1. 9. 2015
Vydává město Horní Jelení
Číslo 8/XXI
Foto: © Aleš Mádr
Z obsahu •• Nový zubař na Jelení •• Rozhovor nejen o vodě •• S Liborem Nekvindou o zákoutích českého jazyka •• Rozlosování mistrovských soutěží
Cena 10,– Kč
2
JELENSKÉ LISTY
Číslo 8/XXI
... dětské tábory v Paprsku. Foto: archiv Paprsku
JELENSKÉ LISTY
Úvodník Vážení čtenáři, chladná rána a stále pozdnější svítání nás pomalu připravují na vstup do podzimu, který na Jelení bývá nádherný. Těšíme se, že se s námi podělíte o zážitky z letních cest. Také toto číslo, ač zářijové, ještě voní prázdninami. O podrobnostech další historické události, totiž vraždy četníka u cesty na Choceň, se můžete dočíst v napínavém líčení pana Ing. Blahoslava Novotného. Starosta Petr Tupec kromě pravidelné zprávy o dění ve městě, v rozhovoru odpovídá na otázky týkající se vlastnictví, stavu a provozu vodovodu a kanalizací v Jelení.
Zpráva o stavu Jelenské unie Vážení spoluobčané, milí čtenáři. Skončily dva nejteplejší a bohužel i nejsušší měsíce v roce 2015. Město Horní Jelení má na vydatnější deště historicky smůlu, mraky se nám vyhýbají, jak se říká, jako čert kříži. Tři dny trvající déšť v polovině měsíce srpna přišel jako spása a zachránil poslední zeleň po městě a jeho okolí. Končícím měsícem srpnem však všechny pohromy nekončí, ba naopak. Nezadržitelně se přiblížil konec prázdnin, který skoro u všech dítek školou povinných a jejich rodičů vyvolává smíšené pocity. Tu a tam u svých známých s lehkým žertem a úsměvem na tváři pronesu tu nejošklivější větu na světě: „A jak se těšíš do školy?“ Výsledek: dítko bez odpovědi odchází a jsem zařazen do kategorie ošklivých strýčků☺. Osobně, já doma používám tzv. metodu odpočítávání, která se mi osvědčila. Ob dva dny dětem připomínám, kolik ještě dní zbývá do konce prázdnin a o škole mluvím jako o nejkrásnější budově na Jelení. Zde dosahuji zcela opačného výsledku, než u známých. Děti začnou produkovat zatím ještě nezařazené zvuky, trochu prskají a jdou hledat útěchu k mamince☺. Po pracovní stránce byl měsíc srpen úspěšným. Zatímco v květnu nám do smíchu příliš nebylo, když jsme zhlédli kamerové záběry z kanalizace ulice Boženy Němcové, tak po zasedání hodnotící komise odboru životního prostředí Pardubického kraje, nám spadl kámen ze srdce. Vyplatila se intenzivní příprava projektových dokumentací, pasportu a provádění udržovacích prací, včetně získání všech oprávnění provést celkovou opravu. Finišoval jsem s žádostí o grantové prostředky opravdu do posledních hodin výzvy. Dnes už víme, že získáme na dotaci 1,2 mil. Kč a že ještě v letošním roce budeme moci zahájit stavební práce. Již v předstihu informuji dotčené majitele nemovitostí v ulici Boženy Němcové, že od poloviny měsíce září 2015 mohou být zahájeny samotné stavební výkony. Bude se jednat o výkop s velkým „V“, už naznačuje projektová dokumentace, neboť v celém podélném profilu výkop nestoupne pod tři metry a v některých místech bude rýha čtyři metry hluboká. Zároveň je nám jasné, že dojde k záboru celé komunikace na šířku, což způsobí rozklad pomalu celé silniční vrstvy. Z těchto důvodů již zpracováváme návrh nového dopravního řešení komunikace, včetně pakování, chodníků, veřejného osvětlení a zeleně. Když rada města Horní Jelení schválila v prvním červnovém týdnu zadání veřejné soutěže na stavební úpravy Komenského náměstí, bylo jí jasné, že před námi je dlouhá cesta k realizaci, tedy k zahájení stavebních prací. 11. 6. 2015 jsme provedli předběžné
3
PaedDr. Mgr. Libor Nekvinda je člověk, který zastává důležitou funkci na krajském úřadě. Víme o něm, že v nedávné době vyšlo 4. vydání jeho publikace Jazyková zákoutí, to však není jediná zajímavá věc, kterou jsme se o něm v rozhovoru dozvěděli. Zprávy z táborů, proběhlých akcí a pravidelné rubriky opět zaplnily spoustu místa. První výsledky fotbalových zápasů nové sezóny jsou tu, stejně jako tabulka rozlosování mistrovských soutěží. A co vás čeká v čísle říjnovém? Především reportáž z posvícení na Dolním Jelení a mnoho dalšího! Těšíme se na Vaše příspěvky i fotografie. Hezké čtení z redakce přejí: Barbora Mádrová a Jan Jindra
oznámení stavby, čímž byl celý proces výběru zhotovitele zahájen. Dnes, na konci srpna již máme ukončené první kolo soutěže, kde nám do druhého kola postoupilo devět stavebních společností z deseti přihlášených. Teprve až v tom druhém se začíná jednat o samotných cenových nabídkách. Pokud se nikdo z účastníků neodvolá proti soutěži, můžeme z jistotou tvrdit, že od 15. října začínáme stavět. Problematikou veřejných zakázek se neprodíráme pouze my, jako město, ale všichni veřejní zadavatelé. Jako další příklad uvádím rekonstrukci Kolářského ulice, v úseku od restaurace U Floriána, až po městský hřbitov. Stavba je po projektové přípravě, povolovacích procesech a získaných prostředcích plně k dispozici vítěznému uchazeči, kterého však nemáme. Důvod je velmi jednoduchý. Zloba a nepřejícnost. Když už jsem nevyhrál já, tak to zavařím alespoň vítězi a budu se odvolávat. Z posledních zpráv však jde vydedukovat, že stavba by mohla být rovněž v říjnu letošního roku zahájena. Do finále jdeme s cykloaltánem na Šachovské cestě. Přibyla nová plechová střecha, nerozbitné a hlavně nepřenosné stojany na kola. Zbývá montáž cyklomapy a poslední houpačky. Je již vidět zájem především ze strany dětí, které chodí testovat nové hřišťátko. Tak ať nám Jelení vzkvétá i nadále. Hodně zdraví přeje Petr Tupec starosta města
Podomní prodej Vážení spoluobčané, dovolte mi krátké zamyšlení a zároveň prosbu. V únoru letošního roku vstoupil v platnost tržní řád města Horní Jelení, jehož úkolem je hlavně zákaz podomního prodeje. Podomním prodejem je dle článku 2 míněna nabídka, prodej zboží, poskytování služeb, kdy je bez předchozí objednávky nabízeno, prodáváno zboží, poskytovány a nabízeny služby osobami uživatelům v objektech určených k bydlení. Nedávno nabízela své služby ve městě nejmenovaná energetická firma. Její dealeři obcházeli domácnosti dům od domu. Na oznámení občanů jsem přijel do dané ulice a upozornil jsem pracovníka firmy, že svým jednáním porušuje tržní řád města. Dozvěděl jsem se, že kontaktuje pouze své vlastní zákazníky. Řekl jsem mu, že mi lže do očí. Ale to je tak všechno, co jsem v danou chvíli mohl dělat,☺ protože jsem neměl svědectví občanů, které oslovili. Nebyli ochotní svědčit... Proto Vás všechny prosím, pokud chcete, aby na Jelení neprobíhal podomní prodej, nestačí pouhé oznámení přes telefon, je potřeba následně písemně vše potvrdit. Jedině tak můžeme účinně postupovat proti nekalým praktikám některých firem. Všem odvážným předem díky ☺ Ing. Pavel Malý místostarosta
Z radnice
Číslo 8/XXI
Krátké zprávy
4
JELENSKÉ LISTY
Zasedání městského zastupitelstva Dne 23. 9. 2015 v 17:00 proběhne v zasedací místnosti městského úřadu veřejné zasedání městského zastupitelstva. Program zasedání bude vyvěšen na úředních deskách městského úřadu.
Městský úřad upozorňuje Upozorňujeme všechny občany, kteří do dnešního dne neuhradili druhou splátku místního poplatku za odpady (celý název dle zákona je „místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů“), aby tak neprodleně učinili. Úhrada poplatku, dle vyhlášky města Horní Jelení, měla být provedena nejpozději do 30. 9. 2015 . V případě, že nebude provedena úhrada poplatku, bude, dle ust. § 11 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, na tuto částku vyměřen platební výměr. Lenka Benešová referentka
FÚ oznamuje Finanční úřad pro Pardubický kraj oznamuje ukončení provozu pokladen pro výběr hotovostních plateb daní a poplatků na 103 „neokresních“ územních pracovištích finančních úřadů, a to již od 1. září 2015. V Pardubickém kraji bude k 1. 9. 2015 ukončen provoz pokladny mj. také na FÚ v Holicích, Litomyšli, Přelouči a Vysokém Mýtě. Možnost zaplatit platbu daní a poplatků v hotovosti zůstává nadále zachována prostřednictvím pokladen na těchto územních pracovištích: v Pardubicích, Chrudimi, Svitavách, Ústí nad Orlicí a v Žamberku. Stále trvá možnost daňovou povinnost uhradit bezhotovostním převodem z účtu, případně prostřednictvím poštovní poukázky typu „A“. Tyto jsou k dispozici na všech územních pracovištích. Jako alternativu nejčastějšího hotovostního placení – úhrady daně z nemovitých věcí - nabízí Finanční správa od ledna příštího roku možnost placení této daně prostřednictvím Soustředěné inkasní platby obyvatelstva (SIPO). Pro nejbližší období placení daně z příjmů a daně z nemovitých věcí připravuje Finanční správa i další alternativu pro platby v hotovosti, jakou byla v minulosti například tzv. „daňová složenka“, kterou bylo možné platit daně bezplatně na přepážkách České pošty s.p. Tato služba byla velmi oblíbená zejména proto, že pokladen územních pracovišť finančních úřadů je 201 a mají oproti více než 3000 provozovnám České pošty nesrovnatelně menší kapacitu. Snahou Finanční správy je, aby podnikatelské subjekty platily daně primárně bezhotovostně a pro občany platící daně ze svého majetku nebo nakládání s ním, aby se zvýšil komfort hotovostního placení. Ing. Hana Patočková Tisková mluvčí Finanční úřad pro Pardubický kraj
Očkování psů Veterinární ordinace MVDr. Jana Žabky oznamuje, že v úterý 8. 9. 2015 proběhne povinné očkování psů proti vzteklině v těchto časech: Rousínov 17:00, Dolní Jelení 17:15, Horní Jelení do 18:00 hodin.
Číslo 8/XXI
Svoz odpadu V měsíci září bude svoz odpadu probíhat v tyto úterky: Komunální odpad: 8. a 22. 9. 2015 Bioodpad: 1., 15. a 29. 9. 2015 Společnost ODEKO s.r.o. zjistila, že v současné době se ve svozu komunálního odpadu objevuje cca 40 % bioodpadu převážně ovoce! Za skládkování se platí velké částky, které se následně promítnout do poplatku za odpady! Prosíme, třiďte!
Jelenský kalendář Město Horní Jelení poprvé v historii vydá vlastní nástěnný kalendář pro rok 2016. V prodeji by měl být od konce měsíce září na městském úřadě a u dalších prodejců.
Kulturní komise Vás zve... ... po letní přestávce se pomalu vracíme do starých vyjetých pracovních i jiných kolejí a my opět přicházíme s nabídkou akcí pro Vaše kulturní vyžití, zábavu nebo poučení. Na klidný rozjezd to bude již tradiční akce určená nejen pro naše kuchařinky, ale i ty, co rádi ochutnávají a poznávají nové kombinace pochutin a recepty. Tak tedy: ... v pátek 25.9. se od 18 hodin koná „Tvarohování“, kuchařská soutěž. Své výrobky můžete nosit do zasedací místnosti MÚ a jako každoročně po ochutnávce a vyhodnocení budou nejlepší výrobky oceněny. Těšíme se s Vámi na viděnou. Členky KK
Nový stomatolog Vážení klienti, od 3. 8. 2015 provozuji zubní praxi ve Vašem městě Horní Jelení, nám. Komenského, za pana doktora Luboše Cvrkala, který odešel do důchodu. Jmenuji se Marcel Pekárek a mám praxi více než 30 let. Vlastním několik ordinací, které nyní spíše manažersky řídím. Vzhledem k tomu, že zubních lékařů je nedostatek a mnozí z nás již, pro velkou vytíženost, nepřijímají další klienty, velmi těžko se najde zubní lékař do malého města, jako je Vaše. Je to celorepublikový problém. Mladí lékaři hledají uplatnění zejména ve velkých a větších městech. Já jsem zajistil mladého lékaře z Ukrajiny, je jím Dr. Roman Marasin, který má již několikaletou praxi. Vysvětluji mu a učím ho provozu soukromé praxe v České republice. Budu vedle něho přítomen cca 4 měsíce, a pak bude velmi schopen pracovat zcela samostatně. Nedílnou součástí našeho kolektivu je zubní sestra Ladislava Marková. Stávající ordinaci jsem dovybavil o digitální panoramatický rentgen, digitální intraorální přenos malých snímků a o další moderní přístroje, které jsou nezbytné pro provozování současné lékařské praxe podle nejnovějších léčebných postupů. Nabízíme péči pro zájemce všech věkových skupin, včetně a hlavně dětí. Zatím přijímáme naprosto každého, který projeví zájem o naše služby a tím o své zdraví. Nabízíme standardní péči, kterou hradí pojišťovna, ale i péči nadstandardní, klientem připlácenou nebo i plně hrazenou. Vše se snažíme klientům vysvětlit, než dojde k domluvenému léčebnému postupu. Nabízíme výplně všech skupin, korunky Foto: 3x J. Jindra
JELENSKÉ LISTY
a můstky od kovových po metalokeramické, ortodontické, paradentologické a chirurgické konzultace a následné odeslání k odborníkům těchto „odvětví“ stomatologie. Součástí vyšetření není jen péče o zuby, ale také o sliznice, jazyk a přilehlé oblasti dutiny ústní. Spolupracujeme rovněž s dentální hygienistkou, která upřesní a naučí hygienickou péči, která je stěžejním základem péče a prevence. Provádíme pravidelné prohlídky 2x ročně, a tím předcházíme preventivně vzniku zdravotních problémů, a tím též i zbytečným následným finančním ztrátám. Naše ordinační doba je pondělí – čtvrtek od 8:00 – 15:30, v pátek od 8:00 – 13:00. Mezi 12:00 – 13:00 je polední pauza, s tím, že bolestivé případy ošetříme v průběhu celé ordinační doby. Klient by jen měl trpělivě vyčkat, dokud neošetříme řádně objednané klienty, kteří nemohou býti „diskriminováni“ čekáním, než ošetříme vmezeřené klienty s akutní bolestí. Ordinační dobu budeme operativně upravovat s ohledem na zájem klientely tak, aby objednací doba nebyla příliš dlouhá, např. 2-3 měsíce, a to tak, že můžeme flexibilně ordinační dobu v některých dnech nastavit do pozdějších odpoledních hodin. Objednávat se můžete buď telefonicky na čísle 466 673 223 nebo osobně. Těšíme se na Vás a věříme, že budete s našimi službami spokojeni. MUDr. Marcel Pekárek
Hasičské léto Letošní léto ještě neskončilo, ale do dějin se zapsalo velmi výrazným způsobem. Velmi vysoký teplotní průměr s mnoha rekordy, ve spojení s neobvykle dlouhým obdobím beze srážek, vykonalo své. Z pohledu hasičů to znamenalo obrovské množství menších, větších i těch zásadních požárů velkého rozsahu. V nejhorších dnech to znamenalo v rámci České republiky i 200 výjezdů k požáru denně, což je 4 x více než je o prázdninách obvyklý průměr. Přestože naše jednotka vyjížděla během července k požárům každý týden, mimořádné vybočení z průměrů to nebylo. Dva výjezdy byly za hranice naší běžné působnosti, zbylé dva nám v našich okolních lesích zařídil světově proslulý místní cykloturista bez stálé adresy. Naštěstí díky těm slušným cykloturistům z toho nebyly větší problémy a ohníčky byly nahlášeny včas. Protože v zárodku je každý požár malým ohýnkem, který není problém zlikvidovat. Léto je také dobou dovolených, a tak zajištění výjezdové jednotky nebylo jednoduché. Ale vždy se nás sešlo dost na to, abychom byli schopni výjezdu. Chtěl bych se touto cestou omluvit našim spoluobčanům, že nebylo v našich možnostech vyhovět všem žádostem o naše služby, například vyčištění studny. Těchto problémů se studnami bylo i na Jelení dost a na sucho jsme metodu ještě nevymysleli. Závěrem bych nám všem popřál trochu dešťů, aby rostly nějaké ty houbičky. František Cach velitel SDH Horní Jelení
Centrum volného času Na přelomu září a října bude zahájena 14. sezóna Centra volného času, které působí při Českém hudebním táboře mládeže. V novém školním roce nabídneme žákům taneční a pohybovou výchovu (vedoucí Mgr. Romana Zezulková). Z výtvarných činností nabízíme keramiku a tvořivé ruce (vedoucí Mgr. Zuzana Krejčí, Kamila So-
5
chorová a Mgr. Eva Kafková). Hudební obory zastupují zobcová flétna (vedoucí Karolína Mědílková), kytara a bicí. Nabídku doplňuje anglická konverzace (vedoucí Ing. Josef Kušička). Přihlášky i s popisem náplně ostatních kroužků jsou k dispozici na internetových stránkách www.chtm.cz v sekci Centrum volného času, dále ve školní družině u paní Vlasákové, kde je možné vyplněné přihlášky odevzdat do 18. 9. 2015. Všechny zájemce budeme do konce září informovat, zda bude jejich vybraný kroužek otevřen. Ing. Josef Kušička ředitel ČHTM o.p.s.
Novinky v knihovně Beletrie K. Furnivallová Kate: Odvrácená strana slunce; D. Steelle: Nádherný život; R. Coleman: Kniha vzpomínek; S. Duffy: Pravda a lež; K. Holdenová: Na vlastní kůži (skutečný příběh o návratu z pekla prostituce a drog); Ch. Laurenová: Božský bastard; J. Deveraux: Splněná přání; J. Collins: Nebezpečná žena; J. Černá: Sedmého sedmý; L. Špačková: Když láska schází; V. Javořická: Rozkvetlý suchopár; A. C. Barnhill: Zákon lásky (Smělá hra Anny Boleynové); A. Šochová: Karmínový kámen; J. Ashford: Čestný muž; A. Randol: Tajemství polibku; C. Wallaceová: Komtesa; J. Ptáčková: Dva kroky od stínu; J. Kuťák: Smrt zpívající ryby; J. Lutz: Šílenství; J. Nesbo: Krev na sněhu; J. Deaver: Říjnový seznam; A. Kane: Zvrácené myšlenky; K. Bruen: Svatyně Pro děti I. Peroutková: Anička a divadlo; E. Müller: Příběhy z měsíční houpačky (autogenní trénink pro děti od 4 let); Disney: Tři malá prasátka; T. Rodríguez: Příběhy na dobrou noc s Biankou; J. Macoun: Bratři Bagři; S. Collinsová: Hunger Games 1. – 3. díl; S. Norris: Blbá sázka o fajn kluka, Disney: Medvídek Pú Naučná Kniha dobrých způsobů; Bydlím v lese. Puštík; M. Goldsmith: Od nuly k nekonečnu (matematické vychytávky, které musíš znát); P. Křemen: Příběhy slavných; V. Žmolík: Bohemia inkognita neboli Čechy neznámé? V. Mertlík: Lucemburkům v patách; S. Rissová: Pracující máma. Jak být méně v poklusu a víc si užívat život V knihovně si můžete půjčit časopisy např. Zdraví, Moje psychologie, Paní domu, Vlasta, Tina, Receptář, Flóra, Naše krásná zahrada, Pěkné bydlení, Home, Historický kaleidoskop, Živá historie, Tajemství české minulosti, Válka revue, Přísně tajné, 100 + 1, Časostroj (historie zábavně pro děti od 10 let), Čtyřlístek, Tom a Jerry, Maminka, Moje země a starší čísla darovaných časopisů např. Glanc, Žena a život, Napsáno životem, Reader’s Digest výběr, Svět psů, Svět motorů. Žádám čtenáře, aby vypůjčené dokumenty vraceli včas a v pořádku. Aktuality knihovny, užitečné odkazy, doporučené knihy či své vlastní čtenářské konto máte možnost sledovat na webových stránkách knihovny, které jsou umístěny na webu města.
Co doporučuji? Jodi Picoultová – Vypravěčka: opět po delší době kniha, která mi po dočtení ještě dlouho „zůstávala v hlavě“. Prolínají se zde časové linie a osudy – mladé dívky, její babičky, židovky, která se zpovídá z útrap prožitých v koncentračním táboře a devadesátiletého válečného zločince. Chvílemi až člověka zamrazí, přesto se čte pěkně a těžko se odkládá ☺ Louise Walters: Kufr paní Sinclairové: celkem náhodou podobné téma – prolínání současnosti a doby druhé světové války. Jinak tato poutavá kniha byla větší oddechovka, je to životní příběh vnučky a její babičky, příběh válečné lásky a jednoho tajemství… Jana Pechová knihovnice
Hasiči, knihovna
Číslo 8/XXI
Historie
6
JELENSKÉ LISTY
Číslo 8/XXI
Karel Zwieger
Rozhovor nejen o vodě
V minulém čísle Jelenských listů byly informace o havárii pilota Josefa Rejchla, kterou připomíná pomník v lese za Dolním Jelení. Vlevo u silnice z Rousínova do Chocně před cestou k Pecenskému rybníku stojí malý pomník připomínající tragickou událost v roce 1879 (kdo používá navigaci, tak souřadnice jsou N50.04571; E16.13842). V noci ze čtvrtého na pátého srpna se na tomto místě setkal četník Karel Zwieger s panem Františkem Bolehovským z Vysoké. Čtyřiadvacetiletý Karel Zwieger, pocházející z Tábora, působil na četnické stanici v Chocni. Byl na pochůzce s cílem, po přespání v Rousínově, přivést k soudu do Vysokého Mýta obviněného z Jaroslavi. V lese narazil na Františka Bolehovského, který tam pytlačil. Podle soudobých novinových článků to byl rolník statné postavy, 47 let stár, otec 9 dětí. S podrobným popisem celého příběhu je možné se seznámit ve Státním oblastním archivu v Zámrsku, kde jsou uloženy trestní spisy z vyšetřování u Okresního soudu ve Vysokém Mýtě a Krajského soudu v Chrudimi, u kterého byl vynesen rozsudek. Několik informací z matričních zápisů. František Bolehovský se narodil 8. 4. 1833 v Suché Rybné. Po svatbě s Marií Morávkovou z Přestavlk odešli do Vysoké do domu čp. 25. Ve Vysoké v čp. 28 bydlel Františkův bratr Josef Bolehovský, který byl pradědečkem Oldřicha Bolehovského v Ostřetíně. Pro tento článek používám informace od Hany a Aleny, dcer pana Oldřicha. Vášní Františka Bolehovského byl lov, za drobnější krádeže zvěře byl opakovaně trestán peněžitou pokutou nebo několikadenním vězením. Používané označení pytlák tedy bylo pro něj příhodné. Pušku nosil rozebranou pod kabátem. Civilní osoby zbraň za Rakouska vlastnit mohly, ale k veřejnému nošení už bylo nutné povolení. Slabou stránkou byla i závislost na alkoholu, zvláště po dvou požárech, které postihly jeho usedlost. Osudného pondělního večera se oba muži potkali a při souboji pytlák omráčil četníka hlavní své pušky a šavlí, kterou se ten dříve bránil, sekl do jeho krku. Zraněný pytlák spěchal domů do Vysoké, kde mu jeho děti sešily rány na hlavě od šavle. Ráno, ač zesláblý po zranění, šel orat pole, aby ho mohli sousedé vidět. Vše probíhalo několik dní poklidně, četníci pro něj přišli společně se starostou obce až 11. srpna. Den předtím našly mrtvého četníka dvě dívky z Bošína a vyšetřování nabralo spád. V trestním spisu je založen protokol o pitvě, výsleších a celém průběhu vyšetřování. Při soudním přelíčení se pytlák k úderu šavlí přiznal. Obžaloba navrhla soudit jej pro trestný čin vraždy, soud zvolil kvalifikaci zabití se sazbou pět až deset let. O vině rozhodovala porota 12 bezúhonných občanů určených losem. Členy poroty byli právní laici, porota neurčovala trest, jen se musela jednomyslně shodnout na vině. Po dvoudenním líčení byl František Bolehovský 11. září 1879 odsouzen na devět let těžkého žaláře zostřeného jedním postním dnem každého čtvrt roku a samovazbou v temné komoře ve výroční den zločinu. Ukončení celého případu za pět týdnů je z dnešního pohledu obdivuhodné. Státní moc začala vymáhat úhradu nákladů trestního řízení a nákladů na výkon trestu. Vydobytí této pohledávky znamenalo dražbu nemovitosti. A zde se projevila i sociální stránka mocnářství. Marie Bolehovská podala žádost, aby s ohledem na hmotnou nouzi rodiny byla pohledávka prohlášena za nedobytnou. Soud v únoru 1880 vyhověl. Sám František Bolehovský se konce trestu nedožil, zemřel ve Svatováclavské trestnici v Praze 17. ledna 1883 a byl pohřben na Olšanech. Prosím všechny čtenáře o poskytnutí fotografie pomníku z doby, kdy na něm byla čitelná deska. Z dobové pohlednice vím, že mimo jména Karel Zwieger a data události tam byl i další text, který se nedochoval ani v žádné kronice sousedních obcí. Ing. Blahoslav Novotný
Velká srpnová sucha v Čechách zapříčinila v některých oblastech nutnost vydat opatření pro čerpání vodních zdrojů. Na toto téma proběhlo mnoho diskuzí. V naší obci probíhá intenzifikace čistírny odpadních vod a výstavba nové kanalizace na Dolním Jelení. O vodních zdrojích, vodovodech a kanalizaci jsme se bavili se starostou města, panem Petrem Tupcem. Foto: J. Jindra
Jaký je v současnosti stav vodovodů a kanalizací na Jelení z hlediska vlastnictví? Všechny vodovodní řady na Horním Jelení vlastní akciová společnost Vodovody a kanalizace Pardubice a.s. Výjimku tvoří asi dvě ulice, v součtu cca 600 m vodovodu, který vlastní město Horní Jelení. Co se týče kanalizace, je stav právě opačný. Společnost VAK vlastní asi 20% veškerých kanalizačních stok, zbylých 80% vlastní město Horní Jelení. Vyjádřeno v metrech se jedná o 8,5 km kanalizačních stok. VAK je dále vlastníkem vrtů a vodojemu, stejně jako koncového zařízení čistírny odpadních vod. Jak k tomuto převodu majetku města na společnost VAK došlo? Po dohodě bývalého vedení města se společností VAK došlo ke vstoupení města do akciové společnosti a převedení veškerého majetku, který byl provozuschopný, nevykazoval závady a dlouhodobé poruchy. Za tento majetek město obdrželo akcie. Samozřejmě jde o minoritní podíl vůči celé akciové společnosti. Kdybych to měl vyjádřit v procentech, naše město nevlastní ani jedno procento. Největším vlastníkem je statutární město Pardubice. Proč k převodu došlo? Město Horní Jelení a jeho příjmy by ani do budoucna neumožňovaly provozovat tuto vodovodní a kanalizační síť. Kanalizace je v dezolátním stavu a rovněž se neodvratně blížila intenzifikace čistírny odpadních vod, která právě probíhá. Z původních 1500 m3 přečištěné vody denně by měla mít kapacitu až 2500 m3 přečištěné vody. Celou tuto stavbu investuje a zodpovídá za ni společnost VAK Pardubice, stejně jako za tlakovou kanalizaci Dolní Jelení, kterou město projekčně připravilo. Vzhledem k možnostem čerpání evropských dotací, jsme se smluvně dohodli, že VAK bude zadavatelem stavby, provede výběr zhotovitele stavby a zároveň bude i příjemcem dotačních prostředků. Město Horní Jelení pak přislíbilo společnosti VAK uhrazení finanční části za kanalizaci Dolní Jelení, která bude činit 5,5 až 6 mil. Kč. Také tento majetek zůstane ve vlastnictví spol. VAK? Zůstane, společnost ho bude provozovat a udržovat. Vlastník má za svěřený majetek zodpovědnost... o tom něco víme. Vlastníme 8,5 km kanalizace, včetně domovních přípojek a šachet, kdy průměrná hodnota činí kolem 2000 Kč/m, avšak náklady na její rekonstrukci jsou mnohonásobně vyšší. Majetek, který vlastníme, by ke své rekonstrukci vyžadoval kolem 150 až 200 mil. Kč a
JELENSKÉ LISTY
je třeba počítat výdaje i na uvedení komunikací do původního stavu v místech, kde se povrchy narušily. To jsou pro město tak velké výdaje, že je bez dotačních prostředků nelze řešit. Proč se tedy nepřevedla veškerá kanalizace, ale pouze majetek, který nepotřebuje investice? VAK Pardubice odmítl převzít majetek města Horní Jelení, ve formě kanalizací, který prokazoval špatný technický stav a pro společnost VAK by to znamenalo, stejně jako nyní pro město Horní Jelení, zvýšené investiční náklady. S odstupem času člověk vidí, že se možná mohlo postupovat trochu razantněji a říci: „Buď si vezměte úplně všechno co zde je a převeďte nám akcie, nebo nic.“ Ne převést společnosti pouze zařízení v dobrém stavu, které přináší příjmy, a to špatné si nechat, starat se a pronajímat za 3 tisíce Kč ročně. Tento stav už zvrátit nejde? Podstoupil jsem jednání s VAK Pardubice a letošní rok možná bude velmi průlomový. Společnost si uvědomuje některé skutečnosti a mohlo by dojít k převodu zhruba sedmi až osmi km kanalizačních stok. Takže téměř většina... Ano, městu by zbylo asi 10% z oněch osmi kilometrů stok, které by město postupně zrevitalizovalo, vložilo do společnosti a získalo za ně akcie. Pro budoucí starosty a starostky to bude velký kámen, který spadne z jejich beder a hlavně z rozpočtu města. Jsou to složitá jednání, která vůbec nejsou vidět a zbytečně se neprezentují, ale pro budoucnost Horního jelení to bude mít zásadní vliv. Provádějí se pravidelné revize kanalizací? Dá se říci, že nemine rok, kdy bychom na Jelení nepozvali čistící vozy a neprovedli kamerové zkoušky, které odhalují stále zdegradovanější stav, porušená místa kanalizací, převážně ve starší části výstavby, tedy v ulicích navazujících na ulici Hálkova. V návaznosti na téma oprav bych rád sdělil, že v letošním roce město získalo finanční dotaci na rekonstrukci kanalizační sítě v ulici Boženy Němcové. Ještě v letošním roce bychom chtěli tuto stavbu provést a příští rok na jaře, až si sednou všechny výkopové práce, bychom provedli úpravu povrchů. Dalších 170 m kanalizace tedy na Jelení bude v perfektním stavu na dalších 100 let.
7
Je ve společnosti VAK Pardubice a.s. nějaký zahraniční partner? Není. Tato společnost je v 99% vlastněna městy a obcemi. 1% je jiných akcionářů. Má svého ředitele a své představenstvo, dozorčí radu. Každý rok se konají valné hromady, kde jsou předkládány výsledky hospodaření a záměry do investic, ke kterým máme možnost se vyjádřit. Jak jsme na tom na Jelení s vodou, jejím dostatkem a kvalitou? Celosvětově dochází k úbytku spodních vod, to se týká i Horního Jelení. Město se rozrůstá, průměrná spotřeba vody se pohybuje v rozmezí 60 až 80 l/den a s každým občanem se zvyšuje i spotřeba naší zásobárny vody. Vrty na Jelení mají v průměru kolem 20 metrů hloubky a byly v posledních osmi letech opakovaně prohlubovány z důvodu jejich vyčerpání. V rámci projektu skupinového vodovodu Holicko byl připraven a realizován projekt, který připojil Jelení na centrální zdroj vody skupinového vodovodu Holicko. Tedy v případě nedostatku vody z hornojelenských vrtů Jelení nezůstane bez vody, ale bude sem přepuštěna voda, kterou pijí lidé v Ostřetíně, na Koudelce, v Holicích, čili dojde k propojení vodovodů. Na Jelení je voda chutná a kvalitní, je stejně kvalitní i v Ostřetíně? Vrty na Koudelce a v Ostřetíně stojí na pramenech. V Ostřetíně se dokonce stáčí voda kojenecké kvality. Bylo třeba toto propojovací zařízení už někdy použít? Ne, propojeni jsme pouze fyzicky, hlavní uzávěr, který je mezi Horním Jelením a Ostřetínem je uzavřen, už proto, že doposud ještě nedošlo ke kolaudaci tohoto vodního díla. Děkuji za rozhovor B. M.
Prázdniny jsou již za námi
Probíhá deratizace? Jak jsme na tom se zamořením hlodavci? Deratizace ze zákona probíhá každý rok a z informací, které máme k dispozici, není naše kanalizační síť příliš zamořena potkany. Čím se řídí cena vodného a stočného, jedná se o průměr za celou oblast? Společnost VAK, která provozuje vodovody a kanalizace u všech svých akcionářů, tedy nejen na Horním Jelení, spočítá celkový průměr nákladů a výnosů a podle toho stanovuje vodné a stočné, pro všechny své akcionáře stejné. Znamená to tedy, že například čističky v Pardubicích, kde je silně zastoupen chemický průmysl mohou zdvihnout cenu vodného a stočného i na Jelení? Ono je to spíše naopak. Čím jsou čistírny menší a méně využívané, tím vyšší je náklad na jejich provoz. Například na Jelení je problém vtoku čistých spodních vod do kanalizace. Mnoho ze stok bylo stavěno za pomoci dobrovolníků, v akcích „Z“, i materiály tehdy použité už jsou dávno za svou životností, popraskaly a vsakuje do nich spodní voda, která narušuje poměr znečištěných a čistých vod. Čistá voda pak na čističce způsobuje odplavování bakterií účastnících se čistícího procesu.
Foto: J. Jindra
V průběhu prázdnin se prostory školy připravovaly na další školní rok. Nejvíce jistě žáci i učitelé ocení žaluzie v podkrovních třídách, které alespoň částečně zabrání přístupu slunce a ve třídách budeme moci vyučovat i v horkých letních měsících. Ve všech třídách byly také namontovány zastiňující rolety do předních oken, aby slunce nebránilo používání interaktivních tabulí. I ve školní jídelně došlo ke změnám, které zpříjemní pobyt všem strávníkům. Prvního zaří přivítáme ve škole 30 prvňáčků, na které se těší jejich paní učitelka Mgr. Jiřina Divišová, novou paní učitelku Mgr. Radku Pavlíkovou, která nastupuje po paní učitelce Mgr. Heleně Vaňkové, Mgr. Janu Novákovou, která se vrací po mateřské dovolené, nové žáky ze školy v Ostřetíně a všechny ostatní žáky a zaměstnance školy. Všem žákům a zaměstnancům přeji úspěšné zahájení školního roku a jeho bezproblémový průběh. Ing.Pavla Nádeníková ředitelka školy
Rozhovor, škola
Číslo 8/XXI
Kluby a spolky
8
JELENSKÉ LISTY
Léto v Paprsku V srpnu ovládli Paprsek kovbojové a rytíři Druhý příměstský neboli lépe řečeno přívesnický tábor Sluníčko probíhal v duchu kovbojů. Dopis od známého kovboje Buffalo Billa nám byl prvním navedením k získání mapy Divokého Západu, postavení Pacifické železnice a především odhalení pokladu samotného Buffalo Billa. Kovbojové zažili mnohá dobrodružství a hrdinství. K nezapomenutelným patří přepadávání vlaků v Čermné a v Chocni. Obrovskou zkušenost získali při práci na statku Dvořákových, kterým patří naše vřelé poděkování. Každý zná sen kovbojů, plný je hvězd a soubojů. Když zbývá jen pár nábojů, je bít se dál čest kovbojů. Mít přátel pár, co s námi jdou, co v nouzi vám věrní jsou. Třetí tábor – Mike the Knight aneb rytířský tábor s prožitkovou angličtinou nás zavedl na zámek královské rodiny. Učednický rytíř Mike, jeho sestra budoucí čarodějnice Evie, kamarádi dráčkové a další členové královské rodiny nás provázeli celým týdnem. Věřím, že jste nás zahlédli na místních lukách a polích, jak proháníme své koně a trénujeme své meče. Naše výpravy nás dovedly až do Brandýse nad Orlicí, kam nás loupeživý rytíř zavedl do bludiště. Všichni jsme úspěšně zdolali všechny nástrahy a překážky a mohli se účastnit velké oslavy. Mike slavil své 10. narozeniny. U této příležitosti byli všichni pasováni na rytíře a doufáme, že se i nadále řídí tímto mottem: Be the knight, do it right! Rádi bychom i touto cestou poděkovali hornojelenské restauraci Florian za zajištění obědů a vstřícný přístup personálu. Dětem moc chutnalo. Co nás čeká od září: • Kurzy anglického jazyka pro děti od 1 do 9 let a dospělé • Tříměsíční sportovní kurzy Buď fit a Powerjógy • Pravidelné cvičební hodiny pro širokou veřejnost • Kurz cvičení rodičů s dětmi od 1 do 3 let • Sportovní kurz- cvičení dětí od 5 do 10 let Více informací získáte na našich aktuálních webových stránkách – www.centrumpaprsek.cz S přáním pěkného začátku babího léta Paprsek, Dolní Jelení
Jaký byl XIX. ročník ČHTM? Také druhá část letošního ročníku Českého hudebního tábora mládeže proběhla hladce. Uzávěrka minulého čísla Jelenských listů nás zastihla v době úmorného vedra. Ani to však nezabránilo studentům předvést pochod ulicemi Horního Jelení, který následoval hned po koncertě v Domově Simeon. Pan dirigent Thomas Palmatier měl studentům opět co předat ze svých bohatých zkušeností s dirigováním vojenských pochodových kapel. Studenti se zdokonalovali v hraní za pochodu a obyvatelé obou DPS a hosté u Pytláka přihlíželi jejich hudebnímu umu. Další den jsme uskutečnili koncert v kostele, který byl zaměřen na soubor zobcových fléten, harfu a pěvecký sbor. Druhý běh ČHTM zahájilo v neděli 26. července vystoupení souboru SoliDeo z Děčína. Tábora se účastnilo 82 studentů z České republiky, Slovenska, Maďarska, Velké Británie, Panamy a
Číslo 8/XXI
USA. Celkem na letošní sezónu zavítalo 174 studentů z 10 zemí, proti loňsku se jedná o mírný nárůst. Nejblíže na tábor měli ve druhé části 3 účastníci příměstského tábora, kteří reprezentovali Horní Jelení v divadelním oboru. Studentem, který přicestoval na letošní ročník z největší dálky, se stal kytarista Alberto Rodríguez z Panamy. Z letošního parného léta si zrovna vybral ten chladnější týden, takže mu v Horním Jelení byla docela zima, ale jinak se mu na táboře líbilo. Všichni účastníci, kteří si prožili horký první běh, příjemné ochlazení naopak ocenili. Chladno by jistě bylo i nejpočetnější zahraniční výpravě, která měla v počtu 6 osob přicestovat z Indie, ale nakonec nedostala kvůli přísné proti-uprchlické politice vízum k návštěvě České republiky. Dokonce nepomohly ani přímluvy české konzulární úřednice Foto: P. Malý ml.
v Kuvajtu. Její dcera absolvovala 1. běh tábora a byla velmi spokojená. Také ve druhém běhu se uskutečnil koncert v Domově Simeon. Tentokrát se zde představili kytaristé, klavíristé a některé nástrojové sekce orchestru. Protože věkový průměr účastníků ve srovnání s 1. během poklesl, měli američtí dirigenti plné ruce práce, aby stihli během necelého týdne připravit program závěrečného koncertu. Přes jejich prvotní obavy dopadla vystoupení dobře. Ocenění pro nejlepší účastníky letos putují do Trutnova, Valdic, Rožnova pod Radhoštěm a Přeštic u Plzně. Poděkování za všechny účastníky a hladký průběh letošní sezóny patří především městu Horní Jelení a Základní škole Horní Jelení za poskytnutí prostor na výuku klavírní souhry, dále pak Pardubickému kraji, Ministerstvu kultury a Nadaci Život umělce. Velké poděkování za podporu patří i všem sponzorům a dárcům z Horního Jelení a okolí: Berger - HUCK s.r.o., Zemědělská společnost Ostřetín a.s., Ubertas s.r.o., MONTS s.r.o., rekreační zařízení Radost (Vladislava Mašková), Lékárna Horní Jelení (Aleš Matrka), kovovýroba Ivan Tobiášek, restaurace U Pytláka (František Gabčo), František Jehlička – truhlářské práce, Večerka náměstí – Duong Dinh Nhiem, Večerka Rudé armády - To Oanh Nguyen Thi, kadeřnictví Jiřina Lojšková, Karel Poláček – pohostinství U Kostela, zahrada – květiny Emanuel Rožek, second hand Vladislava Prudičová, autoškola Karel Etflaiš, drogerie-galanterie Lucie Bachurová, EL-KO Jiří Vondráček, řeznictví a uzenářství Josef Morávek, MVDr. Jan Žabka, autodoprava Otto Götzl, daňové poradenství Darina Götzlová, kavárna Fontánka Zdeněk Bolehovský, prodejna RACIO K+K Holice, pojišťovna Kooperativa a.s. pob. Holice. Naprosto úžasně probíhal letošní ročník tábora z hlediska mediální propagace. Náš tábor byl zachycen na stránkách novin, byl slyšet na vlnách Českého rozhlasu Pardubice a také vidět na obrazovkách České televize, stanice Déčko. Odkaz na reportáž v pořadu Zprávičky je uvedena na našich webových stránkách www.chtm.cz Doufejme, že se podobného mediálního zájmu dostane také jubilejnímu 20. ročníku tábora, který začne 20. července 2016, pokud nám zůstanou veřejné instituce a sponzoři nakloněni. Ing. Josef Kušička ředitel ČHTM
Z Dolního Jelení Akce dolnojelenských hasičů, ze které jste mohli vidět fotografie v srpnovém čísle, avšak nedopatřením redakce jste si o ní nemohli přečíst, se jmenovala Otevírání léta. Byla věnována našim nejmenším.... Letošní ročník se po několika dlouhých letech opět konal v lese, zázemí celé akce bylo připraveno za Dolním Jelením „U skautů “. První koho děti potkaly, byl klaun, který jim řekl, co je čeká a jaké před sebou mají úkoly, v lese byla připravena trasa s osmi soutěžními stanovišti. Děti skákaly v pytlích s kominíkem, hledaly zlato u čarodějnice, lovily rybičky u vodníka, přecházely kladinu s Červenou Karkulkou, zatloukaly hřebíky u medvěda, střílely na cíl s myslivcem, přetahovaly se s obrem a mohly si vyzkoušet, jaké je to být hasičem. Trasa končila u rybníku Hanzlíkovec, odtud se na povozu s koňmi vracely na louku ke skatům, kde měly možnost se povozit na koních. A když přišel čas svačiny, děti s klaunem a vodníkem donesly z lesa dřevo a mohlo se začít s opékáním buřtů. Celé odpoledne nám přálo krásné počasí, děti si hrály a skotačily. Při zjištění počtu účastníků soutěžního odpoledne, který sahal k padesáti, jsme byli opět potěšeni, že se akce vydařila. Děkuji za podporu a pomoc všem, kteří nám pomohli s realizací. Věřím, že i další akce se nám podaří. Těšíme se na další společné zážitky. Za SDH Dolní Jelení Helena Kolenyaková
Šéfredaktorův zápisníček Vážení čtenáři, toto povídání beru tak trochu ve vzpomínkovém duchu na dovolené a prázdniny. V sobotu 25. července jsem byl pozván svým bývalým kolegou ze zaměstnání do Srubů. Na co? Být přítomen vytvoření rekordu, který byl poté zapsán do knihy Rekordů ČR. Panu Zdenku Vejsovi je 54 let a pracuje u Českých drah. Má 24 letého syna Martina, který je mentálně i fyzicky postižený a upoután na invalidní vozík. Celá rodina se o něho perfektně stará. Před více jak 12 lety se Zdeněk dozvěděl, že nasbírá-li 1 000 000 víček od PET lahví, získá pro syna elektrický invalidní vozík. Začal sbírat nejen on, ale i kolegové z práce a známí. Když je měl
9
komisař pan L. Rafaj z Agentury Dobrý den Pelhřimov. Povedlo se! Bylo položeno 1 610 408 víček. Kdyby se víčka naskládala za sebou, tak by se tento had táhl ze Srubů až na Horní Jelení v délce 12 944 metrů. Proč se o tom zmiňuji? Je to rarita a hlavně pak ochota lidí někomu pomoci ve svízelné situaci. Tak si říkám, lidé si pomáhají, posílají dary, peníze na postižené. Co stát? Myslím si, že by se nejdříve měl postarat o své občany a pak o ty druhé. O kterých si myslím, že zrovna nepřicházejí s čistými úmysly. Protože člověk má poznávat jiné kraje, vyrazil jsem se rekreovat se svojí drahou polovičkou (byť zraněnou) tradičně na Slovensko do Vysokých Tater. Co napsat o této krásné krajině? Samá pozitiva. Od 1 300 m nad mořem příjemná teplota kolem 22 – 25 °C. Ochotní lidé, slušní obchodníci, v restauracích usměvavý personál. Kvalitní chutná jídla, zkrátka příjemno. Slovenští chlapi rádi a pěkně zpívají, když vám ale pějí ve 3 ráno před penzionem, je to tak trochu kontraproduktivní. Zpívá se hodně českých písniček nejen v médiích, ale i mezi lidmi. Další poznatek, registrační pokladny všude a žádnému podnikateli nevadí (nebo to aspoň nedává najevo), berou to jako samozřejmost. Další zajímavý poznatek, mezi 7. - 8. hodinou mají sraz u technických služeb všichni ti, kteří pobírají sociální dávky. Vyfasují nářadí a jdou uklízet město nebo obec. Bomba nakonec – penzisté od 62 let jezdí na slovenské železnici zcela zdarma. Včetně penzistů z EU. Takže český penzista si zakoupí lístek do Čadce, a pak třeba do Košic jede úplně zdarma. Abych se konečně vrátil na Jelení. Určitě jistě víte, že naši hasiči měli v uplynulých měsících značně práce. O tom vás pravidelně informuje jejich velitel pan F. Cach. Žijí zde ale i pozorní občané, jako pan V. Musil, M. Pešina a S. Lohniský se synem. Ti zlikvidovali začínající požár lesa za školou. Kdybych náhodou s jedním z nich nemluvil, nikomu by se nepochlubili. Pánové, díky vám všem. Zažili jsme tropická vedra, i 38°C nebylo výjimkou, hudrali jsme, ať už se ochladí. Když jsem otevřel MF DNES z 15. 8., zamrazilo mne. Cituji: „Užijte si horko, blíží se doba ledová. Vědci předpovídají příchod malé doby ledové. Během ní má klesnout aktivita slunce o 60%, udeřit by měla už za 15 let.“ Dle této předpovědi by měl sníh na horách v ČR ležet 8 měsíců a ve Vysokých Tatrách po celý rok. Pevně věřím, že se klimatologové mýlí, i když, kdo ví… Jinak přeji žáčkům pěkný začátek roku a rodičům a učitelům pevné nervy. Ostatním štěstí při hledání či sbírání hub. No a hlavně zdraví přeje JJ
T. J. Sokol Horní Jelení Zve pro školní rok 2015/2016 do těchto oddílů: Rodiče a děti: Jana Nováková datum a čas bude upřesněn v září na nástěnce. Předškoláci: středa 16:00 - 17:00, Jitka Štěpánková Foto: J. Jindra
Mladší žáci: středa 15:00 - 16:00, Jitka Štěpánková Starší žáci: středa 17:00 - 18:00, Jitka Štěpánková
nasbírané, tak se zjistilo, že je to kec. Co s nimi? Kamarádi mu navrhli vytvořit něco, co by se dalo zanést do knihy kuriozit. Cituji Zdeňka: „Dvanáct let jsem víčka sbíral a 6 let do nich dělal díry, aby se dala navléknout na šňůry. A pokusit se je položit na hřiště.“ To se událo zmíněnou sobotu, kdy Zdeněk se svými přáteli od 6 – 13 hodin vytvářel na srubském hřišti pestrobarevné pole. Krátkou zprávu jste mohli vidět večer v televizních novinách na TV Nova, akci komentoval reportér P. Brzek. Rekordu přihlíželo hodně “Srubáků“ a přátel ze širokého okolí. Na regulérnost dohlížel
Ml. žákyně: úterý 15:00 – 16:00, Dagmar Burešová St. žáci: úterý 17:00 - 18:00 hod, Dagmar Burešová Zdravotní cvičení čtvrtek 19:00 - 20:00, Jana Pechová. Všechny oddíly cvičí v tělocvičně základní školy. Cvičení začíná v týdnu od 8. 9. 2015. Oddíl cykloturistiky informuje o akcích na sokolské nástěnce. Oddíl tenisu hraje na hřišti za sokolovnou po domluvě s P.Schejbalem 604 232 399.
Z proběhlých akcí
JELENSKÉ LISTY
Číslo 8/XXI
Rozhovor
10
JELENSKÉ LISTY
O zákoutích jazyka českého Pan Libor Nekvinda, PaedDr. Mgr., je v úřednickém světě znám jako vedoucí organizačního oddělení odboru organizačního a právního a krajského živnostenského úřadu Krajského úřadu Pardubického kraje. Foto: archív L. Nekvinda
Číslo 8/XXI
rovat, náborovat apod.) nebo v mluveném projevu z němčiny (dát štempl, mít kliku, nemít ánunk apod.). V čem se nejvíce chybuje v písemných sděleních? Snad nejčastější chybou je špatné užívání velkých písmen. Obce a města nemají Poštu (ale mají poštu), Sokolovnu (ale jen sokolovnu), Nádraží (pouze nádraží), školy nemají Ředitelnu, Jídelnu a Tělocvičnu (ale mají ředitelnu, jídelnu a tělocvičnu) apod. Některá sídla si ráda před svůj název předřazují obecné pojmenování „obec“, „městys“, „město“, ale píší ho ve větné souvislosti s velkým písmenem, což je chybné (s výjimkou začátku záhlaví dopisu, prvního řádku adresy nebo začátku textu na otisku razítka). Tedy gramaticky správně zahajujeme cestu proti poště ve městě Horní Jelení a přes obec Ostřetín můžeme dojet do statutárního města Pardubic, kde přesedneme na vlak směřující do hlavního města Prahy. Vystupme zatím jen v Pardubicích. Mohl byste nám přiblížit, co se skrývá pod dlouhým názvem Vaší funkce? Co vše máte na krajském úřadě na starosti?
V nedávné době vyšlo čtvrté vydání Vaší publikace Jazyková zákoutí, která se zabývá písemným i mluveným projevem v úřední praxi. Musím říct, že už předcházející vydání bylo i na našem úřadě v Jelení často používáno. Úřednický jazyk má svá specifika. Nejen pracovníci úřadů se občas setkají s dokumenty, například z ministerstva, které se zdají být napsány cizím jazykem. Používají se nová slova, zvláštní spojení. Člověk by potřeboval překladový slovník, ale žádný není... Tvoří se snad v úřední oblasti nějaký nový styl? Máte pravdu, že je skutečně obtížné některé dokumenty pochopit hned při prvním čtení. Každý obor lidské činnosti si vytváří svou terminologii a výrazivo, to by však mělo být v úřední komunikaci srozumitelné i obsahově jednoznačné. Oborový slang nepatří do veřejných úředních listin. To bychom se mohli dostat na hranice ptydepe, umělého jazyka ze hry Václava Havla Vyrozumění. Vyvarovat se ptydepe vyžaduje trochu odvahy – chovat pozitivní vztah k jazyku, vědět o důležitých pravidlech a umět je v praxi používat. S pochodní této odvahy vznikala zmiňovaná Zákoutí. Ne jako překladový slovník úředničiny, ale jako cesta nápravná z jazykového balastu se snahou prosvětlovat kouty zapomnění dříve získaných jazykových znalostí. Jazyk přeci využíváme dennodenně – doma, v práci, při studiu a sebevzdělávání, při zábavě. Je sjednocujícím momentem většiny našich aktivit. To je mimořádná výzva k tomu, aby byl používán dobře. Mohlo by se zdát, že pracovník úřadu jen používá určité formuláře, zapisuje údaje do kolonek podle určité metodiky, vychází ze závazných předpisů. Je tam vůbec místo pro práci s jazykem či pro jeho krásu? Úřad je servisem státu a samosprávy. Je orgánem, který do praxe uvádí rozhodnutí zastupitelstva či rady, je také prodlouženou rukou státu v řadě záležitostí. To, co se děje v tomto soukolí, je vlastně v základní úrovni mezilidskou komunikací. Chtít prosadit určitý projekt či podat žádost, znamená dobře formulovat argumenty, umět jasně vyjádřit, o co jde, používat správná slova. To už žádná příručka konkrétně nenaučí. Je to umění užívání jazyka. A v tom právě spočívá ta krása. To platí jak ve vztahu občana k úřadu, tak i ve vztahu úřadu k občanovi a k orgánům veřejné správy. Čeština v úřední komunikaci například nemusí používat zbytečné novotvary, jako např. zrealizovat (stačí totiž realizovat), zafinancovat (poskytnout finanční prostředky), nasmlouvat (sjednat smlouvu). Administrativní styl si nemusí ani půjčovat slova z cizích jazyků – ať už například v písemném projevu z ruštiny (dokladovat, dozo-
Odbor, na kterém pracuji, zajišťuje právní služby pro orgány kraje, poskytuje metodickou pomoc při zadávání zakázek a v živnostenském podnikání, podílí se na legislativních iniciativách kraje vůči Poslanecké sněmovně Parlamentu, rozhoduje v odvolacím řízení o přestupcích, vede matriku, spolupracuje s obcemi při přípravě a průběhu komunálních voleb apod. Na odboru vedu organizační oddělení, které je především koordinujícím článkem mezi odbory úřadu a samosprávou při přípravě jednání krajské rady a zastupitelstva, vedeme elektronickou úřední desku, ověřujeme listiny a podpisy pro samosprávu, kontrolujeme plnění úkolů rady a zastupitelstva, máme na starosti vnitřní normy úřadu, jsme informačním servisem pro členy zastupitelstva, rady a výborů. A právě tisíce zpráv, které prošly mým oddělením z odborů k projednání samosprávě za několik volebních období, byly mocným impulzem k sestavování Jazykových zákoutí, byť jazykovou korektorskou činnost nemám v pracovní náplni. Delší dobu jste působil na univerzitě v Hradci Králové, kde jste vyučoval filosofii a religionistiku, řídil jste edici filosofických, literárních a politologických textů a sám jste autorem více než patnácti knih z těchto oborů. Cítíte se tedy být především filosofem? Ve vztahu k této mé minulé práci jsem byl především učitelem. Filosofem je totiž každý! Resp. stáváme se jím při promýšlení velmi obecných otázek a tuto schopnost máme všichni. Jen ne každý ve své všednodennosti akceptuje některé velmi obecné úvahy a z nich pramenící praxi. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl svůj velký zájem realizovat v podnětném vysokoškolském prostředí, které svou akademickou svobodou umožňuje krásný rozlet ducha. Ten se u mě mj. naplňoval ve specializovaných předmětech, jako např. Antická a středověká filosofie, Scholastika jako metoda myšlení, Dějiny českého filosofického myšlení a dále i v časopise Prométheus a ve stejnojmenné edici. K religionistice – jako nauce o různých náboženských proudech – jsem inklinoval zcela přirozeně právě zájmem o filosofii, protože cesta rozumu a cesta víry směřují k pochopení principiálních zákonů, kterých je součástí člověk, Země i vesmír. To je to, co filosofie nazývá jako Universum – jednota, především však jednota ve vnitřní mnohosti. To téma je velmi vzrušující. Můžete ho totiž vnímat pod hvězdnou oblohou i ve své mysli a zpracovávat ho svou vnitřní svobodou. Dnes, kdy už jsem oproštěn od povinnosti býti ve filosofii učitelem, zjišťuji, že se v člověku uvolňuje další potence pro hlubší vidění souvislostí. Vše předcházející bylo jen začátečnické a pokládající základy pro to, co uvidíme později.
JELENSKÉ LISTY
Pod označením filosof si mnoho lidí představí zadumaného, duchem nepřítomného, nepraktického muže, nesoucího na svých bedrech tíhu světa... Vy jste ale asi pravý opak představy nepraktického muže. Jak se k sobě mají filosofie a organizování? Kdo prošel výhní filosofie, nedá za pravdu názoru o nepraktičnosti této cesty při vysvětlování světa a myšlení. Vždyť tato nauka vznikala jako snaha po výkladu toho, co nás obklopuje, proč se věci dějí, jaký smysl má život, proč přichází smrt a jakou bránu otevírá apod. Když nic jiného, tak si lze vzít z filosofie poučení, jak možno na některé věci nahlížet a že neexistuje jediné možné vysvětlení člověka a světa vložené do pravidel, zásad či dogmat. To je úžasné zjištění! Nehledejme jediná možná řešení různých problémů, o kterých bychom si pak třeba i nalhávali, že jsou ta nejlepší. Člověk je bytost tvůrčí a cíle může dosahovat různými cestami. A to je to filosofické i v mé práci. Mnohdy například přede mnou stojí rychlá rozhodnutí, která mají vliv na kvalitu přípravy různých jednání. Ano, v určitém momentě právě to je ta tíha světa na bedrech, která však musí být přetavena v chladnou mysl správných rozhodnutí. K tomu mi pomáhá i jiná „výheň“, kterou si procházím, když na úřadě občas přednáším psychologii komunikace – příprava na kurz a jeho průběh je pro mě příprava na běžnou práci, se kterou se pak obyčejně setkávám mimo kurz. Vystudoval jste mj. i český jazyk. Jaký máte k němu vztah? Vše podstatné už bylo řečeno. Prostředí, které sbližuje lidi, protože si v něm sdělují, předávají si informace, baví se v něm, si vyžaduje citlivý a vnímavý vztah. Ten, kdo s jazykem navíc pracuje na profesní úrovni, si prostě nevystačí se znalostmi ze základní školy. Jazyk je dynamický, vyvíjí se, absorbuje nové podněty. Velmi mě těší, že to nejlepší, z čeho můžeme v současné době čerpat znalosti o jazyce, je velmi úspěšné. Akademická příručka českého jazyka (2014) získala na veletrhu Svět knihy 2015 první místo a cenu Český bestseller v kategorii odborné a populárně-naučné literatury. Autorka Markéta Pravdová obdržela od Akademie věd ČR medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. O dobrých věcech se lze prostě dozvědět i touto cestou.
11
mačního kazatele Františka Kovácse (1740 až 1800), který právě v Krouně působil v nejvyšší funkci, byl totiž prvním superintendentem kalvínské církve v Čechách po vydání tolerančního patentu. Co Vás přivedlo do Horního Jelení? Studoval jsem v Hradci Králové a Praze, bydleli jsme s manželkou v Hradci Králové, Holicích a Dolních Ředicích, až jsme nakonec po etapách podnájmů zakotvili v trvalejším zázemí v Horním Jelení. Vzpomínám si, že můj první dotyk s Jelením proběhl již na začátku osmdesátých let, kdy jsem část letních prázdnin strávil v rámci pedagogické praxe v táboře na Radosti. Další jelenské setkání bylo pro mě překvapivé. Dávno před novodobou úpravou kostela v Neratově mě to místo přitahovalo, rád jsem do této dřívější magické a posilující ruiny beze střechy opakovaně jezdil. Jak jsem později s potěšením zjistil, část mobiliáře z Neratova byla přemístěna do hornojelenského kostela. No, nevybrala byste si Jelení k bydlení?
Životní milníky: Narozen 1961 v Poličce ve znamení zadumaného Raka a s ascendentem pilné Panny Vyrůstal od narození do r. 1984 v Krouně Vystudoval Gymnázium Josefa Ressela v Chrudimi (1979), Pedagogickou fakultu v Hradci Králové (1984) a Filosofickou fakultu UK v Praze (1990) Ženatý (1985) s manželkou Evou, učitelkou základní školy. Děti: syn Petr (1987), designér v leteckém průmyslu; syn Ondřej (1991), programátor Zaměstnání: vysokoškolský učitel logiky, etiky, filosofie, dějin filosofie a religionistiky (1985 až 2001 s malým učitelským intermezzem v r. 1990 na gymnáziu v Holicích), poté pracovník Krajského úřadu Pardubického kraje Současné zájmy a koníčky: hvězdné nebe nade mnou v různých podobách (letecký provoz, astronomie, astrologie), anthroposofie a odkaz Rudolfa Steinera, programování, typografie a korektura textů
Pocházíte z malebné vesničky na Vysočině. Jaký k ní máte vztah? Otázku jste pěkně položila. Čtenáři zatím nevědí, odkud pocházím. Pojďme je ještě chvíli napínat. Budu místo svého dřívějšího žití postupně odkrývat. Ve středověku to bylo území krásně zelené hloubkou okolních lesů. Proto i tehdejší osadníci mu daly jméno středověce německy znějící právě po zelené (grüne, grüene), i když v dobovém kontextu se spíše jednalo o místo při tekoucí vodě. V latinsky psané listině (1349) obsahující mj. soupis obcí připojovaných k nově vzniklému litomyšlskému biskupství je uváděno jako Grunaw. Roku 1865 se zde narodil Josef Sodomka, pozdější zakladatel vysokomýtské firmy na výrobu cestovních kočárů. Koncem 19. století sem přijížděl za příbuznými elektrotechnik a vynálezce František Křižík. V 70. letech minulého století zde byl ředitelem základní školy Jeleňák Oldřich Hebr. Nyní je obec známá především výrobou krásných dřevěných hraček mistra truhláře Zdeňka Bukáčka. Je to Krouna. Vždy pro mě zůstane vlídnou krajinou a dřívějším silným zázemím pro řadu mých budoucích aktivit. Maminka, dobrá i náročná učitelka, mě přivedla ke vztahu k národní historii, k jazyku a k literatuře. Svůj díl vztahu ke Krouně jsem vložil do dvou publikací (na kterých jsem spolupracoval) a jedné studie – první publikace je o dějinách Krouny, druhá nese název „Poslední let kapitána Soukupa“ a pojednává o úspěšném vojenském letci, který zahynul v letecké soutěži zeměmi Malé dohody a Polskem u Oldřiše 6. 9. 1929, na katastrálním území Krouny; dodnes se vracím k jeho pomníčku a vzpomínám. Své religionistické zájmy jsem si v poslední době oživil snahou ve Vlastivědných listech Pardubického kraje popsat působení nejvýznamnějšího refor-
Z Jelení do Švýcarska Jsou to už dva roky, co tu žijeme, a dalo by se říci, že jsme se přizpůsobili švýcarskému řádu rodinného života. Z části proto, že nám to tak vyhovuje, z části proto, že to zde tak funguje a nelze to moc dělat jinak. O čem to mluvím? O tom, jak tu probíhá běžný týden, a zejména pak běžný víkend. Jak zde rodiny tráví čas, jakou mají rutinu. Běžná pracovní doba zde začíná mezi 8 a 9 hodinou, vždy je hodina na oběd od 12 do 13 hod., a končí se kolem 18. hodiny. Tomu také odpovídají dopravní špičky. Vzhledem ke slušnosti a spořádanosti Švýcarů to znamená, že v tyto časy pravidelně bývá ucpaná dálnice. Všichni totiž dost zpomalují a pouští se navzájem. Překvapilo mě hlavně, že velký provoz bývá i kolem poledne. Zřejmě je to tím, že na oběd je hodina a spousta lidí se prostě jede někam najíst, nebo si v době oběda chce něco vyřídit. Co je ovšem horší, je otvírací doba obchodů. Většina zavírá v 18 hodin, a to i velká obchodní centra. Jedinou výjimkou je čtvrtek (alespoň v naší oblasti, neplatí to všude), kdy můžete nakupovat do 21 hodin. Většina pracujících se tedy ve čtvrtek mezi šestou a devátou hodinou vyskytuje v obchodě, takže zaměstnanci nestíhají doplňovat zboží a není tedy plná nabídka, hlavně v čerstvém zboží. Ti, kteří ten boj o nákupní košíky v týdnu absolvovat nechtějí, musí vyrazit v sobotu, protože v neděli si nakoupíte tak maximálně na benzínce nebo ve Francii. Teď trochu přeháním, protože v neděli
Rozhovor
Číslo 8/XXI
Ze světa a z přírody
12
JELENSKÉ LISTY
Foto: H. Kobzová
Číslo 8/XXI
Zahrada přátelská k lidem i přírodě Zahrada pro děti Jak by měla vypadat zahrada, ve které se děti cítí dobře, mohou se rozvíjet a získávat kladný vztah k přírodě? Tuto otázku si pokládám velmi často, snad proto, že po naší zahrádce denně pobíhají 2 malí caparti. A proč se vůbec touto otázkou zabývat? Ten, kdo měl někdy možnost vychovávat nebo jen občas hlídat děti, si jistě vzpomene, jak bývá náročné „zabavit“ děti po celý
dopoledne jsou také otevřené pekárny. Ostatní obchody mají zavřeno, na střídačku s pekárnami, které mají zase volno v sobotu. Je ale pravda, že v neděli dopoledne u francouzských obchodních center blízko hranic vidíte parkovat hlavně auta se švýcarskými poznávacími značkami. To jsou ti, kteří bez nakupování v něděli nemohou vydržet, ale i ti, kteří chtějí ušetřit. Zejména sýry, maso a vína jsou totiž ve Francii podstatně levnější. Na druhou stranu musím říci, že jsou Švýcaři loajální v tom, že když v obchodě vidí hrozny z Itálie a druhé (většinou dražší) ze Švýcarska, koupí švýcarské. Není to tedy tak, že by na hranicích byly kolony švýcarů pašujících z Francie levnější věci. Říkám pašujících, protože jsou stanovené limity, kolik toho můžete do Švýcarska přivézt a při vstupu do země celníci náhodně kontrolují, zda toho nevezete moc. Neděle je zde dnem klidu nejen z pohledu nákupů, ale také běžných domácích prací. Nesmíte sekat trávu, vysávat, zkrátka nesmíte dělat rámus. Také by se v neděli nemělo prát a nesmíte tedy věšet prádlo, to ale všichni nedodržují. Tato pravidla stanovuje obec, a lidé to tu také kontrolují a případné porušení hned hlásí. Samozřejmě pak platí noční klid, a co osobně vítám, je i polední klid. V naší vesnici je několik rozestavěných domů a spravují nám silnici před domem. I když se za pět minut dvanáct ještě klepou okenní tabulky díky válcům či sbíječkám, úderem dvanácté začíná hodina ticha. Noční klid platí od 22 hodin, ale o víkendu lidé přivírají oči, tedy spíše si zacpávají uši. Další bod v rodinném programu je třídění odpadů, respektive jejich odvoz na sběrné místo. Popeláři totiž odváží pouze směsný odpad, který musí být ve speciálních pytlích. Ty zakoupíte přímo na obci a jejich nákupem vlastně platíte daň. Peníze pak jdou na svoz a zpracování odpadů. Líbí se mi, že každý platí tolik, kolik pytlů spotřebuje, tedy čím víc třídíte, tím méně platíte. Můžete koupit 17 litrové sáčky, 35 litrové, nebo větší, každá rodina pak plné vyhodí vždy ve středu k silnici, odkud si je vyzvednou popeláři. Tříděný odpad si pak musíte sami odvézt na určené sběrné místo (La déchetterie). Od obce dostanete na zálohu čipovou kartu, bez které do sběrného dvoru nemůžete. A třídí se tu vše. Různé druhy plechovek patří do různých pytlů, sklo podle barvy do jiných kontejnerů. Papír zvlášť, kartony zvlášť. Spolu s kartou dostanete celou brožuru o tom, co a jak třídit. Spousta lidí tam přiváží i věci, které nejsou rozbité, pouze už je nechtějí používat. Ty pak nezahodí do připravených kontejnerů, ale postaví na určené místo. Někomu se ještě mohou hodit, a tak získají nový domov. Může to být nábytek, ale i knihy nebo hračky pro děti. Naše víkendová rutina tedy spočívá v tom, že v sobotu dopoledne odvezeme a vytřídíme odpady, pak jedeme na nákupy. Podle toho, zda musíme objíždět více nebo méně obchodů, pak někdy stíháme odpoledne procházku, zahradničení, pečení a trochu uklízení. V neděli je ale díky zavřeným obchodům a nutnosti ticha čas na výlety. Pokud tedy dovolí počasí, vyrážíme na půldenní nebo lépe na celodenní výpravy. Když je vedro, vítězí pláž, když prší, lenošíme doma, hrajeme si a doděláváme různé malé resty. A podle toho, kolik lidí potkáváme na výletech, v obchodech a ve sběrném dvoře soudíme, že to tu všichni dělají stejně. Mgr. Helena Kobzová
Foto: Jana Nováková
den. Nemyslím tím pustit jim televizi nebo počítač, abychom „měli klid“, ale připravit činnosti, při kterých se budou pohybovat na čerstvém vzduchu, přemýšlet a vyvíjet vlastní aktivitu. Denně vidím na našich dětech, jak moc touží po pohybu. Jsme-li celý den zavřeni v obýváku či pokoji, mají tendence pobíhat po domě, šplhají po nábytku, skáčou ze stolu na zem. Občas se hrozím toho, co se za chvíli přihodí. Jakmile máme možnost trávit čas na zahradě, v přírodě nebo na hřišti, je to o hodně snazší. Příroda a vhodně přizpůsobené venkovní prostředí nabízí mnoho možností k využití volného času. Děti zde mohou téměř bez omezení běhat, skákat, houpat se, klouzat a domů se vracejí usměvavé a příjemně unavené. A já se nemusím neustále vyčerpávat příkazy typu: „Nelez tam!“ „Neběhej po sedačce“ „Neskákej z toho stolu!“ Proto je zahrada jedním z našich nejnavštěvovanějších míst. Velmi důležitá je samozřejmě bezpečnost. Veškeré vodní nádrže, bazény, sudy, jímky apod. zajistíme tak, aby do nich děti nemohly nepozorovaně vlézt nebo spadnout. Mimo dosah malých dětí umístíme jedovaté rostliny, nože, sekery a další předměty, o které by se děti mohly vážně poranit. Nyní se však nechci zabývat bezpečnostními opatřeními, o nich se můžeme dočíst v běžně dostupné literatuře. Úkolem tohoto článku je poskytnout náměty pro vytvoření přírodního prostředí na zahradě, kde se děti budou moci dosyta vydovádět. Přestože někteří z nás (dospělých) touží mít okolo sebe absolutní pořádek, dětem je vhodné na zahradě ponechat alespoň malý kout, kde nemusí být „naklizeno“. Krátce střižený anglický trávník a úhledné záhony, do nichž děti nesmí vstoupit ani z nich nic utrhnout, jim zřejmě mnoho zábavy neposkytnou. Malé děti obvykle rády přesypávají písek, hloubí v něm jámy, tvoří stavby z kamínků, klacíků a jiných přírodních materiálů, převážejí hlínu na náklaďácích a zahradních kolečkách, vaří „polévky“ z natrhaných rostlin, splétají věnečky z pampelišek, „pečou“ koláče z mokrého písku, přelévají vodu, zalévají květiny, hrají na schovávanou v houští, ochutnávají ovoce (maliny, ostružiny, angrešt, rybíz,…). Často rády využívají skluzavky, houpačky, pískoviště, prolézačky a další prvky známé z dětských hřišť. Starší děti zaujme vzrostlý strom, po němž lze šplhat a stavět na něm obydlí. Z vlhkého jílu mohou vyrábět různé předměty a nádoby, z vylisovaných rostlin tvořit herbář. Děti se vztahem k přírodě budou rády kreslit či fotografovat různé živočichy, pozorovat ptáčky při krmení a vyvádění mláďat atd.
JELENSKÉ LISTY
13
Sport
Číslo 8/XXI
Inzerce
Vzpomínka
Sport
14
JELENSKÉ LISTY
Mnoho inspirace jsem načerpala při návštěvách zahrad našich přátel, babiček a dědečků a v různé literatuře. Uvedu alespoň několik možností, jak můžeme obohatit zahradu, aby se v ní dětem líbilo. Vše vyzkoušeno na vlastních potomcích. ☺ Hromada písku – písek je materiál vhodný pro stavbu hradů, tunelů, vyklápění báboviček, přesýpání, nakládání na auta apod. Hromadu lze ohraničit pomocí ohoblovaných prken nebo jiného materiálu, aby se písek nerozsypal do okolí. I přesto ho děti velmi rychle roznosí po zahradě. Kameny, klacíky, kousky kůry, šišky, kaštany,… – materiál nezbytný pro stavbu domečků, vytváření obrázků v písku,… Kopec z hlíny – děti po něm rády lezou, kloužou se dolů a hloubí v něm tunely. Malý záhonek – hodí se pro první pěstitelské pokusy malých zahradníků, děti z něj mohou sklízet vlastnoručně vypěstované ovoce či zeleninu (hrášek, jahody apod.). Houština nebo neprůhledná skupinka keřů – poslouží při hrách na schovávanou, zajistí soukromí. Klidný koutek oddělený od rušné části pozemku stěnou z keřů nebo popínavých rostlin – nejen dětem poskytne soukromí vhodné pro četbu oblíbené knihy, povídání s kamarády, odpočinek či rozjímání. Blátivá louže – snad nic tolik neláká malé děti jako kaluže a bláto, ve kterém mohou poskakovat a patlat se ručkama. Do mělké prohlubně v půdě postačí nalít trochu vody a je o zábavu postaráno. ☺ Vhodné zejména pro letní měsíce. Hromádka dřeva, starý trouchnivějící kmen – příbytek drobných živočichů, které můžete spolu s dětmi pozorovat, kreslit, fotografovat. Delší prkno položené na zemi – děti po něm mohou chodit jako po lávce, přejíždět ho na kole, kutálet po něm míč apod. Alespoň malý kousek pestrého trávníku, který nebudeme sekat na krátko – vyšší trávník připomínající spíše louku je zdrojem pampelišek pro pletení věnečků, sedmikrásek a dalších bylin a trav, z kterých děti rády „vaří polévky“ a „zeleninové saláty“. Vzrostlý strom – vhodný ke šplhání, zavěšení houpačky apod., pravidelně odstraňujeme suché větve, které by se mohly snadno zlomit. Na děti hrající si na zahradě samozřejmě dohlížíme a jednotlivé prvky volíme s rozvahou, adekvátně k věku dětí. Při všech aktivních činnostech na zahradě dětem hrozí ušpinění. Na tom, že se děti umažou, nevidím nic špatného. Není přece nic snazšího, než obléci je do obyčejného oblečení za pár korun a po návratu domů je osprchovat a převléct. Pro děti i rodiče je to jistě příjemnější než neustálé lamentování a hrozby typu: „Ne aby ses ušpinil!“ „Jestli umažeš ty džíny, tak mi nechoď na oči!“ Na závěr nezbývá než popřát dětem i rodičům hodně zábavy na zahradě. ☺ Mgr. Jana Nováková
Číslo 8/XXI
Výsledky fotbalového mužstva AFK 15. 8. 2015 MFK Chrudim C - AFK Horní Jelení 0 : 1 (0 : 1) Branka: Kaňkovský Sestava: Lukes - Houžvíček, Rejnuš, Čermák (60´Mile), Raich - Martinec, Hendrych, Michálek, Pleskot (89´Svatoň) - Mrštík (79´Kaplan), Kaňkovský (46´Maixner) Průběh utkání: Horní Jelení vyzrálo na výběr chrudimských mladíků. Hosté šli do vedení již v 14. minutě, kdy se po centru do pokutového území prosadil důrazný Kaňkovský. Ve druhém poločase podniklo Jelení několik nebezpečných protiútoků, ale Mrštík ani Kaplan proti chrudimskému brankáři neuspěli. V poslední minutě právě golman Kudláček podrazil Kaplana, ale ani z penalty již hosté výhru nezvýraznili. Tomáš Baťa, trenér Horního Jelení: „Kluci bojovali, poctivě se vraceli, žádný míč pro ně nebyl ztracený. Z toho vyplynul i jediný gól. Po centru na hranici vápna naši důrazní útočníci vybojovali míč a Kaňkovský prokázal svůj čich na góly. V první půli měli domácí dva brejky, které jsme dokázali se štěstím odvrátit. V druhé jsme byli již lépe organizovaní a mladíkům jsme dovolili jen centry do vápna. Sami jsme hrozili z brejků, ze kterých jsme mohli rozhodnout, ať už vynikající Mrštík nebo Kaplan. Právě jeho v poslední minutě fauloval v průniku brankář. Následovalo vyloučení a penalta. Tu jsme sice neproměnili, ale to už nám nevadilo. Hráči si vítězství zasloužili za poctiví výkon, kdy plnění taktických pokynů podpořili bojovností.“ 23. 8. 2015 AFK Horní Jelení – TJ Staré Hradiště 0 : 3 (0 : 0) Sestava: Lukes - Houžvíček, Rejnuš, Čermák, Raich - Martinec, Hendrych, Michálek, Pleskot - Mrštík, Kaňkovský Střídali : Maixner O., Kaplan, Kabeláč Průběh utkání: Jelení nezopakovalo výkon z Chrudimi. Průběh hry byl sice vyrovnaný a první půle skončila bez branek, když šance byly na obou stranách. Hned po přestávce ale po chybách v obraně soupeř skóroval a uštědřil domácím lekci z produktivity. I za stavu 0 : 2 se Jelení pokoušelo udělat něco s výsledkem, vytvořilo si i několik šancí, ale bez brankového efektu. Naopak Hradiště pojistilo svojí zaslouženou výhru třetí brankou po další chybě v obraně a bylo rozhodnuto. Ing. Miroslav Kopecký
Nedožitých 100 let
Vzpomínáme
Dne 15. září tohoto roku by se dožil 100 let náš milovaný pradědeček, dědeček a tatínek pan Stanislav Kvasnička. Vzpomínáme. rodina Matouškova, Kvasničkova, Simona a Martina
„Kdo v srdcích žije – neumírá“. (Fr. Hrubín) Dne 17. 9. uplyne dlouhých 10 let od úmrtí našeho syna Milana Bureše. Kdo jste ho měli rádi, vzpomeňte s námi. Rodina Burešova
Řeznictví a uzenářství Morávek nabídka na měsíc srpen 2015
Mleté maso 79,90 * Vepřová žebírka 19,90 * Hovězí játra 29,90 * Vepřová krkovice s.k. 89,90 * Vepřové koleno zadní 59,90 * Vepřová pečeně b.k. 139,90 * Šunkový salám 139,90 * Šunka z kuřecích prsou - výběrová 149,90 * Játrová paštika 79,90 * Prejt (pečený + vařený) 49,90 * Uzená plec - šál 134,90 * Šunkový kmínový točený salám 99,90 * Pečená sekaná 89,90 * Vídeňské párky ve skopovém střívku 139,90 * Vračovický polosuchý salám 89,90 * Sýr cihla 89,90 Náměstí Komenského 72, Horní Jelení
JELENSKÉ LISTY
Číslo 8/XXI
...co se dělo v srpnu.
Foto: 3x P. Malý ml.
ČHTM obor české divadlo
ČHTM obor klavírní souhra Foto: 2x J. Jindra
Výměna vodovodních šoupat na ulici Kolářského
Nově opravená a zateplená budova AFK
15
Spokojené holštýnky na Dolním
Foto: © Aleš Mádr
Příští číslo bychom chtěli vydat 1. 10. 2015. Cena bude: 10,- Kč a dostat jej bude možno v místní samoobsluze, na městském úřadě, v železářství a ve večerce na náměstí, v hospodě U Pytláka, v drogerii ve večerce v ul. RA. V Jaroslavi u paní Kaplanové a ve Vysoké u paní Kačírkové. Na internetu www.hornijeleni.cz • Náklad: 550 výtisků • Povoleno Ministerstvem kultury pod č. MK ČR E 11515 • Číslo pro vás připravili: Barbora Mádrová, Jan Jindra • Grafická úprava: Aleš Mádr • Tisk: H.R.G. spol. s r.o. • Za obsah článku odpovídá autor příspěvku • Příspěvky v elektronické podobě zasílejte na e-mail:
[email protected] • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit a jazykově upravovat. Nevyžádané příspěvky se nevracejí • Datum příští uzávěrky: 20. 9. 2015 • Adresa redakce: Městský úřad Horní Jelení 114, PSČ: 533 74.
