Ahoj, milí čtenáři! Redakční tým tady na Sokolovské už pátým rokem každý měsíc vydává Sokolovský koktejl. Letos si na pomoc vzali mě. Já jsem pan Koktejlík a během každého měsíce budu redakční radě pomáhat sbírat ingredience, které pak také společně smícháme do jednoho koktejlu. Každým číslem vás budu tak trochu provázet. ... Takže brzy na viděnou!
2. strana:
4. strana:
Slovo na úvod
Jak přežít školu
3. strana:
Něco o čísle pět?
6. – 8. strana:
5. strana:
Víčka pro Nelinku Zlatý ježour
Oslavy vypukly
9. – 11. strana:
Z archívu druháčků Novinky prvňáčků
12. strana:
Dravci v akci 14. – 15. strana:
Horolezci, ...
17. strana:
13. strana:
Naši domácí
OVOV
mazlíčci
16. strana:
Naši mudrcové
20. strana:
Games 18. – 19. strana:
Srandičky a něco pro nejmenší
5. ročník / září 2014 ZŠ a MŠ Sokolovská 1, Svitavy
1
Přání do nového školního roku Proč by se mělo přát jen na Vánoce a Velikonoce, k svátku nebo narozeninám? My vám chceme popřát i do nového školního roku 2014/2015. Takže: Šťastný návrat do školních lavic; pokud možno co nejlepší známky; prvňáčkům ten nejlepší start na devítiletou školní dráhu; učitelům vzorné žáky a hlavně slušné chování a paní uklízečce žádné „bordeláře“.
PF 2014/2015!!! Vaši redaktoři SK
„Vše, co zlepšuje schopnost přemýšlet, je vzdělávání.“ - David J. Schwartz
David J. Schwartz, celým jménem David Joseph Schwartz, žil ve 20. století. Byl americký spisovatel, motivační kouč a profesor.
Slovo šéfredaktorky Ahój, milí čtenáři, jsem ráda, že vás můžu přivítat v novém školním roce. I letos se našlo několik zájemců pro tvorbu Sokolovského koktejlu, kteří si na svá bedra berou práci navíc – práci na školním časopise. Díky redakčnímu týmu, ve kterém najdete jak nové členy, tak již ostřílené redaktory (všechny vám představíme v říjnovém čísle), se můžete těšit na dalších 10 čísel SK, které si společně vytvoříme a vychutnáme. Byli bychom rádi, kdybyste se na tvorbě časopisu podíleli i vy, kteří nepatříte do redakčního týmu. Pokud budete mít jakýkoli nápad, článek, informaci, fotku atd., neváhejte a podělte se o ně s námi. Letošní sada mého milovaného koktejlu pro mě bude bohužel i tou poslední, stejně tak jako poslední rok na této škole. Myslím si ale, že SK je skvělá věc a že by byla velká škoda, kdyby dál nepokračoval. Takže, vyzývám a prosím všechny ty, kteří mají náš časopis rádi, aby se nestyděli, přišli se podívat mezi nás a vyzkoušeli si, jaké to je být redaktorem Sokolovského koktejlu. Než odejdu, ráda bych tu našla a „vychovala“ svého nástupce. Věřím, že se najde někdo, kdo bude ochotný a schopný pro časopis žít tak jako já. Tak, a teď už hurá do práce, nebude jí málo . Hodně štěstí do nového školního roku! Karolína Hynková
Jak jsme již zmiňovali v loňském roce, letošní rok přichází ve znamení čísla 5. Naše škola oslavila 50. výročí založení, Sokolovský koktejl vám přináší zpravodajství 5. rokem. A také letopočet v tomto školním roce bude mít na konci pětku. Pevně ale doufáme, že pětky ze zkoušení a písemek se vám budou vyhýbat... My se tedy již popáté zodpovědně vrháme do práce, abyste věděli, co se kolem vás děje, co se stalo nebo co vás čeká. S čím máte spojené číslo pět vy? A víte o něm něco zajímavého? My jsme pár informací našli a samozřejmě se s vámi o ně podělíme .
o Pětka znamená něco nadbytečného – „páté kolo u vozu“. o Pětka ve škole označuje nejhorší možnou známku – „nedostatečně“. V ruském známkování v pětibodovém systému ovšem znamená nejvyšší známku (pět bodů; v desetibodovém systému však znamená slabý podprůměr). o 5 je atomové číslo boru. o Celá čísla, která mají v desítkové soustavě poslední číslici 0 nebo 5, jsou dělitelná pětkou beze zbytku. o Latinský výraz pro pět je quinqua a lze jej najít například ve slově: kvinta, kvintet. o Fráze, kterou určitě znáte – „mít všech pět pohromadě“.
5 pracovních dnů
5 prstů ruky
Knihy o Bylo nás pět – kniha Karla Poláčka o Pět neděl v balónu – dobrodružný román Julese Verna
Filmy o Číslo pět žije o Pět holek na krku o Bylo nás pět
5 korun českých
Jak se řekne pět… anglicky: five německy: fünf rusky: пять francouzky: cinq
arabsky: خم سة švédsky: fem finsky: viisi maďarsky: öt
norsky: fem polsky: pięć španělsky: cinco malajsky: lima
italsky: cinque esperanto: kvin holadsky: vijf chorvatsky: pet 3
Prázdniny - dva měsíce pohodlného válení se na gauči, vstávání pěkně v poledne k obědu a podobně. No, jenomže dva měsíce doslova „v čudu“ a teď tu máme září. Budík nastaven na 6:30, několik hodin sedět ve škole na nepohodlných židlích a učit se, zabít celé odpoledne domácími úkoly... Tak, a definitivně tu máme nový školní rok 2014/2015.
Jak se nejlépe s dalšími deseti měsíci školy vypořádat? Máme tu pro vás pár rad:
Nechoď spát příliš pozdě. K čemu ti je koukat až do půlnoci do noťasu a pak být ráno jak „vyoraná myš?“ Co takhle zalehnout nejpozději v deset? Ráno ten rozdíl na 100% poznáš.
Průběžně se uč. Nikdy nevíš, kdy na tebe učitel/ka doslova vybalí písemku. Třeba si to jen přečíst. To ti rozhodně neuškodí.
Snaž se napsat si domácí úkoly. Teda myslím, že lepší je strávit 10 minut přemýšlením, než dostat ve škole za 5, no ne?
Snaž se učit na písemky. Neodkládej to. To známe - jen 10 minut na facebooku, pak se budu učit až do rána. Ne, nebudeš! Zkysneš na facebooku až do večera a ve škole dostaneš za 5.
Takže jednoduše - když pro to něco uděláš, budeš mít dobré známky. Když ne? Tak leda pětky .
Zdroj: http://www.casopis15zs.ic.cz/arch.html, redaktoři: Marek, Hauschildová, Pazderová Zdroje obrázků: http://www.i-creative.cz/wp-content/uploads/2012/08/skolak.jpg, http://ec.l.thumbs.canstockphoto.com/canstock8012000.jpg
V loňském školním roce jsme se zapojili do velké sběrné akce, čímž dokazujeme, že nám život druhých není lhostejný a že i my můžeme v rámci možností pomáhat. Ani letos to nebude jinak. Každý pátek ráno na chodbě vybíráme do připravených pytlů víčka od PET lahví, džusů, sirupů, limonád, mléka, aviváže, gelu apod. pro 2,5letou Nelinku Popelkovou z Vendolí, která má od narození hypotonický syndrom. Jedná se o neurologickou poruchu, jež má za následek zhoršenou hybnost těla a opožďování psychomotorického vývoje. Víčka promění brněnská firma za peníze (1 kilo = 6 korun) a ty budou využity na zakoupení kompenzačních pomůcek a na rehabilitace, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, ale jsou velmi důležité pro Nelinčinu léčbu. Díky nám a dalším dárcům z celé republiky mohla být u malé Nelinky již léčba zahájena. Ta by měla zlepšit a zrychlit další vývoj. Každý pokrok, který Nelinka udělá, je pro ni velká šance osamostatnit se a prožít lepší život.
Nelinko, hodně štěstí! A vám – sběračům - velké díky!
Soutěž ve sběru produktů určených k výživě zvířat v ZS Zelené Vendolí začíná v pondělí 6. října a bude pokračovat v těchto dalších dnech: 13. října a 20. října. Sbírat budeme: kaštany, bukvice, žaludy, kukuřici, obilí, suchý chleba, granule… Plodiny noste pokud možno v papírových pytlích do stavební buňky vedle školy od 7,20hod. do 7, 45hod. Vše musí být zváženo a označeno jménem a třídou. Jestliže dopravíte plodiny do ZS Vendolí sami a přinesete lístek, budeme vám vděčni a připočítáme vám 20% hmotnosti jako bonus. 10 nejlepších sběračů ze školy pojede na výlet za odměnu, jako tomu bylo v minulých letech. 5
Všichni už určitě víte, že naše škole letos slaví jubilejních 50 let. Během prázdninového volna budova školy prošla velkou proměnou, při které dostala nový „kabát“. Také kvůli tomu probíhalo zahájení školního roku tak trochu jinak než v předešlých letech. V 8 hodin se před školou shromáždilo mnoho „gratulantů“. Ti přišli, aby byli svědky odstartování „Narozeninového maratonu“. Pomyslným povelem ke startu bylo přivítání všech přítomných před školou, a to nejen paní ředitelkou Alenou Vašákovou, ale také ředitelem gymnázia panem Milanem Báčou, panem starostou Davidem Šimkem a dalšími členy vedení města. Zasazení lípy k tomuto výročí bylo dalším krokem, o který se společnými silami postarali zástupci vedení města i školy. Aby si toto výročí mohli užít opravdu všichni, nechala škola své dveře otevřené až do odpoledních hodin. Díky tomu se do školy vrátili nejen její současní žáci po prázdninách, ale i bývalí absolventi nebo učitelé.
Okolo 16. hodiny se Den otevřených dveří chýlil ke konci, ale oslavy zdaleka nekončily. O půl šesté se objevil další dav lidí, tentokrát ale ve Fabrice. Tam jsme měli možnost poprvé nahlédnout do nově vzniklého Almanachu, který zde nebyl k vidění pouze v jeho klasické verzi, ale také ve větším formátu na zdech foyer Fabriky. Než jsme mohli vstoupit do předsálí, nemohly chybět úvodní monology paní ředitelky Aleny Vašákové a několika bývalých ředitelů školy (pan J. Novotný, pan V. Dobeš a pan D. Šimek) a vystoupení žáků - toho se tentokrát ujali žáci 6. třídy - které by nemělo chybět na žádné školní akci. Po křtu almanachu a přestřižení pásky už nic nebránilo zahledění se do řádků a fotografií na zdech. Když jste se rozhlédli po foyer, těžko byste hledali někoho, kdo by almanachem nelistoval, nehledal sebe nebo známé na absolventských fotografiích nebo nevzpomínal společně s bývalými spolužáky, učiteli či rodinou na svá školní léta.
Co nám přišlo do školní pošty…
Moc vám všem děkuji za krásný almanach, který jste mi poslali. Moc mě to potěšilo a slzy nebyly daleko. Podrobně jsem si to pročetl, je to prostě nádhera. Obdivuji vás, že jste si při tom vašem shonu našli čas na kus historie. Děkuji vám za to a přeji všem pracovníkům školy a dětem všechno nejlepší pro dalších 50 let. S pozdravem, Erich Stündl
7
Oslavy vyvrcholily 19. září ve Fabrice „Tanečním plesáním.“ Od 19. hodiny až do pozdních nočních hodin probíhal v sále Fabriky doprovodný program, o který se kromě kapel MOKA BAND a GENERACE postarali žáci 6. a 9. třídy. O dobrou náladu během celého večera nebylo nouze díky skvělému moderátorovi panu Ondřeji Komůrkovi – DĚKUJEME. Této akce využili k setkání bývalí absolventi, a nebylo jich málo. Velkou návštěvností se mohl pochlubit fotokoutek pod dohledem paní uč. Macenauerové a paní uč. Janků. Kroky všech zúčastněných vedly také do vrchního patra Fabriky, kde si mohli pochutnat na vynikajícím rautu.
A teď víc obrazem než slovem:
A opět ze školní pošty:
Chtěl bych Vám touto cestou poděkovat za skvělý ples, který Vaše škola zorganizovala k 50. výročí školy. Bezva jsme se s manželkou bavili a musím říci, že před Vámi a zaměstnanci školy smekám za skvělou organizaci, přípravu, vystoupení a vůbec celý průběh oslav školy. Vím, že jste to měli hodně náročné, ale zvládli jste to skvěleeeee!!!! Přeji pěkný den a bezproblémový školní rok. S pozdravem, Mgr. Robert Snášil
Text Karolína Hynková, foto p.uč. Pavlína Šimková
Co se tak stát záchranářem…? Na konci června se v rámci ověřování projektu - Moderní formy projektového vyučování - žáci tehdejší 2. B zúčastnili Dne s IZS (integrovaný záchranný systém). Ve stanu ČČK (Český červený kříž) si procvičili základní prvky první pomoci, zhlédli ukázku transportu zraněné osoby z výškové budovy a zásah všech složek IZS při vyprošťování zraněného z havarovaného automobilu s následným ošetřením. Připravena byla také technická prezentace vozidel a vybavení.
…nebo snad jeskyňářem? Všichni jsme si svůj třídenní rozlučkově – adaptační výlet do Moravského krasu náramně užili. Velikým lákadlem byly nejen rampy a fotbalové hřiště v areálu naší ubytovny v Ostrově u Macochy, na kterých se dalo opravdu vyřádit, ale především jsme obdivovali nádhernou krápníkovou výzdobu v jeskyni Balcarka; projeli se na lodičkách po řece Punkvě; hloubku propasti Macocha jsme si uvědomovali z horního můstku i při stoupání lanovkou; navštívili zříceninu hradu Holštejn, pod níž jsme s čelovkami prozkoumávali jeskyni Lidomorna a na zpáteční cestě se setkali se sv. Václavem a Blanickými rytíři v jeskyni v Rudce u Kunštátu. No, máme na co vzpomínat!
9
Se svými druháčky se v loňském roce rozloučila paní učitelka Helena Půlkrábková
Stejně jako každý rok, tak i letos se vydali prvňáčci na adaptační kurz. Cílem byla Litomyšl a Nové Hrady. V Litomyšli jsme si prohlédli zámek, klášterní zahrady a navštívili Muzeum hraček. Zámkem nás provázel mladý průvodce, asi student, který neodhadl ani věk, ani úroveň znalostí šestiletých dětí, a tak nás jeho výklad příliš nezaujal. Co nás dospělé ovšem pobavilo a zaujalo, byly dotazy, kterými ho děti zahrnuly a na které jen těžko hledal odpověď. Např. Co je to historie? Proč lidi na obrazech bojují v oblečení, když se válčilo v brnění? A unesl byste brnění, když jste takovej hubenej? A průvodce připustil, že asi neunesl. Na to žáček prohlásil, že jeho táta by brnění unesl, protože posiluje. A vzápětí se ozvali všichni žáci, jejichž tatínci a dědečkové navštěvují posilovnu, a tak by určitě mohli zasáhnout do středověkých bojů, protože na to mají dostatečně vyvinuté svaly. A následovaly další dotazy: Proč má kůň na obraze malou hlavu? Proč máte klíč s dírou? Je ten chleba na stole opravdovej? A můžeme ho ochutnat? A co je to tabák? A zakončil to Pepa: Chci kakat! Myslím, že na nás pan průvodce dlouho nezapomene. Muzeum hraček se nám moc líbilo. Obdivovali jsme staré panenky, pokojíčky, autíčka i cirkus. Děti nakoupily dárky a jeli jsme do Nových Hradů. Cestou jsme zastavili u obory s jeleny a daňky, a dokonce jsme si krotké jeleny mohli pohladit. Prošli jsme se zámeckou zahradou, děti si několikrát proběhly bludiště, obdivovali jsme přírodní divadlo a vodní kaskádu. Cestou domů někteří usnuli únavou, jiní byli ještě plní energie. Žáci 1. A vystoupili z autobusu v blízkosti rybníka, kde měli další akci, a potom se vydali spát do školy. Ostatní prvňáčky si rodiče vyzvedli u autobusu. Byli jsme rádi, že se nám výlet vydařil a počasí nám přálo. Marta Chybová
Námořníci z 1. A se v rámci adaptačního kurzu vydali na svůj první výlet. Společně s dětmi z 1. B navštívili zámek, muzeum hraček a klášterní zahrady v Litomyšli a smysl pro orientaci si vyzkoušeli v bludišti v Nových Hradech. Po příjezdu do Svitav se jako správní námořníci vypravili k vodě. U rybníka Rosnička našli starého smutného kapitána, který hledal poklad. Společnými silami se jim podařilo zprovoznit loď, chytit zákeřného piráta a získat tak všechny potřebné kusy mapy i klíče k truhlici. Po trochu delším hledání konečně vysněný poklad nalezli. S měšcem plným zlaťáků a lodním deníkem se vydali do školy, kde už na ně čekala výborná večeře a teplé spacáky. Noc se naštěstí obešla bez stýskání a pláče, takže ráno všichni mohli posilněni buchtami od maminek nasednout do vlaku směr Březová nad Svitavou a užít si lanové překážky po cestě na rozhlednu Járy Cimrmana. Statečným námořníkům přejeme radostnou a úspěšnou plavbu první třídou! Helena Půlkrábková, Veronika Bobková
I v letošním roce roce bude u nás na škole probíhat výuka globální výchovy v 6. třídě a přírodovědný kroužek s globální výchovou. Minulý rok jsme prováděli pokusy chemické, fyzikální i přírodopisné. Měřili jsme také teplotu, pH a dusičnany vody z rybníka Rosnička a z řeky Svitavy. Také jsme zjišťovali rozsah jejich znečištění s paní učitelkou Macenauerovou. S paní učitelkou Šimkovou jsme navštívili Vodárenský les, ve kterém jsme zkoumali vodu, půdu, rostliny a živočichy. Nejlepší z nás se vydali na Globe Games do Třebíče, kde nás čekal super program – fyzikální pokusy, návštěva muzea, koupání v aquaparku, koulení „zeměkoule“, návštěva hvězdárny či plavba na Malešické přehradě. Tento rok bychom chtěli obnovit meteorologickou budku vedle školy. Dále bychom chtěli pokračovat ve zkoumání Rosničky a Svitavy. Tentokrát bychom chtěli zkoumat, co v nich žije. V květnu nás opět čeká Globe Games, můžeme se těšit do Prahy. Pokud tě baví zkoumání a různé pokusy, přidej se k nám. Budeme se scházet každé pondělí v 13:00 v nové učebně 11 globální výchovy. http://www.cgv.wz.cz/GG/images/12.jpg Globe team
V půlené hodině češtiny se tři skupiny deváťáků podělily o své dojmy z 10. návštěvy chovatelské stanice Seiferos: Ranní vstávání bylo moc hezké, protože jsme se těšili na dravce a 2 hodiny volna. Ze třídy jsme se odebrali do přeplněné šatny a poté jsme se dokouleli na běžecký ovál, kde jsme viděli nádherné dravce. Seznámili jsme se s „týpkem“, co tomu rozuměl, a poslouchali jsme jeho historky. Dále nás seznámili s nejznámějšími zástupci dravců a zasoutěžili jsme si. Byli tam jestřábi, sokoli, sovy, orli,… Pak jsme se přesunuli kousek dál, kde jsme mohli sledovat dravce v akci. Pozorovali jsme, jak včelojed honil veveřičku obecnou z dálnice D1. Sokolík nám ukázal, jak se loví králíčci za letu. Luňák předvedl chytání masa ve vzduchu. Pak přišla slečna – oběť, dravec ji proletěl mezi nohama a přistál „týpkovi“ na ruce. Zbývající oběti chytali dravce do packy s kuřetem. Viděli jsme ale i líného orla, který ztratil péro s radarem. Při cestě se unavil a skončil v davu uječených dětí. Čučeli jsme na párek soviček, jak lovily mrtvé myšky na „týpkově“ dlani. Po zdařilém lovu odletěly zpět na branku jako bumerang. Po představení jsme doběhli do šaten, rychle se převlékli a spěchali na další hodinu. Lukáš Vymazal, Luboš Klouda, Kristýna Kvasnicová, Sabina Machová
Již poněkolikáté nás navštívila firma Seiferos. Sešli jsme se společně i s žáky ze školy T. G. Masaryka. Zpočátku nám ukázali sokoly, sovy, orly a mnoho dalších dravců, o kterých jsme se dozvěděli mnoho zajímavých informací. I když jsme si mysleli, že se vyhneme zkoušení, přesto jsme dostali „pár“ kontrolních otázek. Za každou správnou odpověď získal každý malou odměnu. Ti, kteří odpověděli na nejtěžší otázky, mohli zavolat dravce na rukavici. Ke konci jsme měli šanci zhlédnout, jak výr velký loví veverku. Ani sokol se nenechal zahanbit a ukázal nám, jak je rychlý. Schválně jestli víte, který dravec má žluté oči a loví slepice…?
Na ovál za budovou školy se nám 15. září již poněkolikáté přijeli ukázat dravci ze záchranné stanice Seiferos. Brněnští záchranáři nás hodinu bavili vtipným výkladem a přehlídkou dravců. Mohli jsme vidět zástupce sokolů, orlů, sov,… Kromě seznámení se všemi ptáky jsme měli možnost vidět např. útok krkavce na tašku, která se ocitla bez dozoru na zemi. Něž stihli chovatelé cokoli zaregistrovat, kuře už bylo ve spárech krkavce. Přítomné publikum bylo příjemné, ale vyrušoval Kristina Kösslerová, Aneta nás stále pokřikující orel Břeňová, Karolina Nespěšná bělohlavý, který měl zřejmě dlouhou chvíli. Své lovecké umění nám předvedli například výr velký, luňák, americká poštolka a pobavily nás dvě sovičky, na které nás chovatelé upozorňovali a říkali nám: „Uhýbejte, ony neuhýbají!“ Naštěstí nikoho neporazily. Také raroh nás nepřipravil o své akrobatické číslo, kdy jedna dívka ze ZŠ T. G. Masaryka udělala „noru“ (roztáhla nohy) a raroh jimi proletěl pro svou odměnu. Také orel bělohlavý nám ukázal, že umí i létat, ne jenom křičet. Při jeho kousku mu vypadlo brko i s vysílačkou, ale naštěstí jsme tento rok orly nahánět nemuseli. Děkujeme a těšíme se na další návštěvu. Karolína Hynková, Renata Součková, Anna Melicherová, Hana Vodehnalová
Již několik let se naši žáci setkávají na poli soutěžním s žáky jiných škol v rámci projektu Odznak všestrannosti olympijských vítězů. Tentokrát se do republikového kola probojovala svými výsledky Sára Hajli (letošní sedmačka), takže se s panem učitelem Luňáčkem vydali 5. – 6. září do Prahy.
Pár otázek pro Sáru: 1. Jak jsi dopadla?
2. V jakých disciplínách jsi soutěžila? Která ti šla nejlépe? 3. Co tě nejvíc bavilo? 4. Je těžké soutěžit? 5. Našla sis tam nějaké nové kamarády? 6. Chtěla bys jet i příští rok?
1. Byla jsem 72. ze 77. 2. Sprint, trojskok, švihadlo, sedy-lehy, kliky, shyby, kilák, medicinbal, krikeťák… A to je asi všechno. Nejlépe mi šel asi sprint a sedy-lehy. 3. To co mi šlo nejlíp. 4. Ani ne, když se nebojíš. 5. Jo, píšeme si. Někteří jsou z Prahy, někdo z Břeclavi. 6. Jo, chtěla bych. Budu se snažit, abych mohla jet i na další republikové kolo.
A pár otázek pro pana učitele Luňáčka: 1. Je těžké pořádat cestu na OVOV? 2. Jak dopadla naše škola? 3. Jaká byla cesta?
4. V jakých disciplínách naše škola soutěžila? 5. Co je to OVOV? 1. Pro učitele žáka, který se na republikové kolo OVOV již nominoval ani ne. Ale složité je připravit žáka, aby se přes okresní kolo a krajské kolo do republikového kola probojoval. 2. V okresním kole skončilo družstvo na 5. místě, z jednotlivců se ve své kategorii probojovali kluci Zoicasovi a Vojta Matoušek. Z krajského kola na republikové finále se probojovala Sára Hajli, která ve svém ročníku obsadila 72. místo. 3. Cesta byla pohodová, tam i zpět jsme jeli vlakem. 4. Soutěžilo se v 10 disciplínách OVOV, které poznáte v průběhu školního roku. 5. OVOV je projekt olympijských vítězů v atletickém desetiboji - Roberta Změlíka a Romana Šebrleho. Cílem tohoto projektu je přivést k aktivnímu pohybu co nejvíce nejen školní mládeže. A naplňuje heslo, že všestrannost je cesta k vítězství.
Najdete Sáru?
??? 13
Konečně jsme se dočkali a stejně jako šesťáci v loňském roce jsme se vydali na terénní exkurzi do Kaprálova mlýna (území Moravského krasu). Tam jsme měli možnost poznat mnoho zajímavostí z živočišné a rostlinné říše, zjistit jak jsme odvážní při jeskynním lezením, slaňováním a při dalších aktivitách. Doprovázeli nás pan učitel Luňáček s paní učitelkou Macenauerovou a myslíme, že si to http://wl.static.fotolia.com/jpg/00/30/34/64/400 s námi dost užili.
1. den Přijeli jsme do Kaprálova mlýna a hned nás přivítala Pája (instruktorka). Ve společenské místnosti nám představila Mirku a Patrika. Poté jsme se ubytovali na pokojích. Vyrobili jsme si jmenovky a vyrazili na oběd. Dále jsme se seznámili s Viki. První hra, kterou jsme hráli, se jmenovala Ptákoviny a další Dr. Hause. Po hrách jsme se navečeřeli a nastalo osobní volno. Ten, kdo chtěl, šel na pozorování netopýru, ostatní si četli z knihy Zítra bude líp. V deset jsme šli všichni spát.
2. den Vstávali jsme ve čtvrt na sedm, šli na rozcvičku a hned nás čekala svačinka. V devět hodin jsme se vydali na celodenní výlet. To bylo žúžo! Navštívili jsme jeskyně a pak jsme šli do lomu hledat křišťály. Protože jsme byli strááášně špinaví, tak jsme lezli do autobusu všichni bez kalhot! (...no teda! pozn. red.) A po náročné cestě byla večeře, po večeři táborák, ale bez buřtů, na které jsme se moc těšili. A v deset hajdy do postele!
3. den Po rozcvičce a snídani jsme se připravili na celodenní výlet. Tentokrát jsme byli rozděleni do čtyř skupin – zelených, oranžových, modrých a červených. Každá skupina obdržela tablet podle barvy, obálku s úkoly a vyrazila podle mapy na svou trasu. Měli jsme dojít k jeskyni Pekárna. Tam jsme se rozdělili do dvou skupin - jedna červená a modrá, druhá zelená a oranžová. První skupina šla rovnou do Netopýrky, druhá vyrazila k rybníku. V jeskyních jsme se plazili a byli jsme všichni úplně špinaví – fúúúj! Po návratu do Kaprálova mlýna, jsme se navečeřeli a zahráli si stolní hru Doba kamenná. A hurá do hajan!
4. den Po rozcvičce a snídani jsme se pustili do referátů o cestě z předchozího dne. Po obědě jsme prezentovali referáty a vzájemně si je hodnotili. Pak jsme šli hrát hry, např. Bakterie, Mravenci a Vlajkovanou. Po večeři jsme měli osobní volno. Najednou, když jsme se připravovali ke spánku, byl vyhlášen poplach, tak jsme se museli co nejrychleji obléct, jít ven a hledat poklad. Před tím jsme museli ve skupinách hlídat své území a nasbírat 4 dílky mapy, které nás dovedly k pokladu. Úspěšný byl modrý a zelený tým. Na http://www.i-creative.cz/wpzávěr dne jsme se vyřádili na diskotéce a šli spát. content/uploads/2013/08/horolezec.jpg
5. den Poslední den nás vzbudili dřív, abychom si sbalili. Opět nás čekala rozcvička a snídaně. Za prezentaci referátů jsme dostali odměnu. Mohli jsme si vybrat mezi slaňováním nebo aquazorbingem, to bylo dobrý. Po návratu jsme se naobědvali a vyrazili zpátky domů.
Určitě to všechny moc bavilo!!!
O své dojmy se s námi podělily: Vanesa Zelinková, Vendula Dvořáková, Míša Liškutinová, Kačka Ebertová z 6. třídy
15
Vloni jsme se od prvňáčků a druháčků dozvěděli spoustu názorů a zajímavých odpovědí na otázky, se kterými si občas neví rady ani dospělí. Samozřejmě se jich budeme takto vyptávat i v letošním roce. Hned napoprvé jsme je příliš nešetřili a položili jsme otázku KDO NEBO CO JE PEDAGOG? Spousta prvňáčků nás překvapila správnou odpovědí. Kdo ale nevěděl, dostal doplňující otázku - je to věc, zvíře, osoba, ...? popř. co dělá? Proto někde naleznete i takové odpovědi. Viktor Nývlt, 1. A Jonáš Komůrka, 1. A Adam Zavoral, 1. A Nevím. Věc. To jsou učitelé. Paní učitelka. Josef Ingr, 1. A Elishka van Sas, 1. A Honza Štěrba, 1. A Učitel. Nevím, věc. Věc? Mikuláš Kalvoda, 1. A Jindra Nekvinda, 1. A Šimon Vyjídáček, 1. A Nevím... Paní učitelka? Učitel. Osoba, učí děti. Anička Veselá, 1. B Kuba Patočka, 1. A Adámek Janko, 1. B Stroj. Pan učitel. Zvíře. Třeba medvěd...já nevím. Martin Hromádko, 1. B Záchod? Patricie Němcová, 1. B Nevím, asi věc.
Šimon Dvořák, 1. B Nevím. Věc? Románek Šmehlík, 1. B Slon.
Daneček Drápela, 1. B Nevím. Věc... nevím, co dělá. Kristýnka Konopáčová, 1. B Medvěd.
Jaké byly první dny školy? Jak jsi je prožíval?... Na to jsme se zeptali těch nejstarších i nejmladších. Večer jsem usínala s tím, že půjdu druhý den do školy. Přesto mě brzký budíček dosti vykolejil. Takto začínal můj první a zároveň poslední první den na ZŠ Sokolovská. Příprava a odvoz do školy byly dost chaotické a já si ho už moc nepamatuji. Před školou se kupila spousta hloučků lidí - další překvapení toho dne. Ptala jsem se, co se děje, kde je naše třída. Nějaký páťák mě poslal do naší třídy a částečně mě uvedl do obrazu. Už to bylo tu! Padesáté výročí. Je to až k neuvěření, že naší nově „okabátěné“ škole je už padesát let. Tedy... To stáří na ní nejde ani v nejmenším poznat. Chtěla bych vědět, jak se před padesáti lety cítili tehdejší deváťáci. Spolužáci se přes prázdniny vůbec nezměnili. Tedy podle mě. Možná trochu chováním. Stále však tápu nad tím, jestli to byl pouze prvotní dojem, nebo pravda. Paní učitelka nás všechny uvítala. Bylo to stejné povídání, jako měla ty tři předešlé roky, a musím se přiznat, moc jsem neposlouchala. Proslov paní ředitelky, který měla venku byl dlouhý... Zřejmě nebyl tak dlouhý, ale jelikož to byla poslední školní věc tohoto dne, bylo to pro mě sáhodlouhé. Toť vše k začátku našeho posledního ročníku, který uteče rychle jako voda. Nakonec toho budeme ještě litovat. Kdoví, jestli našeho odchodu budou litovat i učitelé, kteří se do nás snaží dostat vědomosti. Budou nám některé užitečné v pozdějším životě? Uvidíme... Leontýna, 9. A Kučerová, 9. A Poslední rok na základce, ach jo! Zamrmlala jsem Dělali jsme s paní Chybovou večerníček, pak jsme si pod nos a vstala z postele, opět pozdě. Oblékla vyráběli nějaká lodě na moři. Pak jsme se něco učili jsem se, upravila se a šla se spolužáky do školy. v matematice, v češtině a v prvouce. A to je všecko. Chvíli jsme seděli ve třídě a potom pro nás přišla Líbily se mi. Viktor, 1. A paní učitelka. Šli jsme před školu poslouchat výklad paní ředitelky. Poté nám paní učitelky daly Byli jsme námořnický. A jinak si to nepamatuju. Ale Elishka, 1. A koláčky a s ostatními děvčaty jsme je roznášely líbilo se mi to. menším dětem a rodičům. Všichni si na nich První den ve škole jsme si otevřeli Živou abecedu. A s radostí pochutnali . Když jsme koláčky říkali jsme si, co se tady smí a co sem nepatří. 2. den roznesly, mohly jsme odcházet domů… Druhý a jsme malovali obrázky a potom jsem dělali další a třetí den jsme měli třídnické hodiny a povídali si. další, až jsme došli úplně, ale úplně až sem. Bude mi to tady chybět. Sabina Machová 9. A (redaktorky to měly i s ukázkou) Patricie, 1. B
V této rubrice bychom rádi dali prostor těm, kteří mají doma nějakého svého mazlíčka a chtěli by se s námi rozdělit o pár zážitků, informací nebo zajímavostí o něm. Napoprvé se toho ujaly redaktorky Denča Nováková a Kája Nespěšná z deváté třídy. Denča nám představí svou Maggie a Kája svého Timmyho. Máte také svého miláčka? V příštím čísle by mohl být článek právě o něm .
Maggie
Timmy
Už odmalička jsem chtěla nějakého domácího mazlíčka, ale nejvíc jsem si přála kočičku, kterou bych mohla vozit v kočárku a oblékat jí šatičky pro panenky. Nakonec se mi to splnilo. Přemluvila jsem moje rodiče, aby mi koupili vysněnou kočičku, kterou bych mohla oblékat a hrát si s ní. Dne 5. ledna se narodilo pět koťátek plemene Neva Masquerade a my jsme si vybrali nádhernou bílou kočičku jménem Maggie. Úplně přesně si pamatuji cestu z Brna do Svitav, když jsme ji vezli k nám domů. Bylo to hrozné! Celou cestu promňoukala. Doma byla trošičku nervózní, asi se jí stýskalo po své mamince a po svých kočičích sourozencích. Teď už je jí 6 let a je z ní velká kočka! Váží 5 kilo a myslím, že to úplně v pohodě stačí… (kocouři tohoto plemene váží až 10 kilo). Má krásně zbarvenou a huňatou srst. Na konci uší má takové menší štětečky, jako má třeba rys. Má nádherný, chlupatý a velký ocas, se kterým se vždy chlubí. Miluje společnost a ráda s někým spí v posteli… hlavně se mnou nebo s rodiči. Mám ji strašně moc ráda a za žádného jiného mazlíčka bych ji nevyměnila. Jen mě trochu mrzí to, že to oblékání a vození v kočárku nevyšlo…nikdy se totiž nenechala .
O prázdninách nám přibyl další člen rodiny. Když řeknu další člen, všichni si asi představíte miminko. No, ono to vlastně je takové miminko, ale psí. Když jsme si ho přivezli, neměl ani kilo a měl necelých 8 týdnů. Byla to taková chlupatá roztomilá kulička. Jeho chůze byla opravdu rozkošná, jak se mu nožičky pletly a často i spadl, byl tak krásně nemotorný. První den nám vůbec nechtěl žrát a v noci často vstával a tesknil. Začátky s ním byly opravdu těžké. I teď s ním musíme skoro každou hodinu chodit ven, ať prší, nebo ne. Ale on nám to všechno vrací svou láskou a oddaností. Když se na nás podívá svýma velkýma hnědýma očkama a radostně zavrtí ocáskem, nezbývá nám nic jiného než ho milovat. Teď už má 3 měsíce a chystá se jít poprvé do psí školky, kde nám ho paní cvičitelka pomůže vychovat. Je to úžasné mít pejska, ale stojí to i spoustu času a práce. Jenže teď už si to bez něj doma nedokážu představit, protože mi tak přirostl k srdci, že se to ani nedá popsat.
17
Koktejl nakreslený Lukášem Kovářem ze sedmičky je naplněný vtipnými hláškami od Martiny Drápelové z devítky:
Pepíček jde domů a maminka na něj křičí: "Proč si snědl ty peníze?!" Pepíček odpoví: "Ale mami, vždyť jsi mi je dala na oběd."
Ptá se Pepíček: „Tati, můžu se dívat na televizi?” Tatínek: „Ano, ale zapnout si ji nesmíš.” 3. strana:
Zeptali jsme se našich nejmenších
Plave kapr v medu a říká: "Hůůůstýýý" strana:
Labradorský
Anička se kouká na maminku, jak si nanáší na obličej pleťovou masku, a ptá se jí: "Maminko, proč to děláš?" "Abych byla krásná." Za chvíli si ji maminka sundá a Anička povídá: "Vzdáváš to?"
Manžel přivede domů dítě ze školky a říká manželce: „Malej celou cestu brečel. Není mu něco?” „Ne, jenom ti chtěl říct, že není náš Franta.”
Jdou děti do ZOO a zastaví se u klece se zebrami. Paní učitelka se jich ptá: "Děti, co je to za zvířátko?" Děti neví a paní učitelka jim napovídá. "Z", "E", "B" a Pepíček se hlásí."Tak povídej Pepíčku," říká učitelka."Zeby to byl tygl?"
"Mami, víš kolik pasty je retrívr v zubní pastě?" "Nevím." "Já to vím. Od gauče až k televizi."
"Tady je 10 bonbónů, polovinu dej bratříčkovi!" říká matka malé holčičce. "Já mu dám jen 3." "Ty neumíš počítat?" "Já ano, ale on ne!"
"Pepo, máte lžíci na boty?" "Ne, my boty nejíme."
V mateřské školce: "Jak dělá pejsek, Honzíku?" "Haf." "Mařenko, jak dělá kočička?" "Mňau." "Jiříčku, jak dělá žabička?" "Kvák." "Jiříku, jak dělá myš?" "Klik, paní učitelko."
Trocha počítání Sýr ochutná jen myška s výsledným číslem 5. Kterápak to je? Spoj správnou myšku čarou se sýrem.
21 - 16
20 - 15
17-12
6-1
7-3
4+1
3+2 6+ 5 Pomoz opičce najít cestu k žirafě.
19 Zdroje obrázků: http://thumb7.shutterstock.com/photos/thumb_large/1569788/153962099.jpg, http://nd01.jxs.cz/961/091/f409f40a7d_21185001_o2.gif, http://media1.napady.net/images/media1:50f826ea4ba22.jpg/opicehledazirafu.jpg
S Ivem Teplým ze sedmičky se v tomto vydaní časopisu koukneme na zcela nové hry - jak akční, tak i relaxační.
Destiny
The Sims 4
I když je tato hra nejdražší hrou v historii stála obrovských 10 miliard dolarů, přesto je pro některé zklamáním roku. Proč? To se dozvíte v mé recenzi. Hra je od studia Bungie, která stojí za sérií Halo, je velice dobrá. Tady máte seznam všeho, co hra slíbila. Otevřený svět Ne Epické přestřelky Ano Kvalitní příběh Ne, ne a ne Spousta možností Ne Nádherná grafika Ano Kvalitní střelecký model Ano Když si to tedy shrneme, je to nerozhodně, proto závisí na každém, jak se mu hra líbí. Za mě 8/10.
Další díl našich simíků. Tentokrát hra jede na úplně novém enginu, ve kterém mají simíci propracované emoce, a máte k dispozici spoustu nových možností, jako je například možnost zkopírovat dům od nějakého vašeho kamaráda nebo rovnou celou rodinu. Např. když je váš simík naštvaný, musíte ho uklidnit, nebo tu večeři prostě neudělá. Ve hře už také nejsou bazény ani batolata. A tak už nemůžete simíky topit. Já ke hře nemám už nic víc, co bych řekl. Za mě 8/10.
Zdroje:http://amhnetwork.com/wpcontent/uploads/2014/09/destiny-beta-characterclasses.jpg, http://www.czechgamer.com/pics/clanky/18550_t he-sims-4-02.jpg
Na zářijovém čísle Sokolovského koktejlu se podíleli: Šéfredaktorka: Karolína Hynková Členové redakční rady: Vendula Ambrožová, Martina Drápelová, Vendula Dvořáková, Kateřina Ebertová, Michaela Liškutinová, Karolina Nespěšná, Denisa Nováková, Ivo Teplý, Hana Vodehnalová, Vanesa Zelinková Přispěvatelé z venku: Marta Chybová, Jitka Macenauerová, Helena Půlkrábková, Monika Škraňková, deváťáci, prvňáčci Koktejlíky kreslila: Kristina Kösslerová Za vším stojí: Petra Andresová Tisk zajistila: Jiřina Sirková
http://www.zs5.svitavy.cz/
