Sttulia Orientntin
S/OI'IICII,
Vol. III (2UU4)
Xie Zhuang: Popisná báseň o Luně Olga Lomová Ústav Dálniho východu FF UK, Praha
Mezi popisnými básněmi období Šesti dynastií zaujímá zvláštní místo Popisná báseň o Luně (Yue [u )~ M), která vznikla v polovině 5. století v prostředí aristokratických kruhů dynastie Liu-Song.' Na počátku 6. století byla báseií pojata do antologie Wenxllon a v pozdějších staletích se stala jednou z nejoblíbenějších a nejvlivnějších popisných básní tohoto období. Některé její verše a básnické obrazy zásadním způsobem poznamenaly tangské básně o měsíci, báseň inspirovala také songského básníka Su Dongpoa, když skládal své filozoficky laděné Popisné básně o Rudém útesu. Autorem Popisné básně o Luně je Xie Zhuang ilíIl TIf (421-466), básník z rodiny Xieů z Chenjun. prasynovec nejslavnějšího básníka tohoto rodu Xie Lingyuna, synovec Xie Huiliana (397-433) a strýc dalšího vynikajícího básníka, Xie Tiaoa (464-499). Podle historických pramenů Xie Zhuang již od útlého dětství vynikal mimořádným talentem.' Zhruba od dvaceti let svého věku zastával různé funkce ve službách korunního prince dynastie Song a později dalších princů císařského rodu. Po smrti císaře Xiaowudiho byl obviněn, že se prostřednictvím historické narážky v nekrologu napsaném již před lety na počest paní Vin, jedné z žen císaře Xiaowudiho a matky nově nastoupivšího císaře, vyjádřil neuctivě o jejím původu. 8yl uvězněn a měl být popraven. Dříve, než však mladý císař dal rozkaz k popravě, byl sesazen svým příbuzným, jenž se sám prohlásil císařem a Xie Zhuanga povolal do svých služeb. Xie Zhuang nakonec zemřel pokojnou smrtí v prestižnim úřadě, což v té době nebylo u mužů jeho původu a postavení běžné.'
I
O popisných
básních
V jeho životopise
období
Šesti dynastií
viz Lornová 2002.
Nanshi se říká, že "v sedmi letech uměl komponovat literární díla" (qi Sili J/eJ/g ~.1I0 well UiZfm ft 50 V této souvislosti je však na místě připomenout, že v aristokratických kruzích bylo v té době v módě zdůrazňovat vrozené nadání projevující se již v dětství a že není na místě "dětskou tvorbu" přeceňovat. I'
Podrobnosti o Xic Zhuangově živote jsou zaznamenány v dobových historických kronikách (SoJ/gs/lil a Nanshiv. kde má i vlastní životopis. Některé detaily lze rekonstruovat na základe přllcžitostných básní, kde bývá uvedeno kdy a za jakých okolností báseň vznikla. Tyto informace přehledně zpracovávají dějiny literatury období Severních a jižních dynastií autoru Cao Daohcnga a Shcn Yuchenga.
23
Xic Zhuang:
Popisná
Snuliu Orientuliu SIOl'llca, Vol. III (200-1)
báseň o Lunč
V té době se Mléčná dráha již naklonila k východu a Severní souhvězdí zamířilo k jihu.' Tu prostor zkropil úběl rosy, na nebe vplula běloskvoucí Luna. Princ z hloubi duše zanotoval verše z Qi a ponořil se do slok z Chen' Poté vytáhl štětec a dřevěnou destičku a povolal Zhongxuana, at' napíše báseň."
Součástí Xie Zhuangových povinností dvořana bylo příležitostně skládat básně a další skladby podle přání patrona. Xie Zhuang byl uznávaným autorem jak pětislabičných básní, tak i popisných básní a rituálních textů v prozimetrické formě. Na konci 5. století Shen Yue v Kronice dynastie Song zmiňuje přes 400 Xie Zhuangových skladeb. Z nich se však zachoval jen malý zlomek - šestnáct pětislabičných básní a necelá desítka popisných básní a rituálních textů. Ve své době získal Xie Zhuang největší slávu již zmíněným nekrologem na manželku císaře Xiaowudiho.' Pro Xie Zhuangův styl je charakteristické bohaté využívání literárních a historických narážek. To jej vyneslo na výsluní slávy, neboť dobový vkus oceňoval erudici a nepřimé vyjádření. Zároveň však přílišná učenost a šroubovanost jazyka vedly k tomu, že později větší část Xie Zhuangova díla upadla v zapomenutí. Z anekdot zaznamenaných v historíckých pramenech a z hodnocení kritiků z konce 5. století vyplývá, že Xie Zhuang také zřejmě již experimentoval s eufonií tónových kombinací ve verších. Obvykle se uvádí, že Xie Zhuang se pro svou Popisnou báseň o Luně nechal inspirovat Xie Huilianovou Popisnou básní o sněhu,' že však svůj vzor překonal větší vroucností projevu. Cílem tohoto článku bude podrobně představit X ie Zhuangovu skladbu, srovnat ji se starší skladbou Xie Huilianovou a pokusit se o vysvětlení, proč právě báseň o Luně byla tak oblíbená pozdějšími čtenáři. Ve snaze o co největší konkrétnost nejprve uvedeme úplný překlad studované básně:
Zhongxuan
"Song Xiaowu
Xuan Guilci
lci" (~~q;Jlt:ai."dLF,;1(),
(W('I!Xllall
1986: juan
8
2477-2483). 5 6
Překlad a rozbor viz Lornová 2002. Ying Chang J.~J);j a Liu Zhen 'i'!H\~ - dva ze Sedmi mistru éry .Iian 'an. dvořané Cao Caovi a přátelé Cao Zhiovi, čili prince z Chcn.
24
muž ze zapadlého
K našemu úžasu srpeček Luny ubývá a znovu dorůstá, zpočátku nepatrně svítí slaboučké světlo, s postupem času však všude se rozzáří jako pochodeň Podle hvězd přináší Luna vláhu a vítr, krjšlí terasy CI komnaty
7
'57.
je jen nicotný
Nuže tak jsem slyšel: , Hluboké a nízké, přece je pevné', ,Vysoké a jasné, přeceje poddajné', Slunce je nadáno silou yallg a Luna, ta je prodchnuta vinem. U Vy' chodního rybníka ustupuje záři ze stromu ji I.W lig , 'o nad Západní hlubinou střídá květ stromu ruoniu. na terasy císařského paláce přivádí Bílého králíka a do zadních dvorků vede bílou vílu Chang'e."
Severlll . SOUlVCZ I - d'I ibcí('I ! II -IL~l1 ~1'V/.l) jedno z?8 souhvězdí.' čínského nebe ".[eho posun směrem ' . _. k jihu signalizuje stcjnč jako posun Mléčné dráhy na východ příchod podzimu Veršc z Qi a sloky z Chen - dvě básně z Knihy písní. oddílu Guofeng (Sh~in,~ 1/8/4, II 12/8): v nichž se uplatňuje motiv mčsice a hovoří se zde o stesku z odloučení od milované bytosti. Dřevcná
deštička (dli ):~) - v Xic Zhuangovč době se Již psalo na papír, .rří~adně hedvábí. básník se však snaží dodat své skladbě archaický kolorit a užívá reálie dávných dob. 10 hmlllg a /'1/011111 _ názvy bájných stromu. v jejichž korunác!~ podle starých mýtu I~O~ covalo Slunce. "Záře ze stromu [usang" a "k včt stromu TIIOIIIII JSou opisna pojmenovaru pro Slunce. II Bílý králík a Changc - bájní obyvatelé Luny
9 4
a pravil: "Váš služebník
kouta, dlouho přebýval mezi kopci a v lesích, neprohlédl jsem řád světa a učenost ke mně nepronikla, nejsem hoden přízně, jíž mě obdařil Nejjasnějši
Princ z Chen držel smutek za Ying Changa a Liu Zhena, utápěl se ve svém žalu a na nic jiného neměl pomyšlení." Síně jeho paláce obrostly zeleným mechem, v pavilónech se usadil voňavý prach. Princ byl zamlklý a hrud' mu plnila bolest, vprostřed noci se jej zmocňovala trudnomyslnost. A tehdy dal vyčistit cestičky zarostlé orchideou, a zamést dvory pod skořicovýrni stromy. Přes studené hory se rozlétl hlas píšťal a princovy vozy se rozjely k podzimním svahům. Princ sestoupil do hluboké strže, kde zoufal si nad věčností odloučení, pak vystoupil na prudký sráz, kde trápil se tím, jak daleko odešli jeho druzi.
poklekl
25
Xic Zhuang: Popisn» háscn o l.unc
Suutia Orientoliu Slovaca. Vol. III (2004)
a povznáší palác vždyť když Luna seslala světlo, ve státě Wu nastal rozkvět, a domu Han měsíční paprsek přinesl dědice. A vypadá to takto Když nad zemí se rozptýlí a mraky odcházej Í na konec světa, jezero Dongting se lehce rozvlní, tu a tam spadne lístek ze stromu.
smutně rozjímali se Slunečním svahem." Hlas lesa utichl a zčeřena hladina se zklidnila. Smutek a žal - čím jen je vyjevit?' Zhongxuan tedy dlouze zazpíval k běloskvoucí
mlha
jeho píseň zněla: Krásné bytosti odešly, ach, přervána je ozvěna hlasů, dělí nás tisíce mil, ach, však spojuje nás jasná Luna. Ve větru vzdycháme, ach, jak jen se tomu ubránit' Řeky a cesty jsou předlouhé, ach, nelze k vám doputovat!
Přes hřebeny hor se line vůně chryzantém, v peřejích se rozlévá teskný křik husí, do nedozímých výšin stoupá průzračnost sama, shůry přicházi všudypřítomné bledé světlo'
Dozvuky písně se ještě nesly vzduchem, ale světlo Luny již pohaslo. Všichni v síni byli pohnuti, v rozrušení chodili sem a tam a nernohli se vzpamatovat. A Zhongxuan zazpíval druhou píseň Luna pohasíná, ach, rosa vysychá, rok se chýlí ke konci, ach, nikoho nernám po boku' Krásné chvíle lze snad navrátit, poprašek jinovatky vlhčí nám šat.
Blednou souhvězdí a Mléčná dráha pohasíná, měkká zem jako by se pokryla sněhem, kulaté nebe se mění ve vodní zrcadlo, střechy paláců se staly hedvábnými šátky v barvě jinovatky, schodiště a rerasy JSou průzračně čisté jako led." Po takových slovech omrzela prince hostina zahájena okouzli lajej představa nočn Í slavnosti. Půvabné tance ustaly, odloženy jsou zvony a lirofony, princ opusti I komnaty ozářené loučerni a vyšel ven do paláce Luny. Nachystali tu voňavé víno, přinesli Ikavou citeru Chladivá noc je od přirozenosti chladná a vítr melodicky vyhrává v bambusech, chybějí tu nejbližšt druzi, jen ubohý cizinec nabízí své verše, ozývá se noční zpěv jeřábů a podzimní píseň barbarských píšťal.
za bílého dne,
a svěží,
A tehdy princ z Chen řekl: "Skvělé!' Přikázal komořímu, aby Zhongxuanovi nabídl pohár vína a obdaroval jej neťritovým kotoučem, řka: "Kořim se vašim slovům z nefritu, bez omrzení budu si je opakovatl"l' Mezi starší Popisnou básní o sněhu a touto Popisnou básní o Luně nacházíme paralely v pojetí formy a uplatnění výrazových prostředků, nicméně jsou zde patrné i některé změny a zejména zde dochází k zásadnímu posunu v interpretaci skutečnosti. Xie Zhuangova skladba je celkově kratší a stručnější, přestože v zásadě zachovává tentýž půdorys - prozaický rámec proloženy veršovanýrni partiemi zaměřenými na hlavní téma básně a v závěru dvě krátké písně v chuském metru, v nichž je obsaženo cosi jako naučení. Xie Zhuang pracuje s šesti, čtyř a tříslabičným veršern, přičemž kratší verše postupně převažují a vytvářejí dojem zrychlování textu a jeho gradace. Báseň je rýrnovaná postupně se rněnicim průběžným
12
A tehdy Zhongxuan naladil citeru z pavloňového zvolil tóninu v souladu s náladou chvíle a všichni se oddali zoufalství Rosy,
dřeva,
I)
"Rosa" a "Sluneční svah" jsou názvy starověkých anonymních písní. Rosu (Fangtu r;'7 iliil ztotožňuje komentář v antologii WCIl.WW/ se stejné znčjicim, avšak jinak zapsaným názvem I;jim, který Je citován Lu Jim v jeho I'opisné básni o literatuře. Sluneční svah (Yal/g a 1~~/;I;iiJ) je zmiňován například v Přivolávání duše (Zhao hun t{~,j,\D z Písní z Chu. Wel1XIIQI/
antologie
26
Luně.
1986: 598-604. Ph překladujsem dále konzultovala moderní textů z období Šesti dynastií (Cao Minggang 1999 6-12).
edici Xu Lianovy
27
rýrnern
umístěným
změnu
obsahu,
na konci
a proto
metra
básnického o rozsahu
čtyři,
Podobně
s
Xie
rámec,
tímto
217),
Caově
básni
o Luně
1~ nosti
:1iH!'i
Zmínka
díla však
o smutku
svůj
člověka
prostoupené
v básni
o
příběh
pohledem
složil
na
vcršů
melancholických novou
Luně,
báseň.
z Kniliv Wang
pisui
Can (177
působil tzv.
básni
na C30
Sedmi
nad
blízkých
mistrů
do úvodu
Wu
Zhiovl·'."
Xie
Huilian mezi
cit -
měsíc
podnítí
a k tomu,
C3n tak učiní
né.
pro vylíčení
stesk
pak
v básni
o sněhu,
přírodou, náladou po mrtvých přátelich -
prince
že požádá a
odtud.
ncpodst.u
záminkou
včč-
pravdě-
právě
osoby
vazby
mocný
a
života."
pomíjivosti kdysi
půjčil
J.f.(~'
inspirovala života
Je velmi
přáteli
a konkrétní
vzájemné
kdysi
lidského
fik-
z Chen
Chang
Ying
smrt
přátel je jen
zjevně
jak princ
základ.
mrtvými
jako
o sněhu,
je představa
o pomíjivosti
události
podobně Nejprve
(tj. Cao Zhi.
je zasazen
který
v r. 217 a jejich
vědomím
podzimní
z okruhu
nálady.
Wang
kdysi
historický
"Dopise
na představě
dílem.
a uměleckým
umocněny něho
smrtí
a zjednodu-
z Chen
a básník
v Popisné
úvaze
smutku
způsobeném
3 přináší
Wang
verši
Canovými Vědomí ve Velké reakcí
z Chen
Wang
v závěru
k recuaci
Cana.
ješič
abv pro
"zvolí
tón inu
gralieky
značen'; slok)'
edicích s interpunkci JSou popisné hásuč prczcntuvúny postrúdaji grafické clcnční na vcršc a sloky. 15 Wei Wcndi
~;;Ci'i';'
(Cuo Pci ',11{~~). "YlI
w«
Zhi shu
neexistuji.
Jako pruzaickc
tN')~?i ,I:"
V moderních té\t)'.
(I\lnu/rul/
,I tudii,
Canovu
píseň
i krásou
měsíčního
vazby
mezi
předmluvě
"Niternými
rovině
Xie
prosti'ednictvím
Change, Narážky a
bájné citace
na přesvědčeni,
totiž
Zhuang
. .• ,.' zachovava některé starsi
a dává mu nový
a popis
předmětu
z Knihy
historie
né ")
jako
Posléze
obrací
smysl. svého
poz~rnost
spojených
k
s m~slcem.
Nakonec
narážek vyzvednut blahodárný účinek měsíce V další části básně X ie Zhuang evokuje
věnoval
poměrně
její
Xie
značný
a ukazoval
Studená
..
skromněj
vlastnost
I. Omezuje
_ studené
krása
prostor
Jej v různých
měsíčního
odloučení,
blížícího
17 Definici
básnč
'
vlastnímu
a zobrazovaný jeho
prOJevech,
I . I
popisu
svitu
se konce
Užívá
má další roku
Luny:n~~~t
historických
., p~d~lmn~ parafraz\
-s :
oatmostel.u
v~rsu
1+11A
[uren
v kontrastu
o J~zere
)~) .z ~y~lu
plave
implikace,
k teto
"
:ve 10 za:Jl11u
oh~ed~val
ze
všech
Xie Zhuang pOJlm;~. popis Luny a akcentuje IXltom jedinou šů
zde přirovnání.~e
a neúprosného
předmětu
sníh postupně
se na pou lyC 1 osm ver
bílé světlo.
a dorustaJlclh~
Je prostřednictvim
tom
klal~k,
ohlub,lna).
'I
který
Huiliana,
~mesl~nl
poprs
vl~stnl
a padajícím listí z básně Paní řeky Xiang (XwlIg ZpěVLl.lX Krátký popis Luny se nakonec objevuje od
vzaJemn.~
,a Západní
ubyvaJlcl,ho
si při
odkazem
přece Je p~~~
O níž n~JP~v~ 1~0:01:1
na svět lidi. melancholickou
Pomáhá
se starsi tra-
lm : neJob~cneJ s~
a slu:lcem
Dongting
touha '.. za~?ven
zahajuje
ictv
Luně,
přesahuje
věci.
z odloučení.
,V souladu
r~bnt~
proměnlivosti
',-i ,úl·
marná
protikladnými,
[usang a ruoniu, Východní k věčné
:/11
a
a ní~ké,
utvářeného
a nestálosti
náladě. a rozdíl
a ume~
postupy,
zajmu
a jej ich prostředn
celku
hovoří
Devět
Wang
pocity
odloučení
("Hluboké
smysl
steskern
ve
.,Sp~lečnost
(yan
pocity"
z věčného
jejíž
prostoupenou
d .
ze basen Je bezprostl;d~:
niterné
tak vlastnost,
času
lidskými
zvenčí,
měsíce a připomínají o běhu
a a
ze sve trudnomyslnos~1.
smutek
skutečnosti
odkazují
světla
se ukáže,
kládš SK
A prJ~c nadšený
vytrzen
případě
z mýtů
Can
myš lence č íns~é. I it~rá:n í ~ste.tJky formu lo.van~
přece je poddaj
stromy
měsíčního
s ostatními
Když
Wang
pohnutí~
a "vyjadřuje
dvě věty
zmínek
víla
básník
nakonec
vycházejícími
zeširoka
vlastnostmi.
skladbách
s krásou
hlubokým
světlaje
a zhutňuje
začíná
o pojetí
se dopli\ujícími
reaguje
je v tomto
a jasné,
hovoří
spojuje
Knize písní,
""Cituje
né,l/ Vysoké
smutek,
skutečnost
zjednodušuje
Zhuanz
dicí Xie
prožívaný
Vol. III (21111~)
SI"I'II('II,
qin a společně
nástroj
hudebních
podněty
po zemřelých přátelích. Také v pojetí popisu však popis
na hudební
ve starých
na k I ičové
ke
pocity"
mnohem v cínské lircratuřc
zahraje
stesk z odloučení
na prožívanou
stran
I. Jak známo. tradičně
chvíle",
leckým i díly je za leženo
na staré knihy
reálný
má
proslulém historické
a způsobu.
zkracuje
který
monolog,
bylo
za epidemie
si motiv
s náladou
v .oživá smutné pecny vyjádřené pl -' že stará díla nestačí plně vy jevit na první
aby
věčern.
tomu
konkrétní
rámcový
přátel
básníka
Canův
dob,
melancholické
- princ
Zhongxuan,
Peie k proslulé
v Jeho
nálady
Xie Zhuang
nad smrtí
života
výrazně
dvě postavy
fiktivní.
minulých
je však lyričiější
evokaci
udává tón celé skladbě, epizoda
zemřeli
Zhuang
že Xie
melancholické
jenž Tato
bratra Cao
V básni jsou
staví
přátel.
literárního
podobné,
Wang
zde vytváří
postavy
přístup
složku,
za nejskvělejšího
je, stejně jako
podnětem,
Zhen
Zhiova
pouze
neosobn í rn vypra
příběh
nad smrtí
a Liu
Cao
'ouladu
Vývoji úseků
pravidelných
o pomíjivosti
úvahu
podřizuje
jménem
tvoří
básně
známé
naraiivní
a vše
vystupují
a je považován
Prvotním
truchlí
pronesl
oslabuje
zdvořilostním
Jádro
Rámcový
podbarvujc
na sloky."
o sněhu také Xie Zhuang promlouvat
(192 - 232 n.l.) truchlící
druhým dvoře
zpravidla
členěním
k vytvářeni
tendence
Xie Zhuangův
i popis
3 zá věru vyprávěného tivní.
básníka vyrovnat.
příběh
éry Jianan.
rýmu
naznačili
nové písně, v nichž
v básni nechává
Xie Zhuang
syn Cao Caoův) -
odpovídá
Huilian
v němž
poznáním
rámcový
V Popisné
Změna
VerŠLI.
v překladu
šest nebo osm VerŠLI.
nové akcenty. šuje
ji
době
nakonec ústy uznávaného se
sudých
jsme
v této
jako
historizující jak
Studia Oricntalio
PnplSllú b.isců () l.unc
Xic Zhuung
.
sněhu.
__
ledu a J.lI1ova~ce.
nepruno znovu vYJadruJe.te~l1a V obraze měsičniho
běhu času.
1986
1896-1899) 16 Ostatnč Xic 7.hllang nakládú s historickými událostmi zcela volnč. ejn:ljl,ldnčjši odchylkou od historickc reality je skutečnost. ŽC v básni nechává promlouvat Wang Clila. o nčmžjc známo. že ve skutečnosti ze1l1Í'C1o nčco drivc než Ying Ch,lIlg a Lili /.l1cn.
28
předmětem IX
vyjádřeni
:/11 ,~"
rozsúhlé sckundil1nl
coby
literatury
Česky překlad viz Čchu Juan 2004:XO.
v,četnč různých
mtcrprctací
tohoto
poj 11111. je
Ccsky VIZ L01110va 1999
[Juan] 29
Xie Zhuang:
Popisná bascň o Lunč
světla se tak v jedno slévá okouzlení nad jeho čistou krásou a smutek vyvolaný osamělostí a vědomím smrti. Luna - yuc R, slovo, které v čínšt ině označuje jak nebeské těleso, tak jeho záři dopadající na zem, je v celé básni přímojmenována jen výj irnečně. Básník obvykle na~áží na mýtické a historické souvislosti tradičně s Lunou asociované, popisuje Je! I vlastnosti, ale přímém~ pojmenování se vyhýbá. To, že hovoří o Luně, je dáno n~zvem s~ladby a rozum: se z kontextu. Pokud básník Lunu jmenuje, pak prostřednictvím označení pro jednotlivé fáze měsíce (Ilii IJI*J. tiao WE), pro různou intenzuu Jeho svitu (feiflili, po A.%), prostřednictvím jejich "obyvatel" (Bílý králík, bohyně Chang'e) a četnými opisy a aluzerni. V tomto přístupu žije tradice někdejších hádanek, které známe z knihy filosofaXunzia a jež tvoří jeden ze zdrojů žánru popisné básně. . Vlastní popis Luny je sice stručný a zaměřený jen na úzce vymezené vlastnosti nicméně působí dramaticky. Básn ík i na malé ploše zachycuje přírodu v proměně a pohybu, Jako by ožívala pod dotykem kouzelného proutku. Tohoto dojmu dociluje pomocí sloves, která se pravidelně ocitají v paralelních dvojicích v rámci dvojverší ("Po hřebenech hor se line vůně chryzantém,/! teskný křik hus se rozlévá v peřejích; do nedozírných výšin stoupá průzračnost sama,l/shůry přichází všudypřítomné bledé světlal; Blednou souhvězdí// a Mléčná dráha pohasíná ... "), Formální a výrazové odlišnosti souvisejí s novým přístupem ke zpracování námětu označeného v názvu popisné básně. Starší Popisná báseň o sněhu podávala ~íc: propra~ovaný příběh, důležitou součástí jejího sdělení byla evokace dávných casu, a take popis zvoleného předmětu zde byl mnohem důležitější sám o sobě. Když Xie Huilian psalo sněhu, zachoval si od svého námětu odstup aje zřejmé, že SI zakládal na umění vyprávět a popisovat. Jeho cílem přitom bylo konfrontovat různé životní postoje a v závěru představit určitou životní filozofii. Báseň nakonec vyústila do didakticky zabarveného veršovaného pojednání v duchu úvah pragmatického taoisrnu o přirozeném běhu věcí a nalezení svobody v přizpůsobivosti poměrům (viz. Lomová 2002:26) X ie Zhuang se naopak se SV)/Ill náměrem ztotožiíuje. Popis pohádkové nádhery paláce zalitého měsíčním světlem svědčí o jeho schopnosti nalézat oriainálni přir~vnán.í a působivě vylíčit skutečnost, nicméně básník si klade j iné ~íle. Popis předmětu spolu s vyprávěním působivého příběhu ustupují do pozadí. Postrádáme zde i filozofickou úvahu. Básník usiluje především o evokaci melancholické nálady a jejím prostřednictvím o vyjádření subjektivních pocitů. Xie Zhuanaovo pojetí je méně zábavné a filozofické a více emocionální a "terapeutické" v duchu tradice Mei Shengových Sedmi podnětů. I" Na rozdíl od starověkého básníka Mei
Studiu Orientuliu Slovuca, Vol. III (2004)
Shenoa Xie Zhuang neléči melancholického prince pomocí sugestivních popisů krás ~věta a mravního naučení. Místo toho spolu s princem prožívá j.eho sm.ut:k společně s ním nalézá jistou útěchu v kráse měsíčního světla a v predstave, ze a to krásu lidé zde na zemi sdílejí s dušemi na onom světě ("Krásné bytosti . o dešl es y, tu .. .' . ach, přervány je ozvěna hlasů,! dělí nás tisíce mil, ach, však spojuje nas jasna Luna"). Citovost a význam přisouzený estetickému požitku jsou nové rysy, které zapadají do sílícího sentimentalism~ a estétství dvorsk~ch kruhů v~ol~vi~ě 5. století. Xie Zhuansův odklon od věcného popisu a Jeho duraz na vystizeru nalady a subjektivní pr;žívání skutečnosti pa~ souznějí s trvale sílící Iyricko~ tendencí v čínské poezii. Právě tyto rysy - na rozdíl od Xie Huilianova sklonu k výpravnosn - budou vyhovovat i vkusu pozdějších čtenářů.
Literatura ALEKSEJEV, V. M. (1958): Kitajskaja klassiceska]a rro:« Moskva: Izdatělstvo akademii nauk. CAO Minggang (1999): XII Li([J1: Liucliao wenxie viihu, Shanghai: Shanghai guji chubanshe. CAO Daoheng - SHEN Yucheng (1998): Nanbeicliao wetixuc slii. Beijing: Renrnin wenxue chubanshe. ČeHO Jůan (2004): Z Čchuskych písní. Přeložil Jaromír Vochala. Praha: BB/art. LOMOV Á, O. (1999): "Wcn a krásná literatura v Číně." Literatura - Sborník literatur Dálnélio východu, Č. I, s. 7-21. LOMOV Á, O. (2002): " Xie Huilian: Popisná báseň o sněhu." Studia Orientalia Slovaca, roč. I, s. 17-28. Wenxllon (1986). Sestavil Xiao Tong (Princ Zhaoming). Shanghai: Shanghai guji chubanshe,
Xie Zhuang: Rhapsody on the Moon
Summary Rhapsody
19
Sedm podnětu (Qi fa ·lAh popisná báseň z počátku dynastie Han. Popis různých ievů světa SI zde klade za cil uzdravit ncmocného prince. Připomeňme si. že Mci Shcngjc'také Jednou z postav X re Huilianovy básně o sněhu. kde je autorem závěrečného naučení.
30
-rhapscdies
of Chinese
on the Moon by Xie Zhuang (421-466) is one of the best-known on objects" (yOllgwlI jit) and occupies an important place 111 the history literature. It has inspired generations of later poets in their wntmgs 31
