Výběr licenčních poplatků doma a v zahraničí
Ladislav Rosenberg Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace Seminář Mze, 2.6. 2010
Výběr licenčních poplatků doma a v zahraničí • Licenční poplatky – zdroj financování vývoje nových odrůd • Faktory ovlivňující objem vybraných licenčních poplatků • Výše LP v Evropě • Kolik se vybere • Bilance a závěr
Co stojí vývoj odrůdy ?? Vynaložené náklady / počet registrovaných odrůd Ozimá pšenice 2001-2005 Náklady šlechtitelských na šlechtění pšenice Časová náročnost –firem vyšlechtění odrůdy trvá 12
až 20 let 194 milionů Kč Náročnost na vysoce kvalifikované šlechtitele Registrováno 7 odrůd z domácího šlechtění Vysoký podíl ruční práce _____________________________________________________ Specializovaná, investičně náročná šlechtitelská 194 000 000 : 7 = 27 700 000 mechanizace ___________________________________________________
Celkové roční náklady na vývoj nových odrůd polních plodin, zeleniny a ovoce 300-320 mil Kč ročně
Finanční zdroje pro vývoj nových odrůd •LICENCE •Náhrady za použití farmářských osiv •Granty Licenční poplatky za využívání odrůdy v ČR se vybírají za nechráněné odrůdy, odrůdy chráněné dle Šlechtitelského práva (UPOV 1991) národní nebo evropskou ochranou. Výběr náhrad za použití farmářských osiv je v ČR realizován na základě národní legislativy, v zahraničí dle druhu ochrany dle národní nebo evropské legislativy.
Co ovlivňuje objem vybraných licenčních poplatků • VÝMĚRY plodin v ČR a v zahraničních obchodních teritoriích firmy •Podíl odrůdy na trhu s certifikovaným osivem (klesající tendence) •Úroveň obměny certifikovaného osiva v teritoriu (solventnost farmářů, legislativa, dotace na osiva) •Výše LP za hmotnostní jednotku prodaného certifikovaného osiva
LICENČNÍ POPLATKY v Evropě •Držitel má výhradní právo používat chráněnou odrůdu •Pro využití musí mít další strana písemný souhlas a smlouvu na licenční poplatky (LP lze sjednat i za nechráněné odrůdy) ÚROVEŇ LP v EUR/100 kg
• Česká úroveň LP je na maximální možné úrovni – 15 % ceny osiva • Vyšší výsevky v ČR – příjem LP z 1 ha je srovnatelný s D a F
Objem vybraných licenčních poplatků •ODHAD 300- 350 milionů Kč ročně v ČR • PLUS LP ze zahraničí + 5 – 35 % z LP, dle firem, lepší výsledky šlechtitelů zelenin •Celkem 320-370 mil Kč licencí • Předpokladem těchto odhadů je nadprůměrná obměna osiva v ČR a v zahraničí, to znamená nad 60 %
Současný vývoj licencí Klesající obměna certifikovaných osiv v ČR a v Evropě 2004 2009 49,5 48,6 34,9 36,8 75,8 75,9 53,0 56,2
2010 Odhad prodeje osiv jarních obilnin - 11 % k roku 2009 (jarní ječmen pokles o 17 %)
Současný vývoj licencí Klesající obměna certifikovaných osiv v ČR a v Evropě •Maďarsko – 25-27 % • Slovinsko – 40 % • Chorvatsko – 100 % • Srbsko – 50 – 60 % • Polsko – 8,2 % • Slovensko 40 – 45 % • Česká republika – v roce 2009 bylo oseto necertifikovaným osivem 622 tisíc hektarů obilnin – což přestavuje ztrátu na licenčních poplatcích cca 158 milionů Kč jen pro šlechtitele obilnin
Bilance • LICENCE 350 milionů z toho 35 % domácí odrůdy = reálný příjem z licencí pro subjekty vyvíjející nové odrůdy v ČR 120-125 milionů + 20-30 milionů za zastupování zahraničních odrůd • Náhrady za použití farmářských osiv 60 milionů
• CELKEM autorských příjmů cca 210 milionů • Granty ???? 80-95 milionů Celkové roční náklady na vývoj nových odrůd polních plodin, zeleniny a ovoce 300-320 mil Kč ročně
Závěry Ochrana odrůd na základě UPOV 1991 je efektivní nástroj pro ochranu odrůd Účinnost tohoto systému ve vztahu k financování vývoje nových odrůd je vyhovující při obměně certifikovaného osiva nad 55 - 60% Výhody a nevýhody právní ochrany odrůd ve vztahu k patentům Nutnost zesílení ochrany odrůd a vymahatelnosti šlechtitelských práv
Výhody a nevýhody právní ochrany odrůd ve vztahu k patentům Ochrana odrůdy Výhoda
Právo kohokoliv vyloučit z komercionalizace odrůdy, šlechtitelská výjimka, EDV
Patent
Rostliny obsahující patentovaný gen mohou být použitý jen se souhlasem držitele patentu Nevýhoda Farmářská výjimka Ohrožení pro omezený počet biodiversity, plodin vhodné jen pro biotechnologie
Poznámka Silnější je patent Oba systémy mají národní i evropskou formu Nedořešená šlechtitelská výjimka u patentu a její rozsah
Shrnutí současných postojů ke šlechtitelské výjimce k rostlinám obsahujícím patentované geny Stanovisko Rostliny obsahující patentovatelné geny by měli být volně přístupné pro šlechtění
Využití nových odrůd by mělo být neomezené ačkoliv obsahují patentovatelné geny
TRIPS
NE
NE
BIOPATENT NE
NE (čl.12 nucená licence)
NÁRODNÍ L. NE s výjimkou D, FR,CH
NE
ISF
ANO
NE
ESA
ANO
NE
CROP LIFE
ANO (ale po odstr.patent.genu
NE
PLANTUM
ANO
ANO
Závěry Nutnost zesílení ochrany odrůd a vymahatelnosti šlechtitelských práv přestože je v Evropě nedostatek finančních zdrojů pro vývoj nových odrůd - ČMŠSA zastává názor, že právní ochrana odrůd je efektivní nástroj ochrany odrůd a umožňuje za určitých předpokladů získání finančních zdrojů pro šlechtění - v rámci ČR, Evropy a UPOV je třeba řešit lepší vymahatelnost práv vlastníků odrůd, zejména farmářskou výjimku (oznamovací povinnost, výši náhrad)
Děkuji za pozornost
Rosenberg