D v ou m etro v ý d a le k o h l e d A s tr o n o m ic k é h o ú stav u ČSAV v O n d řejo v ě, u v e d en ý d o p ro v o z u u p ř íle ž ito s t i X III. sje z d u M ez in á ro d n i a s t r o n o m ic k é u n ie. ( F o t o K. H erm a n n -O ta v sk ý ; k sn ím k u n a p rv n í s t r a n ě o b á lk y viz t é ž z p rá v u na str . 197.] © — Orbis, n. p. — 1967
i
Roč. 4 8
Říše h v ě z d
P o l y d o r
( 1 9 6 7 ) č. 1 0
S w i n g s :
Z A H Á J E N Í XI I I . S J E Z D U M E Z I N Á R O D N Í A S T R O N O M I C K É U NI E * Když jsm e na ukončení X II. valného shrom áždění v Hamburku v roce 1964 slyšeli prof. Gutha zvát Mezinárodní astronom ickou unii jm é nem předsedy Čs. akadem ie věd akad. Šorm a, aby se X III. valné shro máždění konalo v Praze, m ěli jsm e z toho všichni velkou radost. Prof. Guth nám připom něl významné vědce, k teří nalezli pohostinství a klid, tak nutný pro je jic h práci, v Praze: Tycho de Braheho, Jana Keplera, Christiana Dopplera, Alberta Einsteina. Tyto vzpomínky jen znázor ň u jí pohostinnost Prahy vůči cizincům , jakož i zájem , který zde o astro nomii je. Vskutku se tento zájem projevil již před 600 lety při zalo žení Karlovy university r. 1348. Věděli jsm e, že dobře známá in telek tuální a um ělecká atm osféra Prahy bude příhodná pro úspěch našeho X III. valného shrom áždění. Konečně, již 45 let h ra jí českoslovenští astronomové důležitou úlohu v rám ci M ezinárodní astronom ické unie. Je nutno připomenout, že prof. Nušl, jehož sté výročí narození letos slavíme, byl místopředsedou Unie v letech 1928— 1935 a prvním ře ditelem observatoře v Ondřejově; že můj kolega dr. Šternberk, který má letos, stejn ě jako observatoř Ondřejov, své 70. výročí, vykonal dů ležitou práci jako místopředseda Unie v letech 1958— 1964; že od roku 1922 bylo mnoho československých vědců předsedy, místopředsedy nebo členy kom isí; že můj p řítel doc. Perek, který již tři roky pracuje vy nikajícím způsobem ve výkonném výboru Unie, bude jistě vykonávat důležitější a obtížnější práce během příštích tří let a konečně, že Čs. astronom ická společnost slaví své padesáté výročí, Uvidíme také všichni nový dvoumetrový dalekohled, s jehož pomocí naši českoslovenští kolegové budou m oci řešit důležité současné problé my a jsm e šťastni, že toto zahájení spadá do doby konání našeho val ného shromáždění. Používám této příležitosti, abych se poklonil pa m átce dr. Bečváře, jehož Atlas nám prokazuje tak dobré služby, zvláště našim žákům a mladým vědcům, k teří teprve z a čín a jí se svou prací. Není zapotřebí hovořit podrobně-o dějinách čs. astronom ie, poněvadž místní OFganizační kom itét věnoval každému z nás krásnou brožurku „Astronomie v Československu". Jsm e mu za to vděčni, jakož i za jin é projevy pohostinnosti, o k terých budu m ít m ožnost mluvit později. Jsem velmi nešťasten, že jsem se nenaučil česky. Měl jsem opravdu * Projev presidenta Mezinárodní astronom ické unie při slavnostním XIII. valného shrom áždění této unie v Praze dne 22. srpna t. r.
zahájení
n ejlep ší úmysl, abych mohl lépe a vhodněji tlum očit dík Unie. Opatřil jsem si všechny nutné knihy, ale doopravdy jsem nem ěl čas, za což se opravdu omlouvám. V šichni členové obdrželi „A stronom eťs Handbook" (Příru čka a stro nom a), kterou připravil náš gen erální sekretář. Doufám, že všichni z vás, k te ří n ejste dobře obeznámeni s dějinam i, statutem atd., jste če tli příslušné odstavce. Paragraf 1 našeho statutu praví: „Cílem Mezi národní astronom ické unie je : a) usnadnit vztahy mezi astronom y různých zemí, kde je organizace mezinárodní spolupráce užitečná nebo nutná; b) podporovat studium a vývoj astronom ie ve všech je jíc h o blastech ." Souhlasím e je ště dnes s těm ito zásadami, tak jako naši zaklad atelé v Bruselu v červenci 1919, kdy M ezinárodní astronom ickou unii ustavil International R esearch Council (M ezinárodní výbor pro výzkum) spolu s dalším i třem i sesterským i Uniemi. Jenom v jednom bodě se naše názory poněkud změnily. V roce 1925 byl W. W. Campbell, ředitel Lickovy observatoře v K alifornii, toho názoru, že je účelem naší Unie zabývat se spíše budoucím vývojem než opakovat dosažené výsledky. V současné době jsou sympózia a kolokvia M ezinárodní astronom ické unie stále více méně přehlídkam i dosažených výsledků, ale pom áhají nám jako základny pro náš budoucí program. Mezinárodní astronom ická unie v době svého prvního valného shro máždění v Římě v r. 1922 měla 19 člen sk ých států — v tom i Česko slovensko — dále 32 kom isí a 207 členů, z nichž 83 bylo přítomno. Zpráva o kongresu v Římě m ěla 247 stran. Na posledním kongresu před válkou, v r. 1938, m ěla Unie 554 členů, z nichž 293 bylo přítomno ve Stockholm u. Postupem doby věnovaly kom ise více času vědecké práci a ve stejném m ěřítku méně času věcem adm inistrativním . Práce 45 kom isí byly shromážděny v knize o 518 stranách. Při posledním shromáždění, před Prahou, m ěli jsm e 1630 členů, z toho 1160 bylo přítomno v Hamburku, 3 svazky zpráv o .sjezdu měly celkem 1688 stran. Dovolte mi, abych citoval jed en příklad, a to komisi, která mi leží n ejvíce na srdci. Komise 29 (Hvězdná spektra) m ěla 9 členů při setk á ní v Římě v květnu 1922. Když jsem se stal členem této kom ise v roce 1935, bylo tam 19 členů, tři nebo čtyři z nich jsou je ště dnes aktivní. Naše předběžná zpráva měla 10 stran, i když se o dvou důležitých věcech mluvilo velmi detailně — o spektrální k lasifikaci a sekvencích W olfových-Rayetových hvězd. Resumé diskusí zabíralo l lh strany. Nyní máme více než 100 členů, zpráva pro X II. valné shrom áždění měla 55 stran a resumé diskusí v Hamburku potřebovalo 10 stran. Pochopitelně, zprávy jsou stále ještě velmi užitečné. Skutečnost, že jsou distribuovány před valným shromážděním, je jed inečná mezi Uniemi. Poskytují nám přehledy, sestavené kvalifikovaným i autory, o pokroku posledních tří let. Je však možné, že budeme muset žádat z finančních důvodů o k ratší zprávy. Tento ohromný, stálý pokrok vede k velmi komplikovaným problémům; jed en z nejhorších je problém finanční. Jsem z toho nešťasten, ale je zapotřebí, aby tato věc byla prostudována s n ejvětší péčí. Vím, že nám
naše finan čn í komise jistě pomůže; náš generáln í sek retá ř prozkoumal již tento problém ze všech hledisek, jeho snahou bude n a jít zdravou základnu pro práci fin anční komise. Obtížný problém, způsobený vzrůstem počtu členů Unie, si uvědomili již všichni m oji předchůdci v poválečné době. Není pochyb o tom, že bude nutno provést změny v organizaci naší Unie. Na shromáždění v Moskvě prof. J. H. Oort řekl: „Kongresy, které zahrnují vše, mohou nabýt takových rozměrů, že se přežijí a . . . v blízké budoucnosti možná bude nutné, abychom se rozdělili na m enší k on feren ce." Několik členů dnešního výkonného výboru prodiskutovalo tuto záležitost a došlo k zá věru. že máme ještě trochu času, než budeme muset sáhnout k tak dras tickém u opatření. Bezpochyby mnozí z nás budou litovat této změny, staří členové již nyní vzpom ínají na atm osféru starých shromáždění v třicátý ch letech. Naše Unie je jednou z mála, které jsou založeny na individuálním členství; jsm e na to hrdi a většina z nás by chtěla tento stav zachovat. Avšak natrvalo to nebude možné. Musíme se proto těšit z našeho dnešního setkání, které .je ještě organizováno tak, jak bylo rozhodnuto v r. 1919, kdy jsou ještě všechna tém ata pospolu. Jedna novinka v astronom ii, která se silně dotýká Unie, je vzrůsta jíc í důležitost spolupráce mezi astronom y a odborníky příbuzných oborů. Moji předchůdci již hovořili o důležitosti radioastronom ie a o zavádění elektron ických přístrojů, které jsou toho důsledkem. Nyní je nutno mlu vit o výzkumu vesmíru, o pozorování v oboru Rentgenová záření a po chopitelně se o tom bude hodně diskutovat na tom to kongresu, tím více, že n ejd ů ležitější objevy jsou nyní ve styčných plochách těchto odvětví. Protože tém ěř všechen nedávný senzační pokrok bude tém atem rozhovorů a společných diskusí, nebudu o něm hovořit nyní. Unie se vždy snažila podporovat vědomosti a pokrok v mezinárodním měřítku. M ezinárodní spolupráce astronomů byla v tom směru velmi plodná. Naše Unie je nezávislá na jaký ch k o li politických nebo vlád ních vlivech, a to je opravdu důvodem, proč organizace různých mezi národních projektů byla tak úspěšná. Každý z nás astronomů dělá vše, abychom přispěli k mezinárodnímu pochopení, a tím k mírovým vztahům mezi národy. V našem oboru musí být soutěž mezi národy nahrazena — a vskutku tak é stále více a více je nahrazována — mírovou spolu prací; jenom takto se může naše věda dále vyvíjet. Unie je takto n á strojem dobré vůle, harm onie, dohody a míru mezi národy různého poli tického vývoje nebo ideologie. Světová spolupráce a mezinárodní duch, která vládne v naší Unii, existovaly mezi astronom y již dávno před rokem 1919, a je to logické, poněvadž ze všech věd je to beze všech pochyb astronom ie, která má nejvíce zapotřebí mezinárodní spolupráce, a ta je — to musíme uznat — lehčí než v oblasti ekonom ické nebo politické. Jedno kolokvium o astrofyzice — o povaze komet — se konalo v Paříži již v r. 1665 pod záštitou krále Ludvíka XIV. a jeho dvora, později je vydal Pierre le Grand v Amsterodamu. G eniální rod Cassiniů řídil observatoř v Paříži, od otce přes syna, vnuka až pravnuka během 17. a 18. století. Od roku 1761 talentovaný ruský vědec Lomonosov organizoval výpravy pro pozo rování přechodu Venuše, jich ž se zúčastnili i zahraniční odborníci.
Friedrich W ilhelm Struve opustil Hamburk v r. 1808 a později se stal zakladatelem observatoře v Pul kovu, kde mnoho cizinců — Argelander, Sch iap arelli, Holden a j. pracovali spolu se svými ruskými kolegy. V roce 1824 se v B asileji pokusili o mezinárodni program k artografického studia nebe. Astronom ische G esellschaft, založená r. 18S3, po několik deseti letí podporovala mezinárodní spolupráci při různých p rojektech. Mezi národní kolokvia, která se zabývala různými tém aty, se konala ve Wa shingtonu v r. 1884 a v Paříži v r. 1896 a 1911. Program „Mapy n ebe“ byl ustaven přesně před 80 lety v r. 1887, program „Vybraných o b lastí" [S electe d areas) započal Kapteyn v r. 1904. A ja k jsem již ře k l na za čátku, nedala Praha sama dobrý příklad tím , že pozvala Tycho de Braha a K eplera? Opravdu Unie díky svým komisím pro výměnu astronomů a pro vyučování astronomii, díky svým sympóziím, kolokviím atd. může být příkladem pro všechny ostatní m ezinárodní unie. Na valném shromáždění v B erkeley v r. 1961 vyjádřil prof. D. H. Menzel naše názory tak to: „Každé shrom áždění jak o je toto, je významným útokem na hradby, které oddělují lidi dobré vůle. Takováto shrom áž dění upozorní státníky, že prostřednictvím vědy mohou národy získávat hmotné statky, k teré se m arně snažili dostat válkou." Pociťuji velké uspokojení, když vidím to lik m ladých lidí na tomto sjezdu. Je jic h nadšení je potěšující. Můžeme počítat s tím, že udrží přá telské profesionální svazky mezi astronom y ze severu a jihu, z východu a západu. Pro n aše mladé kolegy je nová tech n ika v astronom ii už běžná a berou ji jako takovou. Avšak teprve před ani ne deseti lety, 4. říjn a 1957, byl vypuštěn první sputník, a jsm e teprve na prahu astronom ic kých objevů, k teré se uskuteční pomocí nových přístrojů. Pochopitelně uslyším e na tomto kongresu je ště velmi mnoho o vesm írné astronom ii. Doufáme rovněž, že jako výsledek soukrom ých kontaktů, hlavně mezi mladými astronom y, budou plánovány společné projekty, k teré by spo jovaly m yšlenky a sny astronom ů, ať již m a jí nebo nem ají možnosti pro vesmírné pokusy. Znovu si uvědomujeme, že pokrok v astronom ii je stálý a rychlý. Naše věda je privilegovaná v tom, že nikdy neprochází obdobím, které by postrádalo vzruch. Na každém valném shrom áždění jsou oznamovány a diskutovány nové vzrušující objevy. V mnoha oblastech badatel nemůže vědět, co najde. Například mnohá astronom ická spektra nám poskytují neočekávané inform ace. To je právě to, co činí astronom ická pozorování tak vzrušující. Spektra hvězd nebo hvězdy sym biotické nejsou nikdy identické, konec konců ani komety. V šechna astronom ická spektra poskytují nové fyzikální údaje. V dnešní době je tendence k týmové práci. Je to výborné v mnoha případech. Avšak musíme se mít na pozoru: budeme vždy putřebovat iniciativu individualistického m yslitele. Nesmíme nikdy znechucovat vědce pracujícího ve „věži ze slonoviny". U rčitě potřebujem e velké a n á kladné teleskopy, ale musíme rovněž podporovat astronom a, který patří k méně zámožné instituci a používá svůj mozek. Výcvik mladých a stro nomů a vytvořit nadšení je stejn ě čestný úkol jako velký výzkum kos m ických těles. Dobré řízení instituce je důležité pro výkonnost všech pracovníků, ale vyvarujme se šikanování slibných m ladých vědců. Unie nemá moc sama o sobě, avšak snaží se pomoci mladým a starým astro
nomům a usnadnit pokrok všech odvětví astronom ie. V mnoha případech potřebujem e pozorování v různých zem ěpisných šířk ách , jiným i slovy astronom ií se musí zabývat lidé na celém světě. Ve většině zemí jsou finanční dotace, k teré dostávají astronom ické instituce, jen velmi ma lým zlomkem národního důchodu. Jsou-li n ěkteré astronom ické insti tuce doopravdy příliš chudé, m ěly by více spolupracovat. Chtěl bych zakončit čistě astronom ickou poznámkou, která jistě ne bude pokládána za „pozvanou přednášku" nebo „společnou diskusi", ale která bude diskutována v kom isi 15 (Fyzikáln í výzkum kom et): V roce 1966 jsm e pozorovali velmi jasnou kometu, která procházela blízko Slunce. Byla objevena dvěma japonským i am atéry: Ikeyou a Sekim. V šichni astronom ové, k teří se zabývají fyzikou komet, ček ali na takovou událost, podobnou kom etě z r. 1882. Spektra s vysokou disperzí bylo možno získat na několika observatořích. V blízkosti Slunce spek trum kom ety Ik ey a-Sek i vykazovalo početné sp ektráln í čáry F e I, Ca I, Ca II, N a I atd. Vzpomeňme si, že v r. 1882, za pozorování kom ety ve dne, dva irští astronom ové Lohse a Copeland viděli v jejím spektru jasn é em isní čáry železa. Z poloteoretických důvodů bylo toto pozoro vání často kritizováno, někdy krůtě. Před dvaceti léty jsem se zastal těchto výborných pozorovatelů. Je jic h pozorování z r. 1882 byla plně potvrzena spektry, která byla fotografována nebo zaznam enána fotoelektricky u komety Ikeya-Seki. D etailní studie spekter tohoto pozoru hodného objektu nejsou je ště ukončeny, ale ukazují se jako velmi plod né. Je to odplata za Lohse a Copelanda: velmi pečlivá pozorování nesmí být nikdy zam ítána, i když se zdají být v rozporu s některým i teo retic kým i úvahami. Naše Unie bude jistě m uset m odifikovat svůj statut a pravidla. Ale můžeme m ít důvěru v je jí budoucnost, poněvadž již tém ěř půl století vzkvétá a poskytuje vy n ik ající službu celé astronom ické společnosti. A nadšení n ašich m ladých kolegů dokazuje, že můžeme s nimi počítat, že budou pokračovat ve velkém díle, které představuje Mezinárodní astronom ická unie.
P r o fe s o r P o ly d o r S w in g s s e n a r o d il 24. z á ř í 1906 v R a n sa rtu ( p r o v in c ie H a in a u t] v B elg ii. S tu d o v a l na u n iv e r s itě v L iě g e , k d e d o s á h l r. 1927 d o k t o rátu f y z ik á ln íc h a m a t e m a t ic k ý c h v ěd . Od r o k u 1936 p ů s o b il n a m n o h a z a h r a n ič n íc h u n iv e r s itá c h , v P o ls k u , v USA (C h ic a g o , N ew Y o rk , K a lifo r n ie ) , v P a říž i a v e F lo r e n c ii. N yní j e p r o f e s o r e m a s t r o fy z ik y n a u n iv e r s itě v L iě g e a ř e d it e le m A s t r o fy z ik á ln íh o ú stavu t é t o u n iv ers ity v C o in te -S c le s s in u L iě g e . J e h o v ě d e c k é d í lo p ř e d s ta v u je p ř e s 300 p r a c í, z p o č á t k u z n e b e s k é m e c h a n ik y , p o z d ě ji z la b o r a to r n í s p e k t r o s k o p ie , o p t ik y a a s t r o fy z ik y . D lou hou d o b u p r a c u je v o b o ru fy z ik y k o m e t a z t o h o t o o b o r u u v e ř e jn il t a k é n e jv íc e p r a c í. J e h o p r á c e b y la o c e n ě n a u d ě le n ím n ě k o l ik a č e s t n ý c h d o k to r á tů u n iv e r s ita m i v Aix-Mars e i l l e (1 9 5 8 ), v B o r d ea u x (1 9 6 3 ), v P ra z e (1 9 6 7 ), i ř a d o u d a lš íc h v ě d e c k ý c h p o c t a v y z n a m e n á n í, j a k o n a p ř. C en ou F r a n c q u i (1 9 4 7 ), Ja n s s e n o v o u m ed a ilí F r a n c o u z s k é h o in stitu tu (1 9 6 1 ). P ro f. S w in g s j e t a k é č le n e m řa d y a k a d e m ií a v ě d e c k ý c h s p o le č n o s t í v rů z n ý ch e v r o p s k ý c h z e m íc h a v USA. V M ezin á r o d n í a s t r o n o m ic k é u n ii j e d lo u h á l é t a č le n e m n ě k t e r ý c h k o m is í, z a stá v a l fu n k c i p ř e d s e d y a m ís t o p ř e d s e d y k o m is í, v l e t e c h 1952— 1958 b y l m ís t o p ř e d s e d o u a v o b d o b í 1964— 1967 p r e s id e n t e m U nie.
Jiří
Bonška:
JAK P R O B Í H A L XIII . SJ EZD U N I E Recept, jak uspořádat sjezd M ezinárodní astronom ické unie, je již osvědčený, a proto vcelku po dlouhá léta neprom ěnný: vezmou se dvě valná shromáždění, jedno se dá na začátek, druhé na konec, mezi ně se připraví zasedání komisí a přidá se několik společných diskusí a přednášek. Úplně na začátku bývá je ště slavnostní zahájení a aby se astronom ové po dobu sjezdu nezabývali je n svými záležitostm i, přidává se pro zpestření programu n ějak ý ten výlet a kultura. O m anželky astronomů, které mnohdy nem ají pro povolání svých manželů zrovna moc pochopení, se stará zvláštní „dámský výbor". To bývá čistě ženská záležitost a podle toho je také organizována. Podle uvedeného receptu byl také uspořádán X III. sjezd Unie, který probíhal v srpnu v Praze. Podle uvedeného receptu by se však také mohlo zdát, že celá záležitost je velice jednoduchá a zaběhnutá. Ve sk u teč nosti je však pravdou pravý opak. Počet členů Unie, a tedy i počet ú čast níků sjezdů roste řadou tém ěř geom etrickou a v důsledku toho p řijelo do Prahy na 3000 lidí — z toho asi 2/3 astronomů a zbytek byli hosté a rodinní příslušníci. Z ajistit všechno tak, aby od je jic h příjezdu až zase do je jic h odjezdu nevznikly žádné zm atky a kom plikace, to vyža duje skutečně obrovské úsilí. Celé zajištěn í sjezdu leželo na bedrech místního organizačního komitétu, v jehož čele byl ředitel Astronom ic kého ústavu ČSAV dr. B. Šternberk a jehož sekretářem byl ing. V. R a j ský. Není lokálním patriotism em , prohlásím e-li, že díky místnímu orga nizačním u komitétu a celém u štábu spolupracovníků se podařilo sjezd zorganizovat dobře a že zahraniční ú častn íci byli spokojeni. O tom n a konec svědčila slova díků z úst nejpovolan ějších na závěrečném v al ném shromáždění, doprovázená mohutným potleskem všech účastníků. Dnes je tedy již sjezd za námi, a tak bychom rádi naše čten áře in fo r movali, ja k probíhal. Slavnostní zah ájení se konalo dopoledne 22. srpna ve Sjezdovém paláci, na němž přivítal členy Unie i hosty president prof. P. Swings. Pozdravné projevy pronesli nám ěstek předsedy vlády F. K rajčír, předseda ČSAV akadem ik F. Šorm, předseda místního organizačního kom itétu dr. B. Šternberk a prof. P. Swings. Akademik Šorm uvedl, že přítom nost účastníků v naší zemi chápem e jako vysoké uznání celé naší vědě a jak o vyvrcholení více než 6001etého rozvoje astronom ie na území dnešní ČSSR a zdůraznil, že již od začátku existence pražské Karlovy university byla tu přednášena astronom ie a konána i cenná původní astronom ická pozorování. Dále předseda ČSAV uvedl: „S radostí slý chám e z úst našich hostí příznivá vyjádření o úrovni práce našich astro nomů. Oceňujem e je jic h výsledky ve výzkumu Slunce, meteorů, vysoké atm osféry, komet, dvojhvězd i hvězdných soustav. V ědecká práce v m a lém státě má ovšem vždy své sp ecifick é problémy. V žádném vědním oboru si nemůžeme dovolit provádět výzkum ve všech sm ěrech jako světové velm oci. Presidium ČSAV neustále nabádá astronom y — právě tak jako vědce ostatních oborů — aby hleděli své síly i prostředky sou
středit na malý počet stěžejních , ak tu álních vědeckých problémů. Domní váme se, že v československé astronom ii není po této strán ce situace špatná; vyrostlo nám několik větších pracovních skupin s jasným a sou stavným programem. Zásada — n etříštit síly — se ovšem musí probo jovávat stá le ; vždy je tu u rčité napětí mezi rozumovým příkazem k sou středěné kolektivní p ráci a přirozenými odstředivými tendencem i jed notlivců, z je jic h ž m yšlení, pracovního nadšení a individuálního zájmu koneckonců vědecký pokrok vyrůstá." Akademik Šorm zakončil svůj projev slovy: „Před 360 roky byla Praha z hlediska astronom ie sku tečným hlavním m ěstem světa. Nyní se jím stává opět, alespoň na n ě kolik dní. Dovolte mi proto, abych v duchu této tradice popřál vašemu zasedání plný úspěch a vyjádřil nad ěji, že toto shrom áždění přispěje nemalým podílem k naplňování u šlechtilých cílů M ezinárodní astrono m ické unie.“ V lastní zasedání X III. sjezdu začalo pak odpoledne 22. srpna prvním valným shromážděním. Ve večerních hodinách téhož dne uspořádala vláda republiky a presidium ČSAV slavnostní recep ci, jíž se zúčastnili mj. i nám ěstek předsedy vlády F. K rajčír a akadem ik F. Šorm. Dopo ledne následujícího dne p řijal d elegaci M ezinárodní astronom ie unie v čele s prof. P. Sw ingsem president republiky A. Novotný, který se trval s astronom y v přátelském rozhovoru. Ve dnech 2 3 .- 2 6 . a 28.—30. srpna probíhala nejd ů ležitější část sjezdu, zasedání odborných komisí, pracovních skupin, kom itétů a konaly se společné diskuse a přednášky. Kromě toho zasedal tak é několikrát vý konný výbor. M ezinárodní astronom ická unie má nyní 38 komisí a ne bude na škodu, když jednou na stránkách tohoto časopisu uvedeme je jich seznam: 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 12. 14. 15. 16. 17. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.
Efem eridy Dokum entace A stronom ické telegram y N ebeská m echanika Poziční astronom ie A stronom ické p řístro je S lu n ečn í čin nost Slu n ečn í atm osféra Základní sp ektro sko p ick á data Fy zik ální výzkum kom et Fy zik áln í výzkum p lan et a m ěsíců M ěsíc R otace Země Pozice a pohyby p lan etek , kom et a m ěsíců Světlo no čn í oblohy M eteory a m eteority F o to g rafick á mapa oblohy Paralaxy a v lastn í pohyby hvězd Hvězdná fotom etrie Dvojhvězdy Prom ěnné hvězdy
28. 29. 30. 31. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46.
Galaxie Hvězdná spektra Rad iální ry ch lo sti Čas Struktura a dynam ika galak tick é soustavy M ezihvězdná hm ota a planetární mlhoviny Stavba hvězd Teorie hvězdných atm osfér Hvězdokupy a a sociace Vým ěna astronom ů R ad ioastronom ie H istorie astronom ie Fo to m etrické dvojhvězdy M agnetohydrodynam ika a fyzika ionizovaných plynů A stronom ická pozorování vně zem ské atm osféry S p ek tráln í k la s ifik a c e a barevné indexy Vyučování astronom ie
Jak Je ze seznamu vidět, něk terá čísla chybějí — příslušela dnes již zaniklým komisím a aby se nem usily ostatní přečíslovávat, zachovává se původní označení. V ětšina komisí se stará o vědecké problémy, jen n ěk teré jsou čistě organizační (4, 5, 6, 38, 46) — ty jsou ve sk u teč nosti jakým isi kom itéty výkonného výboru. Cleny komisí jsou zpra vidla význační odborníci a naši zástupci jsou ve většině komisí. Každá kom ise má předsedu, místopředsedu, větší pak i sek retáře a případně organizační výbor. Během sjezdu se konalo na 140 zasedání komisí — o je jic h jednání není možno v tomto článku čten áře inform ovat ani stručně. O nejd ůležitějších jednáních přinesem e v dalších číslech Říše hvězd je ště zprávy. Zde bych ch těl je n poznam enat, že na zasedáních kom isí jsou nejen referáty o vědeckých p racích (ty jsou dokonce větši nou v m enšině), ale většinu času zabírají, otázky organizační, projed návání spolupráce apod. Mnoho práce m ěl fin an čn í kom itét, na jehož čtyřech schůzích se pro jednávala fin anční situace Unie. Růst počtu členů znamená nutně i větší vydání, avšak příjm y jsou stejn é, šetřen í se projeví m j. omezením počtu publikací, které Unie poskytuje zdarma. Kom itét jm enovací doporučuje p řijetí nových členů, náplň kom itétu pro rezoluce je patrná již z jeho jm éna. Kromě toho se konala schůze zástupců jednotlivých zemí, které jsou členy Unie, dále schůze předsedů kom isí a zasedala pracovní sku pina pro fotografický m ateriál, která m ěla na programu otázky, tý k a jící se výroby pro astronom ii vhodných negativních emulzí a norm alizace form átů fotografický ch desek. Všechny tyto orgány Unie připravily pod klady pro rezoluce, které se projednaly na závěrečném zasedání valné ho shromáždění. Během sjezdu se dále konalo 6 společných diskusí k zvláště ak tu ál ním otázkám současného astronom ického výzkumu: N ová t e c h n ik a v k o s m ic k é a stro n o m ii. Diskusi připravily kom ise 12, 40, 43 a 44 a tý kala se mnoha otázek tech n ick ých prostředků pro po zorování Slunce a hvězd pom ocí kosm ických sond. R en tg en o v o z á řen i v a s tro n o m ii (kom ise 28, 33, 3 4 -a 4 4 ). Kosm ické sondy, které zjistily Rentgenovo záření kosm ických těles, daly vznik novému odvětví astronom ie. Na diskusi se referovalo o zdrojích záře ní X, o studiu těchto zdrojů, o kosm ickém pozadí v oblasti záření X, o předběžných výsledcích záření gama z kosm ických zdrojů apod. P rob lém litia (kom ise 27, 29, 35, 36). Litium se přem ěňuje v nitrech hvězd při jad erných reak cích v hélium, takže by se nem ělo vyskytovat v hvězdných atm osférách a projevovat se spektrálním i čaram i. Protože však čáry litia jsou u některých hvězd pozorovány, vzniká problém, ja k tuto okolnost vysvětlit. Do jisté míry je situace podobná i u berylia. M odern í p r o b lé m y fu n d a m en tá ln í a s tr o m e tr ie (kom ise 7, 8, 19, 20 a 3 3). Diskutovaly se např. otázky p recese a. g alak tick é rotace na základě různých systémů vlastních pohybů, závislosti mezi různými způsoby zís kávání vlastních pohybů, hovořilo se o významu přesně zjištěn ých v last ních pohybů ve výzkumu Galaxie, o přesnosti určování poloh hvězd, o požadavcích pro nový fundam entální k atalo g apod. E x tr a g a la k tic k é z d r o je r á d io v é h o z á řen í (kom ise 28, 40 a 4 5 ). Na po řadu byly referáty o optických a rádiových pozorováních, o spektrech
P o h le d d o S je z d o v é h o p a l á c e p ři v a ln ém s h r o m á ž d ě n í X III. s jez d u M ez in árod n í a s t r o n o m ic k é u n ie 22. srp n a .
P ř e d s e d a ČSAV a k a d e m ik F. S o rm ( n a h o ř e ) a p r e s id e n t M ez in á ro d n í a s t r o n o m ic k é u n ie p r o f. P. S w in g s I d o l e ) p ř i p r o je v e c h n a v a ln ém s h r o m á ž d ě n í X III. s je z d u 22. sr p n a . IS n ím k y v p ř ílo z e jin d ř ic h M arco)
)
J
)
1 N a h o ř e s n ím e k z e s la v n o s tí p r o m o c e , n a n íž b y ly u d ě le n y č e s t n é d o k t o r á t y U n iv ersity K a rlo v y p r o f. P. S w in g so v i ( v le v o ) a a k a d e m ik u V. A. A m barcu m jan o v i ( v p r a v o ) ; u p r o s t ř e d je p r o m o to r p r o f. J. M. M ohr. — D o le dr. B. Š te r n b e r k (v p r a v o ) a p r o f. M. G. /. M in n a ert p ři sla v n o stn ím z a h á je n í v ý sta v y „ A stro n o m ie v C e s k o s lo v e ň s k u " .
N a h o ře ř e d it e l A s tr o n o m ic k é h o ú stavu ČSAV dr. B. Š te r n b e r k p ři p r o je v u u p ř í le ž it o s t i u v e d e n í d v o u m e tr o v é h o d a le k o h le d u d o p ro v o zu . — D o le „p rv n í lid é n a M ěsíc i" ; z á b ěr z p r o h líd k y a m e r i c k é m o z a ik o v é m a p y M ěstce.
v oboru infračerveném a milim etrovém , o vztazích mezi quasary a rádio vými galaxiem i, o možných příčin ách rudého posuvu quasarů a o teo riích quasarů a rádiových galaxií. T ěsn é d v o jh v ěz d y a vý v oj h v ěz d (kom ise 29, 35 a 4 2 ). Diskutovalo se o výměně („p řeték á n í") hmoty z jed né složky těsné dvojhvězdy na druhou, o vývoji takovýchto soustav atd. V době sjezdu se uskutečnily tak é přednášky, k teré na pozvání vý konného výboru přednesli přední světoví odborníci. Tak prof. A. A. Michajlov ( S S S R ) hovořil o výzkumu M ěsíce, především o výsledcích, získaných sovětským i lunárním i sondami. Další přednáška, již před n esl belgický astronom prof. P. Ledoux, byla věnována vnějším vrstvám a vnitřní struktuře hvězd. Na poslední přednášce hovořili prof. Sir M. Ryle (V. B ritán ie) a dr. A. Sandage (USA) o rádiových galaxiích a qua sarech. Stručně lze říc i asi to, že je nyní již zcela jasn é, že quasary jsou objekty velice vzdálené a že snad souvisí s vývojem galaxií (p a trně jsou jaký m si raným stádiem g a la x ií). Obě poslední přednášky byly natolik zajím avé, že o nich budeme čten áře podrobněji informovat v příštím čísle Říše hvězd. Zakončení sjezdu předcházela závěrečná večeře v Lucerně 30. srpna a 31. srpna v dopoledních hodinách se konalo valné shromáždění, na němž president Unie prof. P. Sw ings a generáln í sek retář prof. J.-C. Pecker zhodnotili uplynulé tříleté období od XII. sjezdu v Hamburku i průběh X III. kongresu. Valné shrom áždění přijalo za člen a Kolumbii, zvolilo 482 astronomů členy Unie (tak že dnes má Mezinárodní astro nom ická unie 2044 členů, z toho 38 z Č eskoslovenska), přijalo 42 rezo lucí, zvolilo předsedu, generálního tajem n íka a výkonný výbor Unie a rozhodlo o m ístě konání dalšího, XIV. sjezdu. N ejdůležitější rezoluce se týkaly nom enklatury objektů na odvrácené straně M ěsíce (podle dohody sovětských a am erických astronomů a po dle doporučení kom ise 17 se útvary budou zatím označovat čísly a n i koliv jm én y ), dále návrhu na norm alizaci rozměrů fotografických desek v astronom ii užívaných, doporučení zavedení m etrického systému v astronom ii aj. Jedna z rezolucí také s uspokojením konstatovala, že vláda USA upustila od projektu ABLE (um ělá družice, k terá by osvětlo vala v noci Zemi, což by pochopitelně v určitých oblastech vážně ohro žovalo astronom ická pozorování). Novým presidentem M ezinárodní astronom ické unie byl na období 1S67 až 1970 zvolen ředitel Evropské jižn í observatoře, prof. Otto Heckmann z Hamburku (N SR) a generálním sekretářem náš astronom , tíoc. Luboš Perek z Astronom ického ústavu ČSAV v Praze. Tím bude mít také v Praze po dobu tří let sídlo sek re ta riá t Unie. Asistentem generálního sekretáře je prof. C. de Jager (H olandsko). Členy výkonného výboru zůstávají na další 3 roky profesoři W. N. Christiansen (A u strálie), M. Schw arzschild (USA) a A. B. Severnyj ( S S S R ); nově byli zvoleni prof. J. Sahade (Argen tin a ), prof. M. K. V. Bappu (In d ie) a prof. L. Gratton (Itá lie ). Členy výkonného výboru s poradním hlasem zůstávají po dobu dalších tří * let i dosavadní president Unie prof. P. Swings a dosavadní generální sek retář prof. J.-C. Pecker. Na závěr valného shrom áždění přednesl prof. H. Bondi ze Sussexské university návrh, aby se p říští XIV. kongres
Unie konal v létě 1970 v Brightonu (již n í A nglie). Návrh byl s velkým potleskem přijat, stejn ě jako poděkování Československu i našim pra covníkům v čele s předsedou m ístního organizačního kom itétu dr. B. Šternberkem za úspěšné uspořádání sjezdu v Praze. V závěru zasedání pronesli své projevy též nově jm enovaný president a gen eráln í se kretář. Zbývá nám je š tě se zmínit o některých dalších podnicích, uspořáda ných během X III. sjezdu. Především to byly dvě výstavy, z nichž první byla otevřena 20. srpna U Hybernů pod názvem „Astronomia Nova 1967“. Z ahájil ji hlavní vědecký sek retář ČSAV prof. J. Pluhař a pozdravný připiš presidenta Unie přednesl francouzský astronom prof. J. Rosch. Prof. Pluhař zdůraznil, že astronom ie p atřila vždy k nej větším vrchol kům naší vědy a že vědečtí pracovníci v astronom ických ústavech ČSAV, SAV i vysokých škol jsou důstojným i pokračovateli slavné historie. U Hy bernů vystavovalo 13 firem z různých evropských států a USA. Znač nou část plochy zaujím ala expozice firmy VEB Carl Zeiss Jena, kde byly vystaveny kromě již běžně vyráběných dalekohledů a pomocných p ří strojů i přístroje zcela nové (např. foto grafický zenitteleskop 250/3750, foto elek trick ý fotom etr). Menší expozice m ěla řada západoevropských firem ; tak např. Feintechnik W ien vystavovala n ěk teré dalekohledy fir my Zeiss Oberkochen, značnou pozornost budila stabilizovaná gondola s astronom ickým i p řístro ji pro strato sférick é balóny (Compagnie des Compteurs), výstavka an glické firm y Grubb Parsons, k terá se zabývá stavbou velkých reflektorů (např. 98palcového dalekohledu pro Green wichskou hvězdárnu v H erstm onceux), Am eričané vystavovali sklo pro astronom ická zrcadla s tém ěř nulovým koeficientem tepelné roztažnosti atd. Z našich podniků předváděl E lektro čas n ěk terá moderní časom ěrná zařízení a pomocné přístroje a Výzkumný ústav geodetický nový mo del cirkumzenitálu. Druhou výstavu zahájili 21. srpna prof. V. Guth a prof. E. Rybka (před seda kom ise 41) v letohrádku královny Anny. Návštěvníci se na n í m ohli seznám it s vývojem astronom ie v Československu až do současnosti. Obě výstavy byly hojně navštěvovány. V budově právnické fakulty byla ještě m enší výstavka dětských kreseb pod názvem „Vesmír a děti“, kterou připravila lidová hvězdárna v Žilině. Dne 23. srpna se konalo v Ondřejově za přítom ností předsedy ČSAV akadem ika Šorma, presidenta Unie prof. Sw ingse, řed itele Astronom ic kého ústavu ČSAV dr. Šternberka a řady významných hostů slavnostní uvedení do provozu dvoumetrového reflektoru. Na ondřejovskou hvěz dárnu bylo tak é uspořádáno několik exkursí, takže všichni zahraniční ú častníci m ěli m ožnost prohlédnout si naši n ejv ětší hvězdárnu. N ěkteří astronom ové si prohlédli i n ěkteré jin é naše astronom ické ústavy a li dové hvězdárny. Pro užši okruh zájem ců byla uspořádána i exkurse do Centra num erické m atem atiky m atem aticko-fyzikální fakulty University Karlovy. Během sjezdu vystavovali Am eričané sním ky M ěsíce, získané druži cem i Lunar Orbiter, které se vyznačovaly mimořádnými podrobnostmi. Sním ky přivrácené m ěsíční polokoule tvořily obrovskou mozaiku a opatřeny souřadnicovou sítí představovaly zatím n ejd o ko n alejší mapu. Fotografie, položené na podlaze a přikryté průhlednou fólií, byly velkou
atrakcí. Každý, pokud si zul boty, mohl „po M ěsíci" libovolně chodit, případně lézt po kolenou, což tak é většina návštěvníků dělala. Velkou pozornost budily i sním ky odvrácené m ěsíční polokoule, fotografované sondami Lunar Orbiter, jako ž i detailní záběry sond Surveyor. Zajímavé byly i film y, zach y cu jící mj. práci „autom atické lopaty", jíž byl vybaven Surveyor III. Mimořádnou pozornost vzbudila mapa odvrácené m ěsíční polokoule v m ěřítku 1:10 000 000, s níž se Am eričané pochlubili právě na pražském sjezdu. Je sestavena na podkladě snímků, získaných am e rickým i m ěsíčním i družicemi Lunar Orbiter I, II, III, IV a zčásti i podle snímků sovětské družice Zond III. I když je ště na n í není zachycena celá odvrácená polokoule, ale tém ěř 80 % , můžeme si do značných podrob ností udělat představu, ja k vypadá M ěsíc „z druhé stran y ". B ílá místa, která na mapě je ště jsou, zmizí asi velmi brzy. Zajím avé byly i další prom ítané sním ky m ěsíčního povrchu a Marsu, ale ty již asi naprostá většina účastníků sjezdu viděla dříve, např. na kongresech organizace COSPAR aj. Po dobu sjezdu vycházel ta k é časopis „D issertatio cum nuncio sidereo ". V 11 číslech , k terá dostali ú častníci již vždy ráno před zahájením jednání, byly uveřejňovány různé zprávy, články, inform ace a sdělení. Časopis se díky tomu, že referoval o událostech bezprostředně, těšil zn ačné pozornosti delegátů. Vycházel v an gličtin ě a francouzštině. De legáti s filatelistick ý m i sklony uvítali tříbarevnou 60hal. známku s k res bou ondřejovské hvězdárny, kterou vydala ke sjezdu Ústřední správa spojů. O kulturních podnicích, uspořádaných pro účastníky během sjezdu, s e lze zm ínit je n stručně. Bezpochyby n ejvětší úspěch m ěla Smetanova Má vlast ve V ald štejnské zahradě. Pěkný byl i seznam ovací večírek 21. srpna na Ledeburských terasách s koncertem Brixiho souboru. Dále byly pro účastníky, je jic h rodinné příslušníky a hosty uspořádány proJilídky Prahy, četné autokarové výlety, návštěvy divadel a jiných kul turních podniků. Dnes už můžeme přiznat, že mnozí z nás, k teří byli přítomni na XII. sjezdu M ezinárodní astronom ické unie v létě 1964 v Hamburku, vy sle ch li projev prof. V. Gutha, jím ž zval členy Unie k příštímu sjezdu do Prahy, ne zcela bez obav. A to tím spíše, že pozvání prof. Gutha bylo přijato velikým potleskem všech přítom ných, že hamburský sjezd byl dobře organizačně připraven a že jsm e všichni věděli — a bohužel víme je š tě stále — ja k je někdy u nás obtížné obstarání či zařízení i zcela prim itivních m aličkostí. X III. sjezd je však už za námi a můžeme „dle úsudku jin ý ch " konstatovat, že dopadl dobře. Myslím, že nikdo z těch 3000 lidí, co do Prahy p řijeli, nebyl nespokojen, spíš naopak. Většina zasedání se konala na právnické faku ltě University Karlovy, pro tento účel velmi vhodné budovy. M enší část zasedání byla i na filosofické fakultě, v Domě umělců a v Lucerně. Ú častníci ze 46 zemí bydlili ve 23 pražských hotelích a 2 studentských k o lejích . N ejp očetn ější delegací byla am erická (380), sovětská (241), an glická (1 4 0 ), francouzská (132), západoněm ecká (9 6 ), italsk á (8 7 ), dále belgická, holandská a polská (a si 50). Čísla v závorce značí počet astronomů, tj. bez rodinných pří slušníků.
Skutečnost, že se sjezd 'konal v Praze, m ělo význam i pro řadu n a šich, zvláště m ladých pracovníků, k teří m ěli m ožnost seznám it se osob ně s astronom y zahraničním i a poznat nej význam nější představitele současné astronom ie. Měli tak é možnost ú častn it se jed nání kom isí a n a vštěvovat společné diskuse a přednášky. V neposlední řadě také viděli, ja k sjezd M ezinárodní astronom ické unie ve skutečnosti vypadá. Naše delegace m ěla úctyhodný počet 80 osob. Na druhé stran ě byl sjezd velmi dobrou propagací n aší astronom ie. I když četn í naši astronom ové a je jic h práce jsou po světě dobře známé, přece je n si myslím, že mnozí zahraniční ú častníci si zkorigovali své názory, pokud se týká našeho přístrojového vybavení, když navštívili třeba Ondřejov a viděli dvou metrový reflek to r, velký sluneční spektrograf a j. K ocenění naší astronom ie si můžeme uvést několik čísel. Do X III. sjezdu jsm e m ěli v Unii 25 členů [d alší 3 během uplynulého tříletéh o období zem řeli: prof. Heinrich, doc. Nechvíle, dr. B ečv ář], Na pražském kongresu bylo za členy přijato dalších 13 našich astronom ů (resp. 9 astronom ů a 4 astronom ky). Dva naši pracovníci byli zvoleni předsedy kom isí, doc. Z. Švestka (10) a dr. Z. Ceplecha (2 2 ), tři budou zastávat funkci místopředsedů: doc. V. Vanýsek (1 5 ), dr. M. Plavec (4 2 ), a dr. J. K leczek ( 4 6 ); v organizačních výborech kom isí jsou dr. B. V alníček (9 ), dr. J. Ruprecht (37) a dr. Z. Horský (4 1 ). Členy kom isí je tolik našich astronomů, že je těžké zde všechny uvádět. N ejvětším úspěchem však je jm enování doc. L. Perka generálním sekretářem Unie; je to vůbec poprvé, co takto významné m ísto zastává náš astronom . N akonec, ale v neposlední řadě, musíme je š tě uvést, že dvěma vý znamným zahraničním astronomům byla u nás u příležitosti X III. sjezdu Unie udělena pocta největší. Akademiku V. A. Ambarcumjanovi, presi dentu Akademie věd Arménské SSS R , řediteli Bjurakanské astronom ické observatoře, presidentu M ezinárodní astronom ické unie v letech 1961 až 1964 a profesoru P. Swingsovi, presidentu Unie v období 1964— 1967, byly na slavnostní promoci 30. srpna v Karolinu uděleny čestn é dokto ráty University Karlovy. Slavnostního aktu se zúčastnili m inistr šk ol ství prof. J. H ájek, představitelé belgického a sovětského velvyslanectví, zástupci University Karlovy, je jíc h faku lt i jin ý ch vysokých škol, fun kcio náři Unie a četní zahraniční astronom ové, ú častn íci sjezdu. Co
n o v é h o v a s i r on o mi i N E J V Ě T Š Í
R A D I O T E L E S K O P
Je š tě v tom to ro ce má být zah ájen a stavba n ejv ětšíh o radioteleskopu na světě, a to poblíž Bonnu v NSR. Celá aparatu ra o váze 2800 tun bude spo čív at na č ty ře ch podpěrách, k te ré se mohou pohybovat po kruhové k o le ji o průměru 64 m etrů, takže obrovské parabo lick é zrcadlo bude možno za m ěřit na který koliv bod oblohy. Sam ot né zrcadlo má m ít průměr sto metrů a bude jím možno reg istro v at záření
objektů do vzdálenosti osmi m iliard sv ěteln ých roků. Lze oček ávat, že plánovaná m ěření pom ocí tohoto teleskopu přinesou zá klad ní úd aje o vzniku a budoucnosti vesm íru. Obří rádiový dalekohled má p řisp ět k ře še n í n ejv ýzn am nějších a n ejz a jím a v ějších otázek, k te ré sou časn á věda dosud nem ohla v yřešit. No vý rad iotelesk op má z a h á jit práci již kon cem roku 1969. s
Pro zobrazení n ěk terý ch v ětších ob je k tů je třeba určitý odstup a nen í-li možný, ať už pro absolu tn í v elik o st ob je k tu — např. c e lá obloha — či pro fy zik áln í podm ínky, za nichž jev vzniká — např. duha, halo a v ed lejší slu nce, nezbývá než použít širokoúhlý o b je k tiv. Dnešní optika dává aspoň pro m alý fo rm át (2 4 X 3 6 mm) k d ispozici z n ač ně veliký výběr těch to objektivů a zhru ba lze říc i, že až do asi 100° lze ob je k ty zobrazit bez zk reslen í, např. jen ským Techfogonem f = 20 mm, CanonSuperw idem / = 19 mm č i jenským Hologonem (tříčočk ový m sp eciálem ) / = 15 mm. Slova „bez z k re sle n í" zna m en ají zde p rak tick y p ro je k ci přes bod na rovinu film u jak o u dírkové kom o ry. Ve sk u tečn o sti je zejm én a při / < 25 mm n a kinofilm u vždy už n á padná anom ální perspektiva. Při v ět š ích úhlech je už třeba vzít v úvahu zkreslení, k te ré je podm íněno tím , že ekvivalentní foku s je jiný pro střed obrazu a Jiný pro o krajo vé partie. Tak např. jap o n sk á firm a Rokkor vyrábí objektiv s / = 18 mm pro střed pole, ale s úhlem 180°, či Nihon tzv. velký E V R O P A
NA
C E S T Ě
DO
Evropská spolupráce v příp ravách na p ronikání do kosm ického prostoru n e byla až dosud p říliš úspěšná. V sou časn é době ex istu jí v Evropě tři orga nizace pro kosm ický výzkum. Jsou to ELDO (European L auncher Developm ent O rg anizatio n), v níž je 7 států, dále ESRO (E uropean S p ace R esearch O rganization) s 10 člen ský m i státy a kon ečn ě nově vzniklá CETS (Conferen ce for European Telecom m unications by S a te llite ), v níž je 18 států, včetn ě V atikánu a M onaka. V šechny tři org an izace jsou nyní spojeny v Ev ropské kosm ické k o n feren ci ( E S C ) ; tato org an izace zased ala v polovině červen ce t. r. v Římě, kde se m ělo rozhodnout o d alší spolu práci nebo o rozpadnutí o rganizace. V. B ritán ie Je zak lád ajícím členem všech tří org an izací a sn ažila se i m i mořádnými finančním i podporami
„fish -ey e“ (rybí oko) s / = 7,5 mm a kruhovým obrazem o průměru asi 200° zorného pole. Tyto objektivy za tím jsou u nás m álo běžné a pomá hám e si im provizacem i, čočkovou optikou — zejm én a brýlovým i rozptylkam i — lze dosáhnout a si f = 25 mm pro kinofilm , pak začn e značně vadit chrom atická vada a jsou výhodnější zrcad la obdobná jak o u tzv. celooblohových komor. Sním ky dvoumetrového dalekohledu (1. a 2. str. obálky) byly pořízeny vy dutým zrcadlem 0 10 cm, / asi — 5 cm a jak o zobrazovací systém byl použit B elar / = 10,5 cm s Praktinou. Zkres le n í lze využít jed n ak výtvarně, ja k to znám e z dnešní fo to g rafick é literatu ry, a le tak é pro zdůraznění něk terých podrobností, k te ré hodlám e na obráz ku zdůraznit. Někdy je obtížné 1 pro sam otného fo to g rafa uniknout ze zor ného pole, zejm éna když Je prostor sám velm i om ezený. Perspektiva širo kých úhlů však v každém případě „uv olní" p ro stor ve sm yslu vizury — v opačném sm yslu „nah u štěn í" z n á m ého z použití objektivů dálkových. O tav ský K O S M I C K É H O
PROSTORU
o zdárný chod, především organizace ELDO, k te rá se už po dobu 1% roku n alézá ve velm i neu těšené fin an čn í si tuaci. Podm ínkou podpory bylo zave dení ko n troly efek tiv n o sti nákladů a d ále založeni agentury pro koordinaci program ů ELDO, ESRO a CETS. Vý sled kem byl ry ch lý přesun směrem k „u žitečn é" kosm ické čin n o sti, čímž se hlavně rozumí vypouštění vlastních kom unikačních družic jak o konečný c il. Na tom to program u Jsou také v še chny čle n sk é státy n e jv íce zain tere sovány. Na řím ské k o n fere n ci bylo učiněno n ěk olik význam ných rozhodnuti. Tak např. a si 10 m iliónů lib er šterlinků, k teré nem ohla org an izace ESRO ve fin an čn ím období 1964— 1967 u tratit vzhledem ke sporům o rozpočet, bylo uvolněno k okam žitém u použiti. Tím se umožní, aby se v již kontrahované
p ráci mohlo pokračovat. Další m ilión liber od 18 zem í CETS dovolí, aby ESRO m ohla pokračovat ve výzkumu evropského kom unikačního satelitu až do ko n ce tohoto roku. Podle statutu m á Evropská kosm ická k o n feren ce (E uropean S p ace C on feren ce) n ejen poradní a koord inační úkol, ale i vý konnou moc. V budoucnu budou roz hodnutí org anizace ESC závazná pro č le n sk é státy, ovšem za předpokladu, že tato rozhodnutí budou jednom yslná. Při poradním sboru odborníků org a n izace ESC, který byl ustaven již vlo ni pro přípravu koordinace, vznikla no vá subkom ise pro fin an čn í a ekono m ické otázky. Členové této subkom ise jsou jm enováni jednotlivým i č le n sk ý mi zeměm i a m ají rozhodovat o všech p ro je k tech s ohledem na je jic h použi te ln o st v celkové ekonom ické situ aci Evropy. Je sku tečně otázkou, proč ta kovéto rozhodnutí nebylo učiněno již dříve. P očet kv alifikov aných odborní ků v Evropě je om ezený a síly se tříš tily č istě prestižním kosm ickým pro
O K A M Ž I K Y
gram em . Byl také p řija t návrh, odložit jak ék o liv rozhodnutí o evropské k o m u nikační družici, kterou vyvíjí ESRO pod p atro n ací CETS, nejm éně o 9 m ě síců. Nyní jde hlavně o exp erim en tál ní raketový n o s ič ; fran couzsko-n ěm ecký p ro je k t Sym fonie, dohodnutý mezi oběma vládam i v červnu t. r., je za m ěřen k operačním u telefo n ickém u a televizním u provozu od roku 1970. Celková situ ace v evropském k o s m ickém výzkumu je, ja k vidět, ne p ří liš u těšen á a n en í těžké uhodnout, že půjde-lí se dále stejn ým i cestam i, k c í li se asi hned tak nedojde. Kosm ický výzkum je fin an čn ě n eo byčejn ě n á ročný podnik a vypadá to tak, že vše chny západoevropské státy n em ají dost prostředků ani jed notlivě, ani dohro mady. Na druhé stran ě se ovšem kaž dý snaží prosazovat své v lastn í zá jm y, což je pochopitelně velkou p ře kážkou spolupráce. M ezitím západo evropští odborníci o d ch ázejí do Ame riky, kde n a lé z a jí pod statně lep ší pod m ínky.
V Y S Í L Á N Í V
ČA S OV Ý C H
S R P N U
SIGNÁLŮ
1 9 6 7
OMA 50 kHz, 8h ; OMA 2500 kHz, 8 h ; OLB5 3170 kHz, 8 h ; P ra h a 638 kHz, 12* (NM — nem ěřeno, NV — nevysíláno) 3 0503 0503 0513 0498
4 5 6 7 8 0505 0507 0509 0511 0513 0505 0507 0509 0511 0513 0515 0517 0519 0521 0523 0500 NM NV 0506 0508
Den OMA 50 OMA 2500 OLB5 P ra h a
1 0499 0499 0509 0494
2 0501 0501 0511 0496
Den OMA 50 OMA 2500 OLB5 P ra h a
11 0519 0519 0529 0514
14 12 13 15 16 0521 0523 0525 0527 0529 0521 0523 0525 0527 0529 0531 0533 0535 0537 0539 0516 NV 0520 0522 0524
Den OMA 50 OMA 2500 OLB5 P ra h a
21 0539 0539 0549 0534
22 0541 0541 0551 0536
23 0543 0543 0553 0538
24 0545 0545 0555 0540
25 0547 0547 0557 0542
.17 0531 0531 0541 0526
18 0533 0533 0543 0528
9 0515 0515 0525 0510
10 0517 0517 0527 0512
20 19 0535 0537 0535 0537 0545 0547 0530 NV
26 27 28 29 30 0549 0551 0553 0555 0557 0549 0551 0553 0555 0557 0559 0561 0563 0565 0567 0544 NV 0548 0550 0552
31 0559 0559 0569 0554
Program údržby: OMA 50 — první střed a v m ěsíci 0600—1200 SEČ, OMA 2500 — první střed a v m ěsíci 0 6 0 0 — 1 2 0 0 SEČ, OLB5 — 29. 9., 30. 11., 22. 12. 0600— 1200 SEČ. V. P tá č e k
Spektrogram y, získané na hvězdár ně na Mt. Palom aru ve dnech 15., 17. a 19. června, ukázaly modré k o n ti nuum, p ře k lá d a jící spektrum třídy M6 polopravidelné prom ěnné hvězdy CH Cygni. Podle dr. A. J. D eutsche byly zjištěn y siln é em isní Cáry Balm erovy série vodíku, je jic h ž ro zšířen í odpoví dalo ry ch lo sti asi 300 km/s. Kromě to MAP Y
ho byly přítom né i em isní čáry H e I s podobným rozšířením . Dále byly z jiš těny četn é ja sn é em isní čáry [F e //], je ž byly mnohem o stře jší než čáry vo díku Balm erovy série. Vápníkové čáry H a K měly intenzívní ostré em isní složky. Hvězda CH Cygni ss zdá být jasným (viz vel. a s i 7,0m) a aktivním příkladem kom binované prom ěnné.
S L U N E Č N Í
Mapy slu n ečn í fo to sféry v o to čk ách č. 1520 a 1521 byly zpracovány podle
IV20
F O T O S F É R Y
denních kreseb Slu n ce M. Dujniče, K. Růžičky, L. Schm ieda a F. Ždárského. L. S.
M30.
VX)
1967
*4 0 9'
+20T-
i
. t
--
& --
r 0*-]
-2CT*
*
•-
t
i
t'
-4 0 '360'
300"
240:
V.20
1967
120*
1BO-
»
i
i
OTOČKA 1520 i
?
i
i
i
60'
O*
VUO.
V30
*4CT*2cr-
i j . -■ »»
•
{...
-2 0 '-
**
*
*
fcv*'
f
»*
í
i
...
i
-4 c r3tser
1 1
300'
240'
180'
120*
1
OTOČKA 1521
60*
1
1 «' l
i
cr
Ú k a z y na o b lo z e v listop a d u S lu n c e vychází 1. listopadu v 6h48m, zapadá v 16h38m. Dne 30. listopadu vy chází v 7 h35m, zapadá v 1 6 h02™. Za lis topad se zk rátí délka dne o 1 hod. 23 min. a polední výška Slu nce nad obzo rem se zm enší o 7°. Dne 2. listopadu nastává úplné zatm ění Slu nce, které však u nás nebude viditelné ani jako částečn é. Jako úplné je pozorovatelné
v m alé oblasti A tlantického oceánu ne daleko A ntarktidy, Jako čá stečn é v již ní A frice, v Indickém a A tlantickém oceánu a v A ntarktidě. M ěsíc Je 2. XI. v 7h v novu, 9. XI. ve 2 h v první čtvrti, 17. XI. v 6h v úplňku a 25. XI. v lh v poslední čtvrti. V pří zemí je Měsíc 2. a 30. listopadu, v od zem í 15. listopadu. V noci 19./20. listo
padu n astan e zákryt hvězdy 136 Taurl (hvězd. vel. 4,5m) M ěsícem. V Praze nastane vstup v 0 h31,5m, výstup v l h 54,4m, v Hodoníně vstup v 0^34,6™, vý stup v l h58,8m. K onjunkce M ěsíce s pla netam i budou: 3. XI. s Neptunem, 6. X I. s Marsem, 13. XI. se Saturnem , 25. XI. s Jupiterem , 26. XI. s Uranem , 28. XI. s Venuši a 30. XI. s M erkurem . Dne 4. listopadu nastane apuls M ěsíce s Antarem . M erk u r je 1. XI. v dolní kon junkci se Sluncem , 17. XI. v n ejv ětší západní elon gaci. P laneta bude pozorovatelná v druhé polovině m ěsíce v ran n ích ho d in ách k rá tce před východem Slunce nad jihovýchodním obzorem. Dne 12. XI. vychází v 5^22“ 17. XI. v S^O®, 22. XI. v 5h33m a 27. XI. v 5h52m. Hvězd ná velikost M erkura se v této době zvětšu je z + 0 ,4 m na —0,6m. P lan eta je 7. listopadu v přísluní. V en u še je 9. XI. v n ejv ětší západní elon gaci, takže je dobře pozorovatelná po celý listopad v ran n ích hodinách na východní obloze. Počátkem m ěsíce vychází ve 2h30m, koncem listopadu ve 3h18m. Během listopadu se zm enší hvězdná velikost Venuše z —4,2m na —3,9m. Dne 7. XI. nastane kon ju nk ce Venuše s Uranem , 30. XI. kon ju nk ce Venuše se Spikou. M ars je v souhvězdí S tře lc e a je po zorovatelný je n k rá tce po západu Slun c e ; zapadá po celý listopad v 19tl40m. Mars má hvězdnou velikost asi + l ,0 m. Ju p ite r je v souhvězdí Lva a je nad obzorem v druhé polovině noci. Po čátkem listopadu vychází v 0 h36m, koncem m ěsíce ve 23h00m. Hvězdná
v eliko st p lanety je asi — 1,6 hvězd. vel. S a tu rn je v souhvězdí Ryb. P lan eta kulm inuje ve v ečern ích hodinách, kdy jsou tedy nejvýh odn ější pozorovací podmínky. Saturn zapadá počátkem listopadu ve 3h52m, koncem m ěsíce již v l h51m. P laneta má hvězdnou velikost asi + 0 ,8 m. U ran je v souhvězdí Panny. P lan eta má hvězdnou veliko st + 5 ,9 m a je po zorovatelná v ran n ích hodinách. Po čátkem m ěsíce vychází ve 2h58m, kon cem listopadu již v l h12m. N eptu n je v souhvězdí Vah, avšak planeta je 17. listopadu v k on ju n k ci se Sluncem , takže je po celý m ěsíc n e pozorovatelná. M eteo ry . V listopadu je v čin n o sti n ěk olik m eteo rick ý ch rojů , z nichž n ejv ýzn am nější jsou Leonidy. Maxi mum čin nosti tohoto ro je n astan e v do poledních hodinách 17. listopadu. Leo nidy je možno pozorovat po dobu asi 4 dnfi, m axim ální hodinový p o čet je asi 12 létav ic. Pozorovací podmínky jso u však leto s nepříznivé, protože p rá vě v době m axim a čin nosti ro je je Mě síc v úplňku. Z d alších hlavních rojů m ají maximum čin nosti Tauridy-Arietidy 6. listopadu a /V-Tauridy 11. lis to padu. Oba ro je jsou v čin nosti po v el mi dlouhou dobu (první asi 30 dní, druhý asi 45 d n í), m axim ální frek v en ce však jsou m alé. Pozorování obou ro jů v době kolem m axim a nebude p říliš vadit M ěsíc, který v tu dobu bude před a k rá tce po první čtv rti. Z nepravi delných rojů budou mít maximum č in nosti Cetidy 20. listopadu a M onoceridy 21. listopadu. J. B.
a Prodám chroncm etr Ulysse Nardin. — A. Kůrka, Zbraslav 11/117, tel. 59 11 36. • Prodám objektiv z leteck é komory f = 150 mm, světelnost 0,85. — Nabídky na adre su K. Hanzík, Nerudova 11, Praha 1. Říši hvězd řídí red akční ra d a : I. M. Mohr (vedoucí re d .j, Jíř í Rouška (výkon, re d .j, J. Grygar, F. Kadavý, M. Kopecký, L. Landová-Stychová, B. M aleček, O. O btrka, Z. Plavcové, S. P licka, J. Sto h l; ta), red. E. Vokalová, techn. red. V. Suchánkové. Vydává min. kultury a inform ací v nakl. Orbis, n. p., Praha 2, Vinohradská 46. Tiskne K nihtisk, n. p., závod 2, Praha 2, Slezská 13. Vychází 12krát ro ín ě , cena Jednotlivého výtisku Kčs 2,—. Rozšiřuje PoStovní novinová služba. Inform ace o předplatném podá a objednávky přijím á každá pošta i doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS — ústřední expedice tisku, odd. vývoz tisku, Jin d řišsk á 14, Praha 1. Příspěvky za síle jte na redakci Říše hvězd, Praha 5, Švédská 8, te l. 54 03 95. Rukopisy a obrázky se n evracejí, za odbornou správnost odpovídá autor. — Toto číslo bylo dáno do tisku dne 4. září, vyšlo 13. říjn a 1967. A-05*71810
P ro f. P. S w in g s p ři p r o je v u u p ř íle ž it o s ti u v e d e n í o n d ř e jo v s k é h o d v o u m e tr o v é h o r e fl e k t o r u d o p ro v o z u ( f o t o /. M a r c o ). — N a č tv r té s t r a n ě o b á lk y j e k o p u le d v o u m e tr o v é h o d a le k o h le d u ( f o t o V. V á c la v ík ).
