Z televizní historie, ATO v ãasové pfiímce. V roãní valná hromada 2002 ve fotografii

A S O C I A C E

T E L E V I Z N Í C H

5

O R G A N I Z A C Í

let ATO

1997 - 2002

I.

Úvodem

II.

Z televizní historie, ATO v ãasové pfiímce

III.

Kdo je kdo v ATO

IV.

âlenská základna

V.

Jak se mûfií sledovanost

VI.

Divácká odezva - anal˘zy

VII.

Stanovy ATO

VIII.

V˘roãní valná hromada 2002 ve fotografii

peoplemetr (TV metr)

I. Úvodem

Po pûti letech ãinnosti, naplnûn˘ch jak standardní prací, tak fie‰ením problematiky související s existencí nûkolika televizních stanic na na‰em mediálním trhu, má podle mého názoru Asociace televizních organizací (ATO) nejen nárok na dal‰í Ïivot, ale prokázala nespornû svou opodstatnûnost. Mezi hlavní úspûchy lze zafiadit pfiedev‰ím konsolidaci ãlenské základny a optimalizaci vztahÛ v rámci asociace, zahájení a ukonãení prvního peoplemetrového projektu v âR a hladk˘ a zdárn˘ pfiechod k dal‰ímu projektu provozovanému nov˘m subjektem. V dal‰ím období se spolupráce ãlenÛ ATO zamûfiila i na jiné oblasti, a proto byla roz‰ífiena pÛvodní ãinnost ATO. Pût let ATO je v hrub˘ch rysech zachyceno v roãence, kterou máte právû v rukou. Nemá nám slouÏit k sebeuspokojení, ale pouze jako doklad, Ïe vûci jdou zfiejmû správn˘m smûrem...

Hana Svobodová jednatelka ATO

II. Z televizní historie P¤ED PADESÁTI LETY bylo zahájeno televizní vysílání na území âeskoslovenské republiky. Bylo to zaãátkem kvûtna 1953 a televizní studio bylo vybudováno v Mû‰Èanské besedû v praÏské Vladislavovû ulici. Pfiipadá to jako jiÏ celé vûky od dob, kdy se u televizorÛ s maliãkou ãernobílou obrazovkou shromaÏìovaly celé rodiny, jejich pfiátelé a sousedé. Vysílaã byl jen jeden, a to na Petfiínské rozhlednû, takÏe program mohlo vidût jen málo divákÛ. Podnik Tesla v‰ak zaãal na trh dodávat první ãeské televizory, takÏe za pomûrnû krátkou dobu, uÏ v roce 1961 byl v tehdej‰ím âeskoslovensku registrován první milion televizních pfiijímaãÛ. V na‰í republice to ov‰em nebylo v roce 1953 poprvé, co byl éterem pfienesen obraz i zvuk: jiÏ v roce 1935 bylo sestrojeno fungující televizní zafiízení, zÛstalo v‰ak jen u prvních experimentÛ, zatímco v nûkter˘ch jin˘ch evropsk˘ch státech zaãali s pravideln˘m televizním vysíláním uÏ pfied válkou. V PRVNÍM ROCE televize vysílala jen dvakrát t˘dnû, s pravideln˘m vysíláním zaãala aÏ v roce 1954. Televizní studio Praha bylo tehdy souãástí âeskoslovenského rozhlasu, jako âeskoslovenská televize se osamostatnilo aÏ v roce 1959. V té dobû uÏ se vysílalo kaÏd˘ den odpoledne i veãer. Televize razantnû vstoupila do Ïivota ãeskoslovensk˘ch obãanÛ a jiÏ se nikdy nenechala vypudit. Základní síÈ televizních vysílaãÛ propojila republiku od roku 1961. Druh˘ program mûl b˘t vysílán od roku 1965, a to z budovaného sídla televize na Kavãích horách – toto usnesení ÚV KSâ v‰ak zÛstalo nesplnûno a druh˘ program se na obrazovkách objevil aÏ v kvûtnu 1970. KDO se neobjevuje na obrazovce, ten vefiejnû neÏije. K naplnûní tohoto modelu do‰lo v na‰í republice aÏ po pádu Ïelezné opony, alespoÀ pokud jde o politiky ãi v˘znamné manaÏery. Herci, zpûváci a sportovci si budovali svÛj image prostfiednictvím televize uÏ dfiíve. Teprve po roce 1989 a zmûnû plánovaného hospodáfiství na trÏní ekonomiku ovládla média – zejména pak samozfiejmû televizi – reklama a stala se nejv˘znamnûj‰ím zdrojem mediálních pfiíjmÛ. PÛvodní státní, stále je‰tû âeskoslovenská televize se po rozdûlení pÛsobnosti ve vûcech tisku a jin˘ch informaãních prostfiedkÛ v âeské a Slovenské Federativní Republice mezi âeskou a Slovenskou republiku a pfiijetím zákona o âeské televizi v roce 1991 stala vefiejnoprávním subjektem. Na území âR zaãala pÛsobit âeská televize pod vedením svého prvního fieditele Ivo Mathé. Nejv˘znamnûj‰í zmûnou, která se v‰ak na televizním poli pfied necel˘mi deseti lety udála, byl vznik konkurence. V lednu 1993 získala licenci k celoplo‰nému vysílání na dvanáct let spoleãnost CET 21 a vysílání zahájila o rok pozdûji, 4. února 1994. Dá se i bez nadsázky fiíci, Ïe teprve od té doby se zaãalo mediální prostfiedí v âR boufilivû rozvíjet, moÏná i kultivovat, i kdyÏ o tom nepanuje shoda. Pfiíchod konkurence na trh zmûnil doslova v‰e, co s televizním vysíláním souvisí.

3

Z televizní historie Pokud jde o dal‰í televizní stanice, pÛvodní regionální televizní stanice Premiéra vysílající od roku 1992 pro region Prahu a Stfiední âechy se v prÛbûhu vysílání roz‰ífiila a od roku 1994 je téÏ provozovatelem vysílání s celoplo‰n˘m rozsahem - dnes Prima TV a televizní stanice Galaxie (TV3) provozující regionální vysílání pfiesahující postavení ostatních regionálních subjektÛ. V prÛbûhu devadesát˘ch let zaznamenaly ‰ir‰í nástup rovnûÏ kabelové a satelitní televize. Nejvût‰í z nich jsou: UPC, Intercable CZ, TES Media.

SLEDOVANOST: NEJVY··Í CÍL KdyÏ zaãal v mediální sféfie fungovat i v na‰ich zemích trh, objevila se okamÏitû potfieba mûfiit nûjak˘m zpÛsobem úspû‰nost jednotliv˘ch médií. Televizní monopol, jak˘ mûla do té doby âeskoslovenská televize, mohl mít samozfiejmû také urãit˘ zájem o to, jak diváky její pofiady zajímají, nemûlo to v‰ak Ïádné pfiímé ekonomické dopady. I bez elektronického mûfiení bylo napfiíklad zfiejmé, Ïe se lidé nejradûji dívají zejména (pomineme-li sportovní pfienosy) na televizní soutûÏe (legendární Hádej hádej hadaãi s doktorem Pixou), estrády se znám˘mi herci a zpûváky a seriály (Nemocnice na kraji mûsta). Iniciátorem standardních postupÛ v období 90. let po pfiíchodu konkurence na televizní trh byly pfiirozenû mezinárodní reklamní agentury, které vstoupily na ná‰ trh a oãekávaly, Ïe tu budou zavedeny mezinárodní zvyklosti. Nejprve do‰lo na média ti‰tûná. První auditovan˘ údaj o prodaném nákladu se objevil v roce 1993, o tfii roky pozdûji uÏ pro ovûfiování nákladÛ tisku vznikl samostatn˘ subjekt, Kanceláfi ovûfiování nákladu tisku ABC âR. Standardizaãní grémium pro v˘zkum sledovanosti médií, vzniklé v roce 1993, se transformovalo do SdruÏení komunikaãních a mediálních organizací (SKMO). Spoluzakladateli sdruÏení byli Unie vydavatelÛ, Asociace reklamních agentur âR, Asociace provozovatelÛ soukromého vysílání, âeská nezávislá spoleãnost Nova TV, âeská televize, âesk˘ rozhlas, IP Praha a Premiéra TV. Ve sdruÏení tak byly zastoupeny jak agentury, tak jejich klienti a samozfiejmû média samotná. Cílem bylo zavést standardní mediální v˘zkumy, pfiedev‰ím v˘zkum peoplemetrov˘, bez nûhoÏ nelze objektivizovat údaje o sledovanosti jednotliv˘ch televizních programÛ.

JiÏ v roce 1993 bylo vypsáno v˘bûrové fiízení na realizátora Media Projektu, tzn. jednotného v˘zkumu masmédií. V listopadu 1993 byl znám vítûz: konsorcium GfK Praha a Aisa Media (pozdûji Median).

4

Z televizní historie Media Projekt zahájil na zaãátku roku 1994, v˘sledky v‰ak byly jen orientaãní, protoÏe sbûr dat mûl tfiímûsíãní intervaly. V prvních letech byly do Media Projektu fiazeny hlavní tituly tisku (bylo jich tehdy 218), témûfi v‰echna rádia (84 stanic) a televizní vysílání. Tûch televizních stanic bylo 77, protoÏe v˘zkum sledoval i regionální a lokální vysílání. Údaje o sledovanosti se získávaly dotazováním, v prvních letech se jich uskuteãÀovalo roãnû na 15 tisíc. DÛleÏité bylo, Ïe Media Projekt pouÏíval jednotnou metodiku a stal se nejen prvním projektem mûfiení masmédií v âR, ale i ve v‰ech postkomunistick˘ch zemích. Revoluci v‰ak pfiineslo aÏ zavedení peoplemetrového mûfiení sledovanosti. Teprve tyto v˘sledky umoÏnily komerãním televizím prodávat reklamní ãasy podle pravidel, odvozen˘ch právû ze sledovanosti. Tvorba cen reklamy v televizi pomûrnû pfiesnû odpovídá reáln˘m cílov˘m skupinám divákÛ, to, ktefií a v jakou dobu se právû dívají na televizi, je pomûrnû pfiesnû mûfiitelné. V kvûtnu 1996 byla po nároãn˘ch jednáních podepsána smlouva na první v˘zkum elektronického mûfiení sledovanosti televize v âR metodou peoplemetrÛ. Zadavatelem bylo SdruÏení komunikaãních a mediálních organizací (SKMO), realizátorem spoleãnost Taylor Nelson Media Facts, pozdûj‰í Taylor Nelson Sofres Media. Zavádûcí v˘zkum probíhal jedenáct mûsícÛ, první oficiální v˘sledky byly k dispozici v ãervnu 1997. Smlouva byla uzavfiena na pût let. V témÏe roce vznikla Asociace televizních organizací, zaloÏená âeskou televizí, âeskou nezávislou televizní spoleãností a Spoleãností Premiéra TV (posléze Prima plus, je‰tû pozdûji FTV Premiéra). Asociace pfiebrala od SKMO v‰echny podklady pro peoplemetrov˘ v˘zkum. O financování projektu se podûlily âT (50 %), TV Nova (37,5 %), Premiéra (12,5 %). PrÛzkum sledovanosti televizí byl z Media Projektu vyfiazen, zÛstala mu nyní pouze oblast ti‰tûn˘ch médií a rádií. V˘sledky peoplemetrového projektu se staly pro v‰echny mediální agentury nepostradateln˘mi a zpûtnou vazbou ovlivÀují i programovou skladbu jednotliv˘ch televizních stanic. V dubnu 2002 byl první peoplemetrov˘ projekt ukonãen. JiÏ pfiedtím, v roce 2001 vypsala Asociace televizních organizací tendr na nového realizátora peoplemetrového projektu. Vítûzem se stala spoleãnost Mediaresearch, která od dubna 2002 monitoruje televizní vysílání a provádí peoplemetrov˘ v˘zkum.

5

Z televizní historie ASOCIACE TELEVIZNÍCH ORGANIZACÍ Spolupráce jednotliv˘ch spoleãností, provozujících televizní vysílání, se ukázala v prÛbûhu let jako zcela nezbytná, a to bez ohledu na pochopiteln˘ konkurenãní boj mezi nimi. V˘zkum sledovanosti je jedním z hlavních dÛvodÛ, v posledním období v‰ak nacházejí televizní spoleãnosti i nûkteré dal‰í oblasti, kde se jim vzájemná spolupráce vyplatí. Asociace televizních organizací byla zaloÏena 1. bfiezna 1997 jako zájmové sdruÏení právnick˘ch osob. Po zahájení v˘zkumu elektronického mûfiení sledovanosti televize pomocí peoplemetrÛ vystoupily v roce 1999 hlavní televizní spoleãnosti ze SdruÏení komunikaãních a mediálních organizací v âR. Zakladateli ATO byla âeská televize, âeská nezávislá televizní spoleãnost spol s.r.o. a Spoleãnost Premiéra TV, a.s. V roce 2000 vstoupila do ATO spoleãnost TV3, a.s., jejíÏ ãlenství bylo ukonãeno v roce 2002, v roce 2001 vystoupila âNTS a vstoupila Asociace komunikaãních agentur (AKA). V témÏe roce se ãlenem ATO stala i spoleãnost CET 21, s.r.o., ta se ov‰em jiÏ pfied tím podílela na druhém projektu peoplemetrového mûfiení. âlenskou základnu nyní tvofií kromû âeské televize, FTV Premiéra, provozující TV Prima, CET 21, provozující TV Nova a Asociace komunikaãních agentur âR. Jednateli asociace postupnû byli: Miroslav Bátûk (1997 – 1998), Pavel Kloud a od roku 2000 je jednatelkou Hana Svobodová. V˘voj v ATO tedy sleduje zmûny na televizním trhu a mûnící se potfieby jeho úãastníkÛ. Hlavním úkolem bylo zavedení elektronického mûfiení sledovanosti televize. Postupnû byly uzavírány smlouvy s externími spoleãnostmi o dodávání a uÏití v˘zkumu sledovanosti televize v âR, napfiíklad v roce 1999 se spoleãností ARA Services, v roce 2002 se spoleãností AC NIELSEN Czech Republic s.r.o. a s marketingovou spoleãností S.E.N. s.r.o. Od roku 2003 nabízí moÏnost získat v˘bûr z dat peoplemetrÛ také spoleãnost Prime Time, coÏ je ‰ancí i pro men‰í uÏivatele tûchto dat jako jsou periodika, men‰í agentury, zadavatelé reklamy a dal‰í. Asociace televizních organizací roz‰ífiila svou pozornost na dal‰í okruhy problémÛ. Jedná se zejména o ochranu spoleãn˘ch zájmÛ ãlenÛ sdruÏení v oblastech, které souvisejí s provozováním televizního vysílání. Jde napfiíklad o smlouvy s kolektivními správci autorsk˘ch práv. ATO se podílí na koordinaci nûkter˘ch aktivit Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zejména pfii pfiípravû semináfiÛ. Stále dÛleÏitûj‰í se stává analytická ãinnost, kterou ATO zaji‰Èuje podle konkrétních poÏadavkÛ, a to zejména pro novináfie. O v˘stupy tohoto druhu je ãím dál vût‰í zájem. Pokud jde o spolupráci se zahraniãím, ATO zprostfiedkovává zaãleÀování dat do evropského systému, coÏ je podmínkou prodeje anal˘z sledovanosti ve spolupráci se zahraniãní firmou Mediametrie zahraniãním klientÛm. Asociace je v posledním období otevfienûj‰í i dal‰ím subjektÛm a mezi zámûry, které pro budoucnost má, je roz‰ífiení ãinnosti ve spolupráci se sv˘mi ãleny v oblasti legislativnû právní. V tomto smyslu byla pfiijata zmûna stanov a pfiedmût ãinnosti ATO se rovnûÏ roz‰ífiil. Klíãov˘ byl pfiedev‰ím rok 2000, kdy do‰lo ke zmûnû image asociace v oãích odborné vefiejnosti a k pozitivnímu posunu v komunikaci mezi jednotliv˘mi subjekty mediální oblasti. Zejména tûmi, kter˘ch se projekt peoplemetrového mûfiení t˘ká, a ktefií se na pÛdû asociace setkávají.

6

Z televizní historie âlenové odborn˘ch komisí ATO diskutují vize, podle nichÏ by v budoucnu ATO nemûla b˘t uzavfienou asociací, zamûfienou jen na peoplemetrov˘ projekt, i kdyÏ jeho metodologické a technické aspekty zÛstanou v centru zájmu. S tím souvisí i potfieba vstfiícnosti komunikace jak vÛãi partnerÛm, tak vefiejnosti. Prosazování spoleãn˘ch zájmÛ v legislativnû právní oblasti vychází z potfieby spojit síly pfii tvorbû a pfiípravû mediálních zákonÛ a zpracovávání návrhÛ a pfiipomínek k legislativním opatfiením, která se t˘kají televizního vysílání. âlenové asociace cítí potfiebu koordinovat svÛj postup ve vûci dodrÏování zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, napfi. pokud jde o poskytování podkladÛ Radû pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) k vykazování zákonem poÏadovaného rozsahu evropsk˘ch dûl ve vysílání. Dal‰í oblastí je jednání s kolektivními správci autorsk˘ch práv (OSA, DILIA), i kdyÏ snaha uzavfiít s nimi kolektivní smlouvu nebyla zatím dovedena do konce. Byla v‰ak pfiipravena pÛda pro uzavfiení smluv respektujících nejen zájmy kolektivních správcÛ autorsk˘ch práv, ale i zájmy provozovatelÛ vysílání. Oblastí, kde je spolupráce uÏiteãná, je samozfiejmû víc, aÈ jiÏ jde o zákon o rozhlasovém a televizním vysílání ãi kmitoãtové otázky.

7

Z televizní historie

Hlasatel Richard Honzoviã

Textov˘ buben

Klaun Ferdinand

Petr Kostka pfied televizní kamerou

8

ATO v ãasové pfiímce

9

III. Kdo je kdo v ATO Pfiedmûtem ãinnosti ATO je ochrana a realizace spoleãn˘ch zájmÛ ãlenÛ sdruÏení spoãívající zejména v zaji‰Èování spoleãného elektronického mûfiení sledovanosti televize v âeské republice metodou peoplemetrÛ (dále jen "PM v˘zkumu“), v obchodním vyuÏívání v˘sledkÛ PM v˘zkumu, v propagaãní a reklamní ãinnosti, vydavatelské a nakladatelské ãinnosti, dále vypracovávání anal˘z a projednávání technicko-standardizaãních a legislativnû právních a souvisejících opatfiení v oblasti provozování vysílání, které jsou ve spoleãném zájmu ãlenÛ. Jednatel fiídí ãinnosti ATO dle platn˘ch stanov a usnesení valn˘ch hromad. Dále realizuje obchodní vyuÏívání v˘sledkÛ PM v˘zkumu na základû provádûcí smlouvy, konzultuje metodologické a organizaãní otázky s ãleny ATO a realizátorem PM v˘zkumu, zaji‰Èuje styk s médii, organizuje nezávislé expertní ãinnosti za úãelem kontroly fiádného provádûní PM v˘zkumu, pfiipravuje a fiídí jednání odborn˘ch komisí ATO, ve spolupráci se zástupci obchodních oddûlení ãlenÛ ATO koordinuje obchodní ãinnost, ve spolupráci s finanãními zástupci ãlenÛ ATO a úãetní firmou pfiipravuje rozpoãet nákladÛ a v˘nosÛ vãetnû úãetní analytické v˘sledovky a pfiipravuje podklady pro finanãní úfiad. Asistentka jednatele se spolupodílí na fiízení sekretariátu ATO, na pfiípravû podkladÛ a programu pro jednání odborn˘ch komisí ATO, pofiizuje zápisy z jednání tûchto komisí, ve spolupráci s úãetní firmou vede úãetnictví ATO, pfiipravuje mzdové podklady pro úãetní firmu, jedná s finanãním úfiadem, podle pokynÛ jednatele vyfiizuje ve‰kerou korespondenci a písemnosti t˘kající se ATO, podílí se na pfiípravû smluv pro obchodní partnery ATO, pofiizuje zápisy z jednání, podle pokynÛ jednatele ATO pfiipravuje jednání valné hromady, podílí se aktivnû na pfiípravû tiskov˘ch materiálÛ pro média ve spolupráci s realizátorem peoplemetrového projektu a na pfiípravû tiskov˘ch konferencí.

Jednatelka ATO: Hana Svobodová Právní zástupce ATO: Dana Bohuslavová Asistentka a analytik: Hana Havlíãková Asistentka: Daniela Keltová

zleva - D. Keltová, D. Bohuslavová, H. Svobodová, H. Havlíãková

10

Kdo je kdo v ATO

âlenskou základnu ATO tvofií k 31.12.2002 :

âeská televize 140 70 Praha 4 - Kavãí Hory, Iâ: 00027383

FTV PREMIÉRA spol. s r. o Na Îertvách 24, 180 00 Praha 8, Iâ: 48115908

CET 21 spol. s r. o. Nám. KfiíÏeneckého 322, 150 00 Praha 5, Iâ: 45800456

Asociace komunikaãních agentur âeské republiky obãanské sdruÏení Opatovická 4, 110 00 Praha 1, Iâ: 64580512

zleva - P. Klime‰, J. Mike‰, V. Îelezn˘, M. Dvofiák

11

Kdo je kdo v ATO ODBORNÉ KOMISE ATO: Metodologická komise je odborn˘m orgánem ATO, kter˘ zejména zaji‰Èuje bezchybn˘ chod PM projektu ve smyslu uzavfiené smlouvy mezi ATO a MEDIARESEARCH. DÛslednû kontroluje kvalitu poskytovan˘ch dat z PM v˘zkumu a ve spolupráci s ostatními odborn˘mi komisemi ATO odstraÀuje pfiípadné zji‰tûné nedostatky. Pfiipravuje a realizuje v˘bûrová fiízení v souvislosti s PM projekty, audity projektÛ se zamûfiením na komplexní hodnocení, sociologii a demografii projektu. Organizuje pracovní setkání se zástupci médií a informuje je o novinkách v PM v˘zkumu. V rámci pravidelného kontaktu se zástupci realizátora PM projektu upfiesÀuje a koordinuje metodologii PM projektÛ. Intenzivnû se podílí na fiízení ãinnosti ATO. Po odborné stránce vyhodnocuje smlouvy uzavírané ATO. âlenové s hlasovacím právem : âeská televize: Kristina Taberyová Prima TV: Libu‰e Loukotková TV Nova: Václav Prejzek AKA: Ludvík Jubánek âleny této komise jsou i dal‰í odborní pracovníci.

zleva dole - R. Kuãerová, K. Taberyová, L. Loukotková, J. Vítek zleva nahofie - L. Jubánek, T. Budinsk˘, V. Prejzek, V. Smékal,T. Biãík

12

Kdo je kdo v ATO Legislativnû právní komise je odborn˘m orgánem ATO, kter˘ aktuálnû fie‰í smluvní vztahy ATO po právní stránce. Podílí se na pfiípravû právních dokumentÛ souvisejících s ãinností ATO. Koordinuje spoleãn˘ postup pfii pfiipomínkovacích fiízeních ve vûci nov˘ch zákonÛ. VyuÏívá platformu ATO k projednávání dal‰ích spoleãn˘ch zájmÛ. Úzce spolupracuje se v‰emi odborn˘mi komisemi ATO. âlenové s hlasovacím právem: âeská televize: Vladimíra Vocetková Prima TV: Pavel Kubina TV Nova: Alena Kroupová AKA: Filip Winter âleny této komise jsou i dal‰í odborní pracovníci. zleva dole - O. Ulrichová, V. Vocetková, D. Bohuslavová, A. Kroupová; zleva nahofie - F. Winter, P. Kubina

Finanãní komise je odborn˘m orgánem ATO, kter˘ metodicky fiídí finanãní chod ATO. Vyhodnocuje plnûní rozpoãtu ATO a podílí se na pfiípravû rozpoãtu ATO. Vyjadfiuje se k finanãním aspektÛm smluv, PM projektu a dal‰ím otázkám spojen˘m s obchodním vyuÏíváním v˘sledkÛ v˘zkumu mûfiení sledovanosti.

âlenové s hlasovacím právem: âeská televize: Petr Klime‰ Prima TV: ·árka âerkasovová TV Nova: Petr Chajda AKA: Ludvík Jubánek

zleva - L. Jubánek, P. Klime‰, P. Chajda

13

IV. âlenská základna âESKÁ TELEVIZE prozatímní fieditel: Petr Klime‰

âESKÁ TELEVIZE – TELEVIZE PRO KAÎDÉHO I PRO V·ECHNY Více neÏ desetileté profilování divácké obce âeské televize není pouze v˘sledkem postupnû vyzrávající programové dramaturgie. Neménû smûrodatnû je ovlivÀováno a podmiÀováno zásadní pfiemûnou domácího televizního prostoru, mající svÛj prapÛvod ve spoleãensk˘ch zvratech po listopadu 1989. PfiipomeÀme, Ïe âeská televize (pro niÏ je dnem vzniku 1. leden 1992) se zrodila je‰tû za ãeskoslovenské federace (pfiiãemÏ se jí do vínku dostalo nechtûného v˘sadního postavení v podobû monopolu na televizní diváky). Je‰tû ve stavu zrodu se dostala do kotle, v nûmÏ u nás vznikal a upevÀoval se duální systém televizního vysílání, tvofien˘ na jedné stranû televizí vefiejné sluÏby (jeÏ získává peníze, aby vysílala) a na stranû druhé televizí komerãní (která vysílá, aby peníze získávala). Jako vysílateli ze zákona se âeské televizi dostalo tfií hlavních povinností, uloÏen˘ch jí zákonodárci v souladu se vÏit˘mi evropsk˘mi vymezeními a zvyklostmi televizí vefiejné sluÏby – informovat, vzdûlávat a bavit. Pfii naplÀování tûchto povinností objevovala a ozfiejmovala si fiadu axiomÛ vefiejnoprávní programové dramaturgie. Pfiednû ‰lo o to pochopit, Ïe sluÏba vefiejnosti rovná se pfiipravovat a vysílat ‰iroké spektrum rÛznorod˘ch pofiadÛ. To pfiedpokládalo uvûdomit si a respektovat skuteãnost, Ïe hranice mezi televizí vefiejné sluÏby a televizí komerãní nevede mezi programov˘mi typy a Ïánry, ale probíhá uvnitfi ÏánrÛ a programov˘ch typÛ. Neménû dÛleÏité bylo nerezignovat na ‰irokou diváckou pfiitaÏlivost a zároveÀ se pfiitom nesniÏovat k podbízivosti vÛãi publiku. Jedinû tak lze totiÏ kaÏdodennû dokazovat, Ïe vefiejnoprávní neznamená zákonitû ‰edivou a nudnou programovou nabídku. Souãasnû s tím bylo nezbytné osvojovat si novou citlivost a vnímavost k mûnícím se diváck˘m oãekáváním i vstfiícnost k potfiebám a zájmÛm rÛznorod˘ch diváck˘ch men‰in. Byl a je to zásadní pfiedpoklad pro to, jak respektovat fakt, Ïe kaÏd˘ divák patfií nûkdy k vût‰inû a jindy k men‰inû publika, a opravdu fungovat jako televize pro v‰echny i pro kaÏdého.

14

âlenská základna âeská televize provozuje dva programy: âT1, kter˘ je programem pro ‰irokou diváckou obec ve vûku od ãtyfi let v˘‰e, âT2, kter˘ se orientuje na minoritní divácké skupiny, jeÏ oãekávají programovou alternativu k pofiadÛm pro v‰echny, neboÈ se zajímají o nabídku z nejrÛznûj‰ích oblastí, obsahovû i formálnû nároãnûj‰ích pofiadÛ v‰ech ÏánrÛ s akcentem na pfiímé pfienosy, dokumenty a umûní. Oba programy dovedou zaujmout vût‰inové publikum pofiady, které vykazují sledovanost nad 30 % a podíl na publiku ve v˘‰i 50 a více procent. Prvnímu programu se to dafií hlavnû pÛvodními dramatick˘mi seriály (napfi. ·ípková RÛÏenka), druh˘ program toho dociluje pfiím˘mi pfienosy vrcholn˘ch sportovních podnikÛ, kter˘ch se úspû‰nû úãastní ãeská reprezentace (jako tfieba zlatého hokejového finále na olympiádû v Naganu). âeská televize si neménû váÏí men‰inov˘ch divákÛ, ktefií se k její programové nabídce uchylují, protoÏe dobfie vûdí, Ïe z domácích stanic vlastnû pouze v menu âT naleznou nejen nej‰ir‰í rejstfiík sportÛ, ale i obsáhl˘ a rÛznorod˘ soubor dokumentÛ ãi neménû pestrou paletu kulturních pofiadÛ – klubov˘mi filmy poãínaje a klasickou hudbou konãe. Nejpoãetnûj‰í z tûchto men‰in je minorita vyznavaãÛ sportu na obrazovce. V posledních letech ji tvofií 200 aÏ 250 tisíc dospûl˘ch a 20 aÏ 30 tisíc dûtí ve vûku 4 aÏ 14 let (coÏ pfiedstavuje jediné v˘znamnûj‰í zastoupení této skupiny v men‰inách pfiíjemcÛ programové nabídky druhého programu). Mezi dospûl˘mi jednoznaãnû pfievaÏují muÏi nad Ïenami (v pomûru 2,5 : 1). Podle vûku jsou v ní nejãetnûji zastoupeni diváci od 35 do 54 let (více neÏ 2/5 publika). Z divákÛ pfiítomn˘ch u televizorÛ dávají pfiednost sportu pfied ostatní programovou nabídkou 15–24letí a 35–44letí (20 z kaÏdé stovky divákÛ uvedeného vûkového rozpûtí). Z hlediska vzdûlání jsou nejsilnûj‰í sloÏkou vyuãení bez maturity (cca 2/5). Ale relativnû nejvíce sport preferují vysoko‰kolsky vzdûlaní (18 z kaÏdé stovky divákÛ aktuálnû sledujících televizi). Zhruba o polovinu ménû poãetnou je men‰ina pfiíznivcÛ klubov˘ch filmÛ. Sestává ze 115 aÏ 130 tisíc dospûl˘ch; muÏi mírnû pfievaÏují nad Ïenami (ve dvou divácích je 1,1 muÏe a 0,9 Ïeny). Podle vûku nejvíc 45–54let˘ch (témûfi 1/4). Ov‰em klubové filmy z ve‰keré programové nabídky nejvíce preferují diváci ve vûku 25 aÏ 34 let (12 z kaÏdé stovky tohoto vûkového rozpûtí u televizorÛ). Nejsilnûj‰í vzdûlanostní sloÏkou této men‰iny jsou diváci s úpln˘m stfiedním vzdûláním (cca 2/5). Ale nejvíce preferencí tomuto programovému typu dávají vysoko‰kolsky graduovaní (z kaÏdé stovky jich tak ãiní 13). Minorita divákÛ majících v oblibû dokumenty je sloÏena z 90 aÏ 100 tisíc dospûl˘ch a je dále strukturována – nejvût‰í sloÏku pfiedstavují milovníci dokumentÛ cestopisn˘ch a o pfiírodû, nejménû je vyznavaãÛ dokumentÛ se sociální tematikou. RovnûÏ v této minoritû pfievaÏují muÏi nad Ïenami (v pomûru 1,2 : 1). Z hlediska vûku je v ní nejvíce 35–54let˘ch (ponûkud více neÏ 1/4). Dokumenty pfied ostatní programovou nabídkou nejvíce preferují 35–44letí a 55–64letí (z kaÏdé stovky jich je shodnû 10). Podle vzdûlání nejsilnûj‰í sloÏkou této men‰iny jsou vyuãení bez maturity (bezmála 1/3). DokumentÛm pfied ostatním menu ale dávají nejvût‰í pfiednost diváci s úpln˘m stfiedním a vysoko‰kolsk˘m vzdûláním (z kaÏdé stovky jich tak ãiní 11). Mezi nejmen‰í minority se fiadí milovníci klasické hudby. Jejich skupinu tvofií 40 aÏ 50 tisíc dospûl˘ch a pfievaÏují v ní Ïeny nad muÏi (v pomûru 1,5 : 1). Podle vûku vût‰ina (cca 2/3) patfií divákÛm od 45 let v˘‰e. Ale i ze seniorÛ nad 65 let, kter˘ch v publiku b˘vají aÏ 2/5, dávají pfiednost klasické hudbû pfied ostatními pofiady jenom 4 z kaÏdé stovky divákÛ u televizorÛ.

15

âlenská základna Co se vzdûlání t˘ãe, 1/3 publika pfiedstavují diváci s úpln˘m stfiedním vzdûláním. Nejvíce preferencí klasická hudba ale získává mezi vysoko‰kolsky graduovan˘mi (v kaÏdé stovce u televizorÛ jich b˘vá 6). Z v˘‰e uvedeného je zfiejmé, Ïe pro âeskou televizi bylo a je trvale aktuální mít k dispozici údaje o divácích – o jejich chování, oãekáváních i ohlasu na vysílané pofiady. Od 1. ãervna 1997 získává âeská televize prostfiednictvím ATO (jejímÏ je zakládajícím ãlenem) v˘sledky elektronického mûfiení sledovanosti. K jejich zevrubnému analyzování vyuÏívá software jak dodavatelské firmy (tzn. v souãasnosti GOLEM, s. r. o.), tak Telereport firmy PRIME TIME CS. Dal‰í data, jeÏ se t˘kají zejména divácké spokojenosti a trendÛ v diváck˘ch oãekáváních, âeská televize ãerpá ze sociologického v˘zkumu, kter˘ sama provozuje. Tento v˘zkum, kter˘ s koncem 20. století vstoupil do ãtvrtého desetiletí trvání a je u nás nejstar‰ím a stále funkãním prostfiedkem popisu chování televizního diváka, pracuje v souãasnosti se 750ãlenn˘m panelem respondentÛ, vybíran˘ch z prÛbûÏnû aktualizovaného souboru cca 3,5 milionu televizních uÏivatelÛ. V˘bûr má nûkolik fází. V první – na úrovni regionÛ – je pouÏito náhodné ãíslo v˘bûru s podmínkou, Ïe z jedné domácnosti mÛÏe b˘t vybrán maximálnû jeden respondent. V poslední fázi se na základû sociodemografické matice vybírá aktivní t˘denní panel, kter˘ je vÏdy z jedné tfiináctiny inovován (spolupráce s respondentem trvá totiÏ nejdéle 13 t˘dnÛ). Tento panel pfiedstavuje reprezentativní vzorek dospûlé populace, a to z hlediska pohlaví, vûku (od 15 let v˘‰e), vzdûlání, velikosti bydli‰tû, ekonomické aktivity a pfiíslu‰nosti k regionu. Kromû toho se pracuje rovnûÏ s panely vytváfien˘mi podle speciálnû zadan˘ch sociodemografick˘ch znakÛ (napfi. sloÏen˘mi pouze z respondentÛ Ïijících ve spoleãné domácnosti s definovan˘m vûkem dûtí). Îádn˘ respondent není na v˘zkumu hmotnû zainteresován. Sociologick˘ v˘zkum âeské televize uÏívá v zásadû dvou technik – jednak vyplÀování programov˘ch deníãkÛ, jeÏ obsahují vût‰inu pofiadÛ dlouh˘ch pût a více minut a vysílan˘ch celoplo‰n˘mi stanicem i na území âeské republiky, jednak písemné vyplÀování dotazníkÛ. Deníãky i dotazníky jsou respondentÛm zasílány po‰tou a po‰tou se také vracejí na Kavãí hory. V deníãcích respondenti vyjadfiují svou spokojenost se zhlédnut˘mi pofiady prostfiednictvím pûtistupÀové ‰kály známek (pfiiãemÏ 1 znamená „velmi spokojen“ a 5 znaãí „zcela nespokojen“). Z tûchto známek se vypoãítává koeficient spokojenosti, vyjadfiující rozloÏení známek v jemnûji odstínûné stupnici od +10,0 do -10,0. Dotazníková ‰etfiení hledají odpovûdi, které zji‰Èování sledovanosti ãi spokojenosti neposkytuje, a soustfieìují se na aspekty, jeÏ vypl˘vají z vefiejnoprávních funkcí âeské televize. V poslední dobû nejvût‰í pozornost patfiila nejrÛznûj‰ím stránkám obsahu, formy i „kabátu“ zpravodajství a aktuální publicistiky. Údaje o divácké obci a recepci televizního vysílání âeská televize nevz˘vá jako nûjakou zboÏnûlou modlu, ale bere je vûcnû jako potfiebnou zpûtnou vazbu mezi vysílatelem a adresátem, objektivnû vypovídající o trendech diváck˘ch zájmÛ, a tedy také o efektivitû programové dramaturgie.

16

âlenská základna FTV PREMIÉRA, spol. s r. o. jednatelé: Marek ·oltéz, Ivan Zach generální fieditel Prima TV: Martin Dvofiák

PROFIL PRIMA TV Prima TV zahájila svou ãinnost v roce 1993, tehdy je‰tû jako Premiéra TV. Byla první soukromou televizí v âR a ve sv˘ch poãátcích vysílala pouze v regionech Praha a stfiední âechy. Postupem doby, zejména po roz‰ífiení vysílací licence na celé území âR, si Prima TV zaãala upevÀovat a roz‰ifiovat svou pozici na ãeském televizním trhu. Prima TV se profiluje jako plnoformátová televize rodinného typu. DÛraz v programu je kladen na filmy a rodinné seriály, velkou ãást vysílání tvofií vlastní tvorba, která má své nezastupitelné místo a u divákÛ získala velkou oblibu. Prima TV nezapomíná ani na sport, je jedinou televizí âR, která uÏ nûkolik let pfiiná‰í ãesk˘m divákÛm závody Formule 1 a Mistrovství svûta silniãních motocyklÛ. Ani na fotbal a hokej tolik oblíben˘ v âeské republice nezapomíná. Filozofií Prima TV je nabídnout nûco v‰em cílov˘m skupinám, aby kaÏd˘ divák v kteroukoli denní ãi noãní hodinu na obrazovce na‰el nûco, co vyhovuje jeho vkusu a co od na‰í televize oãekává. Rodinné zamûfiení televize znamená i to, Ïe pofiady, které Prima TV vysílá, mohou sledovat celé rodiny spolu, vysílá pofiady, které mohou sledovat dûti i dospûlí spoleãnû. Prima TV v dne‰ní dobû zaujímá stabilní místo na televizním trhu a má své stálé a vûrné diváky, pro které je stálou první volbou. Prima TV u‰la dlouhou cestu a z alternativní televize mezi âT a TV Nova se stala moderní vyprofilovanou televizní stanicí rodinného typu, která chce pfiiná‰et do domácností sv˘ch divákÛ pohodu, zábavu a odpoãinek. Prima TV zaujímá pozici druhé nejúspû‰nûj‰í komerãní stanice na ãeském trhu a své diváky potû‰í v kaÏdou denní i veãerní dobu.

17

âlenská základna CET 21 spol. s r. o. jednatelé: Jifií ·mejc a Petr Dvofiák generální fieditel TV Nova: Vladimír Îelezn˘

TV NOVA Televize NOVA zaãala vysílat 4. února 1994. Start vysílání první celoplo‰né soukromé televize byl spojen s velk˘m oãekáváním. Zahájení vysílání TV NOVA bylo ve své dobû jedním ze symbolÛ probíhající transformace a demokratizace celé ãeské spoleãnosti. NOVA byla na vstup do mediálního prostfiedí dobfie pfiipravena a velmi rychle si získala oblibu, její sledovanost se soustavnû zvy‰ovala. Hned od poãátku se TV NOVA stala leadrem na trhu televizního vysílání a napfi. jen Televizní noviny sleduje dennû kolem tfií miliónÛ obyvatel âR. KaÏdodenním úspûchem u divákÛ se z televize NOVA vyvinul spoleãensk˘ fenomén, stala se jednou z nejznámûj‰ích znaãek a jednou z nejúspû‰nûj‰ích firem v âR. TV NOVA neustále pfiichází s nov˘mi formáty, roz‰ifiuje nabídku pro v‰echny kategorie divákÛ a vedle bohaté vlastní tvorby nabízí v ãesk˘ch verzích nejúspû‰nûj‰í komerãní formáty ze svûta. V srpnu 1999 pfiesunula TV NOVA svoje sídlo na Barrandov, kde genius loci evokuje hvûzdnou atmosféru filmové a televizní tvorby. Nejsledovanûj‰í televize v âR se jiÏ chystá na v˘roãí 10 let od zahájení vysílání. Dosavadní úspûchy TV NOVA ji pfiedurãují, aby i v následujících letech hrála prim nejen ve sledovanosti, ale i v programové nabídce a inovaci formátÛ. Charakterizujeme-li TV NOVA v kontextu ãeského televizního trhu, mÛÏeme se opfiít o v˘sledky rozsáhlého v˘zkumu image, kter˘ probûhl v závûru roku 2002. V˘zkum potvrdil jako celek i v detailech, Ïe TV NOVA je pro ãeského televizní diváka ‰iroce uznávanou, vyhledávanou a kvalitní televizí, která (slovy respondentÛ v˘zkumu) je: nejvíce aktivní a podnikavá, osobitá, má svÛj styl, vychází nejvíce vstfiíc sv˘m divákÛm, je mladá, svûÏí a dynamická ... U TV NOVA se ve srovnání s ostatními TV stanicemi objevily nejãastûji tyto pfiívlastky: úspû‰ná, dravá, moderní, profesionální, zábavná. O tom, Ïe TV NOVA je prototypem úspû‰né televize, je pfiesvûdãeno 86,5 % dotázan˘ch. TV NOVA zde také obdrÏela od respondentÛ nejvíce jedniãek ve smyslu hodnocení ‰kolního typu. PfiestoÏe respondenti nevidí zlep‰ení proti minulému období u NOVY jako celku, zlep‰ení kvality je bez v˘jimky zaznamenáno pfii hodnocení v‰ech jednotliv˘ch konkrétních programov˘ch typÛ vysílan˘ch pofiadÛ.

18

âlenská základna TV Nova je obecnû vnímána obyvateli âR jako televizní stanice dominantní, s v˘razn˘m postavením. Ve skupinov˘ch diskusích se napfiíã v‰emi asociacemi objevovaly maskulinní znaky, které dokreslují její image: aktivita, dravost, prÛbojnost, dynamika, úspûch. Tyto povahové rysy se projevily jak v pfiím˘ch asociacích, tak také v sekundárních (zvífiata, barvy), a byly potvrzeny také pomocí metody personifikace. Vedle této nejv˘raznûj‰í kostry image tvofií dal‰í jednotku vlastnosti, které bychom mohli nazvat „pfiátelskost“, tj. otevfienost, férovost, vtipnost, sympatiãnost, tolerance. Podle v˘zkumu je populace rozdûlena: na minoritní skupinu skalních kritikÛ Novy, jejichÏ mínûní se oz˘vá velmi pronikavû, na skupinu obdivovatelÛ NOVY, ktefií aktivity NOVY bezv˘hradnû chválí a na dal‰í, tentokráte silnû majoritní skupinu osob, ktefií zvolili Novu za svého nejãastûj‰ího partnera pro její pfiednosti. Respektují nutná omezení a „nev˘hody“ komerãní televize, jako napfiíklad pfiítomnost reklamy ve vysílání a NOVU uznávají a pfiijímají kladnû. Slovy respondentÛ: „beru to tak, Ïe si Nova na sebe musí vydûlat, a nedostává od nás Ïádné peníze “... Sv˘m v˘bûrem z pofiadÛ televizní nabídky respondenti v˘zkumu i televizní diváci pfiirozenû inklinují ke stanici, která poskytuje ty nejzajímavûj‰í, k TV NOVA. Nova je v‰eobecnû oceÀována pro citliv˘ pfiístup k divákÛm, pro upozorÀování na negativní jevy ve spoleãnosti, pro snahu o jejich nápravu a mimo jiné i pro vysokou profesionalitu.

19

âlenská základna ASOCIACE KOMUNIKAâNÍCH AGENTUR âESKÉ REPUBLIKY fieditel: Jifií Mike‰

Asociace komunikaãních agentur âR (AKA) je profesním sdruÏením komunikaãních agentur, pÛsobících na území âeské republiky. Její ãlenská základna ãítá 63 agentur, které podle odhadÛ tvofií 90 % trhu komerãních komunikací. Posláním AKA je sluÏba souãasn˘m i oãekávan˘m kolektivním potfiebám komunikaãních agentur âR. Cílem asociace je péãe o zvy‰ování kvality komerãních komunikací, zejména reklamy v âeské republice, a to v souladu s v˘vojem komerãních komunikací v Evropû. V agenturním podnikání má AKA dvojí roli. Za prvé je mluvãím sv˘ch ãlenÛ, reprezentuje je v otázkách spoleãn˘ch zájmÛ a jejich prosazování v jednáních s médii, vládními orgány, parlamentem, senátem a dal‰ími institucemi. Souãasnû spolupracuje s profesními organizacemi, zvlá‰tû pak s Radou pro reklamu âR a Evropskou asociací komunikaãních agentur. Za druhé AKA pfiispívá radami, zku‰enostmi a v˘ukou vãetnû organizování odborn˘ch soutûÏí k vy‰‰í efektivitû práce sv˘ch ãlenÛ a úrovnû komerãních komunikací v âeské republice. AKA je zakládajícím ãlenem Rady pro reklamu âR a v‰ichni její ãlenové jsou povinni dodrÏovat “Etick˘ kodex reklamní praxe” a “Etick˘ kodex chování ãlenÛ AKA”. Nad dodrÏováním etiky bdí zvlá‰tní komise AKA. AKA je ãlenem EACA (Evropská asociace komunikaãních agentur) a úzce spolupracuje s AAAA (Americká asociace reklamních agentur). AKA organizuje odborné semináfie urãené nejen pro pracovníky sv˘ch ãlensk˘ch agentur. Více jak tfietina ãlensk˘ch agentur AKA je souãástí mezinárodních sítí. AKA je zakládajícím ãlenem SKMO (SdruÏení komunikaãních a mediálních organizací). AKA je také zakládajícím ãlenem ABC âR (Audit Bureau of Circulation) a ãlenem ATO (Asociace televizních organizací). AKA je partner âSZV (âeského sdruÏení pro znaãkové v˘robky) a jeho sekce zadavatelÛ reklamy. Toto sdruÏení reprezentuje asi 50 % v‰ech v˘dajÛ na reklamu v âesku. Spoleãnû jsou projednávány standardizace kontraktÛ, v˘bûru komunikaãní agentury, dokumentace atd.

20

V. Jak se mûfií sledovanost První v˘zkum elektronického mûfiení sledovanosti televize v âR, kter˘ pouÏil metodu peoplemetrÛ, se uskuteãnil v roce 1997 a jeho první oficiální v˘sledky byly zvefiejnûny v ãervnu téhoÏ roku. Smlouva, kterou v roce 1996 uzavfielo SdruÏení komunikaãních a mediálních organizací (SKMO) se spoleãností Taylor Nelson Media Facts, mûla dobu platnosti pût let. V roce 1998 se tak zaãal uskuteãÀovat prodej reklamního ãasu v˘hradnû podle zásahu reklamních kampaní v dané cílové skupinû. To se vyjadfiuje poãtem ratingov˘ch bodÛ (GRP), takÏe cenotvorba v televizi se ze v‰ech médií nejvíce blíÏí realitû a zásah televizní reklamy je nejpfiesnûji mûfiiteln˘. JiÏ v roce 2001 vypsala Asociace televizních organizací v˘bûrové fiízení na nového realizátora peoplemetrového projektu, protoÏe první projekt konãil v dubnu 2002. Asociace oslovila odborné spoleãnosti, které jsou na v˘zkum elektronick˘ch médií zamûfiené, s nabídkou zúãastnit se soutûÏe. Do uÏ‰ího kola v˘bûru postoupily GfK Praha, Taylor Nelson Sofres Media a Mediaresearch. Dne 17. 5. 2001 se uskuteãnilo v prostorách âeské televize sly‰ení, kde spoleãnosti v rámci sv˘ch prezentací zodpovûdûly v‰echny dotazy k vybran˘m tématÛm. Zadání vypracovala ve stejném rozsahu pro v‰echny zúãastnûné tendrová komise ATO. Ve v˘bûrovém fiízení zvítûzila v‰emi hlasy spoleãnost Mediaresearch, a.s , která se pro období 2002-2007 stala realizátorem elektronického mûfiení sledovanosti televize v âeské republice a od té doby peoplemetrov˘ v˘zkum zaji‰Èuje. V‰ichni posuzovatelé projektÛ se shodli na tom, Ïe její fie‰ení nejvíce odpovídalo zadání soutûÏe a nejlépe splÀovalo poÏadavky a pfiedstavy zadavatele v˘bûrového fiízení. Pfies dvojnásobné nav˘‰ení panelu je levnûj‰í. Nov˘ projekt navázal na pfiedchozí zku‰enosti a bezproblémovû pokraãuje v elektronickém mûfiení sledovanosti.

Mediaresearch

Mediaresearch, a.s. byla zaloÏena za úãelem realizace elektronického mûfiení sledovanosti televize v roce 2001. Základní kapitál spoleãnosti pfiedstavuje 8 mil. Kã. Spoleãnost sídlí v Praze 2, v Polské ulici ã. 54. Jedin˘m akcionáfiem spoleãnosti je spoleãnost Mediastat (UK) Limited s autorizovan˘m kapitálem 2 000 000 GBP. Hlavní ãinností spoleãnosti je v souãasné dobû zejména právû realizace projektu elektronického mûfiení sledovanosti televize v âR 2002-2007. Na realizaci projektu se dále podílejí subdodavatelské spoleãnosti STEM/MARK, a.s., Elvia spol. s r.o. a Lerach, s.r.o.

21

Jak se mûfií sledovanost Pfiedsedkynû pfiedstavenstva: Tereza ·imeãková Místopfiedseda pfiedstavenstva: Michal Jordan âlen pfiedstavenstva: Pavel Charamza

zleva dole - I. Musilová, P. Charamza, I. Ebermannová zleva nahofie - M. Jordan, J. Balcar.

Elektronické mûfiení sledovanosti televize metodou TV metrÛ v âR 2002-2007 Zavádûcí, pfiípravné a testovací práce na novém projektu, které byly zahájeny bezprostfiednû po vyhlá‰ení v˘sledkÛ v˘bûrového fiízení, probíhaly po celou dobu dle dohodnutého harmonogramu a byly úspû‰nû zavr‰eny zahájením oficiálního provozu dne 29. 4. 2002. Fakt, Ïe zavádûcí práce trvaly necel˘ch 11 mûsícÛ, realizovány zejména následující kroky:

-

lze povaÏovat za rekord. V jejich rámci byly

Byla vytvofiena Adresní opora v˘bûru pro Zavádûcí a Kontinuální v˘zkum (ve spolupráci se STEM/MARK, a.s.). Tato databáze obsahuje celkem 252 863 bytov˘ch adres sebran˘ch v 1700 v˘bûrov˘ch bodech po âeské republice a slouÏí exkluzivnû pro tento projekt po dobu jeho realizace. Po realizaci opory v˘bûru byl proveden Zavádûcí v˘zkum (ve spolupráci se STEM/MARK, a.s.) jehoÏ cílem bylo pfiedev‰ím popsat strukturu domácností âeské republiky, jejich vybavenost televizní technikou a divácké chování jejich ãlenÛ. Celkem byl tento v˘zkum proveden na vzorku o velikosti 12 064 domácností (31 181 jednotlivcÛ) a stal se podkladem pro vytvofiení v˘bûrového modelu domácností a pro stanovení kontrolních znakÛ a jejich norem. Byl kompletnû vystavûn panel o velikosti 1333 domácností - zrekrutován, osazen mûfiícím zafiízením (TV metr) a vy‰kolen. Bylo vybudováno ve‰keré technické a softwarové zázemí pro sbûr a zpracování dat. Probûhlo testování a zku‰ební provoz celého systému.

-

-

22

Jak se mûfií sledovanost Hlavní znaky souãasného projektu jsou: Projekt zaruãuje data z mûfiení sledovanosti televize na minimálnû 1200 domácnostech dennû (prÛmûrnû bylo v roce 2002 dodáváno 1220 domácností). Údaje o sledovanosti televize jsou v domácnostech zji‰Èovány pomocí zafiízení TV metr (od spoleãnosti Elvia, spol. s r.o.). âlenové mûfiené domácnosti mají za úkol pfiedev‰ím ohla‰ovat svoji pfiítomnost v místnosti se zapnut˘m televizorem prostfiednictvím speciálního dálkového ovládaní. TV metr sám pak monitoruje ãinnost v‰ech televizních pfiístrojÛ a souvisejících zafiízení, kter˘mi je domácnost vybavena, s pfiesností na 1 sekundu. Identifikován je kaÏd˘ jak˘mkoli zpÛsobem pfiijíman˘ televizní kanál (analogovû – digitálnû, terestricky – satelitem, kabelovû). Systém umoÏÀuje rovnûÏ zaznamenávat údaje o nahrávání a pfiehrávání videa a o uÏívání teletextu. Kromû vlastního mûfiení lze TV metry vyuÏít i pro obousmûrnou komunikaci s domácnostmi (zaslání zprávy, dotazu, dálková konfigurace zafiízení). Z domácností jsou informace pfiená‰eny do centra ke zpracování prÛbûÏnû bûhem celého dne prostfiednictvím GSM komunikace – sluÏby SMS zpráv. Spolehlivost tohoto pfienosu se potvrdila i pfii katastrofick˘ch povodních, které v loÀském létû postihly âeskou republiku.

-

-

Data za pfiedchozí den (úsek 6-6 hodin) jsou uÏivatelÛm k dispozici následující den ráno do 9 hodin (bûÏnû jiÏ okolo 8. hodiny). Pro zpracování dat mají uÏivatelé k dispozici v rámci projektu software pro základní anal˘zu dat (redukovanou verzi programu Golem od spoleãnosti Lerach, s.r.o.). Panel domácností je dennû kontrolován, jak z hlediska kvality spolupráce jednotliv˘ch domácností, tak z hlediska jeho sloÏení - struktury. Pro kontrolu reprezentativnosti panelu domácností slouÏí Kontinuální v˘zkum, kter˘ pouÏívá obdobné metodologické postupy jako v˘zkum zavádûcí. Bûhem pûtiletého období trvání projektu probûhne celkem 12 vln tohoto v˘zkumu a to tak, aby byly za rok realizovány tfii vlny po minimálnû 2000 domácnostech. Aby byla reprezentativnost a kvalita panelu zaji‰tûna po celou dobu mûfiení, jsou domácnosti v nûm prÛbûÏnû obmûÀovány (první a poslední rok se obmûÀuje 12,5 % a v ostatních letech 25 %). V rámci realizace projektu je se v‰emi ãleny panelu provádûn V˘zkum Ïivotního stylu zamûfien˘ na podrobné zji‰tûní dal‰ích charakteristik domácností (mediální chování, ãas stráven˘ s ostatními typy médií (rozhlas, tisk, internet), sociální a hodnotové postoje, Ïivotní styl, ãinnosti bûhem dne a aktivity ve volném ãase, spotfiební chování). Zji‰tûné v˘sledky pfiiná‰ejí uÏivatelÛm roz‰ífiení analytick˘ch moÏností zji‰Èovan˘ch údajÛ o sledovanosti. První vlna v˘zkumu (terénní fáze) byla uskuteãnûna na celém panelu na podzim roku 2002.

-

-

VyuÏívání v˘sledkÛ mûfiení sledovanosti V˘sledky v˘zkumu elektronického mûfiení sledovanosti televize v âeské republice uÏívají v celém rozsahu v‰ichni ãlenové Asociace televizních organizací. Na dodávání a uÏití v˘sledkÛ v˘zkumu mimo ãlenskou základnu uzavírá Asociace televizních organizací smlouvy s jednotliv˘mi spoleãnostmi. Od roku 2003 mohou tyto v˘sledky vyuÏívat i men‰í uÏivatelé, jako jsou napfi. periodika, men‰í reklamní agentury, zadavatelé reklamy a dal‰í subjekty. V˘bûr dat jim poskytuje na základû smlouvy s ATO spoleãnost Prime Time. Dosud bylo moÏné získávat pouze kompletní denní v˘stupy, coÏ bylo nejen finanãnû nákladné, ale tito zákazníci si museli pofiídit pfiíslu‰n˘ software a zamûstnávat pro zpracování dat vlastního analytika. Nyní tedy mohou získat nûkteré informace i subjekty, které nejsou pfiedplatiteli zdrojov˘ch dat. Data z peoplemetrÛ vyuÏívá ATO také k analytické ãinnosti na základû konkrétních poÏadavkÛ. O tyto v˘stupy je stále vût‰í zájem.

23


Diagram zpracování dat v produkãním systému

24


Ukázka v˘stupu z analytického software uÏivatelÛ

Schéma sbûru dat v Projektu

25

VI. Divácká odezva - anal˘zy MoÏnost pfiíjmu ãesk˘ch televizních stanic - v‰echny domácnosti (v˘voj v %)

26

Divácká odezva - anal˘zy Co pfiedcházelo peoplemetrovému mûfiení …

27

Divácká odezva - anal˘zy Peoplemetrové mûfiení 1997 - 2002

28


29


30


31


32


33


34


35


36


37


38


39


40


41

VII. Stanovy ATO STANOVY ZÁJMOVÉHO SDRUÎENÍ PRÁVNICK¯CH OSOB ASOCIACE TELEVIZNÍCH ORGANIZACÍ

I. NÁZEV A SÍDLO SDRUÎENÍ 1. 2.

Název sdruÏení je: „Asociace televizních organizací". Název mÛÏe b˘t vyjádfien i zkratkou "ATO" (dále jen "sdruÏení"). IâO: 65998090 Sídlem sdruÏení je Praha 2, Salmovská 11.

II. PRÁVNÍ POVAHA SDRUÎENÍ A DOBA JEJÍHO TRVÁNÍ SdruÏení je zaloÏeno podle ustanovení § 20f aÏ § 20j obãanského zákoníku jako zájmové sdruÏení právnick˘ch osob k ochranû a realizaci spoleãn˘ch zájmÛ sv˘ch ãlenÛ vãetnû hospodáfiské ãinnosti s tímto úãelem související. SdruÏení je právnickou osobou, která v právních vztazích vystupuje sv˘m jménem a za své závazky odpovídá sv˘m majetkem. SdruÏení nab˘vá právní zpÛsobilosti zápisem do registru sdruÏení vedeného u Obvodního úfiadu mûstské ãásti Praha 2 a je zfiízeno na dobu neurãitou.

III. P¤EDMùT âINNOSTI 1.

Pfiedmûtem ãinnosti sdruÏení je ochrana a realizace spoleãn˘ch zájmÛ ãlenÛ sdruÏení spoãívající zejména v zaji‰Èování spoleãného elektronického mûfiení sledovanosti televize v âeské republice metodou peoplemetrÛ (dále jen "PM v˘zkumu“), v obchodním vyuÏívání v˘sledkÛ PM v˘zkumu, v propagaãní a reklamní ãinnosti, vydavatelské a nakladatelské ãinnosti, dále vypracovávání anal˘z a projednávání technicko-standardizaãních a legislativnû-právních a souvisejících opatfiení v oblasti provozování vysílání, které jsou ve spoleãném zájmu ãlenÛ. Tato ãinnost obsahuje zejména:

a.)

uzavírání smluv sv˘m jménem a na svÛj úãet na realizaci PM v˘zkumu a na komerãní zhodnocení PM v˘zkumu a smluv s tím pfiímo souvisejících; zprostfiedkovatelská a obchodní ãinnost pfii obchodním vyuÏívání v˘sledkÛ PM v˘zkumu, vãetnû provádûní kontrol, anal˘z a úprav dat PM v˘zkumu pro úãely prodeje dat PM v˘zkumu;

b.)

42

Stanovy ATO c.) d.) e.) f.) g.) h.) i.)

j.)

organizaãní, koordinaãní a metodické zaji‰Èování vztahÛ sv˘ch ãlenÛ navzájem a ve vztahu k realizátorovi v˘zkumu; prÛbûÏné fie‰ení a konzultování metodologick˘ch, technick˘ch a organizaãních otázek souvisejících se zavedením a provádûním PM v˘zkumu s realizátorem PM v˘zkumu v rámci této komise; prÛbûÏné monitorování a kaÏdoroãní hloubkové kontroly fiádného provádûní PM v˘zkumu; zaji‰Èování nezávislé expertní ãinnosti za úãelem dodrÏování v‰ech ustanovení smlouvy o realizaci a uÏití v˘sledkÛ PM v˘zkumu; konzultaãní a poradenská ãinnost; studium problematiky vysílání obecnû; zpracovávání iniciativních návrhÛ a pfiipomínek pro státní orgány a jiné instituce k technicko-standardizaãním a legislativním opatfiením v oblasti vysílání vãetnû provádûcích opatfiení státních orgánÛ regulujících oblast vysílání; spolupráce a ãlenství v zájmov˘ch sdruÏeních podobného zamûfiení.

IV. VZNIK A ZÁNIK âLENSTVÍ 1.

âlenem sdruÏení mÛÏe b˘t pouze právnická osoba.

2.

âleny sdruÏení jsou: - âeská televize, 140 70 Praha 4 - Kavãí Hory, IâO: 00027383 (dále jen âT) - FTV PREMIÉRA, spol. s r. o., Na Îertvách 24, 180 00 Praha 8, IâO: 48115908;(dále jen FTV Premiéra) - CET 21 spol. s r. o., V Jámû 12, 110 00 Praha 1, IâO: 45800456; (dále jen CET 21) - Asociace komunikaãních agentur âeské republiky, obãanské sdruÏení, Matou‰ova 8, 150 00 Praha 5, IâO: 64580512 (dále jen AKA)

3.

Pfiistoupení dal‰ího ãlena vyÏaduje rozhodnutí valné hromady a odpovídající zmûnu stanov.

4.

âlenství ve sdruÏení zaniká:

a)

jednostrann˘m písemn˘m sdûlením ãlena o vystoupení ze sdruÏení, aniÏ by bylo tfieba jakkoliv jej odÛvodÀovat. âlenství zaniká uplynutím 1 mûsíãní lhÛty, která poãíná bûÏet prvního dne následujícího mûsíce poté, kdy písemné sdûlení o vystoupení bylo fiádnû doruãeno do sídla sdruÏení,

43

Stanovy ATO b)

c)

d)

rozhodnutím valné hromady o ukonãení ãlenství ãlena, kterému skonãí úãast na PM v˘zkumu z dÛvodu ztráty licence (odejmutí, neprodlouÏení, neudûlení licence). âlenství zaniká uplynutím 1 mûsíãní lhÛty, která poãíná bûÏet prvního dne následujícího mûsíce poté, kdy bylo doruãeno takové rozhodnutí ãlenu, jehoÏ se t˘ká. rozhodnutím valné hromady o vylouãení ãlena ze sdruÏení, a to z dÛvodu, Ïe ãlen závaÏn˘m zpÛsobem opakovanû poru‰uje povinnosti ãlena sdruÏení, zejména je-li v prodlení se ãtyfimi mûsíãními platbami za PM v˘zkum. âlenství zaniká dnem, kdy bylo rozhodnutí valné hromady o vylouãení fiádnû doruãeno vyluãovanému ãlenu. bude-li ãlen v prodlení se ‰esti mûsíãními platbami za PM v˘zkum. âlenství zaniká dnem následujícím po dni splatnosti ‰esté neuhrazené mûsíãní platby za PM v˘zkum.

5.

SdruÏení a ãlen, jehoÏ ãlenství zaniklo, jsou povinni provést vypofiádání zaniklého ãlenství do 30 dnÛ od nejbliÏ‰í úãetní závûrky, která následuje po zániku ãlenství.

6.

V pfiípadû zániku ãlenství podle odstavce 4. písm. a) tohoto ãlánku, je vystupující ãlen povinen uhradit platby na PM v˘zkum ve v˘‰i 6 mûsíãních plateb do 1 mûsíce po zániku ãlenství a jím sloÏená ãástka v garanãním fondu zfiízeném za úãelem zaji‰tûní závazkÛ souvisejících s PM v˘zkumem je nevratná.

V. POVINNOSTI A PRÁVA âLENÒ

44

1.

âlenové sdruÏení jsou zejména povinni: - dodrÏovat stanovy a plnit ve‰keré povinnosti dle tûchto stanov - plnit bezv˘hradnû v‰echny závazky vypl˘vající ze smlouvy, uzavfiené s realizátorem PM v˘zkumu - zdrÏet se jakékoliv ãinnosti, která by mohla znemoÏnit ãinnost sdruÏení - poskytovat sdruÏení v‰estrannou pomoc pfii uskuteãÀování pfiedmûtu jeho ãinnosti - dodrÏovat rozhodnutí orgánÛ sdruÏení, uãinûné v souladu se zakladatelskou smlouvou, stanovami a právními pfiedpisy.

2.

âlenové sdruÏení jsou zejména oprávnûni: - úãastnit se valné hromady a práce v orgánech sdruÏení a odborn˘ch komisích - uÏívat v˘sledky hlavní a vedlej‰í ãinnosti sdruÏení - pfiedná‰et ve valné hromadû návrhy k hlasování, hlasovat, volit - poÏadovat informace o ãinnosti orgánÛ sdruÏení a o jeho hospodafiení.

Stanovy ATO VI. ORGÁNY SDRUÎENÍ 1. 2.

Orgány sdruÏení jsou valná hromada, v˘bor zástupcÛ a jednatel. Jiné orgány sdruÏení jsou komise - zejména metodologická, finanãní, technicko- standardizaãní a legislativnû-právní.

VII. VALNÁ HROMADA 1. 2.

Valná hromada ãlenÛ je nejvy‰‰ím orgánem sdruÏení. âlenové jednají na valné hromadû sv˘mi statutárními orgány nebo zmocnûn˘mi zástupci. Do v˘luãné pÛsobnosti valné hromady patfií rozhodování o: a) zmûnách zakladatelské smlouvy a zmûnách stanov sdruÏení b) uzavfiení a zmûnách smlouvy o realizaci PM v˘zkumu c) pfiijetí dal‰ích ãlenÛ sdruÏení d) vylouãení ãlenÛ sdruÏení a ukonãení ãlenství podle ãl. IV. odstavec 4. stanov e) schvalování rozpoãtu, úãetní závûrky a zpÛsobu úhrady pfiípadné ztráty podle ãl. XI. odstavec 2 stanov f) jmenování a odvolání jednatele g) pouÏití zisku a krytí ztráty h) zfiizování komisí i) zru‰ení sdruÏení s likvidaci nebo bez likvidace formou pfiemûny, slouãení, splynutí nebo rozdûlení.

3.

Valná hromada je usná‰eníschopná pfii pfiítomnosti v‰ech ãlenÛ sdruÏení. Není-li stanoveno jinak, je k rozhodnutí valné hromady zapotfiebí vût‰iny hlasÛ v‰ech ãlenÛ sdruÏení. K pfiijetí rozhodnutí podle odstavce 2. písm. a), b), c), d), i) je potfieba v‰ech hlasÛ v‰ech ãlenÛ sdruÏení. K pfiijetí rozhodnutí o zmûnách smlouvy o realizaci PM v˘zkumu podle odstavce 2. písm. b), které nepovede k nav˘‰ení nákladÛ na PM projekt nebo povede pouze k nav˘‰ení nákladÛ ãlenÛ, ktefií pro zmûnu hlasovali, a zároveÀ schvalovaná zmûna nebude mít za následek sníÏení funkãnosti dat, je potfieba 2/3 vût‰ina v‰ech hlasÛ v‰ech ãlenÛ sdruÏení.

4.

V pfiípadû nepfiítomnosti nûkterého z ãlenÛ sdruÏení na valné hromadû musí b˘t nejpozdûji do 30 dnÛ svoláno jednatelem náhradní zasedání valné hromady se stejn˘m programem. V pfiípadû neúãasti nûkterého z ãlenÛ na této náhradní valné hromadû mohou b˘t ve‰kerá rozhodnutí valné hromady na náhradním zasedání pfiijímána vût‰inou hlasÛ pfiítomn˘ch ãlenÛ. K pfiijetí rozhodnutí o zmûnách smlouvy o realizaci PM v˘zkumu podle odstavce 2. písm. b), které nepovede k nav˘‰ení nákladÛ na PM projekt nebo povede pouze k nav˘‰ení nákladÛ ãlenÛ, ktefií pro zmûnu hlasovali, a zároveÀ schvalovaná zmûna nebude mít za následek sníÏení funkãnosti dat, je potfieba 2/3 vût‰ina v‰ech hlasÛ v‰ech ãlenÛ sdruÏení.

5.

Na jednání valné hromady má kaÏd˘ ãlen tolik hlasÛ, kolik odpovídá jeho procentnímu podílu na financování PM v˘zkumu takto:

45

Stanovy ATO âT: CET 21: FTV PREMIÉRA: AKA:

41,447 21,800 18,571 18,182

% % % %

6.

âlen nemÛÏe vykonávat své hlasovací právo, pokud valná hromada rozhoduje o jeho vylouãení ãi ukonãení ãlenství nebo v pfiípadû, Ïe je v prodlení nejménû se dvûma mûsíãními platbami za PM v˘zkum.

7.

âlenové mohou pfiijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu (rozhodnutí per rollam) s v˘jimkou rozhodnutí podle odstavce 2. písm. c), d), i). V takovém pfiípadû návrh usnesení pfiedkládá jednatel ãlenÛm k vyjádfiení s oznámením lhÛty, ve které mají uãinit písemné vyjádfiení. Nevyjádfií-li se ãlen ve lhÛtû, platí, Ïe nesouhlasí. Jednatel oznámí v˘sledky hlasování jednotliv˘m ãlenÛm sdruÏení. Vût‰ina se poãítá z celkového poãtu hlasÛ v‰ech ãlenÛ sdruÏení.

8.

Valná hromada se koná nejménû dvakrát roãnû. Valnou hromadu svolává jednatel, pfiiãemÏ ãlenÛm sdruÏení musí b˘t doporuãenû odeslána pozvánka na valnou hromadu s uvedením data, místa a ãasu konání a programu valné hromady a písemn˘mi podklady k jednotliv˘m bodÛm programu alespoÀ 15 dnÛ pfied dnem konání, nerozhodne-li valná hromada jinak. Valnou hromadu je vÏdy oprávnûn svolat stejn˘m zpÛsobem kter˘koliv ãlen sdruÏení.

9.

Nestanoví-li valná hromada jinak, fiídí její prÛbûh jednatel, kter˘ také vyhotovuje zápis z jednání a je odpovûdn˘ za podpis tohoto zápisu v‰emi pfiítomn˘mi ãleny a jednatelem a za pofiízení kopií pro kaÏdého ãlena a za spolehlivé uloÏení originálu zápisu.

VIII. V¯BOR ZÁSTUPCÒ V˘bor zástupcÛ je fiídícím a koordinaãním orgánem sdruÏení v období mezi zasedáními valné hromady. V˘bor zástupcÛ jedná o v‰ech záleÏitostech, pokud nejsou tûmito stanovami nebo rozhodnutím valné hromady vyhrazeny do její v˘luãné pÛsobnosti. V˘bor zástupcÛ je sloÏen ze statutárních orgánÛ nebo jimi zplnomocnûn˘ch zástupcÛ fiádn˘ch ãlenÛ sdruÏení. KaÏd˘ ãlen sdruÏení jmenuje a odvolává svého zástupce do v˘boru zástupcÛ. Pro hlasování ve v˘boru zástupcÛ platí stejná pravidla jako pro hlasování valné hromady sdruÏení.

IX. JEDNATEL 1.

46

Jednatel sdruÏení je statutárním orgánem sdruÏení, je jmenován a odvoláván valnou hromadou sdruÏení, s v˘jimkou prvního jednatele, kter˘ je schválen do funkce zakladateli sdruÏení v zakladatelské smlouvû.

Stanovy ATO 2.

Jednatel je oprávnûn jednat jménem sdruÏení ve v‰ech vûcech t˘kajících se sdruÏení v souladu se zakladatelskou smlouvou a stanovami sdruÏení. Jménem sdruÏení podepisuje jednatel tak, Ïe k napsanému nebo vyti‰tûnému názvu sdruÏení pfiipojí svÛj podpis s uvedením jména a funkce.

3.

Jednatel je oprávnûn k pfievzetí závazkÛ, aÈ uÏ formou uzavírání smluv, poskytování záruk nebo jinou formou s obdobn˘m úãinkem, a to v‰ech závazkÛ nad rámec schváleného rozpoãtu nebo závazkÛ v rámci schváleného rozpoãtu s hodnotou plnûní nejv˘‰e do 100.000,- Kã. Valná hromada mÛÏe omezit jednatelská oprávnûní. V záleÏitostech t˘kajících se PM v˘zkumu mÛÏe jednatel ãinit právní úkony jménem sdruÏení a jeho ãlenÛ pouze s pfiedchozím souhlasem v‰ech ãlenÛ.

4.

Jednatel fiídí sekretariát sdruÏení. Jednatel je povinen zajistit fiádné vedení pfiedepsané evidence a úãetnictví sdruÏení.

X. JINÉ ORGÁNY 1.

Komise jsou orgánem sdruÏení iniciativního a poradního charakteru. KaÏd˘ ãlen sdruÏení má právo jmenovat svého zástupce v kaÏdé komisi. Metodologická komise souãasnû plní úkoly pfii organizaãním, koordinaãním a metodickém zaji‰Èování vztahÛ sv˘ch ãlenÛ navzájem a ve vztahu k realizátorovi PM v˘zkumu v souladu s tûmito stanovami a smlouvami uzavfien˘mi sdruÏením s realizátorem PM v˘zkumu.Legislativnû-právní komise se zab˘vá právní problematikou v souvislosti s ãinností sdruÏení. V otázkách v˘kladu vnitfiních pfiedpisÛ sdruÏení je její stanovisko závazné. Valná hromada mÛÏe ukládat komisím a pracovním skupinám úkoly podle potfieby a povûfiit metodologickou komisi dal‰ími úkoly v souvislosti s provádûním PM v˘zkumu. Jednatel sdruÏení zaji‰Èuje ãinnosti sekretariátu, v˘boru zástupcÛ, stál˘ch komisí a pracovních skupin. Valná hromada mÛÏe zfiídit i jiné orgány sdruÏení, pfiiãemÏ musí souãasnû urãit rozsah pravomoci a základní zásady ãinnosti takového orgánu.

XI. HOSPODA¤ENÍ SDRUÎENÍ 1.

O uÏití pfiípadného zisku v hospodafiení sdruÏení, vykázaného na konci kalendáfiního roku úãetní závûrkou, rozhodne valná hromada sdruÏení. TotéÏ platí o pfiípadném likvidaãním zÛstatku.

2.

V pfiípadû, Ïe pfiíjmy sdruÏení nepokryjí v urãitém roce v˘daje sdruÏení a bude vykázána ztráta, je jednatel povinen svolat valnou hromadu, která rozhodne o zpÛsobu úhrady této ztráty.

3.

Pfiíjmy sdruÏení jsou pfiíjmy (v˘nosy) z ve‰keré ãinnosti a z nakládání s ve‰ker˘m majetkem sdruÏení v souladu tûmito stanovami.

47

Stanovy ATO XII. ZPÒSOB ZRU·ENÍ SDRUÎENÍ O zru‰ení sdruÏení je oprávnûna rozhodnout valná hromada. Zániku sdruÏení pfiedchází likvidace, nebude-li valnou hromadou urãen právní nástupce. Likvidátory, jejich poãet a pravomoci urãí valná hromada. SdruÏení zaniká v˘mazem z registrace.

XIII. P¤ECHODNÁ A ZÁVùREâNÁ USTANOVENÍ

48

1.

Tyto stanovy jsou platné a úãinné od okamÏiku schválení valnou hromadou sdruÏení.

2.

Ustanovení stanov sdruÏení ve znûní ze dne 26.3.2001 (X. valná hromada) t˘kající se pfiidruÏeného ãlenství zÛstávají v platnosti do dne ukonãení úãinnosti smlouvy o realizaci a vyuÏití v˘sledkÛ elektronického mûfiení sledovanosti v âeské republice metodou peoplemetrÛ uzavfiené s realizátorem Taylor Nelson Sofres Media, s.r.o. Tímto dnem konãí pfiidruÏené ãlenství v‰ech stávajících pfiidruÏen˘ch ãlenÛ.

3.

Ze vztahÛ sdruÏení k tfietím osobám a ze vztahÛ mezi ãleny sdruÏení navzájem, a to fiádn˘mi i pfiidruÏen˘mi, pokud tyto vztahy vznikly pfied pfiijetím CET 21 a AKA za ãleny sdruÏení, jsou zavázáni a oprávnûni pouze úãastníci tûchto vztahÛ, nikoli CET 21 a AKA. K rozhodování o záleÏitostech t˘kajících se tûchto vztahÛ jsou oprávnûni pouze jejich úãastníci; hlasování o tûchto záleÏitostech se fiídí stanovami sdruÏení úãinn˘mi v dobû hlasování, hlasování se úãastní pouze ãlenové, ktefií jsou úãastníky tûchto vztahÛ.

4.

Toto znûní stanov bylo schváleno valnou hromadou sdruÏení konanou dne 8. srpna 2001 a nahrazuje s úãinností od téhoÏ dne stanovy pfiedchozí s v˘jimkou ustanovení odstavce 2. tohoto ãlánku.

VIII. V˘roãní valná hromada 2002 ve fotografii

49


50


51

Adresáfi ATO – Asociace televizních organizací Salmovská 11, 120 00 Praha 2 telefon: 296 216 101 www.ato.cz , [email protected] Jednatelka: Analytiãka: Asistentka: Právní zástupce:

Hana Svobodová Hana Havlíãková Daniela Keltová Dana Bohuslavová

[email protected]

[email protected]

âeská televize 140 70 Praha 4 - Kavãí Hory telefon: 261 134 111 www.czech-tv.cz Sekretariát generálního fieditele: V˘zkum programu a auditoria:

Právní útvar: Ekonomické útvary (sekretariát finanãního fieditele):

Zora Blumlová Kristina Taberyová Tomá‰ Budinsk˘ ·árka Mouralová Vladimíra Vocetková Olga Ulrichová

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Petr Klime‰ Petra âiháková

[email protected] [email protected]

CET 21 spol. s r. o. Nám. KfiíÏeneckého 322, 150 00 Praha 5 telefon: 233 100 111 www.nova.cz Sekretariát generálního fieditele: Odbor v˘zkumu: Právní odbor: Kanceláfi námûstka finanãního fieditele pro finance a správu:

52

Simona Kfienová [email protected] Konstancie Záhorková [email protected] Václav Prejzek [email protected] Alena Kroupová [email protected] Petr Chajda Marek Svato‰ Veronika Velí‰ková

[email protected] [email protected] [email protected]

Adresáfi FTV Premiéra, spol. s r. o. Na Îertvách 24, 180 00 Praha 8 telefon: 266 700 111 www.prima-televize.cz Sekretariát generálního fieditele: Oddûlení televizních anal˘z: Právní oddûlení:

Ekonomicko organizaãní úsek:

Dita Hrabûtová Libu‰e Loukotková Pavel Kubina Stanislav Maty‰ek Jan Synek ·árka âerkasovová Irena Hnízdilová

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Asociace komunikaãních agentur âeské republiky, obãanské sdruÏení Opatovická 4, 110 00 Praha 1 telefon: 224 934 518 www.aka.cz

Právní zástupce: Analytici:

Ludvík Jubánek Filip Winter Vít Smékal Jifií Vítek Tomá‰ Biãík

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Mediaresearch, a.s. Polská 54, 130 00 Praha 3 telefon: 222 717 764 www.mediaresearch.cz ¤editelka: V˘zkum:

Irena Ebermannová Pavel Charamza Michal Jordan

[email protected] [email protected] [email protected]

53

Z televizní historie, ATO v ãasové pfiímce. V roãní valná hromada 2002 ve fotografii

Recommend Documents