených nákladů efektivní, zatímco instalace energeticky účinných oken jako součást nezbytné výměny v rámci cyklu renovace se vyplácí ve všech klimatických pásmech. > Ekonomické optimum Obrázek 13 znázorňuje roční náklady na kombinovanou výměnu oken ve třech klimatických pásmech v poměru na jeden metr čtvereční plochy vyměněných oken. Je vidět, že odhadované standardy jsou uspokojivé už nyní, i když zejména v Polsku by mohly být ještě zpřísněny.

40

41


Obrázek 13a: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum pro účinnější okna

Hodnoty U a snížení emisí CO2 - pobaltské republiky


Hodnoty U a snížení emisí CO2 - Polsko

Polsko

Hodnoty U a snížení emisí CO2 - CZ, HU, SL, SK

CZ-HU-SL a SK


Obrázek 13b: Hodnoty U, snížení emisí CO2 a ekonomické optimum pro zlepšení okna

Analýza nákladů na výměnu oken - pobaltské republiky


Analýza nákladů na výměnu oken – Polsko

Polsko

Analýza nákladů na výměnu oken - CZ, HU, SL, SK

CZ-HU-SL a SK

42

43


4.5 TOPENÍ > Popis opatření Snížení emisí CO2 z vytápění lze dosáhnout buď přechodem na nosič energie s nižším faktorem emisí CO2 (např. z uhlí na plynové vytápění), nebo výměnou starého kotle za nový a účinnější systém6. Druhá možnost bude analyzována podrobněji, přičemž vycházíme z předpokladu, že obvodový plášť budovy již byl renovován tak, aby vyhovoval standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů. Tento přístup odráží skutečnost, že výhodnější je snížit energetickou náročnost budovy a teprve poté případně instalovat účinnější systém vytápění. Pokud jsou obě opatření prováděna v opačném pořadí, může dojít k tomu, že po renovaci obvodového pláště budovy bude kapacita nového systému vytápění zbytečně předimenzovaná. Následující výpočty se týkají plynového vytápění. Z ekonomického hlediska je důležité, zda se renovace systému vytápění provádí pouze ke zvýšení jeho energetické účinnosti, nebo zda je renovace prováděna v rámci výměny zastaralého nebo nespolehlivého systému vytápění. > Výměna plynových kotlů jako samostatné opatření Efekt výměny stávajícího plynového kotle za standardní plynový kotel je posuzován pro bytový dům. Zároveň je brán v úvahu ohřev teplé vody v domácnosti. Zvýšení účinnosti systému vytápění má rovněž vliv na obvykle kombinovanou dodávku teplé vody do domácnosti. Individuální vytápění a dálkové vytápění jsme nebrali v úvahu. Tabulka 17: Charakteristické vlastnosti a investice do zvýšení účinnosti výroby tepla v bytových domech ve třech klimatických pásmech – samostatné opatření

Investice do výroby tepla: samostatné opatření (výměna za běžný kotel)


Polsko

CZ, HU, SL a SK

Účinnost před renovací (běžný kotel)7

[%]

75

75

75

Účinnost po renovaci (běžný kotel)

[%]

85

85

85

€

7 900

7 900

7 900

Celkové investiční náklady (běžný kotel)

Z následující tabulky 18 vyplývá, že výměna kotle v bytovém domě pouze za účelem zvýšení účinnosti výroby tepla není v žádném z klimatických pásem z hlediska nákladů efektivní, neboť taková výměna je obvykle spojena s relativně vysokými investicemi. Vzhledem k relativně vysokým investičním nákladům na m2 obytné plochy v případě nového systému vytápění v rodinném domě jsme došli k závěru, že výměna plynového kotle je v rodinném domě ještě méně efektivní z hlediska vynaložených nákladů, pokud taková výměna není součástí standardní údržby domu.

6 Vzhledem k tomu, že účinnost dálkového vytápění je dána parametry, které v této zprávě nejsou zohledněny, nezabýváme se možným snížením energetické

náročnosti rozvodů dálkového vytápění. 7 Veškeré faktory se týkají spodní výhřevnosti (bez zahrnutí kondenzační energie).


Tabulka 18: Hodnocení ekonomického dopadu zvýšení účinnosti výroby tepla v bytových domech ve třech klimatických pásmech – samostatné opatření

Výsledky pro výrobu tepla: samostatné opatření (výměna za běžný kotel)


Polsko

CZ, HU, SL a SK

[kWh/m2a]

12

13

11


[kg/m2a]

2,5

2,6

2,3


[€/tCO2]

13

4

29

[cent/kWh]

0,3

0,1

0,6

[a]

12

12

14


Náklady na ušetřenou energii (samostatné opatření) Návratnost (samostatné opatření)

> Kombinovaná výměna plynových kotlů v bytových domech V další fázi jsme hodnotili výsledky zvýšení účinnosti topného systému v kombinaci s další nezbytnou výměnou, kdy byl běžný kotel ve starém systému vytápění nahrazen kondenzačním kotlem. Rozdíl ve výši investice do standardního a kondenzačního kotle je považován za náklady související s energií. Tabulka 19: Charakteristické vlastnosti a investice do zvýšení účinnosti výroby tepla v bytových domech ve třech klimatických pásmech – kombinované opatření

Investice do výroby tepla: standardní opatření (výměna za kondenzační kotel)


Polsko

CZ, HU, SL a SK

Účinnost před renovací (běžný kotel)

[%]

85

85

85

Účinnost po renovaci (kondenzační kotel)

[%]

97

97

97

€

2,050

2,050

2,050

Celkové investiční náklady

Z tabulky 20 vyplývá, že ve všech klimatických pásmech, kde je výměna plynového systému vytápění nezbytná vzhledem k zastaralosti systému nebo problémům s údržbou, je instalace kondenzačního kotle z hlediska nákladů efektivní. Tabulka 20: Hodnocení ekonomického dopadu zvýšení účinnosti výroby tepla v bytových domech ve třech klimatických pásmech – kombinované opatření

Výsledky pro výrobu tepla: kombinované opatření (výměna za kondenzační kotel)


Polsko

CZ, HU, SL a SK

[kWh/m2a]

1

1

1


[kg/m2a]

0,2

0,2

0,2


[€/tCO2]

-110

-112

-105

[cent/kWh]

-2,2

-2,3

-2,1

[a]

3

3

4


Náklady na ušetřenou energii (kombinované opatření) Návratnost (kombinované opatření)

44

45


> Kombinovaná výměna plynových kotlů v rodinných domech Abychom mohli ověřit, zda tento závěr platí i pro menší domy, uvádíme v tabulce 21 hodnocení podobných opatření pro řadový rodinný dům. Tabulka 21: Charakteristické vlastnosti a investice do zvýšení účinnosti výroby tepla v rodinných domech ve třech klimatických pásmech – kombinované opatření

Výsledky pro výrobu tepla: kombinované opatření (výměna za kondenzační kotel)


Polsko

CZ, HU, SL a SK

[€]

900

900

900

[kWh/m2a]

1

1

1


[kg/m2a]

0,2

0,2

0,2


[€/tCO2]

70

49

81

[cent/kWh]

1,4

1,0

1,6

[a]

17

15

17

Investiční náklady související s energií Konečná úspora energie

Náklady na ušetřenou energii ` (kombinované opatření) Návratnost (kombinované opatření)

V žádné ze zkoumaných zemí není kombinovaná výměna plynového kotle v rodinném domě z hlediska vynaložených nákladů efektivní. Je to dáno vysokými cenami kondenzačních kotlů ve východní Evropě, které se zatím používají spíše zřídka. Předpokládá se však, že efektivita těchto nákladů bude s větším rozšířením kondenzačních kotlů (a tím pádem i poklesem tržní ceny těchto kotlů) stoupat.

4.6 PŘEHLED OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI Hodnocení jednotlivých opatření, jejichž cílem je snížení spotřeby energie na vytápění, je souhrnně uvedeno v tabulkách 22 až 24. Tato opatření by se mohla v okamžiku převedení Směrnice o energetické náročnosti budov do národní legislativy stát standardem ve všech třech zkoumaných oblastech. Z výsledů vyplývá, že většinu opatření lze provést efektivně z hlediska vynaložených nákladů. To platí zejména pro Polsko a země CEEC4. Tabulka 22: Přehled jednotlivých opatření na snížení energetické náročnosti budov v pobaltských republikách


Izolace

Výměna

Vnější zdi

Šikmé střechy

Podlahy

Okna

Kotle8

Konečná úspora energie [kWh/m2a]

76

59

24

159

12/1

Snížení emisí CO2 [kg/m2a]

10

8

3

21

2,5/0,2

Náklady na zmírnění škod (samostatné opatření) [€/tCO2]

-3

-74

130

308

13

-131

-74

130

-134

-110

Náklady na úsporu energie(samostatné opatření) [cent/kWh]

0,0

-1,0

1,8

4,1

0,3

Náklady na úsporu energie (kombinované opatření) [cent/kWh]

-1,8

-1,0

1,8

-1,8

-2,2

Návratnost(samostatné opatření) [a]

14

11

19

27

12

Návratnost(kombinované opatření) [a]

8

11

19

8

3

Náklady na zmírnění škod (kombinované opatření) [€/tCO2]

8 Jako samostatné opatření jsme hodnotili instalaci běžného plynového kotle v bytovém domě. Při kombinované výměně jsme porovnávali dodatečné náklady a

úsporu energie při výměně běžného kotle za kondenzační kotel.


Tabulka 23: Přehled jednotlivých opatření na snížení energetické náročnosti budov v Polsku

Polsko

Izolace

Výměna

Vnější zdi

Šikmé střechy

Podlahy

Okna

Kotle6


100

70

34

156

13/1


30

21

10

47

2,6/0,2


-28

-51

-20

123

4


-71

-51

-20

-46

-112

Náklady na úsporu energie (samostatné opatření) [cent/kWh]

-0,8

-1,5

-0,6

3,7

0,1


-2,1

-1,5

-0,6

-1,4

-2,3

Návratnost (samostatné opatření) [a]

11

9

12

26

12

Návratnost (kombinované opatření) [a]

7

9

12

9

3

Tabulka 24: Přehled jednotlivých opatření na snížení energetické náročnosti budov v zemích CEEC4 (CZ, HU, SL a SK)

CZ, HU, SL, SK

Izolace

Výměna

Vnější zdi

Šikmé střechy

Podlahy

Okna

Kotle6


107

109

44

213

11/1


24

24

10

48

2,3/0,2


-75

-121

-66

76

29


-129

-121

-66

-62

-105

Náklady na úsporu energie (samostatné opatření) [cent/kWh]

-1,7

-2,7

-1,5

1,7

0,6


-2,9

-2,7

-1,5

-1,4

-2,1

Návratnost (samostatné opatření) [a]

9

6

9

19

14

Návratnost (kombinované opatření) [a]

5

6

9

10

4

46

47


5 ] H O D N O C E N É S O U B O R Y O PAT Ř E N Í V další fázi jsme hodnotili vliv jednotlivých opatření v rámci renovace budov. Spojením některých opatření do souborů opatření při renovaci však umožňuje využít synergické efekty a ještě zvýšit energetickou účinnost a ekonomickou efektivitu jednotlivých opatření. Například po instalaci účinnější izolace se sníží maximální tepelná zátěž, takže lze nainstalovat menší systém vytápění. Aby bylo dosaženo optimální energetické náročnosti, je třeba při vytváření souborů z jednotlivých opatření postupovat podle zásady Trias Energetica, které jsou definovány třemi kroky: 1. Nejprve omezit poptávku po energii racionálním využíváním energie, 2. poté využít k uspokojení zbylé poptávky pokud možno obnovitelný zdroj energie, 3. nakonec využívat fosilní paliva, pokud je to nezbytné, co možná nejúčinněji a nejšetrněji k životnímu prostředí. Podle tohoto přístupu lze zvýšení úrovně izolace považovat za důležitý předpoklad pro snížení energetické náročnosti budov. Proto se zkoumané soubory opatření v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů zaměřují na požadavky vyplývající z první zásady, které budou splněny podstatným snížením spotřeby energie na vytápění instalací účinnější izolace do obvodového pláště budovy a výměnou starých oken za okna s nízkou hodnotou U. Druhý krok, tedy využívání obnovitelných zdrojů energie, jsme do navrhovaných souborů opatření nezahrnuli. Obnovitelné zdroje energie jsou důležitou součástí moderních projektů renovace a získávají si stále větší podíl na trhu. Cílem této studie však bylo zhodnotit dopad základních a běžně používaných opatření ve stavebním fondu ve východní Evropě. Třetí krok má podobu výměny stávajícího systému vytápění za nový kondenzační kotel, který je výrazně účinnější. V následující části této zprávy jsou podrobně popisovány soubory opatření, které budou splňovat standard energetické náročnosti podle odborných odhadů ve všech třech klimatických pásmech. Ekonomická efektivita souborů opatření byla opět hodnocena jak u jednotlivých opatření, tak u opatření kombinovaných s dalšími kroky.

5.1 POPIS STANDARDNÍ BUDOVY Vliv souboru renovačních opatření byl analyzován pro řadový rodinný dům a bytový dům podle klasifikace standardních typů domů použité v modelu BEAM (viz kapitola 2.1). Hlavní charakteristické vlastnosti modelových domů jsou popsány v tabulce 25. Tabulka 25: Charakteristické vlastnosti standardních typů domů

Standardní typy domů

Řadový rodinný dům

Bytový dům

1

16

Obytná plocha

120 m2

1 637 m2

Objem

421 m3

5 374 m3

0,64

0,38

Plynový kotel


Obytné jednotky

Faktor tvaru A/V Standardní zdroj energie


5.2 SOUBORY RENOVAČNÍCH OPATŘENÍ – POBALTSKÉ REPUBLIKY Soubor opatření pro pobaltské republiky se týká renovace obvodového pláště budov. Hodnoty U u zdí, střech, stropů nad sklepením a oken lze snížit instalací další izolace a výměnou oken. Standardním zdrojem tepelné energie v bytových domech je v pobaltských republikách dálkové vytápění. U rodinných domů jsme hodnotili účinnost systémů plynového vytápění. V případě dálkového vytápění v bytových domech se nepočítá s žádnými změnami, v případě plynového vytápění v rodinných domech se předpokládá výměna stávajícího kotle za nový kondenzační kotel. Soubory opatření pro pobaltské republiky jsou souhrnně popsány v následující tabulce 26. Tabulka 26: Popis renovačních opatření (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů, pobaltské republiky)



Obvodový plášť

Před renovací

Po renovaci

Hodnota U – střecha

[W/m2K]

0,70

0,20

Hodnota U – fasáda

[W/m2K]

0,90

0,26

Hodnota U – strop nad sklepením

[W/m2K]

0,70

0,29

Hodnota U

[W/m2K]

3,00

1,66

Hodnota g

[]

0,76

0,60

Roční účinnost

[%]

75

97

Okna Zdroj energie (plyn)

Soubory renovačních opatření popsané v tabulce 26 přinesou výsledky uvedené v tabulce 27. Upozorňujeme na to, že výsledky jednotlivých opatření popisovaných v části 4 (Hodnocení jednotlivých opatření) jsou uvedeny v poměru k ploše stavebního prvku, resp. v případě systému vytápění se týkají hodnoceného typu budovy. Všechny údaje byly přepočítány na vytápěnou podlahovou plochu domu. Tabulka 27: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů, pobaltské republiky)

Investice a výsledky


Bytový dům

Celkové investice

[€/m2]

126

70

Investice související s energií

[€/m2]

67,5

33

Konečná spotřeba energie po renovaci

[kWh/m2]

83

62


[kWh/m2a]

184

73

[kg/m2a]

37

15


[€/t]

98

119


[€/t]

-22

-65


[cent/kWh]

2,0

2,4


[cent/kWh]

-0,4

-1,3


[a]

22

21


[a]

12

10


48

49


Popisovaný soubor opatření vede ke snížení spotřeby koncové energie o 69 % v rodinném domě a o 54 % v bytovém domě. Vyšší konečná úspora energie v rodinném domě je dána na jedné straně větší vnější plochou v poměru k objemu, na druhé straně výměnou systému vytápění. Realizace tohoto souboru opatření v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů bez další potřebné údržby se v pobaltských republikách z hlediska nákladů zpravidla nevyplácí. Renovaci lze například kombinovat s instalací účinnější izolace fasády (vnější izolace) nebo výměnou oken. Tyto zásahy pak představují hlavní část investičních nákladů při renovaci. Kombinovaná renovační opatření jsou proto v pobaltských republikách obvykle nákladově efektivní v rodinných i bytových domech. Při hodnocení ekonomického dopadu renovace je velmi důležité podrobně analyzovat skutečný stav před renovací, neboť efektivita vynaložených nákladů do značné míry závisí na několika faktorech jako úrovni izolaci před renovací, přesné výši investičních nákladů na renovační opatření (ty se mohou u konkrétního projektu lišit od průměrné výše nákladů uváděných v této zprávě), zdroji energie a její ceně a konečně i na klimatických podmínkách.

> Přísnější standard Z hodnocení jednotlivých opatření v části 4 vyplývá, že standard energetické náročnosti podle odborných odhadů se v případě úrovně izolace v pobaltských republikách pohybuje zhruba v polovině rozpětí, které označuje ekonomické optimum. Účinnost renovace lze ještě zvýšit, pokud by bylo realizováno takové opatření, které se pohybuje u horní meze ekonomického optima, což by vedlo k dalším úsporám energie bez výraznějšího zvýšení nákladů. Případný „přísnější“ standard a jeho dopady jsou popisovány v tabulce 28. Úrovně izolace byly převzaty z grafů optimalizace jednotlivých opatření (viz část 4). Při výpočtech byly použity horní meze hodnot U v oblasti, kde jsou opatření z hlediska nákladů nejefektivnější.

Tabulka 28: Opatření podle „přísnějšího“ standardu, pobaltské republiky

Pobaltské republiky Obvodový plášť



Před renovací

Po renovaci


[W/m2K]

0,90

0,18


[W/m2K]

1,20

0,22


[W/m2K]

1,20

0,28

Hodnota U

[W/m2K]

3,50

1,30

Hodnota g

[]

0,76

0,60

Roční účinnost

[%]

75

97

Renovační opatření popisovaná v tabulce 28 pak vedou k výsledkům uvedeným v tabulce 29.


Tabulka 29: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření podle „přísnějšího“ standardu, pobaltské republiky



Bytový dům

Celkové investice

[€/m2]

132

74


[€/m2]

76

39


[kWh/m2]

72

54


[kWh/m2a]

195

81

[kg/m2a]

39

16


[€/t]

95

104


[€/t]

-13

-52


[cent/kWh]

1,9

2,1


[cent/kWh]

-0,3

-1,0


[a]

21

20


[a]

12

11


Popisovaný soubor opatření vede ke snížení spotřeby koncové energie o 73 % v rodinném domě a o 60 % v bytovém domě. Porovnání přísnějšího standardu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů potvrzuje závěry hodnocení jednotlivých opatření. Investiční náklady se zvyšují pouze mírně (řadový rodinný dům: 5 %, bytový dům: 6 %) a toto zvýšení kompenzují dodatečné úspory energie (řadový rodinný dům: 6 %, bytový dům: 11 %). Výsledkem jsou vyšší úspory energie při prakticky stejné době návratnosti.

5.3 SOUBORY RENOVAČNÍCH OPATŘENÍ – POLSKO I v případě Polska je základem účinnější izolace obvodového pláště budovy (viz tabulka 30). Hodnoty U u zdí, střech, stropů nad sklepením a oken lze výrazně snížit dodatečnou izolací a výměnou oken. Stávající systém vytápění může být nahrazen účinnějším kondenzačním kotlem.

Tabulka 30: Popis renovačních opatření (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů, Polsko)

Polsko Obvodový plášť



Před renovací

Po renovaci


[W/m2K]

0,90

0,23


[W/m2K]

1,20

0,25


[W/m2K]

1,20

0,60

Hodnota U

[W/m2K]

3,50

2,00

Hodnota g

[]

0,76

0,63

Roční účinnost

[%]

75

97

Renovační opatření popisovaná v tabulce 30 přinášejí výsledky uvedené v tabulce 31. Pro účely hodnocení renovačních opatření byly výsledky přepočteny na vytápěnou podlahovou plochu zkoumaného domu.

50

51


Tabulka 31: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů, Polsko)



Bytový dům

Celkové investice

[€/m2]

120

66


[€/m2]

67

33


[kWh/m2]

94

66


[kWh/m2a]

240

97

[kg/m2a]

48

44


[€/t]

28

119


[€/t]

-54

-65


[cent/kWh]

0,6

0,4


[cent/kWh]

-1,1

-2,1


[a]

16

15


[a]

9

7


Popisovaný soubor opatření vede ke snížení spotřeby koncové energie o 72 % v rodinném domě a o 60 % v bytovém domě. Realizace tohoto souboru opatření v souladu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů bez další potřebné údržby se v Polsku z hlediska nákladů zpravidla nevyplácí. Návratnost kombinovaných opatření je ale přibližně 9 let v řadovém rodinném domě a přibližně 7 let v bytovém domě, tzn. že kombinovaná opatření jsou z hlediska vynaložených nákladů efektivní.

> Přísnější standard Z hodnocení jednotlivých opatření v části 4 vyplývá, že standard energetické náročnosti podle odborných odhadů se v případě úrovně izolace v Polsku pohybuje zhruba v polovině optimálního rozpětí. Je však možné ho ještě zpřísnit vyžadováním vyšších hodnot U pohybujících se u horní meze optimálního rozpětí, zejména pokud jde o izolaci stropů nad sklepením. Případný „přísnější“ standard a jeho dopady jsou popisovány v tabulce 32. Úrovně izolace byly převzaty z grafů optimalizace jednotlivých opatření (viz část 4). Tabulka 32: Opatření podle „přísnějšího“ standardu, Polsko

Polsko Obvodový plášť



Před renovací

Po renovaci


[W/m2K]

0,90

0,18


[W/m2K]

1,20

0,22


[W/m2K]

1,20

0,28

Hodnota U

[W/m2K]

3,50

1,30

Hodnota g

[]

0,76

0,60

Roční účinnost

[%]

75

97

Renovační opatření popisovaná v tabulce 32 pak vedou k výsledkům uvedeným v tabulce 33.


Tabulka 33: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření podle „přísnějšího“ standardu, Polsko



Bytový dům

Celkové investice

[€/m2]

132

74


[€/m2]

76

38


[kWh/m2]

67

50


[kWh/m2a]

266

113

[kg/m2a]

54

52


[€/t]

27

5


[€/t]

-52

-46


[cent/kWh]

0,5

0,2


[cent/kWh]

-1,1

-2,1


[a]

16

14


[a]

9

7


Popisovaný soubor opatření vede ke snížení spotřeby koncové energie o 80 % v rodinném domě a o 69 % v bytovém domě. Rozdíl mezi řadovým rodinným domem a bytovým domem je opět dán na jedné straně výměnou systému vytápění, na druhé straně větší vnější plochou v poměru k objemu. I v případě Polska porovnání přísnějšího standardu se standardem energetické náročnosti podle odborných odhadů potvrzuje závěry hodnocení jednotlivých opatření. Investiční náklady se zvyšují pouze mírně (řadový rodinný dům: 10 %, bytový dům: 12 %) a toto zvýšení kompenzují dodatečné úspory energie (řadový rodinný dům: 11 %, bytový dům: 16 %). Výsledkem jsou vyšší úspory energie při prakticky stejné době návratnosti.

5.4 SOUBORY RENOVAČNÍCH OPATŘENÍ – CZ, HU, SL, SK I v případě zemí CEEC4 spočívá soubor renovačních opatření ve zvýšení tepelného odporu obvodového pláště budovy a zvýšení účinnosti systému vytápění instalací kondenzačního kotle (viz následující tabulka 34). Tabulka 34: Popis renovačních opatření (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů; CZ, HU, SL a SK)

CZ, HU, SL, SK Obvodový plášť



Před renovací

Po renovaci


[W/m2K]

1,40

0,23


[W/m2K]

1,50

0,35


[W/m2K]

1,40

0,46

Hodnota U

[W/m2K]

4,00

1,70

Hodnota g

[]

0,76

0,63

Roční účinnost

[%]

75

97

Renovační opatření popisovaná v tabulce 34 přinášejí výsledky uvedené v tabulce 35.

52

53


Tabulka 35: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů; CZ, HU, SL, SK)



Bytový dům

Celkové investice

[€/m2]

119

66


[€/m2]

67

33


[kWh/m2]

79

55


[kWh/m2a]

291

121

[kg/m2a]

59

26


[€/t]

-5

-25


[€/t]

-72

-116


[cent/kWh]

-0,1

-0,6


[cent/kWh]

-1,5

-2,6


[a]

13

12


[a]

7

6


Popisovaný soubor opatření vede ke snížení spotřeby koncové energie o 79 % v řadovém rodinném domě a o 69 % v bytovém domě. Renovační opatření, jejichž cílem je dosáhnout standardu energetické náročnosti podle odborných odhadů, jsou z hlediska vynaložených nákladů efektivní bez ohledu na to, zda jsou realizována samostatně, nebo v kombinaci s dalšími opatřeními. Je to dáno obvykle málo účinnou izolací před renovací ve srovnání s pobaltskými republikami a Polskem. Hodnocení efektivity vynaložených nákladů v případě, že se tato opatření provádějí u budov s již sníženou energetickou náročností, je uvedeno v tabulce 36 a 27. Jedná se o výsledky renovace standardního typu domu podle metodiky BEAM (viz kapitola 2.1) s izolací podle standardů běžně používaných v letech 1975 až 1990. Tabulka 36: Charakteristické vlastnosti renovačních opatření u budov postavených v letech 1975 až 1990 (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů; CZ, HU, SL, SK)

CZ, HU, SL, SK Obvodový plášť



Před renovací

Po renovaci


[W/m2K]

0,90

0,23


[W/m2K]

1,00

0,35


[W/m2K]

0,90

0,46

Hodnota U

[W/m2K]

3,40

1,70

Hodnota g

[]

0,76

0,63

Roční účinnost

[%]

75

97

Renovační opatření popisovaná v tabulce 36 přinášejí výsledky uvedené v tabulce 37.


Tabulka 37: Hodnocení ekonomického dopadu renovačních opatření u budov postavených v letech 1975 až 1990 (standard energetické náročnosti podle odborných odhadů; CZ, HU, SL, SK)



Bytový dům

Celkové investice

[€/m2]

119

66


[€/m2]

64

31


[kWh/m2]

79

55


[kWh/m2a]

165

67

[kg/m2a]

67

15


[€/t]

40

122


[€/t]

-76

-52


[cent/kWh]

3,0

2,7


[cent/kWh]

-1,7

-1,1


[a]

22

22


[a]

10

10


Popisovaný soubor opatření vede ke snížení spotřeby koncové energie o 67 % v rodinném domě a o 55 % v bytovém domě. V případě budov, u nichž již byla snížena energetická náročnost, platí, že renovační opatření jsou pro investora výhodná, pokud jsou součástí další údržby, kterou je třeba provádět v každém případě. Hodnocení renovačních opatření potvrzuje, že z ekonomického pohledu je výhodné kombinovat opatření na snížení energetické náročnosti s celkovou údržbou a renovací. Vzhledem k poměrně dlouhému standardnímu cyklu renovace (30 až 50 let) by proto měla být využita příležitost kombinovat běžnou renovaci s opatřeními na snížení energetické náročnosti.

54

55


6 ] TECHNICKÝ POTENCIÁL STAVEBNÍHO FONDU V OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH 6.1 EMISE CO 2 Abychom mohli stanovit technický potenciál pro snížení emisí CO2 podle Směrnice EPBD (ve stávající podobě i po případném rozšíření), vycházeli jsme z teoretického předpokladu, že všechny budovy, na které se stávající nebo případně rozšířená Směrnice vztahuje, budou renovovány současně podle standardu pro izolace, který bude platit po převedení Směrnice do národní legislativy. Z obrázku 14 vyplývá, že pokud by se Směrnice vztahovala pouze na budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2, činí technický potenciál pro snížení emisí 18 Mt ročně. Po rozšíření platnosti Směrnice na všechny nebytové a bytové domy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 200 m² by se technický potenciál pro snížení emisí CO2 zvýšil na 31 Mt ročně. Pokud by Směrnice platila pro celý stavební fond v členských zemích EU, pak by technický potenciál činil 62 Mt ročně. Potenciál pro snížení emisí by se oproti Směrnici ve stávající podobě zvýšil o dalších 13 Mt ročně u bytových a nebytových domů a o 44 Mt ročně u celého stavebního fondu. Je zřejmé, že rozšíření platnosti Směrnice na budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 200 m² a všechny nebytové domy by mělo malý dopad ve srovnání s rozšířením na bytové domy s užitnou podlahovou plochou menší než 200 m². Lze to vysvětlit velkým podílem rodinných domů v bytovém sektoru. Obrázek 14: Technický potenciál podle stávající a rozšířené Směrnice (osm nových členských zemí) Technický potenciál pro snížení emisí CO2 v osmi nových členských zemích (při stávajícím systému dálkového vytápění)

Směrnice EPBD


Rozšířená Směrnice EPBD na všechny domy

Součet (zaokr.)

18

31

62

CZ, HU, SL, SK

7

12

27

Polsko

10

17

33

Pobaltí

0,8

1,5

2,8


Tabulka 38: Porovnání technického potenciálu podle Směrnice EPBD mezi osmi novými a 15ti původními členskými zeměmi

Snížení emisí CO2 [Mt/a]

Snížení emisí CO2 [Mt/a] 62 osm nových členských zemí Počet obyvatel Počet domů (viz tabulka 1) [v mil.] [v mil. m²]

398 EU-15

Počet obyvatel [v mil.]

Budovy [mld. m²]

378

18

Snížení emisí CO2 [t/cap/a]

Snížení emisí CO2 [kg/m²a]

1,1

22,2

73,2

2,4

Snížení emisí CO2 [t/cap/a]

Snížení emisí CO2 [kg/m²a]

0,8

26,1

Pobaltí

0,4

9,2

Chladné klima

1,0

17,4

Polsko

0,9

29,4

Mírné klima

1,3

23,8

CZ, HU, SL a SK

1,0

28,5

Teplé klima

0,5

17,4

osm nových členských zemí

EU-15

Při porovnávání technického potenciálu pro snížení emisí CO2 mezi osmi novými a 15ti původními členskými zeměmi (viz [Ecofys 2004]) je třeba vzít v úvahu velikost zkoumaných regionů. V poměru k počtu obyvatel v daném regionu je potenciál pro snížení emisí CO2 v původních 15ti členských zemích v absolutním vyjádření větší (viz tabulka 38), ovšem pokud vezmeme v úvahu, že obytná plocha na obyvatele je v původních 15ti členských zemích zhruba o 40 % větší, pak potenciál snížení emisí přepočítaný na jeden čtvereční metr obytné plochy je v osmi nových členských zemích relativně větší než v původních 15ti členských zemích.

6.1.1 VLIV ÚČINNĚJŠÍHO SYSTÉMU DÁLKOVÉHO VYTÁPĚNÍ Potenciál pro snížení emisí CO2 podle Směrnice přímo souvisí s dopadem dalších evropských nástrojů zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů. V lednu 2005 byl v EU spuštěn systém obchodování s emisemi (EU-ETS). Tento systém se týká emisí CO2 z energeticky náročné průmyslové výroby (včetně velkých tepláren zajišťujících dálkové vytápění). První fáze obchodování bude probíhat v letech 2005 až 2007, druhá fáze bude v souladu s obdobím stanoveným v Kjótském protokolu (2008 až 2012). Vzhledem k tomu, že dálkové vytápění se v osmi nových členských zemích v komunistické éře velmi rozšířilo, dodávají velké teplárny a kombinované elektrárny a teplárny tepelnou energii do většiny výškových budov. Vzhledem k nedostatečné údržbě a vysokým ztrátám při výrobě a rozvodu tepla existuje v sítích dálkového vytápění značný potenciál pro úsporu energie. Studie [CEU 2003] hodnotí tento potenciál takto: „Účinnost výroby tepla při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve střední a východní Evropě jako celku je 70 až 75 % v případě kombinovaných elektrárnách a teplárnách a 60 až 80 % ve velkých teplárnách, což je méně než v západoevropských zemích (80 a 90 % kombinovaná výroba elektřiny a tepla, 90 % výroba tepla). Obecně v zemích střední a východní Evropy platí, že celkové tepelné ztráty jsou 3 až 5krát vyšší, ztráty vody 5 až 40krát vyšší.“ Předmětem této studie není zkoumat dopad obchodování s emisemi na emise CO2 ze sítí dálkového vytápění v osmi nových členských zemích. Snížení emisí z dálkového vytápění však má nepochybně vliv na technický potenciál pro snížení emisí CO2 podle Směrnice.

56

57


Abychom mohli stanovit výši technického potenciálu pro snížení emisí CO2 podle Směrnice, vycházíme na rozdíl od tabulky 14 z předpokladu, že faktor emisí z dálkového vytápění lze v osmi nových členských zemích snížit o 30 %. Bereme tak v úvahu úpravy nebo rekonstrukce stávajících rozvodných sítí a tepláren, přičemž další opatření na snížení emisí CO2 (jako např. přechod z uhlí na plyn nebo biomasu) v úvahu brána nejsou. Pokud by se faktor emisí z dálkového vytápění snížil o uvedených 30 %, pak by se emise CO2 z stavebního fondu v osmi nových členských zemích snížily v roce 2002 o 15 Mt (viz tabulka 39). Tabulka 39: Emise CO2 ze stavebního fondu v osmi nových členských zemích bez snížení faktoru emisí z dálkového vytápění a s jeho snížením

Emise CO2


Polsko

CZ, HU, SL a SK

Celkem

[Mt/a]

[Mt/a]

[Mt/a]

[Mt/a]

Stavební fond v osmi nových členských zemích, 2002. Dálkové vytápění bez modernizace

6

70

45

121

Stavební fond v osmi nových členských zemích, 2002. Dálkové vytápění po modernizaci

5

60

42

106

Obrázek 15 znázorňuje technický potenciál pro snížení emisí CO2 podle Směrnice, pokud vycházíme z teoretického předpokladu, že nejprve proběhne modernizace všech sítí dálkového vytápění. Z této analýzy vyplývá, že množství emisí CO2 by se snížilo minimálně o dalších 15 Mt ročně, pokud by veškerá renovační opatření podle Směrnice byla realizována současně pro všechny bytové a nebytové domy v osmi nových členských zemích. Jestliže by se platnost Směrnice rozšířila na všechny domy, minimální potenciál pro další snížení emisí CO2 by činil 40 Mt ročně. Obrázek 15: Technický potenciál pro snížení emisí CO2 podle stávající a případně rozšířené Směrnice (osm nových členských zemí) Technický potenciál pro snížení emisí CO2 v osmi nových členských zemích (po modernizaci systémů dálkového vytápění)

Směrnice EPBD



Součet (zaokr.)

15

25

55

CZ, HU, SL, SK

6

10

25

Polsko

8

14

28

Pobaltí

0,6

1,1

2,3


6.2 ANALÝZA NÁKLADŮ Do okamžité realizace všech renovačních opatření podle Směrnice ve všech bytových a nebytových domech by bylo třeba investovat zhruba 49 miliard € (viz obrázek 16). Další investice ve výši 38 miliard € by si vyžádala renovační opatření v bytových domech (200 až 1 000 m2) a nebytových domech s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 1 000 m2. Rozšíření platnosti Směrnice na všechny domy by si pak vyžádalo dodatečné investice ve výši zhruba 131 miliard €.

Obrázek 16: Investice do mobilizace technického potenciálu (osm nových členských zemí) Investice do mobilizace technického potenciálu (osm nových členských zemí)

Směrnice EPBD



Součet

49

87

181

CZ, HU, SL, SK

19

33

70

Polsko

26

46

93

Pobaltí

4

8

18

Na obrázku 17 jsou investiční náklady převedeny na roční kapitálové náklady po dobu životnosti opatření na snížení energetické náročnosti a porovnány s ročními úsporami nákladů na energii. Z tohoto porovnání vyplývá, že technický potenciál není možné z hlediska vynaložených nákladů realizovat efektivně, protože roční kapitálové náklady převyšují roční úspory nákladů na energii o 57 až 61 % podle toho, na které budovy se bude Směrnice EPBD vztahovat.

58

59


Obrázek 17: Roční kapitálové náklady a roční úspora nákladů na energii (osm nových členských zemí) Analýza nákladů na využití technického potenciálu v osmi nových členských zemích

Směrnice EPBD



Roční náklady [v mld. €]

3,6

6,4

13,2


1,6

2,8

6,3

Celková úspora

2,3

3,9

8,2

Kromě celkových ročních kapitálových nákladů jsme analyzovali i roční kapitálové náklady související s energií. Vycházeli jsme přitom z předpokladu, že opatření na snížení energetické náročnosti lze realizovat v rámci standardní údržby, která musí být prováděna, aby se nezhoršoval stav budovy. Pokud vezmeme v úvahu pouze podíl celkových investičních nákladů související s energií, zjistíme, že úspora nákladů na energii převyšuje celkové kapitálové náklady v případě kombinovaných renovačních opatření. To vede k závěru, že obrovský potenciál pro snížení emisí CO2 z stavebního fondu lze využít efektivně v případě, že opatření na snížení energetické náročnosti budou realizována v rámci standardního cyklu údržby. Na druhou stranu z toho vyplývá, že každá renovace bez snížení energetické náročnosti je nevyužitou příležitostí ke snížení emisí CO2 z stavebního fondu, neboť k další renovaci dochází zpravidla za 30 až 50 let. Pokud porovnáme analýzu nákladů na využití technického potenciálu v osmi nových členských zemích s náklady, které by vznikly v 15ti původních členských zemích [Ecofys 2004], zjistíme, že úspora nákladů na energii v poměru ke kapitálovým nákladům na kombinovaná opatření je nižší v osmi nových členských zemích. Návratnost kombinovaných opatření je tedy v osmi nových členských zemích nižší. Je to dáno několika příčinami: • Zaprvé roční kapitálové náklady na investovaný kapitál jsou v osmi nových členských zemích vyšší vzhledem k vyšším úrokovým sazbám (viz 2.3.2.2). • Zadruhé ceny energie jsou v nových členských zemích mírně nižší. Totéž platí i pro průměrné náklady na energii vzhledem ke zdrojům energie používaným k vytápění. • Zatřetí poměr mezi celkovými kapitálovými náklady a kapitálovými náklady souvisejícími s renovací je v osmi nových členských zemích nižší. Oproti nákladům na renovaci bez snížení energetické náročnosti jsou dodatečné náklady na opatření snižující energetickou náročnost tvořeny především materiálové náklady. Cena práce je v osmi nových členských zemích sice obecně nižší, avšak náklady na materiál jsou jen o něco málo nižší než v původních 15ti členských zemích. Při posuzování celkové rentability bychom měli vzít v úvahu, že hrubý domácí produkt a cenová hladina v osmi nových členských zemích dosahuje 42, resp. 78 % úrovně v 15ti původních členských zemích (viz tabulka 1).


7 ] POSTUPNÉ Z AVÁDĚNÍ SMĚRNICE EPBD VE STAVEBNÍM FONDU OSMI NOVÝCH ČLENSKÝCH ZEMÍ Kromě technického potenciálu jsme sestavili i několik scénářů, které analyzují dopad postupného zavádění Směrnice EPBD včetně jejího případného rozšíření. Tyto scénáře vycházejí ze skutečnosti, že stávající stavební fond nebude renovován najednou. Berou také v úvahu, že na stavební fond nemají vliv pouze renovace, ale také demolice a nová výstavba. V této kapitole jsou porovnávány scénáře pro zavádění Směrnice EPBD ve stávající podobě a v rozšířené podobě (rozšířená Směrnice EPBD nad 200 m2 a Směrnice EPBD rozšířená na všechny budovy) se základním scénářem, kdy renovace probíhá podle běžné praxe.

7.1 ZKOUMANÉ SCÉNÁŘE Různé scénáře jsme sestavili proto, abychom mohli stanovit dopad různých opatření do roku 2015. Jako veličiny pro výpočet emisí CO2 jsme použili novou výstavbu, demolice, renovace a zvýšení účinnosti systémů dálkového vytápění. Analyzovali jsme tyto scénáře: • Scénář 1 („stávající technologie“) představuje novou výstavbu, demolice a renovace podle stávající praxe bez zvýšení účinnosti dálkového vytápění. • Scénář 2 („stávající praxe“) odpovídá scénáři 1 (stávající technologie), avšak zahrnuje navíc zvýšení účinnosti dálkového vytápění. • Scénář 3 („Směrnice EPBD”) představuje novou výstavbu a demolici podle stávající praxe včetně zvýšení účinnosti dálkového vytápění. V souladu se zprávou [Ecofys 2002] vycházíme z předpokladu, že zavedení certifikátů o energetické náročnosti povede ke zvýšení počtu budov, v nichž budou prováděna opatření na snížení energetické náročnosti. Dále předpokládáme, že vzhledem k naléhavé potřebě renovací (viz kapitola 3.3) povedou programy renovací ke zvýšení počtu renovací u budov, na něž se Směrnice vztahuje, o 3 %. Tyto budovy budou renovovány podle standardů stanovených Směrnicí. • Scénář 4 („Směrnice EPBD rozšířená nad 200 m²“) byl sestaven na základě scénáře 3 (Směrnice EPBD) s rozšířením na všechny nebytové budovy a bytové domy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 200 m². • Do scénáře 5 („Směrnice EPBD rozšířená na všechny typy budov“) byly navíc zahrnuty rodinné domy. Tabulka 40: Hlavní parametry zkoumaných scénářů

Směrnice


Rozšířená Směrnice na všechny budovy

1,0 %

1,0 %

1,0 %

1,0 %

0,5 %

0,5 %

0,5 %

0,5 %

0,5 %

Renovace budov, na které se Směrnice nevztahuje

0,2 %

0,2 %

0,4 %

0,4 %

-

Renovace budov, na které se Směrnice vztahuje

-

-

3,0 %

3,0 %

3,0 %

Zvýšení účinnosti dálkového vytápění do roku 2015

0%

20 %

20 %

20 %

20 %

Stávající technologie

Stávající praxe

Nová výstavba

1,0 %

Demolice

60

61


7.2 EMISE CO 2 Obrázek 18 znázorňuje emise CO2 z vytápění podle různých scénářů pro stavební fond v osmi nových členských zemích. Podle scénáře „stávající technologie“ by došlo k mírnému snížení emisí CO2 díky demolicím a nové výstavbě s nižší energetickou náročností, a to i přes neustálý růst celkového stavebního fondu. Scénář „stávající praxe“ odráží navíc zvýšení účinnosti systémů dálkového vytápění. Dopad stávající a případně rozšířené Směrnice je znázorněn ve zbývajících třech sloupcích. Obrázek 19 znázorňuje snížení emisí CO2 podle stávající a případně rozšířené Směrnice v porovnání se základním scénářem „stávající praxe“. Z výpočtů vyplývá, že regulace zaváděné Směrnicí by v kombinaci s programy renovací vedly ke snížení emisí CO2 do roku 2010 o 5 Mt ročně. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny bytové domy (včetně rodinných a bytových domů), potenciál pro snížení emisí CO2 by se mohl oproti scénáři „stávající praxe“ zvýšit v roce 2010 až na 14 Mt ročně. Tím vzniká dodatečný potenciál pro snížení emisí oproti stávající Směrnici, který činí 9 Mt ročně.

Obrázek 18: Vývoj emisí CO2 v čase v stavebním fondu osmi nových členských zemí Vývoj emisí CO2 v čase v stavebním fondu osmi nových členských zemí


Obrázek 19: Potenciál pro snížení emisí CO2 ze stavebního fondu v osmi nových členských zemích podle stávající a případně rozšířené Směrnice EPBD Snížení emisí CO2 z stavebního fondu v osmi nových členských zemích (oproti scénáři „stávající praxe“)

2006

2010

2015

Směrnice

1

5

9


2

8

14


3

14

26

7.3 ANALÝZA NÁKLADŮ Jak jsme uvedli v kapitole 3.3, v nových členských zemích existuje naléhavá potřeba renovací. Počet renovací proto musí být výrazně vyšší, aby se úroveň stavebního fondu zvýšila na požadovaný standard. To však nebude možné bez obrovských investic. Vezmeme-li v úvahu závěry z kapitoly 6, je bezpodmínečně nutné kombinovat tyto renovace s opatřeními na snížení energetické náročnosti, protože jakákoli renovace bez snížení energetické náročnosti budovy je nevyužitou příležitostí k nákladově efektivnímu snížení emisí CO2. Celkové investice do renovace tvoří: • investiční náklady související s energií; • náklady na údržbu obvodového pláště a systému vytápění, které lze kombinovat s opatřeními na snížení energetické náročnosti; • náklady na další renovaci, modernizaci a úpravy bez vlivu na spotřebu energie (např. výměna podlah, úprava okolí nebo renovace schodnic). V této části se zabýváme investičními náklady souvisejícími s energií, jejich převodem na celkové kapitálové náklady a určením podílu celkových kapitálových nákladů, který připadá na náklady na úsporu energie. Uvádíme rovněž náklady na údržbu obvodového pláště budovy a systému vytápění, avšak náklady na další renovaci a modernizaci nejsou předmětem této zprávy.

62

63


Obrázek 20 znázorňuje dodatečné investice (související s energií) do realizace různých scénářů ve srovnání se základním scénářem „stávající praxe“. Splnění cílů stanovených ve Směrnici si vyžádá oproti základnímu scénáři „stávající praxe“ dodatečné investice ve výši 1,1 mld. € počínaje rokem 2006. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny budovy, dodatečné investice by se zvýšily zhruba na 3,5 mld. €. Tabulka 41 obsahuje přehled celkových investic do renovací, které tvoří náklady na údržbu a náklady na snížení energetické náročnosti. Podíl nákladů souvisejících s energií se u jednotlivých scénářů pohybuje od 40 do 43 %. Jak je uvedeno v oddílu 3.3, existuje naléhavá potřeba renovací, které by měly být zahájeny v podobě programů renovací. Abychom mohli posoudit, zda z hlediska vynaložených nákladů bude efektivní kombinovat tyto renovace s opatřeními na snížení energetické náročnosti, provedli jsme podrobnější analýzu efektivity nákladů investovaných do snížení energetické náročnosti. Tabulka 41: Celkové náklady na renovace včetně nákladů na údržbu a nákladů na snížení energetické náročnosti

Celkové investice [v mld. €] (v porovnání se scénářem „stávající praxe“)

2006

2010

2015

Směrnice

2,7

2,7

12,7


4,2

4,3

14,3


8,0

8,1

18,2

Podle podílu investic na celkovém ročním obratu stavebnictví v osmi nových členských zemích, který činí 43,7 mld. € [Eurostat 05], se celkový roční obrat po zavedení Směrnice zvýší o 6,2 %. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 200 m2, zvýšil by se roční obrat o 9,6 %. Rozšíření Směrnice na všechny typy budov by přineslo zvýšení ročního obratu o 18,3 %. V úvahu nejsou brány investice do modernizace a úprav. Z toho vyplývá, že obrovský potenciál, který stavební fond nabízí, lze využít, avšak renovace stávajícího stavebního fondu v nových členských zemích bude velmi náročný úkol. Obrázek 21 znázorňuje převod „energetických“ investic podle Směrnice na roční kapitálové náklady po dobu životnosti opatření na snížení energetické náročnosti. Z údajů vyplývá, že roční kapitálové náklady podle scénáře „Směrnice“ vzrostou z 0,12 mld. € v roce 2006 až na 0,84 mld. € v roce 2015. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny budovy, zvýšily by se tyto náklady ve stejném období z 0,29 na 2,60 mld. €. Toto zvýšení je dáno tím, že investice v jednom roce vedou k ročním nákladům v následujících 30 letech, které se zvyšují v každém roce, v němž jsou uskutečňovány další investice. S tím, jak se zvyšují roční kapitálové náklady, klesají ve stejných letech náklady na energii (viz obrázek 22). Podle scénáře „Směrnice“ by se náklady na úsporu energie zvýšily z 0,16 mld. € v roce 2006 na 1,2 mld. € v roce 2015. Pokud by se platnost Směrnice rozšířila na všechny budovy, zvýšily by se tyto náklady ve stejném období z 0,36 na 3,53 mld. €. Hlavním důvodem pro tyto úspory je rostoucí počet účinně izolovaných domů. Menší vliv pak mají ceny energie, které podle našich odhadů porostou o 1,5 % ročně. Z porovnání údajů na obrázku 22 a 20 vyplývá, že náklady na úsporu energie převyšují ve všech scénářích investiční náklady. To znamená, že všechny scénáře lze z hlediska nákladů realizovat efektivně, neboť roční přínosy do konce životnosti prvního provedeného opatření převýší roční náklady.

.


Pravděpodobnost scénářů je znázorněna na obrázku 23, který zachycuje rozdíly mezi ročními kapitálovými náklady a ročními náklady na úsporu energie. V jednotlivých scénářích se roční přínosy zvyšují z 35 mil. € v roce 2006 na 365 mil. € (scénář „Směrnice“) v roce 2015, resp. ze 65 mil. € v roce 2006 až na 927 mil. € (scénář „Směrnice rozšířená na všechny budovy“) v roce 2015. Pokud porovnáme analýzu nákladů na postupné zavádění Směrnice v osmi nových a 15ti původních členských zemích [Ecofys 2004], zjistíme, že rentabilita navrhovaných opatření je v osmi nových členských zemích relativně nižší. Příčiny jsou obdobné jako u analýzy nákladů na využití technického potenciálu (viz 6.2). Při posuzování celkové rentability tak musíme brát v úvahu jednak velikost osmi nových členských zemí, jednak jejich hrubý domácí produkt a jejich cenovou hladinu. Vzhledem k efektivitě nákladů vynaložených na jednotlivá opatření jsou náklady na zmírnění škod u všech scénářů záporné. Porovnáním tohoto výsledku s přijatelnými náklady na zmírnění škod ve výši 20 €2000/tCO2e (viz kapitola 2.3.3) dojdeme k závěru, že rozšíření platnosti Směrnice na všechny domy by vedlo k nižším celkovým nákladům na zmírnění škod v důsledku emisí CO2. Z ekonomického pohledu je tak tato varianta mnohem příznivější než ostatní varianty, při nichž jsou náklady na zmírnění škod vyšší. To tedy znamená, že využití obrovského potenciálu pro snížení emisí CO2 z stavebního fondu může být z hlediska vynaložených nákladů efektivní. Obrázek 20: Investice (osm nových členských zemí) Dodatečné investiční náklady (oproti scénáři „stávající praxe“) na renovaci stavebního fondu v osmi nových členských zemích

2006

2010

2015

Směrnice

1,1

1,1

1,1


1,7

1,8

1,7


3,4

3,5

3,5

64

65


Obrázek 21: Roční kapitálové náklady (osm nových členských zemí) Dodatečné roční kapitálové náklady (oproti scénáři „stávající praxe“) na renovaci stavebního fondu v osmi nových členských zemích

2006

2010

2015

Směrnice

0,12

0,44

0,84


0,17

0,68

1,33


0,29

1,31

2,60

Obrázek 22: Úspora nákladů na energii (osm nových členských zemí) Roční úspora nákladů na energii (oproti scénáři „stávající praxe“) na renovaci stavebního fondu v osmi nových členských zemích

2006

2010

2015

Směrnice

0,16

0,59

1,20


0,21

0,89

1,84


0,36

1,68

3,53


Obrázek 23: Celková úspora nákladů (osm nových členských zemí) Celkový roční zisk (oproti scénáři „stávající praxe“) na renovaci stavebního fondu v osmi nových členských zemích

2006

2010

2015

Směrnice

0,16

0,15

0,36


0,04

0,21

0,51


0,07

0,37

0,93

7.4 DALŠÍ PŘÍNOSY Kromě potenciálu pro snížení emisí CO2 a nákladů na zmírnění škod je třeba v diskusi o ekonomických dopadech opatření na snížení množství skleníkových plynů zohlednit i další faktory. Intenzivnější renovace stávajícího stavebního fondu bude v nových členských zemích vliv na trh práce. Sníží se také externí náklady na zmírňování škod očekávaných jako následek dalšího oteplování zemské atmosféry. Nesmíme ale zapomínat ani na další vedlejší přínosy politiky v oblasti ochrany ovzduší, například čistší vzduch ve městech.

7.4.1 EFEKTIVNÍ VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE A VZNIK NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST Jak bylo uvedeno v kapitole 7.3, pro nové členské země bude uspokojení naléhavé potřeby renovací velmi náročným úkolem, jehož realizace povede ke zvýšení obratu ve stavebnictví o 6 až 18 % podle zvoleného scénáře. Intenzivnější renovace stávajícího stavebního fondu a zavádění Směrnice do národní legislativy bude mít pravděpodobně i dopad na zaměstnanost. Tento dopad bude záviset na složitých makroekonomických mechanismech zpětné vazby, což ostatně platí u jakékoli zaváděné politiky. Obecně lze dopad dodatečných investic na zaměstnanost porovnat se situací, kdy by investovaný kapitál byl využit jiným způsobem, např. k nákupu spotřebního zboží, úsporám nebo výplatě dividend. Kvantifikace těchto nepřímých vlivů se potýká s celou řadou nejistot, což může vést k velmi rozdílným závěrům. Jedná se o vliv na objem stavebních prací, počet pracovních míst pro konstrukci a výrobu systémů vytápění a klimatizace, počet pracovních míst pro údržbu technického zařízení (např. kotlů a klimatizačních jednotek) a počet pracovních míst v důsledku zavedení a provozování centralizovaných fakturačních systémů. Vlivem snižování emisí CO2 na tvorbu pracovních míst se zatím zabývalo pouze několik málo studií (podrobnosti viz [Ecofys 2005]).

66

67


Podle prvních odhadů přímých dopadů na zaměstnanost je dodatečné investice možné porovnat s obratem a zaměstnaností ve stavebnictví, kde 1,5 milionu zaměstnanců [Eurostat 04] vytváří roční obrat ve výši 45 mld. € [Eurostat 05]. To odpovídá obratu 35 000 € ročně na zaměstnance. Renovace bez snížení energetické náročnosti budov budou znamenat roční investice ve výši 1,6 mld. € v případě velkých bytových domů a 4,7 mld. €9 v případě všech domů. To odpovídá 45 000, resp. 135 000 nových pracovních míst. Spojení renovací se snížením energetické náročnosti bude mít další příznivý dopad na trh práce, ovšem za předpokladu, že podíl nákladů na materiál bude v případě opatření na snížení energetické náročnosti v jednotlivých scénářích 2 až 5krát vyšší než u běžných stavebních činností. To tedy znamená, že dalších 70 000 až 175 000 € investovaných ročně do opatření na snížení energetické náročnosti by vytvořilo jedno nové pracovní místo. V případě ambiciózních opatření s dodatečnými investicemi ve výši 3,5 mld. € ročně do opatření na snížení energetické náročnosti by ve stavebnictví a souvisejících oborech vzniklo zhruba 20 000 až 50 000 nových pracovních míst. Přitom nebereme v úvahu vliv dalších odvětví (např. energetiky a strojírenské výroby). Navíc se jedná samozřejmě o velmi hrubý odhad přímých dopadů, který si zaslouží podrobnější analýzu. Nicméně pokud bude naléhavá potřeba renovací uspokojena v kombinaci s opatřeními na snížení energetické náročnosti, můžeme očekávat, že realizace opatření popisovaných v této zprávě by s sebou v nových členských zemích přinesla 50 000 až 185 000 nových pracovních míst.

7.4.2 UŠETŘENÉ NÁKLADY NA ZMÍRNĚNÍ ŠKOD Odhad externích nákladů na zmírnění škod způsobených skleníkovými plyny se potýká s velkými neznámými. Zatím ne zcela chápeme, jak fungují klimatické mechanismy v zemské atmosféře, a navíc nejsme ani schopni odhadnout socioekonomické změny vyvolané klimatickými změnami. Zatím byly odhadnuty fyzikální dopady klimatických změn, jako zvýšení hladiny moří, extrémní výkyvy počasí, dopady na zdraví člověka, zemědělství, vodní zdroje a ekosystémy včetně případné migrace obyvatelstva. Často není ani možné jasně rozlišovat mezi odhadováním výše škod a výpočtem nákladů na konkrétní škody, protože jednotlivé dopady jsou vzájemně provázané. V následující tabulce 42 je uveden orientační přehled marginálních externích nákladů na zmírnění škod v důsledku emisí CO2. Výsledky se pohybují v rozpětí od 0,1 do 16,4 €/tCO2 a vycházejí z výpočtů s pomocí modelu FUND 2.0 v časovém horizontu do roku 2100. Tabulka 42: Přehled doporučených marginálních externích nákladů na zmírnění škod vypočítaných pro ExternE a (světový průměr) [Friedrich 2001]

a b

Ušetřené náklady

Minimální

Nízkéb

Střední odhad

Vysokéb

Maximální

(€2000/tCO2)

0,1

1,4

2,4

4,1

16

Emise v období let 2000 až 2009. Náklady přepočteny na úroveň roku 2000 Nižší a vyšší hodnota odpovídá intervalu spolehlivosti 67 %.

9 Výše investic do renovací bez snížení energetické náročnosti je počítána jako rozdíl mezi celkovými náklady na renovace včetně nákladů na údržbu

a nákladů souvisejících s energií (8,2 mld. €, viz tabulka 41) a dodatečnými náklady souvisejícími s energií (3,5 mld. €) a činí 4,7 mld. € (viz obrázek 20).


Uznávaní odborníci na odhad nákladů na zmírnění škod, jako např. Tol, Downing a Frankenhauser, dospěli k závěru [Tol 2000], že „…marginální náklady způsobené emisemi oxidu uhličitého jsou nejisté a reagují citlivě na předpoklady, které zčásti odrážejí etické a metodické postoje. Přesto však pravděpodobně nepřekročí 50 dolarů za tunu uhlíku.“ Částka 50 dolarů za 1 tunu uhlíku odpovídá 13,6 dolarům za tunu CO2.

68

69


8 ] Z ÁVĚRY A DOPORUČENÍ NALÉHAVÁ POTŘEBA RENOVACÍ Údržba a renovace stavebního fondu byla po celá desetiletí, zejména v době komunismu, zanedbávána kvůli nedostatku finančních prostředků. Stavební fond tak naléhavě potřebuje rekonstrukci, která by jej uvedla do souladu se současnými standardy. Tuto skutečnost si uvědomují politici a o její závažnosti svědčí také pozornost, která jí byla věnována na 16. konferenci evropských ministrů pro bydlení, jež se konala v Praze a na níž byla zdůrazněna zejména potřeba renovovat výškové bytové domy.

KOMBINACE S OPATŘENÍMI NA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI Evropští ministři pro bydlení se shodli, že důraz je třeba klást zejména na integrované strategie zahrnující management bydlení, údržbu, kroky k úspoře energií, rozvoj měst a sociální přístup. Tato studie potvrzuje účinnost kroků k úspoře energií. Bylo zjištěno, že tyto kroky jsou z hlediska vynaložených nákladů efektivní zejména tam, kde jsou realizovány v kombinaci s celkovou renovací. Taková příležitost se totiž vzhledem k dlouhému cyklu renovace opakuje jednou za 30 až 50 let. U velkých bytových domů je kombinace těchto opatření již zahrnuta ve stávající Směrnici EPBD a povede k výraznému snižování emisí CO2.

ROZŠÍŘENÍ SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV Zkoumané soubory renovačních opatření v kombinaci se snížením energetické náročnosti potvrzují platnost zásad Trias Energetica, podle kterých by měla být nejprve snížena poptávka po energii zavedením opatření na snížení energetické náročnosti a zbývající poptávka po energii by měla být uspokojena pokud možno z obnovitelných zdrojů, případně s využitím fosilních paliv, avšak pomocí energeticky účinných technologií. Tyto zásady by mohly být včleněny do národní legislativy při převádění Směrnice, například v podobě požadavků na celkovou energetickou náročnost nebo zavedení minimální úrovně izolace. Bylo také zjištěno, že tloušťka izolace, která bude v nových členských zemích po zavedení Směrnice vyžadována, se pohybuje kolem ekonomického optima. Přesto platí, že účinnější izolace by vedla k dalším úsporám bez významnějších negativních finančních dopadů. Vzhledem k tomu, že energeticky úsporná opatření se vyplácejí ve všech typech budov, nikoli jen v budovách s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2, bylo by rozumné rozšířit platnost Směrnice a přispět tak ke splnění cíle EU v oblasti snižování emisí CO2.

MOBILIZACE NALÉHAVÉ POTŘEBY RENOVACÍ Překážek existuje několik, ale hlavní překážkou je nedostatek kapitálu pro tak rozsáhlé investice. Proto jsou nevyhnutelné státem podporované programy renovace, které zahájí investice do obnovy stavebního fondu a urychlí účinnější využívání energie a snižování emisí CO2. S cílem zajistit, že energeticky úsporná opatření budou realizována společně s rekonstrukcí stavebního fondu, je v další diskusi na politické úrovni třeba vzít v úvahu tyto varianty: • Poskytování pobídek v podobě nižších úrokových sazeb z úvěrů: Cílené programy renovace by měly být kombinovány se stanovením minimálních požadavků na energetickou náročnost. K efektivnějšímu využívání energie může také přispět snížení úrokových sazeb z úvěrů. Tato podpora musí být důsledná, aby přinášela požadovaný výsledek. To znamená, že určená částka podpory musí odpovídat poptávce např. po účinnějších technologiích izolace. Pokud by však poskytování tohoto typu podpory bylo podmíněno úvěrovou smlouvou, může se stát, že bude složité dotace získat, pokud si budou spotřebitelé chtít nainstalovat novou technologii sami. Proto by mělo být jasně stanoveno, na která opatření jsou dotace poskytovány, přičemž získání


dotace by nemělo být podmiňováno výběrem konkrétního dodavatele technologie. Navíc pokud je tento typ podpory poskytován při nákupu vyspělé a komerčně dostupné technologie, může to vést k růstu cen a zhoršování kvality poskytovaných služeb. • Vytvoření pravidelně doplňovaného fondu pro projekty renovace na regionální úrovni: Pravidelně doplňované (revolvingové) fondy mohou být vytvářeny a spravovány veřejnými institucemi jako mechanismus financování, který bude podporovat investice do energeticky účinných opatření ve stavebnictví. Prostředky z fondu by mohly být vypláceny registrovaným organizacím a jednotlivcům. Počítá se s tím, že by dlužník podporu za určitou dobu splatil. Tím by se fond opět doplnil a mohl by poskytovat úvěry dalším žadatelům. Finanční úspory dosažené projekty na snížení energetické náročnosti, jejichž výši lze snadno určit, by plynuly zpět do fondu, čímž by vznikal průběžně obnovovaný kapitálový fond. Tyto úspory by byly každý rok znovu investovány do fondu až do úplného splacení kapitálové investice. • Snížení daně z přidané hodnoty: Jako další možnost připadá v úvahu snížení sazby daně z přidané hodnoty u všech výrobků, které přispívají ke snížení spotřeby energie v budovách. Týkalo by se to izolačních materiálů, účinnějších oken nebo moderní technologie vytápění, které by byly instalovány během renovace budovy. Nižší sazba daně z přidané hodnoty by urychlila a podpořila mechanismus prodeje těchto výrobků a obecně by prospěla trhu dodávek pro stavebnictví. • Vhodný právní rámec pro renovace: Investoři do opatření na úsporu energie ve stávajícím stavebním fondu by mohli získat i další finanční podporu. V některých zemích EU tak investoři mohou zvýšit nájemné až na dvojnásobek částky ušetřených nákladů na energii, pokud se při renovaci budovy sníží její energetická náročnost. Podobnou právní úpravu by bylo možné zavést v dalších členských zemích i bez přímé účasti EU.

70

71


9 ] ODK A Z Y CEU 2003

Diana Ürge-Vorsatz a kol., The impact of structural changes in the energy sector of CEE countries on the creation of a sustainable energy path, pro Evropský parlament, CEU, 2003

Czech 2005

Návrh závěrečného komuniké ze 16. konference evropských ministrů pro bydlení konané v Praze 14. a 15. května 2005, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2005

DG Tren 2005

Evropská komise, Generální direktorát pro energetiku a dopravu: „European Energy Priorities - An outline of the European Commission’s plans for 2005”, Brusel, 2005

EC 2003

Evropská komise, Generální direktorát pro energetiku a dopravu, European Energy and Transport – Trends to 2030 Part II, Brusel, 2003

Ecofys 2001

K. Blok a kol., Economic Evaluation of sectoral emission reduction objectives for climate change, Economic evaluation of carbon dioxide emission reduction in the household and services sectors in the EU, Generální direktorát pro životní prostředí, Brusel, 2001

Ecofys 2002

C. Petersdorff, T. Boermans, J. Harnisch, S. Joosen, F. Wouters: The contribution of Mineral Wool an other Thermal Insulation Materials to Energy Saving and Climate Protection in Europe, Ecofys, Kolín nad Rýnem, 2002

Ecofys 2004

C. Petersdorff, T. Boermans, O. Stobbe, S. Joosen, W. Graus, E. Mikkers, J. Harnisch: Mitigation of CO2-Emissions from the Building Stock - Beyond the EU Directive on the Energy Performance of Buildings, Ecofys, Kolín nad Rýnem, 2004

Ecofys 2005

C. Petersdorff, T. Boermans, J. Harnisch, O. Stobbe, S. Ullrich, S. Wartmann: CostEffective Climate Protection in the EU Building Stock, Ecofys, Cologne, 2005

Enquete 2002

Enquete-Kommission des Deutschen Bundestags, Nachhaltige Energieversorgung unter den Bedingungen der Globalisierung und Liberalisierung, Berlín, 2002

Environ 2004

Michelle Norris a Patrick Shiels, Regular National Report on Housing Developments in European Countries, Synthesis Report, Department of the Environment, Heritage and Local Government, Dublin, Irsko, 2004

Eurostat 2005

Eurostat, databáze http://epp.eurostat.cec.eu.int, 2005

Euroheat 2003

Euroheat: District Heat in Europe country by country survey, vydání 2003, Brusel, 2003

Eurostat 2002

Eurostat: Energy prices, data 1990-2001, 2002 edition, EC, Theme 8 Environment and Energy, Lucemburk, 2002

Eurostat 2004

Eurostat, European business Facts and figures Part 6: Business services Data 1998-2002, 2004


Eurostat 2004-2 Eurostat, Eurostat yearbook 2004 - The statistical guide to Europe - Data 1992-2002, Panorama of the European Union, kapitola 3, ISSN 1681-4789, Evropská společenství, Lucemburk, 2005 Eurostat 2004-3 I. Kuhnert, Statistik kurz gefasst, Ein Überblick über die Wirtschaft der Beitrittsländer, Europäische Gemeinschaften, Lucemburk, 2004 Friedrich 2001

Friedrich, R. a P. Bickel, Environmental External Costs of Transport, Springer, Eds, 2001

Gemis 2004

Gemis; Globales Emissions-Modell Integrierter Systeme, Öko-Institut, Darmstadt,2004

IEA 2002

Statistické přehledy IEA, Energy balances of OECD countries 1999-2001, OECD / IEA, 2002

IWU 1994

IWU (Institut Wohnen und Umwelt): Empirische Überprüfung der Möglichkeiten und Kosten, im Gebäudebestand und bei Neubauten Energie einzusparen und die Energieeffizienz zu steigern, Darmstadt, 1994

PRC 2004

PRC Bouwcentrum International, Sustainable Refurbishment of High-Rise Residential Buildings and Restructuring of Surrounding Areas, zpráva pro konferenci evropských ministrů pro bydlení v roce 2005 vypracovaná z pověření nizozemského Ministerstva pro bydlení, územní plánování a životní prostředí, Nizozemsko, 2004

STOA 1998

STOA1998; van Velsen, A.F.M., O. Stobbe, K. Blok, A. H. M. Struker, MTI a Ecofys: Building regulations as a means of requiring energy saving and use of renewable energies, Scientific and technical options assessment (STOA) for European Parliament, Utrecht, 1998

Tol 2000

Tol, R.S.J., S. Fankhauser, R.G. Richels a J.B. Smith, ‘How Much Damage Will Climate Change Do? Recent Estimates’, World Economics, 1 (4), 179-206, 2000

Tol 2002

Tol, R.S.J., „New Estimates of the Damage Costs of Climate Change, Part I: Benchmark Estimates“, Environmental and Resource Economics, 21 (1), 47-73, 2002

Tol 2002b

Tol, R.S.J., „New Estimates of the Damage Costs of Climate Change, Part II: Dynamic Estimates“, Environmental and Resource Economics, 21 (2), 135-160, 2002

UNECE 2002

UNECE: Human Settlement database, Environment and Human Settlements Division, Ekonomická komise OSN pro Evropu, Ženeva 10, 2002

VDI 2067

Verein Deutscher Ingenieure, Economic efficiency of building installations, fundamentals and economic calculation, Düsseldorf, 2000

WKO 2004

Wirtschaftkammern Österreichs, Zinsentwicklung, Kurzfristige Zinssätze (nominell), Rakousko, 2004

72

73


PŘÍLOHA ] POPIS MODELU BEAM (BUILT ENVIRONMENT ANALYSIS MODEL) Pro výzkumný projekt s názvem „Přínos minerální vlny a dalších tepelněizolačních materiálů pro úsporu energie a ochranu prostředí v Evropě“ [ECOFYS 2002] vytvořila společnost ECOFYS model zobrazující současný stav a budoucí vývoj evropského stavebního fondu, aby mohla analyzovat potenciál úspor energie působením tepelné izolace. Zjištění o úsporách energie působením tepelné izolace jsou založena na výpočtovém modelu, který člení stavební fond zjednodušeným způsobem. Toto zjednodušení musí být zohledněno při vyhodnocování přesnosti výsledků, přesto výsledky poskytují spolehlivé indikátory pravděpodobné velikosti potenciálů úspor energie. Abychom mohli vypočítat emise CO2 z vytápění ve stavebním fondu osmi nových členských zemí, rozšířili jsme model BEAM na všech 25 členských zemí. Hlavními komponentami modelu BEAM jsou:

STANDARDNÍ TYPY BUDOV Pro modelování evropského stavebního fondu bylo použito 5 standardních typů: • Modelový dům 1: Dvoupodlažní koncový řadový dům (120 m2); • Modelový dům 2: Malý bytový dům (menší než 1 000 m2); • Modelový dům 3: Velký bytový dům (větší než 1 000 m2); • Malá kancelářská budova (menší než 1 000 m2); • Velká kancelářská budova (větší než 1 000 m2).

KLIMATICKÉ PODMÍNKY Různé klimatické podmínky v Evropě byly shrnuty do tří klimatických pásem: • Pobaltské republiky (Lotyšsko, Litva a Estonsko) budou uváděny jako jedna skupina. • Polsko bude jakožto největší země analyzováno samostatně. • Země střední a východní Evropy (Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko) budou analyzovány souhrnně jako jedna skupina (země CEEC-4). Tabulka 43: Přehled klimatických podmínek: denostupně pro vytápění

Země

Počet denostupňů [Kd/a]


4 000

Polsko

3 850

CZ, HU, SL a SK

3 400

SKUPINY BUDOV PODLE STÁŘÍ Stavební fond byl rozdělen do tří skupin budov podle stáří. Tyto skupiny se podstatně liší kvůli příslušným tehdy platným národním a regionálním předpisům a tomu odpovídajícím izolačním standardům: • Budovy postavené před rokem 1975 (rozdělené na budovy již energeticky renovované a budovy v původním stavu); • Budovy postavené v letech 1975 až 1990; • Budovy postavené po roce 1990.


CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍHO FONDU Pobaltské republiky Tabulka 44: Charakteristika stavebního fondu v pobaltských republikách

Malé Bytové Nebytové nebytové domy nad budovy nad budovy do 1 000 m2 1 000 m2 1 000 m2

Celkem

Rodinné domy

Bytové domy do 1 000 m2

Rok

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

Pobaltské

< 1975

201,6

85,1

37,0

31,4

17,6

30,5

republiky

1975-1990

87,7

36,0

16,6

13,7

7,8

13,6

1990-2001

15,1

6,5

2,7

2,3

1,3

2,2

Celkem

304,4

127,6

56,3

47,5

26,7

46,3

< 1975

40,0

17,8

7,7

6,1

3,1

5,3

1975-1990

23,3

10,4

4,5

3,5

1,8

3,1

1990-2001

2,9

1,3

0,6

0,4

0,2

0,4

Celkem

66,2

29,5

12,8

10,0

5,1

8,8

< 1975

53,7

14,7

12,4

9,1

6,0

11,5

1975-1990

26,8

7,3

6,2

4,5

3,0

5,8

1990-2001

3,3

0,9

0,8

0,6

0,4

0,7

Celkem

83,9

23,0

19,4

14,2

9,3

18,0

< 1975

108,0

52,6

16,9

16,3

8,5

13,6

1975-1990

37,6

18,3

5,9

5,7

3,0

4,7

1990-2001

8,8

4,3

1,4

1,3

0,7

1,1

Celkem

154,4

75,2

24,2

23,3

12,2

19,5

Estonsko

Lotyšsko

Litva

Stáří budovy

Tabulka 45: Spotřeba koncové energie v pobaltských republikách

Spotřeba koncové energie

Bytový sektor

Komerční sektor

Celkem

MWh

MWh

MWh


33 051 942

8 840 900

41 892 842

Estonsko

7 789 210

1 997 233

9 786 443

Lotyšsko

13 300 841

3 533 567

16 834 407

Litva

11 961 891

3 310 100

15 271 991

74

75


Tabulka 46: Zdroje energie v pobaltských republikách

Zdroje koncové energie

Plyn

Ropa

Uhlí

Elektřina

Dřevo


Rodinné domy

11,0 %

7,4 %

3,1 %

0,9 %

61,7 %

15,9 %

Bytové domy

2,3 %

1,5 %

0,9 %

0,4 %

17,8 %

77,1 %

Faktor emisí [kg/MWh]

202

266

338

610

20

237

Tabulka 47: Hodnoty U v pobaltských republikách

Výstavba do Hodnoty U roku 1975, [W/m2K] žádná renovace

Výstavba Výstavba Výstavba Nová Nová Renovace Renovace do roku v letech v letech výstavba výstavba 2003 po roce 1975, po 1975 1991 až 2003 po roce až 2006 2006 renovaci až 1990 2002 až 2006 2006

Okna

3,00

2,60

2,60

2,10

1,90

1,90

1,66

1,66

Fasáda

0,90

0,78

0,78

0,33

0,27

0,30

0,23

0,26

Podlaha

0,70

0,64

0,64

0,34

0,26

0,58

0,25

0,29

Střecha

0,70

0,62

0,62

0,28

0,19

0,24

0,17

0,20

Polsko Tabulka 48: Charakteristika stavebního fondu v Polsku

Malé Bytové domy Bytové domy nebytové do nad budovy do 1 000 m2 1 000 m2 1 000 m2

Nebytové budovy nad 1 000 m2

Stáří budovy

Celkem

Rodinné domy

Rok

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

< 1975

642,8

236,5

93,1

149,6

77,8

85,8

1975-1990

327,6

120,5

47,4

76,2

39,7

43,7

1990-2001

154,0

56,7

22,3

35,8

18,6

20,6

Celkem

1 124,3

413,7

162,8

261,7

136,2

150,1

Tabulka 49: Spotřeba koncové energie v Polsku

Konečná spotřeba energie Polsko

Bytový sektor

Komerční sektor

Celkem

MWh

MWh

MWh

168 963 601

37 926 483

206 890 084


Tabulka 50: Zdroje energie v Polsku


Plyn

Ropa

Uhlí

Elektřina

Dřevo


Rodinné domy

23,4 %

7,5 %

34,6 %

0,5 %

18,2 %

15,8 %

Bytové domy

14,2 %

4,6 %

21,1 %

0,3 %

11,1 %

48,7 %


202

266

338

610

20

539

Tabulka 51: Hodnoty U v Polsku



Okna

3,50

2,60

2,60

2,40

2,30

2,30

2,00

2,00

Fasáda

1,20

0,50

0,75

0,55

0,45

0,25

0,30

0,25

Podlaha

1,20

1,00

0,70

0,70

0,70

0,70

0,60

0,60

Střecha

0,90

0,45

0,45

0,30

0,30

0,30

0,23

0,23

76

77


Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko Tabulka 52: Charakteristika stavebního fondu v České republice, v Maďarsku, ve Slovinsku a na Slovensku

Celkem

Česká republika

Slovensko

Maďarsko

Slovinsko

Malé Bytové Nebytové nebytové domy nad budovy nad budovy do 1 000 m2 1 000 m2 1 000 m2

Stáří budovy

Celkem

Rodinné domy

Bytové domy do 1 000 m2

Rok

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

[mil. m2]

< 1975

620,4

297,9

51,3

96,6

77,8

96,8

1975-1990

273,6

131,7

21,8

43,3

33,5

43,2

1990-2001

53,5

26,1

4,0

8,4

6,5

8,4

Celkem

947,5

455,8

77,1

148,4

117,8

148,4

< 1970

261,5

115,6

28,1

41,9

35,6

40,3

1970-1990

89,8

39,7

9,7

14,4

12,2

13,8

1990-2001

11,4

5,0

1,2

1,8

1,6

1,8

Celkem

362,7

160,3

39,0

58,1

49,3

55,9

< 1970

104,5

45,4

8,0

21,5

10,0

19,6

1970-1990

64,2

27,9

4,9

13,2

6,1

12,0

1990-2001

12,6

5,5

1,0

2,6

1,2

2,4

Celkem

181,3

78,9

13,9

37,2

17,3

34,0

< 1970

214,9

120,2

11,3

25,2

27,4

30,8

1970-1990

99,4

55,6

5,2

11,7

12,7

14,2

1990-2001

23,0

12,8

1,2

2,7

2,9

3,3

Celkem

337,3

188,6

17,7

39,5

43,0

48,3

< 1970

39,5

16,7

3,9

8,0

4,8

6,1

1970-1990

20,2

8,5

2,0

4,1

2,5

3,1

1990-2001

6,6

2,8

0,6

1,3

0,8

1,0

Celkem

66,3

28,0

6,5

13,5

8,1

10,2

Tabulka 53: Spotřeba koncové energie v České republice, v Maďarsku, ve Slovinsku a na Slovensku

Spotřeba koncové energie

Bytový sektor

Komerční sektor

Celkem

MWh

MWh

MWh

Celkem

134 166 558

59 463 083

193 629 642

Česká republika

52 131 421

22 584 100

74 715 521

Slovensko

26 737 437,5

11 557 416,7

38 294 854,2

Maďarsko

45 408 776

21 306 150

66 714 926

Slovinsko

9 888 924

4 015 417

13 904 340


Tabulka 54: Zdroje energie v České republice, v Maďarsku, ve Slovinsku a na Slovensku


Plyn

Ropa

Uhlí

Elektřina

Dřevo


Rodinné domy

70 %

6%

10 %

3%

5%

6%

Bytové domy

27 %

3%

4%

1%

3%

62 %


202

266

338

610

20

258

Tabulka 55: Hodnoty U v České republice, v Maďarsku, ve Slovinsku a na Slovensku



Okna

4,00

3,40

3,40

2,90

2,10

1,80

1,65

1,70

Fasáda

1,50

1,00

1,00

0,55

0,38

0,40

0,34

0,35

Podlaha

1,40

0,90

0,90

0,68

0,48

0,48

0,44

0,46

Střecha

1,40

0,70

0,70

0,38

0,28

0,29

0,23

0,23

78

79



80

81


Design: www.morris-chapman.com, CZ adaptace: www.studiorema93.cz

10/2005 375 Avenue Louise, Box 4 1050 Brussels, Belgium Phone: +32 (0)2 626 2090 Fax: +32 (0)2 626 2099 [email protected] - www.eurima.org

Nákladově efektivní ochrana klimatu

Recommend Documents