XII Kouzlo vánoèní Eliška Rùžièková. Krajské volby 2004 jsou za námi

XII 2004

Kouzlo vánoèní Eliška Rùžièková Když z nebe jako andílci snìhové vloèky padají a na dìtských rukou a rùžových lících v tom okamžiku zase roztají. V dìtských oèích jiskøí štìstí a jako plamen hoøí harmonie a pøi tichém zpìvu koled se z koutù duše vylévá nostalgie. Když knoty svícnù se po veèerech zapálí, všechny lidské duše tohle kouzlo pøivábí. V této chvíli se všechny naše sny a touhy vyplní a blaženost s rozkoší celé naše tìlo zaplní. Na stole voní vánoèní cukroví a za okny ve vìtru šumí zasnìžené stromoví. V kamnech døevo praská a vùnì jehlièí se line celou místností, zlatým klíèem otevøe naše srdce a odhalí spoustu lidských pøedností. Za okny koòské podkovy zvoní a rolnièka zacinká, prostoupí nás dojetí a naše dušièka je malinká. Jen ta chvíle se nám navždy vryje do pamìti, nebo nejkrásnìjší Vánoce zažíváme pouze jako dìti.

PF 2005

Foto: Vlastimil Smetana

Redakèní rada Listù Budìjovicka pøeje svým ètenáøùm a spolupracovníkùm pøíjemné prožití svátkù vánoèních, pevné zdraví, lásku svých bližních a šastné vykroèení do nového roku 2005. Foto: Vlastimil Smetana

Krajské volby 2004 jsou za námi Dnes jsou už historií, pro nìkoho pøíjemnou, pro jiného ménì. Vážení ètenáøi, pøinášíme vám nìkolik zajímavých informací a pøehled volebních výsledkù v našich obcích. Za náš region byli do zastupitelstva kraje Vysoèina znovu zvoleni Milan Havlíèek (KSÈM) z Jemnice a Jan Nekula (ODS) z Mor. Budìjovic. V pìtaètyøicetièlenném zastupitelstvu získali vítìzní obèanští demokraté 15 køesel, o 5 více než v roce 2000, o jedno více mají komunisté, celkem tedy 11, lidovci 10 (minule v ètyøkoalici mìli 13), nezávislí mají 3 zástupce, když stejný poèet ztratili. Ostatních sedm volebních uskupení se do zastupitelstva nedostala. Nejvìtší úèast v našem regionu byla v Jiraticích (75%), nejmenší v Lesonicích (18%). Žádný hlas nepøišel nazmar v Cidlinì, Kdousovì, Lovèovicích, Nimpšovì a ve Vícenicích, nebo tam obèané volili jen strany, které se do zastupitelstva dostaly. I tentokráte èlenové volebních komisí zaznamenali nìkteré zajímavosti. Snad popletený voliè omylem do obálky vložil sice hlasovací lístky, ale z posledních voleb do Evropského parlamentu. Proè se jinde a v jiné obálce objevily místo hlasovacího lístku fotografie spoøe odìných žen, mùžeme jen spekulovat. Snad pro

pobavení komise. Skuteèné potìšení mìla jiná komise z nálezu stokorunové bankovky v odpadkovém koši. Jinde zase museli odmítnout vážnì mínìné pozvání do hospody. Naopak jeden obèan odmítl vydat z ruky svùj obèanský prùkaz totožnosti. Velmi nepøíjemnì se zachoval i jeden Pražák, který se neurvale dožadoval práva volit a obviòoval èleny volební komise z pøílišné byrokracie. Bohužel, nebylo to možné, tentokrát zákon neupravoval možnost volit v jiném, než ve „svém“ stálém volebním okrsku. Pomìrnì malá volièská úèast volebním komisím práci velmi ulehèila. Projevilo se to i v rychlosti sèítání hlasù. Na pøebírací místo v Moravských Budìjovicích, které pøijímalo výsledky z 28 obcí a 44 okrskù, jako první dorazili ve 14:45 hod. ze Štìpkova, poslední z obce Babice v 17:15 hod. Ustavující zasedání novì zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman, který jediný nadále vykonává svoji funkci. Bývalí èlenové zastupitelstva, vèetnì radních, ztratili svùj mandát druhý den voleb v okamžiku ukonèení hlasování. První zasedání nového zastupitelstva, volbu hejtmana a radních, mùžeme oèekávat v nejbližších dnech, nejpozdìji do poloviny prosince. redakce

2 Výsledky voleb do zastupitelstva kraje Vysoèina - správní obvod Moravské Budìjovice v r. 2004 KDU-ÈSL

ODS

ÈSSD

SNK sdružení nezávislých

KSÈM

hlasy Babice 20 Baèkovice 14 Blatnice 28 Bohušice 7 Budkov 38 Cidlina 21 Èastohostice 4 Dìdice 17 Dešov 39 Dolní Lažany 8 Domamil 34 Hornice 18 Chotìbudice 9 Jakubov 28 Jemnice 185 Jiratice 38 Kdousov 12 Kojatice 89 Komárovice 10 Kostníky 32 Láz 21 Lesná 2 Lesonice 15 Lhotice 10 Litohoø 16 Lomy 10 Lovèovice 2 Lukov 29 Martínkov 40 Menhartice 20 Meziøíèko 3 Mladoòovice 59 M.Budìjovice356 Nimpšov 4 N. Syrovice 50 Oponìšice 21 Pálovice 20 Police 18 Rácovice 27 Radkovice u B. 10 Radotice 22 Slavíkovice 10 Štìpkov 12 Tøebelovice 23 Vícenice 11 Zvìrkovice 22 Želetava 100

v % hlasy v % hlasy v % hlasy v % hlasy v % 30.30 13 19.69 3 4.54 3 4.54 23 34.84 36.84 4 10.52 5 13.15 1 2.63 11 28.94 24.14 19 23.17 6 7.31 2 2.43 18 21.95 20.58 6 17.64 7 20.58 4 11.76 7 20.58 41.75 6 6.59 5 5.49 6 6.59 14 15.38 56.75 2 5.40 0 0 6 16.21 8 21.62 7.54 10 18.86 5 9.43 3 5.66 26 49.05 42.50 2 5.00 7 17.50 2 5.00 8 20.00 39.39 26 26.26 7 7.07 7 7.07 16 16.16 20.00 1 2.50 12 30.00 1 2.50 17 42.50 43.03 13 16.45 5 6.32 4 5.06 16 20.25 58.06 6 19.35 0 0 2 6.45 3 9.67 37.50 6 25.00 2 8.33 0 0 6 25.00 19.85 38 26.95 13 9.21 16 11.34 35 24.82 19.17 274 28.39 87 9.01 24 2.48 333 34.50 79.16 1 2.08 2 4.16 0 0 6 12.50 44.44 6 22.22 1 3.70 1 3.70 7 25.92 59.33 4 2.66 8 5.33 8 5.33 35 23.33 32.25 9 29.03 2 6.45 1 3.22 7 22.58 42.66 13 17.33 7 9.33 4 5.33 16 21.33 27.63 20 26.31 10 13.15 9 11.84 9 11.84 9.09 4 18.18 1 4.54 2 9.09 9 40.90 20.83 10 13.88 9 12.50 8 11.11 25 34.72 29.41 6 17.64 0 0 6 17.64 11 32.35 16.84 30 31.57 12 12.63 3 3.15 29 30.52 22.22 9 20.00 4 8.88 2 4.44 16 35.55 9.09 7 31.81 2 9.09 6 27.27 5 22.72 27.61 14 13.33 12 11.42 10 9.52 24 32.38 43.95 10 10.98 10 10.98 4 4.39 23 25.27 40.81 8 16.32 2 4.08 4 8.16 11 22.44 11.53 4 15.38 3 11.53 4 15.38 8 30.76 59.19 11 10.47 6 5.71 2 1.90 25 23.80 17.83 667 33.41 233 11.67 132 6.61 489 24.49 15.38 3 11.53 3 11.53 1 3.84 15 57.69 21.55 38 16.37 31 13.36 17 7.32 83 35.77 51.21 1 2.43 4 9.75 3 7.31 9 21.95 37.03 9 16.66 4 7.40 2 3.70 16 29.62 19.14 13 13.82 10 10.63 20 21.27 23 24.46 58.69 4 8.69 5 10.86 1 2.17 6 13.04 43.47 3 13.04 0 0 0 0 9 39.13 44.00 4 8.00 3 6.00 4 8.00 13 26.00 16.66 11 18.33 8 13.33 3 5.00 27 45.00 25.00 9 18.75 7 14.58 0 0 19 39.58 25.84 13 14.60 6 6.74 13 14.60 14 15.73 26.19 13 30.95 6 14.28 1 2.38 11 26.19 27.50 20 25.00 9 11.25 5 6.25 18 22.50 24.09 75 18.07 38 9.15 69 16.62 108 26.02

Tøebíè Jemnice

19.66 19.17 28.96 23.47 12.78

5620 185 Jaromìøice n.R. 274 Hrotovice 77 Námìš• n. O. 142

7273 274 196 97 292

Mor. Rep. Str. dem. Mir. zel. str. Sládka a US -DEU v% v% v% 0 0 1.51 0 0 5.26 1.21 0 1.21 2.94 0 0 0 1.09 1.09 0 0 0 1.88 0 0 0 0 7.50 2.02 0 0 0 0 0 0 0 5.06 0 0 0 0 0 0 0.70 0 2.12 0.51 0 2.38 0 0 0 0 0 0 0 0.66 0 0 0 0 0 0 2.66 1.31 0 5.26 0 4.54 0 0 0 1.38 0 0 0 0 1.05 0 2.22 0 0 0 0 0 0.95 0 0 0 0 1.09 0 0 2.04 0 0 3.84 0 0 0 0.40 0.35 1.8 0 0 0 1.29 0 0 0 0 0 1.85 0 0 0 0 5.31 0 6.52 0 0 0 0 2.00 0 2.00 0 0 0 0 0 2.08 1.12 0 1.12 0 0 0 1.25 0 0 0.72 0 2.40

25.45 3448 12.06 2895 10.13 6981 24.42 1.88 28.39 87 9.01 24 2.48 333 34.50 0.51 20.71 130 13.74 38 4.01 248 26.21 0.73 29.57 49 14.93 23 7.01 73 22.25 0.60 26.28 177 15.93 75 6.75 286 25.74 6.57

0.33 0 0.10 0 0.27

1.97 2.38 1.90 0.91 1.80

Nezá- Pravý Strana Dìlnic. Úèast vislí blok za živ. str. jistoty v% 4.54 0 4.87 0 1.09 0 3.77 0 0 2.50 2.53 0 0 4.25 2.27 2.08 0 3.33 0 1.33 1.31 13.63 2.77 2.94 0 4.44 0 3.80 0 6.12 3.84 0.95 1.50 0 3.87 4.87 1.85 3.19 0 0 2.00 0 0 4.49 0 2.50 1.68

v% 0 0 2.43 0 20.87 0 0 2.50 2.02 0 0 3.22 4.16 0 0.93 0 0 0 6.45 0 0 0 1.38 0 3.15 2.22 0 0 2.19 0 3.84 0 0.85 0 0 2.43 0 0 0 0 0 0 0 15.73 0 0 0.72

v% 0 0 0 5.88 0 0 3.77 0 0 0 1.26 0 0 0.70 0.20 0 0 0 0 0 0 0 1.38 0 0 0 0 0 0 0 3.84 0.95 0.75 0 0.43 0 0 1.06 0 4.34 0 1.66 0 0 0 3.75 0.48

v% 0 2.63 1.21 0 0 0 0 0 0 0 0 3.22 0 0 0.10 0 0 0 0 0 1.31 0 0 0 1.05 0 0 0.95 1.09 0 0 0 0.30 0 0 0 1.85 1.06 0 0 2.00 0 0 0 0 0 0

v% 40.24 36.79 28.04 33.33 31.63 42.53 34.39 38.83 30.77 35.71 34.20 51.61 27.59 30.56 29.17 75.00 30.00 54.45 33.33 46.88 33.48 33.85 18.09 29.57 24.62 38.66 43.14 38.46 43.13 42.37 37.50 36.03 31.97 41.94 30.08 27.56 43.20 29.84 54.76 21.50 48.57 33.90 53.93 24.66 25.61 46.24 34.8

1.79 2.27 1.69 1.21 0.99

1.16 0.93 0.73 0 0.90

0.81 0.20 0.73 0 1.44

0.27 0.10 0.42 0 0.54

31.09 29.17 29.54 24.11 27.33

3 Krajské zastupitelstvo naposledy

Stalo se v našem mikroregionu

Poslední zasedání dne 26. 10. 2004 v sídle úøadu probìhlo ryze v pracovním duchu. Až teprve po projednání více jak sedmdesáti programových dokumentù se konala malá slavnost k ukonèení volebního období prvního samosprávného sboru kraje Vysoèina. Pro zájemce o dotace je dùležité, že byly ještì schváleny výzvy nových dotaèních programù s lhùtou podání zaèátkem nového roku, v nìkterém pøípadì až do 15. ledna 2005. Stojí za to, si je na tomto místì pøipomenout: - Rozvoj vesnice 2004 II., na podporu místních èástí mìst a obcí, - Volný èas 2005, - Jednorázové akce 2005 a Sport pro všechny, na podporu tìlovýchovy a sportu, - Cizí jazyky, k podpoøe výuky cizích jazykù, - Regionální kultura IV., Lhùta k podání pøihlášek doposud neuplynula ani u následujících programù: Metropolitní sítì III., Vzdìlávání seniorù v oblasti ICT (informaèní gramotnosti), Krajina Vysoèiny, Energetické využívání obnovitelných zdrojù 2004 a Protidrogová prevence. vn

Pøátelé dechové hudby se sešli v pátek 12. listopadu ve Velkém sále MìKS v Moravských Budìjovicích již na „IX. autorském galakoncertu“. Slavnostnímu veèeru pøedcházelo pøijetí nejen skladatelù, ale i dalších hostù starostou mìsta Janem Nekulou v nové zasedací místnosti radnice mìsta. V podveèerním programu moderátoøi Vìra Gremlicová a Václav Kováø pøedstavili pøítomným krojovanou dechovou hudbu „Kateøinka“ z Mutìnic a skladatele Pavla Svobodu, Jaroslava Nováka a Ladislava Hrdlièku. Každý ze skladatelù se nejen prezentoval šesti skladbami v podání Kateøinky, ale také posluchaèùm sdìlil nìco ze svého hudebního života. V prùbìhu programu také vystoupil mužský sbor „Révokaz“ z Èejkovic, který oživuje písnì z oblasti Hanáckého Slovácka. Závìr galakoncertu, kde tradiènì nechybìli i milovníci dechové hudby z Moravskobudìjovického mikroregionu, uzavøela polka Václava Smoly „U Moravských Budìjovic“.

Moravské Budìjovice

Vodné a stoèné opìt podraží Už jsme si skoro zvykli, že úprava ceny vodného a stoèného pravidelnì ohlašuje pøíchod nového roku. Pøíští rok nebude výjimkou. Dne 10. listopadu 2004 schválilo pøedstavenstvo svazku obcí Vodovody a kanalizace v Tøebíèi, na návrh provozovatele Vodárenské akciové spoleènosti, divize Tøebíè, zvýšení ceny vodného a stoèného o 2,80 Kè. Dosavadní cena vody za jeden kubík tak vzroste z 42,70 na 45,50 Kè. vn

Termíny pøihlášek na støední školu Podle nového školského zákona, který bude platit od 1. ledna 2005, mùže uchazeè o studium v pøihlášce pro první kolo pøijímacího øízení vypsat pouze jednu školu, a to bez ohledu na zøizovatele – a už je to veøejná, soukromá, církevní nebo vojenská škola. Druhé kolo je pak plnì v kompetenci øeditelù škol, kteøí mají povinnost informovat krajské úøady o organizaci druhého kola pøijímacího øízení. Pokud se uchazeè na zvolenou školu v prvním kole nedostane, je tøeba zjistit, které školy vyhlásily druhé kolo pøijímacího øízení a znovu podat pøihlášku ke studiu. Pøihlášky ke studiu na støedních školách se podávají na pøedepsaných tiskopisech do 28. února 2005 øediteli základní školy a do 15. bøezna 2005 øediteli støední školy. Pøihlášky ke studiu pøi zamìstnání a na studium nástavbové se podávají do 20. bøezna 2005 øediteli vybrané støední školy. Pøihlášky ke studiu umìleckých oborù, kde je podmínkou studia talentová zkouška, se podávají do 15. listopadu 2004 øediteli základní školy a do 30. listopadu 2004 øediteli støední školy. Bc. Jar. Fruhwirtová, vedoucí odboru školství

VÝZVA zástupcùm mìst a obcí, zemìdìlcùm, zemìdìlským subjektùm i neziskovým organizacím ! Pøihlaste se k úèasti a práci v MÍSTNÍ AKÈNÍ SKUPINÌ (MAS) v programu LEADER ÈR Ministerstva zemìdìlství ÈR. Je to program investièní, který slouží k podpoøe rozvoje venkova a venkovských mikroregionù, malých a drobných podnikatelù se zaregistrovanou zemìdìlskou èinností. MAS být musí sestavena ze zástupcù veøejné správy, neziskových organizací a soukromých subjektù, nebo bude dùležitým øídícím orgánem celého programu LEADER v našem regionu. Vytvoøení MAS je základní podmínkou èerpání podpory. Od roku 2007 zaèíná v Evropské unii nové šestileté období. Od tohoto roku bude rozvoj venkova výraznì podporován ze Zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova. Vìtšina tìchto financí bude rozdìlována právì prostøednictvím MAS. Pøihlášky k úèasti v MAS pøijímá a pøípadné informace poskytuje Odbor regionálního rozvoje MìÚ v Mor. Budìjovicích tel. 568 408 328, Ladislava Fialová ([email protected] nebo [email protected]). Jaroslav Kunst

Foto i text : - MBS -

Lesonice 30. listopadem 2004 konèí svou pracovní èinnost pìt místních obèanù pøijatých prostøednictvím Úøadu práce na veøejnì prospìšné práce. Kromì tradièního úklidu veøejných prostranství a údržby zelenì zastali velký kus práce i pøi realizaci stavebních investièních akcí, kterých se letos v obci uskuteènilo nìkolik. Tímto bychom jim chtìli podìkovat. Co se chystá na prosinec 2004? V sobotu dne 4. 12. 2004 bychom chtìli pro naše nejmenší uspoøádat Mikulášský karneval v místní sokolovnì. Další kulturní akcí bude setkání dùchodcù obcí Babice, Cidlina a Lesonice, kterým se pøedstaví jihlavské BOBO divadlo se svým programem „Senior klub“. Setkání se uskuteèní v pátek 10. prosince v 17.00 hod. v lesonické sokolovnì. Na stejném místì poøádá v nedìli 12. prosince ve 13.30 hod. ZŠ a MŠ vánoèní besídku, kde vystoupí žáci školy se svým programem. Jedna tradièní akce, vítání nových obèánkù obce, se letos bohužel nekoná. Dùvod je prostý - v Lesonicích se v tomto roce nenarodil ani jeden nový obèánek. Za obec Lesonice bychom Vám chtìli popøát nádherné prožití vánoèních svátkù, bujarého Silvestra a sebejistý krok do nového roku 2005. Monika Ledecká, kulturní výbor obce

4 Stalo se v našem mikroregionu Lukov Nejvìtší investièní akcí v letošním roce bylo dokonèení autobusových zastávek vèetnì výstavby èekárny a oprava chodníkù ve smìru na Vícenice. S úpravou autobusových zastávek zapoèala obec již v loòském roce, ale vzhledem k nevyjasnìným vlastnickým vztahùm byly dokonèeny až v roce letošním. Pozemky, na kterých je postavena nová èekárna a autobusová zastávka byly ve vlastnictví kraje Vysoèina a v letošním roce byly bezúplatnì pøevedeny do vlastnictví obce Lukov. Na další plánovanou akci, opravu chodníkù, obec dostala 150000 Kè dotaci z Programu obnovy venkova. Byla zapoèata zaèátkem mìsíce øíjna a pøedána k 7. 11. 2004 v délce pøibližnì 270 m. Celkové náklady byly 623 tisíc Kè. Libuše Krouchalová, starostka obce

kých konírnách výstavu pod názvem Sami sobì. Od 28. 5. do 13. 6. probìhla výstava fotografií spoleènì s èeskými a rakouskými fotografy a výtvarníky s názvem „Spoleènì v Evropì“, také v Zámeckých konírnách. Následovaly dvì výstavy v Rakousku a to v Amaliendorfu a posléze ve mìstì Drosendorf. Úspìšná pøehlídka fotografií a historických dokumentù probìhla v areálu na Sádku, kterou nazvali „Sádek a víno ve fotografii“. Na zaèátku listopadu pøevzali záštitu nad výstavou fotografií „František Zvìøina – fotograf“, k nedožitým 65. narozeninám jednoho ze zakladatelù fotoskupiny Spektrum. Poslední výstavu v letošním roce slavnostnì otevøeli vernisáží v úterý 16. listopadu. Jako hosty si pozvali Dr. Zdeòka Berouna, který vystavoval obrazy s mysliveckou tématikou a èleny Mysliveckého sdružení Dešov a Litohoø, kteøí se prezentovali trofejemi zvìøe. Sami Spektrumáci se zamìøili svými snímky na krajinky a fotografie zvíøat.

historických materiálù, scénáø divadelního zpracování této události, zdokumentování vzpomínkové události a další. Pochvalnì se vyjádøili o finanèní dotaci krajským úøadem, o poskytnutí historických dokumentù a jejich pøeložení do èeštiny Moravským zemským archivem v Brnì, Státním okresním archivem v Tøebíèi a poboèkou v Moravských Budìjovicích. Nìkteré doprovodné akce si obce budou øešit samostatnì. Starostové obou obcí se obrací touto cestou i na spoluobèany s prosbou o pomoc pøi shromažïování materiálù majících vztah k této události, nebo k historii obcí lesonického panství v tomto období.

Text i foto: Vlastimil Smetana, pøedseda Klubu pøátel historie Martínkova

Lesonice Foto: archiv OÚ

Dolní Lažany První výroèní schùze SDH okrsku è. 24 probíhala 13. 11. 2004 v Dolních Lažanech a zde si také pøipomnìli 55 let od založení dobrovolných hasièù v obci. Prvním starostou v roce 1949 byl zvolen Josef Pitauer a zakládajících èlenù bylo 30. K dnešnímu dni je 27 bratrù hasièù, 2 sestry hasièky a 9 mladých hasièù. Slavnostní schùze se zúèastnili delegáti ze všech okolních SDH a za obecní úøad byla pøítomna starostka p. Krotká. Starosta sboru seznámil ve své zprávì pøítomné s historií i souèasností hasièské èinnosti a pøipomnìl i velmi dobrou spolupráci s obecním úøadem. V roce 2003 byl založen kolektiv mladých hasièù, kteøí pøítomné bìhem schùze pøekvapili krátkým kulturním programem a výstavkou o své èinnosti, která byla velice pìkná a zajímavá. V prùbìhu schùze byla také volba nového výboru SDH. Starostou byl opìt zvolen František Durda. Na závìr pøedal nový starosta diplomy a vyznamenání 40 èlenùm sboru, což svìdèí o jejich dobré práci. Karel Pitour

Moravské Budìjovice Bohatou èinnost v poøádání výstav fotografií mají za sebou v letošním roce èlenové fotoskupiny Spektrum z Moravských Budìjovic a to: František Èábel, Eduard Pøibil, František Smetana a Vlastimil Smetana. V mìsíci kvìtnu uspoøádali v Zámec-

Text i foto –VS-

Domamil Vlastivìdný a okrašlovací spolek Domamil na státní svátek 28. øíjna, jak je již jeho zvykem, sázel stromy. Loni jsme v lokalitì Dálka založili ovocný sad, k nìmuž letos pøibylo dalších 48 stromù. Sad nyní èítá 110 jabloní, hrušní, tøešní, švestek, oøechù a jeøábù. Sad též navazuje na alej tureckých lísek, vysazenou pøed dvìma roky. Pøi krásném poèasí se sázení zúèastnilo 30 obèanù, pøátel pøírody. Toto vše se mohlo uskuteènit díky Nadaci Partnerství – Strom života, která poskytla finanèní zajištìní akce, a to v èástce 8600 Kè. Dále dìkujeme soukromému zemìdìlci panu Kabelkovi a panu Václavu Burianovi za poskytnutí mechanizace. Po ukonèení sázení se úèastníci sešli v místním pohostinství, kde plánovali další akce spolku. Jaroslav Simajchl

Lesonice – Martínkov Ve ètvrtek 21. øíjna 2004 se uskuteènila v budovì OÚ v Lesonicích další pracovní schùzka k zajištìní vzpomínkových akcí na rok 1775, kdy na lesonickém panství vypukla krvavá vzpoura poddaných vùèi vrchnosti. Pracovní schùzky byli pøítomni starostové obou obcí Jiøí Šálek i Zdenìk Øepa a vedoucí jednotlivých pracovních týmù. Pøítomní projednali postup pøi zpracovávání historické publikace, zajištìní výstavy

Jedním z prvkù svébytnosti obce a nástrojem posilování pocitu sounáležitosti obèanù v místì kde žijí, jsou obecní symboly. Pøedevším tyto dùvody vedly zastupitelstvo obce v loòském roce k zahájení procesu tvorby obecního praporu a znaku. K pøedloženým návrhùm, které využívaly symboly historické obecní peèeti (jelen ve skoku), mluvící znamení (názvu obce) a tradièní zpùsob zamìstnání obyvatel a byly zpracovány dle heraldických pravidel, se mìli možnost vyjádøit všichni obèané. Vyvrcholením tohoto snažení bylo slavnostní pøedání dekretu o udìlení znaku a vlajky obci pøedsedou Poslanecké snìmovny Parlamentu Èeské republiky starostovi obce dne 6. 10. 2004. Slavnostní uvedení obecních symbolù probìhne u pøíležitosti srazu rodákù a výroèí selských rebelií, které jsou plánovány na léto pøíštího roku. Jiøí Šálek, starosta obce

Hornice Dne 20. listopadu tomu bylo 50 let, co kostelní zvony ve Velkém Újezdì oznámily cestu spoleèného života šesti manželským párùm. Tehdejší hornický kováø Josef Køivan se svojí ženou Augustinou v tuto sobotu chystali svatbu ètyøem z šesti dìtí – Jaroslavovi,

5 Stalo se v našem mikroregionu Josefovi, Ladislavovi a Marii. Zlaté svatby se bohužel dožily jen dva páry – Jaroslav a Marie Køivanovi z Hornic a Ladislav a Marie Køivanovi z Pøímìtic. Slavnostní chvíli si po padesáti letech znovu pøipomnìli 13. listopadu 2004 v 10 hodin v kostele sv. Petra a Pavla ve Velkém Újezdì. Mši svatou celebroval Otec Václav a nezapomenutelnou atmosféru obohatila zpìvem a kytarou Schola újezdského kostela. Po církevním obøadu oslovil jubilanty starosta Hornic, který po slovech díkù a obdivu popøál oslavencùm pevné zdraví a oba manželské páry vyzval k podpisu do obecní kroniky a ke slavnostnímu pøípitku, který se konal mimo zraky pøítomných v sakristii. Slavnostní dopoledne bylo završeno pøedáním kvìtin a malého dárku od Obce Hornice a následovalo dojemné blahopøání dìtí, vnouèat, pravnouèat a ostatních rodinných pøíslušníkù, kterých se sešlo na ètyøi desítky. Ještì jednou blahopøejeme! Zlaté svatby se nedožili Josef, manžel Františky Køivanové a Stanislav, manžel Marie Krotké. Všichni se jim poklonili bezprostøednì po obøadu na újezdském høbitovì.

Foto: archiv OÚ neteø Marie

Moravské Budìjovice V sobotu 20. listopadu probìhl v Zámeckých konírnách v Moravských Budìjovicích již IX. roèník autorského ètení poezie. Poøad tradiènì uvádìl martínkovský malíø a básník Pavel Herot. V úvodu pøivítal hosty, mezi nimiž byl starosta mìsta Jan Nekula, Akihiro Othani z Tokia, pøátelé poezie z Prahy a Brna. Jako první v programu vystoupil host z Tøebíèe Miroslav Koupil, který se již podruhé zúèastnil autorského ètení Jeho nevšední pojetí poezie pøítomné pøímo nadchlo. Ke stálicím ètení poezie patøí Radek Svoboda z Martínkova, Bolek Bublanina a pražský protagonista Milan Erben. Tradiènì také vystoupil Jiøí Vídeòský z Moravských Budìjovic. I Alenka Slepièková – Riedlová z Brna návštìvníky potìšila. Mimo své verše v èeském jazyce recitovala i v jazyce anglickém a španìlském. S nevšedním zájmem si pøítomní vyslechli i verše v japonštinì, které kouzelným zpùsobem pøednesl Akihiro Othani, absolvent JAMU v Brnì. Mezi vystoupením jednotlivých autorù preludovala na harmoniku Nicola Walther

z Brna. Po programu, kdy nìkteøí autoøi pøednesli pøídavek z nové tvorby si všichni prohlédli výstavu fotografií, obrazù a mysliveckých trofejí, kterou zaštiuje fotoskupina Spektrum. K dobré pohodì pøispìlo i obèerstvení, které pro pøítomné pøipravilo místní Mìstské kulturní støedisko. Vlastimil Smetana

Jihlavu. Jako dodavatel stavby byla ve výbìrovém øízení vybrána firma COLAS se svými subdodavateli. Vzhledem k nároènosti technických postupù byl uzavøen prùtah obcí a náhradní nezbytná doprava odklonìna objížïkovými trasami po okrskových a místních komunikacích v období od konce dubna do zaèátku listopadu, kdy byla silnice procházející obcí znovu otevøena pro pøepravu. Musíme s lítostí konstatovat, že èeští øidièi v dobì trvání uzavøení silnice více než bohatì potvrdili skuteènost, že patøí k nejhorším v Evropì. Slabou útìchou jim mùže být to, že cizinci projíždìjící obcí se chovali obdobnì. Bezohlednost vùèi ostatním úèastníkùm silnièního provozu vèetnì dìtí, hrubé nerespektování dopravního znaèení, vulgární projevy vùèi místním obèanùm spoleènì s nedostateènou aktivitou Policie ÈR pøi kontrole dodržování dopravních pøedpisù

Na snímku je zachycen moderátor poøadu Pavel Herot a Radek Svoboda, oba z Martínkova.

Želetava Z Prahy do Vídnì se jezdilo a jezdí už mnoho století po „císaøské“ silnici, která vede i pøes obec Želetavu. Vzhledem k frekvenci provozu a dùležitosti pro místní i tranzitní dopravu byl technický stav komunikace již neudržitelný a bylo nutné provést generální opravu trasy v úseku procházejícím obcí. Obec Želetava byla jedinou výjimkou na ose Jihlava – Znojmo, ve které nebyla rekonstrukce vozovky provedena v minulých letech z dùvodu havarijního stavu kanalizace pod vozovkou. Po dlouhodobých jednáních mezi zúèastnìnými subjekty (Obec Želetava, ØSD Jihlava, SÚS Tøebíè, VEGAspol Brno, SFŽP ÈR...) ohlednì technického øešení a finanèního zabezpeèení akce byla zahájena v dubnu letošního roku I. etapa komplexní rekonstrukce kanalizaèní sítì a vozovky v úseku od želetavské pošty na konec obce smìrem na

uèinili toto léto pro místní obèany témìø nesnesitelné, nemluvì o pøímých škodách zpùsobených devastací místních komunikací tìžkými nákladními automobily a vjíždìním na soukromé pozemky i na polní plochy. Na tomto místì je nutné vyjádøit uznání a podìkovat vìtšinì místních obyvatel za vrchovatou míru trpìlivosti bìhem tohoto období a poprosit je o totéž i v pøíštím roce, kdy bude probíhat druhá etapa této rekonstrukce v úse-

6 Stalo se v našem mikroregionu ku od mostu pøes Želetavku smìrem na Moravské Budìjovice. V souèasné dobì jsou provádìny dokonèovací práce okolo vozovky, dopravní znaèení, výmìna èásti veøejného osvìtlení a rekonstrukce chodníkù i ostatních ploch navazujících na vozovku. Mgr. Bohumil Dohnal, místostarosta obce Foto: Jiøí Èech

Jakubov Obecnímu úøadu se podaøilo i v letošním roce získat dotaci z Fondu Vysoèiny ve výši 74.000,- Kè na zlepšení systému sbìru a tøídìní odpadu. Celkem bylo zakoupeno 7 nových kontejnerù v celkové hodnotì 117.000,- Kè. Došlo tak k rozšíøení souèasnì sbíraných komodit (plasty, PET láhve, sklo a kovy) o sbìr papíru a nápojových kartonù. Dále bylo v obci zøízeno již tøetí sbìrné místo. Jeho okolí upravili èlenové sboru dobrovolných hasièù. 600 obyvatel Jakubova tak má k dispozici 16 barevných kontejnerù o celkovém objemu 30 m3. S výchovou k tøídìní odpadù je tøeba zaèít už u dìtí, proto byla èást dotace použita na uskuteènìní exkurse žákù základní školy na sbìrný dvùr do Tøebíèe a do støediska Ekologické výchovy Ostrùvek. Z dotace bylo zaplaceno i vydání informaèního sešitu, kde se obèané dozvìdìli jak správnì tøídit odpad v naší obci. Tøídìní odpadu se obci vyplatí, to dokazují i následující øádky. Pøíspìvek od firmy EKO-KOM a.s. za sbìr a tøídìní odpadu v naší obci roènì èiní asi 25.000,- Kè. Tato èástka staèí na uhrazení nákladù spojených s tøídìním domovního odpadu, svozem nebezpeèného odpadu a odvozem velkoobjemových kontejnerù. Vìøím, že množství vytøídìného odpadu se bude stále zvyšovat a s ním i pøíspìvek od firmy EKO-KOM a.s. Na závìr bych chtìl podìkovat všem obèanùm, kteøí odpad dùslednì tøídí. Miroslav Kabelka, starosta obce

Moravskobudìjovický DDM „Budík“ nabízí všem dìtem Moravskobudìjovického mikroregionu dosud volná místa v tìchto kroužcích: Sportovní kroužek triatlonových disciplín Pro dìvèata a chlapce od 10 let, kteøí umìjí plavat. Triatlon je sportovní disciplína, kde se trénuje plavání, cyklistika a bìh. Country tance Kroužek je urèen dìtem od 1. do 9. tøídy a zamìøuje se na CLLOGING (americký step) a LINE DANCE (tanec v øadách). Mažoretky Pro dìvèata od 5 let. Co obnáší mažoretèí umìní? Budete se uèit práci s hùlkou, základùm pochodového defilé a urèitì nebude chybìt taneèní prùprava. Když si k tomu pøipoètete krásný kostým, tak mùžete mít docela konkrétní pøedstavu o námi nabízeném kroužku. Sportovní gymnastika dívky od 7 do 10 let se uèí základùm sportovní

gymnastiky, cvièí na náøadí a hrají pohybové hry. To vše v areálu tìlocvièny a gymnastického sálu v ZŠ Havlíèkova. Zpìváèci z Vysoèiny Dìtský sbor pro dìvèata a chlapce od 6 let pracuje v DDM druhým rokem. Jeho repertoár je orientován pøevážnì na duchovní a lidové písnì. Zájemci se mohou pøihlásit do pøípravného oddìlení pìveckého sboru a dále oddìlení sólového zpìvu. Aerobic Aerobic v DDM je urèen dìvèatùm i chlapcùm z 1. – 5. tøíd, kteøí mají radost z pohybu a nechtìjí se této aktivitì vìnovat na závodní úrovni. Hodiny jsou zpestøovány i jinými pohybovými aktivitami a hrami, které jsou pro tuto vìkovou kategorii pøirozené. Zájemci o nìkterý z nabízených kroužkù jsou vítáni a mohou se pøihlásit v DDM „Budík“ – telefonní èíslo: 568 420 238, pøípadnì na www.ktvmb.cz/ddm.budik

Vánoèní soutìž Redakce Listù Budìjovicka již tradiènì pøipravila pro své ètenáøe pøedvánoèní soutìž o pìkné knihy pod stromeèek. Správné odpovìdi, které obdržíme v redakci nejpozdìji do 14. prosince 2004, vylosujeme, výherce do Štìdrého dne odmìníme a jména zveøejníme v lednovém èísle našeho mìsíèníku. Otázky jsou následující: Otázka è. 1: V kterém roce bylo vydáno první èíslo Listù Budìjovicka? Otázka è. 2: Uveïte název alespoò jednoho z mikroregionù, který sousedí s Moravskobudìjovickým mikroregionem. Otázka è. 3: Uveïte název spoleèenské kulturní popø. sportovní akce, která vás zaujala v nìkteré z obcí Moravskobudìjovického mikroregionu v roce 2004. Tìšíme se na Vaše odpovìdi, které nám pøedejte osobnì, nebo písemnì na adresu: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, 676 02 Moravské Budìjovice. V levém rohu obálky uveïte heslo „Pøedvánoèní soutìž LB“.

Když se øekne… Štìdrý den Jeslièky: První jesle, jako symbol betlémského mýtu, údajnì posvìtil v roce 354 papež Liberus pøi vánoèní mši v bazilice Santa Maria Maggiore. Jiná legenda øíká, že jeslièky v té odobì, jak ji známe dnes, poprvé vytvoøil o Vánocích roku 1223 František z Assisi v jeskyni u vesnice Greccio. Dokonce k nim pøivedl i živého osla a volka. Jisté je, že ve Františkovì dobì byly v italských mìstech a vesnicích hrány lidové hry, v nichž vystupovali všichni, kteøí pøinášeli malému Ježíškovi dary. Betlémy v domácnostech byly postupnì vytlaèeny stromeèky. Vánoèní stromek: První zmínka o stromku jako souèásti vánoèních oslav pochází z roku 1605, kdy byl ve Štrasburku ovìnèen papírovými rùžemi, panenskými jablíèky, cukrovinkami a zlacenými øetìzy. Osvìtlení se stromek doèkal poprvé v roce 1758, kdy už byl znaènì rozšíøen v celé západní Evropì. V Praze se stromek objevil poprvé nìkdy na poèátku 19. století. Nìkdejší øeditel Stavovského divadla J.K. Liebich udivil roku 1812 své hosty rozzáøeným stromkem s salónu své vily v Libni. Vánoèní stromek zdomácnìl až bìhem druhé poloviny minulého vìku. Zejména na venkovì byl zdoben jablky, zlacenými oøechy, slamìnými ozdobami, svíèkami, papírovými øetìzy. První sklenìné ozdoby se objevily koncem šedesátých let. V malých venkovských chaloupkách byl stromek zavìšován od stropu nad stolem, aby nezabral pøíliš místa. Veèeøe: V minulosti hlavní událost Štìdrého dne. Na stùl se mìly dostat všechny plody, které se bìhem roku urodily. Ke stolu byl zván každý, kdo byl v domì. Bìhem veèeøe se nesmìlo odcházet. Díl jídla se nechával na místì toho, kdo bìhem roku zemøel. Èást veèeøe odnášeli po jejím skonèení hospodáøi také ke stromùm, dobytku a drùbeži. Dárky: První den vánoèních svátkù vždy charakterizovala štìdrost v tom nejširším slova smyslu. Projevovala se jak blízkým a nejmilejším, tak i k neznámým a dokonce „nehodným“. Štìdroveèerním zvykem bývalo však i obdarovat z obecní pokladny nejvyšší úøedníky, konšely a jiné mìstské zamìstnance stejnì jako vìznì èi tzv. zadní sbìø, spoleèensky nejnižší vrstvy. Tradièními dary bývaly ryby a vánoèky zvané též štìdrovka. Hudba: K Vánocùm patøí lidové koledy, ale i umìlé skladby. Jedna z nejslavnìjších se o štìdroveèerní pùlnoci roku 1796 poprvé rozeznìla v rožmitálském kostele Povýšení sv. Køíže. Kantor Jakub Jan Ryba tu uvedl Èeskou mši vánoèní zvanou Hej mistøe. Bìhem staletí se stala jedním z nejkrásnìjších symbolù èeských Vánoc. Za mnohé další vánoèní písnì jmenujme skladbu Tichá noc, svatá noc – Stille nacht, heilige nacht, kterou v roce 1818 složil varhaník z hornorakouského mìsta Oberndorf Franz Xaver Gruber na text místního faráøe Josepha Franze Mohra. Tklivá píseò byla pøeložena do øady jazykù, údajnì existující i pøeklady do arabštiny, hindí, latiny. Zvyky: Vánocùm byla pøisuzována velká magická moc, která mìla napomáhat zdaru v hospodáøství i v rodinném životì. Vìøilo se, že doba Vánoc pøedurèuje budoucí dìje a že je možné nahlédnout i do budoucnosti. Odtud zvyky lití olova èi vosku (ze vzniklých tvarù se èetl osud), krájení jablek (tvar jadøince mìl ukázat, zda èlovìk pøežije následující rok ve zdraví, házení støevícem. Vdavekchtivé dívky chodily tøást bezem èi plotem. Na venkovì se dávaly kravám zbytky od veèeøe, aby lépe dojily. Slepicím zrno, aby lépe nesly. Domácím zvíøatùm se dával èesnek, který mìl u Slovanù magickou moc. V nìkterých krajích se na podlahu svìtnice kladla sláma, která mìla pøivolat dobrou úrodu a zdravá mláïata domácího zvíøectva. Jinde se nohy sváteèního stolu obtáèely øetìzem, aby se v rodinì uchovala svornost.

7

Kouzlo Vánoc Vánoce patøily odedávna k nejkrásnìjším svátkùm v roce. Svátky jsou opøedeny kouzlem obyèejù, tradic, povìstí, písní a lidových zvykù. Pøedznamenáním je podzim – úroda z polí je sklizena, pøíroda se chystá k zimnímu spánku a nastává adventní období. Otevøeme na chvíli letitý kalendáø a zalistujeme v jeho zažloutlých listech, kde se také vzpomíná na kouzlo Vánoc:

Advent Po svátcích Všech svatých a Dušièek umlkly muziky a o svaté Kateøinì byla poslední taneèní zábava. Po svaté Kateøinì nebylo již po taneèním veselí ani stopy. Svatost doby byla protkána kouzlem blížících se Vánoc a zvyklostmi spojenými se dnem svatého Mikuláše a svaté Lucie. Dennì chodilo se do kostela na ranní a na roráty, pøes den se doma po stavení jen uklízelo a veèer vysedalo se u kamen, v nichž praskaly sukové a smolné špalky a záø plamenù oživovala pohádky, báje a povìsti, jež støídaly se na rtech starých s modlitbami. Kolovraty pøedly nitì lidových zkazek, kužely se toèily a na pøedenech se navíjela poesie pøástek a vesnických románù. Vykládalo se, besedovalo, vzpomínalo se na živé i mrtvé, oživovaly se pøíbìhy o šotcích a raraších a korunami veèerù bývaly pohádky, legendy a pøíbìhy ze starých zlatých èasù, jimiž unášely babièky svá písklata, shromáždìná na pecích, do tajemných, neznámých svìtù. Od svatého Martina ležel zpravidla na horách již sníh. Zima se pøihlásila, potoky a rybníky zamrzly a po ztuhlé zemi pøijel na saních s prostými, ale pøec radostnými dary horský Mikuláš. Od nepamìti chodil sám a jen nìkdy s èertem. To v osadách, kde strojila mládež svatému muži nevlídné pøijetí svým neadventním veselím a rozmarem. V takových

pelíšcíh zlovùle, kde nebyla známa rosa božského pøíchodu Pánì, zasahoval do starých tradic nelítostnì èert, satan, pøedobraz vìèného ponížení a kletby. Ale báli se ho jen nejmenší, jimž vypravování bab nahánìlo strachu. Dospìlejší, zvláštì dìvèata, shromáždìná kolem draèek, aneb sama deroucí, škádlila èerta, posmívala se mu a kde bylo nezvedencù více, nutila ho, aby poklekl a pomodlil se. To bylo ovšem i na èerta pøíliš mnoho a bìda tomu, koho pak chytil. Zatáhl jej na hráz k rybníku a tam jej povøíslem nad prosekaným ledem vyplatil. A zatím co takto syn pekel øádil, udílel svatý muž ve vší dùstojnosti rady a ponauèení a hodným i dárky. A tak i v této svaté chvíli vyvažovalo zlo dobro a bylo oslavováno hrstmi mikulášských køížal, oøechù a jablek. V obcích, z nichž svatý Mikuláš odcházel popuzen, odplácela vše zlé rozvedencùm svatá Lucie. V den, kdy chodila, pøestalo se drát a kolovraty zmlkly. Kdo si dal pozor, vidìl ji, jak jde vesnicí, v ruce tøímá vaøeèku, kopis a vøeteno a u bokù má džber. Kde pøedli aneb drali peøí, pøišla až k oknu, zastavila se, zaklepala a kde ani po zaklepání nepøestali, vešla dovnitø a klepla draèky aneb pøadleny po prstech. Rok pak nemohly vzíti do rukou peøí ani vøeteno, jak je bolely. Kde mìli hodné dìti, nadìlovala jim v noci do punèoch, kde dìti zlobily, brala je s sebou, vytahovala je z postelí a cpala je do džberù a když køièely, omotávala jim ústa koudelí. Dvanáct dni po svaté Lucii bylo bezpeèným kalendáøem pro hospodáøe a osadníky, nebo jak bylo v tìch dvanácti dnech, tak bylo v novém roce. A když dvanáct tìchto dní uplynulo, zastavil se v kalendáøi Štìdrý den, aby naplnilo se, co bylo psáno a Kristus se narodil.

Štìdrý den Krásnì o nìm zpívá básník: „Hoj, ty Štìdrý veèere, ty tajemný svátku, co ty komu dobrého neseš na památku?“ Nebylo a není chalupy, kde by se na Štìdrý den netìšili a kde by nechtìli míti z nìho do pøíštího roku alespoò drobnùstku pro potìšení. Každoroènì hlásil se chozením pastýøe po staveních a honìním stáda do Betlema. Pastýø si toho dne pøivstal, vypravil se do lesa a tam si naøezal vìtvièek jedlových anebo tisu, oškrabal je a chodil s nimi po staveních. A aniž by vybíral, tak jak mu do ruky pøišly, házel je ve stájích ke stropu a snažil se je zabodnouti nad hlavy krav, koz a koní. Když se vìtvièka chytila a zùstala zabodnutá ve stropì, chránila tak po celý rok dobytek. v obytném stavení házel pastýø vìtvièky na zemi a pøál šastné a veselé vánoce. Když obešel celou ves, zašel si do pastoušky pro biè a troubu a práskaje bièem a troubì na troubu vyhánìl ze stavení kluky a honil je po vsi na znamení shánìní stáda k horské jeskyni. Kluci, které domácí vystrkovali z chalup mnohdy za obrovského náøku, pobíhali pøed pastýøem, mìli na sobì chomouty se zvonci, skákali, zvonili a beèeli, takže¨náves podobala se posledním dnùm lidstva

A zatím, co se toto podivné divadlo odbývalo, vycházeli sedláci ze stavení a støíleli do vìtru, èímž se sodoma jen zvyšovala. Když koneènì zavládl opìt klid, chodila pastuchova žena s nùší kolem stavení a vybírala jablka, koláèe a oøechy. Když pastýøské zvyklosti skonèily, vyšli jinoši potají za humna, aby vyhlédli si hvìzdu. Byla to vždy první, již spatøili. Z té strany, z níž svítila, oèekávali pøíchod své vyvolené. Také hospodáøi se chodili dívat na oblohu a dle množství hvìzd usuzovali na hojnost úrody, zvláštì kulatiny jako hrachu, èoèky a vikve. Dìvèata naslouchala opìt, z které strany ozve se o Štìdrém veèeru první pes. Odtud oèekávala pak ženicha. Když hospodynì byly hotovy se štìdroveèerní veèeøí, pozvaly všechny do svìtnice a vlastní štìdroveèerní slavnost zaèala. Na jídelním lístku byla povìtšinì polévka, a to èuèková, houbová, rybí, kroupová aneb kmínová se žemlièkou, pak houbová omáèka s chlebem, jáhelná kaše se syrupem anebo s cukrem, krupièná kaše s perníkem, karlátka sušena aneb vaøená, kroužalky, buchta s povidly, ryba, oøechy a ovoce a nìkdy i víno. Veèeøe zapoèala modlitbou. Po veèeøi, pøed rozdílením dárkù, se zpívalo. Kde nemìli jeslièek, mìli aspoò chvojku a pod ní tøeba chudièké dárky, ale pøec jen nìco na památku od rodièù, známých a pøátel. Po veèeøi se zkoušelo štìstí. Lilo se olovo, rozkrajovala se jablka a hrušky, louskaly se oøechy a pouštìly se lodièky. Ani na dobytek a drùbež se nezapomínalo. Když se ke kurníku nesly drobty z vánoèky, šlo se potichu. Ozvala-li se slepice, aneb zakokrhalli kohout, blížilo se neštìstí, a proto ten, kdo nesl slepicím výslužku, šel velmi opatrnì. Stejná povìra se zachovala pøi nošení píce dobytku. Ozval-li se, bylo vždy zle. Kravám se dávaly štìdrovky, ale ani na studánky se nezapomnìlo. Dávaly se k nim zbytky od jídel, pro které si chodil o pùlnoci ponocný. Nìkde chodili o Štìdrém veèeru pastýøi a provozovali pastýøskou hru. Jinde hrály dìti hru pod stromkem a pøed jeslemi. Nìkde pøedvádìlo se narození Pánì v kostele o pùlnoci, jež se ohlašovala trojím zvonìním. A pùlnocí, velebným tichem chrámu, tonoucím v moøi svìtel, v koledách a písních konèil svoji slávu Štìdrý den, jež dal srdci blaho, mír, lásku, nadìji a víru.

8 Kulturní a spoleèenské akce Moravské Budìjovice * * *

* * * *

* * * * * *

*

1. 12. ve 13 hod. Prodej adventních vìncù na námìstí, Speciální školy Mor. Budìjovice 3. 12. v 17 hod. Vìneèek, Velký sál MìKS. 4. 12. v 17 hod. „Adventní prozpìvování“ v kapli sv. Jana Nepomuckého. Hraje kapela farního sboru ÈCE v Tøebíèi, prùvodní slovo - faráø ÈCE Aleš Mostecký. 5. 12. v 17 hod. II. Adventní koncert, Velký sál – MìKS. 6. 12. v 16 hod. Masáže dìtí, v DDM Budík. 9. 12. v 16.30 RC Korálky, První èlenská schùze v DDM Budík. 9. 12. v 17 hod. Kurz „Vánoèní ozdoby“, Zámecké konírny. S sebou si pøineste: karton, nùž, nùžky, tužku, vázací drátky nebo silnou nit. Pøihlášky pøijímá paní Vìra Nováková, nám ÈSA 40, M. Budìjovice. Kurzovné 120,- Kè. 12. 12. v 17 hod. III. Adventní koncert, kostel sv. Jiljí. 16. 12. v 15 hod. Vánoèní jarmark, Speciální školy Mor. Budìjovice 19. 12. v 17 hod. IV. Adventní koncert, Velký sál – MìKS. 21. 12. Pojïte s námi za pohádkou od 16 do 18 hodin v ZŠ T. G. Masaryka Mor. Budìjovice 28. 12. v 16 hod. Vánoèní koncert, kostel sv. Jiljí. 31. 12. ve 24 hod. Novoroèní pøípitek se starostou mìsta. = 23.45 - shromáždìní obèanù na nám. Míru pøed budovou Radnice = 23.50 - 24.00 - slavnostní projev starosty mìsta Ing. Jana Nekuly = 00.00 - novoroèní pøípitek, hymna Èeské republiky = 00.10 - 00.20 - slavnostní zakonèení ohòostrojem 9. 1. 2005 v 17 hod Novoroèní koncert, v kapli sv. J. Nepomuckého, v Tyršovì ul. M. Budìjovice.

*

Klub dùchodcù informuje:

Na slovíèko s paní Vìrou Novákovou

Recepty našich ètenáøù

Vánoce a perníèky, to je kombinace, bez níž by prostì Vánoce nebyly Vánocemi. Tìmito recepty se také se ètenáøi LB louèím a pøeji všem kouzelné prožití vánoèních svátkù a pevné zdraví a hodnì optimismu v novém roce 2005. Na stránkách Listù Budìjovicka opìt nìkdy na shledanou. Vìra Nováková Perníèky 5 dkg cukru a 4 lžíce medu se dobøe v míse utøe. Pøidají se 3 celá vejce a 30 dkg cukru a chvíli se vše tøe. Pøidá se 7 høebíèkù (utluèených), 3 kulièky nového koøení, 2x na špièku nože skoøice, strouhanou pomeranèovou kùru, 1 lžièku sody a 56 dkg chlebové mouky. Vše se dobøe vypracuje na vále, vypichují se tvary a peèou se na plechu ve vyhøáté troubì. Pøed podáváním se potírají cukrovou vodou. Jsou výborné. Medové cigáry 10 dkg medu, 10 dkg mletých oøechù, 10 dkg strouhané èokolády, 25 dkg práškového cukru. Med, oøechy a èokoládu za stálého míchání povaøíme, teplé vyklopíme do cukru a vypracujeme tìsto. Tvoøíme cigáry. Na širší konec nalepíme proužek staniolu.

Do prosincového èísla LB nám zaslala recepty paní Marie Svobodová z Martínkova

6. 12. Mikulášská nadílka, Zaèátek v 15 hod. Vstupné 15,- Kè. Hudba a obèerstvení zajištìno. Urèitì pøijde Mikuláš a èert! MìKS – Velký sál. Bližší informace na plakátech a poutaèích, zmìna programu vyhrazena. *

Kulturní a spoleèenské akce v obcích mikroregionu

Lukov * *

31. 12. ve 20 hod. – Silvestr na Vlachovce. Hraje Prima band Jana Holíka a Evy Branèové. Vstupenky od 5. 12. na tel. 603 482 384. 15. 1. ve 20 hod. – Myslivecký ples. Hraje Prima Band Jana Holíka a Evy Branèové.

Pùjèky na bydlení, podnikatelské objekty bez ruèitelù a prokazování pøíjmù. tel. 602 24 79 58. Martínkov * * * *

Èastohostice *

Klub žen poøádá 31. 12. netradièní Silvestr – pro rodièe a dìti, veèer plný her a zábavy v kulturním domì. Zvány jsou všechny vìkové kategorie. Informace na tel.: 725 101 318, 777 100 302. Zaèátek v 19 hodin.

24. 12. v 19 hodin – Štìdrý den – prùvod po vsi (Békání). 25. 12. ve 14,30 hod. – Vánoèní koncert v místním chrámu. 25. 12. ve 20 hod. - Štìpánská zábava v sokolovnì. Hraje skupina Family. 30. 12. v 9 hodin – Turnaj ve stolním tenise v místní sokolovnì. Pouze pro neregistrované hráèe. Prezence 8,00 – 8,45 h.

Jakubov * * *

19. 12. ve 14 hod. – Výstava betlémù a vánoèních dekorací v kulturním domì 19. 12. v 15 hod. – Vánoèní koncert v kulturním domì 24. 12. v 21 hod. – Zpívání koled pod Vánoèním stromem u kulturního domu

Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice, MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail: [email protected] nebo [email protected] l Zástupce šéfredaktora: Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 1/2005 je do 15. 12. 2004. l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují.

sazba a digitální tisk

Rybí polévka Hlava, ocas a vnitønosti z jednoho kapra, sùl, nìkolik kulièek pepøe a nového koøení, 1 vìtší stroužek èesneku (nemusí být), 10 dkg koøenové zeleniny, kousek cibule, 3 dkg másla nebo rostlinného tuku, 3 dkg hladké mouky, petrželka, muškátový oøíšek, osmažená žemle. Dobøe oèištìnou hlavu, ocas a vnitønosti dáme vaøit do osolené vody s pepøem a novým koøením. Potom pøecedíme a maso obereme. Na tuku osmahneme na hrubší nudlièky nastrouhanou zeleninu, zaprášíme moukou, dorùžova osmahneme, zalijeme procedìným rybím vývarem a dobøe povaøíme. Bìhem varu pøidáme rybí vnitønosti. Do hotové polévky vložíme obrané maso, prohøejeme, polévku podle chuti pøisolíme a dochutíme muškátovým oøíškem. Do talíøù rozdìlíme petrželku a na nudlièky nakrájenou osmaženou žemli. Zalijeme polévkou a hned podáváme. Opilý kapr 80 dkg kapra, 2 vejce, sùl, 8 dkg hl. mouky, 1 dcl piva, olej na smažení. Na omáèku: 10 dkg majonézy, 5 ml. bílého vína, sùl, pepø, 1 lžièka keèupu, 1 lžièka worèestrové omáèky. Žloutky ušleháme s pivem, pøidáme hladkou mouku, osolíme a pøipravíme hustìjší tìstíèko, do kterého nakonec vmícháme tuhý sníh ušlehaný z bílkù. Do tìstíèka namáèíme menší porce oèištìného a omytého kapra a osmažíme po obou stranách v v rozpáleném oleji. Pøíprava omáèky: majonézu, sùl, pepø a keèup umícháme dohladka, pøidáme bílé víno a podle chuti worèestrovou omáèku. Kapra podáváme s omáèkou a vaøenými brambory. Kapr v jogurtové marinádì se zeleninou 4 porce kapra, 12 až 15 dkg, 2-3 lžíce oleje, 1 lžièka hoøèice, 4-6 lžic bílého jogurtu, sùl, mletý bílý pepø, 15-20 dkg pikantní zeleniny. Øádnì opláchnuté osušené porce kapra na kùži dvakrát až tøikrát lehce naøízneme, osolíme a opepøíme. Poté na oleji po obou stranách opeèeme a necháme zchladnout. Do mísy s jogurtem pøidáme hoøèici a pikantní zeleninu nakrájenou na malé kousky. Zamícháme, vlijeme na opeèené porce kapra s výpekem. Uložíme do chladnièky do druhého dne, kdy podáváme s bílým peèivem. Medvìdí tlapky z tatranek 4 mleté tatranky,10 dkg kokosu, 1 ztužený tuk, 30 dkg hladké mouky, 10 dkg cukru, 10 dkg cukru mouèky, 1 vejce, špetka prášku do peèiva. Vypracujeme tìsto, necháme v chladnu odpoèinout, potom peèeme ve formièkách (pozor, pøi peèení vyskoèí), upeèené mùžeme zdobit èokoládou. Váleèky (bez peèení) 20 dkg dìtských piškotù, 15 dkg cukru mouèky, 15 dkg másla (i více), 6 lžic rumu, 12 dkg kokosu Piškoty umeleme, vše se zpracuje v tìsto, dìlají se váleèky, nechají se ztuhnout, potom se máèí v èokoládì a posypou kokosem nebo barevným máèkem.