Zachraňme klenot, Mladší přípravka. Výlet do historie. Ovčáci v Tisé

O B C E

T I S Á

2 1 . R O ČNÍK • 3 . ČÍ S L O • 2 0 . 6 . 2 0 1 5 • Z DAR M A

Výlet do historie obce Tisá – Ostrov

Tisá v čase

3 5

Mladší přípravka TJ Spartak Tisá na jaře 7

Zachraňme klenot, který v Tisé máme 10

15

Ovčáci v Tisé Chov ovcí se v Čechách stává čím dál více populární. Kdo má velký pozemek a nebaví ho již sekání trávy sekačkou, může zkusit chovat ovečky, které jsou nejlepší sekačkou trávy. Nicméně jedna nebo dvě ovce na spasení celé zahrady nebo sadu větší rozlohy nestačí. Na pozemku rozlohy kolem 1500 metrů čtverečných se uživí pět až šest ovcí. S počtem ovcí roste i počet „ovčáků“ a Tisá není v tomto ohledu výjimkou. Béékot ovcí slyšíme častěji a častěji. Jirka Červinka je jedním z nich. Rodilý Tisák se před rokem a půl rozhodl pěstovat ovce. Loni měl tři ovce a berana, dnes jich má pět. Dvě jehňátka se narodila před velikonocemi, čtrnáct dnů po sobě. Rozrůstat své stádo dále neplánuje, pět ovcí prý stačí. Kromě ovcí chová ještě králíky,kočky a dva velké psy. Jirko, proč Tě napadlo pěstovat ovce? Je to hezké. Chtěl jsem mít další zvířátko. Jsi tady na vesnici, kde by nějaká zvířata měla být. Už na Tebe někdo vyběhl kvůli bečení ovcí? Ne, asi se to lidem líbí. Oni bečí jenom ráno a to lidi vstávají do práce, tak jim to asi nevadí. Chováš ovce na maso? Ano, ovce mám také na maso. Je dobré. My jsme loni zabili berana a ještě minulý týden jsme ho jedli. To máš tak pětačtyřicet kilo

Jirka Červinka váží berana před minisalaší i s kostmi. Koukni na tu fotku, jak se váží beran, to už měl třicet kilo. Takovou dobu to trvalo sousedovi, než zmáčkl spoušť, já už jsem ho nemohl udržet. Máš ovce i místo sekání trávy? Mám, ale musíš ten trávník přesekávat a kvůli trusu přemulčovat. Ovce kudy chodí, tudy trousí. To bys na chov musel mít hektary. Například, na levou polovinu zahrady je vůbec nepouštím. Běhají tady děti a šlapou do trusu. Buď běhají tady vzadu, nebo je pouštím ven. Dělám to tak trochu po městském způsobu. Dříve na vesnici to bylo jedno, všude byl trus od slepic. Co to je „přemulčování“? To je takové sekání najemno, přičemž se smíchají jemné zbytky trávy s trusem a první déšť to rozpustí.

Mělo to tedy nějaký efekt na menší potřebu sekat trávu? Teď tu polovinu zahrady nesekám vůbec. Ovce sežerou vše, na co se dostanou. Hlavně na podzim, když mají hlad, tak to spořádají úplně všechno i mezi stromky stařinu. Loni jsem to sekal jen kvůli zarovnání a o ostatní se postaraly ovečky. Co ovce kromě trávy potřebují? Já jim dávám sůl, vodu,trávu a přes zimu seno. Bez soli nemohou trávit a jsou v ní přidané potřebné minerály. Musíš se jim starat o kopyta, stříhat paznehty, jednou za rok je musíš ostříhat. Ovce se musí registrovat u Českomoravské společnosti chovatelů v Praze kvůli výskytu nemocí, aby měli přehled, kde je kolik ovcí. Pokračování na str. 4 a 5

Po „Druhé dětské konferenci“

V květnu naše škola pořádala Druhou dětskou konferenci s podtitulem Bezpečně v internetovém prostředí. Dovolte mi malé ohlédnutí. První den, pondělí, bylo trochu hektické. Budova obecního úřadu, zahalená do lešení, začala hučet hlasy dětí, které k nám přijely z ústeckých škol i dětmi z naší školy. Na plátno jsme promítali fotografie z loňské konference a moc mně potěšily hlasy, které vykřikovaly: „To bylo super! To se mi líbilo!“ Akci zahájil starosta obce s naším panem ředitelem a já jen dodala upřesňující informace. Hned poté jsme se rozešli na stanoviště a začali pracovat.

Lektoři, kteří k nám přijeli z Prahy, byli záhy vtaženi do práce s jednotlivými skupinami. Prezentovaly se zde firmy CZ NIC, Národní centrum bezpečného internetu, Linka bezpečí a Policie České republiky. Děti se dozvěděly o nebezpečí, které na ně číhá v kyberprostoru, o fungování linky bezpečí, seznámily se s tím, jak probíhá telefonát na tuto linku, a zjistily, že to není nic složitého. V dílnách si vyzkoušely praktickou reakci na situaci, kdy se samy mohou ocitnout v pozici oběti internetového útočníka. V úterý a ve středu se prostřídaly v programu všechny přihlášené školy. Dětem se nejvíce líbila terénní hra ve skalách, zamě-

Anketa mezi zastupiteli Potřebuje obec protihlukovou vyhlášku? Ing. Jiří Jandásek Nepotřebuje. Kultivujme si obec vzájemným respektem a ohleduplností a ne předpisy! Anna Salabová Po dnešní zkušenosti (24. 5., pozn. redakce)přímo volám po takové vyhlášce, ale není to tak jednoduché. Kdo bude tuto činnost občanů kontrolovat? Ale dovedu si představit neděli odpoledne bez sekaček, motorových pil. Myslím, že to je hlavně v ohleduplnosti k sousedům a lidem ve svém okolí. Pavel Bláha Myslím si, že vyhlášek, nařízení a různých nesmyslných zákazů a příkazů je všude kolem nás dost. Žijeme tu na vesnici, někdo chová domácí zvířata, někdo rád zahradničí. Všichni chodíme do práce, ať už v týdnu nebo o víkendu. Tak nebo tak si každý musí občas na zahradě posekat trávu nebo na2

řezat nějaké to dříví. Nesnažil bych se nijak omezovat občany vyhláškou o nedělním klidu nebo čímkoliv podobném, jen by to přineslo donášení a stížnosti za nedodržování a následný postih. Chci tím vším říct, že je to hlavně v lidech a KDYŽ MÁ ČLOVĚK ZA SOUSEDA BLBCE, TAK VÁM NEPOMŮŽE NIC. Tomáš Kratochvíl Jsem zastáncem toho, aby neděle byla dnem klidu, a využívám této ankety k tomu, abych vyzval své sousedy, přátele a všechny spoluobčany k tomu, abychom v neděli nepoužívali své sekačky na trávu, křovinořezy, motorové pily, případně další hluk vydávající stroje či zařízení. Zároveň však jsem nepřítelem vydávání zbytečných příkazů a omezení a tak mi protihluková vyhláška připadá jako zbytečná. Dodržování nedělního klidu je o každém z nás, o naší toleranci a ohleduplnosti.

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 21. ročník, 3. číslo, 2015

řená na fungování internetu, kdy musely přenést zprávu od odesílatele k příjemci a složit odesílané znění emailu. Na druhém místě se umístila beseda s pracovnicí linky bezpečí a třetí místo obsadilo povídání o nebezpečí kyberprostoru. Z pozice dospělých byla akce velice kladně hodnocena z hlediska svého zaměření a náplně. Zazněly zde také kritické ohlasy, které jsou podnětem k zlepšení na příští roky. Chtěla bych také touto cestou pochválit všechny rodiče, kteří si našli čas a přišli pobesedovat s pracovnicemi NCBI o tom, jak ochránit své dítě před nebezpečím, které skrývá kyberprostor, a získali i nějaké informace pro sebe. Děkuji též našim vycházejícím žákům za pomoc při terénní hře ve skalách. Tímto však naše povídání o nebezpečném internetovém prostředí nekončí. Ještě na konci června se budou k tomuto tématu školit učitelé naší školy i ústeckých škol. Až se děti vrátí na podzim do školních lavic, budou muset prokázat svoje znalosti z tohoto tématu. Vždyť ne nadarmo se říká, že opakování je matkou moudrosti. Připomínejme si proto všichni při usednutí za počítače, notebooky i při používání mobilních zařízení vždy zásady, které nás ochrání před nebezpečím kyberprostoru, a chovejme se odpovědně při pohybu na sociálních sítích. Ing. Štěpánka Janstová, metodik prevence

Dny evropského dědictví v Tisé Dny evropského dědictví (European Heritage Days – EHD) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Dny evropského dědictví je rozsáhlý celoevropský projekt, který vede k neformálnímu uvědomování si kořenů našich národních identit a ochraně kulturních odkazů našich předků. Dny evropského dědictví probíhají pod záštitou Rady Evropy a vrcholných orgánů ČR. V Tisé bude v neděli 6. září zpřístupněn kostel sv. Anny, kdy bude veřejnost mít možnost volné prohlídky (varhany, zvony, Schönsteinský anděl). Součástí bude doprovodný program a pravidelná mše svatá. Za spoluúčasti obce Tisá připravuje tuto akci Spolek pro Tisou. Tomáš Kratochvíl

Školská rada má nové složení Tisá – Ve středu 22. 4. 2015 zvolili zákonní zástupci žáků Základní školy Tisá dva reprezentanty rodičů ve školské radě. Stali se jimi Milan Koritják, který obdržel 31 hlasů, a Mgr. Brigita Müllerová (30 hlasů). Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Rada v Tisé má šest členů, vždy po dvou reprezentujících rodiče, zřizovatele a učitele. Rada se

vyjadřuje k návrhu školního vzdělávacího programu a jeho uskutečňování, schvaluje výroční zprávu o činnosti školy, schvaluje školní řád a navrhuje jeho změny, projednává návrh rozpočtu příspěvkové organizace na další rok nebo podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy. Zastupitelstvo obce jmenovalo dva zástupce zřizovatele do školské rady na svém zasedání dne 30. 3. 2015, kdy byli devíti hlasy zvoleni zastupitelé Jan Maška a Pavel Bláha. Učitele v radě zastupují Mgr. Iveta Burianová a Mgr. Eva Miltnerová. Petr Bureš

Víte, že… Můžete automaticky dostávat na svůj email všechny aktuality uveřejněné na stránkách obce? Jedná se jak o praktické informace typu datum a čas pro svoz odpadu či přerušení dodávky vody v dubnu, tak o zápisy ze zastupitelstev či výborů, v neposlední řadě pozvánky na různé druhy akcí. K odběru novinek se můžete zaregistrovat přímo na úvodní webové stránce obce (úplně dole vpravo):

V dětském domově přibyl streetballový koš

Děčínský hráč Jakub Kaša pomáhá se smečí do koše. Zdroj: BK Děčín

Tisá - Děti v našem dětském domově mohou již od pátku 15. května rozvíjet sportovního ducha s pomocí nového streetballového koše. Do Tisé ho přivezli čtyři ligoví hráči BK Děčín – Lukáš Bažant, Jakuba Kaša, Jiří Jelínek a Dan Hendrych. Koš byl pořízen díky aktivitě České streetballové federace (ČSF) v čele s prezidentem Igorem Bayerem. Federace si pro instalaci koše stanovila jedinou podmínku. Na zabudování koše se musely podílet samy děti, které tento úkol velmi rády splnily a navíc si u něj užily i spoustu zábavy. S hráči děčínského basketbalového klubu děti následně debatovaly o vydařené sezoně 2014/2015, finálové sérii Válečníků proti Nymburku, o borcích, které již hráči BK Děčín osobně poznali či o tom, jestli dokáží zasmečovat do koše. Ligoví basketbalisté si s dětmi také zahráli „vyřazováka“, streetball 3 na 3, vyzkoušeli i všelijaké dovednostní soutěže. ČSF navíc děti z DD Tisá pozvala hned

na následující den, tedy 16. května, na jubilejní 20. ročník Labského streetballového poháru do Děčína. Česká streetballová federace se již 20 let snaží rozšířit streetball do ulic i s pomocí darovaných košů. Streetballový koš v Tisé má pořadové číslo 23. Ladislav Faltin, Petr Bureš

CHALOUPKA SNĚŽNÍK za kapličkou 650 m směr Horizont RODINNÉ UBYTOVÁNÍ, rekreace a sport, čajovna, teepee, biojezírko 2,1m, potápění, (cyklo)turistika, běžky, skialp, sněžnice, horolezectví, bouldering, slackline, kajaky, MASÁŽE sportovní, relaxační, zdravotní 380 Kč/h, množst. slevy, dárkové poukazy …u nás v chaloupce, u Vás doma, v hotelu… Tel.: 602 610 610 www.chaloupka-sneznik.cz fcb: Chaloupka Sněžník ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 21. ročník, 3. číslo, 2015

3

Pokračování ze str. 1

Ovčáci v Tisé

a do přístřešku zachází jenom, když fouká vítr nebo prší. Je jim jedno, jestli je sníh nebo ne. Oni často leží venku pod krmelcem, který jsem vyrobil. Jak probíhal porod jehňátek tento rok? Ovce umí porodit sama. Přišel jsem domů z práce a jehně už bylo venku. I porodní blánu obvykle ovce samy sežerou. Měl jsem z toho strach. Myslel jsem, že budu muset volat veterináře z Ústí, vůbec jsem nevěděl, jak já to jehně z nich budu sám tahat. Nakonec to dobře dopadlo. Mají jména? Jedna se jmenuje Matěj, ale je to ovečka. Pak mám Rozáru, ta byla první, pak jsem ji dal pryč a zase mi od kamaráda vrátila. Kde ses dozvěděl, jak ovce chovat? Okoukal jsem to od kamaráda. Co se dále dělá s vlnou? Já to teď zrovna řeším. Prý to dáš to do sody, vypereš to několikrát v pračce, necháš to uschnout, dáš to sypku a máš z toho polštář. To, co tady různí spekulanti prodávají za třicet tisíc, u mne leží na podlaze na zemi. No, ještě musíš vyházet tu špatnou a špinavou vlnu. Chci to zkusit, vyrobit si vlastní polštář. Do výkupu vlnu nedávám, skoro nic za ni nedostaneš, mám toho málo a neumím to zatím kvalitně ostříhat. Co takhle ovčí mléko? Ještě jsem nezkoušel ovci dojit. Když jsem jí střihal paznehty, tak z ní trochu odstřikovalo mléko, ale neochutnal jsem ho. Navíc malá jehňata ještě sají, tak jsem jim nechtěl brát. Kolik taková ovce váží? Dospělý – dvouletý beran může mít až sto kilo. Ten když Tě nabere tak už je to síla. Já ho tady trvale nechci, proto jsme ho na podzim zařízli a uděláme to znovu. Takový beran se nebojí ani psa. Mám tady děti, takže to není bezpečné. Berana si mohu půjčit, ovce nechat zapustit, a zase vrátit. Kdy se nechávají připouštět ovce? V období říje, konec září, říjen. Problém je, že se nikdy přesně nepozná, kdy beran ovci zapustí, takže se těžko odhaduje, kdy se jehně narodí. Prostě to nenaplánuješ.

Domácí miláček s dcerou Adélou.

Vítek Vagner je dalším z „ovčáků“ v Tisé. Oproti Jirkovi Červinkovi je více „sezonním“ ovčákem. Ovce má totiž pouze přes léto. Hledal využití na louce za domem, u známých se inspiroval a na internetu si našel potřebné informace. „Ovce chovám na spásání louky a taky pro děti,“ říká Vítek. „Letní chov je relativně jednoduchý, je potřeba jen nějaké základní vybavení - ohradník, dostupnost vody, sůl. Ovce je třeba po několikatýdnech přesunout o kus dále na novou trávu. Časová náročnost tedy minimální. Zimní ustájení mám zabezpečené v salaši u známých, i když ty letošní už asi jen v mrazáku. V podstatě to nejsou ani moje ovce, mám je víceméně jen svěřené na léto.“ Chov ovcí se podle něj moc nevyplatí, dělá to pro radost a hlavně pro děti. Ovce nejsou jediným zvířectvem na pozem-

Odkud ovce máš? Dvě od malého chovatele z Chlumce, berana jsem měl z Petrovic a jednu ovci od kamaráda. Chovat ovce v tomto rozsahu mi stačí, je to pro radost. Na chovu nezbohatneš. Pamatuji si, že na začátku byly vaše ovce více slyšet než dnes. Je to dáno jejich počtem? V příručkách o chovu se píše, že ovce mají být alespoň tři. Ovce bečí, když je rozmazlíš. Když si jich nevšimneš, tak nebečí. Jenom leží, žerou trávu a zase leží. Ráno v půl šesté pod oknem bečí, když vědí, že dostanou krmení. Já jim dávám granule a ony mne poslouchají jako psy. Když jim dám kyblíček s granulemi, tak za mnou půjdou klidně přes celou vesnici. Já jsem je musel nějak naučit, aby mne poslouchaly, šly za mnou a neutíkaly. Dnes poznají i moje auto, to je hrozné. Utíkaly snad? Ne, ale kdyby utekly na louku, tak už je odtamtud nedostaneš. Normálně Ti ale neutečou, oni nemají kam.

Co jsi musel upravit na zahradě? Musíš ohradit keře, tam, kam nechceš, aby ovce šly, tam musíš dát elektrické ohradníky pro ovce. Ony jsou zvědavé a strčí hlavu všude. Zrovna včera jsem vymotával ovečku z ohradníku. Takže ani ohradník vždy nepomůže. Kde jsou ovce ustájené přes zimu? Mám tady takový přístřešek, vypadá to jako bouda pro psy, říkám tomu „minisalaš“. Dělal jsem to sám, vybetonovaná podlaha s kanálkem pro splachování vodou přímo do septiku. Přes zimu jim dávám granule, seno, ale můžeš dát i tvrdý chleba. Mrkev nechtějí. Musíš mít i seno na podestlání, které kupuju po balíkách. Přes zimu jsou hodně venku 4


ku Vagnerů. Najdete zde také slepice a včely. Na moji otázku, co by doporučil budoucím chovatelům v Tisé, odpovídá stručně: „ať jdou do toho!“ Ovce, ale i kozy, se kromě soukromých zahrad a farem stále častěji vyskytují i na pozemcích měst a obcí. Například v Praze má pastva dlouholetou tradici. Těžko dostupné louky podle historických dokumentů spásala domácí zvířata už v 19. a 20. století. Vedení města se k tradici vrátilo před několika lety. Letos připravuje v řadě šestnáctou sezonu. Ovce a kozy vystřídaly sekačky například v Bohnickém údolí nebo v Radotínských skalách. Praha již řízenou pastvu využívala v Prokopském údolí nebo v Šárce. Historicky byla tato území spásána 200 až 300 let. Během té doby tam díky tomu vyrostl specifický typ travin, které nejlépe udržují tato zvířata. Zatímco ovce spásají trávu, kozy se postarají o nežádoucí keře. Když stáda z těchto pastvin před několika desetiletími zmizela, území zarostlo náletovými křovinami. Například jenom na vyčištění Bohnického údolí se muselo pracovat asi deset let. Stáda každoročně udržují čtyřicet významných přírodních lokalit o celkové rozloze téměř 55 hektarů. V přírodních parcích se často pase volně bez ohradníků. Zatímco přes den jsou zvířata na pastvě, na noc musí chráněné území opustit. Pastevec se musí také například postarat o veterinární vyšetření. Zkušenosti s ovčím a kozím stádem má také Praha 11, které spásá trávu na okrajových částech Jižního Města. Zvířata v městském prostředí slouží také jako atrakce pro místní obyvatele a děti. „Zkušenosti s tím máme velmi dobré. Už jsme i vychovali lidi, aby je nekrmili a hlídali si psy,“ řekl předseda výboru pro životní prostředí Dan Urban. O stádo se pro jedenáctou městskou část stará občanské sdružení Tarrouca, ročně mu radnice platí asi 400 tisíc korun, což podle Urbana vyjde zhruba stejně jako sekání. (Zdroj - týdeník Zemědělec, 17. 5. 2010) Možná by se touto tradicí mohla obec Tisá v budoucnu inspirovat. Náletových dřevin tu bohužel máme dostatek. Nekončící hluk sekaček by mohlo vystřídat bečení ovcí nebo mečení koz. Ani pro maso bychom nemuseli chodit daleko. Pár praktických informací o chovu ovcí z internetu na závěr Na pozemku rozlohy kolem 1500 metrů čtverečných se uživí pět až šest ovcí. Na zimní období je třeba ovce ustájit a zajistit dostatek krmení, pokud se nerozhodnete pro jejich zužitkování v podobě chutného jehněčího. Ale přes letní sezonu se ovečky na běžné zahradě uživí. Spasou trávník a sežerou spadané ovoce. Váš trávník bude jako zelený koberec, neboť na rozdíl třeba od koz, které si vybírají, spasou ovce vše zelené včetně plevelů. Důležitá je stálá skladba potravy. PřilepšoPokračování na str. 5


vat ovcím se musí opatrně. Musejí si na jiný druh potravy postupně zvykat. V žádném případě sedlák nesmí na Štědrý den nasypat ovcím pytel ovsa, jako ve starých vánočních povídkách. Může se totiž stát, že se prudkou změnou krmení nafouknou a uhynou. Pokud má ovce dostatek kvalitní pastvy, nepotřebuje ani jadrné krmivo a dobře přibírá na váze. Jehňata ve stáří 100 dní dosahují průměrné hmotnosti kolem 36 kg. Živá hmotnost beranů v dospělosti činí 100 až 140 kg a bahnic okolo 80 kg. Ovečka není samotářským tvorem. Pokud je sama, hodně bečí, a proto potřebuje žít ve stádu. Proto byste si měli pořizovat pár, nebo ještě lépe trojici. Zpočátku je lepší pořídit si menší počet ovcí a pozorovat, kolik trávy spasou a pak eventuálně přikoupit další. Ovcí se chovají různé druhy. Na zahradu jsou velice vhodné „mini“ ovečky quessantské, které dorůstají maximálně do půl metru a váží kolem dvaceti kilogramů. Jiným menším plemenem jsou ovce kamerunské, připomínající svým vzhledem kozy a dokonce se ani nemusí stříhat. Pořizovací cena ovcí je závislá na plemeni i pohlaví a k tomu je

třeba připočítat náklady na seno ke krmení a podestýlku, dále minimální liz, veterinární péči a případně zaplacení stříhače vlny. Hodně populárním plemenem je Suffolk - ovce s černou hlavou a nohama. Jejich chov je poměrně nenáročný a stále oblíbenější. Tyto ovce jsou odolné a vhodné i do horských oblastí. Ovcím svědčí čerstvý vzduch. Jedna věc je pro ovce údajně nebezpečná: klasický zděný chlív, v němž se drží vlhkost, a do něhož se ovce na noc zavírají. Když je chovatel ráno vypouští, jsou vrátka doslova zpocená opravdu jako vrata od chlíva. Ovcím nevadí zima, ale vlhkost a průvan ano. Vlhko jim nedělá dobře na plíce, podporuje výskyt různých parazitů, zvířata nastydnou a chov se nedaří. Ovce říjí jednou ročně, na podzim, a březost trvá zhruba pět měsíců – 145 až 155 dní. Názory na tzv. zapouštění ovcí se různí, někteří chovatelé v prvním roce mladé ovce nezapouštějí. Řada je však jiného názoru. Jehňata nechávají celou dobu ve stádě. Až příroda dovolí, tak ovce zabřezne. V říjnu nebo v listopadu, některá třeba až následující rok. Berany je ideální dávat do chovu ve stáří půldruhého roku. To už jsou vyspělí a mohou se klidně pustit i na 50 ovcí. Praxe připouští využívat

do chovu berany starší šesti měsíců, ale tyhle mladíky lze pustit maximálně na pět ovcí. Pokud je ovcí víc, beran se takzvaně vyskáče a zarazí se jeho vývoj. Veterinární prevence zdravého stáda – pokud chováte plemenná zvířata, zejména berany, mělo by celé stádo projít jednou v roce veterinární kontrolou. Veterinární lékař ovcím odebere vzorky krve a nechá udělat jejich rozbor, aby zjistil, zda ve stádě není nějaká nákaza. Kontrolu hradí stát, protože má zájem, aby chovy ovcí byly zdravotně nezávadné. Prevence spočívá i v odčervování ovcí. Některý chovatel odčervuje dvakrát do roka, jiný na základě tzv. koprologického vyšetření, při němž je odebrán trus od několika ovcí a je vyšetřen v laboratoři. Po zjištění množství cizopasníků veterinář nasadí potřebný preparát na odčervení. Jednou ročně při střiži vlny upravuji ovcím paznehty, i když úpravu tolik nepotřebují, protože si je ve výběhu obrušují samy. Pokud jsou však ovce zavřené, je nutno dělat korekturu paznehtů dvakrát až třikrát ročně. Teď už víte, jak na to. Hurá do toho! Třeba se jednou dočkáme i nějakého většího stáda spásajícího obecní louky nebo salaše prodávající ovčí mléko a sýry.

Výlet do historie obce Tisá – Ostrov

V rámci cyklu Výlety do historie obce Tisá připravil na letošní jaro Spolek pro Tisou výlet za poznáním historie místní části Ostrov. Ostrov byl již v 16. a 17. století takovou „průmyslovou zónou“ oblasti. Byly zde hamry, kovárny, pily, obilné mlýny, v blízkém okolí se těžila ruda, obživě sloužily i louky, pole. Formou udělení léna, svobod a povinností byl z našeho dnešního pohledu zabezpečen obchod, ale i daňové povinnosti. Řadu podkladů se podařilo zdokumentovat a tak moderovaná procházka historií je úžasná. Na čtyřicet účastníků se tak v úvodní přednášce v příjemném prostředí hotelu Ostrov seznámili s vlastní historií, na pětikilometrovém okruhu pak s místy, kde stávaly mlýny, hospody, s některými památkami – památ-

nými kříži, historickými zemskými mezníky, studánkou odkud si hraběnka Thunová nechával přivážet vodu. Součástí výletu bylo i vyprávění o historii horolezectví v Ostrově. Výlet připravili a účastníky fundovaně provázeli členové našeho Spolku Tomáš Kratochvíl a Gerhard Tschunko. Tento výlet byl první vlaštovkou aktivit Spolku pro Tisou, v nichž ze získaného grantu od nadace O2, budeme prostřednictvím QR kódů návštěvníkům i obyvatelům obce s využitím mobilních aplikací Smartphonů zpřístupňovat informace o historii obce a na tato místa je přivádět. Takže pokud jste výlet nestihli, stačí si zde stáhnout průvodce a na výlet vyrazit. Za Spolek pro Tisou Radim Bzura ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 21. ročník, 3. číslo, 2015

5

V Ostrově se koná pátý ročník festivalu Rock on the Rocks

Kapela Berlin Boom Orchestra účinkovala na festivalu v roce 2014.

6


Foto: Petr Bureš

Tisá – Hudební fandové se mohou těšit již na pátý ročník festivalu Rock on the Rocks, který se koná v Ostrově v areálu kempu Pod Císařem 14. a 15. srpna. Hudební nabídka je letos opravdu pestrá, na své si přijdou fanoušci rocku, ska nebo třeba funku. Jako každý rok, i v roce 2015 festival nabízí kapely z obou stran česko-německé hranice. Z českých skupin se představí například ska-punkoví Peshata, rock-dance parta Simple Muffin, kterou již z Tisé velice dobře známe, ústečtí Nauzea Orchestra, či místní Gorily v mlze. Německou hudbu budou reprezentovat drážďanští Paisley, KILL ME Pussycat, nebo funková formace Radiophon. Hudbou ale nabídka festivalu nekončí. V sobotu se návštěvníci budou moci přiučit žonglování, dojde na již klasické kurzy lezení, zdravotníci z Děčína provedou ukázky první pomoci. Připravena bude také výtvarná dílnička pro děti, stručný kurz fotografování a psí parta, která zájemcům ukáže sport psích spřežení a nechá se také pomazlit a pohladit. Samozřejmostí je široká nabídka jídla a pití pro každého návštěvníka. Petr Bureš

Tisá v čase: kdo z koho? Možná trochu provokativní název napovídá, že tento článek bude o změnách, která obec Tisá prodělala vývojem v čase. Monitoring vývoje čehokoliv v čase není dnes nijak zvláštní metoda, naopak bývá častým výchozím bodem při podrobnějších analýzách rozvoje území a prognózování do budoucna. Následující příspěvek je velice stručným výtahem podrobnější studie, která byla součástí úspěšně obhájené bakalářské práce autorky v roce 2008, a nyní byla zaktualizována a znovu použita pro účely rigorózní práce. Posuďte sami, jak se změnil charakter obce:

Vývoj sídla zachycený na leteckých snímcích Pro účely studie bylo k dispozici celkem pět leteckých snímků a ortofotomap z let: 1953, 1982, 1996, 2003 a 2015. Pomocí generalizovaného plánku obce bylo sledováno, jak se měnily následující prvky: celkový tvar obce, přirozené centrum, komunikace v obci, zástavba a land use (využití území; např. lesy, orná půda, louky, atd.). Vše bylo

zaneseno do tabulky změn, z nichž ty nejvýraznější popíšeme nyní, u každého prvku zvlášť. V roce 1953 byl celkový tvar obce spíše lineární, podél hlavní komunikace. Charakteristický oblouk, jaký známe dnes, byl výrazný i v minulosti. Na snímku v roce 1982 je už lineárnost jemně narušena zvýrazňujícími se vztahy uvnitř obce, zejména v jižní části. Rok 1996 se vyznačoval pokračujícím

zvýrazněním nových vln zástavby do středu oblouku (na jih obce). Nedávný rok 2003 se s charakteristickou lineárností již spojovat nedá, a aktuální podoba v roce 2015 dokládá stále více propojené jednotlivé části, uzavřenější tvar a vyplněný střed oblouku. Přirozeným centrem bylo dlouhou dobu okolí křižovatky na Sněžník (zastávka „Rozcestí Sněžník“). Obec neměla vzhledem ke svému tvaru na žádném ze srovnávaných snímků klasické centrum návesního typu. Koncentrace staveb a přirozené centrum se formovalo v oblasti mezi tehdejší továrnou Kooh-i-noor (knoflíky), křižovatkou na Sněžník, a později kostelem, školou a dnešním obecním úřadem. Postupně se zvýrazňovala oblast kolem kostela a školy, kde se až na snímku z roku 2003 objevuje viditelné jádro. Nicméně stále ho nelze nazývat klasickou návsí. Postupně tak původně výrazná oblast u křižovatky na Sněžník ustupuje silnějšímu centru v oblasti mezi kostelem a školou. Ve všech srovnávaných letech dominuje oblouk tvořený hlavní komunikací (silnice č. II/528). V roce 1953 byla poměrně významná cesta od dnešní restaurace Na Kovárně k rozcestí Na Hvězdě (bod 5 na plánku; býv. p. Rudkovský, dále dnešní apartmány č. 452, p. Kopecký). Paprskovitě vybíhající cesty z bodu 5 (Na Hvězdě) jsou velice patrné na snímku z roku 1982, tímto autorka původně zanesla ono označení „Na Hvězdě“ (Berrová, 2008). Od roku 1996 je na snímcích patrný nárůst vedlejších a bočních cest a pěšin, které těsněji propojují různé části obce. Bod 5 Na Hvězdě Pokračování na str. 8


7


je méně patrný, než v předchozích letech, ale lze ho stále dobře identifikovat. Od roku 2003 se vytváří výrazné trojúhelníkové propojení mezi body 2 – 5–10 a hustší propojení jednotlivých částí. Na aktuálním satelitním snímku z roku 2015 je patrné, že se oblouk tvořený hlavní komunikací uzavírá a zaplňuje hustou sítí nových či obnovených cest, které spojují vzniklé celky nové zástavby. Zástavba převažovala dlouhá léta podél hlavní komunikace, ojediněle na snímku z roku 1953 identifikujeme roztroušenou zástavbu kolem bodu 15 (křižovatka „Rozcestí Sněžník“). Rok 1982 na snímku potvrzuje pozvolné zhušťování zástavby do vedlejších směrů z hlavní komunikace, což pokračuje i na snímku z roku 1996, kde je patrná koncentrace zástavby pozvolně do středu oblouku. Od roku 2003 vyplňuje nová zástavba střed oblouku, objevuje se i na dříve zcela nezastavěných plochách a mimo původní oblasti. Aktuální snímek dokládá rozmach zástavby uvnitř oblouku obce a podél

vnitřních cest, čímž se vyplnila dosud volná prostranství. Land use, neboli využití území, zaznamenalo rovněž řadu změn. Na snímku z roku 1953 jsou patrné orné půdy i louky, chudší stromový fond uvnitř zástavby. Rok 1982 přináší více stromů v podobě drobných shluků uvnitř oblouku, pole a louky zůstávají patrné. Snímek z roku 1996 přináší změnu v podobě poklesu orné půdy, nárůstu množství luk a stromů, remízků, hustší lesní porost na severu obce. Snímky z let 2003 a 2015 dokládají fakt, že louky ustupují zástavbě, orná půda není téměř viditelná, lesy jsou zachovány a celkově ubylo volných ploch. Shrnutí lze provést následujícím způsobem: S pomocí leteckých snímků a ortofotomap z let 1953, 1982, 1996, 2003 a 2015 bylo provedeno srovnání vývoje skupiny prvků obce Tisá: celkový tvar, přirozené centrum, komunikace, zástavba a land use. Bylo zjištěno, že obec byla spíše lineárního tvaru s ojediněle roztroušenou zástavbou, která postupem času naplňovala střed oblouku tvořený hlavní komunikací. S narůs-

tající zástavbou přibývalo vnitřních cest, propojovaly se dříve oddělené části obce a zástavba se koncentrovala podél bočních cest tak dlouho, až postupně naplnila prostor uvnitř oblouku. Obec se stala ucelenější, s hustší zelení a menším množstvím orné půdy, ovšem rovněž s menším počtem volného prostranství. Charakter obce se změnil, nejmarkantnější rozdíl vzhledem k zástavbě a komunikacím je patrný mezi snímky z let 1996 a 2003. Mgr. Eva Berrová Zdroje: BERROVÁ, E., Potenciál rozvoje obce Tisá. Ústí nad Labem: 2008. 67 s. Bakalářská práce na Přírodovědecké fakultě UJEP v Ústí and Labem, na Katedře geografie. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Letecké snímky 1953, 1982, 1996 a otofotomapa 2003: Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, prezentováno v bakalářské práci Berrová, 2008 Ortofotomapa 2015: Mapová data © 2015 Geo-Basis-DE/BKG (©2009) Google

Rok 1935 • Střípky z tiské kroniky Byl to zvláštní, trochu výjimečný a na různé události bohatý rok. Počasí, politické dění na mapě Evropy a Československa i některé pozoruhodnosti poznamenaly tento rok. Podívejme se na některé události tak, jak je částečně zaznamenal tehdejší kronikář v Tisé. Počasí. Bylo obdobné jako v roce předchozím. Nastaly prudké změny a nenadálé teploty v období, kdy je nikdo nečekal. První dva měsíce roku byly poměrné teplé. V polovině března již rozkvetly některé rostliny, fialky a sedmikrásky. Stromy vyrašily velmi brzo a lidé se přece jenom obávali, že přijde teplotní zlom. A také že ano. Koncem dubna a v květnovém měsíci uhodily mrazy. Teploty klesly hluboko pod nulu. Ještě koncem května byly v Tisé mínus 4 stupně. Dokonce Labe bylo částečně zamrzlé. Všechno, co rozkvetlo, pozdní mráz spálil. Začátkem června došlo ke změně a nastalo velmi teplé léto. A sucho. Nepršelo až na malé přeháňky při občasných bouřkách. I ty byly poměrné vzácné, ale zato velmi prudké a napáchaly mnoho škod. Sucho bylo takové, že na Labi byl zastaven veškerý lodní provoz a tak zvané „Hladové kameny“ se objevily vysoko nad pokleslou hladinou. V polovině července naměřily v Tisé teplotu plus 39 stupňů. Podzim už byl jakž takž normální, ale sucho trvalo dále. Nastal velký nedostatek vody. Studánky a prameny byly téměř suché, z potoků se staly malinké stružky. Rybník Kačák téměř vyschl a ryby 8

v poslední kaluži vody uprostřed rybníka zoufale lapaly po zbytcích vody. Bouřek nebylo mnoho, ale zato bylo zaznamenáno nezvykle mnoho blesků. Jeden z nich zapálil dřevěné stavení pana Hackera, jež shořelo do základů a další údery blesků zničily lesy v oblasti Rájce i porost mezi skalami v Tisé. Přes všechny vrtochy počasí byla úroda poměrně slušná. Obilí z malých políček se však sklízelo už v polovině července. Brambory byly sice malé, ale přece jenom nějaká úroda to byla. Pro velmi chudé obyvatele obce úřad v Tisé v těchto letech poskytl potravinovou pomoc. Podle záznamu v kronice rozdělil 3 374 potravinových lístků v hodnotě á 10 Kč, 2 959 lístků na chleba, 817kg mouky, 85kg kávy, 2 800kg brambor a 53 kg cukru. Místní lesy, hlavně lesy borové, byly silně poškozeny žírem pilatky ryšavé. Dne 19. ledna nastalo úplné zatmění měsíce. Obec Tisá se konečně dočkala stálého kina. Jinak byli obyvatelé odkázáni na vzdálenější promítání v Libouchci nebo Petrovicích. Do té doby sem nepravidelně zajíždělo cestovní kino. Kolem zřízení stálého biografu bylo dosti rušno, protože provozovatelé ostatních kin v okolí se právem obávali úbytku návštěvnosti. A tak se objevovaly různé pomlouvačné petice vylepované po nocích. Pachatelé byli však přistiženi a potrestáni peněžitou pokutou. Z politického hlediska hlavní událostí


roku se staly volby do parlamentu. Nejvíce hlasů nakonec získala Sudetoněmecká strana, na druhém místě se umístila Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci) a třetí místo obsadila Sociálně-demokratická strana. V parlamentu ovšem nejvíc křesel po přerozdělení a skrutinii obsadila strana Republikánská. Ke konci roku došlo též k významné změně na postu nejvyšším. Ze zdravotních důvodů odstoupil dosavadní prezident Tomáš Garrigue Masaryk a novým prezidentem se stal dr. Eduard Beneš. Dne 14. prosince se v Československé republice uskutečnil první televizní přenos. Velmi očekávané fotbalové utkání mezi ČSR a Itálií se přenášelo rozhlasem. Protože radiových přijímačů bylo velmi málo, postavili majitelé přístroje do otevřených oken, pustili zvuk naplno a tak mohli všichni poslouchat přímý přenos zápasu. ČSR vyhrála 2 : 1. Koncem léta prožila Tisá velkou událost. Na pozvání hraběte Franze Thuna navštívil Tisou španělský exkrál Alfons XIII. Po politických změnách ve Španělsku opustil svou zemi a pobýval na různých místech Evropy. Na pozvání pana Kramáře přijel do Československa. Král Alfons XIII. se významnou měrou podílel na propuštění pana Kramáře z rakouské vazby, kde byl pro vlastizradu odsouzen k trestu smrti. Ale i jinak se král projevoval velmi lidsky. Za první světové Pokračování na str. 9


války intenzivně podporoval výměnu válečných zajatců a též do Španělska přivedl válečné zajatce obou stran a tím mnohým zachránil život. Měl také v úmyslu zachránit carskou rodinu, ale k tomu již v proudu událostí nedošlo. Král Alfons XIII. byl pozván na královský hon do zdejších lesů. Z lázní Sedmihorky přijel svým luxusním vozem

značky Duisenberg a v doprovodu místních průvodců si prohlédl i Velké a Malé stěny, jimiž byl nadšen. Co ještě přinesl rok 1935? Ve zdejších skalách byly snad už jako poslední známé vrcholy prvně slezeny věže Ostříž či Východní věž. Dne 21. září ulovil Franz Vogt ve zdejším revíru největšího jelena dvaadvacetaráka, jehož paroží vážilo 14 kg.

Jak Lapišiška zachránil sokola Bylo jednou jedno krásné odpoledne, a skřítek Lapišiška si hověl na své lavičce uprostřed skal. Když tu ho najednou z odpočinku vyrušila veliká rána, až ze stromů několik šišek popadalo. „Kdo to tady střílí?!“ rozčílil se hned Lapišiška. Vyběhl na okraj skal, podíval se dolů a hned mu to bylo jasné! Pytlák! „Kdo si dovolí v lese pytlačit, tomu připravím pěkné překvapení!“ rozčiloval se skřítek. Pytlákovi se zachtělo vzácného sokola, který hnízdí vysoko ve skalách. Takový sokol vidí každou myšku z velké výšky, a zaslechne zapraskat i tu nejmenší větvičku. Pytlák si na něj počíhal s flintou, ale netrefil se a sokol mu uletěl. Napadlo ho, že na něj nalíčí past. Upletl velikánskou síť z rybářského vlasce, a natáhl jí mezi stromy ve skalách. Přímo do místa, kudy prolétával sokol ke svému hnízdu. Potom se s flintou schoval za kámen a číhal. Myslel si, že až sokol poletí zpátky do hnízda, zaplete se do sítě,

a pak ho lépe trefí. Pytlák nevěděl, že ho celou dobu z vršku skal sleduje skřítek Lapišiška. Mnul si ruce a brblal si pod vousy: „Já

I letošní ročník Létoher se povedl!

Tisá – V Tisé je každoročně začátek léta spojen s Létohrami. Rok 2015 nebyl výjimkou a celkem 26 týmů soutěžilo v sobotu 6. června o originální pohár, čest a hlavně radost z pohybu. Plány organizátorů narušila v sobotu ráno pouze neohlášená absence jednoho z přihlášených týmů, pak již vše běželo jako na drátkách. „Zaregistrovali jsme omluvu jednoho týmu dva dni předem, ale problém pro nás byla neomluvená účast dal-

šího týmu. Párové soutěže jsme museli jako organizátoři absolvovat dvakrát,“ popsal trable zástupce pořadatelů Martin Bauer. Soutěže letošního ročníku, které již tradičně zahrnovaly například volejbal, hod na koš, cyklistiku, kopanou, lezení, nohejbal, orientační běh, či stolní tenis, proběhly bez větších problémů. Diváci si jen mohli povšimnout poněkud motivovanějších sportovců a jejich rodičů, kteří ne vždy souhlasili

Narodil se Elvis Presley, současný Dalai Lama Tenzin Gyatso, Luciano Pavarotti, Alain Delon či Woody Allen. V témže roce zemřel po nehodě s motocyklem Lawrence z Arabie. Proč jsem si vybral právě rok 1935? Protože v tomto roce jsem narodil i já. Gerhard Tschunko ti ukážu, pytláku jeden! Jednomu past líčíš, sám se do ní zapleteš!“. Tu se najednou nad korunami stromů objevila dvě obrovská křídla – sokol se vrací domů! Prolétl nad lesíkem, proletěl skalami a vlétl do březového hájku a namířil si to rovnou ke hnízdu. Pytlák zamířil, a připravil se na výstřel. Jen pár mávnutí křídel dělilo sokola od sítě! Lapišiška neváhal ani chviličku, přiskočil k síti a zašeptal něco latinsky, cvrnknul do stromu a hle – síť se sama rozvázala a sklouzla přímo na pytláka! Ten se vylekal, střelil do vzduchu, flinta mu upadla a než se vzpamatoval, ležel na zemi zašněrovaný ve vlastní síti a nemohl se ani pohnout. Dobře mu tak! Sokol mezitím doletěl k Lapišiškovi, poděkoval mu za záchranu a věnoval mu jedno své královské sokolí brko. Lapišiška si ho hned strčil za svůj špičatý klobouček a společně se chechtali pytlákovi, který byl potrestán za to, že chtěl druhému uškodit. „Však on si tě tu ráno najde hajný a dá ti co pro to!“, pomyslel si skřítek. Mgr. Eva Berrová [email protected] s výroky rozhodčích. „My Létohry pojímáme spíše jako sportovně-společenskou událost, samozřejmě jde o umístění, ale také nám jde o zábavu a radost z pohybu. Je těžké zlobit se na rozhodčí, kteří vše dělají dobrovolně, celý den sedí na sluníčku a kvůli nedostatku lidí je vlastně ani nemá kdo vystřídat,“ popsal situaci další z organizátorů Jiří Švejdar. I letos počasí Létohrám přálo, i když například dobrovolníci zajišťující sporty ve skalách nebo tělocvičně paradoxně mrzli. Většina sportovců ocenila sluníčko v sobotu a dokonce i nedělní déšť vydatně pomohl v úklidu, který provedlo jádro Spolku Amatérských Sportů. „Na přípravě i úklidu se víceméně podílelo šest lidí. Byli bychom moc rádi, kdyby se zapojili i mladší a udrželi tradici. Celou soutěž bychom také nemohli uspořádat bez spolupráce s TJ Spartak Tisá, obce a jednotlivých sponzorů, převážně z naší obce“ prozradil Martin Bauer pro Zpravodaj. A letošní vítězové? Pohár za první místo si do Brandýsa nad Labem odvezl tým nazvaný jednoduše Brandýs. Druhé místo obsadil Štafetový kolík a třetí místo náleží týmu HOUSKY 1. Tisá letos brala bramborovou medaili díky TÝMU RUMOVÁ REZERVA.


9

Mladší přípravka TJ Spartak Tisá na jaře Statistiky Kuba Beneš, Foto Honza Stanka, Text Vašek Fuchs 11. 4. 2015 Libouchec Tisá x Ústí

0:7

Tisá x Povrly

3:1

Tisá x Libouchec

0:5

19. 4. 2015 Tisá Tisá x Chuděrov

1:4

Tisá x Ústí

2:1

Tisá x Neštěmice

1:1

25. 4. 2015 Neštěmice Tisá x Neštěmice

5:2

Tisá x Ústí

1:6

Tisá x Ústí

4:1

Tisá x Velké Březno

3:3

2. 5. 2015 Ústí zrušeno! Na jaře kluci odehráli celkem 7 turnajů, z toho 2 turnaje na domácím hřišti a 5 turnajů venku. Celkem odehráli 22 zápasů, z nichž 10 skončilo výhrou, 4 remízou a 8 porážkou. Níže jsou uvedené výsledky dle jednotlivých zápasů. Úspěšná jarní sezona byla nakonec zakončena v sobotu 6. června velkým turnajem na Městském stadionu v Ústí (výsledky nebyly před uzávěrkou k dispozici), odkud si každý mladý fotbalista odnesl medaili. Fotbal kluky baví, přesto tým bojuje o svou budoucnost. Současný trenér Kuba Beneš odchází na vysokou školu, takže nám chybí trenér na další sezonu. Doufejme, že se nakonec najde ten pravý a přípravka bude pokračovat. Byla by to škoda, zvláště když se TJ Spartak drží v čele okresní ligy.

9. 5. 2015 Chabařovice Tisá x Chabařovice

4:7

Tisá x Velké Březno

3:5

Tisá x Ústí

5:2

16. 5. 2015 Libouchec Tisá x Ústí

4:0

Tisá x Neštěmice

6:2

Tisá x Libouchec

3 : 10

24. 5. 2015 Tisá Tisá x Chuděrov

2:2

Tisá x Ústí

2:3

Tisá x Neštěmice

2:1

30. 5. 2015 Chabařovice Tisá x Neštěmice

11 : 1

Tisá x Chabařovice

3:3

Tisá x Ústí

4:3

MDD 2015 – výlet do Středních Čech V sobotu 23. května se uskutečnil již tradiční výlet k MDD pro děti od pěti do patnácti let. Letošním cílem byly Staré Hrady a Zábavní park Mirakulum. Staré Hrady Na pohádkovém hradu a zámku Staré Hrady děti provázela překrásná princezna v modrých šatech, která je za-

vedla do pohádek čaroděje Archibalda I. Nejdříve je seznámila se skřítky, poté je zavedla do zámeckého tajemného sklepení. Ukázala jim vodní říší, kde viděly vodníky, pak následovala domácnost obrů, zimní království, dračí sloj a na závěr prohlídky navštívily děti čertovskou školu. V pekle se s dětmi princezna rozloučila, ale před tím jim dovolila zalovit rukou Pokračování na str. 11

10 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 21. ročník, 3. číslo, 2015

Část party ve Starých Hradech.

Foto: Anna Salabová


v kouzelném pytli. Vytáhnu si brouka, žížalu, pavouka nebo se na mě usměje štěstí a vylovím bonbon? Všechny děti byly odvážné a za to obdržely sladkou odměnu. Také od princezny dostaly velkou pohlednici Vodnického království Pohádkových Starých Hradů. Po prohlídce, při polední přestávce, si každý užíval na nádvoří volný čas svým vlastním způsobem. Většina dětí obědvala, některé s dřevěným mečem využily čas

Takových prolézaček je v Mirakulu milion.

při tréninku či v souboji, některé se zase postaraly o nakrmení kozy, která trávila čas na nádvoří s nimi. Zábavní park Mirakulum Milovice Ze Starých Hradů se děti přesunuly do zábavního parku Mirakulum. Hned jak vešly do parku, ocitly se v pravém dětském ráji. Velká trampolína – obrovská skákací plocha, lanové centrum s tobogány, dřevěný hrad s mnoha mostky, rozhlednami a skluzavkami, amfiteátr s kulturním programem,

Foto: Anna Salabová

CELODENNÍ VÝLET DO HŘENSKA

Nezadržitelně se k nám blíží léto a s ním i čas prázdnin. Jak už to tak bývá, nejvíce se na prázdniny těší děti. Bez dětí by nebylo smíchu a radosti, proto celý svět slaví jejich svátek. Ani my v Mateřské škole jsme nezůstali pozadu a přichystali jsme pro ně celodenní výlet do Hřenska. Zážitek to byl pro děti vskutku velký. Nejprve nás odvezl autobus do Děčína do přístavu na výletní loď, se kterou jsme se plavili

podzemní chodby, bludiště, lesní naučná stezka, minizoo, a to zdaleka není celý výčet atrakcí, které si děti mohly vyzkoušet! A při těchto aktivitách, hrách a zábavě strávily děti celé odpoledne. Počasí se vydařilo, byl krásný slunečný den, prohlídka Starých Hradů byla pohádková, zábavní park byl úžasný. Tak takhle má vypadat ta správná oslava Mezinárodního dne dětí. Jana Tůmová

Po návštěvě zámku je nutné se pořádně posilnit. Foto: Jana Tůmová malý ptáček ledňáček. Bohužel naše přání spatřit ho nebylo vyslyšeno. Plavba na lodičkách s krásným a poutavým výkladem pana převozníka rychle ubíhala. Viděli jsme zkamenělou rodinu: tátu s mámou a čtyřmi dcerami – Ankou, Fankou, Mankou a Dankou. Babička Casa Blanca prý od nich utekla do velkých soutěsek. Dále jsme uviděli

draka připoutaného řetězem, vodníka Kameníčka, jak si opravoval botu, hada, co byl dlouhý dva kilometry a jeho ocas končil ve velkých soutěskách, opici, vodopád a spousty dalších zajímavostí. Také jsme mohli ochutnat pramen ,,Živé vody.“ Kdo ho ochutná, ten se podle pověsti dožije své smrti. Pan převozník nás také na lodičce Pokračování na str. 11

po Labi do Hřenska. Viděli jsme volavky, děti zaujaly bójky, mávali jsme cyklistům, počítali vagóny na projíždějících vlacích. Cesta to byla zajímavá a dětem se líbila. Ve Hřensku jsme se po malé přestávce na občerstvení vypravili pěšky skalním údolím k soutěskám. Zdejší příroda nabízí spoustu krás. Říčka Kamenice, která teče podél stezky, je plná ryb od malých po větší, které jsme cestou pozorovali. Dozvěděli jsme se, že tu žije ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 21. ročník, 3. číslo, 2015 11


pěkně pohoupal a my jsme mu na oplátku zazpívali. Naše zpívání se mu moc líbilo a nešetřil chválou i na chování našich dětí. Na rozloučenou a za odměnu, že byly děti moc hodné a pozorné, dostaly záložku a pozvání, ať přijedeme někdy zas. A protože jsme ušli velký kus cesty, někteří si v autobuse cestu domů trochu zdřímli. Šárka Taslarová a Jitka Friedelová Závěrem ještě pár slov: Blíží se konec školního roku a v MŠ proběhla spousta akcí pro děti i pro rodiče a na děti ještě několik akcí čeká. Za zmínku stojí například exkurze předškoláků do nemocnice v Ústí nad Labem, hledání pokladu ve skalách spolu s dětmi z MŠ Libouchec, rozloučení s předškoláky a spaní ve školce. Rodičům bychom chtěli poděkovat za podporu a přízeň, dětem přejeme krásné prázdniny a budoucím školákům vykročení

tou správnou nohou do ZŠ. Chtěla poděkovat všem svým spolupracovnicím za práci a popřát jim krásnou dovolenou. Dana Kubašková

Den Země Tento významný den jsme si ve škole připomněli několika aktivitami. Mladší žáci připravovali ve skupinkách výtvarné návrhy školní zahrady, kterou bychom chtěli v blízké době upravit. Jejich fantazie a představy, jak by se zahrada dala lépe využít, jsou vystaveny na chodbách školy a budou inspirací při realizaci tohoto projektu. Starší žáci se chopili zahradního náčiní a udělali pořádek na zahradě, kolem školy a na hřišti za OÚ. Poté jsme využili nabídky našeho bývalého žáka, který se věnuje výcviku dravých ptáků a uspořádal pro všechny bezplatnou besedu s praktickými ukázkami. Michalu Vorlíčkovi za zajímavou besedu děkujeme. I. Burianová


Škola vyhrála knihy v projektu Grab the Reader

Tisá – Základní škola v Tisé získala celkem 96 knih a poukaz na zakoupení knihovny v hodnotě 1000 Kč díky projektu, který vypracovala paní učitelka Gabi Mühlfeitová v rámci letošního ročníku soutěže Grab the Reader pořádaného Nadačním fondem Prague Post ve spolupráci s nakladatelstvím Macmillan Education. Knihy ve škole slav-

nostně předala zástupkyně nakladatelství Lenka Boehmová. „Nadační fond Prague Post podporuje rozvoj čtenářských a jazykových dovedností zakládáním anglických knihoven. V letošním ročníku projektu Grab the Reader jsme zaznamenali nárůst zájemců o téměř 200%. Výběrové řízení bylo opravdu náročné, pro-

tože většina žádostí byla na vysoké úrovni. Projekt z Tisé zaměřený na práci s knihou Robinson Crusoe uspěl mezi sedmdesáti přihlášenými projekty i díky metodologii zpracování literatury, využití knih žáky v hodině a práce s nimi v rámci celé školy,“ okomentovala úspěch naší školy Lenka Boehmová. Gabi Mühlfeitová řekla, že si děti knihy zasloužily, protože dobře pracují a v hodinách aktivně využívají své znalosti. Podle ní je pro četbu v angličtině výhodou, že díky skvělým češtinářkám tisovské děti čtou opravdu s radostí. Dodala, že nově zakládanou knihovnu povedou právě samy děti. Pan ředitel, který se slavnostního předání také zúčastnil, vyzdvihl to, že Tisá uspěla v konkurenci větších měst. Další vítězové jsou totiž ze Žďáru nad Sázavou a Znojma. Nadační fond Prague Post od roku 2011 pomohl založit 13 anglických knihoven na základních a středních školách v osmi krajích České republiky. Pátý ročník projektu Grab the Reader otevře fond v prosinci 2015. Petr Bureš

Výjezd do Itálie 25. 5. jsme jeli se školou do Itálie. Jízda autobusem byla dlouhá, ale přežili jsme. Přijeli jsme k hotelu a na něm byl nápis Casa al mare, což v překladu znamená Dům u moře. Jeden den bylo ošklivé počasí, pak už bylo pořád hezky. Každý večer jsme měli k večeři italské těstoviny jako předkrm. Byly moc dobré. Chodili jsme po uličkách italského města Riccione a nakukovali jsme do obchůdků.

Na pláži u moře jsme byli často. Ve čtvrtek jsme navštívili malý státeček Republika San Marino. Je to nádherný stát. Každý rok je zde průvod, vpředu nesou lebku svatého Marina, který stát založil. Z hory Monte Titano byl krásný výhled. Pátek a sobotu jsme strávili převážně u moře. V sobotu večer jsme se vydali zpátky domů. Ráno v 9 hod. jsme byli v Tisé. Moc se mi tam líbilo, klidně bych jela znovu. Sabina Štěrbová, 5. ročník

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 21. ročník, 3. číslo, 2015 13

Pěvecký sbor Tisá vystoupil na Noci kostelů Tisá – Tisovský pěvecký sbor korunoval svým vystoupením Noc kostelů dne 29. 5. Kostelem Sv. Anny zněly nejen skladby jako Adiemus od Karla Jenkinse či Mozartovo Nokturno, ale také spirituály a lidové písně. Celý záznam koncertu můžete shlédnout na adrese https://www.youtube.com/watch?v=RJD1lsHkHsk. Petr Bureš

Maminky si budou moci zaběhat 19. Září! Tisá – V září se do Tisé stěhuje projekt, který má za cíl podpořit radost z pohybu a sounáležitost aktivních maminek a rodin. V sobotu 19. září odstartuje štafetový běh MAMINY RUN, který je součástí seriálu Maminy Cup – festivalu sportu a zdravého životního stylu maminek z celé České republiky. O co jde? V podstatě jde o to sejít se, zaběhnout si nedlouhou trasu a pobavit se u toho. Maminky spolu uběhnou 5 km. Běží jako skupina, štafetu si nepředávají mezi sebou, ta se předává mezi městy/obcemi. Pořádně si společný běh užijí, nafotí foto z průběhu celé akce. Do štafetového kolíku – tubusu, vloží připravený symbol obce. Pokud máte chuť zaběhat si a ukázat svým dětem, že čas se dá trávit i jinak než u televize, napište mail koordinátorce běhu Petře Burešové na adresu [email protected]. Pokud víte, jaký předmět by měl symbolizovat Tisou, napište nám do redakce. red

Na dokončení registrace auta máme čas jen do konce června Tisá – V České republice je stále více než 700 tisíc vozidel s nedokončenou registrací. Přímo v okrese Ústí nad Labem je takových aut ještě 10 223. Čas na nápravu mají řidiči už jen do 30. června. Pokud do tohoto data nenavštíví úřad, od 1. července jejich vozidla administrativně zaniknou, nesmí na silnici a nepůjdou už znovu zaregistrovat.


Nedokončená registrace je situace, kdy starý majitel auto odhlásil, ale nový už jej na sebe nepřepsal. Vlastnictví takového vozu lze snadno dohledat v online aplikace spuštěné ministerstvem dopravy na adrese www.dokonceteregistraci.cz . Samotné dokončení registrace na místně příslušném úřadě s rozšířenou působností majitele a provozovatele vo-

zidla je velmi jednoduché. K žádosti se dokládá: občanský průkaz či jiný doklad totožnosti, doklady k vozidlu (technický průkaz + osvědčení o registraci vozidla), doklad o pojištění, protokol o evidenční kontrole a doklad o platné technické prohlídce. Petr Bureš

Zachraňme klenot, který v Tisé máme lézt v roce 1954 a nikdo si nedovolil je nectít a nedodržovat. Přestěhovali jsme se s manželkou v roce 2007 do Tisé, chtěli jsme být blízko našich skal. Osm let se snažím dosáhnou toho, aby se pravidla dodržovala. Nejen psaním stížností na CHKO, Český horolezecký svaz a také obci. A jaký je stav: Nejen, že se leze pár hodin po dešti, a skála je mokrá, leze se po zakázaných cestách a věžích, a to ve velkých skupinách. Jedná se o komerční skupiny, účastníky „horolezeckých kurzů“, které jsou na obou koncích obce na poutačích nabízeny. V letech 2003 - 2005 tu řádila firma Extréme Experience. Tato požádala Vládu České republiky k udělení výjimky ze základních ochranných podmínek Přírodní památky Tiské Pokračování na str. 16

Vážení občané, vážený pane starosto, vážení zastupitelé, lezci, milovníci přírody a Tiských stěn. Můj dnešní příspěvek je věnován romantickému skalnímu městu, které se vypíná nad naší obci. Unikátní krajina vznikla zpevněním písků usazených na dně moře koncem druhohor. Pozdějšími pohyby zemské kůry bylo dno vyzdviženo a polámáno. Následnou erozí vznikly tabulové hory, vysoké skalní stěny, pískovcové věže, kaňony a divoké rokle po dlouhou dobu pro člověka obtížně přístupná a proto málo dotčená příroda. Postupem času se ukázala nutnost vzácnou krajinu a její přírodu chránit a došlo k vyhlášení Národního parku Českosaské Švýcarsko. K připojení Tiských stěn k Národnímu parku České Švýcarsko byla obec Tisá před několika lety vyzvána, ale několik odpůrců tomu šířením nepravdivých informací zabránilo. Nemůže být pochyb o tom, že to je škoda. Tiské stěny jsou však součástí Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a také vyhlášenou Přírodní památkou. Ta zahrnuje: Malé a Velké stěny, Hřebenové stěny a Bürschlické stěny za cestou. Na značeném okruhu jsou umístěny vkusné tabule, které informují turisty o floře a fauně a také, jak se zde mají chovat. Je třeba sledovat jen vyznačené a nově upravené cesty, aby nedošlo k poškození pískovců skalního města. Lze jen apelovat na rodiče, aby své děti na toto upozorňovaly a sami jim byli příkladem. Dne 6. března 1864 uskutečnila u našich německých sousedů šestice mladých sportovců z Bad Schandau výstup na Fal-

kenstein. Tento den je dnem, kdy vzniklo sportovní skalní lezení na pískovcových skalách. Postupný vývoj si vynutil pravidla lezení, která zahrnovala mimo jiné zákaz lezení po dešti a také ochranu přírody. Tato pravidla převzali také čeští lezci před II. světovou válkou a následné generace. S mými kamarády vrstevníky jsme začali

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 21. ročník, 3. číslo, 2015 15


stěny, kterou ale vláda nepovolila (Usnesení z 27.dubna 2005). Zákaz platí, ale kurzy se konají dál. V roce 2013 jsem přistihl pět lezců, kteří z dlouhé chvíle házeli kameny na poškozenou věž. Když jsem se jich zeptal: „Co tu proboha děláte? To nemáte nic jiného na práci, než ty skály ničit?“, jeden mi odpověděl: „Copak se tu dá ještě něco zničit?“ a ukázal směrem na skálu. „Poškozené jsou od lezců, kteří lezou po dešti jako vy. „Mohu si vás vyfotit?“, zeptal jsem se. Mlčeli. Kompakt nosím na zápěstí a udělal jsem dva snímky. Ten nejstarší mi řekl: „Víte, že bez našeho souhlasu nás ne-

smíte fotit?“ „Ano to vím“, odpověděl jsem. „Tak já zavolám policii“, řekl. „Jen ji zavolejte, oni jsou jediní oprávnění, kteří vám mohou dát pokutu“. Mlčky odešli. V neděli10. května 2015 jsem viděl, že v úseku kolem Rozhledny lezlo hodně lidí. Vytrvale tehdy pršelo od čtvrtka 7. května, 8. a 9. května byly v noci bouřky, největší v roce. Bylo kolem třetí hodiny odpoledne a šel jsem tam podívat. Bylo tam okolo dvaceti lezců. Když mě zahlédli, začali někteří odcházet. Došel jsem k malé skupině,

někteří se otočili a vyhlíželi na stěnu. Zeptal jsem se, zda vědí, že je povoleno lézt až 24 hodin po dešti. Jeden z nich seděl na kameni a ironicky se na mě díval. Položil jsem mu stejnou otázku. Řekl, že neví, že pršelo. „Ale ano, tři dny za sebou a vidíte, že je skála mokrá. Mohu se vás zeptat, z kterého jste oddílu?“ „My nejsme z žádného oddílu.“ „Můžete mi ukázat vstupenku?“ „My máme předplaceno“ „Není vám trapně, jste už dospělý člověk“. Mlčení. Jednotlivci ani účastníci kurzů neplatí vstupné, neprojdou areálem, kde je pokladna, obejdou ji stezkou od budovy Horské služby. Lezecké kurzy se pořádají v části Rozhledna přilehlých Malých stěnách a Hřebenových stěnách. Ví o tom paní Krňáková u pokladny, se kterou jsi vždy popovídám. Ví také, že se leze po dešti. Před lety jsem upozornil předsedu Vrcholové komise pana Rosola, ale nijak se ve věci neangažuje. V průběhu let jsem několik skupin lezců přesvědčil, nebo vyhnal, to ovšem není řešení. Tisá proslula tím, že na rozdíl od jiných oblastí, se zde může všechno. Němečtí lezci to náležitě využívají, ale pokud jsem je vyzval, tak lezení ukončili a odešli. Jsem rád, že se pan starosta Jandásek rozhodl hledat další řešení. V jednání je zřízení strážce s podporou Úřadu práce a také spolupráce s Policií ČR, která má ochranu ŽP ve své gesci. Tak doufám, že to podaří. Karel Plechač Tisá Vydává obec Tisá • sídlo: Tisá 205, 403 36 Tisá • IČ: 00267082. Vychází jedenkrát za dva měsíce • Uzávěrka dalšího čísla je 5. 6. 2015 • Nevyžádané příspěvky se nevracejí Náklad tohoto vydání je 500 ks • Pro občany obce výtisk zdarma • Redakce: [email protected] Tisk: Jiří Bartoš – SLON, spol. s r.o., www.tiskslon.cz Tento zpravodaj je zaregistrován na Ministerstvu kultury v Praze – evidenční číslo: MK ČR E 10434


Projekt byl podpořen Ústeckou komunitní nadací z výnosu nadačního investičního fondu a z prostedků společnsti Air Products spol. s.r.o.

Zachraňme klenot, Mladší přípravka. Výlet do historie. Ovčáci v Tisé

Recommend Documents