Zadání pro zpracování úkolu:
Na konkrétním příkladě učiva ukázat, jak se změnily strategie učení, popsat metodický postup výuky a poukázat na rozvoj klíčových kompetencí žáka dříve a nyní
Anotace: Ve své práci bych ráda popsala způsob výuky v českém jazyce 1. ročníku a to vyvození nového písmena v první třídě v minulosti, způsob výuky toho samého učiva v současnosti. Dále se zamýšlím nad plněním klíčových kompetencí v této hodině, porovnávám je s tím, jaké výchovné cíle se plnily v minulosti, popisuji hlavní rozdíly.V závěru porovnávám výuku dříve a nyní z hlediska plnění kompetencí, efektivnosti výuky a vztahu dětí k výuce. Ve výuce mám více než dvacetiletou praxi. Za tu dobu celkově naše školství prošlo velkou změnou, na trhu učebnic se objevila spousta nových slabikářů, nových pomůcek. Ale hlavně, při své výuce jsem změnila hlavně formy a metody, které při výuce požívám Novou strategií ve výuce se mi daří daleko lépe naplňovat klíčové kompetence.
Zpracovala: Mgr. Olga Tejkalová, učitelka 1. stupně, ZŠ Lysice
Téma hodiny: Vyvození nového písmenka S, četba souvislého textu Výuka nového písmenka dříve Četba učitele: Děti sedí v lavicích, učitel čte pohádku o písmenku S. Podle pohádky kreslí na tabuli zakrouceného velkého a malého hada, z kterých barevnou křídou obtáhne písmenka s a S. Společná práce s tabulí: Na tabuli je pověšen obrázek , na kterém jsou namalovány věci, které obsahují hlásku s. Žáci tyto věci pojmenovávají a snaží se určit, kde se hláska s nachází, zda na začátku, či uprostřed nebo na konci slova. Žáci vymýšlejí další slova, která hlásku s obsahují. Děti se hlásí, učitel vyvolává. Společná práce s učebnicí Děti, které učitel vyvolá, čtou jednotlivá slova, která jsou u písmenka s ve Slabikáři. Čtou po jednom slově. Učitel opravuje. Následně si žáci dají do barevného kroužku všechna malá s a velká S. Vkládání písmen do mřížek Na základě obrázků, který jsou ve slabikáři, děti vkládají do mřížek na správné místo písmenko s ze zásobníčku písmen. Samostatná práce Děti dopisují do mřížek písmenka s, která tam před chvílí vkládaly ze zásobníku písmenek. Dopisují i další písmenka, která znají z dřívějška. Modelování Žáci si z modelovací hmoty vymodelují písmenka sS. Frontální práce se slabikami Učitel má na magnetické tabuli nachystané obrázky, které obsahují slabiky s písmenkem s: sá – sáňky, so – sova, se – semena, sí – síto, su - sudy. Učitel z daných slov vyvozuje slabiky, žáci opakují první slabiku slova – sa se, si so su ¨
Společné čtení slabik Na tabuli je napsán sloupec slabik začínajících na písmenko s, učitel ukazovátkem ukazuje, děti čtou. Samostatná práce – děti dopisují do mřížek písmenka s, která tam před chvílí vkládaly ze zásobníku písmenek. Dopisují i další písmenka, která znají z dřívějška. Společný diktát Učitel diktuje slabiky, žáci je skládají z rozstříhané abecedy.. Učitel provádí po třídě kontrolu. Společná četba slov: Učitel má na kartách jednoduchá slova, která obsahují písmenko s, žáci čtou po slabikách: maso, sama, solí, sípá, pase, sype, pes, sůl, sál, děti čtou nejdříve společně, pak samostatně, učitel opravuje. Společná četba slov ze slabikáře: Žáci pod vedením učitele čtou jednotlivá slova, která jsou ve slabikáři u písmenka s Zadání domácího úkolu: Za domácí úkol si všichni žáci přečtou znovu stránku ze slabikáře.
Současná výuka -Při výuce pracuji s pracovním sešitem a učebnicí „Učíme se číst“, kterou vydalo SPN.
Spolupráce celé třídy Po třídě na stěnách poschovávaná písmenka. Chlapci hledají zelená písmenka, děvčata červená. Z písmenek mají sestavit jméno svého spolužáka. Chlapci sestaví jméno SLÁVEK, dívky SYLVA. I když jsou tam písmenka, která jsme individuálně neprobírali, dětem to nedělá problémy, protože hned na začátku roku jsme pracovali se jmény spolužáků. A i kdyby děti zapomněly, vlastník jména určitě ostatním rád pomůže své jméno sestavit. Společně se domluvíme, že dnes budeme pracovat s písmenkem Slávka a Sylvy, s písmenkem S. Práce ve dvou skupinách /kolem skupin je složené slovo ústně rozložit po hláskách a opět složit písmenka k sobě. Každý si rozložení i složení zkusí sám. Ostatní spolužáci jej kontrolují. Učitel střídavě sleduje práci v obou skupinách. Procvičování syntézy slov - společná práce Žáci se sesednou na koberec do jednoho kruhu, děvčata společně rozloží jméno Slávek, chlapci jméno Sylva. Hrajeme si na „Mimozemšťana“, Učitel říká slova, ve kterých je hláska s po hláskách, děti říkají celé slovo. V hláskování pomáhají i bystřejší děti. Pomáhá nám loutka pejska – kdo má pejska, může hláskovat pro ostatní svoje slovo. Frontální práce – četba z pracovního sešitu Nejdříve si děti obtáhnou písmenko S v pracovním sešitě. Kolem obrázku sovy si písmenko několikrát napíší. V pracovním sešitě je několik sloupečků slov s písmenem S. V některých písmenko S chybí, proto si je tam děti během čtení doplní. 4tení slov je velmi důležité, i když děti dlouho u této práce nevydrží. Proto je na učiteli, aby jim tuto činnost trochu zpestřil. 4teme po slovech, žáci čtou nejdříve sami, pak teprve učitel vyvolává. Kdo má slovo přečtené, chytne se za nos, za hlavu, stoupne, zvedne ruku… Učitel přečte nějaké slovo sám, žáci toto slovo hledají…žák přečte jakékoliv slovo, ostatní hledají. Práce ve dvojicích Žáci dostanou do dvojic na kartičkách slova a obrázky. Nejdříve čtou kartičky, jeden čte, druhý kontroluje, vzájemně se vystřídají. Pak je jejich úkolem přiřadit ke slovu správný obrázek.
Individuální práce Protože ve třídě 3 jsou žáci, kterým ještě nenastartovala syntéza hlásek, učitel s těmito dětmi pracuje individuálně. Čteme po písmenkách znovu slova v pracovním sešitě, jednotlivé hlásky žáci vyslovují nahlas, výslovnost za pomoci učitele zrychlují až vysloví celé slovo. Velmi se osvědčilo, když zdatný čtenář si vezme spolužáka, kterému jde čtení daleko hůř, a učí se s ním. ¨ Práce ve dvojicích Učitel vybere jedno slovo, které si děti ve dvojicích rozstříhají na písmenka, pak toto slovo zpátky skládají. Jsou - li spolužáci , kteří sedí naproti nim, s prací také hotovi, vymění si místa a z rozstříhaných písmenek se snaží sestavit slovo. Skupinová práce Děti pracují ve skupinách po čtyřech – pěti, do lavice dostanou text – viz příloha. Žáci mají za úkol škrtnout vše, co létá. U zbylých slov dát do kroužku první písmenko., tato písmenka přepsat do tabulky a vzniklé slovo přečíst. Pak toto slovo nadiktovat ostatním skupinám. První skupina slovo VOSA, druhá skupina slovo SOVA, třetí skupina slovo SOKOL a čtvrtá skupina slovo OSEL. Kontrola zápisu probíhá tak, že vyvolaný žák skupinou zapíše slovo na tabuli a skupina zápis zkontroluje. Učitel pouze „dohlíží“. Zadání domácího úkolu: Žáci si mohou vybrat – za domácí úkol přečtou buď slova na straně 58 nebo hádanku na straně 59.
Žák byl v hodině veden k aneb naplňování kompetencí Rozvoj klíčových kompetencí při výuce: Klíčové kompetence představují to, co v žácích budujeme bez ohledu na učivo jednotlivých předmětů. Jsou to takové znalosti, dovednosti nebo postoje a hodnoty, které jsou podstatné pro to, aby škola připravila své žáky pro úkoly a problémy, se kterými se setkají v běžném životě, a které je vybaví takovými schopnostmi, že se dokáží dále vzdělávat. Podíváme- li se na význam pojmu klíčové kompetence, zjistíme, že se nejedná o nic tajemného a že mnohé věci nejsou pro učitele zcela neznámé. Nelze tvrdit, že by až s novým vzdělávacím programem učitelé začali plnit klíčové kompetence. Již v dřívějším pojetí jsme plnili výchovné a vzdělávací cíle. Na seminářích k tvorbě školního vzdělávacího programu jsem se často setkala s názorem, že je stejně všechno , jak bývalo dříve, jen se tomu dal jiný název. Jenže to je naprosté nepochopení kompetencí. Myslím si, že nikdy nebyly propracovány tak komplexně, jsou plánovitě a systematicky rozvíjeny ve všech třech obdobích základní školy Je třeba mít na zřeteli, že vyučovací hodina probíhá v prvním ročníku. Děti se se školou teprve seznamují, sžívají se s ní a od toho je také odvislé naplňování klíčových kompetencí Ostatně první období končí až třetím ročníkem. Ale už prvním ročníkem jsou dány základy, na kterých v dalších ročnících jsou klíčové kompetence naplňovány.
Kompetence komunikativní Pochopitelně stěžejní kompetencí v předmětu Český jazyk a literatura je komunikativní kompetence, Snažím se žáky vést k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu, podporuji žáky ve využívání komunikativních dovedností při soužití s jinými lidmi, vedu žáky k uvědomělému naslouchání druhých lidí. Jistěže i v dřívějším pojetí hodiny jsem například o kultivovanost mateřské řeči dbala. Ovšem nyní díky kooperativnímu vyučování se daří tato kompetence rozvíjet u všech žáků. V této vyučovací hodině se děti učí: • naslouchat jeden druhému • vhodně reagovat na promluvy spolužáků • mluvit zřetelné, nahlas • když něčemu nerozumí, požádat o radu spolužáka nebo učitele • odpovědět na otázku, ale i jednoduchou otázku položit svým spolužákům • přijímat nesouhlas svých spolužáků s jeho názorem
• vyhledat za pomoci spolužáků různé informace v psaném textu • číst s porozuměním
Kompetence k učení První třída je specifická tím, že opravdu velká většina dětí má přirozenou touhu po vědění, proto je učitelovou povinností, aby tato potřeba se nevytratila. To byl jeden z hlavních důvodů, proč neznámkuji. Je pro mne důležité, aby u dětí fungovala vnitřní motivace k učení, ne aby touhu po učení, která je v tomto období dětem vlastní, přeměnily na motivaci vnější – honbu za tiskátky, razítky či jedničkami. Nabízím žákům vhodné způsoby, metody pro efektivní učení. Vedu žáky, aby se učili vyhledávat informace a tyto informace na základě pochopení třídit. V minulosti jim byly informace rovnou předávány, většinou jim nebyla nabídnuta cesta objevování. Většinu práce odvedl učitel, bez ohledu na to, že spoustu poznatků děti už třeba dávno znaly. V této hodině byly rozvíjeny tyto kompetence: • zeptat se, pokud něčemu nerozumí • zažívat ve škole různé výukové aktivity a vnímá jejich rozdíl pro své učení • říct a posoudit, zda se mu úkol podařil splnit či nikoliv • nebát se vyhledat pomoc spolužáka či učitele, pokud mu něco nejde • nemít obavy ani strach z toho, že se mu něco nepodaří nebo že udělá chybu • učit se s radostí novým věcem, dát se lehce motivovat k poznávání nového
Kompetence sociální a personální I některé kompetence, které spadají do klíčových kompetencí sociálních a personálních jistě byly plněny i v minulém období. Ze své zkušenosti vím, že byli zařazovány spíše do předmětu prvouka, pracovního vyučování, okrajově do matematiky, ovšem českém jazyce v prvním ročníku velmi málo a spíš intuitivně. Vzhledem k tomu, že žáci v hodině převážně pracují ve dvojicích nebo ve skupinách, byly v hodině rozvíjeny tyto kompetence: • ve spolupráci s učitelem si rozdělit práci na úkolu • plnit stanovený přiměřený úkol a poznat, kdy je úkol hotov • při potížích vědět, že se může obrátit o pomoc spolužáka nebo učitele • v případě potřeby pomoci spolužákovi • všímat si, jak pracují jiní a jejich práci hodnotit
• • • • • • • • • •
provádět vlastní sebehodnocení své práce (na základě otázek učitele) snažit se dodržovat pravidla spolupráce ve skupině poznat, co je potřeba udělat při úkolu jako první pochválit práci svých spolužáků neposmívat se a nepovyšovat nad ostatní spolužáky se všemi být kamarád, nikoho nevyčleňovat neodmítat spolupráci s kterýmkoliv spolužákem neobviňovat z neúspěchu ostatní spolužáky radovat se ze společné úspěšné práce vědět, že se něco může přiučit i od svých spolužáků
Kompetence k řešení problémů, kompetence občanské, kompetence pracovní Jistě i některé oblasti, patřící do těchto kompetencí, byly ve výchovných cílech naplňovány v učebním procesu minulých letech. Ovšem pracovní kompetence spíš v předmětu pracovní činnost, občanské kompetence v předmětu prvouka a kompetence k řešení problémů nahodile a až ve vyšších ročnících. Do této hodiny byly nenásilně vloženy tyto kompetence: • nepovyšovat se nad ostatní spolužáky, neposmívat se neúspěchu spolužáků • ve skupině nevyvolávat konflikty • nežalovat • oslovovat své spolužáky jménem • udržovat své místo v pořádku • připravit si o přestávce učební pomůcky • nezdržovat ostatní • přijímat názory druhých • než začne skupina úkol řešit, předem si společně práci promyslí a domluví se • poznat chybu , když řešení úkolu nevyjde • neodradit se, když na začátku neví, jak bude úkol řešit
Závěr: Dříve výuka v první třídě probíhala hlavně frontálně, učitelka „předcvičovala“, děti ji napodobovaly. Lavice stály v řadách za sebou, učitelka většinu času vyučovala před tabulí. Nyní děti mají lavice po dvou naproti sobě, protože při výuce dávám velký důraz na vzájemnou kooperaci. Výuka neprobíhá pouze v lavicích, spoustu času strávíme na koberci. To ale neznamená, že bych vůbec nevyužívala frontální výuku. Frontální výuka má jistě v první třídě své nenahraditelné místo.Změnila jsem i způsob samotné výuky čtení, mnoho let jsem vyučovala analyticko-syntetickou metodou, nyní vyučuji podle metody genetické. Mám pocit, že tato metoda víc poslouží k tomu, aby žáci četli s porozuměním. V prvním ročníku na rozdíl od minulosti nehodnotím známkami, pouze hodnotím slovně. Tyto změny podle mne slouží k daleko kvalitnějšímu naplňování klíčových kompetencí. V dřívějších dobách se v hodině vyčlenil jeden výchovný cíl, který byl třeba i někdy násilně do hodiny vsunut. Nyní jsou klíčové kompetence mnou vnímány komplexně, není jedna nadřazena druhé. Cílem je, aby učivo se stalo prostředkem k plnění kompetencí. Znovu zdůrazňuji, že výuka probíhá v prvním ročníku, žáci se s danými kompetencemi teprve seznamují. Pochopitelně příprava na takovouto hodinu je daleko náročnější. Daleko více svou hodinu promýšlím, spoustu pomůcek a materiálů si musím vyrobit sama, aby splňovaly mé představy. Podle svých zkušeností můžu prohlásit, že výuka se daleko více zefektivněla a žáky díky novým metodám a formám práce škola daleko víc baví.
Příloha PRVNÍ SKUPINA VRÁNA
VOSA
VLAK
OSEL
HOLUB
PÓREK
PÍSEK
KOMÁR
SUP
RYBA
ALENA
SÝKORA
KOS
SEKERA
DUDEK
OVOCE
MŮRA
HOLUB
VÁHA
SÝKORA
HUSA
ANANAS
DRUHÁ SKUPINA
KAČER SALÁM
TŘETÍ SKUPINA KAČER
SALÁM
OKO
KOMÁR
SÝKORA
KOS
KAPR
SUP
OPICE
OREL
HAVRAN
LÍPA
OPICE
KOMÁR
OREL
HOLUB
SUDY
SUP
SUP
EMENTÁL
SÝKORA
ČTVRTÁ SKUPINA
HUSA
KOS
LÁTKA
