záfií 2016 VIII. roãník ãíslo 21
Tak nám zase zaãal ‰kolní rok. Opût jsme otevfieli dvû tfiídy. Skuteãnost, Ïe jsme je otevfieli, se nám jiÏ jeví jako samozfiejmost. Je tfieba to v‰ak pfiijímat s pokorou, protoÏe v období pokraãujícího demografického poklesu je to urãitû úspûch. Nûkteré vy‰‰í roãníky tak trochu „ze‰tíhlely“. Nûkolik studentÛ z rÛzn˘ch dÛvodÛ ve studiu nepokraãuje. Mûl by to b˘t pro ty ostatní signál, Ïe studium na‰í ‰koly není zcela zadarmo, a Ïe je nutné si své povinnosti plnit, a to nejen ty studijní. âeká nás, pevnû vûfiím, normální rok. Za chvíli zaãnou taneãní kurzy s nov˘mi mistry. Pfiijedou k nám studenti z Francie a Polska, zaãnou podzimní praxe, kromû v˘lovÛ také tfieba odlovy generaãních pstruhÛ ze Zlatého potoka a jejich v˘tûr, také nûkolik dnÛ otevfien˘ch dvefií, prezentace ‰koly na burzách vûnovan˘ch vzdûlávání. Na pokusnictví probûhne rekonstrukce hrází rybníka Jordán, ‰kola pofiídí nové vybavení pro v˘uku. Zpracováváme dal‰í projekt. Ono toho vlastnû není málo, co nás ãeká. Vûfiím, Ïe jak na‰i Ïáci, tak pedagogiãtí pracovníci a zamûstnanci ‰koly proÏili pûkné prázdniny a do nového roku vstoupí s chutí. Karel Dubsk˘
Na praxi v Polsku
Dne 2. června 2016 proběhlo setkání našich žáků a pedagogů s prezidentem republiky panem Milošem Zemanem. Setkání proběhlo spolu se studenty FROV v areálu MEVPIS. Součástí setkání byla diskuze studentů s panem prezidentem. Pro všechny zúčastněné to byl nevšední zážitek. ❉ Dne 3. září proběhlo v Jihlavě podzimní kolo 1. ligy v rybolovné technice. Naše družstvo uhájilo prvoligovou příslušnost. Více najdete uvnitř tohoto vydání. ❉ Do 1. A nastoupilo 28 žáků a do 1. B 16 žáků. V obou třídách studují dvě dívky. Novinkou letošního roku bylo zavedení netradičního prvního týdne v naší škole pro první ročníky. Tzv. adaptační kurz má za cíl usnadnit našim prvňákům orientaci v novém prostředí a přechod na střední školu. ❉ Studentská firma FISHCOR při SRŠ Vodňany pořádá ve Vodňanech tradiční kurz tance a společenského chování, tentokrát poprvé pod vedením tanečních mistrů Terezy Večerkové a Viktora Houdka z Taneční školy Arte Dance Písek. ❉ Na školním pokusnictví proběhne oprava hrází rybníka Jordán a výměna výpustního zařízení rybníka Říční v období října tohoto roku. ❉ Letos v září opět vycestují vybraní studenti naší školy do Chorvatska na ostrov Cres, kde se zúčastní pobytu organizovaného MZe ČR s turistickým a vzdělávacím programem.
KáÈa z na‰eho muzea Bc. Katefiina Ma‰lová studuje archeologii na Jihoãeské univerzitû v âesk˘ch Budûjovicích, pochází z VodÀan, jiÏ tfietím rokem provází o prázdninách turisty v na‰em ‰kolním muzeu. Proto jsme jí poloÏili nûkolik otázek. Jak jste se dozvûdûla o moÏnosti provázet v na‰em muzeu? Dozvûdûla jsem se to od pana Macara. Dfiíve jsem provázela ve vodÀanském muzeu v synagoze a pan Macar mi fiekl, zda nechci pfiejít ke konkurenci. Tak jsem na to k˘vla. Studujete archeologii, ale jak blízko máte k historii, potaÏmo k historii zamûfiené na rybáfiství? Bakaláfiské studium jsem absolvovala se zamûfiením na archeologii a historii. O historii VodÀan jsem se zajímala uÏ od dûtství, ãasto jsem se o ní bavila se sv˘m dûdou. O historii rybáfiství a rybách jsem se v‰e musela douãit. Jak vypadá takov˘ prÛvodcovsk˘ den? PfiijíÏdím pfied devátou hodinou, pfiipravím si v‰e potfiebné v pokladnû. Poté jiÏ probíhají prohlídky, kaÏdou celou hodinu. Letos dost náv‰tûvníci chodili, nûkdy aÏ do pozdního odpoledne. Provázím je s komentáfiem a prohlídka trvá asi hodinu. Pokud lidi nejdou, tak si ãtu. Vloni jsem pfieãetla nûkolik kníÏek, letos jsem moc ãasu nemûla. Jaké jsou reakce náv‰tûvníkÛ? Ani jednou se mi nestalo, Ïe by hodnocení náv‰tûvníkÛ bylo negativní. Pfii odchodu mají vût‰inou potfiebu pochválit s tím, Ïe toto muzeum není nijak suchopárné, jako je tomu v jin˘ch mûstech. Muzeum je zajímavé pro dospûlé i malé dûti. Letos fiada náv‰tûvníkÛ pochválila vzhled ‰koly, vstup do areálu, úpravu zahrady. ZaÏila jste nûjakou kuriózní situaci? Ani ne. Nûkdy je zajímavé, kolik toho jiÏ velmi malé dûti vûdí. Jeden
Katefiina v pokladnû muzea – tfiídû 4.B mal˘ chlapeãek pfiesnû vûdûl, proã má cichlida ocasooká skvrnu na ocasní ploutvi a poznal v‰echny hlasy zvífiat, na rozdíl od rodiãÛ. Pak mi utkvûl v pamûti jeden tatínek (pfii‰el s manÏelkou a dcerami), kter˘ dával po celou dobu najevo, Ïe je v muzeu z donucení. ManÏelka se mi pfii odchodu omlouvala. Jak˘ je zájem o prodej suven˘rÛ a upomínkov˘ch pfiedmûtÛ? Nejvíc se prodávají pexesa pro malé dûti, pak docela plakáty ryb a rybí recepty. Obãas pfiijede absolvent ‰koly i s rodinou, ten pak koupí prakticky v‰e. Jak hodnotíte leto‰ní náv‰tûvnost? Letos pfii‰lo víc náv‰tûvníkÛ neÏ vloni, alespoÀ se mi zdá, Ïe bylo víc
prohlídek. V prÛmûru chodí tak 20 osob, nejvíc to bylo asi 70 za den. Nejménû lidí chodí poãátkem ãervence, nejvíc na pfielomu ãervence a srpna. V srpnu muzeum nav‰tûvují v˘pravy z dûtsk˘ch táborÛ. Máte nûjak˘ nápad, jak to v na‰em muzeu vylep‰it? K vlastní expozici Ïádn˘ námût nemám. Myslím, Ïe by mûly b˘t umístûny cedule odkazující na muzeum v centru mûsta a celkovû je‰tû vût‰í propagace. Dûkujeme za odpovûdi (redakce). ■ ■ ■
Na praxi na polských jezerech Jako každý rok tak i letos jsme v červnu vyrazili na výměnnou praxi do partnerské školy v Sierakowu. Hned v úvodu je třeba uvést, že program i péče ze strany hostitelské školy byly přímo vzorné. K pohodě přispívá i jazyková blízkost obou národů. Hlavním cílem je seznámit naše studenty s odlišnými technikami odlovů ryb, které se používají v jezerním rybářství. Nejrozšířenější jsou tenatové sítě. U nás se používají poměrně zřídka, pokud ano, tak spíš pro výzkumné účely. Jejich použití pro hospodářské odlovy tržních ryb je naopak běžné v mořském nebo jezerním rybolovu. V okolí Sierakowa (západně od Poznaně) se nachází kolem stovky jezer. Poláci jim také říkají malé Mazury. A právě místní rybáři hojně využívají k odlovům tenatové sítě.
Ráno na jezefie
Opravy sítí
Ryby jsou zamotané v síti, často poměrně poškozené, někdy již mrtvé. Se samotným vyproštěním ryb si rybáři příliš starostí nedělají. Síť v podstatě trhají, čímž ji zároveň poškozují, takže je po určité době samá díra. V mělčí vodě jsme lovili převážně cejny, líny, okouny. Zejména cejni byli úctyhodných velikostí. V hluboké vodě se lovil síh malý o velikosti kolem 20 cm. Tato ryba je ve zdejších jezerech velmi rozšířená, podstatně víc než síh maréna. Je ceněná i na trhu a zejména jako uzená je opravdu pochoutkou. Denní úlovek ze dvou tenatových sítí se pohyboval okolo 20 kg tržních ryb. Zajímalo nás, jak je to s poškozenými sítěmi. Dostalo se nám zajímavé odpovědi. Tenatové sítě o délce
Na rybách na fiece Wartû
Ulovená maréna
Tenatová síť má délku 50, 100 i více metrů. Pospojováním několika tenat se vytváří síť o délce několika set metrů. Síťovina je z jemného silonu. Oka jsou situována „na koso“. Tvar sítě je obdélníkový s horní žíní s plováky a spodní zátěžovou žíní. Princip lovu spočívá v tom, že ryby se do sítě zapletou a zachytí, nejčastěji za skřele. O druhu a velikosti lovených ryb rozhoduje velikost ok. Tenata se nastražují jeden den a vybírají druhý den ráno. Způsob nastražení je různý. Například od břehu jezera k jeho středu spíše v mělčí vodě nebo naopak v hloubkách kolem 30–40 metrů. Konce sítě jsou označeny bójkami. Při vybírání ryb se postupuje od jednoho konce sítě (ta se skládá do lodi).
50 nebo 100 metrů se v závislosti na velikosti ok dají pořídit již za nějakých 200–300 Kč. Pokud rybáři použijí horní a dolní žíň ze staré sítě a zakoupí pouze síťovinu, je cena této sítě ještě nižší. Sítě jsou vyráběny v Číně. Takže opotřebená síť (tzn. zcela děravá) se prostě vymění za novou. Negativem tohoto způsobu odlovu je stav ryb. Ty jsou často velmi poškozené. Pokud vůbec přežijí, při následném sádkování by zcela jistě došlo k výrazným ztrátám. Bylo nám vysvětleno, že nalovené ryby jsou již nasmlouvané s potenciálními zákazníky a ještě tentýž den budou prodány. Karel Dubský
JAK¯ JE REVÍR BLANICE VOD≈ANSKÁ 3? Odpovûì na tuto otázku by mohla b˘t zdánlivû jednoduchá. Kaprov˘ a ‰tikov˘. A spí‰e nadprÛmûrn˘. Ale zase tak jednoduchá ta odpovûì není. Pojìme se nad ní zamyslet od zaãátku a trochu více v souvislostech. Revír Blanice VodÀanská 3 je v uÏívání Stfiední rybáfiské ‰koly VodÀany. To je pomûrnû vzácná záleÏitost, ale v praxi to z pohledu sportovních rybáfiÛ nic zásadního neznamená. Revír je zaãlenûn do systému hospodafiení âeského rybáfiského svazu a platí na nûm ve‰keré druhy povolenek vydávan˘ch pro mimopstruhové vody. Na rozdíl od jin˘ch revírÛ v‰ak za hospodafiení, tedy hlavnû zarybÀování, odpovídá ‰kola. Hospodáfiem revíru je pak obvykle odborn˘ uãitel ‰koly – v souãasnosti pan Ing. Pavel Chrom˘.
Blanice
Blanice Ve VodÀanech ale také funguje pomûrnû poãetná místní organizace âRS, která naopak vlastní revír nemá. Z toho zákonitû vypl˘vá, Ïe ‰kola s MO VodÀany úzce spolupracuje, ale o tom se zmíníme je‰tû pozdûji. Dal‰ím specifikem je, Ïe ‰kola revír vyuÏívá k v˘ukov˘m úãelÛm, napfiíklad ke kontrolním odlovÛm a k pouÏívání rÛzn˘ch rybolovn˘ch metod apod. Na tyto nestandardní zásahy v revíru si na‰tûstí vodÀanská vefiejnost zvykla, a tak nûjak je to bráno, Ïe to ke ‰kole patfií. Pokud bychom chtûli popsat tento revír, zákonitû by nám vy‰lo, Ïe je to voda pomûrnû rozmanitá. Úseky nad VodÀany kolem Vitic a Kra‰lovic lze oznaãit jako lipanové pásmo. Není to úplnû pfiírodní tok, ale je to pfiíklad citlivû provedené regulace v 80. letech 20. století, která respektuje pfiirozenou
trasu toku a obsahuje i nûkolik umûle vytvofien˘ch prahÛ z lomového kamene. Tím vzniká stfiídání ti‰in a proudn˘ch úsekÛ. V˘sledn˘ dojem je, Ïe se jedná o témûfi pfiirozen˘ tok. Úseky od „ÎelezÀáku“ po vodû aÏ do Milenovic jsou naopak pfiíkladem striktnû regulovaného toku, tak jak se tyto úpravy provádûly v první polovinû 20. století. Bfiehová linie je rovná, s minimem pfiíbfieÏních porostÛ. Sv˘m charakterem se jedná spí‰e o cejnové pásmo s proudn˘mi úseky pod jednotliv˘mi jezy. Nesmíme v‰ak zapomenout na rozsáhlou síÈ náhonÛ, která má 3 úseky. Voda v nich dfiíve pohánûla aÏ 9 ml˘nÛ. Víceménû kopírují trasu pÛvodní fieky Blanice. Stfiední úsek, kter˘ vede kolem ‰kolního pokusnictví, b˘vá ve VodÀanech naz˘ván „Nouzovka“ a spodní úsek „stará fieka“. Tyto náhony jsou na mnoha místech ãlenité se zdrÏemi vody v nadjezí ml˘nÛ a s rozmanitou vegetací. Najdeme zde i malebná místa, jako napfiíklad rybáfii oblíbené „Lekníny“ (kde v‰ak ve skuteãnosti roste stulík Ïlut˘). Také náhony je moÏné povaÏovat za cejnové pásmo. Pfieskoãme zatím problematiku hospodafiení a podívejme se na statistiku úlovkÛ. Jako prÛmûrn˘ mÛÏeme vzít rok 2014. Jak bylo jiÏ v úvodu naznaãeno, hlavní lovenou rybou je kapr obecn˘. Uloveno bylo zhruba 1 900 ks o prÛmûrné hmotnosti 1,90 kg. KaÏd˘ úspû‰nû lovící rybáfi chytil na 1 povolenku asi 8 kaprÛ. Pro srovnání je to zhruba dvojnásobek kusÛ, neÏ bylo uloveno na sousedních revírech Blanice 2 a Blanice 4 dohromady. Pokud jde o ‰tiku, tak její úlovky v uvedeném roce dosáhly pfies 200 ks a hmotnosti témûfi 340 kg. To je zhruba stejné mnoÏství jako v sousedních revírech dohromady. Za docela solidní je je‰tû moÏné povaÏovat úlovky úhofie, které se pohybují tradiãnû nad 50 ks. Ve v˘kazech úlovkÛ se objevilo celkem 17 druhÛ
ryb. Mezi nimi pfievaÏují cejni, jelci, okouni, ale najdeme i podoustev, ostroretku, bolena, mníka. Pohled na tyto druhy uÏ ale tak radostn˘ není. Pokud bychom rok 2014 porovnali s rokem 1994, tak zjistíme, jak se situace zmûnila za posledních 20 let. Úlovky kapra, ‰tiky a úhofie se prakticky nezmûnily a zÛstávají na pomûrnû vysoké úrovni. BohuÏel v˘raznû ubylo jin˘ch druhÛ. Nejvíce je to markantní u okounÛ, jejich úlovky poklesly zhruba o 80 %. Na polovinu klesly úlovky cejnÛ, jelcÛ. Na druhou stranu se pfied 20 lety v revíru nûkteré druhy nevyskytovaly – napfi. jelec jesen, ostroretka, podoustev. Samostatnou kapitolu pfiedstavuje lipan podhorní, kter˘ z Blanice témûfi vymizel. Tradiãnû b˘val loven v úsecích nad mûstem a na blanické lipany jezdili mu‰kafii i z velk˘ch vzdáleností. V úlovcích pak se objevoval v fiádu desítek kusÛ roãnû. Toto jsou tedy data. Jedná se o jednoduchou statistiku. Na druhou stranu se kolem této statistky vÏdy vedlo dost diskuzí. Zapisují rybáfii vÏdy zodpovûdnû úlovky? Nezmûnilo se uvaÏování rybáfiÛ? Jsou stále zamûfieni na tytéÏ druhy, nebo se jejich chování zmûnilo a dnes více pou‰tûjí ulovené ryby zpût do vody? Ponechme této polemiky s tím, Ïe nûkterá data a z toho vypl˘vající trendy mají dost v˘mluvn˘ charakter. TakÏe se koneãnû dostáváme k hospodafiení, to znamená k vysazování násad. Druhy a jejich poãet jsou dány zarybÀovacím plánem, kter˘ je kaÏdoroãnû plnûn (vût‰inou pfiekraãován, nûkdy v˘raznû). Na‰e ‰kola má tu v˘hodu, Ïe násady do revíru dokáÏe pomûrnû dobfie obstarat. âást ryb je nakupována od místní organizace âRS, ãást od Krajského ‰kolního hospodáfiství, ãást z distribuce Jihoãeského územního svazu âRS a ãást pochází z produkce ‰kolního pokusnictví. Tajemství úspûchu u kapra je jednoduBlanice ché. Vysazovány jsou pouze ryby lovné velikosti, a to je‰tû v mnoÏství v˘raznû pfiekraãujícím zarybÀovací plán. Navíc MO VodÀany vysazuje kapra ze sv˘ch prostfiedkÛ utrÏen˘ch za neodpracované brigády. Kapfii jsou vzápûtí loveni a odná‰eni od vody. Po pravdû pro vût‰inu rybáfiÛ je kapr rybou nejdÛleÏitûj‰í a podle jeho úlovkÛ je pak také na‰e ‰kola na vefiejnosti hodnocena. ·tika je vysazována ãásteãnû jako jednoletá násada, ve vût‰í mífie jako rychlen˘ plÛdek velikosti kolem 4 cm. Zde je základem úspûchu zodpovûdné vysazení plÛdku po celé bfiehové linii revíru. Na nûm se podílí Ïáci ‰koly obvykle v rámci praxe. Pokud jde o úhofie, dafií se ‰kole pravidelnû vysazovat monté z distribuce v rámci âRS v mnoÏství 1 000–3 000 ks roãnû. Ostatních druhÛ bohuÏel spí‰ ub˘vá. Mizí hlavnû ryby vût‰í velikosti (pfi. cejni). Nepochybnû je více ryb pfiímo ve mûstû a v ru‰n˘ch úsecích v jeho blízkosti. Naopak v odlehlej‰ích úsecích je ryb ménû. Prokázali jsme to pfii pokusn˘ch odlovech, kdy jsme v nûkter˘ch místech (hlavnû nad VodÀany) témûfi nenarazili na slu‰né ryby. Nepochybnû je hlavní pfiíãinou pÛsobení ryboÏrav˘ch predátorÛ. Na vinû je v‰ak také dlouhodob˘ velk˘ rybáfisk˘ tlak. Karel Dubsk˘
Škola má novou fasádu
Historická budova naší školy dostala o letošních prázdninách novou fasádu. Dva odstíny šedé barvy dávají škole nový vzhled. Není bez zajímavosti, že stará fasáda vydržela bez jakýchkoliv úprav téměř sto let. Na novém provedení fasády se svým názorem podíleli pracovníci školy, členové školské rady i řada absolventů školy. A proč tolik řečí kolem fasády jedné budovy? Ty důvody jsou minimálně dva. Pohled na školu umístěnou mezi lesem a rybníkem přes zrcadlící se hladinu patří neodmyslitelně k Vodňanům. Tento záběr také byl (a je) pravidelně na pohlednicích tohoto města. Dalším důvodem je však také to, že tato škola byla první rybářskou školou svého typu, a to i v mezinárodním měřítku. Proto bývá někdy označována jako alma mater rybářského školství. Jejími učebnami prošly generace našich rybářů, které můžete potkat v rybářských podnicích po celé naší republice, ale i v zahraničí. Její vzhled tak má i jistou symbolickou hodnotu pro celé naše rybářství.
Oprava fasády proběhla v červnu a červenci a trvala zhruba měsíc. Kromě zdí prošly renovací i kamenné sokly a veškeré klempířské prvky. Úžlabí nad okny bylo opatřeno drátěnými prvky, které by měly zabránit hnízdění vlaštovek. Ceníme si, že stavební firma (David Štefan, Zátaví u Písku) pracovala pečlivě a se smyslem pro detail. Oříškem bylo zrenovovat a barevně sladit název školy s pojetím fasády (původně měla být písmena provedena v černé barvě). Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že letopočet v horní části budovy se změnil z původního roku 1923 na 1920. Rádi bychom tuto věc vysvětlili. Rybářská škola začala ve Vodňanech fungovat v roce 1920. Bylo to těsně po první světové válce a zpočátku neměla vlastní budovu. První čtyři školní roky probíhala výuka na náměstí v budově současné radnice. Současně se stavěla v té době nová budova školy V Zátiší. Budova byla dokončena v roce 1923 a první studenti v ní do lavic usedli v roce 1924. Proto byl po celou
dobu na škole letopočet 1923, tedy rok uvedení budovy do provozu. Po určité úvaze jsme došli k závěru, že z dnešního pohledu (po téměř 100 letech) je tento původní údaj poněkud matoucí a rozhodli jsme se jej nahradit rokem vzniku školy. Oprava fasády školy zapadla do konceptu vedení školy postupně celý areál uvést do co nejlepšího stavu, mimo jiné s ohledem na blížící se 100leté výročí existence školy. Tak byla postupně vyměněna střešní krytina školy, opraven plot před domovem mládeže, zrekonstruován plot před školou včetně branky a pojezdových vrat, opravena zadní zídka směrem k lesu a nově natřena fasáda Pavilonu mechanizace. Víme, že má škola ještě jedno bolavé místo, a tím je stav dvora. Sice to nebude levná záležitost, ale rádi bychom zhruba v roce 2018 povrch dvora a příjezdové komunikace opravili a vylepšili. KD
Škola pořizuje nové pomůcky Naše škola se stala Centrem praktické výuky. Jedná se o projekt Ministerstva zemědělství ČR, jehož cílem je podpořit vybrané školy zemědělského, lesnického a rybářského zaměření v oblasti vybavení školy pro praktickou výuku zaměřenou na přírodovědné a technické vzdělávání. Úspěšní žadatelé mohou pořídit nové výukové pomůcky až do výše zhruba 1,75 mil. Kč. V našem případě půjde o vybavení hydrobiologické laboratoře. Zde budou pořízeny velmi kvalitní mikroskopy v počtu 15 kusů, dále pak sada oxymetrů především pro terénní cvičení. Dále budou zakoupeny měřící přístroje pro monitorování kvality masa ryb ve zpracovnách. Pořízen bude tukoměr a měřič čerstvosti masa a dále ruční odšupinovačka. Další skupinu pomůcek tvoří rybářská mechanizace – např. elektrický agregát (centrála), řetězová pila na led, čerpadlo a nová výkonná filtrace pro školní akvária. KD
... první dojmy na‰ich prvÀákÛ ... (vybráno z písemn˘ch prací) …·kola na mû pÛsobí sympaticky. Nûktefií uãitelé se mi zdají pohodoví, ale z nûkter˘ch jde respekt… …Mé první dojmy jsou skvûlé…jediná nev˘hoda je ranní vstávání… …Adaptaãní t˘den se mi hodnû líbil. Je to podle mû dobrej nápad… …Ten první t˘den se mi líbil v tom, Ïe byl seznamovací t˘den…
…p. Froyda se o nás stará jako o vlastní; ‰kolní jídelna celkem ujde, nûkdy je to lep‰í, nûkdy hor‰í, ale sníst se musí v‰echno… …Nûktefií uãitelé jsou fajn, jiní zase ménû, ale takhle je to v‰ude. Ostatní studenti jsou pfiátel‰tí a ochotní… …‰kola je jako taková zevnitfi i z venku pûknû upravená…
…Pokoje si myslím, Ïe by mûly b˘t vût‰í, obzvlá‰È kdyÏ jsou tam 3 lidi, ale jde to… …vy‰‰í roãníky (resp. druháci) se nám snaÏí pomáhat a zapojit nás do zájmov˘ch ãinností… …UÏ se tû‰ím na první praxe, hlavnû v˘lovy a práci na ‰kolním pokusnictví…
Naše školní družstvo udrželo 1. ligu v rybolovné technice Naše školní družstvo dosáhlo vynikajícího úspěchu. V sobotu 3. září 2016 proběhlo v Jihlavě podzimní kolo 1. a 2. ligy družstev dospělých v rybolovné technice. V podzimním kole naši ve složení: Filip Humpál, Jan Materna, Jiří Vaněček a Libor Volf obsadili 9. místo. Stejného umístění dosáhlo naše družstvo i v celkovém hodnocení první ligy a po loňském postupu z druhé ligy uhájilo prvoligovou příslušnost. Všem závodníkům a také vedoucímu družstva Mgr. Josefu Krohovi patří velká gratulace za reprezentaci Střední rybářské školy Vodňany. V roce 2015 vznikla myšlenka postavit družstvo rybářské školy složené z jejích studentů a zúčastnit se klání ve 2. lize dospělých. Hned první rok naše družstvo skončilo na druhém místě, což znamenalo postup mezi nejlepší týmy dospělých. Pro upřesnění, jedná se o týmy, v nichž působí řada mistrů světa a hostují špičkoví závodníci z Polska a Slovenska. Poté, co Kateřina Marková ohlásila přestup do rodinného týmu „Markových“, vyvstala otázka, jak to s námi půjde dál. Výsledek je nad očekávání. Sice nám pomohlo odstoupení několika družstev, ale zároveň jsme si ověřili, že máme výkonnost na úrovni 3–4 dalších družstev, z nichž jsme některá v podzimním kole porazili. Potěšitelné je zapojení nového žáka 1. ročníku Libora Volfa. Na podzim již za nás pravděpodobně nenastoupí Filip Humpál, ale věříme, že se ve škole objeví další adepti tohoto zajímavého sportu. KD
ZÁCHRANN¯ ODLOV RYB A MLÎÒ Z NÁHONU BLANICE
V úter˘ 13. záfií byla v rámci odbahÀovacích prací vypu‰tûna ãást vodÀanského náhonu fieky Blanice. ProtoÏe se jedná o revír na‰í ‰koly, bylo nutné provést opatfiení k záchranû ryb. Vzhledem k teplému poãasí by pravdûpodobnû do‰lo k jejich úhynu. Odlov probíhal ve dvou dnech pod patronací Ing. Pavla Chromého, kter˘ je rybáfisk˘m hospodáfiem ‰koly. Pfii odlovu pomáhali Ïáci ‰koly. PouÏit byl zádov˘ elektrick˘ agregát. Ulovené ryby byly pfiemístûny do jiné ãásti revíru.
Jako vÏdy v podobné situaci se ukázalo, Ïe v revíru je spí‰e více ryb, neÏ se oãekávalo. Jednalo se o stovky kusÛ pfieváÏnû drobn˘ch kaprovit˘ch ryb, ale uloveni byli i kapfii lovné velikosti, objevil se i mník nebo úhofi. Uloven byl pstruh obecn˘ o délce 48 cm. Pomûrnû velké mnoÏství ryb je dÛsledek dvou skuteãností. Loven˘ úsek protéká pfiímo mûstem, kde témûfi nechytají rybáfii na udici a díky ru‰nému prostfiedí rybám ne‰kodí ani ryboÏraví predátofii. ProtoÏe se zde vyskytují velcí mlÏi, zejména ‰keble fiíãní a kriticky ohroÏen˘ velevrub malífisk˘, zúãastnila se na‰e ‰kola záchranného transferu mlÏÛ. Îáci se pod vedením Ing. Jifiího Hronka rozdûlili na nûkolik pracovních skupin a procházeli bfiehy. Celkem bylo sebráno 166 ‰keblí fiíãních a 30 velevrubÛ malífisk˘ch. Vûková struktura jedincÛ byla rÛznorodá, od dvoulet˘ch aÏ po zhruba osmileté jedince. To je dÛkaz, Ïe jim toto prostfiedí vyhovuje a po odbahnûní se dá oãekávat je‰tû vût‰í nárÛst populace tûchto pfiínosn˘ch filtrátorÛ vody. MlÏi byli umístûni do horních partií náhonu, kde se hladina sniÏovat nebude. Bylo potû‰ující, Ïe se studenti na akci pfiihlásili dobrovolnû v rámci svého volného ãasu. Jifií Hronek, Karel Dubsk˘
Rejnoci a jejich mláďata v našich akváriích Rejnok byl a zÛstával hodnû dlouhou dobu jako záhadn˘ tvor pfiírody. Jeho vzácn˘ v˘skyt, specifick˘ zpÛsob Ïivota a charakteristick˘ tvar celého tûla, mohly ze zaãátku jen posilovat povûry a fámy. PfiestoÏe rejnoci patfií v˘vojovû k jednûm z nejstar‰ích ÏivoãichÛ na planetû, pro lidstvo nebylo vÛbec jednoduché pfiijít a odhalit tajemství tûchto tajemn˘ch stínÛ, které plavaly pod hladinou. Ani dnes o nich je‰tû zdaleka nevíme v‰e, i kdyÏ se fiadu rejnokÛ, neboli trnuch, podafiilo odchovat v zajetí. Jedním z takov˘ch pfiíkladÛ je i na‰e rybáfiská ‰kola ve VodÀanech. Rejnoky fiadíme mezi strunatce do tfiídy paryb, tedy nikoli ryb, jako dfiíve. Paryby mají chrupavãitou kostru, v obloucích obratlÛ jsou stopy kostní tkánû, lebku mají celistvou bez ‰vÛ. Spolu se Ïraloky tvofií rejnoci prehistorickou skupinu vodních ÏivoãichÛ. Díky chrupavãité kostfie jsou velmi lehcí, snadno a rychle se pohybují. Pohyb je umoÏnûn jednak bfii‰ními ploutvemi, ale pfiedev‰ím vlnícím se okrajem tûlního disku. KÛÏe trnuch je velmi drsná jako smirkov˘ papír a zbarvení rejnoka je podle druhu a zpÛsobu Ïivota odli‰né. Typická je jejich skvrnitost na kÛÏi, která spl˘vá s okolím. Takto se jednak rejnok chrání pfied predátory a jednak je to velmi efektivní maskování pro lov drobn˘ch rybek. Rejnok se dokáÏe zahrabat do písku a nûkolik hodin tak ãíhat. KdyÏ spatfií potravu, znenadání dokáÏe vystartovat. Na spodní stranû tûla bychom na‰li 5 Ïaberních ‰tûrbin, ãichové jamky a ústa. Na horní stranû mají vyv˘‰ené oãi, za kter˘mi se nachází je‰tû dvû malé jamky, tzv. spirakula. Uvnitfi jamek je sval, kter˘ slouÏí k tomu, aby pumpoval pfies Ïábry vodu. Tím se okysliãí pfies Ïábry krev rejnoka. Tûlo rejnoka je zakonãené dlouh˘m, biãíkovit˘m ocasem, na jehoÏ konci je jedov˘ trn. Délka trnu závisí na velikosti rejnoka, av‰ak mÛÏe dosahovat pfies 20 cm. Cel˘ trn je zpevnûn kalciem, ale
pfii silném nárazu se mÛÏe ulomit, zejména pfii boãním úderu. Trn pak vypadne a brzy dorÛstá nov˘. Na spodní stranû ocasu vedou jedové Ïlázy, které ústí do samé ‰piãky trnu. Vystfielováním celého ocasu tam i zpût se rejnok brání. Bodnutí pro ãlovûka je velmi bolestivé a jed mÛÏe vyvolat zmûnu krevního tlaku, pocení ãi zvracení. Rána se hojí velmi dlouho, fiadu mûsícÛ. Ke smrti dochází ve velmi vzácném pfiípadû. Jed je termolabilní. To znamená, Ïe pfii bodnutí se doporuãuje postiÏené místo polévat teplou aÏ horkou vodou. Rejnok sám o sobû nezaútoãí, jen kdyÏ se cítí v ohroÏení. Proto se musíme vyvarovat jakéhokoliv provokování nebo ohroÏování, tak aby nemûl potfiebu útoãit a bránit se. V pfiírodû jsou nejãastûj‰í útoky v dÛsledku stoupnutí na odpoãívajícího rejnoka na dnû. Rejnoci jsou velmi dobfií plavci, av‰ak vût‰inu svého ãasu tráví právû na fiíãním dnû. Zde si hledají i svou potravu, malé rybky, kraby, krevety ãi ãervy. Rejnok je noãní zvífie, pfies den je ãasto zahraban˘ v písku a je schován pfied predátory, v noãních hodinách vyráÏí na lov.
RozmnoÏování rejnokÛ je Ïiveln˘ proces, kter˘ zhruba po tfiech aÏ ãtyfiech mûsících konãí narozením Ïiv˘ch mláìat. Rejnoci se rodí ve velikosti zhruba 8–13 cm a do pohlavní dospûlosti se dostávají zhruba po tfiech letech. U nás v akvaristice máme dva chovné páry sladkovodních rejnokÛ. Jedná se o rejnoky skvrnité z Kolumbie (Potamotrygon motoro marbled) a rejnoky leopoldovy (P. leopoldi Black Diamond), ktefií jsou pÛvodnû endemiti jihoamerické fieky Rio Xingu. Jedinci tohoto druhu patfií mezi nejcennûj‰í a nejdraωí rejnoky na svûtû. Technika a vybavení nádrÏe jsou oproti klasické akvaristice celkem odli‰né. Nutná je ãastûj‰í, zautomatizovaná, v˘mûna vody, kvalitní filtrace, UV a O3 sterilizace vody atd. Nám se podafiilo zajistit rejnokÛm optimální podmínky vãetnû krmení a po tfiech letech chovu nás trnuchy skvrnité odmûnily narozením dvou krásn˘ch mláìat. Jedná se zfiejmû o první odchov rejnokÛ v jiÏních âechách. O to máme z tohoto úspûchu vût‰í radost. Mláìata se mají ãile k svûtu a jsou stfiedem pozornosti pro v‰echny náv‰tûvníky ‰koly. Matûj Zigal
RYBOVINY – ‰kolní ãasopis Stfiední rybáfiské ‰koly VodÀany Vydavatel: Stfiední rybáfiská ‰kola VodÀany (www.srs-vodnany.cz). Redakce: Záti‰í 480, 389 01 VodÀany Odpovûdní redaktofii: Alena Kotová, Oldfiich Danûk V˘roba: TISKÁRNA âERN¯ s.r.o., âerná v Po‰umaví. Redakãní uzávûrka: 20. záfií2016
