X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
PROGRAMOVÝ SBORNÍK XXI. KONFERENCE
REHABILITAČNÍ, FYZIKÁLNÍ A BALNEO MEDICÍNY
JÁCHYMOV 2011
10. – 12. březen Lázeňský hotel Akademik Běhounek
Pořadatel:
Léčebné lázně Jáchymov, a.s.,
Organizace:
Congress Prague
pod odbornou záštitou Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS JEP
ISBN 978-80-254-9354-0
www.laznejachymov.cz/konference2011
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
LáznČ Jáchymov
UNIKÁTNÍ LÉýBA POHYBOVÉHO APARÁTU Nemoci pohybového aparátu Nemoci periferního nervového systému Metabolické choroby Kožní choroby CNS onemocnČní Pooperaþní a posttraumatické stavy Fibromyalgie Osteoporosa
Díky více než stoleté tradici léþby radonovou vodou a kvalitním rehabilitaþním programĤm slavíme velké úspČchy pĜedevším v léþbČ klientĤ s BechtČrevovou chorobou.
Léþebné láznČ Jáchymov a.s., T. G. Masaryka 415, 362 51 Jáchymov tel.: 353 833 333, fax: 353 834 567,
[email protected]
www.laznejachymov.cz
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y iii
Partneři konference, vystavovatelé, sponzorované přednášky... Sponzoři a partneři konference BTL zdravotnická technika, generální partner konference, dodavatel konferenčních tašek Drott Medizintechnik, partner Mediální partneři konference Zdravotnické noviny Časopis Sestra MediPool Časopis Diagnóza v ošetřovatelství Vystavující firmy 1. 2. 3. 4. 5.
Aforjet Biomag BTL zdravotnická technika DMA Praha DN FORMED Brno
6. 7. 8. 9. 10.
Drott Medizintechnik Glynn Brothers Chemicals Prague Kardio-Line Madisson MUCOS Pharma CZ
11. 12. 13. 14.
MUDr. Kaznowská Otto Bock ČR SAJO Torf Ziegler
Firemní prezentace, sponzorované přednášky BTL zdravotnická technika Sponzorovaná přednáška na téma: Novinky v sortimentu BTL zdravotnická technika, a.s. Otto Bock ČR Sponzorovaná přednáška na téma: Ortotická pomoc při rehabilitaci po mozkových příhodách Drott Medizintechnik Sponzorovaná přednáška na téma: Možnosti využitia pulznej magnetostimulácie pri liečbe spinálnych stenóz
Vítáme Vás na konferenci... Vážené kolegyně a kolegové, milí přátelé, Léčebné lázně Jáchymov, akciová společnost, si Vás dovolují co nejsrdečněji přivítat na XXI. konferenci rehabilitační, fyzikální a balneo medicíny – Jáchymov 2011. Ústředním tématem odborného programu konference je CMP, poranění mozku a míšní léze. Snažili jsme se pozvat ty nejlepší odborníky, dát prostor Vašim zkušenostem a názorům. Usilovali jsme, aby zde odborné firmy předvedly a prezentovaly nejmodernější technologie a poznatky. Věříme, že se nám tento náš záměr podařil a doufáme, že oceníte podle našeho soudu kvalitní odborný program. Děkujeme zvlášť těm z Vás, kteří se přihlásili k aktivní účasti ať formou volného sdělení nebo posterové prezentace. Srdečně děkujeme rovněž partnerským firmám za jejich účast a podporu. Vás žádáme, abyste využili programových přestávek k návštěvě firemních prezentací na doprovodné výstavě. Určitě zde najdete řadu nových poznatků a podnětů pro Vaši práci a odborný růst. Přejeme Vám příjemný pobyt v Lázních Jáchymov. Za Léčebné lázně Jáchymov, a.s., prim. MUDr. Jindřich Maršík, vedoucí lékař LH Radium Palace, koordinátor odborného programu konference
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
i Základní informace... Pořadatel konference Akciová společnost Léčebné lázně Jáchymov, pod odbornou záštitou Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS JEP Organizační a programový výbor konference prim. MUDr. Jindřich Maršík I prim. MUDr. Stanislav Zajíček I MUDr. Štěpán Nováček Koordinátor odborného programu prim. MUDr. Jindřich Maršík, tel.: 353 831 706, GSM: 724 544 169, e-mail:
[email protected] Organizátor konference Congress Prague, s.r.o., se sídlem Nad Obcí I/24, 140 00 Praha 4, tel.: 241 445 759, fax: 241 445 806,
[email protected] Koordinátor pro organizace a přípravy konference: Pavel Revický, e-mail:
[email protected] Dokumentace po skončení konference: www.congressprague-gallery.cz
Program konference... 10.
Čtvrtek 10. března 2011
11.
Pátek 11. března 2011
16.00 – 21.00 16.00 – 21.00 07.30 – 18.30 07.00 – 08.30
Registrace Foyer recepce LS Ak. Běhounek Instalace doprovodné výstavy Zimní zahrada LS Ak. Běhounek Registrace Foyer recepce LS Ak. Běhounek Instalace doprovodné výstavy Zimní zahrada LS Ak. Běhounek
Odborný program Konferenční sál LS Ak. Běhounek 08.45 – 09.00
Zahájení konference
09.00 – 10.30
I. přednáškový blok Předsedající: Maršík, J.; Beneš, Vl.
Statistická data zdravotně – sociální péče v ČR Roubal, T., analytik MZ ČR
15 min.
Koncentrace cerebrovaskulární péče v ČR (komplexní program péče o pacienty s CMP) Pánová, S., ředitelka odboru zdravotní péče, MZ ČR
15 min.
Cévní příhody mozkové. Vznik, vývoj a současný stav v ČR Kálal, J., FN Motol
15 min.
Rehabilitace pacienta po poškození mozku – nerudovské téma v Česku Maršálek, P., Rehabilitační oddělení, KZ a.s., MN v Ústí nad Labem
15 min.
Časná rehabilitace kraniotraumat a CMP v okresní nemocnici Nerandžič, Z.; Smetanová, E.; Kadlecová, J.; Mezerová, P., Městská nemocnice v Litoměřicích
15 min.
Diskuse
f 10.30 – 10.45
Přestávka s občerstvením Zimní zahrada LS Ak. Běhounek
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y 10.45 – 12.30
II. přednáškový blok Předsedající: Zajíček, S.; Kříž V.
Chirurgické a intervenční řešení cévních onemocnění mozku Beneš, V., NCH klinika 1. LF UK a ÚVN Praha
20 min.
Teoretické předpoklady neurorehabilitace Angerová, Y.; Švestková, O., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
15 min.
Klíčové aspekty neurorehabilitace horní končetiny u pacientů po CMP s využitím principů Bobath konceptu Kafková, H., Rehabilitační oddělení, KN Liberec a.s.
15 min.
Funkční ruka z pohledu ergoterapeuta Vlčková, P.; Pleštilová, J., Rehabilitační oddělení, KN Liberec a.s.
15 min.
Význam polohy a možnosti jejího ovlivnění Pitrmanová, V., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
10 min.
Akupunktura a cévní mozkové příhody: zkušenosti – možnosti – výzvy Fiala, P.; Barešová, M.; Svitáková I., LRS Chvaly, 1. LF UK Praha
20 min.
Novinky v sortimentu BTL zdravotnická technika, a.s. Roh, V., sponzorovaná přednáška firmy BTL zdravotnická technika
10 min.
Praktická aplikace ICF v rehabilitaci, zkušenosti s kurzy ICF Svěcená, K.; Sládková, P., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
20 min.
Ergoterapeutické metodiky u pacientů s CMP Rodová, Z.; Svozílková, P., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
10 min.
Taneční a pohybová terapie a arteterapie u pacientů po poškození mozku u nás a ve světě Gueye, T., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
10 min.
Muzikoterapie u pacientů po poškození mozku u nás a ve světě Gerlichová, M., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
10 min.
Rehabilitace pacientů po poškození mozku pomocí virtuální reality Kohoutová, H.; Tichá, M.; Janatová, M., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze
10 min.
Ortotická pomoc při rehabilitaci po mozkových příhodách Sponzorovaná přednáška firmy Otto Bock
10 min.
Diskuse
F 12.30 – 13.30 13.30 – 14.55
Přestávka na oběd Jídelna LS Ak. Běhounek III. přednáškový blok Předsedající: Nerandžič, Z.; Angerová, Y.
Diskuse
f 14.55 – 15.10
Přestávka s občerstvením Zimní zahrada LS Ak. Běhounek
15.10 – 16.30 IV. přednáškový blok Předsedající: Votava, J.; Kálal, J. Využití inerciálních senzorů v rehabilitaci Čábelková, V.; Kozlerová, Š., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze a VFN v Praze
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
10 min.
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Role sociálního pracovníka v rehabilitaci pacientů po poškození mozku Kozlerová, Š., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze a VFN v Praze
10 min.
Celotělová kryoterapie (celotělová chladová terapie) ¹Strnad, P.; ²Forýtková, L.; ³Šmuk L., ¹DN FORMED Brno s.r.o., Brno, ²Biofyzikální ústav Lékařské fakulty MU v Brně, Brno, ³Beskydské rehabilitační centrum, Čeladná
15 min.
Paradoxy terapie Šťastný, P., Alžbětiny lázně, a.s., Karlovy Vary
15 min.
Možnosti využitia pulznej magnetostimulácie pri liečbe spinálnych stenóz Marková, T., Fyziatricko-rehabilitačné oddelenie Univerzitnej Nemocnice Bratislava, Ružinov Sponzorovaná přednáška firmy Drott Medizintechnik
15 min.
Léčebná péče o pacienty s míšní lézí v chronickém stádiu Kříž, J.; Hyšperská, V., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha
15 min.
Rehabilitace u pacientů s míšní lézí v chronickém stadiu Crhonková, R.; Špaňhelová, Š.; Hlinková, Z.; Sakaláš, R., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha
15 min.
Ergoterapie u pacientů s míšní lézí chronickém stadiu Relichová, Z., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha
10 min.
Význam specializovaných ambulantních pracovišť pro pacienty s míšní lézí Čápová, J., Školící a fyzioterapeutické centrum Jimramov
15 min.
Následná péče o spinální pacienty Faltýnková, Z.; Kratochvílová, L., Centrum Paraple, o.p.s.
15 min.
Diskuse
f 16.30 – 16.45 16.45 – 18.00
Přestávka s občerstvením Zimní zahrada LS Ak. Běhounek V. přednáškový blok Předsedající: Kříž, J.; Nováček, Š.
Diskuse
12.
18.00
Závěr prvního pracovního dne konference
17.35 – 18.00
Výdej certifikátů za jednodenní účast 11. března Registrační centrum, foyer recepce LS Ak. Běhounek
19.30 – 23.55
Společenský program LH Radium Palace
Sobota 12. března 2011 08.30 – 10.15
VI. přednáškový blok Předsedající: Draská, L; Bitnar, P.
Rehabilitace po poranění mozku a míchy – podněty z časopisu Veteran Administration, USA Votava, J., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze, Ústav zdravotnických studií UJEP Ústí nad Labem
15 min.
Ideály, současná legislativa a realita péče o pacienty po NCMP Kříž, V., CeMr – rehabilitace, Kostelec n. Č. Lesy
15 min.
Rehabilitace po NCMP za spoluúčasti rodiny Kříž, V., CeMr – rehabilitace, Kostelec n. Č. Lesy
20 min.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Poruchy polykání po cévní mozkové příhodě 15 min. Bitnar, P.; 2Gregová, D.; 3Smejkal, M., 4Dolina, J.; 5Hep, A.; 1,2Kolář, P., 1Klinika Rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Motol, 22. LF UK v Praze, 3III. chirurgická klinika FN Motol, 4IHGEK Brno, 5Endoskopické centrum Brno
1
Vnímání subjektivní vertikály u pacientů s idiopatickou skoliózou Čakrt, O.; 1Viktorinová, L.; 1Slabý, K.; 1Kolář, P., 2Jeřábek, J., 1Klinika Rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Motol, 2. LF UK v Praze, 2Neurologická klinika dospělých 2. LF UK a FN Motol
15 min.
Edukativní intenzivní rehabilitační program (EIRP) Zajíček, S., LH Běhounek, LL Jáchymov, a.s.
10 min.
1
Diskuse
f 10.15 – 10.30 10.30 – 12.10
Přestávka s občerstvením Zimní zahrada LS Ak. Běhounek VII. přednáškový blok Předsedající: Nováček, Š.; Zajíček, S.; Maršík, J.
Post-akutní fáze iktu: směřování pacientů v účelné rehabilitaci Moses, K., Rehabilitační ústav Kladruby
15 min.
Využití lokomatu v RÚ Kladruby Zmeškalová, M., Rehabilitační ústav Kladruby
15 min.
Vitamín D – základní esence našeho života? Pikner, R., Oddělení klinických laboratoří a kostního metabolismu, Klatovská nemocnice a.s.
15 min.
Effect of rehabitation patiens with gonarthrosisin Atomic spa Obradovic Bursac, L.; Milojkovic, D.; Pilipovic, N.; Brankovic, S. Hospital for rehabilitation Atomic spa, Gornja Trepca, Serbia
15 min.
Panat – léčebná metoda M. Johnstone s nafukovacími dlahami + praktická ukázka Vodičková, R., Institut Synergické reflexní terapie, Praha
20 min.
Synergická reflexní terapie v léčbě mozkových hybných poruch Vodičková, R., Institut Synergické reflexní terapie, Praha
10 min.
Diskuse 12.30
Zakončení konference
12.00 – 12.45
Výdej certifikátů Registrační centrum, foyer recepce LS Ak. Běhounek
Posterová sekce Systémový lupus erytematodes s postižením CNS – kazuistika Ištvánková, E.; Jarošová, H., Revmatologický ústav Praha Postižení CNS u revmatických chorob Jarošová, H.; Ištvánková E., Revmatologický ústav Praha Možnosti využití Aquaterapie u spinálních pacientů Sulková, I., Centrum Paraple, Praha
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y
Organizační a technické zajištění programu... Audiovizuální technika Organizátor konference zajišťuje audiovizuální techniku a její obsluhu v plném rozsahu pro všechny prezentace přihlášených účastníků odborného programu, včetně firemních sponzorovaných přednášek. Akceptovány jsou pouze PC prezentace; Apple a jiné platformy nebudou akceptovány. Prezentace jsou přípustné pouze ve formátu Microsoft Powerpoint (.ppt, verze 95, 97, 2000, XP, 2003, 2007), ve kterých mohou být vloženy videosekvence (.avi (i DivX verze) a .mpeg). Videosekvence lze přehrávat i samostatně. Soubory ve formátu .mov (quicktime) je nezbytné exportovat do formátu .avi. Obrázky musí být v jednom z následujících formátů: .jpg, .gif, .tif nebo .bmp (formát .pict není přípustný). Jsou přijímány i Flash prezentace a animace, které jsou nastaveny pro zobrazení ve fullscreen. Prezentace se předávají obsluze – pracoviště obsluhy je umístěno přímo v konferenčním sále. Prezentace se předávají obsluze buď na CD/DVD nebo USB klíčích průběžně, nejpozději však 30 minut před termínem prezentace dle programu. Certifikáty Certifikáty vydané dle SP ČLK č. 16/2007 pro lékaře registrované na konferenci a certifikáty Unify a České asociace sester vydané dle vyhlášky MZ ČR č. 4/2010 Sb. pro zdravotnické pracovníky v nelékařských profesích registrované na konferenci, obdrží každý registrovaný účastník v registračním centru konference 12. března od 12.00 hod. (jednodenní účastníci 11. března od 17.35 hod.) V jiném, než tomto termínu, nebudou certifikáty z rozhodnutí pořadatele konference vydány. Nevyzvednuté certifikáty budou uloženy u koordinátora odborného programu konference a nebudou zasílány poštou.
Doprovodný a společenský program...
Pátek 11. března, 17.35 – 19.00 hod. (rehabilitační a relaxační program v LL Jáchymov) Relaxační a rehabilitační program pro všechny registrované účastníky a reprezentanty zúčastněných firem. • Kompletní informace s rozpisem aktivit pro individuální výběr a rezervaci budou k dispozici na informačních panelech v registračním centru 10. a 11. března. Pátek 11. března, 19.30 – 23.55 hod. (společenské prostory LH Radium Palace) Společenský večer s občerstvením a programem • Občerstvení s nápoji připravené gastronomickým servisem LH Radium Palace • Celovečerní prezentace vín Vinařství Polehňa, Blatnice pod Sv. Antonínkem • DiRaMi – DVD video diskotéka v provedení předního českého DJ Mirka Raise, průřezová produkce od 40. let 20. století do současnosti, doplněná originálními videoklipy, hudbou na přání, kareoke… • Break dance RapPresent – taneční program Vstup na společenský večer Registrovaní lékaři a zdravotničtí pracovníci v nelékařských profesích: vstupenka v ceně 300 Kč. Ostatní zájemci o účast: vstupenka v ceně 500 Kč. Cena vstupenky zahrnuje DPH dle platné sazby. Zájemci o účast si mohou vstupenku zakoupit v limitovaném počtu na místě v registračním centru konference do 11. března 12.00 hod.
Organizační zajištění konference... Provoz registračního centra Čtvrtek 10. března 16.00 – 21.00 Pátek 11. března 07.30 – 18.30 Sobota 12. března 08.00 – 12.30
Ostatní pravidla pro účast na konferenci • Vstup do konferenčního sálu je možný výlučně s registračním průkazem účastníka. Registrační průkaz obdržíte při akreditaci v registračním centru. Prosíme, abyste registrační průkaz nosili viditelně, popř. jej na požádání předložili organizátorům.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y • • • • • • • • •
Součástí služeb pro registrované účastníky je občerstvení v průběhu občerstvovacích přestávek. Účastníci konference si budou moci v registračním centru zakoupit bufetovou večeři na den 10. března, bufetový oběd na dny 11. a 12. března. Potvrzení o účasti na konferenci, vypořádaní plateb a daňových dokladů, připomínky, reklamace a ostatní náležitosti související s účastí na konferenci řešte bezodkladně v registračním centru. Pořadatel a organizátor konference Vás žádají, abyste v prostorech konání konference v LS Ak. Běhounek nenechávali bez dozoru osobní věci, doklady, cennosti, notebooky, mobilní telefony apod. Pořadatel a organizátor konference nenesou odpovědnost v případě jejich ztráty, odcizení nebo poškození. Všem účastníkům bude po celou dobu konference ve foyer recepce LS Ak. Běhounek k dispozici šatna s obsluhou. Prosíme, v konferenčním sále nepoužívejte mobilní telefony ani jiné přístroje a pomůcky rušící svým provozem program a ostatní účastníky konference. Bez výslovného souhlasu pořadatele nebo organizátora konference není dovoleno pořizovat záznamy (zvukem, obrazem) prezentací přednášených v konferenčním sále. V mimopracovní době konference se konferenční sál a prostory doprovodné výstavy uzamykají. Ve všech vnitřních prostorech LS Ak. Běhounek je zákaz kouření.
SBORNÍK ABSTRAKT Volná sdělení Cévní příhody mozkové. Vznik, vývoj a současný stav v ČR Kálal, J., FN Motol Podle údajů UZISu byl sledován trend vývoje CMP v ČR za posledních 10 let. Krátký historický úvod o problematice. Kategorizace postižených dle věku a pohlaví. Diskutovány následky CMP. Problematika zdravotní a sociální. Jaké jsou předpoklady pro následnou péči. Rehabilitace pacienta po poškození mozku – nerudovské téma v Česku Maršálek, P., Rehabilitační oddělení, KZ a.s., MN v Ústí nad Labem Sdělení vychází z výsledků projektu „Inkluze po poranění mozku“ sdružení CEREBRUM (sdružujícího osoby po poranění mozku a jejich rodiny), zahrnujícího dotazníkový výzkum, diskusní kulaté stoly a mezinárodní workshopy nad organizací „ucelené“ rehabilitace pro pacienty s poškozením mozku. Již vstupní dotazníkový výzkum mezi oslovenými zástupci zdravotnických zařízení a poskytovateli sociálních služeb zcela jasně potvrdil relativně malou dostupnost komplexní rehabilitace a hlavně absenci jakéhokoliv systému její organizace v České republice. Dle průzkumu např. nejčastěji uváděným zařízením překladu z akutní péče u pacienta po poškození mozku byly LDN. Druhým v pořadí jsou sice již nemocniční RHB odd. a čtvrtým RÚ a OLÚ, ale částečné potěšení kazí fakt, že jen 34% ze 40 zařízení uvedlo možnost příjmu pacienta s poruchami komunikace, jen 32% z nich s těžším kognitivním deficitem a jen 14% z nich pacienta s poruchou chování. Navíc z průzkumu vyplývá, že 7% oslovených zařízení nemá logopeda, 11% nemá ergoterapeuta, 35% nemá psychologa a 65% z nich nemá speciálního pedagoga. Z diskuzí projektu mezi odborníky ze zdravotní i sociální sféry, politiky a pacienty a jejich rodinnými příslušníky vznikl návrh usilovat o filosofickou změnu organizace rehabilitace pacientů s těžkou disabilitou a tak vznikl návrh čtyřfázového modelu rehabilitace, který bude základně představen: I. Fáze rehabilitace akutní – fáze rehabilitace na lůžkách příslušné nemocnice akutní péče II. Fáze rehabilitace včasné – fáze rehabilitace v Rehabilitačních centrech při nemocnicích akutní péče vyššího typu (v podstatě
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y koncept pracovišť neurorehabilitačních rozšířený o polytraumata) III. Fáze rehabilitace regionální – fáze rehabilitace v Rehabilitačních stacionářích v regionech IV. Fáze rehabilitace komunitní – fáze dlouhodobé a udržovací rehabilitace v komunitě Navrhovaný model rehabilitace pro pacienty s významnou disabilitou je v podstatě konceptem neurorehabilitačních pracovišť s event. rozšířením pro pacienty po polytraumatech a je založen na respektování základních předpokladů úspěšné rehabilitace, jak nám je ukazují zahraniční modely: jsou to včasnost s dostupností již od akutní intenzivní péče, dostatečně vysoké personální standardy s komplexním interdisciplinárně spolupracujícím týmem, propojení rehabilitace ve zdravotnictví s rehabilitací pracovní, pedagogickou a sociální a konečně základní princip co největšího přiblížení celého procesu rehabilitace komunitě, ve které pacient žije. Navrhovaný model předpokládá také nutnost změny financování s nutností zohlednění personálních nákladů u těžkých disabilit hodnocených dle funkčních klasifikací FIM a ICF, kdy právě personální náklady dle zahraničních zkušeností tvoří až 80% nákladů. Financování takové rehabilitace nemůže být realizováno jen ze současného stavu zdravotního pojištění, ale musí být spolufinancováno nejlépe spojením zdravotního a sociálního pojištění. Návrh modelu rehabilitace je nutné vnímat materiál k diskuzi. Časná rehabilitace kraniotraumat a CMP v okresní nemocnici Nerandžič, Z.; Smetanová, E.; Kadlecová, J.; Mezerová, P., Městská nemocnice v Litoměřicích Pro rehabilitaci jsou rozhodující první tři měsíce rehabilitace po vzniku postižení. Podílí se na tom subjektivní a objektivní faktory. Ovlivnitelné objektivní faktory • Včasná diagnóza • Včasný výkon – konzervativní nebo chirurgický • Včasná rehabilitace Špatně ovlivnitelné nebo neovlivnitelné subjektivní faktory: • Pohlaví a věk, • Motivace klienta a jeho nejbližšího okolí Nejúspěšnější naši klienti: • Nejčastěji do 40 let, • Bývalí aktivní sportovci, • Drobní a střední podnikatelé, kteří si nemohou zaplatit péči, • Ženy v produktivním věku s malými dětmi, • Klienti se spolupracující a motivovanou rodinu připravenou k přijetí postiženého. Zhoršená prognóza: • Věk nad 40 let, hystriónské, egocentrické dominantní osoby, • Klienti zavržení vlastní rodinou a osaměle žijící, • Rehabilitační proces, který je komplikován přidruženými nemocemi a poraněními (Infekce, MRSA, interní nemoci), • Je li klient premorbidně psychicky alterován (toxikomani, alkoholici, psychiatričtí pacienti). Jakékoliv postižení mozku – úrazem, CMP, operačním výkonem je provázené vždy organickým psychosyndromem se všemi důsledky, jež z toho vyplývají. Klient se nedokáže sám bránit vůči manipulaci terapeuta a rodiny, nedokáže rozlišit co je nebo není pro něj vhodné, nemá náhled na své postižení. Optimální variantou je přiblížit rehabilitaci co nejblíže k místu bydliště a aktivní spolupráce rodiny. Největší úspěchy dosahujeme, je-li rehabilitace již v počátečních fázích prováděna ve známém a následně v domácím prostředí. Největším rizikem pro klienty spolupracujících rodin jsou dvě krajnosti, hyperprotektita a hyperaktivita rodiny, které vedou ke zhoršení prognózy. Komplexní rehabilitace našich klientů s postižením mozku nejtěžším. Přes veškerou energii a umění nemusím rehabilitace vždy splnit očekávání rodiny i klienta.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Teoretické předpoklady neurorehabilitace Angerová, Y.; Švestková, O., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze Neurorehabilitace je multidisciplinární rehabilitační přístup k pacientům s neurologickou problematikou. Je to složitý většinou dlouhodobější proces, který je zabezpečován multidisciplinárním rehabilitačním týmem individuálně zaměřený na pacienta. V tomto týmu má být rehabilitační lékař, který spolupracuje s lékaři ostatních odborností (především s neurology, chirurgy, ortopedy a dalšími odborníky podle charakteru postižení pacienta). Dalšími členy týmu by měl být psycholog, respektive neuropsycholog, fyzioterapeut, ergoterapeut, logoped, sociální pracovník, protetik a zdravotní sestry. Včasná neurorehabilitace začíná již na neurologickém nebo neurochirurgickém intenzivním oddělení (ARO, JIP), je integrovanou součásti terapie a doprovází pacienta již od akutní fáze onemocnění. Jejím cílem je podpora a rozvoj spontánního uzdravení, snížení raných a pozdních komplikací, intenzivní využití schopnosti regenerace a zbývající mozkové plasticity. Pro rozvoj neurorehabilitace je potřebný především velmi dobrý vědecký základ, který nám umožňuje vysvětlit, proč jí potřebujeme a jaké procesy v organismu rehabilitací ovlivňujeme. Společně s přibývajícími znalostmi o mozkové regeneraci postupně došlo ke změně prognózy mozkového poškození. Rozvíjejí se i nové terapeutické formy v rehabilitaci těchto pacientů. K moderní rehabilitaci patří optimální využití spontánní regenerace a neuronální plasticity. V oblasti neurorehabilitace působí Světová Federace Neurorehabilitace (WFNR – World Federation for Neurorehabilitation). Je to multidisciplinární organizace otevřená všem profesionálům, kteří se zajímají o neurorehabilitaci. Organizace je komunikačním nástrojem mezi jednotlivými odborníky. WFNR vydává pravidelně 2x ročně Newsletter, zpravidla 1-2x za 3 roky organizuje světové neurorehabilitační kongresy. Poslední kongres byl v Rakousku ve Vídni 21.-25.3.2010. Oficiálním časopisem WFNR, který vychází čtvrtletně je časopis „Neurorehabilitation and Neural Repair“. WFNR sdružuje řadu národních organizací. V České republice rovněž funguje Neurorehabilitační sekce společnosti Rehabilitační a fyzikální medicíny. Tuto sekci vede Doc. MUDr. Jana Sussová. Podrobnosti o WFNR lze nalézt na www.wfnr.co.uk. Klíčové aspekty neurorehabilitace horní končetiny u pacientů po CMP s využitím principů Bobath konceptu Kafková, H., Rehabilitační oddělení, KN Liberec a.s. Rámcem při pohybové terapii horní končetiny u pacientů po CMP je i v Bobath konceptu Mezinárodní klasifikace ICF. Hlavním aspektem je ale přesné vyšetření a analýza pohybu či funkce, kterou si pacient volí ve spolupráci se svým terapeutem. Vyšetření musí obsáhnout více úrovní. Observaci vybrané aktivity, manuální vyšetření či asistenci při pohybu, ale také použití vhodných testů. Vyšetření nelze omezit pouze na samotnou horní končetinu, ale musí zahrnovat i opornou bázi a její kvalitu, postavení trupu a jeho schopnosti selektivních pohybů. Z následné detailní analýzy pak můžeme stanovit, jaký terapeutický postup pro daného pacienta vybereme. Každý pacient je individuelní a proto i terapie musí být „ušita“ na míru daného pacienta. Důležitým aspektem při výběru terapie by měl být i důkaz o její účinnosti – EBP. Výběr terapie též ovlivňují případné poruchy kognitivních funkcí, míra motivace pacienta, kvalita spolupráce s rodinou i týmová spolupráce. Funkční ruka z pohledu ergoterapeuta Vlčková, P.; Pleštilová, J., Rehabilitační oddělení, KN Liberec a.s. V mém příspěvku bych se ráda zaměřila na funkční schopnost ruky, rozdělení kleneb ruky dle Bobath konceptu a poukázání na jejich důležitost. V akutní i postakutní fázi rehabilitace je důležitá týmová spolupráce s fyzioterapeutem a ošetřovatelským týmem. Ergoterapeut dochází za pacientem na oddělení, pacienta si vyšetří a stanoví metodiku. K vyšetření pacienta používáme Funkční test ruky dle Masného a test Ergoterapie – vyšetření funkční schopnosti ruky. V ergoterapii se řídíme zásadami Bobath konceptu, využíváme též elektrostimulaci (BTL – 5000 physio přístroj, kdy stimulujeme
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y skupinu extenzorů na předloktí, cílem je podráždění extenzorů a inhibice flexorů, dochází tak k pasivní stimulaci) a virtuální realitu (Nintendo – programy pro trénink horních a dolních končetin, na trénink kognitivních funkcí a na motivaci pacienta). Cílem ergoterapie je dosažení maximální možné soběstačnosti a nezávislosti pacienta – aktivní začlenění do společnosti a zvýšení kvality jeho života. Akupunktura a cévní mozkové příhody: zkušenosti – možnosti – výzvy Fiala, P.; Barešová, M.; Svitáková I., LRS Chvaly, 1. LF UK Praha
Autor v první části své prezentace seznamuje posluchače se zkušenostmi s akupunkturou u pacientů s cévními mozkovými příhodami a podobnými stavy. Kromě CMP se jedná o pacienty s apalickým syndromem, po kraniocerebrálních traumatech, operacích, poškozeních mozku atp. Do studie bylo zařazeno 300 pacientů (190 mužů, 110 žen, věk 20-82 let), kteří byli pomocí akupunktury v LRS Chvaly ošetřováni v letech 2006-10. Jsou uvedeny nejdůležitější zásady, body a schémata a v závěru se vyhodnocují dosavadní zkušenosti. Autor upozorňuje, že obdobná problematika se týká i dětských pacientů s DMO nejrůznější etiologie, klinických forem a jejích následků. Ve druhé části autor diskutuje o možných mechanismech působení akupunktury, a to zejména u uvedených onemocnění, o jejích možnostech, potenciálu a hranicích. Existuje více interpretací působení akupunktury. Přitom se stále více ukazuje, že akupunktura ve svém důsledku není jen stimulací periferních akupunkturních bodů, ale jejich prostřednictvím zejména stimulací CNS, který poté sám uvádí v chod řadu zpětnovazebních reakcí, vedoucích k úpravě („normalizaci“) poškozených funkcí. Závěrem představuje projekt nového rehabilitačního centra v Praze ve Chvalech, koncepčně vycházející z programu WHO „Community based Rehabilitation“. Po jeho uskutečnění zde má za pomoci zdrojů z EU fondů vzniknout velké léčebné, diagnostické, výukové a výzkumné centrum, které postrádá nejen Praha, ale i celá středočeská aglomerace. Projekt je svým dopadem ojedinělý v ČR i v EU. Počítá s participací odborníků ze všech lékařských fakult v Praze a dalších. Předpokládá se vznik cca 200 rehabilitačních lůžek včetně komplexu ARO, který umožní přijímat pacienty bezprostředně po vzniku iktů a podobných stavů. Zkušenosti z Japonska a z USA totiž ukazují, že cílená stimulace struktur CNS bezprostředně po poškození mozku může výrazně zlepšit prognózu pacientů a jejich návrat do života. Důležitou roli v tom hraje mj. i elektrostimulace akupunkturních bodů a mozkových areálů cílenými frekvencemi („cerebrální akupunktura“). Plánovaný diagnostický komplex včetně fMRI, PET kamery, laboratoří atp. dovolí lépe poznat a dále posunout dnešní možnosti rehabilitace těchto pacientů. Praktická aplikace ICF v rehabilitaci, zkušenosti s kurzy ICF Svěcená, K.; Sládková, P., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN (KRL ) v Praze pořádá již 2 roky kurzy praktické aplikace ICF (International Classification of Functioning, Disability and Health). Zkušenosti ukázaly, že tyto kurzy jsou nezbytné k tomu, aby se ICF v klinické praxi začala běžně používat viz. Sbírka předpisů ČR, sdělení ČSÚ č.431/2009 Sb., částka 37/2009 Sb. Kurzů se účastní nejen lékaři, ale i další členové multidisciplinárního rehabilitačního týmu. Základním předpokladem pro korektní praktickou aplikaci ICF je pochopení nejen filozofie ICF, ale i osvojení si základní terminologie. Důležitý je také fakt, že ICF není klasický vyšetřovací nástroj, ale jedná se o hodnocení, které by mělo být podloženo výsledky standardizovaných vyšetřovacích testů, baterií. KRL postupně porovnává 5 škálovou ICF stupnici se stupnicemi používaných klinických vyšetření, pro zjednodušení aplikace ICF kvalifikátorů v praxi. Postupně se dále tvoří a upravuje krátká verze ICF Core Setu pro pacienty po poranění mozku. ICF „hovoří“ standardizovaným jazykem, kterému po proškolení porozumí odborníci ze zdravotní i sociální oblasti z různých kultur i zemí.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Ergoterapeutické metodiky u pacientů s CMP Rodová, Z.; Svozílková, P. , Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze „Incidence CMP je v ČR kolem 350 onemocnění na 100000 obyvatel za rok, tzn. 35000 osob z toho 2/3 přežívají a z toho ½ je těžce handicapována a je odkázána na péči v ústavu či trvalou péči rodiny.“ (Kolář, 2010) „Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových a rekreačních činností u osob jakéhokoli věku s různým typem postižení (fyzickým, smyslovým, psychickým, mentálním nebo sociálním znevýhodněním). Podporuje maximálně možnou participaci jedince v běžném životě, přičemž respektuje plně jeho osobnost a možnosti. Pro podporu participace jedince využívá specifické metody a techniky, nácvik konkrétních dovedností, poradenství či přizpůsobení prostředí. Pojmem „zaměstnávání“ jsou myšleny veškeré činnosti, které člověk vykonává v průběhu života a jsou vnímány jako součást jeho identity. Primárním cílem ergoterapie je umožnit jedinci účastnit se zaměstnávání, které jsou pro jeho život smysluplné a nepostradatelné.“ (Česká asociace ergoterapeutů, 2008) U vzniklé CMP je léčba závislá na době, která proběhla od jejího vzniku. Zasaženy mohou být různé oblasti mozku – od toho se pak odvíjí klinický obraz osoby. Nejčastěji dochází k poruše motoriky poloviny těla (hemiparéza/hemiplegie), což se odráží na chůzi, špatné stabilitě i neschopnosti funkčního úchopu ruky. Dalším důsledkem často bývá porucha čití (povrchové, hluboké). Porucha povrchového čití se může projevit v oblastech taktilního čití, termického, algického povrchového, diskriminačního, topestezie nebo grafestezie. Hluboké čití pak představuje polohocit a pohybocit, barestezii (vnímání tlaku), palestezii (vibrační čití), hluboké algické čití, coenestezii (specifický způsob vnímání vlastního těla, zejména vnitřních orgánů, např. při různých poruchách) a stereognozii (schopnost identifikovat předmět hmatem s vyloučením zrakové kontroly). To vše se může projevit jako hyperestézie (známé jako brnění, zvýšené vnímání bolesti bez adekvátních podnětů, …) nebo naopak hypestézie (snížené vnímání). Nebezpečím snížené citlivosti je větší náchylnost k poranění, protože lidem chybí pocit bolesti, který by je chránil (např. popálení). U mnoho osob po CMP se setkáváme s poruchou kognitivních funkcí. Její rozsah a charakter závisí na oblasti mozku, která byla zasažena. Může se jednat o neschopnost orientace, myšlení, učení, paměti, plánování, řeči, porozumění, neschopnost vyjadřovat se slovy, počítat, tvořit úsudky, … Paměť v sobě zahrnuje několik typů jako je např. krátkodobé zapamatování, zraková paměť, autobiografická paměť, zrakovoprostorová paměť, … Jejich porucha se může projevit také jako porucha orientace. Afázie patří mezi nejvážnější a nejkomplikovanější narušení komunikačních schopností. Můžeme ji rozdělit na afázii expresivní, senzorickou a smíšenou. U expresivní afázie (tzv. Brocova, motorická) bývá přítomna neschopnost tvorby vět, mluvené i čtené řeči osoby rozumějí, úroveň psaní je podobná jejich úrovni mluvené řeči. U senzorické afázie (tzv. Wernickeova) je charakteristická plynulá řeč, špatné pojmenováváním, chápáním i opakováním. Řeč je vyslovována dobře ale většinou nesrozumitelná. Smíšená afázie pak představuje kombinaci již zmíněných dvou typů. Apraxií se rozumí ztráta schopnosti vykonávat složitější a účelné pohyby. Může se vyskytovat v těchto formách – motorická, ideomotorická, ideatorní, konstrukční. Motorická se projevuje neúčelnými souhyby. U ideomotorické (nejčastější) chybí plán pohybu. Ideatorní apraxie představuje narušení tvorby vhodného plánu pohybu a vede k úplné nesoběstačnosti. Osoba nedokáže správně spojit sérii potřebných pohybů, přestože samostatné části pohybů zvládá. Konstrukční apraxie vede k neschopnosti nakreslit jednoduché obrazce (domek, ciferník, …). Neglect syndrom (syndrom opomíjení) je selektivní poruchou uvědomování si podnětů z poloviny prostoru kontralaterálně k cerebrální lézi. Může se objevit opomíjení poloviny těla např. při hygieně (personální neglect), poškození pohybu přestože dráha volní hybnosti může být intaktní (motorický neglect syndrom), senzorický neglect (zrakový, sluchový nebo taktilní). Všechny tyto poruchy ovlivňují fungování člověka jako celek. Mohou mít vliv na soběstačnost, práci i jeho volný čas. V akutní fázi se ergoterapeut zabývá především prevencí kontraktur a dekubitů pomocí polohování a vhodným přístupem k edukaci osoby. Důležitá je včasná a správná rehabilitace, která předchází abnormálním pohybovým vzorům, podporuje poznávání a uvědomování si postižené strany. Stabilizovaný- aktivní rehabilitační léčba. V této době se ergoterapeut zaměřuje na:
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y 1. zaměření na zlepšení motoriky: spasticity, rozsahů pohybů, svalové síly, rovnováhy, chůze, prevence vzniku kontraktur a deformit, správné pohybové vzorce dle Bobath konceptu 2. stimulace čití: povrchové: (taktilní, termické, algické, dvoubodová diskriminace a tlak), hluboké: polohocit, polohocit, stereognozie 3. kognitivní rehabilitace: paměť, koncentrace, pozornost, orientace, čtení, psaní, řeč, praxe,… 4. podpora vnímání a uvědomování si postižené strany (dle Bobath konceptu - přísun podnětů a zapojování končetin do činností) 5. ADL – Běžné denní aktivity se zapojováním postižené stany těla dle zásad Bobath konceptu. 6. funkce ruky: úchopy a jejich využití při ADL, trénink grafomotoriky 7. orofaciální stimulace Postupem času je nutné během ergoterapie řešit u klienta nejen jeho soběstačnost, ale také jeho volnočasové aktivity a postupný návrat do práce nebo školy. V rámci našeho příspěvku se pokusíme ukázat ergoterapeutické metodiky u klientů po CMP na sérii krátkých videí. Seznam literatury: Brázdil, M.: Neglect syndrom a „příznak skrytého vidění“, Neurologie pro praxi 2002 / 3, [on-line], [cit. 2011-30-01] Dostupné z: http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2105&magazine_id=3 Carr, J., Shepherd, R.: Stroke rehabilitation, guidlines for exercise and training to optimize motor skill, Elsevier 2003 Carraro, L.: Obnova pohybu po cévní mozkové příhodě, Rehalb, Praha 2002 Davies, P.M.: Steps to Follow, The Comprehensive Treatment of Patients with Hemiplegia, Springler 2000 Gjelsvik, B.E.B.: The Bobath Concept in Adult Neurology, Thieme 2008 Kolář, P. et al.: Rehabilitace v klinické praxi, Galén, Praha 2009 Pfeiffer, J.: Neurologie v rehabilitaci pro studium a praxi, Grada 2007 www.ergoterapie.cz [cit. 2011-30-01] Taneční a pohybová terapie a arteterapie u pacientů po poškození mozku u nás a ve světě Gueye, T., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze Taneční a pohybová terapie je obor, který má ve světě dlouhou tradici, systém vzdělávání i profesní standardy. V České republice se taneční a pohybová terapie používá poměrně dlouho zejména v psychiatrii a rehabilitaci, chybí nám však větší kontrola nad vzděláním a profesní úrovní terapeutů. Malá je také informovanost ostatních zdravotních profesionálů i laiků o tomto oboru. TANTER- Česká asociace taneční a pohybové terapie je součástí Evropské asociace taneční a pohybové terapie, úzce spolupracuje s ADTA – Americkou asociací taneční terapie a snaží se o prosazení vysoké úrovně výcvikového programu i následných supervizí. Pořádá čtyřletý výcvikový program, který svým počtem hodin i náplní odpovídá požadavkům na akreditaci komplexních vzdělávacích programů v psychoterapii pro zdravotnictví (pro akreditaci výcvikového programu TANTER) a svým obsahem odpovídá požadovaným vzdělávacím standardům Evropské asociace taneční pohybové terapie. Taneční a pohybová terapie je psychoterapeutické použití pohybu jako proces posilující emoční a fyzickou integraci jedince, je formou psychoterapie, ve které je přednostním prostředkem změny pohyb. Taneční a pohybová terapie (TPT) v rehabilitaci pacientů po traumatu mozku pracuje na více úrovních současně. Používáme pohyb k ovlivnění psychosociální oblasti a naopak, uvolněním emočního potenciálu se snažíme ovlivnit fyzické a motorické projevy. TPT je součástí diagnostiky i terapie. Diagnostika v TPT vychází jednak z Analýzy pohybu dle Rudolfa Labana, jednak využívá specifické testy cílené na pacienty s neurologickým deficitem. Jedním z nich je Funkční hodnocení pohybu a percepce (Functional Assessment of Movement and Perception -FAMP) vytvořené taneční terapeutkou a fyzioterapeutkou Cynthií F. Berrol a Stephanie S.Katz z California State University. Cílem je určit pohybové faktory, které ovlivňují funkční motorický výkon jako například vnímání tělesného schématu, prostorová orientace a odhad, statická a dynamická rovnováha, rytmická diskriminace, motorické plánování atp. Taneční a pohybová terapie nám umožňuje zpřesnění diagnostiky motorického i psychosociálního stavu klienta a poskytuje nám specifické prostředky práce s komplexními pohybovými vzory a projevy pacienta.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Muzikoterapie u pacientů po poškození mozku u nás a ve světě Gerlichová, M., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze Abstrakt: Přednáška se zabývá využitím muzikoterapeutických metod u pacientů po poškození mozku v rámci komplexu rehabilitačních aktivit denního stacionáře na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze. Dále též inspirací muzikoterapeutickou praxí z různých částí světa. Tématicky se věnuje využití rytmu při rehabilitaci pohybu a řeči, využití zpěvu u afatiků. Jsou presentovány aktivity, které se používají při práci s emocemi u rehabilitantů, s využíváním muzikoterapeutických nástrojů. Pro rehabilitaci postižených částí těla se využívají vhodně zvolené hudební nástroje, proces obsahuje i cvičení sluchové analýzy a paměti právě muzikoterapeutickými metodami. Součástí přednášky je videoukázka praktického využití uvedených principů. Rehabilitace pacientů po poškození mozku pomocí virtuální reality Kohoutová, H.; Tichá, M.; Janatová, M., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze Prostředky virtuální reality poskytují interaktivní prostředí, která je možné ovládat pomocí různých vstupů. Dají se vhodně využít v rámci komplexní rehabilitace pacientů po poškození mozku ke zlepšování motorických dovedností, rovnováhy, pozornosti, paměti, prostorové orientace a stability. Mezi nejvýznamnější výhody virtuálního prostředí při rehabilitaci patří zejména možnost procvičit si aktivity denního života bez jakéhokoliv rizika. V laboratoři virtuální reality na Společném pracovišti biomedicínského inženýrství FBMI a 1. LF UK probíhají pravidelné systematické terapie vybraných pacientů po poškození mozku z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze. Terapie probíhá za použití stabilometrické plošiny, 3D projekce a zrakové zpětné vazby. Pacient se aktivním přesouváním těžiště pohybuje ve virtuálním prostředí, kde plní různé úkoly. Jako doplňková terapie je v laboratoři virtuální reality využívána herní konzole. Pacient ovládá hry pomocí stabilometrické plošiny a dvou ručních ovladačů snímajících pohyb pomocí akcelerometrů. Pro terapii poruch hybnosti zápěstí a prstů horní končetiny lze využít speciální rukavici, která obsahuje senzory polohy a rychlosti pohybu. S její pomocí ovládá pacient program vytvořený pro rehabilitaci s využitím biologické zpětné vazby. Metoda je vhodná zejména pro rehabilitaci pacientů po poškození mozku, terapii poruch koordinace pohybu, spasticity, třesu a poruch hybnosti horní končetiny různého původu. Tyto metody jsou založeny na aktivních repetitivních cvičeních formou hry. Jejich obtížnost a zaměření lze díky možnosti diagnostiky zvolit dle momentálního stavu každého pacienta. Na začátku i v průběhu terapeutického procesu dochází zároveň k hodnocení aktuálního stavu pacienta a záznamy jsou zpětně k dohledání k posouzení efektivity terapie. Využití inerciálních senzorů v rehabilitaci Čábelková, V.; Kozlerová, Š., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Klinika rehabilitačního lékařství ve spolupráci se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, společností Princip a. s. a Českým vysokým učením technickým realizuje roční pilotní projekt s názvem „Sekundární prevence u pacientů po poškození mozku s využitím náramků pro monitoring pohybu a terapeutické kostky.“ Cílem projektu je zintenzivnit a zpřesnit pohyb postižených končetin u pacientů po poškození mozku a umožnit monitoring pohybových aktivit pacienta v domácím prostředí. Měřící senzory fungují také jako motivační prvky pro pacienty, jelikož vzbuzují pocit, že jsou neustále pod dohledem terapeuta. Vyhodnocení naměřených hodnot slouží také jako zpětná vazba pro pacienty, terapeuty a lékaře. Jedna část projektu je zaměřená na „náramky - senzory pro monitoring pohybu“, které jsou konstruovány ve tvaru hodinek. Sada pro jednoho pacienta obsahuje tři měřící senzory, které jsou barevně odlišeny dle umístění na těle pacienta. Měření je zacíleno na snímání pohybu horních končetin. Dva senzory snímající všechny pohyby horních končetin jsou umístěny na horních končetinách v oblasti zápěstí, třetí senzor je v pase na levé straně. Toto umístění senzorů umožňuje měřit pohyb každé horní končetiny zvlášť i při vzájemném souhybu a současně rozliší, zda jedinec jede např. ve výtahu nebo v MHD. Měření pacientů probíhá v několika etapách. Druhá část projektu je zaměřena na tzv. „terapeutickou kostku“, která slouží jako cvičební pomůcka pro pacienty, kde se formou hry
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y pacient učí správně provádět pohyby pro horní končetiny. Původně zamýšlený tvar kostky byl posléze ergonomicky upraven, aby lépe vyhovoval pacientům v rámci cílové skupiny. Role sociálního pracovníka v rehabilitaci pacientů po poškození mozku Kozlerová, Š., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Nedílnou součástí rehabilitace pacientů po poškození mozku je sociální pracovník. Ve chvíli, kdy dojde k náhlé změně zdravotního stavu vlastní či blízké osoby, nastávají v životě pacienta a jeho blízkých složité a zátěžové situace. Stupňuje se i náročnost a schopnost orientace v problematice následné péče o pacienty po poškození mozku. Prioritou práce sociálního pracovníka v rehabilitaci pacientů po poškození mozku je zdravotně sociální činnost, analýza životní situace pacienta, seznámení pacienta a/nebo jeho blízkých s možnostmi následné a podpůrné péče a služeb. Sociální pracovník také poskytuje adekvátní poradenský servis v oblasti sociálního zabezpečení a legislativy a současně se také podílí na tvorbě krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu. Sociální pracovník v rehabilitaci pacientů po poškození mozku propojuje zdravotnickou a rehabilitační péči s následnou péčí a službami, které zajišťují návrat pacienta k jeho původnímu způsobu života v maximální možné míře. Celotělová kryoterapie (celotělová chladová terapie) ¹Strnad, P.; ²Forýtková, L.; ³Šmuk L., ¹DN FORMED Brno s.r.o., Brno, ²Biofyzikální ústav Lékařské fakulty MU v Brně, Brno, ³Beskydské rehabilitační centrum, Čeladná Celotělová kryoterapie - celotělová chladová terapie (dále CCHT) je pasivní fyzikální krátkodobá stimulační metoda se systémovým účinkem, při které se zpravidla používá účinná teplota – 110°C až -130 °C. Terapie probíhá v kryokomoře a trvá obvykle nejvýše 3 minuty. CCHT se poprvé objevila v Japonsku v osmdesátých letech 20. století Z Japonska se tato metoda rozšířila do Evropy a uplatnění našla pro široké spektrum léčebných a rehabilitačních aplikací. Nejdelší tradici má CCHT v Německu a Polsku, u nás se jedná o relativně novou metodu. CCHT není u nás, oproti např. Polsku hrazena ze zdravotního pojištění. K CCHT se nejčastěji využívá tzv. komora tradičního typu, kryokomora horizontální. První komory tohoto typu jako chladícího média využívaly kapalný dusík. U současných horizontálních komor se jako chladící médium nejčastěji používá kapalný vzduch, který je přímo vháněn do prostor kryokomory. Jinými typy horizontálních komor jsou kryokomory, kde zdrojem chladu je třístupňová agregátorová chladírenská soustava. Tento typ, je někdy také nazýván jako kryokomora kompresorová. Originální je konstrukce kryokomory s tzv.akumulací chladu – kryokomory zapuštěné pod úroveň podlahy,rovněž využívající přímého vstřiku kapalného vzduchu. Současná situace v ČR: V České republice bylo postaveno (pokud je známo), asi 15 kryokomor, z toho 11 horizontálních,včetně 3 kompresorových a 4 s tzv. akumulací chladu (zapuštěných) a další jsou již ve stavu projektů či záměrů. Různé typy komor jsou v Čeladné, Praze, Brně, Teplicích v Čechách, Teplicích nad Bečvou, Darkově, Blansku, Hradci Králové, Mariánských Lázních, Františkových Lázních, Karlových Varech, Hluboké. Prezentace uvádí praktické zkušenosti získané na pracovištích v České republice. Paradoxy terapie Šťastný, P., Alžbětiny lázně, a.s., Karlovy Vary Dnes jsme již běžně zvyklí rozlišovat pojem rehabilitace a fyzioterapie. V praxi se však setkáváme nejenom se specializací od rehabilitace k fyzioterapii, ale – tak jako při chemické reakci i s opačným průběhem – od fyzioterapie k rehabilitaci. Fyzioterapeut často překračuje teoretické hranice fyzioterapie směrem k rehabilitaci resp. dalším samostatným oborům – zvláště při práci s neurologickými pacienty. Nevýhodou takového přístupu je náročnost, ale hlavně rozličná rizika vyplývající z neznalosti, neodbornosti… Pozitivní je zase naopak ideál celostního přístupu a možnost nahlédnout problematiku z poněkud jiného úhlu než specialista. Mezioborová diskuze jistě může přispět k větší pestrosti. Ještě větším vkladem však bývá schopnost vnímat limity či
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y přímo pokřivenosti vlastního oboru. Na podkladě pouhé praxe, empirie a kazuistik předkládáme k reflexi a (mezi-) oborové diskusi premisy, postupy i výhledy na diagnostiku a terapii. V oboru psychologie komunikaci s pacientem, odhad mentální úrovně, rozpor mezi klinikou a objektivním vyšetřením, stigmatizace pac., iatrogenní poškozování. Logopedické postupy jsou podezřívané z příliš analytického přístupu. Genetika svým mechanickým myšlením, objektivismem a fatalismem působí ambivalentně, zvláště v kontrastu s naivismem genového inženýrství. Otazníkům či přímo kritice se nevyhnou ani konkrétní fyzioterapeutické přístupy a postupy: genetická předurčenost pohybových vzorců, unifikace diagonálního řetězení, nepochopení funkce ruky, objektivismus podceňující kliniku a subjektivní vnímání, prognostický fatalismus, paušalizace pod vlivem podobnosti, oborový komplex méněcennosti (evidence based medicine), obsolentnost myšlení, sektářství a ideologie. Možnosti využitia pulznej magnetostimulácie pri liečbe spinálnych stenóz Marková, T., Fyziatricko-rehabilitačné oddelenie Univerzitnej Nemocnice Bratislava, Ružinov Cieľom práce bolo objektivizovať účinky pôsobenia magnetického poľa aplikovaného pulzným vysokoenergetickým magnetickým stimulátorom SALUS TALENT u pacientov so spinálnou stenózou v lumbálnej chrbtici. Ide o ojedinelý aplikátor s možnou indukciou až 2,5T čo u pacienta vyvoláva subjektívny vnem. Súbor tvorilo 18 pacientov. Pokúsili sme sa dokázať závislosť medzi aplikáciou PMS SALUS TALENT a znížením intenzity bolesti a zlepšením celkovej kvality života pacientov. U väčšiny pacientov došlo k signifikantnému zlepšeniu. Kľúčové slová: magnetoterapia – spinálna stenóza - analgetický účinok – SALUS TALENT Léčebná péče o pacienty s míšní lézí v chronickém stádiu Kříž, J.; Hyšperská, V., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha Komplikace vyskytující se u pacientů po poškození míchy jsou velmi specifické a mohou zasahovat všechny tělní systémy, tedy respirační, urogenitální, kardiovaskulární, gastrointenstinální, nervový, kožní, muskuloskeletární i imuntní systém. V našem sdělení bychom se chtěli zaměřit na nejčastější nálezy, které řešíme u chronických pacientů v rámci spinální ambulance či krátkodobých hospitalizací a které souvisejí s pohybovým aparátem. Na prvním místě jsou obtíže spojené s poruchou centrálního nervového systému a to spasticita a neuropatické bolesti. Těžká spasticita se projevuje převážně u pacientů s nekompletní míšní lézí a může vést k významnému zhoršení soběstačnosti v běžných denních činnostech, k psychickým poruchám, ale i k rozvoji kontraktur či dekubitů. Zhoršující se spasticita nás ale může i upozornit na rozvoj jiných zdravotních komplikací. Spolupracujeme s neurologií nemocnice Na Homolce při výběru pacientů k implantaci baclofenové pumpy a provádíme jejich pooperační rehabilitaci. Neuropatické bolesti se mohou objevit i několik let po úraze. Při rozvoji bolestí pod úrovní míšní léze je vždy třeba nejdříve vyloučit jejich možnou organickou příčinu. Vzhledem k neurologickému deficitu a tedy chudé symptomatologii to může být velmi obtížné. Bolesti se ovšem mohou rozvinout i nad úrovní míšního poranění především z chronického přetěžování, jedná se převážně o záněty šlach, úžinové syndromy a degenerativní postižení velkých končetinových kloubů a páteře. V oblasti páteře se rovněž často projevují bolesti při prominenci či uvolnění stabilizace či při nestabilitě okolních segmentů. Další skupinou jsou pacienti s chronickými kožními defekty. Při úbytku svalové hmoty může dojít při nešetrných přesunech, ale i při běžných aktivitách vsedě na správném sedacím polštáři k rozvoji kožních defektů. Pokud se poškozené místo ihned zcela odlehčí, může se defekt v relativně krátké době zhojit. Při pokračujícím kontinuálním tlaku a ischemizaci oblasti se rozvine chronický dekubit s následnou dobou hojení několik měsíců často s nutností opakovaných operačních zákroků. Při poruše hybnosti dolních končetin dochází rovněž k rozvoji osteoporózy. Ta má za následek fragilitu kostí a zvýšené riziko vzniku zlomenin často při minimálním násilí, například při nešetrné manipulaci s DKK. Hojení takových zlomenin je vždy dlouhodobé a vyžaduje aktivní přístup. Prevence úbytku svalové a kostní hmoty je zatím pouze v pravidelné vertikalizaci event. použití funkční elektrické stimulace. Výčet zdravotních komplikací u pacientů dlouhodobě po poškození míchy není zdaleka kompletní, často zde významnou úlohu hrají různě závažné psychické obtíže při postupné ztrátě svalové síly, rozvoji chronických bolestí, degenerativních onemocnění, osteoporóze, snížení aktivity a zhoršení soběstačnosti.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Rehabilitace u pacientů s míšní lézí v chronickém stadiu Crhonková, R.; Špaňhelová, Š.; Hlinková, Z.; Sakaláš, R., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha Rehabilitační péče o pacienty s míšní lézí probíhá v akutním, subakutním i chronickém stadiu. Akutní a subakutní péče je zajišťována na specializovaných pracovištích (spinální jednotky, RHB ústavy). V chronickém stadiu je velká část pacientů nucena vyhledat rehabilitační péči v místě svého bydliště. Pacient může rehabilitační ambulanci navštívit s akutními nebo chronickými obtížemi. Mezi nejčastější akutní problémy patří bolesti ramene, krční a hrudní páteře, akutní epikondylalgie, úžinové syndromy, stavy po frakturách. Chronické obtíže a jejich manifestace souvisí přímo s míšní lézí, příčinou může být zvýšená spasticita, asymetrie postižení, statické přetížení organismu dané nevhodným či dlouhodobým sedem ve vozíku. Jsou však i pacienti, kteří pro udržení určité funkce (např. přesun do vozíku, sebeobsluha nebo chůze) jsou závislí na pomoci fyzioterapeuta aspoň 1x týdně. Do rehabilitačního procesu lze pak zapojit i člena rodiny, ale ne všichni pacienti tuto možnost mají. Fyzioterapeut, který nemá předchozí zkušenosti se spinálním pacientem, si může být nejistý v otázce vlastních příčin obtíží, cílů terapie, frekvence terapie, možností terapie. Stěžejní pro úspěšnou terapii je správné stanovení cíle a shoda očekávání pacienta a terapeuta. Přístup k pacientovi s míšní lézí se od přístupu k pacientovi bez míšního poranění neliší. Jsou zde kladeny jen větší časové nároky na přesuny, manipulaci a vlastní sebeobsluhu pacienta (oblékání). Vlastní rehabilitaci pak může ovlivňovat pacientův primární stav a z něj plynoucí omezení (spasticita, přetížení horních končetin a horní poloviny trupu, asymetrie, event. operační řešení stabilizace páteře, kontraktury, osifikace atp.) Frekvence terapie vychází z potřeby pacienta a stanoveného cíle terapie, po jehož dosažení je pak terapie ukončena. V rehabilitaci používáme standardní postupy jako u pacientů jiných. Volíme všechny polohy a nemusíme se obávat využívat různé pomůcky. Míšní poranění jako takové v chronické fázi není důvodem k pravidelné návštěvě rehabilitačního zařízení. Pouze v případě změny stavu nebo výskytu akutních obtíží, by pacient s míšní lézí měl být ošetřen stejně jako ostatní pacienti. Ergoterapie u pacientů s míšní lézí chronickém stadiu Relichová, Z., Spinální jednotka při Klinice RHB a TVL, FN Motol, Praha Ergoterapie je chápána jako významná, rychle se rozvíjející medicínská profese. Cílem je působit na člověka se zdravotním postižením prostřednictvím léčby činností nebo zaměstnáváním. Moderní ergoterapie se daleko více věnuje nácviku soběstačnosti včetně vybavení pacientů kompenzačními pomůckami a úpravou jejich bydliště, dále přípravou na možné pracovní uplatnění a rozvoj zájmových činností s cílem dosáhnout co nejvyšší kvality života. Ergoterapie u pacientů se spinální lézí v chronickém stádiu řeší jejich aktuální potřeby a nově vzniklé problémy, které souvisí s rozvojem zdravotních, sociálních, pracovních změn či komplikací. Zabývá se vhodným výběrem a doporučením pomůcek, návrhy na bezbariérové úpravy bydlení. Důležitá pro celý proces terapie a komplexní řešení daného problému je ergodiagnostika, která zahrnuje vyšetření aktivit všedního dne a zhodnocení soběstačnosti a nezávislosti pacienta. K tomuto účelů slouží, kromě vlastního vyšetření a zjištění anamnézy, standardizované vyšetření nezávislosti pacienta se spinální lézí (SCIM - Spinal Cord Independance Measure, vol.3). Vyšetření se provádí při příjmu pacienta, a pak při jeho propuštění nebo překladu. Podle dosaženého skóre ve výsledku při vstupním a výstupním vyšetření je možné objektivně porovnat, zda došlo ke zlepšení u pacienta v oblasti nezávislosti. V příspěvku je dále zmíněna z pohledu ergoterapeuta prevence dekubitů a nácvik autokatetrizace včetně několika pomůcek, které se k nácviku autokatetrizace nejčastěji využívají. V závěru je uveden stručný seznam několika internetových odkazů, kde mohou pacienti a jejich rodina nalézt různé informace o problematice spinálních lézí a také odkazy, kde mohou získat přehled o existujících kompenzačních pomůckách. Význam specializovaných ambulantních pracovišť pro pacienty s míšní lézí Čápová, J., Školící a fyzioterapeutické centrum Jimramov Význam specializovaných ambulantních pracovišť pro pacienty s míšní lézí: Školicí a fyzioterapeutické centrum v Jimramově působí již sedmým rokem. Hlavním důvodem jeho zřízení bylo prokázat význam
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y existence specializované regionální péče o pacienty s míšní lézí a to ambulantní formou s možností ubytování. Dále pak prokázat účinnost nového terapeutického konceptu „BPP“ u pacientů s touto diagnózou. V současné době se u nás postupuje tak, že poté, co se pacientův zdravotní stav dostatečně stabilizoval, je přeložen na spinální jednotku a následně je co nejdříve odeslán do rehabilitačního ústavu. Zde stráví několik měsíců. V době, kdy je na tom fyzicky i duševně nejhůře, je vytržen ze svého standardního prostředí, jako je rodina, bydliště, škola, spolupracovníci atd. Vzhledem k tomu, že je úspěšnost terapie silně vázána na emoční stav pacienta, intenzitu a výběr fyzioterapeutických vstupů, je pochopitelné, že pro pacienty, kteří mají dobré rodinné zázemí, je domácí prostředí a blízkost rodiny tou nejlepší cestou k psychické stabilitě, motivaci k léčbě a k následné resocializaci. Fyzioterapie na tomto pracovišti probíhá v rámci konceptu PBB a fyzioterapeuti jsou specialisté jak v tomto konceptu, tak v problematice míšních lézí. Koncept sám o sobě se zaměřuje především na uplatnění co možná největšího počtu variabilních „útoků“ na oblast míšní léze. Přichází s možností obohacení dosavadních periferních facilitačních vstupů také o vlivy centrální. Opírá se při tom o vývojové aspekty, a nabízí řešení na základě zjištěných zákonitostí v posturální ontogenezi. Ambulantní terapie u nových pacientů probíhá velmi intenzivně 3 až 5x týdně a to 2x denně, což není, z pochopitelných důvodů, v silách žádného rehabilitačního ústavu či lázní. Přesto, že je počáteční vzorek počtu ošetřených pacientů malý, prokázalo toto modelové zařízení uspokojivé výsledky, což demonstrujeme na kazuistice pacientky s lézí C 6 kombinovanou s hemiparézou l. dx a mnohočetnými traumaty pánve a DKK. Příspěvek si dává za cíl propagaci zřizování podobných specializovaných pracovišť na regionální úrovni. Následná péče o spinální pacienty Faltýnková, Z.; Kratochvílová, L., Centrum Paraple, o.p.s. Každoročně u nás i ve světě v souvislosti s naším životním stylem přibývá akutních úrazů s poškozením míchy. V České republice se udává 200-300 nových případů za rok s věkovým průměrem 28,5 roku. Již od vzniku poškození míchy je nutná specializovaná péče. Ta zahrnuje rychlou záchrannou službu, moderní operační postupy v traumacentrech a péči multidisciplinárního týmu na spinálních jednotkách a následně rehabilitačních spinálních jednotkách. Spinální program v České republice zahrnuje 18 traumacenter (klinicky fáze I, akutní), čtyři spinální jednotky – Praha Motol, Liberec, Ostrava, Brno (klinicky fáze Ib postakutní, cca 2-3 měsíce), rehabilitační spinální jednotky v rehabilitačních ústavech - Hrabyně, Kladruby, HOL Luže – Košumberk (klinicky fáze II chronická, cca 4-5 měsíců). Klinicky fáze III – resocializační, představuje nejvíce problematickou část péče. Zahrnuje opakované hospitalizace v rehabilitačních ústavech, řešení zdravotních komplikací a rehabilitační ambulantní péči v místě bydliště, která však není vždy dostupná. Také ambulantní péče především neurologa a urologa, ale i psychologa v místě bydliště má velké rezervy. Návaznou zdravotní péči zajišťují spinální ambulance při spinálních jednotkách, které dispenzarizují své pacienty. V současné době zajišťuje následnou rehabilitační péči pro klienty z celé republiky Centrum Paraple o.p.s. ambulantně ParaCENTRUM FENIX Brno, Školící a terapeutické centrum Jimramov a několik nám známých ambulantních zařízení. Klinická zájmová skupina Fyzioterapie míšních lézí při UNIFY ČR pracuje již osm let. Jejím současným hlavním cílem je vytvořit adresář bezbariérových a profesně i technicky dostatečně vybavených zařízení v jednotlivých regionech. V průběhu života každého člověka s postižením míchy se může vyskytnout řada komplikací. Jedná se o dekubity, spasticitu, osteoporózu, bolesti, kontraktury, urologické komplikace, depresivní stavy a jiné. V důsledku míšního poškození a života na vozíku dochází ke vzniku primárních či sekundárních svalových dysbalancí, přetěžovaní horních končetin a následné dekompenzaci postury sedu na vozíku. S komplikacemi se horší úroveň funkční zdatnosti klienta a snižuje jeho nezávislost. Aby mohl klient s postižením míchy žít aktivním způsobem života a být motivován k dodržování zásad zdravého životního stylu, potřebuje průběžnou a dostupnou specializovanou zdravotní a rehabilitační péči. Jen tak se může znovu zapojit do rodinného, profesního i společenského života.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Rehabilitace po poranění mozku a míchy – podněty z časopisu Veteran Administration, USA Votava, J., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze, Ústav zdravotnických studií UJEP Ústí nad Labem Journal of Rehabilitation Research and Development (JRRD) je odborný časopis, který vydává v USA Veteran Administration, tedy instituce, která pečuje po zdravotní stránce o současné i bývalé americké vojáky a jejich rodiny. Časopis je vydáván v počtu 6 až 9 čísel ročně, které obsahují až 100 odborných článků. Autory jsou z více než 70% odborníci z USA. Více než v jiných odborných časopisech se uveřejněné články věnují rehabilitaci vojáků, především v rámci traumatologie, tedy poranění míchy, mozku, amputacím. Jiná rozsáhlá oblast se týká nemocí chronických, především staršího věku, tedy např. cévním mozkovým příhodám, parkinsonismu, roztroušené skleróze, diabetu. Z jiných témat se často vyskytují poruchy zraku, sluchu, psychiatrické a psychické problémy a témata metodická. Od r. 2003 jsem členem redakční rady JRRD. Proto časopis soustavně sleduji a získaná čísla od r. 2003 až dosud jsou dostupná na Klinice rehabilitačního lékařství v Praze. Navíc lze velkou část publikovaných prací získat na internetu na adrese http:// www.rehab.research.va.gov/hd2010.html. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na dostupnost aktuálních odborných informací a uvést příklady některých zajímavých prací z období poslední 4 roků. V té době bylo vydáno 14 monotematických čísel, z nichž 6 se týkalo rehabilitaci po poranění mozku nebo míchy. Je tedy např. probrána problematika poranění mozku od možných komplikací, přes poruchy hybné, smyslové a psychické až po problémy při začleňování do práce, návratu do rodiny a společnosti. U poranění míchy se články zabývají např. využitím plasticity CNS, možností funkční elektrické stimulace, účinkem cíleného cvičení a výskytem bolesti a jejím tlumením. Prezentované zkušenosti lze využít i u nás, i když k poraněním mnohdy došlo na vojenských misích mimo území USA. Ideály, současná legislativa a realita péče o pacienty po NCMP Kříž, V., CeMr – rehabilitace, Kostelec n. Č. Lesy Ideálem léčby postižených NCMP je rychlá prvotní diagnostika a dle ní akutní terapie, rehabilitace ještě na akutním lůžku JIP či ARO, základní včasná rehabilitace podle typu a rozsahu postižení, následná rehabilitace až do dosažení optimálního (nebo konečného) stavu a resocializace pacienta. Vyhláška MZd o iktových centrech, vytvořená neurology, řeší (i když z hlediska rehabilitace nelogicky) péči v prvních týdnech. Většina vybraných pracovišť nesplňuje požadavky této vyhl. Např. v žádném nepřibyla požadovaná rehabilitační lůžka pro pac. s NCMP a tím také nepřibyl personál (a finance) na řádnou rehabilitaci těchto pac. Ictová centra měla napodobovat spinální jednotky, problém je však v obrovské pestosti stp. NCMP i v počtech (akurní míšní poruchy 200 ročně, mozkové 30 tis.) Rehabilitace po NCMP za spoluúčasti rodiny Kříž, V., CeMr – rehabilitace, Kostelec n. Č. Lesy Rehabilitace po CMP, tedy nejčastěji hemiparetiků či hemiplegiků, je náročná na odbornost i čas. Problém je v tom, že je ji třeba provádět spíše krátkodobě ale mnohokrát denně (fyzickou i kognitivní). Někdy se zapomíná, že pro péči o postiženou stranu, je třeba udržovat výkonnost nepostižené strany. Tato strana je důležitá i pro sebeobsluhu a také pro vertikalizaci i nácvik chůze.Aby bylo možné tohoto všeho (a často)dosáhnout, musí se na tom podílet ZS odd.(reh.ošetřovatelství), fyzio- a ergoterapeut (spec.rehab. + instr.ostatních) a také instruovaní rodinní příslušníci (při návštěvách či při pobytu doma). Je spousta jednoduchých úkonů, které může vykonávat poučený laik a je škoda, pokud se nevyužívají. Poruchy polykání po cévní mozkové příhodě Bitnar, P.; 2Gregová, D.; 3Smejkal, M., 4Dolina, J.; 5Hep, A.; 1,2Kolář, P., 1Klinika Rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Motol, 2 2. LF UK v Praze, 3III. chirurgická klinika FN Motol, 4IHGEK Brno, 5Endoskopické centrum Brno 1
Poruchy polykání jsou častou avšak relativně málo diskutovanou komplikací u pacientů po CMP. Incidence dysfagií po CMP je kolem 50%-u pacientů v akutním stádiu cca 60%; v progredujících fázích 30%. Hlavním rizikovým faktorem je aspirace s následnou
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y pneumonií a malnutrice pacienta. Dysfagie po CMP je závažnou komplikací, která snižuje kvalitu života a také život ohrožuje, a proto je třeba o ní v odborných kruzích diskutovat a hledat možnosti léčby. Z neurologického hlediska můžeme dysfagie rozdělit na kortikální a kmenové. Porucha CNS se pak může projevit jako porucha ve všech fázích polykacího aktu. Polykací akt lze dělit z mnoha pohledů, základně se však dá rozdělit do tří fází - fáze orální, fáze pharyngeální a fáze esofageální. Dysfunkce v orální oblasti mohou být poruchy senzorické i motorické. Z motorického hlediska se jako nejvýznamnější jeví porucha buccinátorového mechanismu a porucha elevace jazyka, která hraje zásadní úlohu v iniciaci polykacího aktu. Hltanová fáze je nejkritičtější části polykacího aktu, neboť je zde kieziologicky složitý mechanismus uzavírání dechových cest a podílí se na něm velké množství svalů (ústní dno a ostatní suprahyoidní svaly, svaly infrahyoidní, svaly hltanu a hrtanu). Pro polykací akt a ochranu dechových cest se jako základní kineziologický mechanismus jeví elevace a protrakce jazylky. Ale také porucha deprese jazylky může vést k narušení polykacího aktu. Poslední fází polykacího aktu je fáze jícnová. Zde může být porušena motilita jícnového těla, ale zejména dochází k poruše horního jícnového svěrače (HJS), který je ve spasmu (hypertonu) a brání tak přechodu bolusu z hltanu do jícnu-žaludku. Léčebná rehabilitace hraje zásadní podíl v terapii poruch polykání po CMP. Některé studie jasně dokládají dobrou schopnost korové neuroplasticity motorických oblastí svalů polykacího mechanismu. Po kmenových CMP je léčba obtížnější, neboť je zde schopnost neuroplasticity nižší. Existuje vícero prací, které se zabývají důvody vzniku dysfagie po CMP a jejich následné léčbě. Mezi nejnovější postupy patří transkraniální magnetická stimulace či elektrostimulace svalstva v oblasti jazylky. Jsou také vypracované postupy na rehabilitaci senzorických funkcí. V našem výzkumu se zaměřujeme na poruchu HJS. Hypertonus a špatná relaxace HJS je jednou ze základních příčin stagnace bolusu v hltanu a zvýšení rizika aspirace u pacientů po CMP. K výzkumu využíváme jícnovou manometrii, která objektivizuje poruchy funkce HJS. Z dosavadních výsledků se jeví, že tonus HJS má významný vztah k tonu kosterního svalstva krčního regionu. Při poklesu tonu krčního svalstva je signifikantní pokles tonu HJS a otevření vstupu do jícnového těla. Léčebně rehabilitační intervence se proto jeví jako vhodná i u pacientů, jejichž dysfagické obtíže jsou způsobeny hypertonem UES. Poruchy polykání jsou velmi zásadní komplikací po CMP s velkou incidencí, a protože léčebně rehabilitační intervence zde hraje základní roli, zaslouží si odbornou pozornost. Vnímání subjektivní vertikály u pacientů s idiopatickou skoliózou 1 Čakrt, O.; 1Viktorinová, L.; 1Slabý, K.; 1Kolář, P., 2Jeřábek, J., 1Klinika Rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Motol, 2. LF UK v Praze 2 Neurologická klinika dospělých 2. LF UK a FN Motol Úvod: Idiopatická skolióza (IS) patří mezi nejčastější strukturální deformitu páteře. Obecně IS charakterizujeme jako trojdimenzionální deformitu páteře s posunem obratlů v rovině frontální, sagitální a transverzální. Etiologie IS není doposud zcela známá. Dle studií provedených v minulosti (Wiener-Vacher a Mazda, 1998) může být za příčinou vzniku IS asymetrická funkce otolitových struktur vestibulárních labyrintů. Jednou z možností jak testovat funkci otolitového systému je vyšetření subjektivní vizuální vertikály (SVV). Odhalení skutečné příčiny vzniku IS by mohlo vést k časnějšímu zahájení léčby a možnému zabránění progrese IS. Cíl: Zjistit, zda existuje rozdíl ve vnímání SVV mezi zdravými jedinci a pacienty IS. Materiál a metody: Vyšetřili jsme 23 pacientů s IS (18 dívek a 5 chlapců věk 14,5±2,5), Cobbův úhel 21, 4 º± 8,8º. Kontrolní skupinu tvořilo 23 zdravých jedinců (18 dívek a 5 chlapců, věk 14,0 ± 2,9 let). K vyšetření SVV jsme použili „The Bucket Method“ (Zwergal et al., 2009). Výsledky: Mezi vyšetřenými skupinami jsme nalezli statisticky významný rozdíl (p<0,001), SVV kontrolní skupina (median 0,1º, IQR 0,0º - 0,5º), skupina pacientů (median 1,3º, IQR 0,7º - 1,9º). Závěr: Z námi získaných výsledků je patrné, že existuje statisticky významný rozdíl ve vnímání SVV u zdravých jedinců a pacientů s IS. Výsledky podporují hypotézu o asymetrické funkci otolitových struktur, která může mít vliv na vznik skoliotického zakřivení.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Edukativní intenzivní rehabilitační program (EIRP) Zajíček, S., LH Běhounek, LL Jáchymov, a.s. Jedná se o nový projekt v jáchymovských lázních cílený na pacienty s těžkým pohybovým handicapem (stavy po autonehodách a CMP, sclerosis multiplex…). Skladba celého rehabilitačního programu je založena především na intenzivním individuálním léčebném cvičení s fyzioterapeutem a na využití fyzikálních a vodoléčebných procedur (včetně možnosti radonové kúry). Program má také edukativní funkci – přináší potřebné informace a nácvik doprovodné osobě (rodinný příslušník), jak s pacientem pracovat následně po propuštění z lázní a tím zajišťuje i určitou kontinuitu rehabilitace v mezidobí, kdy pacient čeká doma na další rehabilitační péči resp. edukace rozšiřuje možnosti správně prováděné domácí rehabilitace a ošetřovatelské péče. Bylo nutné v rámci projektu zajistit speciální dovybavení pro rehabilitaci a ošetřovatelskou péči (zvedáky na vodoléčbě, polohovatelné lůžko, individuální bazén, vertikalizační stůl, zajištění individuálního stravování atd.) a začít klást větší důraz na týmovou práci (lékař, fyzioterapeut, sestra, protetik, ostatní personál). Od EIRP očekáváme především snížení funkčního handicapu pacienta či redukci jeho sekundárních obtíží, edukaci doprovodné osoby (rodinného příslušníka) a to v prostředí lázeňského zařízení, které pro řadu handicapovaných může být vhodnou alternativou jiného typu ústavní rehabilitace. Projekt je zahájen pro samoplátce (očekáváme hlavně zahraniční klientelu), ale budeme usilovat o navázání smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami, aby EIRP mohli využívat naši tuzemští pacienti v rámci zdravotního pojištění. Post-akutní fáze iktu: směřování pacientů v účelné rehabilitaci Moses, K., Rehabilitační ústav Kladruby Podle: AHA/ASA-Endorsed Practice Guidelines Management of Adult Stroke Rehabilitation Care A Clinical Practice Guideline, Pamela W. Duncan (Stroke. 2005;36:e100.) – do přednášky bude doplněno o nové postupy z roku 2010, 2011 (Stroke). Pacientů s náhlou cévní mozkovou příhodou je mnoho (cca 250-350/100 000 za rok) a měla by jim být poskytnuta rehabilitace včas, účelně a v šíři, intenzitě, dávce a trvání které odpovídá stavu pacienta. A to si musíme být vědomi toho, že velmi podobně směřováni k rehabilitaci jsou i pacienti s jiným akutním poškozením mozku (trauma, stavy po operacích mozku, stavy po intoxikacích, stavy po anoxii mozku). Samostatným tématem je potom ambulantní a ústavní psychiatrická léčba těchto pacientů. Prostředky k hrazení poskytované péče z veřejných zdrojů včetně všeobecného zdravotního pojištění jsou limitované. Proto bývají i limitované požadavky na množství poskytnuté péče za den a jsou stanovované požadavky na aktivitu pacienta – protože je vyžadován aktivní přístup pacienta k rehabilitaci a při spotřebovávání péče. Při poskytování péče na rehabilitačních odděleních byly stanoveny v USA minimální požadavky v trvání 3 hodin aktivního se podílení (účasti) pacienta na rehabilitaci denně ( Post-Stroke Rehabilitation Guideline No.16, AHCPR a AHRQ, Rockville, 1995). Myslím si, že při společné snaze v odborné společnosti se nám může podařit nastavit pravidla – doporučené postupy v rehabilitaci pacientů po akutním poškození mozku tak, aby v korelaci k těmto postupům následně byla poskytnuta přiměřená úhrada za poskytnutou péči. Účelné poskytování péče by nemělo být „po zásluze potrestáno“ neproplacením péče a následnou likvidací toho, kdo péči poskytuje. I. Principy II. Hodnocení výsledků III. Doporučení k organizaci péče: IV. Inpatient rehabilitation: 1. Poskytování péče cestou „Inpatient rehabilitation“ závisí na tíži postižení, schopnosti podpory ze strany rodiny/pečujících a na preferencích pacienta nebo rodiny. 2. K poskytování péče cestou „Inpatient rehabilitation“ musí být kromě jiných splněny tyto podmínky: pacient potřebuje péči sestry, potřebuje pravidelnou péči lékaře a potřebuje mnohotné léčebné intervence.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Péče sestry zahrnuje minimálně péči pro.. Péče lékaře zahrnuje minimálně péči pro.. Péče s použitím mnohotných intervencí zahrnuje minimálně péči pro.. V. Vyšetření potřeby rehabilitace VI: Algoritmus postupu v rehabilitaci Využití lokomatu v RÚ Kladruby Zmeškalová, M., Rehabilitační ústav Kladruby Lokomat je přístroj sloužící k diagnostice, stimulaci a terapii chůze. Využívá k tomu elektricky poháněný systém ortéz. Je založen na bohaté zpětné vazbě. V RÚ Kladruby byl instalován v říjnu roku 2009. V provozu je 7 hodin denně a pro jeho obsluhu bylo vyškoleno 10 fyzioteraputů, kteří z časových a bezpečnostních důvodů pracují ve dvojících. V roce 2010 byl vytvořen dotazník subjektivních pocitů klienta. Jeho výsledky jsou první zpětnou vazbou tohoto typu a na jejich základě byla zlepšena kvalita i organizace práce s Lokomatem. Vitamín D – základní esence našeho života? Pikner, R., Oddělení klinických laboratoří a kostního metabolismu, Klatovská nemocnice a.s. Vitamin D patří mezi steroidní hormony. Je efekt je zprostředkován vazbou na VDR (Vitamin D receptory), které můžeme nalézt ve většině tkání v lidském těle. Hlavním zdrojem produkce je kůže, kde vzniká účinkem UV záření a dále pak stravou. Jeho nedostatek v těle bývá spojen s křivicí v dětství a osteomalácií v dospělosti. Intenzivní výzkum v posledních desetiletích potvrdil, že vitamin D hraje zásadní roli v metabolizmu většiny tkání v lidském těle a jeho nedostatek ovlivňuje jejich funkci. Mluvíme tak o tzv., neskeletálních účincích vitaminu D, které zahrnují ovlivnění svalové síly, krevního tlaku, progresi aterosklerózy. Kromě toho však dochází k ovlivnění imunitního systému, ovlivnění výskytu některých nádorových onemocnění. Tato dlouho známá a znovu objevená látka tedy zásadně zasahuje do rizikových faktorů vzniku CMP a zároveň i následnou rehabilitaci. Cílem přednášky je vysvětlení mechanizmů účinku nedostatku vitaminu D na aterosklerozu a svalovou funkce, upozornit na vysokou prevalenci deficitu vitaminu D, především ve starší populaci. Dále jak diagnostikovat deficit vitaminu včetně referenčních mezí a jak deficit této esenciální látky substituovat. Effect of rehabitation patiens with gonarthrosisin Atomic spa Obradovic Bursac, L.; Milojkovic, D.; Pilipovic, N.; Brankovic, S., Hospital for rehabilitation Atomic spa, Gornja Trepca, Serbia Gonarthrosis is a noninflammatory disease of the knee joint which causes damage to the articular cartilage and new bone on the joint surfaces and edges. Objective: Analyze the effect of rehabilitation treatment in the Atomic spa patients with gonarthrosis. Methods: A prospective clinical study included 45 patients, average age 69 years, who met ACR criteria for knee osteoarthritis, and in 2010 they were in the rehabilitation treatment in atomic spa for three weeks. Treatment consisted hydrotherapy in CALCIUMMAGNESIUM, hydrocarbon,oligomineral, hypothermia water (29 º C), kinesitherapy, electrotherapy, magnetic therapy and lasertherapy. Used the following parameters before and after the completion of treatment: range of motion in the joint (flexion and extension) ,Number of stand up per 30 seconds, Stand up and go test, Womac index and VAS (scale from 0 - 100mm). Results: Of 45 patients 37 (82%) were women and 8 (18%) men, mean age 69 ± 12.14 years ( 20-91 years), and the average duration of illness was 9.02 ± 7.64 years. RIGHT LEFT Before treatment After treatment Before treatment After treatment flexion 84.44±11.39 92.66±9.86 88.44±11.06 94.88±8.15 extension 14±8.36 12±7.26 12.55±8.16 10.55±7.24
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Before treatment After treatment No. Stand up per 30 sec. 3.42±3.66 4.46±4.29 STAND UP AND GO 16.95±3.80 14.40±3.59 WOMAC 2.97±0.57 2.31±0.57 VAS 63.77±9.11 71.33±9.67 Statistical analysis, Student t test, it is determined that the obtained difference value in knee flexion before and after treatment, and left and right, and the number stand up per 30 sec. statistically highly significant (P Conclusion: The data analysis showed that the use of Atomic spa rehabilitation therapy for three weeks in patients with gonarthrosis beneficial effect on reducing pain, increasing mobility and functionality that facilitate the activities of daily living. Panat – léčebná metoda M. Johnstone s nafukovacími dlahami + praktická ukázka Vodičková, R., Institut Synergické reflexní terapie, Praha PANat = Pro - aktivní léčebná Aplikace v Neurorehabilitaci Skotská fyzioterapeutka Margret Johnstone začala v období šíření polia pracovat se základní myšlenkou ve smyslu proaktivního opatření: 1. ke stabilizaci ochrnutých /paretických/ končetin během cvičení, 2. k výcviku síly bez kompenzačních patologických souhybů a 3. k prevenci kontraktur. Její pionýrský přínos pro neurorehabilitaci byl oceněn v roce 1990 od UK Chartered Society of Physioteherapy. Již během 80. let se rozšířilo její cvičení s nafukovacími dlahami za hranice Evropy a stalo sejedním z důležitých konceptů léčby u pacientů po CMP a s dalšími typy mozkových hybných poruch jako např.DMO , posttraumatické mozkové léze, roztroušená skleróza, hydrocefalus, spina bifida, dále equinovarus,revmatické a artrotické kloubní bolesti. Po smrti zakladatelky v roce 2006 byla metoda aktualizována dle nejnovějších neurovědeckých výsledků a přejmenována v Update 2007 na metodu PANat. PANat je specifické polohování a senzomotorické cvičení pasivního i aktivního charakteru s pomocí nafukovacích dlah s cílem zprostředkovat pacientovi možnost motorického učení dle jeho zájmu a životní situace. Nafukovací dlahy Urias a další pomůcky speciálně vyvinuté pro PANat používáme tehdy, jestliže chceme umožnit pohyb bez nežádoucí kompenzace a pokud možno i bez taktilního zásahu terapeuta. PANat umožňuje pacientovi samostatný, motivující a repetitivní trénink i v domácím prostředí. Tím se zvyšuje nejen samotné zotavení postiženého, ale také ekonomická efektivita léčby. Metoda PANat se v České republice dosud v rehabilitaci systematicky nepoužívá, přestože zájem o nákup dlah a jejich odbornou aplikaci stále roste. Výsledky v praxi podnítilo odborníky z nemocnic, lázní, LDN, dětských stacionářů, Rané péče a pečovatelských organizací k hlubšímu využívání dlah a začaly se na mě jakožto prodejce obracet s prosbou proškolení. Protože to vyžaduje znalého školitele, který v ČR chyběl, rozhodla jsem se naučit se PANat cíleně v lektorském výcviku pro fyzioterapeuty i ergoterapeuty ve Švýcarsku. První školení PANat v ČR jsem vedla v roce 2008 a 2010. Na rok 2011 je plánován kurz v Institutu SRT,viz.www.isrt.cz VŠEOBECNÝ PŘÍNOS PANat: •prevence a léčba kontraktur •snížení svalového tonu •uvolnění desmogenních struktur, šlach a myofascií, zvětšení jejich protažitelnosti •tlumení patologické práce CNS, např. napínací reflexy,ataktické a dystonické projevy, tremor, klonus, dráždivost •pozitivní ovlivnění mikrocirkulace v postižených tkáních, snižuje otoky •zesiluje smyslové vnímání (neglektsyndrom) •usnadněná péče a polohování pro ošetřující personál a rodinné příslušníky •CNS registruje nové posturální držení těla, snadnější tvorba paměťové stopy •držení končetiny v dlaze ve fyziologickém postavení navozuje v CNS fyziologickou reaktivitu dalších částí myofasciálních a funkčních řetězců •snadný nácvik komplexních pohybových stereotypů a strategií. •využití při Vojtovi, Bobathovi,PNF •Podpora ontogenetického vývoje
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Synergická reflexní terapie v léčbě mozkových hybných poruch Vodičková, R., Institut Synergické reflexní terapie, Praha Přes veškeré vědecké pokroky a nové klinické znalosti, nepřináší léčba mozkových hybných poruch vždy uspokojivé výsledky; zvláště pak problematika důsledků spasticity a hypotonie jsou v odborných kruzích stále diskutována a hledají se nová řešení. Ani s dnešními dostupnými rehabilitačními metodami nelze vždy zvrátit prognózu vývoje neurologické poruchy a rozvoj jejích ortopedických následků. Přestože běžně používané fyzioterapeutické intervence jako např. Vojtova a Bobathova metoda, PNF nebo TherapyMaster, přináší do jisté míry normalizaci svalového tonu a kloubní funkčnost, vyvinou se u těžších centrálních poruch postupem času myofibrotické a myosklerotické změny, které se přenáší i na další myofasciální struktury a vznikají desmogení i artrogení kontraktury, které vedou k decentralizaci kloubů, k jejich funkčním poruchám a mnohdy i k bolestem. Zpětnovazebně tyto patologické strukturální změny determinují práci již primárně narušeného CNS. U neurovývojových poruch platí, že funkce určuje strukturu a později, že struktura determinuje funkci. V Rusku a později v Německu se cíleně touto problematikou začal zabývat v devadesátých letech min. st. ortoped a traumatolog Dr. Waldemar Pfaffenrot, který vytvořil léčebný koncept mobilizací a manipulací pro specifikum mozkových hybných poruch a nazval jej Synergická reflexní terapie (SRT). SRT je manuální terapie, která slučuje nové reflexní prvky Dr. Pfaffenrota s vybranými a modifikovanými prvky z několika reflexních terapií jako např. myofasciální technika, mobilizace popř. manipulace, akupresura, reflexní terapie zón plosky nohy, ruky a reflexních zón na hlavě, jakož i některé prvky z osteopatie. Kombinace těchto technik aplikovaných současně během jednoho ošetření přináší synergický efekt, který se projevuje vzájemným navýšením účinků a komplexní působností. Prokazatelně nejvyšší účinnost (56%) vykazuje SRT ve snižování deficitu kloubní hybnosti a v prevenci subluxace kyčlí, dále je účinná v normalizaci zakřivení páteře, ve zkvalitnění koordinace pohybu a jemné motoriky, zlepšuje koncentraci, polykání, mluvení, psaní, hypersalivaci, obstipaci a odstraňuje bolesti. Bezprostředně po SRT se zrychlují a zkvalitňují reakce při Vojtově metodě nebo jiných cvičení, podporují se výsledky v logopedii a ergoterapii. SRT pozitivně podporuje fyziologické automatické strategie posturálního chování a usnadňuje hybnost. SRT by se dala definovat jako interdisciplinární, preventivní a pro fyzioterapii podpůrná manuální léčba, která zmírňuje či odstraňuje sekundární důsledky primární neurologické léze na pohybovém aparátu, a tím zlepšuje podmínky pro uplatnění volní motoriky a hlubokých posturálních systémů automatického řízení z CNS. SRT léčí s ohledem na integraci funkcí centrálního nervového systému, ale není aktivním cvičením. SRT vyučuji 10 let, během kterých získalo certifikát cca 700 odborníků. V Institutu SRT jsou na rok 2011 vypsány 15 denní kurzy SRT. Více na www.isrt.cz
Posterová sekce Systémový lupus erytematodes s postižením CNS – kazuistika Ištvánková, E.; Jarošová, H., Revmatologický ústav Praha Pacientka 57 let, s diagnózou systémového luxusu erytematodes (SLE). Od roku 1995 první příznaky postižení CNS, epileptické paroxysmy typu grand mal. V roce 1998 první transitorní ischemická ataka, v roce 2002 recidiva (zjištěna i arteriální hypertenze). Trpěla bolestmi drobných kloubů rukou a kyčlí, diagnostikován Raynaudův fenomén. V roce 2000 zjištěna pozitivita přímého Coombsova testu. Při dalším vyšetření pozitivita ANA, ACLA. Dále mírná renální insuficience. Proto odeslána do Revmatologického ústavu. 4. 7. 2002 první hospitalizace v Revmatologickém ústavu, kde diagnostikován SLE podle čtyř kritérií (artralgie, hemolytická anémie, pozitivita ANA), postižení CNS (klinické reziduum, nález na MR). Byla potvrzena incidentní renální insuficience v souvislosti s antifosfolipidovým syndromem, ten prokázán na základě pozitivity všech kriterií. V rámci neurologického vyšetření absolvovala MR mozku, kde popsány vícečetné ložiskové změny ischemického charakteru. Na pohybovém aparátu je postižení vyjádřeno nejvíce v oblasti drobných kloubů rukou, v ramenních a kolenních kloubech, na hrudní páteři. Po mozkových příhodách reziduum v oblasti n. facialis (centrální postižení) a přetrvává smíšená porucha řeči. Dcera 21 let je sledována v Revmatologickém ústavu z důvodu podezření na dědičnost choroby. V současné době se subjektivně cítí zdráva, ale byla zjištěna přítomnost ANA protilátek a pozitivita aCL, B2GPI, mírná lymfopenie.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK
X X I . K O N F E R E N C E R E H A B I L I TA Č N Í , F Y Z I K Á L N Í A B A L N E O M E D I C Í N Y Postižení CNS u revmatických chorob Jarošová, H.; Ištvánková E., Revmatologický ústav Praha Některé revmatické choroby postihují centrální nervový systém. Mezi nejčastější bývá postižení CNS u systémového lupusu erytematodes – postižení u 60-80 % nemocných. Postižení mozku je buď difúzního charakteru s manifestací psychiatrického typu nebo ložiskové postižení s prezentací cévní mozkové příhody. Celkem je popsáno 19 typů neuropsychiatrického postižení. Postižení CNS u lupusu může být i prvním příznakem onemocnění. Další skupinou nemocí, postihující CNS jsou vaskulitidy.V roce 1992 byl schválen jednotný způsob rozdělení primárních systémových vaskulitid. Jsou řazeny do tří základních kategorií dle velikosti dominantně postižených cév: - velké cévy (aorta) - středně velké cévy - polyarteritis nodosa klasická (bez glomerulonefritidy) - malé cévy, jedná se o Wegenerovu granulomatózu, syndrom Churga a Straussové a mikroangiopatická polyarteritis noosa s glomerulonefritidou. U malých cév přichází do úvahy Henochova a Schenleinova purpura a leukocytoklastická vaskulitida. Jednotkou s možným častým postižením CNS je antifosfolipidový syndrom. Možnosti využití Aquaterapie u spinálních pacientů Sulková, I., Centrum Paraple, Praha Možnosti využití Aquaterapie u spinálních pacientů Využití vodního prostředí pro léčbu, nebo zmírnění obtíží je známo tisíce let. Prameny ukazují, že ve starém Egyptě bylo využíváno vodního prostředí pro léčbu některých onemocnění,v Indii se používaly vodní lázně pro snížení horečky již v 15. století před naším letopočtem a ve starém Řecku a Římě existoval propracovaný systém lázní sloužící nejen k očistě, zotavení a léčbě válečných zranění. Na začátku 20. století se začaly objevovat první metody využívající cvičení ve vodě k rehabilitaci a během posledních několika desetiletí pak došlo k výraznému rozvoji Aquaterapie (cvičení ve vodě) jako součásti uceleného rehabilitačního procesu. V současnosti existuje velké množství metod (např. Bad Ragaz, Watsu, Halliwick, Burdenko, AiChi....), jejichž autoři propagují cvičení ve vodě především s cílem zefektivnit a zkrátit stávající rehabilitační péči. Některé metody jsou používány již desítky let a prošly dlouhým vývojem, zatímco další metody jsou nové a svědčí o prudkém rozvoji této oblasti. Především v posledních desetiletích se začalo objevovat mnoho nových konceptů cvičení ve vodě v oblasti fitness i terapie. Celá řada metod, které byly původně používané při cvičení na suchu se přesouvá do vody a využívá pozitivních účinků vodního prostředí na lidský organismus. Zatímco u nás se můžeme s cvičením ve vodě setkat převážně v lázních a rehabilitačních ústavech, ve formě skupinového cvičení, v západní Evropě a USA je Aquaterapie často používána jako metoda individuální terapie. Aquaterapie nabízí široké terapeutické možnosti i u nejvíce postižených spinálních pacientů. Vodní prostředí má řadu pozitivních účinků na lidský organismus a klientům trvale upoutaným na invalidní vozík umožňuje provádět pohyby, kterých by na suchu nebyli schopni. Vlivem vztlakové síly je ve vodě možné nacvičovat také stoj a chůzi v odlehčení a to i s pacienty se závažnějším postižením. Přes všechna pozitiva je řada faktů, které je nutné při indikaci Aquaterapie zvážit. Každou cvičební jednotku je pak třeba přizpůsobit individuální potřebám a stavu pacienta. V centru Paraple je Aquaterapie používána jako součást komplexního rehabilitačního programu u klientů se všemi výškami lézi. Cviky jsou voleny podle konkrétních terapeutických cílů stanovených multidisciplinárním týmem. Terapie probíhá formou individuálního cvičení v bazénku s teplotou vody 31-32°C a jsou při ní využívány prvky různých metod, tak aby bylo co nejlépe dosaženo zvoleným cílů.
PROGRAMOVÝ SBORNÍK