OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
I když není zařízení chaty nějak nádherné, doporučuji se tu při Vašem putování zastavit a půjčit si přes noc klíče do rozhledny, protože nejen denní výhled z rozhledny je tu nádherný… Přístup a otevírací doba: K rozhledně se dostanete, když odbočíte ze silnice vedoucí z Kdyně na Mezholezy vpravo na vrcholu stoupání úzkou asfaltovou. Po kilometru se tudy dostanete až na parkoviště u rozhledny. Vstup na rozhlednu je umožněn po celý rok v době otevření přilehlé restaurace (kde si půjčíte klíč), což je: v pondělí, úterý, ve středu a ve čtvrtek od 10.00 do 22.00, v pátek a v sobotu od 10.00 do 23.00 a v neděli od 10.00 do 21.00. -MS-
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
samozřejmě zakončeny taneční zábavou v hostinci u Kleisnerů. Čistý výtěžek akce byl věnován na plánovanou výstavbu pomníku. V listopadu proběhla volba starosty, stal se jím Ondřej Beran z čp.20. V tomto měsíci vládlo suché počasí, zato v prosinci uhodily velké mrazy až –23 stupňů. Ke konci roku napadlo mnoho sněhu, a tak byly bílé Vánoce. Pro zajímavost ještě přidám poznámku: tento rok se ve vsi narodilo 8 dětí, 2 lidé zemřeli, konaly se 4 svatby a 2 rodiny se odstěhovaly. A co přinesl rok 1928? Hned na 12. února si místní ochotníci divadelního spolku Tyl, připravili představení „Děti Žižkova“, organizace se opět ujal J. Procházka. Pro velký úspěch vycestovali naši herci s tímto představením i do sousedního Biřkova.
Čtení z obecní kroniky Pokračujeme událostmi roku 1927 Zápisy z tohoto roku budou velmi stručné, protože místní kronikář se zabýval spíše celosvětovými politickými událostmi, které vlastně všichni známe. Leden, po předchozích mrazech, začal denními přeprškami, v polovině přišly slabé mrazíky, ale po sněhu ani památky. I díky tomuto počasí ježovské obyvatele, ale hlavně ženy postihla slabá forma španělské chřipky. Zato květen byl natolik mrazivý, že vznikly škody na stromoví a úrodě. Tradiční oslava svátku Mistra Jana Husa 6.7. na Vostrém vrchu se opět vydařila. V neděli 21.8. byly zde slaveny dožínky. Dívky a chlapci v krojích zazpívali každému hospodáři. O úspěch slavnosti se zasloužil zdejší občan Jakub Procházka z čp.61, který byl duší a hnací silou každé osvětové a kulturní akce ve vsi. Dožínky byly
-25-
Na snímku asi z roku 1927 jsou malí herci ochotnického spolku, kteří pro radost sobě i dalším dětem a dospělým hráli pohádku O zvířátkách a loupežnících. Ochotnické spolky se v této době těšily velké oblibě a znamenaly pro děti i dospělé nejen na vesnici jedno z mála kulturních vyžití. Každý ochotník se proto své role zmocnil se ctí a plným nasazením, což právě mnohdy přineslo tu největší společnou zábavu a legraci, pro kterou mnozí neváhali obětovat svůj čas.
-26-
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
Únorové počasí bylo blátivé a v polovině měsíce se přihnal velký vítr, který napáchal velké škody na střechách. Se stavbou nové cihlářské pece, druhé ve vesnici, začal Karel Beran z čp.58, jejím pozůstatkem je dřevěná kůlna na zahradě u čp.55, kde se vypálené cihly sušily. První cihlářskou pec měl na své zahradě místní kovář-podkovář Bárta. Důležitou změnou byla i výměna kronikáře. Stávající následkem rozporů se zastupitelstvem ukončil zápisy do kroniky a po delším čase se 7.3.1929 jejího vedení ujal Jan Kučera z čp.39. Nyní předběhnu časovou posloupnost a musím uznat, že výměna byla o 100% k lepšímu. Následující záznamy (kronikářem byl 11 let) dokazují jeho nadšení pro věc, znalosti a nezaujatý pohled na dění v obci. Zápisy se staly zajímavými, přehlednými a to nemluvím o krásně vypsaném rukopisu. Ale zpět k roku 1928. V dubnu 11-ti členné zastupitelstvo obce jednohlasně schválilo následné provedení elektrifikace vesnice s tím, že proud bude dodáván z elektrárny v Nýřanech u Plzně. U příležitosti desetiletého výročí založení samostatné Československé republiky obec zakoupila a vysázela 135 třešní při okresní silnici od Ježov ke Kamenu. Dnes už ale po nich není ani stopa. Kronikář se podrobněji zmiňuje i o počasí v r. 1928. Léto – letní měsíce byly velmi horké a tak mládež využívá ke koupání tzv. panský rybník u lesa – „Pod rybníky“, obnovený roku 1918 bývalým velkostatkem. Zmiňuje se, že v těchto místech se již dříve nacházel rybník, jehož zbytky hráze ještě pamatuje. Zima – byla natolik výjimečná, že jí věnoval celou stránku… Panovaly tuhé mrazy (nejnižší teplotní průměr za 150 let), které se stupňovaly a bez přestání se držely od posledního prosince 1928, kdy začalo také více sněžit až do konce dubna 1929, min. na – 15 st. U nás bylo naměřeno –35 st., v Českých Budějovicích –45. Železniční doprava díky tomu kolabovala a tak vznikal nedostatek v dodávkách uhlí po celé republice. Lidé oprášili saně za koně, které se staly jediným spolehlivým dopravním prostředkem. Závěje na silnicích museli místní neustále prohazovat, byla zavedena povinnost, že z každého stavení musel alespoň 1 člověk jít pomáhat. Přesto
zůstávala ležet 50cm vrstva udupaného sněhu. Hladověla zvěř v lesích a i včelaři utrpěli vysoké ztráty, pisateli např. z 19 zazimovaných včelstev přežila jen 4, ale i ta byla ve špatném stavu. V lesích místy dokonce pomrzly i smrky a jedle, což ani nejstarší lesníci nepamatovali. Zničena byla i většina ovocných stromů. V roce 1928 byl také postaven pomník padlým v 1. sv. válce. Této významné události se budeme samostatně věnovat v příštím čísle Obecních listů.
Silvestr (31.12.) Svatý Silvestr se narodil koncem 3. století n.l. v Římě. Jako křesťan byl zpočátku pronásledován, ale v roce 311, kdy císař Konstantin povolil křesťanství, byl zvolen papežem. Podle legendy pokřtil samotného císaře i jeho ženu a dokonce prý císaře vyléčil z malomocenství. Svatý Silvestr zemřel roku 335. Svátek svatého Silvestra připadá podle našeho kalendáře na poslední den v roce. Začátek tohoto dne býval spojen s velkým úklidem. Lidé se pečlivě umývali, aby do Nového roku vkročili čistí a zdraví. Přes silvestrovskou noc nikde nesmělo viset prádlo, jinak by podle lidové pověry někdo ve stavení zemřel. Tento den navštěvovali
-27-
-28-
-MF-
Silvestr a Nový rok Ačkoli už je konec ledna a masopustní čas plesů a zábav je v plném proudu, vrátíme se na skok ještě zpátky ke konci roku. Masopustu a všem zvykům s ním spojeným jsme se již věnovali v loňském lednovém čísle Obecních listů, do Velikonoc je letos ještě hodně daleko, a proto jsme se rozhodli napsat pár zajímavostí o magickém čase, kdy se mění číslovka na konci letopočtu. Ohledně vážnosti a důležitosti v liturgickém kalendáři zůstávají tyto dva dny – Silvestr a Nový rok poněkud v pozadí Vánoc. V minulosti tomu však bylo jinak, ačkoli do dnešních dnů se v povědomí lidí dochovalo jen pár více či méně známých zvyků a pověr…
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
všichni kostel, kde děkovali za vše dobré v uplynulém roce. Poslední den v roce byl spojen s čekáním při svíčkách na příchod Nového roku v nábožném rozjímání. Po vsi chodily toho večera staré ženy, černě oděné, tzv. „ometačky“, s bílým šátkem zavázaným na hlavě tak, že zakrýval téměř celý obličej a vpředu vybíhal ve velkou špičku. Ometačka se ohlašovala třikráte zaťukáním na dveře. Poté, co byla vpuštěna do světnice, beze slova přisedla ke kamnům a březovou metličkou přejela třikrát plotnu. Přitom se nahlas pokřižovala, popřála hospodáři šťastný nový rok a požádala o malou almužničku. Obřadné ometání kamen ochraňovalo po celý nadcházející rok plotny od všeho nezdravého a nečistého. Rozjímání později ve větší míře nahradila oslava a bujaré veselí, což bylo vysvětlováno různými pověrami. Věřilo se např., že pokud si všichni v tento den zatancují, urodí se mnoho brambor. Symbolem štěstí pro nový rok byly podkůvky, kominíčci, prasátka a čtyřlístky. Až do 19. století byla silvestrovská tabule téměř stejná jako ta štědrovečerní. O něco později bylo zvykem o půlnoci jíst teplý ovar, kroupy a čočkovou polévku, znamenající peníze, stejně tak křen s jablky pro štěstí. Na bohatších stolech nechybělo pečené selátko, symbolizující bohatství. Nemělo se ale konzumovat nic, co mělo peří nebo rychlé nohy, protože se věřilo, že by štěstí a majetek uletěly či utekly pryč.
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
Za dobré znamení platilo, vstoupilo-li do domu na Nový rok jako první dítě nebo děvče. Stará žena znamenala neštěstí. Každá hospodyně si tento den obzvlášť hleděla hrnců. Kdyby se jí byl některý rozbil, celý rok by byl „nakřapaný“. Přes práh se pokládalo koště a kdo přišel do domu první, měl je sebrat a uklidit na místo, jinak by se z něho stal nenapravitelný lenoch a budižkničemu. Rovněž se ze stavení nemělo tento den nic vynášet, prý by se tím vynášelo i štěstí. K novoročnímu obědu se podával uvařený prasečí rypáček. Každý, kdo z něho kousek snědl, se nemusel obávat bídy a také hovězí vývar s krupicí, tzv. „milionová polévka“.
Nový rok (1.1.) Nejpřirozenějším začátkem nového roku byl odedávna zimní slunovrat, tedy kdy tmavá noc předávala moc světlému dni (21.12.). Podle kalendáře je však Nový rok slaven o něco později. Na Nový rok se mělo brzy vstávat. Věřilo se, že ten, kdo by se povaloval dlouho v posteli, by se stal darmošlapem a lenochem. Hlavní novoroční pověrou je bezesporu ta, která upomíná, že tento den má vliv na celý začínající rok. Proto se všichni snažili vyhnout svárům, obyčejně si dopřávali a snažili se být co nejlépe naladěni. Každý se snažil mít na Nový rok něco nového na sobě, aby byl po celý rok jako nový. Kdo měl tento den při sobě peníze, měl je podle lidové pověry po celý rok. Někde si kvůli pojištění peněz po celý rok nechávali kousek ryby od Štědrého večera!
PF K hezkému a milému zvyku patří posílání novoročních přání, tzv. PF, z francouzského Pour féliciter (v překladu „pro štěstí“). Dnes podobně jako přání k Vánocům mnozí z nás rozesílají ze svých mobilů formou sms nebo kolují všelijaké zdravice po internetu a zahlcují emailové schránky. S minulostí mají mnohé společné, ačkoli to nejdůležitější osobitost i osobnost pisatele – se z nich často pomalu ale jistě vytrácí. Novoroční přání se od vánočních odlišují především v námětech i obsahu. Vánoční přání jsou spíše romantická, oproti tomu ta novoroční připomínají rozloučení se starým rokem, spojené s veselím. První novoročenku má na svědomí český šlechtic, hrabě Karel Chotek, zastávající místo nejvyššího purkrabí v Čechách. Ten
-29-
-30-
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
neměl kolotoč zdvořilostních návštěv příliš v lásce, a proto v roce 1827 začal rozesílat blahopřejné lístky. Tehdy se jim říkalo omluvenky a byly ozdobeny hezkým obrázkem. (In: M. Bestajovský: Velká kniha lidových obyčejů a nápadů pro šikovné ruce. Computer Press, Brno 2008, s. 213-215) - BK-
„Ptačí tajenka“ Tentokrát si pro nás připravila paní M. Slámová tajenku, v níž se skrývá „nechtěný kamarád“… Kdopak to asi bude?
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
Již desáté číslo Obecních listů vyjde koncem dubna 2009. Připravovat ho budeme vlastně krátce po Velikonocích, neboť letos vychází svátky jara a duševní obrody na jeden z nejzazších možných termínů, a to na 12. a 13. dubna. Zima tedy bude ještě hodně dlouhá. O to delší však bude také masopustní čas zábavy, který letos vrcholí až v úterý 3. března. Potom už snad čekání na jaro plné barev a vůní v rozkvetlé přírodě rychle uteče a brzy se nejkrásnějšího ročního období ve zdraví dočkáme. Děkujeme opět všem, kteří se na vydání tohoto čísla podíleli! Zvláště těm, kteří tentokrát přispěli poprvé a obohatili tak trochu opět repertoár našich zaběhnutých rubrik. Jsme moc rádi, že okruh přispěvatelů a témat, o kterých se píše, se rozrůstá a že tomu není naopak.
Jen na závěr ještě prosíme, pokud Vás zaujalo
otiskování starých fotografií ať již v souvislosti s „Čtením z obecní kroniky“ či se „Zapomenutými tvářemi našich obcí“ a máte-li doma nějaké staré fotografie týkající se veřejného života nebo koloritu našich vesnic z 1. poloviny 20. století, buďte tak hodní a umožněte nám pořídit jejich kopie. Rádi bychom navázali na dřívější myšlenku vytvoření fotoalba o historii našich obcí, s kterou v 80. letech přišel tehdejší kronikář B. Beran, ale bohužel již neměl mnoho času na její realizaci. K zasílání můžete využít e-mailovou adresu
[email protected] nebo osobně předat tvůrcům občasníku či někomu ze zastupitelů. Děkujeme a těšíme se na vzájemnou spolupráci, nové příspěvky (fotografie či články) a inspiraci pro nové číslo našeho občasníku. -redakce-BK-
-31-
-32-
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
Fotodokumentace z oprav hráze rybníka na Chlumské
Odhalování problematického místa – spáry mezi dnem a hrází rybníka. V pozadí je vidět množství dřeva vzniklé skácením nemocných stromů na hrázi.
Léto 2008. Rybník již delší dobu není zcela zaplněn vodou kvůli únikům poničenou hrází. Vzniklé situace využily vodomilné rostliny a postupně prostor osídlily…
Rybníček nám zarost, vodičku tu nemáme a stále ji hledáme. V létě kvete v zimě trpí, ale už tu bagr je a perfektně tu pracuje. Pan Tíkal odborník je pravý a rybníček nám jistě spraví. Oprava hráze z vnitřní strany dokončena. Spára utěsněna jílem.
-p. PodbělčskáPráce na opravách hráze započaly v polovině prosince loňského roku.
-33-
-34-
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
OBECNÍ LISTY
č.9, 1/2oo9
Současný stav po dosavadní etapě oprav, rybník se pomalu napouští vodou. Teprve za pár dní po pořízení fotografie se projevil únik vody na jiném místě… Za fotografie děkujeme Slámové z Chlumské.
Občasník vychází pod záštitou OÚ Ježovy v nákladu 115 výtisků. Redakce: Ing. Pavel Křivohlavý Ph.D., PhDr. Barbora Křivohlavá, Marie Frantová. Přispěvatelé tohoto čísla: Václav Beran ml., Radek Hůrka, Ilona Kozáková, MUDr. Pavel Mandys, Jitka Neubauerová, Milada Slámová. Příspěvky, inzerci či jakékoli informace, týkající se společenského dění, které byste chtěli otisknout v příštím čísle (vyjde koncem dubna 2009), prosím včas předejte někomu z členů redakce nebo zašlete na naší e-mailovou adresu:
[email protected]. © PhDr. Barbora Křivohlavá, 2009.
-35-
-36-
