YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 cena za architekturu pro mladé a začínající architekty
KATALOG
O soutěži „Schopnost měnit kulturu společnosti a posouvat ji kupředu je s mládím spojována obecně. A mladí architekti v tomto ohledu nejsou výjimkou.“ Ing. arch. Michal Šourek, MS GROUP
Cílem architektonické soutěže Young Architect Award 2010 je zmapovat tvorbu mladých začínajících architektů, pomoci najít mladým tvůrcům místo na současné architektonické scéně, porovnat kvalitu studentských prací z různých škol, přilákat potencionální studenty architektury a v neposlední řadě přiblížit architekturu široké veřejnosti. Soutěž probíhala jako neanonymní jednokolová přehlídka studií, školních prací a již realizovaných staveb. Soutěžní přehlídky se mohli zúčastnit studenti či absolventi oborů architektury, urbanismu, krajinářské a zahradní architektury a autodidakti vzdělaní v oboru, kteří v konečném termínu odevzdání soutěžních prací nepřesáhli věk 33 let.
Kritéria hodnocení \ • kvalita architektonického/urbanistického řešení • udržitelnost z environmentálního hlediska Kategorie \ • studie • školní práce • realizace Odborná porota \ doc. akad. arch. Imrich Vaško, předseda poroty, VŠVU Bratislava Mgr. akad. arch. Roman Brychta, PROJEKTIL ARCHITEKTI s.r.o. Ing. Milan Jirovec, člen představenstva ČKA, m4 architekti s.r.o. Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D., FA PAROLLI, s.r.o. prof. Ing. arch. Josef Pechar, DrSc., Nadace „Nadání J., M. a Z. Hlávkových“ Ing. arch. Michal Šourek, MS GROUP Ing. arch. Ivan Wahla, Ateliér RAW
Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědná společnost ABF, a.s. a nelze jej v žádném případě považovat za názor Ministerstva životního prostředí.
Slovo předsedy poroty
Porota měla za úkol posoudit ve třech kategoriích 128 přihlášených prací mladých a začínajících architektů a studentů architektury z České republiky, středoevropského regionu, z dalších krajin EU či dokonce ze zámoří a z celého světa. Médium soutěže – normovaný jeden panel na každý přihlášený soutěžní návrh s grafickým a textovým představením studentské práce, studie a realizace – porotě postačovalo na pochopení příčiny vyslání „autorské architektonické zprávy“ na posouzení. Porotě tak představený soutěžní materiál poskytl velmi zajímavý prostor pro porovnávání jednotlivých autorských strategií, všeobecných sociopolitických tendencí ve společnosti a architektuře, ale i náhled do kvality současné české a mezinárodní architektonické scény. Soutěž porotě nabídla různé zajímavé sondy do směřování architektonického vzdělávání. Nejpřekvapivějším poznatkem poroty byla počtem přihlášených malá (18), ale architektonicky kvalitně dotovaná a vyrovnaná kategorie realizací, kde porota konstatovala vysokou úroveň standardu přihlášených prací. Porota očekávala aktivnější a pestřejší nabídku v kategorii studie (39 přihlášených), kde nabídnutá kolekce vytvořila dost reprezentativní náhled situace na architektonickém trhu. Obě dvě kategorie mladých a začínajících architektů přinesly zajímavé podněty a z předložených prací se porota shodla na identifikaci impulzů a podnětů reprezentujících poslání soutěže. Porota se domnívá, že oceněné projekty reálně charakterizují měnící se pozici architekta v dnešní komplexně se měnící globální společnosti v „post-teoretické době“. Kategorie školních prací s největším počtem přihlášených projektů (71) poskytla porotě velký prostor pro otevřenou, bouřlivou a podnětnou diskuzi o profilu studenta či absolventa architektonické školy, současných tendencích v architektuře, metodách architektonického navrhování a zodpovědnosti poroty. Porota se sice dokázala dohodnout na metodě kvalitativního „síta“ velmi různorodých školních zadání, pedagogických a autorských přístupů a nestejných východiskových manifestů, konečné rozhodnutí však bylo pro porotu kontroverzní z důvodu paralelních a těžko slučitelných hodnotících argumentů. Porota diskutovala nejen samotné studentské práce, ale charakteristiku škol, na kterých tyto práce vznikaly. Rozhodnutí o vítězovi bylo přijaté jen těsným rozdílem hlasování, ve shodném názoru, že rozhodování v této kategorii bylo nejtěžší. Nejednoznačné rozhodnutí je však reprezentativní z hlediska turbulentně se vyvíjející profese. doc. akad. arch. Imrich Vaško předseda poroty
Přihlášené práce - studie
VISUTÁ OBSERVATOŘ
NÁVRH MODULÁRNÍHO OBYTNÉHO SOUBORU V NITŘE
NOVÁ HUSTOTA
CHRÁNĚNÁ DÍLNA PRO PŘÍPRAVU NAKLÁDANÝCH HERMELÍNŮ A UTOPENCŮ V DAVLI
RODINNÝ DŮM CIHLOVÝ DŮM DO 2,5 MILIONU KORUN
BYTOVÝ DŮM CORE & BOX CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ A DESIGNU
OBECNÍ DŮM V PŘEZLETICÍCH - VEŘEJNÝ PROSTOR PRO ŽIVOT
„2061“
RODINNÝ DŮM BUDOUCNOSTI
ZAHRADNÍ DŮM
ZAHRADNÍ LABYRINT
NOVÁ BUDOVA ZÁPADOČESKÉ GALERIE V PLZNI
VODNÍ DŮM
NÁVRH REKONSTRUKCE SCHODŮ A OKOLÍ KOSTELA V DUKOVANECH
INFO POINT / KOŠICE 2013
VEDALOCI | VĚDECKÉ CENTRUM V TARTU, ESTONSKO
KOLEKTIVNÍ BYDLENÍ V MANILE, FILIPÍNY
DŘEVĚNÝ PROSTOROVÝ DŮM
ŘÍMSKÝ DŮM 2010
ESTERO BICENTENARIO PARK 2010 / MEXICO
URBANISTICKÁ STUDIE REVITALIZACE AREÁLU VÝSTAVIŠTĚ HOLEŠOVICE
UMĚLCŮV DŮM RODINNÝ DŮM ATRIUM - ZELENÝ VRCH BAHAMSKÝ PLÁŽOVÝ DŮM BAZILIKA V LIBREVILLE, GABON VESMÍR VYSOČINY ROZVOJ ÚZEMÍ HYNČIC POD SUŠINOU PAVILON SLOVANSKÉ EPOPEJE ALFONSE MUCHY
VISUTÝ PARK NAD ÚSTÍM TUNELU BLANKA MODRÝ PAVILON FN MOTOL REGIONÁLNÍ MUZEUM KRAJINY A PŘÍRODY ROZHLEDNA NAD OBCÍ HEŘMANICE ZÁPADOČESKÁ GALERIE V PLZNI MUZEUM VODY
KANCELÁŘ MONITORINGU A INTERPRETACE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, GUARDA, PORTUGALSKO REZIDENČNÍ DŮM NOVÁ STARÁ - DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH RODINNÝ DŮM VE VELKÝCH HAMRECH
kategorie studie VISUTÁ OBSERVATOŘ Autoři: Roman Jesus Cordero Tovar / PLUG Přihlašovatel: Roman Jesus Cordero Tovar / PLUG Cíl - Povodně jsou přírodní jevy, jejich síla může zcela zničit vesnice, které jim stojí v cestě. Observatoř Usumacinta umístěná v Tenosique ve státě Chiapas v jižní části Mexika se bude používat ke studiu růstu hladiny řeky, návrhu infrastrukturních projektů ke kontrole povodní a zároveň bude poskytovat účtočiště postiženým obyvatelům. Další program bude vodní muzeum a malá ubytovna pro výzkumníky či studenty. Navržený projekt by měl zvýšit povědomí o realitě, která je stejně nebezpečná, jako je nevyhnutelná. Místo - V protikladu k přírodní krajině okolo řeky Usumacinta vyčnívá do dálky přítomnost mostu “boca del cerro”, který dnes plní roli důležitého spojení a referenční bod pro město Tenosique. Je zajímavé, jak kromě funkce mostu (pro chodce, automobily a vlaky) jeho pozice jasně označuje dramatickou změnu v topografii místa a kaňonu řeky, čímž tvoří bránu, která vede oběma směry do krajiny. Jsme přesvědčeni, že zachování rázu krajiny vyžaduje práci s podmínkami, které nám poskytuje. Idea - Navrhujeme použít most jako podpůrnou strukturu pro to, co program vyžaduje, aby bylo možné zanechat okolí nedotčené, což vyjadřuje ideu stavby na již postaveném a neinvazivní přístup k panenskému území. Výsledkem je lehká budova, visutá struktura, která organizuje program v podélném směru a je v souladu se strukturní logikou objektu, se kterým je spojena. Podoben obrácené rozhledně, pozoruje most prostředí, kterému vděčí za svou existenci: vodě. Design se snaží o soulad a začlenění komplexního systému proudů, které existují v jeho okolí (vodní doprava, železnice, automobily a chodci).
NOVÁ HUSTOTA CENA VEŘEJNOSTI Autor: Diana Cristóbal Olave Přihlašovatel: Diana Cristóbal Olave Rozvoj měst je v dnešní době důležitým architektonickým jevem. Šířící se výstavba založená na rodinných domech se považuje za typ rozvoje, který jde proti určitým ekologickým hodnotám; na druhé straně ovšem existuje i názor stavějící se proti hustotě zastavění prostřednictvím vícepatrových staveb. „Jak zvýšit hustotu v městech jako Barcelona nebo Praha bez vysokých budov a zároveň udržet důležitost veřejných ploch, jako jsou parky a náměstí?“ Vezměme si jako příklad rozměry bloku (110 m x 100 m), který vytvořil Cerda v Barceloně. Vyvinula se tak budova s vysokou hustotou, která však využívá pouze polovinu pozemku. Se čtyřmi patry dosahuje téže hustoty jako běžné stavby, ponechává ovšem prázdný prostor pro veřejné využití. Hlavní využití je obytné, ovšem počítá s obchodním využitím přízemí a s konkrétní vybaveností, jako jsou muzea či kanceláře... to dodává modelu směsici využití, kterou považujeme pro město za velmi důležitou. Ve velkých městech se ulice změnily v hlučné místo, kde je každý den méně slunečního světla. V reakci na to navrhujeme obytný model s jedním nebo více soukromými dvory pro každý dům, který zajišťuje soukromí, ticho a světlo. Při čtyřech podlažích přichází do každého bytu přirozené světlo, a protože každý dům má svůj vlastní dvůr, je tak zajištěno i soukromí. Skutečnost, že je důraz kladen na přirozené světlo a vlastní místo na výhled, stává se tento model vhodný pro město, nemá však smysl v přímořských či horských lokalitách. Pro strukturu a byty je použita pravidelná mřížka. Cílem je navrhnout budovu, která je jedinečná svým konceptem, nikoli svým tvarem, čímž vzniká model, který je otevřený změnám. Taková budova se stává „kontejnerem“ pro různé typologie bytů. Snažíme se poskytnout architektonické možnosti pro různé druhy uživatelů, kteří dnes existují. Jednopodlažní domy mísíme s dvoupodlažními a trojpodlažními; byty s jednou ložnicí s byty o dvou, třech nebo čtyřech ložnicích. Střecha je velký zelený prostor, který je částečně průchozí a přístupný z velkého dvora vybavenosti. Tento nový „městský park“ pomáhá udržovat teplotu budovy jako izolace a rovněž sbírá dešťovou vodu k použití v síti uvnitř budovy. Velká pergola ze solárních panelů shromažďuje energii a zároveň poskytuje stín pro průchozí oblast.
kategorie studie BYTOVÝ DŮM CORE & BOX Autoři: Bc. Veronika Dobešová / Bc. Gabriela Blažková Přihlašovatel: Bc. Veronika Dobešová / Bc. Gabriela Blažková Core & Box je bytový dům pro 21. století, který lze postavit velmi rychle a prakticky kdekoliv za použití vysoké míry prefabrikace a s minimem mokrých procesů. Bytový dům se skládá z nosného jádra a ze zavěšených obytných boxů. Obytné boxy jsou navrženy ve třech velikostních variantách – S, M, L – jsou samonosné a samostatně tepelně izolované. Boxy jsou navzájem propojitelné, a tím lze vytvářet byty o nejrůznějších velikostech, které mohou být složené z více boxů jak v horizontálním, tak ve vertikálním směru. Jednotlivé boxy lze ze systému vyjmout, anebo lze na jádro připevnit nové modernější jednotky. Dále je možné celý box přemístit na jiné nosné jádro. To znamená, že byty se mohou měnit spolu s obyvateli nebo se s nimi mohou dokonce stěhovat. Bytový dům Core & Box je možné umístit na pevnině nebo i na vodě. Systém Core & Box je velmi flexibilní a umožňuje vytvářet velké množství variant bytů podle aktuálních potřeb obyvatel.
CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ A DESIGNU Autoři: Ing. arch. Irena Šebová / Ing. arch. Tomáš Král Přihlašovatel: Ing. arch. Tomáš Král Dům současného umění a designu je jedním z našich soutěžních návrhů domů umění v centru města Plzně, takové prostory totiž městu bytostně scházejí. Náš návrh vznikl jako příspěvek do diskuse o veřejném prostoru a o potřebě veřejných investic městotvorného charakteru. Zabývali jsme se otázkou zda stavět či nestavět a s jakým dopadem na život města i kraje. V ideové urbanisticko-architektonické soutěži jsme navrhli zastavění městského pozemku domem současného umění. Domem, kde se umění vystavuje, kde se produkuje, kde se prodává, vyučuje. Domem, kde má umění dostatečné zázemí, kde si na sebe vydělá a kde žije! Návrh vychází z myšlenky vytvoření kvalitního veřejného prostoru pod střechou umělecké instituce. Navrhujeme mnohovrstevný prostorový objekt, kde venku je součástí uvnitř a naopak. Objekt reaguje na danosti okolí a jeho tradici. Navrhujeme objekt na principu galerií výstavních či nákupních, veřejně přístupné umělecké laboratoře, kde nejpřístupnější jsou nejvyužívanější prostory. Pracujeme se světlem a také s barevností města. Náš návrh byl v soutěži oceněn.
kategorie studie RODINNÝ DŮM BUDOUCNOSTI Autoři: Ing. arch. Irena Šebová / Ing. arch. Tomáš Král Přihlašovatel: Ing. arch. Tomáš Král Představujeme soutěžní návrh rodinného domu, kterým odpovídáme na otázku vyhlašovatele, jak by mohl vypadat rodinný dům budoucnosti z kompletního cihlového systému Porotherm. Dům budoucnosti chápeme jako dům pro budoucnost jedné i více generací, přirozený dům, který nemůže vzniknout natruc svému okolí. Náš návrh je neortodoxní, nejde mu o programové „vymezení se“. Využíváme přirozených vlastností obyvatel, tj. improvizace na základě aktuálních potřeb. Návrh počítá s konečnou velikostí 5+kk. Finanční vklad může být rozvrstvený v čase. Dalším přínosem domu je poskytnutí domova všem členům rodiny při zachování komfortu, soukromí a bezpečí každého člena. Architektonická forma důsledně vychází z uvedené koncepce. Navrhujeme živelnou estetiku jednotlivých objektů. Na začátku má rodina pouze předlohu domu a plán bude postupně podle potřeb a možností naplňovat. První fází stavby je jádro domu - obývací prostor s kuchyní a servisními místnostmi, tj. 38 % „programu“. Na tento převýšený společný prostor budou přilepovány buňky - mini byty členů rodiny s hygienickým zařízením i vstupem do zahrady. Dům je bezbariérový a umožňuje členům rodiny důstojný samostatný život, společný prostor uprostřed je místem setkávání. Dům využívá pasivní solární energii.
NOVÁ BUDOVA ZÁPADOČESKÉ GALERIE V PLZNI Autoři: Ing. arch. Irena Šebová / Ing. arch. Tomáš Král Přihlašovatel: Ing. arch. Tomáš Král Nová budova ZČG v Plzni je naším druhým soutěžním návrhem domu umění v centru města Plzně. Ten vychází ze stanovených prostorových potřeb ZČG. Navrhujeme dům do historického centra na místě strženého domu, kam vracíme chybějící konturu parku v podobě oblé linie. Dům musí být perlou města, ochrannou skořápkou svému obsahu. Musí být čitelný, neokázalý, přesto současný. Inspirovali jsme se přírodou i v její exaktní podobě – vejce – Cassiniho ovál – ovoid v poměru zlatého řezu. Navrhli jsme dům, který vyjadřuje otevřenost instituce vůči veřejnosti. Prostory navrhujeme tak, aby návštěvníky přímo vyzývaly k objevení, v úrovni parteru je necháváme vstoupit přes archeologickou památku kostela, kterou odkrýváme a vracíme do hry fenomén podzemí. Stejně ukazujeme ateliéry, studovny i učebny, kde jsou a jak je použít. V galerii zapojujeme město jako součást expozice, neboť ZČG představuje především lokální umění. Kromě filozofie a představy promítáme do architektury budovy také řadu technických opatření, abychom dodrželi vhodné podmínky pro vystavení a archivaci děl a zároveň pro pobyt osob. Navrhli jsme dvojitou fasádu, která se podílí na stabilním klimatu uvnitř domu stejně jako dutina světelného podhledu, kudy přivádíme a rozptylujeme denní světlo do výstavních prostor. Navrhujeme automatický parkovací systém. Všechna opatření se podílejí na snížení spotřeby energie i provozních nákladů. Návrh v soutěži postoupil.
kategorie studie INFO POINT / KOŠICE 2013 Autoři: Lukas Goebl / Oliver Ulrich Přihlašovatel: Lukas Goebl / Oliver Ulrich / Explicit Architecture Město Košice bude Evropským městem kultury 2013, což přináší možnost přivést pozornost ke kulturnímu, sociálnímu i ekonomickému významu nejen města, ale i celého regionu. Cílem projektového návrhu Infopavilonu je vytvořit silnou dočasnou dominantu v samotném centru Košic, která na jedné straně vyzařuje progresivní dispozici a na druhé straně v ní mohou pobývat chodci – obsahuje kavárnu, informační přepážku a výstavní prostor, tiskový prostor a radiostanici. Základem návrhu jsou dvě olověné plastiky vyrobené během tradiční hry lití olova na Nový rok 2008/2009. Při hledání nových tvarů jsme je spojili tak, aby vytvořily zvláštní entitu, kterou jsme pak přetvořili přes několik pracovních modelů do konstruktivního, formálního a funkčně proveditelného pavilónu. Pavilón je navržen jako dočasná stavba, která spojuje funkčnost s udržitelností a architektonickým expresivním designem. Všechny části lze znovu použít nebo recyklovat, jsou neutrální vzhledem ke spodní vodě, vyrobené z recyklovaného materiálu nebo v opětném použití, což je případ dvou kontejnerů, které kryjí radiostanici, tiskový prostor a hygienické zařízení. Konstruktivním základem je prostorová ocelová skeletová konstrukce. Ocel byla vybrána pro svou dlouhou životnost, vysokou strukturní integritu a tedy materiálovou efektivitu, perfektní recyklační schopnosti a neutrálnost vůči životnímu prostředí. Další použité materiály jsou dřevo pro podlahové krytiny a obkladové panely a přírodní kámen jako protiváha markýz, které jsou vyrobeny z plátna.
UMĚLCŮV DŮM Autor: Sergiy Prokof`yev Přihlašovatel: Sergiy Prokof`yev V dnešní době můžeme pouze zřídka vidět architektonické objekty, které se dotýkají problematiky tvaru, harmonie a image. Architekti jen vzácně dostávají za úkol nalézt nové formy a styly. Podle mého názoru musí každá budova mít svou vlastní image, která zcela reflektuje její účel, a všechny technické inovace jsou pouze nástrojem, který by neměl v architektuře zaujímat první místo. Hlavní ideou této stavby je složitá kompozice ploch a linií, které se dosahuje pomocí vnějšího schodiště, letní terasy a dalších konstrukcí - ty vytvářejí složitý stín na povrchu zdi, která ztělesňuje malířské plátno. Zeď má kovové lemování s difúzním odrazem a je určitým druhem zrcadla. Ve spojení se všemi faktory (konstrukce budovy, zrcadlící povrch zdi a složitý dynamický stín) se objevuje komplexní originální kompozice hry světla a stínu, odrazu a konstrukce. Dosažená forma připomíná nejspíše abstraktní obraz a odráží účel budovy: umělcův dům. Grafická kompozice je variabilní a mění se s pohybem slunce. Budova je umístěna na strmém svahu břehu jezera na ukrajinském Krymu. Z ulice přicházíme do obývacího pokoje. Přízemí: Obývací pokoj s kuchyní-nikou, která je rovněž výstavní galerií. Uvnitř obývacího pokoje je vnitřní schodiště s jednostranně vetknutým nosníkem. Ložnice pro hosty s přilehlou koupelnou a oddělenou koupelnou. Z tohoto podlaží vede východ k vnějšímu schodišti a na terasu. Do prvního patra vede schodiště z obývacího pokoje i z vnějšího letního schodiště. Hlavní místností prvního patra je umělcův ateliér. Z jedné strany k ateliéru přiléhá kabinet a knihovna, z druhé strany ložnice s koupelnou a šatnou. Vnější schodiště propojuje všechna patra i suterén. Z vnějšího schodiště se můžeme dostat k plošině nad vodou a odsud k technickým místnostem v suterénu. Na plošinu je přístup z břehu i z vody.
kategorie studie RODINNÝ DŮM ATRIUM ZELENÝ VRCH Autor: Ing. arch. Stanislav Srnec Přihlašovatel: Ing. arch. Stanislav Srnec Rodinný dům je situován do nově vznikající čtvrti – satelitního městečka, je koncipován jako dům atriového typu. Stěžejním prvkem v uspořádání a celkovém členění objektu je venkovní centrální prostor – atrium, které je ze tří stran obestavěno, jižní strana zůstává volná a otevírá výhledy do volné krajiny. Jednotlivá křídla mají rozdílnou funkční náplň a jsou také rozdílně výrazově ztvárněna. Směrem do ulice je dům odcloněn hmotou z pohledového zdiva. Ve východním křídle, sousedícím s komunikací, jsou umístěny nástupní prostory, garáž a technické zázemí, dále sportovní a oddychová část domu. Jižní část domu je tvořena hlavním obytným křídlem. Západní křídlo objektu v sousedství lesa představuje klidovou část domu. Křídlo je tvarováno do mírného oblouku, čímž objekt reaguje na přítomnost lesa a uzavírá se do vnitřního atria. Západní křídlo volně přechází přes pergolu do zahradního domku. Zahradní domek výrazově navazuje na klidovou část.
BAHAMSKÝ PLÁŽOVÝ DŮM Autor: Felipe Wagner Přihlašovatel: Felipe Wagner Filozofie našeho návrhu lze vysvětlit čtyřmi důležitými body: 1) Chránit dům před sluncem a rušnou silnicí. Otevírat pohledy k moři a proti větru z oceánu. Čtyři dřevěné skořepiny využívají topografie pobřeží a jsou umístěny tak, aby otevíraly přední část domu k moři a zadní část uzavíraly před ulicí. Dům pak vytváří dokonalou scénografii se třemi rozlehlými terasami s bazénem, který funguje jako spojení mezi pláží a budovou. Celá geometrie je založena na pevném jádru, které obsahuje schodiště a krb v samém srdci domu. Všechny veřejné a soukromé prostory jsou organizovány okolo tohoto elementu. 2) Převést komplexní program do jednoduchého funkčního domu. Udržovat běžný chod rodinného života a každodenních činností. V přízemí je vnitřní prostor spojen s vnějšími terasami, aby se integrovalo využití obou částí. Tyto dva různé prostory však mohou být snadno odděleny pouhým zavřením lesklé fasády. V prvním patře je dům dále rozdělen, čímž každý člen rodiny získá své soukromí. Všechny soukromé prostory jsou propojeny jediným nezávislým obestavěním okolo celého domu, které umožňuje jasnou komunikaci mezi prostory. 3) Poskytnout dramatický přístup do domu, který přirozeně vznikl odkloněním jednotlivých částí domu. Tento dvůr poskytuje všem členům rodiny určité místo pro ztišení, útočiště a také místo pro wellness a hřiště. Vytváří podmínky pro soukromou činnost venku, ovšem v chráněnější a kontrolovanější situaci. 4) Do projektu je plně integrováno využití recyklovatelných materiálů a nasazení konceptů úspory energie. Dřevěná struktura s lněnou izolací, celulózou a dřevovláknitými deskami je řešení, které bylo vybráno k dosažení součinitele tepelné vodivosti s průměrnou hodnotou 0,14 W/m2.K pro všechny fasády. Dřevěné skořepiny mohou být těsně uzavřeny posuvným bedněním, čímž se dá ovládat světlo a chránit dům v případě hurikánu. Všechny pokoje mají systém příčného větrání, aby bylo možné co nejvíce omezit použití klimatizačních systémů. Rovněž se nabízí použití fotovoltaiky na střeše a kolektor dešťové vody.
kategorie studie BAZILIKA V LIBREVILLE, GABON Autor: Ing. arch. Alena Mocová Přihlašovatel: Ing. arch. Alena Mocová Republika Gabon se nachází na západním pobřeží rovníkové Afriky, díky prozápadní hospodářské orientaci a bohatým přírodním zdrojům je jednou z nejlépe prosperujících zemí subsaharské Afriky. Její populace činí 1,3 mil. obyvatel, z nichž právě 68 % jsou katolíci. Zadáním soutěžní studie pro návrh baziliky bylo vytvoření nové architektonické dominanty hlavního města Gabonu – Libreville. Bazilika je součástí celého areálu, jenž využívá přírodního zvlnění krajiny. Hlavní kompoziční osa areálu je spojnicí ideových ohnisek – baziliky a náměstí s kolonádou, jež symbolicky propojuje most. Na vyšším pahorku je umístěna samotná bazilika, která pojme až čtyři tisíce věřících. Konstrukce baziliky vytváří prostorovou strukturu, jejíž linie v sobě odráží symboliku křesťanství a africké přírody. Symbolika se promítá do jednotlivých architektonických prvků. Návštěvník areálu tak může vnímat motiv sepjatých rukou, rozevřené náruče, plamene svíčky či motiv archy.
VESMÍR VYSOČINY Autor: Ing. arch. Martin Franěk Přihlašovatel: Atelier Penta v.o.s. Pozemek uvažovaný k výstavbě hvězdárny „Vesmír vysočiny“ se nalézá v severním cípu parcely 280/1, k.ú. Vysoká u Jihlavy při křižovatce silnice III/4062 Jihlava – Pístov – Popice s polní cestou k rekreační oblasti Okrouhlík. Jednoduchá tvarová kompozice objemů spočívá v kombinaci válcového tělesa centrálního výstavního sálu, na který jsou zavěšovány jednotlivé „paprsky“ ostatních místností. Vzhledem k tomu, že byl již od počátku kladen důraz na nízkoenergetické řešení projektu, objekt je z větší části skryt pod terénním násypem a vzniklý umělý pahorek je pak pouze lokálně „prořezáván“ věžemi s pozorovacími kopulemi, přístupy, sekcemi oken a dále objemem promítacího sálu. Celek by měl harmonicky „vplout“ do okolní krajiny a působit zcela přirozeným dojmem, zároveň však svým konstrukčním a materiálovým řešením jasně odkazovat ke stávajícím moderním tendencím ve stavebnictví a architektuře.
kategorie studie ROZVOJ ÚZEMÍ HYNČIC POD SUŠINOU CENA STAVEBNÍHO FÓRA „PILOT IN ARCHITECTURE“ ZA NÁVRH STAVBY UKAZUJÍCÍ CESTU ROZVOJE LIDSKÝCH SÍDEL NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Studie je příkladem měnící se úlohy a zodpovědnosti architekta v současnosti. Jde o porovnatelný “krajinný zásah” k “městským zásahům”, kde se analyzuje celkový urbanizmus krajiny, vyhodnocují se historické a současné aspekty problematiky a přinášejí se koncepční návrhy nejen pro designérská řešení, ale pro celý regionální a komunální management. Autor: MgA. Ing. arch. Lukáš Blažek - ječmen studio Přihlašovatel: MgA. Ing. arch. Lukáš Blažek Rozvoj území Hynčic pod Sušinou (dříve Heizendorf), zapadlého údolí západně od Starého Města pod Sněžníkem na pomezí Moravy, Čech a Kladska. Sudety opuštěné původními obyvateli. Rozvolněná zástavba na svazích údolí se změnila v hustě zastavěnou rekreační osadu na dně údolí, zmizela pole a přibylo lesů. Dnešní nová role obyvatel - lidé z města dojíždějící na odpočinek. Cílem návrhu je vytvořit závazný podklad pro tvorbu nové kulturní krajiny, tj. návrat života do opouštěného kraje, znovuzobytnění svahů údolí. Úlohou není vrátit stav do doby před odsunem německého obyvatelstva, ale vytvořit živou výletnickou obec. V předjaří byl porovnán starý katastr s torzy cest a domů. V těchto souvislostech začal vznikat koncept. Volba obnovy starých cest jako základní koncepční prostředek návrhu. Nová zastavení při putování - rovnaniny v lese jako lesní kaple, nová Kalvárie nad zmizelým Štěpánovem, posun funkce bunkrů, landart a jiné. Protipólem novému rybníku bude horská botanická zahrada. Fungující zimní středisko bude rozšířeno. Plán nové epochy obce.
PAVILON SLOVANSKÉ EPOPEJE ALFONSE MUCHY Autoři: Zdeněk Chmel / Jan Kokeš / Miroslav Malý Přihlašovatel: Zdeněk Chmel Objekt Galerie Muchovy Slovanské epopeje jsme situovali na místo bývalého Stalinova pomníku v Praze na Letné. Slovanská epopej by měla být umístěna na výrazném místě v souznění s přírodou i městem. Galerii samotnou tvoří dvě hlavní hmoty; hmota spodní stavby zapuštěná do terénu, která obsahuje přidružené výstavní prostory (pavilon Bosna, Muchovo muzeum a aktuální výstavy), kavárnu s terasou s výhledem na Prahu a vstupní halu s centrálním schodištěm a přidruženými prostory. V provozní zóně spodní stavby jsou umístěny studovny, archivy, denní místnost personálu a kanceláře. Hmota horní stavby - nejdůležitější část expozice - Slovanská epopej má klidný organický (doslova vzletný) charakter. Obsahuje plátna Slovanské epopeje a dva multimediální sály. Dispoziční systém expozice Slovanské epopeje je inspirován Muchovým návrhem.
kategorie studie NÁVRH MODULÁRNÍHO OBYTNÉHO SOUBORU V NITŘE NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Projekt rozvíjí modernistickou koncepci “záhradního města” současnými urbanistickými a architektonickými prostředky, se znalostí porovnatelných studií a projektů dnešní generace zahušťování existujících měst. Zodpovědný, svěží a fundovaný autorský přístup k zadání. Autoři: Bc. Ondřej Fiala / Bc. Tomáš Henel Přihlašovatel: Bc. Ondřej Fiala Cílem návrhu bylo navržení bytového souboru malometrážních bytových jednotek – startovacích bytů, s využitím pozitiv montované modulové technologie. Důraz byl kladen především na funkční a provozní řešení jednotlivých bytů, budov i celého areálu. S přihlédnutím k charakteru stávající okolní zástavby bylo celkové řešení navrženo se snahou z této rozvolněné zastavěnosti hmotově vycházet, ale zároveň nabídnout vyšší hustotu obyvatel. V souladu s touto ideou byly navrženy izolované bytové domy s malým počtem bytových jednotek, volně rozmístěné po pozemku. Tím vzniká koncept, který nabízí v rámci bytových domů prvky z rodinného bydlení, které je zastoupeno v nejbližším okolí. Tato skutečnost by měla vést k plynulému začlenění nového souboru do stávající zástavby. První obytné podlaží je umístěno jedno patro nad terénem. Parter je ponechán volný. Území je pak volně průchozí v celé své ploše a je řešeno jako nepřerušený park s aktivními prvky – dětská hřiště, drobná sportoviště apod. Navržen je také malý lokální obchod se základním sortimentem. Charakter fasád se snaží co nejméně narušovat vytvořené parkové prostředí. Perforované desky v bílé barvě doplňují textilní rolety, které umožňují úplné uzavření domu, který pak tvoří jednolitý kompaktní celek fungující pouze na principu kontrastu měkkého a tvrdého materiálu. Jednotlivé budovy jsou rozmístěny na pozemku tak, aby byly maximalizovány sluneční zisky z jihu. Severní fasády jsou naopak kompletně uzavřené. Tím je kromě snížení energetické náročnosti také docíleno soukromí ve výhledech jednotlivých bytů.
RODINNÝ DŮM Autoři: Bc. Ondřej Fiala / Bc. Tomáš Henel Přihlašovatel: Bc. Tomáš Henel Cílem návrhu byla především snaha najít formu soudobého rodinného domu, který by zároveň respektoval a spoluvytvářel přirozený charakter městské a venkovské zástavby. Dům by měl vytvářet pohodlné zázemí pro život rodiny, se schopností reagovat na její generační obměny. Rodinný dům se svojí hmotovou koncepcí obrací na tradiční české venkovské stavení, do něhož implementuje prostory a funkce potřebné pro současné požadavky na bydlení. Vychází z umístění v ulici tradičního typu, kde se přirozeně uzavírá od veřejného prostoru, avšak hmotově a členěním fasády se od ulice nedistancuje. Základní koncept počítá s variabilitou dispozice v průběhu životnosti domu. Nabízí možnost změny od prvotního modelového uspořádní – rodiče a dvě děti, přes možné ubytování prarodičů, až po dvě samostatně fungující jednotky. Důležitým prvkem návrhu je snaha o pozitivní vliv na životní prostředí. Základem je orientace ke světovým stranám a tepelně akumulační jádro. Důraz je kladen i na hospodaření s vodou, kdy je využíváno dešťových a šedých odpadních vod.
kategorie studie OBECNÍ DŮM V PŘEZLETICÍCH - VEŘEJNÝ PROSTOR PRO ŽIVOT Autoři: MgA. Lenka Křemenová / MgA. David Maštálka / A1Architects Přihlašovatel: MgA. Lenka Křemenová / MgA. David Maštálka / A1Architects Obec Přezletice se rozroste téměř na šestinásobek své stávající velikosti - je to úděl většiny vesnic v okolí Prahy, obyvatelé velkoměsta se na noc a víkendy stěhují hromadně mimo město s touhou po životě na venkově. Z mnoha obcí se tak již stala jednolitá periferie bez vlastního charakteru. Přezletice podle nás svého genia loci stále mají a náš návrh Obecního domu se snaží tuto jedinečnost a venkovský ráz vědomě podpořit. Architektonické řešení pracuje s archetypem podélného venkovského domu se sedlovou střechou. Soubor budov Obecního domu je složen ze 6 navzájem propojených domů a samostatného objektu „kaple“ na Horní návsi. V jižní části jsou směrem do centra situovány hlavní prostory pro vykonávání úřadu. Vstupní hala úřadu je společná i pro mediatéku s infocentrem. V patře je možné z budovy úřadu plynule projít na galerii mediatéky a z ní přes lávku i do domu s klubovnami a objektu s obecním sálem. Samostatnou trojici domů tvoří sál z jedné strany spojený s klubovnami a z druhé s kavárnou, která se může stát pro vhodné akce jeho přirozenou součástí.
ZAHRADNÍ DŮM Autor: Ing. arch. Marian Lanc Přihlašovatel: Ing. arch. Marian Lanc Tento objekt je navržen jako víkendový dům, případně jako stále obývaný relativně skromný dům za relativně neskromné peníze. Je určen pouze pro dva obyvatele. Jako celoročně využívaný se hodí pro samostatně žijící pár. Je možné ho využít i jako volně stojící ubytování pro hosty v zahradě stávajícího domu. Přesto, že jde o stavbu malou svou rozlohou, není levná a vyžaduje kolem sebe velké množství prostoru. Nejlépe stabilizovanou udržovanou zahradou se vzrostlými stromy. Dům není vizuálně nijak oddělen od svého okolí a stírá rozdíly mezi „uvnitř“ a „venku“. (To samozřejmě předpokládá, že stavebník má na věc podobný názor. Takový dům totiž neposkytuje stejnou míru soukromí jako běžné stavby.) Jediné dělítko mezi vnitřním prostorem a zahradou představuje výškový rozdíl, o který je dům zvednut nad okolní terén. Toto řešení umožňuje, podobně jako je tomu například v tradičních japonských domech, usadit se na okraj (a popíjet čaj, třeba japonský – proč ne?) a vnímat klid zahrady.
kategorie studie VODNÍ DŮM Autoři: Mimosa architekti s.r.o. / Ing. arch. Petr Moráček / Ing. arch. Pavel Matyska / Ing. arch. Jana Zoubková Přihlašovatel: Mimosa architekti s.r.o. Vodní dům je příběhem vody v krajině, neuzavírá ji do galerie ani jí nestaví pomník, ale ukazuje ji v její přirozené krajinné formě. Krajina se stává exponátem představujícím různé biotopy vodní nádrže Želivka. V nejvyšším bodě je tato krajinářská expozice zastřešena a do přírodního prostředí vstupuje člověk formou jednoduchého přístřešku, střechy plovoucí nad okolní zelení. Téma vody v krajině se mění v téma vody využívané člověkem a jeho vztahu k ní. Vnitřní prostor domu je vymezen křehkou skleněnou hranicí, která svým tvarováním definuje prostor vstupu a částečně kryté dětské hřiště. Striktně geometrická střecha se svým natočením v totožném směru jako přehradní hráz hlásí k souvislosti s touto stavbou, svou lehkostí je ale jejím ideovým opakem. Téma Voda v krajině je popsáno prostřednictvím biotopů vyskytujících se v rámci vodní nádrže Želivka. Jednotlivé biotopy jsou vytvořeny v rámci teras krajinářsky rozdělujících svah na jednotlivé výškové úrovně, jsou zpřístupněny dvěma prohlídkovými okruhy. „Voda a člověk“ je tématem interiérové audiovizuální expozice Vodního domu.
VEDALOCI | VĚDECKÉ CENTRUM V TARTU, ESTONSKO Autor: Ina Reinecke Přihlašovatel: Ina Reinecke Umístění - vědecké centrum je umístěno v centru města Tartu v Estonsku na Toomemägi, kopci Toome blízko observatoře Tähetorn, kde německý astronom W. von Struve v 19. století pracoval na zjištění přesné velikosti Země. Výsledek jeho práce je Struveho geodetický oblouk, řetěz měřicích triangulací táhnoucí se od Norska až k Černému moři, který je dnes zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Koncept muzea - hlavní informace pro návštěvníky našeho vědeckého centra je o třech světech MAKRO-, MESO- a MIKROkosmu a lidském místě ve vesmíru. Nenavrhli jsme pouze výstavní prostory, ale rovněž zvláštní druh fenomenologické architektury a percepční krajinu. Mesoprostor - postavili jsme prostranné pole masivních bloků o velikosti úhlových vteřin geodetické sítě Země. Návštěvník tak může snadno srovnat svou pozici s velikostí zemského glóbu díky vizualizaci jednotek. Může například spočítat vzdálenost 80 000 bloků ke Špicberkám. Makroprostor - jsou zde speciální místa, kde návštěvník může sledovat polohu Slunce od úsvitu do soumraku při zvláštních příležitostech (např. letní slunovrat). Samotná stavba slouží jako měřicí nástroj a tvar střechy muzea je definován úhlem dopadu slunečního svitu. Pozorovatel se tak stává částí kosmické události, což mu umožňuje uvědomit si, že všichni žijeme ve větším rámci sluneční soustavy, galaxie mezi miliony dalších galaxií. Mikroprostor - denní světlo dopadá difrakčními mřížkami ve střeše a je rozděleno do několika barevných paprsků jako umělá duha. Tento jednoduchý fyzikální pokus ukazuje miniaturní součásti světla, které se považuje za nehmotné. Ale všechno v celém vesmíru - včetně lidí - sestává z infinitesimálních materiálních částic, které jsou nepozorovatelné a neviditelné. Architektura & materiál - pracujeme přímo v místní krajině, přičemž využíváme předem dané plochy a masivu kopce modifikujeme je odčítáním a sčítáním. Začleňujeme muzeum a pozorovací místa do celistvosti kopce a zakrýváme vnitřní prostory skleněnou střechou adaptovanou do tvaru krajiny, která je napojena na povrch kopce. Jako materiály používáme nízkolegovanou ocel pro střešní strukturu a vnější mříž hraničící s druhými bloky oblouku, stlačený beton pro podlahy a sklo pro průhlednou střechu. Venkovní prostory jsou osazeny zvláštní zelení a stromy, jejichž domovem je tajga a které mají v Estonsku kulturní význam.
kategorie studie DŘEVĚNÝ PROSTOROVÝ DŮM Autoři: Ing. arch. Radek Sátora / Ing. arch. Martin Cviček Přihlašovatel: Ing. arch. Radek Sátora / Ing. arch. Martin Cviček Rodinný dům tvoří kompaktní tvar, převýšená hmota minimalizuje zastavěnou plochu při zachování komfortní dispozice. Dům tvoří 1. pp, 1. np, 2. np a podkroví. 2. np tvoří galerii domu. Dům má raumplan umožňující vizuální propojení jednotlivých místností domu do jednolitého celku a pomocí hry oken nabízí zajímavé průhledy do zahrady. Parkování je otevřený carport, je oddělen od objektu. Svislé nosné konstrukce tvoří dřevěné sloupky, mezi nimiž je vláknitá izolace. Nosnou konstrukci ztužuje OSB deska, která slouží jako parobrzda. Povrchy stěn jsou tvořeny sádrokartonem. Z vnější strany jsou nosníky ztuženy OSB deskou poté zaizolované, na níž je kontaktní difúzní fólie, dále široká provětrávaná mezera a modřínový obklad. Stropy jsou trámové. Ze spodní strany je sádrokarton jako podhled, horní část horizontálně ztužena OSB deskou. V podlaze je vedení potrubí VZT. Krov je navržen z krokví s vloženou izolací. Střecha je titanzinková na dřevěném bednění, provětrávaná. Okna jsou dřevěná s trojitým zasklením.
ESTERO BICENTENARIO PARK 2010 / MEXICO Autor: Benjamin Scharf Přihlašovatel: fabriK°B architektur San José del Cabo // Baja California Sur // Mexiko Studie města, které má být společným místem pro všechny své obyvatele. Veřejný prostor je tedy daleko důležitější s ohledem na volnost přístupu k němu. Zeleň funguje jako atraktor tak, že zvyšuje hodnotu území. Estero je jednou z nejdůležitějších a největších přírodních rezervací, které Baja California má. V okresu Los Cabos se nacházejí hned čtyři: San Lucas, Sierra la Laguna, Národní park Cabo Pulmo a Estuár San José. Vytváří unikátní ekosystém s velkým významem pro region a všechny stěhovavé druhy. Naším cílem je využití prostoru opuštěné „přírodní rezervace“ v San José. Kombinací dvou atraktorů (aktivity – zeleň) je možné v této oblasti vytvořit centrum dění. Přimět obyvatele k tomu, aby je využívali a byli odpovědní při ochraně tohoto místa. Vytvořit různé zábavní i vzdělávací aktivity a přitom být v kontaktu s nejdůležitější zelenou oblastí státu Baja California Sur. Bez těchto aktivit padne Estero za oběť „náhodným požárům“ a developerům, kteří nejsou schopni ocenit a respektovat komunitu, prostředí a ducha země.
kategorie studie VISUTÝ PARK NAD ÚSTÍM TUNELU BLANKA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Nejzřetelnější příklad měnící se profese architekta a nových forem architektonických zakázek. I když jde o jediný přihlášený projekt z velkého množství “městských zásahů Praha” ze stejnojmenné pražské iniciativy, studie přináší velmi kvalitní architektonické řešení jednoho z nejbolestnějších důsledků monumentálních urbanisticko-dopravních a inženýrských rozhodnutí bez odborné architektonické účasti. I když návrh pozitivně “tlumí” environmentální negativa změněného městského prostředí, samotné architektonické řešení dává šanci také “nové estetice” inženýrského díla dopravní stavby. Autoři: Ing. arch. Jiří Opočenský / Ing. arch. Štěpán Valouch Přihlašovatel: ov-a / opočenský valouch architekti Tunel Blanka, vedený spornou trasou, je typickou ukázkou zvůle dopravního stavění v Praze. Jeho nadzemní vyústění a mimoúrovňové křižovatky vznikají bez veřejné debaty či architektonické soutěže. Křižovatka Malovanka v místě spojení tunelu Blanka se Strahovským tunelem, svým charakterem připomíná mimopražskou periferii, jako otevřená rána škodí městu. Návrh zaceluje ránu v městské struktuře stehy lávek napříč prostorem křižovatky a překrývá dopravu visutým parkem. Mezi lávkami je napnutá nerezová síť zarostlá břečťanem a psím vínem. Nad místy nezasaženými dopravním koridorem jsou parková „náměstí“ s jezírkem a kavárnou. Pěší kráčí parkem přirozeně za svým cílem. Listy popínavých rostlin brání hluku a zároveň stíní řidičův výhled při průjezdu tunely. Auta se noří do zeleného světla, zážitek cestujících se podobá prehistorickým vzpomínkám na život v pralese.
REGIONÁLNÍ MUZEUM KRAJINY A PŘÍRODY Autor: Ing. arch. Marcela Plachá Přihlašovatel: Ing. arch. Marcela Plachá Projekt Regionálního muzea krajiny a přírody je koncipován jako zábavně naučné centrum určené pro širokou veřejnost. Záměrem je – formou autentických exponátů, informačních panelů a dokumentárních filmů – přiblížit návštěvníkům muzea krajinu a přírodu v oblasti, ve které se stavba nachází – stálá expozice je tedy věnována pouze danému regionu. Prohlídka muzea je řešena jako „naučná stezka“, návštěvník prochází jednotlivými pavilony (pavilon ZEMĚ, OHNĚ, VZDUCHU, VODY a ČLOVĚKA), jejichž tématika je zaměřena na koncepčně zapadající přírodovědecké obory. Součástí prohlídky je i zhlédnutí dokumentárních filmů s odpovídající tématikou, návštěvník tak stráví v muzeu několik desítek minut bez spěchu, kdy je zcela pohlcen prostředím odhalujícím veškeré dění v přírodě kolem něj. Větší část expozice a zázemí je řešeno jako bezbariérové. Jednotlivé stavby – pavilony muzea – jsou řešeny jako objekty s železobetonovou konstrukcí, opatřené velkoplošným prosklením s hliníkovými rámy. Pavilony jsou jednopodlažní, nepodsklepené - některé sály jsou umístěny v úrovni druhého nadzemního podlaží a přístup do nich je zajištěn vyhlídkovou věží. Interiéry sálů odrážejí jednoduchost a klidnou atmosféru expozice. Objekt muzea je možné realizovat na jakémkoliv velikostně odpovídajícím nesvažitém pozemku, proto může stavba sloužit libovolnému regionu. Možnosti expozice jsou - i přes předem dané schéma inspirované čtyřmi živly - velmi variabilní, výstavy tak mohou mít jak stálý, tak dočasný charakter.
kategorie studie ROZHLEDNA NAD OBCÍ HEŘMANICE Autor: Ing. arch. Jan Mach Přihlašovatel: Ing. arch. Jan Mach / mjölk architekti Stavba věže je lehká montovaná dřevostavba, založená v betonovém základě přibližně elipsoidního tvaru o ploše 30 m2. Konstrukce má tvar prohnutého tubusu s typickým průměrem 5 m a výškou 25,2 m. Tento tvar je spleten z tenkých dřevěných profilů kladených do pěti vrstev, dvakrát vertikálně (stojiny), dvakrát diagonálně (diagonály U a V), a jednou horizontálně (obruče). Tak vzniká hustá samonosná síť se spoji v místech křížení. Spoje jsou ocelové svorníky. Tubus je vnitřně vyztužen šroubovicí tvořenou schodnicemi celkem 102 stupňů. Plášť je tvořen transparentní folií z měkčeného PVC o tloušťce 0,75 mm. Plášť je dělen do 20 horizontálních pruhů o výšce 1200 mm, tento krok odpovídá rozmístění dřevěných obručí v konstrukci. Jednotlivé pruhy jsou vypnuty na trnech trčících z konstrukce v místech spojů. Jednotlivé pruhy jsou přes sebe přepeřeny a ponechávají mezi sebou provětrávanou mezeru 150 -200 mm. Realizace: léto 2011. Lokalita: Heřmanice, Frýdlantsko. Náklady: 4 000 000,-Kč.
ZÁPADOČESKÁ GALERIE V PLZNI Autoři: Ing. arch. Petra Hlaváčková / Ing. arch. Petr Synovec / Ing. arch. Martin Čeněk Přihlašovatel: Ing. arch. Martin Čeněk Studie se zabývá řešením nové budovy Západočeské galerie v Plzni. Požadavky na prostorové řešení se dají pojmout protichůdně. Na jedné straně je tu samotný prostor galerie, který vyžaduje možnost soustředění se na umělecké dílo a tedy pokud možno neutrální prostředí, které nerozptyluje lidskou pozornost. Na druhé straně tu máme požadavky na veřejný prostor, pokud možno otevřený a živý. Tato dvojakost prostorových kvalit se pro nás stává konceptem řešení a jeho vyjádření propisujeme do funkčních vazeb, konstrukčního systému a výtvarného ztvárnění. Výsledkem prostorového konceptu je hmotové rozčlenění a rozptýlení různých funkcí po objektu. Pohyb v objektu má rytmus střídání volných a uzavřených míst vyjadřujících tak svoji odlišnou funkci. Prostory nejsou monotónní a odpovídají potřebám člověka na kombinaci soustředění, odpočinku a aktivního trávení času. Věříme, že vznikne budova, která si získá identitu skrze konstrukční, funkční a výtvarné vyjádření konceptu.
kategorie studie MUZEUM VODY Autoři: Ing. arch. Jakub Hendrych / Ing. arch. Tomáš Císař Přihlašovatel: Ing. arch. Jakub Hendrych Muzeum vody bylo koncipováno jako ekologické centrum se vztahem k vodní nádrži Želivka. Areál lze chápat jako regulovanou část krajiny, která ji nenarušuje, ale naopak harmonicky obohacuje. Muzeum se stává krajinou a krajina muzeem. Samotné řešení je možno chápat jako tři celky: vodní zahrada, vyhlídková věž a hlavní expozice muzea, která je umístěna jako „poklad“ pod vodní hladinou. Venkovní expozice je tvořena vodní botanickou zahradou s lávkami a vodními exponáty. Vyhlídková věž vyrůstající z vodní zahrady je dominantou celého areálu muzea, kde má návštěvník možnost bezprostředního kontaktu s vodní nádrží a jejím chráněným územím. Stavba centra byla řešena jako energeticky nenáročná stavba.
CHRÁNĚNÁ DÍLNA PRO PŘÍPRAVU NAKLÁDANÝCH HERMELÍNŮ A UTOPENCŮ V DAVLI NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Více než výjimečnost nebo sofistikovanost architektonického řešení, které je velmi jednoduché a pragmatické, porota ocenila “genderový” přístup k řešení architektury pro klienta – občanské sdružení a jeho “chráněnou dílnu”. Architektura, která chce vyprávět a komunikovat rečí “svých chráněnců”, architektura, která nemanifestuje svoje tvůrce, ale uživatele. Autoři: MMM - architekti / Ing. arch. MgA. Klára Makovcová / Ing. arch. Pavlína Macháčková Přihlašovatel: MMM - architekti / Ing. arch. MgA. Klára Makovcová / Ing. arch. Pavlína Macháčková Dům u hlavního toku na Prahu, u silnice a u řeky – dům jako Billboard. Dům z dřevěných kostek, jako učební pomůcka pro děti, každá kostka jedno písmenko. Reklamní poutač na hermelín a utopence, (nemáme na mysli utonulé v Povltaví), patro s utopencem ovšem značí úroveň vody v roce 2002. Dům svým tvarem připomínající parník s komínem a kapitánským můstkem, kde sídlí ředitel občanského sdružení, jak napovídají písmenka PP - Portus Praha. Modulární architektura jako koncept stavebnice pro zjednodušení, zlevnění a prefabrikaci stavby. Levné dostupné přírodní materiály, které lze použít do záplavových oblastí - dřevo plave. Parcela se nachází na levém břehu Vltavy, od které nás dělí hlavní komunikace směr Štěchovice – Praha. Dominantu tvoří 2 věže, jedna – kapitánský můstek (14 m) na severním konci stavby. Druhá jednopodlažní, tvořící komín parníku (10,5 m). Věže slouží zároveň jako komunikační jádra s výtahy a schodišti. Dům je dvoupodlažní o výšce 7 m, základní princip stavby je modul 3,5 x 3,5 m – kostky. Hlavní princip koncept kostek - kostka má 6 stran, takže celá strana je z jednoho materiálu. V interiéru jsou místnosti členěny podle modulového systému a je možná vysoká variabilita vnitřních prostor. Na viditelné fasádě z hlavní komunikace jsou do fasádních desek nebo posuvných okenic vyřezána písmena skládající nápis HERMELÍN, UTOPENEC, P.P. a O.S. jako poutač.
kategorie studie CIHLOVÝ DŮM DO 2,5 MILIONU KORUN Autor: Ing. arch. Peter Požár Přihlašovatel: Ing. arch. Peter Požár Princip 1 - dům je navržen jako přízemní, čtvercového půdorysu s vnitřním átriem. Základním půdorysným prvkem je čtverec 3,75 x 3,75 m. Ze čtverců je sestaveno dispoziční schéma domu. Dům má být uzavřené intaktní formy s dostatečným prostorem pro 3-4 člennou rodinu, které má poskytnout standardní obytný komfort. Princip 2 – vnější obvodová zeď definuje vztah mezi vnitřním (rodinným) prostředím a vnějším prostředím (společností). Zeď chrání a výrazně odděluje tyto prostory. Princip 3 – átrium je centrem domu. Je to intimní prostor rodiny, poskytuje chráněný vnější prostor. Exteriér se vizuálně stává součástí interiéru. Prostor atria má být exteriérovou součástí domu, prostor zahrady má být vnějším prostorem pro pobyt. Architektura – dům je určen pro rovnou nebo mírně svažitou parcelu. Vstup je orientován ze severní strany. Parkování je navrženo mimo hmotu domu, místo pro auto je při vstupu. Dům je intaktní, nečleněné kubické hmoty s pultovou střechou vyspádovanou směrem do atria. Všechny fasády jsou téměř identické, jsou tvořené stejnými prvky, čtvercovým oknem a sdruženými dveřmi a pevným zasklením. Výška oken je dána druhem místnosti. Před dveřmi do zahrady je navržena terasa. Fasády v átriu jsou prosklené v kombinaci s pevným zasklením a posuvnými dveřmi. Konstrukční řešení – Dům stojí na betonových pásech. Vnější nosná obvodová zeď je navržena z POROTHERM 44 EKO, příčky jsou z 11,5 P+D. Strop /krov/ je dřevěný s podhledem z SDK. Nosné vazné trámy leží na vnější obvodové zdi a na 4 dřevěných sloupech v rozích átria. Materiálové řešení – Vnější zdi jsou omítané Porotherm Universal. Vnější okná a dveře jsou dřevěná s izolačním zasklením. Krytina je plechová-titanzinková. Terasy jsou dřevěné. Přístupový chodník a parkovací plocha je z betonu. Všechny vnější kovové části jsou z pozinkovaného plechu nebo z titanzinku.
„2061“ Autor: Zuzana Urbancová Přihlašovatel: Zuzana Urbancová Vypadá to na další horký den, teploměr už ráno ukazuje 35°C, předpověď na večer slibuje přívalové deště. To už je takový letní rituál. Hlavní zpráva dne hlásí: protržení hrází a zaplavení dalšího území Beneluxu. Hladina moře tam stále stoupá a přesídlení ohrožené části obyvatelstva pokračuje. Lahovický viadukt už téměř nestačí pokrýt zájem nově příchozích azylantů. Odpoledne máme naplánovánu návštěvu nové expozice DČ v muzeu automobilizmu. Sehnal jsem ještě pár litrů benzínu, tak pojedeme stylově - autem. Je to asi dvě hodiny cesty u bývalého dálničního mostu. V těch místech už jsem nebyl asi deset let - je dobře, že se s tou ruinou konečně začíná něco dít. Obléknu se a chystám se vyrazit do práce. Venku je opravdu nesnesitelné horko. Tak raději zůstanu doma a v klidu se připravím na večer. Ostatně, přece není kam spěchat....
kategorie studie ZAHRADNÍ LABYRINT Autor: MgA. Vendula Hladíková, Ing. Lukáš Zimandl, Ing. Jana Ostatnická Přihlašovatel: MgA. Vendula Hladíková / Design4function s.r.o. Na pozemku o rozloze cca 0,75 ha je navržen přírodní labyrint vytvořený terénními vlnami, mezi kterými se nachází naučná stezka. Stezka umožňuje návštěvníkovi odprostit se od okolí a zkoumat faunu a flóru v jejich přirozeném prostředí. Naučná stezka dále pokračuje i mimo areál a vytváří okruh o délce 1,3 km kolem rozhledny, přes potok a zpět. Ve svazích jednotlivých kopců jsou umístěny voliéry a výběhy, které jsou navrženy tak, aby vytvářely co nejoptimálnější podmínky pro chov. Částečně jsou zapuštěny do terénu a vytvářejí tak chovaným živočichům úkryt. Sadové a zahradnické úpravy dotváří okolí voliér a výběhů, svahy kopců a terén celého labyrintu jsou osázeny stromy, keři, bylinami a květinami vyskytujícími se v prostředí přirozeném pro živočichy chované v areálu. Celý labyrint je rozdělen do čtyř částí. Každá část navozuje atmosféru odlišného prostředí a návštěvník si tak může lépe představit přirozené prostředí chovaných živočichů.
NÁVRH REKONSTRUKCE SCHODŮ A OKOLÍ KOSTELA V DUKOVANECH Autoři: Ing. arch. Ivo Pavlík / Ing. arch. Lucie Chytilová / Bc. Dana Nováková Přihlašovatel: Ing. arch. Ivo Pavlík / Ing. arch. Lucie Chytilová / Bc. Dana Nováková Kostel svatého Václava tvoří dominantu obce Dukovany, těžiště prostoru kolem kostela tvoří schodiště, toto schodiště upravujeme. Schodiště ve spojení s kostelem má v křesťanské mytologii mnoho významů: vystupování k nebi, k bohu, vzestup na nejvyšší úroveň a duchovní růst. Koncept hlavního schodiště jsme zvolili jako symbol cesty člověka ke svému duchovnímu obrazu a jako cestu člověka životem. Cesta člověka (život) k bohu je náročná. Vystoupání na schodiště je také náročné díky pozměněné perspektivě schodů. Perspektivně zužující se schodiště symbolizuje naši zkreslenou představu o životě. Schodiště můžeme vidět nezkreslené jen z jednoho bodu. Jde o místo u stropu nad oltářem. Tento pohled symbolizuje, že opravdový a nezkreslený smysl života a světa my nejsme schopni vidět. Schodiště jsme upravili tak, aby vypadalo delší než je. Použili jsme stejný fígl jako u chodby v paláci Spada v Římě. Schodiště se směrem nahoru zužuje. Na konci u kostela je široké jen pro jednoho člověka a je nejpříkřejší. Zábradlí má u schodiště význam opory. Podporuje také perspektivní klam a evokuje biskupskou berlu. Na konci schodiště je vyhlídka. Člověk má možnost obrátit se zpět a vidět „svoji cestu“. Z vyhlídky je krásný pohled na obec.
kategorie studie KOLEKTIVNÍ BYDLENÍ V MANILE, FILIPÍNY Autor: Bc. Svetlana Kozhenova Přihlašovatel: Bc. Svetlana Kozhenova Studie vznikla na základě pobytu na Filipínách (únor 2010) a spolupráce s nevládními organizacemi, University of the Philippines a architekty ze sektoru sociálního bydlení v Manile. Pozemek Damayang Lagi je situován u rušné silnice Rodriguez boulevard v komerčním centru Quezon city v Metro Manile. Již 50 let je osídlen komunitou přistěhovalců, kteří žijí v improvizovaných a nelegálně postavených chatrčích. Do přilehlé řeky San Juan je již přes 20 let svážen domovní odpad. Na pozemku chybí komunikace, kanalizace, odvoz odpadu, zásobování pitnou vodou. Stavby jsou nestabilní, nehygienické, náchylné k požáru, s nedostatečným provětráním a přirozeným osvětlením. Cílem bylo navrhnout dostupné bydlení (soubor obytných a nebytových staveb) na ploše 1,8 ha pro nejnižší příjmovou skupinu žijící dnes na pozemku (cca 5500 obyvatel). Návrh stavby kolektivního domu vychází především z požadavků klimatických, sociálních, ekonomických a ekologických a také z hlediska udržitelného rozvoje. Návrh také počítá s výbavou pozemku potřebnou infrastrukturou a po vyčištění řeky také s propojením s druhým břehem „plovoucím parkem“ na pontonech z ekologického materiálu RexWALL. Základy jsou navržené jako betonové piloty. Budova je z montovaného ocelového skeletu (odolný vůči zemětřesením, záplavám, požáru), stropy jsou z panelů FONOBETON z recyklovaného plastu. Střecha je dvojitá – plochá pochozí a šikmá z vlnitého plechu k odvodu a sběru vody k následnému využití. Jednotlivé BJ jsou navrženy ze systému SPEEDWALL z recyklovaného PS, které se osazují do AL profilů. Rozvody TZB jsou navrženy jako část instalační šachty v každé BJ. Na staveništi se jednotlivé BJ osadí na určené místo a ukotví. BJ jsou navrženy s minimální užitnou plochou, neboť jsou kuchyně, jídelny, společenské prostory přesunuty do chodby kolektivního domu. Na střeše jsou umístěny prostory pro praní a sušení, skladovací prostory a společná užitková zahrada. V 1. np jsou umístěny obchody, sběrna odpadu a parkovací stání.
ŘÍMSKÝ DŮM 2010 Autor: Ing. arch. Jan Obrtlík Přihlašovatel: Ing. arch. Jan Obrtlík Dům je určen pro trvalé bydlení čtyřčlenné rodiny s možností pobytu hosta bez rušivého vlivu na chod domácnosti. Stavba může být provedena z kteréhokoliv běžného stavebního systému. Předpokládá se realizace z keramických nebo porobetonových tvárnic s tloušťkou odpovídající tepelně-technickým požadavkům v konkrétní situaci. Střecha je 3dílná pultová s vazníkovou nebo trámovou konstrukcí. Povrchové úpravy jsou variabilní dle požadavků jednotlivého stavebníka. Založení stavby je na základových pásech nebo základové desce dle podmínek v lokalitě stavby. Dům je volně inspirován architektonickým typem římského antického atriového domu. Dnešní „atrium“ byla původně zastropená kuchyně uprostřed přízemního domu. Fungování ukázalo potřebu otevření stropu pro odvod kouře (latinsky „ater“). Dešťová voda přirozeně vytvořila pod tímto střešním otvorem kaluž, která byla později kultivována do podoby bazénku. I později, kdy kuchyně s ohništěm byla vývojem provozu přesunuta do jiného prostoru v domě, zachovalo si toto uspořádání svou přitažlivost. Umístění domu se předpokládá na převážně rovinatém pozemku střední velikosti (tj. alespoň 1500 m2). Parkovací stání se nachází na uliční hranici pozemku.
kategorie studie URBANISTICKÁ STUDIE REVITALIZACE AREÁLU VÝSTAVIŠTĚ HOLEŠOVICE Autoři: Ing. arch. Marie Popovičová / Ing. arch. Jana Šatopletová Přihlašovatel: Ing. arch. Marie Popovičová Tato studie vznikla jako reakce na soutěž Rekonstrukce Průmyslového paláce vyhlášenou hlavním městem Praha, kde se řeší pouze dostavba vyhořelého levého křídla a blízké okolí paláce. Myslíme si totiž, že je potřeba k tomuto prostoru přistoupit komplexně, neboť je to výstavní areál takřka v centru Prahy, s dobrou dopravní dostupností a geniem loci. Chtěly bychom mu vrátit dřívější slávu a nalákat nové návštěvníky. Výstaviště je dnes ve zcela zanedbaném stavu. Podle původního půdorysu z roku 1891 jsme obnovily příčnou osu pod Průmyslovým palácem a propojily tak Výstaviště se Stromovkou a zvýraznily jsme severojižní osu za Průmyslovým palácem promenádou s fontánami. Návrh počítá s rekonstrukcí některých budov (Průmyslový palác, divadlo Spirála, restaurace Bohemia), s demolicí nevyhovujících pavilonů (Křižíkovy pavilony), ale i s dostavbou nových výstavních prostor v novém pavilonu. Ten obsahuje i přednáškové místnosti a kavárnu. Areál je upraven do parkové podoby s místy pro sportovní vyžití návštěvníků.
MODRÝ PAVILON FN MOTOL Autor: Ing. arch. Jan Mackovič Přihlašovatel: Ing. arch. Jan Mackovič Tato ideová architektonická studie vznikla jako nedílná součást stavebně-technického průzkumu stavu fasády Modrého pavilonu. Vzhledem k neforemnosti a těžkopádnosti objemu budovy i jejího výtvarného vyznění se architekt-zpracovatel rozhodl pro budoucí přepláštění navrhnout nové architektonické řešení fasády. Má z objektu vytvořit příjemný nadčasový vzletný dům se třemi odstupy vnímání fasády. Z dálky se motiv poskládá do jemné krajkové modré draperie. Z bližší vzdálenosti pozorovatel vnímá modré čtverce na výšku podlaží a tuší profilovaný detail loga, který na něj čeká při nejbližším kontaktu. Návrh je také poctou původnímu řešení dětského pavilonu architektů Tenzera a Podzemného.
kategorie studie KANCELÁŘ MONITORINGU A INTERPRETACE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, GUARDA, PORTUGALSKO NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Velmi komplexní řešení a morfologický přístup k transformaci a rehabilitaci “ruiny”. Inverzní architektonický postup transformační metody navrhování. Inovační myšlení současné architektury, studie, která však potřebuje své testování a ověřování v realizaci. Autor: EMBAIXADA Přihlašovatel: EMBAIXADA Tato veřejná instituce je částí nového územního plánu pro rozvoj parku umístěného na okraji portugalského města Guarda. Program ve stručnosti vyžaduje rehabilitaci starého vodního mlýna, který je v současnosti ruina. Konstrukce bez jakékoli historické hodnoty, ovšem s morfologickými a prostorovými kvalitami. Aby se využily možnosti tohoto stavebního území, byly původní vnitřní prostory transformovány do vnitřních nádvoří (podobně jako v současné situaci), zatímco program je koncipován jako vnější obtočení existujících ruin páskou. Program je vyvinut jako nepřerušená promenáda, přičemž různé činnosti a funkce jsou umístěny po celém prostoru. Spíše než rozměrný generalizovaný prostor si tento design klade za cíl vytvořit mnohotvárnou a dynamickou jednotku. Formální složitost budovy je přímým následkem několika deformací, které na ní byly provedeny, aby ji učinily vhodnou pro realizaci programu včetně rehabilitace ruiny a topografii.
REZIDENČNÍ DŮM NOVÁ STARÁ - DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH Autor: Ing. arch. Lukáš Svoboda Přihlašovatel: Ing. arch. Lukáš Svoboda Architektonický návrh vychází ze struktury zástavby, objemů, proporcí a forem místního tradičního stavitelství. Archetyp hlavního obytného objemu stavby se sedlovou střechou a přilehlou přízemní obslužnou částí (s pultovou střechou) je bezezbytku dodržen. Dalšími podněty pro architektonické formování objektu byly současné estetické, provozní a konstrukční požadavky. Vizuální podoba objektu směrem k ulici je střídmá a neokázalá - záměrem bylo dotvořit a zklidnit poměrně nesourodé stavební souvislosti. Oproti tomu jižní fasáda, umožňující atraktivní výhled a kvalitní oslunění obytných místností, je pojata expresivněji. Je tvořena soustavou balkonů, prosklených arkýřů a střešních vikýřů, které svým soudobým výrazem vhodně doplňují tradiční hmotu domu. Materiálové a barevné řešení je přizpůsobeno horskému prostředí. Jsou použity především přírodní materiály, které jsou ponechány bez povrchových úprav.
kategorie studie RODINNÝ DŮM VE VELKÝCH HAMRECH Autor: Ing. arch. Alexandra Prymusová Přihlašovatel: SPORADICAL architektonická kancelář Pozemek se nachází na úpatí Jizerských hor v obci Velké Hamry, okolní krajina navozuje myšlenku postavit dům, který se přiblíží svou podstatou a tvarem přírodnímu, ne urbánnímu prostředí. Koncept domu připomíná ametyst. Exteriér tvoří železobetonová skořepina a působí jako homogenní šedý kus skály, naopak interiér je jako barevný drahokam. Sestavení jednotlivých stěn do nepravidelného lichoběžníkového tvaru napomáhá vhodné orientaci místností, šikmá střecha splňuje požadavky regulačního plánu obce. Jednoduché zářezy do vnějšího pláště otevírají průhledy do zahrady a z vyššího podlaží i na vzdálenější panoramata. Vstup a vjezd je ze severní příjezdové komunikace, na kterou navazuje zpevněná plocha a přístřešek pro dvě osobní auta. Vzhledem k profilaci terénu je dům členěn do tří výškových úrovní. Centrální tubus schodiště propojuje sníženou pobytovou úroveň s vyšší ložnicovou částí. Pohledový beton na fasádě má nosnou funkci. Mikroklima domu zajistí netradiční sendvičová skladba s tepelnou izolací uprostřed a vnitřní přizdívkou z porobetonu.
Přihlášené práce - školní práce PROSTOR PŘED JANÁČKOVÝM DIVADLEM
DOSTAVBA MASARYKOVA NÁMĚSTÍ V OSTRAVĚ
NUDISTICKÁ PLÁŽ
TRANSFORMACE NOVÉ GALERIE, BERLÍN
AREÁL ŽIVOT - AQUAPARK NA ÚZEMÍ PALMOVKY
RADNICE PRAHA - TROJA
PROJECTING THE VOID EXPO PAVILION / SHANGHAI 2010
MULTIKINO V KORYTĚ LÁZEŇSKÝ DŮM
TWIN CITY / VIENNA - BRATISLAVA
KOSTEL S KOMUNITNÍM CENTREM INVALIDOVNA
MĚSTO VE MĚSTĚ VALENCIE
STATIV PRO PRAHU
EXLIBRIS – NOVÁ BUDOVA NÁRODNÍ KNIHOVNY A ARCHIVU ČESKÉ REPUBLIKY, PRAHA
RODINNÝ DŮM S ATELIEREM „NA VRŠKU”
FARO - FABRICA DE ARTES Y OFICIOS MESTSKÝ BULVÁR ŽILINA, SLOVENSKÁ REPUBLIKA REED CITY VNITŘNÍ PERIFERIE PRAHY, MĚSTSKÉ PROSTŘEDÍ PRO 20XX CENTRUM LATINSKÉ AMERIKY DŮM POKLADŮ / ARCHITEKTONICKÁ SCÉNOGRAFIE SKRYTÝCH VĚCÍ
CITY SAUNA TAMPERE DŘEVĚNÝ SPOLEČENSKÝ DŮM VE VUORES MĚSTO U JEZERA MOST VĚZNICE KLADNO - KONĚV BYTOVÝ DŮM NA OCTÁRNĚ
TRANSFORMACE ZLÍCHOVSKÉHO LIHOVARU PRAHA 5 RODINNÝ DŮM - NA ŠPITÁLCE DÁLNIČNÍ KAPLE CÍRKVE BRATRSKÉ VÝSTAVNÍ HALA PRO MODEL PRAHY SE SPORTOVNÍM ZÁZEMÍM A ROZHLEDNOU PAVILON SLOVANSKÉ EPOPEJE - ORIGAMI GALLERY TENSEGRITY TOWER WALKING GALLERY METABALLS PODS SVĚTELNÉ BUŇKY - VÝŠKOVÁ BUDOVA PLAVECKÝ AREÁL S WELLNESS HOTELEM CENTRE OF ARTS DOSTAVBA BODE-MUSEA V BERLÍNĚ
DVOUGENERAČNÍ RODINNÝ DŮM S ATELIÉREM NA MOSTNÍCH PILÍŘÍCH
BYTOVÝ DŮM NUSELSKÁ
PLAVECKÝ AREÁL NA ZLIČÍNĚ
CESTA - NÁVRAT OBŘADU ROZLOUČENÍ NA VESNICI
ROTUJÍCÍ VÝŠKOVÉ DOMY NA MALLORCE
DOM NA DOME
PROSTOR PRO KULTURNÍ VZPOMÍNKY
ŽABOVŘESKÉ LOUKY V BRNĚ
GEOPARK NA HEGYESTŰ
DOSTAVBA STAROMESTSKEJ RADNICE PRAHA
KOH-I-NOOR - TRANSFORMACE AREÁLU, VRŠOVICE
LÁZNĚ S KINEM
ŽABOVŘESKÉ A KOMÍNSKÉ LOUKY
SEVERNÍ PARK PRAHA - TROJA
REHABILITACE ZÁMECKÉ ZAHRADY VE VALTICÍCH
PUBLIC SPACE AND CONTEMPORARY ARCHITECTURE IN CASABLANCA
MEETINGPOINT FOR SANDBERG
METAMORFÓZA MĚSTSKÉHO PROSTORU
PAMÁTNÍK - EPOPEJ - VINICE
POLYFUNKČNÍ KOMPLEX OKOLÍ BRANICKÝCH LEDÁREN
DVOUGENERAČNÍ DŮM U RYBNÍKA
KONVERZE KOMPLEXU BÝVALÉ ČKD V PRAZE 9 KULTURNĚ-KOMERČNÍ KOMPLEX FASHION GALLERY - FAJNOROVO NÁBREŽIE
FILHARMONIE PRAHA - HOLEŠOVICE „MRAKODRAP“ ARCHITEKTONICKÁ STUDIE VÝŠKOVÉ STAVBY
YACHT KLUB PODOLÍ ROZ(E)HRANÍ - VENKOVNÍ DIVADELNÍ SCÉNA GALERIE MODERNÍHO UMĚNÍ NOVÝ JIČÍN PRAHA - FLORENC EUROPAN 9 - URBAN PARK HRADČANSKÁ VIZE PRO PRAHU
kategorie školní práce PROSTOR PŘED JANÁČKOVÝM DIVADLEM Autor: Zuzana Koloušková Přihlašovatel: Zuzana Koloušková Hlavní cílem prostoru před Janáčkovým divadlem je navození atmosféry před počátkem představení. Na průčelí divadla se v osové vazbě váže hlavní vodní osa s vodními schody a se skleněnými krychlemi jako Poit de Vue. Celá osa je po stranách doprovázena dalšími menšími vodními plochami a střiky podél hlavní ulice Rooseveltova. Vzhledem k mělkosti vody je celá plocha před divadlem průchozí. Jelikož se prostor nachází v centru města, je zde řešeno i částečné odclonění pohledu na dopravu a zároveň je prostor ztvárněn i pro pobyt čekajících cestujících na dopravní prostředek ve formě vyvýšené terasy s možností posezení a s výhledem na celý prostor. Jednoduchost a střídmost prostoru harmonicky doplňuje čistotu samotného divadla.
NUDISTICKÁ PLÁŽ Autor: Ferenc Löke Přihlašovatel: Ferenc Löke Projekt je situován v Maďarsku, v zálivu jezera Velence naproti umělému poloostrovu, který byl vytvořen při úpravách jezera v šedesátých letech dvacátého století. Byl vytvořen jako betonové nábřeží naplněné blátem získaným při čištění dna. Do dneška tato oblast zarostla rákosím. Rigidita úzkého betonového nábřeží v kontrastu s měkkými rysy porostu rákosí na poloostrově propůjčuje lokalitě specifickou dualitu, která má pokračovat i po návratu plánovacího procesu a zhotovení stavby. Z jakéholiv místa na poloostrově jsou vidět místní dřevěné budovy, které stojí na pilotech a které lidem relaxujícím ve stínu rákosí poskytují nepřehlédnutelný orientační bod. Vnější deskové obložení evokuje rákosí hrající si s vodní hladinou a budova tak nerozpoznatelně splývá s krajinou. Budova se snaží o úplnou harmonii s prostředím jak v použití materiálů, tak svými tvary. Chce být uvědomělá vzhledem k okolnímu prostředí, využívá místních podmínek včetně chladivého účinku vodních par a provzdušňování větrem. Je bez klasických okenic a přizpůsobuje se tak přírodnímu prostředí.
kategorie školní práce AREÁL ŽIVOT - AQUAPARK NA ÚZEMÍ PALMOVKY Autor: Ing. arch. Barbora Zálešáková Přihlašovatel: Ing. arch. Barbora Zálešáková Aquapark je umístěn na poloostrově u Libeňského mostu, hlavní těžiště objektu je ve středu poloostrova a celý poloostrov je využit pro budovu aquaparku. Aquapark má 2 funkčně nezávislé části, venkovní a vnitřní. Tyto 2 části jsou propojeny řadou průchodů. Obě části mají společnou recepci a 2 restaurace. Největší a zároveň hlavní místností 1. np je hala se 4 bazény (divoká řeka, dětský bazén, dojezd tobogánů, bazén s vodopádem). Celá hala je přisvětlena proskleným dnem plaveckého bazénu nacházejícího se v 2. np. Tyto dva velké prostory jsou kromě schodů propojeny i 2 tobogány. V 1. pp je umístěno zázemí aquaparku. Střecha areálu je pochozí, z velké části zelená. Přes prosklenou kopuli vede dřevěná lávka, která propojuje venkovní kruhový bazén se vstupem na střechu areálu. Kruhový bazén je spojený s divokou řekou, která ústí přepadem do vnitřního bazénu. Na břehu Vltavy se nacházejí další 2 malé bazény. Celý areál vytváří novou krajinu, která reaguje na místo a podtrhuje jeho jedinečnost.
PROJECTING THE VOID Autoři: Pedro Aguilar / Álvaro Barrón Přihlašovatel: Pedro Aguilar / Álvaro Barrón WANG-SIM-NI (Jít desekrát 400 metrů od) - jméno této městské části poukazuje na úzkou historickou vazbu se Soulem. Navzdory tomu, že nepřetržitá rekonstrukce tohoto místa postupem času zničila jeho architektonickou hodnotu, vtiskla mu charakteristickou podobu přetvářenou po šest staletí. Nezachovaly se zde žádné historické stavby, proto jsme se zaměřili na studium ulic a cest, které nám vykreslují diagram prázdných míst nesoucích památku činností, které zde byly vykonávány. Oprašujeme tuto památku jako příklad zachování společenských, ekonomických a kulturních dějin. Přemístění a rozvrstvení prázdných míst nám vymezuje komplex prostorově nespojených budov, které dohromady vytváří soudržný oddíl věrný tradicím. Konstrukce budovy, která je téměř celá pod povrchem země, a prázdná pamětní místa splývají s okolním prostředím v harmonii s korejskou architekturou. Návrh exteriéru i interiéru je velice dynamický, což je velice charakteristické pro asijský kontinent. Projektujeme prázdnotu.
kategorie školní práce EXPO PAVILION / SHANGHAI 2010 Autor: Oliver Ulrich Přihlašovatel: Oliver Ulrich Jak vypadá Čína pro Rakušany, jak lze dosáhnout přiblížení mezi dvěma tak různými kulturami? Design rakouského pavilonu EXPO 2010 nepředstavuje typickou výstavní budovu. Zaprvé by nemusel být vůbec vnímán jako budova. Spíše se jedná o pavilon, který je redukován na základní složky výstavy: ochozy, výstavní prostory a promítací plochy. Formu pavilonu tvoří skladba výstavy – výstavní design – stejně jako jeho obsah – propojitelnost. Ochozy a promítací plochy se stávají střechami, stíněním a krytím, a to v závislosti na individuální perspektivě návštěvníka. Kromě rakouského umění a hudby nabízí výstava rovněž široký přehled o zemi, lidech, národních úspěších a naopak nedostatcích, výzkumu a rozvoji apod. Zvláštní část výstavy je ilustrace předsudků o tom, jak na sebe navzájem pohlížejí Evropané a Číňané. V tomto ohledu by mělo být možno předat jak Evropanům, tak Asiatům znalost a porozumění druhé kultury také označením klišé a předsudků. Výsledkem by mělo být to, že pro obě kultury bude daleko snadnější objevit kulturní shody. Po ukončení světové výstavy budou odstraněny všechny plochy, ocelové kabely i pilíře k opětovnému použití či recyklaci. Celá ochozová sekce zůstane ve funkci sochy připomínající uplynulou událost.
TWIN CITY / VIENNA - BRATISLAVA Autor: Lukas Goebl Přihlašovatel: Lukas Goebl Evropa je na nejlepší cestě od shluku malých států s množstvím lokálních center k síti nadnárodních superregionů. Vzhledem k nadcházejícímu prodloužení evropských dopravních tahů a v porovnání s ostatními kontinenty krátkým vzdálenostem mezi jednotlivými oblastmi vyšší hustoty zalidnění se vytvoří síť těsně svázaných center aktivity. Aby bylo možno obstát v celoevropské obchodní, kulturní a technologické konkurenci, je zapotřebí silné identity jednotlivých center i lepší spolupráci center a jejich okolí. Tato evropská centra vyšší hustoty zalidnění nebudou následovat asijský model „megapole“, protože tamní hustota zalidnění, demografický vývoj a kulturní pravidla fungují jinak než v Evropě. Protějškem asijským, latinskoamerickým a africkým megapolím jsou v Evropě menší města a jejich okolí. Typické rozrůstání města v USA rovněž nemůže být vodítkem pro rozvoj v Evropě. Urbanistické a sociální problémy stálého rozrůstání periferie spojeného s vymírajícím centrem, a tedy rychle se měnícím bodovým oživením a degenerací, jsou dobře známy. Evropský model městského plánování, který zahrnuje i lidský faktor, může založit cit pro město, předměstí, periferii a region namísto kompletní centralizace a urbanizace. V celé této diskusi může hrát roli model dvojměstí, kterého již bylo v některých zemích dosaženo. Dvojměstí jsou zvláštní případy dvou měst nebo městských center, která vznikla v blízkém geografickém okolí, z nichž se vyvinula do jediné velké symbiózy. Geografická dvojměstí nemusejí být nutně demograficky, ekonomicky nebo politicky na stejné úrovni. Nejznámějším případem je Budapešť, která začala jako dvě sídla, Buda a Pešť, ležící na opačných březích Dunaje v místě historicky strategického brodu na obchodní cestě. Jiným příkladem je Londýn, který vznikl jako spojení dvou měst: londýnská City a město Westminster. Mnoho takto spojených měst však bylo schopno odolat tomuto konečnému sjednocení a udrželo si vlastní identitu přes všechny historické, ekonomické a demografické zvraty. Ve středu Evropy a blízko brány několika důležitých obchodních cest leží dvojměstský region Vídeň-Bratislava. Vídeň na jedné straně a Bratislava na straně druhé jsou základními body tohoto vznikajícího regionu. Jedná se o světově unikátní případ dvou hlavních měst v takové vzájemné blízkosti. Jejich centra leží pouze 57 kilometrů od sebe. Prostor mezi nimi se vyznačuje vynikající kvalitou a důležitostí krajiny a přírody. Obě města spojuje Dunaj, stejně jako národní park „Donauauen“. Na území regionu rovněž leží dvě letiště a dva dunajské přístavy. Unikátní poloha v Evropě, komplementární ekonomické struktury, stejně jako geografický areál jsou ideálními podmínkami pro vznik nové kvality pro hospodářství i život. Region Vídeň-Bratislava byl analyzován panelem expertů a skupinou studentů z Univerzity užitého umění ve Vídni pod vedením prof. Wolfa D. Prixe. Základní myšlenkou tohoto projektu pro každého studenta bylo anticipovat scénář budoucnosti prostřednictvím postupu rozrůstání a infrastrukturních projektů.
kategorie školní práce MĚSTO VE MĚSTĚ VALENCIE NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Velmi komplexně a zároveň konkrétně řešená úloha pro současné město. Společné téma aktuální suburbanizace městských center bez ohledu na geoklimatické prostředí. Autoři: Marek Benada / Petra Sejkorová Přihlašovatel: Marek Benada Práce se zabývá otázkou suburbanizace městských center, která je pro Valencii velmi aktuálním tématem. Veřejný život se zde vytrácí s koncem pracovní doby. K jeho absenci přispěla i transformace většiny zahrad nacházejících se v interiérech obytných bloků na průmyslové zóny. Návrh se nachází ve vnitrobloku jedné z konkrétních parcel v centru města. Reaguje na daný problém a hledá řešení zahušťováním městské struktury. Vložením menšího měřítka do řešeného území vzniká další „město ve městě“. Podporuje obyvatelnost a identitu města, vrací mu život. Hlavní idea je tedy zformována několika vlivy úzce spjatými s daným místem. V prvé řadě tvořit již do vytvořeného, bez jeho narušení, zvolením vhodné míry zásahu. Dalším důležitým faktorem je samotný genius loci města. Město chápané jako organismus budov protkaných ulicemi a sjednocených veřejnými prostory. Na základě této myšlenky je pak zformována idea jak obchodního centra, tak dočasného bydlení. Obchodní centrum lze chápat jako soubor veřejných prostor menšího měřítka, míst setkávání, obchodních, sociálních a kulturních příležitostí. Dočasné bydlení, bytový dům i hotel jsou koncipovány na opakujících se jednotkách umožňujících a hledajících maximální variabilitu prostoru. Mezi nimi vložené veřejné prostory vytváří místo pro vznik společenského dění mezi obyvateli a zároveň přispívá k přirozenému osvětlení domu. Celá idea je pak doprovázena důrazem na vertikální bohatost města, odráží se jak v obchodním centru, tak v jednotlivých obytných buňkách dočasného bydlení a na skladebnosti, variabilitě, pomocí které je opakováním jednoho modulu sestaven celek „město ve městě“.
EXLIBRIS – NOVÁ BUDOVA NÁRODNÍ KNIHOVNY A ARCHIVU ČESKÉ REPUBLIKY, PRAHA NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Velmi profesionálně zvládnutý projekt knihovny jako multifunkční ”plynoucí” krajiny s množstvím přidaných programů, prostorů a kvalit. Jeden z nejsilnějších kandidátů soutěže na cenu. Autor: Alexander Daxböck Přihlašovatel: Alexander Daxböck Pozice a povinnosti knihovny ve věku digitálních informací. Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí – teoretické části a části konceptuálního designu. Předmětem této práce je pozice a role knihoven v dnešní technické, digitální, teprve krátce existující společnosti. Reaguje na otázku, zda je stále nutné stavět knihovny ve věku digitální (re)produkce; jak v současnosti zacházet s množstvím informací a jak je filtrovat; a jak se informace mají tisknout či vizualizovat slovně a graficky. Kromě toho se teoretická část zaměřuje na historii a rozvoj knihoven, jejich konstrukční typologie a způsob úschovy knihovních položek. Co se designové části týče, byl jako její funkční základna zvolen soutěžní program soustředící se na vybavení pro uskladnění a pro četbu. Výsledkem výzkumu provedeného na typologii budovy a její urbanistické situace byla budova modifikována a rozšířena o další místnosti. Knihovna je více než místo pro uskladnění a udržování znalostí; je to veřejná budova, která se má opět stát veřejnou pro kohokoli bez rozdílu věku. Urbanisticky definovaná víceúrovňová plocha pro různá média, různé činnosti a s různými druhy vlastností je přizpůsobena vnějším (směrnice, omezení...) i vnitřním (funkce, efektivita, světlo, výhledy) parametrům. Je to rozhraní mezi zastavěným prostředím a přírodou, mezi uživatelem a informacemi. Hlavní myšlenkou bylo oddělit funkci národního archivu (NA) a národní knihovny (NL) v souladu s jejich požadavky. Vzhledem k menšímu množství přírodního osvětlení zaujímá severní část NA a jeho citlivé položky se speciálními podmínkami pro uskladnění. Jižní část obsahuje kromě místností pro čtení (studium) a prostory pro semináře NL rovněž hlavní čtenářskou halu orientovanou k Praze. Byla tedy využita myšlenka roztřídění funkcí ve smyslu fixních a variabilních místností. Multifunkční využití knihovny doplňují atria, výstavní plochy, místnosti pro média a archivy, které umožňují rozšíření knihovny, aniž by se potlačil její hlavní účel.
kategorie školní práce FARO - FABRICA DE ARTES Y OFICIOS Autoři: Philipp Kammerer / Martin Egger Přihlašovatel: Philipp Kammerer / Martin Egger Výchozím bodem této práce je fundamentální problém neformálního města založeného na příkladu Mexico City, města s více než polovinou zástavby neformálního původu. Přesto je to rovněž město, které se v posledních letech čím dál více profilovalo jako servisní centrum pro Latinskou Ameriku. Mexico City je město plné drobných fragmentů, které mají navzájem společného buď velmi málo nebo vůbec nic. Faro je projekt zabývající se průsečíkem těchto dvou rozporných systémů městské kultury. V neformálních sídlech se jejich vlastní typologie a obecní struktury vyvíjely z improvizační praxe. Neformální sektor je součástí každodenního života a hraje ve veřejném životě významnou roli. Velká část obyvatelstva, od malých podniků až k nelicencovaným taxikářům, výrobcům a prodejcům pirátských CD a videí, se živí neoficiální činností. Tyto zóny se městskou strukturou systematicky marginalizují. Faro se snaží o transformaci jednoho z takových „neexistujících míst“ do jedné z městských částí vytvořením veřejné infrastruktury, jako je kulturní, sociální, vzdělávací a zábavní vybavenost, to vše na „ztraceném“ prostoru.
MESTSKÝ BULVÁR ŽILINA, SLOVENSKÁ REPUBLIKA Autor: Ing. Michal Marcinov Přihlašovatel: Ing. Michal Marcinov Na juhu ulice Antona Bernoláka sa nachádza mostová konštrukcia ponad obchvat tvoriaca bránu do centra mesta cez riešené územie. Rozšírením mostovej konštrukcie sa vytvára priestor pre námestie určené k pobytu v náväznosti na objekty NBS a občanskie vybavenosti. Nadväzuje na spevnenú plochu práve pred spomínanou NBS a budovou bilingválneho gymnázia, ktorá by získala povahu dopravného námestia. Charakter ulice smerom na sever je líniový so segregovanou dopravou automobilovej komunikácie na osi ulice, ktorá je parkovacími miestami po oboch stranách oddelená od cyklotrasy a nakoniec v šírke 5 metrov objekty a ich čelné fasády sleduje pešia trasa. Približne v strede ulicu pretína vedľajšia os v podobe cestnej komunikácie, ktorá zároveň ukončuje pohyb automobilom po ulici A. Bernoláka. Ďalej pokračuje ako pešia zóna, ktorej koncepcia rešpektuje lineárnosť a hl. kompozičnú os celej ulice. V strede priestoru sa nachádza vodný prvok, ktorý je lemovaný spevnenou plochou pre priamy kontakt ľudí s vodou. Spevnená plocha je napojená na komunikácie určené pre pohyb a priestory pred prevádzkami gastronomického charakteru. Jednosmerné trasovanie cyklotrasy je značením ukončené pred OC AuPARK. Pred OC AuPARK je priestor v podobe námestia určeného k pobytu, keďže mesto je známe organizovaním rôznych kultúrno-zábavných podujatí po celý rok, je aj toto priestor práve pre takéto využitie. Doprava pred OC AuPARK bola zredukovaná len pre obsluhu MHD a zásobovania.
kategorie školní práce REED CITY Autoři: Bc. Tomáš Beránek / Bc. Michal Gabaš Přihlašovatel: Bc. Tomáš Beránek Projekt města u jezera Most se zabývá návrhem nového sídla pro 10 000 obyvatel a využitím rekultivovaného prostoru bývalého povrchového dolu Venuše. Základní myšlenky návrhu: zatraktivnění lokality; kontakt města s jezerem; nerozpínat se do krajiny; odpoutání se od města Most; využití potenciálu jezera jako nově vznikajícího centra rekreace a sportovní turistiky v regionu; reagovat na složité základové poměry. Návrh města u jezera Most se inspiruje strukturou vodní rostliny – rákosu. Z vodní hladiny jezera vystupují jednotlivé subtilní objekty stejně jako stébla rákosu. Tato stébla vytváří podél jezera různě širokou a vysokou linii zástavby. Jednotlivá stébla jsou spojena zavěšenými platformami, které vytvářejí městské prostory. Skrz celé město prochází hlavní komunikace reagující spolu se zástavbou na tvar břehu. Různě široká zástavba tvoří městská subcentra podél okružní komunikace. Tato subcentra svou koncentrací „věží“ a výškovou expanzí odkazují na trsy rákosu.
VNITŘNÍ PERIFERIE PRAHY, MĚSTSKÉ PROSTŘEDÍ PRO 20XX Autor: Ing. arch. Filip Tittl Přihlašovatel: Ing. arch. Filip Tittl Práce popisuje prostředí „vnitřní periferie“, rozsáhlých zanedbaných ploch v centrální části Prahy a hledá způsob, jak tyto prostory vyplnit městským prostředím. V situaci, kdy kopírování předmodernistických struktur klasického města nevede k cíli a import exotických high-rise typologií je diskutabilní, se pokouší nalézt alternativní městskou strukturu kompaktního města. Na základě analýzy městského prostředí definuje obecné parametry pro koncetrované město. Nesnaží se najít logiku městské struktury na základě vnějších vztahů a konkrténí situace, nýbrž na základě obecných principů, vnitřních vazeb a způsobů tvoření města. Snaží se odpovědět na otázky, jak takové město navrhovat, co plánovat. Představená vrstvená struktura ukazuje možný způsob, jak vytvořit město, které je zároveň dostatečně husté, aby uživilo skutečně kvalitní veřejný prostor s metropolitní atmosférou, ale zároveň přinese kvalitu otevřeného prostoru a umožní širokou typologickou variabilitu.
kategorie školní práce CENTRUM LATINSKÉ AMERIKY Autor: Ing. arch. Irena Valertová Přihlašovatel: Ing. arch. Irena Valertová Centrum Latinské Ameriky se nachází v ulici Palackého, Praha 1. Toto téma jsem si vybrala, protože zájem o tuto kulturu roste a zároveň podobná instituce v Praze chybí. Centrum nabízí knihovnu, galerii, víceúčelový sál (určen zejména pro výuku salsy), vinotéku. Z urbanistického hlediska je důležité propojení místa s Františkánskou zahradou. Celý projekt se skládá ze dvou objektů a náměstí mezi nimi. Z tohoto náměstí se dá projít přes Myšáka do Františkánské zahrady. Obě budovy jsou propojeny v úrovni 4. np ocelovým mostkem. Budova v ulici Palackého je pojata jako objekt s průchozím parterem do vnitřního náměstí. Hlavní myšlenkou byl proudící prostor po stranách budovy směrem do vnitrobloku. Proto je dům od sousedních o 50 cm odstoupen. Fasády jsou z perforovaného plechu, který slouží i jako ochrana proti slunci. Zatímco fasády byly pojaty evropsky-umírněně, interiéry jsou plné sytých barev, inspirovány barvami Latinské Ameriky.
DŮM POKLADŮ / ARCHITEKTONICKÁ SCÉNOGRAFIE SKRYTÝCH VĚCÍ Autor: Jakob Faßbender Přihlašovatel: Jakob Faßbender PROSVĚTLENÝ DŮM POKLADŮ Vejít do domu znamená zanechat za sebou horizontální úroveň města a vstoupit do vertikální úrovně domu. Návrh vychází z provedení výstavních pater jako divadelní scény. Toho se dosahuje prostřednictvím vertikálního středu, výtahů, vstupů do různých výstavních pater, stejně jako prostřednictvím čtyř nosníkových ramen tvořících tvar vnějšího ostění. Okolo skulptury je na sobě navrstveno množství výstavních pater. Každé výstavní patro je odděleno od ostatních pater. Vzdušné mezery mezi různými výstavami tvoří vnitřní vztah mezi jednotlivými výstavními patry a návštěvníci tak získávají nové dojmy a zážitky. Všechny místnosti fungují pod jedinou střechou, nikoli dvourozměrně, ale třírozměrně. Lineární rozměry nakupené do vzduchu jsou vždy jinak provedeny a jinak objevovány. Důležitá není jen cesta, kterou se prochází domem, ale i jak návštěvník uvnitř domu je ovlivňován. Návštěvník se pohybuje pomocí ramp a schodišť z krychle do krychle, které vytvářejí vnitřní anatomii domu. Pro dosažení různých rozměrů nezávislosti je nutné poskytnout individuální řešení, což vyžaduje i určitou pozici v domě. Úkolem je transformovat místnost, u které návštěvník již předpokládá, že ji zná. Místnost má náhle zcela jinou atmosféru. Důležité jsou překvapivé momenty v architektuře a to, co může architektura nabídnout. Dá se očekávat mnoho magických okamžiků - interakce místností, když lidé přicházejí, promítnutá do dialogu mezi svým vlastním charakterem a tím, co od domu a jeho funkce očekávají. Hlavním znakem domu není jeho přitažlivost, nýbrž jeho odraz, působení na návštěvníka.
kategorie školní práce PROSTOR PRO KULTURNÍ VZPOMÍNKY Autor: Saskia Klostermann Přihlašovatel: Saskia Klostermann Paměť může být uchovávána ve věcech, archivace a dokumentace hrají důležitou roli v diskursu kulturní paměti. Často opomíjeným hlediskem je uspořádání vzpomínek ve formě budov. Paměť se váže s místy, se kterými je neoddělitelně spojena architektura. Týká se materiálů a historických svědectví, kterých není možné dosáhnout osobní ani kolektivní pamětí. V městských strukturách jsou stále přítomny bunkry. Vzhledem ke skutečnosti jejich bývalé funkce jsou umístěny na centrálních lokalitách, ale bez jakékoli současné relevance. Ukážu způsoby architektonického uspořádání vzpomínek v kontextu měnícího se použití. Kromě prostorových a časových témat dominuje designu parku i bunkru překrývání paměti a zapomínání. Vstup do částečně zničeného bunkru znamená vstup do místnosti, kde čas hraje pouze malou roli, prostorová orientace je nemožná a vše se zaměřuje na samotné místo. Organizace budovy je rozdělena do několika úrovní: muzeum, společenské centrum a restaurace. Při vstupu do budovy severní stranou se návštěvník dostane do spodní části, odkud může výtahy dorazit do vyšších úrovní muzea, kde začíná prohlídková trasa. Výtahy jsou umístěny ve zničené boční zdi, která je po částech rekonstruována znovupoužitým materiálem z této opravované zdi. Výstavní patra jsou vytvořena z modifikovaných elementů, které jsou založené na parametrech bunkru. Jsou rovněž použity jako koncept nepřímého osvětlení. Dále umožňují vizuální spojení mezi různými úrovněmi. Myšlenka amnézie se přenáší na všechny elementy, které představují spojení mezi starými a novými strukturami. Pod těmito výstavními patry je další pohyb směrem dolů naváděn kombinací schodišť a ramp. Tyto rampy vyčnívají do vzdušné mezery a umožňují vizuálně vnímat zničený interiér. Jejich úkolem je změnit zkušenost s místností, u které se návštěvník domnívá, že ji už zná. Naproti tomu musí být dvě nejspodnější patra překonána schody v boční zdi, takže jsou návštěvníci opět ohromeni rozměry vnitřního prostoru. Realizovaný box funguje jako parazitická struktura, a to nejen kvůli svému použití, ale také kvůli své materialitě, kterou kontrastuje se svým strukturálním prostředím.
GEOPARK NA HEGYESTŰ Autor: Ing. arch. Dávid Kovács Přihlašovatel: Ing. arch. Dávid Kovács Balaton - Národny Park plánuje založiť Bakony – Balaton geopark. Centrom by bolo Hegyestű, kde pred 3,5-4 miliónmi rokmi pôsobil vulkán. Dolovaním zmenený vrch je dnes vyhlásený za prírodnú rezerváciu. Zástavba je umiestnená na prvej terase kameňolomu, kde stojí nová prijímacia, výstavná budova a pôvodný banícky dom. Po vstupe do hlavnej budovy vojdeme najprv do premietacej siene. Vedĺa presklenenej terasy s výhĺadom na Balaton prejdeme do priestorov výstavy z dôb vulkanickej činnosti. Pokračujeme do miestnosti, ktorá simuluje sopečny výbuch. Prehliadku uzatvára výstava dokumentácie z dôb lámania kamena. Po turistickej trase vystúpime na druhú terasu kameňolomu, odkiaĺ vidno útvar (z čadiča) podobný orgánu. Z vrcholu bývalej sopky je krásny vyhľad. Na spiatočnej ceste sa vrátime k tretej budove, v ktorej je obchodík a miestnosť pre rôzne činnosti. Mojím cieľom pri výbere materiálu a konštrukcie budovy bolo klásť dôraz na ochranu prírody pri realizácii projektu. Vonkajší materiál – cortenová oceľ má na jednej strane pripomínať banské stroje a stavby, na druhej vulkanickú silu. Hlavná budova má oceĺovú konštrukciu so sklenenými mobilnými stenami. Fasádové panely sú špeciálne vyrábané tabule z kortenovej ocele, s otvormi rôznych tvarov, ktorými vchádzajúce svetlo obohacuje vnútorny priestor. Budova je ,,vyzdvihnutá,, nad povrch piliermi. Prijímacia budova má betónovú konštrukciu a je obložená čadičovým kameňom pripomínajúc pôvodnú budovu.
kategorie školní práce LÁZNĚ S KINEM NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Příklad hybridizační architektury, která se programuje na základě spojování zdánlivě nesourodých a nekompatibilních scénářů. Inspirující příklad testování možností architektury. Autor: Ing. arch. Andrea Kubná Přihlašovatel: Ing. arch. Andrea Kubná Cílem projektu je využití staré trasy lanové dráhy v Karlových Varech, spojující centrum města s poutním místem “Tři kříže”, definování možného rozvoje města, vytvoření nových aktivit vložením nových funkcí do zpustlého betonového koryta s cílem oživení této lokality. Karlovy Vary jsou městem, proslulým zejména lázeňstvím, ale také filmovým festivalem. Základní myšlenkou je tedy podpoření těchto funkcí, ale zároveň posun do nové netradiční roviny. Kombinace těchto funkcí tedy znamená lázně s horkou termální vodou pod širým nebem a letní kino, poskytující komorní prostředí a individuální lázeňský program. Velmi omezený prostor, definovaný hranicí betonového koryta je řešen podobně jako novodobé železniční vagóny. Návštěvník se zde setkává s bary, relaxačními místnostmi, saunami, vířivkami, masážemi, obklopen obrazy a zvuky. Lázně mohou být díky horké termální vodě v celoročním provozu. Přestože se nacházejí v centru města, jsou ukryty v klidné zeleni.
REHABILITACE ZÁMECKÉ ZAHRADY VE VALTICÍCH NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Jedna z tradičně řešených studentských úloh, jejichž cílem je historickou analýzou vypracovat podklad pro odstranění necitlivých zásahů do historické památky. Autor: Ing. Jiří Dohnal, DiS. Přihlašovatel: Ing. Jiří Dohnal, DiS. Studie se zabývá obnovou prostoru v okolí zámeckých budov v jihomoravských Valticích. Na některých částech této kulturní památky se po druhé světové válce negativně podepsala zanedbaná údržba a necitlivé úpravy, snižující hodnotu areálu, který je součástí památky chráněné UNESCO. Prvním úkolem bylo vyřešení vstupu do zámeckého areálu přes čestný dvůr a přilehlé prostory, druhým úkolem pak obnova údolní části zahrady pod zámkem v duchu rehabilitace. Hlavní kompoziční idea nachází inspiraci v manýristické a raněbarokní filozofii, kdy údolní část s přírodním amfiteatrem je pojednána jako Divadlo světa, Theatrum mundi - a najdeme zde tematické zahrady i moderní grottu. Kompozice zahrady a její jednotlivé prvky semknuté geometrickým řádem vyprávějí příběh kosmologie světa i lidského života. Vnímavý návštěvník jej zde může objevit, ostatním přinese radost krása, vůně a překvapení tematických zahrad dýchajících duchem toskánské zahrady.
kategorie školní práce METAMORFÓZA MĚSTSKÉHO PROSTORU Autor: Bc. Markéta Sekerová Přihlašovatel: Bc. Markéta Sekerová Vize: Ve špinavé a uspěchané betonové poušti vytvořit klidnou a čistou oázu zeleně, která bude využívána, navštěvována a opečovávána místními obyvateli stejně tak jako širší veřejností s úctou, vášní, hrdostí a láskou. Cíle: Přístupnost, bezbariérovost, udržitelnost, pocit bezpečí, úcta (jsem zde “na návštěvě” a podle toho se chovám), přívětivost (jsem vítán, i když zde přímo nebydlím), sociální vazby a styky, široká využitelnost, působení na všechny smysly. Prostředky: Jasně definovat hranice a vstupy, nevytvářet “prostor za zdí”, ale různé druhy prostorů (kombinace soukromí a kontaktu), bohatá zeleň, dřevo, voda, kámen. Návrh řeší část území pražské čtvrti Háje. Vychází z původního urbanistického projektu, který vznikl ve spolupráci s Janem Slaninou a dále rozvíjí jeho hlavní myšlenky. Území je rozděleno na dva praky – jižní svírají dvě řady bytových domů a severní svírají z jedné strany bytové domy a z druhé budova městské části Praha 11. Severní park je čistě veřejný, zatímco jižní má působit více jako soukromá zahrada, avšak přístupná všem. Tohoto pocitu je docíleno jasným definováním vstupů a hranic do parku. Park je rozdělen střední cestou, kolem které parter domů nabízí drobnou vybavenost. Cesta park dělí na východní a západní polovinu. V západní se nacházejí dvě dětská hřiště, fontány umožňující přímý kontakt s vodou a „mohyla“ s výhledem na celý park. Východní polovina působí klidněji, poskytuje různé prostory pro sezení, soukromí i kontakt. Důležitou roli v návrhu hraje ekologie a udržitelnost.
POLYFUNKČNÍ KOMPLEX OKOLÍ BRANICKÝCH LEDÁREN Autor: Bc. Martina Sýkorová Přihlašovatel: Bc. Martina Sýkorová Ve své diplomové práci plynule navazuji a dále rozpracovávám návhr, který jsem vytvořila během zimního semestru v předdiplomním projektu. V tomto předmětu jsme měli za úkol se detailně seznámit s řešeným územím, navrhnout vhodné urbanistické řešení a hmoty jednotlivých objektů. V tomto semestru jsem se již detailněji zabývala zadanými částmi řešeného území a to z hlediska urbanistického, architektonického, technické infrastruktury a dopravních staveb. Návrh by měl být proto ucelený nejen po umělecké, ale také po technické stránce. Mou snahou bylo vytvořit funkční, prosotrově zajímavý a do okolí vhodně zapadající bytový komplex, který je podpořen živým interiérem „města“. Zpracovávala jsem celé okolí Branických ledáren a současný brownfield jsem přeměňovala na území s rekreační, sportovní a kulturní funkcí. Tato řešená část má obytnou funkci a mým úkolem bylo navrhnout kvalitní okolí bytových domů. Řešené území jsem si pomyslně rozdělila do tří částí podle rozdílné funkce nebo funkce okolních objektů. První částí je náměstí obytného souboru, druhá je řešením polosoukromého prostoru obytného komplexu a třetí je čistě rekreační a relaxační část kolem uměle vytvořené zátoky. Náměstí s kamennou dlažbou je navrženo jako obytná ulice, kam mají přístup i automobily a zásobování, ale předpokládá se minimální provoz. Relaxační funkce je v tomto případě zdůrazněna zeleným pásem uprostřed náměstí a vodními interaktivními plochami v klidové části náměstí. Reprezentativní vzhled vyhází z předpokladu vzniku luxusního bydlení v této čtvrti a doplňkové komerční funkce, která toto prostředí vyžaduje - advokátní kanceláře, ordinace specializovaných lékařů atd. Polosoukromý prostor obytného souboru se rozprostírá v zeleném pásu mezi obytnými budovami, není zde zavedena automobilová doprava. Tato část je v relativně svažitém terénu, což mi umožnilo vytvořit strukturu menších náměstíček a relaxačních ploch, vzájemně propojených schodištěm. Předpokládá se, že přístup do tohoto prostoru budou mít pouze obyvatelé okolních bytových domů. Prostor v okolí laguny získává na atraktivitě díky vodnímu prvku, který je zde obsažený. Kolem laguny je kolonáda, která spojuje bytový komplex a komplex hausbótů s areálem ledáren. Jako významný výtvarný prvek je zde navržena rampa stoupající k areálu ledáren.
kategorie školní práce KONVERZE KOMPLEXU BÝVALÉ ČKD V PRAZE 9 Autor: Jan Pala Přihlašovatel: Jan Pala Areál bývalé továrny ČKD Vysočany je jedním z pozůstatků průmyslového dědictví Prahy. Struktura nové zástavby je kombinací bloků a bodových objektů spolu s bydlením ve svahu. Tím je dosaženo maximální prostupnosti bez bariér, rozmanitých veřejných prostor a intenzivní polyfunkční zástavby, která respektuje dominantní historický objekt. Ve veřejném prostoru je dle jeho charakteru použita zeleň v různé formě, od přísně geometrického rozmístění po volně komponovaný park. Novou náplní historické budovy se stalo loftové bydlení a umělecké ateliéry, v parteru komerce a trhy. Domu byly přistavěny schodišťové věže. Byty jsou navrženy s důrazem na otevřený prostor s výraznými stávajícími nosnými prvky. Různá velikost a kategorie bytů zajišťuje sociální mix obyvatel v 38 bytech. V parteru jsou umístěny komerční pronajímatelné prostory a v jižní části je navržena hala pro trhy. Obytné věže jsou navrženy s ohledem na doplnění hmotové kompozice továrny s důrazem na industriální vzhled. Objem je proto tvořen tuhou betonovou věží se sklo-ocelovou konzolou. Vazbu na historický objekt zprostředkovává skleněný průchod.
KULTURNĚ-KOMERČNÍ KOMPLEX Autoři: Ruta Tutkute, Jevgenija Dedok Přihlašovatel: Ruta Tutkute, Jevgenija Dedok Situace - Místo projektovaného multifunkčního objektu je blízko hlavních tepen města Vilnius – ulice Kalvariju a třída Konstitucijos. Je umístěn v centrální části hlavního města na pravém okraji hlavní městské řeky Neris. Okolo tohoto území je největší koncentrace obchodních a nákupních center ve Vilniusu, takže na místě nejsou téměř žádné zelené plochy a je sužováno intenzivní dopravou a proudy pendlujících chodců. Podle územního plánu města byla okolní výstavba vytvořena podle dřívějšího architektonického výškového kódu, který může být popsán jako srovnání výšek okolních budov, které v pohledu z hlavních výhledových bodů připomínají linii kopce. Kvůli tomu byla během plánování našeho komplexu největší pozornost věnována současné městské zástavbě, pulsování výšek staveb, pohybu občanů a realizaci zvyšujícího se počtu zelených oblastí ve vizi území. Tímto způsobem byla splněna myšlenka architektonického kopce v centrální části města. Idea - Nejprve jsme se snažili vytvořit nový, atraktivní, živý a rušný veřejný prostor. První podlaží budovy je rozděleno do několika objektů podle směru proudění chodců. V tomto případě se tyto toky neuzavírají mezi zdmi, takže budova tvoří volný prostor pro proudící chodce. Hlavní tvary a výšky objektů jsou diktovány výškami okolních budov a současnou městskou zástavbou. Plánují se nová veřejná zelená prostranství podle toku pendlujících občanů. Dále jsou střechy budov nižšího objektu osázeny trávou, aby návštěvníci horních částí mohli být, podobně jako v hotelu, potěšeni zelení. Dále bylo naším cílem vytvořit dynamický a aktivní prostor komplexu, aby byl výrazný, ale zároveň zapadal do okolí. Tímto způsobem je budova zvýrazněna oproti současnému městského okolí na principu kontrastu. Multifunkční komplex se sestává z tržišť, kaváren, hotelového bloku, konferenčních sálů, kancelářského bloku a výstavních sálů. Pozornost je věnována hlavně pohodlnému funkčnímu propojení. Parkoviště je umístěno v třípatrovém podzemním prostoru. Pro pohodlnou dopravu je záměrem pokračování ulice Lvovo napříč areálem.
kategorie školní práce FASHION GALLERY - FAJNOROVO NÁBREŽIE Autor: Bc. Juraj Šesták Přihlašovatel: Bc. Juraj Šesták Móda je koktail života, bez ktorého sa dá žiť, ale „nie je to ono“. Fashion gallery je situovaná pri Dunaji, na Fajnorovom nábreží v Bratislave. Rešpektuje a zdôrazňuje siluetu existujúcej zástavby nábrežia. Objem dvoch navzájom sa prelínajúcich tubusov z oceľovej priestorovej priehradoviny je uložený na stĺpoch a vyvýšený nad hranicu tisícročnej vody. Symbol ľahkosti a vzletnosti módy je spojený, priam prišitý, so zemou (realitou) pomocou šikmých stĺpov. Kinetická fasáda tvorená desiatkami voľne zavesených klapiek vytvára zo strany Dunaja efekt vlnenia fasády. Cez deň sú prvoradé terasovito usporiadané výstavné priestory. Vo večerných hodinách ožíva runway s módnymi prehliadkami. Difúzne svetlo presvetľuje interiér cez dvojitú translucentnú strešnú fasádu, ktorá s pomocou Venturiho dýz pomáha prirodzenému cirkulovaniu vzduchu, privádzaného do objektu podzemným kanálom. Preslneniu bránia exteriérové a interiérové lamely. Dynamika objektu podporuje myšlienku neustále sa meniacej módy.
DOSTAVBA MASARYKOVA NÁMĚSTÍ V OSTRAVĚ Autor: Ing. arch. Ondřej Homa Přihlašovatel: Ing. arch. Ondřej Homa Cílem práce je znovupostavení asanovaného bloku budov na Masarykově náměstí v Ostravě a vymezení náměstí do původní obdélné podoby. Jako náplň byly zvoleny byty, obchody, restaurace, kavárna a galerie. Funkční skladba počítá s byty s obchodním parterem na jihovýchodní straně, obchodní galerií v západním cípu a kostkou galerie
v cípu severním. Blok má dvě podzemní podlaží, která obslouží objekt parkovacími místy. Hmotový koncept je skladbou dvou na sobě inverzních hmot: krystalu galerie, zaklíněné do bloku s vnitřním otevřeným atriem. Práce s pasážemi a otevřenými průchody do vnitrobloku vychází z pocitu ponechání prostupnosti blokem, na jehož místě je dnes rozšířené náměstí.
kategorie školní práce TRANSFORMACE NOVÉ GALERIE, BERLÍN TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Porotou nejdiskutovanější studentský projekt otevřel množství u nás málo reflektovaných a tlejících otázek směřování současné architektury. Spíše než oceňování prokázaných kvalit předloženého projektu, byly analyzované tendence, které tento projekt reprezentuje. Samotné zadání úlohy je kontroverzní (Greg Lynn, Angewandte Wien - transformace stávající Mieseho Nové galerie současného umění v Berlíně do podoby, která pracuje se současnými technologiemi a trendy v architektuře). Jde o projekt, který může iniciovat další akademickou diskuzi. Autor: Bc. Vojtěch Geryk Přihlašovatel: Bc. Vojtěch Geryk Projekt galerie představuje transformaci stávající Mieseho Nové galerie současného umění v Berlíně do podoby, která pracuje se současnými technologiemi a trendy v architektuře. Koncept pracuje s dvěma základními konstrukčními systémy, které tvoří kompozitní prvky (figura) a tektonická konstrukce (podstavec/ platforma). Tyto dva systémy se vzájemně prolínají a vypomáhají si za účelem tvorby nových architektonických prostorů. KONCEPT/ Miesův diagram pohybu návštěvníků je především lineární. Studie však vychází z myšlenky udržet návštěvníky pokud možno co nejdéle na podstavci a dopřát jim zážitek výhledů do přilehlého okolí a do obklopujících prostorů galerie. Proto byl pro koncept zvolen“verte diagram“, který deformuje podstavec a vytváří tak vír s jasně čitelným středem. Tomuto systému je pak vše podřízeno, od vstupních cest do galerie, které vykružují oblouky směřující ke středu, přes trvalou expozici, venkovní expozici po figuru galerie, určenou pro dočasnou expozici. Tato figura se pak přímo promítá do prostorů trvalé galerie, která se nachází pod úrovní podstavce. Tedy koncepčně jakoby vyrůstala z terénu procházejíc trvalou expozicí až na povrch. KONSTRUKCE/ Figura galerie, je tvořena z kompozitního materiálu, tedy jednotlivé části představují prefabrikované syntetické panely. Návrh skladby panelu tvoří žebrová konstrukce, která je vyplněna synteticky tvrzeným polystyrénem /izolace. Povrchová úprava panelu se skládá z vícevrstvého epoxidového nátěru/ v kombinaci s hydro izolací. Jednotlivé atypické panely by pak byly montovány přímo na stavbě. Tento systém by měl zajistit dostatečnou lehkost konstrukce, která by měla vyhovět pro statické posouzení vykonzolovaných částí figury galerie. Podstavec galerie představuje dvouvrstvá příhradová konstrukce. Tato tektonická skladba je tvořezna napojováním ocelových nosníků. Trvalá expozice je navazuje přímo na venkovní expozici, stejně, jak je tomu u současné Mieseho budovy. Příhradová konstrukce je na povrchu zaklopena z vyskládaných kamenných dlaždic, které sledují polygonový povrch. Středová část podstavce plynule přechází ve skleněnou výplň, která přínáší potřebné světlo do trvalé expozice. Dvojitá vrstva podstavce se v místě přechodu do venkovní expozice plynule odděluje, vytváří tak polygonový rastr nad venkovní zahradou a zároveň amorfní skleněnou stěnu nezbytnou pro oddělení vnitřní a venkovní expozice.
RADNICE PRAHA - TROJA CENA IDNES ZA NEJLEPŠÍ 3D MODEL Autor: Jan Veisser Přihlašovatel: Jan Veisser Radnice je zcela cizorodým prvkem nemající s okolní zástavbou nic společného, svoji přítomností předefinovává urbánní vztahy, utváří nové veřejné prostory. Přináší s sebou vodní prvek, element vody pro Troju charakteristický, protipovodňovým valem však dnes odňatý nechává sebou proniknout cestu. Tím se stává bránou, zároveň ochránkyní klidu návsi. Hledá vztah s náměstím, ke kterému vysílá rampu jako lodní můstek. Věž znovuobnovuje vizuální vztah s řekou. Stává se majákem lákajícím turisty překonat val. Městská věž umožňuje zcela nový pohled na město - ne z kopců směrem do centra, ale z centra ven. Autor vychází z prolnutí typologie severského komunitního domu s radničním provozem. Srdcem radnice je sál, místo konfrontace názorů, setkání místní komunity. Kavárna je v těsné blízkosti sálu s velkou terasou, vhodnou i pro letní slavnosti, grilování. Samotný úřad je v přízemí v úrovni náměstí. Zasedačka se využívá i pro komunitní aktivity (výuka, malý filmový klub). Konstrukce: dřevěný skelet, suterén (podzemní parkoviště) a výtahová šachta betonový monolit. Plášť je založen na principu difúzně otevřené konstrukce. Všechny materiály jsou voleny s přihlédnutím k jejich ekologičnosti. Preferovány jsou materiály na bázi dřeva.
kategorie školní práce MULTIKINO V KORYTĚ Autor: Ing. arch. Barbora Bencová Přihlašovatel: Ing. arch. Barbora Bencová Karlovy Vary, stejně jako s lázeňstvím, budou už navěky spojeny s filmem. Cílem projektu bylo vytvořit nový prostor kinosálů, samostatně fungujících, s intimní atmosférou. Koncept multikina vychází z prostorových možností pozemku, který byl městem zcela nevyužit. Jedná se o staré betonové koryto nepostavené lanové dráhy vedoucí z frekventované kolonády na vrch Tři kříže. Parametry promítání, velikost plátna a akustické možnosti prostoru udávají rozměry a tvar sálů. Na 1235 m2 připadá 7 kinosálů s kapacitou 24 osob. Každý kinosál mimo prvního je přístupný lanovou dráhou, fungující jako výtah. Kinosály jsou bezbariérově řešeny, mají své hygienické zázemí a bar. Promítání filmů a občerstvení baru funguje na čipovou kartu. Obvodové stěny srůstají se stávajícím korytem a obalují kostry sálů. Za plátny jsou umístněna okna krytá perforovanými plechy. V případě, že se promítá, transferují promítané snímky do exteriéru. V případě, že se nepromítá a plátna jsou vytažena, poskytují výhled na město.
LÁZEŇSKÝ DŮM NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Topograficky koncipované architektonické řešení lázeňského domu v atypickém prostředí pobřeží, termálních pramenů a urbánní krajiny. Lázně jako nový architektonický environment. Autor: Magdalena Tunak Přihlašovatel: Magdalena Tunak Náměstí Arka Gdynia je území nacházející se v přímém sousedství přímořského korza v Gdyni. Plocha tohoto území je těsně obemknuta stromy a množstvím kopců. Oblast se vyznačuje svou atraktivitou díky blízkosti moře, investičními příležitostmi, zajímavou topografií a mimořádně malebným okolím. Cíl lázeňského domu - využít existujících předností: termální prameny, geotermální teplo, solný pramen vzniklý vytvořením úložišť plynu v blízkosti Gdynie a blízkosti moře. Design lázeňského domu - myšlenka byla z velké míry ovlivněna místem a účelem budovy. Hlavní priority ovliňující design: ekologie a technologie, využití termálních vod, vytápění budovy tepelnými pumpami, integrace budovy do svahu (důležitým návrhovým elementem bylo vytvoření bloku integrovaného do svého okolí, což zdůrazňuje jeho přednosti – otevřené moře, topografie místa, přímořské borovice). Konstrukce lázeňského domu - nosné stěny (30 cm) jsou symetricky umístěny ve vzdálenosti 6 m od sebe. To umožňuje využití tradičních řešení. Plochá střecha v designu budovy funguje jako konzole založená na vzdálenostech 2/3, 1/3. V jihozápadním směru je mírně nakloněna. Gradovna vyrobená z větví trnky má výšku 4 m a délku 100 m. Dřevěná konstrukce byla nahrazena ocelovou konstrukcí odolnou vůči kyselým vlivům. Materiály pro lázeňský dům - budova se sestává ze dvou částí: dolní – gradovna, horní – „pavilón“. Je to hlavní důvod, proč jsou použity 2 základní materiály: bílý beton a gradovna (dřevěný rám připomínající stěnu, který je vyplněn balíky roští). Kapičky vody ve vzduchu bohaté na minerály mají blahodárný vliv na zdraví, lepší než dýchání mořského vzduchu.
kategorie školní práce KOSTEL S KOMUNITNÍM CENTREM INVALIDOVNA Autor: Tadeáš Říha Přihlašovatel: Tadeáš Říha Kostel s komunitním centrem a bytem faráře na sídlišti Invalidovna v Praze na místě zbourané školky. Stejně jako na jiných sídlištích zde bytové domy stojí solitérně v parku, nikde nevytváří uzavřený prostor. Jen opticky či psychologicky uzavřený - chráněný prostor může fungovat jako veřejný. Kostel i komunitní centrum si přímo osobují nárok přiléhajícího funkčního veřejného prostoru. Z těchto důvodů je tedy základním konceptem tvorba a definování tohoto chráněného ostrůvku uprostřed otevřeného sídliště. Kvality tvořeného prostoru závisí na jasné čitelnosti jeho tvaru. Celé sídliště je založeno striktně na principu „forma sleduje funkci“. Kostel je však ze své podstaty něco „nad“ funkčností. Tvar kruhu tomuto „nad“ odpovídá nejlépe. Vzniká jakési chybějící náměstí – centrum oblasti. Konzolová konstrukce je ze železobetonu sendvičového typu. Povrch je z monolitického betonu se speciální úpravou povrchu oxidem mědi. Střecha kostela je viditelná z několika okolních objektů, proto je její pohledová vrstva tvořena betonem se stejnou úpravou. Vnitřní stěna kruhu je tvořena dithermovým sklem v hliníkových rámech. Půlmetrový přesah střechy brání tepelným ziskům v létě, v zimních měsících nízkým paprskům nevadí. Obytná část může být díky variabilitě kruhu orientována jižně. Kruh je rozdělen do tří segmetů - Komunitní centrum s víceúčelovou společenskou místností a hygienickým zázemím pro kostel, byt faráře s kanceláří a pokojem pro hosta. Kostel je řešen jako jednotný prostor.
STATIV PRO PRAHU Autor: Bc. Ondřej Fiala Přihlašovatel: Bc. Ondřej Fiala Původní idea byla spíše nadsázkou, která vycházela z pohybu turistů po jasně definovaných liniích v rámci města. Měla pro ně vzniknout navíc ještě místa, která by jim předurčovala pozice pro focení, čímž by byla dokonána bezmyšlenkovitost jejich pohybu. Tento koncept se postupem času vyvinul v reálnou myšlenku na funkční součást městského mobiliáře, který by turistům pomáhal v kvalitním výběru místa pro focení a zlepšoval by kvalitu jejich snímků. Předmět návrhu je tedy jakási pevná forma stativů pro fotografy, které jsou rozmístěné v rámci Prahy v turisticky atraktivních lokalitách. Výběr míst by probíhal ve spolupráci s fotografy. Stativ nabízí svým uživatelům několik funkcí. První je kvalita záběru. Další možností je vytváření panoramatických snímků. Je zde také možnost pořizovat autoportréty s kvalitně zvolenou kompozicí a pozadím. Vhodná pozice v rámci fotografie by byla zajištěná pomocí stop umístěných na zemi, které by odpovídaly několika typickým ohniskům. V neposlední řadě se nabízí využití shodné s běžným stativem, tedy možnost delší expozice snímku. Samotná služba by nebyla zpoplatněna a fungovala by pouze na principu určité peněžité zálohy, která by umožnila odkrytí stativového šroubu.
kategorie školní práce RODINNÝ DŮM S ATELIEREM „NA VRŠKU” Autor: Ondřej Elfmark Přihlašovatel: Ondřej Elfmark Pozemek s domem je situovaný v Praze 5 na vrcholku kopce s panoramatickým výhledem do okolní krajiny. Navazuje na uliční čáru přilehlé zástavby, protíná ji, prochází domem a pomyslně končí v podobě vykonzolovaného balkonu. Objekt je navržen tak, aby splňoval potřeby a nároky čtyřčlenné rodiny. Přiléhající ateliér s garáží je samostatným provozem, s domem je spojen venkovním zastřešením. Samotný dům je rozdělen na dvě hmoty hlavní komunikací, s možností průchodu na jednu z teras. Ve společných prostorech, přístupných z veřejné komunikace, se nachází obývací pokoj spojený s jídelnou a kuchyní, samostatná spíž, toaleta s umyvadlem a technické zázemí. Ložnicová část je dělena komunikací na dva pokoje pro děti, ložnici rodičů a dvojkoupelnu přístupnou jak z chodby, tak z pokoje rodičů. Objekt využívá panoramatickou polohu a je jihovýchodně orientován. To je patrné především prosklenou západní fasádou ve společných prostorech, stejně tak rohovým oknem v ložnici rodičů. Francouzská okna v dětských pokojích na východní fasádě poskytují světelný komfort po celý den.
CITY SAUNA TAMPERE Autor: Roman Chvilíček Přihlašovatel: Roman Chvilíček Jedná se o projekt městské sauny, respektive lázní, v Tampere ve Finsku. Projekt byl zpracován v rámci výměnného pobytu na Tampere University of Technology, School of Architecture. Pozemek se nachází na břehu jezera v přímé návaznosti na městské centrum, sportovní stadion a místní centrum. Hmotový koncept objektu je založen na interakci mezi pozemkem samotným a jeho okolím. Bylo zachováno stávající pěší propojení a vzrostlé stromy na pozemku. Střecha je plně pochozí a rozšiřuje tak veřejný prostor. Samotná hmota domu je pak funkčně rozdělena na tři části. Střed tvoří vstupní prostory přístupné jak z jižní, tak severní strany. Skrze šatny návštěvník vstoupí do intimní zóny, která je rozdělena na dvě hlavní části, a to multifunkční halu s tělocvičnou rozšířenou o venkovní terasu a hlavní prostory lázní s bazény a saunami. Tento hlavní prostor lázní funguje jako kontinuální vertikální spirála, kde jednotlivé prostory na sebe plynně navazují. Veřejnou část lázní doplňuje kavárna, která je přímo propojena s pochozí střechou. Nosná konstrukce objektu je tvořená železobetonem, pohledový beton je pak také použit na fasádách, kde se jedná o sendvičovou konstrukci. Jižní strana objektu je plně otevřená slunci, zbylé fasády jsou pak spíše uzavřené.
kategorie školní práce DŘEVĚNÝ SPOLEČENSKÝ DŮM VE VUORES Autor: Aleš Javůrek Přihlašovatel: Aleš Javůrek Vuores, ležící na hranici Tampere a Lempäälä, je jedním z největších a nejzajímavějších projektů městské výstavby 21. století ve Finsku. Území je položeno v jižní části areálu veletrhu bydlení (rok 2012) mezi centrálním náměstím této lokality (Taatanaukio) a centrálním parkem Vuores. Budovy, které je obklopují, jsou dvoupatrové a obyvatelé této oblasti projíždějí centrálním náměstím. Areál veletrhu bydlení Virolainen bude kompaktní zahradní město pro 600 obyvatel, kde každý blok je připojen k parku nebo venkovním rekreačním prostorám. V územním plánu je 300 m2 označeno jako podlahová ložná plocha a soutěžní parcela. Místo pro náměstí je situováno na nezvyklém místě, protože neleží v centru dění města, nýbrž na periferii. Situace je dále komplikovaná silnicí, která náměstím prochází. Náměstí by měla být především určena pro lidi, nikoli pro automobily. Přesto je nutné se s tím vyrovnat. Plocha náměstí bude vyvýšena na stejnou úroveň jako chodník. Náměstí nebude rozděleno na dvě malé části. Auta budou muset projíždět pomalu, protože budou muset přejet retardér a bude snadné pocítit, že se jedná o jiný prostor, nikoli pouhou zatáčku. V centru bude umístěn válec, který bude fungovat jako orientační bod a místo setkání a především jako citlivé a intuitivní řešení pro lidi a řidiče, protože je cesta volná bez použití žádných zvláštních koridorů (v noci budou řidiči sledovat světla mezi chodníky). Náměstí není jen místo. Je to prostor. Kdy začínáme používat základní pravidla územního plánování (co je silnice, ulice, náměstí)? Náměstí začíná být náměstím, když je trojrozměrné. Z těchto důvodů jsem navrhl základní prostor obestavěný jednotlivými budovami. Je větší, než si žádají místnosti, proto jej využívám pro různé terasy a zákoutí ležící mezi interiérem a exteriérem. Finsko je země, ve které se často používají lesklé terasy, protože je všude úchvatná příroda, ale počasí není příznivé, proto navrhované řešení umožňuje i jiný druh trávení času. Návrh si hraje i s výškami. Největší podlahové plochy a prostory potřebují více než klasické 3 metry a jsou navrženy podle jejich funkce. Druhé viditelné elementy jsou atria. Pomáhají vést přirozené světlo do každé místnosti, kde je ho zapotřebí. Konstrukce je jednoduchá, dřevěná, skeletová struktura.
MĚSTO U JEZERA MOST Autor: Ing. arch. Martina Šaňková Přihlašovatel: Ing. arch. Martina Šaňková Most pro 10000 obyvatel hledá odpověď na otázku, jakým způsobem v oblasti se spoustou negativ navrhnout nové město. Město funguje jako informační, vědecko-výzkumné centrum, společné pracovistě právnických osob, vědeckých a školských zařízení. Ukazuje možnosti jiného fungování, než jaké bylo v tomto kraji známé dosud. Vyvíjí a používá nové způsoby v získávání energie a hospodaření s nimi. Smyslem je změna struktury regionu na ekonomickou oblast produkující a využívající špičkové technologie. Město plovoucí na vodě je inspirováno vodní rostlinou - leknínem. Jeho květy se drží na hladině a jsou vyživovány ze dna pomocí kořenů. Soběstačný objekt má v sobě geotermální elektrárnu, funguje zde celoměstský systém svozu odpadu - z domácnosti přímo do správného kontejneru a dál do místa dalšího zpracování, využívá se biologický odpad a dešťová voda nahrazuje polovinu spotřeby pitné vody. Město je plovoucí železobetonový objekt, vyroben po částech a na místě pak spojen.
kategorie školní práce VĚZNICE KLADNO - KONĚV Autor: Václav Kruliš Přihlašovatel: Václav Kruliš Hlavním motivem práce je zachování architektonicko-společenského dědictví areálu bývalé Vojtěšské huti/Huti Koněv na Kladně. Urbanisticky významná poloha v centru Kladna a zvláštní architektonicko-estetická kvalita již mrtvého areálu stále motivují k hledání nových cest jeho využití. Zanedbaný stav areálu, strohost a ponurost mnohých dochovalých industriálních objektů vedla k vizi využít této atmosféry pro návrh věznice s ostrahou. Pro nové využití byly vybrány dochovalé objekty, které tvořily ucelený komplex bývalých koksoven vybudovaných během 2. světové války. Těmto objektům byla přiřazena nová funkce, byl vytvořen nový generel areálu a navrženy další nové objekty, nutné pro řádný provoz věznice. Celý systém vychází z vize vytěžení kontaminované zeminy, umístění nových objektů do vytěžených pozic ve vazbě na původní objekty nově využité pro účely věznice. Srdcem věznice je centrální nádvoří, umístěné v těžišti nově využitých objektů. Do nich jsou včleněny funkce většinou ubytovací, administrativní a výukové. Doprovodné provozy jsou umístěny do vytěžených podzemních prostor. Vzhled areálu věznice se bude blížit dnešnímu postindustriálnímu stavu.
BYTOVÝ DŮM NA OCTÁRNĚ Autor: Ing. arch. Zuzana Kuldová Přihlašovatel: Ing. arch. Zuzana Kuldová Projekt umístěný v Praze 6 se zabývá hledáním prostorových kvalit, které má nabídnout současné městské bydlení, aby se stalo atraktivní a vyhledávanou formou. Všechny byty mají převýšený obytný prostor, vlastní terasu a umožňují příčné provětrání. Základní nosná konstrukce definuje zcela volný půdorys bytu. V jednotném modulu a 4,05 m je navržena široká škála typů bytů, ze kterých je složený výsledný objekt. „Skládačka bytů“ formuje obě fasády kompaktní hmoty domu. Vrchní pevná vodorovná linka domu a parter přizpůsobující se ubíhajícímu svahu navozují pocit hmoty letící nad terénem. Dům funguje jako předěl mezi rušnou Patočkovou ulicí ze severu a níže položeným parkem z jihu. Vytvořením uliční fronty získá ulice městský charakter a do parku se dostanou oživující aktivity. Okolí domu včetně celého parku je veřejně přístupné. Parter je průchozí a maximálně transparentní.
kategorie školní práce DVOUGENERAČNÍ RODINNÝ DŮM S ATELIÉREM NA MOSTNÍCH PILÍŘÍCH Autor: Bc. Kamil Měrka Přihlašovatel: Bc. Kamil Měrka Jedná se o dvougenerační rodinný dům s ateliérem, pozemek tvoří dva pilíře bývalé železniční trati v Praze Vysočanech. Objekt je uložen na ocelové příhradové konstrukci spojující oba pilíře přes říčku Rokytku. Základní ideou je vytvoření objektu rodinného domu - „parazita“ na příhradové konstrukci. Formu tvoří dvě propojené hmoty. Větší z nich - hmota dvougeneračního rodinného domu se k západu a východu otevírá velkoryse prosklenou fasádou s žaluziemi v exteriéru, které je možné úplně uzavřít nebo naopak nechat celou stěnu průhlednou a dát nahlédnout do vnitřního království. Menší protáhlá hmota ateliéru je obdobně otevřená na sever. Dům – v půdorysu nepravidelný obdélník, vytváří dominantu lokality. Menší hmota garáže je umístěna o 12 metrů níže vedle pilíře, odsud vede směrem ke vstupu do domu ocelové schodiště a prosklený výtah. Obvodový plášť tvoří výrazně zelené ocelové plechy. Interiér domu je koncipován velmi jednoduše. Po vstupu se ocitneme v zádveří, nalevo je technická místnost, napravo vstup do oddělené garsoniéry pro prarodiče. Za zádveřím se otevírá velký prostor obývacího pokoje, kuchyně a jídelny, které jsou orientovány na západ, napravo se nacházejí celkem tři ložnice s koupelnami orientované na východ. Na konci obývacího pokoje je menší prostor, z něhož se můžeme dostat na terasu nebo do samostatného ateliéru. Dispozice není pevně daná, dá se lehce měnit systémem posuvných a otočných panelů. V současné době jsou pilíře bývalé železniční trati využívány pouze narkomany a bezdomovci. Tento projekt se podrobněji zabývá možností umístění rodinného domu na nepoužívané pilíře. Mnohem podstatnějším prvkem konceptu je ale samotný fakt, jak využívat lokality, které přestaly plnit svůj původní účel. Takových míst je mnoho nejen po Praze. Výsledkem této studie tedy není studie novostavby rodinného domu na neobvyklém místě, ale možnost nápravy místa „tmavého a špinavého“. Naprosto totožný koncept návratu příhradového mostu a vybudování objektu jako „parazita“, na něm lze využít pro objekty kavárny, restaurace při stávající cyklostezce, školky, noclehárny pro bezdomovce nebo protidrogového centra.
PLAVECKÝ AREÁL NA ZLIČÍNĚ Autor: Bc. Šárka Bušová Přihlašovatel: Bc. Šárka Bušová Záměrem projektu bylo vytvořit pro Prahu nový plavecký areál, který by byl srovnatelný s plaveckým stadionem v Podolí z 50. let. Tento stadion je hojně navštěvovaný veřejností po celý rok a je domovským bazénem několika plaveckých klubů. Bohužel jedině zde se mohou konat plavecké závody na úrovni Mistrovství Evropy. Návrh plaveckého areálu na Zličíně je umístěn na západním okraji Prahy v blízkosti Pražského silničního okruhu a dálnice D5. Zároveň je prostor koupaliště obrácen do klidné obytné čtvrti s novou zástavbou. Svou strategickou polohou a přímým napojením na MHD může přilákat spoustu návštěvníků. Areál poskytuje nejen vnitřní plavecké bazény a venkovní koupaliště, ale i tělocvičny, solárium a masážní salon. V prostorách areálu nechybí ani občerstvení a víceúčelové komerční prostory. Velké rozpony bazénové haly překlenuje lanová zavěšená střecha dvojí křivosti. Tuto konstrukci jsem volila pro její atraktivní tvar a snadnou montáž.
kategorie školní práce ROTUJÍCÍ VÝŠKOVÉ DOMY NA MALLORCE NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Jeden z mála předložených studentských projektů usilujících poučit se z nedostatků tradiční výstavby a zároveň používat současné technologie. Přidáním čtvrtého rozměru – času – do architektury se zajímavě oživují nejen “archigramové” vize domů a města. Autor: Ing. arch. Hana Kasalová Přihlašovatel: Ing. arch. Hana Kasalová Vycházím z hypotézy, kdy éra fosilní energetiky, která je spojena s rozvojem průmyslové revoluce, pomalu, ale jistě končí. Podle mého je třeba poučit se z nedostatků tradiční výstavby a zároveň používat soudobé technologie. Chtěla jsem využít vhodné klimatické podmínky tohoto ostrova a navrhnout stavbu, která je energeticky AKTIVNÍ. Obytný dům nejenže se snaží energii uspořit, ale také ji sám vytváří. Návrh vznikl v době iphonu a 3D obrazovek, ale inspirací je mu také architektura Archigramu. Přidání čtvrtého rozměru do budovy = ČASU, budova následuje SLUNCE a otáčí se podle VĚTRU. Je to příroda, která dává stavbě většinu energie. Budova jí to oplácí větším respektem. Tím, že se každé patro otáčí, budova nepřetržitě mění svůj tvar a každý byt má stejně kvalitní výhled. Na střeše je rotor s vertikální osou, využívající větrnou energii. Sluneční trubicové kolektory jsou umístěné na střeše. Fotovoltaické panely zároveň slouží jako zastínění. Díky tomu, že každé patro se otočí 1/ 90 minut jsou všechny během dne využity. Kapilární rohože využívají tisíce let v přírodě ověřenou „technologii“ - rozvádění tekutin sítí jemných kapilár.
ŽABOVŘESKÉ LOUKY V BRNĚ Autor: Ing. arch. Jan Šárka Přihlašovatel: Ing. arch. Jan Šárka Ve své diplomové práci se soustředím na některé problémy, jimž budeme čelit v tomto století. Kladu si otázky týkající se trvale udržitelného rozvoje, zvětšování počtu obyvatel planety a měst, zásobování měst jídlem, vztahu lidí k jídlu, změn klimatu, emisí CO2, ekologické stopy a biokapacity a zkoumám, jestli nové typy krajiny, nové typologické druhy staveb (vertikální farma) a nové metody zemědělství mohou být odpovědí na tyto otázky. Rozmanitost přináší stabilitu a odolnost. V návrhu kombinuji výhody dvou protichůdných přístupů. Na jedné straně odvěké a přirozené využívání zaplavovaných lokalit kolem řek pro jejich úrodnost, na straně druhé velmi sofistikované technické řešení nezávislé na přírodních vlivech. Tím je vertikální farma, která kromě produkce potravin pomáhá obnovovat původní přírodu. Celý projekt propojuje snaha změnit pohled lidí na soužití s řekou. Z pohromy v podobě povodně se stává vítaný jev umožňující vytvoření vodní krajiny měnící se v čase i prostoru. Různorodé ekosystémy nabízejí kromě rekreace i zemědělskou produkci a všechny odstíny prostředí od přírodního až po umělé. Vertikální farma v sobě integruje prostory pro pěstování a zpracování ovoce a zeleniny, pro chování krav, prasat a drůbeže, restaurace, obchody, sklady i výstavní prostor. Farmu obklopuje tržiště, na kterém se prodávají produkty přivážené na lodích z okolních farem. Farma má tvar 168 m vysokého zužujícího se kužele. Důraz je kladen na recyklovatelné materiály a nové technologie (hydroponické, aquaponické a aeroponické pěstování, umělé maso, evapotranspirace). Kruhový půdorys umožňuje optimální oslunění a organizaci provozu. Přesto je nezbytné i osvětlení umělé. Obrovské energetické potřeby jsou uspokojovány pomoci fotovoltaického skla, větrné turbíny a spalování biomasy z obnovitelných zdrojů. Klíčová je energetická soběstačnost.
kategorie školní práce DOSTAVBA STAROMESTSKEJ RADNICE PRAHA Autor: Ing. arch. Matej Kamenický Přihlašovatel: Ing. arch. Matej Kamenický Návrh vznikol ako školská práca – ateliérová tvorba, rieší dostavbu budovy staromestskej radnice. V záujme udržania a zachovania rozsiahlej stredovekej mestskej štruktúry, s ktorej pramení genius loci mesta pražského, návrh sleduje pôvodnú stavebnú čiaru námestia. Rešpektuje tak pôvodnú zástavbu východnej strany námestia. Priestorovo ho uzatvára, presúva chrám sv. Mikuláša do druhého plánu a blokuje Pařížskou ulicu, ktorou priestorové vnímanie uniká smerom na Letnú. Návrh obnovuje pôvodný priestor pred sv. Mikulášom, pre ktorý bol pôvodne plánovaný, spolu s pôvodnou osou pohľadu na portál chrámu zo Staromestského námestia. Dostavba staromestskej radnice bude mat viacero využití - delí sa na múzeum, reštauráciu s oddelenou prevádzkou, priestory pre služby alebo predaj a viacúčelovú sálu s oddelenou prevádzkou. Priestory múzea sú komponované ako raumplan, úrovne podlaží sú rôzne, pričom všetky sú prístupné s centrálneho komunikačného priestoru rampami. Tento priestor vytvára zaujímavé prostredie vhodné pre expozíciu.
ŽABOVŘESKÉ A KOMÍNSKÉ LOUKY Autor: Ing. arch. Veronika Medková Přihlašovatel: Ing. arch. Veronika Medková Práce je řešena jako architektonicko – urbanistická studie. Snahou bylo začlenit nefunkční území v centru Brna do urbanizované části, rozšířit a zpřístupnit nabídku sportovních aktivit a relaxace a v neposlední řadě vytvořit platformu poznání alternativní neboli tradiční medicíny. Kromě urbanistické koncepce parku jsem řešila část hlavní budovy Centra alternativní medicíny s poradnami, fyzio zónou a objektem lázní. K lázním přiléhají políčka bylin a vodní biotop, který je určen na plavání. Objekt je navržen jako ekologický s použitím přírodních materiálů na konstrukce i finální úpravy stavby. Hlavním architektonickým prvkem je střešní členitá (vlnící se) struktura, která sjednocuje jednotlivé funkční celky. Ty jsou řešeny samostatným tvaroslovím dle účelu jejich využití. Navržený nosný systém je dřevěný s místním použití dusané hlíny pro objekt lázní.
kategorie školní práce PUBLIC SPACE AND CONTEMPORARY ARCHITECTURE IN CASABLANCA Autor: Ing. arch. Lenka Steklá Přihlašovatel: Ing. arch. Lenka Steklá Soubor staveb se nachází v Casablance, v Maroku, na jedné z hlavních tepen města. V těsné blízkosti se nachází Medina - nejstarší část města, nově vznikající administrativní centrum s výškovými budovami, Atlantický oceán s velkým přístavem, mešita a soubor bytových domů. Cílem projektu bylo vytvořit nové centrum této lokality a vzájemné propojení dvou zcela odlišných sousedících „světů“. Návrh reaguje na blízkost mrakodrapů skulpturou šesti srostlých administrativních věží, které jsou propojené lehkou ocelovo-skleněnou lávkou. V posledních podlažích dvou nejvyšších věží se nalézá restaurace a belvedér, který nabízí panoramatický výhled na celé město Casablanca i Atlantický oceán. Tento výškový objekt doplňuje nižší hmota obchodního centra oválného tvaru a celý prostor uzavírá galerie sférického tvaru. Cílem projektu bylo vytvořit místo setkávání různých kultur a vrstev obyvatelstva, vytvoření pracovních příležitostí a vzájemné vazby dvou sousedních čtvrtí.
PAMÁTNÍK - EPOPEJ - VINICE Autor: Ing. arch. Jan Kalfus, DiS. Přihlašovatel: Ing. arch. Jan Kalfus, DiS. Předmětem práce je návrh nového uspořádání a formy Letenského svahu s integrovaným muzeem pro Slovanskou epopej a úprava podstavce bývalého Stalinova monumentu na pomník obětem komunismu. Návrh vychází z historických a urbanistických souvislostí. V se-
verojižním směru nově definuje ukončení osy Pařížské ulice celek tvořený pomníkem, do svahu vnořeným muzeem a veřejným prostorem schodiště. Ve směru podélném na celém svahu navazuji na historickou tradici a obnovuji vinici členěnou sítí pěších cest, na jejichž hlavním křížení je vinárna. Muzeum inspirované procesem eroze se navenek projevuje pouze vstupním portálem v úrovni předmostí Čechova mostu, který je mediální fasádou, a čočkami na výstupcích, které prorůstají schodištěm a pomníkem směrem k dennímu světlu. V portálu je také přístup do garáže situované pod vstupním prostranstvím a k veřejnému výtahu na Letenskou pláň. Kůly vinice mají schopnost emitovat světlo, působí tím jako další prvek nočního osvětlení panoramatu Prahy.
kategorie školní práce DVOUGENERAČNÍ DŮM U RYBNÍKA Autor: Bc. Tomáš Kozel Přihlašovatel: Bc. Tomáš Kozel Zadáním bakalářského projektu bylo vytvořit dvougenerační rodinný dům na břehu Jakubského rybníku v obci Poušť. Mým cílem bylo vytvořit kvalitní bydlení pro obě generace. Koncept vychází z dvou samostatných objektů, které však spojuje společný prostor mezi nimi, čímž mohou být všichni členové rodiny v jakémsi společném kontaktu. Objekty byly navrženy jako jednoduché podlouhlé hmoty, které se celým svým objemem směrem k rybníku zvětšují. Toto byla reakce na zdůraznění hlavních okolností působících na parcelu a dům jako takový tzn. orientace sever-jih, soukromá část x veřejná, vodní plocha x silnice apod. Není náhodou, že hmoty připomínají lodě. Jsme přece u rybníka. Orientaci parcely odpovídají i zvolené fasády, severní - nenápadná bez oken, jižní - prosklená, otevřená, spojující exteriér s interiérem. Všichni kdo rádi jezdí vodu nebo jen u vody rádi tráví čas, ví, že kolem řek, rybníků a dalších vodních ploch se nejčastěji vyskytují skály, balvany, stromy, keře, tedy zkráceně řečeno dřevo a kámen. Proto byly tyto materiály zvoleny jako obkladové, aby dobře korespondovaly s prostředím.
FILHARMONIE PRAHA - HOLEŠOVICE NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Příklad monofunkční architektury koncertního sálu navazujícího na parametrizmus akustického řešení Scharouna (Berlín) nebo Gehryho (Los Angeles) je v dnešním akademickém prostředí osamoceným a ne častým zadáním tohoto dnes ješte nevyčerpaného a stále aktuálního architektonického tématu. Autoři: Tomáš Beránek / Lucie Horkavá Přihlašovatel: Tomáš Beránek / Lucie Horkavá Projekt filharmonie se zabývá návrhem koncertní síně pro město Prahu, návrh je umístěn na jižní nábřeží Holešovic mezi vyústěním Negreliho viaduktu a Pražskou tržnicí. Základní myšlenky návrhu: koncept návrhu vychází z akustiky koncertních sálů typu vineyards, který využívá přímého zvuku a bočních odrazů od vyšších teras sezení v sále a vytváří systém stěn a ploch. Z ploch a stěn vychází tvar, nosný systém i dispozice celého návrhu. S úmyslem propojení filharmonie, struktury a vody jsme celou stavbu mimo hlavního sálu skryli pod zem, tím vznikla odlehčená hmota sálu. Jsou zde vytvořeny tři vstupy, kterými se projde do vestibulu, odkud se postupně dostává přes foyer až k sálu. Kolem sálu je vytvořena soustava plošin, ze kterých se chodí do jednotlivých teras. Hlavní sál disponuje kapacitou pro 2100 diváků, menší sály pro 330 a 486 diváků. Celá budova je řešena jako železobetonová monolitická konstrukce. Plášť budovy je řešen jako zelená pochozí střecha, plášť sálu tvoří prosklená fasáda.
kategorie školní práce „MRAKODRAP“ ARCHITEKTONICKÁ STUDIE VÝŠKOVÉ STAVBY Autoři: Bc. Marek Obtulovič / Bc. Tomáš Irber Přihlašovatel: Bc. Marek Obtulovič / Bc. Tomáš Irber Touto diplomovou prací jsem se pokusil vytvořit návrh výškové budovy v Brně a nabídnout tak nové možnosti zástavby území způsobem, který respektuje budoucnoust rozvoje města. Do samotné konstrukce domu jsem vnesl principy přírodních struktur, a tím jsem se přiblížil dokonalosti přírody, která z mého pohledu nabízí elegantní, jednoduché a již jednou prověřené řešení. Inspirací pro nosnou konstrukci mrakodrapu se stalo křídlo vážky. Hledali jsme takovou přírodní strukturu, která by nám mohla pomoci při vyčištění půdorysu od nosných podpor ve formě pilířů a sloupů. Geniálnost této nosné struktury spočívá v přenášení obrovského dynamického zatížení pomocí neuvěřitelně subtilní konstrukce křídla. Křídlo tvoří primární a sekundární nosné pruty. To by však samo o sobě nepostačovalo. Hexagonová a pentagonová síť, která vyplňuje prostor mezi nosnými pruty, dotváří spojitost a prostorovou tuhost křídla. Využili jsme těchto principů pro konstrukci výškové budovy, která musí odolávat nejenom zatížení od vlastní hmotnosti, ale především dynamickému namáhání větrem. Aerodynamický tvar budovy vychází z povětrnostních podmínek dané lokality, kde ze šedesáti procent vane vítr ze severozápadu a zbývajících čtyřicet procent vane z jihovýchodu. Do natočení jednotlivých podlaží se dále promítla kvalita denního osvětlení a možnosti výhledu na Brno.
TRANSFORMACE ZLÍCHOVSKÉHO LIHOVARU - PRAHA 5 Autor: Ing. arch. Petra Krobotová Přihlašovatel: Ing. arch. Petra Krobotová Konceptem řešení Zlíchovského areálu je zachovat co nejvíce historicky a architektonicky hodnotných budov, aby i další generace měly možnost se seznámit s původní tváří tohoto místa. Nová architektura je formovaná původními objekty, prostupuje trhlinami a vytváří pomyslné promítací plátno odkazu minulosti. Jižní část areálu je zasvěcena vzdělání, kultuře, relaxaci a setkání. Novostavba muzea CZECHtech při východní hranici pozemku vytváří pomyslnou ochrannou bariéru proti nadměrné dopravě z ulice Strakonické. Stavba svými rozměry 150 m délky, 28 m výšky a pouhých 8 m šířky vytváří další dominantu, která plně respektuje významné historické objekty v bezprostředním okolí. Částečná transparentnost fasády umožňuje prostup denního světla, okolní přírody ale i kolemjdoucích. Hmota je na dvou místech záměrně narušena otvory, které dělí objekt ve spodních podlažích na 3 části a umožňují průchod skrz budovu. Stavba přiléhá na zadní stěnu pavlačového domu z konce 19. století a objekty jsou navzájem propojeny.
kategorie školní práce RODINNÝ DŮM - NA ŠPITÁLCE Autor: Bc. Ondřej Duchan Přihlašovatel: Bc. Ondřej Duchan Dvougenerační dům s ateliérem se nachází v ulici Na Špitálce, Praha 6, na parcele v mírném jižním svahu s výhledem na historické centrum města a Pražský hrad. Návrh se snaží citlivě reagovat na významné funkcionalistické vily i barokní usedlost Špitálka s vazbou na Pražský hrad. Koncept vychází z osy mezi objektem resp. Špitálkou a Pražským hradem. Celý objekt směřuje osou na Hrad, tato osa je vepsána i do dispozic. Natočení objektu zároveň zachovává průhled ze svatovítské katedrály na usedlost Špitálka a naopak. Objekt je řešen jako dvougenerační dům s ateliérem. To je realizováno ve dvou nadzemních podlažích a suterénu. Nosný systém je železobetonový skelet s výplňovým zdivem.
DÁLNIČNÍ KAPLE CÍRKVE BRATRSKÉ Autor: Bc. Michal Prášil Přihlašovatel: Bc. Michal Prášil Zadáním projektu bylo vytvoření non-stop modlitebny či kaple a nového centra Církve bratrské. Základní ideou návrhu bylo udržet obě funkce separované provozně, avšak zároveň v jedné hmotě celého objektu. Strohost, čistota a jednoduchost formy jsou hlavní principy uplatněné na objektu v interiéru i exteriéru. Vstupní podlaží je z hlavní části tvořeno vstupním foyer, vnitřním dvorem a velkým sálem. Dále je zde učebna a prostory zázemí provozu. V patře jsou potom umístěny kanceláře, učebna, lóže a byt správce objektu. Nosná konstrukce obvodových stěn je ze železobetonu, vnitřní zdi jsou z keramických tvarovek, střecha je tvořena lehkou dřevěnou konstrukcí.
kategorie školní práce VÝSTAVNÍ HALA PRO MODEL PRAHY SE SPORTOVNÍM ZÁZEMÍM A ROZHLEDNOU Autor: Ing. arch. Martina Šmídková Přihlašovatel: Ing. arch. Martina Šmídková Tématem diplomové práce je návrh výstavní haly pro model Prahy. Pozemek vybraný pro řešení úlohy se nachází na Letenské pláni, na místě dnešní tramvajové točny. Hlavní myšlenkou této práce je navázat na historický odkaz Letné a zároveň toto místo povýšit na místo setkání a relaxace. Proto jsou k výstavní hale přičleněny další dva objekty - rozhledna a sportovní zázemí. Každá z navržených budov může fungovat samostatně. Avšak dohromady se navzájem doplňují a tvoří ucelený komplex. Všechny tři stavby svým výrazem charakterizují přírodní podstatu parku, ale zároveň navazují na přísnou pravoúhlou uliční síť okolní zástavby. Řešení urbanistické i architektonické vychází ze snahy uvést do souladu krásné prostředí parku a moderní stavby. Výstavní hala tvarově představuje kompaktní organicky tvarovanou hmotu a sportovní zázemí na ni ve stejném duchu navazuje. Rozhledna je naopak navržena jako velmi vzdušná. Na přání investora výstavní sál pojme model o rozměrech 16 x16 m.
PAVILON SLOVANSKÉ EPOPEJE - ORIGAMI GALLERY Autor: Ing. arch. Ondřej Otýpka Přihlašovatel: Ing. arch. Ondřej Otýpka Galerie s proměnlivým obvodovým pláštěm, který se mění v závislosti na aktuálních slunečních podmínkách ve vztahu k optimálnímu osvětlení Muchových děl. Místo, které jsem si vybral pro stavbu pavilonu Slovanské epopeje Praha - Letná je dosud neodmyslitelně spjato s pomníkem z dob socializmu. Socha byla odstraněna, ale její kořeny, které tvoří podstavec stále přetrvávají. Osobně tyto základy nepovažuji ze symbolického hlediska za pevné a navrhuji stávající podstavec odstranit. Inspirací pro návrh se stala Möbiova páska, jakožto symbol nekonečné smyčky, s jakou si je třeba opakovaně připomínat naši historii a vazbu k našemu původu. Slunce je vzácným zdrojem světla, které umožňuje člověku přirozeně vnímat umělecká díla bez spektrálního posunu barev. Předpoklady pro obrazovou galerii osvětlenou přirozeným slunečním světlem: 1. Obvodový plášť je schopen odfiltrovat škodlivou UV složku ze slunečního záření. 2. Intenzita osvětlení na povrchu uměleckého díla nesmí přesáhnout hodnotu 150 lx. Obvodový plášť je tvořen vzájemně kloubově propojenými trojúhelníkovými plochami obvodového pláště na principu japonské skládačky origami. Změnou vzájemných úhlů je v průběhu dne udržováno ideální světelné prostředí v galerii pomocí rozptýleného denního světla vyzařovaného skrze souvrství obvodového pláště. Plášť je ovládán automaticky na základě termálních výkyvů jednotlivých částí pláště a na principu bimetalového pásku. Tím byla dosažena i vnější dynamika stavby, kdy se proměňuje tvar i vzor fasády.
kategorie školní práce TENSEGRITY TOWER Autor: Ing. arch. Ondřej Otýpka Přihlašovatel: Ing. arch. Ondřej Otýpka Cílem bylo navrhnout možný koncept výškové budovy, která by reagovala na nové trendy ve stavitelství, jako například ekologie, optimalizace stavebního díla, modulová prefabrikace a s ní spojená prostorová flexibilita a mobilita. Na neposledním místě byl určující psychologický dopad na lidi, žijící ve výškových budovách. Budova umožňuje flexibilitu funkčního využití, je schopna dodatečně růst nebo se zmenšovat podle potřeby, což je umožněno vnitřní strukturou jádra složeného z modulů - osmistěnů. Do modulů jsou vestavěny výplňové buňky, které umožňují expanzi až do vyčerpání únosnosti konstrukce jádra. Výplňové buňky je možno obnovovat bez nutnosti narušení provozu stavby. Většina nosných i výplňových konstrukcí budovy je tvořena převážné z obnovitelných materiálů. Návrh jednotlivých vrstev budovy se snaží pasivně snižovat energetickou náročnost a čerpat energii z přírodních zdrojů. Dynamická konstrukce vnějšího pláště je optimalizována tak, aby byl využit skrytý potenciál všech nosných prvků, který by u statické formy konstrukce nebyl využit. To je docíleno tím, že konstrukce se aktivně chová tak, aby se veškeré lokální napětí redistribuovalo do všech prvků rovnoměrně, čímž se dále snižují statické nároky na jednotlivé prvky. Ovládací prvky konstrukce - fluidní svaly se dále starají o aktivní tlumení dynamických vlivů. S použitím membrán a moderních technologií je možné vytvořit takový vnější transparentní plášť, který v létě nepropouští teplo do blízkosti budovy a v zimě naopak vytváří skleníkový efekt, tedy budovu ohřívá, a to bez nutnosti být vyroben z tepelněizolačního materiálu. Množství zeleně tvoří klima - aktivní vrstvu, která má pozitivní klimatické účinky, přirozeně stíní interiér a pomáhá bránit přehřívání budovy v letních měsících. Obvodový plášť, který reaguje svým tvarem na směr a rychlost větru, umožňuje snížit namáhání ohybem ve spodní části budovy, tak i namáhání pláště jako celku. Výškové budovy opatřené takovým pláštěm je možno navrhovat vyšší a subtilnější. Konstrukce obvodového pláště Tensegrity tower, je tvořena předpjatou konstrukcí, která má rovnováhu napětí mezi vnitřní nosnou konstrukcí a vnější výplňovou konstrukcí pláště. Vnitřní nosná konstrukce je tvořena z tyčové a lanové konstrukce – tensegrity, která má tendenci se rozpínat. Vnější elastická fólie naopak stavbu ztužuje. Řízením vnitřního napětí v nosné konstrukci pláště je možné měnit tvar pláště tak, aby kladl pokud možno co nejmenší odpor aktuálním povětrnostním podmínkám, a tím pasivně snižoval zatížení větrem na danou budovu.
WALKING GALLERY Autor: Ing. arch. Nina Pevná Přihlašovatel: Ing. arch. Nina Pevná Motem při tvorbě projektu byl pohyb, svoboda, individualita, růst. Nevnímat stavbu jako nájemníka na předem daném pozemku, ale jako individualitu schopnou pohybu, změny tvaru i vzhledu. Vytvořit otevřený prostor skládající se z nosné kostry umožňující pohyb a variantního opláštění. Celý systém byl aplikován na typologii výstavních, prezentačních prostorů, kdy dochází ke změně zaběhnutého modelu přesunu jednotlivých děl při skončení dané výstavy, dochází k přemístění celé galerie, která není pouhým ochranným pláštěm exponátů, ale je aktivní součástí expozice. Základním stavebním prvkem Walking-Gallery je pavilon. Kompletního vzhledu stavby je dosaženo napojováním libovolného počtu pavilonů dle potřeby investora. Díky parametrickému návrhu stavby prostřednictvím Rhinoscriptu není vytvořen jen určitý uzavřený počet typů daných modulů. Investor prostřednictvím změn vstupních parametrů skriptu vytváří za pomoci architekta jedinečný individuální vzhledový systém, který je pak prostřednictvím digitálních dat poslán k výrobě.
kategorie školní práce METABALLS PODS Autor: Ing. arch. Nina Pevná Přihlašovatel: Ing. arch. Nina Pevná Řešené území se nachází v Plzni mezi hlavním vlakovým nádražím a historickým centrem města. Jedním z cílů projektu byla expanze zeleného pásu obklopujícího historické jádro města dále k nádraží a vytvořit tak ideální pěší spojení zelení s vedlejšími aktivitami. Cílem bylo vytvořit objekty, které nebudou fungovat na úkor zeleně, ale svou kompozicí hmot ideu parku podpoří. Parter je volně průchozí, komerční a jiné aktivity se nachází pod zemí nebo v horních částech budov. Budovy se nestávají bariérou, ale aktivní součástí parku, nekonkurují zeleni, ale jen funkčně doplňují danou lokalitu. Primární je pohyb lidí a to v různých úrovních. Pro návrh ideálního hmotového řešení byl vytvořen script prostřednictvím programu Grasshopper. Vstupními daty jsou křivky, které představují pomyslné pěší trasy, došlo k optimalizaci, kdy byla vybrána ideální možná spojení (trasy). Uvnitř nich jsou pak generovány křivky udávající tvar objektů, právě tak, aby neblokovaly vybrané pěší trasy. Byly vytvořeny objekty s ideálním rozmístěním jednotlivých budov, velikostí, šířkou a výškou, orientací a tvarem vzájemně propojené prostřednictvím scriptu založeného na metaballs.
SVĚTELNÉ BUŇKY - VÝŠKOVÁ BUDOVA Autor: Ing. arch. Josef Musil Přihlašovatel: Ing. arch. Josef Musil Světlo je komplexní fenomén, který přináší lidem tepelnou energii a viditelné světlo, které umožňuje vidět a být viděn. K vytvoření příjemného, zdravého a ekologického místa pro bydlení a práci přirozené denní světlo musí být přítomno v celém prostředí, ve kterém se pohybujeme – ve vnitřním a stejně tak vnějším prostoru. Protože některé architektonické cíle jsou v rozporu (stíny v létě, otevřený prostor v zimě, chceme světlo v ulicích, ale budovy vrhají stíny), můj projekt se zaměřuje na otázky osvětlení v kontextu výškové budovy. Je tvořen množstvím parametrických hexagonálních buněk pro bydlení nebo práci. Za pomoci tvaru jednotlivých buněk a funkčních částí fasády přináší rovnoměrně světlo do celého obytného prostoru a také umožňuje pasivní cirkulaci teplého vzduchu. Vzduch ohříván v zimních zahradách ve spodních patrech buňky samovolně přechází do obytného prostoru v horním patře buňky.
kategorie školní práce PLAVECKÝ AREÁL S WELLNESS HOTELEM Autoři: Miloš Trenz / Petr Valíček Přihlašovatel: Miloš Trenz Plavecký areál s wellness hotelem je situován v okrajové části Brna na ploše bývalého překladiště Hády. Ve volném terénu a separován od obytné zástavby působí objekt solitérním dojmem, který zvýrazňuje i jeho architektonická forma. Racionální koncepce hmot tvoří protiklad charakteristickým vlastnostem vody – její nestálosti a proměnlivosti. Hlavní vnější komunikační osa s dominantní točitou rampou odděluje objekt bazénové haly a hotelu. Oba tyto objekty jsou tvořeny jednoduchou hmotou, jejíž členění okny a světlíky vytváří v interiérech v návaznosti na denní dobu různé světelné efekty. Vnější bazény jsou situovány tak, aby přímo navazovaly na vnitřní provoz a přitom nenarušovaly klid hotelových hostů. Snaha o maximální funkčnost a propojení všech provozních funkcí stanovila hlavní pravidla dispozičního uspořádání. Všechny funkční celky jsou navzájem propojeny. Návštěvník při příchodu nebo odchodu vždy prochází kolem všech typů služeb, které si zde může dopřát.
CENTRE OF ARTS Autor: Bc. Pavel Macar Přihlašovatel: Bc. Pavel Macar Stavba je navržena na parcelu mezi ulicemi Revoluční, Lannova a Nové mlýny v Praze 1. CENTRE OF ARTS je navrženo pro Akademii múzických umění jako prezentační prostory studentských prací spojené s kavárnou, barem, ubytováním návštěv a parkovou plochou pod objekty. Návrh vychází z kombinace prostorové struktury zástavby konce 18. století (poloblok se zelení) a současné zástavby (bloková zástavba). Obě formy jsem propojil a vznikl tak z dálky pozorovatelný ucelený blok a z blízka viditelný park s rostlinami pod objekty. Barevné řešení vychází z barevného rozdělení fakult na AMU (modrá - AMU, zelená - DAMU, červená - FAMU, oranžová - HAMU). Barevnost zajišťují velkoformátové tabule skla se smaltovaným dekorem. Parter směrem k vodárenské věži tvoří vodní plocha s násypy, materiálem kopírující kamenné zdivo vodárenské věže. Kompoziční osou je návaznost ulice Novomlýnské a průchodu mezi ulicemi Revoluční a Hradební. Osu kopíruje lávka, která přechází do parkové části pod objekty.
kategorie školní práce DOSTAVBA BODEMUSEA V BERLÍNĚ Autor: Ing. arch. Jiří Macar Přihlašovatel: Ing. arch. Jiří Macar Stavba nově plánovaného muzea se nachází v Berlíně u muzejního ostrova, hlavní ideou projektu rozšíření Bode-musea je zvýraznění spojení staré a nové části Musea. Projekt je znázorněn jako vržená síť, která se snaží „zachytit umění jako takové“. Díky zvlněným sloupům, a díky prosklenému přízemí, jako by se muzeum vznášelo. Výstava začíná po sejití rampy do spodního podlaží. Stálá výstava muzea se nachází ve druhém nadzemním podlaží, do kterého se člověk dostane po dominantním centrálním točitém schodišti. Výstava je částečně dvoupodlažní a jednotlivé schody do 3. nadzemního podlaží vedou přímo z výstavní části. Kanceláře a dílny se nacházejí v jižní části muzea. Kanceláře a dílny jsou taktéž dvoupodlažní a tvoří samostatné křídlo. Jižní, západní a horní povrch proskleného obvodového pláště tvoří semi-transparentní (PV) fotovoltaické panely. Tyto panely pomáhají významně pokrývat celkovou energetickou náročnost budovy a taktéž tvoří přirozené zastínění prostor.
BYTOVÝ DŮM NUSELSKÁ Autor: Josef Kadlčík Přihlašovatel: Josef Kadlčík Jedná se o studii bytového domu s částečnou administrativní funkcí a parterem služeb v Nuselské ulici v Praze. Ideový základ projektu spočívá v doplnění urbanistického bloku, který je rozrušen hmotou panelového domu. Tento návrh dotváří meandrovité zatočení obrysu bloku. Celkový charakter hmoty je založen na principu rotace jednotlivých objemů okolo schodišťového jádra. Ty se stupňují a vytvářejí přechodový prvek mezi menším sousedním objektem a vysokým panelovým domem. Tato rotace se promítá do celkového ztvárnění stavby. Uskakování přízemí má za cíl rozšíření a dynamizování veřejného prostoru, který je zde v současnosti stísněný. Je zde umístěno 12 bytů ve 3. - 7. np, 2 kanceláře ve 2. np, restaurace a retailová plocha v 1. np. Ve dvou podzemních podlažích je zřízeno zázemí objektu a parkování. Konstrukční systém je železobetonový kombinovaný založený na základové vaně. Plášť schodišťového prostoru je tvořen čirými luxfery nesenými ocelovými profily.
kategorie školní práce CESTA - NÁVRAT OBŘADU ROZLOUČENÍ NA VESNICI Autor: Ing. arch. Ivo Pavlík Přihlašovatel: Ivo Pavlík / Lucie Chytilová / Dana Nováková architekti Celková myšlenka diplomové práce je obsažena v pojmu CESTA - ta začíná u kostela, kdy skrze jednotlivá zastavení křížové cesty dochází ke spojení kostela a hřbitova až po rozlučkovou síň. Z rozlučkové síně vede jen pěšina k bráně - kříži. Křížová cesta bude jen slovy a větami působit na návštěvníky hřbitova. Vede od kostela až do rozlučkové síně kde je 13. a 14. zastavení tedy pieta a ukládání do hrobu na předních a zadních vratech. V této práci mi však především jde o návrat obřadu pohřbívání při pohřbu žehem do prostředí vesnice, kdy dnes je nutno při nekřesťanském pohřbu jezdit do 30 km vzdáleného města. Důraz řešení je kladen na obřad loučení. Pohled pozůstalých je směřován na obec a kostel, ke kterému je mrtvý otočen hlavou. Obřad může být skromný přímo v síni nebo větší i v prostoru exteriéru. Síň je vytvořena ze dvou částí v sobě; betonové z tmavého pohledového betonu s příměsí popela a dřevěné do ní zasunuté. Inspirace síně jakožto schránky. Při obřadu jsou oboje vrata otevřená. Zadní vrata slouží jen pro vynášení nebožtíka do pohřebního vozu. Poté se oboje vrata současně prudce s bouchnutím zavírají, a tím se mění nejen světelná a zvuková atmosféra v síni.
DOM NA DOME Autor: Bc. Zuzana Grešová Přihlašovatel: Bc. Zuzana Grešová Úlohou bolo riešiť stávajúci objekt zázemia neuskutočnenej „pražskej komornej scény“ na Smíchove. Dnes tu funguje experimentálne divadlo a trafostanica. Funkčná náplň po zadanej rekonštrukcii a nástavbe by mala zachovať experimentálne divadlo, doplniť bývanie a terapeutické centrum. Objekt nebol nikdy zamýšľaný ako priestor na hranie divadla. Napriek tomu sa dnes hrá vo veľkom sále, v nákladnom výťahu, v rôznych zákutiach budovy, vo vačších a menších priestoroch. A funguje to. Vytvárať priestor pre experiment je neprirodzené. To, čo robí stávajúcí objekt vhodným pre tento typ umenia je variabilita, nestálosť a prestavitelnosť. Práve toto sa objavuje na streche, rozširujú sa možnosti využitia o galériu výtvarného umenia, balet, dočasné bývanie hercov, priestor na oddych... Účinkujúcim umelcom je ponechaná voľnosť... Variabilita a nestálosť je zaistená nákupom systému lešenia, obytných kontejnerov a vysokozdvižného vozíku. Stávajúci objekt je len očistený a doplnený podľa potreby v interiéri kontejnermi. V 1. np, na mieste trafostanice sa nachádza terapeutické centrum, 2. np a 3. np je takmer zachované oproti súčasnému stavu – priestory pre experimentálne divadlo. Na streche v prestaviteľných kontejneroch je umiestnené dočasné bývanie hercov. Sociálne zázemie sa nachádza v kontejneri „na pevno“.
kategorie školní práce KOH-I-NOOR - TRANSFORMACE AREÁLU, VRŠOVICE Autor: Bc. Marie Kastlová Přihlašovatel: Bc. Marie Kastlová Studie navrhuje transformaci historického výrobního areálu Koh-i-Noor v Praze-Vršovicích, areál o rozloze 1,66 ha přiléhá k Vršovické ulici a náměstí Svatopluka Čecha. Záměrem je přestavba na městský blok s polyfunkčním využitím - bydlení, administrativa, obchodní vybavenost a služby. Tři nejstarší výrobní objekty a tovární komín jsou ponechány a přizpůsobeny novým funkcím a doplněny obvodovou zástavbou. Vznikají tak tři vnitřní prostory s různým využitím - krytá obchodní pasáž, vnitřní náměstí s dominantou a klidový prostor se zelení. Prostory jsou s okolím propojeny průchody, na hlavní pěší směr navazuje i lávka pro pěší přes Vršovickou ulici. V severní části areálu je umístěna obytná zástavba, v jižní části smíšená zástavba sloužící jako bariéra. V podzemí jsou hromadné garáže. Součástí studie je i detailnější návrh hlavního veřejného prostoru a přilehlého administrativního objektu.
SEVERNÍ PARK PRAHA - TROJA NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Podle poroty inspirující studentský příklad uvažování o urbanistické zodpovědnosti při hledání rovnováhy ve městě mezi dopravou, parkem a volnočasovými aktivitami s aktivací nezvyklých spojení (parkování a pivnice zámku...). Autor: Bc. Jan Alinče Přihlašovatel: Bc. Jan Alinče Praha - Troja je územím celoměstského významu. Stojí v samém středu skupiny významných pražských atraktivit přírodních, společenských, technických - Severního parku. Spolu s vybudováním tunelu Blanka a jeho vyústěním na trojském břehu Vltavy místo získává potenciál, který je nutné z celoměstského pohledu využít. Projekt formuluje celkovou vizi severního městského parku s řešením dopravní obsluhy (podzemní parkoviště v centru atraktivit s příjezdovou komunikací za protipovodňovým valem), která je v současné době zásadní překážkou vzniku takového místa v Praze. Detailněji řeším jednu část parku - Vltava park. Budoucím hlavním bodem dopravní obsluhy je podzemní parkoviště pod štěpnicí Trojského zámku plynule dopravně napojené na nově budované komunikace celoměstského významu a stanice možné trasy metra F „Severní park“ pod zahradou. Pro co nejrychlejší a nejpřímější přesun z parkoviště k atraktivitám je navržena podzemní pasáž, která vede z místa parkování přes sklepení Trojského zámku na náměstí před zoologickou zahradou. Měla by být zábavná. Vltava park = promenáda + volná plocha + ostrov + val.
kategorie školní práce MEETINGPOINT FOR SANDBERG Autor: Bc. Jan Pelčík Přihlašovatel: Bc. Jan Pelčík Studie je umístěna na břehu řeky Moravy kousek od Bratislavy, využity jsou pylony bývalé lanovky na svážení vytěženého písku z lomu Sandberg k řece. Cílem práce je vdechnout místu nový život. Charakter místa definuje řeka Morava s častými záplavami. Tím je dána výška nad terénem. Dalším důležitým prvkem jsou pylony, zbytky po lanovce z pískovcového lomu. Spojením těchto dvou faktů vznikla základní myšlenka – stavět na pylonech. Místo dnes není mrtvé, chodí sem rybáři, cyklisté z Bratislavy i rodiny z okolí na procházky. Záměrem není udělat z pylonů muzeum, ale prostě je použít. Stavební program je jednoduchý. Kavárna jako univerzální místo pro potkávání je jedinou pevně definovanou funkcí. Pro další využití je ponechán dostatek prostoru. Nad restaurací je vyhlídková plošina přístupná nonstop. Ideální místo k relaxaci. Pro sochařská sympozia, konaná pravidelně na Sandbergu, je jako open air scéna použitelná celá lávka. Vnější povrchy jsou z cortenu, vnitřní ze dřeva – použité materiály zvýrazňují industriální charakter místa, spolu s nosnou příhradovinou lávky odkazují na původní lanovku. Corten i dřevo dokáží stárnout, získávají patinu, žijí spolu se stavbou.
YACHT KLUB PODOLÍ Autor: Lukáš Morong Přihlašovatel: Lukáš Morong Tradice českého jachtingu v prostředí podolské náplavky sahá do období první republiky. Před více než sto lety zde vyrostla čtyřpodlažní dřevostavba loděnice s klubovnou, která se stala nedílnou součástí této tradice a na niž se snaží navazovat také projekt nové mariny. Atraktivní poloha pod vyšehradskou skálou přitahuje nejen milovníky vodního živlu, a tak bylo jedním z cílů využít této jedinečnosti k propojení veřejného prostoru s nově vznikajícím jachtařským komplexem. Návrh se zaměřuje také na plynulý funkční provoz, který zahrnuje dopravení plavidla ke břehu, jeho snesení na kolejnice a následný svoz na vodní hladinu. Zajištěny jsou také dostatečné prostory dílen v přímé návaznosti na lodní kolejnice. Nová budova Českého Yacht Klubu bude hlavní vlajkovou lodí na poli reprezentace a propagace aktivit spojených s vysokými stěžni a štíhlými plachtami. Objekt tak nabízí společenské prostory s klubovnou. Na objekt mariny navazuje soubor ubytovacích jednotek. Dočasné útočiště pro cestující po vodě se rozkládá na umělém poloostrově, se kterým postupem času splyne díky prorůstající flóře skrze nosnou ocelovou konstrukci.
kategorie školní práce ROZ(E)HRANÍ - VENKOVNÍ DIVADELNÍ SCÉNA Autor: Ing. arch. Eva Hubičková Přihlašovatel: Ing. arch. Eva Hubičková Roz(e)hraní, venkovní divadelní scéna na břehu přehrady Jordán v Táboře skrývá potenciál pro kulturní aktivity i relaxaci. Nachází se u historického centra i nádraží a v přírodním prostředí s akustickou clonou hustě porostlého svahu. Navazuje na odpočinkovou zónu a doplňuje ji o vstupní budovu, systém lávek s modulovými moly (ke kotvení loděk, sestavení plovoucích částí jeviště a jiné). Srdcem projektu je otevřené hlediště s jevištěm se 4 prostorovými plány – předscéna, variabilní rozebíratelná část, otevřená hladina a silueta historického centra. Celoročně využívaný vstupní objekt poskytuje kromě baru, pokladny a vyhlídkové terasy i prostor pro divadelní plavidla. Originální představení, koncerty a festivaly zvýší atraktivitu území a podpoří revitalizaci přilehlého areálu sladovny. Veškeré vybavení a sedadla lze uzavřít v prostoru technického zázemí. Hlediště i jeviště zůstává veřejným prostorem pro setkávání, relaxaci, tanec, pikniky a přístup k zamrzlé hladině bruslařům a lyžařům. Kapacita hlediště je 350 až 470 míst.
GALERIE MODERNÍHO UMĚNÍ NOVÝ JIČÍN Autor: Martin Křivánek Přihlašovatel: Martin Křivánek Cílem projektu bylo navrhnout galerii moderního umění v blízkosti dvou secesních Hückelových vil z konce devatenáctého století. Galerie je zasazena do prostoru mezi Hückelovy vily, čímž je zároveň i propojila a je navržena jako podlouhlá budova, využívající šikmý terén s převýšením 8 m na 100 m délky, která je zakončena 35 m vysokou rozhlednou nabízející překrásný výhled na Beskydy, Nový Jičín či areál staré Hückelovy továrny. Galerie se skládá ze dvou podlouhlých tubusů, které jsou spojeny světlíkem, a tím nám nabízí velký variabilní prostor pro vystavování velkoformátových obrazů, soch a jiných uměleckých předmětů. Podlouhlý tvar galerie nám rozdělil přilehlý park na dvě části, které jsou propojeny průchody přes galerii, a tím dal možnost vzniku dvou odlišných parků. Jednoho inspiračního, ve kterém jsou rozmístěné modulové malé amfiteátry, v nichž lidé mohou pořádat malá divadelní představení, koncerty nebo si zde mohou promítat filmy. Amfiteátry mohou též sloužit jako prostor pro konání uměleckých workshopů a sympózií. Druhý park je zamýšlen jako relaxační, určený pro setkávání, odpočívání a pro pořádání pikniků. Tímto zpřístupníme místo i lidem, kteří zrovna moderní umění nevyhledávají a dané místo naplní svůj potenciál pro pravidelné návštěvy široké veřejnosti.
kategorie školní práce PRAHA - FLORENC NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Porotou velmi diskutovaný studentský projekt. Organická obnova městské struktury a transformace magistrály na živý městský bulvár reprezentuje tradiční přístup ke školním zadáním a snahu o pragmatické řešení z pohledu nezpochybnitelných urbanistických dogmat. Argumentem názorově odlišné skupiny porotců byla absence alternativního přístupu k úloze. Autor: Ing. arch. Dominik Aleš Přihlašovatel: Ing. arch. Dominik Aleš V tomto projektu je specifický a jedinečný charakter lokality vyzdvižen a uplatněn k vytvoření působivého, vzrušujícího a nezaměnitelného kousku Prahy. Vzniká zde fungující městská struktura organicky propojující své okolí, obohacená o několik nevídaných urbanistických momentů. Hlavní cíle návrhu: 1. Organické propojení okolních městských struktur. 2. Obnovení historických tras (zejména osa „brod – Kaprova – Staroměstské náměstí – Celetná – Hybernská – Husitská – Hradec Králové, dříve také Kutná Hora, Jihlava, Vídeň). 3. Přeměna magistrály na živý městský bulvár – magistrála vede po původních hradebních pozemcích, kde v jiných městech bulváry přirozeně vznikaly. Při změně vnímání magistrály je možné ji přetvořit v jednu z nejoblíbenějších pražských tříd (od Jižní spojky až po Pelc-Tyrolku – jednotlivé úseky ve stejné koncepci a přitom charakterově rozdílné). 4. Vytvoření městské struktury o dvou úrovních – tato možnost se nabízí díky skutečnosti, že magistrála je vedena na estakádě. Mimoúrovňové setkání ulic je zajímavý a překvapivě funkční urbanistický prvek. 5. Napojení vrchu Vítkov na centrum města – k patě Vítkova jsou přivedeny dvě třídy z centra, které pak plynule pokračují do Karlína, resp. na Žižkov, přičemž jedna z nich (ulice Na Florenci) je pojata jako parkový promenádní bulvár. Z prostoru trianglu stoupá k vrcholu nová lanovka. Pod Vítkovem (na bývalých pláních seřazovacích kolejí) se rozprostírá veřejná louka, která tak prodlužuje průnik zeleně k centru Prahy. Rovinatost louky, původní budova depa a tzv. sváteční kolej připomínají bývalý areál Masarykova nádraží. 6. Vyzdvižení prostoru železničního trianglu – tato studie navrhuje určité korekce v projektu Nového spojení II (Pražský železniční diametr). Díky těmto korekcím bude zachován triangl a trasa železnice bude navíc přímější. V prostoru trianglu je navrženo parkové náměstí s komercí v mostních arkádách. 7. Zachování Masarykova nádraží pro vlaky ze střední vzdálenosti (Pardubice, Děčín). 8. Přemístění Ústředního autobusového nádraží na střechu nové haly Hlavního nádraží – dálkové autobusové a vlakové spoje tak budou situovány do jednoho místa. Nádraží získá dominantnější polohu ve struktuře města a také dopravní napojení přímo na magistrálu je vhodnější.
EUROPAN 9 - URBAN PARK HRADČANSKÁ CENA ARCHITEKTA JOSEFA HLÁVKY NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Koncepce řešení jednoho z nejdůležitějších dopravních uzlů Prahy přímo na hranici městské památkové zóny vychází z primárního problému hlukového zatížení a absence parku, zeleně a sociální atraktivity městských prostorů. Profil nové topografie terénu generuje nové centrum jako “oázu”. Autor: Ing. arch. Pavel Šťastný Přihlašovatel: Ing. arch. Pavel Šťastný Řešené území se nachází v centru Prahy 6 a v kontaktu s hranicí Pražské památkové rezervace. Lokalita je uvažována jako součást centra čtvrti a je přitom významným dopravním uzlem - metra, tramvají, autobusů a příměstské železnice. Je i významným nástupním místem pro turisty ve vztahu k Pražskému hradu. Praha 6 již neobsahuje prakticky žádná větší rozvojová území při snaze o maximální zachování zelených přírodních a parkových ploch je nezbytné přistoupit k transformaci částí starší zástavby. Navrhuji takové řešení, které umožní maximální využití plochy území, ale zároveň dokáže být příjemné a zajímavé pro návštěvníky. Urbanistické řešení rozmístění jednotlivých budov vychází z analýzy zatížení území po hlukové stránce. V klidové části se nacházejí rezidenční objekty, naopak v části nejvíce zatížené hlukem jsou umístěny administrativní funkce. Vzniká zde také dopravní uzel, který spojuje vlakovou dopravu s hromadnou městskou dopravou (metro). V její blízkosti navrhuji výstavbu nového autobusového terminálu. Ten by sloužil pro obsluhu autobusů směřujících na severozápadní část republiky. Došlo by tak k odklonění meziměstské autobusové dopravy z centra města a snížení zatížení autobusového nádraží Florenc. Jednotlivé objekty jsou rozmístěny po obvodě řešené lokality tak, aby uvnitř mohla vzniknout jakási „oáza klidu“ - místo pro setkávání a odpočinek lidí. Programová směsice jednotlivých funkcí zaručí živost 24 hodin denně. Jednotlivé části masterplanu by pak musely být zpracovány samostatně – v návaznosti by musely být vypsány architektonické soutěže na dílčí stavby, veřejná prostranství. Jednotlivé objekty jsou navrženy tak, aby nepřevyšovaly okolní budovy a tím nenarušovaly panorama Prahy. Výšková harmonie je narušena jen ve třech bodech, kde by měly vyrůst vertikální věže s maximální výškou cca 35 metrů.
kategorie školní práce VIZE PRO PRAHU CENA REKTORA ČVUT NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Velmi komplexní a pro Prahu podrobně zpracovaná vize zmrazení rozpínavosti hranic města, generování druhovosti městských a suburbánních struktur a navrhování konkrétních architektonických řešení vytipovaných lokalit. Vynikající příklad koordinovaného studijně-výzkumného procesu na architektonické škole. Autor: Ing. arch. Anna Háblová Přihlašovatel: Ing. arch. Anna Háblová Tímto projektem se snažím pochopit město jako celek se všemi jeho vrstvami, a najít koncept – vizi, která by řešila jeho aktuální problémy, nebo alespoň co nejvíce stávajících problémů co možná největšího počtu vrstev. Návrh je výsledkem chápání města jako struktury s dírami parků a drobky suburbií, spolu s vnímáním globálních a regionálních problémů a trendů. Cílem návrhu je jemně uchopit město a dát mu nový význam. Cílem je říci co věci jsou a podle toho se k nim chovat a určit nová pravidla. Cílem je nalézt jednoduchá a pochopitelná řešení, ovlivňující co nejvíce vrstev města. Těchto cílů může být dosaženo rozdělením města do dvou zón a každému najít další koncept. Rozdělit město na uvnitř a vně. První zóna by měla být samotnou Prahou a obsahovat husté (kontinuální) město včetně rezervy pro další růst. Hranice by měly být menší než ty současné (vzniklé roku 1974). Druhá zóna by obsahovala porózní strukturu suburbií, ale bez možnosti vztahovat se k Praze jakožto její součásti, což by je mohlo přimět k hledání své vlastní identity a historických kořenů bez odvolávání se na samotnou identitu srdce města. Navzdory pocitu, že suburbií Prahy by mohly být celé Čechy, hranice druhé zóny jsou definované jako hranice obcí, obsahující více než 50 % obyvatel dojíždějících do centra. Každá z nových oblastí by měla mít nová pravidla. V první zóně by byla omezena automobilová doprava a ve druhé zóně chráněná příroda. Pro první zónu navrhuji zdůraznění polycentričnosti a propojení sídlišť včetně periferií návrhem okružního metra-vlaku. Druhou zónu koncipuji jako ostrovy v krajině. Vesnice by byly prorostlé klíny lesa a propojené alejemi. Hranici mezi oběma zónami řeším symbolickým Hraničním parkem, který by kopíroval administrativní hranice a byl by přechodem, centrem i vymezením.
Přihlášené práce - realizace
KOMA SHOWROOM
PALETOVÝ DŮM
KUMRÁNSKÁ VINICE
DŮM JAKO KAPSLE
SHOWROOM DUPONT
KŘÍŽ - BRÁNA
NEW FRONTIERS
VÍCEÚČELOVÉ CENTRUM V-528
ČAJOVÝ DŮM MUŠTELKA
RODINNÝ DŮM ZLÍN - LAZY
VÍKENDOVÝ DŮM STŘÍBRNÁ SKALICE
LÉTAJÍCÍ SAUNA
BYTOVÝ DŮM ZLÍN - PARTYZÁNSKÁ
RODINNÝ DŮM RADOTÍN
SHOWROOM VOLVO AUTO HASE
66 GALLERY - BOTAS CONCEPT STORE
RODINNÝ DŮM V KRÁLOVĚ DVOŘE
RODINNÝ DŮM - DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH
kategorie realizace KOMA SHOWROOM NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Up-datované téma kontejnerových konstrukcí stále přináší nové impulzy a řešení odpovídající potřebám a nárokům dneška. Konstrukčně a esteticky zajímavé rozpracování latentních témat architektury, ale s jejími technologickými a environmentálními vylepšeními. Autor: Ing. Tomáš Cendelín Přihlašovatel: Ing. Tomáš Cendelín Showroom firmy Koma Modular Construction je prototypem nového modulárního systému, který spojuje výhody přenositelných a nízkoenergetických staveb. Systém má předobraz v transportních ISO kontejnerech a stavebních buňkách. Liší se však od nich konstrukcí, materiály a rozměry. Projekt má ambici překonat předsudky prostorové prefabrifakce. Showroom, který je složen ze tří modulů, je koncipován jako výsek velké administrativní budovy. Cílem je prověřit vlastnosti nového systému, možnosti technologií a dispozičního členění, materiály a konstrukční detaily. Byl vystaven na veletrzích IBF Brno a CONECO Bratislava. V současné době se nachází ve Vizovicích. Objekt je postaven z recyklovatelných materiálů a znovu použitelných konstrukcí. Ocelová konstrukce má rozpon 9 m. Energeticky úsporná obálka řadí objekt do nízkoenergetických staveb.
DŮM JAKO KAPSLE NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Originální promyšlení dispozičních a klimatických aspektů rodinného sídla je inspirativní nejen v lokálním kontextu místa realizace, ale také v širších souvislostech globálních témat penetrace outdoorového a indoorového prostoru, veřejného a privátního “sousedství” a kapslovitého “post-metabolického” designu. Autoři: Roman Jesus Cordero Tovar / PLUG Přihlašovatel: Roman Jesus Cordero Tovar / PLUG Navržený design podle požadavku uživatele (malý dům se snahou zdůraznit jeho prostorovou dispozici) si klade za cíl propojit celek domu se vztahy mezi různými částmi jeho interiéru. Prostory uvnitř domu vyznačující se různými činnostmi a účely jsou ohraničeny podlahou a stropem s různými vlastnostmi. Mění se barva, materiál a textura povrchu; mění se výška stropu podle interiéru místnosti, což umožňuje přirozenému i umělému světlu osvětlovat dům i nepřímo. Dům rovněž obsahuje ventil pro vypouštění horkého vzduchu. Výsledný kapslovitý tvar společně s obklopujícími stromy poskytuje v domě příjemnou teplotu ovzduší a rovněž významnou úsporu ve spotřebě energie. Formální výsledek takového návrhu dodává domu silný výraz v okolí, přestože není otevřen do ulice.
kategorie realizace NEW FRONTIERS Autoři: Lukas Goebl / Oliver Ulrich / Florian Medicus Přihlašovatel: Lukas Goebl / Oliver Ulrich / Florian Medicus / NEW FRONTIERS association Vstup deseti nových zemí do EU 1. května 2004 navždy změnil tvář Evropy. Sbližování potřebuje čas, ale ve výročním roce 2009, 20 let po pádu berlínské zdi, již dávno vyrostla generace, která aktivně provádí i propaguje intenzivní meziregionální styky jako součást běžného života. Města Vídeň a Bratislava, která jsou od sebe vzdálena pouze 66 kilometrů, hrají stále dynamičtější roli jako přeshraniční region s blízkými historickými i ekonomickými vztahy. Obě země působí jako rozhraní a katalyzátor pro středoevropskou komunitu, kterou čeká nalezení nové identity a opětné propojení. Výstava „Nové hranice“ představuje první přehled různých kreativních prací 28 slovenských a rakouských architektů, návrhářů a umělců z mladší generace. Hlavním tématem však není ani tak prezentace projektů, které byly již realizovány, ale experimentální požadavky na individuální témata, procesy a rozvoj. Cílem je porovnat a konfrontovat výsledky architektonicko-umělecké produkce i otázky, které s sebou přinášejí, a to co nejobjektivnějším a vzájemně nejporovnatelnějším způsobem. V každé fázi jsou přizváni 2 místní zástupci, aby navrhli svůj příspěvek k výstavě. Okolnosti architektonické tvorby, návrhu a umění podléhají neustálé přeměně, odchylováním a redefinicím; změny paradigmatu dnes probíhají rychle a často hladce, média se modernizují, podmínky se vytvářejí a zrovna tak rychle se ruší. „Nové hranice“ zde chtějí zcela záměrně vyprovokovat zhodnocení posledních let a palčivou touhu společnosti po vyjádření sama sebe v prostoru za nejrozličnějších okolností. I název výstavy se ostatně týká otázky hranic a jejich účinnosti v geografickém pochopení globalizovaného světa. Co znamenají hranice v sociokulturních kontextech, hranice používaných médií ve smyslu stále se rozšiřujících příležitostí a jejich skrytých omezení odpovídajících zákonitostem současných podmínek experimentální tvorby? Jak potom reagují mladí slovenští a rakouští architekti a umělci na požadavky současnosti? Jaké jsou společné a rozdílné elementy? Cílem výstavy zároveň je zdokumentovat řez heterogenní tvorbou a přístupy a založit intenzivní výměnu idejí mezi mladými kreativními umělci na doplňkových seminářích, přednáškách a slavnostních událostech.
RODINNÝ DŮM ZLÍN - LAZY Autoři: Ing. arch. Pavel Míček / Pavel Míček Architects Přihlašovatel: Ing. arch. Pavel Míček Čtvrť Lazy vznikala v průběhu druhé světové války, z tohoto období zde najdeme také několik velmi kvalitních funkcionalistických vil. Celá čtvrť je na severním svahu s nádherným výhledem na město. Parcela je velmi strmá s přístupem z horní – jižní strany. Dům je tvořen kompaktní hmotou, která je reflexí vnitřní prostorové skladby. Prostorová koncepce pracuje se strmostí původního terénu, čímž vzniká celá řada prostorů vzájemně výškově posunutých. Domem sestupujete stále níže jako byste šli po původním svahu. Tato koncepce umožnila vznik prostorů se zcela odlišnými proporcemi a způsobem denního osvětlení. Vnímání rozdílné kvality světla v různých prostorách je umocněno použitím přírodních materiálů bílé barvy. Dům je postaven kombinací zděné a železobetonové monolitické konstrukce. Většina materiálů je ponechána ve své původní podobě: vápenopísková cihla, bílé teraco, bílé polyuretanové stěrky, dub, smrk, modřín. 2009 / realizace.
kategorie realizace BYTOVÝ DŮM ZLÍN - PARTYZÁNSKÁ Autoři: Ing. arch. Pavel Míček / Pavel Míček Architects Přihlašovatel: Ing. arch. Pavel Míček Nárožní pozemek je umístěn na patě svahu, místně označován jako „vysoká mez“, místo je na hranici dvou městských prostorů, obytné čtvrti (Nivy) a městské třídy (ul. Sokolská). Pozemek se prudce svažuje směrem k jihovýchodu a umožňuje širokoúhlé výhledy na východní část města. Čtyřpodlažní budova s nadstandardním bydlením (celkem 6 bytů) je tvořena jedinou hmotou, která vyrůstá z podnože, kde je umístěno parkování. Platforma je díky svažitosti pozemku zahloubena do stávajícího terénu a je na stejné výškové úrovni jako přiléhající komunikace. Hmotová kompozice objemu je výrazně ovlivněna nárožní polohou. Důležité je měřítko, proporce a materiálová redukce. Po konstrukční stránce je budova kombinací zděné a železobetonové monolitické technologie. Charakteristické je střídmé používání materiálů: hladká světle šedá omítka, smrková okna v přírodním odstínu, žárově zinkované ocelové prvky, pohledový beton, lité teraco apod. 2008 / realizace.
66 GALLERY - BOTAS CONCEPT STORE NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Pozitivní příspěvek rozvinuté marketingové a designérské strategie výrobce, ne nepodobný nejlepším tradicím československého obuvnictví, kde prodejní kultura interiéru prodejny navazuje na synergii s ostatními designérskými aspekty produktu. Dobově adekvátní architektura interiéru. Autoři: MgA. Lenka Křemenová / MgA. David Maštálka / A1Architects Přihlašovatel: MgA. Lenka Křemenová / MgA. David Maštálka / A1Architects Název galerie vychází z úspěšně redesignované kolekce legendárních Botas 66. Zadání představovaly dva základní požadavky - ve dvou místnostech, jejichž celková plocha činí cca 45 m2, uskladnit přibližně 1000 kusů krabic obuvi. A představa o provozu, kde by měl fungovat zároveň concept store s obuví a galerie. Prostor jsme rozdělili do dvou částí. Na jedné straně čistá a bílá galerie, a na druhé černý prostor obchodu nechávající vyniknout textuře a barvě krabic od bot. Krabice pro obuv jsou hlavním motivem celého obchodu - jejich plošná expozice ve vertikálách osazených do kruhu opticky zvětšuje prostor, který má pouhých 18 m2. Zde se odehrává prodej a zároveň uskladnění zboží, které činí cca 750 kusů krabic. Návštěvník má přehled o velikostech a prodejce má vizuální kontrolu nad odbytem. Expozice prodejny vytváří statistiku v podobě prostorového grafu, který ve výšce očí nabízí podsvícenou „výstavní“ plochu pro jednotlivé modely obuvi. Návrh interiéru Botas Concept Store je experimentem, jak obchod opticky zvětšit v maximální možné míře a zároveň mu vtisknout jedinečnou atmosféru.
kategorie realizace PALETOVÝ DŮM Autoři: Andreas Claus Schnetzer / Gregor Pils Přihlašovatel: Andreas Claus Schnetzer / Gregor Pils Palety jsou standardizovaný prostředek pro přepravu zboží. Standardizovaná velikost palety jakožto prefabrikovaného elementu umožňuje snadnou dopravu a manipulaci. Palety jsou k dispozici po celém světě a používají se různými způsoby (např. pro přepravu v železničních vagónech, lodních kontejnerech či kamionech). Palety, jimž skončila životnost, se obvykle pálí. Globálně je tedy důležité najít pro ně následné využití. Jedním z nich může být vybudování domu s jednoduchou strukturou, takzvaný „paletový dům“. Pro vybudování paletového domu s výměrou 60 m2 je zapotřebí 800 renovovaných palet (o ceně cca €8 za paletu). Paleta se používá jako odpojitelný díl fasády, díl stropu, díl stěny, jako okenice a jako sluneční clona. Prostor mezi paletami může být vyplněn trámy, izolací, kabeláží a osvětlovací technikou. Díky použití 800 recyklovaných palet pro základní strukturu a celulózy či písku jako izolace je taková stavba vysoce ekologická a udržitelná. Nutnost dalších materiálů se snižuje na minimum. Například na chatě v Rakousku se pro izolaci použije celulóza a skleněné panely, čímž se vytvoří nízkoenergetická stavba, zatímco například v káhirském slumu se použije písek a levné plastové elementy, a to pro ochlazování. Půdorys panelového domu je velmi flexibilní. Standardizovaná velikost palet umožňuje různé typy modulů (vnitřní, vnější, vstupní a kompletační), takže je možné navrhnout budovu na míru, co se týče dispozice a velikosti. Díky izolaci mezi paletami, která je posílena ventilačním zařízením (ohřívač v zimě a klimatizace v létě), je zapotřebí velmi málo energie (na topení ne více než 24 kWh/m2 ročně). Dešťová voda se přes střechu sbírá do cisterny a využívá se jako voda pro splachování záchodu. Osvětlovací systém je nainstalován do palet vnitřní zdi. Palety jsou dnes velmi populární pouze v dopravě, ale v budoucnosti by se palety mohly stát i populárním stavebním elementem pro chudé i bohaté!
SHOWROOM DUPONT Autoři: Mimosa architekti s.r.o. / Ing. arch. Petr Moráček / Ing. arch. Pavel Matyska / Ing. arch. Jana Zoubková Přihlašovatel: Mimosa architekti s.r.o. Společnost DuPont se řadí k největším světovým firmám v oboru chemických výrob a výrobků pro průmysl, zemědělství, stavebnictví, dopravu a další oblasti lidské činnosti. Firemní filozofie je založena na výzkumu a aplikaci získaných vědeckých poznatků. Návrh showroomu v sídle české pobočky sleduje firemní heslo „The miracles of science“. Materiály DuPont nejsou prezentovány jako exponáty, ale vytvářejí celý interiér. „Stuha“ z materiálů Corian, SentryGlas Expressions a Butacite vyděluje prostor showroomu z administrativní budovy, ve které je umístěn. Motiv aplikovaný na tuto „stuhu“ – vlákna – odkazuje k podstatě většiny výrobků DuPont. V širším kontextu je motiv vláken chápán jako odkaz na chemické vazby a reakce, na vědecký základ DuPontu. Monochromní bílé prostředí navozuje atmosféru laboratoře, optickým propojením se skutečnou laboratoří se tato myšlenka završuje. Za „stuhou“ jsou skryty prostory potřebné pro fungování showroomu (sklad vzorků a grafických materiálů, šatna apod.). Další materiály DuPontu v rámci atypických prvků mobiliáře použila designérka Lucie Koldová.
kategorie realizace VÍCEÚČELOVÉ CENTRUM V-528 NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Mediteránský příklad generování veřejného prostoru nezávislými formami a poetickými metodami navrhování. Amorfní lehké konstrukce kopulí v historickém prostředí města Hvar jsou letními pavilóny akomodujícími různorodé kulturní urbánní aktivity. Autor: Benjamin Scharf Přihlašovatel: fabriK°B architektur Projekt se nalézá na chorvatském ostrově Hvar v Jaderském moři. Konceptem je vznik víceúčelového centra uvnitř ruin staré kaple a hradu. Klade si za cíl sjednotit programově odlišné typy aktivit, jako jsou divadlo, koncerty, jóga, capoeira a současně i nový způsob léčby zvukem ve staré kapli. Název projektu vychází ze zadání klienta, představuje frekvenci lásky – 528 hertzů – a planetu Venuši, která dříve zosobňovala bohyni lásky. Centrum je realizováno tak, aby se propojil starý prostor novým způsobem. Na druhé straně dodává různým platformám nezávislost, aniž by se ztrácela vizuální propojenost. Přirozeným řešením takového požadavku jsou dómy, které svým tvarem shromažďují energii, zatímco otvor ve střeše dómu jej spojuje s nebem. Tvary se rovněž rodí z různých konceptuálních požadavků, jako je tomu u Divadelního dómu, který je utvářen vizuálními a funkčními vzory. NOVÉ respektuje STARÉ. Umožňuje se tak starým budovám vyniknout a vytváří se přitom harmonie starého a nového v jednom. Vzniká tak velmi osobité místo, kde proudí energie lásky.
VÍKENDOVÝ DŮM STŘÍBRNÁ SKALICE Autor: Ing. arch. Pavel Horák Přihlašovatel: Prodesi, v.o.s. Zadáním klienta bylo postavit kvalitní soudobou stavbu pro rekreaci, která by sloužila na víkendy, ale v budoucnu i jako letní byt pro dlouhodobější pobyty. Ze stávající chaty bylo možné použít „pouze“ masivní kamenný sokl. Na tuto kamennou podezdívku byla položena železobetonová deska podpírající vykonzolované části domu. Horní stavba je řešena jako dřevostavba. Prosklení je směřováno v severojižní ose, čímž je minimalizován kontakt s okolními pozemky a naopak maximálně umožněn výhled na řeku. Fasáda domu je pokryta svislými modřínovými palubkami, překonzolované části a střecha pak plechovou falcovanou krytinou. V interiéru převažují materiály a prvky nenáročné na logistiku. Kromě několika výjimek (jako například centrální krb) je celý dům zařízen nábytkem od českých firem nebo vyroben místním truhlářem na míru. Celá vrchní stavba včetně dodávky většiny interiérových prvků trvala 3,5 měsíce.
kategorie realizace RODINNÝ DŮM RADOTÍN Autoři: Ing. arch. Jana Kubcová / monom Přihlašovatel: Ing. arch. Jana Kubcová / monom Rodinný dům je usazen na malém pozemku, který je v hloubce 3 až 6 m pod vstupní úrovní ulice, v příkrém jižním svahu údolí Berounky. Doplňuje hustou zástavbu vilkové čtvrti. Místo zásadně formuje tvar domu a jeho orientaci. Umístění na pozemku a velikost domu ponechává prostor pro malou zahradu na jeho západní straně. Okna jednotlivých podlaží směřují do míst s největším potenciálem pro danou funkci. Ze vstupního, nejvyššího podlaží s obytným prostorem a kuchyní, je široký výhled do kraje, ze středního ložnicového podlaží daleký průhled do sousedních zahrad, z nejnižšího podlaží pak přístup na jižní terasu a do zahrady domu. Spodní podlaží může být letní kuchyní nebo prostorem pro hosty či výměnkem. Parkovací a vstupní plocha v úrovni nejvyššího podlaží (zčásti jako střecha středního podlaží) kryje i sklep mezi opěrnou zdí ulice a domem. Zahrada je přístupná také venkovním schodištěm.
RODINNÝ DŮM V KRÁLOVĚ DVOŘE NOMINACE NA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: I když kategorie realizací byla zastoupená větším počtem kvalitních rodinných domů reprezentujících vysoký architektonický standard v České republice, porota se nakonec přece jen rozhodla speciálně poukázat na příklad re-interpretace “transparetních” a “plovoucích” domů architektury 20. století do současných podmínek. Autoři: Ing. arch. Jiří Opočenský / Ing. arch. Štěpán Valouch Přihlašovatel: ov-a / opočenský valouch architekti Dřevostavba na čtvercové základně stojí u hřbitovní zdi, v nově zastavovaném svahu nad obcí. Dům je umístěn v horní části pozemku tak, aby využil rozhledů do okolní krajiny. Rámec prostorovému rozvržení dává čtverec 15 na 15 m. Mezi třemi bloky místností je obytný prostor, který volně přechází z interiéru do exteriéru. Podlaha, strop i stěny pokračují bez materiálové změny z vnitřního prostředí do vnějšího. Namísto plotu na hranici pozemku obepíná dům průsvitná šála z uzavíratelných okenic. Dům je založen na základových pasech a desce z podkladního betonu. Konstrukce je dřevěný skelet vyplňovaný paždíky, vnitřní příčky jsou sádrokartonové na konstrukci z OSB desek. Strop nesený stěnami boxů a sloupky prosklených stěn tvoří rošt z dřevěných I profilů. Plochou střechu z PVC fólie s vnitřním svodem kryje násyp z kačírku. Dům je tepelně izolován minerální vatou v dřevěné konstrukci. Garáž je zděná omítaná, svým minimálním výrazem v kontrastu k živému dřevěnému plášti domu.
kategorie realizace KUMRÁNSKÁ VINICE Autoři: Sandra Hernández / Álvaro Solís Přihlašovatel: konkrit blu arquitectura UMÍSTĚNÍ Projekt je umístěn v oblasti vynikající přírodní krásy údolí řeky Duero, v kraji s mírně svažitými kopci a jasnými obrysy, která se téměř zcela využívá k výrobě vína a pěstování dobytka. Dostat se k vinici umístěné v „Pago de las Bodegas“ znamená pomalu vystoupat měnící se scenérií, kde se mezi zbytky starých sklípků a vinic objeví nová budova. Jakmile dorazíme na území vinice, pokračuje výstup vinohrady podél zrenovované tradiční stezky vinobraní. Každým krokem se postupně objevuje severní průčelí budovy, které se nakonec objeví v celém zorném poli, jako kdyby bylo pokračováním krajiny. STRATEGIE Přístup tohoto projektu tkví v minimalizaci vizuálního dopadu a integraci vinice do přírodní krajiny, která jej obklopuje. Aniž by pomíjela vnitřní kvality, je strategie tohoto projektu založena na využití výhod, které poskytuje zdejší svah vytvořený jílovito-křemičitou formací v podloží ve vzdálené jihozápadní části areálu, která prochází až dvacet metrů pod povrch a vytváří čtyřmetrový výškový rozdíl. Budova je částečně zapuštěná do země a jižní fasáda, která je nejvyšší, je oddělena od okraje areálu, čímž se vytváří víceúčelová terasa obklopená místní vegetací. FASÁDY JAKOŽTO ROZHRANÍ Dvě dlouhé průběžné zdi jsou přímo zapojeny do vinařského procesu a usnadňují práci prováděnou v polích podél stezky vinobraní. Silný vztah mezi interiérem a exteriérem, funkční a ergonomická okna, která vytvářejí dobré světelné podmínky, přirozená ventilace, vynikající tepelná izolace a koherentní spojení mezi interiérovými prostorami, k tomu všemu přispívá podlouhlá topologie této stavby. Na severní straně pět dveří pro sklizeň fyzicky a programově spojují vinohrady se zpracovávacími postupy a poskytují body, do kterých mohou být hrozny sypány gravitací. Na jižní straně je fasáda stupňovitá a převýšený nosník vytváří rozměrné okno, které se otvírá do nejosvětlenějších prostor budovy, což je prostor pro zpracování vína a kanceláře. Prostory pro pomocné procesy jsou umístěny v dolní části budovy a fungují jako teplotní oddělovací zóna pro prostory tří hlavních programů, což jsou zpracování, fermentace a zrání. PROGRAMOVÁ TOPOGRAFIE Kromě mimetického vztahu s bezprostředním okolím střecha aktivuje sílu vytvářenou v interiéru budovy. Dvě komplementární plochy se tedy přizpůsobují prostorovým nutnostem vnitřního programu a vykazují nejvyšší možnou energetickou a programovou účinnost, čímž vytvářejí progresivní, přirozenou topografii přizpůsobenou svému umístění. V tomto procesu abstrakce in situ je beton veškerým použitým materiálem. Dodává kontinuitu zemi, která sama ze země vystupuje. Beton postrádá jakékoli zdobení, funguje jako nosná konstrukce a je již povrchově upraven. Rovněž plní základní funkční požadavky tím, že je ekonomický a snadno se s ním staví – stavění na míru, nevyžaduje téměř žádnou údržbu, má vysokou tepelnou setrvačnost a může být vylehčen vložením jediné vrstvy tepelné izolace.
KŘÍŽ - BRÁNA Autor: Ing. arch. Ivo Pavlík Přihlašovatel: Ivo Pavlík, Lucie Chytilová, Dana Nováková architekti Jedná se o návrat kříže do krajiny, na místo, kde vždy byl; kříž je součástí brány, která v sobě nese jeho význam a novou symboliku - je pomyslnou hranicí mezi životem a smrtí. Je místem, za kterým je možno býti rozptýlen. Směřována východzápad. Průchod bránou znamená dostat se na „druhou stranu“, kde můžeme přemýšlet… Je možné se zde nechat rozptýlit přímo do krajiny. Nejedná se o ohraničenou rozptylovou loučku, ale primárně o akt průchodu skrze a krajině za ….. Přes bránu není přímo vidět díky stromu. Brána souvisí se hřbitovem, je napojena na cestu od hřbitova, která tam vždy vedla. Za bránou však žádná cesta není?...... Stěny a překlad brány byly vylity z betonu do bednění z balíků slámy, které byly 10. 1. 2010 ve 13 hodin odpoledne zapáleny. Oheň spálil slámové bednění, zabarvil a odhalil strukturu stěn - vznikl popel! Východní strana stěny, která vytváří s překladem kříž, byla vyzlacena plátkovým zlatem. Tím kříž vynikl. Webová stránka projektu: www.ivopavlik.cz
kategorie realizace ČAJOVÝ DŮM MUŠTELKA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Přihlášenou realizaci se porota odvážila jednomyslně nominovat na cenu z více důvodů. Projekt zaujal svou poetickou citlivostí, designérskou jemností a architektonickou rozhodností, se kterou znovuotevřel třítisíciroční otázku profese a úlohy architekta. Dům na rozhraní reality a iluze, funkčnosti a efemérnosti, rozmazávající úlohu mezi klientem a architektem a znovu přinášející otázky experimentu a risku vrací architekturu nazpět ze sféry stavebnictví, politiky a komerce ke svým zásadním tématům. Architektura, která reaguje na nejaktuálnější témata současné architektury specifickou estetikou globálně srozumitelným jazykem. Autoři: H3T architekti / Štěpán Řehoř / Vít Šimek Přihlašovatel: Štěpán Řehoř / Vít Šimek Vytvořili jsme místo pro setkávání a rozjímání, návštěvník musí nejprve překonat řeku, kde se symbolicky odprostí od všedních starostí a vystoupá na umělý ostrov, který je v danou chvíli světem jen pro něho. Okolní krajina je periferií Kralup nad Vltavou, z části brownfield, ale je klidná a plná přírody. V čajovém domě je jedna strana určena výhledům, kterým tvoří rámec. Pootočením si můžete vybrat jeho směr či míru oslunění a nebo od okolí zůstat oddělen záclonou. Tvarově jsme zvolili jednoduchou formu vycházející ze symbolu lidského obydlí. Půdorys je čtvercový se sezením po obvodu a místo uprostřed je určeno pro přípravu čaje. Konstrukce je ze dřeva, převážně sbíjená. Ve styku s pilířem jsou pouze kolečka a ocelový kotevní trn -osa otáčení. Materiály jsou přírodní, většinou recyklované. Cena byla minimální. Doba výstavby trvala ve dvou lidech 5 dní. Muštelka je pro všechny. Jste srdečně zváni. Čaj s sebou. Přejeme příjemný zážitek. H3T architekti
LÉTAJÍCÍ SAUNA TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2010 Zdůvodnění poroty: Přihlášenou realizaci se porota odvážila jednomyslně nominovat na cenu z více důvodů. Projekt zaujal svou poetickou citlivostí, designérskou jemností a architektonickou rozhodností, se kterou znovuotevřel třítisíciroční otázku profese a úlohy architekta. Dům na rozhraní reality a iluze, funkčnosti a efemérnosti, rozmazávající úlohu mezi klientem a architektem a znovu přinášející otázky experimentu a risku vrací architekturu nazpět ze sféry stavebnictví, politiky a komerce ke svým zásadním tématům. Architektura, která reaguje na nejaktuálnější témata současné architektury specifickou estetikou globálně srozumitelným jazykem. Autoři: H3T architekti / Štěpán Řehoř / Vít Šimek Přihlašovatel: Štěpán Řehoř / Vít Šimek Vytvořili jsme příležitost – zavěsili jsme nad řeku kostku, ve které si každý může dát saunu. Zapříčiní-li to větší zájem o stavbu, na které sauna (zá)visí, bude to jen dobře. Charakter celé akce nás donutil použít levné materiály (z části recyklované) a jednoduché konstrukční řešení. Doba stavby a instalace nepřesáhla týden. Životnost stavby je sezónní. Na krátkou dobu byla sauna nainstalována na starém zdymadle v Obříství. Dnes je na nepoužívaném příhradovém mostu řeky Ohře. Návod k použití: Přivezte si s sebou palivové dřevo, případně můžete nasbírat suché větve v okolních lesích. Nezbytnou rekvizitou saunování je loďka. Dávejte pozor při vstupu a hlavně pak výstupu ze sauny. Proud pod saunou je silný. Jako odpočívárnu použijte břeh. Příjemné saunování přejí H3T architekti
kategorie realizace SHOWROOM VOLVO AUTO HASE Autoři: Tomáš Procházka / Štefan Šulek / Martin Pazderník Přihlašovatel: Ing. arch. Tomáš Procházka / TheLayers Vytvoření příjemného prostředí pro zákazníky, čistota, funkčnost. Jakmile zákazník vstoupí do showroomu, musí mít celkový pohled na vše, co prodejna nabízí. ‘Vítací osoba’ zákazníka přivítá a zaregistruje a pak ho doprovodí do recepce. Podpora prezentace prémiové značky Volvo. Showroom musí dýchat kvalitou, kterou očekáváte od výrobce luxusních vozů. Jedinečnost patrná v každém tvaru světlých, do široka otevřených ploch, s dominantní bílou barvou a přírodním teplem vytvořeným použitím javoru. Stará hala je kompletně vyčištěna od vestaveb z různých časových období. Zůstává pouze nosná ocelová konstrukce a předsazená fasáda. Takto upravený prostor bude tvořit showroom, otevřený přes celou výšku objektu, s přiznanými technickými konstrukčními detaily. Prostor showroomu je dotvořen kulisami - vestavbou půdorysného tvaru L, jež je dvoupatrová, nezávislá na nosné ocelové konstrukci. Ve vestavbě, dle potřeby otevřené do prodejní plochy, se nachází administrativní a technické zázemí.
RODINNÝ DŮM - DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH Autor: Ing. arch. Lukáš Svoboda Přihlašovatel: Ing. arch. Lukáš Svoboda Novostavba rodinného domu v Deštném v Orlických horách. Naším cílem bylo vytvořit dům, který vychází z tradičních forem místního stavitelství, ale také splní současné estetické, provozní a konstrukční požadavky. Základem se stal klasický podélný dřevěný dům se sedlovou střechou, ztvárněný soudobými prostředky. Hlavní jednoduchá hmota domu je doplněna přízemním utilitárním přístřeškem klasicky zajišťujícím příjemný a praktický přechod interiéru a exteriéru. Osobitý charakter dává domu také materiálové odlišení drobných funkčních objemů vystupujících z hlavní hmoty objektu. Dalším poměrně zásadním výrazovým prostředkem jsou střešní okna osazená přes okap, zajišťující mj. maximální komfort užívání podkrovních pokojů. Základním vnějším povrchovým materiálem je modřínový obklad bez povrchové úpravy. Jeho struktura a přirozené stárnutí bude v kontrastu s velkoplošnými barevnými fasádními deskami užitými na utilitárních částech domu. Střešní krytinu tvoří falcovaný Ti-Zn plech.
Partneři se představují
REVOLVINGOVÝ FOND MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
POSTER INFINITY S.R.O. Komplexní tiskové služby | profesionální plnobarevný tisk | odolnost 5 let v exteriéru | interiérové fototapety neomezených rozměrů | polep skleněných fasád | informační poutače na stavby a pozemky | přímý tisk na sklo, dřevo, plast a kovy | výstavní a umělecké expozice | reprodukce obrazů.
FOR ARCH Veletrh FOR ARCH je největším mezinárodním stavebním veletrhem v Čechách, který se může pyšnit nejdelší tradicí v ČR. Nabízí průřez všemi oblastmi stavebnictví (financování a realizace staveb, stavební řemesla a technologie, stavební materiály a výrobky, stavební stroje, stavební konstrukce, vybavení staveb a další). Odborný program nabízí aktuální témata z oboru doplněná o praktické ukázky stavebních řemesel v rámci doprovodných celostátních soutěží. Souběžně probíhají další veletrhy: For Invest, For Wood, For Elektro, Sport Tech, For City.
NADACE „NADÁNÍ JOSEFA, MARIE A ZDEŇKY HLÁVKOVÝCH“
CENTRUM PRO PODPORU POČÍTAČOVÉ GRAFIKY ČR, S.R.O. Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR, s.r.o. (CEGRA) nabízí CAD software projektantům, architektům, stavebním inženýrům a ostatním odborníkům ve stavebnictví. Jako exkluzivní partner maďarského Graphisoftu R&D pro Českou republiku dodává na náš trh 2D/3D integrovaný projekční systém ArchiCAD, na který navazují software pro facility management systém ArchiFM, management projektu Virtual Construction a nástroje GDL (Geometric Description Language) pro vytváření elektronických katalogů stavebních výrobků. Součástí nabídky CEGRA, která je autorizovaným partnerem firem Hewlett-Packard, Dell a Apple, jsou také vizualizační programy z „rodiny“ Artlantis francouzské společnosti Abvent.
Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace, byla Dr. Josefem Hlávkou založena dne 25. ledna 1904. Činnost Nadání byla po celou dobu nepřetržité právní kontinuity úzce spojena s osudy české společnosti. Společenské změny zasáhly hluboce do koncepce a činnosti Nadání, zvláště po roce 1939 a 1948. Po vzniku samostatné republiky v roce 1918 se podařilo navázat na koncepci i reálnou činnost Nadání, jak ji stanovil Josef Hlávka ve své poslední vůli a v nadační listině. Nadání bylo výhradním dědicem veškerého jmění Josefa Hlávky, které mělo sloužit vzdělanosti českého národa. Převratné události a změny, které nastaly po listopadu 1989 umožnily, aby byla plně obnovena hodnota odkazu J. Hlávky a renesance jeho Nadání - podporovat vynikající studenty pražských vysokých škol, talentované mladé vědecké pracovníky a umělce, stejně jako přispívat k rozvoji české společnosti a jejího hospodářství prostřednictvím Národohospodářského ústavu J. Hlávky.
PARTNEŘI:
ZÁŠTITY:
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
PARTNERSKÉ ŠKOLY:
KONTAKT:
ABF, a.s., Úsek konferencí a soutěží Mimoňská 645, 190 00 Praha 9 – Prosek tel.: +420 222 891 117 e-mail:
[email protected]
www.yaa.cz