Z kroniky obce Těšetice
1999……………………………………………………………….2 2000……………………………………………………………….3 2001……………………………………………………………….4 2002……………………………………………………………….7
1
1999 Těšetice spravuje od 15.8.1998 nový kněz, P. Antonín Ptáček. Vystřídal P. Oldřicha Ulmana, který byl ustanoven děkanem ve Vsetíně. Nový duchovní správce se začal starat o svěřené duše a zavedl pravidelné večerní adorace. Současně byl ustanoven i duchovním správcem ve farnosti Slatinice a Drahanovice. Služby Boží se konají pravidelně, dle stanoveného programu. Návštěvnost je stejná jako v letech předcházejících, tzn., že ve všední den se účastní mše Sv. asi 30 lidí a ve sváteční dny asi 150. 20.6. t.r. se uskutečnil na hřišti v Těšeticích pohárový turnaj v kopané. Soutěžilo se o pohár otce arcibiskupa. Vítězi se stali mladí fotbalisté z Veselí n. Moravou. Dne 1.9.1999 nastoupil do naší farnosti jako kaplan P. Mikeš Pavel. Dobře káže i zpívá a má dobrou náladu. Tento kněz k nám přestoupil z Olomouce z kostela Sv. Mořice, kde byl na výpomoc po desetiletém působení v USA. Působnost našich kněží byla rozšířena o farnost Senici n. Hané. Co nového v kulturním dění farnosti? V říjnu t.r. se v těšetickém kulturním domě uskutečnily „Hry bez hranic“. Soutěže se zúčastnilo na padesát mladých soutěžících z okolních farností. Soutěžilo se ve vědomostech i ve zručnosti. Vyhráli všichni. Pro nastávající biřmovance začala katecheze na faře. Současně pokračovala také katecheze již biřmovaných farníků. Byla také zavedena katecheze dospělých, a to každou druhou neděli na faře. V letním období pořádala farnost výlety pro ministranty např. do Javořičských jeskyní. V zimě, na sv. Štěpána, vyjeli mladí v čele s P. Ptáčkem za nemocnými, aby jim zazpívali koledy a zpestřili jim jejich úděl. V létě organizovala farnost, jako každým rokem, poutní výlety na Velehrad, Sv. Hostýn a do Koclířova.
2
2000 Jubilejní rok 2000 začal již v noci z 24. na 25. prosinec ve Vatikánu otevřením svaté brány v bazilice Sv. Petra. Tento rok byl poznamenán vyšší aktivitou věřících, což se projevovalo účastí na poutních místech na Sv. Kopečku, Sv. Hostýně, Velehradě a nakonec v katedrále Sv. Václava, kde byl jubilejní rok zakončen až 26. ledna 2001. Potěšitelné je, že se všech setkání účastnilo více mladých. Jinak pořad služeb Božích nedoznal podstatných změn. Ke změnám však došlo ve farním dvoře. V polovině září se farní rada rozhodla strhnout stávající přístřešek a vybudovat přístřešek nový. Dle nákresu Ing. Dudíka byly vyhloubeny základy a další sobotu byla vybetonována celá plocha pro parkující auta. Do základů byly zality konzoly, na které se za další týden připevnily trámy, které sloužily jako pilíře a na nich vyrostla vazba střechy. Tato práce byla již svěřena tesaři Fr.Vránovi z místního ZD. Během stavby se ale přišlo na to, že v našich farnících ještě nevymřel budovatelský duch a že by bylo vhodné toho využít v roce příštím při eventuální opravě kostela. Do kostela totiž zatékána a na zdech venku i uvnitř se dělají vlhké mapy, ale o tom až v roce příštím.
3
2001 V minulém roce jsme se zmínili o problémech spojených se zatékáním vody do kostela. Náš kostel sv. Petra a Pavla byl opravován před třiceti léty, za působení P. Šenkyříka. Tehdy byla omítka z kostela osekána, kostel byl nově omítnut a věže byly pokryty měděným plechem. Kolem hlavní lodi byly instalovány okapové žlaby jen zinkované a ty zkorodovaly tak, že voda poslední léta stékala po zdech. Proto bylo rozhodnuto přistoupit k další opravě. Opravy se ujala firma SOPOS z Dubu na Moravě. Peníze na stavbu jsme neměli, jen asi 300 000 Kč na počáteční výdaje. Velikým povzbuzením pro nás byl Dr. Studený, který nám dodával odvahu, abychom se nebáli a rozjeli to. Dr. Studený se již 10 let velmi angažuje při budování kostelů i jiných opravách. Bylo tedy dohodnuto, že se opraví střecha, vymění se okapové žlaby za měděné a vybuduje se odvětrávací kanál uvnitř kostela. Jenže při budování kanálu se porušila dlažba a když jsme pohnuli s lavicemi, tak se taky sypaly. Nakonec byl kostel celý předlážděn, byly pořízeny nové lavice, kostel byl nově vymalován a oltáře i kazatelna zrestaurovány. Jenže někteří farníci namítali, že původní částka byla určena na nové zvony. Ale náš manažer, Dr. Studený, dal souhlas i s tímto navýšením. Navíc bylo postaveno nové závětří u sakristie se sociálním zařízením, v celém kostele byla provedena nová elektrická instalace. Než se ovšem toto stalo skutkem, čekalo nás brigádníky otloukání omítek. Začali jsme 5. 3., zpočátku ručně, ale nešlo to. Druhý den nám Ing. Dudík půjči1 el. sbíječku, šlo to výborně, další den už byly sbíječky čtyři. Brigádníků přibývá, střídáme se na směny. Za pět dní je venek osekán. Přijíždějí technici ze SOPOSu a diví se, jak to šlape. V pondělí přišlo asi dvacet brigádníků, vyklízeli kostel, zakrývali oltáře i lavice. Mobiliář se odnáší na faru. V úterý 13. 3. přišlo asi 30 brigádníků. Osekávání vnitřních zdí začíná a postupuje velmi rychle. Nestačíme odvážet suť. V kostele se stále uklízí, protože se zde stále slouží mše svaté, a to i ve všední dny. Ve čtvrtek 15. 3. se zakládá lešení. Začíná se kolem věže a pak pokračuje po severní straně dál. V pondělí 19. 3. však napadl sníh a podávání lešenářského materiálu do vyšších pater věže bylo velmi svízelné. Po dokončení lešení se celý kostel drhne ocelovými kartáči. Uvnitř zatím vidiová pila řeže dlažbu, kde má vést odvětrávací kanál. Všude je plno prachu a kouře z motoru. Pomocí sbíječek kopeme odvětrávací kanál. Práce přerušily Velikonoce. Po
4
svátcích se pokračuje, 30. 4. nastupují pokrývači. Starou krytinu shazují do suti, kterou my, brigádníci, uklízíme na vlečku a odvážíme. Je to namáhavé a nebezpečné. Po opravě vadných míst na střeše navážíme pokrývačům na lešení novou krytinu – BETERNIT. Naší snahou je, aby žádný řemeslník nestál, nebo nedělal pomocné práce. Myslím, že se nám to podařilo. A tak po lešenářích a pokrývačích přišli na náš kostel i zedníci, aby začali nahazovat sanační omítky. Všechnu maltu jsme samozřejmě dělali sami. A tak se náš kostel přes léto začal oblékat do nového kabátu. Zvlášť když nastoupili malíři a začali od věže. Mezi tím však bylo nutno sekat žlábky pro nové el. vedení. Kilometry vedení museli inženýři Bartoňkové z Těšetic uložit a zapojit, kilometry starého vedení bylo nutné vytrhat a spáry zazdít. Zato máme kompletní novou elektroinstalaci. Tak to jde den za dnem, chodíme domů čím dál později. Ve čtvrtek začíná sundávání a demontáž lešení z věže. Přišlo 20 brigádníků. Přišli i ti, co do kostela nechodí. Je pořízen videozáznam. Lešení se stěhuje pomalu dovnitř kostela a pak nás čeká podávání materiálu uvnitř. Nastupují restaurátoři. Všechno, co udělají, musí se pečlivě zakrýt, aby se jejich dílo nepoškodilo. Pravidelně každý čtvrtek přijíždí Dr. Studený, skoro pokaždé nás pochválí. Je stanoveno datum svěcení zvonů, které lije zvonař Tkadlec z Halenkova, a slavnostního posvěcení kostela, které má být týden poté, t. j. 29. 9. Ze Zlatých Hor nám poslali nový obětní stůl i ambon z karrarského mramoru. Tají se nám z toho dech, tolik práce ještě před námi! A v srpnu začalo pršet, ale Pán Bůh se smiloval a poslal brigádníky, i když pršelo. A posílal přesně tolik lidí, kolik jich bylo potřeba. Nová dlažba před hlavním vchodem do kostela i vsakovací příkop kolem byly hotovy včas. Přišla sobota 22. září. V ranních hodinách přijel autojeřáb z firmy REKOS a v devět hodin vůz AVIA s novými zvony. Ty byly opatrně složeny zdvižkou před kostel a odtud jeřábem před vchod ke slavnostnímu svěcení. V deset hodin byly zvony posvěceny a vyzvednuty jeřábem na plošinu, vtaženy do věže a namontovány. Když dosedl první zvon na plošinu, ozval se nadšený jásot a potlesk okolostojících občanů. K tomu všemu vyhrávala dechová hudba pana Pavlíčka. Po skončení slavnosti byl pro brigádníky a čestné hosty připraven oběd ve vestibulu fary. Z celé akce byl pořízen videozáznam. Velkým sponzorem byla rodina Látalova. Největší zvon ,,Maria“ zaplatila právě rodina Látalova. Jména všech sponzorů jsou vylita na zvonech. Další zvon – „sv. Josef“ – zaplatili 5
členové Zemědělského družstva Těšetice a třetí zvon – „sv. Petr a Pavel“ – sponzorovala rodina Oklešťkova z Těšetic a rodina Nevrlých z Rataj. O týden později byla v našem kostele opět slavnost, posvěcení opraveného kostela. Kněží a čestní hosté se shromáždili u obecního úřadu, odkud se odebrali za doprovodu dechovky do kostela. V 9.30 začala slavnostní mše svatá a poděkování všem řemeslníkům i brigádníkům. Po mši bylo pro brigádníky i čestné hosty připraveno opět pohoštění na faře. Tak jsme tu slávu ve zdraví přežili a zůstaly nám dodělávky jako napojení svodu dešťové vody na kanalizaci a pokácení přebytečných stromů. Ale i tyto, už maličkosti, se v poklidu zvládly.
Zapomněl jsem uvést, že již v lednu, a to 18. 1. byla ustanovena pastorační rada. Farnost má tady vedle rady ekonomické také radu pastorační. Čtyři členové byli zvolení a čtyři členové byli jmenováni P. Antonínem. Dne 4. 2. přijali dekrety z rukou otce biskupa Hrdličky. Pravidelná zasedání se konají 1× za měsíc. V tomto roce byla založena schola, sdružení mladých zpěváků pod vedením J. Kvapila z Ústína. V březnu byla zorganizována sbírka na opravu kostela. Ne všichni občané nás vítali s úsměvem. Ale vybralo se dost, celkem 250.000 Kč. Všechny ostatní aktivity proběhly jako každým rokem. Byli jsme rádi, že máme ten náročný rok za sebou.
6
2002 Letošní rok probíhal ve znamení dokončovacích prací po opravě kostela. Firma SOPOS se přesunula na jiná pracoviště a naší farnosti začaly starosti se splácením dluhu. Život farnosti se vrátil do vyjetých kolejí. V červenci se však konala slavnost primice. Nově vysvěceným knězem byl Robert Klučka z Ústína, který vstoupil do řádu Františkánů a vystudoval na kněze. Farníci připravili novoknězi slavnostní uvítání, čestní hosté se od rána sjížděli na faru, mnozí z nich bloudili, neboť silnice v naší obci byla rozkopána.
Od deváté hodiny ranní vyhrávala na dvoře fary kapela a o desáté vyšel průvod z fary kolem obecního úřadu do kostela, kde byla sloužena slavnostní mše svatá. Po mši sv. se odebrali čestní hosté i četní farníci do kulturního domu v Těšeticích, kde byl připraven slavnostní oběd. Po obědě setrvali hosté v delším srdečném rozhovoru, takže se slavnost protáhla do pozdního odpoledne.
7
