XV PROSINEC 2015 CENA 25 Kč. dnes příloha ZIMA

POSLEDNÍ LISTY LANŠKROUNSKA 25/XV PROSINEC 2015 CENA 25 Kč

dnes příloha

ZIMA

2

25-2015

Poslední Nezbývá, něž se rozloučit, protože tohle je skutečně poslední sloupek, který pro Listy Lanškrounska píšu. Poslední čtyři roky jsem plodil svých 333 slov s kadencí 1 x za 14 dní, což fakt není žádné závratné číslo, ale ženám stačí vyprodukovat jedno vajíčko každých dvacet osm dnů, a všichni víme, jaká z toho může být ve výsledku šaráda… Nebudu zastírat, že mě teď přepadá trocha nostalgie a že se mi po sloupcích bude občas stýskat. Vždycky jsem je spojoval s trochou adrenalinu, a o to bude loučení těžší. Nemám sice prokrastinaci rád, ale v případě sloupku jsem si většinou dával na čas. Zaprvé, abych mohl být aktuální, a zadruhé, abych s vědomím šibeničního termínu měl v krvi dostatek stresových hormonů, které tohle psaní tak trochu potřebuje. Vím, že pro spoustu čtenářů byl sloupek vstupní branou k novým Listům. Většinou jsem v nich někdy i oklikou odkazoval k tomu nejpodstatnějšímu, co noviny přinášely, ale pravidlo to nebylo. Šlo o jediný prostor, ve kterém jsem si užíval bezbřehé možnosti sdělovat své postřehy. A když se mi chtělo, klidně jsem zabrousil mimo Listy. Jenže právě tahle svoboda je docela těžká. Piš si, o čem chceš! No to je pěkně proradná výzva, a tak jsem nejednou upřel prosebný výraz na své nejbližší, aby mi připomněli, co by mohlo v poslední době stát za komentář. Pod světovým multikulturním kotlem se během několika posledních dnů docela přiložilo, a tak to znovu začíná vřít. My v české kotlině se sice tváříme, že jsme pupkem světa a zároveň si rádi užíváme pocitu „nás se to až tak moc netýká“, ale není to pravda. I v příštích dnech, měsících a letech budeme svádět boj za svou vlastní svobodu. A čím více se bude z kotle valit pára, tím častěji si musíme umět nastavit zrcadlo a položit otázku, jestli má vlastní životní doktrína nepotřebuje přece jen revizi. Dokud dokážeme rozlišit populismus od racionality, dokud nevyměníme svobodu za plnou lednici, dokud budeme schopni rozlišit dobro od špatnosti a nepřestaneme věřit na sny a na lásku, bude dobře!

Z REDAKCE

Co vám Listy Lanškrounska daly a vzaly? Dušan Šlahora

Petra Marešová

Martina Teichmannová

důchodce

rodičovská dovolená

učitelka

Daly mi velikou porci radosti, že jsem se mohl na jejich tvorbě podílet. Nevzaly mi vlastně nic, jen něco málo jsem jim sám rád dal.

V médiích pracuji od roku 2008, takže mi Listy daly především možnost pokračovat i na rodičovské dovolené v tom, co jsem vystudovala, živilo mě a hlavně mě bavilo a pořád baví. Jako bonus pak dodaly skvělé kolegy – nadšence, zajímavé respondenty a nevšední zážitky. A vzaly? Snad jen trochu volného času.

Listy mi daly spoustu nových dovedností. Musela jsem se naučit fotit, rozvinout novinářskou zvídavost, naučit se jak se ptát a hlavně koho a na co. Naučila jsem se formulovat své myšlenky a zážitky do článků. Zažila jsem nová setkání a objevila akce, na které bych jinak nešla. Listy mi vzaly volný čas, který jsem mohla věnovat sobě nebo svým bližním. A hlavně mi vzaly růžové brýle. Dnes už vím, jak velký vliv média mají a jak jde mediální obraz zkreslit, pokud je to vaším cílem.

Kateřina Kokešová

Radim Nový

Linda Netušilová

vedoucí marketingu

obchodní zástupce

ředitelka knihovny

Přesunout se z Prahy do Lanškrouna byl velký skok do rybníka plného neznámých ryb a sítí, ve kterých plavou společně nebo proti sobě. Listy mi umožnily poznat to nejlepší, co v lidu zdejším je. Bonsajista úspěšný až ve Španělsku, dětský doktor, co píše básně, pohledný kluk, co nezpychl ani cestováním po světě v řadách módního průmyslu. Nebo nadšení divadelníci, hudebníci, výtvarníci a vůbec nadšenci všeho druhu. U toho všeho jsem přišla o iluze - vidět zákulisí dějů znamená koukat pravdě na holé spodky. Obojí mě obohatilo. Nevyměnila bych ani jednu vzpomínku spojenou s Listy, novinami a lidmi kolem nich.

Listy měly pro můj život velmi pozitivní dopady. Pro LL jsem pracoval během roku 2001 jako redaktor a editor, bylo to mé první zaměstnání v životě. Zkušenosti z regionální redakce jsem poté zúročil jako redaktor MF DNES nebo mediální analytik firmy Newton Media v Praze. Listy nasměrovaly mou profesní dráhu na dalších 8 let dopředu. Práce pro tento čtrnáctideník mě ale neovlivnila pouze profesně – během života v Praze LL spolehlivě plnily roli informátora o událostech z rodného města. A této roli dostály dodnes. Ačkoliv na Lanškrounsku zase bydlím, kvůli pracovnímu vytížení a nedostatku času byl tento čtrnáctideník často jedinou cestou, jak se v klidu a kvalitně seznámit s aktualitami našeho regionu.

V redakci Listů jsem pracovala poslední rok jejich existence a dobře mi vyplnily čas posledního roku mé rodičovské dovolené. Mou hlavní činností byla redakční práce, kterou čtenář novin moc nevmíná. Díky komunikaci s dopisovateli, oslovenými občany i politiky města jsem si udělala na mnohé nový vlastní názor. Takže Listy mi daly hlavně mnoho nových zkušeností, seznámila jsem se zajímavými lidmi a doufám, že naučila několik věcí, které se mi budou hodit při další práci. A co vzaly? Pochopitelně volný čas, který bych využila na jiné aktivity, ale rozhodně nelituji.

Aktuálně: Jak vznikaly Listy Lanškrounska.........................................................................................s. 3 Reportáž z Lathife: Jaký byl letošní pátý ročník?........................................................................s. 5 - 6 Mám rád, když se novináři chytře ptají: Rozhovor s šéfredaktorem Františkem Teichmannem.......s. 14 - 16 Krásné povolání varhanář: Rozhovor s Jiřím Červenkou..........................................................s. 17

František Teichmann šéfredaktor

Sport: Badminton slavil 40 let od založení ...................................................................................s. 25 Listy Lanškrounska vydávala společnost TG TISK, s.r.o. Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, archiv starších čísel: www. lanskroun.eu; E-mail: [email protected]; Šéfredaktor: Mgr. František Teichmann, redakce: Mgr. Linda Netušilová. Foto: soukromé archivy autorů. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E 10993. Obálka: koláž F. Teichmann: „Charón převáží Listy Lanškrounska přes řeku Léthe.“

PŘÍŠTÍ ČÍSLO LL JIŽ NEVYJDE, TOTO JE POSLEDNÍ, JAKÉKOLIV PŘÍSPĚVKY, PODNĚTY A REAKCE SMĚŘUJTE NA ADRESU: [email protected]

AKTUÁLNĚ

25-2015

3

Jak vznikaly Listy Lanškrounska Malá exkurze do porodních cest čtrnáctideníku JAK VZNIKALY LISTY, ANEB CESTA KE ČTENÁŘŮM Sluší se v posledním čísle něco málo prozradit z poněkud „skrytých porodních cest“ Listů, kterými se k Vám čtenářům co čtrnáct dnů prodíraly dlouhých patnáct let. Ten, kdo by si doma schoval všechna čísla, mohl by dnes být hrdým vlastníkem cca 360 výtisků LL s necelými 9000 stránkami. V redakci je máme vyskládané do regálu, který má něco přes jeden metr a váží cca 20 kg. Ve sběrných surovinách by vám za takový balík zaplatili asi 34 – 60 Kč podle nastavené výkupní ceny papíru, ale to nebude asi ta nejdůležitější informace. NOVINÁŘSKÁ ETAPA První etapa je všem čtenářům zhruba známá, protože práce redaktora v terénu je veřejnosti představitelná. Foťák, diktafon a sešit s propiskou jsou zbraně, kterými se musí umět každý žurnalista zdatně ohánět. Pak je to ještě hora trpělivosti, jistá míra drzosti a především množství volného času, večery ani víkendy nevyjímaje. Jak trefně komentovala Katka Kokešová: „Novinařina je práce pro svobodné bezdětné workoholiky se sklony k sebedestrukci.“ Následná práce bývá veřejnosti už méně známá. Novinář většinou ještě za čerstva v den reportáže zasedne k počítači, aby informace a záznamy z diktafonu zpracoval do smysluplného článku s požadovaným rozsahem, dle zadání a domluvy s šéfredaktorem. K tomu připraví cca 3 – 4 fotky a vše zašle na redakční mail. Zároveň dopíše verzi pro městský web s dalšími asi 5 – 8 fotografiemi. Redakční tým Listů měl v posledních měsících sedm redaktorů, konkrétně: Linda Netušilová (redakce, pošta, příprava pro sazbu, webové zpravodajství), František Teichmann (redakce, šéfredaktorská práce, sazba a redaktorská práce), Petra Marešová (redaktorka a korektorka), Martina Teichmannová (redaktorka a webové zpravodajství), Tereza Krištofová, David Urbášek a Katka Chládková (redaktorská práce). Pravidelně pak do Listů přispíval ještě Jiří Faltus (křížovky, básně) a Dušan Šlahora (historie). SAZBA Tady už se práce chopil grafik, který v programu Adobe Indesign sestavil do připraveného formátu Listů texty k fotografiím a pozvánkám tak, aby vyplnil požadovaný rozsah a zároveň ctil jednotlivé rubriky. Ka-

ždou fotku musel předem „upravit“ v programu Adobe Photoshop. Což znamenalo převést záběr do černobílé verze, vyladit kontrast, doostřit nebo rozostřit detaily či eventuelně oříznout do správného formátu. Suma sumárum asi 50 – 70 fotografií v běžném čísle LL. K tomu nesměl zapomenout navrhnout a upravit fotografii na titulku, která musí noviny „prodávat“. Ty pravé sazečské orgie zažil každý grafik až při dokončování, kdy mu mezi hotovými stránkami zely prázdné obdélníčky, kam nebylo co dát, a zároveň přebývaly texty a fotografie, které pro změnu nebylo kam dát, neboť obdélníčky svou velikostí neodpovídaly. Dokončení každého čísla stávalo se malým zázrakem, neboť krom sazby musely v relativně krátkém časovém intervalu proběhnout i zevrubné gramatické korektury. Finální verze se z grafického programu vyexportovala ve formátu PDF a pokračovala na předtiskovou přípravu. PŘÍPRAVA TISKOVÝCH DESEK U počítače paní Marie Vlkové probíhala závěrečná rychlá kontrola všech náležitostí a v dalším poměrně složitém technologickém procesu se připravovala pro každou čtveřici stránek Listů plechová deska s chemickou matricí. Na ni se v tiskovém stroji nanesla černá barva a v následujícím okamžiku otiskla na papír. Pokud se připravilo barevné číslo, jako třeba v tomto případě, bylo potřeba pro každou čtyřstranu připravit hned čtyři tiskové desky (pro červenou, modrou, žlutou a černou barvu) a každá stránka byla výsledkem soutisku všech čtyř barev. HONZA RUŠČÁK Jeho jméno znáte asi především ze sportu, neboť léta trénoval mladé cyklisty a dnes pracuje pro hokejový oddíl. Zároveň je to však ten člověk, který po celých patnáct let téměř pokaždé tisknul Listy na stroji Adast 715 a poslední rok a půl na Polly 266. Do něho průběžně upevňoval jednotlivé kovolisty, doplňoval černou barvu, zakládal archy s papírem a seřizoval tisk tak, aby fotografie i texty dopadly co možná nejlépe. ZÁVĚREČNÉ DODĚLÁVKY Hotové stránky se nechaly několik hodin doschnout, pak se ořízly přebytečné okraje. Na snášecí lince V1 (jednotlivé stránky novin se seřadí za sebou a přehnou) následně vznikala výsledná podoba jednotlivých

čísel. Pak už jen zbývalo noviny zatavit do folie podle požadovaného počtu v jednotlivých místech prodeje. Většinou se připravovaly balíčky o 5, 10, 20 či 50 kusech. Vše pro prodejce včetně účetních dokladů zajišťovala po celých 15 let naše ekonomka Jitka Cinková. Necelých 200 kusů vždy putovalo v krabici od banánů k Janu Kozákovi a Zdeňce Netkové, kteří neúnavně a za každého počasí rozváželi na kole Listy nejvěrnějším čtenářům - předplatitelům. NOVÉ ČÍSLO V den, kdy noviny vyšly, jsem si pokaždé zhluboka oddechl, ale s příštím nádechem se dostavilo zacukání v žaludeční oblasti, neboť to zároveň znamenalo, že se mohou začít ozývat nespokojenci z řad čtenářů, politické reprezentace nebo jen tradičních šťouralů. Zároveň se na dohled přiblížila další uzávěrka a celý kolotoč mohl začít nanovo. Vytvořit rozpis čísla, rozdělit akce, rozhovory a další úkoly v rámci redakce, promyslet námět na „Otvírák“, vymyslet a zkonzultovat nápady na

rozhovor, zkontrolovat, jestli se na něco nezapomnělo a popřípadě začít pracovat na strategických tématech a otázce do ankety. Ještěže mi Linda Netušilová, která bedlivě hlídala redakci a poštu, neustále připomínala, co ještě visí ve vzduchu, nebo, na co se nesmí zapomenout. Vypjatost a nervové rozpoložení v období těsně před sazbou jednou velmi trefně, ale zároveň i vtipně a nevědomky glosoval můj syn Viktor. Večer v půl osmé, ještě před odchodem do redakce, jsem obě děti zpucoval a rozdal úkoly, aby jejich pokojíček přestal připomínat smetiště. Než jsem za sebou zavřel dveře, uvědomil jsem si, že postrádám paměťovou kartu z foťáku, a tak jsem zabouchl jen naprázdno a zůstal ještě v bytě. Viktor však tento fakt nepostřehl a na plnou pusu si ulevil: „Táta jde do práce, jé to bude pohodička!“ Děkuji všem, kdo přidali ruku k dílu a na Listech Lanškrounska se během těch patnácti let podíleli, byť by to bylo jen dobrým tipem na článek. František Teichmann

Jan Ruščák tiskl Listy na stroji Polly z Dobruškých strojíren

Jiřina Blažková na lince V1 váže a následně balí Listy pro další distribuci

4

25-2015

Z MĚSTA

Společnost Komfi se stala rodinnou firmou roku Čtvrtý ročník soutěže Equa bank Rodinná firma roku, kterou pořádá Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), zná svého vítěze. Stala se jím společnost Komfi, spol. s r. o., z Lanškrouna, která je předním výrobcem jedno-

vat vzory a ukazovat na úspěšné příběhy. Já osobně mám vždy velkou radost z rozličných příkladů v rodinných firmách, které každoročně najdeme. Jejich význam totiž bezesporu roste,“ uvedl Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR, která soutěž

současné době zaměstnává 140 lidí a vyvinula řadu webových a mobilních řešení,“ uvádí Jakub Hájek, advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal a člen týmu Deloitte Private, který poskytuje poradenské služby soukromým vlastníkům a rodinným firmám. „Všechny tři rodinné firmy vyhrály oprávněně. Vynaložily mnoho času i úsilí na to, aby se dostaly tam, kde jsou. Takových společností bychom si měli vážit a inspirovat se jimi,“ dodává Hana Potměšilová, ředitelka NFOZP. 1. místo Komfi, spol. s r.o. Rodinná firma fungující přes 20 let dnes zaměstnává téměř 200 lidí.

Komfi vyrábí jednoúčelové a polygrafické stroje, které prodává po celém světě. „První místo v soutěži Equa bank Rodinná firma roku je velkou odměnou nejen pro naši rodinu, ale i pro všechny zaměstnance, kteří se na úspěchu firmy podílejí. Jsme rádi, že tato soutěž oceňuje české firmy nejen za jejich výsledky, ale hodnotí jejich celkový podnikatelský přístup a týmovou práci,“ říká Jana Slováková, marketingová ředitelka KOMFI. Tisková zpráva

Láká mě Čukotka a Ural

účelových a polygrafických strojů. Na druhém místě se umístila firma CORK JANOSA, s.r.o., ze Zlína, která vyrábí korkové zátky. Třetí místo získala geodetická firma HRDLIČKA, spol. s r.o., z Prahy. Cenu veřejnosti si letos odnáší Tvarůžková cukrárna z Loštic, která se specializuje na výrobu a prodej lahůdek se specializací na tvarůžkové moučníky a další slané pochoutky. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhlo v Praze 3. listopadu 2015 u příležitosti Dne podnikatelů České republiky. Ocenění Equa bank Rodinná firma roku 2015 se uděluje již čtvrtým rokem malému či střednímu podniku s rodinnou tradicí. O vítězi rozhoduje odborná porota složená ze zástupců Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (pořadatel), Equa bank (generální partner) a partnerů soutěže, společností LeasePlan, Deloitte Advisory a Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). Mediálními partnerů magazínu Profit, portálu Businessinfo.cz, Českého rozhlasu Plus a Trade News. Nedílnou součástí letošního ročníku je Cena veřejnosti, ve které mohl každý podpořit některou z deseti firem z užšího výběru a zároveň vyhrát hodinky tradiční české značky PRIM. Hlasování veřejnosti se zúčastnilo 1.727 hlasujících s platnými hlasy. „Rodinné firmy dokáží flexibilně reagovat na ekonomické výkyvy, a proto tvoří zdravé jádro hospodářství. Není divu, že tyto firmy dnes v Evropě vytváří více než polovinu HDP a představují tak důležitou součást ekonomiky. Jedním z úkolů soutěže je představo-

každoročně vyhlašuje. Vítěze soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2015 vybrala odborná porota na základě souboru ekonomických, ale i neekonomických kritérií, jako je například růst obratu v posledních pěti letech, příspěvek k zaměstnanosti v regionu (počet zaměstnanců), počet generací vlastníka zapojených do podnikání, politika sociální odpovědnosti a celkový podnikatelský příběh. „Do soutěže se nám opět přihlásily desítky rodinných firem a bylo těžké mezi nimi najít vítěze, protože za všemi přihlášenými společnostmi stojí tvrdá práce a inspirativní životní příběh. Po dlouhém rozhodování porota vybrala firmu Komfi, a to nejen na základě ekonomických kritérií, ale také ocenila neutuchající úsilí, s jakým se majiteli firmy podařilo z malé firmy v panelákovém bytě a jedním počítačem pořízeným za naspořené peníze vypracovat na předního výrobce jednoúčelových a polygrafických strojů. Porota ohodnotila také zapojení celé rodiny do podnikání,“ objasnil volbu poroty Luboš Janoušek, ředitel prodeje segmentu malých a středních podniků Equa bank. „Druhé místo přisoudila porota společnosti CORK JANOSA. Firma dosáhla výrazných úspěchů u nás i v Evropě. Své korkové uzávěry dodává malým odběratelům, díky svým kvalitám však zásobuje i velkoodběratele,“ vysvětluje volbu poroty Jakub Kostrba, Segment Manager SME LeasePlan. „Třetí místo obsadila geodetická firma HRDLIČKA, u které jsme ocenili neutuchající píli při zdokonalování podniku. Otec se synem dokázali za téměř 25 let vybudovat stabilní firmu, která v

„Od roku 2000 jsem Rusko navštívil osmnáctkrát a najezdil jsem po něm na železnici asi 56 tis. km, nachodil 1500 a celkově jsem zde strávil bezmála rok svého života.“ Popsal ve své přednášce o fenoménu ruské dopravy Transsibiřské magistrále cestovatel Václav Turek. Během cca dvou hodin představil zcela zaplněnému sálu městské knihovny nejen historii železnice, ale především současnost, významná města i kulturní a přírodní památky, které bezprostředně s dráhou souvisí. Netajil se ani s nejkrásnějšími oblastmi, které navštívil: „Po přírodní stránce jsou nejkrásnější oblasti okolo Bajkalu. Okouzlující zážitek představuje i tamní část železnice vedoucí po jeho břehu – Krugobajkalka s množstvím železničních staveb, které jinde na světě neuvidíte. Překrásnou

pravit na každodenní třicítky. Cestovatel také do podrobností popsal, jak je třeba nakupovat jízdenky na vlak, což na rozdíl od zcela jednoduchého a benevolentního systému u nás představuje docela složitý problém. Hlavně, pokud budete chtít jízdenky nakupovat až na místě a nevyužijete relativně snadný internet. Na otázku, co se v Rusku změnilo za poslední roky, Václav odpověděl: „Neustále se něco buduje a vylepšuje, v tom jsou ty změny nejmarkantnější. Mění se ale i drobnosti. Třeba díky docela tvrdým nařízením se z ulic téměř úplně ztratil alkoholismus. Alkohol vám před osmou ranní nikde neprodají. Lahev s pivem nebo vodkou si musíte schovat, popíjet na veřejnosti je nepřípustné a hrozí pokuta. Putin je abstinent a jde příkladem. Rusové ho

oblastí vede i severní dráha po jižní Sibiři, kde najdete i písečné duny.“ Diváci dostali také neocenitelné množství rad a informací, bez kterých nemá cenu se do Ruska vydat. Třeba znalost ruštiny je při cestování po Rusku neocenitelná. Při cestování vlakem doporučil základní úroveň cestování, která v otevřených vagónech umožnuje potkat se s celou řadou lidí a nasát atmosféru ruské pospolitosti. Pro mnohé bylo jistě překvapením, že Sibiř je v letních měsících horká a že je potřeba se při-

velmi často respektují, a tak je právě v této věci změna docela zásadní.“ Václav Turek také prozradil, jaké další plány má v budoucnu. „Tak určitě bych se rád podíval tam, kde jsem zatím nebyl. Moc mě láká třeba Čukotka a Ural.“ Knihu Transsib o Transsibiřské magistrále si můžete koupit v prodejně podlah u koupaliště nebo v knihkupectví Hvězda na ul. B. Němcové v Lanškrouně. Text a foto: František Teichmann

REPORTÁŽ

25-2015

Divadlo podle Lathife 5. ročník multiartového festivalu ukončila v pondělí před půlnocí loutkohra na motivy Julese Verna Dvacet tisíc mil pod mořem. Od pátku se na lanškrounských pódiích představilo dvanáct divadelních souborů, jedna hudební skupina, pět kytaristů, dva spisovatelé, pět výtvarníků a jeden fotograf. Divadelních představení se zúčastnilo více než dva tisíce sedm set diváků. Poloprofesionální divadelní soubor Amadis Brno uvedl v pátek hru S hlavou v oblacích. Konverzační komedie, která si akčností nezadá s hollywoodskými trháky, reaguje tak trochu po svém na neustálou hrozbu bombových útoků. Zároveň v ní můžeme najít čtyři odlišné světy hlavních postav, kterým se v životě příliš nedaří. Improvizační show slavila úspěch již minulý rok. Ta letošní v podání skupiny Impro Džow byla jasně propojena s Amadisem, neboť Josef Širhal zábavné představení moderoval a Ondřej Buchta v něm skvěle improvizoval. Plný sál lanškrounského zámku se bavil královsky. Páteční večer zakončila lanškrounská rock-funková skupina Time off, která vystoupila ve spřáteleném klubu Apollo. Sobotní den odstartovala nová hra Divadelního spolku Škeble Averoš, z pera středoškolského učitele a režiséra Honzy Střechy. Ostřílenému herci Pavlu Studenému v ní skvěle sekundovali studenti gymnázia. Hra nás přenesla do arabského světa 12. století a vysvětlila nám, kolika způsoby se dá divadlo uchopit. Ochotnický divadelní spolek Ochos Smiřice přivezl vesnickou komedii Maruša aneb Z ohryzku štrúdl neuděláš, autorskou parafrázi Lucie Prouzové na motivy klasické hry bratří Mrštíků. Na inscenaci zaujala jednoduchá, ale efektní scéna, kterou tvořily pouze praktikábly a přepravky na ovoce (jablka), jimiž se po jevišti různě šoupalo. Jablka se v průběhu inscenace dunivě kutálela po scéně, padala z ní, rozbíjela se o zem. Aby nakonec Maruša, moderní dívka s converskami na nohách, svého nenáviděného muže otrávila ztuchlou hruškou. Variaci na Shakespearovu komedii Jak se vám líbí představil Divadelní

klub Jirásek z České Lípy. Zde se tematizovalo oblíbené „svět jako divadlo“ – herci se jako by zavěšovali jako loutky na velký držák – každý hrál několik rolí. Vtipná inscenace se skvělými hereckými výkony si vzala na přetřes i aktuální témata (třeba politiku Miloše Zemana). Sobotní program zakončil koncert tří skvělých kytaristů Jordana Tomeše, Adama Morkuse a Romana Zachary. V nedělním programu nemohla chybět již tradiční pohádka pro děti. Tentokrát se Tomáš Podrazil ze studia Damúza inspiroval starou židovskou legendou o Golemovi. „Nepíši si scénář, kterého se držím, hra vzniká spíše při zkouškách volnou improvizací. Golem je určen spíše starším dětem,“ vysvětlil loutkoherec Tomáš. Následovala autorská tvorba brněnského souboru Reverzní dveře, který není pravidelným návštěvníkům festivalu nutné představovat. Tentokrát se tvůrci inspirovali texty francouzského filosofa Jeana Paula Sartra. Režisérka vsadila na jednoduchou scénu tvořenou pouze štaflemi, pohybové divadlo, filosofické pasáže. Inscenace působivě mapovala proměnu jedince – z rodiči rozmazlovaného, spolužáky šikanovaného bohatého Luciena se v závěru stává xenofobní despota, který zabije přistěhovalce. Zdravotní vycházka je konverzační hra francouzského dramatika Nicolase Bedose o vztahu dvou psychicky nemocných lidí, kterou přivezl pardubický Exil. Inscenace zaujala především skvělým hereckým výkonem Kateřiny Prouzové, které zdatně sekundoval Josef Jan Kopecký. Nová scéna byla postavena ve „staré mlíkárně“, do níž vedou dveře přímo z klubu Apollo. Industriální prostory skvěle korespondovaly s hrou Václava Havla pojednávající o samotě ve vězení. Perpetuum mobile je snad jediné Havlovo libreto psané pro pantomimu. Pana A. výtečně ztvárnil Vojtěch Svoboda z umělecké skupiny MimePrague. „Snažíme se dělat pantomimu jinak, moderně. Už nechceme mít bílé tváře a rukavice a předstírat, že před námi stojí zeď,“ vysvětlil hlavní protagonista nové pojetí pantomimy. Poslední nedělní hrou byl Nářek mravence, kterou uvedl soubor Vdova po kapitánovi Dunajské paroplavební společnosti. Ta vypovída-

la o současné konzumní společnosti, nicméně byla určena spíše divákovi lačnícímu po alternativě. Pondělní festivalový den rozjelo autorské čtení lanškrounského dua Boček - Zubík. Jejich kniha Nápady šíleného pedagoga měla nedávno křest v městské knihovně a i v rámci festivalu Lathife si své příznivce našla. Doslova našlapaný sál mělo představení místního ochotnického Divadla Ve středu. Antická zpěvohra Nejkrásnější válka na motivy Aristofanovy Lysistraty přinesla spoustu humorných scének a skvělých pěveckých výkonů v podání lanškrounských amatérských herců. Třešničkou na dortu byla závěrečná hra na motivy Julese Verna v podání pražských Toy Machine. V efektní scénické podobě ji ještě umocnil prostor staré mlíkárny. Soubor dostál svému názvu: anglické toy – hračka se projevilo jak v

5

hravém uchopení tématu, tak i v jevištním provedení. Všechny přítomné okouzlily miniaturní důmyslné loutky / hračky ve stylu „co dům dal“, při jejichž tvorbě si autoři hodně „vyhráli“. Kamera snímala hru loutkoherců na miniaturní scéně – vše se pak přenášelo na maketu ponorky kapitána Nema. Ta zároveň sloužila jako druhá, větší scéna, na níž herci vodili „klasické“ loutky. Výtvarně naprosto jedinečné. Slovo závěrem patří klaunům Šimonu Knápkovi a Martinu Blažkovi: „Herci, kteří sem jezdí hrát, z toho mají příjemný pocit, a není problém je přemluvit, aby přijeli. Tým, který Lathife pořádá, je úžasná parta lidí, kteří jsou kámoši, dopoledne hrají kašňák a odpoledne pomáhají, nosí kulisy, večer jsme společně v klubu, pak jdeme všichni společně spát do provizorních prostor. Stal se z toho zkrátka kult a všem patří velký dík. Přes všechna po-

Tomáš Podrazil z pražského studia Damúza představil dětskému publiku Golema

Festival zahajovalo představení S hlavou v oblacích v podání Amadis Brno

LÉKAŘSKÁ SLUŽBA PRVNÍ POMOCI VE STOMATOLOGII 5.-6.12.2015 MUDr. Vebrová Zdeňka Letohr.-Žamb.-Lanškroun 12.-13.12.2015 MUDr. Vítková Eva Letohr.-Žamb.-Lanškroun 19.-20.12.2015 MUDr. Strnadová Marie Letohr.-Žamb.-Lanškroun 24.12.2015 MUDr. Appl Martin Letohr.-Žamb.-Lanškroun 25.12.2015 MUDr. Bílý Aleš Letohr.-Žamb.-Lanškroun 26.-27.12.2015 MUDr. Beranová Renata Letohr.-Žamb.-Lanškroun 28.12.2015 MUDr. Filipová Jitka Letohr.-Žamb.-Lanškroun 29.12.2015 MDDr. Hrdinová Michaela Letohr.-Žamb.-Lanškroun 30.12.2015 MUDr. Jaslovská Marie Letohr.-Žamb.-Lanškroun 31.12.2015 MUDr. Ježáková Daniela Letohr.-Žamb.-Lanškroun 01.01.2016 MUDr. Jedličková Zuzana Letohr.-Žamb.-Lanškroun

Žamberk, Raisova 814 465 613 441 Červená Voda 333 (MOVIOM) 465 626 460 Jablonné n/d Orlicí, Na Dílech 622 465 642 765 Dolní Čermná 222 465 393 266 Lanškroun, Opletalova 567 465 324 829 Jablonné n/d Orlicí, U koupaliště 149 465 642 267 Lanškroun, Strážní 151 465 325 212 Lanškroun, Opletalova 567 456 324 829 Žamberk, nám. Gen. Knopa 837 465 676 818 Letohrad, U Dvora 815 465 620 528 Bystřec 182 465 642 990

6

25-2015

Jedinou pantomimou se stala hra Václava Havla Perpetuum mobile

REPORTÁŽ zitiva však cítíme, že jsme laťku nasadili vysoko a bez budoucí podpory nejsme schopni uspořádat další ročník.“ A jak tedy shrnout letošní Lathife? Mělo všech pět „P“: Perfektní inscenace. Prostor někdejší mlíkárny – inspirující, inovativní. Přátelská atmosféra. Povídání – Diskuse mladých, kteří se asi jinak běžně o divadle nebaví: „To bylo super.“ A druhý: „Ne, tohle představení se mi teda nelíbilo.“ Publikum – Diváci, kteří říkali: „Já jdu jen na tu první hru.“ A pak zůstali celý večer… To je divadlo v podání Lathife. Text: Petra Marešová, Martina Teichmannová Foto: Martina Teichmannová, František Teichmann a Petra Marešová

Pěkná atmosféra Lathife na nás dýchla ihned Kateřinu Prouzovou, herečku pardubického divadla Exil, jsme po představení krátce vyzpovídali. Na festivalu jste poprvé. Jak se vám tu hrálo? Bylo to trochu narychlo, protože jsme tady jako záskok, takže ani zvukaře

nemáme svého. Takže jsme se vyděsili, že některé věci nejsou tak, jak mají být. Místní zvukaři od nás měli jen krátké vysvětlení, protože to tady mělo zpoždění. Ale zvládli to dobře. Všichni byli moc milí, všechno nám nosili, hrozně pěkná atmosféra festivalu. Hned to na nás dýchlo. Co pro vás jako pro herečku bylo na roli nejtěžší? Představení opravdu stálo jen na dvou hercích. S čím jste se musela při zkoušení vyrovnávat? Pro mě tato role paradoxně nebyla těžká. Z toho důvodu, že je to výborný text a mám výborného parťáka na jevišti. A i režisér byl skvělý, takže jsme si užili asi tři měsíce naprosto úžasného zkoušení. A celé tři roky, které to hrajeme, si to užíváme. Je nám hrozně líto, že už budeme končit. Musím říct, že mě moc zaujal váš herecký projev, hlavně hlasový. Působíte i jako moderátorka a redaktorka Českého rozhlasu Pardubice. Pomáhá vám v divadle rozhlasová praxe? V mluvním projevu mi to určitě pomáhá. Ale spíš bych řekla, že mi divadlo pomáhá v práci v Českém rozhlase, protože v divadle člověk zapojuje ještě emoce a spoustu dalších věcí. Takže spíš si zkušenosti z jeviště nosím do rozhlasu než naopak. Petra Marešová

Maruša aneb Z ohryzku štrúdl neuděláš v podání DS Ochos Smiřice

Shakespearem se inspiroval Divadelní klub Jirásek se svojí hrou Jak se vám líbí Jak se vám líbí

Nářek mravence představila Vdova po kapitánovi Dunajské paroplavební společnosti Praha

Reverzní dveře Brno jsou na Lathife stálicí, tentokrát si vybraly hru Já jsem Lucien

Skvělé industriální prostory staré mlíkárny objevili klauni Šimon Knápek a Martin Blažek

Z MĚSTA

25-2015

Pozdní láska Dušana Šlahory Firma TG TISK nabízí všem zájemcům o historii města knihu Dušana Šlahory „Lanškroun moje pozdní láska“. Není to chronologické vyprávění o vývoji města, ale soubor článků, kterými se autor vrací k různým historickým fenoménům doby dávné i nepříliš vzdálené. Publikaci ocení jak všichni milovníci časů minulých, tak i běžní obyvatelé, pro které může být zábavným a poučným průvodcem po místních reáliích. Kniha je v prodeji v kanceláři firmy TG TISK, s.r.o., naproti Penny marketu. František Teichmann

O pohár lanškrounské koruny tentokrát bez účasti místních Sportovní hala SOŠ a SOU v sobotu hostila již posedmé celostátní nepostupovou soutěž O pohár lanškrounské koruny. Do našeho města se sjely mažoretky a roztleskávačky ze všech koutů České republiky. Jen ty lanškrounské letos chyběly. Přestože se poháru vždy zúčastňovalo přes padesát souborů z celé České republiky, tento rok jich dorazilo pouze třicet dva. „Letos nám bohužel nedorazily dva velké soubory, které mají zastoupení v každé kategorii, nehodil se jim termín," vysvětlila hlavní organizátorka soutěže Soňa Marešová a pokračovala: „I náš oddíl se rozpadl, odešly důležité členky týmu. Poslední školní rok byl smolný, nedařilo se nám, takže jsme se rozhodly tréninky ukončit." Zakladatelka mažoretkového sportu v Lanškrouně však popřela skutečnost, že by měla v úmyslu ukončit i pořadatelskou činnost. „Letos jsme skončily pod Tělovýchovnou jednotou a vůbec netušíme, pod kým můžeme soutěž pořádat v příštích letech, ale soubory se k nám rády vrací, jsou s naší organizací spokojeny, tak by byla škoda přehlídku nepořádat." V porotě letos zasedlo pět hodnotících, které jsou zároveň vedoucí mažoretkových souborů. „Hodnotíme choreografii, práci s hůlkou, pohybovou průpravu a celkový dojem z vystoupení," připomněla kritéria bodování porotkyně Monika Bergerová, která v Lanškrouně zasedla již počtvrté. „Úroveň souborů stoupá a já jsem za to ráda, protože to děláme pro děti," dodala Bergerová při předávání cen miniformacím tančícím s hůlkami. Moderování se opět ujala městská zastupitelka Monika Dušková. A jak prožívá soutěž pořadatelka

Soňa Marešová? „Asi největší problém je s tím, když tady den předem lepíme k sobě koberce, zabere to cca 3 hodiny práce. Rok od roku jsem ale klidnější, už se tolik nenervuji a přípravy si užívám." Jak to s mažoretkovým sportem v Lanškrouně bude vypadat v bu-

doucnu, se nechme překvapit. Z poměrně velké základny děvčat letos netrénuje ani jeden oddíl. „Já už mažoretky neplánuji vést, všichni ale říkají, že to nevydržím, tak uvidíme," ukončila náš rozhovor zakladatelka Lanškrounských mažoretek a roztleskávaček. Text a foto: Martina Teichmannová Poděkování sponzorům Soňa Marešová děkuje všem sponzorům, kteří pomohli svou finanční účastí uskutečnit 7. ročník nepostupové soutěže v mažoretkovém sportu O pohár lanškrounské koruny. Byli jimi: Flowerbed, s.r.o., FOREZ, s.r.o., fortell, s.r.o., Ivana Baková - oční optika, JCEE, s.r.o., kadeřnictví EFFECT, LMD Luděk Mareš, ORSO Lanškroun, s.r.o., Rawela, s.r.o., Samarium, s.r.o., Sanela, s.r.o., SOMA, s.r.o., Stepa, s.r.o.,VAPI, s.r.o.

POPRVÉ A NAPOSLED Motto: „Máte-li rádi zázraky, musíte mít rádi divadlo.“ (Karel Čapek) Premiéra představení Divadla Ve středu v sobotu 7. 11. 2015 s názvem Nejkrásnější válka byla malým zázrakem. Představení mělo úroveň, švih, humor a lehký nadhled. Nic na úkor něčeho. Příjemná hudba a vkusné kostýmy všechno do-

7

ladily. Výsledkům na jevišti odpovídala nálada diváků. Obecenstvo se bavilo a nešetřilo potleskem. Všem, kteří se zasloužili o vlídný divadelní večer, patří poděkování. Zlomte vaz! Naposled (?) píšu do Listů Lanškrounska. Patřily do mého života po celá léta. Netrpělivě jsem je vyhlížela v novinovém stánku. Oceňovala jsem práci redakce, nápady, rozhovory a rozmanitost informací. Obzvlášť jsem si vychutnávala Delikatesy. Určitě nebudu sama, komu se bude stýskat. Děkuji. Marie Wieczorková

Trochu slz a dvě stovky

Derniéra představení Vo tom mi nemluv, Sázava 27. 11. 2015 Bezmála 3000 diváků, 20 představení, několik hlavních cen od odborných porot, dvě ceny diváků, legendární Činoherní klub v Praze, to jsou atributy, kterými se pyšní zatím asi nejúspěšnější představení divadla Škeble Vo tom mi nemluv. Jenže v pátek 27. listopadu se po dvou letech musela udělat tlustá čára i za touto dojemnou hrou. A že se to neobešlo bez slz? Aby ne! Vždyť velká část herců už se zároveň rozutekla na vysoké školy a tohle závěrečné představení jim jen znovu připomnělo, jak jedinečné okamžiky mohli společně prožít na prknech, o kterých už vědí, „že znamenají svět“. Režisér Střecha se místy asi nepatrně opotil, protože herci se občas rozhodli v představení si trochu zaimprovizovat, ale dobře naladěné publikum v Sázavě jim leccos odpustilo. Na konci představení ještě proběhl zajímavý a pro obě protagonistky jistě překvapivý ceremoniál, kterým se Klára Jelínková a Tereza Kroulíková dostaly do pomyslné síně slávy s odehranými 100 představeními. Obě začínaly v sekundě při představení Hotýlku v roce 2008 a naposledy secvičily loňskou premiéru Lovení Karlíka, ve kterém ještě

hrají. Bezesporu silné představení to bylo i pro protagonistu hlavní role a čerstvého ženáče Vojtu Kráčmara, jehož manželka už prozrazuje, že ho v dohledné době čeká také role otce. Jak moc emotivní záležitost byla derniéra představení Vo tom mi nemluv pro režiséra a autora v jedné osobě, mi prozradil sám Jan Střecha: „Na derniéře se loučím především se skupinou herců, to je můj největší sentiment. Samotné představení mi už tak neschází. Zažil jsem to několikrát a výsledkem je, že mě uhání ti starší. Hraní jim chybí a chtějí, abych pro ně něco sepsal. Teď musím připravit něco pro studenty Škeble, ale jinak už je případné představení pro „starší a pokročilé“ jenom na mně.“ Tak to se máme na co těšit, chce se mi říct na závěr. Text a foto: František Teichmann

8

25-2015

Rada města jednala 16. listopadu Žádost o prodloužení nájemní smlouvy Rada města se seznámila s žádostí o prodloužení nájemní smlouvy na pronájem bytové jednotky č. 1 v domě čp. 607, ulice Dvorská, Lanškroun a rozhodla nevyzvat nájemce k vyklizení bytové jednotky, uložila Městskému bytovému podniku Lanškroun, s. r. o., uzavřít se žadatelem nájemní smlouvu na pronájem bytové jednotky č. 1 v domě čp. 607, Dvorská, Lanškroun na dobu určitou 1 rok a uzavřít dohodu o splátkovém kalendáři na úhradu vzniklého dluhu na nájemném. Souhlas s umístěním chatek na Knoflíku Rada města projednala žádost a doplnění žádosti o souhlas s umístěním chatek na pozemku v majetku města v lokalitě Knoflík. Rada města Lanškroun rozhodla povolit umístění 5-ti chatek na pozemku ppč. 998/1 dle žádosti. Žádost nájemce restaurace U Zlatky v Dolním Třešňovci o proplacení nákladů na obložení restaurace při skončení nájemního vztahu Rada města se seznámila s žádostí Vladislava Štěrby, nájemce restaurace a sálu v objektu čp. 23 v Dolním Třešňovci, o proplacení nákladů na zřízení obložení stěn v pronajatých nebytových prostorech a rozhodla uhradit z hospodářské činnosti města žadateli prokázané náklady ve výši 16.876 Kč za pořízení materiálu na zřízení obložení restaurace a chodby v budově čp. 23 v Dolním Třešňovci. Technické služby Lanškroun, s. r. o - Informace o postupu na výběru nového ekonoma společnosti Rada města vzala na vědomí informace jednatele společnosti o postupu výběrového řízení na pozici ekonoma společnosti a uložila jednateli společnosti zorganizovat pohovor s potenciálními uchazeči a v případě rozhodnutí o výběru uchazeče sepsat pracovní smlouvu na tuto pozici. Darovací smlouva Městské muzeum Lanškroun Rada města Lanškroun rozhodla o udělení předchozího souhlasu ředitelce příspěvkové organizace Městské muzeum Lanškroun k přijetí peněžního daru ve výši 1.000 Kč dle smlouvy s Jiřinou Strakovou. Místní akční plán Rada města Lanškroun schválila zpracování žádosti na vyhlášenou výzvu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy - Místní akční plány rozvoje vzdělávání. Odvolání ředitele Kina Lanškroun Rada města odvolala Mgr. Zdeňka Baboráka z funkce ředitele příspěv-

RADNICE kové organizace Kino Lanškroun ke dni 31. 12. 2015. Rozpočtová opatření č. 72 až 79 Rada města Lanškroun schválila rozpočtová opatření č. 72 a 73 - neinvestiční dotace z rozpočtu Pardubického kraje pro poskytovatele sociálních a č. 74 až 79 - finanční prostředky z MŠMT v rámci dotace v oblasti podpory: zvyšování kvality ve vzdělávání - dotace pro Základní školy A. Jiráska, Dobrovského, B. Smetany. Zápisy z jednání kulturní komise Rada města Lanškroun se seznámila se zápisy z jednání kulturní komise z 27.10.2015 a uložila vedoucí finančního odboru vyčlenit v návrhu rozpočtu města na rok 2016 na dotace na podporu kulturních aktivit mládeže a dospělých částku 430.000 Kč. Výzva k vrácení finančního plnění ve výši 500.000 Kč (Rezidence Marci, s. r. o. - 1. správcovská a konkurzní, v. o. s.) Rada města se seznámila s žádostí právního zástupce 1. správcovská a konkurzní, v. o. s., o vrácení zálohy kupní ceny ve výši 500.000 Kč ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní uzavřené se společností EUBE, a. s., uložila starostovi města zajistit právní zastoupení města ve smyslu jednání rady města. Stanovení platu řediteli příspěvkové organizace Sociální služby Lanškroun Rada města stanovila plat řediteli příspěvkové organizace Sociální služby Lanškroun s účinností od 01.11.2015. Mimořádná odměna pro Ing. Milana Mináře, ředitele příspěvkové organizace Sociální služby Lanškroun Rada města schválila mimořádnou odměnu pro Ing. Milana Mináře, ředitele příspěvkové organizace Sociální služby Lanškroun. Udělení souhlasu k přijetí daru Rada města souhlasila s přijetím účelově určených věcných darů dle darovacích smlouvy. Uzavření pojistné smlouvy - socha šálku v nadživotní velikosti a veřejné osvětlení Rada města projednala podnět kanceláře starosty a tajemníka k pojištění sochy šálku v nadživotní velikosti, která je umístěna v zámeckých zahradách a k pojištění veřejného osvětlení, které město nabylo od společnosti Technické služby Lanškroun, s. r. o., a vlastní investiční činností a rozhodla o uzavření dodatku k pojistné smlouvě se společností Kooperativa pojišťovna, a. s. Schválení ceníku inzerce v Městských novinách Lanškroun Rada města Lanškroun schválila Pravidla pro zveřejňování inzerce v Městských novinách Lanškroun a ceník inzerce.

Zastupitelstvo města jednalo 11. listopadu Koncepce prevence kriminality na období 2015 - 2018 Zastupitelstvo města schválilo Koncepci prevence kriminality na období 2015 – 2018. Dotace v oblasti sportu Zastupitelstvo města schválilo poskytnutí dotací na finanční odměny trenérům pracujícím s mládeží do 19 let v soutěžním roce 2015 – 2016 a dále znění dodatků smluv o dotacích s žadateli TJ Lanškroun (oddíly ledního hokeje, stolního tenisu, badmintonu a jachtingu) na částku 160.000 Kč, Volejbalový oddíl TJ Lanškroun na částku 50.000 Kč, TJ Lanškroun, fotbalový oddíl, na částku 80.000 Kč a Horolezecký oddíl Lanškroun, o. s, na 10.000 Kč. Vyčlenění financí na dotační program Zastupitelstvo města uložilo vedoucí finančního odboru zařadit částku ve výši 350.000 Kč určenou na „Dotační program na podporu činnosti sportovních organizací“ do návrhu rozpočtu města na rok 2016. Vyhlášení dotačního programu v oblasti sportu Zastupitelstvo města rozhodlo o vypsání „Dotačního programu na podporu činnosti sportovních organizací“ určeného na rozvoj celoroční činnosti v oblasti sportu. Výkup areálu autodružstva Zastupitelstvo města projednalo nabídku Autodružstva Lanškroun a rozhodlo úplatně nabýt do majetku města pozemky stpč. 713, stpč. 715/1, jejichž součástí je dům čp. 233, Dobrovského ulice, stpč. 2939, jejíž součástí je budova bez čp./če – jiná stavba, ppč. 70 a ppč. 71/1 o celkové výměře 2 705 m2 z majetku Autodružstva Lanškroun za nabízenou cenu 6.600.000 Kč. Rozpočtové opatření č. 59 -71 Zastupitelstvo města schválilo rozpočtové opatření: -č. 59 k rozpočtu města na rok 2015 - navýšení výdajů ve výši 115.000 Kč v položce Egon centrum Lanškroun. - č. 60 k rozpočtu města na rok 2015 - navýšení výdajů ve výši 120.000 Kč v položce Městská policie - provozní výdaje. - č. 61 k rozpočtu města na rok 2015 navýšení výdajů ve výši 4.800.000 Kč v položce - výkupy nemovitostí. - č. 62 k rozpočtu města na rok 2015 - navýšení výdajů ve výši 200.000 Kč v položce opravy a havárie vlastních budov. - č. 63 k rozpočtu města na rok 2015 – snížení výdajů ve výši 200.000 Kč v položce parkoviště a vstup u koupaliště. -č. 64 k rozpočtu města na rok 2015 – snížení výdajů ve výši 300.000 Kč v

položce hřbitov - ozelenění I. etapa. - č. 65 k rozpočtu města na rok 2015 – navýšení výdajů ve výši 250.000 Kč v položce sběrný dvůr. - č. 66 k rozpočtu města na rok 2015 – snížení výdajů ve výši 110.000 Kč v položce ZŠ B. Smetany - rekonstrukce kotelny. -č. 67 k rozpočtu města na rok 2015 – snížení výdajů ve výši 3.800.000 Kč v položce cesta Dolní Třešňovec od čp. 64 k čp. 56. - č. 68 k rozpočtu města na rok 2015 – snížení výdajů ve výši 6.000.000 Kč v položce infrastruktura Za Střelnicí. - č. 69 k rozpočtu města na rok 2015 – snížení výdajů ve výši 400.000 Kč v položce vodní hospodářství. - č. 70 k rozpočtu města na rok 2015 – navýšení výdajů ve výši 140.000 Kč v položce nakládání s odpady, separace odpadů. - č. 71 k rozpočtu města na rok 2015 – navýšení výdajů ve výši 200.000 Kč v položce bioodpad. Sloučení příspěvkové organizace Kino Lanškroun a příspěvkové organizace Kulturní centrum Lanškroun Zastupitelstvo města rozhodlo schválit sloučení příspěvkové organizace Kino Lanškroun s příspěvkovou organizací Kulturní centrum Lanškroun ke dni 1. 1. 2016 s tím, že příspěvková organizace Kino Lanškroun zaniká a příspěvková organizace Kulturní centrum Lanškroun se dne 1. 1. 2016 stává jejím právním nástupcem. Dále schválilo přechod veškerého majetku, práv a závazků Kina Lanškroun včetně práv a povinností, vyplývajících z pracovněprávních vztahů tak, že přecházejí dnem 1. 1. 2016 z příspěvkové organizace Kino Lanškroun na přejímající příspěvkovou organizaci Kulturní centrum Lanškroun. Úplatný převod pozemků vedle Schottu - Státní pozemkový úřad Zastupitelstvo města se seznámilo s podnětem odboru investic a majetku ohledně převodu pozemků z majetku České republiky a rozhodlo schválit záměr úplatně nabýt do majetku města pozemky ppč. 8095 a ppč. 8820 o celkové výměře 32109 m2 z majetku České republiky s právem hospodařit Státní pozemkový úřad. Prodej Hradební Zastupitelstvo města projednalo žádost Společenství vlastníků domu čp. o koupi pozemků u bytového domu a doplnění žádosti o stranu kupující a rozhodlo prodat: - pozemek ppč. 4168 o výměře 42 m2 žadateli (jednu ideální pětinu výše uvedeného pozemku), žadatelce (jednu ideální pětinu výše uvedeného pozemku), žadatelce (jednu ideální pětinu výše uvedeného pozemku), žadateli (jednu ideální pětinu výše uvedeného pozemku), žadateli (jednu ideální desetinu výše uvedeného pozemku) a žadatelce (jednu ideální desetinu výše uvedeného pozemku)

RADNICE, Z MĚSTA za celkovu cenu 6.300 Kč s připočtením nákladů města spojených s prodejem, - jednu ideální pětinu pozemku ppč. 178/3 o výměře 53 m2 žadateli za cenu 1.590 Kč s připočtením nákladů města spojených s prodejem. Prodej pozemku u hájenky Zastupitelstvo města se seznámilo se žádostí společnosti Stannum & Metal, s. r. o. , a se sdělením ohledně změny kupujícího pozemků u bývalé hájenky a rozhodlo prodat pozemek ppč. 8450 o výměře 1 621 m2 za cenu 486.300 Kč a pozemky ppč. 8451 a ppč. 8452 o celkové výměře 3 404 m2 oba za cenu 340.400 Kč s připočtením nákladů města spojených s prodejem. Dokoupení pozemků za účelem výstavby garáží - SOMA Zastupitelstvo města se seznámilo s žádostí společnosti SOMA, spol. s r. o., a s připomínkami obyvatel domu čp. 760, 761, 762, Husova ulice a rozhodlo prodat žádající společnosti za účelem výstavby garáží části pozemků ppč. 2119/4, ppč. 8000 a ppč. 8001 o celkové výměře cca 850 m2 smlouvou o smlouvě budoucí kupní za jednotkovou cenu 300 Kč/m2 s připočtením nákladů města spojených s prodejem a uzavřít ke smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy uzavřené mezi Městem Lanškroun a společností SOMA, spol. s r.o. Žádost o prodej pozemku u rekreační chaty v Oboře Zastupitelstvo města projednalo žádost o koupi části pozemku v lokalitě Obora a rozhodlo část pozemku ppč. 8680/1 o výměře cca 100 m2 žadateli neprodávat. Směna - zámecká zeď Zastupitelstvo města se seznámilo se zápisem z jednání ohledně nápravy majetkových vztahů pod zámeckou zdí a rozhodlo směnit pozemky ppč. 526/4 o výměře 15 m2 a ppč. 526/5 o výměře 2 m2 za část pozemku ppč. 526/1 o výměře cca 20 m2 v majetku města s cenovým vyrovnáním 300 Kč/m2 a s připočtením nákladů města spojených se směnou. Výkup - majetkové převody pod zámeckou zdí Zastupitelstvo města se seznámilo se zápisem z jednání a rozhodlo vykoupit pozemek ppč. 4405 o výměře 3 m2 za jednotkovou cenu 700 Kč/m2. Výkup - majetkové převody pod zámeckou zdí Zastupitelstvo města se seznámilo se zápisem z jednání a rozhodlo vykoupit pozemek ppč. 526/6 o výměře 21 m2 za jednotkovou cenu 700 Kč/m2. Demolice - kolny Dobrovského ppč. 4174 Zastupitelstvo města se seznámilo s žádostí o sjednání nápravy ohledně technického stavu objektu zděných kolen za domem čp. 47, Dobrovského a s návrhem Souhlasného prohlášení a dohody o narovnání a rozhodlo zdemolovat objekt zděné kolny

25-2015 na pozemku ppč. 4174 na náklady města. Výkup Zastupitelstvo města projednalo nabídku na odkoupení lesních pozemků a doplnění nabídky s požadovanou cenou a rozhodlo úplatně nabýt do majetku města pozemky ppč. 3058, ppč. 3059, ppč. 3060, ppč. 3142 a ppč. 3144 vše v k. ú. Dolní Třešňovec o celkové výměře 8 213 m2 za cenu 65.000 Kč. Prodej pozemku na garáž Zastupitelstvo města se seznámilo s žádostí o koupi pozemku za účelem výstavby zděné garáže a s doplněním žádosti a rozhodlo prodat část pozemku ppč. 1920/2 o výměře 33 m2 za jednotkovou cenu 300 Kč/m2 smlouvou o smlouvě budoucí kupní za účelem výstavby zděné garáže s připočtením nákladů města spojených s prodejem. Prodej pozemků u Dlouhého rybníka Zastupitelstvo města se seznámilo s žádostí o prodej pozemků u Dlouhého rybníka a rozhodlo pozemek ppč. 8362, část ppč. 8359, část ppč. 8360 a část ppč. 8361 o celkové výměře cca 1 200 m2 žadatelům neprodávat. Výběr akcí do Anketního dotazníku na rok 2016 Zastupitelstvo města se seznámilo s výsledky jednání Pracovní skupiny pro regeneraci městské památkové zóny Lanškroun a schválilo zařazení navrhovaných akcí do Anketního dotazníku k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na rok 2016: -oprava oken na zámku čp. 1, nemovité kulturní památky r. č. 15933/63965 - 2. etapa provedení nového soklu na budově zámku čp. 1, nemovité kulturní památce r. č. 15933/6-3965 - oprava a nátěr oken na zámecké konírně v areálu zámku čp. 1, nemovité kulturní památky r. č. 15933/63965 - restaurování ostění oken na budově děkanství čp. 2, nemovité kulturní památce r. č. 17937/6-3972 - oprava a nátěr oken na budově děkanství čp. 2, nemovité kulturní památce r. č. 17937/6-3972 - výměna střešní krytiny na budově gymnázia čp. 113, nemovité kulturní památce r. č. 12365/6-5596 - obnova původních kamenných schodů v budově gymnázia čp. 113, nemovité kulturní památce r. č. 12365/6-5596 - oprava a nátěr fasády budovy gymnázia čp. 113 (ze strany do nám. J. M. Marků), nemovité kulturní památky r. č. 12365/6-5596 - revitalizace kamenných povrchů podlah a schodiště v budově radnice čp. 5, nemovité kulturní památce r. č.17937/6-3972 - výměna střešní krytiny na budově

knihovny čp. 142, nemovité kulturní památce r. č. 37720/6-4514 - oprava a nátěr fasády kostela sv. Václava, nemovité kulturní památky r. č. 46480/6-3966 - oprava a nátěr fasády domu čp. 202 „Piano“, nemovité kulturní památky r. č. 33215/6-3981 - odstranění vlhkosti domu čp. 202 „Piano“, nemovité kulturní památky r. č. 33215/6-3981 - restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého, nemovité kulturní památky r. č. 15782/6-3979 - restaurování sochy sv. Jana Sarkandra, nemovité kulturní památky r. č. 15782/6-3979 Plán obnovy majetku Zastupitelstvo města schválilo aktualizaci Plánu

9

obnovy majetku pro období 2015 a 2016. Není-li uvedeno jinak, všechny zmíněné pozemky se nachází v katastrálním území Lanškroun. Všechna přijatá usnesení rady a zastupitelstva (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka

Domov Laudon se otevře veřejnosti

Dne 5. 12. pořádá Anděla – sociální družstvo Den otevřených dveří v Domově Laudon. Anděla navazuje na více než čtyřicetiletou tradici charitativního domova Laudon, který sloužil k pobytu řádovým sestrám – seniorkám, o něž pečovaly mladší stoupenkyně Řádu Nejsvětější svátosti. Novým majitelem objektu je od srpna letošního roku nezisková společnost Anděla. Anděla spolupracuje s nemocnicemi Pardubického kraje a Hamzovou odbornou léčebnou v Luži. Nejčastějšími uživateli pečovatelské služby jsou lidé po cévních mozkových

příhodách a zlomeninách končetin, kteří v důsledku pohybového omezení nejsou schopni vlastní obslužnosti. Cena pobytu činí 210 Kč/den, strava 5x denně 170 Kč/den. Úhrada péče se hradí ze státního rozpočtu, pokud má příchozí uživatel vyřízený Příspěvek na péči. Jestliže příspěvek vyřízen doposud není, je věcí dohody s uživatelem nebo jeho rodinou o zálohové úhradě poskytované péče. Kontaktní osobou je ing. Diana Boháčová – ředitelka, tel. 604 21 77 20. Petra Marešová (dle TZ)

První sníh komplikoval dopravu Nejen v pondělí 23. listopadu se na silnicích v Pardubickém kraji bouralo. I v odpoledních hodinách hasiči likvidovali více než 15 dopravních nehod a odstraňování následků kolizí na zmrzlých silnicích pokračovalo i v úterý ráno. Hasiči například odstraňovali následky kolize osobního vozu, který v Dolní Rovni skončil v příkopu a koly vzhůru. Hasiči poskytli první před lékařskou pomoc zraněné osobě a odstranili následky nehody. Do Sázavy vyjížděli hasiči z Lanškrouna v pondělí odpoledne. Auto tady skončilo v příkopu. Jedna zraněná osoba byla předána do péče zdravotníků. V Koclířově museli hasiči vyprostit z havarovaného vozidla dvě osoby, které utrpěly zranění. Vozidlo zpět na kola převrátil hasičský jeřáb. „Silnice jako sklo,“ hlásil velitel zásahu na operační středisko při příjezdu k nehodě, jež se stala večer v Damníkově. Na krátkém úseku vozovky bylo v příkopech i napříč silnice hned několik automobilů. Hasiči postupně odklidili všechna vozidla z komunikace. Zapadlý kamion v Horních Heřmanicích vyprošťovali hasiči z Lanškrouna a SŽDC České Třebové. V úterý časně ráno pak hasiči odstraňovali následky nehody vozidla, ve kterém cestovalo osm osob. Hasiči zajistili odvoz sedmi osob, aby neprochladly. Jedna osoba byla převezena do nemocnice. por. Vendula Horáková, tisková mluvčí HZS Pardubického kraje

10

25-2015

RADNICE

Město připravuje nové noviny Vyjít mají v lednu Od ledna 2016 začne město vydávat nové Městské noviny Lanškroun. Ty budou zdarma distribuovány do všech domácností a firem ve městě – předpokládaný náklad je 4900 výtisků. V současné době je znám koncept grafické podoby novin a jejich rozsah (20 stránek velikosti A4, z toho 6 listů barevných a 4 černobílé). Stanovena je i četnost vydání, a to 11 krát ročně. V souvislosti s vydáváním novin zřídí Zastupitelstvo města Lanškroun Mediální výbor, který bude plnit funkci redakční rady. Na sestavení jeho jednacího a organizačního řádu, stejně jako na sepsání statutu periodika a pravidel vydávání se podílí pracovní skupina pro přípravu nových městských novin jmenovaná starostou Radimem Vetchým. Členy skupiny byli jmenováni člen zastupitelstva

města Matěj Brýdl, členové rady města Pavel Resler a Miloš Smola, dále Lada Sitová, Jana Frühaufová, Petra Brejšová, Vladimír Křivka a starosta Radim Vetchý. Člen pracovní skupiny Matěj Brýdl nastínil obsah připravovaného měsíčníku: „Noviny by měly obsahovat informace o městských investicích, o činnosti vedení města, o kulturním, společenském a sportovním dění v Lanškrouně a okolí. Prostor k vyjádření názorů a postřehů dostanou i občané. Noviny se budou snažit předkládat veřejnosti vyvážený obsah, který bude tvořen s maximálním ohledem na doporučení spolků Oživení a Otevřená společnost, které se vyvážeností radničních novin dlouhodobě zabývají.“ Petra Marešová (dle TZ)

Zdroj: BI 2005 Zpracovala: Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka

Volné pracovní místo

Město Lanškroun vyhlásilo výběrové řízení na obsazení volného pracovního místa: STRÁŽNÍK MĚSTSKÉ POLICIE Strážníkem se může stát bezúhonný občan České republiky starší 21 let, který je tělesně a duševně způsobilý k výkonu povinností a oprávnění podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění. Přihlášky do výběrového řízení se mohou podávat do 7. prosince 2015. Zájemci najdou bližší informace na webu města a na úřední desce. Jana Frühaufová, kancelář starosty a tajemníka

Já pěstoun, beseda o pěstounské péči

Městský úřad Lanškroun, odbor sociálních věcí a zdravotnictví ve spolupráci s odborem sociálních věcí Krajského úřadu Pardubického kraje si dovoluje pozvat širokou veřejnost na besedu o pěstounské péči, dne 7.12.2015 od 16,00 hod. ve velké zasedací místnosti městského úřadu, budova č.12, 1.patro. Věra Ptáčková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Lanškroun

MOST NADĚJE - AZYLOVÝ DŮM PRO RODIČE S DĚTMI

Poděkování Dne 21. listopadu letošního roku proběhl již třetí ročník Národní potravinové sbírky, kterou začala organizovat platforma Byznys pro společnost s Českou federací potravinových bank a Armádou spásy. Sbírka se uskutečnila ve vybraných prodejnách Tesco, Globus, Penny Market, Kaufland, Albert a všech drogeriích dm. Cílem charitativní akce je pomoci lidem postiženým chudobou. V Česku narůstá počet lidí, kteří nemají na nákup základních potravin a potřebují potravinovou pomoc. Vybrané potraviny putují přednostně do charitativních organizací, dětských domovů, azylových domů, matkám samoživitelkám, pěstounským rodinám, seniorům.

Pracovnice Mostu naděje – azylového domu pro rodiče s dětmi (dále jen „MN“) v Koclířově společně s dalšími dobrovolníky zajišťovali sbírku pro uživatele MN v prodejně Kaufland v Lanškrouně. Všichni byli označeni zástěrami s logem akce a u vchodu do obchodu rozdávali zákazníkům letáčky se seznamem potravin doporučených k darování. Zákazníci pak zakoupené trvanlivé potraviny předávali za pokladnami dobrovolníkům do označených vozíků. Mezi námi je spousta lidí, kterým potřeby jiných nejsou lhostejné a mají snahu v rámci svých možností zpříjemnit život lidem, jež se ocitli v nepříznivé životní situaci. Obyvatelům Lanškrounska, kteří se do sbírky zapojili, patří velký dík.

Ohlédnutí do budoucna Tak původně už jsem se nechtěl zabývat budoucností tištěného mediálního obrazu Lanškrouna, ale jak se nám z mlhy začínají prokreslovat obrysy nových městských novin, neodpustím si to. Jsem do problematiky až příliš vtažen a záleží mi na tom, jak budou lidé v Lanškrouně v éře po Listech informováni. Z toho, co bylo dosud zveřejněné, nebo sdělil Matěj Brýdl na tiskové konferenci, se ukazuje, že tvar novin a náležitosti s nimi spojené zůstávají dál velmi nezřetelné. Z vyjádření šéfa pracovní skupiny pro městské noviny totiž není jasné, kolik peněz noviny budou stát. Z části za to může probíhající výběrové řízení na dodavatele sazby a tisku, ale zůstává otázkou, jestli to už dávno nemělo být zajištěné. Matěj Brýdl sám uvedl rozptyl 350 – 500 tisíc Kč ročně za 11 dvacetistránkových čísel, ale pořád mi tam někde chybí mzdy. Tak nějak se nemohu smířit s tvrzením, že se paní Jana Frühaufová, jako odpovědná osoba, včetně dalších spolupracujících redaktorů do těchto peněz vejde. Není mi také jasné, kdo a za kolik bude pro noviny a městské stránky zajišťovat korektury, reportáže a fotogalerie z kulturních, sportovních a jiných

akcí. Nebo se to už dělat nebude? Nicméně úroveň a kvalitu budoucího mediálního obrazu už začínají nastiňovat některé první vlaštovky. Třeba zpráva „I rada města navštívila Lathife“ na stánkách Lanškrouna nasadila laťku městské PR žurnalistiky nebývale vysoko. Z poutavého vyprávění o novém dětském hřišti u školy v Dolním Třešňovci jsem se sice dozvěděl, že ředitelka školy promluvila ze slona, čemuž byli přítomni i RV a BB, ale kolik projekt stál, kdo ho zajistil, co ředitelka řekla a komu všemu může hřiště sloužit, už se budeme muset dopátrat jinde. Ale co, žádný učený z nebe nespadl. Jen se ve mně množí obavy, že na to, aby vznikl efektivní a funkční pracovní tým, který zajistí jak technickou koordinaci výroby novin, tak i jejich dobrou obsahovou kvalitu, už zbývá zatraceně málo času. A to nepočítám provázanost s městskými stránkami a zajištění informačního servisu občanům i místním organizacím, pořadatelům akcí a dalším institucím. I zde mají noviny svou nezastupitelnou, ale bohužel těžko vyčíslitelnou roli. František Teichmann

RADNICE, Z MĚSTA

25-2015

11

Centrální sběrný dvůr v Lanškrouně je dokončen. Starý zatím bude sloužit dál… S výstavbou nového centrálního sběrného dvora se začalo letos v srpnu na části prostranství v sousedství administrativní budovy technických služeb v ul. Nádražní. Celou stavbu realizuje firma Profistav Litomyšl, a. s., přibližně za 11 milionů korun, další čtyři firmy se podílí na dodávkách technologií. Na stavbu město získalo dotaci ve výši 10,4 milionů korun z evropských zdrojů Operačního programu Životní prostředí. Oficiální termín dokončení a předání stavby byl stanoven na 25. 11. 2015. Nový sběrný dvůr bude sloužit obyvatelům města a blízkého okolí i podnikatelským subjektům zapojeným do systému odpadového hospodářství města. Na sběrný dvůr bude možné odkládat všechny druhy odpadů. Vedoucí odboru inves-

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLE ZEMĚDĚLSKÉ A VETERINÁRNÍ LANŠKROUN Sobota 5. prosince

tic a majetku Lukáš Pražan doplnil: „Stavba má ryze technický charakter, je vystavěna účelově a prakticky. Při tvorbě projektu jsme brali ohled na možnosti osobních aut, která budou nejčastějším dopravním prostředkem pro dovoz odpadu.“ Jak však Pražan zdůraznil, do konce tohoto roku bude fungovat stávající sběrný dvůr. Ten poté hodlá město prodat – zájem o odkup, dle slov starosty Radima Vetchého, je. Místostarosta Bohumil Bernášek k tomu uvedl: „Chceme prostor prodat tradiční lanškrounské firmě, která tím zvýší zaměstnanost v regionu.“ Celková plocha sběrného dvora je 2,5 tis. m2, a to včetně nové haly o ploše 60 m2. Ta bude sloužit jako sklad nebezpečných odpadů. Petra Marešová (dle TZ)

Jednání o budoucí podobě polikliniky pokračují V říjnu se uskutečnilo jednání interní komise Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích. Jednání se zúčastnili starosta Radim Vetchý a místostarosta Bohumil Bernášek. Ing. arch. Boris Hladký, zástupce firmy LT PROJEKT, a. s., představil komisi svůj návrh budoucí podoby polikliniky na ul. S. Čecha v Lanškrouně se zapracovanými připomínkami z prvního jednání interní

komise. Zohledněny byly i s výsledky zadané archivní rešerše. Na závěry jednání komise město čeká. Jak uvedl starosta R. Vetchý, město překvapil i postoj většiny lékařů, kteří se dle něho staví k projektu „vlažně“. „Po jednání s VZP chceme mít komplex – rentgen, biochemickou laboratoř, chirurgii a další,“ doplnil starosta. Petra Marešová (dle TZ)

12

Z MĚSTA

25-2015

Tříkrálová sbírka 2016 V prvních dvou lednových týdnech proběhne v našich obcích a městech tradiční Tříkrálová sbírka. Koledníci přinesou do našich domácností přání štěstí, zdraví a pokoje, předají lidem drobné dárky a informace o činnosti Charity a všem občanům nabídnou možnost přispět potřebným. Tříkrálová sbírka je největší dobrovolnická akce v ČR. Za 16 let své existence si získala důvěru lidí a díky ní se Oblastní charitě daří podporovat některé služby na Orlickoústecku. Ve sbírce za rok 2015 vybralo v našem regionu 504 skupinek koledníků celkem 2.309.509,- Kč. 65 % z výtěžku zůstává Oblastní charitě a tato částka byla použita v souladu se záměry zejména na: - zajištění služby domácí hospicové péče - zajištění sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi - zajištění služby odborného poradenství a rozšíření o nové kontaktní místo v České Třebové Záměry použití Tříkrálové sbírky 2016 - Zajištění služeb na Orlickoústecku: - Charitní pečovatelská služba - Domácí hospicová péče

- Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - Občanská poradna - Centrum pod střechou v Letohradě - Sociální sprcha v Ústí nad Orlicí - Nízkoprahové denní centrum pro lidi bez domova v Lanškrouně - Rodinné centrum Kopretina Sloupnice - Přímá pomoc - Mimořádné situace - Fond na rozvoj současných projektů - Pomoc do Indie (vzdělávací projekty pro děti a mládež) Každá skupinka koledníků Tříkrálové sbírky má u sebe zapečetěnou pokladničku se znakem Charity ČR, průkaz vedoucího skupinky, na kterém je číslo shodné s číslem pokladničky, a občanský průkaz, kterým se v případě potřeby prokazuje. Bližší obecné informace k Tříkrálové sbírce najdete na www.trikralovasbirka.cz, regionální informace k TS a k činnosti Oblastní charity naleznete na www.uo.charita.cz a v časopise Charitní aktuality, který budou rozdávat koledníci. Tisková zpráva ze dne: 9. 11. 2015

V prodejnách Konzumu můžete kuponem č. 08 podpořit Oblastní charitu Ústí n.O. Tisková zpráva ze dne 19. 10. 2015 Obchodní družstvo Konzum Ústí nad Orlicí připravilo i letos program podpory regionálních neziskových organizací „Společně za úsměv“. Oblastní charita se ho účastní s projektem na vybavení nových prostor Občanské poradny v Ústí nad Orlicí. Projekty třiceti neziskových organizací může široká veřejnost podpořit do 31. 12. 2015 v kterékoli prodejně Konzumu, a to formou 30Kč kuponu, které jsou zde k dispozici. Obchodní družstvo Konzum mezi zúčastněné organizace dále rozdělí 100.000,- Kč ze svých prostředků.

Oblastní charita se projektu účastní pod č. 08 – vybavení nových prostor Občanské poradny v Ústí nad Orlicí (stůl, židle, police…). Občanská poradna poskytuje bezplatné odborné sociální poradenství na Orlickoústecku již 12 let. Může být nápomocna každému člověku, který se ocitne v obtížné životní situaci a hledá její řešení. Více o činnosti Občanské poradny a Oblastní charity Ústí nad Orlicí na: www.uo.charita.cz Více o projektu „Společně za úsměv“ na: www.konzumuo.cz/szu.

První ročník Adventních trhů na náměstí J. M. Marků Deset dní před slavnostním zahájením se rozjela stavba stánků pro první ročník Adventních trhů naplno. Adventní trhy přemístěné letos z dosavadního místa v Zámecké zahradě na rozlehlou dolní plochu náměstí Jana Marka Marků potrvají po celé čtyři adventní týdny. Město Lanškroun chce časovým a plošným rozšířením Adventních trhů vyjít vstříc vědomé i podvědomé touze lidí se v předvánočním čase co nejvíce setkávat a také touto cestou udržovat, případně oživovat tradice, na nichž stojí naše kultura. Zatím co se program koncertů a vystoupení různých souborů na pódiu soustředí do dnů neděle, úterý a čtvrtek, stánky s nabídkou typického předvánočního občerstvení budou většinou otevřené i v ostatních dnech. Provoz Adventních trhů začal o první adventní neděli 29. listopadu. Jedna část programu je již známá – ve středu 9. prosince se v 18 hodin na náměstí sejde velká spousta lidí na akci „Česko zpívá koledy“. Spolu s námi ve stejné době se bude zpívat pět vánočních koled v mnoha dalších městech a obcích naší země. Je to již pátý ročník. Loni se zpívání koled účastnilo v celém Česku dohromady víc než 70 tisíc lidí. V Lanškrouně se

zpívalo na farní zahradě. „Česko zpívá koledy“ bude mít letos pátý ročník. Lanškroun může být pyšný na to, že obdobná akce – „Zpívání koled“ v kostele na Marianské hoře o osmnáct dní později, 27. prosince ve 12 hodin, se bude letos konat už počtyřiadvacáté! Iniciátor Adventních trhů na náměstí, radní Mgr. Oldřich Strnad, jemuž se líbí název „Adventní městečko“, věnoval studiu vzorů v ostatních podobných městech mnoho času a energie. S městským architektem MgA. Přemyslem Kokešem doladili rozložení Adventního městečka tak, aby nabídlo rozptýlení, zábavu i dobroty nejrůznějším věkovým skupinám. Dolní část náměstí bude mít pódium pro kulturní vystoupení orientované odlišně od dosavadní praxe. Nebude zakrývat radnici a diváci se budou moci dívat na jeviště z mírného svahu náměstí dolů. Dvě čtveřice stanových přístřešků a část přilehlých stolů s lavicemi mají vyhřívání tepelnými zářiči. Jiří Kohout (Pro LL)

Z MĚSTA

25-2015

Tip na vánoční dárek v rámci projektu Srdcerváči Na středu 11. 11. jsem se těšila, protože jsem měla před sebou zajímavý zážitek. Měla jsem možnost navštívit studio Country radia a celé odpoledne nejen sledovat vysílání, ale také se na něm alespoň trochu podílet. Srdcerváči jsou projektem brněnského studia radia Kiss hady, které nabízí velké množství originálních dárků, včetně prožití zajímavých zážitků jako třeba let vrtulníkem nebo prožití celého zápasového dnu s ligovým klubem včetně podepsaného trička a vstupenek na zápas, putování s archeology i návštěva studia ČT. Ti, kteří mají rádi vlaky, mohou pořídit jízdu na lokomotivě a děti jistě ocení plyšáky Boba a Bobka. Navíc koupí dárku podpoříte pracovní možnosti odvážných žen s handicapem, které přes své postižení dále bojují a jako správné srdcerváčky se nevzdávají. Návštěva ve studiu Country radia byla opravdu velmi zajímavá. Díky srdečnému přivítání a přístupu všech, se kterými jsem se setkala, ze mě brzy spadla počáteční nervozita a pak už jsem si užívala pohled do zákulisí tvorby rozhlasového vysílání. Abych to neměla tak jednoduché, dostala jsem na starost uvádění dopravních informací, zpráv o počasí a v přestávkách mezi pořady a písničkami jsem také posluchačům vyprávěla o svém životě. Moderátora Miloše Kellera zaujaly mé koníčky současné i minulé, můj život kastelánky i charitativní akce Knoflíkiáda, takže bylo o čem hovořit. Setkala jsem se i s příjemným Zdeňkem Sekaninou, který přicházel každou hodinu vysílat nové zprávy.

Procházka Prahou a odpoledne strávené v tomto rozhlasovém studiu bylo opravdu zajímavým zážitkem, který předčil mé očekávání. Navíc jsem mohla podpořit obdivuhodné ženy bojující s tvrdou realitou celoživotního handicapu. Možnost získat neobvyklý dárek doporučuji všem, kteří mají rádi zážitky a nebojí se zkusit něco nového. Protože jsem léta měla plný ID a zdravotní problémy přetrvávají, k tomu se snažím udržet v provozu zajímavou barokní památku, vytvořila jsem si takové životní motto, o které se s vámi podělím: „Když to nejde tak, půjde to jinak, a když už to vůbec nejde, tak to stejně nějak jít musí. Člověk dokáže víc,než si myslí, umí víc, než by věřil a vydrží víc, než by doufal, jen to nesmí vzdát.“ podle článku Krasavy Šerkopové MT Zajímavé dárky naleznete na www.srdcervaci.cz .

13

Lanškrounští rybáři připravují rekonstrukci bezpečnostního přelivu na rybníku Krátký Jak již je z názvu článku patrné, rozhodli jsme se a hlavně jsme k tomu byli donuceni (rekonstrukcí výše položených rybníků) řešit schopnost stávajícího bezpečnostního přelivu (dále jen BP) převést povodňové vody. Pokud přesně nevíte, co je BP a jakou má funkci, tak se jedná většinou o technicky upravenou část hráze rybníka, která odvádí přebytečnou vodu (např. při povodních), aby nedošlo k přelití hráze a následné její destrukci. Na rybníku Krátký se BP nachází v pravé části hráze, která je přemostěna pěší kovovou lávkou. Rybník Krátký je průtočný a je součástí rybniční kaskády na Ostrovském potoce. Z hlediska kaskády je umístěn na jejím dolním konci a bezprostředně navazuje na městskou zástavbu Lanškrouna. Výše položené rybníky (Dlouhý a Pšeničkův) byly v posledních letech zrekonstruovány, s důrazem na BP a jejich zkapacitnění, což naše vodní dílo přivedlo do rizikové situace, neboť rybník Dlouhý, který s rybníkem Krátký bezprostředně sousedí, byl zkapacitněn na přelivu, na maximální bezpečnostní průtok 46,5 m3/s. Tato hodnota významně překračuje průtokovou kapacitu našeho rybníka (pouze 35,7 m3/s) při plně vyhrazeném přelivu, a tak přímo ohrožuje toto vodní dílo a následně také příslušnou část města Lanškroun s mnoha milionovými majetky v obecním a privátním vlastnictví. Již výše zmíněné rybníky mají vybudovány moderní BP tzv. kašnového typu, které mají schopnost převést nejen velké množství vody, ale také velké množství splavenin (větve, klacky, komunální odpad a pod.) z celého povodí Ostrovského potoka. Tuto schopnost BP na Krátkém rybníce nemá, jelikož čelo přelivu je tvořeno kovovými česly, která zabraňují převádění splavenin a musí se pravidelně čistit z obslužné lávky, což za povodňového stavu nelze z bezpečnostních důvodů provádět a hrozí zatarasení BP, následné přelití hráze a možnost jejího protržení. V roce 2014 jsme se

pustili do příprav realizace nového BP. Podařilo se získat finanční prostředky z Pardubického kraje a z rozpočtu města Lanškrouna na přípravu projektové dokumentace, kterou zpracovala renomovaná společnost AGROPROJEKCE Litomyšl, s.r.o., včetně detailního rozpočtu nákladů na realizaci ve výši 9,98 mil. Kč bez DPH. Následně byl stav BP posouzen a vyhodnocen všemi odborně dotčenými subjekty (VODNÍ DÍLA – TBD, a.s., Povodí Moravy, s.p., MěÚ Lanškroun odbor ŽP, Pardubický kraj odbor ŽP), které ve svých písemných stanoviscích jednoznačně a bez výhrad vyjádřily potřebu technického a stavebního zlepšení současného stavu BP. Jelikož předpokládaná cena nového bezpečnostního přelivu bude činit bezmála 10 mil. Kč bez DPH, není v silách našeho rybářského spolku tuto částku dodat z vlastních zdrojů. Proto hledáme cesty a možnosti jak financování stavby zajistit. Předpokládáme, že bychom mohli získat velkou část potřebné sumy z některého dotačního titulu vypsaného v příštím roce. Město Lanškroun nám přislíbilo v případě realizace BP podporu ve výši 1,5 mil. Kč, protože si je vědomo významu této stavby na bezpečnost části města v okolí Ostrovského potoka při povodních. Závěrem bychom chtěli poděkovat všem, kteří nás nejenom v této akci podporují. Věřte, jsou to desítky až stovky hodin ročně, které někteří členové našeho spolku věnují administrativě, údržbě majetku a rozvoji našeho rybářského spolku nejen k velké spokojenosti vlastních členů, ale i mnoha dalších obyvatel města Lanškrouna. za ČRS MO Lanškroun Josef Fuchs Foto: Bezpečnostní přeliv kašnového typu u Dlouhého rybníka

14

25-2015

ROZHOVOR

Rád poslouchám, když se novináři chytře ptají Listy Lanškrounska po 15 letech odcházejí do předčasného důchodu a s nimi i šéfredaktor a novinář tělem i duší František Teichmann. První setkání s Františkem Teichmannem se mi vepsalo do paměti tak ostře, že mi to dnes přijde už jen jako výplod mé skromné fantazie. Dlouhé světlé vlasy, černý plášť až po kotníky a ty hrozné oči, tak nepřirozeně modré. Bylo mi asi 10 let a měla jsem jasno. Potkala jsem černokněžníka. Po mnoha letech mi osud přihrál místo učitele na zemědělce a shodou náhod i nového kolegu Františka. První rok jsem se rozkoukávala a úspěšně ho ignorovala. Přeci jenom respekt z dětství ve mně asi zůstával. Po několika letech jsem se dostala do stavu, že se Františka nejenže nebojím, ale mám ho, musím si to přiznat, docela ráda. Je to kamarád, druh v lezení i v činnostech spojených s aktivitami ve škole. Neobejde se bez něho žádná dobročinná činnost, ani školní akce navíc, kterou si usmyslím. Rozhovor s Františkem se nesl v přátelském duchu s mírně nostalgickou atmosférou u sklenky červeného vína. Když se podívám na tvoji občanku, zaujme mě místo narození. Ty jsi lanškrounská náplava? Přestože jsem od nepaměti Třešňovák, je místo mého narození Praha Podolí. Možná to působí trochu exoticky, ale důvod je prostý. Moje máma měla v těhotenství problémy, a tak raději rodila v Praze po neblahých zkušenostech z jiných nemocnic. Vyrostl jsem v Horním Třešňovci a do dnešní doby se označuji tak trochu za „vesnického burana“. Když je člověk celý život jednou nohou v hnoji, projevuje se trochu jinak než ten z velkoměsta. Řekni nám něco o svém dětství a dospívání. Měl jsi nějakou vysněnou profesi? Školy, které jsem navštěvoval, byly postupně Základní škola Aloise Jiráska, Gymnázium Lanškroun a Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové, obor biologie, výtvarná výchova a později zeměpis pro střední školy. Výběrem školy jsem si vlastně plnil své dětské sny. Vzpomínám si, že už v mateřské školce jsem kreslil mapy světa. Chtěl jsem být cestovatel, přírodovědec, eventuálně malíř. Nejsnazší bylo ty tři profese propojit přes pedagogiku. Popravdě, na vysoké škole jsem ani na chvíli nepřemýšlel o tom, že bych šel učit. No, ale jak se říká: „Toho odříkaného chleba dostaneme největší kus.“ V mém případě to tak do jisté míry bylo, ale nemůžu říct, že bych toho někdy litoval. Jak by ses jako žák a student hodnotil dnes z pohledu pedagogického? Žák jsem byl, myslím si, docela pes-

trý. Hned v páté třídě, když jsem nastoupil do Lanškrouna, jsem během jednoho týdne schytal pět poznámek. První dojem asi nebudil moc důvěry v to, že to se mnou budou mít učitelé lehké. Časem se ukázalo, že jsem spíš student vnímavý a je se mnou legrace. Dal jsem se využít na různé recitační soutěže, což mi posléze umožnilo studovat na gymnáziu bez přijímaček. Na gymplu moje obliba u některých kantorů výrazně poklesla a u jiných nepatrně stoupla. Asi v souvislosti s tím, co mě bavilo a šlo mi a co jsem permanentně flákal. Dodatečně se omlouvám paní učitelce Najmanové, která mě učila matematiku. Na střední škole jsem se vyprofiloval. Začal jsem se zabývat věcmi výtvarnými, od kterých jsem na konci základky zběhnul. Hodně jsem cestoval a věnoval se biologii. Zaměřoval jsem se na plazy, hmyz a obecně všechny studenokrevné živočichy, ke kterým mám paradoxně silnější vztah než k těm chlupatým. Na vysoké škole jsem překvapivě, na rozdíl od gymnázia, zazářil. Tedy alespoň známky tomu nasvědčovaly.

Kdybych měl hodnotit sám sebe z pohledu učitele, tak bych se asi nesnášel. Hlavně v době mých nekonečných otázek a debat. Jako učitele bych se snad měl rád. Dost často přemýšlím o tom, že bych měl učit tak, abych se sám sobě líbil. Měl bych být dostatečně teatrální, zábavný a fundovaný. Svým nadšením přitáhnout žáky k tématu. Na univerzitě jsi o dráze pedagoga neuvažoval, přesto byl tvůj první pracovní post učitel na základní škole. Jak se to přihodilo? Ano, učil jsem na základní škole v Letohradě. Po úspěšném dokončení vysokoškolského studia rodina sezdala, že mě je potřeba vytěsnit z rodinného kruhu. Abych se osamostatnil, postavil se na své vlastní nohy. Což jsem nakonec musel v životě udělat hned několikrát, vzhledem k nějakým životním peripetiím, které mě potkaly. Za zkušenosti z Letohradu jsem vděčný. Sice jsem si každodenním dojížděním na kole ve všech obdobích roku i v zimě poničil kolena, ale do dnešní doby tam mám známé a kamarády. Ve škole jsme měli vý-

borný kolektiv. Navíc mě učení, hned od počátku, začalo bavit. Přišel jsem tomu na chuť a vydrželo mi to do dnešní doby. Chvíli jsi podnikal. Jak bys zhodnotil své podnikatelské dovednosti? Lákalo by tě to znovu? To hlavní, co mi dalo moje podnikání, je pochopení, že to není činnost úplně pro každého. Dodnes si nejsem jistý, jestli jsem tím vyvoleným. Člověk musí mít velkou schopnost snášet stres a určité riziko. Mám velký respekt k lidem, kteří dokážou úspěšně podnikat. Vedou firmy a nezblázní se z toho. Je zvláštní, že mě to ale stále láká. Pořád nad něčím spekuluji. Promýšlím, co by se dalo dělat. Kam by se dalo investovat. Nemám ale schopnost snášet to období, kdy se začíná. Může to být pět, deset nebo patnáct let, kdy se člověk moří od nevidím do nevidím s nějakou vidinou toho, že to přežije. Na to jsem už moc líný a pohodlný. Mám rád pocit, že můžu občas všeho nechat a vypadnout na skály nebo do hor. Čím se dnes vlastně živíš? V současné době sedím na dvou pracovních židlích. Jedna z nich je židle pedagogická. Učím biologii na Střední škole zemědělské a veterinární Lanškroun. Ta druhá je šéfredaktorská sesle, která se už pomalu začíná rozkládat. Na začátku prosince se rozpadne úplně a tím pro mě skončí docela zajímavá epizoda mého života. Činnost šéfredaktorská je spojena nejenom s komunikací s lidmi, ale především s psaním literárních útvarů. Jak jsi na tom byl ve škole po stránce slohových prací? Na gymnáziu jsem měl na češtinu Honzu Zezulu a do dnešní doby si jeho hodin cením. Byl to člověk, který do jisté míry zformoval to, že dneska dělám, to co dělám. Naučil mě přemýšlet nad textem a mít rád literaturu. Vzpomínám si na jeho legendární dovětek ke známce: „Ty gramatické prase, je to skvělé, ale musím ti dát za dvě.“ Vzhledem k počtu chyb, kterých bylo snad sedmnáct, musel porušit několik klasifikačních doporučení. Předpokládám, že schopnost psát jsem podědil po svých rodičích. Otec byl jeden čas celkem aktivní v Jiskře Orlicka a působil i v redakci studentských novin Impulz na vysoké škole zemědělské. V minulém čísle ses o práci v LL celkem hodně rozepsal. Přesto tě požádám o zopakování toho, jak ses k práci šéfredaktora dostal. V životě je to o tom, že člověk se shodou okolností, a občas i díky svým zásluhám, dostává do situace jakési výzvy. Taková výzva jednou přišla. Kdosi mi vzkázal přes moji mámu, že mám přijít do TG Tisku, že se mnou

ROZHOVOR chtějí mluvit. Tenkrát jsem si bláhově myslel, že se budu moci vykašlat na podnikání a učení a že nastoupím jako grafik. Mimochodem tohle bylo téma, které mě na vysoké škole hodně bavilo. Nadšeně jsem dorazil na schůzku s panem Sloupenským a on mi řekl: „Vytipovali jsme si tě na pozici šéfredaktora.“ Zhluboka jsem se tomu zasmál. Protože jsem ale v životě už pár hozených rukavic promarnil, rychle jsem se vzpamatoval a řekl, že to zkusím. Později jsem si uvědomil, že moje neúspěšné podnikání mi přineslo jedno velké plus. Díky němu jsem se seznámil s panem Šlahorou a ten mě shledal vhodným kandidátem za něho na post šéfredaktora. Počítal jsem s rokem maximálně dvěma. Kupodivu jsem to nakonec vydržel patnáct let. Jak bys zhodnotil své začátky v LL? Ze začátku jsem o novinářské práci nevěděl vůbec nic. Netušil jsem, jak noviny vznikají, co je potřeba dělat, co všechno to bude obnášet. Neměl jsem ani větší znalosti Lanškrouna. Vyrostl jsem v Horním Třešňovci. Do Lanškrouna jsem chodil akorát do školy a poté jsem byl několik let úplně mimo. Ze začátku to byla místy šolichařina, prosté diletantství. Myslím si, že jen dar jazyka a schopnost se ptát a být zvídavý byly mé jediné devizy. Někde jsem četl, že více než 50% lidí pracuje v jiném oboru, než který vystudovali. Teoreticky můžete studovat filosofii a nakonec skončit u navrhování hraček. V Americe je běžné, že člověk třikrát za život změní zaměstnání a přejde do úplně jiného oboru. Život se tím zpestří, a to je vlastně moc dobře. Vzpomeneš si na svůj první vlastnoručně psaný a zveřejněný text? Musím říci, že jsem si nemohl vzpomenout ani na jeden článek, ani na jeden rozhovor z celého prvního roku. Očekával jsem tuto otázku a podíval se do starých výtisku. Najednou jsem si vybavoval i všechny podrobnosti. Kde a s kým jsem rozhovory dělal. Jaká u toho byla atmosféra. Začátky byly hledání. Spousta věcí se řešila za pochodu. Na starších ročnících je vidět, jak moc mi práce v Listech dala. Naučil jsem se pořádně pracovat s počítačem. Ovládat grafické programy. Jakžtakž něco vyfotit. Byla to obrovská škola a do dnešní doby ještě je. Každý článek je o něčem novém. Je to zábava a stres zároveň. Nikdy jsem přesně nevěděl, o čem budou další noviny. Trochu bych to přirovnal k podnikání. Skončím s jedním vydáním a začínám nanovo. Díky novinám jsem začal mít Lanškroun rád. Člověk si uvědomí, kolik tady žije úžasných osobností. Lidí, co něco dokázali a jsou neuvěřitelně skromní. Práce v Listech tě podle tvých slov pomohla rozvíjet jak dovednostně,

25-2015 tak i intelektuálně. Vnímáš a vnímal jsi i nějaký rozvoj novin, a to jak po stránce grafické, tak i obsahové? Listy Lanškrounska tento rok oslavily patnácté narozeniny. Je to asi taková změna, jako když se podíváte na novorozence a pak ho srovnáte s patnáctiletým člověkem na prahu dospělosti. Ta změna je obrovská. Po stránce grafické, po kvalitě fotek i textů. Největší, doslova překotný vývoj probíhal v době prvních dvou let a v posleních pěti. To jsme se naučili nejvíc věcí. Problematicky se dodnes zpracovávají složitá témata. Nejednoznačná, mající tendenci se vyvíjet. Příkladem je třeba poliklinika nebo volby a politika. Člověk se učí neprezentovat své názory a víc se ptát. Poznávat situaci a získávat co nejvíce relevantních informací. Tyto schopnosti jsou jenom o praxi a o psaní. Někdy padne otázka: „Nenapsal bys ty články teďka jinak?“ Jasně že bych je psal jinak, ale to odpovídá vývoji a časovému nadhledu. Kdybychom noviny dělali dalších pět let, tak věřím, že budou zase někde jinde - a to v pozitivním slova smyslu. Máš nějakou novinářskou inspiraci? Měl jsi někdy tendenci kopírovat něčí styl? Řekl bych, že ne. Dokonce, ani když jsem hrával divadlo, jsem se nikdy nepodíval na jiné provedení dané hry. Snažil jsem se dělat si to po svém. Nicméně mým největším inspiračním zdrojem je Radiožurnál. Často ho poslouchám v autě, doma v kuchyni nebo při práci. Je to mluvené slovo, které je na rozdíl od jiných kultivované. Rád poslouchám novináře, když se chytře ptají. Přemýšlím o tom, jak se ptají, jak lidé na dané dotazy odpovídají. Inspiraci jsem vlastně hledal i v časopisech Reflex nebo Týden. Mají trochu té drzosti, kterou jsem nikdy neměl, ale o kterou jsem se občas snažil. Schopnost zeptat se ostře, položit otázku nekompromisně. Časopisy mi pomohly i s focením. Dodnes se dívám na noviny úplně z jiného úhlu. Nesleduji, co se tam skutečně píše, ale jak se autor ptá, jak se fotí sport, kulturní akce nebo události. Je něco, co jsi nestihl pro Listy Lanškrounska udělat? Některé rozhovory se už udělat bohužel nedají. Jedním z respondentů, na kterého jsem se chystal, byl Mirek Vosátko. Pro lanškrounské turisty a nejen pro ně zůstává pojmem. Setkali jsme se spolu a povídali si. Domlouval jsem přes něj rozhovor s jeho synem. Zároveň jsem si říkal, to je hrozně zajímavý chlap. Musím s ním udělat rozhovor. Bohužel čtrnáct dní na to se utopil v Orlici. Pár věcí jsem samozřejmě nestihl a už nestihnu. Člověk noviny dělá s nějakým předstihem. Má hrubou představu o tom, co chce, které téma by bylo dobré zpracovat. Rozhodně mi chybí rozhovor s Petrem Bucháčkem, trenérem

a úspěšným cyklistou, nebo s Jiřím Skálou, bývalým ředitelem firmy AVX. Jsi schopen aspoň nahrubo spočítat kolik hodin, dní nebo let jsi Listům obětoval? To slovo obětoval, ačkoli se mi moc nelíbí, je vlastně docela správně použité. Byly to však víc moje děti, kdo musel obětovat na oltář Listů čas strávený s milým a chápavým tatínkem. Kvůli novinám zažily nejednou jenom nervózního a protivného fotra. Já fakticky novinám nic neobětoval. Byla to práce, která byla zábavou. Skoro pořád mě bavila a baví dodnes. Jenom jí je občas prostě moc. Listy jsou, a vlastně teď už byly, čtrnáctideníkem. Dohromady vyšlo cca 360 čísel, každé o obsahu asi 24 stránek. To je šílené množství témat, článků a rozhovorů. Vždycky jsem se těšil na léto, protože přes prázdniny se Listy staly měsíčníkem. Na všechno bylo mnohem více času. Když se to sesumíruje, Listy by obsahem vydaly na celoroční deník o 24 stranách. Noviny ale nejsou záležitostí jednoho člověka. Připravují se v týmu. Mohl bych plácnout něco ve stylu, obětoval jsem tomu čtyři roky života od nevidím do nevidím, ale to by byl nesmysl. Díky rozhovorům jsem třeba získal několik užitečných životních rad. Jednu velmi důležitou jsem dostal od Mirka Vosátky mladšího: „Já to dělám tak, že si vybírám spolupracovníky a podřízené, kteří jsou ještě mnohem schopnější, než jsem já.“ Je to vlastně skvělá strategie každého šéfa, obklopit se schopnými lidmi. Pro některé by takový pracovník mohl být potencionální hrozbou, ale já jsem to měl vždycky hrozně rád. Inspirující pro mě byla například spolupráce s Katkou Kokešovou. Dávala mi velmi silné zpětné vazby a pořád mě nutila, abych o nich přemýšlel. To byl příklad toho, že pokud člověk zaměstná někoho schopného, zpětně se od něho může hodně naučit. Pokaždé a se všemi spolupracovníky to bylo tak, že udělali velký kus práce a já jsem je jenom zlehka pobídl správným směrem. V roce 2013 Listy Lanškrounska dosáhly na druhé místo v soutěži o nejlepší městský zpravodaj za rok 2012. Proč si myslíš, že v tak velké konkurenci městských periodik byly úspěšné? Z mého pohledu to určitě vyplývá z poměru cena – výkon. Odborná komise měla samozřejmě mnohem složitější systém hodnocení. Pracovali s třemi výtisky z roku 2012 a myslím si, že na prvním místě byla obsahová úroveň, pestrost článků, pluralita názorů a samozřejmě grafické zpracování. V té době to pro nás, redakční radu i firmu TG Tisk, byl obrovský impulz, který byl velmi potřebný. Sypalo se na nás především od části politické reprezentace, jak špatně pracujeme. Popravdě řečeno naše pozice mezi

15

nimi nebyla dobrá. Druhé místo přišlo jako obrovská satisfakce. Pobídlo nás k tomu, abychom pokračovali dál v tom, co děláme podle odborníků dobře. Cenu jsem přebíral od nejvyššího představitele české katolické církve kardinála Dominika Duky v úžasné atmosféře Dnů lidí dobré vůle na Velehradě. To jsou okamžiky, které stály za všechno to úsilí, za práci, nervozitu i stres. Listům i nám to určitě zvýšilo sebevědomí. Jak hodnotíš LL z hlediska politické angažovanosti? Měla by být média objektivní, nebo by měla vyjadřovat názor lidí, kteří je píšou? Nikdy jsem se netajil tím, že mám pravicově orientované politické názory. Do jisté míry to asi ovlivnilo i výběr mých spolupracovníků a samozřejmě i názory, které v novinách zazněly. Ze začátku mělo město představu, že noviny budou fungovat podle přání městské rady. Museli jsme se složitě „loktovat“ o každé místo novinového prostoru. Bojovali jsme. Chtěli jsme to dělat jinak, po svém. Dospělo to až do takové fáze, že na nás nadávalo vedení města a zároveň jsme se pekelně nelíbili opozici. Zpětně to vnímám jako potvrzení správnosti našeho jednání. Propojení s městem tady samozřejmě bylo vždy. Listy byly městským periodikem. Bylo to dáno smlouvou, jež definovala částečně obsah i ladění Listů. Podvědomě nás to možná i trochu nutilo k nějaké politické korektnosti. Zkus zavzpomínat na rozhovory, které jsi pro LL napsal. Na jaký nejraději vzpomínáš? Každý rozhovor byl výzvou. Tipuji, že jsem jich zpracoval okolo dvou set. Těch fakt dobrých, u kterých jsem měl otevřenou pusu, víc než potřebuji, bylo dost. Hodně silná a nezapomenutelná setkání byla se starými lidmi. Zažili věci, jež si dnes nedokážeme a někdy ani nechceme představit. Rozhovor s paní Královou, partyzánkou v Jugoslávii, která se podílela na přímém boji s Němci. Nezapomenutelné setkání s panem Švarcem, který dělal motospojku v bitvě u Dunkerquu ve Francii v době 2. světové války. A speciální byla i setkání s Otakarem Krámským, automobilovým závodníkem. Atmosféra před startem by se dala krájet nožem. V kombinaci s výpary závodního benzínu se mi z toho ježí chlupy na zátylku ještě dnes. Z takových lidí člověk čerpá hodně energie. Nutí ho přemýšlet o tom, zda by dokázal to, co oni dělali s takovou samozřejmostí. Silné zážitky se na druhou stranu člověk dozví i z rozhovorů s dětmi nebo s podnikatelem, který nadšeně popisuje nový produkt. Jeden z nejúžasnějších rozhovorů, které jsem kdy dělal, byl s pěvkyní Hankou Krejčovou. Nikdy jsem se u rozhovoru tak nenasmál.

16

25-2015

Byla neuvěřitelně bezprostřední a spontánní. Novinářský sloupek je u čtenářů obecně velmi oblíbený literární útvar. Jak ses s ním každých čtrnáct dní popasoval? Sloupek jsem začal psát teprve před 5 lety. Do té doby jsem si čas od času zkusil napsat podobný útvar ve stylu fejetonu, který nebyl omezen žádným rozsahem ani obsahem. Vyústilo to až v to, že Katka Kokešová zavelela, a vytvořila se nová rubrika. Často, když jsem sedal na poslední chvíli k počítači, jsem nevěděl, o čem budu psát. Bezbřehost prostoru, kterým jsem se mohl vydat, byla obrovská. Vnímal jsem to jako zábavu, adrenalin a skvělou školu. Tady máš 333 slov a napiš něco vtipného a chytrého. Je to jedna z věcí, která mi bude chybět. Sloupkařina je moje srdeční záležitost a do stovky mi jich chybí už jenom pár. Škoda. S jakými pocity jsi přijal fakt, že Listy končí? Je to velká škoda a určitě chyba, kterou pocítí především Lanškrouňáci. V Listech měli pestrý mediální prostor, ze kterého se dozvěděli spoustu zajímavých věcí, ve kterém mohli vznést dotaz nebo zveřejnit názor. Neustálý tlak a zodpovědnost vyplývající z pozice šéfredaktora a dnes i grafika ale rád oželím. Lanškrounské Listy byl projekt do jisté míry výjimečný. Jejich konec mě mrzí. Osobně to ale beru jako výzvu k tomu, abych se vrátil k věcem, které jsem kvůli novinařině opustil. Chci se zabývat výtvarnou činností a taky mám pár výzev v lezení. Změna k životu prostě patří. Od ledna příštího roku budou do každé rodiny pravidelně docházet radniční listy v podobě měsíčníku. Měl bys pro tvůrce nějakou dobrou radu? Popřál bys jim něco do těch začátků? Myslím si, že nikdo z těch, kteří nové periodikum připravují, o nic takového nestojí. Univerzální rada stejně neexistuje. Je to stejné, jako kdybys chtěla puberťákovi radit v sexuálním životě. Každý si tím musí projít sám, vyzkoušet si to. Najít si ten svůj nový prostor. Je nutné počítat s tím, že tomu člověk musí dát nejenom pracovní dobu, ale i trochu toho srdce. Musí to dělat rád, s respektem a pokorou. Musí hodně číst. Přemýšlet, jak dělat práci dobře. Být důsledný, nepřikrášlovat a nedělat z toho PR. Návštěva pana prezidenta v Lanškrouně byla ve všech lokálních mediích zobrazována pouze v superlativech. Všichni hovořili o tom, jak důstojně to proběhlo. Jediné Listy to napsaly trochu jinak a nebojím se říci, že na rozdíl od ostatních, objektivněji. Od ledna se ti výrazně rozšíří časový prostor na tvé ostatní zájmy. Které koníčky vlastně provozuješ

ROZHOVOR a je tu nějaké nové hobby, které na tebe teprve čeká? Vzhledem k tomu jaké koníčky mám rád, vím, že v nich můžu do konce svého života nacházet nové a nové výzvy. A taky mám dvě poměrně zvídavé a aktivní děti, které mi s tím určitě pomůžou. Chtěl bych vylézt ještě pár zajímavých cest, podívat se do velkých hor, pokud mi to zdraví, přesněji kolena, dovolí a vrátit se k malování a k výstavám. Od toho jsem se hodně odstřihl a docela mi to chybí. Budu se i nadále věnovat focení a mám připraveno několik kreativních projektů. Zatím se o nich bavit nechci, ale budu v nich těžit z toho, co jsem se naučil v novinách. Rozhodl jsem se, že se pořádně naučím anglicky, nebo alespoň lépe než umím. A vzhledem k tomu, že podle beletrie je nejlepší pohled na svět z koňského sedla, budu si to muset osobně ověřit. Je to sice práce se zvířetem, které se nevleze do terária, navíc je chlupaté a z jeho svéhlavosti mám respekt, ale docela se na to těším. Máš někdy při provozování svých adrenalinových koníčků strach? Zamlada jsem trpěl fobií z výšek, takže není od věci, se mě zrovna na tohle zeptat. Samotný pohyb při lezení mi přijde velmi přirozený a mám ho opravdu rád. Výšku jsem prostě musel nějak zvládnout. Byla to další životní výzva, kterou jsem přijal. Boj s výškou probíhal několik let a ani dnes to není samozřejmost. Pokud lezu často, výšku přestávám jako problém vnímat, proto musím často trénovat. Nicméně pak se zase o to víc bojím o ty druhé. Na to pomyslné psychické dno jsem se ale dostal na Kavkaze. Fyzická únava, menší zdravotní komplikace a bolesti způsobily, že jsem ztratil vůli překonat se. Do té doby jsem si myslel, že vypjaté situace zvládnu lépe. Obecně si ale myslím, že strach a respekt k velkým horám patří. Lidé, kteří ho nemají, se často domů už nevrátí. Zasadil jsi strom? Mraky. Dalo by se říci, že nepočítaně. Zplodil jsi syna? A ne jednoho. Postavil jsi dům? To je jedna z věcí, která mě asi ještě čeká. Nejsem schopen říci, že ho postavím vlastníma rukama. Možná ho budu jenom opravovat. Jak se cítíš v roli zpovídaného? Je ti to příjemné, máš obavy z výsledku? Je to náročně. Zpětně se divím, kolik lidí jsem na rozhovor ukecal. Mě to mluvené slovo živí, ale pro spoustu lidí je to něco, s čím se setkávají výjimečně. Je to zajímavá zkušenost, znovu po patnácti letech s někým mluvit tímhle způsobem. Teď si teprve opravdu vážím toho, že mi to ti lidé neodmítli, i když to pro ně muselo být mnohem těžší než pro mě. Navíc jsem je trápil s focením. Sám se vel-

mi nerad fotím. Stačí mi každodenní pohled do zrcadla, kde se vidím a registruji na sobě neúprosný zub času. Někteří označují LL za kroniku města Lanškrouna. Souhlasíš s tímto označením? Bylo to záměrem? Určitě ano. Jsou a hlavně v budoucnosti budou neocenitelným zdrojem informací o patnácti letech v tomhle našem malém městě. Nebudu troškařit. Myslím si, že za 250 let nebude existovat jiný zevrubnější zdroj informací než Listy Lanškrounska. Papír všechno vydrží, to ostatní zanikne. Jiná média, přes jejich nepopíratelné výhody, mají podle mě jepičí život. Stačí, aby shořel jeden server, a z informací popisujících desítky let nebude nic. Třeba za 100 let bude nějaký student pracovat na bakalářské práci o životě lidí na počátku 21. století a jako důležitý zdroj bude

využívat v té době už starožitné Listy Lanškrounska. Tereza Krištofová František Teichmann (*1974) Svůj dosavadní život prožil v Lanškrouně a jeho nejbližším okolí. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové, obor biologie, výtvarná výchova a zeměpis pro střední školy. Dnes pracuje jako učitel biologie na Střední škole zemědělské a veterinární v Lanškrouně a jako šéfredaktor čtrnáctideníku Listy Lanškrounska. Ve svém volném čase se věnuje cyklistice, výtvarnému umění a horolezectví. Byl u počátku zrození místního horolezeckého oddílu a již deset let mu úspěšně předsedá. Je ženatý a má dva syny.

Pan Vladimír Musil již není mezi námi. V červnovém čísle jsme však přislíbili něco z pera bratra Kena ještě uveřejnit. Kdy jindy, když ne v posledním čísle, a co jiného než vzpomínku na Vánoce.

DĚTSKÉ VÁNOCE Při nočních výpadcích spánku mě napadlo, abych svěřil vzpomínky na moje dětské Vánoce. Nejstarší jsou mé vzpomínky na rok 1935, tehdy stár čtyř let. Naši se rozhodli strávit vánoční svátky v Krucemburku. Maminka snad, aby se blýskla, vařila a pekla jako o závod. Byl jsem patrně dítě všetečné, a tak se stalo, že při vytahování vánočky z trouby se setkal pekáč s mým okem a následoval úprk k doktoru Fouskovi a na Vysočinu jsem jel s páskou přes oko. O rok později jsem se postaral o vzruch. Tentokrát jsme zůstali doma. Bydleli jsme v rodinném domu v nájmu u Budínských a k těm jsme po večeři šli na návštěvu. Dospělí se bavili a jejich o něco starší syn si vymyslel následující. Dostal jsem pod stromeček vláček na pero. On dostal podobné, bohužel však masivnější. Koleje jsme postavili do kruhu, a protože měly stejný rozvor, pustili jsme je proti sobě. Výsledkem byl štědrovečerní výprask od maminky. Tak skončil pro mě tento Štědrý večer debaklem. Ačkoliv jsme byli proletářská rodina, byla vánoční tabule bohatá. Veškeré jižní ovoce, fíky, datle, svatojánský chléb. V poledne byla zelňačka a k večeři tradičně kapr. Přišla válka a ze stolů postupně mizely všechny pamlsky. Med nahradil umělý med - těžko popsatelná hmota, zmizely ořechy a v cukroví je nahradily pražené ovesné vločky a pekl se většinou perník, z doma uvařeného sirupu. Napřed jsme ale museli paběrkovat cukrovku, která se vařila v prádelním kotli. Štědrovečerního kapra nahradila placatá mořská potvora, která moc nechutnala, ale nasytila. Nejvíce asi scházela čokoláda a kakao. Místo

tradičních figurek jsme balili kostky cukru do staniolu. Z paměti mi nevymizí Vánoce 1945. Půl roku po skončení války, 23. prosince, přistavil tatínek sedadel zbavený autobus a stěhovali jsme se z Kročehlav do Lanškrouna, kam jsme i s dědou dorazili ráno 24. Naši neměli náladu na slavení. Já jsem ale přinesl z blízkého lesa smrček a maminka uvařila bramboračku, zavrzal jsem na housle a to bylo všechno. Teď bych chtěl na chvilku odbočit a připomenout si, co mi kdysi vyprávěla maminka. Když jí bylo asi 12 let, dohodli se se sestrou Pavlou, že si ozdobí vánoční stromeček. To nebylo ale jednoduché. Otec byl hajným v Kypuši. A byl zásadně proti tomuto zvyku. Ony ale neuposlechly a čekaly na otce. Ten když stromek spatřil, zařval a stromek letěl z okna. Děvčatům zůstaly oči pro pláč. O dnešních Vánocích si myslím, že ztrácejí svůj pel, ostatně jako všechno, ale to je dané věkem. Nejsem příznivcem mumraje kolem obdarovávání. Myslím si, že jsou i jiné hodnoty. Normální lidské pohlazení, porozumění a účast mají větší cenu než sebevícekarátový dar. Rád bych poopravil jedno moudro Všeliké hamížení toliko pro hovada dobré jest. Je to ale můj stařecký názor a rozhodně nemám na hodnotový žebříček patent a neupírám nikomu právo mít jiný názor. Moje vzpomínaní končí a pro mě zůstávají nejkrásnějším ročním obdobím, v němž by člověk neměl zůstávat sám. Ten, kdo nemá Vánoce v srdci, nenajde je ani pod stromečkem. Vladimír Musil

ROZHOVOR

25-2015

Neobvyklé a krásné povolání - varhanář Rozhovor s Jiřím Červenkou, opravářem a ladičem harmonií a varhan „Když máš v chalupě orchestrion, nevadí, že do ní fičí... Štěstí nekoupíš na milión a přece všem na dosah leží ... Když máš v chalupě orchestrion, nevnímáš, jak ten čas běží.“ To jsou slova úvodní písně v podání Waldemara Matušky ze známého televizního seriálu Chalupáři a jsou rozhodně pravdivá, protože mít v chalupě orchestrion její hodnotu zdvojnásobí. Orchestrion je pro mě jeden z nejneobvyklejších nástrojů, jakou máte zkušenost s opravou právě těchto mechanických hudebních strojů? Orchestriony jsou parketa převážně mého táty, ale za posledních pár let mi jich několik pod rukama již prošlo. Buď jsme na nich pracovali společně, nebo jen sám. Kolik jich v České republice ještě je a jakou mají hodnotu? V Čechách jich je kolem 200 kousků a hodnotu mohou mít opravdu jako chalupa či nové auto. Cena je samozřejmě odvislá od jeho stáří či velikosti. Dříve to byla výsada hostinských, dnes je to rozhodně záležitost spíše pro majetnější sběratele. Popište mi firmu, ve které pracujte. Od roku 1978 fungovala v Jakubovicích firma na opravu hudebních nástrojů, která mapovala oblast pro Moravu a naše blízké okolí. Do roku 1990 firma patřila pod Melody Hradec Králové a po privatizaci ji moji rodiče koupili. Od té doby opravujeme a servisujeme hlavně varhany, flašinety, harmonia či orchestriony a mohu říct, že se jedná o rodinnou firmu. Pracuje pro nás mamka, která se nám stará o administrativu, táta, bratr a já. Táta je mechanik klávesových nástrojů a praxí varhanářem, děda byl klavírník a ladič pian, brácha má stejně jako já vystudovanou školu v Krnově. To mi zní jako hodně neobvyklý obor, o jakou školu se jedná? Je to Střední umělecká škola varhanářská Krnov, která je jedinou svého druhu u nás. Stát se jejím absolventem znamená asi jedinou možnou cestu profesní dráhy, a pokud máte předem zajištěnou práci, je to jednodušší. Táta byl rád, že jsem šel s bratrem v jeho šlépějích a že po něm firmu má kdo převzít. Měl jste jasno v tom, co chcete studovat a čím se živit? Rozhodně ano, my to s bráchou viděli jako malí, pohyboval jsem se v tom prostředí denně. Od roku 1990 jsme začali vídat varhany, předtím měl doma táta většinou akordeony. Tam určitě vznikl impulz pokračovat v jeho oboru. Jak došlo k přechodu mezi akordeony a varhanami? Na opravě akordeonů si táta odrov-

nal záda. My jako kluci jsme viděli, že práce na opravě varhan je nečekaně pestrá, že se střídají různé materiály. Já měl ve výběru studia jasno velice brzy. Na popud jednoho varhaníka pana Dařílka táta opravil varhany v Rudolticích. Diecéznímu organologovi se jeho práce líbila a spolupráce trvá dodnes. Čemu se profese varhanáře přesně věnuje? Jsme schopni opravit varhany v jakémkoli stavu nebo postavit zcela nové. Vyrobíme jakýkoli díl z jakéhokoli materiálu, jediné, co nevyrábíme, jsou kovové píšťaly. Zajímavá je jistě i renovace kláves. Teď jsem narazil na jednoho šikovného výrobce kostěných potahů na klávesy varhan v Polsku. Tento obor se může zdát leckomu jako zastaralé řemeslo, ale opak je pravdou. I v našem oboru narážíme na novinky, jiné materiály atd. Baví mě každá zakázka, líbí se mi, že je to pokaždé různorodá práce. Uživí vás to? Ano, asi bych to jinak nedělal. Určitě byla znát krize před pár lety, ale dnes je již ekonomicky mnohem lépe. Jak sháníte zakázky? Převážně jdou všechny zakázky přes

hlavního organologa, což je člověk, který se v církvi stará o varhany. Rozhoduje o tom, zda se varhany v konkrétním kostele opraví nebo postaví nové. A i on je pak u výběrových řízení a má velké slovo v tom, kdo které varhany bude opravovat. Konkurujete si ve vaší branži? V Krnově nám vtloukali do hlavy, že jenom v tamním regionu je 100 varhanářů, ale to není tak zcela pravda, protože většina z nich se zaměřuje jen na částečné opravy. Těch, co dokáží opravit varhany zcela sami, tolik není, teď aktuálně je v republice asi kolem 20-ti varhanářů. Myslím, že si nekonkurujeme, právě zmíněný organolog zná naši práci a podle toho nás oslovuje. Samozřejmě jsou na opravy vypisována výběrová řízení a naštěstí se získávají dotace a granty, proto si na počet zakázek rozhodně nestěžuji. Na čem aktuálně pracujete? Protože jsem v dílně v Jakubovicích limitovaný stropem, tak jsem si tento rok pronajal prostory pro dílnu v areálu Forea v Lanškrouně a pracuji zde na varhanách z kostela v Babí u Trutnova. Jsou to pneumatické varhany z roku 1910, kdy míšky pouští vzduch

17

do píšťal. Zde mě čekala kompletní renovace, na které pracuji od července a dokončeny by měly být každým dnem. Rozezní se v kostele Babí o letošních Vánocích. Řekla bych, že se jedná o klidnou práci,nebo se pletu? To ano, líbí se mi, že jsem odpovědný jen sám sobě, ale divila byste se, i toto povolání může být leckdy stresující. Honí mě termíny a taky může překvapit to, když při opravě nečekaně objevuji další věci, které jsou nefunkční. Umíte na varhany zahrát? A co váš hudební sluch? Neumím hrát na žádný hudební nástroj, takže ani na varhany ne. Ale jsem schopný je samozřejmě naladit, to patří k mé práci. Hudební sluch snad mám (smích), ale v dnešní době se nástroje ladí pomocí ladičky, a to je velká pomoc. Zvou si vás do kostela varhany někdy jen naladit? Ano, je to servis, který nabízíme. Ale ladění tělesa v často havarijním stroji je komplikované. Jednou se nám přihodilo, že jsme přijeli do kostela den před Štědrým dnem naladit varhany, ale červotoč zničil nejen polovinu vnitřního vybavení varhan, ale dostal se dokonce i do kovových píšťal, což jsem nikdy předtím neviděl. Naladili jsme proto jen píšťaly po stranách, ale dobrý varhaník dokáže hrát i s omezeným počtem funkčních píšťal. Máte sen či přání, co byste chtěl opravit za varhany? Jednou bych si rád postavil svůj vlastní opus neboli varhany. Tyto varhany každým dnem předáváte, už víte, co bude vaší příští zakázkou? Oprava varhan ve Starých Bukách, což je stejně jako Babí obec v podhůří Krkonoš, poblíž Trutnova. Přes zimu to bude pár orchestrionů. Text a foto Linda Netušilová Trochu terminologie k méně obvyklým hudebním nástrojům, o kterých byla v rozhovoru řeč. HARMONIUM je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj podobný varhanám. ORCHESTRION je mechanický hrací stroj vtěsnaný do skříně, zpravidla zdobené, který napodobuje zvuk orchestru nebo alespoň několika hudebních nástrojů. VARHANY bývají označovány za královský nástroj, jsou největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroj užívaný v hudbě. Varhany se řadí mezi dechové vícehlasé nástroje a tóny se v něm tvoří v dřevěných nebo kovových píšťalách. Jiří Červenka (* 1983) Vystudovaný varhanář v Krnově, studia dokončil v roce 2003. Pracuje v rodinné firmě v Jakubovicích. Na Štědrý den si budete moct poslechnout rozhovor na stanici ČR Pardubice o varhanářské firmě v Jakubovicích.

18

ŠKOLY

25-2015

Talent Pardubického kraje 2015 září na Dobráku Ve středu 11. listopadu 2015 převzala v sále Jana Kašpara krajského úřadu Kristýna Bednářová, žákyně 8. třídy, ocenění Mladý talent Pardubického kraje 2015. Z krátkého medailonku se o ní přítomní dozvěděli následující informace. Kristýna v osmém ročníku soutěže „Festival vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji“ v kategorii Junior vyhrála hlavní cenu, a tím se stala celkovou vítězkou s projektem „Škola hrou pro základní školy“. Jako nejlepší řešitelka se zúčastnila květnové mezinárodní soutěže Broadcom MASTERS International a zároveň jako pozorovatelka největší soutěže na světě Intel ISEF v Pittsburghu v USA. Intel ISEF je světově největší mezinárodní vědecká soutěž, které se účastní více než 1700 středoškolských studentů ze 70 zemí světa. Ve svém proslovu Kristýna poděkovala rodičům za morální podporu a panu zástupci Mgr. Pavlu Reslerovi za to, že ji k práci motivoval a pomáhal jí při jejím zpracováním. O sobě prozradila, že má hodně zájmů, hraje na klavír, maluje, účastní se mnoha soutěží, je všestranným člověkem. Pardubický kraj uděluje toto ocenění žákům a studentům, kteří v uplynulém školním roce získali vynikající umístění v celostátních a mezinárodních soutěžích a dosáhli výrazných úspěchů v humanitním, přírodovědném, technickém, uměleckém nebo sportovním oboru. Letos bylo přijato 64 návrhů, z toho 8 nominací v kategorii žáků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a 56 návrhů v kategorii žáků středních škol. A výsledek? Čtyři laureáti ze základních škol a dvanáct ze škol středních. Průvodkyní celým

odpoledním programem se stala náměstkyně hejtmana Ing. Jana Pernicová, zodpovědná za školství, kulturu a památkovou péči. Získané ocenění je především fenomenálním úspěchem Kristýny, která tak završila svůj projekt v oblasti programování a zároveň nebývalé výsledky z loňského školního roku. Ovšem úspěch naší žákyně je také velkým úspěchem školy, výsledkem kvalitní výuky od technické výchovy, přes programování až po anglický jazyk. Nejen na Kristýniny výsledky jsme velice pyšní, ale také na úspěch

Kristýny Krátké a Patricie Janíčkové, které díky svému zdařilému projektu strávily v květnu týden ve Francii. Naplňování vize technického vzdělávání na naší škole je také výsledkem vynikající spolupráce školy a rodičů. Úspěchy žáků vyzývají k dalšímu pokračování v nastoleném směru. Kristýně bych chtěla opět pogratulovat k získanému ocenění a popřát jí mnoho studijních úspěchů i hodně štěstí v dalších soutěžích. Mgr. Dana Krátká, ředitelka školy

PODĚKOVÁNÍ

Touto cestou děkuje Městu Lanškroun za poskytnutou finanční dotaci ve výši 2.000 Kč na činnost v roce 2015. Naše organizace zajišťuje odborné sociální poradenství, ukázky a pomoc v oblasti kompenzačních pomůcek a aktivizační služby pro zrakově postižené

BÍLÁ PASTELKA - PODĚKOVÁNÍ

Touto cestou děkuje studentům Gymnázia Lanškroun za aktivní pomoc při sbírce Bílá pastelka, která se konala 14. října 2015. Ve Vašem městě se studentům podařilo prodat pastelky za 1.948,- Kč. Celostátní výtěžek sbírky činí 1 729 028,-Kč. Děkujeme všem příznivcům, kteří nás podpořili zakoupením bílé pastelky, symbolizující zrakově postižené. SONS ČR, Oblastní odbočka Č. Třebová

20. prosince 2015 v 15 hodin v kostele sv. Václava v Lanškrouně

NA IV. ADVENTNÍM KONCERTĚ

uvede Lanškrounský ženský pěvecký sbor:

„ČESKOU MŠI VÁNOČNÍ - koledovou op. 13“ skladatele Eduarda Marhuly (1877-1925) za doprovodu komorního hudebního tělesa s hosty Diriguje Jarmila Uhlířová

Pobyt v Londýně i v Německu nám přinesl cenné zkušenosti „Jak jste se měli včera a co jste dělali?“ Tak zněla úvodní otázka učitelky angličtiny v naší letní londýnské škole. Většinou to byly běžné turistické pochůzky, na kterých jsme zhlédly hlavní památky Londýna, jako jsou Tower Bridge, The Globe, Tower, národní galerie, atd. Zajímavé na tom však bylo, komu jsme o tom vyprávěly. Naše spolužáky totiž tvořila parta od Japonska až po Brazílii. Na čtrnáct dní jsme se staly součástí mezinárodního společenství a jiný než anglický jazyk byl ve škole zakázán. K tomu nás vřele uvítala také londýnská rodina, která se nám snažila nahradit domov a která nás držela nad vodou, abychom neutonuly ve víru londýnského překotného života. Zažily jsme nejednu pernou chvíli v hromadné dopravě nebo při komunikaci s rodilými mluvčími. To všechno je ovšem zanedbatelné s ohledem na benefity, které jsme díky grantu Evropské unie získaly. Stejný finanční příspěvek využila také naše kolegyně Petra Moravcová, která se vydala na stáž do Klaus-Harms-Schule Kappeln, německé školy určené žákům ve věku od 10 do 19 let. „Tuto školu jsem si vybrala proto, že zde učitelé nabízí výuku zeměpisu a dějepisu v anglickém jazyce. Meto-

du CLIL využíváme i my na naší škole, proto jsem chtěla získat více zkušeností a také porovnat systém vyučování a hodnocení žáků v české a německé škole. Jako velmi pozitivní na této stáži hodnotím možnost vidět německé kolegy využívat metodu CLIL v praxi. Také jsem získala spoustu cenných rad, jak získat studijní materiály pro učitele i žáky. Jsem také velmi ráda, že jsem příkladně viděla jiný způsob hodnocení žáků, který se mi zdá velmi efektivní. Pokusím se ho tedy využít i během své praxe,“ popsala své zkušenosti učitelka biologie, tělesné výchovy a angličtiny. V současné době je ZŠ A. Jiráska zapojena do další podpory jazykového vzdělávání, které využívají jak žáci, tak učitelé I. i II. stupně. Martina Teichmannová

Ve světě se domluvíme Díky projektu Ve světě se domluvíme v rámci grantu Evropské unie prožilo deset žáků 2. stupně ZŠ náměstí A. Jiráska 139, kteří si vybrali jako druhý cizí jazyk němčinu, několik nezapomenutelných dní v bavorském historickém městě Augsburgu. V termínu od 5. 10. do 10. 10. 2015 se dopoledne v institutu DID v Augsburgu účastnili výuky, kterou zajišťovali rodilí mluvčí. Po napsání vstupního testu byli žáci rozděleni do tří skupin. Účastníci kursu si hravou a zajímavou formou rozšířili komunikační schopnosti, slovní zásobu a upevnili gramatické struktury. Vyvrcholením kurzu bylo zjišťování konkrétních údajů podle zadání v reálném prostředí (přímo ve městě v různých obchodech – trh, pekařství…) a komunikace s místními obyvateli. Po absolvování 16 vyučovacích hodin obdrželi za svou snahu a aktivitu závěrečný certifikát. Odpoledne pak podnikali výlety po okolí. Prohlédli si Regensburg, Augsburg (radnici, Zlatý sál, Perlachturm,

Dóm, Fugerrei), velkolepý zámek Neuschwanstein, zimní středisko Garmisch - Partenkirchen, koncentrační tábor Dachau, historické centrum (Marienplatz, starou a novou radnici, Frauenkirche) a olympijský areál v Mnichově (vyhlídkovou věž, stadion, podmořské akvárium Sea Life). V hostitelské rodině museli každý den komunikovat, postupně poznávali každodenní život německé rodiny. Do školy a do rodin se sami dopravovali městskou hromadnou dopravou. Jazykově–vzdělávací pobyt lze hodnotit jako velmi úspěšný, žáci se vrátili domů plni zážitků a nadšení. Hana Digrinová

ŠKOLY

25-2015 ně věnovala učitelka anglického jazyka Anna Isabel Serrao, která projevila přání navázat na naši úspěšnou spolupráci v přechozích letech (oceněný projekt v roce 2008 - Hudba a

19

tradice v Evropě). Věřím, že se nám s těmito temperamentními a milými ostrovany podaří uskutečnit další skvělý projekt. Radmila Janoušková

Z České republiky za krásami Walesu, Zemědělská škola ve Walesu Malty či Madeiry a s knihou do celého světa Poslední říjnový týden se všechny neviděli. Čekal nás ještě poloostrov Jako stovky jiných základních a středních škol i naše SZeŠ Lanškroun využila výzvy MŠMT a podala projektovou žádost v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ta byla schválena a naši studenti i učitelé dostali příležitost zlepšit si své jazykové dovednosti hned několika způsoby. Projekt zahrnuje dva jazykové pobyty na Maltě pro učitele cizích jazyků a tzv. job shadowing (získávání zkušeností učitele v zahraniční partnerské škole na Madeiře). Studentům pak byl umožněn zahraniční jazykově – vzdělávací pobyt v anglicky mluvící zemi. Tím se nám otevřela skvělá možnost navštívit s šedesáti dvěma studenty mystický Wales, který je již v našem „hledáčku“ po dlouhou dobu. V pozadí tentokrát nezůstal ani náš rodný jazyk. Školní knihovna se naplní více než dvěma stovkami nových knih díky čtenářským dílnám, které mají pod vedením učitelů českého jazyka za úkol zkvalitnit čtenářství a čtenářskou gramotnost. Věříme, že všechny plánované akce obohatí jak naše žáky, tak i učitele o nové zážitky, zkušenosti a dovednosti. ČLOVĚK SE STÁLE UČÍ ANEB ZKUŠENOSTI Z MADEIRSKÉ ŠKOLY Díky výše uvedenému grantu, který naše škola získala prostřednictvím MŠMT, se mi naskytla úžasná příležitost strávit týden ve škole na Madeiře. Nebudu zde popisovat krásy madeirského ostrova, které se snad ani slovně vyjádřit nedají. Výjimečně bez studentů jsem si mohla vychutnávat atmosféru a shon školy, která se nachází v přímořském letovisku Calheta. Navštěvují ji žáci a studenti všech věkových stupňů, školní areál má šest pavilonů, kantýnu a velké hřiště. Do areálu se vstupuje přes vrátnici a nepovolaná osoba se dovnitř snadno nedostane. Cílem mé cesty nebylo trávit týden hodinami anglického jazyka, ale získávat zkušenosti „jak to dělají jinde“. Zde jsem si uvědomila podstatný rozdíl v tom, zda jsem pouhým pozorovatelem nebo stojím před třídou dospívajících studentů. Moje role byla tentokrát o poznání lehčí. Vychutnávala jsme si místo v poslední lavici a nervozitu žáka sedícího vedle mě. I když musím přiznat, nervózní jsme byla i já a cítila jsem se chvílemi jako tajný agent. Hodiny měly spád a vyučující poměrně razantně zvládali své žáky. Ve třídách

byl navzdory jižanskému temperamentu klid a mobilní telefony se na lavicích neobjevily. Poznatky, které jsem získala, byly velice zajímavé a umožnily mi porovnat výuku na škole naší a na škole portugalské. S ulehčením jsem zjistila, že mezi námi učiteli a našimi žáky zase až tak velký rozdíl není a že se nemáme zač stydět. Hlavní rozdíl spočíval v temperamentu jak žáků, tak učitelů a ve způsobu uspořádání režimu školy. Vyučovací hodina zde trvá 1,5 hodiny, což nepovažuji za příliš šťastné, protože pozornost žáka zákonitě tak dlouho nevydrží. Studenti nemají svoji třídu, přestávky musí trávit venku. Zde na jejich bezpečnost dohlíží zástupce bezpečnostní služby. Ani učitelé nemají své kabinety, pomůcky si nosí s sebou a mají společnou místnost opatřenou několika počítači a kopírkou. Vládne tu nepřetržitý ruch jako ve velkém mraveništi, každý neustále někam pobíhá. Pracovní týden učitele má 28 hodin, z toho 8 hodin je určeno pro konzultace s rodiči, třídnické záležitosti, opravy a přípravy. Jeden den v týdnu pak mají volný. Povinná školní docházka je tu 12 let, to je zhruba do 18ti let žáka. Pak v případě zájmu může studovat na univerzitě. Učitelé si školu nevybírají, ale jsou umisťováni ministerstvem podle potřeby. Což však přináší mnoho problémů s jejich dojížděním či dokonce s nutností se přestěhovat do jiné oblasti. Není to moc šťastné řešení, protože mnozí jsou nuceni z tohoto důvodu školství opustit. Co mě však velmi zaujalo, byla třída pro zlobily a třída pro žáky, kterým se nedostavil vyučující. V těchto třídách fungoval stálý dozor, ať tu někdo byl, nebo ne. A pokud už se nějaký neukázněný studentík vyskytl, trávil čas v této třídě s učitelem a rozebíral s ním své nevhodné chování. Na to ještě zatím žádný náš ministr nepřišel! Zážitků bylo samozřejmě mnoho, ale snažila jsem se vystihnout nejpodstatnější rozdíly mezi naším a portugalským školstvím. Každá takto nabytá zkušenost je nenahraditelná a přes obrovský časový odstup si stále více vážím moudrosti jednoho z nejlepších pedagogů všech dob – J. A. Komenského, pro kterého bylo získávání zkušeností a cestování nedílnou součástí vzdělávání člověka. Celým pobytem se mi nadstandard-

třídy 3. ročníku vypravily na poznávací zájezd do severního Walesu. Umožnil nám to projekt, kterého jsme se mohli zúčastnit díky naší paní učitelce Janouškové. Vyrazili jsme v neděli ráno a při pomyšlení, že nás čeká přes 20 hodin dlouhá cesta, se nám dělalo nevolno. V autobuse jsme si chvilkami připadali jako pověstní „účastníci zájezdu“. Cestovali jsme přes Německo, Holandsko, Belgii a trajektem z Francie, přesněji z Callais, do Doveru. Odtud jsme jeli autobusem do Oxfordu, kde jsme navštívili proslulou univerzitu. Překvapilo nás, že tam téměř všichni jezdí na kole. Pak už nás čekal převoz do Walesu, přesněji do městečka Colwyn Bay. Všichni jsme napjatě čekali, k jaké rodině půjdeme: jestli se s námi budou chtít bavit, jestli budou mladí nebo staří. A hlavně jsme se už těšili na večeři. Další den jsme zahájili prvním blokem lekcí angličtiny v místní jazykové škole, kam jsme docházeli i další dvě následující dopoledne. Byli jsme rozděleni do skupin asi po 16 lidech, podle úrovně znalostí jazyka. Výuka byla založena na konverzaci s anglickým lektorem, probírali jsme britské reálie a hráli jazykové hry. Učitelé nás také seznámili s velšskými zvyky a tradicemi, včetně základů jejich zvláštního jazyka. Po škole jsme jeli do Beumaris, kde jsme se prošli po nádherném hradě a lodí jsme dojeli na Puffin Island. Zde jsme pozorovali tuleně a spoustu druhů ptáků. I přesto, že je ostrov pojmenován po papuchalcích, tak jsme tam žádné

Anglesey s místem zvaným South Stuck. Zde nás fascinovaly krásné výhledy na moře a útesy. Ve středu jsme navštívili přímořské městečko Llandudno, do kterého jsme jeli přes vesnici s nejdelším názvem na světě: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch. Vyšlápli jsme si na vrchol Great Orme a prošli jsme se romantickou písečnou pláží. Odtud jsme jeli do města Conwy, které je celé obehnáno hradbami. Vede po nich prohlídková trasa, z níž se nám otvíral krásný výhled na moře i celé město. A viděli jsme tam i nejmenší domeček v celé Británii. Ve čtvrtek jsme prozkoumali národní park Snowdonia, kde se nachází nejvyšší hora ve Walesu Snowdon (1086 m n.m.). Její vrchol jsme zdolali pěšky i zubačkou. Cestou na horu nám imponovala nádherná krajina kopců, jezer a nespočetná stáda ovcí, koní a poníků. Na zpáteční cestě jsme ještě navštívili město Brighton, kde po rozchodu někteří zaútočili na obchod Primark, jiní si vychutnávali poslední chvíle v Anglii. A potom už nás čekala jen dlouhá cesta domů… Na tento pobyt budeme všichni vzpomínat jen v dobrém a navždy v nás zůstanou krásné vzpomínky na nádhernou krajinu s přátelskými lidmi a jejich typickými domečky. Nezapomeneme na hodiny angličtiny s rodilými mluvčími, kteří se nám snažili zlepšit naši úroveň angličtiny zábavnější formou než ve škole. K. Menšíková, I. Švestková, K. Toušková, E. Strnadová, studentky 3. B SZeŠ Lanškroun

20

POZVÁNKY

25-2015

L A N Š K R O U N S K Ý

A D V E N T

2 0 1 5

„Zapalme svíčku“ – 13. 12. 2015 SVĚTOVÝ DEN PAMÁTKY ZESNULÝCH DĚTÍ Mít děti není samozřejmost. V běhu všedních radostí a starostí si to často neuvědomujeme. Zastavme se na chvíli. Zapalme svíčku a uctěme památku všech dětí a mladých lidí, kteří odešli z tohoto světa dříve, než stačili dospět a zestárnout… V médiích často slyšíme o tragediích a nemocech, které potkávají děti a mladé lidi. Všichni se shodují na tom, že nejbolestivěji tyto ztráty zasahují pozůstalé rodiče. Jsou zde ale i další příbuzní a jsou

zde i spolužáci, kamarádi, sousedé, kterých se ztráty také bolestně dotýkají. Po dětech, které předčasně odešly, zůstává prázdné místo v rodinách, ve třídách, v zaměstnání, v sousedství… Druhá neděle v prosinci je světovým dnem památky zesnulých dětí. Tento den spojuje rodiny a přátele po celém světě. Svíčky se zapalují vždy v 19,00 hodin místních časů a tvoří virtuální vlnu světla po celé zeměkouli. V letošním roce již popáté pořádá spolek Dlouhá cesta akci Zapalme svíčku. Na různých místech

v České republice se 13. prosince 2015 konají otevřená setkání rodin, přátel a veřejnosti. Akce se uskuteční například v Praze, v Brně, ve Zlíně, v Jihlavě, v Plzni, v Děčíně, v Jablonci nad Nisou, v Lanškrouně, v Kraslicích, v Domažlicích. V Lanškrouně se akce koná v kostele sv. Václava na Jiráskově náměstí od 15:00 hodin. Na programu je pásmo mluveného slova, veršů a písní. Podrobnější informace budou postupně doplňovány na web www.dlouhacesta.cz. I vy se mů-

žete zapojit do podpory tohoto dne – účastí na setkání nebo připomínkou na nějaké jiné veřejné akci nebo vzpomínkou doma se svou rodinou a přáteli. Důležitý je pocit sounáležitosti. Kontakt pro další informace: Koordinátorka akce Zapalme svíčku Lanškroun: Šárka Zemachová, email: [email protected]

KALEIDOSKOP

25-2015

21

Rockový vánoční muzikál NAROZENÝ - TOUR 2015.

Heleny Faltejskové Delikatesy mám spojené především s velkým množstvím jahod a malin i dalšího ovoce, které jsme v dětství měli a v jehož konzumaci nás nikdo neomezoval. Měli jsme mimořádnou babičku, absolventku vyhlášené hospodyňské školy, která vařila s láskou a se vším si věděla rady. Neměla ráda polotovary a kupované sušenky. Z nudlového těsta uměla neuvěřitelné dobroty, třeba pečené „korábky“. Udit maso k nám chodila půlka vesnice, koblížky z odpalovaného těsta plněné vařeným sněhem nesměly chybět na žádném místním plese. Vajec od „šťastných slepic“ bylo dost, protože ani ty nikdo v pohybu neomezoval. Babička podle hesla „však my máme všeho dost“, nosila buchty sousedovi s lehkým postižením, který neuměl příliš hospodařit s penězi a často trpěl hlady. Také nemám ráda polotovary, tak statečně vařím. Občas podlehnu módním trendům - sójovému masu, kokosovému oleji, cizrně - abych se záhy pokorně a posté vrátila k osvědčenému „zlatá střední cesta“. Na delikatesu kulturní a duchovní bych vzpomněla nedávný varhanní koncert profesora Františka Vaníčka, který se uskutečnil při příležitosti znovurozeznění opravených varhan v jednom nedalekém vesnickém kostele. Výjimečná atmosféra toho říjnového večera, zvuky historicky vzácného nástroje, hojná účast posluchačů to byly mimořádně silné zážitky. Další krásný dojem jsem si odnesla ze sobotní módní přehlídky návrhářky Zuzany Štěpánkové a krajkářky Jiřiny Rejentové. Jejich neuvěřitelná řemeslná zručnost a to, jak hlavně Jiřina dokázala propracovat krajkářské techniky k dokonalosti, která myslím nemá v Evropě obdoby. Blíží se vánoční čas, a proto přeji všem čtenářům hodně delikates gurmánských i duchovních.

Muzikál s adventní tematikou je autorským dílem Michaela Holase, frontmana whiterockové kapely Michael. Výpravný biblický příběh z doby před dvěma tisíci roky o narození Ježíše Krista v rockovém hávu, s paralelami a myšlenkovými přesahy do současnosti jistě přispěje k hlubšímu navození předvánoční atmosféry a možná dodá i pár impulzů k zamyšlení nad lidskými hodnotami současnosti. Poctivé dvouhodinové představení má vše, co ke správnému muzikálu náleží: příběh, živou hudbu a zpěv, nápaditou choreografii i zajímavé světelné a ohňové efekty. Ačkoliv jde

o dílo ryze amatérské, interpretační i režisérské kvality autora projektu Michaela Holase a všech téměř dvaceti účinkujících jsou zárukou ojedinělého a silného uměleckého zážitku. Výtěžek ze vstupného bude použit tak jako vloni na zakoupení hudebních nástrojů do dětských domovů nebo např. na ,,Dům pro Charitu“ v Poličce. Termíny a místa konání: 6.12.2015 POLIČKA - Tylův dům 19:00 (předprodej v IC Polička). 13.12.2015 HLINSKO - Orlovna - komorní divadlo 19:00 (předprodej: C-DUR obchod nástroji hudebními

Betlém - Veleslavínova ul. + X.A.Z. prodej a servis výpočetní techniky Wilsonova ul. Hlinsko). 18.12.2015 KRÁLÍKY - KD Střelnice 19:30 (předprodej v obchodě Dětský textil u pí.Kubešové Valdštejnova ul. tel.: 732202193). 19.12.2015 LIPNÍK U TŘEBÍČE - kostel sv. Jana Křtitele 19:00. 23.12.2015 LANŠKROUN - kostel sv.Anny 19:00 (předprodej od 1.12.2015 v Infocentru LA). 24.12.2015 LANŠKROUN - kostel sv. Anny 21:30 (předprodej od 1.12.2015 v Infocentru LA). 26.12.2015 RYCHNOV NAD KNĚŽNOU - kostel sv. Havla 19:00.

Jiráskovka otevřela dveře veřejnosti Ve čtvrtek 26. listopadu se již od rána mohla široká veřejnost účastnit výuky na Základní škole Aloise Jiráska. Ve dvanáct hodin se ve vstupní hale prvního stupně otevřely stánky s výrobky dětí a Den otevřených dveří pokračoval ukázkami výukových aktivit za doprovodu učitelů. „Chtěla bych chodit do takovéto školy. Výuka je zábavná, dětem nabízí mnoho možností, jak se můžou vyjádřit. Není to jak za nás, pořád jen vyplňovat cvičení a psát,“ svěřila se jedna z maminek, která se účastnila lekce českého jazyka. Otevřeného vyučování v dopoledních hodinách využilo mnoho rodičů, ale i prarodičů. Velký zájem byl o hodiny anglického jazyka, v nichž asistoval rodilý mluvčí z Británie Tom Archer. „Hodinou angličtiny jsem byl doslova nadšen. Moc se mi líbilo, jak děti na Toma reagují a nebojí se mluvit,“ spokojeně pronesl jeden z rodičů, který do výuky zavítal. V pravé poledne se potom otevřely stánky s prodejem výrobků dětí z prvního stupně a ve vstupní hale nastala doslova nákupní horeč-

ka. „Chci si koupit sušené křížaly, klíčenku a záložku, kterou jsme vyráběli,“ seznámil nás s nákupním seznamem žák třetí třídy. Děti se doslova vrhly na prodejní stoly, takže na návštěvníky už mnoho utrácení nezbylo. „Mně se na prodeji nejvíce líbí, že si tam nakoupím vánoční dárky a pak prodávání,“ prohlásila žákyně čtvrtého ročníku. Prodej výrobků podporuje na škole finanční gramotnost. Od třetích tříd si děti musí spočítat, kolik by měly utržit, odečíst od částky náklady a vypočítat tak čistý zisk, který porovnají se skutečným stavem. Odpoledne pak pokračoval na obou budovách Den otevřených dveří. Škola nabídla ukázky moderních výukových metod, od nově koncipované matematiky doktora Hejného, přes čtenářské dílny, výuku v CLILu až po pokusy, které předvedli učitelé a žáci druhého stupně. Součástí byly také otevřené školní družiny a kroužky, které Jiráskovka zřizuje. „Do školy zavítali rodiče současných žáků, budoucích šesťáků, ale i rodiče, kteří mají doma předškoláčka a rozhodují

Sňatky 7.11. Jan Růžička, Dolní Čermná 16 a Alexandra Pirklová, Dolní Čermná 107 14.11. Michal Ingr, Kozinova 76, Lanškroun a Aena Horkovska, Nekoř 246 14.11. Radek Slanina, Žichlínek 125 a Adéla Chládková, Žichlínek 125 14.11. Petr Kaša, Dětřichov u M. Třebové 77 a Hana Vondálová, Rychnov n. M. 84 Narození 1.11. Vojtěch Toncr, Vančurova 461, Lanškroun 2.11. Jakub Renčín, Lubník 102 9.11. Jan Roller, Dukelská 424, Lanškroun 10.11. Edita Pecháčková, Zborovská 75, Lanškroun 12.11. Matyáš Sedláček, Lidická 897, Lanškroun 13.11. Lukáš Říha, Polská 1050, Lanškroun 14.11. Laura Tomášková, Rudoltice 87 18.11. Aneta Pírková, Trpík 51 Úmrtí 5.11. Zdeněk Jáneš, Vančurova 459, Lanškroun, věk 81 6.11. Marie Kolomá, Poděbradova 871, Lanškroun, věk 66 10.11. Eva Fousková, Žichlínek 52, věk 76 11.11. Anna Konárková, Žichlínek 64, věk 62 13.11. František Brokeš, Na Rozhraní 30, věk 85

se, kam ho umístí. Oběma budovami prošlo několik stovek lidí a já doufám, že se jim u nás líbilo. Snažíme se o to, abychom tvořili profesionální tým, který je připraven nabídnout nejnovější metody a postupy,“ uvedla na závěr ředitelka školy Mgr. Monika Dušková. MT

Poděkování, všem známým a přátelům, kteří se přišli rozloučit s naším drahým panem Zdeňkem Jánešem, za jejich slova útěchy i květinové dary. Velké poděkování náleží všem sestřičkám z lanškrounské charity, které svým konáním i psychickou podporou pomáhaly zvládnout těžké chvíle manželovi, mně i celé rodině. Nesmírně si vážíme jejich práce a ještě jednou vřelé díky. Marie Jánešová s rodinou

22

25-2015

SPORT

ZLATO PRO BAKA, STŘÍBRO PRO CACKOVOU, BRONZ PRO MYNÁŘE Na krajském bodovacím turnaji v Litomyšli jsme získali celou sadu cenných kovů. Všechny se rozdávaly mezi dorostenci. Zlato získal po vítězství Radim Bako nad Mokrejšem (Sokol HK). Stříbrnou medaili vybojovala Tereza Cacková, která svou finálovou soupeřku porazila ve skupině, ale bohužel to ve finále nedokázala zopakovat. Bronz si zasloužil za svou bojovnost Vojtěch Mynář. RADIM BAKO DRUHÝ V REPUBLIKOVÉM TURNAJI Na republikové scéně se nejlépe dařilo Radimu Bakovi, který mezi kadety došel v Hustopečích do finále. V něm podlehl Černotovi (AC Sparta). Mezi osmičku nejlepších se poprvé v kariéře dostal i Vojtěch Mynář, což je pro něj ohromný výsledek. V dalších kategoriích jsme výraznějších úspěchů nezaznamenali, ale za zmínku stojí i velká bojovnost rovněž Radima Baka s nasazenou dorosteneckou jedničkou Rozínkem (Havířov), kterému podlehl těsně 2:3. OP JEDNOTLIVCŮ MŽ A DOSPĚLÝCH Nejvýraznějším úspěchem na okresních přeborech jednotlivců bylo prvenství Terezky Cackové mezi dospělými. Další třešničkou byla stříbrná pozice Radima Baka ve stejné kategorii, kde podlehl až ve finále Jiřímu Kantorkovi (TTC Ústí). Bronz získal Filip Vybíral. Stříbro získala Lucie Kuncová mezi mladšími žákyněmi a bronz Lucie Kylarová. Za zmínku stojí určitě i pěkné čtvrté místo v republikovém finále turnaje středních škol, kde se lanškrounské gymnázium střetlo s týmy Tišnova, Sedlčan, Chebu, Prahy Opatov, Prahy a Frýdlantu. Hráči startovali ve složení Bako Radim, Bako Adam a Doležel Daniel. Je to nejlepší vý-

sledek v historii gymnázia v tomto sportu. VÝSLEDKOVÝ SERVIS Divize mužů Sokol Chrudim A – Lanškroun A 10:8 (Bako R. 2, Štieber 2, Bako A. 2, Vybíral F. 2) Tesla Pardubice A – Lanškroun A 10:7 (Bako R. 3, Štieber 2, Vybíral F. 1, Bako A. 1) Krajský přebor mužů Lanškroun B – Borová C 4:10 (Mynář 3, Langr 1) Lanškroun B – Vidlatá Seč A 6:10 (Mynář 4, Langr 1) Regionální přebor 1. třídy Žamberk A – Lanškroun C 10:0 Plchovice A – Lanškroun C 10:0 Regionální přebor 2. třídy Zálší B – Lanškroun D 3:10 (Dymák 4, Kristek Pavel 2, Kristek Patrik 2, Kristek L. 2) Sedlec B – Lanškroun D 10:5 (Dymák 2, Kristek Pavel 1, Kristek Patrik 1, Kristek L. 1) Divize žactva Lanškroun A – Rosice nad Labem A 9:1 (Vybíral F. 3,5, Bako R. 3,5, Kristek P. 2) Lanškroun B – Rosice nad Labem A 2:8 (Kuncová 1, Jančar 1) Lanškroun A – Pardubice A 10:0 (Bako R. 3,5, Kristek P. 3,5, Vybíral F. 3) Lanškroun B – Pardubice A 3:7 (Kuncová 2, Jančar 1) Divize dorostu Sokol Chrudim A – Lanškroun A 6:4 (Cacková 2, Vybíral J. 2) Ústí nad Orlicí A – Lanškroun A 10:0 Choceň A – Lanškroun B 7:3 (Mynář 1, Chládek D. 1, Kristek L. 1) Pardubice A – Lanškroun B 3:7 (Mynář 3,5, Kristek L. 2,5, Chládek D. 1) Regionální přebor žactva Lanškroun C – Žamberk A 1:9 (Šilar 1) Lanškroun C – Ústí nad Orlicí B 0:10 www.pineclanskroun.cz Ondřej Jányš, hlavní trenér mládeže

Otevřeno 3x týdně: Středa: 19 - 21; Pátek: 18 - 20 Neděle: 17 - 19

www.stena-lanskroun.cz Tereza Cacková, Radim Bako a Vojtěch Mynář

SPORT

25-2015

Lanškrounský badminton slavil 40 let od založení První říjnová sobota roku 2015 proběhla ve znamení oslav 40. výročí založení badmintonového oddílu v Lanškrouně. Oslavy jsme zahájili stylově, a to hned ráno v devět hodin v tělocvičně na Střelnici, kde bylo připravené malé občerstvení a hlavně ti, co dorazili ve sportovním oblečení, si mohli připomenout, jak vlastně chutná hra zvaná badminton v závodní podobě na kurtě a přes síť. Myslím, že někteří opravdu dlouho raketu v tělocvičně nedrželi. Třeba duo Ko-Ko, tedy Kolembus – Kostelecký nejst., ti už opravdu spolu při hře nebyli dlouho viděni. Takže kdo ráno dorazil, třeba se i jen podívat a ochutnat kávu a domácí bábovku, měl jedinečnou příležitost vidět staré lanškrounské pardy předvádět své umění. K vidění zde byl třeba i legendární mix Krňávek - Matějková nebo čtyřhra Matějková - Snítilová. (Záměrně zde používám dívčí jména dam, aby bylo hned všem jasno :)) Nesmím zapomenout na ostatní skvělé plejery Miloše Beneše ml., Jirku Dajčara, Libora Kramoliše, Zbyňka Jurču, Honzu Kotoučka, Pavla Bosáka a na závěr si plácnul i později dorazivší Milan Maixner. Velkou radost nám udělali vrchní městští radní panové Radim Vetchý a Bohumil Bernášek, kteří přijali naše pozvání a po tom, co byli dekorování našimi výročními tričky, neváhali a se zaujetím si s námi zahráli a na vlastní kůži tak zjistili, co to ten badminton vlastně je a že zpocené tričko je u této

hry raz-dva. Na kurtech se objevili i naši stávající svěřenci Honza Dajčar, Honza Kostelecký nejm., Honza Blažek, Verča Veselá, Nicole Pazderková a Tomík Jurča, kteří využili příležitosti a sehráli několik přátelských zápasů. O proběhnutí po kurtě se nenechaly připravit ani pořádající dámy Martina Kostelecká, Blanka Jandová a Monika Dajčarová. Připomenout si badminton na kurtě dorazili ještě nedávno hrající Míša Šemberová a Adam Chrobák. Slavilo se nejen na kurtech, ale i v hledišti u bábovky. Podívat se a popovídat si přišli a přijeli pan Ladislav Maixner, Tonda Kotouček st., ale i z daleké Prahy dorazivší manželé Martina a Milan Maixnerovi. Celé dopoledne tak proběhlo v milé a přátelské atmosféře a o úsměvy na tvářích účastníků nebyla nouze. Hlavní společenské setkání nás teprve čekalo. Od 17:00 jsme měli rezervovánu restauraci U Pastýře a tam se mělo udít gró celého setkání. Byl jsem opravdu zvědavý, kolik badmintonistů dorazí. Trochu jsem z toho měl i obavy, protože pozvání jsem psal a zpětné vazby jsem měl od bezmála sedmdesáti lidí. Prostě měla to být taková malá, nebo spíš střední, pro někoho možná i velká svatba :)) Nakonec se nás sešlo padesát. Akorát. Po uplynutí akademické půlhodinky jsem si jako hlavní organizátor vzal slovo, přivítal jsem všechny účastníky, poděkoval jsem všem, kteří se

podíleli na založení oddílu a také všem, kteří v minulosti oddíl vedli a táhli. Zároveň jsem přivítal pana starostu Mgr. Radima Vetchého, který nejenže ráno zpotil tričko v tělocvičně, ale přišel mezi nás i odpoledne. Po úvodním slovu pana starosty jsem se k mému milému překvapení stal takovým malým moderátorem večera. Na začátek jsem požádal pana Ladislava Maixnera, aby všem vylíčil, jak a kde vznikla myšlenka založení badmintonového oddílu v Lanškrouně. A opravdu zábavná a úsměvná historka v jeho podání, strhla lavinu různých dalších historek a připomínek událostí z doby minulé. Hlásili se jednotliví účastníci a s úsměvem na tváři vzpomínali na badmintonové dění, které je dnes již historií. Připomněli jsme si i úspěchy, kterých lanškrounský badminton dosáhl v minulosti, kdy lanškrounští hráči okupovali první příčky národních žebříčků v juniorských kategoriích, reprezentovali tehdy ještě ČSFR, byli oporami prvoligových týmů, působili v zahraničních ligách a účastnili se evropských i světových šampionátů a obdoby ligy mistrů v badmintonu. Na závěr tohoto společného úvodního slova předal pan

23

Maixner původní pohár s podstavcem pro vítěze každoročního oddílového turnaje Blance Jandové, stávající předsedkyni oddílu. Právo na tento pohár si totiž vybojoval naposledy Tomáš Maixner v roce 1989 a od té doby až do teď ho „museli“ u Maixnerů oprašovat :)) Tradice turnaje byla totiž na nějakou dobu přerušena, a přestože se později o přeborníka oddílu zase hrát začalo, na pohár se zapomnělo. Na podstavci poháru jsou zvěčněni vítězové od založení oddílu až do zmíněného revolučního roku 1989. Nezbývá než tradici obnovit a pokračovat v ní. Pak již následovala volná zábava, prohlížely se staré fotky, vzpomínalo se . Badminton je fajn hra, je to individuální sport, nesmírně technicky a fyzicky náročný sport, který formuje a vytváří individuality a zároveň lidi spojuje a učí je týmové spolupráci. A lanškrounský badminton je toho důkazem! JAN KOSTELECKÝ Vše o lanškrounském badmintonu – výsledky, fotky, události, oddílové informace najdete na : www.badminton-lanskroun.cz

Tři medaile pro bikinky Veliký úspěch zaznamenala juniorka soutěžící v kategorii žen Lucie Szlamová z oddílu Kulturistika a bodyfitness Lanškroun v seriálu závodů kondičních bikiny fitness. V těch je hodnocena vysportovaná souměrná a krásná ženská postava ve vyzdobených bikinkových plavkách, doplněná šperky a na lodičkách. Během listopadu Lucka obsadila v Ostravě 3. místo, v Krnově čtvrté, Brně páté, v Kutné Hoře čtvrté a na závěr v Březnici třetí místo. Na všech pěti soutěžích doprovázela Lucku na jaře úspěšná bikinka Kateřina Vlčková - šestá na MČR. Výsledky našich TOP bikinek motivuje další dívky a ženy modelovat své postavy v našem oddíle a obě, jak Lucka, tak i Katka se zapojují do trenérské činnosti začínajících body a bikiny fitnessek. Více informací sděluje Anetka Rumlová na našem oddílovém facebooku: kulturistika.bodyfitness. Ladislav Thun – trenér

24

SPORT

25-2015

Volejbal - výsledky

Sobota 7. 11. 2015 KP mužů I. třídy v Ústí n/O, 7. a 8. kolo: Sokol Kerhartice – VO TJ Lanškroun A 3 : 0 (25:21, 25:21, 26:24), 3 : 2 (25:16, 17:25, 28:26, 20:25, 15:8). Proti zkušenému týmu domácích uhráli naši hráči jediný bod, ale i ten se počítá. KP žen I. třídy v Letovicích, 7. a 8. kolo: Sokol Letovice – VO TJ Lanškroun A 0 : 3 (12:25, 26:28, 22:25), 1 : 3 (25:23, 23:25, 19:25, 13:25). V prvém zápase byl vyrovnaný pouze druhý set, ale to bylo ze strany domácích vše. Druhé utkání bylo mnohem vyrovnanější v prvých dvou setech, ale poté se projevila větší zkušenost lanškrounských volejbalistek. Sestava hostů: Šebrlová Hana, Marková Petra, Drozdová Jana, Roubalová Sabina, Míková Kristýna, Jurečková Klára, Rybová Andrea, Svatoňová Veronika. 1. liga juniorek v České Třebové, 9. a 10. kolo: Sokol Česká Třebová – VO TJ Lanškroun 1 : 3 (20:25, 13:25, 25:12, 8:25), 3 : 2 (25:22, 25:22, 17:25, 8:25, 15:13). Po čtrnáctidenní přestávce pokračovala liga juniorek dalším kolem. Los nás zavedl k sousedům do České Třebové. Děvčata odjížděla do ČT bez dvou hráček stabilního kádru, a tak musely vypomoci hráčky hrající za družstvo kadetek. Povinnost velela uhrát v České Třebové šest bodů, což se nepovedlo. Zisk čtyř bodu nestačil na udržení třetího místa v aktuální tabulce soutěže. Sestava: Horáčková Adéla, Chrobáková Aneta, Jelínková Eliška, Kartariková Nela, Le Thu Huong, Prokopová Sabina, Kořínková Natálie, Totušková Pavla. 1. liga kadetek v Boskovicích, 9. a 10. kolo: TJ Boskovice – VO TJ Lanškroun 3 : 2 (25:19, 24:26, 14:25, 25:21, 15:12), 0 : 3 (20:25, 18:25, 20:25). Ve druhém zápase hrály lanškrounské volejbalistky bez zbytečných chyb, což se projevilo na jasné výhře bez ztráty setu. Na rozdíl od juniorek stačil zisk čtyř bodů na udržení třetího místa. Sestava: Chrobáková Karolína, Šilarová Karolína, Minaschková Natálie, Pavlasová Petra, Šebrlová Nikola, Vanclová Daniela, Zajíčková Adéla. Neděle 8. 11. 2015 Oblastní přebor mladších žákyň v Moravské Třebové, skupina B, 3. kolo: VO TJ Lanškroun – Moravská Třebová 2 : 0 (25:12, 25:21), - UP Olomouc A 2 : 1 (20:25, 25:9, 15:8), - KRS Uničov 2 : 1 (25:17, 16:25, 15:9). V Moravské Třebové se hrál maratonský turnaj, ale výsledkem je pro naše mladé volejbalistky návrat do elitní skupiny soutěže. Sestava: Pavlasová Markéta, Švecová

Valérie, Jansová Karolína, Martincová Adéla, Žerníčková Monika, Kollertová Nela, Vacková Alena. Sobota 14. 11. 2015 KP mužů I. třídy v Lanškrouně, 9. a 10. kolo: VO TJ Lanškroun A – VK Litomyšl A 3 : 1 (25:17, 18:25, 25:19, 25:17), 1 : 3 (21:25, 25:11, 16:25, 21:25). Zaplněná SH Na Střelnici viděla opět v součtu obou utkání remízu. Škoda, dalo se proti vítězi loňského ročníku uhrát více. A tak doma zůstávají pouze tři body. Sestava: Rybka Michal, Janisch Filip, Pfeifer Jakub, Marek Lukáš, Koudelka Alois, Musil Stanislav, Záleský Jiří, Stasiowski Dominik, Polášek Ivo, Poláček Matěj, Joza Dominik. 1. liga juniorek ve Vyškově, 11. a 12. kolo: VK Vyškov – VO TJ Lanškroun 3 : 0 (25:22, 25:17, 25:22), 3 : 1 (25:20, 25:21, 21:25, 25:13). Liga juniorek se přehoupla do odvet první části soutěže. Naše cesta vedla do Vyškova k vedoucímu týmu naší skupiny. Že nás nečekají jednoduché zápasy, to jsme věděli, neboť doma jsme s tímto soupeřem hráli přes čtyři hodiny deset setů. Přestože naše hráčky odehrály dobré zápasy, tak to tentokrát na vyspělého soupeře nestačilo. Sestava: Horáčková Adéla, Chrobáková Aneta, Jelínková Eliška, Kartariková Nela, Le Thu Huong, Nováková Anna, Prokopová Sabina, Totušková Pavla. 1. liga kadetek v Brně, 11. a 12. kolo: Sokol Brno – VO TJ Lanškroun 3 : 1 (25:23, 24:26, 25:23, 29:27), 3 : 0 (25:11, 25:21, 25:13). První zápas byl hodně vyrovnaný, ale nedařilo se v koncovkách jednotlivých setů. Ve druhém utkání došly sedmi volejbalistkám Lanškrouna síly, a tak výsledek vyzněl jednoznačně pro domácí tým. Sestava: Jozová Tereza, Minaschková Natálie, Chrobáková Karolína, Zajíčková Adéla, Kořínková Natálie, Šebrlová Nikola, Vanclová Daniela. KP mladších žákyň v Žichlínku, skupina B, 4. kolo: VO TJ Lanškroun – TJ Žichlínek 2 : 0 (25:17, 25:12), - Sokol Dolní Újezd 2 : 0 (25:20, 25:17), - Spartak Polička 0 : 2 (20:25, 19:25). Mladé volejbalistky Lanškrouna předváděly po celý turnaj pěknou hru, ale i ta nestačila na děvčata z Poličky. I příští turnaj v Poličce si opět zahrají ve skupině B. Sestava: Tulisová Tereza, Kačerovská Barbora, Jarošová Michaela, Klabanová Magdaléna, Šilarová Sabina, Pavlasová Markéta, Habigerová Simona, Švecová Valérie. Neděle 15. 11. 2015 KP žen I. třídy v Lanškrouně, 9. a 10. kolo: VO TJ Lanškroun A – Sokol Dolní Újezd 3 : 1 (25:16, 23:25, 25:17, 28:26), 3 : 0 (25:16, 25:21, 25:20). Hráčky Dolního Újezdu se vyznačují výbornou hrou v poli, a tak nebylo jednoduché jim pokládat míče na palu-

bovku. Přesto se to lanškrounským volejbalistkám dařilo a výsledkem je zisk šesti bodů a upevnění prvního místa v tabulce KP. Sestava: Fišerová Kristýna, Hájková Hana, Jelínková Markéta,

MUŽI STÁLE DRUZÍ KS mužů, 7. 11., ZS Třebechovice SK Třebechovice p.O. B - Orli Lanškroun 6:11 (3:1, 2:5, 1:5) Sestava Orlů: Ďuriš – Pražák, Kužílek, Pachl, Boruch, Vlček – Pejcha, Řehák, Nastoupil – Šrámek, Kilčický, Žálčík – Malý, Kocián, Markovský. Branky a nahrávky: 18. Pejcha, 28. Nastoupil, 30. Malý, 37. Pejcha (Nastoupil), 39. Malý (Kocián), 39. Pejcha (Řehák), 45. Pejcha (Kilčický), 48. Boruch (Pachl, Kilčický), 49. Malý (Kocián), 55. Malý, 60. Žálčík (Šrámek, Boruch) Vyloučení 5:6, navíc domácí 10+OK, přesilovky 1:3, oslabení 0:1 Lanškroun prohrával za osm minut 3:0, za 27 minut 4:1 a v polovině utkání 5:3. Závěr druhé třetiny ale patřil Orlům, kteří díky gólům Pejchy, Malého a znovu Pejchy během 152 sekund skóre otočili na 5:6. Domácí hned v úvodu třetí části vyrovnali. Dál už pálili ostrými jen lanškrounští hráči. Pomohli jim tři využité přesilovky a nakonec padla i desítka. Velký podíl na vysoké výhře měli čtyřgóloví Jakub Pejcha a Martin Malý. KS mužů, 15. 11. HBM Lanškroun Orli Lanškroun – Baroni Opočno 8:5 (2:0, 2:3, 4:2) Sestava Orlů: Nuzík – Pražák, Kužílek, Boruch, Pachl, Vlček, Kollert – Pejcha, Poles, Nastoupil – Šrámek, Kilčický, Žálčík – Kocián, Markovský, Malý Branky a nahrávky: 7. Nastoupil (Pejcha, Poles), 10. Nastoupil, 24. Boruch (Pachl), 32. Šrámek (Boruch), 47. Malý (Kužílek), 48. Kocián (Kilčický), 55. Kilčický (Kocián, Kužílek), 56. Šrámek (Poles) Vyloučení 5:9, přesilovky 4:0, oslabení 0:0, 115 diváků Přestože do HMB přijel loňský vítěz krajské soutěže, odehráli Orli téměř celou úvodní třetinu na polovině Baronů. Dobře bruslili i kombinovali a díky výborně hrajícímu Janu Nastoupilovi zaslouženě vedli 2:0. Po přestávce jako by nastoupilo za domácí jiné mužstvo. Lehkost i kombinace zmizely a otěže utkání přebírali postupně hosté. Jen díky novému brankáři Davidu Nuzíkovi udržel Lanškroun alespoň jednogólové vedení 4:3. I to vzalo za své ve 46. minutě. Vyrovnávací branka paradoxně Orly probudila a díky dvojici slepených gólů a excelentním přesilovkám (využité 4 z 8) dovedli utkání do vítězného konce. KS mužů, 22. 11., ZS Skuteč HC Skuteč - Orli Lanškroun 10:5 (0:1, 6:3, 4:1)

Míková Kristýna, Pluhařová Martina, Roubalová Sabina, Svatoňová Veronika, Šebrlová Hana. Více z VO TJ Lanškroun najdete na www.vklanskroun.cz

Sestava Orlů: Šolc 8 (48. Ďuriš 2) – Pražák, Horníček, Pachl, Boruch, Vlček, Kollert – Pejcha, Řehák, Poles – Kužílek, Kilčický, Žálčík – Malý, Kocián, Markovský. Branky a nahrávky: 11. Kilčický (Kužílek, Žálčík), 22. Žálčík (Pejcha, Kilčický), 30. Pejcha (Řehák, Poles), 32. Žálčík (Boruch, Kužílek), 55. Kocián (Pachl, Pejcha) Vyloučení 10:7, navíc Vlček 5+TH, přesilovky 2:2, oslabení 0:0 Bez Nuzíka, Nastoupila a Šrámka odjeli Orli do Skutče. Citelně oslabená sestava bojovala. Dařilo se zejména druhému útoku, kde Šrámka nahradil Kužílek (ten bohužel nedohrál pro zranění). V úvodní části se trefil pouze Kilčický. V prvním střídání prostřední třetiny zvýšil Žálčík na 0:2. Jenže přišly chyby a za pouhých 81 sekund bylo srovnáno. Skóre se dál přelévalo. Domácí vedli 3:2, pak Orli 3:4 a zase Skuteč 5:4. Rozhodujícím okamžikem byl nájezd obránce Vlčka v přerušené hře do rozhodčího Sedláka ve 37. minutě. Následoval trest ve hře a v pětiminutové početní výhodě Skuteč dvěma brankami zvýšila na 7:4. Tento náskok se v další hře změnil až na pětigólový a domácí dosáhli na desítku. Krajskou soutěž vede Hronov (21 bod), Orli jsou druzí (15), třetí je Opočno (12). Produktivitu Orlů táhne duo Pejcha (14+5=19), Kilčický (4+12=16). KL juniorů, 7. 11. HBM Lanškroun Orli Lanškroun – Lední medvědi Pelhřimov 2:5 (branky: Kačerovský 2, nahrávka: Masopust) KL juniorů, 13. 11. HBM Lanškroun Orli Lanškroun – SKLH Žďár n. Sáz. 1:5 (branka: Masopust, nahrávka: Janík) KL juniorů, 30. 10. ZS Choceň Spartak Choceň – Orli Lanškroun 4:3sn (branky: Kačerovský 2, Krejčí, nahrávky: Krejčí, Masopust, Kačerovský) KL juniorů, 21. 11. HBM Lanškroun Orli Lanškroun – HC Litomyšl 11:0 (branky: Janík 5, Sedláček, Janisch, Kačerovský, Verner, Krejčí, Kužílek, nahrávky: Kačerovský 2, Krejčí 2, Sedláček 2, Horníček, Kristek, Kužílek) Zklamáním je domácí prohra juniorů se sousedem v tabulce Pelhřimovem. Následoval slušný výkon proti zatím suverénnímu Ždáru, který ještě neztratil bod a cenný bod z Chocně. Jednoznačná výhra nad Litomyšlí znamená šesté místo ve středu tabulky. KL dorostu, 8. 11. HBM Lanškroun Orli Lanškroun – HC Chotěboř 2:5 (branky: Vogel, Hepnar, nahrávky: Marek, Kadavý, Najman)

SPORT KL dorostu, 20. 11. HBM Lanškroun Orli Lanškroun – HC Litomyšl 5:6pp (branky: Vogel 2, Paclík, Hrdina, Doležal, nahrávky: Vogel 3, Verner, Štěpánek) Dorost měl na programu dva domácí duely. Nejprve celkem jasně podlehl Chotěboři, která je sice v tabulce za námi, ale stále se lepší. Pak sehrál krásný duel s vedoucí Litomyšlí, kdy většinu zápasu vedl, pak prohrával a vyrovnal v čase 59:58. V prodloužení se štěstí přiklonilo na stranu favorita. Dorost je v tabulce pátý z 11 účastníků, pouze dva body za druhou Skutčí. Liga žáků, 7. 11. HBM Lanškroun Orli Lanškroun – HC Hlinsko 4:1 starší (Šembera 3, Hubálek) a 3:7 mladší (Verner 2, Novotný) Liga žáků, 14. 11. ZS Č. Třebová Lokomotiva Čes. Třebová – Orli Lanškroun 3:6 starší (Šembera 2, Křivohlávek, Bureš, Macháček, Skála) a 0:4 mladší (Verner 3, Tomeš) Liga žáků, 17. 11. HBM Lanškroun Orli Lanškroun – Dynamo Pardubice 6:2 starší (Gildain 2, Šembera, Kryulyak, Macháček, Markytán) a 6:3 mladší (Verner 3, Novotný, Hrdina, Tomeš) Liga žáků, 21. 11. ZS Polička

25-2015 Spartak Polička – Orli Lanškroun 7:2 starší (Markytán, Hubálek) Starší žáci si připsali tři výhry. Potěšila zejména ta nad vedoucím Dynamem Pardubice. Nestačili pouze na Poličku. V tabulce jsou čtvrtí. Pardubice porazili i mladší žáci a patří jim zatím třetí příčka za vedoucím Hlinskem. V tomto posledním čísle Listů bych rád jménem hokejového klubu poděkoval redakci za perfektní dlouholetou spolupráci. PROGRAM ORLŮ V HBM: Pátek 4. 12., 18.45, KL dorostu – Vel. Meziříčí Sobota 5. 12., 9.15, Liga žáků – Skuteč Neděle 6. 12., 17.00, KS mužů – Čestice Sobota 12. 12., 9.15, Liga žáků – Litomyšl Neděle 13. 12., 17.00, KS mužů – Třebechovice Pátek 18. 12., 18.45, KL dorostu – Mor. Třebová Sobota 19. 12., 16.45, KL juniorů – Choceň Jan Ruščák

ANDREA POKORNÁ se stala potřetí MISTRYNÍ ČR V Kladně se v sobotu 7.11.2015 Andrea zúčastnila mistrovství ČR a Českého poháru v soutěžním lezení na rychlost pro mládež i dospělé - Sambar Speed. Lezlo se na standardní cestě pro lezení na rychlost dle pravidel mezinárodní federace. Všichni závodníci měli jeden cvičný a šest měřených pokusů, při nichž si mohli čas zlepšit. Andrea startovala za HK Lanškroun, o.s., předvedla zde neuvěřitelný výkon a zlepšila si svůj osobní rekord na čas 13,33 s. Vybojovala titul mistryně republiky v kategorii žen i juniorek. Dále si přivezla 1. místo za celkové umís-

tění v Českém poháru v kategorii juniorky a ženy, kde zároveň získala celkové vítězství závodů Sambar Speed. Pro Andreu to byl poslední závod sezóny, ve které dosáhla nejlepších výsledků ve své dosavadní sportovní kariéře. Stala se třikrát mistryní ČR juniorek, a to v boulderu, obtížnosti a rychlosti. V kategorii ženy vybojovala titul mistryně ČR v rychlosti a 3. místo v obtížnosti. Z mistrovství světa v italském Arcu si přivezla 11. místo v kombinaci (boulder, obtížnost, rychlost). Blahopřejeme!!! HK Lanškroun, o.s.

25

Přebor školy v šachu 19. listopadu 2015 se uskutečnilo školní kolo Přeboru škol v šachu na ZŠ Dobrovského v Lanškrouně. Turnaj se hrál v šachové klubovně TJ Lanškroun ve dvou kategoriích. V mladší kategorii žáků 1. – 5. tříd se prezentovalo 10 hráčů, v kategorii 6. – 9. tříd to bylo 8 hráčů. Hrálo se každý s každým na dvakrát 15 minut + 5 sekund na tah. Cílem bylo

určit hráče, kteří budou reprezentovat naši školu v okresních kolech této soutěže. Překvapil velký zájem o šachy na prvním stupni – 10 hráčů. Potěšitelná je i účast dvou dívek. Vítězem se stal Adam Příbyl. Ve starší kategorii hrálo jenom 8 šachistů a vítězem se stal Tomáš Bureš. Krištof Jiří

Krajská soutěž družstev žáků v šachu V sobotu 21. listopadu 2015 se ve Chvaleticích v Domě kultury hrál první turnaj Krajské soutěže družstev. Na startovní čáru se postavilo jen 9 čtyřčlenných týmů s 38 hráči. Hrálo se systémem každý s každým a tempem 2 x 15 min + 5 s/tah. Z Lanškrouna dorazila dvě družstva, ale tomu druhému chyběl Jirka Kotrč, který se nedostavil k rannímu odjezdu. Po pátém kole to s našimi

nadějemi hrát o medaile nevypadalo moc růžově, ale závěr byl drtivý a všechny soupeře jsme přehráli 4 : 0. Do druhého kola, které se uskuteční 16. ledna 2016 v Lanškrouně, jsme si vybudovali výbornou pozici, a předpokládám, že se nám podaří obhájit loňské vítězství. Konečné pořadí 1. turnaje:

Sestavy a výsledky jednotlivých hráčů ukazují následující tabulky: TJ Lanškroun C aD:

Krištof Jiří

26

25-2015

KALEIDOSKOP

Jiří Faltus

Uklouzáno Tohle nic dobrého nevěští, může se stát neštěstí. A co teprv, když se, nedej bože, udělají velké louže, pozor na utopení. Je to potom velké soužesoužení! V životě to takto chodí, lehce člověk omarodí, potkají ho úrazy, když své síly přecení. O to je pak smůla větší. Hrozí zkrátka nebezpečí, vždy na každém kroku. Ať vám tedy nezkazí Vánoce a konec roku. Pozor hlavně na Silvestra, kdy nabídka je moc pestrá! Před parlament jděte zutí, hrozí totiž uklouznutí, a k němu, jak všichni známe, též korupci počítáme. K té však mrazů není zapotřebí, nebo že by v nebi tohle nevěděli? Přinášet to může zkázu. Kdo z nás jim to první sdělí - musí ale čile, kvapem protekce ho nemine. V Listech se to, bohužel už, slovem, větou, těžko, zdá se, dovíme. Připomínka malá ještě k tomu všemu na závěr: Chcete-li se dostat z deště do suchého prostředí, a pak nabrat správný směr, nejlépe stát pod okapem, o čemž mnozí nevědí. Posílí to charakter.

Bohuslava Martinů 980, (U Penzionu) www.rclanskroun.cz, +420 777 25 77 09 5.12. 9:00 – 12:00 TĚLO JAKO ZDROj SPOKOJENÉ MÁMY…za tělo spokojenější Dopolední workshop s Kateřinou Kokešovou. Cvičení, relaxace a prostor pro to, co nás zajímá a trápí. Zaměříme se na práci s tělem podle biodynamické psychoterapie. Podrobnosti o semináři na www.rclanskroun.cz. Cena 150 Kč. Na seminář je potřeba se předem přihlásit na tel.: 777 257 709, nebo na email [email protected]. 5.12. 14:30 hod ZA MIKULÁŠEM CESTOU NECESTOU V letošním roce připravujeme pro děti netradiční mikulášský zážitek. Čeká nás putování přírodou a odhalování Mikulášových tajemství. Sejdeme se u restaurace Koupaliště u Dlouhého rybníka. Přihlášky na tel.: 777 257 709, nebo mailem: [email protected]. Cena 50 Kč. 7.12. 9 – 12 hod DOPOLEDNE BUDE RC ZAVŘENO V centru se koná seminář pro pedagogy, proto je zrušen dopolední program. 9.12. 10:00 hod CO NÁM VZKAZUJE DĚTSKÉ CHOVÁNÍ Během dopoledne pro nejmenší se můžete zaposlouchat do povídání paní Leony Kysilkové a nebo se zeptat na cokoli, co vás ohledně dětského chování zajímá. 10.12. 15:00 KAVÁRNIČKA DŘÍVE NAROZENÝCH – MIKULÁŠSKÁ MERENDA V HAVANĚ Netradiční setkání se uskuteční v Sport centru na Pivovarském náměstí. K tanci a poslechu zahraje pan Richard Kohout. Káva, čaj a drobné občerstvení zajištěno. Doprava od Penzionu pro seniory zajištěna. Přihlášky na nástěnce Penzionu pro seniory, v RC, nebo na tel.: 777 257 709. Cena: 20 Kč. 14.12. 9 – 11 hod ZDOBENÍ VÁNOČNÍCH PERNÍČKŮ Dopolední tvořivá dílnička. Péct může přijít každý, kdo má chuť, těsto bude připraveno. 21.12. 9 – 11 hod VÁNOČNÍ ROZJÍMÁNÍ Zveme rodiče s dětmi na dopolední setkání v rodinném centru, kde si za zpěvu koled vyrobíme lodičky ze skořápek vlašských ořechů a společně vyzkoušíme jejich plavbu. 23. 12. 2015 – 3. 1. 2016 RODINNÉ CENTRUM ZAVŘENO

25-2015

PROGRAM AKCÍ

27

T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662 Program kina na www.lanskroun.eu

T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662 Program kina na www.lanskroun.eu

Vstupenky je možno rezervovat na tel. 465 324  662, následně vyzvednout nejpozději 15 min. před zahájením představení. 1. – 2. prosince úterý i středa 19.30 * VIKTOR FRANKENSTEIN USA, 109 min. Vstupné: 110,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 3. prosince čtvrtek 17.00 a 19.30 FAKJŮ PANE UČITELI 2 USA, 115 min. Vstupné: 110,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 4. prosince pátek 17.00 ve 2D 5. prosince sobota 17.00 ve 3D 6. prosince neděle 17.00 ve 2D HODNÝ DINOSAURUS USA, 101 min. Vstupné 2D: 120,- Kč, 3D: 150,- KčMládeži přístupno 4. – 6. prosince pátek, sobota, neděle 19.30 VÁNOČNÍ KAMEŇÁK Český, 86 min. Vstupné: 110,- Kč Mládeži nepřístupno 7. - 8. prosince pondělí i úterý 19.30 * MOST ŠPIÓNŮ USA, 135 min. Vstupné: 120,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 9. prosince středa 17.00 a 19.30 ve 3D 10. prosince čtvrtek 19.30 ve 2D * V SRDCI MOŘE USA, 121 min. Vstupné 3D: 130,- Kč, 2D: 110,- Kč Mládeži do 12let nevhodné 12. prosince sobota 17.00 ve 3D 13. prosince neděle 17.00 ve 2D MALÝ PRINC Francie, 106 min. Vstupné 3D: 130 ,- Kč, 2D: 120,-Kč Mládeži přístupno 11. – 13. prosince pátek, sobota i neděle 19.30 RODINNÝ FILM Český, 95 min., vstupné: 110,-Kč, Mládeži přístupno 14. prosince pondělí 19.30 * TŘI VZPOMÍNKY Francie, 120 min. Vstupné: 100,-Kč, mládeži do 12 let nevhodné 15. – 16. prosince úterý i středa 19.30 * TRABLE O VÁNOCÍCH USA, 107 min., Vstupné: 110,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 17. prosince čtvrtek půlnoční PREMIÉRA 0.01 hodin a 19.30 hrajeme ve 3D titulky 18. prosince pátek 17.00 a 19.30 ve 2D dabing 19. prosince sobota 19.30 ve 3D dabing 20. prosince neděle 17.00 ve 2D dabing a 19.30 ve 2D titulky

STAR WARS: SÍLA SE PROBOUZÍ USA, 136 min. Vstupné ve 3D: 160,- Kč (půlnoční 175,- Kč) Vstupné ve 2D: 130,- Kč Mládeži přístupno 21. - 22. prosince pondělí i úterý 19.30 * KRAMPUS : TÁHNI K ČERTU USA, 96 min. Vstupné: 110,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 23. a 24. prosince 2015 DOVOLENÁ 25. – 27. prosince pátek, sobota i neděle 19.30 PADESÁTKA Český Vstupné: 110,- Kč Mládeži nepřístupno 27. prosince neděle 17.00 ve 3D 28. prosince pondělí 17.00 ve 2D SNĚHOVÁ KRÁLOVNA 2 Rusko, 78 min. Vstupné 3D: 120,- Kč, 2D: 100,- Kč Mládeži přístupno 28. prosince pondělí 19.30 * MILENCI TĚCH DRUHÝCH USA, 95 min. Vstupné: 110,- Kč Mládeži nepřístupno 29. – 30. prosince úterý i středa 19.30 KRÁLOVÉ HOR Rakousko, 98 min. vstupné: 120,- Kč Mládeži přístupno Filmy označené *jsou titulkovány

Divadlo Ve středu uvede: 12. prosince v 19:30 Na lanškrounském zámku druhou reprízu své nové hry:

NEJKRÁSNĚJŠÍ VÁLKA Předprodej vstupenek od 4.12. v Infocentru. Vstupné: 100 Kč.

MĚSTSKÉ MUZEUM

LANŠKROUN

Městské muzeum Lanškroun nám. A. Jiráska - Zámek, tel.: 465 324 328

28. 11. 2015 - 10. 1. 2016

Vojtěch Kubašta geniální ilustrátor Prostorové pohádkové knihy, betlémy, vystřihovánky, panoramatické pohlednice Betlémy ze sbírek muzea www.muzeumlanskroun.cz

28

25-2015

Listy Lanškrounska děkují všem inzerentům za 15 let podpory!

BEZ VÁS BY TO NEŠLO!

INZERCE

Penzion Karolina Vám po znovuotevření dne 1. května 2015, nabízí pod „taktovkou“ nového pronajímatele (který zde pro Vás působí jako šéfkuchař) výběr z minutkové kuchyně i polední menu. Přijměte tedy pozvání do nově zrekonstruované nekuřácké restaurace. Návštěvníky s malými dětmi jistě potěší dětský koutek s hračkami a milovníky dobré kávy lobby bar s příjemným posezením. Od jara do podzimu je otevřená letní terasa. V areálu je k dispozici nově vybudované dětské hřiště. Zajišťujeme též na „míru“ firemní i rodinné oslavy.

Otevírací doba: po – ne 11: 00 hod. – 23:00 hod. Husova 241, 563 01 Lanškroun tel.: +420 777 183 721, www.penzionkarolina.eu