WP 3.5.1 a 3.5.2 Meziodvětvová strategická doporučení a strategická doporučení týkající se historických budov – PŘÍRUČKA
Autoři: Francesca Visintin, Alessia Vecchiet, Elisa Tomasinsig – CETA
Konečná verze: 31/07/2013
Účel dokumentu Projekt GovernEE řeší problém veřejného sektoru jakožto spotřebitele energie související s neefektivním využitím energií ve veřejných budovách, kterými jsou často také historické budovy. Iniciativy v oblasti energetické účinnosti a využívání zdrojů obnovitelné energie mají prvořadý význam. Důraz na veřejný sektor je důležitý, co se týče ústřední role osob s rozhodovací pravomocí v institucích obcí jak při prosazování záležitostí týkajících se energií v rámci udržitelného rozvoje měst, tak při uvádění osvědčených příkladů. Proto projekt připravuje podmínky pro zlepšení rozhodovacích a plánovacích kompetencí a povinností tvůrců strategií. Ty jsou důležitými aspekty tzv. good governance (dobrá správa), která je ústředním elementem celého projektu. Dokument obsahuje doporučení administrativním, právním a finančním strukturám ve vztahu k rozvoji efektivních rozhodovacích a plánovacích procesů týkajících se energetické účinnosti a zdrojů obnovitelné energie ve veřejném vytápění a konkrétnější doporučení, jak by mohly být použití obnovitelných zdrojů a energetická účinnost zlepšeny v historických budovách a která opatření je třeba provést, aby došlo k překonání mezer v právních předpisech v tomto sektoru. Hlavním cílem je najít společně doporučení ke společnému evropskému úkolu zlepšení energetické účinnosti a využití zdrojů obnovitelné energie ve veřejných budovách.
Historické budovy a perspektiva kulturního dědictví V rámci EU je odpovědnost za kulturní dědictví dělena mezi národní, regionální a místní orgány. Existují různé úrovně omezení funkcí budov patřících do kulturního dědictví podle vlastností a kvality dědictví spočívající ve dvou úrovních ochrany: kulturní dědictví a krajina. V případě rekonstrukce musí být veškeré vnitřní i vnější zásahy při běžné nebo zvláštní údržbě schváleny orgánem, který má na starosti ochranu historického a kulturního dědictví země. Renovace historických budov za účelem modernizace, která je prováděna v souladu s kulturními aspekty budovy, je prvním krokem k opravdové ochraně dědictví, které je rozsáhlé, křehké a nákladné na údržbu. Vyloučením historických budov ze směrnic 2010/21/EU o energetické náročnosti budov a 2012/27/EU o energetické účinnosti není u těchto budov ale vyloučena modernizace se zřetelem na opatrnost, posuzující každý případ a konkrétně podle zastoupených materiálů tak, aby byly vhodné pro potřeby použití a pro optimalizaci celkové energetické spotřeby budovy a to i v případě zásahů do obvodového pláště budovy s náležitou opatrností na architektonický ráz budovy. Nejvhodnější zásahy by měly být definovány na základě důkladných znalostí o budově a podle vztahu k místu, kde se nachází. Starověké stavební konstrukce musí být důkladně zmapované a pochopené, aby se zabránilo použití materiálů a technologií neslučitelných s tradičním rázem budovy a neporozumění charakteristikám stavební konstrukce, které již dříve vedly k havarijnímu stavu hlavních městských center. Nejdůležitější je tedy detailní studie struktury budovy. Jedním z hlavních problémů při řešení otázek souvisejících s energetickou účinností a zdroji obnovitelné energie ve veřejných a historických budovách je jejich správa. Osoby s rozhodovacími pravomocemi, ať už stakeholdeři nebo politici, mají často energeticky neuvědomělý přístup ke správě budov, co se týče strategického rozhodování a povinností souvisejících s otázkou udržitelnosti. Kromě předpisů a legislativních bariér při hledání vhodného řešení pro zlepšování energetické účinnosti v historických budovách je velkým problémem ekonomická nákladnost těchto řešení. Partneři projektu GovernEE se shodli na tom, že je nezbytné jednat s:
Strana 2 z 6
Úřadem pro kulturní dědictví / odborem pro ochranu historických památek: Cílem Úřadu pro kulturní dědictví / odboru ochrany historických památek je vybrat a schválit to nejlepší pro danou budovu, Proto nejsou standardní zásahy na historických budovách proveditelné (např. montáž fotovoltaických panelů), Naopak musí být přijat integrovaný přístup, odklánějící se od sběru dat, který může popsat minulost, současnost i budoucnost budovy za současného navržení řešení nejlépe odpovídajících strukturním, historickým, systémovým a uživatelským vlastnostem budovy; Katastrem veřejných historických budov: Katastr by měl být založen na energetické databázi fondu budov, která zaujímá klíčovou roli v řízení veřejných budov, pomáhá při zpracování akčních plánů a plánovaných zásahů a preventivní údržby. Databáze musí být uspořádána jako informační nástroj/platforma, kde by měla specifická data související s jednotlivými budovami pravidelně konvergovat. Na základě integrovaném řízení databází budov, zařízení a energetických zdroje lze zajistit dobré výsledky správy budov.
Specifická situace v partnerských zemích související s veřejnými a historickými budovami – platné právní předpisy Rakousko Federální zákon BGBI 533/1923, o ochraně památek (Památkový zákon), novelizovaný zákonem BGBI 170/1999. Česká republika Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (Památkový zákon), který specifikuje povinnosti související s údržbou a obnovou kulturních památek. Německo V Německu jsou ústavou rozděleny pravomoci v oblasti ochrany kulturního dědictví mezi jednotlivé spolkové země a hlavním zákonem je Zákon o ochraně památek Saska-Anhaltska z 21. října 1991; naposledy upravený článkem 2 zákona z 20. prosince 2005. Maďarsko Legislativní nařízení č. 66 z 13. srpna 1999 „Sbírka zákonů kulturního a krajinného dědictví“, podle Zákona č. 64/2001. Itálie Legislativní nařízení č. 42/2004, „Sbírka zákonů kulturního a krajinného dědictví“.
Strana 3 z 6
Meziodvětvová doporučení Evropská úroveň 1. Přijetí směrnice harmonizující historické budovy se záležitostmi týkajících se zdrojů obnovitelné energie a energetické účinnosti (WP 3.3.6)
Národní úroveň 5. Přijetí směrnice Ministerstvem kultury za pomocí konzultací s odbory ochrany historických a kulturních památek (WP 3.3.6)
2. Přijetí směrnice zdůrazňující roli veřejných orgánů
6. Vytvoření a prosazení návrhu Smlouvy o energetické náročnosti (WP 3.3.2, WP 3.3.8) 7. Žádosti o financování, jelikož projekty související s kulturním dědictvím jsou nákladné: Zvláštní fondy, nástroje a mechanismy Pobídky a podpory (např. progresivní daně pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje)
3. Vytváření speciálních fondů a vyhlašování speciálních výzev, protože: Projekty zabývající se budovami patřících do kulturního dědictví nejsou obvyklé z technologického a administrativního úhlu pohledu a proto jsou nákladnější než tradiční projekty (WP 4.3.2, WP 4.3.3) Nebylo ustanoveno generální ředitelství zabývající se otázkou kulturního dědictví
Místní úroveň 10. Harmonizace Odboru ochrany kulturního a historického dědictví za účelem: Zefektivnění procesu a jeho časového omezení (WP 3.3.6, WP 4.3.1, WP 4.3.3, WP 4.3.5) Navržení zdokonalení využití energií pro případy renovací jakýchkoliv budov (WP 4.3.1) Hledání nových technologických řešení (WP 4.3.1, WP 4.3.2) 11. Implementace na míru vytvořených finančních nástrojů energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů a zapojení finančního sektoru (WP 3.3.1, WP 3.3.5, WP 3.3.8) Third Party Financing (TPF) / Financování třetí stranou a energetické společnosti (WP 3.3.1, WP 3.3.8) Private-Public-Partnership (PPP) / Partnerství veřejného a soukromého sektoru (WP 3.3.1) Finanční proveditelnost (WP 3.3.5) 12. Implementace na míru vytvořených technických nástrojů energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů (WP 3.3.5, WP 3.3.8, WP 4.3.1, WP 4.4) 13. Implementace na míru vytvořených administrativních nástrojů energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů (WP 3.3.1, WP 3.3.2, WP 3.3.8, WP 4.4) Harmonizace a koordinace administrativních procesů za účelem zefektivnění procesu (WP 3.3.1, WP 4.3.1, WP 4.3.2, WP 4.3.3, WP 4.3.4, WP 4.3.5) Vytvoření kanceláře energetického manažera s rozhodovacími pravomocemi, technickoadministrativních kanceláří a energetické databáze veřejných budov (WP 3.3.1) Vypracování veřejných zakázek (pracovních, servisních a dodavatelských smluv) vč. indexu energetické náročnosti (WP 3.3.1), např. smlouva s dodavateli energií
8. Přijetí: Národního akčního plánu energetické účinnosti vyžadovaného směrnicí 2006/32/EC Národní energetické strategie
4. Financování výzkumu na úrovni EU za účelem nalezení nejvhodnějších programů pro historické budovy (WP 3.3.4, WP 4.3)
9. Financování výzkumu na národní úrovni za účelem nalezení nejvhodnějších programů pro historické budovy (WP 3.3.4)
Strana 5 z 6
Vypracování smluv energetické náročnosti (WP 3.3.2), která podléhá omezení vyplývajícího z Paktu stability 14. Implementace na míru vytvořených právních nástrojů energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů (WP 3.3.1, WP 3.3.8) Zobecněná metodologie pro výpočet celkové náročnosti budov Nastavení minimálních standardů v nových a stávajících budovách Energetická certifikace budov Prohlídka a posouzení vytápěcích a chladících zařízení (WP 3.3.1) 15. Vytvoření místního akčního plánu pro rozhodnutí o tom „co“, „jak“, „kolik“, „kdo“ (WP 3.2.1, WP 3.3.3, WP 3.3.8) 16. Vytvoření energetické databáze pro účely monitorování spotřeby energie ve veřejných budovách a nákladů na energie (WP 3.2.1, WP 3.3.5, WP 4.2.1) 17. Neustálá informovanost skrze energetického manažera (pokud nějaký existuje), místní energetické agentury / poradce (WP 3.2.1, WP 3.3.4, WP 3.3.8) o: Právních předpisech Technologiích Možnostech financování 18. Financování výzkumu na místní úrovni za účelem nalezení nejvhodnějších programů pro historické budovy (WP 3.3.4, WP 3.3.8) 19. Šíření dobré praxe s cílem změnit návyky uživatelů (WP 3.2.1, WP 3.2.2, WP 3.2.3, WP 4.4)
