Webový portál pro environmentální manažerské účetnictví

Masarykova univerzita Fakulta informatiky

Webový portál pro environmentální manažerské účetnictví Bakalářská práce

Martin Šalanda

Brno, jaro 2010

Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Vedoucí práce: prof. RNDr. Jiří Hřebíček, Csc.

ii

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce prof. RNDr. Jiřímu Hřebíčkovy, Csc. za vedení, odborné rady a přívětivý přístup po celou dobu psaní této práce. Dále děkuji své rodině za podporu.

iii

Shrnutí Cílem této práce je nejprve provést analýzu současného stavu environmentálního manažerského účetnictví a na jejím základě navrhnout a implementovat poradenský webový portál pro environ mentální manažerské účetnictví pro podniky s využitím současných informačních a komunikačních technologií.

iv

Klíčová slova Environmentální manažerské účetnictví, EMA, EMS, environmentální manažerské systémy, webový portál, EMAS, ISO 14001, webový portál, portálový server., CSS, HyperSQL.

v

Obsah 1 Úvod....................................................................................................................................1 2 Informace a data................................................................................................................3 2.1 Environmentální data..................................................................................................3 2.1.1 Primární data .......................................................................................................3 2.1.2 Agregovaná data...................................................................................................4 2.1.3 Indikátory.............................................................................................................4 2.2 Environmentální informace.........................................................................................4 2.3 Získávání informací a dat............................................................................................5 2.4 Environmentální reporting..........................................................................................7 3 Environmentální manažerské účetnictví.........................................................................9 3.1 Účetnictví....................................................................................................................9 3.2 Environmentální účetnictví..........................................................................................9 3.3 Rozdělení EMA..........................................................................................................10 3.3.1 MEMA...............................................................................................................10 3.3.2 PEMA................................................................................................................10 3.4 Environmentální náklady...........................................................................................11 3.4.1 Obecné pojetí nákladů........................................................................................11 3.4.2 Vymezení environmentálních nákladů...............................................................11 3.4.3 Důležitost environmentálních nákladů v EMA..................................................12 3.4.4 Alokace environmentálních nákladů..................................................................12 4 Environmentální manažerské systémy..........................................................................13 4.1 Normy EMS...............................................................................................................13 4.1.1 Norma ISO 14000..............................................................................................13 4.1.2 EMAS................................................................................................................14 4.3 Zavádění a provoz EMS.............................................................................................15 4.3.1 Úvodní přezkoumání..........................................................................................16 4.3.2 Plánování............................................................................................................16 4.3.3 Zavádění a provoz..............................................................................................16 vi

4.3.4 Měření a vyhodnocování....................................................................................16 4.3.5 Přezkoumání a zlepšování..................................................................................17 5 Analýza a implementace portálu....................................................................................18 5.1 Specifikace požadavků webového portálu.................................................................18 5.2 Návrh webového portálu...........................................................................................19 5.2.1 Kontextový diagram...........................................................................................19 5.3 Implementace webového portálu...............................................................................20 5.3.1 Portálový server.................................................................................................20 5.3.2 Liferay Portal.....................................................................................................20 5.3.3 Použité technologie............................................................................................21 5.3.3.1 HTML.........................................................................................................21 5.3.3.2 Apache Tomcat...........................................................................................21 5.3.3.3 HyperSQL..................................................................................................21 5.3.3.4 CSS.............................................................................................................22 6 Závěr.................................................................................................................................23 Literatura:...........................................................................................................................24 Příloha A..............................................................................................................................26

vii

Kapitola 1

Úvod Podniky, které chtějí uspět ve stávajícím podnikatelském prostředí, musejí respektovat ochranu životního prostředí. Nejedná se pouze o splnění legislativních norem stanovených státem, ale také je velmi důležitý vlastní přístup podniku k ochraně životního prostředí. Environmentální chování podniku nemá vliv pouze na životní prostředí, ale jde také o prosperitu a fungování společnosti. O vliv podniku na životní prostředí se zajímají nejen státní orgány a obyvatelstvo, žijící v okolí podniku, ale stále více se objevují i společnosti, které se zajímají o environmentální chování svých potencionálních partnerů. Environmentální problematika by se měla stát nedílnou součástí nejen manažerských aktivit, ale také činností každého obyčejného pracovníka podniku. K pomoci zlepšování environmentálního chování podniku existuje mnoho dobrovolných nástrojů. Tyto nástroje vznikají v rámci mezinárodních nebo národních organizací. V České republice je nejrozšířenějším zaváděným nástrojem environmentální manažerský systém. Environmentální manažerství znamená systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech činnosti podniku nebo služeb. Nejčastější způsob zavádění environmentálních manažerských systémů je podle celosvětové normy ISO 14000, avšak v posledních letech se začíná prosazovat i evropský program EMAS. V rámci zavádění environmentálních manažérských systémů může být zavedeno i environmentální manažérské účetnictví, které se stará o získávání a poskytování environmentálních dat. Environmentální účetnictví slouží k vymezování environmentálních nákladů, které podniku vznikají v rámci placení poplatků za znečišťování životního prostředí nebo provozu čistírny odpadních vod. Hlavní náplní environmentálního účetnictví je zvyšovat povědomí managementu o potencionálním vlivu podnikových činností, výrobků a služeb na ekonomickou výkonost podniku. Cílem této práce je nejprve provést analýzu současného stavu environmentálního manažerského účetnictví a na jejím základě navrhnout a implementovat poradenský webový portál pro environmentální manažerské účetnictví pro podniky s využitím současných informačních a komunikačních technologií. Tato bakalářská práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola se věnuje úvodu do bakalářské práce. V druhé kapitole jsou popsány základní pojmy, jako jsou environmentální informace a data, je zde uvedeno jejich možné dělení. Dále se tato kapitola věnuje získávání zmíněných dat pomocí monitorování životního prostředí a jsou zde popsány různé metody monitorování. Poslední částí této kapitoly je zaměřená na environmentální reporting, neboli sdělování informací o vlivu podniku na životní prostředí.. Třetí kapitola se věnuje environmentálnímu manažérskému účetnictví, popisuje jeho základ v tradičním účetnictví a vysvětluje rozdělení environmentálního manažérského účetnictví na dva subsystémy. Dále se tato kapitola věnuje environmentálním nákladům, kterými se zabývá environmentální účetnictví.

1

Ve čtvrté kapitole je vysvětlen pojem environmentální manažérské systémy, který je spojen s environmentálním manažérským účetnictvím. Jsou zde popsány legislativní standardy určené pro zavádění manažérských systémů. Poslední část této kapitoly se věnuje popisu zavádění environmentálních manažérských systémů podle principu vycházejícího z pěti základních kroků. Pátá kapitola obsahuje analýzu a implementaci webového portálu. V první části této kapitoly jsou určeny specifikace požadavků, které určují obsah webového portálu. Dále je zde návrh webového portálu a příslušné digramy. Na konci této kapitoly je popsána implementace a použité technologie při vytváření webového portálu. V šesté kapitole se věnuji závěru práce.

2

Kapitola 2

Informace a data Pojmy informace a data lze v současné době vysvětlit mnoha definicemi, proto se stává, že tyto dva pojmy se často zaměňují, nebo slučují a to nejen v environmentálním odvětví. Pro efektivní komunikaci mezi odborníky je důležité znát a odlišit rozdíl mezi těmito pojmy. Data jsou chápána jako statická nezávislá fakta, která jsou výsledkem měření, nebo pozorování. Zobrazují stav reality v určitém okamžiku. Data jako sama nenesou žádný význam. Jejich smysl vzniká až při interpreta ci [3]. Informace je tedy význam přisouzený datům. Z dat se stávají informace teprve tehdy, pokud jsme z nich schopni získat nějaké poznatky nebo vědomosti. Pokud tedy příjemce rozumí významu v datech, znamenají pro něj data nějakou informaci.

2.1 Environmentální data Environmentální data chápeme jako data, která se týkají životního prostředí. Jednoduchá definice typů environmentálních dat nebyla, z důvodu různorodosti jevů v životním prostředí, dosud vytvořena. Podle Pitnera [2] se tato data od sebe vzájemně odlišují v následujících vlastnostech: • • • •

rozdílný a nesnadno charakterizovatelný obsah, účel shromažďování, různorodý vznik environmentálních dat, prostorová a časová charakteristika.

Právní předpisy, normy a standardy Evropské unie a České republiky, které se týkají environmentálních dat, dělí tato data podle úrovně abstrakce na primární, agregovaná a indikátory [1].

2.1.1 Primární data V této skupině jsou data pocházející z primárního sledování stavů, dějů a činností v oblasti životního prostředí. Pořizována jsou monitorováním s následným zpracováním a zobrazením do předem stanovené formy. Tyto data bývají zpravidla pořizována z legislativních důvodů, jako jsou vyhlášky, nařízení a zákony o životním prostředí, nebo ze soukromé iniciativy subjektů (např. environmentální politika podniku). Primární data se nedají použít jako zdroj informací pro laickou veřejnost, kvůli jejich nesrozumitelnosti (mapy číselných hodnot, časové řady, apod.) a často jsou i veřejnosti nepřístupná, neboť mohou obsahovat soukromá či osobní data, která jsou právně chráněna.

3

2.1.2 Agregovaná data Agregovaná data jsou data získána zpracováním primárních dat. Prostorově a časově určená primární data jsou zpracována pomocí funkcí souhrnu (vyhlazování chyb, sumace a integrace), prů měru, relativizace (vztažení k určené hodnotě), atd. Agregovaná data představují první bezprostředně prakticky použitelnou úroveň informace o sledovaných objektech a stavech životního prostředí. Tato data mohou být dále zpracována a převedena do grafické podoby.

2.1.3 Indikátory Indikátory (ukazatele) tvoří nejvyšší úroveň abstrakce výše zmíněných dat. Jsou výsledkem několikanásobné aplikace agregačních funkcí (kde dochází k lepší validaci dat) a jsou obvykle definovány standardizačními procesy. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat, např. i laické veřejnosti, složité komplexní jevy v oblasti životního prostředí bez užití náročných statistických metod či popisů vzájemných souvislostí. V současné době se přístup k vytváření a hodnocení indikátoru dělí na dva hlavní směry: •

klíčové „titulkové“ indikátory,

•

agregované indikátory.

Snahou klíčových indikátorů je zaujmout pozornost správnou selekcí indikátorů, které jsou „zajímavé“ pro média, politiky a širokou veřejnost. Proto se snaží poskytnout jednoduchou a zřejmou informaci o vybraných zásadních faktorech. Příkladem může být koncentrace CO 2 v atmosféře, vzrůst hladiny moří, růst průměrné roční teploty atd. Druhým typem jsou agregované indikátory, které se snaží pomocí zahrnování řady skutečností do jediného údaje vytvořit celkový obraz. Příkladem v oblasti životního prostředí je Index environmentální udržitelnosti (Environmental Sustainability Index).

2.2 Environmentální informace Charakteristika, která byla uvedena Mezinárodním fórem o informacích v životním prostředí, popisuje pojem environmentální informace jako „zobrazení dat, statistik či jiných kvantitativních a kvalitativních údajů, jež rozhodovací orgány vyžadují k hodnocení stavů a trendů změn prostředí, k formulaci a upřesňování environmentální politiky a k účelnému využívání všech prostředků“ [1]. V České republice je pojem environmentální informace definován zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Zákon byl vytvořen v roce 1998 kvůli sjednocení legislativ států Evropské unie. Zákon definuje environmentální informace takto: informacemi o životním prostředí (environmentální informace) se rozumí informace v písemné, obrazové nebo zvukové formě, na nosičích výpočetní techniky, nebo v jiné technicky proveditelné formě, jež vypovídají zejména o •

stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu,

4

• •

•

• •

•

•

•

• • • •

připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí, využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost, vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí, správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů, ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků, stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,". mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění, mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.

2.3 Získávání informací a dat Primární způsob získávání environmentálních dat a informací je monitorování životního prostředí. Jak popisuje Hřebíček [1]: „monitorování je systematické sledování vybraných veličin v prostoru a čase za účelem jejich porovnání a vyhodnocení“. Z této definice vyplývá, že monitorování je dlouhodobější stav sledování určitého jevu v životním prostředí, který je charakterizován místem, časovým intervalem a účelem sledování. Primární environmentální data vznikají sledováním základních složek prostředí, které mohou mít jak přírodní charakter (vzduch, voda, půda, fauna a

5

flóra) tak i takzvaný „umělý“ charakter, který má bezprostřední vliv na obyvatele (dopravní situace, hluková zátěž, podmínky práce atd.). Získávání, shromažďování a zpracování dat musí být prováděno způsobem, při kterém vychází slučitelné a kombinovatelné množiny dat. Data se získávají měřením nebo sbíráním. Jejich zpracováním se rozumí činnost s výsledky konkrétních měření či analýz. Aby nedocházelo k špatným výsledkům, provádí se interpretace a celkové zpracování dat v těsném souladu se získáváním dat. Nejvhodnější způsob monitorování je průběžné a nepřetržité sledování a zpracování po několik let. Jen takto vzniklá data mohou být použity pro kvalifikované posuzování trendů, z kterých poté vychází případná doporučení a možné návrhy na změny. Monitorování lze klasifikovat podle různých kritérií. Z pohledu měřítka problému (např. úroveň vylučování CO2) na globální, regionální a impaktní. Globální monitorování je chápáno jako celosvětové, regionální monitorování se týká přírodních prostředí velkých územních celků a impaktní monitorování sleduje menší územní celky (např. oblasti poškozené těžbou uhlí). Dále podle Hřebíčka [1] lze úrovně monitorování životního prostředí rozlišit v rámci jednoho státu do tří základních úrovní, které se vzájemně doplňují:

•

Celoplošné monitorování – je založeno na systému pokrývajícím celé území České republiky. Jde o ucelený monitorovací systém, který systematicky a pravidelně sleduje jednotlivé charakteristiky životního prostředí a získává informace o globálním stavu státu, které slouží pro rozhodování vrcholných orgánů a informování veřejnosti. Velice důležitá je také návaznost na zahraniční sítě.

•

Regionální monitorování – je časově omezené nebo trvalé monitorování určené oblasti či regionu. Jedná se o hlubší sledování garantované obecním či okresním úřadem.

•

Účelové monitorování – je zaměřeno na pozorování významného jevu či prvku a je časově omezené. Centrem jsou vědeckovýzkumná pracoviště.

Další možností členění monitorování, jak uvádí Hřebíček [1], je z hlediska časové aktuálnosti, charakteru a způsobu využití získaných dat na: •

Režimové monitorování sleduje trvalý vývoj určité veličiny v dané síti měřících bodů. Výsledkem tohoto monitorování je hodnocení stavu a dlouhodobého vývoje životního prostředí pro potřeby taktického a strategického rozhodování.

•

Operativní monitoring představuje monitorování s krátkým intervalem sběru dat. Primárním úkolem monitorování není sběr dat, ale získání podkladů pro operativní rozhodování v reálném čase. Operativní monitoring je náročnější, zejména na vyhodnocování dat a na práci v telekomunikační síti.

•

Krátkodobý monitoring zachycuje a identifikuje přechodový děj v závislosti na konkrétní události (např. havárii s dopadem na životní prostředí, zahájení stavby nebo její uvedení do provozu, změna způsobu hospodaření v oblasti apod.).

•

Evidenční systémy sledují výstup nebo charakteristiky konkrétních probíhajících aktivit, o kterých se předpokládá, že mohou mít vliv na kvalitu životního prostředí v určitém místě nebo oblasti.

6

2.4 Environmentální reporting Definice zveřejněná na konferenci OSN o environmentálním účetnictví a finančním reportingu charakterizuje environmentální reporting jako „výraz nyní obecně používaný pro vyjevení údajů o ochraně životního prostředí nějakým subjektem; údajů ať ověřených (auditovaných) nebo ne, týkajících se environmentálních rizik, environmentálních dopadů, politik, strategií, cílů, nákladů, závazků či environmentálního profilu; vyjevení údajů těm, kteří o takové informace stojí, protože jim umožní či obohatí vztahy s vykazujícím subjektem“ [5]. Environmentální reporting je velmi důležitou částí environmentálního chování podniků. Jde o zveřejňování zpráv, které se zaměřují na působení podniků na životní prostředí. Společnosti pomocí informačních nástrojů, dobrovolně či z povinnosti vůči zákonům, poskytují údaje o procesech jimiž ovlivňují životní prostředí. Informace jsou určeny pro zainteresované skupiny jako jsou akcionáři, obchodní partneři, ekologičtí aktivisté, úřady, veřejnost, zákazníci apod. Hlavní výhody vyplývající z procesu environmentálního reportingu jsou podle Farského, Ritschelové a Sidorova [4] následující: • • • • • •

Redukce nákladů a snížení čerpání zdrojů – jedná se hlavně o nepřímé výhody, v průběhu reportingu mohou být nalezeny skryté rezervy ve vnitřních výrobních procesech. Lepší spolupráce s místními úřady a regulačními orgány – existuje mnoho údajů, které mají být hlášený či projednávány s místními úřady Přitažlivost pro investory – investoři mohou snadno vyhledat zajímavé informace o výkonech společnosti. Zvýšená důvěra zákazníků – zákazníci vetšinou preferují společnosti, které se snaží dbát o životní prostředí. Lepší spolupráce se sousedy – sousedící společnosti, obce nebo obyvatelé se méně obávají havárií, znečištění apod. Další.

Environmentální reporting zahrnuje procesy sběru, záznamu a zpracování environmentálních dat a informaci, následné analýzy s vyhodnocením a ověřením. V konečné fázi jsou environmentální informace prezentována cílovým skupinám. Proces reportingu poskytuje společnostem zejména lepší komunikaci se zainteresovanými subjekty. Tato komunikace má více forem. Nejčastěji se jedná o tištěnou formu nebo zveřejnění na internetových stránkách podniku. Může se jednat o výroční zprávu, článek prezentovaný v novinách či odborných časopisech nebo rozhlasovou či televizní zprávu. V současné době právní předpisy České republiky o životním prostředí ukládají organizacím povinnost vést přehled o vlivu, kterým se podílí na znečišťování ovzduší, o svém odpadovém a vodním hospodářství, o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami atd. Tento přehled se poté pravidelně předává státní správě v životním prostředí. Od 1. 1. 2005 byl zaveden centralizovaný systém pro ohlašování environmentálních informací nazvaný Centrální ohlašovna. Ohlašovna je informační systém shromažďující údaje o životním prostředí, který slouží jak ohlašujícím organiza-

7

cím, tak i orgánům státní správy, které kontrolují evidenci a zpracování údajů. Provozovatelem ohlašovny je CENIA (Česká informační agentura pro životní prostředí) [6]. Na světové úrovni se po významných haváriích v chemickém průmyslu, začala řada organizací, asociací a výborů zajímat o téma environmentálního reportingu a ustanovily celou řadu zásad, které by měl reporting splňovat. Mezi nejvýznamnější patří: •

•

•

Global Reporting Initiative (GRI) – je iniciativa založená v roce 1997 organizací CERES 1, neziskovou asociací investorů, environmentálních organizací a skupin zajímajících se o udržitelný rozvoj. GRI stanovila jedno z nejužívanějších pravidel pro reporting ekonomické a environmentální produkce na mezinárodní úrovni nazvané G3 („Third generation“). Organizace spolupracuje na vývoji tohoto standardu s mezinárodními firmami, veřejnými organizacemi, univerzitami a vědeckými institucemi. Responsible Care Programme2 – je dobrovolný program, který vznikl roku 1984 v Kanadě v asociaci chemického průmyslu. Cílem programu je snižování negativních vlivů působících na životní prostředí, snižování rizik spojených s chemickou výrobou a vytvořit otevřenou komunikaci s veřejností a státními organizacemi o aktivitách podniku a jejich výsledcích. V dnešní době se k tomuto programu hlásí 53 zemí z celého světa. Global Environmental Management Initiative (GEMI) 3 – je organizace tvořící od roku 1990 nástroje environmentálního reportingu a poskytující služby pro podporu životního prostředí. V roce 1991 GEMI vytvořila Environmental Self-assessment Program (ESAP) s cílem dodržet záměry trvale udržitelného rozvoje. Tento program je podporován dvaadvaceti světovými společnostmi z patnácti průmyslových sektorů.

1 http://www.ceres.org 2 http://www.responsiblecare.org 3 http://www.gemi.org

8

Kapitola 3

Environmentální manažerské účetnictví V době, kdy životní prostředí významně ovlivňuje chod podniku, je velmi důležité získávat informace z tohoto odvětví. Environmentální manažerské účetnictví (EMA, Environmental management accounting) je jedením z podnikových nástrojů, které pomáhá tvořit manažerská rozhodnutí v oblasti životního prostředí. EMA vzniklo kvůli omezenosti klasického účetnictví získávat informace a data pro manažerské činnosti, které se vztahují k nezanedbatelným environmentálním nákladům a environmentálním důsledkům.

3.1 Účetnictví Účetnictví je vědní obor, který se zabývá způsoby sběru, zaznamenávání, hodnocení a vykazování ekonomických informací. Účetnictví tedy poskytuje informace o ekonomickém stavu daného podniku, zejména o finanční situaci, platební schopnosti, velkosti majetku a výsledku hospodaření. Podle Hyršlové a Vaněčka [6] prvky účetního systému tvoří: • • • •

sběr informací, záznam informací, vytvářený metodami, které umožňují vnitřní kontrolu fungování celého systému, hodnocení informací, které představuje analýzu získaných a zaznamenaných informací, pro ekonomická rozhodnutí, předávání informací uživatelům, sdělování výsledků analýz pomocí výkazů a zpráv

3.2 Environmentální účetnictví Pojem „environmentální účetnictví“ vznikl překladem anglického pojmu „environmental accounting“. Podle EPA [8] lze tento termín chápat v kontextu použití, až třemi různými typy environmentálního účetnictví, které jsou: • •

•

národní účetnictví je zdrojem informací ve fyzické i peněžní podobě o využívání národních přírodních zdrojů, obnovitelných i neobnovitelných, finanční účetnictví, které se zabývá hodnocením a vyjádřením environmentálních závazků a důležitých finančních nákladů souvisejících s dopadem činností podniku na životní prostředí, manažerské účetnictví zkoumá ekonomickou realitu a poskytuje informace potřebné pro rozhodování managementu.

9

3.3 Rozdělení EMA Environmentální manažerské účetnictví lze podle Farského, Ritschelové a Sidorova [4] definovat „jako identifikaci, sběr, určení, analýzy, interní reporting, využití informací o materiálových a energetických tocích, environmentálních nákladových informacích a dalších informacích o nákladech jak pro konvenční tak i environmentální rozhodování v podniku.“. Z definice plyne, že EMA klade důraz na účetnictví spojené s náklady na životní prostředí. Informace o nákladech propojuje s infor macemi o hmotných a energetických tocích. Zaměřuje se na hodnotovou stránku toků v podniku jako celku a na jednotlivé vnitřní složky podniku (výrobní lokality, provozy, zařízení, výrobní fáze, procesy, činnosti, výkony apod.). Informace vycházející z EMA jsou použity nejen pro obyčejné procesy, ale jsou zvláště užitečné v rámci environmentálně orientovaného managementu Tradiční účetnictví podniku slučuje informace o environmentálních nákladech se souhrnnými nákladovými položkami a některé environmentální náklady vůbec nezahrnuje (např. externality4). Z toho plyne, že management nemá k dispozici všechny potřebné informace pro rozhodování, formulaci a realizaci návrhů a opatření, směřujících ke zmírnění dopadů podnikových činností, výrobků a služeb na životní prostředí a ke snížení celkových nákladů podniku. V praxi se velice často setkáváme s odpovědnými osobami, které si často neuvědomují, že produkce odpadu, znečišťování vody a uvolňování škodlivých látek do ovzduší může stát více, než se jim vyhnout. EMA, na rozdíl od tradičního manažerského účetnictví, využívá dva podsystémy. Jedním je environmentální manažerské účetnictví v peněžních jednotkách a druhý je environmentální manažerské účetnictví ve fyzikálních jednotkách [9].

3.3.1 MEMA Monetary Environmental Management Accounting (peněžní environmentální manažerské účetnictví) vychází z tradičního manažerského účetnictví, které je upraveno pro získávání a zpracování environmentálních dopadů, které vznikly činnostmi podniku. Základním kritériem hodnocení jsou peněžní jednotky. MEMA slouží k podpoře interních rozhodovacích procesů, jako je vyhledávání a vyhodnocování nákladů a přínosů. Příkladem finančního dopadu, kterým se MEMA zabývá může být pokuta za nedodržování zákonů na ochranu životního prostředí nebo investice zmírňující vliv podniku na životní prostředí.

3.3.2 PEMA Physical Environmental Management Accounting (fyzické environmentální manažerské účetnictví) je nástroj na podporu rozhodovacích procesů zaměřených na hodnocení environmentální kvality. Základním kritériem hodnocení jsou fyzikální jednotky. PEMA pomáhá k vylepšování udržitelného 4 Externality představují náklady, které souvisejí s dopady podnikových činností, výrobků a služeb na prostředí a společnost, za které však podnik nenese odpovědnost, tzn. externality nejsou podniku přičteny na vrub. Externalitami mohou být např. škody způsobené na řekách při vypouštění odpadních vod, ničení ekosystémů důsledkem ukládání odpadu nebo škody na lidském zdraví, zapříčiněné vypouštěním škodlivých emisí do vzduchu.

10

rozvoje podniku a slouží k přímé a nepřímé kontrole environmentálních důsledků. Příkladem dopadu na životní prostředí v fyzických jednotkách, kterými se PEMA zabývá může být množství odpadního materiálu potřebného ekologicky zlikvidovat, spotřeba vody a množství vypuštěných odpadních vod.

3.4 Environmentální náklady Významnou součástí environmentálního manažerského účetnictví tvoří informace o environmentálních nákladech. V rámci manažerského účetnictví je obecně věnována velká pozornost obsahu, struktuře a podrobnosti poskytovaných informací o nákladech, které pracovníci podniku vyžadují pro řízení podnikatelského procesu a pro rozhodování o budoucích variantách rozvoje podniku.

3.4.1 Obecné pojetí nákladů V ekonomické teorii se pojem nákladů definuje jako spotřeba výrobních faktorů (vyjádřená v peněžních jednotkách), která vzniká při tvorbě podnikových výnosů. Náklady zahrnují ztráty kapitálu, které vznikly v souvislosti s předmětem podnikání, a také např. výdaje společenského charakteru jako jsou dary, náklady vyvolané mimořádnými vlivy, náklady vzniklé nedodržováním předpisů a další položky. Podle Krále [10] se náklady dají dělit podle pojetí na: •

•

•

Finanční pojetí se dívá na náklady, jako spotřebu ekonomických zdrojů souvisejících s tokem peněz, který probíhá bezprostředně při spotřebě ekonomických zdrojů, a předpokládá ocenění ekonomických zdrojů ve skutečných pořizovacích cenách. Toto pojetí se využí vá ve vyjádření nákladů pro externí uživatele. Kdežto není vhodné pro řízení a rozhodování, neboť nemusí vždy odrážet reálné podmínky, za kterých podnikatelská činnost probíhá. Hodnotové pojetí vyjadřuje reálně vynaložené či ekonomické zdroje, které existují v okamžiku uskutečňování činností. Vůči finančnímu pojetí se liší rozdílným oceněním spotřebovaných zdrojů a také vyjadřuje spotřeby ekonomických zdrojů. Ekonomické pojetí nákladů uvažuje nejen explicitní, reálně vynakládané náklady, ale i implicitní náklady (náklady ušlé příležitostí), které existují díky principu omezených zdrojů.

3.4.2 Vymezení environmentálních nákladů Podnikové environmentální náklady jsou tvořeny náklady vynaloženými na ochranu životního prostředí a náklady souvisejícími s poškozováním životního prostředí. Z toho vyplývá, že celkové environmentální podnikové náklady obsahují náklady na ochranu životního prostředí, náklady na „vyplýtvaný“ materiál, na „vyplýtvané“ pracovní síly a výrobní zařízení a pokuty, penále a náhrady škod, související s poškozováním životního prostředí.

11

Náklady na ochranu životního prostředí zahrnují všechny výdaje určené na prevenci znečišťování, odstranění environmentálních dopadů, environmentální plánování, regulaci a nápravy škod, které vznikají podnikům, vládám nebo lidem. V první řadě se klade pozornost na náklady, které jsou zachyceny v účetním systému podniku. Dále se řeší externality, které vyplývají z činností podniku, avšak často nebývají vytvořena nařízení, která by se externalit týkala a tak se často ani neberou v úvahu při rozhodovacích procesech podniku.

3.4.3 Důležitost environmentálních nákladů v EMA Environmentální profil podniku je jedním z důležitých aspektů pro dosažení podnikatelského úspěchu a proto si environmentální náklady zasluhují pozornost managementu z následujících důvodů. ➢ Mnoho environmentlních nákladů lze snížit nebo dokonce zcela vyřadit v důsledku správných podnikatelských rozhodnutí jako jsou investice do čistších technologií nebo návrhy produktů šetrnějších k životnímu prostředí. ➢ Environmentální náklady se často skrývají v režijních nákladech nebo jsou přehlíženy. ➢ Environmentální náklady mohou být kompenzovány výnosy (např. prodejem vedlejších výrobků nebo prodejem licencí na vypouštění CO2). ➢ Díky porozumění environmentálním nákladům a dopadům je možné přesněji kalkulovat a oceňovat výrobky a tím i hodnotit jejich hospodárnost a efektivitu. ➢ Informace o environmentálních nákladech napomáhá při budování a udržování systémů environmentálního managementu.

3.4.4 Alokace environmentálních nákladů Pro podporu řady rozhodovacích úloh je zapotřebí mít k dispozici informace o nákladech souvisejí cích s jednotlivými podnikovými výkony. V některých podnicích mohou environmentální náklady dosahovat velkých hodnot, proto může identifikace a sledování těchto nákladů pomoci k zjištění ekonomických důsledků podniku působících na životní prostředí a také k nalezení výkonů, útvarů a procesů vyvolávajících vznik nákladů. Alokace nákladů je přiřazování nákladů příslušným objektům, které jsou předmětem řízení [10]. Alokace může přispívat k zpřesnění informací, které jsou využívány pro řízení podnikových procesů. Alokace nákladů se obecně snaží poskytnout informace o environmentálních nákladech, které jsou relevantní pro dané rozhodnutí. Každý způsob alokace musí brát v úvahu nejen vztah ná kladu k objektu, ale především rozhodovací úlohu, na podporu které slouží získané informace [10].

12

Kapitola 4

Environmentální manažerské systémy Zvětšující se snaha dbát o životní prostředí, stejně jako rostoucí zájem veřejnosti a tlak obchodních partnerů nutí podniky v posledních letech k realizaci environmentálních manažérských systémů (EMS – Environmental Management systém). Environmentální manažerství je systematický přístup k ochraně životního prostředí vůči všem druhům podnikání. Prostřednictvím EMS se podnik snaží začlenit péči o životní prostředí do své podnikatelské strategie i do běžného provozu. Environmentální manažerství je důležitou částí celého manažerského systému podniku. Díky zavedení environmentálního manažerského systému v podniku dochází k ekonomickému růstu a prosperitě podniku, přičemž se snižuje negativní dopad podnikových činností a výrobků na životní prostředí. Podnik, který chce být dlouhodobě úspěšný se nemůže chovat nahodile, ale musí si vytvořit a vypracovat určitou dlouhodobou environmentální strategii [11]. Výsledky ze zavádění EMS se projevují pozitivně na ekonomice podniku a to nejen na snížení dopadů na životní prostředí, ale také v zlepšení vnitropodnikové komunikace, vymezení pravomocí a odpovědností a mají i pozitivní důsledek ve zlepšení pověsti podniku při jejich působení na trhu.

4.1 Normy EMS Záleží jen na podniku, zda se rozhodne zavést environmentální manažerské účetnictví. EMS je zce la dobrovolné. Pokud se podnik rozhodne, existují dvě možnosti, jak EMS zavést. •

Podle mezinárodních norem ISO 14000, hlavně podle kmenové normy ISO 14000:2006.

•

Podle evropské certifikace EMAS.

4.1.1 Norma ISO 14000 Normy ISO 14000 poskytují organizacím prvky účinného systému environmentálního manažerství, které je možno integrovat s ostatními potřebami managementu a tak pomáhat organizacím dosáhnout environmentálních a ekonomických cílů. Normy řady ISO 14000 se používají pro praktické postupy tvoření a vylepšování EMS. Nabízejí prostředky, které hodnotí vnitřní a vnější aspekty EMS. Hlavní normy ISO 14000 byly vytvořeny v roce 1996 a v roce 2004 byla schválena jejich první revize, která zvýšila srozumitelnost a kompatibilitu s ISO 9001:2000 5. Nejdůležitější prvky řady ISO 1400 v současnosti tvoří [13]: 5 ISO 9000 je soubor technických norem, které zahrnují normy a směrnice související s kvalitou řízení podniku neboli jakosti výroby.

13

• •

• • • • • • •

ISO 14001 Environmental Management Systems – specifikace směrnice s návodem pro její použití, představuje kriteriální normu, podle které je prováděna certifikace. ISO 14004 EMS, General guidelines on principles, systems and supporting technique – všeobecné směrnice k zásadám, technice a vytváření systémů EMS. Představuje metodickou pomůcku pro zavádění EMS do podnikové praxe. ISO 14020 Environmental labels and declarations – Soubor norem určený k environmentálnímu značení. ISO 14031 EMS, Environmental performance evulation – Hodnocení environmentálního profilu. ISO 14040 EMS, Life-Cycle Assessment – Posuzování životního cyklu, základy a osnova. ISO 14041 EMS, Life-Cycle Assessment – Posuzování životního cyklu, stanovení cíle a rozsahu a inventarizační analýza. ISO 14042 EMS, Life-Cycle Assessment – Posuzování životního cyklu, hodnocení dopadů. ISO 14043 EMS, Life-Cycle Assessment – Posuzování životního cyklu, interpretace životního cyklu. ISO 14050 EMS, Vocabulary – Environmentální management, slovník.

Normu ISO 14001 lze uplatnit v podnicích všech typů a velikostí, při zohlednění vnitřních a vnějších podmínek. Zavádění EMS podle ISO 14001 má jednoznačně kladný vliv na lepší a aktivnější přístup podniku k životnímu prostředí.

4.1.2 EMAS Eco-Management and Audit Scheme (Systém řízení podniku a auditů pro ochranu životního prostředí) je systém, který je uplatňován v rámci Evropské unie. EMAS vešel v platnost roku 1995, jako systém určený pro podniky z výrobní sféry. Pro zařazení podniku do programu EMAS a zaevidování do příslušné národní agendy, musí podnik podle Misařové [14] učinit konkrétní kroky: •

• • • • • • •

provést úvodní přezkoumání stavu životního prostředí, které odhalí vliv podniku na životní prostředí a jeho jednotlivé složky, soulad s legislativou vztahující se k ochraně životního prostředí apod., vytvořit politiku životního prostředí, stanovit si cíle ochrany životního prostředí a zavést programy k jejich dosažení, zavést EMS, provádět pravidelné interní či externí audity tohoto systému, vytvořit prohlášení o stavu životního prostředí a nechat si jej ověřit nezávislým ověřovatelem, zaregistrovat se u příslušného subjektu, zpřístupnit prohlášení o stavu životního prostředí veřejnosti.

14

V roce 2001 došlo k revizi EMAS a vzniku EMAS II a to z důvodů, že nejen průmysl, ale i ostatní ekonomické sektory ovlivňují životní prostředí a to bez ohledu na velikost podniku. Také bylo zapotřebí sladit požadavky EMAS a normy ISO 14001. EMAS je systém, který zahrnuje určité prvky, které norma ISO 14001 pouze doporučuje nebo se s nimi nezabývá podrobně. Dá se tedy říci, že EMAS lze snáze zavést pokud už se podnik provozuje EMS podle ISO 14001. Organizace už nemusí sledovat již zavedené procesy a může věnovat pozornost krokům, pro vyhovění požadavků EMAS.

4.3 Zavádění a provoz EMS Zavádění systému environmentálního managementu v podniku probíhá v pěti etapách podle prin cipu vycházejícího z Demingova schématu. První, zahajovací, etapa se vyskytuje pouze na počátku, kdy se organizace rozhodne pro zavádění EMS. Z této etapy se poté vstupuje do cyklu čtyř etap, které lze nazvat: plánování, zavádění a provoz, měření a vyhodnocení, přezkoumání a zlepšování. Tyto čtyři etapy jsou cyklicky se stále opakující proces zlepšování systému environmentálního managementu. Jak uvádí Orság [12] lze tyto etapy popsat následovně.

Úvodní přezkoumání a stanovení environmentální politiky

Přezkoumání a zlepšování

Plánování

Soustavné zlepšování EMS Měření a vyhodnocení

Zavádění a provoz

Obrázek 1: Demingovo schéma

15

4.3.1 Úvodní přezkoumání Tato etapa se zařazuje pouze při zavádění systému. Při dalším chodu systému se již neobjevuje. Do etapy patří: -

rozhodnutí zavést EMS, úvodní environmentální přezkoumání, stanovení environmentální politiky.

4.3.2 Plánování Tento proces se zabývá výběrem a plánováním řešení konkrétního environmentálního problému, tzv. environmentálního cíle, jenž je charakterizován stanovenými cílovými hodnotami. Mezi kroky patří: -

zjišťování environmentálních aspektů a vyhodnocování jejich dopadů, stanovení environmentálních cílů a cílových hodnot, vypracování environmentálních programů.

4.3.3 Zavádění a provoz Cílem procesu je dosáhnout stanovených cílových hodnot postupováním podle vypracovaných plánů. Mezi kroky zavádění a provozu patří: -

zabezpečení potřebných kapacit, přizpůsobení a integrace environmentálního manažerského systému do řídícího systému organizace, stanovení odpovědností a pravomocí, informování a školení pracovníků, zvyšování environmentálního povědomí, zajištění komunikace uvnitř organizace a vůči zainteresovaným stranám, dokumentace EMS, řízení provozu, příprava na mimořádné okolnosti.

4.3.4 Měření a vyhodnocování Úkolem procesu je zavést měřící a kontrolní opatření, pro zajištění souladu zavedeného EMS se stanoveným programem environmentálního managementu. Dále je důležité aby byly co nejdříve odhaleny oblasti, které vyžadují poupravení. Mezi kroky měření a vyhodnocování patří: -.

monitorování a měření,

16

-. -. -.

zavedení nápravných a preventivních opatření, záznamy EMS a řízení informací, provádění auditů EMS.

4.3.5 Přezkoumání a zlepšování Tento proces prověřuje a vyhodnocuje aktuálnost, vhodnost a účinnost chodu EMS. Pro zajištění neustálé aktuálnosti a efektivnosti systému environmentálního manažerství je důležité, aby společnost přezkoumávala systém v pravidelných intervalech. Pro postihnutí environmentálních rozměrů všech činností organizace by přezkoumávání mělo být dostatečně rozsáhlé. Mezi kroky přezkoumávání a zlepšování patří: -. -. -. -.

vyhodnocení environmentální politiky, přezkoumání environmentálních cílů, vyhodnocení nálezů z auditů, vyhodnoceni efektivnosti.

17

Kapitola 5

Analýza a implementace portálu Před samotnou tvorbou portálu pro environmentální manažerské účetnictví je zapotřebí provést analýzu a stanovit obsah webového portálu. Tato kapitola slouží pro stanovení požadavků, technologií a pro tvorbu webového portálu.

5.1 Specifikace požadavků webového portálu Specifikace požadavků nám určuje jakou funkcionalitu budeme vyžadovat od webového portálu. Hned od počátku je důležité si stanovit jaké uživatelské role budou použity v systému. Jelikož se jedná o jednoduchý portál, nebude zde složité rozdělení uživatelských rolí. Kromě základních uživatelů, kteří stránky navštěvují pro získání informací, zde bude správce stránek, který se stará o chod stránek, a editor, který může přidávat a upravovat články a aktuality. Uživatelské role můžeme rozdělit následovně: •

Základní uživatel – vyhledává na stránkách informace, čte aktuality a články.

•

Editor – je registrovaný základní uživatel, který má právo vkládat a upravovat články. Přidávat a měnit aktuality.

•

Správce – se stará o chod stránek. Po přihlášení pomocí jména a hesla smí přidávat a odebírat stránky, vkládat, upravovat a mazat články, schvalovat a zveřejňovat články přidané editorem.

Vzhled rozhraní pro základní uživatele, editory i správce bude stejný. Jediné co bude odlišovat jejich uživatelské role, bude, po přihlášení, přidání prvků, které umožňují správu stránek a funkcionality přidělené jednotlivým uživatelským rolím. Na základě analýzy environmentálního manažérského účetnictví, jsou stanoveny požadavky na informace, které by tento portál měl obsahovat. Důležité je, aby portál obsahoval základní informace o environmentálních manažérských systémech, ve kterých se environmentální účetnictví využívá. Dále významnou částí portálu by měli být informace o způsobu zavádění a rady podnikům, jak systém environmentálního manažerství co nejsnáze zavést. Informovat o českých a evropských standardech, které se využívají pro zavádění těchto systému. Další přínosnou informací pro podniky, které zavádějí systémy environmentálního manažerství, je seznam společností, které provádějí akreditaci podle světových standardů.

18

5.2 Návrh webového portálu Na základě předchozí specifikace uživatelských rolí se vytváří diagram datových toků, který umožňuje zobrazit systém jako síť procesů, které plní předem definované funkce uživatelských rolí. Diagram tak podává funkčně orientovaný pohled na systém, který je intuitivní a jednoduše pochopitelný.[15]

5.2.1 Kontextový diagram Kontextový diagram je odlišný případ diagramu datových toků obsahující pouze jeden proces, který reprezentuje celý systém. Kontextový diagram zdůrazňuje hranice mezi webovým portálem a vnějším světem. Zobrazuje toky procházející přes rozhraní systému a znázorňuje jednotlivé skupi ny uživatelů, které budou přistupovat do systému. Jak je z obrázku 2 vidět v systému jsou tři skupi ny uživatelů.

Obrázek 2: Kontextový diagram

19

5.3 Implementace webového portálu Implementaci webového portálu jsem se rozhodl vytvořit za pomoci portálového serveru Liferay Portal6 od společnosti Liferay, Inc., který patří mezi jeden z nejpoužívanějších portálových serverů.

5.3.1 Portálový server Portálový server je webový server sloužící k sjednocení informací a přístupu k aplikacím používaných v rámci nějakého seskupení. Stránka portálu se skládá z částí, které tvoří rozhraní jednot livých aplikací. Výhodou je jednotné přihlášení, které uživatele autentizuje v rámci celého portálu. Přihlášený uživatel si mění a přizpůsobuje vzhled a obsah portálu pomocí portletů 7, které jsou mu dostupné. Dostupnost portletů je dána rolí uživatele v rámci seskupení. Většina implementací portálových serverů je stavěna na platformě Java EE 8. Mezi první portály patřily WebSphere Portal od společnosti IBM a iPlanet Portal od společnosti Sun. Avšak portlety pro tyto servery neměli jednotný standard, proto je nebylo možno kombinovat. V roce 2003 byla schválena specifikace JSR-168 pro platformu Java EE, která umožnila nasazení portletů s touto specifikací na jakýkoliv portálový server. Kvůli nedostatkům, zejména v meziportletové komunikaci, které se objevili v první verzi specifikace byla vydána nová verze JSR-268 v roce 2008, která je plně kompatibilní s předchozí verzí. V dnešní době existuje velké množství portálových serverů. Většina z nich je postavena na platforme Java EE, ale některé jsou implementovány pomocí jiných jazyků. 5.3.2 Liferay Portal Liferay portal je postavený na platformě Java EE, ale podporuje portlety naprogramované v jiných jazicích jako jsou Groovy, PHP a Ruby. Liferay Portal je dostupný ve dvou edicích: • Community Edition – pod open source licencí, • Enterprise Edition – jako placenou verzí. Liferay portal splňuje specifikaci JSR-268, je tedy plně kompatibilní s portlety vyvíjenými podle této specifikace. Je k dispozici s různými aplikačními servery a podporuje několik různých data bází. Tento portálový server je distribuován s více než šedesáti aplikacemi. Důvody výběru Liferay Portal: • • • •

Je pod open source licencí MIT9. Na internetu je velké množství portletů pro rozšíření funkcionality. Díky šablonám a před připraveným tématům lze snadno měnit vzhled celého portálu. Je jednoduchý na ovládání.

6 http://www.liferay.com/web/guest/products/portal 7 Portlet je hlaví komponenta portálu. Portlet představuje připojitelnou komponentu uživatelského rozhraní, která je upravována a zobrazována v portálu. 8 http://java.sun.com/javaee 9 http://www.opensource.org/licenses/mit-license.html

20

• •

Obsahuje možnost rozdělení do různých skupin. Umožňuje použít více různých aplikačních serverů a databází.

Nejhlavnější důvod pro použití Liferay Portal je možnost běžných uživatelů, členů podniku, se po zaregistrování do systému stát editorem. Jako editor si mohou založit vlastní stránku, která je velice jednoduše udržovatelná. Na této stránce mohou zveřejňovat své zkušenosti z provozování či zavádění environmentálního manažérského účetnictví. Mohou si číst a prohlížet stránky ostatních registrovaných uživatelů a získávat od nich zkušené rady a informace, které pak mohou použít při vlastním spravování environmentálních manažérských systémů a také při zavádění nových a vylepšování starých technologií pro EMS.

5.3.3 Použité technologie 5.3.3.1 HTML HTML je zkratka pro HyperText Markup Language. Tento jazyk se používá k vytváření základních webových stránek. Jde o značkovací jazyk to znamená, že je charakterizován množinou značek tzv. tagů. Pomocí tagů označujeme, která část textu je nadpis, zvýrazněná část nebo odstavec. Jazyk HTML umožňuje vytvářet textové dokumenty, hypertextové odkazy, multimediální obsah, formuláře a meta informace zobrazitelné ve webovém prohlížeči. Jazyk HTML vznikl v roce 1990 a patří do rodiny značkovacích jazyků SGML10 (Standard Generalize Markup Language) [16]. 5.3.3.2 Apache Tomcat Tomcat je jedním z nejznámějších aplikačních serverů založených na jazyce Java, java servlets11 a JSP(Java Server Pages)12. Poskytuje HTTP webový server pro spuštění kódu v jazyce Java. Tomcat je vyvíjen jako projekt pod otevřenou licencí a ve srovnání s komerčními produkty vyniká svojí jednoduchostí, transparentností, menší náročností na výpočetní výkon a podstatně rychlejším způsobem vyvíjení. Tomcat byl vyvinut v roce 1999 společností Sun Microsystems[17]. 5.3.3.3 HyperSQL Pod zkratkou SQL se nalézá název Structured Query Language. Jde o standardizovaný dotazovací jazyk používaný pro práci s daty v relačních databázích. Jedná se o neprocedurální jazyk patřící mezi deklarativní programovací jazyky. Jazyk SQL není možné chápat striktně jako jenom dotazovací jazyk, ale skládá se nejméně ze dvou částí [18]: • DDL (Data Definition Language), • DML (Data Manipulation Language) 10 SGML je ISO standard pro definování obecných značkovacích jazyků pro dokumenty. 11 Servlet je třída, která dodává protokol poskytující třídám v Java možnost reagovat na http požadavky. 12 JSP je technologie pomáhající softwarovým vývojářům pracovat s dynamicky generovanými stránkami HTML, XML, nebo jiných typů dokumentů.

21

HyperSQL je relační databázový systém napsaný v jazyce Java. Nabízí rychlý, malý data bázový systém, který poskytuje možnost ukládat jak do paměťových tak i do diskových tabulek. HyperSQL má dva hlavní typy tabulek pro trvalé ukládání dat, tzn jeli transakce úspěšně provedena, je zaručeno, že data přežijí selhání systému a bude udržena jejich integrita. V současné době je využíván jako databázový systém v mnoha projektech vyvíjených pod otevřenou licencí. 5.3.3.4 CSS CSS (Cascading Style Sheets), neboli kaskádové styly, vznikli jako souhrn metod pro úpravu vzhledu webových stránek. Pomocí této technologie se překódovává grafický návrh do vzhledu webové stránky. CSS se využívá na formátování obsahu HTML dokumentů. Pomocí CSS jsme schopni nadefinovat jednotný vhled pro celý dokument. Například vzhled každé úrovně nadpisu v celém dokumentu lze nadefinovat jediným zápisem. Proto se kód dokumentu stává přehlednějším, velikost stránky menší a případná další změna stylu stránky mnohem rychlejší.[19]

22

Kapitola 5

Závěr V této práci se mi podařilo nastudovat a popsat systémy environmentálního manažerství s využitím environmentálního manažerského účetnictví jako nástroje pro vymezování environmentálních nákladů, získávání environmentálních informací a informování managementu o vlivu podniku na životní prostředí. Hlavním cílem práce byla tvorba webového portálu, kde jsem využil získané poznatky o enviromentálních manažérských systémech. Důležitou částí portálu jsou rady pro jeho snadné zavádění a výhody plynoucí z jeho zavedení. Hlavně malé podniky, které stále váhají nad investicí do implementace EMS, by měly na webovém portálu najít užitečné rady. Vytvořený webový portál je dostupný ze stránky http://www.fi.muni.cz/~xsalanda/. Pro testovací účely byl vytvořen účet s přihlašovacím jménem a heslem admin. Za přínos mé práce vidím vytvořený webový portál, který umožňuje uživatelům zaregistrovaným do systému nejen vyhledávat a získávat informace o EMS, ale i schopnost vytvářet si vlastní stránky, na kterých mohou registrovaní uživatelé sdílet své zkušenosti a informace ze zavádění environmentálního manažerského systému s ostatními uživateli. Pokračování této práce bych viděl v rozvíjení možností vzájemné spolupráce jednotlivých uživatelů webového portálu. Vylepšování technologií pro jejich komunikaci a předávání zkušeností.

23

Literatura: [1] HŘEBÍČEK, J., KUBÁSEK M. Environmentální informační systémy 1, Elektronický učební text [online]. [cit. 2010-4-14]. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta informatiky, 2004. URL: [2] PITNER, T. PV108: Environmentalistika [online]. [cit. 2010-4-14]. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta informatiky. URL: [3] Data [online]. [cit. 2010-4-20]. Wikipedia: Otevřená encyklopedie, c2010. Datum poslední revize 19. dubna 2010. URL: [4] FARSKÝ, M., RITSCHELOVÁ, I., SIDOROV, E. Úvod do environmentálního účetnictví. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2006. 92 s. ISBN 80-7044-799-0 [5] VANĚČEK, V. Environmentální reporting [online]. [cit 2010-4-27]. Praha: České ekologické manažerské centrum. Datum poslední úpravy 11. července 2003. URL: [6] CENIA, Česká informační agentura pro životní prostředí [online]. URL: [7] HYRŠLOVÁ, J.,VANĚČEK, V. Manažerské účetnictví pro potřeby environmentálního řízení. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2003. 103 s. ISBN 80-7212-227-4 [8] EPA: An Introduction to Environmental Accounting As A Business Management Tool: Key Concepts And Terms. Washington D.C.: United States Environmental Protection Agnecy, Office of Pollution Prevention And Toxics, 1995. 39 s. EPA 742-R-95-001 [9]BURRITT, L. R., HAHN, T., SCHALTEGGER, S.,Australian Accounting Review Volume 12, Towards A Comprehensive Framework For Environmental Management Accounting – Links Between Business Actors And EMA Tools. Australia: CPA, 2002. s. 39-50. [10] KRÁL, B. Manažérské účetnictví. Praha: Management Press, 2006. 622 s. ISBN 978-80-7261141-6 [11] FEDOROVÁ, A., et al. Environmentální management podniku: environmentální účetnictví a rozhodovací úlohy. Brno: Akademické nakladatelství cerm s.r.o., 2004. 142 s. ISBN 80-7204-374-9 [12] ORSÁG, J. Environmentální informační systém podniku. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta informatiky, 2003. 64 s. Vedoucí diplomové práce prof. RNDr. Jiří Hřebíček, Csc.

24

[13] ISO 14000 / ISO 14001 Environmental Management Guide [online]. [cit 2010-4-30]. c2002. URL: [14] MÍSAŘOVÁ, P. EMS a EMA v praxi firmy ŽS Brno, a.s. Planeta - odborný časopis pro životní prostředí [online]. 2006. č. 2/2006, s. 22-24. [cit 2010-5-1]. URL: [15] RÁČEK, J. Strukturovaná analýza systémů. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 103 s. ISBN 80-210-4190-0 [16] HyperText Markup Language [online]. [cit. 2010-5-1]. Wikipedia: Otevřená encyklopedie, c2010. Datum poslední revize 30. dubna 2010. URL: [17] Apache Tomcat [online] [cit. 2010-5-1]. c2010. The Apache Software Foundation. URL: [18] KOCÁN, M. Víte, co je SQL? Ne? Nevadí – dnes začínáme!. Živě.cz [online]. [cit 2010-5-3]. URL: [19] Kaskádové styly [online]. [cit 2010-5-1]. Wikipedia: Otevřená encyklopedie, c2010. Datum poslední revize 30. dubna 2010. URL:

25

Příloha A Obsah přiloženého CD Součástí bakalářské práce je CD, které obsahuje: • •

text bakalářské práce ve výstupních formátech PDF a ODT, zdrojové soubory portálového serveru Liferay Portal s vytvořeným webovým portálem.

26