Z
OBSAHU:
KČS 2,50
Sovětská s tra to s fé ric k á slu n e čn í s ta n ice — C hcete si postavit daleko h led ? — Em isia X z k a ta k ly z m a tick ý ch prem enných hviezd — Zjazd Zvázu a stron ó m ov -am atérov v M aďarsku — Zprávy — Novinky — Úkazj na obloze v březnu
H v ěz d á rn a a p la n etá riu m M ik u lá še K o p e r n ik a v B rn ě. N a h o ře Je p o h le d na bu dovu p la n e tá r ia , d o le na k o p u li h v ě z d á r n y ; na prvn í s tr a n ě o b á lk y je r a d io t e l e s k o p p ro s le d o v á n í s lu n e č n íh o z á ř e n í na v ln ě 21 cm . ( K e z p rá v ě na str. 36.)
Říše h v ě z d
Pavel
Roč. 5 6 ( 1975 ), č. 2
Kotrč:
SOVĚTSKÁ STRATOSFÉRICKÁ SLUNEČNÍ STANICE Jednou ze základních podmínek hlubšího porozum nění podstatě slu neční aktivity je získávání k valitn ích sním ků útvarů, které jsou pro aktivní slun eční atm osféru typické, např. skvrn, protuberancí, erupcí apod. Zvláště naléhavá je potřeba vyššího prostorového rozlišení. Sku tečná rozlišovací schopnost pozem ských astronom ických dalekohledů je však velmi omezena neklidem ovzduší ve vrstvách blízkých zem skému povrchu. Snahou pozorovatelů Slunce je zm enšovat nežádoucí vlivy vzdušné tu rbu lence na kvalitu pořizovaných snímků. Za tím ú če lem se pro umísťování slu n ečn ích p řístro jů vyhledávají m ísta s co mož ná n ejp řijate ln ějším režim em teploty, pohybů a průzračnosti vzduchu. R adikálnějším řešením tohoto problém u je um ístění pozorovacího zařízení ve vyšších vrstvách zem ské atm osféry, a to od tropopauzy výše. Např. na strato sférick é, balónem nesené sta n ici je rozlišování slu n ečních útvarů s rozměry okolo 1000 km už p rakticky závislé jen na p řístrojové tech n ice. V této části atm osféry se také zvětšuje do stupná šířk a pásma slunečního sp ektra proti zemskému povrchu více než stokrát. Je to především důsledkem vyšší průzračnosti nadstratosférick ý ch vrstev pro p ro ch ázející u ltrafialo vé a in fračerv en é záření. Značné zkušenosti s výzkumem Slunce ze strato sféry má skupina pracovníků Pulkovské astronom ické observatoře, vedená prof. V. A. Kratem . Je jic h stra to sférick á stan ice nese C assegrainův dalekohled o průměru hlavního zrcadla 1 m, mřížkový sp ektrograf a další p ří stro je. Obraz z pomocného dalekohledu je z této stan ice přenášen pomocí televize do pozemního říd ícího cen tra. Odtud se pak zpětně celý dalekohledový systém navádí na vybraná m ísta na Slunci a řídí se exponování sním acích kam er. Stan ice, jen s poněkud pozměněným přístrojovým obsazením , už absolvovala 4 starty (1966, 1968, 1970 a 1 973).* Nevýhodou je velm i krátký pracovní pobyt ve stra to sféře. Už po šesti až osmi hodinách stan ice opět přistává na zemském povrchu. Nedá se tedy zatím hovořit o system atickém získávání m ateriálu. Tvůrci experim entu jsou po předběžném zpracování m ateriálu velmi optim ističtí, a to jak v perspektivách projektu, tak v in terp retaci vý sledků. Dlouholetým problémem slunečn í spektroskopie byla otázka přítom nosti těžkého vodíku (d eu teria) v atm osféře Slunce. Ze spektrogram ů pořízených na zemském povrchu není možné na tuto otázku dát odpo věď, neboť v m ístě vypočtené polohy čáry deuteria Da se n ach ázejí * Viz též Říše hvězd 55, 195— 196; 1 0 /1 9 7 4 .
čáry trop osférické vodní páry. Avšak ani na slu n ečn ích spektrogram ech, pořízených ze strato sféry , n en alezli pulkovští astronom ové nic, co by svědčilo o přítom nosti deuteria. Na sn ím cích z 20. června 1973 byly zjištěn y změny v konfiguraci slu n ečn ích skvrn ve dvou skupinách současně. To vedlo k vyslovení domněnky o existen ci velko stru k tu ráln ích procesů vlnového ch a ra k teru, k teré naráz zachvacují m nožství uzavřených m agnetických kon fig u rací. Podle této hypotézy by slu neční erupce měly být jen jednou ze sou částí takových procesů. Členové skupiny prof. Krata se dom nívají, že vlnový ch a ra k ter m ají i slun eční granule, o nichž se dosud mělo zato, že jd e o vrcholky konvektivních proudů, v y n ášejících na úroveň povrchu fotosféry tep le jší podfotosférickou plazmu. G ranulace je na sn ím cích viditelná až k samým okrajům slunečního disku, což odpovídá nejvyšším fotosférickým vrstvám, do nichž už by konvekce nem ěla pronikat. N alezli také, že granule se liší od tem nějšího m ezigranulárního prostředí n e jen teplotou, ale i hustotou. Plazma v g ran u lích je mnohem h u stější než v je jic h okolí. Rovněž výsledky m ěření ry ch lostí slu n ečn í plazmy na spektrogram ech se pulkovští sluneční fyzici snaží vysvětlit přisouzením vlnových v lastností některým m echanism ům projevů slun ečn í aktivity. Např. objevování a m izení granulí a ostatn ích „m alých“ form ací (prům ěr od 100 do 1000 km) o bjasň u jí přenosem energie prostřednictvím vln. Vytváří se tak představa o Slunci jak o o pružném kosm ickém objektu. M imořádná pružnost sluneční plazmy je způsobena přítom ností m ag n etického pole, které staví h ran ice m ožnostem přem ísťování plyno vých částic. Odtud pak plyne důležitost vlnových pohybů a kmitů všeho druhu. Ze svých snímků a spektrogram ů dále vyvozují, že m agnetické pole se z n itra Slunce přenáší ve form ě tenkých oblouků nebo sm yček přes fotosféru do chrom osféry a koróny. Tyto oblouky se při pronik nutí do vyššího řidšího prostředí rozšiřu jí. M agnetické pole vynesené z vn itřních částí Slunce se částečn ě přenáší do m eziplanetárního prostoru s tzv. slunečním větrem a z části se mění v jin é form y en e r gie. Uvedená hypotéza požaduje tvoření m agnetického pole uvnitř Slunce. Dosud však n eexistu je teorie, k terá by uspokojivě vysvětlovala tvorbu slunečního m agnetického pole. Jeho generování stále ještě patří k množství dosud neobjasněn ých vesm írných záhad, stejn ě jako podstata slu n ečn ích erupcí či slu neční aktivity sam é. ( P o d le č lá n k ů V. A. K ra ta z P riro d y 5 /1 9 7 4 a z P ra v d y 1. 10. 1974.) František
Golab:
C H C E T E Sl P O S T A V I T D A L E K O H L E D ? Jistě je mezi astronom y am atéry řada těch, k teří by si rádi postavili vlastní dalekohled. Není to věc snadná, ale je u sku tečn iteln á. Pro am atéra je výhodnější zhotovení zrcadlového dalekohledu vzhledem k poměrně snadnému vybroušení zrcadla ve srovnání s broušením čočky.
N ěkteré lidové hvězdárny p ořád ají čas od času kursy broušení zrcad el, ale potřebná lite ra tu ra se shání velm i těžko. Proto jsem se pokusil sestavit seznam knižní i časop isecké literatu ry o zhotovování am atérsk ých dalekohledů. Knihy: 1. Erhadtové V. a J.: P rak tick á astronom ická optika. Státn í n ak la datelství tech n ick é literatu ry (SN TL), Praha 1955. 2. Erhadtové V. J.: A m atérské astronom ické dalekohledy, SNTL, Pra ha 1962. 3. E rhardtové V. a J.: A m atérské astronom ické fo to g ra fick é komory. SNTL, Praha 1963. 4. Fuka J. a Havelka B.: Optika. Státn í pedagogické n aklad atelství, Praha 1961. 5. Maksutov D. D.: Izgotovlenije, issled ovanije astron om ičeskoj opti ky G osudarstvennoje izdatelstvo tech n ik o -teoretičesk o j literatu ry , Moskva 1948. 6. P etržilka V.: Fyzikální optika. Přírodovědecké vydavatelství, Pra ha 1952. Články v časopise Říše hvězd:
1. B ečvář A.: Am atérská výroba dalekohledů, r. 23 (1942), s. 17 a násl. 2. Bečvář A.: Broušení zrcadlového objektivu, r. 23 (1942), s. 40 a násl. 3. B ečvář A.: Jemný výbrus optické plochy, r. 23 (1942), s. 61 a násl. 4. B ečvář A.: Leštění optických ploch, r. 23 (1942), s. 75 a nás 5. B ečvář A.: Zkoušení zrcadel, r. 23 (1942), s. 100 a násl. 6. B ečvář A.: Stříb řen í zrcadel, r. 23 (1942), s. 113 a násl. 7. Erhardtové V. a J.: A stronom ická žebrovaná zrcadla, r. 34 (1952), s. 15 a násl. 8. Gajdušek V.: Zkoušení přesného rovinného zrcadla, r. 23 (1942), s. 158 a násl. 9. G ajdušek V.: C assegrainův dalekohled, r. 24 (1943), s. 16 a násl. 10. Gajdušek V.: O m od ifikacích Schm idtovy komory a příbuzných systém ech, r. 29 (1947), str. 206 a násl., s. 270 a násl. 11. K lír J.: Am atérský Newtonův re flek to r o průměru 80 mm, r. 24 (1 943), s. 60 a násl. 12. K lepešta J.: Zkušenosti s M aksutovovou komorou, r. 32 (1950), s. 110 a násl. 13. K olařík S.: K onstrukce objím ek pro astronom ická zrcadla, r. 40 (1 958), s. 6 a násl. 14. M aleček B.: Objím ka pro astronom ické zrcadlo, r. 41 (1959), s. 78 a násl. 15. M aleček B.: K onstrukce zrcadlového dalekohledu, r. 43 (1961), s. 193 a násl. 16. M aleček B.: Uložení pom ocného zrcadla, r. 44 (1962), s. 16 a n ásl., s. 52 a násl. 17. M aleček B.: Okulárový výtah, r. 44 (1962), s. 133 a násl.
18. M atoušek S.: Zkoušení zrcadlových objektivů, r. 37 (1955), s. 158 a násl., s. 179 a násl. 19. M atoušek S.: Stříb řen í zracdla, r. 42 (1960), s. 210 a násl. 20. Mrkos A.: O naší nové astrokom oře Maksutovova systém u, r. 35 (1953), s. 157 a násl. Tento seznam , který si zdaleka n ečin í nároky na úplnost, svědčí o m alé publicitě, která se v posledních le te ch věnuje am atérské stav bě dalekohledů (poslední citace je z roku 1963). Mnozí am atéři by jis tě rádi uvítali vydání nové u celené příručky, v níž by bylo shrnuto vše, co je třeba vědět o stavbě am atérského dalekohledu. Zatím však mohou nalézt inform ace v citované literatu ře, která je v knihovnách četn ý ch lidových hvězdáren. Zdeněk
Urban:
EMISIA X Z KATAKLYZMATICKÝCH* PR EMENNÝCH HVIEZD Začiatkom roku 1974 vzbudila velkú pozornost práca S. Rappaporta, W. Casha, R. Dorseyho, J. M cClintocka a G. Moora, re fe ru jú ca o dete k cii m ákkého (so ft) X-žiarenia u trp a slíčej novy SS Cygni (Astrophys. J. L etters, 1974, 187, L 5 ). Už v m inulosti m nohí autoři konštatovali, že maximum energie v sp ektrách kataklyzm atických prem enných hviezd sa nachádza v U -oblasti a o značili tieto hviezdy ako po ten ciáln ě zdroje X-em isie. Objav Rappaporta a spolupracovníkov bol teda pochopitelné uvítaný. Ď alšie štúdium X-em isie u SS Cyg a iných kataklyzm atických hviezd (pokial budú lokalizované ako X-zdroje) má velký význam pre celkové pochopenie procesov p rebieh ajú cich v týchto hviezdach. Čo sposobuje X-em isiu pozorovaná u SS Cyg? Rappaport a spolu pracovníci udávajú pre energiu te jto em isie hodnotu 1,5 X 1 0 33 erg s 1, z k to rej odvodili teplotu X-zdroja u SS Cyg na 1,5 X 1 0 6 K. Na zá klade faktu, že X-em isiu pozorovali právě v priebehu vzplanutia SS Cyg (vzplanutia trp aslíčich nov — viz napr. článok O. Obůrky v ŘH 6/1962 alebo člán ok autora v KR 3/1974), Rappaport a spolupracov n íci predpokladajú, že X-em isia je budená vzplanutím trp a slíčej novy. X-em isiu danej intenzity je však možné, ako ukázal B rian W arner (Mon. Not. A. astr. Soc., 1974, 167, 47 P ), vysvětlit podstatné prirodzen ejšie na základe v sú časnosti platného modelu pre trp a slíčie novy, známého ako model s „jasn o u " alebo „horúcou“ škvrnou. T rp aslíčia nova je vlastně systém tesn ej dvojhviezdy, v ktorom p ri m árnou zložkou je biely trp aslík a sekunduje mu trp aslík n esk o ršej sp ek tráln ej triedy (G až K) strá ca jú c i hmotu vnútorným Langrangeovým bodom L>. Táto hmota prúdi sm erom k bielem u trpaslíkov i okolo ktorého vytvára plynový disk alebo obálku. V oblasti kolízie d alšej prúdiacej hmoty s povrchom tohoto disku (obálky) vzniká násled• K atak lyzm atick é prem enné hvězdy — spoločné o zn ačen le nov, rek u ren tn ý ch nov, trp a s ličích nov (p rem en n é typov U Gem a Z Cam ) a novám podobných hviezd.
kom prem eny k in etick e j en erg ie prúdu na energiu tepelnú tzv. „ ja s n á " alebo „horúca“ skvrna. V tejto oblasti panujú pom ěrně vysoké teploty (až 106 K ). B. W arner předpokládá, že zdrojom Rappaportových 1,5 X 1 0 33 erg s 1 je právě „ jasn á“ skvrna. Sú časné hodnoty pre množstvo hmoty prúdiacej medzi zložkam i v systém och trp aslíčich nov (W arner — 1 0 X 1 0 '8 M©, Robinson — 3 X 1 0 '9 M© ročn ě v jednom systém e) tento předpoklad podporujú: X-em isiu danej energie si móže „ ja sn á “ skvrna dovolit. V takom to případe by zákrytm i „ ja sn e j“ skvrny apod. m ohli byť vyvolané periodické vlastnosti X-em isie. Fakt, že Rappaport a spol. u SS Cyg nič podobného nepozorovali, je možné vysvětlit malou orbitálnou inklináciou te jto dvojhviezdy (úlohu tu iste hrá aj súčasný malý počet podobných pozorovaní). V systém och s vyššiou orbitálnou inklináciou by periodické změny X-em isie m ohli existovat. V systém och k ataklyzm atických prem enných hviezd s velm i k rá t kými orbitálnym i periodam i dosahujú plynové prúdy tečú ce medzi zložkami pom ěrně velké rý chlosti. Je tu teda m ožnost em isie aj tvrdé ho (hard ) X-žiarenia. K lasické novy, reku rentně novy a niektoré novám podobné hviezdy sú tiež podvojnej podstaty a m ajú strukturu systémov odpovedajúcu vyššie opísaném u modelu s „jasn o u " skvrnou — pri platnosti předpokladu B. W arnera by teda tiež m ohli byť zdrojm i X-em isie. Na tomto m ieste by mohlo byť užitočné spomenúť, že známy zdroj Sco X -l n iektorí autoři in terp retu jú ako zvyšok novy. Ak je teda aj tu zdrojom X-em isie „ ja sn á “ skvrna, na základe znám ej hodnoty rozm ě ru transferu hmoty je možné stanoviť energiu te jto X-em isie. R. E. N ather a B. W arner stanovili, že v systém e typ ickej novy DQ Her (N 1934) p retečie ročně medzi zložkam i asi 1 X 1 0 '7 M©. Z tohoto B. W arner odvodil, že hodnota en erg ie X-em isie nov by m ohla byť asi o rád vyššia ako en ergia X-em isie nov trp aslíčich (teda asi 1034 erg s 1). Velm i zaujím avou je m yšlienka B. W arnera o súvislosti X-em isie kataklyzm atických prem enných hviezd a g alak tickéh o m ákkého X-žia renia. Vesm írná hustota trp a slíčich nov je totiž asi 7 X 1 0 7 p c 3 a obdobná hodnota pre novy je asi 10-6 p c 3. Teda X-svietivosť kataklyz m atických prem enných hviezd na jednotku priestoru bude asi 1028 erg s'1 p c 3, z čoho by trp aslíčie novy produkovali asi 1027 erg s 1 pc 3. Kedže pozorovaná hodnota g alak tickéh o m ákkého X-žiarenia je asi 3 X 1 0 28 erg s 1 pc'3 (en ergia na jednotku p riesto ru ), porovnanie obidvoch hodnot je nadm ieru zaujím avé. Ak by platil W arnerov model, kataklyzm atické hviezdy by prispievali prinajm enšom na podstatná časť m ákkého g alak tickéh o X-žiarenia. Obdobné výpočty previedli aj Rappaport a spolupracovníci, avšak ich výsledok sa od pozorovanej en erg ie m ákkého galak tickéh o X-žia renia podstatné odlišoval. Je to pochopitelné, kedže in terp retácia Rappaporta a spol. předpokládá, že X-em isiu m ajú len trp aslíčie novy, ktoré podlá výsledkov B. W arnera prispievajú len asi na jednu desatinu X-em isie kataklyzm atických prem enných hviezd. Ď alšie pozorovania X-em isie nov a novám podobných hviezd sú v el mi žiadúce a atraktivně, takže v blízk ej budúcnosti móžeme očakávať
celý rad nových prekvapujúcich výsledkov. Perspektivy sú slubné, kedže celý rad kataklyzm atických hviezd (ide hlavně o trp a slíčie no vy EX Hya a U Gem a novám podobnu hviezdu RW T ri) leží v tesn ej b lízkosti známých X-zdrojov a keďže dnešná přesnost u rčovania súrad níc níe je právě n ajlep šia (ide sam ozrejm e o súrad nice X -zd rojov), ďalšie pozorovania sú očakávané skutočne s velkým napátím . Preto nie je možné zakončit tento článok ináč ako slovam i Z. M ikuláška zo zá věru jedného z jeho článkov v Říši hvězd: „Máme se tedy opět na co tě šit." .| Ivan
Molnár:
Z J A Z D Z V Á Z U A S T R O N Ó M O V - A M ATÉ R O V V MAĎARSKU V dňoch 18.— 20. jú la 1974 bolo m ěsto Czd hostiterom V III. zjazdu Zvázu astronóm ov-am atérov M aďarska. Ozd je m ěsto n a jv á čše j ocelia rn e MLR a v roku 1974 oslavovalo 700. výročia založenia. Z te jto p říležitosti m ěsto bolo strediskom m nohých a velkých kultúrnych a p olitických ak cií, medzi nimi aj V III. zjazdu Zvázu astronóm ov-am atérov. Zjazd usporiadajú pravidelne každý druhý rok, vždy v inom význačnom m este. Na tomto zjazde sa zúčastnilo vyše 450 astronóm ov-am atérov i profesion álnych astronóm ov a hostia zo Slovenska, NDR, NSR, z Rakúska, z Juhoslávie a z Rumunska. Program bol vejm i bohatý a na vysokej úrovni. Zasadnutie sa konalo v Okresnom dome kultúry a osvěty. Zjazd otvoril Dezso Varga, předseda M estskej rady Ózd. Po ňom mal úvodnú přednášku prof. dr. Gyorgy Kulin, riaditer hvězdárně U rania v Budapešti, předseda Ústredného výboru Zvazu priatelo v astronom ie. Velm i pozitivně hodnotil vývin hnutia astronóm ov-am atérov v MER od vzniku až dodnes. Zváz p riatelov astronom ie ku dňu zah ájen ia VIII. zjazdu má 9000 aktivných členov, a na základe velkého záujm u o tento zváz predpokladajú, že do konca roku dosiahnú počet 10 tisíc! Zváz vydává aj rozličné časopisy pre svo jích členov. Jedným najpopulárnejšim z nich je É let és Tudomány (Život a ved a), ktorý vychádza v náklade 150 tisíc výtlačkov, druhý je Fold és Ég (Zem a o b lo h a), ktorý má toho času 15 tisíc stálý ch odberateíov. Interným p erio d ic kým časopisom zvázu je M eteor s nákladom 7000 výtlačkov. Aj p řístrojové vybavenie členov je uspokojivé. Počet vyrobených astronom ických dalekohladov za posledně roky je ten to : P riem er do mm:
125
150
200
250
300
400
500
P očet kusov:
135
165
107
39
14
4
1
Celkom 465
Odhaduje sa, že m adarský am atéři m ajú vo vlastn íctv e m inim álně 2 tisíc kusov astronom ických zrkadlových dalekohladov, a to všetko s priem erom váčším ako 100 mm. Po úvodnom prejave prof. Kulin odovzdal vedúcemu astron o m ick é ho úseku TIT v Ůzde památnú m edailu Szilárda Zerinváriho za úspeš-
ný rozvoj am atérsk ej astronom ie počas posledného zjazdového obdobia. Počas trojdňového zjazdu odznelo viacero velm i hodnotných prednášok. Prednášali popřední p racovn íci vedeckých pracovísk Astrono m ického ústavu Akadémie vied MLR, dr. Gyorgy Kulin, dr. Ivan Abonyi, dr. Koháti Atila, dr. M árton 111, prof. Oto Zombori a prof. Ponori Thewrew k Aurél. Zo zahran ičn ých hostí pred nášali dr. Eudmila Pajdušáková za Skalnatého Plesa, M ilan B élik z Hurbanova, prom. fyzik Ivan M olnár z Galanty, prof. Arnold Zenkert z Potsdamu, prof. Paul Baumann z Maizu a Gusztav Křen ze Zágrebu. Témy prednášok zjazdu boli velm i aktuálně a zaujím avé: F ilo zo fic ké problémy mikrokozmu a m akrokozm u, Výskům života vo vesm íre, Kozm onautika v službách geologie, Sln ečn á sústava v dobe kozmonautiky, Zákryty a zatm enia, Jupiterové m esiace atd. Každá přednáška bola doplněná prem ietaním diafilm ov a po přednáškách bola živá a hodnotná diskúzia. Každý deň popoludní sa organizovali prehliadky h isto rický ch m iest 700 ročného m ěsta, múzea a vlastivědné exkurzie do blízkého okolia. V rám ci toho si ú častn íci zjazdu p rezreli výstavu inštalovanú z prístrojov a prác astronóm ov-am atérov, navštívili hvezdáreň Urania m ěsta Úzd, hutný závod a o celiareň . Z ahraniční hostia boli o ficiáln ě p řija tí aj u předsedu M estskej rady na rad nici. V ečer sa prem ietali filmy a diafilm y, vym ieňali skúsenosti, organizovali besedy a p ria telsk é posedenia. Vystúpil aj um elecký ludový súbor s bohatým kultúrnym programom. Ú častníci VIII. zjazdu jed nom yselne zvolili predsedom prof. Gyorgya Kulina, ktorý má velký podiel na založení a rozvíjan í hnutia astro nóm ov-am atérov v Maďarsku. Zjazd u končili uznesením , že nasledujú ci zjazd usporiadajú v župnom m este Veszprém, kde v poslednom čase hnutie astronóm ov-am atérov pod vedením Ernó V értesa a ing. László Lendvaiho dosahuje pozoruhodné výsledky. VIII. zjazd Zvázu priatelov astronom ie splnil svoje poslanie. Ú častníci si odniesli vela pěkných dojmov a spom ienok či už na nádherný pohřad na 700-ročné město Úzd, alebo na příjem ný pobyt v kruhu priatelov a m ilovníkov astronom ie v M adarsku.
Zprávy ŘÁD
PRÁCE
ASTRONOMICKÉMU
ÚSTAVU
ČSAV
Oslavy význam ných výročí A stronom ického ústavu ČSAV vyvrcholily dne 12. prosince 1974 slavnostním zasedáním ústavní rady v kopuli dvoum etro vého dalekohledu v Ondřejově. Zasedání se zú častn ila d elegace prezidia ČSAV, p řed stavitelé orgánů a ústavů ČSAV, stra n ick ý ch a odborových orgánů, lidosprávy, d elegace so cia listick ý ch států na výroční poradě předsedů národních kom isí Interkosm os, zástupci dom ácích i zah ran ičn ích podniků a organizací, sp o lu p racu jících s A stronom ickým ústavem ČSAV atd. Na tom to zasedání předal vedoucí d elegace prezidia ČSAV m ístopředseda ČSAV akadem ik B. Ro sický řed iteli, předsedovi ZO KSČ a předsedovi ZV ROH A stronom ického ústavu ČSAV Řád práce, který p ro p ů jčil prezident republiky A stronom ickém u ústavu ČSAV za význačné zásluhy o rozvoj česko slov en ské astronom ie. Sou-
časn ě byla předána ústavu pam ětní m edaile ke 100. výročí založení B u lh arské akadem ie věd, kterou A stronom ickém u ústavu ČSAV udělilo prezidium Bul h arsk é akadem ie věd. U dělení Rádu práce A stronom ickém u ústavu ČSAV je význačným oceněním dosavadních úspěchů ce lé česko slov en ské astronom ie a je jíh o významu pro budování so cia listick é sp olečnosti. M. K o p e c k ý K
S E D M D E S Á T I N Á M
PROF.
V L A D I M Í R A
G U T H A
Sedm desátka zastihu je jednoho z našich předních astronom ů, prof. Gutha v plném pracovním elánu na ob servato ři A stronom ického ústavu ČSAV v Ondře jově. Zabývá se dnes zejm éna oborem kosm ického výzkumu pomocí um ělých družic. Byl jedním z hlavních in iciátorů a organizátorů československé účasti v rám ci spolupráce se SSSR a socialistick ý m i zeměm i na program u výzkumu a mírového využití kosm ického prostoru Interkosm os. V lé te c h 1968— 69 přispěl význačnou měrou k československé účasti při startu prvé družice Interkosm os. Jako předseda pracovní skupiny K osm ická fyzika a m ístopředseda Českoslo venské kom ise Interkosm os má dnes m ožnost přímo ovlivňovat d alší výzkum v tomto oboru. Prof. Guth se narodil ve V rchlabí dne 3. února 1905. Když v roce 1925 začal svou výzkumnou čin nost jak o vědecká pom ocná s íla na Českém vysokém učení tech n ick ém v Praze, jistě mu nem ohlo ani v n e jb u jn ě jš í fan tazii napadnout, že jednou se bude podílet na startu kosm ických sond. A tak po prom oci na doktora přírodních věd na Karlově universitě v Praze v roce 1929 si ze své oblíbené vědy, astronom ie, vybral jak o sp ecializaci m eteory, kom ety, astrom etrii, za tmění a zákryty. A těm to oborům zůstal věren dodnes, kdy astronautiku při pojil jak o další ze svých sp ecializací. Více než 70 vědeckých prací spolu s rozsáhlou popularizační čin n ostí je dokladem jeho úspššné vědecké činnosti, které se dostalo i vysokých m ezi národních poct. V létech 1952— 58 byl prezidentem kom ise pro m eteory Me zinárodní austronom ické unie, jejím ž voleným členem je již od roku 1935. V roce 1960 byl zvolen za člen a M ezinárodní astronau tické fed erace. Zúčastnil se aktivně řady m ezinárodních kongresů, sym pózií a vědeckých expedic. Řídil československou účast na programu M ezinárodního geofyzikálního roku v oboru družic a m eteorů. Prof. Guth přednáší též na Karlově universitě v Praze a přednášel i na Ko m enského universitě v Bratislavě. Jako šk o litel aspirantů a oponent obhajob, rigoroz a h ab ilitací pomáhal při výchově a form ování nového budoucího po kolení vědeckých pracovníků v astronom ii a astrofyzice. Prof. Guth zastával řadu význačných vědeckých i jin ých funkcí, ja k na S lo vensku (r. 1951—55 byl ředitelem observatoře na Skalnatém P le se ), tak zejm éna na svém m ateřském pracovišti, kde po dlouhá léta pracuje jak o vedoucí ob servatoře v Ondřejově. V roce 1953 byl zvolen členem korespondentem SAV, v roce 1956 mu byla udělena hodnost doktora věd a v roce 1962 se stal členem korespondentem ČSAV; v létech 1962—1966 byl předsedou vědeckého kolegia astronom ie, geofyziky, geodézie a m eteorologie ČSAV. Když dnes vzpomínáme tak význačného životního ju bilea prof. Gutha, po krokového vědce m ezinárodního významu, obětavého organizátora a učitele nové vědecké gen erace, přejem e mu zdraví a spokojenost a mnoho pracovních a životních úspěchů do d alších let. Z. C.
Co n o v é h o v a s t r o n o m i i S U P E R N O V A
V
G A L A X I I
J. R. Dunlap a Yvonne Dunlapová (C orralitos Obs., N orthw estern Univ.)
NGC
2207
nalezli na sním ku z 15. ledna t. r. supernovu 59" východně a 55" sever-
N a h o ř e j e s n ím e k s lu n eč n í g r a n u la c e , p o ř íz e n ý b ě h em letu s o v ě t s k é s t r a t o s f é r ic k é s lu n e č n í s ta n ic e 30. VII. 1970, v p ra v o j e p o h le d n a tu to sta n ic i s n o sn ý m b a ló n e m . (K č lá n k u n a str. 2 5 —26.) * ně od jád ra galaxie NGC 2207, je jíž poloha je (1950,0): a = 6h14,3m S = — 21°21' Hvězda nebyla zjiště n a na sním ku, exponovaném 6. ledna t. r., v době
objevu m ěla jasn o st 14,4m. Je však tak é možné, že supernova náleží ke g alaxii IC 2163, k terá je pouze asi 1,5' východně od NGC 2207. IAUC 2738 (B )
Z a tm ěn í M ěsíce 29. XI. 1974. N a h o ř e s n ím k y v 17h30m a v 17h45m (J. M ojch rov ič ), d o le v 17*46™ (M. K m en t). V pravo p rů b ěh z a tm ěn í M ěsíce 29. lis to p a d u 1974. ( F o t o J. S tu c h lík .)
P o h l a d n a výstavu p r á c a s tr o n ó m o v -a m a té r o v z p ř íle ž ito s ti V III. z ja zd u v Ó zde. (F o to Ivan M oln ár.)
t ř e t í
s e t k a n í
e v r o p s k ý c h
Z podnětu M ezinárodní astro n om ic ké unie d ochází nyní každ oročně k r e gionálním u setk án í evropských a s tro nomů, vědeckých pracovníků, k te ří jsou členy Unie. První takovéto s e tkán í bylo v roce 1972 v A ténách, vloni v Terstu a letos bude uspořá dáno v T bilisi. Letošní reg io n áln í se tkán í (ERMA — European Regional M eeting in A stronom y) je pod p atro n ací M ezinárodní astro n om ick é unie, A stronom ického kom itétu Akademie věd SSSR a Akademie věd Gruzínské SSR organizováno A bastum anskou astro fyzikáln í observato ří ve d nech 1. až 5. červ en ce. Předsedou d esetičlenn ého vědeckého org anizačníh o výboru je E. K. Charadze a členy to hoto výboru jsou astronom ové ze P O Z O R O V Á N Í
Z A T M É N
Pozorovací podmínky u druhého loňského m ěsíčního zatm ění byly pod statn ě horší než u prvního, k te ré na stalo v noci 4./5. červn a. Při listo padovém zatm ění vstupoval M ěsíc do polostínu ve 13h25m, do stínu ve 14h28m a úplné zatm ění začínalo v 15h35m — tedy v době, kdy byl u nás Měsíc je ště pod obzorem a Slu n ce nad obzorem . Střed zatm ění n a stával pouze 10 min. po západu Slu n ce a 18 min. po východu M ěsíce. Ty to okolnosti a sku tečn o st, že i během průběhu druhé poloviny zatm ění byl M ěsíc velm i nízko nad obzorem , p ře dem vyloučily fo to m etrick á m ěřen í a pochopitelně do značné m íry ztěžova ly i pozorování kontaktů kráterů při výstupu ze stínu. Navíc listopadové p očasí nebývá u nás zpravidla p říliš příznivé k pozorování. Na většině území ČSSR bylo oblačno, ja sn é po č así bylo jen výjim ečně a v Praze a ve střed n ích Č echách bylo zcela zataženo s deštěm . Přesto došlo re d akci několik zpráv o pozorování a řada fo to g rafií úkazu, z nichž n ě k te ré otiskujem e. Jiří B o u šk a Pozorovanie v ysokoškoláci
zatm enia usku točn ili UK z B ratislavy na
a s t r o n o m u
SSSR, Švý carsk a, F ra n cie , Švédská, Polska, Velké B ritán ie, H olandska a Československa (L. P ere k ]. E. K. Charadze je také předsedou m ístního o rg anizačníh o výboru. Program setk án í, poprvé se usku te čň u jíc í v so c ia listic k é zemi, je vě nován hvězdám a galaxiím z pozoro vatelskéh o h lediska. Pokud jde o hvězdy, budou na program u r e fe ráty o stru k tu ře hvězdných atm osfér, o sta tistick ý ch stud iích, o pozorova telsk ý ch asp ektech hvězdného vývoje a o nových problém ech astrofyziky, Druhá část bude věnována struktuře G alaxie a o statn ích galaxií, úbytku hmoty v g alax iích a g alak tick ý ch systém ech, jak ož i pozorovatelským aspektům vývoje galaxií. Jiří B o u šk a í
MĚSÍ CE
2 9.
XI .
1974
K ra jsk e j hvezdárni v Hlohovci. Tohto pozorovania sa zúčastn ili a j Členovia m iestneho astronom ického krúžku. Jednotliví Členovia m ali k dispozícii potřebné p řístro je s příslušenstvom (rad iop řijím ač Lambda, stopky, re fra k to r 180/2600 mm, binokulárny dalekohTad 2 5 X 1 0 0 , le te ck á kom ora, kom ora na platné 6 ,5 X 9 , zrkadlový teleob jek tiv 5,6/1000 mm, Flektogon aj fotoap aráty Zenit 80, P rak tica Super TL, Exa la , E xakta VX 500, Exakta V arex) a j potřebný m ateriál. Programi boli dopředu vypracované a vďaka kated ře AGM UK v B ratislavě, SAV a KH v H lohovci sme m ali a j k v alit ně p řístro je. Avšak počasie nám neprialo. Až tesn e po začatí výstupu M esiaca z tieňu Zeme sa vytvořil pás ja sn e j oblohy, v ktorom sme pozoro vali, za občasného přechodu m rakov typu alto stratu s. Aj na nepriaznivé podmienky naše práca bola úspechom. Ď alej uvediem niekofko programov. Boli pozorované výstupy 9 m esačných útvarov zo zem ského tieňa binokulárnym d alekohlad om 2 5 X 1 0 0 (v. d a le j). Podía D anjonovej k la sifik á cie sfarbenia M esiaca bolo zatm enie 2— 3 stupňa. V ju žn ej a východnej časti bol disk sfarbený červenohnedo
s prechodom do Šeda. Severn á časť m ala šed ožlté sfarb en ie. Na fotografovanie v prim árnom ohnisku re fra k to ra 180/2600 mm bola použitá kom o ra na p latné 6 ,5 X 9 a ap arát Zenit 80. N afotografovaný m ateriál pozostáva z 18 expozícii na film ORWO UT 16 a 24 expozícii na čiern o b iele p latné WP-1. Na foto grafo v an ie postupu zatm enia sme použili leteck ú kom oru 3,5/210 mm, p latné Ilford 25 DIN. Expozície boli robené v in terv ale 5 minút. V program e fo to grafov an ia cez zrkadlový tele o b je k tiv 5,6/1000 mm bolo účelom fo to g rafo v at celý priebeh výstupu M esiaca zo zem ského tieňa. F otog rafovalo sa na film ORWO 20 DIN aparátom P rak tica Super TL a aparátom E xakta V arex na film y O rwochrom UT 18. Pri čiern obielom film e boli použité filtre . T eleo b jek tiv bol na azim utalnom stativ e. Interv al medzi čiern obielym i sním kam i bol 3 min., medzi farebnym i 5 min. V sú časn e j dobe sa m ateriál spracúva a vyhodnocuje. Robia sa predbežné plány pre budúce zatm enie Me siaca. Ju raj M o jch ro v ič
Rozmary počasia vážné n aru šili autorov program pre pozorovanie zatm enia. Po celod en n ej ja s n e j oblohe sa v Sp išsk ej N ovej Vsi tesne pred východom M esiaca zam račilo. Až od 17 hod. 30 min. bolo možné úkaz sled o vat v občasných trh lin ách v o b la č nosti* a tak sa podařilo časovo z a re gistrovat aspoň 6 výstupov m esačných útvarov zo zem ského tieň a a koniec čiasto čn éh o zatm enia. Výstup k rátera M anilius sa ešte pozoroval za poletovania sněhových vločiek a po skončení zatm enia ostalo úplné jasno až do skorý ch ran ných hodin. Je to škoda, pretože h ran ica zem ského tie ňa m ala pri pozorovaní binarom 1 0 X 8 0 pom ěrně velm i o stré obrysy, čo by bolo znam enalo m ožnost zís kat přesné časové údaje. Výstupy m esačn ých útvarov zo zem ského tieň a: M anilius M enelaus Vitruvius
. . .
. , . , . ,
. . ,
. . .
17h31m00s 17h34m37s 17h39m37s
Picard .................................. 17h50m20s Firm icu s .................................. 17h52«n57s Prom ontorium Agarum . 17h53m59s 4. k o n t a k t .................................17h57m52s M arián D ujnič Zatm ění jsm e pozorovali ze západsího o k ra je H ustopečí u Brna. Pozo rov ací podmínky byly příznivé; po c e lou dobu úkazu bylo jasn o . M ěsíc jsm e po prvé sp a třili v 16 hod. 40 min. Východní o k ra j M ěsíce byl již dosti siln ě osv ětlen a celý m ěsíčn í o k raj obepínal žlutooranžový pás. To to jeh o zbarvení bylo způsobeno asi m alou výškou M ěsíce nad obzorem . Jakm ile začal M ěsíc vystupovat ze s tí nu, toto jeh o zbarvení m izelo. Asi 20 min. po začátku výstupu (17h10m) byla čá st kotouče, ponořená do stínu, zbarvena světlehněd é. H ranice stínu byla pom ěrně dobře vid itelná. Výstu py jed notliv ých útvarů na M ěsíci ze stínu jsou v tab u lce: Grim aldi .................................. 16h55n>42s A r i s t a r c h u s .................................. 17h01m10s Sinus Iridum (W ) . . . 17h05m10s P l a t o ..............................................17h12m03s C opernicus ............................ 17h17m02s Eudoxus .................................. 17h25m04s Tycho ........................................ 17h28m23s Posidonius ............................ 1 7 h 3 5 m 2 4 s M. Crisium (N E) . . . 17h47m07s M. Crisium (SW ) . . . 17h52m35s O kraje útvaru M. Crisium a S. Iri dium jsou uvedeny pro vid itelnost v astronom ickém dalekohledu. Zapiso val Jaro m ír Šau er, pozoroval (r e fr a k tor 0 63 mm, zvětšení 52,5 X ) autor. Iv o D upal Zatm enie pozorovali študenti Prírodoved eckej faku lty UK v B ratislavě v spolupráci s K rajskou hvezdárňou v Hlohovci. P od robnější člán ok napísal m ój kolega. N am eral som 9 kontaktov výstupov m esačn ých útvarov zo zem ského tieň a binokulárnym dalekohladom 2 5 X 1 0 0 : Prom. H eraclides Prom. Laplace M onte R icte . . Tycho . . . .
17h05m32s 17h06m59s 17h09m46s 17h28m07s
M anilius M enelaus Delam bre Picard . . . Prom. Agarum
17h31m08s 17h34m34s 17h39m59s 17h50m19s 17h53m57s
U kráteru Tycho a M onte R icte bola m eraná východná časť útvaru vzhladom na m esačný disk. P a v o l R a p av ý Pozorování ru šila v B u čovicích (okr. Vyškov] siln á o b lačn o st a z to hoto důvodu nem ohlo být d okonče no. K vizuálním u pozorování jsem po užil re fle k to r 130/1000, s 50 násob, zvětšením a k fotografo v án í re fra k to r 72/1150 mm. Poprvé jsem M ěsíc sp at řil v 16 hod. 48,5 min., asi 2 až 3° nad severovýchodním obzorem. A čkoliv konec úplného zatm ění m ěl n astat v 16 hod. 51,8 min., byla č á st M ěsíce v blízkosti h ran ice zem ského stínu dobře vid itelná a pouhým okem bylo možno pozorovat různé d etaily. Tato č á st ve v elikosti fáze M ěsíce 3 až 4 dny po poslední čtv rti m ěla jasnou červenooranžovou barvu, zbýv ajcí pak barvu neu tráln ě šedou, avšak pom ěr ně jasnou, takže celý zatm ělý M ěsíc byl dobře viditelný. K vlastním u po zorování jsem přistoupil až v 17 hod. 7 min. H ranice stínu při pohledu da lekohledem byla dobře patrn á, takže časy kontaktů s povrchovým i útvary se daly dobře u rčit. Vzhledem k n e příznivým povětrnostním podmínkám však toto pozorování bylo ztíženo. U rčil jsem časy kontaktů pouze se dvěma útvary, a to: Plato ( W ) ...................17hl l , 8 m Tycho ( W ) .................17h2 9 ,lm Stín při pohledu d alekohledem měl při o k ra ji červenooranžové zbarvení,
blíže středu stínu barvu neu tráln ě š e dou. Na celé ploše zatm ělého M ěsíce však bylo možno pozorovat tém ěř všechny podrobnosti a celkem bylo možno rozlišit i h ran ice m ěsíčn ích m oří. Podle Danjonovy k la sifik a ce by la jasn o st zatm ění 3 až 4. Pozorování bylo ukončeno v 17 hod. 40 min., kdy M ěsíc d efinitivně zm izel v m racích. F o to g rafie byly exponovány na n eg a tivn í m ateriál ORWO NP 15, který byl zpracován ve vývojce s částečným vy rovnávacím účinkem . Expoziční časy se pohybovaly v rozm ezí 0,5 až 0,25 s. J o s e f S tu c h lík
Zatm ění jsm e pozorovali v Domrad ovicích (okr. O pava). Počasí bylo p om ěrně nepříznivé. Na začátku za tm ění bylo skoro jasn o , ale asi v 17 hod. 17 min. zmizel M ěsíc za m ra ky. Pozoroval jsem 83mm refrak torem při 30násobném zvětšení, zapisoval kol. Kříž; podařilo se zm ěřit ko n tak ty n ěk olika význam nějších kráterů se stínem : H e r o d o t u s .................................. 17h00,5m A r i s t a r c h u s .................................. 17h01,3m K epler ........................................ 17h08±m G a s s e n d i ........................................17hl l , 5 m D o p p e l m a y e r ............................ 17h14,4m C o p e r n i c u s ........................... 17h16,7m Z d e n ě k M á ch o v sk ý V Opici nebyly pozorovací podmín ky příznivé. Ještě kolem 17. hodiny bylo zcela zataženo. Teprve v 17 hod. 15 min. se začala oblačn o st protrhávat a bylo tedy možno pozorovat pou ze závěr částe čn é h o zatm ění. Mezi 17h34m—17h46ra bylo také možno exponovat něk olik sním ků zatm ění. M ilan K m en t
O D C H Y L K Y Č A S O V Ý C H S I G N A L (I V L I S T O P A D U 1974 Den TU1—TUC TU2—TUC
3. XI. — 0,1225s —0,1452
13. XI.
18. XI.
—0.1377S — 0,1529s — 0,1587 — 0,1721
—0,1684s —0,1858
8. XI.
V ysvětlení k tabulce viz ŘH 56, 20; 1/1975.
23. XI.
28. XI.
—0,1849s —0,2005
—0,1996s —0,2135
V lad im ír P tá č e k
Z lid o v ý c h hvězdáren a a s tro n om ic k ý c h kroužků H V Ě Z D Á R N A
A
P L A N E T Á R I U M
Hvězdárna a planetárium M ikuláše K opernika v Brně z a h ájila 1. ledna 1954 v eřejnou čin n ost jak o kulturně výchovné zařízení NV m ěsta Brna, 1. září 1959 bylo uvedeno do provo zu m alé Zeissovo planetárium . První dvě kopule vystavěla v letech 1948 až 1953 svépom ocnou p rací Společnost pro vybudování lidové hvězdárny v Brně podle projek tu arch. F. Šotoly. Severn í kopule byla věnována astronom ickém u ústavu university J. E. Purkyně k in sta la ci 60cm d alek o hledu, určenéh o pro fo to elek trick o u fo tom etrii. Jižní kopule slouží od led na 1954 veřejném u pozorování hvězd-’ né oblohy; v denních hodinách kona jí se podle m ožnosti pozorování slu n ečn ích skvrn a p rotu berancí. Do kon ce roku 1974 přišlo na hvězdárnu té m ěř 260 tisíc zájem ců. V letech 1958— 1959 byla vybudová na v ak ci Z podle projek tu ing. arch. E. Š te flíč k a budova plan etária s ko pulí o prům ěru 8,4 m (60 sed ad el), 2 malým i astronom ickým i pozorova telnam i, přednáškovým sálem , 4 p ra covnam i a tem nou kom orou. Pod um ě lou oblohou p lan etária k o n ají se p ra videlné výukové pořady pro školy a přednášky pro v eřejn o st. Rozsahem čin nosti p atří brn ěn sk é planetárium k n ejn avštěvovanějším malým p lan e táriím na světě. Do konce roku 1974 vyslechlo zde přednášky 600 tisíc ná vštěvníků, v posledních letech koná se prům ěrně 1250 pořadů pro tém ěř 50 tisíc návštěvníků ročně. B rněnská hvězdárna rozv íjí širokou čin nost přednáškovou ve v lastní po slu ch árně a v celém Jihom oravském k raji, pořádá kursy, astro nom ick é se m ináře pro hvězdárny a astronom ick é kroužky Jihom oravského kraje, pro profesory fyziky a zeměpisu a pro ře d itele a vysokoškolsky vzdělané p ra covníky česk ý ch hvězdáren i celo n á rodní sem in áře pro hvězdárny a p la * A d resa: K raví h o ra , 616 00 B rno 16; telefon 52608.
M.
K O P E R N I K A *
n etária. Obsahem sem inářů jsou zpra' vidla odborná astron o m ick á a ko s m on autická tém ata, otázky ideové a m etod ické, i věci o rg an izace a sp rá vy hvězdáren. Zvláštní zájem je věnován výchově a vzdělávání zájem ců o astronom ii z řad m ládeže. Od roku 1960 jsou po řádány pravidelně c elo ro čn í kursy Klubu m ladých astronom ů. Hvězdár na vydává značný p očet pom ocných astro no m ick ých textů pro hvězdárny a lektory. Od roku 1954 p racu je hvěz dárna jak o astro n o m ick é m etodické středisko Jihom oravského k raje, v ro ce 1972 byla zařazena do ústřed ní s í tě ku ltu rně výchovných zařízení m i n isterstv a kultury ČSR a plní úkoly m etod ického cen tra pro česk é hvěz dárny. V dubnu 1973 byl brn ěn sk é hvěz dárně udělen čestný název Hvězdárna a planetárium M ikuláše Kopernika. Závažným úsekem čin n o sti jsou od borná astronom ick á pozorování a teo re tick é p ráce ve vybraných oborech za spolu účasti značného počtu dobro volných spolupracovníků. Hvězdárna řídí z pověření m inisterstv a kultury ČSR odbornou čin n o st český ch hvěz d áren na úseku výzkumu m eteorů a studia prom ěnných hvězd. Při hvěz dárně p racu jí siln é sek ce pro pozo rování m eteorů a prom ěnných hvězd, m enší pracovní skupiny se v ěnu jí s le dování zákrytů hvězd M ěsícem , po zorování kom et a astron o m ick é fo to g rafii. Další pracovní skupina zkon stru o vala slu nečn í rad iotelesk op pro vlno vou délku 21 cm a nyní provádí zku šeb n í a d em onstračn í pozorování slu n eční čin nosti a d okončila rad io te leskop se zrcadlem 60 cm pro sled o vání slu nečn ího zářen í na vlnové d él ce 8 mm. P řístrojo v é vybavení hvězdárny od povídá jejím u pracovním u zam ěření. V sedm im etrové kopuli p racu je na Zeissově m ontáži VII re fra k to r s ob jektivem AS 20/300 cm a Petzvalova
astro g ra fick á kom ora 15/98 cm. V m a lé pozorovatelně s odsuvnou střech o u v budově p lan etária je na Zeissově m ontáži IV re fra k to r AS 15/225 cm a pro tu b eran čn í ko ron ograf 10/120 cm s Šolcovým úzkopásmovým f il trem . V sousední pozorovatelně byl Instalován 40cm re fle k to r N ewtonova typu s fo to elektrický m fotom etrem pro studium prom ěnných hvězd. Poin tačn í d alekohled má A S-objektiv 15/225 cm. Soustava je konstru ována do velké vidlicové m ontáže, pohyby dalekohledu a průběh m ěřen í je do vysoké m íry autom atizován. H vězdár na v lastn í přenosný Zeissův d alek o hled 8/120 cm a n ěkolik b in o k u lár ních dalekohledů 2 5 X 1 0 0 , 18/80, 12/60 mm, k te ré se používají pro po zorování prom ěnných hvězd a pro skupinová pozorování m eteorů. K přesném u určování času slouží integrované elek tro n ick é hodiny. Pro potřeby výzkumné p ráce v lastní hvěz dárna d iferen ciáln í analyzáto r Meda a d alší pom ocné p řístro je . A strono m ické fo to g rafii slouží něk olik kom or s prům ěry objektivů 6 až 8 cm, pro fo to m etrick á vyhodnocení fo to g ra fic kých desek Zeissův m ikrofotom etr s projek čn ím přístro jem . Pro zvýšení přesvěd čivosti a názo r nosti astronom ick ých výkladů v lastní hvězdárna telurium , astronom ický a te re strick ý globus, p řístro je na p ro m ítání diapozitivů a obrazů, dva f il mové p rom ítací p řístro je Meopton PR A K T I K U M
VE
V A
Tak jak o každoročně i v roce 1974 uspořádala H vězdárna ve V alašském M eziříčí le tn í k ra jsk é astro nom ick é praktikum . Ve dnech 8. až 14. červ en ce sešlo se na hvězdárně na 20 m la dých zájem ců o astronom ii. Program — tak jak určoval plán — m ěl být převážně p raktický, ale p očasí po c e lý týden nepřálo a tak z p rak tick é Z Á V Ě R E Č N É
Z K O U Š
Ve dnech 11. až 13. říjn a 1974 se podrobilo 13 posluchačů 4. běhu po m aturitního studia astronom ie při gymnáziu ve V alašském M eziříčí zá věrečným zkouškám . Zkoušky se ko
s archivem film ů 16 mm a velký sou bor diapozitivů. K d em onstracím geo m etrick é a vlnové optiky slouží dobře vybavená op tick á lavice. Hvězdárna má bohatou čin n o st pub lik ačn í. Výsledky vědecké práce by ly publikovány v 50 č lá n cíc h u v e ře j něných v BAC, ve v lastn í řadě „P ráce hvězdárny a p lan e tária M ikuláše Kop ern ik a“ a dříve ve Sbo rn ících p ra cí. Pro vzdělávání pracovníků slouží odborná knihovna se 3500 svazky a dom ácí i zah ran ičn í časopisy. Hvěz d árna vym ěňuje pu blikace s n ě k te rými zahraničním i observatořem i. Pro rozsáhlou ku ltu rně výchovnou a od bornou Činnost byl hvězdárně stan o ven počet 15 pracovníků. Z toho je 10 sp ecialistů s vysokoškolským vzdě láním (3 d ílčí úvazky). Hvězdárna a planetárium p racu je ve velm i stísněn ých podm ínkách. Ne d ostatek a rozsah pracovních prostor je om ezujícím čin itelem pedagogické a kulturně výchovné čin nosti. Pro s tá lé přeplnění p lan etária a p řed náško vé síně je nutno každoročně odm ítat 100 až 200 školn ích návštěv, což před stavu je tři až šest tisíc žáků. Také p racovníci jsou um ístěni v neúnos ném počtu v m alých a ned ostatečných pro sto rách . H vězdárna nem á m ístnost pro zájm ovou čin n o st m ládeže. Ř eše ní je možné jen získáním nového středn ího p lan etária a zvýšením po čtu přednáškových a p racovních pro stor dostavbou budovy. O to O bů rka AŠSKÉM
ME Z I Ř Í Č Í
čá sti se u sku tečn ily jen ty kapitoly, k teré nebyly vázány na jasnou oblo hu. T eo retick á čá st byla proto roz šířen a. Mladí astronom ové am atéři se tak podrobně seznám ili s některým i astronom ickým i pracem i, s a stro nom ickým i p řístro ji a je jic h obsluhou a ro zšířili si své vědom osti o astro nomii, kosm onautice a m eteorologii. KY
Z
A S T R O N O M I E
naly ve Hvězdárně ve V alašském Me ziříčí před zkušební kom isí, jm eno vanou odborem ško lstv í Severom o ravského k ra jsk é h o národního výbo ru a řed itelem gym názia. Úroveň vě-
dom ostl poslu chačů byla poněkud niž ší než tomu bylo v p ře d ch áze jících bězích. Pouze 3 poslu ch ači složili zá věrečnou zkoušku z vyznam enáním . A bsolvováním pom aturitního studia astronom ie získ ali absolventi dosta-
tečn é základ ní vědom osti k vykoná vání vzdělávací čin n o sti na hvězdár nách a v p lan etáriích , v n ěk terých případech 1 k v lastn í odborné a stro nom ické práci. Nový běh bude zahá je n v únoru 1975. M al
Nové knihy a publikace • H v ě z d á ř s k á r o č e n k a 1975. NCSAV Praha 1974, str. 269, Kčs 20,—. Pade sátý prvý ročn ík této astronom ick é příručky je jak o v m inulém ročníku rozdělen do šesti kap itol. V prvé k a pitole seznám í se čten á ř s k alen d ář ními daty pro r. 1975. Druhá kap ito la obsah u je efem eridy Slu nce, M ěsíce, planet, kalend ář zajím avých úkazů na obloze, úú aje o zatm ění Slu nce, Mě síce a d alší údaje. Po sta ti o č a so vých sig n álech násled u je rozsáhlá k a pitola o přehledu nových poznatků v š estn á cti astronom ick ých odvětvích dosažených během roku 1973. Před poslední kap itola je v podstatě k a ta log um ělých družic a kosm ických sond vypuštěných v r. 1973. Poslední šestá kap itola „Stand ardn í hvězdy a hvězdokupy systém u UBV“ obsah uje katalo g stand ard n ích hvězd, jakož i id en tifik ačn í mapky na křídových p řílohách. Tato novinka bude jistě uvítána všem i, kdož se zabývají fotoelek trick o u , případně fo tografickou fotom etrií. J. S v a to š • P. A hnert: K a le n d e r ftir S tern freu n d e 1975. Nakl. Johann Ambrosius B arth, Lipsko 1975; str. 208, obr. 55. — A stronom ická ro čen k a pro am até ry, jejím ž autorem je po dlouhá léta dr. Paul A hnert z hvězdárny v Sonnebergu, má podobně jak o jin é ro čen ky už svou ustálenou a osvěd če nou form u. V Říši hvězd o ní pravi delně referu jem e a je dobře znám a i mezi našim i am atéry. Bylo by snad zbytečné opět uvádět, co obsah uje efem eridová č á st — jde zhruba o ty též úd aje, ja k é jsou v n aší Hvězdář ské ro čen ce, i když někde v jiném uspořádání. Pro každého am atéra jsou jistě důležité stru čn é vysvětliv ky na začátku pu blikace a seznam y objektů pro pozorování m alým i d ale kohledy (dvojhvězdy, otevřené a ku-
lové hvězdokupy, m lhoviny, g alaxie — str. 130 až 132). V efem eridové čá sti je u žitečn á tabu lka těsn ých k on ju n k c í p lanet a p lan etek s hvězdami (str. 30 ), efem erid a plan etky E ros (str. 31) a úd aje o zatm ění M ěsíce 18./19. XI. 1975 s vypočteným i Časy vstupů a výstupů 24 kráterů (str. 28 a 76 ). U zatm ění Slu n ce 11. V. 1975 jsou uvedeny časy začátku , středu a konce úkazu pro 36 m íst v NDR, NSR a Pol sku. Druhá č á st ro čen ky o bsah u je zprávy o nových astro nom ick ých pracech a o bjev ech , ovšem s určitým zpožděním, daným výrobní dobou pub lik ace , a dále n ěk olik statí. Uvádíme alespoň názvy n ěk terý ch : Problém y m ěsíčn ího výzkumu, Výzkum atm osfér p lanet, Dráhy planetek, Opozice čtyř prvních p lan etek 1975— 1999, S ta tis tik a jasn ý ch kom et, K om ensurability ve slu n ečn í soustavě, System atick á am atérsk á pozorování a na závěr ob s á h le jš í stať, věnovaná Tychonu Brahemu. J. B. • S. Marx, W. Pfau: S te r n a tla s (1 9 7 5 ,0 /. Nakl. Johann Ambrosius B arth , Lipsko 1974; cen a M 26,70. — Hvězdný atlas, jehož autory jsou od b orn íci z univerzitní hvězdárny v Jeně, je podle předmluvy u rčen v prvé řadě jak o ško ln í pom ůcka pro vyučo vání astronom ie, ale nalezne jistě po užití i u am atérů, hlavně z a č á te č n í ků. Tím je také dána ko n cep ce a tla su. Na 14 dvoubarevných liste ch jsou zakreslen y hvězdy do 6. v eliko sti, ja kož i v ýzn ačn ější dvojhvězdy, pro m ěnné hvězdy, otevřen é a kulové hvězdokupy, g alaxie a M léčná dráha, vid itelné ze střed n í Evropy (tj. do de k lin ace — 35°). Na m apách jsou za k reslen y h ran ice souhvězdí, eklip tik a a g a la k tick ý rovník s vyznačeným i úd aji délek po 10°. M ěřítko je zvole no tak, že v d ek lin aci 1° odpovídá 4
mm a v rek tascen zi (v rovníkové ob la sti) l m odpovídá 1 mm. List č. 15 zach ycu je jižn í hvězdnou oblohu od d ek lin ace — 25° k pólu; m ěřítko této mapy je m enší a mapa o bsah u je pou ze hvězdy do 5. v elikosti. Poslední 3 listy obsah ují podrobné mapky vy braných o b lastí (P lejád y, Praesepe a Coma) se seznam y ja sn o stí hvězd ve spektrálním oboru V, jak ož i indexy B — V a U— B. Tyto mapky a seznam y, o b sah u jící úd aje o hvězdách do asi 14. v elikosti, jsou určeny po stan o v e né mezné velikosti dalekohled u a pro fo to m etrick é práce. A tlas, podobně ja ko jin á d íla tohoto druhu, má svoje přednosti i nedostatky. Předností je rozhodně více. Především p říru čn í form át (32 cm X 24 cm ) a velice vhodná kroužková vazba um ožňují dobře p ráci s atlasem n e je n u stolu, ale hlavně u dalekohledu. Vhodné je také ekvinokcium 1975,0, takže např, při zakreslován í poloh planet, k te ré jsou v ro čen k ách uváděny pro ekv i nokcium příslušného roku, n ení p ra k tick y nutno v sou časné době b rát v úvahu vliv p recese. D alší výhodou
jsou průhledné fó lie, jim iž jsou opa třeny eklip tik áln í mapy; na tyto fó lie je možno např. fixem vyznačit po lohy planet a opět je snadno sm azat, takže se nepoškozují listy atlasu. Je však škoda, že průhledným i fóliem i nebyly opatřeny všechny mapy, aby i na nich bylo možno vyznačovat např. polohy kom et nebo planetek. Určitým nedostatkem , především pro začín a jíc í am atéry je , že souhvězdí jsou v atlasu značena pouze m ezinárod ní mi zkratkam i — snad by byl vhodný seznam latin sk ých a něm eckých jm en souhvězdí s uvedením zkratek . Ne p říliš vhodně byla tak é zvolena dru há barva, jíž jsou tištěny eklip tik a, zkratky souhvězdí, galaxie, jakož i jin é objekty. Zvláště pak řeck á pís m ena, o zn aču jící hvězdy, nejsou a le spoň na n ěk terý ch liste ch recen zo vaného výtisku dobře č ite ln á ani při d ostatečn ém osvětlení. To jsou však ned ostatky nikoliv p od statné a n esn i žu jí celkovou dobrou úroveň atlasu, k terý bude jistě dlouho používat mnoho studentů i am atérů n ejen v NDR. J. B.
Ú k a z y na o b lo z e v b ř e z n u 1975 S lu n ce vychází 1. března v 6h45m, zapadá v 17h41m. Dne 31. března vy chází v 5h41m, zapadá v 18h29m. Za březen se prodlouží délka dne o 1 hod. 52 min. a polední výška Slu nce nad obzorem se zvětší o 12°, z 32° na 44°. Dne 2 ], března v 6h57m vstupuje Slu n ce do znam ení B eran a; v tento o k a mžik je ja rn í rovnodennost a začíná astronom ické jaro. M ěsíc je 4. března v 21h v poslední čtvrti, 13. března v l h v novu, 20. března ve 2 l h v první č tv rti a 27. března ve 12h v úplňku. V odzem í je M ěsíc 11. března, v přízem í 26. b řez na. Během března dojde ke ko n ju n k cím M ěsíce s planetam i: 1. III. ve 21h s Uranem , 4. III. v 18h s Neptu nem, 9. III. ve 4h s M arsem , 10. III. v 18h s M erkurem , 15. III. ve 22h s Venuší, 21. III. v 19h se Saturnem a 29. III. v 6h opět s Uranem . Dne 28. března v 16h nastává ko n ju n k ce M ěsíce se Spikou. M erku r je pozorovatelný v první po-
lovině března ráno k rá tce před vý chodem Slu nce nízko nad východním obzorem . P očátkem m ěsíce vychází v 5h47m, v polovině března v 5h39m, koncem m ěsíce v 5h26“ . Během první poloviny března se ja sn o st M erkura zvětšu je z + 0 ,5 m na + 0 , l m. N ejpříz n iv ější pozorovací podmínky jsou ko lem 6. března, kdy je M erkur v nejv ětší západní elon gaci, 27° od Slu n ce. Dne 13. března p rochází M erkur odsluním. V en u še je na večern í obloze. Po čátkem m ěsíce zapadá ve 20h06m, koncem m ěsíce ve 21h38m. Venuše má jasn o st — 3,4m. M ars je viditelný ráno před výcho dem Slu nce v souhvězdí Kozorožce. P očátkem března vychází v 5h16m, koncem m ěsíce ve 4h17m. Mars má jasn o st asi +1,4™. Ju p iter je v souhvězdí Ryb a pro tože je 22. března v kon ju nk ci se Sluncem , není po celý m ěsíc pozoro vatelný.
S atu rn je v souhvězdí Blíženců. N ej p říh odn ější pozorovací podmínky jsou ve v ečern ích hodinách, kdy kulm i nuje. P očátkem m ěsíce zapadá ve 4h20m, koncem března již ve 2h23m. Dne 14. března je Satu rn stacio n árn í. Jasnost Satu rn a se během března zm enšuje z + 0 , l m na + 0 ,3 m. U ran je v souhvězdí Panny. P očát kem března vychází ve 22h21m, kon cem m ěsíce již ve 20h18m. Uran má jasn o st + 5,7m. N eptu n je v souhvězdí Hadonoše. Počátkem m ěsíce vychází v lM 9m , koncem m ěsíce již ve 23h51m. Jasnost Neptuna je asi + 7,7m. Dne 14. břez na je Neptun stacio n árn í. P lu to. V březnu jsou nejp řízn ivější podmínky k fo tografickém u zach y ce ní planety Pluto, protože je 29. břez na v opozici se Sluncem . Pluto je v souhvězdí Panny a má fo to g ra fic kou jasn o st asi + 1 4 m. Efem eridu Plu ta lze vyhledat např. v Hvězdářské ro čen ce 1975 (str. 79) a planetu lze nalézt na sním cích , exponovaných v interv alu něk olika dní podle je jíh o pohybu mezi hvězdami. Jen pro z a jí mavost uvádíme, že v březnu je Plu to blíže Zemi než Neptun. Počátkem m ěsíce je např. vzdálenost Neptuna od Země 30,3 AU, kdežto vzdálenost Pluta 30,0 AU. M eteo ry . Po celý m ěsíc můžeme po zorovat á-Leonidy-Virginidy, je jich ž velmi ploché maximum nastává 23. března; roj má trvání asi 70 dní. Z v ed lejších rojů m ají maximum č in nosti Bootidy 19. III. a Hydraidy 24. března. J. B.
OBSAH: P. K o trč: Sovětská s tr a to sfé rick á slu n ečn í s ta n ice — F. Golab: C h cete si p o stavit daleh led ? — Z. U rban: Em lsia X z kata k ly zm atick ý ch prem en n ý ch hviezd — I. M olnár: Zjazd ZvSzu a stro n ó m o v -am atéro v v M aďarsku — Z právy — Co nového v a s tr o nom ii — Z lidových hvězd áren a a stro n o m ick ý ch kroužků — Nové knihy a pu blikace — Úkazy n a obloze v březnu 1975 CONTENTS: P. K otrč: Sovlet S trato sp h e ric S o lar Statio n — F. Golab: How to Make a T elesco p e? — Z. U rban: X-Ray Em ission from Cata c ly s m a tir V ariab le S ta rs — I. M olnár: C ongress of th e Union of A m ateur A stron o m ers in H ungary — N otes — News in A stronom y — From the Public O b servatories and A stron o m ical Clubs — New Books and P u blication s — Phenom ena in M arch 1975
|
i
C O f lE P K A H M E : n. K o t p h : C o B eT cK a n cTpaTOCtpepHHecKaH co JiH e n Hafl CTaHUMH —
—
aC Tp O H O M H H eC K H M
3 . y p 6 aH :
TeJiec-
X - M 3 Jiy H e H M e
K a T a K JiM 3 M a T M H e cK M X
M3
n e p e iw e H H M X
3B e 3fl — H . M o Jib H a p : C i>e3fl C o io 3a acTpoHOMOB-JiK>6MTeJieíi b B e H r-
pyivt —. CooSmeHMH — B
aCTpO H O M M H
o6cep3aTopM H Kpy>KK O B
—
S jíM K a ijM íi
HOBoro
M 3
H a p O flH b IX
acTpoH O M H H ecK H x
H o B tie
— b
— m
k h m tm
H B Jíe H M H
M apTe
1975
Ha
m
n y -
n e6 e
b
r.
• Prodám optiku na New tonův d alekoh led : z rca d lo 0 134, f = 1000 mm, odrazové z rca d lo e lip tick é a = 40, b = 30 mm. Cena 200 K čs. — Josef Ševčík, Leninova 52 (3 5 ), u pí N ěm ečkové, 3 0 1 1 8 Plzeň. • Koupím P aren ag o-K u k ark in : Prom ěnné hvězdy a způsoby jejich p ozorován í; NČSAV 1953. Nutně potřebuji. — Ant. Dostal, V estec 113, 252 42 p. Jesen ice u Prahy.
Říši hvězd řídí red ak čn í ra d a : J. M. Mohr (v e d o u cí r e d .), Jiří B ouška (výkonný r e d .), J. G rygar, O. H lad, M. K opecký, E. K rejzlová, B. M aleček, A. M rkos, O. Obůrka, J. Štoh l; te c h . red . V. S u chánk ová. — Vydává m in isterstvo k u ltu ry ČSR v n a k la d a telství Orbis, n. p., V in oh rad sk á 46, 120 41 P rah a 2. — Tiskne S tátn í tisk árn a, n. p., závod 2, Slezská 13, P rah a 2. — V ychází d v a n á c tk rá t ro čn ě, ce n a jed notlivého č ísla Kčs 2,50, ro čn í p řed p latn é Kčs 3 0 ,— . R ozšiřuje Poštovní novinová služba. In form ace o p ředp latn ém podá a objednávky přijím á každá p o šta i d o ru čo v atel, nebo přímo PNS — Ú střední exp ed ice tisk u, Jind řišská 14, 125 05 Prah a 1 (v če tn ě objednávek do z a h ra n ič í). — Příspěvky z a síle jte na re d a k ci Říše hvězd, Švédská 8, 150 00 P rah a 5. Rukopisy a obrázky se n e v ra ce jí. — Toto číslo byl odáno do tisk u 28. p rosin ce 1974, vyšlo v únoru 1975.
H v ěz d árn a a p la n etá riu m M ik u lá še K o p e r n ik a v B rně. N a h o ř e i sou o b je k t y ústavu, d o le Z eissů v r e jr a k t o r 2 0 /3 0 0 cm . — N a č tv rté str. o b á lk y Je p rů b ěh z a tm ěn i M ěsíce 29. lis to p a d u 1974. (F o to J. M o jch ro v ič./
j
