Zadávání veřejných zakázek na základě rámcových smluv

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta

Jana Petrová

Zadávání veřejných zakázek na základě rámcových smluv

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D. Katedra obchodního práva Datum vypracování práce: 14. listopadu 2013

Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze dne 14. listopadu 2013

Jana Petrová

1

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce JUDr. Tomáši Horáčkovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky poskytnuté během uskutečněných konzultací.

2

Obsah Obsah ............................................................................................................................... 3 Úvod ................................................................................................................................. 4 1 Právní úprava rámcových smluv v oblasti veřejných zakázek................................ 6 1.1 Právní úprava České republiky ............................................................................... 6 1.1.1 Vývoj právní úpravy ........................................................................................ 7 1.1.2 Aktuální úprava.............................................................................................. 10 1.2 Právní úprava na úrovni Evropské unie................................................................ 12 2 Základní zásady a pojmy práva veřejných zakázek............................................... 15 2.1 Základní zásady .................................................................................................... 16 2.1.1 Zásada transparentnosti.................................................................................. 17 2.1.2 Zásada rovného zacházení ............................................................................. 17 2.1.3 Zásada zákazu diskriminace .......................................................................... 17 2.2 Základní pojmy ..................................................................................................... 17 2.2.1 Veřejná zakázka............................................................................................. 17 2.2.2 Zadavatel........................................................................................................ 21 2.2.3 Dodavatel, uchazeč, zájemce ......................................................................... 23 3 Uzavírání Rámcové smlouvy v oblasti veřejných zakázek..................................... 24 3.1 Postup zadavatele před zahájením zadávacího řízení ........................................... 24 3.1.1 Stanovení, zda Rámcová smlouva spadá do působnosti Zákona................... 25 3.1.2 Odůvodnění Rámcové smlouvy..................................................................... 25 3.1.3 Předběžné oznámení a pravidelné předběžné oznámení................................ 26 3.1.4 Další úkony .................................................................................................... 27 3.2 Průběh zadávacího řízení ...................................................................................... 28 3.3 Výběr nejvhodnější nabídky a uzavření Rámcové smlouvy................................. 36 3.4 Zrušení zadávacího řízení ..................................................................................... 38 3.5 Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele a dohled nad dodržováním Zákona ........................................................................................................................ 38 4 Zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy ................................. 40 4.1 Společná ustanovení pro zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy....................................................................................................................... 42 4.2 Zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy veřejným zadavatelem .................................................................................................................................... 46 4.2.1 Zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy uzavřené s jedním uchazečem............................................................................................................... 46 4.2.2 Zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy uzavřené s více uchazeči .................................................................................................................. 48 4.3 Zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy sektorovým zadavatelem ................................................................................................................ 51 5. Rámcová smlouva a další zvláštní postupy v zadávacím řízení............................ 53 5.1 Dynamický nákupní systém.................................................................................. 53 5.2 Elektronická aukce................................................................................................ 55 Závěr .............................................................................................................................. 57 Seznam zkratek ............................................................................................................. 59 Použitá literatura .......................................................................................................... 60

3

Úvod Rámcové smlouvy v oblasti veřejných zakázek jsou poměrně mladým institutem1 představujícím zvláštní druh veřejné zakázky, jenž ještě v daleko větší míře než klasické veřejné zakázky umožňuje vznik relativně stabilních obchodních vztahů se zajištěným financováním minimalizujícím podnikatelovo riziko, že za jím poskytnuté plnění neobdrží dohodnutou úplatu.2 Dle statistických údajů3 bylo v roce 2011 uzavřeno v oblasti veřejných zakázek celkem 299 rámcových smluv, jejichž prostřednictvím bylo reálně čerpáno 14 miliard Kč bez daně z přidané hodnoty (dále „DPH“), a v roce 2012 celkem 407 rámcových smluv s objemem reálně vyčerpaných veřejných prostředků rovněž 14 miliard Kč bez daně z přidané hodnoty. Z výše uvedených rostoucích čísel je patrné, že institut rámcových smluv si v oblasti práva veřejných zakázek postupně nachází své místo a je zadavateli využíván stále častěji. Z důvodu rozvoje institutu centrálního zadavatele se očekává, že množství uzavřených rámcových smluv na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a tudíž i veřejných prostředků prostřednictvím nich rozdělovaných, se do budoucna ještě podstatně zvýší. Způsob zadávání veřejných zakázek prostřednictvím rámcových smluv může mít výhody jak pro zadavatele, tak pro dodavatele. Rámcová smlouva ve smyslu zákona o veřejných zakázkách totiž představuje jakousi základní platformu, která v budoucnu usnadní postupy všech jejích účastníků tím, že stanoví smluvní podmínky pro následné objednávky zboží, služeb a stavebních prací během doby, na kterou bude rámcová smlouva uzavřena. Jelikož se o oblast veřejných zakázek zajímám již delší dobu, rozhodla jsem se téma diplomové práce zaměřit na tento, v jistých případech velice prospěšný a pro všechny participující subjekty výhodný, způsob zadávání veřejných zakázek za použití rámcové smlouvy ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Cílem mé diplomové práce je provést komplexní rozbor pozitivně právní úpravy institutu rámcové smlouvy v oblasti práva veřejných zakázek k 14. listopadu 2013, 1

Více viz kapitola 1.1.1 PLÍVA, S. Obchodní závazkové vztahy, 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006, s. 49. 3 MMR. Výroční zpráva Ministerstva pro místní rozvoj o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2012. Praha, 2012. Dostupný z WWW: http://www.portal-vz.cz/getmedia/e9520b2c-62ff-47cc-85f4a493081bf392/Navrh-Vyrocni-zpravy-o-stavu-verejnych-zakazek.pdf. 2

4

prozkoumat možnosti jejich využití a vyzdvihnout základní rozdíly, výhody a nevýhody tohoto nástroje od klasického zadávacího řízení. V úvodní kapitole se budu věnovat začlenění institutu rámcové smlouvy do českého právního řádu s důrazem na oblast veřejných zakázek a v rámci této oblasti také na vývoj této úpravy včetně promítnutí a zhodnocení změn, které přinesly jednotlivé novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a na úpravu na úrovni Evropské unie, která je s naším právem veřejných zakázek neodmyslitelně spjata. V následující kapitole se zaměřím na vymezení základních zásad a pojmů podle účinného zákona o veřejných zakázkách, jež považuji za stěžejní pro uchopení daného tématu jako celku. Ve třetí kapitole se budu zabývat první ze dvou fází zadávání veřejných zakázek za pomoci rámcové smlouvy ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tedy uzavření rámcové smlouvy. Jelikož tento postup nelze pojmout zcela izolovaně, budu věnovat pozornost i popisu průběhu zadávacího řízení, avšak z důvodu limitace rozsahu dané diplomové práce pouze velice stručně s důrazem především na specifika významná pro rámcové smlouvy. Čtvrtá kapitola bude věnována druhé fázi postupu s využitím rámcové smlouvy ve smyslu zákona o veřejných zakázkách, tedy zadávání dílčích veřejných zakázek na jejím základě, a to zvlášť pro jednotlivé druhy zadavatelů. Jelikož institut rámcové smlouvy je velice podobný dynamickému nákupnímu systému, a jelikož v rámci postupu s využitím tohoto institutu může být aplikován i další zvláštní postup v zadávacím řízení, konkrétně elektronická aukce, zaměřím se v závěrečné páté kapitole na zákonnou úpravu i těchto institutů a na jejich využití v souvislosti s rámcovou smlouvou ve smyslu zákona o veřejných zakázkách. Práce vychází z platné právní úpravy České republiky a reflektuje i evropskou úpravu veřejných zakázek. Při zpracování diplomové práce budu čerpat z české i zahraniční odborné literatury, právních předpisů a také z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“ či „ÚOHS“) jako dohledového orgánu nad zadáváním veřejných zakázek a judikatury soudů České republiky a Evropské unie.

5

1 Právní úprava rámcových smluv v oblasti veřejných zakázek 1.1 Právní úprava České republiky Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je v současnosti jediným obecně závazným právním předpisem, který obsahuje definici pojmu „rámcová smlouva“. Institut rámcové smlouvy jako takové není upraven ani v občanském zákoníku, ani v obchodním

zákoníku.

V

závazkovém

právu

bývá

obecně

řazen

mezi tzv. inominátní (nepojmenované) smlouvy. V § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je stanoveno, že účastníci občanskoprávních vztahů mohou uzavřít i smlouvu, která není zákonem zvláště upravena, pod podmínkou, že taková smlouva nebude odporovat obsahu nebo účelu občanského zákoníku. Obdobné ustanovení obsahuje i zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který v § 269 odst. 2 umožňuje stranám uzavřít smlouvu zákonem výslovně neupravenou, pokud v ní dostatečně určí předmět svých závazků. Tuto možnost pak v § 1736 ponechává i zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který však na rozdíl od předchozích úprav neobsahuje žádné podmínky ani omezení účastníků při uzavírání těchto nepojmenovaných smluv, neboť vychází z toho, že neexistence rozporu se zákonem je jako podmínka platnosti jakéhokoli právního jednání vyjádřena již v obecné části občanského zákoníku.4 Nejvyšší soud České republiky ve své rozhodovací praxi několikrát konstatoval, že význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že „[…] strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah. Při vzniku realizační smlouvy (např. smlouvy kupní) uzavřené na základě rámcové smlouvy se tedy v rozsahu, v němž strany nesjednaly v realizační smlouvě jinak, stávají pravidla (smluvní podmínky) sjednaná v rámcové smlouvě součástí obsahu realizační smlouvy. Právní skutečností, z níž vzniká závazkový vztah jako právní vztah 4

Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=362&CT1=0.

6

zákoník.

Dostupný

z WWW:

obsahující právo věřitele na plnění (pohledávku) a odpovídající povinnost dlužníka splnit závazek, je teprve realizační smlouva“.5 Z tohoto obecného rámce vychází i úprava rámcových smluv v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

1.1.1 Vývoj právní úpravy Vůbec poprvé se institut rámcové smlouvy v oblasti veřejných zakázek objevil v zákoně č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, publikovaném ve Sbírce zákonů dne 5. února 2004 s účinností ode dne vstupu České republiky do Evropské unie, tedy od 1. května 2004, který představoval nejzazší možný termín pro transpozici všech deseti v té době platných evropských zadávacích směrnic6 do českého právního řádu. Zákon č. 40/2004 Sb. definoval rámcovou smlouvu v souladu s článkem 5 odst. 1 Směrnice Rady č. 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací v § 16 jako smlouvu uzavřenou „[…] mezi zadavatelem v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a uchazečem, případně uchazeči, na podkladě otevřeného řízení, nebo užšího řízení, jejímž obsahem je stanovení smluvních podmínek pro veřejné zakázky, zejména s ohledem na ceny nebo předpokládané množství, které mají být zadány v určitém časovém období“. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zákon č. 40/2004 Sb. omezoval možnost užití rámcové smlouvy ve smyslu tohoto zákona při zadávání veřejných zakázek pouze na sektorového zadavatele7, který před jejím uzavřením musel podstoupit jedno ze dvou zadávacích řízení, otevřené nebo užší8. Spornou pak byla možnost uzavření rámcové smlouvy s více uchazeči, kterou sice zákon explicitně v § 16 připouštěl, ale v dalších ustanoveních (§ 65 a § 66) o této možnosti již dále nehovořil, a tak se tato možnost dovozovala ze směrnice Rady č. 93/38/EHS a z formuláře Výsledků

5

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3488/2010 ze dne 28. srpna 2012. Obdobně též viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 24/2010 ze dne 28. června 2011 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3216/2007 ze dne 29. října 2009. 6 Směrnice Rady č. 71/304/EHS, č. 89/665/EHS, č.92/13/EHS, č. 92/50/EHS, č. 93/36/EHS, č.93/37/EHS, č. 93/38/EHS, č. 97/52/ES, č. 98/4/ES a č. 2001/78/ES. 7 Viz kapitola 2.2.2.3. 8 Více viz kapitola 3.2.

7

zadávacího řízení, který v části 8 umožňoval pro případ uzavření rámcové smlouvy identifikaci více uchazečů.9 Protože zákon č. 40/2004 Sb. vznikal ve spěchu, brzy vyšlo najevo mnoho jeho nedostatků, které nebylo možné překonat ani výkladem. Důvodová zpráva10 za nejproblematičtější oblasti uvedla komplikovanou systematiku a návaznost jeho jednotlivých částí, nejednoznačné definice, přílišnou rigiditu zadávacích řízení v případě podlimitních veřejných

zakázek,

mezery v právní

úpravě námitek

a návaznosti lhůt, nejasnosti při prokazování kvalifikace a další. Jelikož zákon č.40/2004 Sb. nebyl považován za bezchybný a jelikož České republice vyvstala v důsledku dvou nových směrnic o zadávání veřejných zakázek11, publikovaných 30. dubna 2004 v Úředním věstníku Evropské unie, povinnost implementovat je do 31. ledna 2006 do českého právního řádu, přistoupil zákonodárce k přijetí zcela nového zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tento zákon ve svém znění účinném do 15. června 201012 vymezoval rámcovou smlouvu v § 11 odst. 1. tak, že je to „[…] písemná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy,

zejména

pokud

jde

o

cenu

a množství“. Definice

nevymezovala

zcela dostatečně podmínky, za nichž bylo možné postup s využitím rámcové smlouvy aplikovat, a proto byla zákonem č. 179/2010 Sb. upravena do podoby, ve které přetrvává dodnes (srov. kapitola 1.1.2). Zákon č. 137/2006 Sb., účinný od 1. července 2006, krom transpozice výše uvedených nových komunitárních směrnic, zavedl v oblasti práva veřejných zakázek též princip flexibility zadávání, jenž rozšířil možnost použití rámcových smluv

9

ŠEBESTA, M., PODEŠVA, V. Rámcové smlouvy a zadávání veřejných zakázek. Právní fórum, 2006, č. 2. 10 MMR. Důvodová zpráva k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dostupný z WWW: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=4&CT=1076&CT1=0. 11 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů, a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, ve znění pozdějších předpisů. 12 Den nabytí účinnosti zákona č. 179/2010 Sb.

8

nejen sektorovým zadavatelem, jak tomu bylo doposud, ale i ostatními zadavateli upravenými tímto zákonem, tedy také dotovaným a veřejným zadavatelem13. Ke dni odevzdání diplomové práce byl zákon č. 137/2006 Sb. již dvacetkrát novelizován. Poslední novelou je čerstvě přijaté Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb.14 účinné od 1. ledna 2014, nazývané též jako technická novela, které mimo jiné ještě více než zákon č. 55/2012 Sb. upřesňuje, že veřejný zadavatel není povinen uveřejňovat na profilu zadavatele15 smlouvu na plnění veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy ve smyslu zákona o veřejných zakázkách, pokud její cena nepřesáhne 500.000 Kč bez DPH (srov. bod 37 Zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb.). Rámcových smluv v oblasti práva veřejných zakázek se dále výslovně dotkly novely provedené  zákonem č. 417/2009 Sb., účinným od 1. ledna 2010, který, pro případ stanovení ceny pouze za jednotku plnění, určil pro rámcovou smlouvu paušální sazbu16,  zákonem č. 179/2010 Sb., účinným od 15. září 2010, jenž zúžil definici rámcových smluv na pořizování opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění, dále stanovil povinnost konkretizovat počet uchazečů pro uzavření rámcové smlouvy, zavedl možnost úpravy konkrétních podmínek jednotlivých účastníků v samostatných přílohách smlouvy a možnost požadovat každý rok prokázání splnění kvalifikace, upřesnil hodnotící kritéria pro dílčí veřejné zakázky, povinnost uveřejňování výsledků zadávacího řízení u veřejných zakázek zadávaných na základě rámcových smluv a možnost zadávání veřejných zakázek více uchazečům na základě principu kaskády či rotace17,  zákonem č. 258/2011 Sb., účinným od 13. září 2011, který umožnil, v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009, o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky 13

Viz kapitoly 2.2.2.1 a 2.2.2.2. Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný z WWW: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=341&r=2013. 15 Profil zadavatele je dle ustanovení § 17 písm. x) zákona č. 137/2006 Sb. elektronický nástroj umožňující neomezený a dálkový přístup a sloužící k uveřejňování informací a dokumentů týkajících se veřejných zakázek. 16 MMR. Důvodová zpráva k zákonu č. 417/2009 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dostupný z WWW: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=882&ct1=0. 17 DVOŘÁK, D., SERAFÍN, P. Zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2011, s. 74 – 80. 14

9

a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, pružnější zadávání zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy ihned po oznámení výběru nejvhodnější nabídky18 a  zákonem č. 55/2012 Sb., účinným od 1. dubna 2012, jenž upřesnil, že zadavatel nemusí na profilu zadavatele uveřejňovat smlouvy na plnění veřejných zakázek malého rozsahu zadaných na základě rámcové smlouvy, jejichž cena nepřesáhne 500.000 Kč bez DPH.19 Domnívám se, že skutečnost, proč byl zákon č. 137/2006 Sb. v tak relativně krátkém časovém období už tolikrát novelizován, není dána ani toliko jeho nedostatky, jako spíše tím, že oblast práva veřejných zakázek je stále diskutovaným a rozvíjejícím se odvětvím, které se snaží reagovat na moderní trendy a potřeby společnosti. V poslední době je to například stále narůstající význam elektronického obchodování a elektronického zadávání veřejných zakázek. Přikláním se proto k názorům20, že zákon č. 137/2006 Sb. je poměrně vydařenou právní úpravou reflektující konkrétní vývojové tendence a odrážející aktuální požadavky v oblasti práva veřejných zakázek. Na druhou stranu však jeho systematika může mnohdy představovat značné komplikace pro laiky právem veřejných zakázek netknuté, kdy zejména při využití zvláštních postupů v zadávacím řízení, kam spadá i použití rámcové smlouvy, je úprava tohoto zákona značně roztříštěná a ne příliš přehledná. Nemyslím si ale, že by se zákon č. 137/2006 Sb. potýkal s většími problémy než jakékoli jiné zákony.

1.1.2 Aktuální úprava Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“ nebo „ZVZ), obsahuje celkem 161 paragrafů rozdělených do devíti částí. Rámcová smlouva je zde upravena ve třech rovinách. V části první, Obecná ustanovení, Zákon ve třech ustanoveních obecně vymezuje pojem „rámcová smlouva“ pro jeho účely. Jedná se o ustanovení § 11 odst. 1, ve kterém Zákon stanoví, že „[…] rámcovou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí písemná smlouva uzavřená

18

MMR. Důvodová zpráva k zákonu č. 258/2011 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj. Dostupný z WWW: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=326&ct1=0. 19 MMR. Důvodová zpráva k zákonu č. 55/2012 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj. Dostupný z WWW: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=370&ct1=0. 20 Např. JURČÍK, R. Nová právní úprava veřejných zakázek a koncesí. Právní zpravodaj, 2006, č. 4, s. 10; LIŠKA, Z. IN: Zakázky očima praxe. Právní rádce, 2012, č. 4, s. 12.

10

mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství“ (dále jen „Rámcová smlouva“). Tato definice Rámcové smlouvy je pak doplněna ustanovením § 11 odst. 3, které říká, že se jí rozumí též „smlouva splňující podmínky uvedené v odstavci 1 uzavřená na základě zadávacího řízení realizovaného v souladu s právním předpisem Evropské unie ve prospěch sektorového zadavatele se sídlem v České republice jeho přidruženou osobou21, která je sektorovým zadavatelem v jiném členském státě Evropské unie“. K úplnosti je pak třeba zmínit též ustanovení § 11 odst. 2, ve kterém je výslovně vyjádřena stěžejní zásada pro veškerou právní úpravu Rámcových smluv v oblasti veřejných zakázek, tedy, že používá-li Zákon pojem „veřejná zakázka“, vztahují se příslušná ustanovení i na Rámcovou smlouvu, nestanoví-li Zákon jinak. Tato úprava plně odpovídá, a je tudíž i plně slučitelná s vymezením pojmu „rámcová dohoda“ v evropských zadávacích směrnicích.22 Druhou zákonnou rovinou vztahující se na Rámcové smlouvy představuje část třetí hlava druhá Zákona nazvaná Zvláštní postupy v zadávacím řízení, jež v ustanovení § 89 až § 92 obsahuje specifickou úpravu Rámcových smluv, která je odlišná od ustanovení obecně platných pro veřejné zakázky. Tyto se na vztahy související s Rámcovou smlouvou užijí, jen jestliže pro ně není Zákonem stanovena zvláštní úprava. Třetí rovinu představují jednotlivá speciální ustanovení platná pro Rámcovou smlouvu.23 Jelikož, jak již bylo naznačeno výše a bude rozvedeno dále, Rámcová smlouva není izolovaným institutem a musí se při jejím použití dbát i ustanovení obsažených v jiných částech Zákona, které upravují postup pro zadávání klasických veřejných zakázek, tedy v části druhé – Zadávací řízení, části čtvrté – Soutěž o návrh, části páté Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele, části šesté – Seznam kvalifikovaných dodavatelů, systém certifikovaných dodavatelů, zahraniční seznam dodavatelů, části

21

Srov. § 17 písm. h) Zákona. Viz kapitola 1.2 Právní úprava na úrovni Evropské unie. 23 Např. ustanovení § 82 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb. 22

11

sedmé – Společná ustanovení, Části osmé – Přechodná a závěrečná ustanovení a Části deváté – Účinnost. Ustanovení o Rámcové smlouvě, jakož i celý Zákon, vycházejí z evropských zadávacích směrnic a jsou s nimi plně slučitelné.

1.2 Právní úprava na úrovni Evropské unie Zákon hned v úvodní větě ustanovení § 1 konstatuje, že zpracovává příslušné předpisy Evropské unie. Z primárního práva je pro oblast veřejných zakázek relevantní Smlouva o fungování Evropské unie, která sice neobsahuje žádné konkrétní ustanovení o veřejných zakázkách, ale vymezuje základní zásady, které je nutné dodržovat i při zadávání a realizaci veřejných zakázek, a tedy i při uzavírání Rámcových smluv. Jsou jimi zásada subsidiarity a proporcionality (srov. článek 5), zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti umožňující získání veřejné zakázky v jednom členském státě podnikateli z jiných členských států (srov. článek 18 a článek 49 a násl.), zásada svobodného pohybu a pobytu na území členských států (srov. článek 21) a zásada volného pohybu zboží (srov. článek 34 a násl.), služeb (srov. článek 56 a násl.) a kapitálu (srov. článek 63 a násl.). Úprava zadávání veřejných zakázek a Rámcových smluv je dále regulována především sekundárními prameny práva Evropské unie. Zákon v poznámce pod čarou k první větě § 1 uvádí výčet směrnic, které do něj byly transponovány24 a jejichž znalost je nezbytná pro tzv. eurokonformní výklad, při kterém je v případě nejasných či sporných ustanovení nutné přihlédnout k ustanovením daných směrnic a vykládat je v souladu s nimi.25 Pokud by tomu tak nebylo, uplatnila by se zásada aplikační přednosti evropského práva zavedená Soudním dvorem Evropské unie.26 Jak ale docent Jurčík ve svém komentáři27 upozorňuje, směrnice Evropské unie vymezují pouze cíl, kterého má být harmonizací dosaženo, a tudíž úprava v nich obsažená nemusí být komplexní a zákonodárce si jednotlivá ustanovení směrnic může

24

Tento výčet díky nárůstu nových směrnic v posledních letech však již není aktuální. Rozsudek SDEU C-106/89 ve věci Marleasing v. Comercial Internacional de Alimentaciónze ze dne 13. listopadu 1990. 26 Rozsudek SDEU C-6/64 ve věci Flaminio Costa v. E.N.E.L. ze dne 15. července 1964. 27 Viz JURČÍK, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 244. 25

12

ve svém národním kodexu specifikovat podrobněji. Jedná se především o dvě zadávací směrnice (dále jen „Zadávací směrnice“): 

směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, ve znění pozdějších předpisů, obsahující relevantní právní úpravu pro sektorového zadavatele (dále jen „Směrnice č. 17“);



směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů, upravující postup veřejného zadavatele (dále jen „Směrnice č. 18“)

tři přezkumné směrnice:  směrnice rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce;  směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací;  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/ES a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek; a dále:  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009, o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (dále jen „Směrnice 2009/81/ES“);  nařízení Komise (ES) č. 1177/2009, ze dne 30. listopadu 2009, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání veřejných zakázek;

13

 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2195/2012, o Společném slovníku pro veřejné zakázky (anglicky Common Procurement Vocabulary). V legislativním procesu se nyní nachází další dva návrhy směrnic, které byly Evropskou komisí zveřejněny dne 20. prosince 2011 a které v budoucnu nahradí směrnici 2004/17/ES a směrnici 2004/18/ES. Jedná se o návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek28 (dále jen „Návrh 1“) a o návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb29 (dále jen „Návrh 2“). Návrhy počítají s transpoziční lhůtou do 30. 6. 2014 a kladou si za cíl zejména snížení administrativní zátěže při zadávání veřejných zakázek. Rámcové smlouvy byly v oblasti práva veřejných zakázek na úrovni Evropské unie poprvé výslovně zakotveny ve Směrnici Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací30, která jejich užití umožnila pro sektorového zadavatele. Ačkoli směrnice vztahující se na veřejné zadavatele31 tuto úpravu neobsahovaly, některé státy zahrnující severské země, Velkou Británii a Francii ji považovaly za vhodnou i pro tuto oblast a také ji zde aplikovali. V souvislosti s touto problematikou Evropská komise v roce 1997 oznámila úmysl obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie se žádostí o posouzení porušení pravidel zadávání veřejných zakázek ze strany Ministerstva životního prostředí Severního Irska, které Rámcovou smlouvu použilo pro obstarání architektonických, inženýrských a dalších se stavbou souvisejících služeb.32 Evropská komise řešila základní otázku, zda Rámcové smlouvy upravené pouze ve směrnici pro sektorové zadavatele lze použít i veřejnými zadavateli.

28

Dostupný z WWW: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0896:FIN:CS:PDF. 29 Dostupný z WWW: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0895:FIN:CS:PDF. 30 Srov. článek 1 odst. 5 a článek 5 dané směrnice. 31 Směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby, Směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky a Směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce. 32 European Commission Press Release. Public procurement: Infringement Proceedings Against the United Kingdom, Austria, Germany and Portugal. IP/1997/1178, 19. prosince 1997.

14

Z důvodu tlaku členských států po oznámení tohoto úmyslu nakonec Evropská komise v roce 2000 připustila, že Rámcová smlouva je použitelná i v této oblasti.33 Celý proces zakotvení Rámcové smlouvy v oblasti veřejných zakázek byl pak završen Směrnicí č. 18, která explicitně upravila Rámcové smlouvy i pro veřejného zadavatele.34 Zadávací směrnice užívají pojem „rámcová dohoda“, jež odpovídá pojmu „Rámcová smlouva“ dle Zákona. Rámcová dohoda je upravena v článku 1 odst. 4 Směrnice č. 17 a v článku 1 odst. 5 Směrnice č. 18 jako dohoda mezi jedním nebo více zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období. Toto vymezení přebírají i návrhy nových zadávacích směrnic (srov. čl. 31 Návrhu 1 a čl. 45 Návrhu 2). Zadávací směrnice i návrhy nových směrnic dále mimo jiné vyjadřují jednu ze stěžejních zásad zadávání Rámcových smluv, a to že zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji, nebo ji narušoval (srov. čl. 32 odst. 2 Směrnice č. 18, čl. 14 odst. 4 Směrnice č. 17, čl. 31 odst. 2 Návrhu 1 a čl. 45 odst. 2 Návrhu 2). V neposlední řadě je třeba také zmínit význam judikatury Soudního dvora Evropské unie, jež značnou měrou dotváří právní rámec evropské úpravy veřejných zakázek a napomáhá odstranit její nejasnosti, které v praxi činí problémy.

2 Základní zásady a pojmy práva veřejných zakázek Pro poskytnutí uceleného přehledu o zadávání veřejných zakázek na základě Rámcových smluv je nezbytné nejdříve vymezit základní zásady a pojmy, na kterých je tato úprava postavena a z nichž vychází.

33

European Commission Press Release. Commission refers United Kingdom to Court. IP/00/813, 13. července 2000. 34 PLA: The use of Framework agreements in public procurement. Procurement lawyers’ Association, March 2012. Dostupný z WWW: http://www.procurementlawyers.org/pdf/PLA%20paper%20on%20Frameworks%20PDF%20Mar%2012. pdf.

15

2.1 Základní zásady Zákon v ustanovení § 6 vypočítává obecné zásady, které mají zabránit nedovolenému omezování hospodářské soutěže a které zadavatel musí dodržovat při všech postupech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek, a to i tehdy, kdy zadavatel nemá povinnost postupovat v režimu Zákona.35 Za základní zásady jsou v Zákoně označeny zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákaz diskriminace. Novela č. 55/2012 Sb. rozšířila dané ustanovení o druhý odstavec, ve kterém zdůraznila princip zákazu diskriminace vůči dodavatelům, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v členském státě Evropské unie a ostatních státech, které mají s Českou republikou či Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce. Ustanovení § 6 však nepředstavuje vyčerpávající úpravu a sama důvodová zpráva k zákonu č. 137/2006 Sb. (dále jen „Důvodová zpráva“) upozorňuje na to, že se nejedná o výčet taxativní. Jelikož při zadávání veřejných zakázek dochází k čerpání veřejných peněžních prostředků, považuji na v této kapitole za nezbytné zmínit též zásady obsažené v ustanoveních § 2 písm. m), n) a o) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a v § 39 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, tedy zásadu hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, jež jsou závazné pro jakékoli dispozice s veřejnými prostředky, a tudíž nemohou být dle mého názoru v žádném případě opomíjeny ani v oblasti práva veřejných zakázek. Při postupu dle Zákona je v neposlední řadě třeba dodržovat i principy vyplývající z práva Evropské unie, judikatury Soudního dvora Evropské unie, rozhodovací praxe českých soudů a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jakož i další zásady, které je možné dovodit ze samotného Zákona.36

35

Např. ustanovení § 18 odst. 5 Zákona ukládá veřejnému zadavateli povinnost dodržovat zásady postupu zadavatele uvedené v § 6, i když jinak dle zákona nepostupuje. 36 Např. zásada proporcionality odvozená z ustanovení § 50 odst. 3 Zákona či rozsudku SDEU C-465/10 ve věci Ministre de l'Intérieur ze dne 21. prosince 2011.

16

2.1.1 Zásada transparentnosti Účelem

zásady

transparentnosti

je

zajistit

průhledné,

právně

korektní,

předvídatelné, čitelné a kontrolovatelné zadávání veřejných zakázek takovým způsobem, aby při něm nedocházelo k omezení účinné konkurence mezi dodavateli a účelného vynakládání veřejných prostředků. Podmínkou jejího dodržení je zadávací řízení, které se navenek jeví jako férové a řádné37 a jehož podmínky jsou formulovány dostatečně jasně, přesně a určitě tak, aby se s nimi mohli seznámit všichni uchazeči a mohli je vykládat stejným způsobem.38

2.1.2 Zásada rovného zacházení Zásada rovného zacházení bývá pojímána jako konkretizace obecnější zásady nediskriminace a spolu s ní slouží k zajištění konkurence mezi dodavateli. Ve smyslu této zásady není přípustné jakkoli zvýhodňovat nebo znevýhodňovat, ať už přímo či nepřímo, vědomě či nevědomě, žádného dodavatele vůči jiným subjektům nacházejícím se s ním ve stejném postavení.

2.1.3 Zásada zákazu diskriminace Zásada zákazu diskriminace spočívá v tom, že zadavatel nesmí bez výslovného zákonného zmocnění a objektivních okolností zvýhodňovat některé dodavatele na úkor jiných. Nejvyšší správní soud judikoval, že zakázána je jak diskriminace zjevná tak skrytá, přičemž za skrytou se považuje taková, jež znemožňuje účast některých dodavatelů v zadávacím řízení v důsledku nastavení zjevně nepřiměřených technických kvalifikačních předpokladů.39

2.2 Základní pojmy 2.2.1 Veřejná zakázka Základním stavebním kamenem Zákona je pojem „veřejná zakázka“, jejíž vymezení je, jak již bylo uvedeno, v důsledku ustanovení § 11 odst. 2 Zákona důležité i pro účely této diplomové práce.

37

Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. září 2010. Rozsudek SDEU C-368/10 ve věci EK v. Nizozemsko ze dne 10. května 2012. 39 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 1 Afs 20/2008 SbNSS 2/2009 ze dne 5. června 2008. 38

17

Veřejná zakázka je definována v ustanovení § 7 Zákona jako „[…] zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací“. Z uvedeného tedy vyplývá, že o veřejnou zakázku a potažmo i Rámcovou smlouvu půjde jen v případě úplatného smluvního vztahu založeného písemnou smlouvou mezi zadavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem je poskytnutí dodávek, služeb či provedení stavebních prací. V ustanovení § 8 až § 10 a § 12 se Zákon dále zabývá jednotlivými druhy veřejných zakázek, které lze rozdělit do dvou skupin, dle předmětu veřejné zakázky a dle výše předpokládané hodnoty. 2.2.1.1 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ Ustanovení § 7 odst. 2 Zákona mezi druhy veřejných zakázek podle předmětu plnění taxativně vypočítává veřejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce. Určení, o kterou veřejnou zakázku se jedná, má význam zejména z důvodu různých finančních limitů pro jednotlivé druhy veřejných zakázek (srov. kapitola 2.2.1.2). Předmětem veřejné zakázky na dodávky je dle ustanovení § 8 Zákona pořízení movité věci či ovladatelné přírodní síly40, tedy zboží, a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu či nájmu s právem následné koupě (leasing). O veřejnou zakázku na dodávky půjde též v případě, že jejím předmětem bude poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, je-li základním cílem veřejné zakázky poskytnutí dodávky. Veřejné zakázky na stavební práce definuje Zákon v ustanovení § 9. Jejich předmětem je provedení stavebních prací souvisejících s činnostmi uvedenými v příloze č. 3 Zákona, provedení těchto stavebních prací a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, zhotovení stavby jako výsledku stavebních nebo montážních prací, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci, poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem

či stavební

nebo podobných

služeb,

práce

pořizované

které

s využitím

zadavateli

zprostředkovatelských

poskytuje

jiná

osoba,

například developerských či realitních.

40

KRUTÁK, T., KRUTÁKOVÁ, L. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady: k 1. 4. 2013. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, s. 55.

18

Veřejná zakázka na služby je negativně vymezena v ustanovení § 10 Zákona. Jedná se o veřejnou zakázku, „[…] která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce“. Předmětem veřejné zakázky na služby může být i poskytnutí dodávek, pokud předpokládaná hodnota poskytnutých služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo provedení stavebních prací, které nejsou základním účelem veřejné zakázky, ale jejichž provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby. V důsledku transpozice Směrnice 2009/81/ES byla novelou Zákona provedenou zákonem č. 258/2011 zavedena nová oblast pro zadávání veřejných zakázek, a to veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti, jejímž předmětem mohou být dodávky, stavební práce i služby. Od ostatních veřejných zakázek se jsou ale specifické svou samostatnou povahou, účelem či jeho spojitostí s utajovanými informacemi41 (srov. § 10a ZVZ). 2.2.1.2 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE PŘEDPOKLÁDANÉ HODNOTY Ustanovení § 12 Zákona rozlišuje dle výše předpokládané hodnoty, tedy zadavatelem předpokládané výše peněžitého závazku vyplývajícího z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením (srov. § 13 až § 16 ZVZ) a který v případě Rámcových smluv činí maximální předpokládanou hodnotu všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání Rámcové smlouvy (srov. § 13 odst. 7 ZVZ), tři různé veřejné zakázky - nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku a veřejnou zakázku malého rozsahu. Toto rozlišení veřejných zakázek je širší než úprava evropských zadávacích směrnic, které regulují finanční limity pouze pro nadlimitní veřejné zakázky. Pro účely mé diplomové práce je tato úprava relevantní zejména pro sektorového zadavatele a určení jeho dalšího postupu. Z ustanovení § 19 odst. 1 Zákona totiž vyplývá, že sektorový zadavatel je povinen řídit se tímto Zákonem pouze v případě, zadává-li na základě Rámcové smlouvy nadlimitní veřejné zakázky. Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez DPH dosáhne nejméně finančního limitu stanového prováděcím právním

41

Viz Důvodová zpráva, cit. 18.

19

předpisem42 pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Podlimitní veřejnou zakázku vymezuje Zákon v § 12 odst. 2 jako veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1.000.000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3.000.000 Kč bez DPH a nedosáhne finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku. Veřejnou zakázkou malého rozsahu je pak veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne finančních limitů stanovených pro podlimitní veřejnou zakázku (srov. § 12 odst. 3 ZVZ). Novela Zákona provedená zákonem č. 55/2012 Sb. počítala od 1. ledna 2014 se zavedením nových finančních limitů pro všechny podlimitní veřejné zakázky na 1.000.000 Kč. Ještě dříve než však tato úprava vešla v účinnost, schválil Senát dne 10. října 2013 Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., ve kterém jsou díky pozměňovacímu návrhu43 schválenému dne 3. října 2013 finanční limity oddělující veřejné zakázky malého rozsahu a podlimitní veřejné zakázky opět od 1. ledna 2014 navýšeny

do podoby,

jež

v

Zákoně

byla

před

jeho

poslední

novelizací,

tedy do 31. března 2013, a to na 2.000.000 Kč bez DPH u veřejných zakázek na dodávky a služby a na 6.000.000 Kč bez DPH u veřejných zakázek na stavební práce. Zákon č. 55/2012 Sb. zavedl do okruhu veřejných zakázek tříděných dle předpokládané hodnoty od 1. 4. 2012 též novou kategorii, kterou jsou významné veřejné zakázky upravené v § 16a Zákona. Je-li zadavatelem Česká republika nebo státní příspěvková organizace či jiná právnická osoba podle § 2 odst. 2 písm. d) Zákona, kterou financuje nebo ovládá stát, finanční limit pro významnou veřejnou zakázku činí nejméně 300.000.000 Kč. Pokud je zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatel vykonává územní samosprávný celek, nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 2 písm. d) Zákona, 42

Nařízení vlády č. 447/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb. 43 Dostupný z WWW: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=70189.

20

kterou financuje nebo ovládá územní samosprávný celek, představuje finanční limit významné veřejné zakázky nejméně 50.000.000 Kč.

2.2.2 Zadavatel Existence zadavatele je v oblasti práva veřejných zakázek podmínkou sine qua non pro to, aby zadávanou zakázku bylo vůbec možné považovat za veřejnou zakázku ve smyslu Zákona. Ustanovení § 2 Zákona definuje tři zadavatele veřejné zakázky: veřejného, sektorového a dotovaného. 2.2.2.1 VEŘEJNÝ ZADAVATEL Veřejným zadavatelem je dle § 2 odst. 2: a) Česká republika, za kterou dle zákona č. 219/2009 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zadávají veřejné zakázky její organizační složky, kterými jsou zejména ministerstva a další ústřední orgány státní správy. b) Státní příspěvkové organizace, zřizované například na základě zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a dalších. c) Územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, tedy obce, města, kraje, městské části statutárních měst, hlavní město Praha a jeho městské části a příspěvkové organizace obcí, měst a krajů. d) Jiná právnická osoba, pokud: 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a současně 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

21

Zvláštní druh veřejného zadavatele pak v § 3 představuje institut centrálního zadavatele provádějícího centralizované zadávání. Toto zadávání tvoří alternativu více užívaného decentralizovaného zadávání, ve kterém za uzavření smlouvy na předmět veřejné zakázky odpovídá její zadavatel. Centralizované zadávání naopak přenáší tuto odpovědnost na toho, kdo veřejnou zakázku zprostředkovává tak, že pro jiného zadavatele pořizuje dodávky či služby, jež jsou předmětem veřejných zakázek, které následně prodává jiným zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce na účet jiných zadavatelů, to vše na základě písemné smlouvy uzavřené se zadavateli. 2.2.2.2 DOTOVANÝ ZADAVATEL Dle ustanovení § 2 odst. 3 Zákona je dotovaným zadavatelem „[…] právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50% z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč“. Pro postup při zadávání veřejných zakázek s využitím Rámcové smlouvy a rovněž i bez ní, je dále podstatné ustanovení § 2 odst. 5, jež stanoví, že dotovaný zadavatel se při zadávání veřejných zakázek řídí ustanoveními platnými pro veřejného zadavatele, nejedná-li se o veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti. 2.2.2.3 SEKTOROVÝ ZADAVATEL Dle ustanovení § 2 odst. 6 Zákona je sektorovým zadavatelem osoba vykonávající některou z relevantních činností podle § 4 Zákona, tedy činnost v odvětví plynárenství,

teplárenství,

elektroenergetiky,

vodárenství,

veřejné

dopravy

nebo poštovních služeb, pokud ji vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, kterým je ve smyslu § 17 písm. p) právo udělené příslušným správním orgánem nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel uplatňovat dominantní vliv, což nastává v případě, že veřejný zadavatel dominuje většinou hlasovacích práv sám či na základě dohody s jinou osobou nebo veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, dozorčím či kontrolním orgánu. Sektorovým zadavatelem jsou převážně obchodní společnosti s majetkovou účastí státu či jím zřízené právnické

22

osoby44, státní podniky a podniky provozující městskou hromadnou dopravu.45 Na sektorového zadavatele se vztahuje výjimka z působnosti Zákona, která stanovuje, že sektorový zadavatel je dle Zákona povinen postupovat pouze u nadlimitních veřejných zakázek souvisejících s výkonem relevantní činnosti (srov. § 19 ZVZ).

2.2.3 Dodavatel, uchazeč, zájemce Dodavatel, uchazeč a zájemce jsou pojmy, které Zákon používá k označení subjektu, jenž v zadávacím řízení stojí na opačné straně než zadavatel, tedy subjektu který o veřejnou zakázku soutěží a subjektu, který zadavateli následně poskytuje požadované plnění. Dodavatel je v ustanovení § 17 písm. a) Zákona definován jako „[…] fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce“, a to bez ohledu na to, zda jde o dodavatele českého či zahraničního.

Ve

stadiích

předcházejících

plnění

veřejné

zakázky

Zákon

pro dodavatele, v závislosti na tom, o jaký druh a fázi zadávacího řízení se jedná, používá označení uchazeč či zájemce. Uchazečem je dle ustanovení § 17 písm. j) Zákona „[…] dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení“. Za zájemce je pak dodavatel označován v situacích uvedených v ustanovení § 17 písm. n) Zákona, mimo jiné i v případě, kdy byl vyzván k podání nabídky v řízení na základě rámcové smlouvy ve smyslu Zákona.

44

Například České dráhy, a.s., Dopravní podnik hl. města Prahy, a.s., Pražské vodovody a kanalizace, a.s., Severočeská plynárenská, a.s., a další. 45 JURČÍK, cit. 27.

23

3 Uzavírání Rámcové smlouvy v oblasti veřejných zakázek Zadávání veřejných zakázek s využitím Rámcové smlouvy představuje postup zadavatele, který se člení do dvou na sebe navazujících fází. V prvém stádiu si zadavatel zvolí jednoho či více uchazečů, se kterými následně uzavře Rámcovou smlouvu. Ve druhé fázi pak na základě této smlouvy zadává jednotlivá dílčí plnění formou samostatných veřejných zakázek. V první fázi, tedy při uzavírání Rámcové smlouvy, koná zadavatel některé z klasických zadávacích řízení (viz kapitola 3.2) a postupuje až na drobné odchylky stejně jako při zadávání běžných veřejných zakázek. V této části diplomové práce se proto budu dále věnovat úpravě a stručnému popisu zadávacího řízení s důrazem na odlišnosti a specifika platná pro Rámcovou smlouvu dle Zákona. V rozhodnutích Nejvyššího správního soudu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže46 je zadávací řízení pojímáno jako vysoce formalizovaný proces sledující zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, dodržování základních zadávacích zásad a vytvoření podmínek pro zabezpečení průhlednosti postupu zadávání s vyloučením diskriminace, protekce a s minimalizací možnosti pletich či korupce, což směřuje v podstatě k jedinému cíli, kterým je uspokojení potřeb zadavatele. Zákonnou definici zadávacího řízení lze vyvodit z ustanovení § 17 písm. m), ve kterém Zákon vymezuje pojem „zadávání veřejné zakázky“ jako „[…] závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy“.

3.1 Postup zadavatele před zahájením zadávacího řízení Ještě dříve, než zadavatel přistoupí k samotnému zahájení zadávacího řízení, je z hlediska

správnosti jeho

dalšího

postupu

nezbytné

učinit

několik

kroků,

které však Zákon souhrnně nijak nepopisuje. V tomto ohledu považuji zákonnou úpravu

46

Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 2 A 7/2002 ze dne 7. dubna 2004, rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 5 Afs 77/2010 ze dne 19. října 2011 a rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-S176/2012/VZ-7592/2012/530/PPo ze dne 31. července 2012.

24

za nepříliš šťastnou, neboť pro zadavatele, kteří se v oblasti práva veřejných zakázek obvykle nepohybují, může nedostatek vymezení postupu před zahájením zadávacího řízení představovat značné komplikace. Abych předešla možným úskalím, budu se v následujících kapitolách věnovat i těmto jednotlivým krokům.

3.1.1 Stanovení, zda Rámcová smlouva spadá do působnosti Zákona Pro účely určení, zda Rámcová smlouva splňuje předpoklady pro její uzavření dle Zákona, je třeba posoudit, naplňuje-li osoba zadávající Rámcovou smlouvu definici zadavatele podle ustanovení § 2 Zákona, druh Rámcové smlouvy dle předmětu plnění, tedy zda se jedná o Rámcovou smlouvu na dodávky, služby, stavební práce nebo o Rámcovou smlouvu v oblasti obrany nebo bezpečnosti, dále je třeba stanovit její předpokládanou hodnotu a tím i to, zda jde o Rámcovou smlouvu nadlimitní, podlimitní či malého rozsahu a zvážit, zda na daný případ nelze aplikovat některou výjimku z působnosti Zákona dle ustanovení §18.

3.1.2 Odůvodnění Rámcové smlouvy Zadává-li nadlimitní nebo podlimitní Rámcovou smlouvu veřejný zadavatel, musí dle ustanovení § 156 Zákona vypracovat a do tří pracovních dnů od oznámení nebo výzvy uveřejnit na profilu zadavatele (srov. § 17 písm. x ZVZ) odůvodnění Rámcové smlouvy obsahující popis její účelnosti, přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady, vymezení obchodních a technických podmínek Rámcové smlouvy a stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek vždy ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. Jedná-li se o významnou Rámcovou smlouvu, zadávací řízení nelze zahájit bez toho, aby odůvodnění Rámcové smlouvy spolu s odůvodněním stanovení předpokládané hodnoty Rámcové smlouvy schválila vláda, jedná-li se o veřejného zadavatele dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) a b) Zákona či zastupitelstvo u veřejného zadavatele dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) Zákona. Veřejný zadavatel vymezený v ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) Zákona také předkládá toto odůvodnění ke schválení, a to orgánu rozhodujícímu o otázkách jeho hospodaření podle zvláštního právního předpisu, avšak v jeho případě toto není podmínkou pro zahájení zadávacího řízení.

25

Výše uvedené se nepoužije v případech taxativně vypočtených v ustanovení § 156 odst. 6 Zákona, který vymezuje Rámcové smlouvy vyňaté z povinnosti odůvodnění.

3.1.3 Předběžné oznámení a pravidelné předběžné oznámení Institut předběžného oznámení je nesprávně zařazen v části třetí Zákona nazvané Zvláštní postupy v zadávacím řízení. Tento formální nedostatek v Zákoně způsobila jeho novela provedená zákonem č. 55/2012 Sb., která zásadním způsobem změnila povahu tohoto institutu, který již nepředstavuje zvláštní postup, ale standardní povinnost uplatňující se až na výjimky stanovené v § 86 odst. 3 Zákona47 na všechny nadlimitní a podlimitní Rámcové smlouvy, bez jejíhož splnění veřejný zadavatel vůbec nemůže zahájit zadávací řízení. Úprava § 86 Zákona je tak nyní širší než úprava Směrnice č. 18, která v čl. 35 omezuje povinnost předběžného oznámení pouze na případy využití práva na zkrácení lhůty pro podání nabídek u nadlimitních rámcových dohod. Formou předběžného oznámení uvědomuje veřejný zadavatel potencionální dodavatele o skutečnosti, že během příslušného roku hodlá zahájit zadávací řízení pro pořízení konkrétně vymezených dodávek, služeb či stavebních prací.48 Veřejný zadavatel je oprávněn zahájit zadávací řízení nejdříve jeden měsíc po odeslání předběžného oznámení, jehož součástí je i odůvodnění účelnosti Rámcové smlouvy, odlišné od odůvodnění dle § 156 odst. 1 písm. a) Zákona, v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem49, k uveřejnění dle ustanovení §146 a § 147 Zákona ve Věstníku veřejných zakázek a, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku, v Úředním věstníku Evropské unie. Naopak pravidelné předběžné oznámení uvedené v ustanovení § 87 Zákona zůstává zvláštním postupem v zadávacím řízení pro sektorového zadavatele, který jej může využít ke zkrácení lhůty pro podání nabídek u nadlimitních Rámcových smluv, jež hodlá zadávat v následujících 12 měsících. 47

Veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, v jednacím řízení s uveřejněním dle § 22 odst. 1 a 2, v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 4 písm. b), § 23 odst. 5 písm. c) až e), § 23 odst. 6 až 9, § 23 odst. 10 písm. a) a c) nebo § 23 odst. 11 a v případě, kdy zadavatel předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem zrušil podle § 84 odst. 1 písm. e). 48 Důvodová zpráva, cit. 10. 49 Vyhláška č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.

26

Pravidelné předběžné oznámení nadlimitní Rámcové smlouvy na dodávky a služby odešle sektorový zadavatel k uveřejnění zpravidla na počátku každého účetního období. Výraz „zpravidla“ je odbornou literaturou50 vykládán tak, že v případě potřeby může

sektorový

zadavatel

uveřejnit

pravidelné

předběžné

oznámení

i kdykoli během roku. Pravidelné předběžné oznámení nadlimitní Rámcové smlouvy na stavební práce odešle sektorový zadavatel k uveřejnění dle ustanovení §146 a § 147 Zákona ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele a vždy též v Úředním věstníku Evropské unie zpravidla bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o schválení záměru zadat nadlimitní Rámcovou smlouvu na stavební práce.

Zároveň v tomto

předběžném oznámení sektorový zadavatel vymezí předmět dané Rámcové smlouvy.

3.1.4 Další úkony Krom výše uvedeného je zadavatel před zahájením zadávacího řízení povinen zvolit si druh zadávacího řízení a zvážit, zda splňuje zákonné podmínky pro jeho užití (srov. § 21 až § 25 ZVZ), dále stanovit hodnotící kritéria pro zadávání jednotlivých veřejných zakázek (srov. § 78 ZVZ), připravit zadávací dokumentaci (srov. § 44 ZVZ), popřípadě též zvážit jaké podmínky plnění stanoví v Rámcové smlouvě. Nejproblematičtější otázku během této fáze představuje vymezení předmětu51 Rámcové smlouvy v zadávací dokumentaci. Ustanovení § 44 odst. 1 Zákona definuje zadávací dokumentaci jako „[…] soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek

zadavatele

vymezujících

předmět

veřejné

zakázky

v podrobnostech

nezbytných pro zpracování nabídky“. Právě podle mého názoru příliš vágně stanovená podmínka „podrobností nezbytných pro zpracování nabídky“ bývá častým argumentem sporů před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který se k ní již několikrát vyslovil. V rozhodnutí ze dne 14. března 201352 Úřad zdůraznil rozdíl mezi Rámcovou smlouvou a ostatními smlouvami na plnění veřejných zakázek, spočívající v zadávání konkrétní veřejné zakázky až na základě uzavřené Rámcové smlouvy, díky čemuž je předmětem Rámcové smlouvy pouze úprava více či méně konkretizovaných podmínek 50

Srov. KRUTÁK, cit. 40, s. 297. KRČ, R. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a judikaturou. Praha: Linde, 2013, s. 827. 51 Za pomoci CPV kódů podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 dle ustanovení § 47 ZVZ. 52 Rozhodnutí ÚOHS č. j. R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo ze dne 14. března 2013.

27

pro následné zadávání jednotlivých veřejných zakázek. V dalších rozhodnutích53 došel Úřad k závěru, že pokud není možné stanovit rozsah zadavatelových potřeb naprosto přesně, neboť zadavatel nezná zcela konkrétní množství dodávek, je vždy nezbytné určit v zadávacích podmínkách alespoň rozsah předpokládaného plnění Rámcové smlouvy a dobu jejího trvání takovým způsobem, aby uchazeči mohli ve svých nabídkách stanovit

nabídkovou

cenu.

Z toho

lze

tedy vyvodit,

že

nezná-li

zadavatel

přesné množství dodávek či služeb, které bude v průběhu trvání Rámcové smlouvy poptávat, definuje v zadávací dokumentaci dodávky či služby pouze přibližně na základě předpokládaného celkového množství. Toto však dle Úřadu může být jediná nepřesně definovaná část zadávacích podmínek a předmět Rámcové smlouvy, vyjadřující, o co se v daném zadávacím řízení soutěží, musí být jasně specifikován. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R281/2012/VZ-1905/2013/310/DBa ze dne 1. února 2013 toto Úřad potvrdil, když konstatoval, že zadavatel Lesy České republiky, s. p. nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, když jej stanovil pouze zkresleně vzorovým košem, na jehož základě se hodnotila nabídková cena a v důsledku toho tak ponechal vymezení konkrétního předmětu plnění Rámcové smlouvy na uchazečích. V rozhodnutí ze dne 20. ledna 201054 Úřad v souvislosti s výše uvedenou problematikou také označil za nevhodné uzavírat Rámcovou smlouvu s jedním uchazečem na odběr výpočetní techniky, která představuje komoditu se silně proměnlivým technologickým vývojem, kde může krom pohybu cen, jenž je umožněn na základě objektivního mechanismu, dojít i ke změně předmětu Rámcové smlouvy, v jehož důsledku by zadavatel po určité době mohl odebírat jiné než původně zamýšlené plnění. Pro tyto typy dodávek je tedy dle Úřadu mnohem vhodnější uzavřít Rámcovou smlouvu s více uchazeči a poptávané plnění pořizovat ve veřejných zakázkách zadávaných na jejím základě dle ustanovení § 92 odst. 3 Zákona.

3.2 Průběh zadávacího řízení Je-li

Rámcová

smlouva

zadávána

v otevřeném

řízení,

užším

řízení

nebo jednacím řízení s uveřejněním a v případě veřejného zadavatele navíc formou 53

Rozhodnutí ÚOHS č. j. S84/02-151/3143/02-Hm ze dne 28. června 2002, rozhodnutí ÚOHS č. j. 2R 33/02-Hr ze dne 17. prosince 2002, rozhodnutí ÚOHS č. j. R106/2009/VZ-454/2010/310EKu ze dne 20. ledna 2010, rozhodnutí ÚOHS č. j. S110/08-6587/2012/550/MLA/HOD ze dne 5. února 2013. 54 Rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-R82/2009/VZ-453/2010/310/EKu ze dne 20. ledna 2010.

28

soutěžního dialogu, je zadávací řízení zahájeno uveřejněním55 oznámení o zahájení zadávacího řízení (dále jen „Oznámení“; srov. § 26 ZVZ). V případě zadávání Rámcové smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění a ve zjednodušeném podlimitním řízení je zadávací řízení zahájeno odesláním písemné výzvy k jednání (srov. § 26 a § 34 ZVZ) či výzvy k podání nabídky a k prokázání kvalifikace (dále jen „Výzva“; srov. § 26 a 38). Krom náležitostí platných obecně pro Oznámení či Výzvu souvisejících se zahájením zadávacího řízení je zadavatel při zadávání Rámcové smlouvy v tomto Oznámení či Výzvě povinen uvést zejména: 1. Zda hodlá Rámcovou smlouvu uzavřít s jedním či více uchazeči (srov. § 89 odst. 1 ZVZ) a pokud s více uchazeči, pak může uvést též maximální počet uchazečů, se kterými může být rámcová smlouva uzavřena, tedy uvést počet uchazečů rozmezím, jehož dolní hranice ale nesmí být nižší než 3 (více viz kapitola 4). 2. Dobu trvání Rámcové smlouvy, která v případě, že je uzavírána veřejným zadavatelem, nesmí až na výjimky, odůvodněné objektivními příčinami vztahujícími se zejména k předmětu Rámcové smlouvy56, být delší než 4 roky (srov. §89 odst. 5 písm. a) ZVZ) nebo 7 let v případě Rámcové smlouvy na veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti. I tuto lhůtu lze ale ve výjimečných případech, spočívajících v očekávané provozní životnosti dodávaného zboží a technických obtížích, které by mohla přinést změna dodavatele, prodloužit (srov. § 89 odst. 5 písm. b) ZVZ). Dobu trvání Rámcové smlouvy je v Oznámení či Výzvě povinen uvést i sektorový zadavatel, který však v případě, nejedná-li se o Rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti, v tomto na rozdíl od veřejného zadavatele není Zákonem omezen konkrétní lhůtou. Omezení trvání Rámcové smlouvy na dobu určitou je dáno zejména tím, že Rámcová smlouva má vliv na tržní prostředí, které odpovídá stavu trhu

55

Srov. § 146 a § 147 ZVZ. Např. zajištění účinné hospodářské soutěže v případě, že naplnění předmětu smlouvy vyžaduje investici na dobu delší než 4 roky. Viz European Commission. Explanatory Note – Framework AgreementsClassic Directive (CC/2005/03) ze 14. července 2005. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/explan-notes/classic-dir-framework_en.pdf. 56

29

v době jejího uzavření a není zde možné vyloučit, že za určitou dobu jiní soutěžitelé nabídnou výhodnější plnění.57 Ohledně doby ukončení Rámcové smlouvy se ztotožňuji s názorem docenta Jurčíka, který tvrdí, že tento okamžik může nastat ještě před uplynutím lhůty, na kterou byla Rámcová smlouva uzavřena, a to dosažením předpokládané hodnoty Rámcové smlouvy, tedy vyčerpáním jejího vysoutěženého rozsahu.58 Pro Rámcovou smlouvu totiž Zákon stanovuje přísnější úpravu než pro klasické veřejné zakázky, když v ustanovení § 13 odst. 7 Zákona říká, že je to hodnota maximální. Pokud je jí tedy dosaženo, pak zadavateli, kterému vzniknou nové potřeby, nezbude nic jiného, než zahájit zcela nové zadávací řízení. V tomto ohledu je proto užitečné, aby zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu Rámcové smlouvy s určitou rezervou a také aby ve smlouvě uvedl, že její účinnost je vázána nejen na dobu, na kterou byla uzavřena, ale také na vyčerpání předpokládané hodnoty, čímž předejde možným sporům s dodavateli. Mezi odbornou veřejností také nadále zůstává spornou otázkou, zda je možné zadat veřejnou zakázku na základě Rámcové smlouvy těsně před ukončením její platnosti, a tedy realizovat plnění na základě takto zadané veřejné zakázky i po platnosti Rámcové smlouvy. Zatímco o nutnosti zadat veřejnou zakázku na základě Rámcové smlouvy ještě za trvání její platnosti se shodují všichni přispěvatelé odborného fóra59, neboť z dikce čl. 1 odst. 5 Směrnice č. 18 i čl. 1 odst. 4 Směrnice č. 17, jež stanoví, že zadavatel může sjednat veřejné zakázky založené na rámcové dohodě v době její platnosti, jasně vyplývá, že byla-li by veřejná zakázka takto zadána později, neexistoval by pro daný úkon platný právní titul. O možnosti realizace plnění dílčích zakázek po platnosti Rámcové smlouvy se jejich názory podstatně rozcházejí. I když argumenty autorů striktně odmítajících tuto možnost nejsou irelevantní a je nezbytné je vzít v potaz, zejména jedná-li se o poukaz na rozpor s ustanovením § 6 Zákona a tam uvedeným zákazem diskriminace v důsledku zvýhodnění dlouhodobých dodavatelů na úkor

potencionálních,

kloním

se

jednoznačně

k názoru

Mgr.

Dvořáka

a Mgr. Nezpěváka, že v případě posuzování dané otázky je třeba ji řešit ve vztahu 57

DVOŘÁK, cit. 17, s. 76. Srov. JURČÍK, cit. 27, s. 575. 59 DERKOVÁ, R., ... [et al.]. Plnění na základě rámcové smlouvy. Veřejné zakázky. 2011, č. 5, s. 30 – 34. 58

30

ke každému jednotlivému případu samostatně a není možné ji předem přesně stanovit. Předmětem veřejné zakázky totiž může být plnění jak ze své podstaty dlouhodobějšího charakteru (například zastupování zadavatele před soudem či poskytování finančních či pojišťovacích služeb), jejíž zkrácení z důvodu ukončení Rámcové smlouvy by mohlo znamenat finanční ztrátu pro zadavatele i pro dodavatele, tak i jednorázové dodávky či služby, u nichž by naopak takový postup znamenal zneužití institutu Rámcové smlouvy, a tedy rozpor s čl. 32 odst. 2 Směrnice č. 18 a čl. 14 odst. 4 Směrnice č. 17.60 Tento názor rovněž potvrzuje i Evropská komise ve svých Explanatory note.61 Pro případ, že zadavatel ve Výzvě či Oznámení zvolí variantu uzavření Rámcové smlouvy s více uchazeči, musí v zadávacích podmínkách uvést též:  Objektivní způsob, kterým bude stanoven konkrétní počet uchazečů, s nimiž bude Rámcová smlouva uzavřena (srov. § 89 odst. 2 ZVZ), tedy z důvodu zvýšení transparentnosti zadávacího řízení musí objektivně62 popsat, jak dosáhne konečného počtu uchazečů. Zákon však v žádném svém ustanovení neobsahuje lhůtu, do kdy má být finální rozhodnutí o konkrétním množství budoucích potencionálních dodavatelů učiněno, a tím tedy umožňuje jejich definitivní počet určit až po provedení hodnocení nabídek v samotném závěru zadávacího řízení. Důvodová zpráva tento postup odůvodňuje snahou umožnit zadavateli volbu počtu uchazečů až v závislosti na výhodnosti předložených nabídek, což však dle mého názoru příliš nekoresponduje s výše deklarovanou snahou o transparentnost.  Text návrhu Rámcové smlouvy (srov. § 89 odst. 4 ZVZ), která je pro všechny uchazeče shodná, neboť zadavatel bez ohledu na počet uchazečů, se kterými hodlá uzavřít Rámcovou smlouvu, uzavírá vždy jen jedinou (srov. § 89 odst. 3 věta první ZVZ). Dodavatelé díky tomu mohou do textu návrhu doplnit jen své identifikační údaje a údaje, které jsou podkladem pro hodnocení nabídek. Toto se týká i případů, kdy je Rámcová smlouva 60

DERKOVÁ, cit. 59, s. 30 – 34. European Commission. Explanatory Note – Framework Agreements- Classic Directive (CC/2005/03) ze 14. července 2005. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/explan-notes/classic-dir-framework_en.pdf 62 Více viz JURČÍK, cit. 27, s. 574; POREMSKÁ, M. Elektronické zadávání veřejných zakázek. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, s. 54. 61

31

zadávána v jednacím řízení s uveřejněním, neboť dle ustanovení § 89 odst. 9 Zákona se ustanovení § 32 Zákona týkající se úpravy návrhu smlouvy nepoužije. Odlišnosti pro jednotlivé uchazeče však mohou být v určitých řádně odůvodněných případech, jakými jsou povaha podmínek plnění, ochrana obchodního

tajemství

nebo

nutnost

zachování

soutěžního

prostředí

při zadávání dílčích veřejných zakázek, sjednány formou samostatných příloh Rámcové smlouvy (srov. § 89 odst. 3 věta druhá). Tuto možnost zavedla do Zákona novela provedená zákonem č. 179/2010 Sb. a lze ji hodnotit jako vhodnou, neboť se tím zvyšuje šance na dojednání ještě výhodnějších podmínek tím, že umožní zohlednit rozdíly v nabídnutých hodnotách. Na toto upozornil již v roce 2006 Trčala63, který vyslovil názor, že je-li jednáno o maximální výši nabídkové ceny, mohou pro každého uchazeče platit jiné hodnoty, a že projevy vůle související s Rámcovou smlouvou mohou být učiněny na více listinách. Zadavatel při formulaci znění Rámcové smlouvy není Zákonem nijak omezen a má tak široký prostor pro stanovení jak práv, tak povinností dodavatelů. Jedinou nezbytnou náležitostí, výslovně Zákonem požadovanou, je povinnost uvedení jednoho ze způsobů výběru uchazeče pro plnění veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy uvedených v ustanovení § 92 odst. 2 a) a b) Zákona, což má za cíl zachování transparentnosti zadávacího řízení a seznámení uchazečů s dalším postupem zadavatele64 (srov. § 92 odst. 4 ZVZ). Úřad dané tvrzení ještě upřesnil65 konstatováním, že zadavatel musí při stanovení práv a povinností dbát ustanovení § 11 odst. 1 Zákona a formulovat text Rámcové smlouvy v souladu s ostatními podmínkami definovanými v zadávacích podmínkách66. Někteří autoři67 též podle mého 63

TRČALA, J. Institut rámcové smlouvy. Veřejné zakázky. 2006, č. 6, s. 9. Viz MMR. Důvodová zpráva k zákonu č. 179/2010 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj. Dostupný z WWW: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=oz5f6mrqgeyf6mjxhfpwi6rnga&conversationId=365999. 65 Rozhodnutí ÚOHS č. j.: ÚOHS-S137/2011/VZ-13335/2011/520/DŘí ze dne 6. prosince 2011. 66 Zadávacími podmínkami jsou dle § 17 písm. l) veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. 67 ŠEBESTA, M., … [et al.]. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006, s. 346. 64

32

názoru správně upozorňují na to, že Rámcová smlouva musí odpovídat i ustanovením o právních úkonech upravených v ustanovení § 34 a násl. zákona č. 40/1964, občanský zákoník. Na závěr tohoto odstavce považuji za vhodné ještě uvést, že v případě uzavření Rámcové smlouvy s jedním uchazečem musí být návrh smlouvy součástí jeho nabídky. Uchazeč v takovém případě buď použije zadavatelem vypracovaný text Rámcové smlouvy, a pokud ho není, pak svůj vlastní, který je v souladu se zadávacími podmínkami (srov. § 68 odst. 2 ZVZ). Při volbě zadávacího postupu má zadavatel k dispozici zadávací řízení, která jsou taxativně vypočtena v ustanovení § 21 Zákona. Jedná se o: 1. Otevřené řízení (srov. § 27 ZVZ), které je univerzálním zadávacím řízením, v němž zadavatel oznámením otevřeného řízení vyzývá neomezený počet dodavatelů

k podání

nabídek

a

k prokázání

splnění

kvalifikace,

a v němž může nabídku podat jakýkoli dodavatel, který o ni má zájem. 2. Užší řízení (srov. § 28, § 61 a § 66 ZVZ), jež představuje omezené zadávací řízení, ve kterém nabídku podávají jen zadavatelem vybraní zájemci, kteří podali žádost o účast po oznámení užšího řízení, jímž zadavatel vyzval neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace. 3. Jednací řízení s uveřejněním (srov. § 22, § 29 až § 33, § 61 a § 66 ZVZ), považovaný za jednodušší, méně formální, a proto i nepříliš transparentní způsob zadávacího řízení, které může použít sektorový zadavatel bez omezení a veřejný zadavatel za podmínek uvedených v ustanovení § 22 odst. 1 a odst. 3 Zákona. Po jeho zahájení, jež se podobá užšímu řízení, zadavatel z dodavatelů, kteří podali žádost o účast, vybere ty, které vyzve k podání nabídky. Se všemi, kdo nabídku podali, pak zadavatel může vyjednávat o smluvních podmínkách, nesmí však přitom změnit zadávací podmínky. Sektorový zadavatel může o podmínkách s dodavateli jednat i před podáním nabídek. 4. Jednací řízení bez uveřejnění (srov. § 23 a § 34 ZVZ), jež je nejjednodušším a nejméně transparentním zadávacím řízením, u něhož je nejvyšší riziko

33

neobjektivnosti posouzení nabídek a výběru jiné než nejvýhodnější nabídky68. Jeho použití je možné pouze v případě splnění taxativně vypočtených a přísně nastavených podmínek vymezených v ustanovení § 34 Zákona. Pro Rámcové smlouvy je pak možnost použití tohoto zadávacího řízení ještě zpřísněna ustanovením § 23 odst. 9 Zákona, jenž vylučuje zadání Rámcových smluv v případech krajně naléhavých za podmínek uvedených v ustanoveních § 23 odst. 4 písm. b) Zákona, dále u dodávek pořizovaných za zvláště výhodných podmínek od dodavatele dle ustanovení § 23 odst. 5 písm. d) Zákona či zboží pořizovaného za cenu podstatně nižší než je cena obvyklá za předpokladů uvedených v ustanovení § 23 odst. 5 písm. e), v případech

dodatečných

stavebních

prací

nebo dodatečných

služeb,

které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejichž potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností, a které jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo poskytnutí původních služeb, za předpokladů dle ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) Zákona, a také u sektorového zadavatele, který zadává nadlimitní veřejné zakázky, jde-li o veřejnou zakázku zadávanou na základě Rámcové smlouvy (srov. § 23 odst. 8 písm. b ZVZ). Jako problematické se může jevit ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) Zákona, které umožňuje použití jednacího řízení bez uveřejnění v případě, že veřejná zakázka může být v ustanovení uvedených důvodů splněna pouze určitým dodavatelem. Zákon zde na rozdíl od § 23 odst. 4 písm. b) neobsahuje podmínku, že aplikace daného ustanovení je možná pouze v případě, že zadavatel takovou situaci sám nezpůsobil, i když judikatura Soudního dvora Evropské unie69 toto striktně říká. Týž názor zastává i Úřad, který se k dané

problematice

vyjádřil

v rozhodnutí

č.

j.

ÚOHS-R238/2012/VZ-9537/2013/310/PMo ze dne 23. května 2013, kde řešil případ veřejné zakázky, jejímž předmětem byla aktualizace systému ASPI, kde držitelem autorských práv, a dle zadavatele tedy jediným možným

68

Viz RAUS, D., NERUDA, R. Zákon o veřejných zakázkách: komentář. Praha: Linde, 2007, s. 159. Např. rozsudek SDEU C-199/85 ve věci Komise proti Itálii ze dne 10. března 1987, rozsudek SDEU C71/92 ve věci Komise proti Španělsku ze dne 17. listopadu 1993 a rozhodnutí SDEU C-385/02 ve věci Komise proti Itálii ze dne 14. září 2004. 69

34

dodavatelem,

byl

právě

vybraný

uchazeč.

Úřad

konstatoval,

že ačkoli formálně byla podmínka pro použití jednacího řízení bez uveřejnění naplněna, materiální stránka naplněna být nemohla, protože zadavatel tento stav sám udržoval, aniž by podnikl kroky k jeho nápravě. 5. Soutěžní dialog (srov. § 24 a § 35 až § 37 ZVZ), který může použít pouze veřejný (a díky ustanovení § 2 odst. 5 též dotovaný) zadavatel pro zadání Rámcové smlouvy se zvláště složitým předmětem plnění, díky kterému nemůže použít otevřené nebo užší řízení. Sektorový zadavatel je oprávněn dle ustanovení § 33 odst. 4 Zákona použít průběh soutěžního dialogu popsaný v ustanovení § 36 odst. 2 až odst. 6 Zákona obdobně v rámci jednacího řízení s uveřejněním. Zadavatel se v soutěžním dialogu obrací na neomezený počet dodavatelů s výzvou, aby podali žádost o účast v tomto zadávacím řízení a prokázali splnění

kvalifikace.

Kvalifikované

dodavatele

poté vyzve

k účasti

v soutěžním dialogu, jehož účelem je nalezení jednoho či více vhodných řešení, za které mohou dodavatelé obdržet soutěžní cenu, popřípadě i jiné platby spojené s účastí v soutěžním dialogu. 6. Zjednodušené podlimitní řízení (srov. § 25 a § 38 ZVZ), které mohou použít opět pouze veřejní a dotovaní zadavatelé pro zadání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby či stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne 10.000.000 Kč bez DPH. Zadavatelé jsou v tomto zadávacím řízení povinni vyzvat nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek, ve které mohou dodavatelé, jež mají o uzavření Rámcové smlouvy zájem, doručit své nabídky zadavateli (srov. § 68 až § 70 ZVZ), následuje, obdržel-li zadavatel alespoň dvě nabídky, otevření obálek či otevření nabídek podaných v elektronické podobě, jež byly doručeny včas (srov. § 71 až § 73 ZVZ). Toto otevření musí dle ustanovení § 71 odst. 4 Zákona proběhnout ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. I když zákon č. 55/2012 Sb., který tento požadavek do Zákona zavedl, bezpochyby zamýšlel odstranění možnosti záměn nabídek po uplynutí lhůty pro jejich podání tím, že nabídky budou muset být otevřeny

35

bezprostředně po této lhůtě, nelze říct, že se mu to bezesporu povedlo. Zákon totiž termín ihned nikde blíže nedefinuje, a dokonce v ustanovení § 71 odst. 5 připouští až 5 denní lhůtu. Od 1. ledna 2014 bude sice tato rozpornost díky Zákonnému opatření Senátu č. 341/2013, které ustanovení § 71 odst. 5 ruší, odstraněna, ale problém s daným pojmem zůstane i nadále. Díky zákonné absenci definice tohoto pojmu se totiž na dané ustanovení bude nově aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, který v § 1959 písm. e) rozumí termínem ihned dobu do pěti dnů. Domnívám se proto, že k dosažení původně zamýšleného cíle bude nezbytné, aby Zákon lhůtu pro otevírání obálek lépe specifikoval. Po otevírání obálek zadavatel přistoupí k posouzení a hodnocení nabídek, které nebyly vyloučeny z důvodu nesplnění podmínek stanovených v ustanovení § 71 odst. 9 Zákona a v případě nabídek podaných v elektronické podobě též v ustanovení § 72 odst. 5 Zákona, podle jednoho ze dvou základních hodnotících kritérií uvedených v ustanovení § 78 odst. 1 Zákona - ekonomická výhodnost či nejnižší nabídková cena (srov. § 81 ZVZ) a dále dle dílčích hodnotících kritérií stanovených zadavatelem ve Výzvě či Oznámení (srov. § 78 odst. 6 ZVZ), komisí složenou v souladu s požadavky obsaženými v ustanovené § 74 Zákona (srov. § 76 až § 79 ZVZ). Ohledně hodnotícího kritéria nabídkové ceny u Rámcových smluv Úřad konstatoval70, že v tomto případě lze použít i jednotkovou cenu a tak zohlednit valorizaci nabídkové ceny například v souvislosti s mírou inflace v různých časových úsecích, bude-li jednoznačně vymezen předmět plnění tak, aby uchazeč mohl objektivně zpracovat svou nabídku. Po provedení hodnocení sestaví komise pořadí nabídek a sepíše zprávu o jejich posouzení a hodnocení dle ustanovení § 80 Zákona.

3.3 Výběr nejvhodnější nabídky a uzavření Rámcové smlouvy Při výběru nejvhodnější nabídky postupuje zadavatel opět dle obecných pravidel upravených v ustanovení § 81 Zákona. Je-li však Rámcová smlouva uzavírána s více uchazeči, liší se tento postup od obecného v tom, že zadavatel namísto jedné vhodné nabídky vybere takový počet uchazečů, který uvedl v Oznámení či Výzvě nebo který upřesnil v průběhu zadávacího řízení v případě, že počet uchazečů na počátku stanovil pouze rozmezím (srov. § 90 odst. 1 ZVZ). Přihlásí-li se tedy více 70

Srov. rozhodnutí ÚOHS, cit 54.

36

uchazečů, zadavatel uzavře Rámcovou smlouvu s těmi, kteří se v celkovém pořadí umístili do místa odpovídajícímu počtu uchazečů, s nimiž hodlal dle Oznámení či Výzvy uzavřít Rámcovou smlouvu. Pokud tento počet zadavatel však nemůže naplnit z důvodu, že nebylo podáno tolik nabídek či že podané nabídky nesplnily Zákonem či zadavatelem stanovené požadavky nebo že dostatečný počet uchazečů neprokázal splnění kvalifikace v potřebném rozsahu, může zadavatel uzavřít Rámcovou smlouvu jen s těmi, kteří tyto požadavky splnili, a to dokonce i s méně než třemi uchazeči, avšak dle ustanovení § 89 odst. 7 věty druhé Zákona ne s méně než dvěma uchazeči (srov. § 90 odst. 2 ZVZ). Zákon pamatuje i na případy, kdy sice zadavatel vybere dostatečný počet uchazečů, ale ti následně odmítnou Rámcovou smlouvu uzavřít či neposkytnou k jejímu uzavření potřebnou součinnost ve lhůtě stanovené pro její uzavření. V takové situaci má zadavatel na výběr několik řešení. Pro naplnění stanoveného počtu uchazečů může uzavřít Rámcovou smlouvu s dalšími uchazeči v pořadí, jejichž nabídky byly hodnoceny. Není-li takových nabídek, anebo nehodlá-li zadavatel počet uchazečů naplnit předešlým způsobem, může uzavřít Rámcovou smlouvu i s nižším počtem uchazečů, který však nesmí být nižší než 3 (srov. § 82 odst. 5 ZVZ). Posledním možným řešením této situace je pak zrušení zadávacího řízení v souladu s ustanovením § 84 odst. 3 písm. a) Zákona. Zákonem neřešenou otázkou však zůstává, zdali by se z původně plánované Rámcové smlouvy s více uchazeči mohla stát Rámcová smlouva jen s jedním z nich. I když tuto možnost někteří autoři71 u sektorového zadavatele připouští s odkazem na minimální vliv na způsob zadávání dílčích veřejných zakázek, osobně se klaním k názoru, že takový způsob by představoval obcházení Zákona. Ustanovení § 90 odst. 2 Zákona sice povoluje zadavateli uzavřít Rámcovou smlouvu pouze s těmi uchazeči, kteří splnili podmínky pro její uzavření, tedy dle logického výkladu i pouze s jedním uchazečem, avšak s přihlédnutím k ustanovení § 89 odst. 7 věty druhé, kde Zákon hovoří jen o možnosti minimálně dvou uchazečů, jazykového výkladu spojení „s více uchazeči“, ze kterého jasně vyplývá, že minimální počet pro tento postup jsou uchazeči dva a také již ze samotné možnosti zadavatele zvolit si na začátku zadávacího řízení uzavření Rámcové smlouvy pouze s jedním uchazečem, se domnívám, že stanoví-li 71

Viz cit. 67, s. 76.

37

zadavatel v Oznámení či Výzvě, že hodlá uzavřít Rámcovou smlouvu s více uchazeči, nemůže ji v souladu se Zákonem uzavřít pouze s jedním z nich, a je tedy povinen v tomto případě zadávací řízení bez dalšího zrušit. Samotné uzavření Rámcové smlouvy je pak možné až po uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, jestliže zadavatel žádné námitky neobdrží ani proti němu není zahájeno přezkumné řízení (viz kapitola 3.1.5).

3.4 Zrušení zadávacího řízení Zákon uvádí taxativní výčet případů, ve kterých je zadavatel povinen zrušit zadávací řízení (srov. § 84 odst. 1 ZVZ), a případů, kdy je tak oprávněn učinit (srov. § 84 odst. 2 ZVZ). Pro zrušení zadávacího řízení, v němž je zadávána Rámcová smlouva, Zákon obsahuje speciální ustanovení § 84 odst. 1 písm. c), které zadavateli ukládá povinnost mimo jiné zrušit zadávací řízení v případě, že Rámcová smlouva nebyla uzavřena s posledním uchazečem v pořadí, a ustanovení § 84 odst. 3 písm. a), které zadavateli dává možnost zrušit zadávací řízení též tehdy, jde-li o případ předvídaný v § 90 odst. 2 Zákona anebo nemůže-li uzavřít smlouvu se všemi uchazeči. Ke zrušení zadávacího řízení může dojít také na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (viz kapitola 3.1.5).

3.5 Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele a dohled nad dodržováním Zákona Co se týče ochrany dodavatele před nesprávným postupem zadavatele, Zákon dává potencionálnímu dodavateli do rukou dva základní vzájemně se podmiňující nástroje. Tím prvním jsou řádně odůvodněné písemné námitky proti všem úkonům zadavatele, doručené mu v Zákonem stanovené lhůtě a obsahující všechny ustanovením § 110 odst. 7 Zákona vyžadované náležitosti (srov. § 110 ZVZ). Zadavatel je povinen se těmito námitkami zabývat a vypořádat se s nimi do 10 dnů od jejich obdržení písemným rozhodnutím, kterým námitkám buď vyhoví a navrhne způsob provedení nápravy, nebo je zamítne (srov. § 111 ZVZ). Nevyhověl-li zadavatel námitkám, upozorní v písemném rozhodnutí dodavatele na možnost podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu (srov. § 111 odst. 2 ZVZ). Podání námitek je dle ustanovení § 110 odst. 9 Zákona nezbytnou podmínkou pro možnost podání podnětu k Úřadu v téže věci.

38

Řízení před Úřadem je zvláštním správním řízením zahájeným písemným návrhem stěžovatele, obsahujícím náležitosti stanovené v § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nebo z moci úřední (srov. § 113 ZVZ), které lze zahájit za podmínek stanovených v ustanovení § 114 Zákona. Při podání návrhu je navrhovatel povinen složit kauci na účet Úřadu, jejíž výše je závislá na výši nabídkové ceny a je-li nabídková cena stanovena při zadávání Rámcové smlouvy pouze jako cena za jednotku plnění, pak kauce tvoří pevně stanovenou částku 100.000 Kč (srov. § 115 ZVZ). Úřad v dalším postupu může před vydáním rozhodnutí za podmínek stanovených v ustanovení § 117 odst. 1 Zákona nařídit předběžné opatření. V konečném rozhodnutí pak Úřad buď řízení zastaví (srov. § 117a ZVZ), celé jej zruší či zruší jen jednotlivý úkon zadavatele (srov. § 118 odst. 1 ZVZ), dále může uložit zákaz plnění smlouvy, a tedy jí učiní neplatnou (srov. § 118 odst. 6 ZVZ) za podmínek stanovených v ustanovení § 118 odst. 2 Zákona nebo návrh zamítnout (srov. § 118 odst. 5 ZVZ). Na závěr této kapitoly zbývá zmínit, že Úřad má též možnost uložit zadavatelům i dodavatelům pokuty v případech, že se dopustí správních deliktů dle § 120 a § 120a Zákona.

39

4 Zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy Uzavřel-li zadavatel řádně Rámcovou smlouvu s jedním nebo více uchazeči, může přistoupit k druhé fázi postupu s využitím Rámcové smlouvy v zadávacím řízení, tedy k zadávání dílčích veřejných zakázek na jejím základě. To však neplatí bezmezně. V ustanovení § 89 odst. 7 Zákon totiž řeší situaci snížení počtu uchazečů způsobilých plnit veřejnou zakázku na základě Rámcové smlouvy uzavřené s více než třemi uchazeči pod tři uchazeče, resp. pod dva v případě postupu dle ustanovení § 90 odst. 2 Zákona, během jejího trvání. Rámcová smlouva v takovém případě zůstává stále platnou, ale zadavatel není oprávněn na jejím základě zadávat veřejné zakázky, a musí tedy využít samostatného zadávacího řízení. Tato neaplikovatelnost Rámcové smlouvy však není definitivní a může být obnovena v případě, že odpadnou důvody nezpůsobilosti plnění původních účastníků a jejich počet se znovu navýší.72 Jelikož Zákon v tomto ustanovení používá výraz „Rámcové smlouvy uzavřené s více než třemi uchazeči“, vyvstává otázka, zda se daná úprava bude vztahovat i na uzavření Rámcové smlouvy právě se třemi uchazeči. K této problematice se vyjadřují někteří autoři73 s tím, že dle jejich názoru to možné je, avšak bližší odůvodnění pro tento svůj závěr neposkytují. Pokud se na dané ustanovení podívám z hlediska jazykového výkladu, je nepochybné, že by touto úpravou Rámcová smlouva uzavřená jen a pouze se třemi uchazeči dotčena nebyla, avšak z hlediska teleologického výkladu s přihlédnutím k ustanovení § 89 odst. 2 Zákona a k Důvodové zprávě, které jasně říkají, že počet účastníků Rámcové smlouvy uzavřené s více uchazeči nesmí být nikdy nižší než tři, a také k ustanovení článku 32 odst. 4 Směrnice č. 18, která stanoví, že počet subjektů rámcové dohody uzavřené s více uchazeči musí být, v případě existuje-li dostatečný počet přípustných nabídek splňujících kritéria pro zadání, nejméně roven třem, se rovněž klaním k názoru, že tento případ je pod ustanovení § 89 odst. 7 Zákona jednoznačně nutné subsumovat. Další možné nejasnosti související s počtem uchazečů Rámcové smlouvy by podle mého názoru mohla přinést také situace, kdy by zadavatel v souladu

72

JURČÍK, cit. 27, s. 575 – 576. Viz PODEŠVA, V., … [et al.]. Zákon o veřejných zakázkách: komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 392. 73

40

s ustanovením § 98 Zákona rozdělil Rámcovou smlouvu na části74 a někteří účastníci by podali své nabídky pouze na některou z nich. V takovém případě by zadavatel v rámci zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy mohl uchazeče vyzvat k podání nabídky pouze na tu část, kterou uvedli ve své původní nabídce a která jako jediná byla tedy hodnocena. Jelikož se ustanovení § 89 odst. 7 Zákona vztahuje dle mého názoru na veřejnou zakázku jako celek, tedy v uvedeném případě na každou část Rámcové smlouvy, nebude proto možné zadávat veřejnou zakázku na jejím základě na tu část, kterou uvedl ve své nabídce pouze jeden dodavatel, i když plnění druhé části nabídli dodavatelé tři. Na závěr pojednání o počtu uchazečů Rámcové smlouvy bych ještě ráda zmínila, že ačkoli jejich množství není Zákonem ani Zadávacími směrnicemi nijak omezeno, příliš velký počet by mohl vést k neochotě dodavatelů účastnit se takového zadávacího řízení a zároveň v následujících minitendrech, do kterých, jak bude dále uvedeno, musí být pozváni všichni účastníci uzavřené Rámcové smlouvy, by takový počet znamenal pro zadavatele mnohem větší administrativní náročnost. Proto by zadavatel v přípravné fázi měl pečlivě zvážit nastavení požadavků i hodnotících kritérií tak, aby Rámcová smlouva byla uzavřena s uspokojivou, avšak ne příliš početnou skupinou dodavatelů.75 Samotný postup zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy je v ustanovení § 89 odst. 6 Zákona upraven zvlášť pro veřejného zadavatele (a jsou-li naplněny podmínky ustanovení § 2 odst. 5 Zákona, též dotovaného zadavatele) a sektorového zadavatele. Ne všechny jejich kroky jsou však odlišné, a proto v Zákoně nalézáme i ustanovení pro ně společná, která z důvodu přehlednosti považuji za vhodné zařadit ještě před samotný popis postupu zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy jednotlivými zadavateli. 74

Například z důvodu různých druhů služeb viz rozhodnutí ÚOHS č. j. S137/2011/VZ13335/2011/520/DŘ ze dne 6. prosince 2011, kdy úřad konstatoval, že pokud povaha předmětu veřejné zakázky umožňuje její rozdělení na části „...je pouze na vůli zadavatele, zda možnosti rozdělit předmět veřejné zakázky využije či nikoliv. Toto ustanovení ve svém textu obsahuje podmínku možnosti jeho použití, nikoliv podmínku nutnosti jeho použití. Tedy i za předpokladu, že předmět veřejné zakázky svojí povahou připouští rozdělení na části, je zcela na uvážení zadavatele, zda veřejnou zakázku na části rozdělí nebo ne“. 75 Srov. též OECD, Support for Improvement in Governance and Management. Brief 19 - Framework Agreements. Organisation for Economic Co-operation and Development, August 2011. Dostupný z WWW: http://www.oecd.org/site/sigma/publicationsdocuments/48630016.pdf.

41

4.1 Společná ustanovení pro zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy Ustanovení společná při řízení na základě Rámcové smlouvy pro všechny typy zadavatelů jsou vymezená především v části třetí Zákona, upravující zvláštní postupy v zadávacím řízení. Jedná se za prvé o zákaz sjednání podstatných změn podmínek stanovených Rámcovou smlouvou upravený v ustanovení § 89 odst. 8 Zákona. Dle Důvodové zprávy se tento zákaz vztahuje zejména na ty části smluv, které byly předmětem hodnocení při zadávání Rámcové smlouvy. Ve Směrnici č. 18 a Návrhu 1 je pak tento zákaz zdůrazněn hlavně ve vztahu k Rámcovým smlouvám uzavřeným pouze s jedním zadavatelem. Co je považováno za ony podstatné změny podmínek, lze vyvodit jednak z ustanovení § 82 odst. 7 Zákona, které se týká obecného uzavření smlouvy v zadávacím řízení a které pojednává o podstatných změnách práv a povinností vyplývajících ze smluv, za něž považuje rozšíření předmětu veřejné zakázky s výjimkou případů uvedených v § 23 odst. 6 písm. b) a § 23 odst. 7 Zákona, dále změny, jejichž použití v původním zadávacím řízení by umožnilo účast jiných dodavatelů či ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, nebo změny, které by měnily ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče, a dále pak z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) i Úřadu. Soudní dvůr se s danou problematikou vypořádal v případu Pressetext76, ve kterém konstatoval, že „změnu veřejné zakázky během doby trvání lze považovat za podstatnou, pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata. Změna původní veřejné zakázky může být rovněž považována za podstatnou, pokud značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány. Změna může být rovněž považována za podstatnou, jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.“ Jistý odklon od striktního zákazu podstatných změn představuje rozhodnutí Soudního dvora 76

Rozsudek SDEU C-454/06 ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH v. Republik Österreich ze dne 19. 6. 2008.

42

C-6/05 Medipac ze dne 14. června 2007, kde byla řešena změna smlouvy na dodávku zdravotnických prostředků jejím prodloužením z důvodu neohrožení chodu nemocnice. Soudní dvůr zde podstatnou změnu připustil s tím, že ochrana zdraví má přednost před zásadou volného pohybu zboží. Úřad ve svých rozhodnutích77 ohledně změn smluv došel k závěru, že „lze připustit jen změny týkající se některých „formálních“ záležitostí, které nemají dopad na práva a povinnosti stran smlouvy – neomezují je či nerozšiřují, a které se netýkají hodnotících kritérií; může se jednat např. o upravené kontaktní údaje či podobné drobné úpravy“. Všechny ostatní změny, které tedy nelze pod toto vymezení podřadit, jsou považovány za podstatné, a tudíž nepřípustné. K tomu se přímo ve vztahu k Rámcové smlouvě vyjádřil Úřad i v rozhodnutí ze dne 22. června 200978, ve kterém řešil otázku podstatných změn v souvislosti se snížením záruční doby oproti smluvnímu ustanovení o rok a kde rovněž dospěl k názoru, že jde o příklad podstatné změny podmínek Rámcové smlouvy. Druhým takovým společným ustanovením je ustanovení § 89 odst. 10 Zákona, jež je širší než úprava obsažená v zadávacích směrnicích a jež vylučuje: 1) Podání společné nabídky na plnění veřejné zakázky zadávané na základě Rámcové smlouvy uchazeči, kteří jsou jejími účastníky, a to z důvodu, že by tento postup eliminoval soutěžní prvek mezi nimi, a tedy i přínos výhodněji pořízeného

plnění

pro

zadavatele.79

Tímto

však

není

vyloučeno,

aby účastníkem Rámcové smlouvy bylo sdružení dodavatelů, kteří podali v řízení o uzavření Rámcové smlouvy společnou nabídku80 v souladu s ustanovením § 51 odst. 6 Zákona. 2) Podání společné nabídky uchazeče, který je účastníkem Rámcové smlouvy, a dodavatele, který jejím účastníkem není, což je logickým odrazem toho, že nabídku na veřejnou zakázku zadávanou tímto postupem mohou podat jen účastníci Rámcové smlouvy. Toto sice Zákon explicitně nevyjadřuje, ale lze to vyvodit jak již ze samotného konceptu institutu Rámcové smlouvy 77

Srov. např. rozhodnutí ÚOHS č. j. S219/2008/VZ-17885/2008/530/JW ze dne 30. října 2008 a rozhodnutí ÚOHS č. j. S134/2010/VZ-17736/2010/530/EDO ze dne 3. prosince 2010. 78 ÚOHS č. j. S22/2009/VZ-4741/2009/540/JSL ze dne 22. června 2009. 79 Srov. ŠEBESTA, cit. 67, s. 394. 80 Společnou nabídkou je nabídka, kterou podalo více dodavatelů společně. Tito dodavatelé se nadále v zadávacím řízení považují za jednoho uchazeče (srov. § 69 odst. 4 ZVZ).

43

a s ním souvisejících ustanovení Zákona, tak také z dikce Směrnice č. 18, která v článku 32 odst. 2 výslovně říká, že postupy pro zadávání zakázek založených na rámcové dohodě mohou být použity pouze těmi, kteří jsou původními stranami rámcové dohody. 3) Možnost účastníka Rámcové smlouvy být při zadávání veřejné zakázky na jejím

subdodavatelem81

základě

jiného

uchazeče,

jenž

je

rovněž účastníkem této smlouvy, jde tedy obdobný zákaz, který je dán v ustanovení § 69 odst. 2 Zákona i pro zadávání veřejných zakázek. Zákon také nad rámec úpravy evropských Zadávacích směrnic zakazuje všem zadavatelům bez rozdílu požadovat při zadávání veřejné zakázky na základě Rámcové smlouvy po uchazeči prokázání splnění kvalifikace, ovšem s výjimkou uvedenou v ustanovení § 89 odst. 12 (srov. § 89 odst. 11 ZVZ). Tato výjimka byla do Zákona zavedena jeho novelou provedenou zákonem č. 179/2010 Sb. z důvodu zvýšení jistoty zadavatele82 ohledně schopnosti dodavatele plnit veřejné zakázky zadávané na základě Rámcové smlouvy uzavřené na dobu delší než 1 rok tím, že mu umožňuje požadovat po uchazečích, kteří jsou účastníky této smlouvy, prokázání kvalifikace nebo její části po uplynutí každého roku její účinnosti, maximálně však v rozsahu, který byl požadován v zadávacím řízení na Rámcovou smlouvu, a to ve lhůtě, která nesmí být kratší, než byla lhůta pro tento úkon při zadávání Rámcové smlouvy. Pokud uchazeč splnění požadované kvalifikace neprokáže, nemůže jej zadavatel vyzvat k poskytnutí plnění nebo k podání nabídky (srov. § 89 odst. 12 věta třetí ZVZ). Čtvrtým společným ustanovením je ustanovení § 91 Zákona, které upravuje hodnotící kritéria pro zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy, jež se mohou i nemusí shodovat s těmi použitými při zadávání Rámcové smlouvy. Zvolí-li si zadavatel stejná hodnotící kritéria jako při uzavírání Rámcové smlouvy, musí mu uchazeč pro plnění veřejné zakázky nabídnout minimálně takové podmínky, jaké mu nabídl při uzavírání Rámcové smlouvy (srov. § 91 odst. 1 ZVZ). Vymezil-li si ale zadavatel

v

zadávací

dokumentaci

možnost

změny

hodnotících

kritérií

alespoň obecným způsobem, může pak při zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy změnit základní hodnotící kritérium ekonomické výhodnosti nabídek 81 82

Viz ustanovení § 17 písm. i) Zákona. Viz Důvodová zpráva, cit. 64.

44

na základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny a naopak, zúžit jejich rozsah nebo použít odlišnou váhu dílčích kritérií, než která byla použita v původním řízení, a tím pružně reagovat na své aktuální potřeby (srov. § 91 odst. 2 a odst. 3 ZVZ). Důvodová zpráva k tomuto ještě dodává83, že v každém případě musí být vždy hodnocena nabídková cena. V případě použití hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti tak nabídková cena musí být stanovena alespoň jako dílčí kritérium. Společná ustanovení specifická pro zadávání veřejných zakázek na základě Rámcových smluv můžeme nalézt i v dalších částech Zákona. Jedná se o ustanovení § 74 odst. 9 Zákona, které zadavatelům promíjí povinnost ustanovit hodnotící komisi (srov. § 74 odst. 1 až odst. 8 ZVZ) a dává jim možnost osobně plnit veškerá práva a povinnosti související s posouzením a hodnocením nabídek. Tento postup se pokoušel zpochybnit navrhovatel Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a. s. ve správním řízení před Úřadem č. j. R169/2007/02-01163/2008/310-Hr ze dne 16. ledna 2008, kde napadal, že se zadavatel dopustil změny zadávacích podmínek, ve kterých, ačkoli nemusel, si vyhradil ustanovení hodnotící komise, a porušení zásady fair play a transparentnosti dle ustanovení § 6 Zákona, když nejprve v souladu se zadávací dokumentací zřídil hodnotící komisi, která svou funkci vykonala, ale následně přistoupil k novému posouzení a hodnocení nabídek dle ustanovení § 79 odst. 5 Zákona, v němž tento úkon provedl sám. Úřad konstatoval, že daný případ je zcela v souladu s ustanovením § 79 odst. 5 Zákona, který zadavateli výslovně umožňuje, zjistí-li, že komise porušila postup stanovený Zákonem, takto jednat a nelze v něm proto spatřovat neoprávněnou změnu zadávacích podmínek vymezených v zadávací dokumentaci ani jakýkoli vliv na transparentnost a fair play. Pro oba zadavatele také platí výjimka uvedená v ustanovení § 71 odst. 7 Zákona, který jim tímto umožňuje provést otevírání obálek i v případě, že obdrží pouze jedinou nabídku. Další společnou zákonnou úpravou je ustanovení § 83 odst. 2 Zákona, které zadavatelům ulehčuje oznamování výsledků řízení na základě Rámcové smlouvy tím, že jim umožňuje je odesílat nikoli ve lhůtách stanovených v ustanovení § 83 odst. 1 Zákona, ale i jen souhrnně za předcházející čtvrtletí. V posledním případě společných ustanovení jsou pak oba zadavatelé dle § 84 odst. 4 Zákona oprávněni zrušit řízení na základě Rámcové 83

Viz Důvodová zpráva, cit. 64.

45

smlouvy do doby uzavření smlouvy a tento postup mají proti běžnému zadávacímu řízení zlehčený také tím, že v souladu s § 84 odst. 7 Zákona o tom nejsou povinni odesílat oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

4.2 Zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy veřejným zadavatelem Ve druhé fázi řízení s použitím Rámcové smlouvy postupuje veřejný zadavatel, a, jak bylo uvedeno výše, zpravidla i dotovaný zadavatel, dle ustanovení § 92 Zákona (srov. § 89 odst. 6 ZVZ). Zákon v tomto ustanovení popisuje čtyři možné situace, které mohou nastat při zadávání veřejných zakázek jednak v závislosti na počtu uchazečů, se kterými byla Rámcová smlouva uzavřena, jednak také na tom, jak podrobně jsou v ní vymezeny podmínky plnění. Explanatory note Evropské komise k Rámcovým

smlouvám

používají

pro odlišení

Rámcových

smluv

z hlediska

komplexnosti vymezení podmínek plnění rozdílnou terminologii. Ty, v nichž jsou obsaženy všechny podmínky plnění, označují pojmem „framework contracts“ a ty, které všechny podmínky nevymezují, termínem „framework agreements stricto sensu“. V našem Zákoně, stejně jako ve Směrnici č. 18, nejsou tyto Rámcové smlouvy pojmově odlišeny, ale pro každou z výše uvedených alternativ Zákon stanovuje jiný postup při zadávání dílčích veřejných zakázek.

4.2.1 Zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy uzavřené s jedním uchazečem V případě, že je základem pro zadávání veřejných zakázek Rámcová smlouva uzavřená pouze s jedním uchazečem, Zákon v ustanovení § 92 odst. 1 upravuje dva možné postupy. První z nich mohou výše uvedení zadavatelé použít, jsou-li v Rámcové smlouvě konkrétně vymezeny veškeré podmínky plnění. Smlouva na realizaci veřejné zakázky je díky tomu s uchazečem uzavírána velice jednoduchým a rychlým způsobem, pouze na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy (srov. § 92 odst. 1 písm. a) ZVZ). Při tomto postupu se vychází z ustanovení § 43 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník či § 269 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a od 1. ledna 2014 namísto nich z ustanovení § 1740 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, která upravují návrh smlouvy a jeho akceptaci. Jak dále

46

upřesňuje Důvodová zpráva a rozhodovací praxe soudů84, v tomto řízení se neprovádí otevírání obálek s nabídkami dle ustanovení § 71 Zákona, jejich posouzení a hodnocení dle ustanovení § 76 a násl. Zákona ani výběr nejvhodnější nabídky dle ustanovení § 81 Zákona. K tomu, co je míněno požadavkem konkrétního vymezení veškerých podmínek plnění v Rámcové smlouvě, se vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 73/2008-62 ze dne 2. března 2010, kdy konstatoval, že tento požadavek je naplněn, „pokud po uzavření rámcové smlouvy není třeba žádné otázky vzájemného kontraktu mezi uchazečem (dodavatelem plnění) a zadavatelem (objednatelem plnění) již dojednávat“ a tedy, že jej lze chápat tak, že „musí být z rámcové smlouvy najisto postaveno, jak budou jednotlivá plnění do všech jejich konkrétních místních, časových a obsahových detailů po dobu účinnosti rámcové smlouvy zadavatelem poptávána“. Zároveň však soud v daném rozhodnutí zdůraznil, že „skutečnost, že jsou veškeré podmínky plnění v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, nemůže automaticky znamenat, že by přesný popis plnění do všech jeho konkrétních místních, časových a obsahových detailů měl být již součástí rámcové smlouvy“, neboť takový postup by dle názoru soudu potíral samotný smysl zadávání veřejných zakázek rozpadající se úmyslně do dvou na sebe navazujících fází. Druhou variantou, upravenou v ustanovení § 92 odst. 1 písm. b) Zákona, je situace, kdy Rámcová smlouva tyto všechny podmínky konkrétně nevymezuje. V takovém případě zadavatel zadává veřejnou zakázku s využitím uzavřené Rámcové smlouvy na základě písemné výzvy k podání nabídky, ve které budou konkretizovány veškeré podstatné náležitosti plnění. Tato písemná výzva je výzvou o zahájení zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 odst. 3 písm. c) a musí dle ustanovení § 92 odst. 4 Zákona obsahovat:  obecný popis požadovaného plnění,  informaci o předmětu veřejné zakázky,  identifikační údaje zadavatele (srov. § 17 písm. d) ZVZ),  lhůtu pro podání nabídek, jež počíná dle ustanovení § 41 odst. 7 Zákona běžet dnem následujícím po dni odeslání výzvy k podání nabídky,  místo pro podání nabídek, 84

Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 73/2008-62 ze dne 2. března 2010.

47

 informace o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána,  požadavky na zpracování nabídky a  zadávací lhůtu (srov. § 43 ZVZ). Po podání nabídky pak zadavatel postupuje stejným způsobem, jako v případě otevřeného řízení, ovšem s odchylkami uvedenými v kapitole 4.1 a s tím, že nepořizuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek (srov. § 80 odst. 4 ZVZ) a může smlouvu s vybraným uchazečem uzavřít i před uplynutím lhůty pro podání námitek o výběru nejvhodnější nabídky (srov. § 82 odst. 3 ZVZ). Jelikož účastníky tohoto řízení jsou z podstaty věci pouze dva subjekty, zadavatel a dodavatel, institut námitek zde nenalezne hojného využití a naopak často dochází k tomu, že se uchazeč tohoto práva v souladu s ustanovením § 110 odst. 8 Zákona vzdá.

4.2.2 Zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy uzavřené s více uchazeči Ustanovení § 92 odst. 3 a odst. 4 Zákona se zabývají postupem veřejného zadavatele při zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy uzavřené s více uchazeči. Stejně jako v případě postupu u Rámcové smlouvy uzavřené s jedním uchazečem i zde Zákon rozlišuje, jsou-li či nejsou-li veškeré podmínky plnění v Rámcové smlouvě konkrétně vymezeny. Pokud jsou, má zadavatel možnost dílčí veřejné zakázky zadat jedním ze způsobů, které byly do Zákona zavedeny s účinností ode dne 15. září 2010 na základě jeho novely provedené zákonem č. 179/2010 Sb. První možnost je důvodovou zprávou k zákonu č. 179/2010 Sb. a odbornou literaturou označována jako princip kaskády či pyramidy.85 Spočívá v tom, že zadavatel v souladu s ustanovením § 92 odst. 2 písm. a) Zákona písemně vyzývá k předložení návrhu na uzavření smlouvy vždy toho uchazeče, který se při uzavírání Rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí. V případě, že ten to odmítne, obrací se zadavatel na uchazeče celkově druhého. Pokud odmítne i ten, přichází na řadu další v pořadí. Takto zadavatel postupuje až do doby, než je smlouva uzavřena nebo do doby, kdy návrh odmítne předložit poslední možný uchazeč. Druhou možnost představuje způsob výběru upravený v ustanovení § 92 odst. 2 písm. b) Zákona, který veřejný a dotovaný zadavatel může použít jen výjimečně „[…] 85

Srov. PODEŠVA, cit. 73, s. 401 – 402 a DVOŘÁK, cit. 17, s. 78.

48

ve zvláště odůvodněných případech s ohledem na povahu předmětu plnění Rámcové smlouvy, zejména je-li plnění zcela či částečně stanoveno na základě zvláštního právního předpisu“. Tento postup je v důvodové zprávě k zákonu č. 179/2010 Sb. i v odborné literatuře znám pod označením „princip rotace“86 a funguje tím způsobem, že zadavatel písemně „[…] vyzývá k předložení návrhu na uzavření smlouvy uchazeče postupně pro každou jednotlivou veřejnou zakázku podle pořadí, ve kterém se umístili při uzavírání Rámcové smlouvy“, tedy tak, že uchazeče na prvním místě vyzve k předložení

návrhu

na

uzavření

první

smlouvy,

druhého

druhé

a

takto

dále až do uzavření smlouvy i s uchazečem, který se umístil na posledním místě. Následující návrh na uzavření smlouvy pak předkládá opět prvnímu uchazeči a postupuje tak stále dokola až do ukončení Rámcové smlouvy. Co lze chápat pod „zvláště odůvodněnými případy s ohledem na povahu předmětu plnění Rámcové smlouvy“, blíže specifikuje daná důvodová zpráva, jež říká, že jsou to zejména ty situace, kdy plnění uchazečů je nějakým způsobem podmíněno právním předpisem, jako například u využití služeb soudních znalců, kdy jejich odměna může být stanovena na základě zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v pozdějším znění. Možnost použití principu rotace je třeba pečlivě zvážit, neboť pokud by se nejednalo o výše uvedené případy, bylo by takové jednání možné považovat za protisoutěžní praktiky označované jako „big rigging“ neboli smluvená nabídka.87 Volbu způsobu výběru uchazeče dle ustanovení § 92 odst. 2 Zákona musí zadavatel, jak bylo uvedeno v kapitole 3.2.2, uvést již v návrhu Rámcové smlouvy. Náležitosti písemné výzvy jsou u postupu s využitím principu kaskády a rotace, stejně jako u výzvy uplatňující se v řízení podle ustanovení § 92 odst. 1 písm. b) Zákona, vymezeny v ustanovení § 92 odst. 4 Zákona (více viz kapitola 4.2.1). Shodné s postupem dle ustanovení § 92 odst. 1 písm. b) Zákona je rovněž uzavírání smlouvy s vybranými uchazeči, jež se děje akceptací návrhu na uzavření smlouvy předloženého veřejnému zadavateli vybraným uchazečem.

86

Srov. PODEŠVA, cit. 73, s. 401 – 402 a DVOŘÁK, cit. 17, s. 78. Srov. rozhodnutí ÚOHS č. j. S 53/06-14488/06/620 ze dne 16. srpna 2006 a rovněž 12) OECD, Pokyny OECD pro boj proti kartelovým dohodám mezi uchazeči o veřejnou zakázku. Organisation for Economic Co-operation and Development, únor 2009. Dostupný z WWW: www.uohs.cz/download/Sekce.../Bid_rigging_guidelines_OECD_cz. 87

49

V případě, že by však bylo zjevné, že vybraný uchazeč není z objektivních důvodů dané plnění veřejnému zadavateli poskytnout, dává Zákon v ustanovení § 92 odst. 2 Zákona zadavateli možnost nevyzvat toho uchazeče, který by na to jinak dle postupu vymezeného v písm. a) a b) tohoto ustanovení měl nárok. Důvodová zpráva k zákonu č. 179/2010 Sb. uvádí dva takové možné objektivní důvody: 1. Případ, ve kterém je zadavateli na základě podaných nabídek patrné, že jím aktuálně požadované plnění mu je objektivně schopen poskytnout pouze jediný z uchazečů, typicky v případě, že poskytnutí plnění je vyžadováno v co nejkratší lhůtě a z podaných nabídek na uzavření Rámcové smlouvy vyplývá, že tuto krátkou realizační lhůtu je schopen splnit jen jeden z nich. 2. Situace, ve které určitý uchazeč nebude schopen poskytnout veřejnému zadavateli jím vyžadované plnění z důvodu, že nastala nějaká právní skutečnost, jež mu v tom brání. Jedná se zejména o případy, kdy účastník pozbude v průběhu trvání Rámcové smlouvy oprávnění či licenci k výkonu činnosti, jež je předmětem veřejné zakázky. Úplně posledním možným způsobem zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy veřejným zadavatelem je ten uvedený v ustanovení § 92 odst. 3 Zákona, jež se vztahuje na Rámcové smlouvy uzavřené s více uchazeči neobsahující veškeré podmínky plnění. Zadávání veřejných zakázek na základě takové Rámcové smlouvy je odbornou literaturou nazýváno jako „minitendr“88 a představuje jediný způsob zadávání veřejných zakázek veřejným zadavatelem s použitím Rámcové smlouvy, kde mezi sebou její účastníci i nadále soutěží. Zadavatel zde totiž písemnou výzvou, jejíž náležitosti jsou, krom náležitostí výzev popsaných výše, ještě údaje o hodnotících kritériích podle ustanovení § 78 Zákona (srov. § 92 odst. 4 ZVZ a § 34 odst. 2 písm. i) ZVZ), vybízí všechny účastníky Rámcové smlouvy k podání nabídek, ve kterých jsou již konkretizovány veškeré podmínky plnění. Následně zadavatel přistoupí k posouzení nabídek v souladu s ustanovením § 76 a násl. Zákona a vyloučí z daného minitendru ty dodavatele, jejichž nabídka 88

nesplnila

jím

stanovené

Srov. např. ŠEBESTA, cit. 67, s. 354.

50

požadavky.

Nabídky,

které zbyly,

pak vyhodnotí dle hodnotících kritérií určených postupem v souladu s ustanovením § 91 Zákona. Smlouvu na realizaci dílčí veřejné zakázky následně uzavře s vítězným uchazečem uvedeným v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Na závěr úpravy zadávání veřejných zakázek veřejným zadavatelem na základě Rámcové smlouvy je v ustanovení § 92 odst. 5 Zákona ještě jednou zdůrazněn zákaz obsažený již v ustanovení § 89 odst. 8, tedy, že strany při tomto postupu nesmějí za žádných okolností provádět podstatné změny v podmínkách stanovených Rámcovou smlouvou.

4.3 Zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy sektorovým zadavatelem Úprava zadávání dílčích veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy sektorovým zadavatelem je v Zákoně upravena daleko střídměji než úprava platná pro veřejného a zpravidla i dotovaného zadavatele. Přestože Zákon v případě sektorového zadavatele výslovně nerozděluje jeho postup v závislosti na tom, zda je Rámcová smlouva uzavřena s jedním či více uchazeči, a pouze nepřímo rozděluje zadávání dílčích veřejných zakázek dle toho, zda jsou veškeré podmínky plnění v Rámcové smlouvě přesně vymezeny či nikoli, v praxi jsou jeho postupy obdobné jako ty u veřejného zadavatele. Z ustanovení § 89 odst. 6 písm. b) Zákona vyplývá, že jsou-li všechny podmínky plnění v Rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, může si sektorový zadavatel zvolit, zda bude dílčí veřejné zakázky zadávat v jednacím řízení bez uveřejnění či zda zvolí obdobný postup jaký je vymezen v ustanovení § 92 odst. 1 písm. a) Zákona či v ustanovení § 92 odst. 2 Zákona. Tato možnost byla do Zákona zavedena jeho novelou provedenou zákonem č. 179/2010 Sb. jako logické vyústění toho, že původní úprava umožňující pouze použití jednacího řízení bez uveřejnění nebyla vyhovující, neboť sektorového zadavatele omezovala tím, že jej nutila zbytečně znovu provádět zadávací řízení, i když veškeré podmínky byly již dojednány v Rámcové smlouvě.89 V případě, že veškeré podmínky plnění v Rámcové smlouvě uvedeny nejsou, musí sektorový zadavatel provést jednací řízení bez uveřejnění. Proti klasickému 89

Viz Důvodová zpráva, cit. 64.

51

jednacímu řízení bez uveřejnění je ale jeho postup zjednodušen tím, že písemná výzva k jednání v tomto řízení podle § 34 Zákona musí obsahovat pouze  informaci o předmětu veřejné zakázky,  identifikační údaje zadavatele,  lhůtu a místo pro podání nabídek, nemají-li tyto údaje být dohodnuty až v rámci jednání. Do nabytí účinnosti výše zmíněné novely nebylo zcela jasné, zda je sektorový zadavatel povinen zadávat i podlimitní veřejné zakázky a zakázky malého rozsahu na základě Rámcové smlouvy postupem dle Zákona. Není-li totiž Rámcové smlouvy využíváno, vztahuje se na sektorového zadavatele výjimka z působnosti Zákona uvedená v ustanovení § 19 odst. 1, která mu ukládá povinnost řídit se jím pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s relevantní činností. Na všechny zadavatele se též vztahuje výjimka dle ustanovení § 18 odst. 6 Zákona, která z jeho působnosti vyčleňuje veřejné zakázky malého rozsahu. Důvodová zpráva k zákonu č. 179/2010 Sb. k tomuto uvádí, že dílčí veřejné zakázky představují části předmětu plnění, které nelze považovat za zcela nezávislé veřejné zakázky, a proto se tyto zakázky zadávané na základě Rámcové smlouvy musí řídit postupy stanovenými Zákonem bez ohledu jejich hodnotu. Aplikace výše uvedených výjimek je v druhé fázi tohoto zvláštního zadávacího řízení tímto vyloučena.

52

5. Rámcová smlouva a další zvláštní postupy v zadávacím řízení Poslední tématem, kterému bych se chtěla ve své diplomové práci věnovat, je porovnání Rámcových smluv s dalšími zvláštními postupy v zadávacím řízení, kterými jsou dynamický nákupní systém a elektronická aukce.

5.1 Dynamický nákupní systém Odborná literatura90 a na mnoha místech též Zákon91 pojednávají o Rámcových smlouvách současně s dynamickým nákupním systémem. Jelikož oba instituty představují odlišnost od klasického zadávání veřejných zakázek a jsou v podstatě obdobou jeden druhého, považuji za vhodné uvést na tomto místě stručnou charakteristiku dynamického nákupního systému a jeho porovnání s institutem Rámcové smlouvy. Dynamický nákupní systém je vymezen mezi „dalšími pojmy“ Zákona v ustanovení § 17 písm. b) jako „[…] plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku“. Podrobný popis postupu zavádění dynamického nákupního systému pro zadávání veřejných zakázek je pak dále rozveden v hlavě III části třetí mezi zvláštními postupy v zadávacím řízení, konkrétně v ustanoveních § 93 až 95 Zákona. Dynamický nákupní systém je obdobně jako Rámcová smlouva zaváděn na dobu určitou, která, nejedná-li se o výjimečné a zadavatelem řádně odůvodněné případy, nesmí překročit 4 roky (srov. § 93 odst. 5 ZVZ). Mezi Rámcovou smlouvou a dynamickým nákupním systémem existuje několik zásadních rozdílů. První z nich spočívá v okruhu dodavatelů, kteří mohou během doby trvání těchto institutů participovat na dílčích veřejných zakázkách zadávaných s jejich využitím. U dynamického nákupního systému není okruh dodavatelů nijak omezen a nabídku tak může podat každý, a to dokonce i ten,

90

Např. POREMSKÁ, M. Elektronické zadávání veřejných zakázek. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 65 – 68; POREMSKÁ, M. Rámcové smlouvy versus dynamické nákupní systémy. Právní fórum. 2012, roč. 9, č. 1, s. 22 -30. 91 Srov. např. ustanovení § 13 odst. 7 ZVZ, ustanovení § 80 odst. 4 ZVZ a ustanovení § 82 odst. 3 ZVZ.

53

jehož předběžná nabídka již byla jednou či několikrát odmítnuta92 (srov. § 94 odst. 1 ZVZ). Rámcová smlouva oproti tomu přesně vymezuje své účastníky a tedy i budoucí možné dodavatele veřejných zakázek zadávaných na jejím základě. Druhým rozdílem je to, že dynamický nákupní systém představuje institut výlučně elektronický, zatímco Rámcová smlouva může být uzavřena i v listinné podobě. Další rozdíl spočívá v možnosti výběru zadávacích řízení pro zavedení daných institutů. Zatímco u Rámcové smlouvy si zadavatel může zvolit jakékoli řízení uvedené v ustanovení § 21 Zákona, splňuje-li pro to stanovené podmínky, u dynamického nákupního systému je limitován použitím pouze otevřeného řízení (srov. § 93 odst. 2 ZVZ). Co se týká vymezení předmětu plnění, nabízí dynamický nákupní systém větší flexibilitu v tom, že při jeho zadávání může být předmět vymezen jen obecně, například pomocí CPV kódů, a konkretizován až následně u každé dílčí veřejné zakázky.93 Zároveň je však omezen podmínkou, že se musí jednat o obecně dostupné komodity a nikoli o specializované předměty. V tomto ohledu představuje Rámcová smlouva lepší alternativu zadávání veřejných zakázek, neboť, dle mého názoru, jejím předmětem mohou být i komodity, které nejsou zcela běžně dostupné, jako například specifické lékařské přístroje, pokud jsou v ní dostatečně přesně popsány. Poslední odlišností, kterou bych zde ještě chtěla zmínit, je, že v dynamickém nákupním systému je zadavatel vázán zákonnými lhůtami, které proces zadávání veřejných zakázek oproti těm zadávaným na základě Rámcové smlouvy, kde je pro zadavatele závazná pouze lhůta pro podání námitek, značně prodlužují. Z výše uvedeného je patrné, že tyto dva instituty se již ze samotné podstaty vzájemně vylučují, a proto je v ustanovení § 93 odst. 4 Zákona logicky a možná až nadbytečně stanovena nemožnost použití dynamického nákupního systému pro uzavírání Rámcových smluv. Díky výše uvedeným odlišnostem nelze dle mého názoru jednoznačně stanovit, který z těchto postupů je lepší. Dynamický nákupní systém vytváří nepochybně mnohem větší soutěžní prostředí tím, že je otevřen neomezenému počtu dodavatelů a že je méně rigidní, neboť konkrétní podmínky plnění lze stanovovat podle aktuálních potřeb až při zadávání veřejných zakázek a také díky tomu, že po celou dobu trvání 92

Viz POREMSKÁ, M. Elektronické zadávání veřejných zakázek. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 63. 93 Více viz POREMSKÁ, cit. 92, s. 65 – 67.

54

umožňuje, aby dodavatelé upravili své předběžné nabídky, pokud zůstanou i nadále v souladu s podmínkami pro jejich zařazení do tohoto systému (srov. § 94 odst. 5 ZVZ). Rámcová smlouva má zase oproti tomu širší pole uplatnění, když ji lze na rozdíl od dynamického nákupního systému, aplikovat i na veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti (srov. § 93 odst. 4 ZVZ) a také na více možných druhů poptávaných komodit.

5.2 Elektronická aukce Ustanovení § 96 odst. 2 Zákona umožňuje zadavateli při zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy využít elektronickou aukci pro hodnocení nabídek. Z koncepce různých způsobů zadávání veřejných zakázek na základě Rámcové smlouvy je patrné, že takové hodnocení bude využitelné pouze v případě Rámcových smluv uzavřených s více uchazeči, které nevymezují všechny podmínky plnění, neboť jen v tomto případě může proběhnout další soutěž mezi dodavateli. Jelikož jedním z hlavních důvodů použití Rámcové smlouvy v zadávacím řízení je snížení nákladů i časové náročnosti, považuji za vhodné na tomto místě uvést i stručnou charakteristiku elektronické aukce, která rovněž snižuje finanční náklady zadávacího řízení a zároveň zvyšuje konkurenčního prostředí, čímž pro zadavatele vytváří ještě výhodnější podmínky. Elektronická aukce je definována v ustanovení § 17 písm. c) Zákona jako „[…] proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení“. Z toho vyplývá, že elektronická aukce nepředstavuje zvláštní druh řízení, ale pouze postup využitelný při hodnocení nabídek. Zároveň, podobně jako dynamický nákupní systém, elektronická aukce umožňuje dodavatelům disponovat se svými nabídkami v jejím průběhu, a tedy reagovat na nabídky ostatních dodavatelů, a tím vytvářet vysoce soutěžní prostředí. Podrobná úprava tohoto institutu se pak nachází v ustanovení § 96 až § 97 Zákona. Aby mohl zadavatel elektronickou aukci pro hodnocení nabídek použít, musí tento záměr nejdříve uvést v Oznámení či Výzvě (srov. § 96 odst. 3 ZVZ) a stanovit zadávací podmínky v souladu s ustanovením § 96 odst. 4 Zákona. Zadávací řízení

55

s využitím elektronické aukce pak, až na výjimku při otevírání obálek, které se v tomto případě koná bez přítomnosti uchazečů (srov. § 71 odst. 8 ZVZ), probíhá shodně s jednotlivými druhy zadávacích řízení.

Posouzení a hodnocení nabídek, včetně

pořízení zprávy v souladu s ustanovením § 80 Zákona, je v případě elektronické aukce označeno jako „předběžné hodnocení“, které je následně východiskem pro konání elektronické aukce (srov. § 97 odst. 1 ZVZ a § 97 odst. 5 ZVZ). Pokud po předběžném hodnocení zbydou alespoň dva uchazeči, kteří nebyli vyloučeni, následuje jejich vyzvání prostřednictvím elektronických prostředků94 k podání nových aukčních hodnot do elektronické aukce (srov. § 97 odst. 2 ZVZ a § 97 odst. 3 ZVZ). Aukce pak může být zahájena nejdříve po uplynutí dvou pracovních dnů od odeslání poslední výzvy (srov. § 97 odst. 5 ZVZ). V rámci hodnocení jsou používána základní hodnotící kritéria uvedená v ustanovení § 78 Zákona a zadavatel musí uchazečům sdělit informace o jejich aktuálním pořadí či nejlepších aukčních hodnotách, čímž jim umožňuje přizpůsobovat jejich nabídky a soutěžit o lepší pořadí. Rovněž jim může poskytnout i některé další informace (srov. § 97 odst. 7 ZVZ a § 97 odst. 8 ZVZ). Elektronická aukce končí způsobem, který zadavatel uvedl ve výzvě k podání nabídek v souladu s § 97 odst. 9 Zákona a pořízením finální zprávy o posouzení a hodnocení nabídek.95 Z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o velice přehledný a transparentní způsob hodnocení nabídek umožňující vhodným způsobem dosáhnout té nejlepší nabídky. Kombinace Rámcových smluv s tímto nástrojem tak dle mého názoru může zadavateli přinést opravdu markantní úspory a lze ji tudíž více než doporučit.

94

Viz ustanovení § 149 odst. 1 ZVZ a zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 95 POREMSKÁ, M., cit. 92, s. 121 – 134.

56

Závěr Cílem mé diplomové práce bylo pojednat o jednom z druhů zvláštních postupů v zadávacím řízení, a to o využití Rámcové smlouvy v oblasti práva veřejných zakázek. Jelikož toto zadávací řízení vychází z obecné úpravy klasických zadávacích řízení a je s nimi velice úzce spjato, zaměřila jsem se na komplexnější výklad zahrnující vymezení základních zásad a pojmů zákona o veřejných zakázkách, stručnou charakteristiku zadávacího řízení s důrazem na úpravu relevantní pro Rámcové smlouvy a také na přiblížení platné národní a evropské úpravy Rámcových smluv. Snažila jsem se rovněž do práce zahrnout sporné otázky související s tímto způsobem zadávání veřejných zakázek a najít na ně možné odpovědi v odborné literatuře i rozhodovací praxi příslušných národních orgánů a Soudního dvora Evropské unie. Díky tomu, že Rámcová smlouva představuje nástroj trvalejší povahy, ulehčuje obchodní styk zejména v případě pořizování velkého objemu stejných nebo obdobných statků, které zadavatel do budoucna předvídá, ale v okamžiku, kdy je Rámcová smlouva uzavírána, konkrétní dobu vzniku jeho potřeby nebo poptávané množství daného plnění nezná. Své uplatnění tak Rámcové smlouvy nalézají hlavně u veřejných zakázek na opakované dodávky kancelářských potřeb, spotřebního zboží, zdravotnického materiálu, potravin, dopravních prostředků a náhradních dílů, u veřejných zakázek na právní, poradenské, překladatelské, úklidové a obdobné služby a také u veřejných zakázek na údržby a opravy souvisejícími se stavebními pracemi96. Naopak Rámcové smlouvy nenaleznou příliš využití u komodit, které se v čase rychle vyvíjejí, a tudíž u nich hrozí, že by během trvání Rámcové smlouvy mohlo dojít k podstatné změně jejího předmětu, ani u složitějších poptávek, u kterých lze předpokládat dodatečné náklady, které v Rámcové smlouvě z hlediska její podstaty nelze zohlednit. Z těchto důvodů bude jejich využití omezeno nebo dokonce úplně vyloučeno u již zmíněné výpočetní techniky, složitějších stavebních a projekčních prací. Obecný přínos použití Rámcových smluv oproti klasickému zadávání veřejných zakázek spočívá ve zvýšení transparentnosti zadávacího řízení, kdy díky tomuto postupu musí zadavatel zadávat podle Zákona i taková plnění, která by jinak mohla být

96

MACHUREK, T. Proč (ne)podepsat rámcovou smlouvu. http://euro.e15.cz/profit/proc-nepodepsat-ramcovou-smlouvu-897894

57

Dostupný

z WWW:

z důvodu, že se jedná o zakázky malého rozsahu, z jeho působnosti vyňata, a zároveň usnadňuje a urychluje samotný proces zadávání veřejných zakázek. Pro zadavatele přináší Rámcové smlouvy výhody v tom, že díky takovému postupu nemusí vypisovat stále nová zadávací řízení, čímž si ušetří čas, peníze i složitou administrativní činnost, nemusí řešit problematické otázky spojení s rozdělováním a sčítáním plnění a může profitovat z výhodnějších podmínek, jakými jsou například množstevní či věrnostní slevy. Dodavatel zase získá po určitou dobu jistotu práce za předem stanovenou maximální cenu, je-li tato smlouva uzavřena s jedním dodavatelem, nebo alespoň možnost získat další zakázky podléhající předmětu Rámcové smlouvy, je-li tato uzavírána s více dodavateli. Na druhou stranu jistou nevýhodu Rámcových smluv z pohledu zadavatele lze spatřovat v tom, že si takovým postupem uzavírá možnost oslovit žádostí o poskytnutí konkrétního plnění neomezený okruh dodavatelů, a z pohledu dodavatele zase v tom, že se Rámcovou smlouvou zavazuje k pevně stanovené maximální ceně po celou dobu jejího trvání, a nemůže tedy tuto cenu zvyšovat v reakci na měnící se podmínky trhu. Co se týká samotné zákonné úpravy Rámcových smluv, domnívám se, že díky v práci uvedeným novelám se postupně podařilo odstranit nejspornější otázky týkající se tohoto právního institutu a vytvořit tak pevný základ pro jeho efektivní využití. Z hlediska

systematiky

lze

však Zákonu

vytknout

značnou

nepřehlednost,

když ustanovení vztahující se k Rámcovým smlouvám rozprostírá prakticky do všech svých částí, a tím dle mého názoru téměř znemožňuje, aby zadavatel použil tento zvláštní druh zadávacího řízení bez odborné právní pomoci.

58

Seznam zkratek DPH

- daň z přidané hodnoty

Důvodová zpráva

- Důvodová zpráva k zákonu č. 137/2006 Sb.

Směrnice č. 17

-

směrnice

Evropského

parlamentu

a

Rady

č. 2004/17/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v

odvětví

vodního

hospodářství,

energetiky,

dopravy a poštovních služeb, ve znění pozdějších předpisů Směrnice č. 18

-

směrnice

Evropského

parlamentu

a

Rady

č. 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů

při

zadávání

veřejných

zakázek

na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů, upravující postup veřejného zadavatele ÚOHS, Úřad

- Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Zadávací směrnice

-

směrnice

Evropského

parlamentu

a

Rady

č. 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů

při

zadávání

veřejných

zakázek

na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů, upravující postup veřejného zadavatele a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci subjekty

postupů

při

zadávání

zakázek

působícími

v

odvětví

vodního

hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, ve znění pozdějších předpisů ZVZ, Zákon

- zákon č. 137/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, o veřejných předpisů

59

zakázkách,

ve

znění

pozdějších

Použitá literatura Knižní publikace: 1) BERGEROVÁ, E. Veřejné zakázky v České republice. 1. Vydání. Eurolex Bohemia, s.r.o., Praha 2005. 150 s. ISBN 80-86861-84-8. 2) DVOŘÁK, D. SERAFÍN, P. Zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví. 2. vydání. Praha: Linde Praha, 2011. 423 s. ISBN 978-80-7201-843-7. 3) JURČÍK, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9. 4) JURČÍK, R. Zákon o veřejných zakázkách: Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. 832 s. ISBN 978-80-7179-222-2. 5) KRČ, R. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a judikaturou. Praha: Linde, 2013. 1272 s. ISBN 978-80-7201-888-8. 6) KRUTÁK, T., KRUTÁKOVÁ, L. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklad: k 1. 4. 2013. 2. vydání. Olomouc: ANAG, 2013. 639 s. ISBN 978-80-7263-778-2. 7) PLÍVA, S. Obchodní závazkové vztahy. 1. vydání. Praha: ASPI, 2006. 333 s. ISBN 80-7357-202-8. 8) PODEŠVA, V., … [et al.]. Zákon o veřejných zakázkách: Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 648 s. ISBN 978-80-7357-636-3. 9) POREMSKÁ, M. Elektronické zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 175 s. ISBN 978-80-7357-760-5. 10) RAUS, D. Zadávání veřejných zakázek. Judikatura s komentářem. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 424 s. ISBN 978-80-7357-658-5. 11) RAUS, D., NERUDA, R. Zákon o veřejných zakázkách: Komentář. Praha: Linde, 2007. 895 s. ISBN 978-80-7201-677-8. 12) ŠEBESTA, M., … [et al.]. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. 1. vydání. Praha: ASPI, 2006. 524 s. ISBN 80-7357-213-3.

Časopisecké články: 1) DERKOVÁ, R, … [et al.]. Plnění na základě rámcové smlouvy. Veřejné zakázky, č. 5/2011. 2) JURČÍK, R. Nová právní úprava veřejných zakázek a koncesí. Právní zpravodaj, č. 4/2006.

60

3) KOCÁLEK, V. Povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení při jedné nabídce. Právní rádce, č. 4/2012. 4) KOTLABA, R. Změny smluv na veřejné zakázky v judikatuře Soudního dvora EU. Právní rádce, č. 1/2013. 5) POREMSKÁ, M. Rámcové smlouvy versus dynamické nákupní systémy. Právní forum, č. 1/2012. 6) ŠEBESTA, M., PODEŠVA, V. Rámcové smlouvy a zadávání veřejných zakázek. Právní fórum, č. 2/2006. 7) TRČALA, J. Institut rámcové smlouvy. Veřejné zakázky. 6/2006. 8) VÍCH, J. K uzavírání realizačních smluv v rámci zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb. Obchodní právo, č. 4/2007. 9) VÍCH, J. Využití rámcové smlouvy k zadávání veřejných zakázek. Právní forum, č. 2/2008. 10) Zakázky očima praxe. Právní rádce, č. 4/2012.

Internetové zdroje: 1) Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dostupná z WWW: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=362&CT1=0. 2) European Commission. Explanatory Note – Framework Agreements- Classic Directive

(CC/2005/03)

ze

14.

července

2005.

Dostupný

z WWW:

http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/explan-notes/classicdir-framework_en.pdf. 3) European Commission Press Release. Commission refers United Kingdom to Court. IP/00/813, 13. července 2000. Dostupný z WWW: http://europa.eu/rapid/pressrelease_IP-00-813_en.htm. 4) European

Commission

Press

Release.

Public

procurement:

Infringement

Proceedings Against the United Kingdom, Austria, Germany and Portugal. IP/1997/1178, 19. prosince 1997. Dostupný z WWW: http://europa.eu/rapid/pressrelease_IP-97-1178_en.htm. 5) MACHUREK, T. Proč (ne)podepsat rámcovou smlouvu. Euro [online]. 2010. Dostupný z WWW: http://euro.e15.cz/profit/proc-nepodepsat-ramcovou-smlouvu897894.

61

6) MMR. Důvodová zpráva k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Ministerstvo

pro

místní

rozvoj

ČR.

Dostupný

z

WWW:

http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=4&CT=1076&CT1=0. 7) MMR. Důvodová zpráva k zákonu č. 417/2009 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dostupný z WWW: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=882&ct1=0. 8) MMR. Důvodová zpráva k zákonu č. 179/2010 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Dostupný

z WWW:

https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-

document.seam?documentId=oz5f6mrqgeyf6mjxhfpwi6rnga&conversationId=3659 99. 9) MMR. Důvodová zpráva k zákonu č. 258/2011 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dostupný z WWW: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=326&ct1=0. 10) MMR. Důvodová zpráva k zákonu č. 55/2012 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dostupný z WWW: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=370&ct1=0. 11) MMR, Odbor veřejného investování. Metodika zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha, 2013, 336 s. Dostupný z WWW: http://www.portal-vz.cz/getmedia/20abf49b-ac12-4f8f9eac-5847e8a77d59/Metodika-ZVZ-2013.pdf. 12) MMR, Odbor veřejného investování. Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha, 2013, 25 s. Dostupný z WWW:

http://www.portal-vz.cz/getmedia/e9520b2c-62ff-47cc-85f4-

a493081bf392/Navrh-Vyrocni-zpravy-o-stavu-verejnych-zakazek.pdf. 13) OECD, Pokyny OECD pro boj proti kartelovým dohodám mezi uchazeči o veřejnou zakázku. Organisation for Economic Co-operation and Development, únor 2009. Dostupný

z

WWW:

www.uohs.cz/download/Sekce.../Bid_rigging_guidelines_OECD_cz. 14) OECD, Support for Improvement in Governance and Management. Brief 19Framework Development,

Agreements.

Organisation

August

for

2011.

Economic

Co-operation

Dostupný

http://www.oecd.org/site/sigma/publicationsdocuments/48630016.pdf.

62

and

z WWW:

15) PLA: The use of Framework agreements in public procurement. Procurement lawyers’

Association,

March

2012.

Dostupný

z WWW:

http://www.procurementlawyers.org/pdf/PLA%20paper%20on%20Frameworks%2 0PDF%20Mar%2012.pdf. 16) http://curia.europa.eu 17) http://www.eur-lex.europa.eu 18) http://www.mmr.cz 19) http://www.portal-vz.vz 20) http://www.psp.cz 21) http://www.uohs.cz 22) http://www.vestnikverejnychzakazek.cz

České právní předpisy: 1) Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 258/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 6) Zákon č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 7) Zákon č. 219/2009 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

63

12) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 36/1967, o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 19) Vyhláška č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky. 20) Nařízení vlády č. 447/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona, ve znění nařízení vlády č. 474/2009 Sb.

Evropské právní předpisy: 1) Směrnice Rady 71/304/EHS ze dne 26. července 1971, o odstranění omezení volného pohybu služeb v souvislosti s veřejnými zakázkami na stavební práce a se zadáváním veřejných zakázek na stavební práce zhotovitelům jednajícím prostřednictvím zastoupení nebo poboček. 2) Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/66/ES. 3) Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství,

64

energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/66/ES. 4) Směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby. 5) Směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky. 6)

Směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce.

7) Směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. 8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES ze dne 13. října 1997, kterou se mění směrnice 92/50/EHS, 93/36/EHS a 93/37/EHS, které koordinují postupy při zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce. 9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/4/ES ze dne 16. února 1998, kterou se mění směrnice 93/38/EHS o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. 10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 99/93/ES ze dne 13. prosince 1999, o zásadách Společenství pro elektronické podpisy, ve znění pozdějších předpisů. 11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000, o některých

právních

aspektech

služeb

informační

společnosti,

zejména

elektronického obchodu, na vnitřním trhu. 12) Směrnice Komise 2001/78/ES ze dne 13. září 2001, kterou se mění příloha IV směrnice Rady 93/36/EHS, přílohy IV, V a VI směrnice Rady 93/37/EHS, přílohy III a IV směrnice Rady 92/50/EHS ve znění směrnice 97/52/ES, a přílohy XII až XV, XVII a XVIII směrnice Rady 93/38/EHS ve znění směrnice 98/4/ES (Směrnice o použití jednotných formulářů při zveřejňování vyhlášení veřejné zakázky). 13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, ve znění směrnice 2005/51/ES, nařízení 1422/2007, nařízení 213/2008 a rozhodnutí 2008/963/ES.

65

14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění směrnice 2005/51/ES, směrnice 2005/75/ES, nařízení 1422/2007, nařízení 213/2008 a rozhodnutí 2008/963/ES. 15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek. 16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009, o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002, o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV), ve znění nařízení Komise (ES) č. 213/2008. 18) Nařízení Komise (ES) č. 1177/2009, ze dne 30. listopadu 2009, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání veřejných zakázek. 19) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek. Dostupný

z WWW:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0896:FIN:CS:PDF. 20) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.

Dostupný

z WWW:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0895:FIN:CS:PDF.

Národní judikatura: 1) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3488/2010 ze dne 28. srpna 2012. 2) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 24/2010 ze dne 28. června 2011. 3) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3216/2007 ze dne 29. října 2009. 4) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 5 Afs 77/2010 ze dne 19. října 2011. 5) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. října 2010.

66

6) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. června 2008. 7) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 2 A 7/2002 ze dne 7. dubna 2004. 8) Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 73/2008-62 ze dne 2. března 2010. 9) Rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-R238/2012/VZ-9537/2013/310/PMo ze dne 23. května 2013. 10) Rozhodnutí ÚOHS č. j. R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo ze dne 14. března 2013. 11) Rozhodnutí ÚOHS č. j. S110/08-6587/2012/550/MLA/HOD ze dne 5. února 2013. 12) Rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-R281/2012/VZ-1905/2013/310/DBa ze dne 1. února 2013. 13) Rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-S176/2012/VZ-7592/2012/530/PPo ze dne 31. července 2012. 14) Rozhodnutí ÚOHS Č. j. ÚOHS-S137/2011/VZ-13335/2011/520/DŘí ze dne 6. prosince 2011. 15) Rozhodnutí ÚOHS č.j. S134/2010/VZ-17736/2010/530/EDO ze dne 3. prosince 2010. 16) Rozhodnutí ÚOHS č. j. R106/2009/VZ-454/2010/310EKu ze dne 20. ledna 2010. 17) Rozhodnutí ÚOHS č. j. S22/2009/VZ-4741/2009/540/JSL ze dne 22. června 2009. 18) Rozhodnutí ÚOHS č. j. S219/2008/VZ-17885/2008/530/JW ze dne 30. října 2008. 19) Rozhodnutí ÚOHS č. j. S 53/06-14488/06/620 ze dne 16. srpna 2006. 20) Rozhodnutí ÚOHS č. j. 2R 33/02-Hr ze dne 17. prosince 2002. 21) Rozhodnutí ÚOHS č. j. S84/02-151/3143/02-Hm ze dne 28. 6. 2002.

Evropská judikatura: 1) Rozsudek SDEU C-368/10 ve věci EK v. Nizozemsko ze dne 10. května 2012. 2) Rozsudek SDEU C-465/10 ve věci Ministre de l'Intérieur ze dne 21. prosince 2011. 3) Rozsudek SDEU C-454/06 ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH v. Republik Österreich ze dne 19. 6. 2008. 4) Rozsudek SDEU C-385/02 ve věci Komise proti Itálii ze dne 14. září 2004. 5) Rozsudek SDEU C-71/92 ve věci Komise proti Španělsku ze dne 17. listopadu 1993.

67

6) Rozsudek SDEU C-106/89 ve věci Marleasing v. Comercial Internacional de Alimentaciónze ze dne 13. listopadu 1990. 7) Rozsudek SDEU C-199/85 ve věci Komise proti Itálii ze dne 10. března 1987. 8) Rozsudek SDEU C-6/64 ve věci Flaminio Costa v. E.N.E.L. ze dne 15. července 1964.

68

Resumé Zadávání veřejných zakázek na základě rámcových smluv Rámcové smlouvy v oblasti veřejných zakázek představují zvláštní druh veřejné zakázky usnadňující postup při pořizování opakujících se obdobných dodávek, služeb či stavebních prací. Hlavním cílem této diplomové práce je provedení komplexního rozboru právní úpravy institutu rámcových smluv v oblasti práva veřejných zakázek. Diplomová práce vychází z úpravy platného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a je rozdělena do 5 kapitol. První kapitola se věnuje úpravě rámcových smluv v českém právním řádu a v právu Evropské unie a také vývoji této právní úpravy. Druhá kapitola se zaměřuje na základní zásady a pojmy zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, které jsou s ohledem na téma diplomové práce relevantní. První část této kapitoly vymezuje základní zásady obsažené v zákoně i v předpisech Evropské unie. Druhá část této kapitoly pak podává základní informace o nejdůležitějších institutech zákona. Třetí kapitola se zabývá první fází při zadávání veřejných zakázek s použitím rámcové smlouvy, tedy uzavřením rámcové smlouvy a v rámci toho též průběhem zadávacího řízení. Čtvrtá kapitola navazuje na třetí a je věnována druhé fázi tohoto zadávacího řízení a to zdávání veřejných zakázek na základě uzavřené rámcové smlouvy. Pátá kapitola zkoumá další zvláštní postupy v zadávacím řízení a jejich odlišení od rámcových smluv.

69

Abstract The use of framework agreements in public procurement Framework agreements in public procurement are a special type of public contracts facilitating the process of the award of supplies, services or works. The main purpose of this master thesis is to undertake a comprehensive analysis of the provisions of framework agreements in the field of public procurement. The master thesis is based on the current provision of the Act No. 137/2006 Coll., on Public Procurements and is divided into five chapters. Chapter one deals with the adaptation of framework agreements in the legislation both in the Czech Republic and in the European Union and as well with the development of this legislation. Chapter two focuses on the basic principles and concepts of the Act No. 137/2006 Coll., on Public Procurements which are relevant for the topic of this master thesis. The first part of this chapter defines the basic principles contained in the Act and the in the legislation of the European Union. The second part of this chapter then presents basic information about the most important institutes of the Act. The third chapter deals with the first phase of the awarding of public contracts with the use of the framework agreement, thus concluding the framework agreement and also in the conduct of the procurement procedure. Chapter four following the third one and is devoted to the second stage of this procurement procedure, the award of public contracts based on the concluded framework agreement. Chapter five explores other special procedures in public procurement procedure and their differentiation from framework agreements.

70

Klíčová slova Veřejné zakázky Rámcové smlouvy

Key words Public procurements Framework agreements

71