15. října 1915.
Ročník I.
Č ísIq 9.
■ R e d a k t o r : Ant. B. Svojsík, vrchní vůdce. V r e d a k č n í c h p r a c í c h v y p o m á h á 3. o d d í l p r a ž s k ý c h j u n á k ů Předplatné 2 K i se zásilkou, jednotlivá čísla po 20 h. — Redakce: Praha II.. Náplavní ulice č. 5. — Adn>inistrace: E. Šolc, nakladatelství v Karlíne, Královská třída.
'
• ...........
<
. » í
,
,
'
'''
•
•
.
-v 'V " ' • íN
,mV '
*
'
w '/ s '-
' 'v
Z našeho táboření u moře (Šachem).
u
>*
more.
TiálbioiDoivé zlkkiselnioisti. „Malým ten, kdo malý má jen cíF' — řekli jsme si s básní kem a touižili jsme po prázdninovém pobytu u moře* V naší družině (v ní celé rodiny) jsou sice i zámožní jednotiivci, kteří bývali již v micířských lázních, ale tentokrát šlo nám o pokus společného táboření v krajině cdloučené, kde bychom nerušeně mohli oddati se prostému životu a krásám přírody. Slunné moře táhlo nás k sobiě. Jistě mnohý český skaut podobně zatoužil po moři, ale netroufal si myšlenku provésti hroze sě velikého nákladu peněž
Str, 90.
» Junák«.
Číslo 9.
ního, jakož i obvyklého lázeňského života^ Povím tudíž něco z našich zkušeností; neboť jsem přesvědčen, že v budoucích le tech naši skauti zanesou své pěkné vlajky i :ma králné a vděčné pobřeží mořské. Naše družina samozřejmě rozhodla se pro slovanskou Adrii. V Dalmácii není lesů podobných našim a také jsme jich nehle dali, neboť kde jsou lesy, tam jsou i komáři a s nimi malarie. Kde tedy tábořit? — V Dalmácii je veliké množství starých, cpuštěných staveb, domů, vili, klášterů, tvrzí, které lze snadno upravili vhodně pro trvaillý tábor. Roku 1913 vyhledali jsme si na cdlcučeném dálimatském ostrově starý brad, vypínající se na vrchu nad mořem. Opanovali jsme dosti Zachovalý hrad a za řídili jsme si v něm společný tábor na 6 neděl- Obsadili jsme 7 světnic a mimio to i slušnou kuchyň, dobrý sklep a obsáhloiu cisternuŽivot na hradě, jehož původ sahá až do římské doby, měl pro nás neobyčejné půvaby. Byli jsme v něim sami a svobodni, takže jsme se mohli po libosti zaříditi a vésti pohádkový hradní život. S terasy u hradní věže byl velkolepý pohled dolů na moře, na drobné ostrůvky a na lodi, kolem, nich plující; i na pevninu jsme dohlédli s mohutným modravým Velebitem v pozadí. Již sama tato vyhlídka bohatě odškodnila nás za některé ty útrapy, které jsme tu ovšem také musili přékoinati. Na př. první den byl hrozný: Přišli jsme na hrad unaveni a hladovi a nebylo jídla, nebylo kde a na čem spát. Skaut však nesmí pozbýti mysli, proto i my jsme se dali hned do práce; někteří šlí do nedaleké osady sehnati potraviny, ostatní upravovali nocleh. Spali isme na zemi, na schodech, na zdi, na terase — jak se komu hodilo. Z počátku ovšem štítili jsme se velikých stoncžek, které nám za krk lezly, ale nebylo nic plátno — jen když byly aspoň neškodné. Stan jsme ještě nerozbíjeli; neměli jsme tyčí, ani vhodného místa. Ráno prcbudil nás hustý dým, valící se iz kuchyně — to peklo se již jehně na rožni, Ponenáhlu zařídili isme si táboření pohodlněií- Turistický spolek půjčil nej nutnější nábytek do světnic a sami přiložili j sme také cíle ruce k dílu, takže jsme upravili i schůdné cesty, scho dy, záchod atd. Na konec udělálí jsme si i elektrické signálové vedení po vzoru Vernecva Tajemného ostrova, aby nám stráž hlásila příchod listonoše, nosiče potravin, nahodilého turistu a pod. Bylo to mnohdy ootřebí, neboť náš obvyklý úbor nehodil se k přijímání návštěv. Když na př. komtesy B. navštívily náš hrad ní tábor, překvapily nás všecky v koupacím výstroji, kterýž byl úředním naším, oděvem. Byloť naší zásadou: čím méně oděvu, tím. větší účinek slunce i vzduchu na tělo a tím větší cisvěženi. Zásobování upravili jsme uspokojivě- Naproti na pevniniě je státní velkostatek, jehož správcem ie Čech. Odtud, nám dodávali denně čerstvé výborné mléko (1 1 32 h.) a máslo. V městečku vy jednali jsme dodávky masa, chleba, mouky atd. Bylo nutno ovšem každý den Časně ráůo dojeti si bárkou pro ty věcí, K tomu
Str. 91.
» Junák«-
číslo 9.
najald jsme si domorodce, který nám objednávky obstaral a pak na oslu k nám na hrad dovezl, V nedaleké vsi obdrželi jsme víno (1 1, 50— 80 h.), vejce, drůbež, ovoce, sýr, jehňata, ryby, V podhradí patřilo nám několik vinic. Rozumí ise, žé jsme hrozny zobali od rána do večera; nikde jsme oo živi tak lahod ných nejedli, K projížďkám po moři měli jsme plachetní čliun. Činili jsme výpravy podél pobřeží i na sousední ostrůvky. Opatr nost byla ovšem nutná a při špatném větru jsme raději ani ne vyjížděli, Nade vše krásné bylo koupání v moři. Měli jsme tu rozlehlou mělčinu, kde i děti mohly se bez nebezpečí brouzdat!Dno bylo jemně písčité. I při bouřích mohli jsme se tu koupati
^<s
- 'í 5t
r,
:f
Cisterna na našem nádvoří.
a mnozí z nás právě takové koupání ve vlnách pokládají za nejkrásnější. Po koupání cdpcčívalí jsme v háji staletých oliv pod hradem. Veliký stan se nám neosvědčil. Plachta byla příliš těžká, obtížně se nosila. Rozpínali jsme ji na pobiřeží proti úpalu a jako svlékárnu pro ženy. Překrásné byly večery- Ohnivé západy slunce. S hradu na šeho dívali jsme se na pliuijící Icdi, na rozsvěcující se majáky, po slouchali jsme crkot cikád — pak děti usínaly a my jsme pří drnkání kytary zpívali. . . Jednou v neděli uspořádal chorvatský Sokol na pevnině výlet do našeho hiradu. Přijeli k nám na mnoha člunech a s hud bou, aby ukázali, že tu mají Čechy rádi. Večer pak, když jejích lodi odjížděly, ověsili jsme hrad lampióny a vypálili jsme ohňo stroj, který bylo až z pevniny vidět. I my pak jsme učinili
Str. 92.
» Junák«.
Číslo 9.
návštěvu na pevnině, když nás kníže Bcrelli pozval do své villy, při čemž poznali jsme některé chorvatské předáky. Neradi loučili jsme se se svým ostrovem. Získali jsme tu mnoho dobrého: Poznali jsme překrásný dalmatský kraj, své rázný lid i jeho jazyk, obyčeje, slavnosti, písně a tance, nahlédli jsme do námcřníbo života obchodního, plaveckého i rvbářského, užili jstne do sytostí moře a všech jeho úžasných krás, otužili jsme se koupáním, veslováním i rozmanitými pracemi a opravdu jsme okřáli tělesně 1 duševně. Loni pak, hned od jara, bylo v naší družině jisto, že se po jede zase do Dailmacie a že zase zkusíme podobné táboření, A jeli jsme. Najali jsme si na dva měsíce opuštěný klášter na ostrově ve střední Dalmácii, Klášter je položen těsně u moře a má velké zahrady a vinice, jakož i vlastní zátoku, kde je velkolepé kou pání, Přijeli jsme na místo a našli jsme klášter opuštěný, svět nice bez nábytku* Nu což, spali jsme na zemi a vyslali jsme jed noho člena do Zadru, aby se tam nějaký nábytek vypůjčil. Zatím jsme se zařídili robinscnsky. Když pak za týden přivezli nám postele, skříně, nádobí, naházeli jsme vše do moře, vydrhli a pak už jsme si cely dosti dobře zařídili. Abychom pracovali systematicky, Šachem svolal schůzí všeho lidu, kdež byly vyhlášeny zákony a přiděleny funkce. Zvolen lékař, účetní, dráb, kuchyňský výbor, kapitán, správce domu atd. Koupili jsme pytel mouky, hejno kuřat a roz manité zásoby. Za několik dni už nám domorodci sami přinášeli na prodej vejce, drůbež, mandle a i* Práce jsme měli zprvu plné ruce: Pan inženýr dělal zedníka, pan redaktor kamnáře, pan profesor natěrače, pan učitel zámečníka atd. Největší potíž mě,ly naše kuchařky; byloť tu topení s překážkami: Nanosily klestí do krbu — a dým. je mohl zadusit; pak zase pekáč nevešel se do trouby. Měly jediný plecháč; když se v něm vařifo, musilo se s ostatním, čekat, až se plecháč vyp-rázdní. Nicméně vařily nám dobře, nehof zavedly si pravidelné dodávky mléka i masa a ve sklepě měly zásob hromadu. Stolovali jsme ve starobylém refektáři a naše smavé studentky čile roznášely mísy vyhlado vělým pracovníkům. Nejlépe tu bylo malým dětem. Ráno je máma hodila ze dveří rovnou do vody a už se tu šplouchaly celý den. Zřídily si akvárium, kde shromažďovaly ulovené hvězdice, krabv. sumýše, sepie, sasanhy, iráčky a rdzmanité hezké škeble. Někdy děti nalezly do člunu, a jezdily po zátoce, které jsme říkali ,^rybníček'*, poněvadž v ní bylo po kolena vody a na dně jemný písek. Když to děti omrzelo, rozběhly se no zahradách na fíkv, na mandle, na ryngle, na moruše. Shoduji se s dětmi v tom, že není nic lahodnějšího nad mandle čerstvé se stromu utrhnuté, kdy se dají loupati jako u nás ořechy. I v tom se shodují s dětmi, že je pravdivá skutečnost tohoto divu: Na moruší vyleze běloch,
číslo 9.
» Junák«.
Str, 93.
dolů sleze černcch. Máma aspoň nemolila děti poznat, když slezly s moruše, kde česaly zralé, černé plody. Z kláštera zřídili jsme antickou osadu volných lidí, ctitelů slunce, moře. Všichni jsme nosili řecký, jednoduchý kroj: chiton nebo peplcs. Osvědčilo se nám to. Lehounký ten šat je velmi přiměřen teplému podnebí, je zdravý a praktický. Děti ovšem běhaly nej raděj i nahé. Složité naše účetnictví a nedostatek drobných peněz přivedl nás k tomu, že jsme si zavedli i vlastní měnu, aby vše se mohlo řádně vyrovnávali. Naše paní účetní měla ovšem velikou prácí, neboť vedla celé peněžní hospodář ství, A le za to výsledek její obezřetnosti byl skvělý — ■naše denní výlohy činily as 2-50 K denně (děti polovic] při výborné stravě. Večer sedávali jsme před klášterem u vody pod košatými stromy a dívali se na světélkující moře, Kořenářka i gosp, doktor mívali vděčné pcsluchačstvo, když vykládali o ulovené kořisti z hlubin nebo o zdejších rostlinách. Jednou při bouři zahnán byl k našemu klášteru člun se dvěma českými důstojníky ze Zadru, Člun byl porouchán nára zem. na skalisko a bouře zuřila. Oba kraj ani rádi přijali naše pohostinství. Jinak málo kdo k nám zabloudil. Měli jsme tu pokoj a klid. A to nám bylo právě vítáno, Do nej lepšího nám přišla zpráva o mobilisací a nastávaj ící válce. Mnozí naši členové musili okamžitě narukcvati a ostatní odjeli v brzkuí také. Šťastně jsme se všichni dostali domů. Neuvedl jsem jmen našich dalmatských táborů. Bojím se o ně. Nerad bych, aby staly se cílem, obyčejných lázeňských hostů- Byl by zničen půvab prostoty a voilncstí těchto míst. Však je podobnýcía míst ještě dost po Dalmácii a naši skauti dovedou si je vyhledati.*) Peněžní náklad je ovšem větší, nežli při tábeřem v Čechách, ale zdaleka nedostihuje drahoty života v lázeňských místech přímořských. Náš rozpočet: Dráhy 37 K, parník 16 K, výlohy cestou 20 K, nájem 25 K, denní výlohy za měsíc 75 K, drobné výdaje 20 K, úhrnem 193 K. áno je pro dospělou osebu- Skautovi v družině stačí částka mnohem menší (110— 130 K], Některé pcloižky se mění dle počtu súčastněných osob. Hrad, na kterém isme tábořili v r. 1913, bylo možno najmoutí [i s vinnicí a člunem] za 120 K ročně; klášter, ve kterém jsme tábořili rok na to-, byl í se třemi zahradami a vinicemi za 600 K ročně,. Pro nás nehodil se roční nájem, poněvadž bychom musili opatřSti práce na vinici a správu domu. Vyjednali jsme proto s vlastníky nájem na dva měsíce, *) Ve Splitu zřídil prof. Dr. B u j a s čackou 'diružínu ,skautsko^u, se kte rou ipodiníká výzkiím Krasu, zejniéna jeskyň. V iednonn škioilním roce m vštívílií 57 jeskyň, pří čemž probádiali 32 propadilin la 11 jeskyň. Vytěžili zajímav)oiu kořist z oboru jeskvrini fauny a floiry.
Str. 94.
» Junák«.
Číslo
9.
ovšem za zvýšenou činži. Myslím tudíž, že finanční náklad nebu de při uskutečňování přímořských táborů na překážku, Dalmácie nedostane se ani po válce do vlašských rukou, o tom jsem přesvědčen, proto budou míti čeští skauti vždy cestu sem otevřenou. Šachem,
Jak povstávají vynálezy. Asi před dvaceti lety seděl slabý, modrooký, světlovlasý asi 191etý hoch v dílně v Itálii. Četl v časopise iednajícím o elektřině. Byla tam zpráva o obdivuhodném vynálezu mladého nedávno zemřelého profesora. Položil časopis a počal sníti o tom, jak by se svět změnil velkým vynálezem založeným na objevu mladého profesora. Snil o liniích neviditelné elektrické síly spojů jících daleké pevniny přes rozbouřené oceány, přes nebezpečné pouště. Ves nice i města jevily se jako lesy. Bylyť tu dlouhé tyče na domech a zprávy szasílané neviditelnou silou sklouzaly po tyčích, aby uváděly různé přístroje v pohyb. Nebylo potřebí natahovati ho diny, aby lidé znali dobu, ani nebylo třeba novin k zvědění no vých zpráv. Všechny hodiny každé země řízeny byly ze stanice na sta mil vzdálené, zprávy zasílány byly z ústřední stanice do každé domácnosti. Nebylo tu drátů, jen vysoké tyče a malý pří stroj pro přijímání vysílaných zprávVe svém snu viděl hoch, kterak přístroj spojen jest i se stěžněm každé námořní lodi a tato může vysílati i přijímati zprávy jiných lodí jakkoli vzdálených, ,,Nebude potom nebezpečí, že se lod iztrcskotá,“ myslil si hoch, „neboť led bude si moci při volali pomoc." Bylo to v lednu 1894, kdy Vilém Marccni četl článek a vy líčenými myšlenkami se obíraL Býlo mu teprve 19 let, ale byl ,ve vědě již velmi zručným. Studoval eiektrctechniku, chemii a inže nýrství, ač se nehodlal věnovati těmto . vě.dám jakožto život nímu povolání. Mělť jeho otec v Bologni (v sev, Italiil veliký statek a syn měl ve vedení výnosného statku později otce vystřídati. Otec sice zřídil v zahradě synovi dílnu, aby se tam prací dle své záliby bavil, ale vášnivě miloval hudbu a přál si, aby syn se věnoval hudbě- Stejné bylo i přání matčino, jež byla dcerou velkoobchodníka dublinského. V mládí studovala zpěv a při stu diích setkala se v Itálii s panem Marconim a provdala se zaii. Přes donucování rodičů byly výsledky hudebních cvičení u Vi léma velmi skrovné, Od osmého roku různé strojky, dráty a elektrické baterie byly . jeho nejmilejší zábavou. V 11. roce se stavil si nový druh parního stroje a ve 14, studoval elektřinu velmi vážně. Otec rozhořčen neúspěchy synovými v hudbě, zničil mu jednou všechny přístroje, řka, že nechce, aby mu dům jednou vyletěl do povětří- Kenečně však matka seznala, že hoch má vlohy k vynálezům v oboru oblíbeném, a když se jí podařilo otce
Číslo 9.
»Junák«.
Str. 95.
uklidniti, dán hoch na studie k odborníku v Livornu a konečně do university bolognské, Stuidiím těmto oddal se vášnivěO existenci elektrických vln byl sice přesvědčen již r- 1865 prcf, university v Cambridgí, J, Clerk-Maxwell, ale isoucnost jejích dokázal teprve r- 1888 německý profesor Jindř, Hertz- Po stavil na stůl elektrický přístroj, jenž způsobil silnou elektrickou jiskru, jakmile byl zaveden v něm elektrický proud. Na to popo šel na 3 neb 4 kroky od stolu a držel v ruce mosazný kruh na jedné straně přerušený. Na obou proti sobě trčících koncích byly knoflíky mosazné vyšší. Jakmile cléktriciký stroj vydal ji skru, objevila se malá jiskra i mezi oběma knoflíky přerušeného kroužku, jenž byl nazván elektrickým detektorem (ježto pro zrazuje neviditelné vlny elektrické, jež se šíří prostorem v kru zích, tak že je lze na všech stranách cd zdroje elektrického zji-
První tábor dívčího odboru sp. Junák-český skaut u Živhoušté-
stiti). Hertz vynašel způsob měřití tyto elektrické vlny a dolkázal, že mocnými stroji lze způsobiti vliny i na míle dlouhé, jež proni kají í dřevem i zdivém, aniž by je kdo pozorcval. Jen malá jiskra detektoru je prozradíMarccní pojal myšleniku, že by těchto vln bylo možno užiti k zasílání zpráv, ale profesor, jemuž se s myšlenkou svěřil, pro hlásil s úsměvem, že věc jest neproveditelná. Mladík se však tím nedal přesvědčíti a očekával jen stále, že některý z učenců evropských neb amerických brzy ohlásí objev bezdrátové telegra fie, Když se však oznárnení takové neobjevovalo, počal s vlast ními pokusy. Prostudoval každý článek, jenž se vztahoval k no vým elektrickým vlnám a shledal, že minoho v tomto směru již jest vykcnánc. Americký vynálezce sestrojil nový druh elektri ckého přístroje, jenž vyráběl mocné jiskry, Francouzský vyná lezce sestavil zlepšený detektor a Marconiův italský uičitel v Bclogni vypracoval novou cestu k vyrábění elektrických vln. Vše tedy bylo hotovo pro ellektrické vlnové zprávv, ale nikdo
Str# 96.
» J unák«.
Číslo 9 .
nesestavil těchto věcí dohromady. Na tuto myšlenku připadl mladík! Konal pokusy doma v zahradě, kde iej matka pozarovalaDvě tyče několik metrů od sebe vzdálené byly vztýčeny a na vrcholu každé cínová skřínka byla' připevněna. Jedna skřínka byla spojena drátems se strojem pro vyrábění jisker. Tento stroj připojen byl k elektrické baterii prostřednictvím óbyčejného te legrafního klíče. Jakmile se stiskl klíč, malá elektrická jiskra zazářila a vyslala neviditelné vlny, jež zčerily prostor, až nara zily na skřínku druhé tyče. V této druhé skřínce byl prvý z Mairccnicvých obdivuhod ných vynálezů. Byla tam tenounká skleněná trubka as 5 cm dlouhá na obou koncích stříbrnými zátkami uicpaná, Zátky za padaly hluboko do trubky, ale nedotýkaly se. Zůstala mezi nimi mezera asi 1 mm- V této mezeře umístěna byla směs drobounkých pilin stříbrných a niklových. Byl to zlepšený detektor francouz ského profesora. Když elektrická vlna dcstihla skřínky a prošla trubkou, způsobila přilnhtí pilinek v řetěz spojující obě zátky. Dolejší zátka byla spojena drátem s malým elektrickým prou dem. Ten však pro mezeru byl přerušen. Jakmile však elektrickou vlnou obě zátky byly spojeny řetězem pilinek, proud procházející oběma zátkami uvedl v pohyb tiskací mechanismus, spojený se zátkou herní, a ten způsobil tečku na proužku papíru jako v teliegrafuZ počátku dařilo se mladému vynálezci vysílali zprávy na vzdálenost pouhých 30 metrů. Vymýšlel různé změny a pilně pracoval ve své dílně, ale zdálo se, že starý profesor měl pravdu, že na větší vzdálenost nelze mysliti. Konečně však dostál se věci na kloub. Zbctovil větší skřínky a postavil je do větší výše a r. 1896 byl s to zasílati zprávy téměř na 3 km daleko. Matka, jež podporevala všechny jeho pokusy, byla naplněna velikou ra dostí. I otec smířil se již zatím úplně s nehudebností synovou a vyslal syna do Anglie, aby ukázal svůj objev Williamu Preeceovi, vrchnímu inženýru britské telegrafní služby. Inženýra ovšem velice zajímalioi, když shledal, že mladíku se zdařilo učiniti da lekosáhlý vynález, jenž velikým mužům vědy se z rukou vymykal a když se na vlastní oči přesvědčil o divcch bezdrátové telegrafie, dznámil ve veřejné přednášce, že Marconimu se poidařílo zaslati ziprávy přes průliv Bristolský do vzdállenosti 15 km. Anglická vláda ujala se pak věci a r. 1898 jedna ze světel ných lodí (na místě majáků sloužících) na písčinách Goodwinských byla vypravena Marconievými přístroji* Lod kolébající £0 na vlnách byla s to zasílati zprávy na pevninu. Zprávy byly zcela jasny a určitý, jakoby byly zaslány poidmořským kabelem. Příštího roku Marccní zaslal vlny do vzdálenosti 53 km přes Anglický kanál. Na to po dva reky bylo o Marconiovi málo slyšeti. Podporo ván několika zručnými mladými Angličany a Skoty Marconi byl zimničně zaměstnán uskutečňováním svého chlapeckého snu
číslo 9.
Junák'^^,
Stř. 97.
neviditelném spojení pevnin přes oceány a ponště. V zimě r. 1901 tři mladí muži přišli do Nového Foundlandui (v sev, Americe) a jali se pouštěti draky na skalisku nad studenými, zamženými a rolzbcuřenými vlnami- Draky byly hedvábné s ty čemi bambusovými. Některé měly průměr až 3 m. A le vítr by! tak mocný, že lámal dráty, na nichž draky pouštěli. Teprve po několika dnech zdařilo se vypuštěného draka drátem připojiti k malé místnosti signálové budovy a tam drát spojití s malýni přístroj em, ■ . V určenou dobu 10 minut po jedné hodině cdpolední 12, pro since 1901 tří ostré určité nárazy jako klapnutí tužkou zazněly v přijímacím přístroji americkém vyslané z Anglie (přes 3200 km
O
Kuchyně v dívčím táboře.
vzdálené) jedním z Majrconiových pomiccníků přístroijem jím sestaveným, Marconi překonal vzdálenost oceánu. Sen jeho byl vyplněnVšechny státy mají nyní již vlastní hezdrátcvé telegrafické sta nice, Přístroji jeho vyzbrojeny jsou všechny velké lodi do zámoří vypravované. Některé novoyorské denníky přijímají vlastními přístrojí zprávy z Evropy, jež jim telegrafická stanice v Irsku zřízená zasílá. Telegrafie bez drátu zachránila jíž na tisíce životů lidí z lodí ztrciskotaných. Na tisíc lidí jedině z tonoucí lodí „Republic" bylo zachráněno před několika roky, 700 lidí ,,Títanicu*‘ roku minu lého a hcřící lodi ,,Vclturno" podařilo se, jak známo, uprostřed oceánu přívolati za bouře 10 lodí, jež zachránily velkou většinu cestujících, V Německu všechny veřejné hodiny řízeny jsou dle elektri ckých signálů ústřední stanice. Pařížský čas pak se udává signály z vysoké věže Eiffelovy, kde jest zároveň stanice i pro vysílám zpráv do celé EvropyE. L,
» Junák«.
Str, 98.
Číslo 9,
Jak Edison prodal první vynález. '
.
•
V rozmluvě se spolupracovníkem „Daily Expressu** vypra voval Tomáš Edison, jak prodal patent na jeden ze svých prv ních vynálezů telegrafní spoliečncsti „Goilld and Stock Tellegraph Company**. „Když se mne generál Marshall ptal, kolik žádám, bál jsem se říci o pět tisíc dollarů, jež jsem si umínil žádati. Byl to jeden z nejpchnuteijších okamžiků mého života. Nevěděl jsem, co mám činiti a co říci. Konečně řekl jsem tiše a skromně: „Ne chtěl byste raději sám učiniti nabídku?** Hned na to byl jsem jako chromen, „Jste spokojen se 40.000 dollarů?** tázal se generál MarshallL Snažil jsem se všemožně, abych zůstal klidným a nepadlBál jsem se, že bušení srdce by mne mohlo prozradili. Odpově děl jsem sotva slyšitelně, že jsem spoko|en. Generál mi pak řekl, že bude smliouva v několika dinech hotova, Do té doby nemohl jsem spáti, věc zdála se mi zcela nemožnou. Když jsem čpět přišel, byla smlouva hotova a podepsal jsem ji rychle, aniž bych ji pirohlédl. Obdržel jsem čék na 40,000 dollarů (200,000 K] a hěižel, co mně nohy stačily, do banky. Bylo to poprvé, co jsem vstcupil do bankovní budovy. Připojil jsem se k lidem přede mnou stojícím a podal jsem, když na mne přišla řada, svůj čék. Poněvadž jsem čékům pranic nerozuměl, nepodepsal jsem ho. Pokladník vrátil mí jej a izabruičel něco', čemuž jsem nercizuměl, poněvadž jsem již tehdy nedoslýchal. Moje srdce jakebv se zastavilo a nohy počaly se pode mnou třásli. Podal jsem čék znova, pokladní však vrátil mi jej opět s týmiž nesirozumitelnými slovy. Zdrcen a zoufalý opustil jsem banku. Stal jsem se obětí podvodu? Když jsem to vyprávěl bratru pokladníkovu, jenž mi čék vydal, zasmál se hlasitě a vedl mne do banky. Tam smáli se všichni mojí nezkušenosti, a pokladník učinil si (zábavu, že mi vysázel oněch 40,000 doillllarů vesměs v pětidollarových (ban kovkách. Byla to celá hromada peněz. Nastrkal jsem bankovky do kapes u kabátu i u kalhot, kam se jen vešly. Po několik dní nemohl jsem spáti ze strachu, že by mi někdo mohl peníze ukrásti. Přítel poradil mi konečně, abych je opět uložil do banky. To byl můj první finaniční ůispiěch a mié první balnlkovní vystouipení'*,.
Skautský tábor u Lipnice^ fMiUiSt. Jan Věeíálk, Čmeb',)
Prázdniny v přírodě! Deset měsíců se na prázdninový tábor těšíme, deset měsíců zase naň vzpomínáme . , . Jaký div, že ani letos nezřekli jsme se skautům nej vlastnější činností a vzdor mnohým potížím se stravováním rozhodli jsme se uspořádati řadu junáckých táborů po celých Čechách,
Číslo
9.
» Junák«.
Str. 99.
Zmíním se zde o táboře prof, STOjsíka, který rozbit byl na Českomoravské vysočině u Lipnice 2 hodiny od Německého Bro du- Tábořiště nemuselo býti již vyhledáváno, neboť bylo totéž, kde v létě 1912 pirof. Svojsík měl první větší tábor prázdninový; oolcha jeho hluboko v lesích je neobyčejně příznivá. Tábor obtécají dva potoky čisťounké se pstruhy a 10 kroků od tábora byly dvě studánky s výtečnou ledovou vodou (9^ C ), Poblíže studá j^ť^k v nápadném polokruhu sklánějící se stráň ukázala se pohan ským pohřebištěm, kde junáci vykopávali popernice a jiné zbytky života dávných obyvatelů těchto míst. Jediný nedostatek tábora byla snad jen ta okolncst, že neskýtá rozhledu do dalekého kraje; avšak to jsme si vynahradili plnou měrou již při ranním cvičení. Část jeho odcvičili jsme na pasece, pak klusali jsme chvílí^ až přeskočivše potok, dostali jsme se na planinu, kde jsme vrhali oštěpy a kameny; po lesní cestě uspořádány každého rána zá vody v běhu, načež jako odpočinek ztrávili jsme „chviličku" trha jíce borůvky, abychom aspoň trochu upokojili svůj zdravý hlad vzbuzený pohybem a čerstvým vzduchem. Následovaly různé druhy skoků a pák jsme šli krokem k rybníku, kde jsme se vy koupali, Na to rychle do tábora na kakao nebo čaj a příjemné teplo rczproudilo se po celém těle, že jsme mnohdy neuznali za vhodno, ač bylo často pod mrakem a chladno, bráti na sebe více než košili a plavky. Na rozdíl od táborů ostatních účastníci nebyli z jednoho oddílu, nýbrž z několika různých a ještě několik skautů a no váčků z venkova. Tím bylo naše zaměstnání ještě více rozšířeno, ale během prázdninového pobytu probraly se všechny hlavní oddíly skautské výchovy a nováčkové složili zkoušky. Počasí le tošní nebylo nej příznivěj ší; již první noc přišla hrozná bouře s přívalem vod, jež zaplavila některé narychlo postavené stany. „Vhrkla jim tam voda", jak lidizdejší říká, takže obyvatelé jejich musili bledati útočiště ve velkém stanu. Kuchyňská kamna, která dle svědectví návštěvníka všech táborů z letošních byla nej dekonalejší, rovněž jsme dostavovali za deště. Sotva jsme však bylí za opatřeni před deštěm a měli svoje věci chráněny před nepohodou, nijak nám nepřízeň počasí nevadila, Vrátil-li se kdo z vycházky promečen, převlékl se do suchého zásobního oděvu a bylo zase dobře, V době ,,tropických dešťů" pořádály se schůzky ve hlav ním staně, při nichž zábava i poučení střídaly se dle osvědčených skautských receptů rychlým tempem; ostatně byla při ruce i knihovna. Za to když ,,mraky se podjasnily" a sluníčko pousmá lo se na zemi, tu nikdo se v stanu nezdržel a naší domovinou stal se rybník; závodilo se na rychlost i vytrvalost, cvičilo se v zachra^ ňování tonoucích a v potápění, v skocích a tempech, hrálo se water-polo. Tělesná cvičení (rozmnožena byla různými hrami — tenis nevyjímaje a střelbou lukem i z pušky, Z tábora kónalí jsme hojně výletů, Nejhiižší byl na roz sáhlý, nyní opravený hrad Lipnici, odkud jsme siánalisóvali do vtadálenosti 6 km. Na cestě do Humpolce s velikými továrnami
Str. 100.
» Junák<^.
Číslo 9.
na sukno, kde pracovalo se na dodávkách i^ro armádu, navštívili jisme zříceninu Orlíik, Mimo to byli jisme v Želivě (starý klášter), v Sázavě (brusírny drahokamů), v Německém Brodě a v Jihlavě. Prof. Svcísík častěji mrisil cdjíždětí iz tábora k řízení cvi čení prázdninových do Prahy a do jiných našich táborů a tu jako jeho zástupce věru měl jsem příležitost poznati, že skautský tábor je nejlepší školou života nejen pro skauty, ale ještě více pro vedoucího. Velmi milého hosta měli jsme v mistru G. Arminu Svojsíkovi, baritcnistcvi opery v Kolíně n. R. Přišel na dva, tři dny, ale zalíbilo se mu tu tak, že zůstal téměř šest neděl a sdílel s námi. radostí i strastí života v lesích. Když odejel, těžce po strádali jsme mohutný jeho orgán, jenž se za večera vždy krásně ozýval písněmi při táborovém ohni. Angažovali jsme ho již také pro příští prázdniny. Tábor náš trval půl osma týdne. Někteří jsme šli pěšky přes Pelhřimov do Tábora, abychom svezli se do Prahy na vorech, A nyní vzpomínáme — nejvíce na ty pohádkové večery v lůně lesů. Letos spávali jsme hojně i mimo stany majíce přes sebe přehozeno stanové plátno na zemi neb v houpací síti. Denně pozoroval jsem hvězdy probleskující korunami nade mnou a myslil na vše, co mí drahé. Kmeny štíhlých lesních velikánů, sbí hající se v temných korunách činily dojem bohatého sloupoví go tického chrámu — nejvelebnějšího chrámu světa. Dohořívajíc' tábcrcvý oheň voněl pryskyřicí, chrámem neslo se velebné šumění stromů a mísilo se s brčením potůčků a hlasy nočního ptactva , . , Je možno v tomto okolí nemyslet, nevzpomínat, nesnažit se být dokonalejším? ______
HLÍDKA SPORTOVNÍ. Výsledky jarních závodů pražských skautů, (Dokončení.) Závod v c h ů z i v ú)p’ii?é skauitsiké výzbiroiji s napiněným tlumiokem: Vysřcupátí ma Džbán v Divciké Šárce, seíslticuipítii, pět přeisik/oiků potoka ma různých místech pcmccí skauiské hole. přes protěiší skálu, zalesniěinou strání, po trámci, u rybníka isvléci se, přebrodiiti, obléci se a dorazití k cíli. Prm í J .Včelák z 18. oddíiliu 27 imín, 20 vt., druhý M, Wehle z 3, oddílu 30 min 25 vt. — P o t á p ě n í na č a s . Mnnzar z II. oddílu 2 miím. 43 vt. B iě h na 100 y. Brchel z L oddílu 13 vt., Gregor z III. oididíllu 13^h vt. (vítěz Fil'i(p st. ,z 2. o d dílu 12 vt.). Skauti-lyžaři, Družina ,,Bobrů" (II, oddíl) přiiímá přiihláškv skautů k zimní lyžecké výpravě do iKrkomoš na Benecko- Jako loni tak i Letos budou uskuíečniěny ivžecké kursy pro skauty. Di oi pi i sv buJte řízeny na adresu II. oddíl Junáků Praha VII . Letohradská 538. Uchazeči jsou povinni súčastniti se thecretických výkladů v klubovně II. oddílu a praktických cvičení ma výletech. R. O.
ZPRÁVY SPOLKOVÉ. Diplom čestného uznání uděi^dl Ústřední spnlek Červeněného kříže pro království české ispolku ,, Junák-český skaut" za služby, jež junáci od vy hlášení mohíLiisace vykonávali v kancelářích Červeného kříže. — Zpráva o pomCicných pracích skautů během iprázdnin v čísle příštím.
číslo 9.
» Junák«.
Str. 10 L
Dopis vůdcůvMilý (příteli! Při'blížila ise hiodjína méh'o nástupu do pole, snad zítra, pozítří budu státí ve frontě a tu -chci rozloučiti se s Tebou a s ostatními ju náky z II. oddílu. V těchto dinech, kidy teprv chápu v iplmém roizsahu význam skautíln^u, kdy poznal jsem, oa je to ovládat tělo, svou vůlí, kdy na sobě vy zkoušel jsem skauting v části výchovné, musím Tobě a Vám všem v tomto svém ,,kšaftu“ na (Srdce položití: ,,Zůstaňte Junáky, pravými, takovými, ja kými jsem Vás chtěl viychovat, jkikými jsme byli, když byl jsem s Vámi, ta kovými, aby Svojsík, všichni přáteilé skautství a i naši nepřátelé řekli: Jen tímto způsobem získáme zdatný, pracovitý, ušlechtilý dorost, který bude oporou nového vývoje českého národa. Ted v této době a v nejbližších letech je a bude třeba lidí uvěidomělých, lidí znalých pracovat v každiém oboru, v pravý čas, A skaut? Ten jíž ve svém heslle vyznává svou připravenost k boji, proti životním překážkám, proti všemu, co stojí v cestě k našim ideálům! Proto neodkazují Vám nic víc, než to -naše heslo: ,,Bud připraven!” V tom obsaženo je mnoho, všechno, celý život, veškerá práce naše. Je doba zlá a bude ještě hůře, až připojí se další materielní škody a tu naskytne se Vám idenně možnost býti skauty, pravými lidumily. Den ze dne budou množit se nešťastní — tu kousek chleba, uzmutého oidi vlastních úst, malý dárek,, po vznesou Tě v Tvém vlaistním viědomí na řádného skauta a budeš šťastným myšlenkou, žes pomiohl. Mnoho a mnoho dalo by se psát o tom, ale vŠe točí se kol toho, abys méně šťastné učinil Šťastnějšími, ubohým pomohl. Mezi sebou buďte bratry, ipravýmí, upřímnými, lež, přetvářka nechť vymizí, mezi Vámi nechť panuje jen láska; jeden druhému nechť vypomůže vždy a ve všem. Buďte upřímnými přátelí i ostatním iiunákům. buďte poslušni všech i.cvých nadřízených, rodičů, učitelů, vůdců Hleďte pracovat pilně, abyste brziy a řád-mě jen svou silou, bez protekce diostali se na místa, kdie mohli byste zase dále pracovat pro dobro lidské společností, nároida. M,noho a mnoho toho mám ještě na srdcí, ale čais utíká a musím končit. Doufám, že se sejdieme. a ne-li, pak pokračujte ve vytknutém proigramu, vzpomínejte na svého přítele, rádce, odpusťte mu chybry, kterých se dopustiil, odpusťte křivd spáchaných a doprovázejte jej jen dobrými vzpomínkami. Měl jsem Vás všechnry rád, všem byl jsem a doufám, že i budu přítelem dle nejlepšího svého svědiomř. ,-Buďte šťastni” , volám Vám naposledy. Buď tak laiskav a sděl vše ostatním. Pro Tebe zvláště ještě: Neza pomeň. co jisem Ti říkal, psal, uč s>e pilně, bud poslušný, pozorný, ať ne potřebuješ nikoho; budeš samostatným, neodivislým mužem — toť vše. Líbá Tebe a všechny v oddíle Vás Vašek Jelen. Na polí cti ipadil jeden z prvních českých skautů absolvent žižkovské reálky A l e x a n d e r , mezi skauty všeobecně zvaný Sáša. Prvního dne, kdy přišel do zákopů, šrapnel zasáhl jej tak těžce, že zůstal ma místě mrtev. Byl bodrý hocb, na nějž vůdcové i junáci mají vzpemínky nej krásnější. Oid zimních bojů v 'Karpatech nezvěstným jest milý druh, bývalý jed natel náš inž. F r a n t i š e k Š o r e j s . Prosíme každého,, kdo by o něm měl zprávu, aby sdělil ji laskavě redakci liiistu. Od Lublína vrátil se zraněn vůdce II oddílu V. J e l e n a léčil se v nemocnici vc Strakově akademii, kdež nesčetné návštěvy našich hochů i vůdců denně dosvědčoval v lásku, jíž se právem těší v mialcm našem národě skautském. Živý zájem jeho o junáctví neustal ani v (polním tažení, ani v nemocnici, o-dkud opět řídil život svého oddílu. Léčí &e nyní v Karlových Varech. — Vůdce Jar O' P l a s s zajat byl v bojích v Ruském Polsku a dlí nyní na Sibiři, —• Vůdce J i ř í Ž i d l i c k ý byl těžce zraněn u Grodku. — Vůdce inž. Mi l . B e n e š po zranění musel se podrobítí operaci. Jeho časté dopisy svědčí o lásce ke skautiství i junákům, jimž mnoho času a píle vě noval. —• Vůdcové JUC, M. V e j b o r n ý a Fr. M a r e k vrátili se jakožto nemioaní. — Prof. V. E l i á š e k léčí se v lázních píšťanských. — Prof. K. D ra h o š, jenž po svém zranění přidělen byl) zprvu jáko tlumočník, později co ordonanční důstojník I. pruské gardě, prodělal tažení do Ruska až 100 km za Brest Litevský, odkud vrátil .se po 7 měsících ke svému pluku do
Str. 102.
» Junák «.
Číslo 9.
Brna (17, pluk pol. myslivců). — MUDr. M i l o š K l i k a po celoroční neipřítomnoisti přijel na trínedélní dovolenou, již prožili v skautském táboře u Plané n. Luž — Zástupoe vrch, vůdcie, p, ředitel J, P u i k r á b e k , nadipcručík, odebral se na bojiště. — Za povinniostí vojenskou odešli dále zá stupci vůdců Jar. K o s e (VI, o^ddíl), K. K u b a (VII, o d i l ) , J. D u c h á č o k (XII.), rádcové M u n z a r (II,) L i d m a n s k ý (XII,) a R e i c h l (XVI.), dále Z a h r a d n í k (VII.) a K o ř á n (VI,),
*
♦
z činnosti pražských oddílů, Z 8, oddílu; Prázdniny 1915 prožilí někteří junáci po dobu jednoiho mě síce v táboře ip, JUC, Wiidmanna, jenž ujal ;se vedení osiřelého oddílu po dcibu vojenské nepřítomnosti podepsaného vůdce. Po ukončení tábora pod'niknuty vycházky do Chuchle, Kárová, Zátiší, Roztok, Šárky, na Okioř a j. Po návratu vůdcově pětidenní vycházka do Kokořínska, na Bezděz a M ěl ník. Na ukončení prázdnin vycházka do Brandýsa n. L„ Staré Boleslavě (prohlídka starobylého kostela isv. Kosmy a Damiána), Káraného (důkladný výklad ve vodárně) a přes Touseň, Brandýs a Jenštýn domů (náš rekord v chůzi 55 km během dne). Vůdce JUC. Veiborný. Xll. oddU; 6. července vyjížděli jsme z Prahy plni radosti, že vzdor těžkým dobám budeme tábořití, Jelb nás 11 s úplnou výbavou, vezenou ve velikých bednách. V Jindřichově Hradci radosítně vítal nás vůdce našeho oddílu, p Marek, s několika Junáky, dalšími to účastníky tábora. Po dvouhodinné jízdě povotzem dostali jsme se na louku určenou k táboření, která chráněna se tří stran řekou Nežárkou, tůní a vyso.kým lesem v poizadí za líbila se všem na ráz. Rozbity stany a hned přenocováno pod širým nebem. Za hlaholu písní začato druhého dmie se stavbou důkladmých chat s dřevě ným bedněním a stanem jako střechou. Takovýcih posad vystavěno pět se -stanem vůdcovtským uprostřed. Za stany vystavěna kuoliyň s jídélnou a sklep. Zvedací most dle vzoru hradních mostů středověkých zbudován přes Ne žárku k našemu táboru. Na blízké hrázi vztýčena mohutná standarta s ocho zem — rozhlednou, na kterou vedl provazový žebřík. Po týdenní tuhé práci nastal v táboře pravidelný život. S chutí cvičena každoidenní naše ranlní cvičení, pořádány hry p'o okolí, vycházky, pozorování přírody, pěstovány všechny druhy sportu a pod. Konány i několikadenní výlety do Třebotniě, Vel. a Mal. Ždáru, Jindř Hradce atd. Později počet táborníků stoupl a ně kteří ukončivše zkoušky lobdrželi odznaky jakožto skauti druhotřídní. Tábor byl v neděli hojně navštěvován obecenstvem z okoilí, výletníky z Třeboně, Hradce i ze vzdálených měst. Též vrchní vůdce p. proř. A. B. Svojisík prožil s námi v táboře den a noc a chválil zejména náš všestranný a rozmianitý pro gram deniní. Tábor náš trval aiž do konce srpna, kdy pro nepříznivé počasí skončen. Tábořiště uvedeno dlo dřívějšího stavu a všichni se zvlhlýma očima opouštěli jsme místo, kde ztrávili jsmie tak krásné chvilky, kde učili jsme se práci tuhé i radestné, — Za 12 oddíl Junáček, Prázdninový tábor u VŠenor soustředoval za vedení vůdců Nováka a Wíldmainna 14 hochů. Pokud nepříznivé počasí dovolilo, využitkován měsíc táboření pitně a ve všech směrech programu sikautského. Denní život počínal již o 5. hod. ranní miytím po pás a obvyklými cviky skautskými; pak se teprve snídalo. Dopoledne vyplměno starostmi o výživu a zařízení tábora. Potíže zásobovací byly však šťastně překonány, a kuchyně, ač musila jidelní lístek říditi dle toho, co právě bylo, podávala vždy zdařilé výrobky. Kromě obvyklých cvičení a her hoši rybařili a hráli divaidlo v přírodě, Z tábora podniknuto několik piěkných výletů celo- i polodienních, tak na Karlův Týn, Křivoklát, Děd u Benouna, k Ivanu, na Babku, Skalku, do KiarPokého údolí, Svatojanských proudů atd,, při nichž celkem ušli jsme pěšky asi lůO km. Tábor těš.íl se stálé pozornestí pražské kolonie, jež ne opomenula se občas kuchyni zavdiěčiti darem. Přes letiošní drahotu čiíníl denní výdaj na osobu pouze 1‘20 koř. Dne 7./VIII, vrátila se kolonie po 31 denním pobytu pod stany zpět do Prahy,
číslo 9.
» Junáka.
Str. 103.
Z dívčího odboru. Po theoretické přípravě ziímií konal dívčí odbor z jara nékoMk jedno- í dvoudlennícli výletů do bližšího i vzdálenějšího okolí pražského a povzbuzen jich dobrým výsledkem uspořádal třínedělní tábor v Živhoušti. Tábor nelišil ;se nijak od obvyklého tábora hochů; účast nice spaly ve stanech vJastíní rukou postavených a rovněž isamy vykonávaly veškeré řemeslné práce, které táborový život sebou přináší. Začátkem srpna zřízen byl druhý týdenní tábor na Pelíškově mostě na Sázavě, který zakon čen by] cestou přes Zruč—(Kutnou Horu a Sedlec. V druhé ipoliovině srpna konána desítidenní cesta ido Pošumaví, která miělla za účel mimo shlédnutí krás krajinných, poznati hrady, zámky a historická místa jižních Cech. Jako zakončení života prázdniniového -poiřádán turistický výlet na Okoř při více než 5 km chůze za 1 hod, — Na táboře v Živhoušti utvořena byla první dru žina ..Sasanek", která koná nyní pravidelhié týdenní schůzky a menší vycházky. V kanceláři spolku »Junák-český skaut« v městském fysikátě (Praha L, Rytířská ul. č. 18, Stará rychta) úřaduje se denně od 4 do 6 hod. večer. Schůze vůdcovského sboru konají se v pondělí každého týdne o hod. večer na fysikátě. Přednášky pro pražské junáky počnou příštím týdnem a budou se konati pravidelné každého týdne po celý školní rok.
ZÁVODY.
Skládací obrázek. Na obrázku vidětí několik částí obrázku. Rozstříhejte opatrně obrázek a složte z ústřižků obraz pštrosa. Hotový obrázek nalepte na kartu papíru a pošlete redakcí t. L Nejlepšímu výkonu dostane se za odměnu knihy. Výsledky soutěží z posledního čísla uveřejněny budou v příštím čísle.
Str. 104.
» Junák«.
Číslo 9,
Veškeré potřeby pro
skayfy přesně d le p řed p isy obdržíte Jedině
v obsboditlm domě
0Q
HovUk Prahu
Vodičkowa ylice císBo 34.
I
B[il
□□ 00
Boiiatý o b rá ik o w ý ceník skayfskýck a sp^rtownlch potřeb zašly na požádáni' zdarma a vyplaceně BB
BÍ3 .................... ........... 00H Tiskem Pražské akciové tiskárny. — Nákladem E. Šolce v Karlině.
