Blíže k Bohu, blíže k lidem
Ročník 11 – číslo 45
TENTO VÝTISK VYŠEL V ZÁŘÍ 2008
později, hlavně v pubertě, když mi víra začala bránit v tom, abych se identifikovala se svými vrstevníky ve škole. Víru jsem začala vnímat jako spoustu pravidel, která mě omezují. Nesměly jsme se sestrou nosit krátké sukně, nemohly jsme tančit na školních radovánkách. Když jsem si namalovala oči řasenkou (kterou jsem potají koupila za 10 korun na tržnici), tak následoval výslech a když jsem si nalakovala nehty, tak mi již bylo sděleno, že s mou vírou není asi něco v pořádku, když mám potřebu se malovat. Televizi jsme neměli, a tak to, že se nemůžu ve škole účastnit debat o různých seriálech, bylo taky útokem na mé sebevědomí. Pamatuji se, jak jsme měli v hodině počítačů napsat čas, v kolik hodin jsou televizní noviny a já jsem nevěděla ani takovou banální věc. Cítila jsem se kvůli tomu strašně trapně. Rodiče byli však ve svých názorech neoblomní, a tak o to víc jsem pokládala tyto věci za důležité, a mé snažení se vyrovnat svým vrstevníkům za takřka nemožné. Víc v pohodě jsem se cítila v mládeži, kde jsem měla kamarádky, které na tom byly podobně jako já. Měli jsme skvělou partu, se kterou jsme podnikali všemožné akce a výlety. Ve sboru jsem byla aktivním členem, chodila jsem na skupinku, zpívala ve chválách, ale mimo sbor jsem svou víru schovávala. Chovala jsem se velmi neutrálně, aby se mě náhodou někdo na mou víru nezeptal,
Z obsahu tohoto čísla:
Svědectví – Monika P. Biblický seminář – Pelhřimov Sportcamp Janoušov 08 Pobřeží Pelikánů Svědectví – Pavel Jersák Informace a zprávy ze života sboru …a další
Víru jsem začala vnímat jako spoustu pravidel… Narodila jsem se do věřící rodiny. Odmalička jsem tedy chodila pravidelně do nedělní besídky a vyrůstala v křesťanském prostředí. Pána Boha jsem brala jako samozřejmou součást života a nepátrala jsem po tom, zda by tomu mohlo být i jinak. Pánu Ježíši jsem vydala své srdce vědomě již v pěti letech. Ačkoli motivem bylo nezůstat v ničem pozadu za mou sestrou, která se rozhodla pro Ježíše na dětském táboře, přesto bylo mé rozhodnutí upřímné. Na evangelizacích, kterých byla po revoluci spousta, jsem nadšeně rozdávala letáčky a kvůli víře jsem se byla schopna přít i se 70letým dědou (jednou to bylo o tom, že Pán Ježíš měl sourozence, ten pán byl katolík a tvrdil, že je neměl). Pochybnosti se dostavily až
1
věřit jsem sice věřila stále, ale ta pravidla, co smím a co ne, mě dost omezovala. V naší rodině se žilo v takové citové izolaci. City se nedávaly vůbec najevo a tak jsem se naučila být navenek v pohodě a uvnitř se užírat. Po střední škole jsem šla do Ostravy na vysokou, dojíždění by bylo náročné, a tak jsem tam bydlela spolu s pěti kamarádkami na bytě. Zjistila jsem, že když mi nikdo nezakazuje jít na diskotéku, nebo o přestávce na pivo, tak mě to vlastně ani neláká. Takže jsem se z řetězu vůbec nespustila. Postupně jsem si začala uvědomovat, že ty věci, na kterých jsem dříve lpěla, nejsou už tolik důležité a spousta lidí je (k mému překvapení) vůbec neřeší. Mé svědectví není svědectvím o velkém životním zvratu nebo změně o 180°. Je to takový postupný proces. Víru neberu již jako překážku, která by mě vylučovala ze společenského života mimo sbor, jak jsem to viděla kdysi. Vím, že Bůh je živý, jedná v mém životě a mnohokrát vyslyšel mé modlitby. Na víru se už nedívám jako na spoustu nařízení, ale neustále se učím tomu, že život s Bohem není o dodržování nějakých pravidel (a pokud se jim dostatečně nepodrobím, tak jsem špatný křesťan), ale především o milosti, kterou nám Bůh nabízí.
stravování pro studenty a jejich přednášející. Tento seminář je zaměřen na studium budoucích kazatelů naší jednoty s tím, že je možnost pokračovat ve studiu na další škole v Bánské Bystrici nebo v zahraničí. Až v tomto novém školním roce zasednou do učebny, kromě jiného jim začne výuka řečtiny. V současné době se studenti již docela dobře domluví hebrejsky. Od příštích prázdnin je možnost ubytování pro členy našich sborů. Je to krásný kraj pro výlety. Studenti semináře v rámci výuky navštěvují různé sbory, kde získávají další praktické zkušenosti ve službě slovem Božím. Rádi by přijali pozvání i do našeho sboru v Šumperku. Na závěr našeho pobytu jsme se setkali také s předsedou našeho výkonného výboru bratrem V.Donátem, který Vás touto cestou všechny zdraví a přeje Boží pokoj. M. a R. Hakenovi
Sportcamp Janoušov 2008 Jistě jste všichni postřehli, že už druhým rokem jsme pořádali sportovní tábor se zaměřením pro děti od 10 do 16 let. Jeho náplní jak název napovídá, jsou rozličné sporty (od fotbalu, baseballu, přes florbal po basket), ale také konverzace v angličtině a spoustu dalších aktivit. Letos se tábora zúčastnilo celkem 33 dětí, přičemž alespoň polovina z nich nebyla z křesťanských rodin. Díky skvělému týmu vedoucích (Iveta S., Ilona J., Jarmila H., Jiří M., Martin M., Ervin D., Víťa J., Šárka D., David a Hanka Z.,) se tábor odehrával v pohodovém a příjemném, přesto sportovním duchu, ještě jednou jim moc za vše děkuji. Tábora se účastnila také skupina čtyř Američanů, kteří nám pomohli nejen finančně, ale také výukou svého rodného jazyka a sportů, které jsou jim blízké více, než nám. Po celou dobu tohoto „campu“, jsme zakoušeli Boží ochranu (žádná vážná zranění) a jeho
Monika Pospíšilová
Biblický seminář v Pelhřimově Prázdniny naším dětem a studentům již ,,utekly", ale nám zůstaly vzpomínky na týden prožitý se studenty biblického semináře v Pelhřimově. Byla tu zvědavost, ale hlavně snaha pomoci při dokončování školy pro budoucí kazatele naší jednoty v Pelhřimově. Již třetí rok na tomto semináři studuje 7 členů z naších sborů. Ve škole je zajištěno moderní bydlení a společné
2
byl takový můj první osobní krok za Ježíšem. Nečekejte, že se najednou všechno změnilo. Já byl pořád malý kluk a můj život plynul dál dost podobně jako doposud. Později, asi v 15 letech, jsem měl možnost zúčastnit se setkání, kde jeden člověk hovořil o Ježíši, o kříži, na kterém Ježíš umíral a o tom, že Bůh nabízí člověku pomoc. Tyhle věci jsem znal docela dobře. Ale cítil jsem, že Bůh po mě chce nové rozhodnutí, jestli chci život prožít s ním. Já, tehdy o dost starší než prvně, jsem nakonec vykročil dopředu a zanechal u dřevěného kříže, který tam stál, lísteček s prosbou. Bylo to jedno krátké souvětí, kde jsem Boha prosil o odpuštění věcí, které se mu na mě nelíbí. Prosil jsem také o to, aby mě Bůh změnil tak, jak on si přeje. A řekl jsem Ježíši, aby znovu vedl můj život. Přestože od té doby jsem byl mnohokrát nahoře i dole, jedno mám jisté. Až budu jednou stát před Bohem, vím, že Ježíš řekne: „Tenhle člověk klečel tehdy pod křížem. Je čistý, já na něm nic špatného nevidím.“ Pavel Jersák
blízkost (pokoj mezi dětmi i vedoucími). Ve večerních programech jsme pouštěli díly EXITu a následně jsme o nich diskutovali. Podivuhodným Božím vedením, jsme měli skvělé počasí a tak jsme mohli sportovat a hrát si bez větších omezení. Pravděpodobně 18. října v sobotu ve 14:30, se všichni ještě jednou setkáme a zavzpomínáme. Sláva buď našemu Bohu, že je tak dobrý a dává nám tyto příležitosti přinášet dětem světlo evangelia. Pavel Mrázek
Ježíš má v mém životě své místo jisté Události v našem životě jsou pro nás příliš neočekávané na to, abychom si mohli myslet, že na nějakého Boha či náboženství budeme mít čas až později, nejlépe na sklonku našeho života. Já měl to štěstí, že moji rodiče mi moji cestu k poznání Boha usnadnili tím, že se sami chovali dle toho, jak radí Bible. Rodiče mě taky vychovávali k tomu, abych si vážil a přemýšlel o pravých hodnotách a cíli života. To, že něčí rodiče jsou věřící ovšem ještě nikdy nikoho nespasilo. A to samé platí i o mně. Odmalička mě moji rodiče učili, že existují dobré a špatné věci a že to, jak lidé žijí svůj život, bude po smrti mít svoje důsledky. Říkali mi, že existuje nebe a peklo, a já to tehdy svou dětskou vírou bral jako fakt, který prostě platí. Pamatuji si okamžik, bylo mi tehdy asi 8 let, kdy jsem se hádal se svými sourozenci a na konci našeho sporu jsem vyslovil: „Stejně mi nezáleží na tom, jestli po smrti půjdu do nebe nebo do pekla.“ Brzy jsem si ale uvědomil význam slov, která jsem vlastně řekl. Přestože mi bylo jen osm, bral jsem to tehdy docela vážně. Došlo mi, že to, co jsem vyslovil, tak vlastně vůbec nechci. Tehdy jsem si poprvé opravdu uvědomil, že si přeji, aby v mém životě měl Ježíš své místo jisté. To
Zpráva z English campu 2008 English camp 2008 se konal v penzionu Later v Pustých Žibřidovicích od 26. července do 2. srpna. E-campy jsou každoročně pořádány v několika městech po celé ČR i v zahraničí a přestože jich někteří z nás zažili již mnoho, stále se jedná o jednu z našich nejoblíbenějších aktivit v roce. Letos jsme se setkali s velikým zájmem studentů, takže kapacita penzionu byla bez obtíží naplněna. Přihlásilo se 31 nevěřících studentů, přičemž s mnoha z nich jsme se mohli setkat na loňském E-campu či jiných aktivitách, které VOLANT pořádá. Náš tým se skládal ze 13 Čechů, což je bezmála
3
polovina našeho týmu z loňského roku. Nicméně jsme do toho šli i s vědomím této skutečnosti a Pán nám ukázal, že na Něj se můžeme vždy spolehnout. Na poslední chvíli jsme sehnali i tolik důležitou zdravotnici, jejíž schopností bylo zapotřebí v celých devatenácti případech. Celkově vzato se však nikomu nic vážného nestalo a všichni se do svých domovů vrátili v celku a věřím, že i plni radosti nejen z nově navázaných vztahů. Dále se E-campu zúčastnilo 20 Američanů, kteří byli ochotni obětovat svůj čas a peníze pro službu českým studentům. Mnoho z nich jsme již znali z předcházejících let, což byla nesporně veliká výhoda. Celý E-camp 08 byl velikou zkouškou pro naši mládež a hlavně pro Radka, který se letos poprvé ocitl v roli hlavního vedoucího. Nejen E-camp, ale i příprava na něj, stmelily náš tým – mládež jako takovou a vše se obešlo bez vážnějších konfliktů mezi jeho členy. Samotný pobyt skončil, ale naším společným cílem je i nadále udržovat živé vztahy se studenty, které jsme mohli na E-campu poznat a dále jim sloužit prostřednictvím mnoha různých aktivit v průběhu celého roku.
pro plavbu... ...hodnost plavčíka získávali námořníci v oblastech přírodovědných, uzlařských, biblicko-vědomostních, zpěváckých, strefovacích a rovněž v oblasti sebeovládání – mlčící zvěd a hladový kuchtík... ...flotila byla vyzbrojena 4 loděmi, které obstály při plavbě na druhý břeh... ...výuka námořnictva byla proložena různými soutěžemi a činnostmi... ...z nejpovedenějších to byla právě stavba lodí, nalezení anglicky mluvících trosečníků, nácvik chování při průjmu a zácpě, dobývání námořních pevností, objev vodopádu na Borovém potoce pod Medvědí horou, plavba na vlastnoručně postavených lodích, fotbalové a baseballové klání na Loučenském hřišti, desetiboj a závěrečný námořnický jarmark... ...při výcviku i při plavbě nás provázel Boží Duch a věřím, že v nás všech, jak v plavčících tak i v admiralitě bude zůstávat něco z Jonášova příběhu o poslušnosti... ...věřím, že v nás zůstane a přinese i užitek Jonášova zkušenost, že i v naprosté beznaději je Bůh s ním... ...vím, že každý z námořníků by měl naslouchat Božímu hlasu, protože Bůh to s námi myslí dobře...Bůh má plán, jak oslovit a zastavit Ninive... ...má plán jak lidi obrátit od hříchu... ...nebojme se být součástí Božího námořnictva! člen admirality Petr M.
VOLANT E-camp tým
...útržkovité informace z pobřeží Pelikánů... ...v sobotu 12.července léta Páně 2008 doplulo na různých plavidlech 37 námořníků... pobřeží Pelikánů se stalo pro následujících 7 dní výukovou základnou pro plavčíky, ale i poddůstojníky královského námořnictva... ...flotile velelo 8 korvetních admirálů a 1 korvetní admirálka měla na starost zdraví posádek jednotlivých lodí... ...o plná břicha námořnictva se staraly dvě zapálené admirálské kuchtičky... ...námořnictvo bylo cvičeno v nejrůznějších dovednostech potřebných
EXIT 316 – MISE Pořad EXIT 316 se dočkal svého volného pokračování s názvem EXIT 316 – MISE. Humornou i vážnou formou se vám tvůrci pořadu pokusí přiblížit hledání a nelehkou cestu za poznáním tajemství v podivných zákrutách lidských duší. Čas vysílání na ČT2: Neděle – 8:30-8:50 Čtvrtek (repríza) – 14:55-15:20
4
Pro nás odvážlivce tu byl i kus velké skály a na závěr nechyběly ani seskoky, ale to už až jedině z obřího balíku slámy…☺ Uprostřed okoloputování jsme se přišli ochladit do Jeskyní NA POMEZÍ, tak se dobře oblečte, ať se nám tam nenachladíte. Svět mezi krápníky a kapkami vody, plný světýlek a neprozkoumaných zákoutí občas doplňovala průvodkyně svým více než melodickým hlasem a vyprávěním umocňovala tajemnost tohoto podzemního království. Pozor, tady vyčnívá stalagnit, pozor nesahat, pozor klouže to… Ani jsme se nestačili venku ohřát a olízat se od zmrzliny z krámku a už tu byl čtvrtek, předposlední den. Bylo dost těžké nás udržet, abychom se cestou neposchovávali v kukuřici, která už strašně vyrostla. No a pak jsme vcházeli do lesa, který je v okolí města, a začali se shánět po větvích na další přístřešky. Jana nás, ale svolala a úplně normálně řekla, že náš kamarád Ondra dnes potřebuje, abychom se za něj modlili, a tak jsme to v lese prostě udělali, takže někteří mohli možná poprvé vidět, jak se mluví s Bohem. Úkolem dne bylo barvení turistických značek, o kterých nás instruoval děda od Danečka a Péti. Vzali jsme žlutou a bílou barvu a moc jsme se snažili, aby byla značka co nejhezčí. Nakonec, co když byste se po té cestě vydali, tak abyste nezabloudili. My jsme se pak ještě stavili u kapličky, kde byla voda a spousta příležitostí i variant k osvěžení, a tak vedoucí od nás měli chvíli pokoj, aby si mohli také trochu popovídat. Poslední den jsme si také pěkně užili. Cestou na zříceninu hradu Brníčko jsme rozštěkali všechny obecní psy a o poprask hned od rána bylo postaráno. Na místě zříceniny bylo plno kamení a prolézaček, které nám vedoucí většinou zakazovali, proto jsme se snažili všelijak tajně dostat alespoň k nejobecnějšímu prozkoumání hradu. Potom jsme však objevili dostatek materiálu na stavbu vlastního přístřeší, no
ANEB JAK TRÁVIT KONEC PRÁZDNIN S LANEM Dlouho před tím, než se tato již tradiční akce uskutečnila, jsme se ptali, kdy už to bude. Neměli jsme dlouho žádnou bližší odpověď, a tak to bylo hodně napínavé, jak to nakonec dopadne. Ale dopadlo to opravdu dobře. Třetí ročník pětidenního prázdninového setkávání, putování po okolí, se stal pro nás absolventy součástí léta. Předposlední týden prázdnin bylo počasí již tak ustálené, že jsme se úplně zbytečně nosili s pláštěnkami, těžkými deštníky a jinými pomůckami a potřebami proti dešti. Za celý ten týden se nás vystřídalo 36 dětí (denně 20 – 26) a celkem 11 vedoucích, bylo tedy veselo jak v mraveništi. Naše plavba začala první den hned za školou v Temenici, kde nás Denis z Ameriky mohl trénovat v různých sportech. Nám se moc dařilo při tréninku basketbalu, při utkání ve florbalu i ve fotbalu. Baseball si někteří zkusili poprvé, mockrát se snažili odpálit malý míček – no to není jako kopnout do balónu… Všichni byli zpocení, ale spokojení, protože nám léto přálo hodně usměvavého sluníčka. Za ten den jsme stihli hrát i různé hry, při kterých byla legrace, a nakonec jsme toho ještě neměli dost, proto se vyhlásilo běžecké kolečko kolem celého školního hřiště. Druhý den jsme vyrazili trochu dál, a hned tu byla i vytoužená cesta vlakem. Vycházka na Bradlo, to byla cesta lesem, míjení velkých krásných stromů, ochlazení ve stínu, stavění super bunkrů a malých domečků s mechem, hra na orientaci v terénu poslepu, zpívání, focení a natáčení… a hlavně domácí svačinky, které chutnaly po každém kroku vždy ještě lépe.
5
tak jsme se pustili do práce. Mezitím se opékaly špekáčky, kouř nás sice dobře vyudil, ale jídlo bylo chutné… Na památku jsme si na tričko nabarvili vzory listí a zapojili i svou vlastní fantazii. Odjížděli jsme spokojeni, dostali jsme ještě nějaké dárečky od města Šumperka, abychom nezapomněli, že nás naše město podpořilo, a mohli si také někdy vzpomenout. Dostali jsme trochu příslib, že se sejdeme za rok zas, tak doufáme, že to tak bude…
Celou dobu jsme mohli mít Boží ochranu, protože nikdo nikam nespadl, nikdo se neztratil a všichni jsme se vrátili v pořádku domů. Mohli jsme navzájem poznat další kamarády i vedoucí, a můžeme se těšit i na další setkání, třeba někdy o víkendu. A vy se zatím můžete modlit za to, abychom měli tu možnost poznat přes ty všechny aktivity a přátelství opravdovou lásku a opravdového Boha. Jarmila H
Stav finančních závazků sboru Plánované práce a uskutečněné akce: Uskutečněné akce dle schváleného plánu VSS na rok 2008 • Terasa na pozemku sboru 13 000,- Kč • Kuchyňská linka v bytě kazatele 61 000,- Kč • Druhá brána na pozemek sboru (brána je darem rodiny Smolkových) 0,- Kč 7 000,- Kč • Nákup: sekačka vysavač Plánované práce a akce • oprava střechy + lávka ke komínu 20 000,- Kč 60 000,- Kč • mobilní stěna klubovna (již máme 34 000 Kč účelově určených) – na pokrytí nákupu a montáže mobilní příčky do klubovny vyhlašuje staršovstvo na 5.10.2008 mimořádnou sbírku Splátky za stavbu 56 000,- Kč / za rok 2008 na pokrytí splátky staršovstvo vyhlašuje na 23.11.2008 mimořádnou sbírku Podpora činnosti sborových složek a misie Plánované výdaje a uskutečněné výdaje viz tabulka
Besídka Awana Lano Dětské chvály Mládež Dorost Sociální fond tábory Výstava Bible (XI.2008) Podpora T. Řehákovi - ACET Platba za zpracování účetnictví
plánováno a odsouhlaseno VSS 3 000,5 000,10 000,2 000,5 000,5 000,10 000,10 000,12 000,10 000,-
6
zpracoval P. Málek vyčerpáno k 7.9.2008 1 352,4 822,5 000,0,0,0,7 199,0,0,0,-
Radujte se s radujícími... Narozeniny v říjnu Rusnák Zdeněk Kabát Vratislav Pospíšilová Monika Kabátová Ivana Jersák Radek .
Narozeniny v listopadu
1.10. 5.10. 14.10 17.10. 30.10.
Smolka Petr Smolková Libuše Stoncelová Erika Špringlová Miroslava Pešek Jindřich Macurová Iva
Výročí svatby v říjnu a listopadu Holcovi Peškovi Smolkovi Longovi Smolkovi Pospíšilovi
– Pavel a Soňa – Jindřich a Lucie – Daniel a Iveta – Trevor a Cassie – Dominik a Libuše – Jaroslav a Miroslava
7
12.10.1996 21.10.2006 31.10.1992 7.11.2003 14.11.1964 16.11.1947
3.11. 14.11. 14.11. 15.11. 18.11. 30.11.
Informace a zprávy ze života sboru:
23.8. byl pro naší sestru Hanku Flídrovou dnem svatebním. Za manžela si vzala bratra v Kristu Davida Zubíka z Valašského Meziříčí (BJB Vsetín) V těchto dnech se stali součástí naší sborové rodiny manželé Ivo a Monika Pospíšilovi se synem Radkem, přistěhovali se ze Vsetína, kde byli členy sboru BJB Dne 26.10.2008 budeme mít v našem sboru neděli Díkůvzdání a v ten den budeme hostit v našem sboru křesťanskou pěveckou skupinu Maják z Jablonce n. Nisou Dne 25.10.2008 v 18hod. bude mít výše uvedená skupina Maják koncert v sousedním sboru BJB Vikýřovice Dne 5.10.2008 se bude konat mimořádná sbírka na mobilní stěnu, která bude rozdělovat klubovnu našeho sborového domu na dvě části (dle potřeby) zbývá ještě shromáždit částku cca 30 000 Kč 28. září 2008 bude v rámci nedělního shromáždění křest Od října 2008 do června 2009 bude vždy 3 týdny v měsíci probíhat v prostorách sborového domu vyučování KAM (Křesťanská akademie mladých). Z našeho sboru budou 2 studenti: Radek Jersák a Jiří Málek součástí studijní „buňky“ KAM-u společně s 1 bratrem z Vikýřovic, 1 ze Zábřeha a 1 z Olomouce. Za studenty budou přijíždět lektoři KAM-u a členům sboru bude nabízena účast na jednotlivých seminářích
Naše společná shromáždění BJB Šumperk, M.R. Štefánika 10
Neděle 9.30 (po úvodní části začíná program pro děti-nedělní besídka) Čtvrtek 18.30
Další aktivity sboru: Úterý 16.00 – Dětské chvály Středa 9.30 – klub maminek Čtvrtek 16.15 – Awana klub Pátek 17.00 – florball Sobota 17.00 – 19.00 Mulťák – setkání mládeže
Z naděje se radujte. V modlitbách buďte vytrvalí… Radujte se s radujícími… Pokud to bude záležet na vás, udržujte dobré vztahy se všemi lidmi. Řím 12:12-18 Adresa sboru a kazatele: M. R. Štefánika 10, 787 01 Šumperk : 583 213 761 Email:
[email protected] Web: www.sumperk.bjb.cz Redakční rada: M. Jersák, P.Mrázek, Petr Málek Adresa Redakce: Šumperská 190. Vikýřovice, email:
[email protected] Graficky upravil Ondra Nawrat.
8
