Web milujuhovezi.cz odstartoval! 1. Zdravý oběd za 100 korun pro celou rodinu? Jde to. Víme, jak na to 2. Tržby prodejců meziročně rostly o 6,2 % 3

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 1.8.2016 - 9.8.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Web milujuhovezi.cz odstartoval! 3.8.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

ČSCHMS

blesk.cz Zdravý oběd za 100 korun pro celou rodinu? Jde to. Víme, jak na to 6.8.2016

blesk.cz str. 0 Události


ČT 1 Tržby prodejců meziročně rostly o 6,2 % 5.8.2016

ČT 1 str. 8 12:00 Zprávy ve 12


dTest Ať přežijí vitamíny 4.8.2016

dTest str. 24 Test Sušičky potravin


ekonomika.iDNES.cz Bizon, nový symbol Ameriky, končí čím dál častěji v hamburgerech 5.8.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční ekonomika


iDNES.cz, Filip Horáček

euro.e15.cz USA ruší zákaz dovozu uvalený kvůli nemoci šílených krav 5.8.2016

euro.e15.cz str. 0 Politika


Pavel Michl

extra.cz Němci a Francouzi k nám posílají hnusy. Na trhu se objevily falšované sýry! 7 Český svaz zpracovatelů extra.cz str. 0 News 5.8.2016 masa - TOP anet

Hospodářské noviny „ŽROUT“ MĚNÍ NEPRODANÉ OVOCE A ZELENINU NA HNOJIVO

8

4.8.2016

Hospodářské noviny str. 2 Příloha - Odpovědné třídění odpadů

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Zuzana Keményová

iprosperita.cz Klasáček odměnil vítěze 5.8.2016

iprosperita.cz str. 0 Lobby info


Editor

Kroměřížský deník Křeslo senátora chce na Kroměřížsku devět uchazečů. Stejně jako minule 10 Český svaz zpracovatelů Kroměřížský deník str. 3 Kroměřížsko 4.8.2016 masa - TOP ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Mladá fronta DNES Američané už zase jedí bizony. A nemají dost 6.8.2016

Mladá fronta DNES str. 9 Ekonomika


Napsáno životem Nebojte se masa z plechovky 5.8.2016

Napsáno životem str. 23 Poradíme Vám


Právo Má krize našeho zemědělství řešení? 6.8.2016

Právo str. 14 Firma


Stranu připravila Dana Večeřová Nakupujme potraviny „česky“ 6.8.2016



vitalia.cz Rohlik.cz ujíždí konkurenci v online prodeji potravin. Alespoň pokud jde o filtrování 15 Český svaz zpracovatelů vitalia.cz str. 0 8.8.2016 masa - TOP Lenka Krbcová Vepřové maso z Polska obsahuje antibiotika 9.8.2016

vitalia.cz str. 0


Redakce

Zemědělec Produkce masa vzrostla 8.8.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství


Oldřich Příbík Nejdříve byla mlékárna, pak dojnice

18

8.8.2016

Zemědělec str. 9 Publicistika

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Zuzana Fialová Jde to s námi z kopce 8.8.2016

Zemědělec str. 10 Zájmové organizace


zpravy.rozhlas.cz Inspektoři se zaměří na mléčné výrobky ze zahraničí. Údaje na obalech bývají nepravdivé 20 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 politika 5.8.2016 masa - TOP Anna Kottová

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Kosteleckým uzeninám vzrostl loni zisk o 54 procent 3.8.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Denik.cz Součinnostní akce Policie ČR se Státní veterinární správou 3.8.2016



APIC-AK Tisícovka zemědělců požádala o investiční a provozní úvěry PGRLF 3.8.2016



MZe ČR Dotace ani regulace nic neřeší 8.8.2016



ASZ Neuvedený alergen – lepek v masných výrobcích maďarského původu 25 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 8.8.2016 masa - Ostatní SZPI Na českém trhu se objevilo vepřové maso z Polska obsahující nadlimitní množství 26 antibiotik Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 9.8.2016 masa - Ostatní SVS ČR

Blesk Podvody s původem masa skončí 9.8.2016

Blesk str. 3 Téma


(kol)

blesk.cz EU: Nutrie musí v přírodě vymřít, kvůli kožešinám se ale v Česku může chovat dál

28

7.8.2016

blesk.cz str. 0 Politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

byznys.ihned.cz Maloobchod v červnu zpomalil růst. Nejrychleji tradičně posiluje internetový prodej 29 Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 5.8.2016 masa - Ostatní ČTK, hec

Claudia STRAVA podle krevních skupin 9.8.2016

Claudia str. 20 Vařím s chutí


Lukáš Vokrouhlík

czso.cz Newsletter - 31/2016 5.8.2016

czso.cz str. 0


ČT 1 Špatné podmínky na polských jatkách 3.8.2016

ČT 1 str. 9 19:00 Události


ČT 24 Ceny v červenci stouply o 0,5 % 9.8.2016

ČT 24 str. 13 20:00 90' ČT24


denik.cz Nutrie dostanou výjimku. Tuzemští chovatelé se jich zbavovat nemusejí 34 Český svaz zpracovatelů denik.cz str. 0 Z domova 8.8.2016 masa - Ostatní ČTK Co říká na stravování v rychlých občerstveních odborník? 9.8.2016

denik.cz str. 0 Středočeský kraj


Lucie Mašínová Do Česka se dostalo přes 450 kg vepřového se zbytky antibiotik 9.8.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika


ČTK

dTest Píšete nám 4.8.2016

dTest str. 4


e15.cz Ne všechny dovážené mléčné výrobky mají dost tuku. Prověřuje je inspekce 38 Český svaz zpracovatelů e15.cz str. 0 Zemědělství 5.8.2016 masa - Ostatní

echo24.cz Budete prodávat vepřové i alkohol, nebo končíte, nařídil starosta halal obchodu 39 Český svaz zpracovatelů echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy 6.8.2016 masa - Ostatní Echo24, ls

Euro Jen pro ten dnešní den 8.8.2016

Euro str. 60 Light


Petr Holec

euro.e15.cz Maloobchod zpomalil. Nadále ho táhne internetový prodej 5.8.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys

Dva roky od embarga: Zemřou Rusové hlady? 6.8.2016

euro.e15.cz str. 0 Blogy

41 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 42 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Miroslav Zámečník Inflace v červenci nečekaně vzrostla na 0,5 procenta 9.8.2016



EXKLUZIV Gurmánský RÁJ 3.8.2016

EXKLUZIV str. 84 Cestování


Václav NEKVAPIL

finance.cz Maloobchodní tržby v červnu zpomalily meziroční růst na 6,2 pct. 5.8.2016

finance.cz str. 0


Financninoviny.cz Zpracovatel masa Tyson Foods zveřejnil lepší než očekávané výsledky za 3Q díky poklesu 46 nákladů Český svaz zpracovatelů finance.cz str. 0 8.8.2016 masa - Ostatní Fio banka ČR -Inflaci v červenci zvedly ceny potravin 9.8.2016

finance.cz str. 0 J&T


Haló noviny Agrární komora nesouhlasí s NKÚ 4.8.2016

Haló noviny str. 4 Z domova


(ng) Maloobchod v 1. pololetí uspěl 9.8.2016

Haló noviny str. 6 z ekonomiky


Hospodářské noviny Život bez obalů šetří přírodu i peníze Hospodářské noviny str. 5 Příloha - Odpovědné 4.8.2016 třídění odpadů


Jana Niedermeierová

chytrazena.cz Desatero pro výběr kvalitních mléčných výrobků 3.8.2016

chytrazena.cz str. 0


i-noviny.cz Farmářské trhy pokračují i v sprnu 3.8.2016

i-noviny.cz str. 0


Instinkt SLEPICE V NOUZI A KRÁVY VE FABRICE 4.8.2016

Instinkt str. 24 Fenomén


Soňa Paleta

investujeme.cz Maloobchod drží naději na rekord 5.8.2016

investujeme.cz str. 0 Investice


Kolínský deník Léto a fastfoody: Co říká na stravování v rychlých občerstveních Zuzana Víznerová? 55 Český svaz zpracovatelů Kolínský deník str. 3 Kolínsko 9.8.2016 masa - Ostatní LUCIE MAŠÍNOVÁ

kurzy.cz Maloobchod - červen 2016 5.8.2016

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika


ČR - inflace v červenci rostla o 0,3% m/m a silně akceleroval na 0,5% r/r 57 Český svaz zpracovatelů kurzy.cz str. 0 Makroekonomika 9.8.2016 masa - Ostatní

Komentáře k inflaci - ceny dále lehce porostou, riziko deflace se vzdaluje 58 Český svaz zpracovatelů kurzy.cz str. 0 Makroekonomika 9.8.2016 masa - Ostatní

lidovky.cz KONHEFR: Farmářské potraviny. Kvalitní produkty, nebo jen byznys? 9.8.2016

lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť

Penny Market prodával játra se žlučí. Mohla přivodit zdravotní obtíže 9.8.2016

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy

59 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 60 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ČTK

mesec.cz Česká inflace se odráží ode dna díky efektu statistické základny 8.8.2016

mesec.cz str. 0


Viktor Zeisel

Mladá fronta DNES Obilí zůstává na polích kvůli dešti 6.8.2016

Mladá fronta DNES str. 16 Střední Čechy


Marek Kočovský

National Geographic Česko Do poslední kapky 5.8.2016

National Geographic Česko str. 85


Napsala Laura Parkerová

novinky.cz Vegetariánská jídla bohatá na bílkoviny 3.8.2016

novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví


ema Reportáž z Ukrajiny: Trnitá cesta dlážděná chudobou, inflací a válkou 5.8.2016

novinky.cz str. 0 Zahraniční - Evropa


Alex Švamberk (Radomyšl) Vepřové z Polska obsahovalo nepovolené množství antibiotik 9.8.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika


parlamentnilisty.cz Kandidát do Senátu Franěk (KSČM): Jsem člověkem práce 5.8.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Kateřina Synková


Francouzská starostka nastoupila na muslimské obchodníky: Buď budete prodávat 68 vepřové a alkohol, nebo vám ten krám zavřeme Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor 7.8.2016 masa - Ostatní mp

Pošli recept Kuřecí roláda s mletým masem 3.8.2016

Pošli recept str. 11 Na návštěvě u čtenářů


Právo O senátorský post usiluje na Olomoucku a Kroměřížsku devět uchazečů 70 Český svaz zpracovatelů Právo str. 12 Střední a Východní Morava 4.8.2016 masa - Ostatní (pem, alf)

protiproud.cz Sladký zabiják pod ochranou WHO: Jak se dělá planetární zdraví? 5.8.2016

protiproud.cz str. 0 Zdraví


Erika Magdalena Peprná

prvnizpravy.cz Korrespondent: Ukrajinci začali jíst méně, ale platit více! 3.8.2016

prvnizpravy.cz str. 0 zprávy


Překvapení „Aspoň jednou v životě vidět moře,“ přála si moje stará maminka 1.8.2016

Překvapení str. 48


Rádio Blaník - Praha Veterináři řeší další závadné maso z Polska 9.8.2016

Rádio Blaník - Praha str. 1 16:56 Zprávy


roklen24.cz Inflace přidala na tempu, do konce roku dále zrychlí 9.8.2016

75 Český svaz zpracovatelů roklen24.cz str. 0 Ekonomika, Homepage, Zprávy Top masa - Ostatní Jaroslav Průcha, Lukáš Kovanda

Rytmus života Co dnes k večeři? 8.8.2016

Téma

Rytmus života str. 18 Výlet do minulosti


Elektronické maso, sex a magie od řezníka z Bruntálu 5.8.2016

Téma str. 41 Životní styl


-tm

TV Nova Mléka a masa je přebytek. Ceny půjdou dolů 3.8.2016

TV Nova str. 4 08:00 Ranní Televizní noviny


Týdeník Květy JSME MAKOVÁ VELMOC 4.8.2016

Týdeník Květy str. 10 Aktuálně


vitalia.cz Falšování sýrů: Jsou víc light, než může někomu chutnat 5.8.2016

vitalia.cz str. 0


Redakce

zdarsky.denik.cz Kosteleckým uzeninám loni vzrostl zisk, tržby stagnovaly 4.8.2016

zdarsky.denik.cz str. 0 Podnikání


ČTK

Zemědělec Rozdělili peníze špatně? 8.8.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana


Zuzana Fialová Nových norem přibývá 8.8.2016

Zemědělec str. 3 Zpravodajství


(opr, čtk) • Kalendář akcí 8.8.2016

Zemědělec str. 64 Zemědělský servis


Zemědělec (newsletter) Krajská informační střediska nejsou podle Agrární komory ČR zbytečná 85 Zemědělec (newsletter) str. 0 Dotace, Kontroly, Český svaz zpracovatelů 3.8.2016 Zemědělství masa - Ostatní Eva Seifertová Faremní chovy nutrií v ohrožení Zemědělec (newsletter) str. 0 Ostatní, Šlechtění, 5.8.2016 Technologie, Výživa zvířat, Zdraví zvířat


Martin Jedlička MZe: Chovatelů nutrií se redukce chovů nemá týkat

87

8.8.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Oldřich Přibík

zena-in.cz Jak udržet vaše srdce zdravé? 8.8.2016

zena-in.cz str. 0 Zdravé vaření


Komerční článek Letní jídelníček – jak chutně a zdravě jíst bez dlouhých hodin strávených v kuchyni? 89 Český svaz zpracovatelů zena-in.cz str. 0 Vaření 8.8.2016 masa - Ostatní Komerční článek

zpravy.rozhlas.cz Ohrožuje to zdraví lidí, kritizují inspektoři poměry na polských jatkách 90 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 evropa 3.8.2016 masa - Ostatní Vít Pohanka

Plné znění zpráv 1.8.2016 - 9.8.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz Web milujuhovezi.cz odstartoval! agris.cz str. 0 Zemědělství ČSCHMS Český svaz zpracovatelů masa - TOP 3.8.2016

zpět Unikátní webový projekt milujuhovezi.cz z dílny našeho svazu odstartoval! Provázáním nabídky a poptávky pomůže tento web překonat bariéry mezi spotřebiteli a producenty. Na své si tak přijdou jak zákazníci shánějící kvalitní české hovězí, tak i jeho prodejci, tedy naši chovatelé. Vedle toho se zde dozví všechny podstatné informace o hovězím mase, aby se jeho konzumace stala skutečně gurmánským zážitkem. Unikátní webový projekt milujuhovezi.cz z dílny našeho svazu odstartoval! Provázáním nabídky a poptávky pomůže tento web překonat bariéry mezi spotřebiteli a producenty. Na své si tak přijdou jak zákazníci shánějící kvalitní české hovězí, tak i jeho prodejci, tedy naši chovatelé. Vedle toho se zde dozví všechny podstatné informace o hovězím mase, aby se jeho konzumace stala skutečně gurmánským zážitkem. Web je určen jednak široké veřejnosti (vašim potenciálním zákazníkům), kteří se chtějí o hovězím mase něco dozvědět, chtějí se ho naučit správně nakupovat a kulinárně upravovat, ale hlavně chtějí kvalitní české hovězí z masných plemen v naší zemi sehnat. Kde je poptávka, musí být i nabídka, a tak funguje tento web na dvou prolínajících se platformách. Na své si tak přijdou i chovatelé (resp. zpracovatelé), kteří chtějí nejen vědět jak maso nechat zrát, bourat, skladovat a nabízet zákazníkům a hlavně chtějí své produkty na webu přímo nabídnout. To hlavní, co tedy tento web přináší našim členům, kteří již prodej ze dvora realizují, je možnost jednoduše se zaregistrovat jako aktivní uživatel a využít webovou stránku k vlastnímu prospěchu. Každý uživatel má možnost na webu zveřejnit informace o svém hospodářství, prodeji ze dvora, kontaktní údaje, informace o prodeji masa (kdy, kde a jak), vložit fotografie a odkaz do vlastního

webu či přímo e-shopu. Dalším bonusem je možnost využívat nástroj, který umožňuje jednoduchou formou avizovat blížící se termín prodeje masa či účast na konkrétní akci (farmářské trhy apod.). Tyto „novinky“ jsou zveřejňovány na hlavní straně webu, uživatelé tak mají v rukou nástroj, který mohou plně využívat pro potřeby propagace prodeje svého masa a souvisejících produktů. Potenciální zákazník si díky interaktivní mapě a vizitkám jednotlivých chovatelů velmi jednoduchým způsobem vyhledá kontakt na prodejce hovězího masa ze dvora ve svém okolí, nebo v místě kam se chystá. Pomozte nám rozjet tento zajímavý projekt, který může být funkční jen při dostatečném množství participujících chovatelů. Většina z vás, kteří realizujete prodej ze dvora, už ví, jak maso správně připravit a někteří i jak ho velmi dobře prodat. Pro někoho tak může být prezentace na tomto webu již jen třešničkou na dortu, pro jiného možnost, jak maso nabídnout a jak rozšířit základnu svých zákazníků. Řada chovatelů už prezentaci svého chovu na webu má, přidejte se k nim a pomozte nám zlepšit povědomí o hovězím mase a třeba i zvýšit skomírající spotřebu hovězího masa v České republice! Řada členů svazu, kteří realizují prodej ze dvora, má již na webu svůj profil a může tak velmi jednoduchým způsobem přilákat nové zákazníky. Mnozí již využívají možnosti vkládat krátké zprávy, které se zobrazují na hlavní stránce a informují návštěvníky webu o tom, co se na dané farmě v dohledné době kolem masa chystá. Vše, co potřebují vaši zákazníci znát o hovězím naleznou právě na milujuhovezi.cz!

URL| http://www.agris.cz/clanek/193118

blesk.cz Zdravý oběd za 100 korun pro celou rodinu? Jde to. Víme, jak na to 6.8.2016

blesk.cz str. 0 Události

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Myslíte si, že zdravé stravování je drahé? Tak to se pletete. My vám ukážeme, že jíst se dá zdravě a také tak, abyste si nezruinovali peněženku. Každý víkend vám budeme přinášet zajímavé tipy, které prospějí nejen vašemu domácímu rozpočtu, ale také zdraví. Dnes vám ukážeme pět skvělých receptů na levný a zároveň dobrý oběd pro čtyřčlennou rodinu. Zdravý jídelníček není žádná věda. Nemusíte ani nechat celou výplatu v obchodě se zdravými potravinami. Neměli byste šetřit na kvalitě potravin, jen se stačí naučit kupovat cenově dostupné a zdravé potraviny, vhodně si sestavit jídelníček nebo připravovat si částečně jídlo doma. „Stravování v restauracích se příliš nevyplatí. Nevíte nic o kvalitě potravin, kdo vám sahal na jídlo nebo komu prošlo pod rukama. Ve finále si na jídlu nemusíte pochutnat, může být zbytečně mastné a ve finále utratíte za čtyřčlennou rodinu bez problémů 600–1000 Kč,“ říká výživová specialistka Ing. Iva Rychnovská (Veselá) z výživové poradny Food Life a autorka webu Zdravakuchyne.cz. Podívejte se na rozhovor s Ivou Rychnovskou (Veselou) o základech zdravé a levné výživy: Zdravý oběd znamená, že je sestavený ze zdravých potravin a také bude vyvážený a obsahovat všechny hlavní živiny. Lidé mají totiž tendenci vynechávat přílohy nebo bílkoviny. Základem každého oběda je příloha (ideálně celozrnná), bílkovina, zdravý tuk a zelenina nebo ovoce. To se snažte dodržet v každém obědě. Pokud chcete ušetřit, vybírejte potraviny, které jsou co nejméně zpracované. Polotovary a již předpřipravené potraviny jsou obvykle dražší. Snažte se vybírat lokální a sezonní potraviny. Dále ušetříte tím, pokud budete mít přehled, kolik korun zaplatíte za kilogram dané potraviny. Výživová specialistka sestavila potraviny od nejlevnějších po nejdražší a vybrala je tak, aby nebyly ošizené na kvalitě.

Sacharidy (přílohy): Pokud vás děsí např. cena 80 Kč/kg za kuskus. Na běžnou porci stačí 50 g přílohy nebo 200 g brambor. Ve finále pak přílohy vyjdou na pouhých 3–6 Kč na porci. brambory (15 Kč/kg) vločky (od 35 Kč/kg) celozrnná mouka (od 30 kg) – např. na přípravu palačinek bulgur (40 Kč/kg) pšeničné těstoviny (40 Kč/kg) rýže (45 Kč/kg) mražená kukuřice (50 Kč/kg) – např. na kukuřičnou kaši celozrnné pečivo (od 52 Kč/kg) jáhly (55 Kč/kg) luštěniny – čočka, fazole, cizrna (od 60 Kč/kg) pohanka (od 60 Kč/kg) žitný chléb (68 Kč/kg) celozrnné těstoviny (70 Kč/kg) kuskus (80 Kč/kg) quinoa, amarant (170 Kč/kg) Bílkoviny: tvaroh (od 40 Kč/kg) vejce (od 50 Kč/kg) – 1 ks á 50 g luštěniny – čočka, fazole, cizrna (od 60 Kč/kg) tofu (od 90 Kč/kg) cottage (119 Kč/kg) kuřecí maso (150 Kč/kg) seitan (158 Kč/kg) krůtí maso (200 Kč/kg) mozzarella (230 Kč/kg) šunka nad 92 % masa (od 250 Kč/kg) – levnější kupovat u řezníka tvrdý sýr 30% (250 Kč/kg) hovězí zadní (219 Kč/kg) olomoucké tvarůžky (238 Kč/kg) losos (od 330 Kč)/kg) tuňák (od 400 Kč/kg) Tuky zakysaná smetana 15% (80 Kč/kg) smetana na vaření 12% (90 Kč/kg) semínka (od 150 Kč/kg) máslo (160 Kč/kg) jogurtový dresink (180 Kč/kg) olivový olej (od 250 Kč/kg) ořechy (od 400 Kč/kg) ghí (700 Kč/kg) 250 g celozrnného kuskusu (cca 20 Kč) 350 g mražená zelenina – mrkev, kukuřice, hrášek (25 Kč) 1 cibule (3 Kč) 200 g tvrdý sýr (cca 40 Kč) 1 PL zeleninového bujónu bez glutamátů (5 Kč) 15 g másla (2,5 Kč) 1 lžíce oleje (3,5 Kč) Koření: sůl, kari, česnek, 1 lžička chilli sladkokyselé omáčky

Postup: Na oleji a másle orestujeme cibuli, poté k ní přidáme nakrájenou zeleninu, kuskus, koření a zeleninový bujón. Po chvilce restování vše zalijeme horkou vodou, ztlumíme plamen a počkáme, až kuskus nasákne vodu. Sundáme z plotny a necháme pod pokličkou dojít. Na talíř nandáme kopečky kuskusového rizota, posypeme sýrem, necháme rozpustit. Kuskus uvaříme do měkka a okořeníme dle chuti. Mezitím si nakrájíme a podusíme zeleninu. Vše smícháme, dochutíme a posypeme strouhaným sýrem. 400 g kuřecí prsa (60 Kč) 850 g brambory (12 Kč) 20 g másla (3 Kč) 15 g oleje (4 Kč) 450 g pekingské zelí (cca 15 Kč) 100 g pórku (6 Kč) grilovací koření bez glutamátu kmín sůl, pepř, ocet Postup: Kuřecí plátek okořeníme a orestujeme na lžíci oleje. Brambory uvaříme do měkka v osolené vodě s kmínem a poté vodu slijeme. Na pánvi orestujeme na másle nakrájený pórek, osolíme, opepříme a přidáme k bramborám, které vidličkou rozšťoucháme. Pekingské zelí nakrájíme nadrobno, přidáme sůl, pepř, ocet, pár kapek oleje a podáváme s kuřecím plátkem a šťouchanými brambory. 250 g uzené tofu (35 Kč) 500 g čerstvé zeleniny – ledový salát, čínské zelí, okurky, bílé papriky (30 Kč) 30 g sušená rajčata (8 Kč) 1 lžíce sójové omáčky Shoyu (2 Kč) šťáva z ? citronu (4 Kč) 150 ml bílého jogurtu – kravský nebo sójový (6 Kč) 300 g žitný chléb (15 Kč) 1 stroužek česneku mletá červená paprika sůl, pepř, salátové koření Postup: Čerstvou zeleninu očistíme a nakrájíme na kousky, přidáme na kostičky nakrájené tofu, sušená rajčata na drobné kousky, ochutíme sójovou omáčkou, šťávou z citronu, salátovým kořením a pepřem. Jogurt smícháme se solí, mletou paprikou a lisovaným česnekem a vmícháme do salátu. Salát podáváme s kousky žitného pečiva. 250 g čočky (cca 15 Kč) 125 g mozzarelly (cca 26 Kč) 400 g loupaná rajčata (30 Kč) 100 g červené cibule (3,5 Kč) 1 lžíce koření garam masala (5 Kč) 20 g olivový olej (5 Kč) 1 vejce (2,5 Kč) 3 stroužky česneku (4 Kč) šťáva z ? citronu (4 Kč) sypký zeleninový bujón bez glutamátů (5 Kč) sůl, pepř, chilli koření podle chuti Postup: V hrnci rozpálíme olej, orestujeme nakrájenou cibuli, plátky česneku, přidáme bujón, koření garam masala, sůl, pepř a chilli podle chuti. Přidáme čočku, kterou jsme nechali předem 12 h změknout ve vodě, zalijeme vše horkou vodou a vaříme do změknutí čočky. Přiléváme vodu podle potřeby a ke konci vaření vmícháme do čočky loupaná rajčata a podusíme, aby vznikla hustá kaše. Tu podle potřeby dochutíme citronovou šťávou a solí. Do kaše vmícháme vajíčko, přendáme do zapékací formy, posypeme nastrouhanou mozzarellou a zapečeme na 180 °C v troubě, až sýr zezlátne.

500 g brokolice (25 Kč) 1 velká brambora (2 Kč) 100 g šunka nad 92 % masa (28 Kč) 250 g celozrnné bagetky (18 Kč) 10 g olivový olej (2 Kč) 30 g strouhaný parmezán (20 Kč) 4 PL smetany na vaření (5 Kč) sůl, pepř, česnek podle chuti, citronová šťáva Postup: Brokolici a na kostičky nakrájenou bramboru uvaříme do měkka v mírně slané vodě nebo vodě s přídavkem bujónu. Vše rozmixujeme tyčovým mixérem na hladký krém, přidáme smetanu na vaření, sůl, pepř, lisovaný česnek a pár kapek citronové šťávy. Bagetky rozřízneme, zakapeme olejem a posypeme nadrobno nakrájenou šunkou. Zasypeme nastrouhaným parmazánem, osolíme, opepříme a zapečeme v troubě. Hotové bagetky podáváme s brokolicovým krémem.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/411134/zdra...-pro-celou-rodinu-jde-to-vime-jak-na-to

ČT 1 Tržby prodejců meziročně rostly o 6,2 % 5.8.2016

ČT 1 str. 8 12:00 Zprávy ve 12

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------Klesající nezaměstnanost a rychlejší růst mezd. To jsou podle analytiků hlavní důvody vyšší poptávky spotřebitelů. Maloobchodní tržby v červnu rostly meziročně o 6,2 %. Prodejcům se daří ve všech hlavních oblastech, dlouhodobě nejvyšší tempo růstu pak vykazuje internetový prodej. Nikola VALOVÁ, redaktorka -------------------Obchůdek s biopotravinami v centru Prahy. Nejvíce sem chodí lidi kupovat třeba obilniny, luštěniny, oleje nebo kvalitní čokolády. Ve svém výběru jsou zákazníci čím dál náročnější. Na rozdíl od předchozích let se už neohlížejí jenom na ceny. Ivana KÝČKOVÁ, prodavačka obchodu s potravinami -------------------Prodej stoupá neustále a lidi si, už sledujou nejenom třeba éčka v potravinách, ale vopravdu celý složení. Nikola VALOVÁ, redaktorka -------------------I přesto si ale čeští spotřebitelé pro potraviny chodí nejvíce do supermarketů a hypermarketů. Tržby v nespecializovaných prodejnách potravin stouply o necelých 5 %. Vůbec nejvíce ale rostly tržby tradičně e-shopům. Marie BOUŠKOVÁ, odbor statistiky služeb, ČSÚ -------------------Maloobchodní prodej prostřednictvím internetu je vlastně oblast maloobchodu, která téměř nebyla zasažena ekonomickou krizí a tržby v tomto, v tomto oboru se zvedaly kontinuálně již několik posledních let.

Nikola VALOVÁ, redaktorka -------------------Vyšší tržby zaznamenali obchodníci ve všech oblastech. Nejvíce maloobchodu pomáhaly levnější potraviny a pohonné hmoty a také klesající nezaměstnanost a růst mezd. Právě to posiluje chuť domácností utrácet. Mírné zpomalení oproti květnu tak není podle analytiků určující. Radomír JÁČ, hlavní ekonom, Generali Investments CEE -------------------Když se ale podíváme na očištěná data, tak ten červnový výsledek je ve skutečnosti velmi silný. V rámci letošního roku jde fakticky o nejsilnější růst. Zároveň když se podíváme na strukturu prodejů, tak dá se říci, že v červnu samotném byly maloobchodní tržby taženy hlavně prodeji zařízení pro domácnost. Nikola VALOVÁ, redaktorka -------------------Růst maloobchodu podle odborníků sice nemůže pokračovat donekonečna, v nejbližší době ale výraznější oslabení prodeje neočekávají. Kamil Beneš a Nikola Valová, Česká televize.

dTest Ať přežijí vitamíny 4.8.2016

dTest str. 24 Test Sušičky potravin

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Zahrádkáře i houbaře v souvislosti s úrodou ovoce, zeleniny či hub koncem léta obvykle trápí okřídlená otázka „kam s nimi?“ Jedním ze šetrných způsobů, jak plody zpracovat a uchovat pro pozdější konzumaci, je sušení. Do laboratoře jsme proto poslali 14 sušiček potravin dostupných na našem trhu a nechali posoudit jejich klíčové parametry, tedy schopnost sušení, jednoduchost obsluhy nebo hlučnost. V dávných dobách lidé sušili potraviny na přímém slunci a větru, dnes tak činí například na topení pokladeném novinami nebo pečicím papírem. Tyto metody jsou však časově náročné a běžný spotřebitel na ně většinou nemá čas ani prostor. Pokud sušíte rádi a často, pořízením sušičky potravin rozhodně neprohloupíte. Velkou díru do rodinného rozpočtu vám její koupě neudělá (modely v našem testu se pohybují v cenovém rozpětí od sedmi set do bezmála dvou tisíc korun) a získáte v ní šikovného pomocníka. O to cenné nepřijdete Sušení je ve srovnání se zavařováním či zamrazováním velmi šetrné k vitamínům. Obsah většiny z nich je nedotčen a jejich množství zůstává i po sušení stejné. Výjimkou jsou vitamín C, kterého se při procesu ztrácí přibližně 80 %, a beta karoten, jehož podíl se snižuje o polovinu. Sušení ve speciálních sušičkách je navíc velmi nenáročné. Vyplatí se vám nejen pro zužitkování přebytků ze zahrádky či lesních plodů, ale třeba i v případě, že chcete sušit maso nebo bylinky. Některé přístroje dokonce avizují i možnost sušit květiny či těstoviny. Sušené plody jsou díky nízkému obsahu vody a vyššímu podílu cukrů velmi dobrým zdrojem energie. Oceníte je nejen jako lahodný a zdravý zob, když vás během dne „chytne mlsná“, ale i coby praktickou svačinku na horské túře nebo cyklistickém výletě. Pryč s vodou Při sušení se potraviny zahřívají a tím se z nich postupně odpařuje přebytečná voda. V praxi to vypadá tak, že je otvory v sušičce nasáván vzduch, který se ohřívá na předem nastavenou teplotu. Poté je ventilátorem vháněn do vnitřního prostoru sušičky, kolem sušicích plat, na kterých jsou

rozloženy potraviny. Část vzduchu proudí ven ze sušičky, část se nasává zpět, dohřívá se na požadovanou teplotu a je znovu vháněna mezi plata. Během testování jsme sušili ve všech modelech pět druhů potravin. Nejlepších výsledků sušičky dosahovaly při zpracování jablek a hub. Naopak u jahod a hroznového vína, které obsahují hodně vody, a masa, které patří z hlediska sušení k náročnějším, činilo vysušení některým přístrojům problémy. Vůbec nejlépe si v samotném testu sušení vedl výrobek G21 Paradiso Big. Dobré hodnocení si vysloužily ještě modely Gallet DES 117 Saint-Tropez, Concept SO-2010 Quick, Domo DO325VD a Zelmer FD1000. To je lahoda, pane jahoda Za nejdůležitější kritérium při posuzování kvality sušení jsme považovali smyslové vlastnosti usušených potravin. Kromě chuti jsme v rámci senzorických zkoušek sledovali i rovnoměrnost usušení kusů ze stejného plata a také konzistenci po čtyřiadvaceti hodinách. Častými nedostatky v této oblasti byly přesušenost, nerovnoměrné usušení nebo právě změna konzistence „den poté“. Nejvíce lze ze senzorického hlediska doporučit modely Concept SO-1020 Quick, G21 Paradiso Big či Guzzanti GZ 550. Dobře si vedly i další, například Gorenje FDK24DW, Zelmer FD1000 nebo vítěz testu Domo DO325VD. Tomu se ale podle laboratorních odborníků nepovedlo moc dobře usušit hroznové víno. Některé kuličky z jedné várky přesušil, jiné zase nedosušil (viz foto na straně 30), a ani jejich chuť nebyla podle expertů ve srovnání s některými jinými modely příliš lahodná. Abychom však byli spravedliví, dodejme, že hrozinky činily problémy celé řadě výrobků. Smyslově libé připravily pouze již zmíněné modely Concept, G21, Gorenje a Zelmer. Problémy se objevovaly také při zpracování hovězího masa, jež některé přístroje přesušily. Například u modelu Eta Karina 0301 mělo sice maso krátce „po akci“ dobrou konzistenci, po čtyřiadvaceti hodinách však už bylo moc vyschlé. Přesušenost až spálenost snížily senzorické hodnocení i v případě jahod. Nejlepších senzorických výsledků dosahovaly přístroje při sušení jablek. Coby příklad mírného nedostatku lze uvést nerovnoměrně usušenou dávku u Sencoru SFD 1205WH. Některé jím vyrobené křížaly příliš křupaly, jiné byly zase moc měkké. Hodiny a hodiny provozu I nejlépe hodnocené modely dostaly za sušení celkově pouze dobré známky, a to zejména kvůli dlouhé době, kterou zpracování potravin vyžadovalo. Rekordem bylo 37hodinové sušení hroznového vína v přístroji Guzzanti GZ 550. V průměru ale sušil vůbec nejpomaleji Concept SO-1060 – na houby potřeboval sedm hodin, na jahody, jablka a maso 12 hodin a na hrozinky 32 hodin. Nejméně náročné jsou z časového hlediska jahody a houby. Za nejkratší dobu, konkrétně tři hodiny, je zvládl usušit Gallet DES 117 Saint-Tropez. Pro představu dodejme, že u jahod a hub se doba sušení pohybovala v závislosti na modelu od tří do 15 hodin, u jablek od šesti taktéž do 15 hodin. Maso sušily přístroje od sedmi do 19 hodin a hrozinky od desíti do zmíněných závratných 37 hodin. Do celkové známky za sušení jsme promítli i jeho účinnost, tedy poměr hmotnosti produktů před a po vysušení. I když byla účinnost sušení ve většině případů dobrá nebo velmi dobrá, neznamená to, že výsledný produkt dobře chutnal a vypadal. Jako ze škatulky Kromě samotných výkonů jsme již tradičně posuzovali také snadnost obsluhy. Protože sušičky přicházejí při každém použití do styku s potravinami, které je mohou pěkně zaneřádit, bylo tentokrát nejdůležitější částí testu obsluhy čištění. Plusové body jsme udělili přístrojům, které lze velmi snadno a rychle omýt, nehrozí u nich ulpívání zbytků potravin ve spárách nebo zanechávání otisků prstů na povrchu. Nejméně náročný je z hlediska čištění Zelmer FD1000, který neskrývá žádné „pasti“ na zachytávání nečistot, má povrch odolný vůči otiskům prstů a navíc lze jeho sušicí plata i víko vkládat do myčky. Všechny ostatní testované modely mají za čištění uspokojivé nebo pouze dostatečné hodnocení.

Nejčastějšími důvody pro snižování známek byla nesnadná omyvatelnost sušicích plat, nemožnost vkládat je do myčky nebo zmíněné ulpívání otisků prstů na povrchu spotřebičů. Používání i ovládání sušiček je jinak poměrně snadné a intuitivní. Výjimkou byl v tomto směru pouze model G21 Paradiso Big, u kterého hodnotitelům vadilo nesnadné vkládání plat do přístroje a vyšší hmotnost i rozměry. Další procenta z celkového skóre mu ubrala rovněž relativně křehká konstrukce a viklající se tlačítka. Je libo tichou domácnost? Vzhledem k tomu, že sušičky běží celé hodiny, je z uživatelského hlediska vhodné, aby byly co nejtišší. Zkoušky hlučnosti probíhaly jak prostým měřením nejvyššího naměřeného hluku 8str. 30 během provozu, tak subjektivním hodnocením laboratorních expertů, kteří posuzovali nejen intenzitu vydávaného zvuku, ale také jeho charakter. Nejvyšší hlučnost, konkrétně 68,7 decibelů, byla naměřena u sušičky Guzzanti GZ 550. To pro představu znamená, že pokud budete chtít v její blízkosti konverzovat, budete muset alespoň mírně zvýšit hlas. Hodnotitelé navíc označili vydávaný zvuk za subjektivně nepříjemný a otravný. Naopak poměrně tichými společníky vám budou vítěz testu Domo DO325VD, oba modely od Sencoru nebo Severin OD2940, které při sušení vydávají ve srovnání s největším křiklounem o zhruba 20 decibelů menší hluk. Sušičky jsme nechali otestovat i z hlediska spotřeby energie. Pro představu se pohybovala v průměru kolem 6 kWh za sušení časově nejnáročnějšího produktu, tedy hroznů. Z průměru výrazněji vybočil pouze přístroj Zelmer FD1000, který při přípravě hrozinek spotřeboval zhruba třikrát více elektrické energie než nejšetrnější Eta Karina 0301 (14,6 oproti 4,6 kWh). V suchu a bezpečí Závěrečnou částí testu bylo ověření elektrické a teplotní bezpečnosti sušiček. Ani u jedné jsme nenašli žádné prohřešky proti normám. Nejvyšší teplotu jsme naměřili u přístroje Eta Karina 0301, konkrétně 64,3 °C, což lze stále považovat za bezpečné. Modelem s nejnižší dosaženou teplotou byl ECG SO 375, u kterého jsme naměřili o více než dvacet stupňů méně než u Ety. 6 *** sušičky potravin Domo Sencor Zelmer G21 ECG Concept Gallet DO325VD SFD 135E FD1000 Paradiso Big SO 375 SO-2010 DES 117 Quick Saint-Tropez průměrná cena (Kč) 1000 900 700 1600 1100 1600 1100 celkové hodnocení dobře dobře dobře uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě 67 % 61 % 61 % 59 % 58 % 57 % 57 % sušení dobře uspokojivě dobře dobře uspokojivě dobře dobře 65 % 57 % 65 % 70 % 48 % 68 % 69 % jablka: účinnost / doba / senzorika 2 / 4 / 1 2 / 3 / 2 2 / 4 / 1 2 / 3 / 1 1 / 4 / 2 1 / 5 / 1 2 / 3 / 2 jahody: účinnost / doba / senzorika 1 / 3 / 2 1 / 4 / 2 1 / 4 / 1 1 / 3 / 3 1 / 4 / 3 1 / 4 / 2 1 / 1 / 2 hrozny: účinnost / doba / senzorika 1 / 4 / 4 2 / 5 / 5 1 / 5 / 2 1 / 5 / 1 2 / 5 / 3 1 / 5 / 2 1 / 5 / 4 houby: účinnost / doba / senzorika 1 / 2 / 1 1 / 3 / 1 1 / 3 / 2 1 / 3 / 1 2 / 2 / 4 1 / 3 / 1 1 / 1 / 1 maso: účinnost / doba / senzorika 3 / 4 / 3 5 / 4 / 2 3 / 5 / 3 4 / 3 / 1 4 / 4 / 1 3 / 5 / 2 4 / 4 / 1 celková rovnoměrnost sušení 1 2 1 1 3 1 2 obsluha dobře uspokojivě dobře uspokojivě uspokojivě dostatečně uspokojivě 62 % 56 % 65 % 40 % 53 % 37 % 40 % návod k použití 2 2 4 2 2 4 4 sestavení a plnění 2 2 2 4 2 2 2 používání / čištění 3 / 3 1 / 4 3 / 1 3 / 4 2 / 4 2 / 4 2 / 4 manipulace a skladování 2 3 3 4 3 4 3 hlučnost velmi dobře velmi dobře uspokojivě uspokojivě dobře uspokojivě uspokojivě 95 % 95 % 50 % 52 % 72 % 47 % 49 % maximální změřená hlučnost (dbA) 1 48,7 1 48,4 3 57,3 3 55,9 2 52,8 3 59,3 3 57,7 subjektivní hodnocení 1 1 3 3 2 3 3

konstrukce a zpracování dobře uspokojivě dobře dostatečně uspokojivě uspokojivě uspokojivě 75 % 50 % 75 % 25 % 50 % 50 % 50 % bezpečnost uspokojivě dobře dobře velmi dobře velmi dobře velmi dobře uspokojivě 57 % 76 % 67 % 81 % 93 % 80 % 55 % elektrická bezpečnost 1 1 1 1 1 1 1 maximální změřená teplota povrchu (°C) 3 61,3 2 51,9 2 56,3 1 49,5 1 43,1 1 50 3 62,2 spotřeba elektrické energie uspokojivě dobře nedostatečně dobře dobře uspokojivě uspokojivě 59 % 61 % 2 % 60 % 68 % 54 % 47 % technické údaje/vybavení maximální příkon (W) 400 250 520 550 250 450 250 celková hmotnost (kg) 1,8 2.5 2,2 3,4 2,4 3,6 2,1 rozměry: šířka x výška x hloubka (cm) 21 x 33 x 34 23 x 33 x 33 23 x 30 x 30 22 x 42 x 29 27 x 32 x 32 38 x 34 x 34 22 x 32 x 32 počet sušicích plat 5 4 4 6 5 9 5 celková sušicí plocha (cm2) 3880 3176 2828 7140 3855 6894 3830 délka přívodního kabelu (cm) 108 87 140 115 116 121 110 vypínač / časovač 6 / 6 7 / 6 7 / 6 7 / 7 7 / 6 6 / 6 6 / 6 zobrazení teploty / času na displeji 6 / 6 6 / 6 6 / 6 7 / 7 6 / 6 6 / 6 6 / 6 omyvatelnost v myčce 6 6 sušicí plata 6 6 6 6 a víko 28 dTest 8–2016 Eta Sencor Severin Gorenje Domo Concept Guzzanti Karina 0301 SFD 1205WH OD 2940 FDK24DW DO600S SO-1060 GZ 550 1300 900 1300 1400 1800 1900 1100 uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě 56 % 56 % 56 % 55 % 54 % 54 % 54 % uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě dobře 50 % 51 % 50 % 57 % 56 % 54 % 65 % 2/2/31/4/31/3/22/4/22/3/11/4/22/4/1 1/3/41/3/31/3/31/4/21/3/21/4/21/4/1 2/4/43/4/51/5/41/5/23/4/52/5/31/5/3 1/2/11/3/11/1/41/4/11/2/21/3/31/4/1 3/4/33/5/33/5/33/5/13/3/33/5/24/4/1 2332221 uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě 53 % 50 % 43 % 40 % 43 % 43 % 43 % 3334333 2232422 3/31/42/43/44/33/43/4 3332333 dostatečně velmi dobře velmi dobře dobře uspokojivě dobře nedostatečně 36 % 96 % 94 % 74 % 52 % 70 % 18 % 3 55,1 1 47,8 1 49,3 2 51,4 3 56 2 54,3 5 68,7 4112324 dobře uspokojivě dobře uspokojivě dobře uspokojivě uspokojivě 75 % 50 % 75 % 50 % 75 % 50 % 50 % uspokojivě dobře dobře uspokojivě dobře dobře dobře 51 % 62 % 67 % 58 % 72 % 79 % 70 % 1111111 3 64,3 2 58,9 2 56,5 3 60,7 2 53,6 2 50,5 2 54,8 dobře dobře dobře dobře uspokojivě uspokojivě uspokojivě 69 % 64 % 67 % 62 % 56 % 59 % 58 % 400 250 250 240 700 245 350 2,8 2,4 2,4 1,9 2,7 3,4 2,5 30 x 32 x 32 20 x 33 x 33 20 x 34 x 34 33 x 32 x 32 31 x 34 x 34 38 x 32 x 27 35 x 32 x 32 9555497 3395 3970 3955 3630 3212 6723 5278 116 88 117 109 155 128 106

6/77/67/66/77/77/77/7 7/76/66/66/66/66/77/7 6666666 vysvětlivky: vítěz testu 7 ano 6 ne Některá hodnocení mohou být limitována. Při shodném celkovém hodnocení pořadí podle abecedy. dobrá rada Nejlépe hodnocenou sušičkou potravin je Domo DO325VD (dobře, 1000 Kč). Dobře suší, je bytelná, málo hlučná a potřebujeteli ji přenášet či převážet, oceníte i nízkou hmotnost. S necelými dvěma kilogramy je dvakrát lehčí než nejtěžší model v testu. Výrobce u ní navíc slibuje i možnost přípravy sušených ryb, těstovin nebo chlebových krutonů. Celkově dobře dopadl také model Zelmer FD1000 (dobře, 700 Kč), který nasbíral dobré známky za sušení i obsluhu a jeho plata i víko lze mýt v myčce. Stejně jako u vítěze je i u tohoto přístroje sympatická nižší hmotnost. Na rozdíl od ostatních má však relativně vysokou spotřebu elektrické energie. Trojici dobře hodnocených výrobků doplňuje Sencor SFD 135E (dobře, 900 Kč), který stejně jako vítěze testu ocení milovníci ticha. i Jak testujeme podrobný postup testu sušiček potravin najdete na http://www.dtest.cz/susickypotravin Jak hodnotíme grafická skladba celkového hodnocení sušiček potravin sušení 50 % obsluha 25 % hlučnost 10 % konstrukce a zpracování 5 % bezpečnost 5 % spotřeba elektrické energie 5 % p Jak správně sušit? Sušit lze prakticky cokoliv, od ovoce a zeleniny přes maso až po bylinky. Aby bylo sušení úspěšné, je třeba dávat pozor na jeho délku, která se u jednotlivých potravin může lišit až několikanásobně. Například bylinky usušíte za průměrně šest hodin, u melounu stejná akce vyjde na průměrně 1,5 dne. Stejnou dobu může trvat i sušení hroznového vína nebo třeba ananasu. Abyste se po použití sušičky mohli radovat z lahodných křížal, hrozinek či dobře usušeného masa, přečtěte si pár tipů. Plody, které chcete usušit, by měly být čerstvé a nepřezrálé. Ovoce a zeleninu nakrájejte na plátky silné 0,5 až 1 centimetr. Nekrájejte je na příliš malé kousky, sušením se zmenší. Ovoce zbavte pecek a všech nejedlých částí. Před samotným sušením se doporučuje nechat plody projít takzvaným blanšírováním – rychlým povařením ve vodě či páře, které zamezí změnám chuti i vzhledu. Abyste předešli nežádoucímu hnědnutí ovoce během sušení, namočte jej předem do roztoku citrónové šťávy a vody, nebo do pomerančového džusu. Některé plody, které obsahují větší množství vody (třeba angrešt), je vhodné před sušením namočit na určitou dobu do vody. Namočení zapříčiní prasknutí slupky, které urychlí proces sušení. Jak testujeme sušičky potravin Sušení Hodnotili jsme, jak kvalitně dokážou přístroje usušit jablka, jahody, hroznové víno, houby a hovězí maso. Hlavní částí testu bylo senzorické hodnocení, které zahrnovalo posouzení chuti, vzhledu, textury, konzistence (po usušení i po 24 hodinách) a rovnoměrnosti usušení všech kusů na stejném platu. Měřili jsme také dobu sušení a jeho účinnost, tedy poměr hmotnosti potravin před a po vysušení. Neopomněli jsme ani zhodnocení celkové rovnoměrnosti sušení, která zohledňuje zpracování potravin na různých sušících platech. Při sušení jsme se řídili doporučeními výrobců. Obsluha Sušičky jsme posuzovali z hlediska uživatelské přívětivosti. Oceňovali jsme například srozumitelný a jasně členěný návod, snadné sestavení, plnění a zejména čištění přístroje.

Hlučnost Hlučnost jsme hodnotili na základě měření i subjektivním vnímáním zvuku vydávaného přístroji za provozu. Spotřeba energie Zaznamenávali jsme spotřebu energie během sušení i ve stavu stand-by. Konstrukce a zpracování Laboratorní experti hodnotili bytelnost konstrukce, vhodnost umístění tlačítek nebo odolnost povrchu vůči poškrábání. Bezpečnost Podle příslušné normy jsme ověřovali elektrickou bezpečnost. Dále jsme měřili teploty různých míst na povrchu přístroje a zaznamenávali jsme nejvyšší naměřenou. Jak uchovávat usušené potraviny? Ležet by měly v chladném a tmavém prostředí. Čím chladnější, tím lepší. Skladovat je můžete v uzavíratelných sáčcích nebo tmavých nádobách, ale nemělo by to být déle než rok. Která je ta pravá? Potřebujete-li sušit větší množství potravin, vybírejte z modelů s velkou sušicí plochou. V našem testu se rozměry pohybovaly od necelých tří tisíc centimetrů čtverečních až po více než sedm tisíc. Pokud vám stačí jednou ročně zpracovat přebytečná jablka a hrozny ze zahrádky, bude pro vás zbytečný přístroj, u něhož výrobce slibuje sušení těstovin, ryb nebo květin. Je dobré také zvážit, zda a případně jak často budete s přístrojem manipulovat. Zjistěte si, jak objemný a těžký je ten vámi vybraný. Pro ilustraci dodejme, že výrobky v našem testu se pohybovaly ve váhovém rozpětí od 1,8 do zhruba 3,5 kilogramu. Pokud nemáte rádi hluk, nezapomeňte si zjistit míru hlučnosti, která bývá uvedena na obalu. Některé sušičky disponují platy, která se dají mýt v myčce, což je z uživatelské hlediska jistě výhodou. Sušičku vždy čistěte až poté, co vychladne a je odpojená z elektrické sítě. Foto popis| Lahodnými křížalami potěšil vítěz testu Domo DO325VD. Foto popis| Ani vítěz testu není dokonalý. Na fotce vidíte jím usušené hroznové víno. Některé hrozinky byly vysušené příliš, jiné zase málo. Foto popis| Rovnoměrně usušenými hrozinkami se pochlubil model G21 Paradiso Big.

ekonomika.iDNES.cz Bizon, nový symbol Ameriky, končí čím dál častěji v hamburgerech 5.8.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční ekonomika iDNES.cz, Filip Horáček Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Spotřebitelé v USA čím dál více kupují bizoní maso. Oblíbené jsou například hamburgery a steaky ze zvířat, která letos získala status amerického savce číslo jedna. Chov bizonů se tak stal dobrým byznysem, cena masa totiž roste ze všech nejrychleji. Po kolapsu trhu s bizoním masem v roce 2002 je tato komodita opět na vzestupu. Bizoní steaky a hamburgery mají v nabídce například maloobchodní řetězce jako je Whole Foods Market, WalMart nebo Kroger. A zájem je tak velký, že na všechny se nedostane. Souvisí to i se změnou preferencí spotřebitelů. Bizoní maso je zdravější a chutnější alternativou kvalitního hovězího. Chov mohutných zvířat není snadný kvůli jejich trvrdohlavosti, průmysl přesto roste. Prodeje bizoního masa v loňském roce podle Národní asociace bizonů překročily 340 milionů dolarů, informoval list Wall Street Journal . To je však jen zlomek prodejů ostatního masa. Loni se v USA prodal skot, prasata a drůbež za 100 miliard dolarů.

Z rostoucího zájmu o bizoní maso chovatelé samozřejmě těží. Za posledních pět let jeho spotřeba narostla o 22 procent. Konzumenti totiž vyhledávají potraviny s vyšším obsahem přírodních bílkovin. Chuťově se bizoní maso podobá kvalitnímu hovězímu, ale je méně tučné, jemnější, sladší a obsahuje více proteinů. Z bizonů se stal byznys Poptávka po tomto mase v současnosti převyšuje nabídku. Vedoucí sekce nákupu masa v řetězci Whole Foods Theo Weening říká, že by mohl bez problémů prodat tohoto masa mnohem více. „Pokud nám ho ale nikdo nedodá, nic s tím neuděláme,“ uvedl. Velkoobchodní cena bizoního masa se pohybuje kolem 4,50 dolarů (110 Kč) za libru, tedy 0,45 kilogramu. Cena se přitom od roku 2009 téměř zdvojnásobila. Ceny rostou výrazně rychleji než u ostatních druhů mas, uvedlo americké ministerstva zemědělství. Hovězí za stejnou dobu zdražilo o 42 procent, vepřové o 41 procent a kuřecí maso o 18 procent. Ruku v ruce s cenami a spotřebou roste také počet chovatelů bizonů. Z chovu se stává dobrý byznys. Od původního podnikání k němu utekl například bývalý magnát kadeřnických salonů Randy Miller, který se svou ženou na rančích v Nebrasce a Missouri chová tisíc bizonů. Od roku 2010 do roku 2016 se počet chovů zvýšil zhruba o čtvrtinu na 850. Rozšiřování chovů pomáhá i lobby prodejců a chovatelů, kteří si mj. vymohli dotace na oplocení rančů. Bizon je největším americkým savcem. Prezident Barack Obama letos podepsal v květnu nový zákon, který tomuto zvířeti přiřkl další nej - nejdůležitější savec Spojených států. Národním zvířetem USA ale zůstává orel bělohlavý.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/v-americe-ro...spx?c=A160805_132838_eko-zahranicni_fih

euro.e15.cz USA ruší zákaz dovozu uvalený kvůli nemoci šílených krav 5.8.2016

euro.e15.cz str. 0 Politika Pavel Michl Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Po 20 letech připravují Spojené státy zrušení omezení dovozu jehněčího masa z Velké Británie. Zavedly ho v roce 1996 kvůli tehdejší hrozbě nemoci šílených krav. Hovězího masa se rozhodnutí zatím netýká. Dovoz jehněčího a hovězího masa z Velké Británie do USA byl zakázán v roce 1996, kdy Evropu decimovala nemoc BSE, tedy takzvaná nemoc šílených krav. Ačkoli se týkala hlavně hovězího masa, podle některých expertů v té době hrozil výskyt BSE také v ovcích. Americká Defra (Odbor životního prostředí, výživy a záležitostí venkova), která spadá pod ministerstvo zemědělství, tento týden podle agentury Bloomberg podnikla kroky k odstranění zákazu dovozu. První britské jehněčí by mělo podle Defry přicestovat do USA začátkem příštího roku. Do té doby ještě inspektoři Defry musí navštívit a zkontrolovat britské farmáře. Hovězího masa se rozhodnutí netýká, o jeho uvolnění ale americké ministerstvo zemědělství také uvažuje. Situaci může zkomplikovat zákaz EU o dovozu hormonálně upraveného hovězího z USA, uvádí list The Guardian. Rozhodnutí vítají hlavně britští producenti jehněčího, pro které jsou Spojené státy lukrativním trhem. Příznačně ho musejí vítat hlavně ve Walesu, který je významným producentem jehněčího a

kde se, hlavně na venkově, v referendu velká většina obyvatel vyslovila pro brexit. Export do Spojených států by mohl Britům vynést 35 milionů liber (asi 1,1 miliardy korun) ročně, domnívá se Defra. Navíc se nový trh otevře v době, kdy se Británie rozhodla odejít z EU a může ztratit přístup na evropské trhy. Největším exportním trhem pro britské jehněčí je suverénně Francie, následuje ji Německo a další evropské země. Britští farmáři hledají nové trhy i mimo USA, cílí také na Střední východ a Japonsko. Jehněčí maso ve Spojených státech jde stále méně na odbyt. Stojí za tím klesající produkce amerických chovatelů, která i tak stále zhruba desetinásobně převyšuje britskou produkci. Nemoc šílených krav se objevila poprvé v Británii v 80. letech. Nemocí se může nakazit také člověk konzumací nakaženého masa hovězího dobytka. Choroba je nevyléčitelná a smrtelná, v Evropě kvůli ní zemřelo přes 200 lidí. Dnes se její vyskytuje již jen ojediněle. Naopak o dovoz oceli v USA zájem není. Čtěte: Tvrdý direkt. USA brutálně zvýšily clo na čínskou ocel Boj s čínskou ocelí pokračuje. USA zvyšují další clo Čína obrací. Slíbila USA, že omezí výrobu oceli

URL| http://www.euro.cz/politika/usa-rusi-z...leny-kvuli-nemoci-silenych-krav-1300043

extra.cz Němci a Francouzi k nám posílají hnusy. Na trhu se objevily falšované sýry! 5.8.2016

extra.cz str. 0 News anet Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Na českém trhu se objevuje stále více falšovaných potravin. Tentokrát se k nám dostaly závadné sýry z Německa a Francie. Nemáte tyhle hnusy doma i vy? Do Česka se neustále dostávají závadné nebo falšované potraviny. Nejčastěji nám je posílají Němci, Poláci a teď dokonce i Francouzi. Ať už se jedná o maso, párky, ryby nebo mléčné výrobky. Objevily se v řetězcích Penny Market, Tesco, Kaufland, Ahold a Billa. Tyto potraviny by nežrala ani kočka. Vzhledem k velkému počtu zjištění falšovaných mléčných výrobků z dovozu Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pokračuje v intenzivních kontrolách tohoto segmentu na tuzemském trhu. „Typickým způsobem falšování je snížení podílu tzv. sušiny a tuku v sušině. Mléčný tuk je nejnákladnější složkou výrobku a snížení jeho podílu o několik procent zásadně mění charakter potraviny. Je-li skutečný podíl sušiny nebo tuku v sušině mléčného výrobku nižší, než kolik uvádí výrobce na obalu, jedná se klamání spotřebitele,“ řekl tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Při aktuálních kontrolách inspekce zjistila následující šarže nevyhovujících mléčných výrobků. PRÉSIDENT Rondelé Noix de Dordogné – Čerstvý sýr s vlašskými ořechy z kraje Dordogne – s označením data použitelnosti do 26/07/16, distributor: Lactalis CZ, s.r.o., země původu: Francie. Výrobce uvedl podíl sušiny 45 %, ale laboratorní analýza potvrdila pouze 42,6 %. Výrobek se

nacházel v distribuci společnosti Penny Market, s.r.o. LIGHT PHILADELPHIA SMETANOVÝ SÝR – s označením data použitelnosti do 10.08.2016, prodávající: ALIMPEX FOOD, a.s., země původu: Německo. Výrobce uvedl podíl tuku v sušině 38,5 %, laboratorní analýza ale potvrdila pouze 28,7 %. Výrobek se nacházel v distribuci společnosti Tesco Stores ČR, a.s. Tvaroh ochucený žampiony – s označením data použitelnosti do 07. 07., prodávající: Kaufland Česká republika, v.o.s., země původu: Německo. Výrobce uvedl podíl tuku v sušině 40 %, laboratorní analýza ale potvrdila pouze 36,5 %. Výrobek se nacházel v distribuci společnosti Kaufland Česká republika, v.o.s. Camembert Royal Loubek – s označením data minimální trvanlivosti do 21/06/2016, prodávající: LAKTOIMEX, spol. s r.o., Praha. Výrobce uvedl podíl sušiny 63 %, ale laboratorní analýza potvrdila pouze 45,3 %. Výrobek se nacházel v distribuci společnosti AHOLD Czech Republic, a.s. Cheesy Singles witth Cheddar, 200 g, Tavený sýr se sýrem Cheddar – s označením data minimální trvanlivosti do 19. 06. 2016, výrobce: Bonifaz Kohler GmbH D-88161 Lindenberg, země původu: Německo. Výrobce uvedl podíl sušiny 49 %, ale laboratorní analýza potvrdila pouze 47,3 %. Výrobek se nacházel v distribuci společnosti BILLA, spol. s r. o. S kontrolovanými osobami inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. Vzhledem k tomu, že se to stává poměrně často, SZPI zpřísnila kontroly potravin z dovozu.

URL| http://www.extra.cz/nemci-a-francouzi-...nusy-na-trhu-se-objevily-falsovane-syry

Hospodářské noviny „ŽROUT“ MĚNÍ NEPRODANÉ OVOCE A ZELENINU NA HNOJIVO 4.8.2016

Hospodářské noviny str. 2 Příloha - Odpovědné třídění odpadů Zuzana Keményová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Téma Zdálky ten stroj vypadá jako větší mrazák. Je to metr vysoká podlouhlá ocelová krabice s víkem navrchu. Jen je mnohem hlučnější a line se kolem ní odér zahnívající zeleniny. Ve skutečnosti je to průmyslový kompostér, který díky své technologii dokáže proměnit například ovoce, zeleninu nebo další rostlinný bioodpad v černozem, která pak slouží jako hnojivo pro zemědělce. Kompostér mají v supermarketu Albert v centru Kladna a zatím tu pilotně testují jeho provoz. „Pozor, ustupte, už se to nese,“ hlásí jeden ze zdejších zaměstnanců a přináší velkou krabici s ředkvemi, paprikami, okurkami a jablky. Je to neprodané ovoce a zelenina, které v posledních pár dnech zbyly na pultech a nyní je načase je zlikvidovat. Místo aby potraviny putovaly do odpadu, končí v tomto kompostéru a mění se v hutnou černozem, koncentrované hnojivo pro pěstování dalšího ovoce a zeleniny. Ročně se tu na kompost promění několik tun neprodaných plodin. „Je to hodně silné hnojivo, musí se ještě namixovat se zeminou, aby v tom mohly růst rostliny,“ vysvětluje Pavel Huml ze skupiny Ahold, do které patří i supermarkety Albert. Zařízení, které se oficiálně jmenuje GreenGood, zpracuje celou denní produkci bioodpadu přímo v obchodech, aniž by se musela někam převážet. Do kompostéru putuje veškeré ovoce a zelenina, které se neprodají ve slevě, a jsou tudíž vhodné pouze na vyhození. „Uvažovali jsme, jak zefektivnit nakládání s odpady. Jak vrátit zemědělcům to, co si od nich bereme. Hnojivo z kompostéru si sváží místní farmáři. Chtěli jsme ukázat, že není nutné neprodané ovoce a zeleninu vozit kilometry daleko, že se dají zpracovat přímo na místě,“ vysvětluje Huml, zatímco předvádí kompostér umístěný v přístřešku za supermarketem.

Velmi rychlé zpracování Kompostér v nákupním centru Central Kladno je jeden z pěti, které už fungují v Albertech po celém Česku. Jsou například v jihočeském Táboře, v pražských Průhonicích nebo Štěrboholech. Kompostér zpracuje pouze rostlinný odpad, nemohou do něj přijít například mléčné nebo masné výrobky, které se musí likvidovat za speciálních podmínek. Ovšem ovoce a zeleninu mění v černozem do 24 hodin, což je oproti běžnému kompostu nesrovnatelně rychlejší. „Navíc se tímto zpracováním zredukuje objem odpadu o 90 procent,“ upozorňuje Huml. Princip, na němž kompostér funguje, je jednoduchý. V zařízení jsou mikroorganismy, které ve vysokých teplotách za přísunu vzduchu biohmotu velmi rychle rozkládají. Výsledkem je organické hnojivo a výpary oxidu uhličitého, které se přes filtry odvádějí do ventilace. Kompostér tedy zapáchá jen minimálně, dá se uzavřít do jednoduchého dřevěného přístřešku, aniž by pach kolem něj byl nějak obtěžující. V Nizozemsku už tlející zeleninou dokonce topí Skupina Ahold, do které patří i supermarkety Albert, je původem nizozemská firma. Nizozemci jsou známí důrazem na ekologické inovace, a ve své domovské zemi už některé supermarkety dokonce teplem získaným z tlení bioodpadu vytápějí vnitřní prostory obchodů. Poměrně daleko postoupil v ekologických inovacích i řetězec Tesco. V Jaroměři na Královéhradecku postavil jediný ekologicky šetrný hypermarket v Česku, který funguje z 80 procent na energii z obnovitelných zdrojů, má téměř nulovou uhlíkovou stopu a téměř všechnu spotřebovanou energii si dokáže vyrobit sám. Vyrábí ji kogenerační jednotka, která funguje na řepkový olej, tedy obnovitelný zdroj. Skoro čtyři tisíce metrů čtverečních prodejní plochy se hřeje, chladí i například osvětluje většinu roku pouze díky energii, kterou si budova sama z řepky vyrobí. V energetických úsporách pomáhají i další vylepšení, jako je například systém hospodaření s přirozeným světlem. Jaroměřské Tesco je ukázkou trendu, kterým se vydává architektura nákupních center posledních let, jde o příklon směrem k ekologii. Obchody už nemusí platit z darovaného jídla daně A stejně jako Albert se svým kompostérem i britský řetězec Tesco se snaží využít neprodané potraviny jinak než je jen vyhodit. „Spolupracujeme při zpracování bioodpadu v jednotlivých obchodech s místními organizacemi či sdruženími, které si od nás nevyužité potravinové přebytky pravidelně odebírají. Zároveň od srpna loňského roku běží pilotní projekt na darování čerstvých potravin prostřednictvím potravinových bank. Za dobu této spolupráce jsme takto darovali již desítky tun čerstvých potravin,“ říká mluvčí Teska Václav Koukolíček. Supermarkety v Česku se dlouhou dobu zdráhaly prošlé potraviny darovat charitě, protože by musely z tohoto daru platit DPH, což pro ně bylo komplikované a nevýhodné. Od konce roku 2014 platí metodický pokyn Generálního finančního ředitelství, podle kterého už prodejny v tomto případě patnáctiprocentní daň odvádět nemusí. I v Česku už fungují obchody, kde se s výraznou slevou prodávají potraviny s prošlou trvanlivostí. Jde ale převážně o konzervy, těstoviny a další balené výrobky. Čerstvé pečivo, maso, ovoce a zelenina, které supermarkety vyhazují nejčastěji, se zde koupit nedají. A například v Asii se prosazuje využívání potravinových zbytků ke krmení zvířat. Třeba na Tchajwanu farmáři tímto způsobem loni nakrmili 5,5 milionu prasat. Podařilo se jim tak snížit náklady na krmivo až o třetinu a účelně využít 610 tisíc tun zbytků, které by jinak skončily na skládkách. Ve většině západních zemí ale tato praxe není povolená. Velká Británie například zakázala krmit hospodářská zvířata zbytky potravin poté, co v zemi vypukla nemoc šílených krav. Foto popis| Kompost. Zařízení GreenGood dokáže proměnit ovoce a zeleninu v černozem během 24 hodin. Jednou za dva týdny se kontejner vyprázdní a pro hnojivo si přijíždějí místní zemědělci z Kladenska. Foto autor| FOTO: HN – MILAN BUREŠ O autorovi| Zuzana Keményová, mailto:[email protected]

iprosperita.cz Klasáček odměnil vítěze 5.8.2016

iprosperita.cz str. 0 Lobby info Editor Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Soutěžní tým s Klasáčkem ocenil dalšího soutěžícího za výběr kvalitních mléčných výrobků. Dorazil do východočeských Pardubic, kde předal zaslouženou výhru v hodnotě 5.000 Kč paní Haně Macháčkové (na snímku). Podmínkou účasti byla registrace na webu akademiekvality.cz a zakoupení produktů z mléka označených značkami kvality. Druhý soutěžní týden přinesl odměnu paní Haně Macháčkové z Pardubic. Vzhledem k tomu, že měla v lednici minimálně pět kvalitních mléčných výrobků, byla oceněna výhrou v hodnotě 5.000 Kč. Úspěšná účastnice soutěže si konkrétně vybrala multifunkční kuchyňský robot, soupravu pro přípravu sýra a odměrku. Cílem osvětové kampaně organizované Státním zemědělským intervenčním fondem je představit spotřebitelům benefity kvalitních potravin a vysvětlit jim význam log s označením Klasa, Český výrobek, Bio nebo Regionální potravina, podle kterých se mohou při nákupu jednoduše orientovat. Hlavním komunikačním prostředkem jsou webové stránky akademiekvality.cz. Letní soutěž „Naše výhry máte v lednici!“ probíhá od 11. 7. do 28. 8. 2016. O značce „Klasa“ Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu při rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1 049 produktů od 216 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách http://www.eklasa.cz. O značce „Regionální potravina“ Již sedmým rokem uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Projekt má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Spotřebitelé mohou zatím vybírat z celkem 577 oceněných produktů. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. O značce „BIO Produkt ekologického zemědělství“ Grafický znak BIO (tzv. biozebra), s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a s číslem kontrolní organizace CZ-BIO-001, CZ-BIO-002, CZ-BIO-003 nebo CZ-BIO-004 se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny. K jejímu udílení jsou Ministerstvem zemědělství pověřeny kontrolní organizace KEZ o.p.s., ABCERT AG, organizační složka, Biokont CZ, s.r.o a Bureau Veritas Czech Republic spol. s r.o. Logo je možné použít pouze v souladu s ustanovením zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 16/2006 Sb., ze dne 6. ledna 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. O značce „Ekologická produkce“ Grafický znak loga společenství označující ekologickou produkci je definován v nařízení Rady 834/2008 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS)

č.2092/91. Grafickou podobu loga, podmínky pro jeho užívání, tvar číselného a kódu kontrolního subjektu stanovuje nařízení Komise (EU) č. 271/2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o logo Evropské unie pro ekologickou produkci. Jeho užívání je od 1. července 2010 povinné. Vedle povinného užívání loga EU pro ekologickou produkci na balených biopotravinách platí od 1. července 2010 také povinnost označovat na obalu rovněž místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá. O značce „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ Značka vznikla v roce 2011, aby usnadnila orientaci spotřebitelů v původu zboží, a garantuje maximální možný podíl zapojení domácích výrobců a dodavatelů. Užívání značky """"Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR"""" na potravinářském výrobku povolí prezident PK ČR po předchozím schválení výkonnou radou PK ČR. (tz)

URL| http://www.iprosperita.cz/lobby-info/7337-klasacek-odmenil-viteze

Kroměřížský deník Křeslo senátora chce na Kroměřížsku devět uchazečů. Stejně jako minule Kroměřížský deník str. 3 Kroměřížsko ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU Český svaz zpracovatelů masa - TOP

4.8.2016

zpět Kroměřížsko, Vyškovsko – Devět kandidátů se v říjnových volbách chce ucházet o křeslo senátora za volební obvod 76 Kroměříž. Jak připomněla vedoucí radničního odboru občansko-správních agend Ivana Bukovská, v minulých volbách v roce 2010 se přihlásilo také devět kandidátů a uspěl tehdy sociální demokrat Miloš Malý: ten ale svůj mandát letos už neobhajuje. ČSSD místo něj do senátních voleb nasadila místostarostu Holešova Jaroslava Chmelaře. Lidovci nominovali ředitelku domova pro seniory a zastupitelku Bystřice pod Hostýnem Šárku Jelínkovou, KSČM občanskou zaměstnankyni policie Evu Badinkovou a ODS bývalou kroměřížskou starostku a nynější ředitelku tamního kulturního domu Danielu Hebnarovou. Vládní hnutí ANO poslalo do voleb předsedu kroměřížské okresní agrární komory a Agrodružstva Postoupky Jana Haška a STAN zástupce primáře ortopedického oddělení nemocnice v Kroměříži Vojtěcha Škrabala. Za hnutí Nezávislí kandiduje podnikatel Zdeněk Zlámal, majitel stavební firmy Rovina Group z Hulína a kroměřížské společnosti Magneton, která vyrábí elektropříslušenství pro auta a traktory. Strana práv občanů nominovala kroměřížského právníka a krajského radního Josefa Nováka a Koruna Česká nasadila obchodního zástupce Petra Šicla. Podle Ivany Bukovské nyní úřad přihlášky zkontroluje a případně strany a hnutí vyzve k doplnění nedostatků. Zaregistrovány či odmítnuty budou podle ní do 19. srpna. Obvod 76 zahrnuje kromě Kroměřížska také část vyškovského regionu, sociální demokrat Miloš Malý v roce 2010 porazil jako starosta Kroměříže ve druhém kole senátních voleb tehdejšího senátora za ODS a bývalého starostu Holešova Zdeňka Janalíka. Kdo kandiduje? Jan Hašek (ANO), předseda kroměřížské okresní agrární komory a Agrodružstva Postoupky

Jaroslav Chmelař (ČSSD), místostarosta Holešova Šárka Jelínková (KDU-ČSL), ředitelka domova pro seniory a zastupitelka Petr Šicl (Koruna Česká), obchodní zástupce Eva Badinková (KSČM), občanská zaměstnankyně u policie Zdeněk Zlámal (Nezávislí), podnikatel Daniela Hebnarová (ODS), ředitelka DK v Kroměříži Vojtěch Škrabal (STAN), zástupce primáře ortopedie nemocnice v Kroměříži Josef Novák (SPO), advokát a krajský radní Region| Střední Morava

Mladá fronta DNES Američané už zase jedí bizony. A nemají dost 6.8.2016

Mladá fronta DNES str. 9 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Filip Horáček redaktor MF DNES PRAHA Američané čím dál více kupují bizoní maso. Ze zvířat, která letos získala díky Baracku Obamovi status amerického savce číslo jedna, jsou zvláště oblíbené steaky a hamburgry. Chov bizonů se tak stal dobrým byznysem, protože cena jejich masa roste ze všech zvířat nejrychleji. Po kolapsu trhu s bizoním masem v roce 2002 je tak tato komodita opět na vzestupu. Whole Foods Market, Wal-Mart nebo Kroger se předhánějí, kdo nabídne lákavější bizoní flákotu. A zájem je tak velký, že na všechny se nedostane. Poptávka po tomto mase v současnosti převyšuje nabídku. Vedoucí sekce nákupu masa v řetězci Whole Foods Theo Weening říká, že by mohl bez problémů prodat tohoto masa mnohem více. „Pokud nám ho ale nikdo nedodá, nic s tím neuděláme,“ uvedl. Velkoobchodní cena bizoního masa se pohybuje kolem 4,50 dolaru za libru (v přepočtu přibližně 240 korun za kilogram). Cena se přitom od roku 2009 téměř zdvojnásobila. Ceny rostou výrazně

rychleji než u ostatních druhů mas, uvedlo americké ministerstvo zemědělství. Hovězí během stejného období zdražilo o 42 procent, vepřové o 41 procent a kuřecí maso o 18 procent. Souvisí to i se změnou preferencí spotřebitelů. Konzumenti vyhledávají potraviny s vyšším obsahem přírodních bílkovin a menším podílem tuku. Bizoní maso je přitom zdravější a chutnější alternativou kvalitního hovězího. Z kadeřnictví k bizonům Chov mohutných zvířat není snadný kvůli jejich tvrdohlavosti, průmysl přesto roste. Prodeje bizoního masa v loňském roce podle Národní asociace bizonů překročily 340 milionů dolarů, jak informoval list Wall Street Journal. Za posledních pět let jeho spotřeba narostla o 22 procent. (To je jen zlomek prodejů ostatního masa. Loni se v USA prodal skot, prasata a drůbež za 100 miliard dolarů.) Počet chovatelů bizonů také roste. Od původního podnikání k němu utekl například bývalý magnát kadeřnických salonů Randy Miller, který se svou ženou na rančích v Nebrasce a Missouri chová tisíc bizonů. Od roku 2010 do roku 2016 se počet chovů zvýšil zhruba o čtvrtinu na 850. Rozšiřování chovů pomáhá i lobby prodejců a chovatelů, kteří si mimo jiné vymohli dotace na oplocení rančů. *** 240 korun stojí dnes ve Spojených státech v průměru kilogram bizoního masa.

Napsáno životem Nebojte se masa z plechovky 5.8.2016

Napsáno životem str. 23 Poradíme Vám

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Jistě pamatujete na doby, kdy jsme se bez něj zejména při kempování neobešli. Dnes však platí zásada: čtěte etikety! Při dovolené pod stanem či na chatě jsou konzervy z hlediska úspory času při přípravě jídla k nezaplacení. Na co se zaměřit při jejich výběru? OBSAH MASA Konzervy se vyrábí vařením ve vlastní šťávě, takže jsou v mase zachovány všechny látky. Jiná věc je množství masa, které plechovka obsahuje. Pokud nechcete jíst kde co, vyhněte se výrobkům, v jejichž názvu chybí slovo maso (např. vepřová konzerva, vepřové v konzervě). VSAĎTE NA KVALITU Vyšší kvalitu zpracování i obsahu konzervy zajistí výrobek s názvem např. vepřové maso ve vlastní šťávě. U něj musí být při vstupu do výroby použito min. 70 % vepřového masa (čistá svalovina), nikoliv mechanicky opracovaného. Obsah vody nesmí překročit 70 % a tuku může být max. 40 %. Součet všech parametrů překračuje 100 % proto, že velká část tuku a vody ve výrobku pochází z použitého masa. Do masa se přitom nezapočítávají kůže, které se do konzerv mohou přidávat, aby pomohly šťávě z masa v chladu lépe ztuhnout. DATUM SPOTŘEBY Výrobky se sterilují a konzervují při teplotě nad 100 °C, maso tak vydrží bez známek změny min. 3 roky. Vysokou teplotou dochází také ke sterilaci masa a zničení všech mikroorganismů a

nežádoucích látek. Konzervy lze skladovat mimo ledničku při běžných teplotách. NEJSOU PRO KAŽDÉHO Pro děti volte spíš kuřecí maso. Je méně tučné než vepřové, takže váže méně soli a koření. Kuřecí konzervy se vyrábí ze spodních kuřecích steaků. Do některých konzerv se nepřidává pšeničná mouka či látky obsahující lepek. Výrobní závody ale nebývají 100% bezlepkové, a tak může dojít ke křížové kontaminaci lepkem. Hlídejte obsah soli a dalších ochucovadel, zahušťovadel, škrobů a barviv. Foto popis|

Právo Má krize našeho zemědělství řešení? 6.8.2016 Právo str. 14 Firma Stranu připravila Dana Večeřová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Minulou sobotu jsme se v předchozím článku věnovali situaci v zemědělství a potravinářství, která opravdu není růžová – zemědělci počínaje a potravináři konče. Samotný popis samozřejmě nestačí, je potřeba hledat příčiny této krize a z nich vyvodit možnosti jejího řešení. Zkusme si tedy nejprve pojmenovat příčiny. 1Jsou špatně nastaveny podpory do zemědělské výroby. Většina dotací je směřována na plochu – ať už zemědělec hospodaří na černozemi v povodí řek, či na Vysočině. Oblasti agroenvironmentálního programu, ekologie či hospodaření v LFA (oblasti s omezenými přírodními podmínkami) jsou finančně zvýhodněny, aniž by byla stanovena podmínka chovu zvířat, alespoň na průměrné úrovni. V podstatě stejnou dotaci dostává ten, kdo téměř nic neprodukuje, stejně jako ten, kdo má intenzivní živočišnou výrobu. 2Podpory z národních zdrojů proti starým zemím EU 15 jsou několikanásobně nižší. Naši zemědělci tak na trhu ztrácejí konkurenceschopnost, přestože v nákladech na výrobu bez problému konkurují. chmel, brambory nebo ovoce a zelenina, živočišná výroba, i nedostatečná podpora welfare hospodářských zvířat neumožňuje konkurovat na trhu. 4Podpory z II. pilíře Programu rozvoje venkova jsou jednoznačně nastaveny v neprospěch rozvoje pěstování ovoce, zeleniny a živočišné výroby 5Nefunguje plošně kontrola dovážených potravin z pohledu dumpingových cen, kvality masa, dokladů i deklarací množství dováženého masa. Dochází k nekalé soutěži na společném trhu. (Nekalou soutěž lze podle vydaných nařízení řešit jen v Bruselu přes ministerstvo průmyslu a obchodu – ale údajně není co řešit, protože máme společný trh a žádný dovoz za dumpingové ceny tedy neexistuje.) 6Přáli jsme si mít zde obchodní řetězce. Ale už jsme se nezabývali tím, jak jejich podnikání ovlivňuje naše zemědělství a potravinářství. Těšíce se z bohaté nabídky zboží, bohužel často pochybné kvality a neznámého původu, zapomněli jsme na kvalitu potravin a domácí výrobu. Dnes musíme konstatovat, že neúměrné posilování prodeje potravin přes obchodní řetězce je snad nejvýznamnější silou, která negativně ovlivňuje naši zemědělskou a potravinářskou výrobu. Tato významná síla drží prostor na našem trhu pro zboží, dovážené ze států bývalé EU 15. S odkazem na tržní prostředí a s využitím národních dotací získávají zahraniční producenti příležitost exportovat k nám zboží za ceny nižší, než jsou výrobní náklady. Podporu získávají i od některých obchodních řetězců, které na dovážené výrobky dávají nižší obchodní přirážky, aby konečná cena byla nižší než u domácích potravinářských výrobků, kde některé řetězce naopak obchodní přirážky zase zvyšují. Jde o řízené vytěsňování naší domácí produkce z trhu ve prospěch dováženého zboží. Jak už jsme upozorňovali v minulých měsících, jsou díky souběhu ruských sankcí a zrušení mléčných kvót na evropském trhu výrazné přebytky masa a mléka. Samozřejmě že se všechny

státy EU snaží přebytky uplatnit prakticky na jakýchkoliv trzích. Země bývalé EU 15 situaci vyřešily jednoduše a „solidárně“ přenášejí své problémy s nadvýrobou k nám. A tak dnes naši domácí výrobci prodávají řadu komodit pod výrobními náklady, snižují stavy dobytka a objem výroby. Snižuje se tak i zaměstnanost lidí na venkově a dojde k dalšímu vylidnění venkova. Často se ptáme, jak je možné, že tento stav nikomu nevadí, a oháníme se legislativou Evropské unie, která razantní zásah proti dovozům prakticky znemožňuje. Naši odborníci často opakují, že zemědělství tvoří jen 2,5 % HDP. Zapomínají přitom, že do zemědělství vstupují další od -vět ví (energie, petrochemie, chemie, strojírenství) a řada odvětví na zemědělství navazuje. Tvoří ve svých vstupech a výstupech pro zemědělství zhruba 18 % HDP. Máme vůbec řešení? Všichni víme, že bez razantních změn se bude stav jen dále zhoršovat. Je třeba najít dlouhodobá systémová opatření. Ale řekněme si, co může naše vláda udělat ihned? Nesmíme čekat až na to, co se „podaří vyjednat v EU“, ale musíme: Okamžitě zajistit důslednou celoplošnou kontrolu dovážených potravin, hlavně jejich cen, zda nejsou dumpingové. Zapojit do systémové kontroly společně všechny kontrolní orgány – celní správu, veterináře a policii. Kontrola musí být prováděna důsledně na dovážené množství, kvalitu, značení, původ a označování zboží. Vše, co neodpovídá, je nutné vrátit nebo zlikvidovat. Ne počkat, až se seženou příslušné dokumenty a chybějící potvrzení, a zboží se pustí dál. Bez zavedení tohoto systému směřujeme k likvidaci českého zemědělství. Nastavit do podpor tam, kde to charakter podpory umožňuje, požadavek na odpovídající zatížení VDJ/ha, tj. stanovit povinný počet chovaných zvířat na hektar zemědělské půdy. Pak se prostředky dostanou k těm, kteří skutečně produkují a jsou schopní potravinovou bezpečnost vytvářet a zlepšovat. Zvýšit procento alokovaných prostředků na citlivé komodity z 15 % na 25 %; to pak umožní ve větším rozsahu podpořit již uvedené citlivé komodity (ovoce, zelenina, mléko, některé druhy masa, welfare zvířat a další). Z podpor II. pilíře Programu rozvoje venkova pak nastavit strukturu vyplácených prostředků ve prospěch dobrých životních podmínek zvířat a podpor na investice do modernizace staveb a technologií zvířat. V současné době se řeší přes II. pilíř Programu rozvoje venkova podpory poradenské činnosti, agroenvironmentálních opatření a další, které patří spíše do resortů ministerstva životního prostředí a místního rozvoje. Posílit národní podpory z MZe ve prospěch udržení a zvýšení produkce v chovu skotu, prasat, pěstování ovoce a zeleniny, jak je to běžné v zemích bývalé EU 15 a v Polsku. Pro udržení a tvorbu pracovních míst na venkově zapojit také ministerstvo životního prostředí, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo práce a sociálních věcí a jejich podpory. Na těchto záležitostech by se samozřejmě měly podílet i jednotlivé kraje. Dostatek pracovních míst jsou v malých obcích schopné zajistit zejména moderní a prosperující zemědělské podniky. Kromě Slovenské a České republiky neexistuje v EU země, která by si dokázala v tak krátké době „vybudovat“ tak obrovskou závislost na dovozu potravin, které umí doma vyrobit levněji a kvalitněji. Nezávislost na dovozech, chceme-li potravinová soběstačnost, je za současné nestabilní politické situace zcela zásadním tématem. Zemědělství a potravinářství tvoří totiž v každé zemi základ hospodářství a suverenity. Všechny západoevropské země se starají, aby domácí obyvatelstvo mělo ve své režii výrobu potravin a domácí zemědělský a potravinářský sektor byl schopen zajistit obživu bez závislosti na jejich dovozu. Musíme se tedy ptát: Je naše vláda schopná na výše popsaný hrozivý stav reagovat, anebo nezadržitelně směřujeme k likvidaci českého zemědělství? Anebo se nikomu tento stav nezdá ještě dosti hrozivý? *** Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, z. s., člen Agrární komory ČR Země bývalé EU 15 „solidárně“ přenášejí své problémy s nadvýrobou k nám Nefunguje plošně kontrola dovážených potravin z pohledu dumpingových cen, kvality masa,

dokladů Foto autor| Ilustrační foto Adobe stock (2x)

Nakupujme potraviny „česky“ 6.8.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět O tom, proč by měli spotřebitelé dávat přednost českým a domácím produktům, se toho v různých médiích řeklo a na stránkách mnoha novin a časopisů napsalo mnoho a mnoho. A nejen ze strany Potravinářské a Agrární komory ČR, ale i různých jiných odborníků z řad specialistů na výživu, gastronomii i na zemědělství a potravinářství obecně. Výhody konzumace domácích potravin jsou totiž mnohé, a hlavně nezanedbatelné. V prvé řadě je to určitě čerstvost, což znamená, že se ke spotřebitelům dostanou skutečně čerstvě vyrobené produkty, nikoli produkty zmražené a znovu rozmražené nebo ovoce a zelenina, které dozrávaly několik měsíců v průběhu transportu či ve skladech. Domácí a regionální produkty také necestují přes polovinu světa, takže jejich doprava nezatěžuje životní prostředí ani neznečišťuje už tak dosti týrané ovzduší. A v neposlední řadě nesmíme zapomínat také na sociální dopad produkce domácích potravin, což znamená pracovní místa, mnohdy v oblastech, kde jiná možnost uplatnění ani není, podpora lokálních výrobců a komunit. Bohužel i přes tyto nesporné výhody a pozitiva domácích potravin se jejich podíl na trhu čím dál více zmenšuje a na druhé straně, jak jsme si ostatně ukázali v minulém článku, dovoz všech komodit, které jsme schopni v mnohdy daleko vyšší kvalitě produkovat doma, stále roste. Můžeme dávat milióny korun do propagace a podpory domácích kvalitních potravin, legislativně stanovovat, co je české a co ne, ale pokud spotřebitel české produkty na pultech obchodů nenajde, jdou všechny tyto snahy vniveč. A půjdou vniveč i nadále ve chvíli, kdy na pultech některých nadnárodních řetězců v ČR budeme nacházet sotva padesát procent domácích potravin, zatímco ten zbytek pochází buď z mateřských zemí, nebo, hůře, ze země, kde jsou schopni vyrobit cokoli, hlavně za minimální cenu. Ne, nejde o vymyšlená čísla – Agrární komora ČR provedla v jednotlivých krajích průzkum řetězců v oblasti mléčných výrobků – tedy opět produktů, jejichž výroba je u nás tradiční a na velmi vysoké úrovni – a výsledky jsou více než hrůzné. Podíl českých výrobků se na prodávaném sortimentu v této kategorii pohybuje na úrovni 52–54 %!!! Pokud se ovšem půjdete podívat do stejných obchodů v mateřských zemích těchto řetězců, pak domácí produkce má podíl kolem 80 % a dovážené jsou pouze speciality. Není tedy divu, že se některé státy z řad nových členů EU snaží vymoci podíl domácích výrobků na pultech řetězců zákonem. Což se ovšem nelíbí v Bruselu. Jasně, kam by staré členské země cpaly svoje přebytky a s reálnou vidinou pěkného zisku dovážely na český trh to nejlevnější, co se na trhu vyskytne. Pokud tedy, a to jakýmkoli způsobem, nepřinutíme řetězce, aby se začaly chovat minimálně tak jako u sebe doma, můžeme si o podpoře českého zemědělství a potravinářství tak dlouho pěkně povídat, až neseženeme na pultech ani jeden český mléčný či masný výrobek. A dopadneme stejně jako s českým česnekem, kterého je na trhu jako šafránu a platí se skoro zlatem. Na místo toho nám nabízejí obchodní řetězce v hojném množství česnek čínský a španělský, který svou kvalitou ovšem nesahá tomu českému ani po kotníky. *** Čerstvost znamená, že se ke spotřebitelům dostanou skutečně čerstvě vyrobené produkty, nikoliv produkty zmražené a znovu rozmražené Foto popis|

vitalia.cz Rohlik.cz ujíždí konkurenci v online prodeji potravin. Alespoň pokud jde o filtrování 8.8.2016 vitalia.cz str. 0 Lenka Krbcová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Online supermarket Rohlik.cz přidává k úspěšnému filtru palmového oleje nové filtrování pro alergiky. Snadno tak najdete potraviny bez lepku, cukru či laktózy. Online prodej potravin nabírá na obrátkách. Přestože ještě loni hráči na trhu tvrdili, že konkurenci v oboru vnímají pozitivně, protože pomáhá celkově měnit zákaznické chování směrem k online nákupu potravin, již nyní je znát rozdíl v úrovni služeb jednotlivých „online supermarketů“. V tomto směru je zdatný Rohlik.cz, jehož zakladatel Tomáš Čupr si přinesl bohaté zkušenosti z předchozích projektů (Slevomat.cz, Dámejídlo.cz). Po úspěšném filtru na potraviny bez palmového oleje, který Rohlik.cz zavedl jako jediný již v únoru letošního roku, přichází s dalšími filtry, které usnadní nákup. Tentokrát vychází vstříc zákazníkům s dietními omezeními a požadavky, aby při nákupu nemuseli zdlouhavě studovat etikety. Na pár kliknutí si na Rohlíku můžete vyfiltrovat potraviny: bez lepku bez laktózy dia bio bez palmového tuku Jedná se o nejčastější potravinové alergeny (jejich přehled a podrobné informace jsme připravili v seriálu Alergeny v jídle) a dietní omezení. To ale není vše, filtrovat můžete také například farmářské potraviny a u masných výrobků i obsah masa. Takže například navolíte farmářskou šunku bez lepku s více než devadesáti procenty masa, služba vám nabídne výsledky a nemusíte již složitě pátrat ve složení. Filtr nabízí i možnost „vegan“. V každé z klasických nákupních kategorií stačí v levém sloupečku zaškrtnout políčko podle požadavků a Rohlik.cz automaticky z nabídky deseti tisíc produktů nabídne pouze ty bez lepku, laktózy, dia, bez palmového tuku apod. Funguje samozřejmě i spolupráce více filtrů najednou, pokud například hledáte produkt bez laktózy a zároveň bio. „Bohužel poměrně velká část populace má různé potravinové alergie. Díky filtrům u nás nemusejí zdlouhavě studovat etikety a bát se, že něco přehlédnou,” vysvětluje Tomáš Jeřábek, obchodní ředitel Rohlik.cz. Rozhodnutí přidat filtry pro alergiky bylo podle Rohlíku dalším krokem reagujícím na přání a požadavky zákazníků a také reakcí na pozitivní přijetí filtru palmového tuku. Ten Rohlik.cz zavedl letos v únoru na základě výsledků ankety, které ukázaly, že pětadevadesát procent českých zákazníků se snaží této surovině vyhýbat, a to především z ekologických důvodů. „Jde o další krok, jak udělat zákazníkům nákup online jednodušší, rychlejší a pohodlnější než v kamenných supermarketech,” říká Tomáš Jeřábek.

„Bez lepku“ filtruje i Koloniál V porovnání s online konkurencí tak Rohlik.cz nabízí zatím nejpropracovanější systém filtrů. Filtrování „bez lepku“ nabízí i Kolonial.cz, který má rovněž filtrování potravin vhodných pro diabetickou dietu či bio. Na Kolonial.cz si můžete také například u masných výrobků zvolit jakost šunky. Farmářské či bio potraviny najdeme u některých online prodejců ve speciálních sekcích, nelze je ale filtrovat, podobně bývá zařazena také kategorie pro vegetariány, pokud vůbec existuje. Historicky první větší online prodejce Potravinydomu.cz umožňuje pouze vybírat v sekcích biopotraviny a farmářské potraviny. Podrobnější filtrování nenabízí ani online supermarket Kosik.cz, například potraviny bez lepku, dia a bio tu najdeme ve speciálních sekcích. Jeden z prvních velkých online supermarketů u nás, iTesco.cz, na podobné přehledné filtrování či dělení zřejmě rezignoval, k nalezení je pouze kategorie speciální potraviny, v níž zákazníci najdou produkty v bio kvalitě, pod označením produkty speciální výživy se pak skrývají – a to doslova, cesta k této kategorii je dobře ukrytá – potraviny bez lepku a potraviny bez přidaného cukru.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/rohlik-cz...otravin-alespon-pokud-jde-o-filtrovani/

Vepřové maso z Polska obsahuje antibiotika 9.8.2016

vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Na český trh se dostalo několik set kilogramů vepřové panenky, která obsahuje nadlimitní množství antibiotik. Taková potravina je z hlediska naší legislativy nepoživatelná. Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje na zásilku více než čtyři sta kilogramů vepřového masa, zejména panenky z Polska, která obsahovala nadlimitní množství reziduí antibiotika Doxycyklinu. „Veterinární správa obdržela prostřednictvím systému rychlého varování RASFF v uplynulých dnech informaci o zásilce vepřového masa, ledvin a produktů z nich, která putovala do ČR i dalších států. Během okamžitě zahájeného šetření bylo zjištěno, že příjemcem byly v ČR dva různé subjekty,“ sdělil mluvčí Petr Pejchal. „Jeden z nich dále distribuoval maso několika desítkám odběratelů (gastronomickým zařízením). Maso je již po datu použitelnosti. Část zboží přijatého v chlazeném stavu však může být ještě skladována v mražené formě. V takovém případě by je provozovatelé měli vrátit zpět distributorovi.“ Maso šlo v ČR do Mochova a do Břežan Příjemcem zásilky celkem 445,42 kilogramu chlazeného vepřového masa byla v polovině července společnost Dobro Mochov. Maso z předmětné šarže bylo následně distribuováno několika desítkám tuzemských gastronomických zařízení. Dle informace vložené polskou stranou do systému RASFF byl limit pro rezidua Doxycyklinu překročen u vzorků odebraných z předmětné šarže zhruba dvojnásobně. Zboží patřící do výše zmíněné šarže bylo přijato také příjemcem z Dolních Břežan. Jednalo se v tomto případě zhruba o dvanáct kilogramů produktů. „Při šetření SVS zjistila, že šlo pouze o nevyžádaný vzorek, který polská firma zaslala českému příjemci spolu s jiným zbožím a který byl následně příjemcem vrácen zpět,“ uvedl Petr Pejchal.

Antibiotika v mase – přetrvávající problém Přítomnost zbytku antibiotik v mase je často diskutovaným problémem. Producenti masa tvrdí, že antibiotika užívají pouze v odůvodněných a zákonných případech (antibiotika se totiž v chovech používat smí, ale k léčebným účelům). Testy mnohdy svědčí o opaku. Navíc, „když chovatel ví, jak na to, v masu poražených zvířat krmených antibiotiky se tyto látky nemusí vůbec odhalit. Dají se používat různé finty a spotřebitel i veterináři jsou nahraní,“ říká agrární analytik Petr Havel (více v článku Co zobala polská kuřata? To nezjistíte). Pokud se zjistí zbytky antibiotik nad hodnotu stanovených maximálních limitů, svědčí to podle Petra Pejchala ze SVS zpravidla o nedodržení tzv. ochranné lhůty, tedy doby od poslední aplikace léčiva do doby, než může být zvíře poraženo a jeho produkty mohou být předkládány spotřebitelům. Taková potravina je z hlediska veterinární legislativy nepoživatelná a musí být zlikvidována. Konzumace potravin s nadlimitními zbytky antibiotik by přispívala k upevňování rezistence některých původců onemocnění na antibiotika. Tím by se antibiotická léčba stávala postupem času méně účinnou, varují veterináři. Identifikace výrobku: název výrobku: vepřové maso datum výroby: 7. 7. 2016 číslo šarže: 2740 Výrobce: Animex Foods Sp. z o.o.S.K.A. Kracowa 4 27 – 200 Starachowice, Polsko schvalovací číslo: PL26110201WE Zdroj: SVS

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/veprove-maso-z-polska-obsahuje-antibiotika/

Zemědělec Produkce masa vzrostla Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Příbík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

8.8.2016

zpět Tuzemská produkce masa v letošním druhém čtvrtletí meziročně mírně stoupla, a to o 0,9 procenta na téměř 114,7 tisíce tun. Informoval o tom minulý týden Český statistický úřad. Růst produkce zaznamenali statistici u hovězího, telecího a kuřecího masa, pokles u vepřového. Nákup mléka se zvýšil o 1,1 procenta na 634,8 milionu litrů, avšak jeho cena klesla zhruba o pětinu. Podle Agrární komory ČR může být jednou z příčin nárůstu výroby hovězího masa vybíjení mléčných stád. Výroba hovězího a telecího masa činila ve sledovaném období téměř 18 tisíc tun, což bylo o 7,4 procenta více než o rok dříve. Produkce drůbežího meziročně stoupla o 0,5 procenta na více než 39 tisíc tun, u vepřového se snížila o 0,7 procenta na 57,5 tisíce tun. Podle komory může stát za vyšší produkcí hovězího vybíjení mléčných krav. „Nárůst produkce masa mají nejspíš na svědomí porážky dojených krav z podniků, které ukončily výrobu mléka.

Nicméně zhruba 2500 poražených kusů navíc za celé pololetí je nejspíš jenom začátek toho, co se může dít později v tomto roce nebo v roce příštím," řekla k tomu mluva komory Dana Večeřová. Podle ní navíc podniky, které koná' s výrobou, prodávají krávy i do Německa a dalších členských zemí Evropské unie. Komora se obává poklesu mléčné produkce v budoucnosti. „Rozhodně není garantováno, že bude možné dále výrobu mléka masivně podporovat," dodala Večeřová s tím, že příští rok se bude po sněmovních volbách rozhodovat o nové vládě. Letos ministerstvo zemědělství již vyplatilo chovatelům dojnic a prasnic 604 milionů korun formou mimořádné kompenzační platby. Polovina peněz byla z Evropské unie. Podobnou pomoc přislíbila Evropská unie nyní i podruhé, mělo by jít o 275 milionů korun z evropských zdrojů. České ministerstvo chce stejnou sumu najít ve svém rozpočtu také. Do konce roku by podle ministerstva měli dostat zemědělci podnikající v živočišné výrobě dalších 2,9 miliardy korun, z toho 900 milionů korun prostřednictvím zelené nafty, 850 milionů korun v nových dotacích pro chovatele dojnic, zbytek pak právě v kompenzacích škod za sucho. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy není zpráva o zvyšujícím se počtu porážek krav pozitivní.„Největší nárůst je u krav a jalovic, tedy u kategorií, u kterých není kvalita masa nejlepší," řekl Pýcha Býky podle něj tuzemští chovatelé exportují do zahraničí. Navíc podle Pýchy do budoucna hrozí, že spolu se zvyšující se výrobou hovězího masa klesne jeho cena až pod výrobní náklady a zemědělci budou řešit podobné problémy jako nyní u vepřového a mléka Farmářské ceny jatočných zvířat se podle statistiků ve druhém čtvrtletí meziročně snížily u prasat a skotu, u kuřat zůstaly téměř stejné. U býků klesly o 1,4 procenta u krav o 4,3 procenta a u jalovic o 3,8 procenta. Vzrostly pouze u telat, a to o 9,7 procenta O 8,5 procenta méně dostali zemědělci za jatečná prasata za kuřata utržili o 0,3 procenta více. Průměrná cena jatečných býků byla ve sledovaném období 46,79 koruny za kilogram u živého zvířete a 85,16 koruny v jatečné hmotnosti. Prasata prodávali zemědělci v průměru za 26,24 koruny za kilogram živé hmotnosti nebo 34,11 Kč/kg vjatečné hmotnosti. Průměrná cena jatečných kuřat byla 23,77 koruny za kilogram. Jakostní mléko prodávali zemědělci průměrně za 6,56 koruny za litr. Bilance zahraničního obchodu byla pro české zemědělství kladná v obchodě se živými zvířaty i na trhu s mlékem. U masa byla záporná. • *** Klíčové informace i Produkce masa v ČR za letošní druhé čtvrtletí meziročně stoupla o 0,9 procenta. • Agrární komora ČR soudí, že vyšší produkce hovězího masa je důsledkem vybíjení mléčných krav. i Nákup mléka se zvýšil o 1,1% na 634,8 mfl.1, avšak jeho cena klesla zhruba o 20 procent i Jakostní mléko prodávali producenti průměrně za 6,56 Kč za litr.

Nejdříve byla mlékárna, pak dojnice Zemědělec str. 9 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

8.8.2016

zpět Pořádáním farmářských slavností chce ministerstvo zemědělství i spolupořadatel, kterým je Národní zemědělské muzeum, seznámit veřejnost se způsobem zemědělského hospodaření a s tím, co všechno musí zemědělci udělat, než se potravina dostane na stůl. Uvedl to ředitel odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství ministerstva zemědělství Martin Žižka při zahájení této akce, která se tentokrát konala na Biofarmě Bělina manželů Kamily a Jaroslava Prchalových v Nežichově v Karlovarském kraji. Ta se v širokém okolí pyšní mléčnými výrobky z vlastní mlékárny. Žižka přivítal, že na farmářských slavnostech se prezentuje nejen místní farma, ale i výrobci dalších regionálních potravin. „Ukazuje to, že trend užívat potraviny přímo z místa je nejen ekologicky příhodný, ale v konečném výsledku i užitečný nám všem," konstatoval Člen rady Kariovarského kraje pro životní prostředí a zemědělství Josef Hora prozradil že na takové akci je poprvé a o to více je v mnohém překvapen, jak je připravena a jak prezentuje práci v zemědělství. „Prá aby ce to není rozhodně lehká, představuje 24 hodin 365 dní v roce," podotkl a poukázal na to,

že v rámci regionální potraviny Karlovarského kraje bylinkové žervé Zofinka Kamily Prchalové získalo letos druhou cenu v kategorii sýry a tvarohy a loni obsadilo první až druhé místo. Starosta města Toužím, pod které spadá Nežl chov, Alexandr Žák vyzval návštěvníky farmářských slavností, regionální potraviny nejen ochutnávali ale i kupovali. Tím pomohou jejich producentům k tomu, aby je mohli dále vyrábět Jaroslav Prchal pro týdeník Zemědělec prozradil že pocházejí z Karlových Varů. Do Nežichova se přestěhovali v roce 2001. „V té době jsme měli reklamní agenturu a tiskárnu a pobočky jsme měli na různých místech po okolí," přiblížil farmář. V Nežichově koupili objekt, který rekonstruovali. „Kupovali jsme ho s tím, že za trest k němu máme 13 hektarů. Vůbec jsme netušili, co s nimi budeme dělat," popisuje. Po konzultaci s několika odborníky a ekologickými zemědělci si pořídili první stádo ovcí, které se postupně rozrostlo až na dnešní počet přibližně padesáti matek Od Pozemkového fondu ČR dostali nabídku na pronájem dalších pozemků v okolí. „Tehdy tady byla spousta pozemků, které nikdo nechtěl," podotkl farmář s tím, že tak přišli k dalším hektarům. Podle Prchala pouze ovce již nebyly schopny plnit dobytčí jednotky. Z toho důvodu si pořídili ještě skot „Chtěli jsme menší bezrohé plemeno, proto jsme si koupili galloway," vysvětlil farmář. V současností chovají 22 matek tohoto masného plemene. Následně se na farmu dostaly i dojnice českého strakatého a holštýnského plemene. Mléčné výrobky bodují Stádo skotu Prchalovi rozšířili o dojnice až v době, kdy iniciovali vybudování vlastní mlékárny. „Sousedka, která chtěla hospodařit s tím, že bude mít stádo koz, bude je dojit a mléko následně zpracovávat u nás," přiblížil farmář počátky minimlékárny. Prchalovi se měli rovněž postarat o prodej výrobků.,. Původní záměr trochu zkomplikoval fakt že sousedka je ale profesionální matka', takže je po čtvrté na mateřské. Zpracování mléka se tak vždy rozjelo a následně utlumilo v závislosti na jejích dalších povinnostech. Manželka nakonec prohlásila, že mlékárna musí pracovat pořád. Tak jsme začali shánět dojné krávy," zavzpomínal Prchal. Koupili pět krav českého strakatého plemene a dvě holštýnské.,,Pak jsme přišli na to, že české stračeny sem více patří. S nimi se lépe domluvíme," řekl hospodář s nadsázkou. Skot přitom celý rok pobývá na pastvinách.,. Dokonce na nás byla podána i udání, že zvířata trápíme. Proto jsme pořídili nedaleko objekt, v němž se vybudoval přístřešek. Krávy si ale stejně našly cestu do svých remízků," poznamenal. Faremní minimlékárnu Prchalovi otevřeli v roce 2009. Její kapacita je 150 litrů mléka denně. Pořízení vybavení a technologického zařízení bylo financováno z Programu rozvoje venkova a během prvních pěti let se zpracovávalo především kozí mléko. V současností ve faremní mlékárně zpracovávají v průměru 80 litrů mléka denně z vlastní produkce. Největším dílem se vyrábí čerstvé sýry, jogurty, tvaroh a ochucené sladké tvarohové krémy, žervé a pomazánky. Mnohé z nich byly také oceněny. Například v roce 2014 v soutěži regionální potravina Karlovarského kraje získali 1. místo v kategorii mléčných výrobků za sladký tvarohový dezert s čokoládou a v kategorii sýry první až druhé místo za přírodní tvaroh. V roce 2015 byl oceněn uzený sýr Bukáč a bylinkové žervé Zofinka obdrželo druhé místo v kategorii sýry. Všechny výrobky jsou vyráběny z pasterovaného mléka „Používáme šetrnou pasterizaci, kdy je mléko zahříváno na 72 ° C po dobu 30 sekund a během procesu jsou zničeny nežádoucí mikroorganismy. Při výrobě sýrů používáme mikrobiální syřidech dlo a při výrobě tvarohu pepsinové syřidlo," poznamenali hospodáři. Výrobky z nežichovské mlékárny mohou návštěvníci nakupovat v místním faremním obchůdku. Kromě něj jsou k dostání také ve Farmářských obchodem v Plzni, dále ve farmářské prodejně v Karlových Varech, v obchodě U sedláků v Dalovicích a v Rokycanech. Jaroslav Prchal prozradil že uvažuje o vlastní bouráme. „Tím, že jsme odešli z města, máme spoustu kamarádů, kteří nemají přístup ke kvalitnímu masu," poznamenal Nyní si však nechávají maso bourat a balíčkovat šikovnými řezníky, kteří sídlí nedaleko. Připomněl, že vloni zprovoznili kompostárnu. Jedna z lokalit je pozemkem kolem rybníka, který patří do Nátury 2000. „Sváží od zemědělců to, co se jim nepovede na krmení, děláme z toho kompost," vysvětlil. Počet hektarů klesl Prchalovi v minulých letech hospodařili na 180 hektarech, nyní se jejich výměra snížila na 60 hektarů. O větší část pozemků přišli z toho důvodu, že je Pozemkový fond odprodal Vzhledem k tomu, že nehospodařili ještě požadovanou dobu, nemohli se přihlásit do soutěží. Navíc těžko by podle svých slov konkurovali velkým podnikům. „Vůbec toho ale nelituji" konstatoval farmář. „Tak velkou plochu bych nezvládl obhospodařovat tak, jak bych si představoval" doplnil. Já jsem se vzdal soutěže, mám toho tolik, že když bych se o to měl starat tak, jak bych měl měl bych toho mít ještě

méně, než mám, řekl hospodář. Podle něj se v posledních letech zaměřili také na rozvoj agroturistiky. V roce 2008 zprovoznili ubytování na farmě. Hosté se mohou ubytovat ve čtyřech pokojích s vlastním sociálním zařízením přímo na farmě nebo mohou využít dalších šest míst v malém zrekonstruovaném domku těsně v blízkosti farmy. „Našimi nejčastějšími hosty jsou rodiny s dětmi," podotkl hospodář. Biofarma zajišťuje i různé vzdělávací programy pro veřejnost, kam patří například exkurze po farmě nebo výroba vlastního sýra „Chceme, aby lidé, kteří tady jsou ubytovaní, mohli ochutnat různé místní potraviny. Obecně si myslíme, že každá potravina která se vyrobí s láskou, je dobrá," prohlásil. „Nedovolíme si prodávat například tvaroh, o jehož kvalitě manželka není stoprocentně přesvědčená. V tomto případě raději dá celou denní produkci sousedovi, který má prasata" dodal farmář, jenž musí umět na farmě zastat každou pozici. „Máme moderní techniku, ale že by mě bavilo sedět v traktoru a objevovat všechny funkce, to ne. Ale zaskočím za všechny, ať je to dojení nebo traktor," podotkl a poukázal na velkou administrativu, která je spojena s provozem farmy a mlékárny. Prchal však přiznal, že to mu velké problémy nedělá. Prchalovi mají jednoho zaměstnance a na výpomoc dva brigádníky. Většinu prací si zajišťuje rodina sama Biofarma Bělina od prvního dne hospodaří v ekologickém režimu. • *** Klíčové informace • Biofarma Bělina hospodaří v jižní části Karlovarského kraje. • Zaměřuje se zejména na chov skotu. • Vybudovala i vlastní minimlékárnu. Foto popis| farmářské slavnosti zahájili majitelé farmy Kamila a Jaroslav Prchalovi (vlevo), ředitel odboru ministerstva zemědělství Martin Žižka (vpravo), starosta Toužimi Alexandr Žák (uprostřed) a radní Karlovarského kraje pro životní prostředí a zemědělství Josef Hora Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Prchalovi chovají masný i dojný skot Foto popis| Zájem budili i další zvířecí obyvatelé farmy Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Nedílnou součásti farmářských slavnosti byl i program pro děti Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Výrobky z nežichovské mlékárny obsazuji přední příčky soutěže Regionální potravina Karlovarského kraje Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Jde to s námi z kopce 8.8.2016

Zemědělec str. 10 Zájmové organizace

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Naprosto nesporně jsou chabé výsledky, ke kterým se zemědělství a potravinářství České republiky při využívání společného evropského trhu propracovaly. Zatímco původní členské země Evropské unie konzervativně dbají o udržení zaměstnanosti svých farmářů a potravinářů a podporují export jejich produkce z národních rozpočtů, vláda České republiky se dokázala nad tyto přízemní problémy povznést a přijala přístup „Co si nevyrobíme, to si dovezeme". Nesprávnost tohoto přístupu můžeme v současnosti v mlhavých obrysech vidět na potravinové nesoběstačnosti Venezuely, která se potácí v těžké potravinové krizi. „Ale nám to přece nehrozí," řeknete. Podívejme se na konkrétní situaci v České republice, přičemž nejde o žádné hypotetické konstrukce, ale o holou skutečnost Česká republika leží v mírném pásmu s optimálními podmínkami pro výrobu téměř veškeré

živočišné a rostlinné produkce potřebné k běžné výživě. Ovoce a zelenina V základních druzích ovoce, jako jsou jablka, hrušky, třešně, rybíz, angrešt broskve, byla ČR vždy soběstačná, dovážela pouze nepatrná množství raných broskví. U jablek ještě v roce 2000 produkovala 339 tisíc tun a v roce 2015 kolem 120 tisíc tun, což je asi jedna třetina. Údaje z roku 1990 již ve statistice Českého statistického úřadu nejsou uváděny. Hrušek se v roce 2000 pěstovalo ještě 25 tisíc tun a v roce 2015 kolem 3,7 tisíce tun, to je jen 14 % z množství roku 2000. To znamená, že pro doplnění celkové roční spotřeby kupujeme 86 % dovezených hrušek, 0 nichž nikdo neví, kolikrát a čím jsou chemicky ošetřeny. Lze předpokládat, že ty méně ošetřené si exportéři nechávají pro domácí trh. (Řidiči v jedné nejmenované zemi bývalé EU15 při nakládce zaslechli: „To nenakládejte, ty jsou ošetřeny jen šestkrát a jsou určené pro náš trh. Naložte ty, které jsou ošetřeny dvanáctkrát, ty vydrží déle.") U drobného ovoce je situace přímo alarmující. Třešní bylo v roce 2000 sklizeno 13,6 tisíce tun a o pět let později pouze kolem 1,8 tisíce tun, což představuje jen 17 %. Rybízu v roce 2000 bylo sklizeno 18,1 tisíce tun, v roce 2015 jen 1,8 tisíce tun, to je 10,2 %. Angreštu se sklidilo v roce 2000 ještě 6,8 tisíce tun a v roce 2015 pouhých 40 tun, tedy 0,6 %. Tedy český rybíz a ani angrešt z obchodu téměř neochutnáme. Zeleninu jsme dováželi pouze ranou. Běžná zelenina se pěstovala na rozsáhlých zavlažovaných pozemcích, zejména v polabské oblasti a na jižní Moravě. Dnes je na tom produkce zeleniny stejně jako ovoce. 1 v jejím případě statistika uvádí objemy sklizně pro rok 2000 a 2015. Dovozy zeleniny jsou dnes již též na 70-80 % naší spotřeby. Vůbec si nechceme připustit otázku, na jakých půdách se dovážené zemědělské komodity pěstují, jak se hnojí a ošetřují. Obdivujeme krásně vypadající ovoce a ani nás nenapadne, na jakých půdách vyrostlo, zda tam nemohou být těžké kovy či nevhodná chemická ošetření, která jsou u nás zakázána. Je totéž zakázáno třeba v Turecku, odkud dovážíme stovky kamionů zeleniny? Pro pořádek ještě několik čísel. Mrkve se v roce 2000 sklidilo v ČR 58,6 tisíce tun a v roce 2015 kolem 20 tisíc tun, to je asi 35 %, kořenové petržele jsme v roce 2000 sklidili 15,7 tisíce tun, o patnáct let později přes dva tisíce tun, to je přibližně 13 %. Přitom půdy na kořenovou zeleninu jsou u nás vhodné, ale asi je lepší ji zatravnit nebo pěstovat ekologické seno a pak ho přes granule spálit Ovšem nejhorší situace je v zelenině košťálové (kedlubna, kapusta, květák a hlávkové zeK). Zelí se v roce 2000 sklidilo 133,6 tisíce tun, a to už jsme nebyli soběstační. V roce 2015 se sklidilo méně než 40 tisíc tun, což je kolem 30 %. Kapusty se v roce 2000 vyprodukovalo 15,2 tisíce tun a v roce 2015 kolem jednoho tisíce tun, tedy 6 %. Sklizeň kedluben v roce 2000 představovala 15,6 tisíce tun a v roce 2015 už jen kolem 2,5 tisíce tun, to je 16 %. Oblíbeného květáku se sklidilo v roce 2000 celkem 28,5 tisíce tun a od roku 2011 se u nás již nepěstuje vůbec. Veškerý květák se dováží. Je zajímavé, že tato statistika nevadí ani spotřebitelům, ani rádoby odborníkům na zemědělství, a to jak na Ministerstvu zemědělství, tak poradcům premiéra. Velmi závažný stav je i u okurek, rajčat cibule a česneku. Tato tradiční a jednoduchá zelenina byla v roce 2015 na úrovni 10-20 % oproti roku 2000. U okurek, které ČR v roce 1990 vyvážela, nyní sklízíme 20 % objemu sklizně roku 2000. Živočišná výroba a potravinářský průmysl Stavy skotu v roce 2015 dosáhly výše 1,407 milionu kusů oproti 3,506 milionu kusů v roce 1990, to je 40 %. To se projevuje nedostatkem organické hmoty, což v důsledku přináší špatnou jímavost půdy a nedostatečnou schopnost zadržet vodu v půdě. Každý hospodář ví, že hospodaření na půdě bez vyvážené živočišné výroby nemůže být výhodné trvale a že postupně dojde ke snižování úrodnosti půdy, a tím i nižším výnosům. Vláda České republiky to chce řešit výstavbou přehrad za desítky až stovky miliard korun, prodejem půdy na zástavbu domů, místo aby nastavila obdobné podmínky, jako již jsou nastaveny ve starých zemích Evropské unie, kde stavy skotu jsou na 100 ha zemědělské půdy několikanásobně vyšší. Stavy dojnic, které byly, jsou a budou to nejzákladnější pro soběstačnost ve výživě obyvatelstva, dosáhly 374 tisíc kusů v roce 2015 oproti 1236 tisícům kusů v roce 1990, což je 30,3 % a tento stav stále klesá. Výroba mléka je na 59 % oproti roku 1990 a na 100 ha zemědělské půdy se vyrábí více než osmkrát méně než například v Nizozemsku, proto se také u nás prodává 43 % mléčných výrobků z dovozu. Přitom mléko vždy bylo a bude základní poživatinou v lidské výživě, proto by bylo vhodné řešit podporu produkce mléka tak, aby povzbudilo a posílilo chovatele dojnic. Hovězího masa se v roce 2015 vyrobilo 728 tisíc tun, je to 49,6% oproti roku 1990, kdy bylo na trh dodáno 1465 tisíc tun. Spotřeba je zabezpečena převážně z domácí produkce, protože u

hovězího masa došlo ke snížení jeho spotřeby téměř na polovinu, jelikož ceny hovězího masa jsou pro naše spotřebitele vysoké. Výroba hovězího masa je na 100 ha zemědělské půdy velmi nízká, země, jako je SRN, produkuje 3,4x více a Nizozemsko lOx více, a to je pro ně výhodné a žádoucí. Příznivá situace není ani v chovu prasat Stavy poklesly v roce 2015 na 1,56 milionu kusů, což je 32,6 % k roku 1990, kdy bylo ve stavu 4,79 milionu kusů. Ještě kritičtější je situace ve stavech prasnic, zbývá jich posledních 94 tisíc kusů, to je pouhých 30,2 %. Vepřového masa se dováží více než 60 % domácí spotřeby. V přepočtu na 100 ha zemědělské půdy produkují v Německu 5,2x a v Nizozemsku dokonce více než v Česká republika Tento stav je přímo alarmující. I v tomto případě jsou však výzvy zemědělců nadále bez reakce, jako by nikdo neměl žádný zájem situaci řešit Máme se ptát zda nahoře vůbec vědí, čemu se říká potravinová bezpečnost? Proč se tedy nic nedělá? Produkce drůbežího masa i vajec se v posledních letech též snížila a dosáhla v roce 2015 asi 60 % roku 2000. Náš nejbližší soused za stejné období zvýšil svou výrobu o 67,6 %. V posledních letech, kdy se u nás redukuje výroba, ostatní státy, hlavně z bývalé EU-15 a Polsko, výrobu zvyšují a zaplavují náš trh dotovanými potravinami. Přednost má v ČR ekologické zemědělství Naše zemědělství dalo přednost ekologickému zemědělství. Na tom by nebylo nic špatného, ale v ekologickém režimu je téměř 13 % zemědělské půdy, kde jsou podstatně větší podpory, ale produkce potravin z celkového vyrobeného objemu je 0,5-1 %. Zatímco v Rakousku je v ekologickém režimu přibližně 5 % zemědělské půdy a v SRN to jsou 4,5 % zemědělské půdy a biopotraviny jsou k nám přesto od nich dováženy. Ano, něco je špatně. Zemědělská subvenční politika starých zemí EU je opravdu na vysoké úrovni. My směrujeme prostředky tam, kde vyrábíme minimum, a tak přímo vytváříme prostor pro dovozy a cíleně přispíváme k následné likvidaci českého zemědělství. Všiml si toho někdo? Příčiny krize Samotný popis situace v zemědělství a potravinářství nestačí, je potřeba hledat příčiny této krize a z nich vyvodit možnosti jejího řešení. Zkusme si tedy nejprve pojmenovat příčiny. • Jsou špatně nastaveny podpory do zemědělské výroby. Většina dotací je směrována na plochu ať už zemědělec hospodaří na černozemi v povodí řek, či na vysočině. Oblasti agroenvironmentálního programu, ekologie či hospodaření v LEA (oblasti s omezenými přírodními podmínkami) jsou finančné zvýhodněny, aniž by byla stanovena podmínka chovu zvířat alespoň na průměrné úrovni. V podstatě stejnou dotaci dostává ten, kdo téměř nic neprodukuje jako ten, kdo má intenzivní živočišnou výrobu. • Podpory z národních zdrojů oproti starým zemím EU-15 jsou několikanásobně nižší. Naši zemědělci tak na trhu ztrácejí konkurenceschopnost přestože v nákladech na výrobu bez problému konkurují. • Nedostatečná podpora citlivých komodit jako je chmel, brambory nebo ovoce a zelenina, živočišná výroba i nedostatečná podpora welfare hospodářských zvířat neumožňuje konkurovat na trhu. • Podpory z H pilíře Programu rozvoje venkova jsou jednoznačně nastaveny v neprospěch rozvoje pěstování ovoce, zeleniny a živočišné výroby. • Nefunguje plošně kontrola dovážených potravin z pohledu dumpingových cen, kvality masa, dokladů i deklarací množství dováženého masa. Dochází k nekalé soutěži na společném trhu. (Nekalou soutěž lze podle vydaných nařízení řešit jen v Bruselu přes Ministerstvo průmyslu a obchodu - ale údajně není co řešit protože máme společný trh a žádný dovoz za dumpingové ceny tedy neexistuje.) • Přáli jsme si mít zde obchodní řetězce. Ale už jsme se nezabývali tím, jak jejich podnikání ovlivňuje naše zemědělství a potravinářství. Těšíce se z bohaté nabídky zboží, bohužel často pochybné kvality a neznámého původu, zapomněli jsme na kvalitu potravin a domácí výrobu. Dnes musíme konstatovat že neúměrné posilování prodeje potravin přes obchodní řetězce je snad nejvýznamnější silou, která negativně ovlivňuje naši zemědělskou a potravinářskou výrobu. Tato významná síla drží prostor na našem trhu pro zboží dovážené ze států bývalé EU15. S odkazem na tržní prostředí a s využitím národních dotací získávají zahraniční producenti příležitost exportovat k nám zboží za ceny nižší, než jsou výrobní náklady. Podporu získávají i od obchodních řetězců, které na dovážené výrobky dávají nižší obchodní přirážky, aby konečná cena byla nižší než u domácích potravinářských výrobků, kde řetězce naopak obchodní přirážky zase zvyšují. Jde o řízené vytěsňování naší domácí produkce z trhu ve prospěch dováženého zboží. Jak už jsme upozorňovali v minulých měsících, jsou kvůli souběhu ruských sankcí a zrušení

mléčných kvót na evropském trhu výrazné přebytky masa a mléka. Samozřejmě, že se všechny státy EU snaží přebytky uplatnit na jakýchkoliv trzích. Země bývalé EU-15 situaci vyřešily jednoduše a „solidárně" přenášejí své problémy s nadvýrobou k nám. A tak dnes naši domácí výrobci prodávají řadu komodit pod výrobními náklady, snižují stavy hospodářských zvířat a objem výroby. Snižuje se tak i zaměstnanost lidí na venkově a dojde k dalšímu vylidnění venkova. Často se ptáme, jak je možné, že tento stav nikomu nevadí a oháníme se legislativou Evropské unie, která razantní zásah proti dovozům prakticky znemožňuje. Naši odborníci často opakují, že zemědělství tvoří jen 2,5 % hrubého domácího produktu. Zapomínají přitom na to, že do zemědělství vstupují další odvětví (energie, petrochemie, chemie, strojírenství) a řada odvětví na zemědělství navazuje. Tvoří ve svých vstupech a výstupech pro zemědělství asi 18% HDP Máme vůbec řešení? Všichni víme, že bez razantních změn se bude stav jen dále zhoršovat Je třeba najít dlouhodobá systémová opatření. Ale řekněme si, co může naše vláda udělat ihned. Nesmíme čekat až na to, co se „podaří vyjednat v EU", ale musíme: • okamžitě zajistit důslednou celoplošnou kontrolu dovážených potravin, hlavně jejich cen, zda nejsou dumpingové. Zapojit do systémové kontroly společně všechny kontrolní orgány - celní správu, veterináře a policii. Kontrola musí být prováděna důsledně na dovážené množství, kvalitu, značení, původ a označování zboží. Vše, co neodpovídá, je nutné vrátit nebo zlikvidovat Nečekat až se seženou příslušné dokumenty a chybějící potvrzení a zboží se pustí dál. Bez zavedení tohoto systému směřujeme k likvidaci českého zemědělství; • nastavit do podpor, kde to charakter podpory umožňuje, požadavek na odpovídající zatížení VDJ/ha, tedy stanovit povinný počet chovaných zvířat na hektar zemědělské půdy. Pak se prostředky dostanou k těm, kteří skutečně produkují a jsou schopní potravinovou bezpečnost vytvářet a zlepšovat; • zvýšit procento alokovaných prostředků na citlivé komodity z 15 na 25 %; to pak umožní ve větším rozsahu podpořit již uvedené citlivé komodity (ovoce, zeleninu, mléko, některé druhy masa, welfare zvířat a další). Z podpor E. pilíře Programu rozvoje venkova nastavit strukturu vyplácených prostředků ve prospěch dobrých životních podmínek zvířat a podpor na investice do modernizace staveb a technologií zvířat V současné době se řeší přes H. pilíř Programu rozvoje venkova podpory poradenské činnosti, agroenviromentálních opatření a další, které patří spíše do resortů ministerstva životního prostředí a místního rozvoje; • posílit národní podpory z Ministerstva zemědělství ve prospěch udržení a zvýšení produkce v chovu skotu, prasat pěstování ovoce a zeleniny, jak je to běžné v zemích bývalé EU15 a v Polsku; • pro udržení a tvorbu pracovních míst na venkově zapojit také Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí a jejich podpory. Na těchto záležitostech by se měly podílet i jednotlivé kraje. Dostatek pracovních míst jsou v malých obcích schopné zajistit zejména moderní a prosperující zemědělské podniky. Zareaguje vláda na hrozivý stav? Kromě Slovenské a České republiky neexistuje v Evropské unii země, která by si dokázala v tak krátké době „vybudovať tak obrovskou závislost na dovozu potravin, které umí doma vyrobit levněji a kvalitněji. Nezávislost na dovozech, respektive potravinová soběstačnost, je za současné nestabilní politické situace zcela zásadním tématem. Zemědělství a potravinářství tvoří totiž v každé zemi základ hospodářství a suverenity. Všechny západoevropské země se starají, aby domácí obyvatelstvo mělo ve své režii výrobu potravin a domácí zemědělský a potravinářský sektor byl schopen zajistit obživu bez závislosti na jejich dovozu. Musíme se tedy ptát Je naše vláda schopná na výše popsaný hrozivý stav reagovat anebo nezadržitelně směřujeme k likvidaci českého zemědělství? Anebo se nikomu tento stav nezdá ještě dosti hrozivý? Foto popis| O autorovi| Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, z. s. člen Agrární komory ČR

zpravy.rozhlas.cz

Inspektoři se zaměří na mléčné výrobky ze zahraničí. Údaje na obalech bývají nepravdivé 5.8.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 politika Anna Kottová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Potravinářská inspekce chce více kontrolovat mléčné výrobky ze zahraničí. Někteří dovozci podle ní neuvádějí na obalech pravdivé údaje. Nejčastěji falšují čísla o podíl sušiny nebo tuku v sušině mléčného výrobku. Inspektoři například našli sýr Camembert, ve kterém chybělo téměř 18 procent sušiny. Francouzský výrobce sýru Président s vlašskými ořechy uváděl na obalu, že obsahuje 45 procent sušiny.Laboratorní analýza ale prokázala přítomnost pouze 42,6 procenta. Inspektoři výrobek objevili v obchodním řetězci Penny.Nepravdivé údaje byly také na etiketě smetanového sýru Light Philadelphia, který prodávala společnost Tesco. „Výrobce uvedl podíl tuku v sušině 38,5 procenta, laboratorní analýza ale potvrdila pouze 28,7 procenta,“ informuje inspekce.Dalším falšovaným výrobkem byl tvaroh s žampionovou příchutí Podíl tuku v sušině měl být 40 procent, podle analýzy ale obsahoval pouze 36,5 procenta. Inspektoři výrobek našli v prodejně Kaufland.Mléčný tuk je nejnákladnější složkou výrobku a snížení jeho podílu o několik procent zásadně mění charakter potraviny.Rekordmanem byl sýr Camembert Royal Loubek, který si mohli zákazníci koupit v prodejnách Albert. Výrobku chybělo téměř 18 procent sušiny. „Výrobce uvedl podíl sušiny 63 procent, ale laboratorní analýza potvrdila pouze 45,3 procenta,“ uvedla inspekce.Kontrolou neprošel také tavený sýr Cheesy Singles s Cheddarem. Výrobek měl podle etikety obsahovat 49 procent sušiny, podle analýzy v něm bylo ale jen 47,3 procenta. Sýr prodávala společnost Billa.„Při zjištění ihned zakazuje inspekce celou šarži, nařizuje její stažení z tržní sítě a s kontrolovanou osobou zahájí správní řízení o uložení pokuty,“ popsal mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Klamavé potraviny ze všech zemíKlamavých potravin ze zahraničí v Česku přibývá. Problémové potraviny se k nám dostávají z téměř všech zemí světa. Inspektoři během května zabavili například zásilku skoro 48 tun pangase z Vietnamu s nepravdivě uvedeným obsahem vody nebo třeba polské párky s falšovaným obsahem masa.Na konci června pak potravinářská inspekce informovala o dalších falšovaných výrobcích ze zahraničí. Podíl masa nebo mléčné sušiny byl nižší, než uváděl výrobce na obalu. V masových kuličkách a pálivé klobáse chybělo zhruba 15 procent masa.Potraviny na pranýřiMéně masa nebo mléčné sušiny. Inspektoři objevili dalších pět falšovaných výrobků ze zahraničí Voda v kuřecích řízcích, vepřové místo krůtího. Inspekce našla další falšované výrobkyDo Česka se častěji dostávají falšované potraviny z ciziny, a to i škodlivé zdraví URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1639079

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Kosteleckým uzeninám vzrostl loni zisk o 54 procent agris.cz str. 0 Potravinářství Denik.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.8.2016

zpět Firmě Kostelecké uzeniny, která spadá do koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO), loni vzrostl zisk o 54 % na 51,7 milionu korun. Prodeje uzenářských a řeznických výrobků společnosti stagnovaly na 4,77 miliardy korun, z toho tržby v Česku činily 4,19 miliardy. Firmě Kostelecké uzeniny, která spadá do koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO), loni vzrostl zisk o 54 % na 51,7 milionu korun. Prodeje uzenářských a řeznických výrobků společnosti stagnovaly na 4,77 miliardy korun, z toho tržby v Česku činily 4,19 miliardy. V ČR se

společnosti dařilo tržby mírně zvyšovat, pokles byl u exportu. "Pokračovali jsme v pozitivním trendu hospodaření, který jsme nastartovali řadou restrukturalizačních opatření z roku 2014," sdělil místopředseda představenstva společnosti Michal Jedlička. Podle něj se firmě podařilo dokončit dvě zásadní investiční akce, jedna byla zaměřená na výrobu fermentovaných salámů s ušlechtilou plísní, druhá do výroby hovězího masa. Firma také vyplatila svým zaměstnancům mimořádné odměny.Firma zaměstnává 1525 lidí "Cíle pro letošní rok budou směřovat zejména k dalšímu investování do modernizace výrobní technologie jak v segmentu výroby čerstvého masa, tak uzenin," uvedl Jedlička. Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert loni vzrostl o 40 % ze 6,1 miliardy korun v roce 2014 na 8,6 miliardy korun. Konsolidované tržby koncernu za prodej zboží, výrobků a služeb stagnovaly na úrovni 167,1 miliardy korun. V číslech jsou zahrnuty výsledky 218 firem koncernu, 38 společností nebylo zařazeno z důvodu nevýznamnosti. "Hlavním důvodem tohoto nárůstu je zlepšení hospodaření společností chemického segmentu," uvedl dříve mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Významnou měrou se na hospodářském výsledku podílely zahraniční chemické podniky koncernu. Německé SKW Piesteritz a slovenské Duslo vykázaly hospodářský výsledek 4,114 miliardy Kč před zdaněním, což představuje na celkovém hospodářském výsledku celého koncernu podíl ve výši téměř 38 %. Autor: Redakce / ČTK


Součinnostní akce Policie ČR se Státní veterinární správou agris.cz str. 0 Zemědělství APIC-AK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.8.2016

zpět Společná akce Policie České republiky, Centra služeb pro silniční dopravu a Státní veterinární správy (SVS), která se uskutečnila 31. 7. 2016 napříč všemi kraji, opět prokázala, že vzájemná spolupráce státních orgánů je na velmi vysoké úrovni. Samotná kontrolní akce byla mj. zaměřena na dodržování legislativních povinností při přepravě živých zvířat, živočišných produktů a potravin. Společná akce Policie České republiky, Centra služeb pro silniční dopravu a Státní veterinární správy (SVS), která se uskutečnila 31. 7. 2016 napříč všemi kraji, opět prokázala, že vzájemná spolupráce státních orgánů je na velmi vysoké úrovni. Samotná kontrolní akce byla mj. zaměřena na dodržování legislativních povinností při přepravě živých zvířat, živočišných produktů a potravin. Policisté prováděli kontroly v rámci svých kompetencí, zejména měřili rychlost, zastavovali auta i autobusy, s cizineckou policií ověřovali, že nedochází k přepravě nelegálních přistěhovalců, kontrolovali technický stav vozidel aj. Pravomoci zastavovat nákladní vozidla využili úřední veterinární lékaři k tomu, aby prověřili podmínky přepravy zvířat a potravin. Pro přepravu takových zásilek platí přísná pravidla, která je nutné důsledně dodržovat, ale také kontrolovat. „Akce, na kterých spolupracují zástupci několika institucí, považuji za prospěšné, a proto v nich chceme pokračovat. Dokážeme tak v jeden čas a na jednom místě společně udělat rozsáhlejší a efektivnější kontroly,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Úřední veterinární lékaři během zmiňované akce zkontrolovali ve všech krajích téměř 100 nákladních vozidel, která převážela zvířata, maso, vejce, kosti, mléko nebo mléčné výrobky. Zaměřovali se mj. na registraci přepravců, kontrolu průvodních dokladů, skladovací teplotu, ale také

na povinnost hlásit zásilku v předstihu. Jenom v Praze se kontroly týkaly dovozu téměř 15 tun masa a produktů z ryb a dále téměř 90 tun potravin živočišného původu v rámci tranzitu do jiných členských států EU. „Přestože se během akce objevilo pouze minimum závad, lze očekávat, že se obdobné akce s podobným zaměřením v budoucnu opět uskuteční. Prioritou Státní veterinární správy i nadále zůstává kontrola kvality a zdravotní nezávadnosti jak tuzemských, tak dovážených potravin, a dodržování dobrých životních podmínek zvířat.“, uzavřel Zbyněk Semerád, ústřední ředitel Státní veterinární správy. Mgr. Petr Pejchal oddělení vnější komunikace


Tisícovka zemědělců požádala o investiční a provozní úvěry PGRLF agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.8.2016

zpět Za první tři měsíce, kdy Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) v dubnu zahájil příjem žádostí v rámci programů Investiční úvěry a Provozní úvěry, evidoval 913 žádostí o investiční úvěry v celkové výši téměř 620 milionů korun. V případě provozních úvěrů jde o 68 žádostí v celkovém objemu zhruba 67 milionů korun. Za první tři měsíce, kdy Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) v dubnu zahájil příjem žádostí v rámci programů Investiční úvěry a Provozní úvěry, evidoval 913 žádostí o investiční úvěry v celkové výši téměř 620 milionů korun. V případě provozních úvěrů jde o 68 žádostí v celkovém objemu zhruba 67 milionů korun.Příjem žádostí je nyní pozastaven do 1. září, kdy je PGRLF začne opět přijímat. „Nadále chceme podporovat zemědělce a podnikatele v lesním hospodářství, aby investovali i v případech, kdy se jim vynaložené peníze vrací třeba až po několika letech,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Zemědělci, zpracovatelé zemědělských produktů a lesní hospodáři si tak podle ministra budou moci v budoucnu opět půjčovat částky v řádu statisíců či milionů korun například na investice do strojů nebo na samotný provoz svého podnikání. Upravená pravidla obou programů zveřejní PGRLF na svých internetových stránkách před opětovným otevřením příjmu žádostí. „U všech ostatních programů podpory, které poskytujeme, pokračuje přijímání žádostí beze změny,“ uvedl ředitel PGRLF Zdeněk Nekula. Podpora de minimis Téměř všichni žadatelé si také požádali o snížení jistiny úvěru, které je možné v takzvaném režimu de minimis. Podle pravidel EU jde o přijatelnou finanční podporu, která vzhledem ke svému omezenému rozsahu nemá dopad na hospodářskou soutěž. PGRLF tak v rámci programů Investiční úvěry a Provozní úvěry umožňuje snížení jistiny úvěru, celková výše podpory poskytnutá jednomu podniku nicméně nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí účetní období překročit korunový ekvivalent částky 15 000 eur. Vyřazené žádosti Podle ředitele Nekuly si však někteří zájemci tato pravidla špatně vykládají. Lze očekávat, že až 10 % žadatelů nesplní požadavek ekonomického zdraví pro poskytnutí úvěru. „Někteří to pochopili tak,

že žádají o podporu de minimis a k tomu o úvěr. Správný postup je ale přesně opačný – žadatel musí splnit podmínky pro poskytnutí úvěru a teprve potom poskytujeme podporu de minimis ve formě snížení jistiny úvěru,“ vysvětlil Nekula. Možnost čerpat investiční nebo provozní úvěr od PGRLF získají po obnovení obou programů podnikatelé, kteří se zabývají zemědělskou prvovýrobou, zpracováním zemědělských produktů, lesním hospodářstvím a zpracováním dřeva. Ministerstvo zemědělství hodlá úvěry povzbudit zvláště oblast tuzemské živočišné výroby a také například pěstování ovoce, zeleniny, brambor či chmele. Cílem je změnit dosavadní trend, kdy se do Česka dováží stále více potravin ze zahraničí. Poskytnutý úvěr nemá sloužit k nákupu nemovitého majetku. Markéta Ježková tisková mluvčí Ministerstva zemědělství


Dotace ani regulace nic neřeší agris.cz str. 0 Zemědělství ASZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 8.8.2016

zpět Zakonzervování současného nevyhovujícího stavu naší krajiny i struktury zemědělství, ne žádoucí kroky k nápravě - zhruba tak lze stručně charakterizovat nejnovější plány ministerstva zemědělství na „pomoc“ českému zemědělství. Zakonzervování současného nevyhovujícího stavu naší krajiny i struktury zemědělství, ne žádoucí kroky k nápravě - zhruba tak lze stručně charakterizovat nejnovější plány ministerstva zemědělství na „pomoc“ českému zemědělství. Rostoucí suma dotací, ať již vyjednaná, nebo zatím jen slibovaná, kterou hodlá hyperaktivní ministr zemědělství nasměrovat k podnikatelům v zemědělství, působí na první pohled jako ministrův vnitrokoaliční úspěch, což také často a rád zdůrazňuje. Jenže důležitá není zas až tak suma peněz, jako podmínky podpor pro jejich čerpání, přičemž současná situace našeho zemědělství si žádá zásadní strukturální změny. K těm ale více peněz do resortu nepřispěje, protože peníze navíc jsou směrovány buď na kompenzaci újmy v předchozím období, tedy až k řešení koncovky problému, aniž by se snažily řešit příčiny, v tomto případě minimalizaci a rozklad rizik. Další část peněz směřuje – obecně správně, na podporu živočišné produkce, jejich cílem ale opět není snaha o řešení příčin stále nemalých rezerv v ekonomice produkce masa v ČR, ale konečná podpora produkce, kterou je ale obtížné prodat s nějakým ziskem. Obojí dohromady znamená, že pokud bude stát sypat do zemědělství peníze takovýmto způsobem, může je sypat donekonečna a nic se nezmění. Taková cesta spolu s uvažovaným zpřísněním zásad ochrany půdy (zejména DZES 4. DZES 5 a greening), nereálnými sliby o možnostech daňových úlev či snahou vyloučit z dotačních podpor podnikatele hospodařící na méně než třech hektarech půdy, vysílá do zemědělské veřejnosti zcela chybné ekonomické i politické signály, což skýtá riziko nesprávných podnikatelských rozhodnutí. Taková rozhodnutí pak časem logicky vyústí do ještě větších problémů oboru, než v jakých se nachází v současné době. Co tedy mohou či naopak nemohou sedláci a všichni podnikatelé v oboru od kroků ministerstva zemědělství čekat? Pokud se týká kompenzací za újmy v rostlinné výrobě, pak tyto peníze jistě poškozeným subjektům

pomohou, ale zároveň nepomohou k eliminaci klimatických a cenových rizik do budoucnosti. Například tím, že kompenzace nejsou propojeny s dodržováním DZES a ani s doložitelnými případy opakované eroze. Jistým řešením může být Bruselem schválený Fond nepojistitelných rizik, což lze skutečně přičíst ministerstvu k dobru, z vyjádření řady zemědělců ale vyplývá, že do něj přispívat nehodlají, neboť je samozřejmě pohodlnější žádat ad-hoc kompenzace například za extrémní projevy počasí bez vlastní spoluúčasti na stále četnějším riziku. To klesat nebude, i proto, že nově navrhované úpravy DZES nebudou mít na ochranu půdy zásadní vliv a naopak v řadě případů neodůvodněně zkomplikují technologické postupy. To platí především pro nová pravidla pro DZES 4 týkající se ponechání meziplodiny na poli do konce února, což zásadně snižuje možnosti výběru plodin pěstovaných na příslušných pozemcích. Pokryv půdy nějakou vegetací je přitom jednou z metod lepšího zadržení vody v krajině, takže navrhované opatření působí opticky správně. Jenže pokud by se měla půda pokrytá meziplodinou na jaře zorat, odvede orba z půdy vláhu právě v nejcennějším období zakládání porostů. Samozřejmě lze sít i do meziplodiny – konkurence meziplodiny a příslušného porostu vyseté hospodářské plodiny ale logicky buď snižuje budoucí výnos, nebo generuje vyšší potřebu dodávky živin do půdy. Nic neřešící je také záměr zpřísnit podmínky greeningu stanovením minimálního počtu plodin pěstovaných na pozemcích o velikosti do 20 ha, 20 až 30 ha a nad 30 ha. Uvedené velikosti jsou totiž vztažené na subjekt, což znamená, že především velkým zemědělským podnikům toto opatření neublíží (proto je to také tak stanoveno), protože je v zásadě již dnes dodržují. V praxi tak jde o vějičku na voliče a média, aniž by se ochrana půdy skutečně zpřísnila. Ostatně, jak již bylo řečeno, uvedené opatření se v praxi dodržuje i dnes a stav zemědělského půdního fondu se nezlepšuje, ale naopak například ohroženost půdy vodní erozí roste. V této souvislosti je možná vhodné zmínit, že aktuální průměrná velikost farem v Evropské unii činí v průměru 16,1 hektaru, což ukazuje na skutečnost, že plochy podléhající nové regulaci v rámci greeningu jsou i tak ještě stále velmi velké. S modelem evropského zemědělství stojící z více než 90 procent na menších, obvykle rodinných farmách, je v naprostém rozporu myšlenka vyloučit z podpor malé zemědělce (někdy jde skutečně o „větší zahrádkáře“) hospodařící na výměře do tří hektarů. Kdyby se taková myšlenka prosadila, nebylo by zřejmě ohledně sporů o tom, komu ministr zemědělství svou politikou nahrává, už opravdu co řešit. Opatření by přitom z podpor nejen vyloučilo až čtvrtinu nejmenších zemědělců (a jejich dotace by připadly velkým), ale mělo by samozřejmě i další důsledky. Jednak by poklesl podíl samozásobování obyvatelstva, čímž by se vytvořil prostor pro ještě vyšší dovozy zemědělských komodit a potravin za zahraničí. Díky takovému opatření by se ČR ještě více odchýlila od zemědělství v Evropské unii, což by zakládalo riziko poklesu peněz z Unie, které by byly směrovány právě na podporu těch nejmenších. A samozřejmě by to také znamenalo větší koncentraci produkce, přestože naše zemědělství potřebuje především diverzifikaci a co nejširší spektrum zemědělských, ale právě i nezemědělských činností, které mimo jiné znamenají skutečný rozvoj venkova vytvářením pracovních příležitostí pro tamní obyvatele a rozšiřováním spektra služeb pro turisty. Zmiňovaná diverzifikace činností (dříve známá pod pojmem „přidružená výroba“) je také zřejmě skutečně systémovým řešením, které snižuje rizika poklesu cen v zemědělské prvovýrobě, ale také již zmíněná rizika extrémních projevů počasí. Pokud chce proto naše země udržet „rozměr zemědělství,“ musí zemědělská politika podstatně více než dosud podporovat veškerou činnost všech zemědělských podniků, z nichž by mohly sanovat ztráty z primární prvovýroby. Zdaleka by přitom nemělo jít pouze o prodej ze dvora, penziony, výrobu potravin nebo restaurační služby, které se prvoplánově nabízejí, ale klidně třeba o projektantské či vodohospodářské, ba i stavební služby a celou řadu dalších. Bohužel stávající zemědělská politika podnikatele v zemědělství stále více svazuje jednak rostoucí administrativou, jednak je pevněji „přikovává“ právě a jen k prvovýrobě, což podnikům znemožňuje flexibilně reagovat na nové výzvy a rizika. Poslední poznámka se týká celé řady záměrů z kategorie daňových odpustků, jejichž prosazení zemědělcům stávající ministr slibuje. Skutečná realita je ale taková, že by s nimi zemědělci raději neměli vůbec počítat. Jednak je každá daňová úleva propadem příjmu státního rozpočtu, který se předvolebním rozhazováním politiků stává stále více napnutý, a růst HDP, ze kterého se tyto peníze vygenerovaly, postupně klesá, přičemž příčiny by si zasloužily samostatný rozbor. Ale je to prostě tak. Kromě toho by bylo nutné úlevy typu sociální a zdravotní pojištění notifikovat v Bruselu,

přičemž pravděpodobnost schválení není velká, případně by trvala dost dlouho. Navíc není zcela pravda to, čím se již léta naši zemědělci ohánějí – totiž že v Polsku nebo v jiných zemí Evropské unie jsou daňové úlevy normální. Respektive – pravda je to jen částečně, protože tyto úlevy nejsou bianco šekem, ale jsou poměrně přesně specifikovány – buď jako určité sociální dávky pro ty, kteří nedosahují určitého podílu na průměru mezd, nebo jako podpora pro nejmenší subjekty (například právě pro zemědělce obhospodařující jen několik hektarů, u nichž naše ministerstvo naopak zvažuje, že by je z podpor vyloučilo). Navíc si země, které nějakou úlevu formou daní uplatňují, vyjednaly takové možnosti už dříve, což jsme my neučinili. To vše v zásadě znamená, že na daňové úlevy, s výjimkou zelené nafty, nelze spoléhat. Tak či tak je ale jasné, že poměrně úspěšná snaha ministra zemědělství navýšit zemědělské dotace či jiné formy podpory konkurenceschopnost našeho zemědělství nezlepší, spíše tomu bude naopak. Jen o peníze totiž nejde. Petr Havel


Neuvedený alergen – lepek v masných výrobcích maďarského původu agris.cz str. 0 Potravinářství SZPI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 8.8.2016

zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informuje všechny spotřebitele trpící alergií nebo nesnášenlivostí na lepek o zjištění nedeklarovaného výskytu této látky v níže uvedených potravinách maďarské výroby, které byly uváděny na tuzemský trh. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informuje všechny spotřebitele trpící alergií nebo nesnášenlivostí na lepek o zjištění nedeklarovaného výskytu této látky v níže uvedených potravinách maďarské výroby, které byly uváděny na tuzemský trh. Jednalo se o: CSABAHÚS CSABAI CSÍPÖS SNACK KOLBÁSZ, s datem minimální trvanlivosti do 11. 8. 2016, výrobce KAISER FOOD Kft, 5600 Békéscaba Kétegyházi út 8. Maďarsko, v distribuci společnosti AHOLD Czech Republic, a.s. HUNGARIAN PEPPERONI SPICY, s datem spotřeby do 03. 08. 2016, výrobce HU 96 EK (označení na oválu), Maďarsko, v distribuci společnosti Tesco Stores ČR a.s. Přítomnost na obalu nedeklarovaného lepku může ohrozit zdraví osob s alergií nebo nesnášenlivostí na tuto látku. Inspekce výše uvedeným společnostem uložila opatření okamžitě stáhnout předmětné šarže z trhu. S kontrolovanými osobami bude zahájeno správní řízení o uložení sankce. Zpracoval: Mgr. Radoslav Pospíchal – referent mediální komunikace, tel.: + 420 542 426 613


Na českém trhu se objevilo vepřové maso z Polska obsahující nadlimitní množství antibiotik

agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 9.8.2016

zpět Na český trh se v červenci dostala zásilka více než 400 kilogramů vepřové panenky z Polska, která obsahovala nadlimitní množství reziduí antibiotika Doxycyklinu. Státní veterinární správa (SVS) obdržela prostřednictvím systému rychlého varování RASFF v uplynulých dnech informaci o zásilce vepřového masa, ledvin a produktů z nich, která putovala do ČR i dalších států. Tisková zpráva – Na český trh se v červenci dostala zásilka více než 400 kilogramů vepřové panenky z Polska, která obsahovala nadlimitní množství reziduí antibiotika Doxycyklinu. Státní veterinární správa (SVS) obdržela prostřednictvím systému rychlého varování RASFF v uplynulých dnech informaci o zásilce vepřového masa, ledvin a produktů z nich, která putovala do ČR i dalších států. Během okamžitě zahájeného šetření bylo zjištěno, že příjemcem byly v ČR dva různé subjekty. Jeden z nich dále distribuoval maso několika desítkám odběratelů (gastronomickým zařízením). Maso je již po datu použitelnosti. Část zboží přijatého v chlazeném stavu však může být ještě skladována v mražené formě. V takovém případě by je provozovatelé měli vrátit zpět distributorovi. Identifikace výrobku: název výrobku: vepřové maso a ledviny a produkty z nich datum výroby: 7. 7. 2016 číslo šarže: 2740 výrobce: Animex Foods Sp. z o.o.S.K.A., Kracowa 4, 27 – 200 Starachowice, Polsko schvalovací číslo: PL26110201WE Příjemcem zásilky celkem 445,42 kilogramu chlazené vepřové panenky byla v polovině července společnost Dobro Mochov. Maso z předmětné šarže bylo následně distribuováno několika desítkám tuzemských gastronomických zařízení. Dle informace vložené polskou stranou do systému RASFF byl limit pro rezidua Doxycyklinu překročen u vzorků odebraných z předmětné šarže zhruba dvojnásobně. Zboží patřící do výše zmíněné šarže bylo přijato také příjemcem z Dolních Břežan. Jednalo se v tomto případě zhruba o 12 kg produktů. Při šetření SVS zjistila, že šlo pouze o nevyžádaný vzorek, který polská firma zaslala českému příjemci spolu s jiným zbožím a který byl následně příjemcem vrácen zpět. Pokud se zjistí zbytky antibiotik nad hodnotu stanovených maximálních limitů, svědčí to zpravidla o nedodržení tzv. ochranné lhůty, tedy doby od poslední aplikace léčiva do doby, než může být zvíře poraženo a jeho produkty mohou být předkládány spotřebitelům. Taková potravina je z hlediska veterinární legislativy nepoživatelná a musí být zlikvidována. Konzumace potravin s nadlimitními zbytky antibiotik by přispívala k upevňování rezistence některých původců onemocnění na antibiotika. Tím by se antibiotická léčba stávala postupem času méně účinnou. Mgr. Petr Pejchal oddělení vnější komunikace


Blesk

Podvody s původem masa skončí Blesk str. 3 Téma (kol) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 9.8.2016

zpět Europoslanec Pavel Poc zodpovědný za evropskou bezpečnost potravin PRAHA / BRUSEL – Polské maso koupíte klidně jako belgické nebo české. Podvody s původem potravin se totiž v domácích obchodních řetězcích stále dějí. Od příštího roku by se to ale mělo změnit. Redistribuce a přebalování potravin je nešvar hojně využívaný výrobci i prodejními sítěmi. V červenci upozornil ministr zemědělství Marian Jurečka (35, KDU-ČSL) na vejce z Polska prodávaná jako česká, zákeřně namixovaná s českými v jednom balení. „Buď to byl úmysl, nebo hrubá nedbalost. V jednom balení dvoje různá vejce s různou zemí původu by neměla být,“ říká europoslanec Pavel Poc (52, ČSSD). Podle něj jde o jasné klamání spotřebitele. A stejné je to i u masa, které může pocházet z Polska, koupíte ho ale po přebalení jako belgické nebo české. „Myslím, že tohle už jsou poslední záchvěvy. U hovězího je už označování pravé země původu, tedy země, kde bylo zvíře chováno a případně poraženo, povinné. U vepřového to bude nařízeno od ledna 2017,“ upozorňuje Poc. Foto popis| Pavel Poc tvrdí, že si Unie na podvody posvítí. Foto popis| U hovězího jsou pravidla přísná, brzy přijde řada na vepřové. Foto autor| Foto archiv Blesku.

blesk.cz EU: Nutrie musí v přírodě vymřít, kvůli kožešinám se ale v Česku může chovat dál 7.8.2016

blesk.cz str. 0 Politika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V Evropské unii dochází k boji s druhy zvířat a rostlin, které byly označeny jako invazivní a nežádoucí k dalšímu množení. Seznam nechtěných zahrnuje přitom i nutrie. Čeští chovatelé těchto „vodních krys“ zbystřili. Ministerstvo zemědělství je však uklidňuje – vás se nařízení z EU netýká. Proč? Chovatelé nutrií, kteří je mají na maso nebo kožešiny, nebudou muset postupně redukovat své chovy, přestože je nutrie na seznamu invazivních nepůvodních druhů, jež se mají v evropské přírodě potlačovat. ČTK to sdělilo ministerstvo zemědělství. „V případě nutrií, které jsou na seznamu uvedeny, jde o nutrii jakožto volně žijícího živočicha, kterou je nově zakázáno dovážet do EU, a tím i do ČR. Nově zaváděné opatření se netýká nutrií jakožto hospodářských zvířat, která se chovají u chovatelů v ČR za účelem získávání kožešin a nově také masa,“ řekla mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Podle předsedy Ústřední odborné komise chovatelů kožešinových zvířat Jana Kaplana je v ČR 200 až 250 chovatelů nutrií, kteří mají zhruba 1500 kusů těchto zvířat. Pokud by návrh platil i na hospodářská zvířata, šel by proti nedávno vládou schválené novele veterinárního zákona, která prodej masa z nutrie drobným chovatelům tzv. ze dvora umožňuje.

Podle Kaplana ale chovatelé nutrie na maso stejně ve větším měřítku využívat nebudou. Většina chovatelů je totiž má na kožešinu. A pokud se maso ze zvířete potravinářsky odřeže, je podle Kaplana kožešina neprodejná. Podle něj by musel mít chov, aby mohl mít nutrie jenom na maso, alespoň 200 samic, aby vydělával. Ročně by pak musel vyprodukovat okolo 1000 zvířat na maso. Nařízení z Unie: Kontrola dovozu, zákaz rozmnožování Invazivní nepůvodní živočichové a rostliny, které svým neřízeným šířením ohrožují přírodu, se budou postupně ve volné přírodě omezovat. Od srpna dovoz těchto druhů kontrolují veterináři na letišti. V minulém týdnu vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské unie, kterým začal platit seznam zakázaných živočichů. Jde o 23 živočichů a 14 druhů invazivních rostlin. Ty svým neřízeným šířením v přírodě ohrožují evropskou biodiverzitu, hospodářství a i zdraví člověka. Na území ČR jde třeba o severoamerické druhy raků přenášející račí mor, veverku liščí a popelavou či mývala severního, predátora přenášejícího nemoci nebo bolševník velkolepý, který vytlačuje vegetaci a může způsobit popáleniny. Jak omezení budou vypadat, si každý stát určí sám a zapracuje do svých zákonů. Ministerstvo životního prostředí chce postup určit v novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Vzniknout by podle ředitele odboru druhové ochrany na MŽP Jana Šímy měla do konce letošního roku. Unijní nařízení začne v Česku platit, až se upraví zákon. Do té doby se budou provádět jen dovozní kontroly. Živočichové se tedy podle nařízení mohou ponechat v nekomerčních chovech i v zoo na dožití s tím, že se zamezí jejich úniku a dalšímu rozmnožování, uvedlo ministerstvo. Jde o chov v oddělených skupinách samců a samic nebo použití antikoncepce. Řadu obdobných opatření přitom zoo i další chovatelé již běžně používají. Ministerstvo životního prostředí v nejbližších dnech chystá vydat informační karty k jednotlivým druhům zařazeným na unijní seznam.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/411321/eu-n...ozesinam-se-ale-v-cesku-muze-chovat-dal

byznys.ihned.cz Maloobchod v červnu zpomalil růst. Nejrychleji tradičně posiluje internetový prodej 5.8.2016

byznys.ihned.cz str. 0 ČTK, hec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tržby očištěné o kalendářní vlivy meziročně stouply o 6,2 procenta, vychází z dat Českého statistického úřadu. Dlouhodobě nejvyšší tempo růstu vykazoval internetový a zásilkový prodej. Reálně meziměsíčně vzrostly sezonně očištěné tržby o 1,5 procenta. Tržby v maloobchodě bez aut v červnu zpomalily meziroční růst na 6,2 procenta z květnových 7,5 procenta. Po zohlednění kalendářních vlivů rostly ale nejrychleji v letošním roce, spotřebitelský apetit českých domácností tak neslábne. Za růstem poptávky stojí podle analytiků především klesající nezaměstnanost a rychlejší růst mezd. Spotřeba domácností zůstává hlavním tahounem růstu české ekonomiky. Tržby očištěné od kalendářních vlivů podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stouply

rovněž o 6,2 procenta, loňský i letošní červen měl totiž stejný počet pracovních dní. Reálně meziměsíčně vzrostly sezonně očištěné tržby o 1,5 procenta. Růst maloobchodních tržeb podpořily nižší ceny potravin a pohonných hmot, uvedli statistici. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. Neočištěné tržby za prodej pohonných hmot i nepotravinářského zboží vzrostly shodně meziročně o 7,2 procenta, za prodej potravin o 4,6 procenta. Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka žene nákupy vzhůru spotřebitelský optimismus podpořený klesající nezaměstnaností a růstem reálných mezd. "S tím, jak se firmám finančně daří a zároveň se jim nedostávají noví zaměstnanci, jsou nuceny zvyšovat mzdy. Ekonomický růst se tak konečně promítá i do životní úrovně českých domácností," dodal Dufek. Dlouhodobě nejvyšší tempo růstu vykazuje internetový a zásilkový prodej, v červnu v něm tržby rostly o 22,3 procenta. Větší zájem spotřebitelů o nákupy se ale podle ČSÚ projevil také ve specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím. Nejrychlejší růst vykazovaly obchody se zbožím pro domácnost, kterým tržby vzrostly o téměř devět procent. Tržby v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin vzrostly o 4,8 procenta a ve specializovaných prodejnách potravin o 1,8 procenta. Patrik Rožumberský z UniCredit Bank upozornil, že oproti předchozím měsícům v červnu poněkud ochladl zájem o nákup aut. "Což může být známkou končícího boomu v automobilovém průmyslu. Prudké zpomalení však v tomto odvětví nečekáme," dodal ekonom. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se v červnu zvýšily meziročně o 6,8 procenta. Tržby ze samotného prodeje motorových vozidel včetně náhradních dílů vzrostly o 8,2 procenta a za opravy motorových vozidel o 0,9 procenta. Řetězci prodejen Hruška loni klesly tržby. Oslabil velkoobchodní prodej - čtěte ZDE V souhrnu za první polovinu letošního roku vzrostly tržby meziročně o 6,5 procenta, což podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka svědčí o tom, že spotřebitelé rozhodně nešetří. "První polovina letošního roku tak potvrzuje předpoklad, že spotřeba domácností bude letos tahounem ekonomického růstu," dodal Novák. Rožumberský očekává, že za červenec tržby maloobchodu vykážou citelné zpomalení růstu. Na vině však nebude náhlá změna v chování spotřebitelů, ale kalendářní vliv, letošní červenec měl totiž o tři pracovní dny méně než loňský.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65392070-mal...ji-tradicne-posiluje-internetovy-prodej

Claudia STRAVA podle krevních skupin Claudia str. 20 Vařím s chutí Lukáš Vokrouhlík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 9.8.2016

zpět 15. díl Sledujeme trendy ve výživě Princip stravy

Krevní skupina je vyjádřením vlastností červených krvinek, které jsou určené takzvanými antigeny. Těmi je každá látka, kterou imunitní systém rozpoznává jako tělu cizí, a nějakým způsobem na ni reaguje. Na základě toho byla sestavena doporučení vhodných a nevhodných potravin pro každou ze základních čtyř krevních skupin. Najdete je třeba na internetu. Není to dieta! Rozlišujeme čtyři základní krevní skupiny, ale jsou známy další desítky krevních typů. Když budete jíst podle doporučení pro vaši krevní skupinu, nemůžete tedy čekat, že okamžitě zhubnete a budete ve formě. Považujte výběr potravin jen za obecný návrh, co by pro nás mohlo být vhodné, a co nikoli. Každopádně výhoda je v tom, že si člověk více hlídá to, co jí, a někdy tak objeví potravinu, která mu skutečně „nedělá dobře“. Skupina A a B Lidé se skupinou A jsou označováni jako „zemědělci“. Stravovat by se měli spíše vegetariánsky, jíst sójové výrobky, luštěniny, zeleninu. Vyvarovat by se měli masa, uzenin, mléčných výrobků a dalších. Ti s krevní skupinou B se řadí mezi „kočovníky“. Doporučuje se konzumovat mléčné výrobky, některé druhy masa, zeleninu a vejce, nedoporučují se některé luštěniny, mořské ryby a další. Skupina AB a 0 Jedinci s krví AB jsou „zemědělci i kočovníci“. Vyhovují jim sójové a mořské produkty či zelenina. Ti, kdo mají skupinu 0, tedy „lovci“, mají naopak libového masa povolen dostatek, neměli by jíst potraviny obsahující lepek a některé druhy ovoce. Tento výčet je ale pouze velmi obecným shrnutím. Foto popis| O autorovi| Lukáš Vokrouhlík, ODBORNÍK RADÍ kuchař, Kulinární studio Bauer Media

czso.cz Newsletter - 31/2016 5.8.2016

czso.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 5. srpna 2016 Vážení příznivci statistických údajů, přinášíme Vám výběr z aktuálních a připravovaných výstupů Českého statistického úřadu. Vydali jsme: 1. 8. Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží - červen 2016 Ceny výrobců v zemědělství se za červen 2016 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku snížily o 6,4 %; přitom bylo vykázáno snížení cen rostlinné výroby o 2,6 % a snížení cen živočišné výroby o 10,7 %. 1. 8. Zemědělství - 2. čtvrtletí 2016 Výroba masa ve 2. čtvrtletí 2016 dosáhla 114 669 tun (meziročně +0,9 %), z toho bylo 17 973 tun (+7,4 %) hovězího a telecího, 57 527 tun (?0,7 %) vepřového a 39 137 tun (+0,5 %) drůbežího. Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat byly meziročně nižší u prasat (?8,5 %) a skotu (?2,5 %), u jatečných kuřat zůstaly téměř stejné (+0,3 %). Mlékárny nakoupily od producentů a odbytových organizací 634 764 tis. litrů (+1,1 %) mléka. Jeho cena byla o 19,4 % pod úrovní ceny ve stejném období loňského roku. 1. 8. Doprava - naturální ukazatele roční - 2015 Pravidelná aktualizace časových řad.

4. 8. Porážky hospodářských zvířat - červen 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 4. 8. Indexy cen v lesnictví (surové dříví) - 2. čtvrtletí 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 5. 8. Maloobchod - červen 2016 Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy vzrostly v červnu reálně meziměsíčně o 1,5 %. Meziročně se tržby očištěné o kalendářní vlivy zvýšily o 6,2 %, stejně jako bez očištění. Tržby rostly ve všech hlavních sortimentních skupinách prodejen. 5. 8. Čtvrtletní analýza VŠPS na aktuální téma - 2. čtvrtletí 2016 – (Pracujících seniorů přibývá) Celkový počet pracujících zásadně ovlivňuje mimořádný růst počtu zaměstnaných ve věku 60–64 let. Od roku 1995 se jejich počet zvýšil o 154 tis. na téměř čtvrt miliónu v roce 2015. V poslední době roste i počet pracujících ve věku 65 let a více, který v minulém roce dosáhl 108 tis. Tento trend pokračuje i v letošním roce. 5. 8. Časová řada základních ukazatelů VŠPS - 2. čtvrtletí 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 5. 8. Indexy tržeb v maloobchodě - červen 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 5. 8. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 2. čtvrtletí 2016 Celková zaměstnanost se ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšila o 84,2 tis. osob a dosáhla 5 128,5 tis. Míra zaměstnanosti 15-64letých činila 71,7 %, tj. nejvíce od roku 1993. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO se meziročně snížil o 52,1 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti 1564letých meziročně klesla proti 2. čtvrtletí 2015 o 1,0 procentního bodu na 4,0 %. Připravujeme: 8. 8. Zahraniční obchod ČR - měsíční údaje - červen 2016 8. 8. Průmysl - červen 2016 8. 8. Stavebnictví - červen 2016 8. 8. Zahraniční obchod se zbožím ( přeshraniční statistika) - červen 2016 8. 8. Zahraniční obchod se zbožím podle změny vlastnictví (národní pojetí) - červen 2016 8. 8. Průmysl - měsíční data - červen 2016 8. 8. Průmysl - čtvrtletní data - 2. čtvrtletí 2016 8. 8. Index stavební produkce - červen 2016 8. 8. Stavební povolení - červen 2016 8. 8. Bytová výstavba - červen 2016 8. 8. Stavební zakázky - 2. čtvrtletí 2016 8. 8. Zahraniční obchod - červen 2016 8. 8. Výsledky chovu skotu - 1. pololetí 2016 8. 8. Stavebnictví - zaměstnanost a mzdy - červen 2016 9. 8. Tržní služby - měsíční indexy tržeb - červen 2016 9. 8. Indexy spotřebitelských cen - inflace - červenec 2016 9. 8. Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně) - červenec 2016 9. 8. Měsíční indexy tržeb v dopravě, informačních a komunikačních činnostech - červen 2016 9. 8. Služby - měsíční indexy tržeb - červen 2016 9. 8. Cestovní ruch - 2. čtvrtletí 2016 9. 8. Služby - 2. čtvrtletí 2016 9. 8. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních - 2. čtvrtletí 2016 9. 8. Návštěvnost v hotelech - červen 2016 9. 8. Spotřeba vybraných ropných produktů a zemní plyn - květen 2016 9. 8. Indexy tržeb v maloobchodě - červen 2016 - doplnění 10. 8. Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - základní členění - červenec 2016 10. 8. Konjunkturální průzkum v podnicích průmyslových, stavebních, obchodních a ve vybraných odvětvích služeb - červenec 2016 11. 8. Zahraniční obchod ČR podle CZ-CPA – čtvrtletní údaje - 2. čtvrtletí 2016 12. 8. Odhady sklizně - operativní zpráva - k 15. 7. 2016 12. 8. Odhady sklizní - červenec 2016 12. 8. Šetření průměrných cen vybraných výrobků - potravinářské výrobky - srpen 2016 Informace ze světa: 3. 8. Destatis : Téměř polovinu orné půdy zabírá pšenice a silážní kukuřice 3. 8. Eurostat : Mezi ženami ve věku 30–34 let je více držitelek univerzitního diplomu než mezi muži 4. 8. FAO: Světové ceny obilovin v červnu mírně poklesly

Pokud si přejete každý týden v pátek dopoledne dostávat newsletter přímo do své e-mailové schránky, napište nám prosím na mailto:[email protected]. Eva Kačerová oddělení PR ČSÚ tel.: 274 054 220 e-mail: mailto:[email protected] Nenašli jste, co jste hledali? Informace o veškerých publikačních výstupech Českého statistického úřadu naleznete v katalogu produktů. Vyhledávat zde můžete nejen podle termínu zveřejnění, ale i podle tematických skupin a typu výstupů. Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: https://www.czso.cz/. Český statistický úřad / Na padesátém 81 / 100 82 Praha 10 URL| https://www.czso.cz/csu/czso/newsletter-312016

ČT 1 Špatné podmínky na polských jatkách 3.8.2016

ČT 1 str. 9 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Polské úřady řeší špatné podmínky na tamních jatkách a u některých menších zpracovatelů masa. Nejvyšší kontrolní úřad Polska mimo jiné uvedl, že tyto praktiky ohrožují zdraví lidí. Kontroly ukázaly nedostatečný dozor veterinární inspekce, nebezpečné nakládání s odpady a porušování právních norem porážky. Krzysztof KWIATKOWSKI, předseda Nejvyššího kontrolního úřadu Polské republiky -------------------To vedlo k nekontrolovanému a ilegálnímu obchodu s masem na domácím trhu, a odmítání základních principů bezpečnosti potravin. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Je to vůbec poprvé, co s kritikou polských produktů přišly přímo místní kontrolní orgány. Ty české zatím vyčkávají, jak se situace vyvine. A mezitím radí nakupovat jídlo od tuzemských producentů. redaktor /citace: Petr PEJCHAL, mluvčí, SVS ČR/ -------------------"Státní veterinární správa podporuje slova ministra zemědělství, aby čeští spotřebitelé nakupovali české potraviny, respektive české farmářské potraviny."

ČT 24 Ceny v červenci stouply o 0,5 % 9.8.2016

ČT 24 str. 13 20:00 90' ČT24

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------A další aktuality ze světa peněz, ze světa ekonomiky přináší do studia Zuzana Hodková, tentokrát novinky ohledně, novinky a aktuální čísla, které se týkají inflace.

Zuzana HODKOVÁ, redaktorka -------------------Ceny v červenci rostly víc, než analytici odhadovali. Meziměsíčně o tři desetiny procenta. Ve srovnání s loňským rokem jsou pak vyšší dokonce o půl procenta. K vyšší inflaci přispěly hlavně ceny letních dovolených. Cestovní kanceláře totiž oproti červnu zdražily zájezdy v průměru o 13 procent, dražší jsou ale i potraviny, nahoru šly hlavně sýry, vepřové maso a cukr, a také alkohol. Na druhou stranu růst cen brzdily sezonní výprodeje a pohonné hmoty. Ty totiž po krátkodobém zdražení opět zamířily dolů a meziročně jsou teď o 10 procent levnější. Inflace se už 31 měsíců drží v intervalu mezi 0 a 1 procentem a dnes oznámený meziroční růst je nejvyšší od loňského dubna a odhad na další měsíce? Analytici čekají opět mírný nárůst a v závěru roku pak překonání hranice 1 procenta. Tato čísla odpovídají prognóze České národní banky a ta proto nic nebude měnit na nastavení své měnové politiky. Koruna na dnes zveřejněná data nereaguje a drží se těsně nad hladinou kurzového závazku. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------A teď už podrobnosti, Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank je s námi ve vysílání. Dobrý večer. Jaromír ŠINDEL, hlavní ekonom, Citibank -------------------Dobrý večer. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------Tak prosím, jaké jsou důvody toho zdražení, které jsme právě popisovali? Jaromír ŠINDEL, hlavní ekonom, Citibank -------------------Tak pokud se podíváme na ta čísla, tak v podstatě v letošním roce nejvýrazněji k tomu půlprocentnímu růstu přispívají ceny alkoholu, tabáku, vidíme tam také, jak už bylo zmíněno, trochu zrychlení u cen potravin, ale to by mělo asi pravděpodobně být silnější v příštím roce a v porovnání s tím předcházejícím rokem se přeci jenom stabilizoval pokles pohonných hmot, který v minulém, vlastně v minulém roce jsem byli zvyklí na výrazný pokles cen, který k tomu, vlastně ten pokles pohonných hmot k tomu výrazně přispíval, to se nyní vlastně zabrzdilo. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------Objasněte mi, prosím, ten, kdo by obviňoval z růstu inflace centrální banku a intervence, měl by pravdu? Jaromír ŠINDEL, hlavní ekonom, Citibank -------------------Tak pokud se podíváme na země v Evropské unii, tak Česká republika patří k zemím, kde ta inflace, ačkoli je velice nízká, půl procenta meziročně, tak patří spíš k tě zemím, kde ten růst těch spotřebitelských cen je vyšší, částečně pravděpodobně už zatím, dejme tomu, ty devizové intervence už takovou výraznou roli nehrají, spíš zabránily nějakému, dejme tomu, kdyby už ty intervence nebyly, tak bysme pravděpodobně byli teďko trochu v pásmu, kde by ty ceny přeci jenom klesaly, možná kvůli zbytku eurozóny nebo Evropské unie /nesrozumitelné/ státech, ale celkově v podstatě ta slabá koruna se i do inflace nebo do českých spotřebitelských cen promítla v těch minulých letech a dneska přece jenom ten růst cen odráží vývoj, vývoj ekonomiky, takže pokud bych měl odpovědět na vaši otázku, tak pokud intervence z té národní banky výrazně přispěly k oživení české ekonomiky, tak v podstatě stojí i za současně zrychlením nebo vlastně těch spotřebitelských cen, jelikož vlastně to odráží především přeci jenom už domácí tlaky. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------No, a má cenu se nějak obávat nízké inflace? Projevuje se nějak negativně na české ekonomice?

Jaromír ŠINDEL, hlavní ekonom, Citibank -------------------Tak zatím ta nízká inflace se výrazně neprojevovala, negativně v české ekonomice, a to především z toho důvodu, že vlastně v tom posledním roce nebo roce a půl ta nízká inflace odrážela především vlastně komoditní faktory, velice nízké ceny ropy, ale i vlastně potravin v celosvětové měřítku, což dejme tomu, spotřebitelům tak výrazný negativní efekt nepřináší, pokud byste samozřejmě hovořil s lidmi, dejme tomu, které jsou v potravinářském průmyslu, tak těmto samozřejmě i u zemědělství, tak jim to přidává a vráskách, protože jich je spousty menší a pravděpodobně tento segment teď bude i v, dejme tomu, horší vyjednávací pozici zaměstnanců ohledně růstu mezd, takže je to vlastně o, ty faktory jsou vlastně nebo ten vývoj těch cen přináší různé dopady na ekonomiku, ale celkově se dá říci, že zatím vlastně ta nízká inflace, vzhledem k tomu, že odráží od poklesu cen komodit nabídkový faktor, tak bude pro českou ekonomiku příznivější. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------Objasňuje pro Devadesátku Jaromír Šindel ze Citibank. Děkujeme, hezký večer. Jaromír ŠINDEL, hlavní ekonom, Citibank -------------------Děkuji, pěkný večer.

denik.cz Nutrie dostanou výjimku. Tuzemští chovatelé se jich zbavovat nemusejí 8.8.2016

denik.cz str. 0 Z domova ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha – Hlodavec původem z Jižní Ameriky se u nás chová od roku 1928. Jenže nově se ocitl na seznamu invazních nepůvodních druhů, jež se mají ?v evropské přírodě potlačovat. Nařízení platí pro všechny státy EU, včetně Česka, které od srpna začalo například i na letištích detailněji kontrolovat dovoz zakázaných druhů zvířat či rostlin. " Velký kámen ze srdce teď spadl chovatelům nutrií. Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že „komerčně" chovaná nutrie je hospodářské zvíře a není třeba vybíjet její chovy. „V případě nutrií, které jsou na seznamu uvedeny, jde o nutrii jakožto volně žijícího živočicha, kterou je nově zakázáno dovážet do EU, a tím i do ČR. Nově zaváděné opatření se netýká nutrií jakožto hospodářských zvířat, které se chovají ?u chovatelů v ČR za účelem získávání kožešin a nově také masa," uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Podle předsedy Ústřední odborné komise chovatelů kožešinových zvířat Jana Kaplana je v ČR 200 až 250 chovatelů nutrií, kteří mají zhruba 1500 kusů těchto zvířat. Pokud by návrh platil i na hospodářská zvířata, šel by proti nedávno vládou schválené novele veterinárního zákona, která prodej masa z nutrie drobným chovatelům tzv. ze dvora umožňuje. Podle Kaplana ale chovatelé nutrie na maso stejně ve větším měřítku využívat nebudou. Většina chovatelů je totiž má na kožešinu. A pokud se maso ze zvířete potravinářsky odřeže, je podle Kaplana kožešina neprodejná. Podle něj by musel chov vlastnit, aby mohl mít nutrie jenom na maso, alespoň 200 samic, aby vydělával. Ročně by pak musel vyprodukovat okolo 1000 zvířat na maso. Omezování nepůvodních živočichů a rostlin

Invazivní nepůvodní živočichové a rostliny, které svým neřízeným šířením ohrožují přírodu, se budou postupně ve volné přírodě omezovat. ?Od srpna dovoz těchto druhů kontrolují veterináři na letištích. V minulém týdnu vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské unie, kterým začal platit seznam zakázaných živočichů. Jde o 23 druhů zvířat a 14 druhů invazivních rostlin. Na území ČR jde třeba o severoamerické druhy raků přenášející račí mor, veverku liščí a popelavou či mývala severního, predátora přenášejícího nemoci, nebo bolševník velkolepý, který vytlačuje vegetaci a může způsobit popáleniny. Pokuty pro dovozce budou mezi 20 000 korun u fyzické osoby a jedním milionem u právnických osob. Zadržená zvířata se budou vracet do země původu, utracení zákon sice umožňuje, ale jde o krajní možnost. Veškeré poplatky a náklady kolem zadržené zásilky má platit člověk, který je za ni zodpovědný. Škody v celé EU jsou podle odůvodnění návrhu minimálně ?12 miliard eur (asi 325 miliard Kč) za rok."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/nutrie-do...se-jich-zbavovat-nemuseji-20160808.html

Co říká na stravování v rychlých občerstveních odborník? denik.cz str. 0 Středočeský kraj Lucie Mašínová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.8.2016

zpět Kolínsko – Doba dovolených je v plném proudu. Právě v této době se lidé na výletech mnohdy odbývají rychlým občerstvením. Je přece mnohem rychlejší odbýt se párkem v rohlíku než zajít do restaurace. " Podobná strava je na turisticky vyhledávaných místech i na koupalištích zcela běžná. Děti však podobnou stravu v některých případech vyhledávají cíleně. O stravování v rychlých občerstveních jsme hovořili s odborníkem na stravování a sportovním nadšencem Zuzanou Víznerovou. Děti rády navštěvují fastfoody. Jak jim vysvětlit, že tato strava není vhodná? Děti jsou obrazem rodičů, pokud děti uvidí maminku, jak se třikrát do týdne láduje hranolky s tatarkou, těžko jim pak vysvětlovat, jaká strava je vhodná. To se vždy nestačím divit, když vidím dítě, které ještě ani neumí slovo „hranolky" vyslovit, a už se jimi cpe a maminka, s postavou podobající se Věstonické venuši, mu k tomu ještě ochotně vymačkává z tuby kečup, který opravdové rajče určitě ani neviděl. Dětem pak nic jiného nechutná, protože si zvyknou na tu nenapodobitelnou slano-sladkou chuť, kterou pak jen těžko nahradí jídlo z čerstvé zeleniny a masa. Takže děti by neměly jíst hranolky? Neříkám, že dětem nikdy hranolky nesmí do pusy, to by asi taky nebylo normální, ale je lepší si je udělat doma z opravdových brambor a hlavně bez dochucovadel, kterými je rychlá občerstvení „přikrmují". Těžko si doma před smažením budete brambory bělit, jako to běžně fastfoody dělají, a přidávat tam hovězí aroma, hydrolyzovanou mouku, mléko, kyselinu citronovou, dimethylpolysiloxan proti pěnění oleje a pak si je určitě nebudete stříkat dextrózou, aby hranolky chytly pěknou zlatou barvu a následně ještě na konec přidávat fosforečnou sůl, která zabraňuje šednutí hranolek. Jak často lze návštěvu takových restauračních zařízení a konzumaci této stravy „odpustit"? Nic se nemá přehánět. Ale pokud má dítě očividně nadváhu a malý výdej energie, nemá tam co pohledávat. Maximálně, že by si dávalo kolečka a sprinty okolo budovy. Proč to děti učit od mala, když budou

chtít, jako starší si tam stejně cestu najdou. Je způsob, jak děti přesvědčit, aby fastfood nenavštěvovaly? Je opravdu důležité, aby děti měly správné stravovací návyky už z domova. Aby měly v dospělých příklad. A tyhle věci jedly jen opravdu ojediněle a určitě až v pozdějším věku. Ne, že dítě odhodí dudlík a už se bude cpát hranolkami s dimethylpolysiloxanem. Je důležité si vyjasnit, že to, co dětem i dospělým na tom jídle chutná, jsou vlastně jen umělá dochucovadla. Tučné, slané a smažené fastfoodové jídlo nedává tělu potřebnou výživu, tu musíme hledat v mase a rybách, čerstvé zelenině a ovoci, mléčných výrobcích, luštěninách. To je to správné palivo pro tělo, které má dosahovat velkých výkonů, ať už jsou ty výkony pracovní, studijní či sportovní. Mnohdy na výletech ve spěchu volíme právě rychlé občerstvení. Když už není nazbyt, co z nabídky ublíží organismu nejméně? Dejme si klidně toho hamburgera, hovězí maso je v pořádku (když je to opravdu hovězí maso). Můžeme si sundat vrchní díl housky a je to ještě lepší varianta. Anebo tortilla s kuřetem na grilu je také ještě lehce stravitelná. Pak si místo těch vybělených hranolek dáme salátek a místo slazeného nápoje vodu a vycházíme z „tučného domu hříchu" poměrně v odlehčené náladě, a ne, že se člověk po spořádání celého „menu" vyplazí sotva ze dveří. Jak vidíte budoucnost rychlých občerstvení? V budoucnu fastfoody už možná nebudou cítit přepáleným olejem, ale budou vonět čerstvými saláty a bylinkami. Světové řetězce bojují s odlivem zákazníků a poklesem zisků tím, že opouští své tučné receptury a staví ve svých restauracích salátové bufety a hamburgery dělají z opravdového nebo dokonce bio masa. Třeba se již za pár let s hranolky v rychlých občerstveních ani nepotkáme. Světový trend a vůbec trend dnešních mladých lidí k tomu určitě spěje. Proč myslíte? V dnešní době už právě většina teenagerů a hodně mladých lidí chodí vyloženě „dřít" do posiloven, aby měli super postavu, a moc dobře vědí, že tahle tučná a slaná jídla se nesnoubí s jejich úsilím, které vynakládají ve fitcentrech či při jiném sportu. Jelikož moc dobře všichni víme, že úspěch spočívá ve „správné" stravě a jejím správném načasování a pak až na dalším místě je tvarování těla sportem. Pojďme z domů hříchu ke zdravé stravě. Jak lze udělat zdravé jídlo pro děti chutné? Zdravé jídlo je chutné, ale málo kdo si ho umí chutně připravit. Učený z nebe nespadl, existují kurzy vaření a jiné vychytávky. Já jsem třeba byla nedávno na kurzu vaření makrobiotické stravy, nevařím si podle toho každý den, ale člověk si otevírá nové obzory, jak jinak se ještě můžeme stravovat. Kdo o stravu má opravdu zájem, najde způsob jak si ji dobře a chutně uvařit. Česká kuchyně je ve světě známá jako ta z těch tučnějších, ale kdo z Čechů si v dnešní době každý týden peče kachnu se zelím? Myslím, že už skoro nikdo. Podle mě už jsme se poměrně zdárně naučili jíst odlehčenější jídla, ale ve většině případů se lidé odbývají a nemají na sebe čas a tím pádem i dítěti ve spěchu podstrčí třeba párek v rohlíku, který maso neviděl ani z rychlíku, a bílé pečivo plné jednoduchých cukrů, po kterých je zase za hodinu hlad, taky není žádná hitparáda."

URL| http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/c...stvenich-zuzana-viznerova-20160808.html

Do Česka se dostalo přes 450 kg vepřového se zbytky antibiotik 9.8.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika ČTK

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Do ČR se dostalo přes 450 kg chlazené vepřové panenky z Polska s nadlimitním množstvím zbytků antibiotik. Firma Dobro Mochov část z něj prodala desítkám gastronomických zařízení. Maso už má prošlou dobu spotřeby, restaurace jej však mohly zamrazit. Čeští veterináři obdrželi informace o zásilce prostřednictvím evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, sdělil dnes v tiskové zprávě mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. " "Limit pro rezidua doxycyklinu byl překročen u vzorků odebraných z předmětné šarže zhruba dvojnásobně," uvedl mluvčí. Požívání zbytků antibiotik je nebezpečné kvůli budování rezistence na antibiotika. Léčba pomocí nich se může stát časem méně účinná. Potraviny s nadlimitními zbytky antibiotik jsou z hlediska legislativy brané jako nepoživatelné a musí se zlikvidovat. Výrobek byl označený jako vepřové maso a ledviny a produkty z nich s datem výroby 7. července 2016, číslo šarže bylo 2740. Produkt vyrobila firma Animex Foods z polských Starachowic, byl označený schvalovacím číslem PL26110201WE. Pokud by jej některá restaurace ještě měla na skladu, měla by jej vrátit distributorovi. Kromě 445 kilogramů panenky, které obdržela společnost Dobro Mochov, přijala zboží z uvedené šarže ještě firma z Dolních Břežan. Jednalo se o přibližně 12 kg výrobku. "Při šetření SVS zjistila, že šlo pouze o nevyžádaný vzorek, který polská firma zaslala českému příjemci spolu s jiným zbožím a který byl následně příjemcem vrácen zpět," dodal Pejchal. Nejde o první případ polského masa s antibiotiky na českém trhu. Například před třemi lety našli veterináři trojnásobné množství také zbytků doxycyklinu v 1200 kilogramech kuřecího masa. Lék se v chovech drůbeže používá pro léčení onemocnění dýchacího ústrojí."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/do-ceska...veho-se-zbytky-antibiotik-20160809.html

dTest Píšete nám 4.8.2016

dTest str. 4

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Každý den nám prostřednictvím e-mailu, facebookového profilu a dalších komunikačních médií přicházejí vaše podněty, dotazy a názory na časopis dTest a na informace, které v něm publikujeme. Všech si velmi vážíme a na všechny se snažíme v rámci našich možností reagovat. V této rubrice vám přinášíme odpovědi na ty nejzajímavější nebo nejčastěji se opakující. Triclosan v zubní pastě Přeposílám hodnocení zubní pasty Colgate Total. Nevím, nejde-li o hoax. Můžete tuto informaci buď vyvrátit, nebo potvrdit? Cituji: „Zubní pasta Colgate Total obsahuje triclosan – antibakteriální činidlo, které může za určitých okolností v kombinaci s chlórem v pitné vodě vytvářet chloroform. Tento plyn se snadno vstřebává do pokožky nebo vdechuje a může způsobit deprese, problémy s játry či rakovinu.“ Ivan J. Přítomnost triclosanu v zubní pastě Colgate Total je veřejně dostupná a pravdivá informace. Množství potenciálně vzniklého chloroformu je ale nižší než jeho přítomnost v obyčejných chlorovaných vodách. Pro upřesnění – chloroform není plyn, ale kapalina. Studie naznačují, že jeho účinky na lidský organismus jsou skutečně spojené s možností výskytu rakoviny a dalšími možnými negativními vlivy, nicméně bychom vás rádi uklidnili tím, že v roce 2005 Americká stomatologická asociace prohlásila množství triclosanu v zubních pastách za

nevýznamné. Používáním Colgate Total byste tedy neměl svému zdraví škodit. Zrada Bez komentáře… Aleš M. Doporučujeme podat podnět ke Státní zemědělské a potravinářské inspekci, může se jednat o klamání spotřebitele. Využít můžete online formulář na webových stránkách http://www.szpi.gov.cz/ podnety-ke-kontrole.aspx. Značení potravin v Německu a u nás Zajímalo by mě, jestli nejsou v jednotlivých zemích rozdíly v povinnosti výrobců informovat o složení. Kdysi jsem slyšel, že zatímco český výrobce musí u uzenin a masných výrobků složení „rozpitvat“ např. na maso, sádlo a kůže, německý to hodí do jednoho pojmu maso. Faktem je, že když si čtu složení třeba německých klobás, mluví se tam o 95% podílu masa, ale nic o sádle, přitom tam viditelně je. Petr S. V současné době platí v rámci celé Evropské unie stejná pravidla pro označování potravin, včetně zásad pojmenování složky „maso“. Jak u nás, tak v ostatních členských zemích se jako maso smí označit pouze vybrané části zvířat a jen tehdy, pokud obsahují legislativou dané množství tuku a vazivové tkáně. Testy sezónního zboží Uvítala bych posunutí testů aktuálních – sezónních věcí o chvíli dříve. Např. aby test opalovacích krémů vyšel v květnu nebo maximálně v červnu. z anonymního dotazníku dTestu Vždy se snažíme zařazovat výsledky testů do časopisu jak nejdříve je to možné. Celý proces přípravy testu od průzkumu trhu přes nákup vzorků a samotné testování až po zpracování výsledků ale zabere několik měsíců. U nákupu sezónního zboží jsme časově limitováni tím, kdy je uváděno na trh. Abychom mohli uveřejnit výsledky opalovacích krémů již v květnu, museli bychom nákup realizovat v zimních měsících, kdy se v obchodech doprodávají loňské řady této kosmetiky, a to by postrádalo smysl. Bohužel tedy nemůžeme posun publikace slíbit. Proč tajíte laboratoře? Tvrdíte, že nic netestujete sami v redakci, tak proč ale nikdy nenapíšete, která laboratoř test dělala? Zvýšilo by to dost vaši důvěryhodnost. Hana J. Máme k tomu dva dobré důvody. Jednak proto, aby na pracovníky laboratoře nemohl být činěn nátlak ze strany výrobců nespokojených s výsledky našich testů, což se v minulosti dělo. A také nás k tomu zavazují pravidla organizace ICRT (International Consumer Research & Testing), jejímž jsme členem. Chemie na jablkách Proč se na povrchu jablka po polití horkou vodou vytvářejí bílé mapy? Marta S. Povrch ovoce se upravuje například za účelem zvýšení atraktivity plodů nebo zamezení vysychání. Používat se při tom smí pouze legislativně povolený úzký okruh přídatných látek (vosků), jejichž bezpečnost byla úředně prověřena. Zákazník o úpravě povrchu nemusí být vždy informován, použité ošetřující látky se deklarují jen u vybraných druhů ovoce, například u citrusů. 6 Foto popis|

e15.cz Ne všechny dovážené mléčné výrobky mají dost tuku. Prověřuje je inspekce

5.8.2016

e15.cz str. 0 Zemědělství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) aktuálně věnuje zvýšenou pozornost mléčným výrobků z dovozu. Mnohé z nich neobsahují tolik mléčné sušiny či tuku, kolik avizuje výrobce na obalu, čímž klame zákazníka. Mléčný tuk je totiž nejnákladnější součástí výrobku. Inspekce zahajuje správní řízení o uložení pokuty s prodejci, nikoli s výrobci. Falšované mléčné výrobky nejsou zdaleka doménou Polska, ale často inspekce nachází falšované výrobky z Německa i Francie. V posledních týdnech našla nejvíce německých falšovaných mléčných výrobků, lze je nalézt na webu Potraviny na pranýři. Penny Market prodával sýr z Francie Président - Čerstvý sýr s vlašskými ořechy z kraje Dordogne, který měl obsahovat 45 procent sušiny, ale analýza potvrdila pouze 42,6 procenta. Přečtěte si: Řecké jogurty z Česka jsou v ohrožení: proti označení protestují Řekové Tři německé sýry se prodávaly v různých řetězcích, nejhůře na tom byl Light Philadelphia smetanový sýr prodávaný v Tesku. Podílu tuku v sušině měl být 38,5 procenta, ale bylo jej pouze 28,7 procenta. Výrazně méně sušiny bylo také v sýru Camembert Royal Loubek, který prodávala společnost Laktoimex z Prahy a k dostání byl v Albertu, země původu není na obalu uvedená. Místo 63 procent sušiny v něm bylo pouze 45,3 procenta. Snížení podílu sušiny přitom zásadně mění charakter potraviny. Vzhledem k dosavadním neuspokojivým výsledkům proto SZPI bude nadále intenzivně mléčné výrobky z dovozu kontrolovat. Čtěte také: Česku vadí různá kvalita potravin v unii. Pro EU to není téma, říká Jurečka Slovenské ceny potravin jsou nejvyšší ve střední Evropě

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...dost-tuku-proveruje-je-inspekce-1312970

echo24.cz Budete prodávat vepřové i alkohol, nebo končíte, nařídil starosta halal obchodu echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy Echo24, ls Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

6.8.2016

zpět Francouzský obchod, který provozují muslimové, se chtěl zaměřit tradičně pouze na prodej halal potravin. Úřadům se to ale nelíbilo a tak daly obchodníkům vybrat. Buď budou prodávat všechno zboží, tedy i vepřové a alkohol, nebo bude obchod uzavřen. Úřady se tak snaží, aby nevznikaly podniky jenom pro muslimy. Na druhou stranu také nechtějí, aby byla místa, kam muslimové nemohou. Francouzský obchod, který provozují muslimové, se chtěl zaměřit tradičně pouze na prodej halal

potravin. Úřadům se to ale nelíbilo a tak daly obchodníkům vybrat. Buď budou prodávat všechno zboží, tedy i vepřové a alkohol, nebo bude obchod uzavřen. Úřady se tak snaží, aby nevznikaly podniky jenom pro muslimy. Na druhou stranu také nechtějí, aby byla místa, kam muslimové nemohou. Ve městě Colombes, které patří do metropolitní oblasti Paříže, tak porušili obchodníci podmínky k pronájmu. V nich se uvádí, že supermarket musí sloužit jako obchod se smíšeným zbožím. Nesmí se tak soustředit pouze na nábožensky schválené potraviny. Úřady také uvedly, že si místní občané nemohou nakoupit podle svých představ, protože obchod nenabízí požadované potraviny. Starosta města Colombes tak požádal majitele, aby svůj sortiment rozšířil. „Starosta Nicole Goueta přišel do toho obchodu a řekl, aby majitel rozšířil nabídku o alkohol a maso, které není halal,“ řekl vedoucí starostovy kanceláře Jerome Besnard pro The Telegraph. Muslimský obchod nahradil jiný supermarket, který skončil s provozem minulý rok. Starší obyvatelé si na zrušený obchod zvykli a nemohli si tak v novém supermarketě nakoupit takové množství potravin jako dříve. „My chceme určitý sociální mix. Nechcem žádnou oblast, která by byla zaměřená pouze na muslimy nebo takové místo, kde nejsou žádní muslimové,“ řekl Jerome Besnard. Dodal, že by zvolili stejný postup, kdyby některý obchod nabízel pouze košer potraviny, určené pro židy. Majitel obchodu ale nevidí problém v nabízení pouze halal potravin.„Je to byznys. Dívám se kolem a zaměřuji se na to, co vidím,“ řekl manažer napomenutého obchodu Soulemane Yalcin pro deník Le Parisien. „V nájemní smlouvě se uvádí, že to má být obchod se smíšeným zbožím a souvisejícími činnostmi. Jde o interpretaci, jak chápete ty související činnosti,“ uvedl Yalcin. Čtěte také: Vyhláška proti běžencům? Jídelny musí povinně nabízet vepřové Podobná vyhláška, která nemá zvýhodňovat nábožensky zaměřené zákazníky, byla vydána také v Dánsku. Radní v dánském městě Randers odhlasovali nařízení, podle kterého musí povinně všechny veřejné jídelny, školy i ostatní zařízení s jídelnou, mít v nabídce vepřové maso. Cílem podle nich není provokace vůči jiným kulturám. ale ochrana tradiční dánské kuchyně. Čtěte také: Český muslim varuje: Hospody nahradí halal obchody Úsvit chce zakázat halal a košer porážky zvířat

URL| http://echo24.cz/a/iSCqN

Euro Jen pro ten dnešní den 8.8.2016

Euro str. 60 Light Petr Holec Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Český chlebíček slaví stovku. A taky renesanci Hlavně tomu neříkejte lahůdky, i když hned u vchodu vidíte známé lahůdkářské logo. Čtyřicet let komunismu totiž tradiční české lahůdky totálně zdevastovalo. Správný termín je bistro. „Tohle je pilot" upřesňuje Monika Bruknerová, zatímco spolu sedíme v karlínském bistru Jan Paukert. Uvnitř stylového a technologicky sofistikovaného proskleného prostoru hraje jazz a sedí vymódění lidé s kompletním portfoliem Applu. I takhle nějak může vypadat budoucnost českého chlebíčku. Ten v roce 1916 vymyslel právě slavný pražský lahůdkář Paukert a jeho jméno se teď Bruknerová s investiční společností Natland Group snaží přenést do moderní doby. Investice do karlínského podniku, otevřeného vloni na podzim, se

pohybuje okolo deseti milionů korun a nejde samozřejmě jen o chlebíčky; bistro nabízí i další lahůdky jako pomazánky nebo teplá jídla. Jeho majitelé nicméně věří i tradičním chlebíčkům, které za posledních sto let zažily lepší i horší časy. Hlavně nešizené „Tak tohleje klasický Paukert, původní receptura. Osminka vejce, šunka a uherský salám,“ ukazuje Bruknerová na chlebíčkovou klasiku. Vypadá i chutná perfektně čerstvě. Na první pohled ale chlebíček připomíná i nepřipomíná. Původní koncept, jak ho kdysi Paukert vymyslel, se nezměnil: stále jde o obloženou veku, něco mezi klasickou jednohubkou a obloženým chlebem nebo bagetou, jak ji znají Francouzi. Vedle obecně složitější české gastronomie geniálně jednoduchý nápad; s připravenými surovinami zvládne dobrá lahůdkářka až 300 chlebíčků za šichtu. Jiné jsou ale ingredience použité na chlebíčku: všechny sedí na domácí, čerstvě upečené vece. A třeba šunka není poloviční hypermarketová, ale poctivá od známého pražského řezníka a uzenáře Tomáše Hudery, který také oživuje někdejší rodinné řeznické jméno. Sýry pro změnu pocházejí z Krasolesí. „V ingrediencích jdeme do poctivosti, právě na nich záleží kvalita chlebíčku. Důležitá je i veka. Ta nesmí prosáknout, protože pakje celý chlebíček rozbahněný. Pečeme si proto vlastní veku a domácí výroby je i rostbíf nebo lososový gravlax," říká Bruknerová. A také úplně nová elegantní papírová krabice, z níž si chlebíčky vytáhnete jako na podnose. V bistru jich dělají sedm druhů a všechny jsou trochu větší, než bývá zvykem. Ostatně není to poprvé, co český chlebíček nabyl na velikosti. Ten původní Paukertův, který lahůdkář vymyslel na popud malíře a kamaráda Jana Skramlíka a kterýsi později oblíbili prvorepublikové herecké hvězdy i prezidenti, býval na „dvě až tři kousnuti". „Záleží jak říznete veku. Ale také si myslím, že se dnes lidi chtějí za své peníze najíst," dodává spolumajitelka bistra. Paukertův chlebíček stojí od 35 do 45 korun, tedy o nějakých deset korun víc než v běžných lahůdkářstvích. Za klasickou osmdesátikorunovou stravenku, naši nejpoužívanější denní měnu, máte dva. „Obsluhujeme tady specifickou klientelu, sídlíme v kancelářském centru. Takže je tu i vysoká citlivost na kvalitu jinak si zákazníka neudržíte. Všechny naše ingredience pocházejí z malých farem. Prodáváme tady sice o něco méně než v původní prodejně na Národní tříděje to ale podle nás správný směr," věří Bruknerová. Národní to nekončí Právě v původním Paukertově lahůdkářství na Národní třídě to pro Bruknerovou celé začalo. Tahle slavná prodejna nejlíp ilustruje lesk i bídu chlebíčku. Zatímco původní Paukert býval zárukou kvality, po znárodnění v roce 1952 ji začala trumfovat spíš komunistická kvantita. Potomci Jana Paukerta sice zkusili slavnou značku na Národní v roce 2008 oživit, místo slávy ale prodejnu potkala insolvence a nakonec i zavření kvůli špatné hygieně. „Vstoupila jsem do projektu vrámci krizového managementu, kdy jsme se pokoušeli zachránit prodejnu na Národní. A skutečně mi pak bylo líto, když to nedopadlo. Česko totiž takových značek jako Paukert zase tolik nemá. Hodně cestuji a zajímají mě různé gastronomické koncepty. A vidím, že obvykle nejlépe fungují značky s dlouholetou tradicí. Vždycky když jsem třeba v New Yorku, tak mě udivuje fronta před slavným Katz," vysvětluje Bruknerová. Kvůli tradici nakonec Natland Group ochrannou značku Jan Paukert koupil i bez lahůdkářství na Národní. Přesto se Bruknerová chlebíčků trochu bála: nejsou úplně synonymem moderní a zdravé gastronomie. A mocjim nepomohlo ani fantasmagorické míchání ingrediencí, kterého se dopouštěli autoři přesvědčení, že každý dobrý recept si zaslouží vylepšení. „Mocjsem nevěřila, že po chlebíčku bude poptávka. Jenže lidé ho pořád chtějí. Dobrý chlebíček si stále rádi dají i na pracovních poradách. Zkoušeli jsme i jiné koncepty, klasický chlebíček byl ale nakonec vždycky nejžádanější,“ říká spolumajitelka bistra. V moderních kulisách tu najdete i vizuální odkazy na lepší minulost chlebíčku, včetně slov ze slavné filmové písně Jen pro ten dnešní den v menu. Tady mimochodem znamenají také to, že i dobrý chlebíček je vždy jen na dnešní den, nikdy ne na zítřek. „Udržet chlebíček čerstvý není snadné. Asi nejlépe to jde, kdyžje zákazníci rychle snědí, takže je musíte znovu udělat čerstvé," usmívá se Bruknerová. Do Karlina k Paukertovi prý dnes na chlebíčky jezdí i zahraniční turisté. „Pak nám volají a ptají se jak si doma mají udělat chlebíčkovou party,"vykládá spolumajitelka. Severská inspirace

„Chtěla jsem lidem nabídnout nějaký typicky český produkt, který zaslouží pozvednout a naplnit novým plnohodnotným obsahem. Takových témat je ale včeské kuchyni jen pár. Výběr chlebíčků také ovlivnilo to, že nejsem původní profesí z oboru a na klasickou restauraci jsem si k té době ještě netroufala. Chvíli jsem pošilhávala po klasickém,mličňáku‘, pak jsem ale cestovala a čerpala Inspiraci v Německu, Rakousku a Dánsku a rozhodla se pro chlebíčky," vysvětluje vznik bistra Sisters jeho zakladatelka a spolumajitelka Hana Michopulu. Její chlebíčky si také půjčují Paukertův koncept a podobně i stojí, klasický český chlebíček ale moc nepřipomínají. Zaprvé nejde o obloženou veku, ale krajíc hranatého obdélníkového chleba. A zadruhé využívají zcela nové kombinace ingrediencí, byť rozhodně nefantasmagorické: například vajíčko s řeřichou, šunku s křenem a pečenou švestkou, fetu s chilli nebo řepnou pomazánku s kozím sýrem. Sisters, sídlící na rohu Gurmet Pasáže v Dlouhé ulici, je mnohem menší než karlínský Paukert a jeho rozjezd stál také méně peněz. Potenciálu chlebíčků ale natolik věří i Tomáš Karpíšek a Daniel Krondák ze skupiny Ambiente, že v Sisters koupili menšinový podíl. Mírně zkaženou reputaci chlebíčku si nicméně uvědomovala i Michopulu.„Nabídka v obchodech podléhá výrobě z laciných nekvalitních surovin, ať už je to máslo, veka, sýry nebo šunka. Naposledy mi chlebíček chutnal v lahůdkách v 80. letech. Od té doby už ne," říká propagátorka farmářských trhů. Před otevřením bistra zkoumala původní nabídku starých českých lahůdkářství, budoucnost tamale nenašla. „Tehdy prostě byly k módě jiné věci než dnes, například aspiky, pěny a podobně věci. Některé chutě jako třeba originální vlašský salát od Linků, byly dokonce i maličko překombinované. Proto jsem se obrátila v hledání inspirace na sever Evropy, kde jsou bohatě obložené chlebíčky kult a představují spíš plnohodnotné jídlo plné chuti než jen namazaný chleba. Typický příklad je třeba zdejší chlebíček s kusem osmažené ryby a s bramborem a zeleninou,"vysvětluje Michopulu svůj koncept. Pomazánky se v Sisters připravují i z čerstvé zeleniny, co ž včesku vůbec není běžné. Chlebíčky vyrábějí denně a v lednici nestráví víc než dvě tři hodiny. Ostatně déle to ani nejde, čerstvá zelenina a bylinky víc nevydrží, pokud chlebíček nemá vypadat jako z Dietlova seriálu. Bistro denně prodá 300 až 400 chlebíčků, plus případný catering a firemní večírky. „Všechny se prodají. A pokud ne, večer se zlikvidují. Druhý den ráno začínáme znova," popisuje spolumajitelka Sisters denní chod moderní chlebíčkárny. I Michopulu se v začátku bála vyšších cen svých chlebíčků, nakonec se ale největším hitem Sisters stal právě ten nejdražší rostbífový. „Je bohatě obložený hovězím masem, takže odtud náklady a jeho cena. A jen pro zajímavost: prodáváme ho stále ještě pod cenou, která by měla být někde kolem 60 korun. Možná i proto je nejprodávanější. Ale je to naše vlajková vysvětluje Michopulu. Zákazníci bistra se liší věkově i sociálně, největší skupinu ale tvoří ženy nad dvacet let. Nový Paukert nebo Sisters samozřejmě nejsou jediná lahůdkářství snažící se o renesanci českého chlebíčku. Třeba na Vinohradech se o to léta snaží i Príma chlebíček, který založil Petr Ivánek s manželkou Ivanou. Na všechny poctivé chlebíčky nicméně platí Huderová slova. „Všechno je to o tom, co si na chlebíček dáte. Ideální chlebíček je celý čerstvý včetně uzeniny. Když dodržím všechno, ale dám na něj třeba horší šunku s nižším obsahem masa, tak všechno zkazím. Chlebíčky ale dnes kazí i to, že se na ně dávají trvanlivé salámy včetně toho turistického nebo měkkých. Když ale děláte dobré věci, taksi k nim lidé cestu najdou," myslí si uzenář a řezník. • *** Záleží, jak říznete veku. Ale také si myslím, že se dnes lidi chtějí za své peníze najíst. Chvíli jsem pošilhávala po klasickém „mlíčňáku", pak jsem ale cestovala a čerpala inspiraci v Německu, Rakousku a Dánsku a rozhodla se pro chlebíčky. Foto popis| Lidi chtějí klasiku. Podle Moniky Bruknerové Češi pořád nejvíc chtějí klasický chlebíček, experimenty se moc nechytly.

Foto popis| Žádná chlebíčkárna. Supermoderní pilotní karlínské bistro nesoucí jméno Jana Paukerta stálo řádově deset milionů korun a slavnou značku se snaží přenést do budoucnosti. Foto autor| Foto: Martin Pinkas O autorovi| Petr Holec mailto:[email protected]

euro.e15.cz Maloobchod zpomalil. Nadále ho táhne internetový prodej 5.8.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tržby v maloobchodě bez aut v červnu zpomalily meziroční růst na 6,2 procenta z květnových 7,5 procenta. Tržby rostly ve všech hlavních sortimentních skupinách prodejen. Dlouhodobě nejvyšší tempo růstu vykazoval internetový a zásilkový prodej. „Červnové maloobchodní tržby (bez aut) rostly po zohlednění kalendářních vlivů nejrychleji v letošním roce a nadále tak potvrzují příznivý vývoj spotřebitelské poptávky,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Tržby očištěné o kalendářní vlivy meziročně stouply rovněž o 6,2 procenta, loňský i letošní červen měl totiž stejný počet pracovních dní. Reálně meziměsíčně vzrostly sezonně očištěné tržby o 1,5 procenta. Růst maloobchodních tržeb podpořily nižší ceny potravin a pohonných hmot, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Neočištěné tržby za prodej pohonných hmot i nepotravinářského zboží vzrostly shodně meziročně o 7,2 procenta, za prodej potravin o 4,6 procenta. Optimismus a růst mezd V internetových a zásilkových obchodech rostly tržby o 22,3 procenta, větší zájem spotřebitelů o nákupy se ale podle ČSÚ projevil také ve specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím. Nejrychlejší růst vykazovaly obchody se zbožím pro domácnost, kterým tržby vzrostly o téměř devět procent. O 7,3 procenta měly vyšší tržby prodejny počítačového a komunikačního zařízení. Více lidé utratili také za oděvy a obuv, výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či farmaceutické, zdravotnické a kosmetické zboží. Tržby v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin vzrostly o 4,8 procenta a ve specializovaných prodejnách potravin o 1,8 procenta. Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka žene nákupy vzhůru spotřebitelský optimismus podpořený klesající nezaměstnaností a růstem reálných mezd. „S tím, jak se firmám finančně daří a zároveň se jim nedostávají noví zaměstnanci, jsou nuceny zvyšovat mzdy. Ekonomický růst se tak konečně promítá i do životní úrovně českých domácností,“ dodal Dufek. Patrik Rožumberský z UniCredit Bank upozornil, že oproti předchozím měsícům v červnu poněkud ochladl zájem o nákup aut. „Což může být známkou končícího boomu v automobilovém průmyslu. Prudké zpomalení však v tomto odvětví nečekáme,“ dodal ekonom. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se zvýšily meziročně o 6,8 procenta. Tržby ze samotného prodeje motorových vozidel včetně náhradních dílů vzrostly o 8,2 procenta a za opravy motorových vozidel o 0,9 procenta. Nešetří se V souhrnu za první polovinu letošního roku vzrostly tržby meziročně o 6,5 procenta, což podle

analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka svědčí o tom, že spotřebitelé rozhodně nešetří. Při pohledu na setrvalý pokles nezaměstnanosti a zrychlující růst mezd je podle něj spotřebitelský apetit pochopitelný. „První polovina letošního roku tak potvrzuje předpoklad, že spotřeba domácností bude letos tahounem ekonomického růstu,“ dodal Novák. Rožumberský očekává, že za červenec tržby maloobchodu vykážou citelné zpomalení růstu. Na vině však nebude náhlá změna v chování spotřebitelů, ale kalendářní vliv, letošní červenec měl totiž o tři pracovní dny méně než loňský. Za letošní druhé čtvrtletí se tržby v maloobchodě bez aut zvýšily meziročně o 6,2 procenta, očištěné o kalendářní vlivy pak o 5,3 procenta. Neočištěné tržby za prodej pohonných hmot vzrostly o 9,1 procenta, za nepotravinářské zboží o 7,5 procenta a potraviny o 3,4 procenta. Za prodej a opravy motorových vozidel se tržby ve druhém kvartálu meziročně zvýšily o 13,4 procenta. Tržby ze samotného prodeje motorových vozidel včetně náhradních dílů vzrostly meziročně o 14,5 procenta a za opravy o 9,1 procenta. Vývoj tržeb maloobchodu od července 2015 do června 2016 (%) Červenec 2015 Srpen 2015 Září 2015 Říjen 2015 Listopad 2015 Prosinec 2015 6,4 3,8 5,8 6,2 7,5 7,8 Leden 2016 Únor 2016 Březen 2016 Duben 2016 Květen 2016 Červen 2016 5,1 9,7 6,0 4,9 7,5 6,2 Zdroj: ČSÚ Nepřehlédněte komentář k vývoji české ekonomiky: Česká ekonomika? Ošidná radost z dobrých čísel Čtěte dále: Velké obchody budou muset mít zavřeno o sedmi svátcích Internetový prodej táhne maloobchodní tržby, jejich růst ale zpomalil Polsko už ve střední Evropě netáhne, miláčkem investorů je Česko

URL| http://www.euro.cz/byznys/maloobchod-z...ale-ho-tahne-internetovy-prodej-1300024

Dva roky od embarga: Zemřou Rusové hlady? 6.8.2016 euro.e15.cz str. 0 Blogy Miroslav Zámečník Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tenhle týden to budou dva roky, co ruský premiér Dmitrij Medveděv ohlásil embargo na dovoz potravin ze Spojených států, Evropské unie, Kanady a Austrálie, jako odvetnou akci za progresivně přitvrzované západní sankce uvalené po anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajinu. To stojí za ohlédnutí. V každé jiné zemi, která je na dovozu potravin hodně závislá, a kde výdaje za potraviny

představují značnou část rodinného rozpočtu (Rusové dávají na doma konzumované jídlo relativně dvakrát takový podíl než Češi, kteří co ušetří na jídle, to utratí za alkoholické nápoje a kuřivo (více tady), by dovozní embargo vyvolalo ohromnou nevoli obyvatelstva, a hraničilo by s politickou sebevraždou. Koneckonců, najdete i u nás poměrně dost zastánců teorie, že růst cen potravin v důsledku vzestupu cen zemědělských komodit na světových trzích byl jedním ze spouštěčů „Arabského jara“. Jenže Rusko není jen tak nějaká země, ale bývalé impérium, které se cítilo ztrátou statutu supervelmoci velmi poníženo, a to nejen na úrovni nějaké „věrchušky“. Navíc, a to je třeba říct, Rusko by po vybudování moderního kapitalistického agribyznysu mělo být schopno ve všech komoditách mírného pásma nejen uživit samo sebe, a nádavkem k tomu pár desítek milionů lidí navrch. Rusové, stejně jako každá opravdu teritoriálně velká, zdrojově bohatá země, která dovede v kdejakém oboru dosáhnout na úspory z rozsahu, netrpí bůhvíjakým zanícením pro volný obchod. Rusové zdaleka nejsou sami, kdo dovede použít nástroje obchodní politiky pro dosažení zahraničně-politických cílů- pakliže si Američané zvolí Donalda Trumpa, tak Spojené státy v tomhle směru vytáhnou ve velkém stylu. V roce 2013, tedy posledním „normálním“, bylo Rusko druhým největším odbytištěm vývozu potravin z EU s celkovým objemem 11,8 miliardy eur. Ovšem už před tím se snažilo selektivně, většinou nějakými „hygienickými opatřeními“ svůj agribyznys obchodně podepřít. O protiruských sankcích čtěte: Brusel prodloužil sankce proti Rusku do ledna 2017 Rusko lepí rozpočtový deficit, vyčerpá rezervní fond Tohle uvádím jen jako kontext pro hlavní otázku, která má pro budoucnost vztahů Ruska se Západem podstatný význam: jsou Rusové schopni zvládnout účinnou politiku dovozní substituce a totálně se přitom neožebračit? Spolu s oslabením rublu, taženým poklesem cen ropy, zemního plynu a dalších nerostných komodit, na jejichž exportu je Rusko (dodnes) makroekonomicky závislé, by dlouhodobé embargo mělo vyvolat výraznou odezvu na nabídkové straně- chcete-li velkou renesanci v ruském zemědělství a potravinářství. Ostatně kde jinde by se dovozní substituce měla projevit výrazněji než právě v oborech, kde nemáte bůhvíjak dlouhý investiční cyklus, a producenti by měli reagovat nejen zvýšením cen, ale také produkce. Dosavadní statistická data, ale i názory pozorovatelů, kteří do Ruska jezdí pravidelně, potvrzují, že dovozní substituce právě v těch očekávaných oborech s kratším investičním cyklem skutečně zafungovala. Zrovna potravinářství patřilo k prvním průmyslovým odvětvím, které se odrazily ode dna, začalo zvyšovat výrobu a přestože růst cen potravin byl hlavním inflačním tlakem, který důkladně pustilo žilou reálné kupní síle ruského obyvatelstva, politicky to Rusové zvládli. Soběstačnost se velmi výrazně zvýšila - často o desítky procent (více tady). Ruské vedení před dvěma lety jistě nečekalo, a ani nemohlo očekávat, že by penále pro Evropu nebo Spojené státy v podobě dovozního embarga na potraviny mohlo způsobit nějaké makroekonomicky citelné škody (producenti tratili, ale evropští spotřebitelé profitovali z nižších cenvýsledné saldo pro netto dovozce potravin v rámci EU muselo být z definice kladné). Podstatná je domácí ruská dimenze-potvrzení názoru, že průstřel vlastní nohy přežijete, a politicky jej ustojíte, ale zároveň něco pro domácí strukturální změnu ekonomiky uděláte, a ta změna, pokud se opírá o komparativní výhodu, může být i trvalá. Řekl bych, že v agribyznysu i bude. Nejkvalitnější ruská civilní instituce, centrální banka, velmi pěknou angličtinou a v solidní odborné dikci předpovídá konec recese a návrat k mírnému růstu počínaje koncem tohohle roku (více tady). Asi by to chtělo nějak shrnout, že? Ruští ekonomové perfektně vědí, že dostat se za cenu dosti politováníhodných mezinárodních okolností někam blíž k hranici produkčních možností využitím ladem ležícího obrovského potenciálu v zemědělství a potravinářství, není univerzální recept na

celkovou hospodářskou politiku Ruska, a dlouhodobé rozkmotření se Západem je ekonomicky ožebračující strategie. Nikomu se nechce znovu létat ruským civilním letadlem, nikdo nechce kupovat manželkám SUV ruské výroby. Politicky ale Rusům svým způsobem i to jejich zvládnutí recese pod sankcemi a zhroucením cen ropy zvedlo sebevědomí, a nechovám naději, že by je kdokoli mohl přinutit k vyklizení Krymu. Ne teď a ne v současné konstelaci. Bude se to muset řešit nějakým velkým politickým ujednáním, možná generálním odpuštěním dluhů Ukrajině ze strany Ruska, ruskými garancemi územní integrity Ukrajiny výměnou za to, že dá amnestii povstalcům. Ukrajina nebude v NATO, ale dostane masivní ekonomickou pomoc od Západu, a bude „obchodně bezbariérová“ vůči Rusku i EU. Někoho napadne „grand bargain“ a přijde znovu s myšlenkou na společný hospodářský prostor od irského Corku po dálněvýchodní Vladivostok, aby tomu všemu dal pozitivní „spin“. Sankce skončí. Ne všichni Ukrajinci budou „happy“, ale on kde kdo nebude „happy“. Mohlo by to skončit ještě mnohem hůř. Situace na kolbišti se totiž nevyvíjí nezbytně v náš prospěch, a trendy ve světě se všechny otáčejí proti našim zájmům, abych tak parafrázoval nebožtíka japonského císaře Hirohita. Je docela vysoká šance, že přijde zrzavo-blonďatý Američan a řekne: „You guys, shit happens, especially if you are so close to St. Petersburg, Russia, and so far from St. Petersburg, Florida. Too bad.“ A to je fakt špatná pozvánka do budoucnosti. Nemuset znovu muset - toť v kostce český národní zájem. Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka: Stála na začátku civilizace klimatická změna? Obtížné generační hledání O věcech a lidech

URL| http://www.euro.cz/blogy/dva-roky-od-embarga-zemrou-rusove-hlady-1300122

Inflace v červenci nečekaně vzrostla na 0,5 procenta 9.8.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziroční inflace v červenci zrychlila tempo na 0,5 procenta z červnových 0,1 procenta. Spotřebitelské ceny tak rostly rychleji, než analytici očekávali. K růstu přispělo zdražení zeleniny, alkoholu a dovolených. Spolu s tím se zmírnilo zlevňování potravin. Proti červnu ceny stouply o 0,3 procenta. Analytici odhadovali růst meziroční inflace v červenci o 0,3 až 0,4 procenta. „Meziroční inflace v červenci vyskočila na nejvyšší úroveň od letošního dubna. Červencový nárůst inflace je nad očekáváním finančního trhu, nicméně je zcela v souladu s prognózou ČNB, která tak nemusí nijak měnit svůj aktuální názor na cenový vývoj a na nastavení měnové politiky,“ komentoval čísla analytik Generali Investments Radomír Jáč. „Inflace v červenci překvapila trh silnějším růstem a citelněji se tak vzdálila deflačním hodnotám,“ doplnil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Mezi klíčové faktory jejího meziměsíčního růstu patřilo podle něj sezonní zdražení dovolených, vyšší ceny alkoholu a také pro červenec neobvyklé zvýšení cen potravin.

Na výrazné zrychlení tempa růstu meziroční inflace mají podle statistiků vliv zejména mírněji klesající ceny potravin a nealkoholických nápojů. Například sýry zlevnily meziročně o 5,5 procenta, zatímco v červnu byl pokles 11procentní. Zpomalení poklesu cen bylo patrné i u vajec, jogurtů, mléčných výrobků, másla, cukru, nealkoholických nápojů a ovoce. Zdražila naopak zelenina, a to meziročně o 9,9 procenta. V červnu byl růst cen zeleniny dvouprocentní. Nejvíce se ale v růstu spotřebitelských cen odrazil dražší alkohol (o tři procenta) a tabák (o 5,4 procenta). Kromě toho zdražilo i nájemné, vodné, stočné, elektřina a teplo. Za dovolenou si museli lidé proti prvnímu měsíci loňských prázdnin připlatit 2,3 procenta, navíc zdražilo stravování a ubytování. Lázeňské pobyty byly dražší o 4,4 procenta. Víte, jak si stojí česká minimální mzda v porovnání s Evropou? Česko má jednu z nejnižších minimálních mezd v EU Ceny dovolených ale výrazně promluvily do meziměsíční inflace, která zrychlila na 0,3 procenta. Dovolené s komplexními službami proti červnu podražily o 12,8 procenta. Více peněz museli proti červnu lidé vytáhnout z peněženek i při nákupu potravin. Například sýry za měsíc zdražily o 3,9 procenta, vepřové maso o 3,5 procenta a máslo o 3,9 procenta. Dražší bylo i pivo a víno, pivaři si museli připlatit 1,7 procenta. Naproti tomu levněji mohli lidé pořídit ovoce, zeleninu (zejména brambory), a v neposlední řadě i pohonné hmoty, které zlevnily proti červnu o 0,4 procenta. V dalších měsících by se inflace mohla velmi mírně zvýšit a teprve v závěru roku by už mohla překonat hranici jednoho procenta, míní analytik ČSOB Petr Dufek. Brzdit v rozletu ji ovšem i nadále budou levnější pohonné hmoty, které po krátkodobém zdražení opět zamířily dolů. Ještě významnější bariéru pro růst inflace představuje tvrdý konkurenční boj na poli spotřebního zboží. Sázet se podle něj dá na vyšší mzdy, které vedou k růstu poptávky po běžných službách, kde by inflační vývoj mohl dále akcelerovat. Míra inflace má také podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky nyní značnou šanci pokračovat ve zrychlování. Pokud cena ropy nebude opětovně klesat, koncem roku by meziroční míra inflace měla přesáhnout 1,5 procenta. „Dosažení dvouprocentního inflačního cíle nadále očekáváme v prvním čtvrtletí příštího roku,“ dodal. Roční vývoj inflace source: tradingeconomics.com Čtěte dále: Rada ČNB poprvé zasedala s Rusnokem v čele. Politiku nezměnila ČNB v červnu oslabovala korunu za 8,5 miliardy Nezaměstnanost začala poprvé od února růst

URL| http://www.euro.cz/politika/inflace-v-...cekane-vzrostla-na-0-5-procenta-1300338

EXKLUZIV Gurmánský RÁJ 3.8.2016

EXKLUZIV str. 84 Cestování

Václav NEKVAPIL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Italské Trentino je příslibem zážitků i ryzího potěšení z jídla a vděčí za to v první řadě štědrosti zdejší půdy, o kterou místní obyvatelé pečují ohleduplně a s láskou. Mohou pak její dary proměňovat v bohatý koš plný italských delikates – ať už jsou to voňavé sýry, nebo těstoviny, při jejichž výrobě se v rámci více než stoleté tradice používá voda z alpských vrcholků. Oblast severoitalského města Trento se nazývá Trentino a bývá právem označována za kulinářskou perlu vetknutou do údolí dolomitských velikánů. Kromě výše zmíněných těstovin a sýrů zde má hlubokou tradici také výroba olivového oleje s přívlastkem extra virgin, lokálních vín i pálení grappy. Člověk se tu může nerušeně oddávat podmanivému stylu la dolce vita – sladkému životu –, ke kterému v tomto kraji neodmyslitelně patří horské chutě i vůně lesa a pastvin. Zdejší oblast patří mezi vyhlášené gurmánské kouty Evropy. Za vše mluví osm restaurací, které v loňském roce obdržely michelinskou hvězdu. Místní kuchaři si zakládají na tom, že vaří převážně ze zdejších surovin a není to u nich jen prázdná fráze. Jde o to, že v Trentinu jsou k tomu skvělé podmínky, protože po celém kraji jsou rozesety stovky samot, statků a salaší, kde se věnují tradiční výrobě potravin. Těmto producentům se říká „masa“ a každý z nich má svůj tradiční recept na to které jídlo či potravinu. Někde vyrábí masné výrobky, jinde se specializují na zpracování kukuřice, další farma dodává do některých restaurací sýry a jiná zase uzeniny. Platí zde kvalita především a vyrábí se vždy limitované množství výrobků a vždy z místních zdrojů. Právě různorodost receptů u původních surovin poskytuje kuchařům širokou paletu gurmánské tvorby. JEDNA Z CEST O gurmánském přístupu k životu svědčí v Trentinu i cesty pro gurmány, kterých je tady celkem sedm. I zahraniční návštěvníci je mají ve velké oblibě, protože umožňují poznat jedinečný svět chutí a vůní, a ještě si u toho příjemně zasportovat. Vyrazit je možné třeba na kole, například Cestou vína, která se nachází hned v několika oblastech, Cestou jablek (Val di Non) nebo Cestou sýrů Dolomit. Dalším originálním enogastronomickým projektem, kterým si lze zpestřit dovolenou, jsou Albe in malga (Svítání na salaši). Zapojilo se do něj celkem šestnáct salaší, jež otevírají i letos své dveře veřejnosti, aby se mohl každý zájemce seznámit s tím, jak se vyrábí tradičním způsobem sýry z mléka od krav pasoucích se na vysokohorských pastvinách. Akce je pokaždé spojena s možností zajímavých pěších výletů v doprovodu horského průvodce. Sýry je možné samozřejmě také ochutnat. Dobrodružství na salaši totiž vždy zakončí bohatá domácí snídaně nasladko i naslano. Kromě sýrů nechybějí trentinské uzeniny, vajíčka, chléb ani moučníky. Mnoho příležitostí ochutnat místní speciality skýtají i horské chaty zvané rifugi, ať už během pěší vysokohorské túry, nebo při výletu za krásami Dolomit v sedle horského kola. Letní sezona zpřístupní celkem 146 horských chat, nabízejících kromě výtečných lokálních pokrmů i možnost noclehu. Na návštěvníky tu čeká například voňavý trentinský špek nebo neodolatelně šťavnaté maso naložené do směsi soli, kterému se říká carne salada. Za ochutnání stojí také kukuřičná polenta s houbami nebo gnocchi plněné trentinským sýrem. A samozřejmě štrúdl ze šťavnatých jablek z údolí Val di Non. SNÍDANĚ NA STOJÁKA V Trentinu si člověk snadno zvykne na zdejší gastronomické zvyky. Třeba na to, že ráno začíná tradičně snídaní v jednom z barů, tedy pravým, silným a nefalšovaným espresem nebo cappuccinem s dobře našlehanou pěnou a voňavým cornettem s čokoládou, marmeládou nebo krémem. Snídaně na stojáka patří neodmyslitelně k jednomu z projevů pojmu italianita, za kterou se sem návštěvníci tak rádi vracejí. Dalším momentem, jak okusit v Trentinu na vlastní kůži slavný italský životní styl, je podvečerní aperitiv s olivami a jednohubkami. Tradičním trentinským aperitivem je šumivé víno Trentodoc, vyráběné klasickou metodou, které poráží v prestižních soutěžích i slavné šampaňské. Pokud si chce člověk vychutnat známé italské evergreeny, jako jsou pizza, těstoviny na tisíc způsobů, široká nabídka trentinských restaurací, taveren i horských hospůdek ho určitě uspokojí. Kromě toho je možné ochutnat zde pokrmy, jež by člověk v jídelních lístcích restaurací jiných regionů hledal marně a které rozhodně rozšíří kulinářské obzory každého návštěvníka. Ale jak si

má člověk vybrat, když všechno zní tak lákavě? DOBRÝ SMRAĎOCH Jednou ze silných stránek trentinské gastronomie jsou sýry ze zdejších horských farem a salaší, jejichž lahodná chuť nezapře původ z voňavých horských pastvin, kde se krávy celé léto volně pasou. Trentiňané si vychutnávají sýry ve formě předkrmu, ale i na samý závěr oběda či večeře. Vlajkovou lodí v oblasti sýrů je Trentingrana, oblíbený sýr parmezánového typu. Puzzone di Moena – tzv. Smraďoch z Moeny (z údolí Val di Fiemme a Val di Fassa) – zaujme každého, kdo má rád české syrečky. Spolu s ním se pyšní označením Slow Food také sýr Casolet (z údolí Val si Sole), charakteristický svou jemnou mléčnou chutí, i polotučný, lehce pikantní sýr Vezzena (z náhorních plošin Folgaria, Lavarone e Luserna). Výborné jsou tyto sýry v kombinaci s různými druhy medů. PRVOTŘÍDNÍ KVALITA Díky zvláštnímu mikroklimatu, za které toto teritorium vděčí jezeru Garda a okolním horám, se na zdejších svazích náramně daří vinné révě. Trentino se může pochlubit i svými vlastními autochtonními odrůdami, jako je Teroldego nebo Marzemino, jehož chuť objevoval v Donu Giovannim již Mozart. Temně rudý nektar z těchto odrůd je tělnatý a plný sluníčka. Bílá odrůda Nosiola je charakteristická jemnou vůní a chutí s nádechem bílých květů a nedozrálého ovoce. Kromě klasického vína se z této odrůdy vyrábí i sladké dezertní víno Vino Santo. Jeho výrobní tajemství spočívá v sušení vinných hroznů na speciálních sítích od podzimu až do Velikonoc. Ve zdejších vinných sklepích je možné příjemně poobědvat, ochutnat různé druhy vín z produkce sklepa a potom s příjemně zaplněným žaludkem nakupovat najisto. Zastánci něčeho ostřejšího by si neměli nechat ujít návštěvu místních palíren grappy v Údolí jezer – Valle dei Laghi. Grappu tu mohou okoštovat hned z několika vinných odrůd. Ze 130 italských palíren je jich na území Trentina 29, tedy téměř jedna čtvrtina. Přesto zajišťují jen osm procent národní produkce. Kvalita zde dostává přednost před kvantitou. Které restaurace zde získaly v roce 2015 michelinskou hvězdu? Maso Franch (Giovo) Dolomieu a Il Gallo Cedrone (Madonna di Campiglio) Malga Panna (Moena) El Molin (Cavalese) L Chimpl (Vigo di Fassa) Orso Grigio (Ronzone) Locanda Margon (Ravina Trento) Foto popis| Pohled ze starého města Garda na jezero, které vetknuto mezi horské masivy, připomíná norské fjordy. Foto popis| Šéfkuchař Alessandro Gilmozzi připravuje v restauraci El Molin ve Val di Fiemme se svými pomocníky jeden ze svých skvostů. Foto popis| Nikdo, kdo tyto dvě pochutiny miluje, nemůže v Trentinu přijít zkrátka. Foto popis| Díky teplu a vlhku se na zdejších kopcích daří zelenině i ovoci a vše v restauracích je proto velmi čerstvé. Foto popis| Voda ze zdejších ledovců se používá i při přípravě těstovin. Foto popis| Na Piazza Duomo se po práci scházejí skupinky Trenťanů a popíjejí zdejší vynikající perlivé víno Trentodoc. Foto autor| FOTO: Václav Nekvapil, Fototeca Trentino Sviluppo S.p. A. / Daniele Lira, Carlo Baroni, Peter Marlow, Rony Kiaulehn, Alberto Bernasconi

finance.cz Maloobchodní tržby v červnu zpomalily meziroční růst na 6,2 pct. 5.8.2016 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Praha 5. srpna (ČTK) - Tržby v maloobchodě bez aut v červnu zpomalily meziroční růst na 6,2 procenta z květnových 7,5 procenta. Tržby rostly ve všech hlavních sortimentních skupinách prodejen. Dlouhodobě nejvyšší tempo růstu vykazoval internetový a zásilkový prodej. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Tržby očištěné o kalendářní vlivy meziročně stouply rovněž o 6,2 procenta, loňský i letošní červen měl totiž stejný počet pracovních dní. Reálně meziměsíčně vzrostly sezonně očištěné tržby o 1,5 procenta. Růst maloobchodních tržeb podpořily nižší ceny potravin a pohonných hmot, uvedli statistici. Neočištěné tržby za prodej pohonných hmot i nepotravinářského zboží vzrostly shodně meziročně o 7,2 procenta, za prodej potravin o 4,6 procenta. V internetových a zásilkových obchodech rostly tržby o 22,3 procenta, větší zájem spotřebitelů o nákupy se ale podle ČSÚ projevil také ve specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím. Nejrychlejší růst vykazovaly obchody se zbožím pro domácnost, kterým tržby vzrostly o téměř devět procent. O 7,3 procenta měly vyšší tržby prodejny počítačového a komunikačního zařízení. Více lidé utratili také za oděvy a obuv, výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či farmaceutické, zdravotnické a kosmetické zboží. Tržby v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin vzrostly o 4,8 procenta a ve specializovaných prodejnách potravin o 1,8 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se zvýšily meziročně o 6,8 procenta. Tržby ze samotného prodeje motorových vozidel včetně náhradních dílů vzrostly o 8,2 procenta a za opravy motorových vozidel o 0,9 procenta.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/471876/

Zpracovatel masa Tyson Foods zveřejnil lepší než očekávané výsledky za 3Q díky poklesu nákladů 8.8.2016

finance.cz str. 0 Fio banka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Největší americký zpracovatel masa Tyson Foods dnes před otevřením trhů zveřejnil výsledky za 3Q, které překonaly očekávání analytiků... ... Výsledky byly pozitivně ovlivněny poklesem cen krmiva a skotu. Tyson Foods rovněž vylepšil výhled zisku pro rok 2016. Akcie v předobchodní fázi reagují růstem o 4,9 %. Tyson Foods (TSN) za 3Q 2016 3Q 2016Konsensus 3Q 20163Q 2015 Tržby (mld. USD) 9,40 9,33 10,07 Očištěný zisk na akcii (EPS, USD/akcie) 1,21 1,06 0,92 *průměrný odhad analytiků oslovených agenturou Bloomberg

Společnost očekává, že za celý fiskální rok dosáhne zisku na akcii v rozpětí 4,4-4,5 dolaru, zatímco v květnu očekávala rozpětí 4,2-4,3 dolaru. Výhled překonal očekávání analytiků na úrovni 4,35 dolarů. Provozní marže vzrostla na rekordních 8,2 %. Tyson Foods kupuje většinu hovězího a vepřového masa od nezávislých farmářů, zatímco kuřata chová Tyson Foods sám. Pokles cen kukuřice se tedy pozitivně projevil i jako úspora pro krmivo kuřat. Kukuřice je klíčovou surovinou pro krmivo kuřat a cena kukuřice letos klesla o 7,1 %. Cena hovězího masa klesla o 16 % a vepřové maso zlevnilo o 2,5 %. Tyson Foods Inc (TSN) 0 % na 73,64 USD Ukazatel Ukazatel Kapitalizace (mld. USD) 29,4 P/E 16,8 Vývoj za letošní rok (%) +38,1 Očekávané P/E 16,9 52týdenní minimum (USD) 39,1 Prům. cílová cena (USD) 78,5 52týdenní maximum (USD) 74,9 Dividendový výnos (%) 0,7 Zdroj: Bloomberg Vojtěch CinertFio banka, a.s.


ČR -Inflaci v červenci zvedly ceny potravin 9.8.2016

finance.cz str. 0 J&T Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Inflace – červenec Inflace v červenci zrychlila na 0,5 % r/r z 0,1 %, kde se držela od května. Očekávalo se poloviční zrychlení na 0,3 %. Vůči červnu spotřebitelské ceny v průměru vzrostly o 0,3 % m/m. Vedle standardních sezónních pohybů, jako je zdražení dovolených (+13 % m/m) kvůli vrcholu letní sezóny, které částečně kompenzoval pokles cen oděvů a obuvi (-1,9 % m/m) jako důsledek letních výprodejů, výraznější pohyb ještě zaznamenaly 2 volatilní položky – ceny potravin (+0,5 % m/m) a

ceny nápojů a cigaret (+0,8 %). Následně za zrychlením celkové inflace z 0,1 % r/r na 0,5 % ze tří čtvrtin stojí právě vývoj cen potravin. Mimo tyto položky k výraznější změně cen nedošlo. Inflace se poslední rok drží v úzkém intervalu 0,1-0,6 %, kdy kolísání vyvolávají pouze volatilní ceny potravin a nápojů a na přelomu roku také pohonných hmot. Po očištění o tyto položky je inflační vývoj stabilní a lehce nad 1 %, poslední měsíce dokonce i nepatrně zpomaluje. Očekáváme, že inflace by měla následující měsíce zůstat na nízké úrovni a postupně zrychlovat až na konci roku k úrovni 1 %, když vypadne efekt levnějšího benzínu (cca 0,4 procentního bodu). Změnu postoje ČNB zatím nečekáme, nastavení měnové politiky (kurz 27 CZK/EUR, sazby 0,05 %) by mělo zůstat beze změny alespoň do poloviny příštího roku.


Haló noviny Agrární komora nesouhlasí s NKÚ Haló noviny str. 4 Z domova (ng) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 4.8.2016

zpět Agrární komora ČR (AK ČR) se důrazně ohrazuje proti tvrzení NKÚ, že Krajská informační střediska (KIS) jsou zbytečnou institucí a jejich činnost není pro zemědělce v krajích žádným přínosem. Opak je pravdou, uvedla v tiskové zprávě zaslané Haló novinám ředitelka pro marketing a komunikaci AK ČR Dana Večeřová. Informace, které z nálezu NKÚ zazněly, jsou podle ní vytržené z kontextu a neposkytují reálný obraz aktivit jednotlivých KIS, jejichž činnost je široká a proaktivní směrem k odborné i široké veřejnosti. K těmto činnostem patří mimo jiné i další desítky seminářů na aktuální témata, opatřeními Programu rozvoje venkova počínaje, přes nitrátové směrnice až po informační semináře o dalších aktuálních legislativních předpisech, jako je například zákon o potravinách či jednotlivé oborové vyhlášky. V každém kraji jsou pak pravidelně zpracovávány Informační magazíny, které přehledně a uceleně informují zemědělce, potravináře, místní akční skupiny, zastupitele a další zájemce o novinkách, dotacích, seminářích, nařízeních, zákonech apod. Tedy informace, které se samozřejmě dají získat i z jiných zdrojů, ale rozhodně s daleko větší námahou a obrovskou časovou náročností. Tento informační servis je zpravidla distribuován elektronicky do mailových schránek všem členům KIS a je zveřejňován i na příslušných webových stránkách každého krajského střediska. Každý, kdo chce být takto pravidelně a komplexně informován o tom, co se děje v zemědělství a potravinářství, se může samozřejmě stát členem KIS. Stačí jen vyplnit přihlášku a členství je zdarma. Nejde tedy o službu pro vybrané jedince, ale pro všechny, kdo se o tuto problematiku zajímají. Služba veřejnosti Krajská informační střediska se ale nesoustředí jen na zemědělskou a podnikatelskou veřejnost, ale cílí i na veřejnost širší. Mnohé KIS pořádají dny otevřených dveří pro děti ze základních a středních škol, organizují besedy se žáky, studenty a širokou veřejností na téma zemědělství s poznáváním hospodářských zvířat, zemědělských plodin, fungováním potravinového řetězce atd. Je třeba zdůraznit, že KIS, které vznikly již v roce 2005 v každém kraji České republiky, jsou prakticky jedinými poskytovateli informací, kteří své služby poskytují zdarma a nediskriminačně, tedy všem zemědělcům bez ohledu na jejich příslušnost k té či oné nevládní organizaci. Podle vyjádření NKÚ jsou však tato střediska nepotřebná a jejich funkci by měly plnit jiné, již existující instituce. Zajímalo by nás ovšem, jaké? Již existující instituce budou poskytovat informační servis a vzdělávání pro širokou veřejnost (nejen svým členům), a to výhradně bezúplatně. Za pár šupů

Ostatně, podíváme-li se právě na peníze, pak NKÚ ve své zprávě uvedl, že Krajská informační střediska stála za období 2007–2014, tedy za posledních osm let, více než 45 milionů korun. Pokud ovšem tuto částku vydělíme osmi lety, vyjde nám suma 5,6 milionů korun na rok. A pokud tuto částku dále vydělíme 13, což je počet Krajských informačních středisek v ČR, vyjde nám výsledek 432 692 Kč. A z toho necelého půl milionu financuje každé jednotlivé informační středisko zaměstnance, nájem a vybavení kanceláře, telefon, organizaci seminářů, propagační akce apod. Obáváme se, že mnohým, NKÚ zmíněným jiným institucím, by taková částka stačila s bídou na měsíční provoz, uzavřela Večeřová.

Maloobchod v 1. pololetí uspěl 9.8.2016

Haló noviny str. 6 z ekonomiky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tržby v maloobchodě se v červnu podle ČSÚ zvýšily meziročně o 6,2 procenta, přičemž rostly ve všech hlavních sortimentních skupinách prodejen. Tržby za prodej pohonných hmot i nepotravinářského zboží vzrostly shodně o 7,2 %, za prodej potravin o 4,6 %. Dlouhodobě nejvyšší tempo růstu vykazoval internetový a zásilkový prodej (nyní o 22,3 %). Větší zájem spotřebitelů o nákupy se projevil také ve specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím. Tržby v prodejnách potřeb pro domácnost se zvýšily o 8,7 %, počítačového a komunikačního zařízení o 7,3 %, oděvů a obuvi o 6,9 %, výrobků pro kulturu, sport a rekreaci o 3,8 % a farmaceutického, zdravotnického a kosmetického zboží o 2,2 %. Tržby v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin vzrostly o 4,8 % a ve specializovaných prodejnách potravin o 1,8 %. Cenový deflátor, vztah vývoje cen a tržeb ke stejnému období předcházejícího roku bez vlivu DPH, činil 97,5 % a byl ovlivněn zejména nižšími cenami pohonných hmot, potravin a počítačového a komunikačního zařízení. Naopak ceny vzrostly v prodejnách s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci, s oděvy a obuví a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel včetně náhradních dílů se zvýšily o 8,2 % a za opravy o 0,9 %. Za celé druhé čtvrtletí v maloobchodě kromě motorových vozidel tržby vzrostly meziročně o 6,2 %. Tržby za prodej pohonných hmot se přitom zvýšily o 9,1 %, za nepotravinářské zboží o 7,5 % a za potraviny o 3,4 %. Za prodej a opravy motorových vozidel tržby vzrostly o 13,4 %, v tom za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů o 14,5 % a za opravy o 9,1 %.

Hospodářské noviny Život bez obalů šetří přírodu i peníze 4.8.2016

Hospodářské noviny str. 5 Příloha - Odpovědné třídění odpadů Jana Niedermeierová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Filozofie zero waste Kancelář vyměnila za portugalské pláže a stala se jedním z digitálních nomádů, kteří cestují a živí se prací přes internet. Pětadvacetiletá blogerka Veronika Šubrtová žije minimalisticky a kromě svých věcí se rozhodla zredukovat i odpad, který produkuje. Začala s nákupem potravin do znovupoužitelných obalů. Místo igelitových pytlíků ukládá pečivo či zeleninu do látkových sáčků,

maso a sýry do plastových krabiček a sypké a tekuté potraviny do skleněných nádob. Šubrtová patří mezi vyznavače filozofie zero waste neboli života bez odpadu. „Uvědomila jsem si, jak moc mě štve množství odpadu kolem nás. Rozčilovat se nad tím umí kde kdo, ale uklidit, či dokonce prokuji, dukovat méně odpadu už málokdo. Přitom začít musíme u sebe,“ říká Šubrtová. O své zkušenosti s bezodpadovým životním stylem se dělí na blogu Weef’s World. Inspirovala se u zahraničních blogerek a blogerů. Zatímco Šubrtová je se svým snažením teprve na začátku, její americké kolegyně Kathryn Kelloggová či Bea Johnsonová dotáhly životní styl zero waste k dokonalosti a jsou schopné svůj roční odpad vměstnat do jedné zavařovačky. Johnsonová vyprodukuje tak malé množství odpadků dokonce společně s manželem a dvěma dětmi. Dvaačtyřicetiletá Američanka francouzského původu nyní objíždí Evropu a přednáší o tom, jak s tímto životním stylem začít. V červnu zavítala také do Prahy na konferenci o zero waste, kterou pořádala iniciativa Bezobalu. „Odmítám, co nepotřebuji, například letáky a plastové tašky. Reduco potřebuji, a tak místo řady různých mycích prostředků zvládnu uklidit dům octem a přírodním mýdlem. Věci na jedno použití zaměňuji za znovupoužitelnou alternativu a to, co nedokážu znovu využít, recykluji. V neposlední řadě také kompostuji přírodní materiál, třeba dřevěné kartáčky na zuby,“ uvedla Johnsonová ve své přednášce. Potraviny nakupuje bez obalů do vlastních nádob, oblečení si vybírá v second handech a preferuje produkty s doživotní zárukou, které v případě rozbití výrobce opraví. Co nevyužije, pošle dál. Sama si zároveň vyrábí kosmetiku i čisticí prostředky. O svém životním stylu napsala knihu a vytvořila aplikaci Bulk, která mapuje bezobalové obchody. V Evropě jsou jich už desítky, jeden z nich i v Praze na Vinohradech. Založila jej právě iniciativa Bezobalu, která stojí za konferencí, na které vystoupila Johnsonová. V zapadlém obchůdku ve dvoře činžovního domu v Bělehradské ulici si mohou zákazníci koupit například luštěniny, mouku, těstoviny či koření. Prodavači jim odsypou požadované množství do přinesených nádob či pytlíků. „Jde o testovací prodejnu, ale příští rok chceme otevřít komerční obchod, který bude mít širší sortiment. Bude nabízet i zeleninu, ovoce, mléčné výrobky, krmivo pro zvířata a drogerii jako třeba mýdlo na váhu nebo stáčený šampon,“ uvádí ředitel Bezobalu Petr Hanzel, který by do budoucna rád tento koncept rozšířil i do regionů. Nakupování do vlastních nádob podle něj znamená i úsporu peněz, které by lidé zaplatili za obaly. „V bezobalovém obchodě nejsou značky. Prodavačům dáváte důvěru, že pro vás seženou ty nejkvalitnější potraviny a šetříte tak čas, který byste strávili jejich vybíráním v supermarketu,“ uzavírá Hanzel. O autorovi| Jana Niedermeierová, mailto:[email protected]

chytrazena.cz Desatero pro výběr kvalitních mléčných výrobků 3.8.2016

chytrazena.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět -Komerční sděleníPochutnáváte si rádi na sýrech, jogurtech, zákysech a dalších výrobcích z mléka? V obchodech jich je nepřeberné množství. Ale i mléčné výrobky se od sebe liší kvalitou. Přes prázdniny se navíc můžete zapojit do velké letní soutěže s mléčnými výrobky na webu akademiekvality.cz, kde jsou hlavní výhrou 3 ledničky plné kvalitních produktů z mléka! Podle čeho byste je tedy měli vybírat, aby byly co nejkvalitnější a získali jste maximum z jejich benefitů? 1. Ve složení výrobku se zaměřte na pořadí Pořadí jednotlivých složek ve složení je seřazeno podle podílu. Na prvním místě je tedy zmíněna ingredience, která je v produktu zastoupena nejvíce - v případě mléčných výrobků by to mělo být mléko. 2. Méně je někdy více Kromě pořadí jednotlivých složek sledujte, jak moc je složení obsáhlé. Bohatě stačí, je-li třeba ve složení u jogurtu napsáno jen mléko, sušené mléko a jogurtová kultura. Další přísady typu

modifikovaný škrob, pektin či regulátor kyselosti citronan sodný nejsou potřeba. 3. Jednotlivé kategorie mléčných výrobků – čeho si všímat na etiketě? Mléko - obsah tuku – ideálně polotučná varianta (cca 1,5 % tuku) Sýry - množství tuku (během diety preferujte nízkotučné varianty) a obsah sodíku – soli (množství sodíku v sýrech je 45 – 140 mg na 100 g – čím méně, tím lépe) Jogurty - množství tuku (optimálně polotučná varianta – 2-3 % tuku) a přítomnost zahušťovadel (pektiny, kukuřičný škrob, želatina apod.), u ovocných variant množství sacharidů (ideálně do 10 g na 100 g) 4. Odlišujte od mléčných výrobků rostlinné alternativy V poslední době se objevují rostlinné alternativy k mléčným výrobkům. Nějaká mléčná složka je nahrazena jinou. Např. se jedná o záměnu mléčného tuku tukem rostlinným, což výrobek zlevňuje. Tyto produkty se mohou vyrábět i prodávat, ale nesmějí se označovat jako mléčné výrobky, nemohou se nazývat sýrem ani máslem. Např. „máslíčko“ a máslo není to samé. 5. Není barvivo jako barvivo Až budete číst složení, všimněte si, že existují i barviva přírodní. To není nic jiného než výtažek z rostlin, ovoce a zeleniny. To samé platí i v případě aromat. Pak pro vás nemůže být těžké uhodnout, co je lepší – přírodní vanilkové aroma nebo vanilin či ethylvanilin? 6. „Jahodový“ není to samé co „s příchutí jahody“ Jestliže se výrobek nazývá např. „jahodový/jahoda“, musí opravdu obsahovat jahody. Nicméně výrobky s jahodovou příchutí jsou z obliga – slovo „příchuť“ zde totiž hraje velkou roli. Díky tomu jogurt s jahodovou příchutí v sobě mít jahody vůbec nemusí. 7. Navíc není „jahodový“ jako „jahodový“ Slovo „jahodový“ sice znamená, že výrobek obsahuje jahody, ale neříká nic o jejich množství. To zjistíte až tehdy, vynásobíte-li podíl ovocné složky podílem jahod ve složce ovocné. Příklad: Jogurt má 5% podíl ovocné složky se 40 % podílem jahod. Řešení: 0,05 × 0,4 = 0,02 × 100 = 2 %. 8. Sledujte i původ výrobku Všechny výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti. Odkud vámi vybraný výrobek pochází, zjistíte sledováním tzv. „oválku“ na obale, jenž v sobě nese označení země posledního zpracování/původu výrobku (např. CZ patří České republice). 9. Naučte se vypočítat obsah tuku v sýrech Podle platné legislativy je nutné u sýrů uvádět obsah sušiny a tuku (v %). Tuk se uvádí buď jako absolutní, popř. častěji jako tuk v sušině (t. v suš.). Příklad: Eidamský sýr 30 % tuku v sušině. V deklaraci je uvedeno: Sušina …………….54 % (suš.) Tuk v sušině …… 30 % (t. v suš.) Řešení: % t = 10. Napoví i značky kvality Na obalech některých nejen mléčných výrobků se objevují různá loga se značkou kvality. Nejznámějšími značkami jsou Klasa a Regionální potravina. Aby výrobek získal toto označení, musí splňovat náročná kritéria na svou kvalitu. Značka Klasa je prestižním oceněním, které si zaslouží ty nejpoctivější a nejkvalitnější výrobky. Zelenomodré logo Regionální potravina na obalech výrobků spotřebiteli zaručí, že produkt i suroviny použité při jeho výrobě pochází z domácí produkce. Chcete-li si ověřit vaše znalosti v praxi a pochutnat si na opravdu kvalitních mléčných výrobcích navíc s vidinou možné výhry, zúčastněte se velké letní soutěže. Stačí nakoupit mléčné výrobky označené značkami kvality Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou - a Bio v hodnotě alespoň za 100 Kč v rámci jednoho nákupu. Pak se jen zaregistrujete do soutěže na webu akademiekvality.cz, zašlete fotku nakoupených výrobků se soutěžními logy a schováte si účtenku za nákup. Tři šťastlivci vyhrají po ledničce plné kvalitních mléčných výrobků. Navíc bude každý týden vylosován výherce, kterého doma navštíví maskot – panáček Klasáček. Za každý mléčný výrobek s některým ze soutěžních log a prokázání se platné účtenky (z registrace) vyhráváte na místě cenu v hodnotě 1.000 Kč. Soutěž probíhá od 11. 7. do 28. 8. 2016. Více informací na akademiekvality.cz. URL| http://www.chytrazena.cz/desatero-pro-...-kvalitnich-mlecnych-vyrobku-35945.html

i-noviny.cz Farmářské trhy pokračují i v sprnu 3.8.2016

i-noviny.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět První srpnový trh bude plný švestek, broskví, ringlí a dalšího právě dozrávajícího českého ovoce! Společně s největším výběrem české zeleniny v regionu Vám toto vše nabídne 5 velkých stánků pěstitelů a zelinářů z Litoměřicka i Českolipska. První česká chutná rajčata, papriky, okurky nakládačky i okurky salátové, velmi kvalitní česnek, veškerá kořenová a další zelenina, řezané květiny, to vše za dobré ceny na Vás opět čeká na Škroupově náměstí. Kozí a kravské sýry ručně dělané z bio farmy Merboltice, vonící, velmi chutné čerstvé uzeniny pouze z masa z uzenářství Mareš, český med a perníčky od Nebeských - u těchto i u dalších prodejců můžete ochutnat vybrané výrobky zdarma! Velký výběr koření, čajů, čerstvého pečiva od celozrnného po jemné sladké, přírodních šťáv ve vratných lahvích z Křižan, čerstvé kravské mléko a selské výrobky z něj, pražená káva a kvalitní čokolády, vybrané druhy hovězího i dalšího masa a další farmářské dobroty Vám nabídneme i tento čtvrtek. Trh doplní řemeslné stánky regionálních výrobků z Vobchůdku paní Josefky, stánky s dřevěnými i šitými hračkami a se šperky a kameny. Těšíme se na Vás! Další zprávičky Další prázdninový farmářský trh Vám nabídne jako bonus i řemeslné stánky - se šperky a kameny, s šitými, dřevěnými i háčkovanými hračkami, dřevěnými zbraněmi a noži i stánek s regionálními produkty z Vobchůdku paní Josefky. České meruňky z Třebenic, okurky nakládačky i salátovky, první papriky a další široký sortiment čerstvého ovoce, zeleniny a řezaných květin Vám tradičně nabídnou pěstitelé a zelináři pan Krejza z Kopist, pan Novák z Úštěka, pan Oliva z Radouně, pan Hájek z Černěvse a pan Hozák. Největší farmářský trh v regionu nabídne i výpěstky Našinců z Brniště, velký výběr květin trvalek, sukulentů, bylin, okrasných i ovocných keřů zahradnictví pana Váni či pana Maňáka ze Žandova. Ochutnávku zdarma najdete u stánku s kozími a ručně dělanými kravskými sýry z Merboltic, v pojízdné prodejně uzenářství Mareš, u medařů a výrobců medových ručně zdobených perníčků i u stánku s velkým výběrem oříšků, jedlých semínek a sušeného ovoce. Trh dále nabídne velký výběr koření, čaje, čerstvé celozrnné i sladké jemné pečivo, selské výrobky Mléka z farmy, vybrané druhy masa, přírodní šťávy od Staré dámy z Křižan, praženou kávu a další stánky. Těšíme se na Vás! URL| http://www.i-noviny.cz/zpravicky/farmarske-trhy-pokracuji-i-v-sprnu

Instinkt SLEPICE V NOUZI A KRÁVY VE FABRICE Instinkt str. 24 Fenomén Soňa Paleta Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 4.8.2016

zpět Krávy produkují 50 litrů mléka denně, kuřata nabírají až třikrát rychleji. Hospodářská zvířata se pro nás doslova rozkrájejí, přesto jejich individualitu nevnímáme. Zatímco domácí mazlíčky polidšťujeme, hospodářská zvířata mají nálepku: spotřební zboží. Pětatřicetiletá Laďka Kalašová sice odmalička nosila domů opuštěná zvířátka, ale jako správné

panelákové dítě neznala ani rozdíl mezi senem a slámou. To se změnilo, když se před třemi lety přestěhovala na venkov, do Chotilska u Příbrami. A když už žila na vsi, chtěla pro své děti zdravá vajíčka. Ovšem dnešní venkov se náramně liší od toho, co známe z dětských knížek typu Kuřátko a obilí, proto si na zahradu pořídila několik českých kropenek. A pak při hledání informací, jak je chovat, narazila na stránku iniciativy Slepice v nouzi. Líbilo se jí, jakým způsobem propaguje nákup vajec z neklecových chovů a domácí chov slepic. Podobně jako si adoptujete černouška v Africe nebo plameňáka v zoo, si prostě osvojíte slepici a dáte jí šanci na druhý život. Místo jatek pozná slunce, trávu a také to, co je to hrabat, popelit se, snášet do hnízda či si protáhnout křídla v přirozeném prostředí. Za odměnu vám může snášet vejce ještě řadu let. „Nejvtipnější je, když poprvé uslyší zakokrhat kohouta,“ směje se Laďka, „to natahují krky jako blázen a vypadají jako žirafy.“ Slepice v nouzi má systém výkupu vychytaný. Domluví se s velkochovem, aby neposílal vyřazené nosnice na jatka, a hledá jim nové domovy. Slepice nejsou ani staré, ani nemocné, jen se přepeřují (nahrazují staré peří za nové), to pak snášejí několik týdnů méně vajec nebo žádné. Zhruba v 16 měsících života se tak stávají pro podniky darmožrouty. „Cílem je při záchraně stovek i tisíců slepic upozornit na to, že jim může pomoci každý, ať už nákupem neklecových vajec, nebo pořízením vlastních slepic,“ říká zakladatel iniciativy Petr Dobrý. „Když nebude poptávka, nebude ani nabídka." Laďka si vzala na zkoušku osm slepic a dnes je jednou ze dvou dobrovolnic, které mají takzvanou „dočasku“, což je kurník s velkým výběhem, kam se přechodně odloží slepice, které čekají na nové majitele. „Když je přivezeme,“ říká Laďka, „vypadají, jako kdybyste vytáhli mražené kuře z igelitu, akorát mají hlavu a nohy.“ Za pár dní se obvykle přestanou choulit v rohu a začnou žít obyčejný slepičí život. Omeleta bez výčitek Přijde vám ujeté adoptovat si slepici? Představte si obrovské haly, kde nerozeznáte zimu od léta, den od noci. Svítí se tu i 17 hodin denně, aby slepice více snášely. Vzduch je otrávený čpavkem uvolňujícím se z trusu a všude kolem je nekonečné moře klecí v několika patrech na sobě. Ráno slípka snese jedno vejce, které se vzorně a sterilně skutálí do žlábků a zbytek dne se její život odehrává na prostoru o velikosti papíru A4. Pravda, od roku 2012 je nosnicím trochu lépe, jelikož se podle legislativy EU zvětšila klec cirka o rozměr pohlednice. Přibylo hnízdo, tedy bedýnka v rohu, patnácticentimetrové bidýlko, něco jako šmirglpapír coby brousítko na drápky, hrabaniště a trocha materiálu na popelení se. Říká se tomu obohacená klec. „Je to sice krok vpřed především tím, že povinným obohacením se uznávají přirozené potřeby slepic,“ říká inženýrka Romana Šonková, vzděláním zootechnička, nyní zástupkyně mezinárodní organizace Compassion in Farming World v ČR. „Jde však spíš o kosmetické úpravy. Ostatně chov v jakýchkoli klecích či těsných kotcích za ‚welfare‘ nepovažujeme nejen my, ale ani mnozí odborníci na etologii zvířat.“ Ještě hůř jsou prý na tom králíci a křepelky, kde žádné zákazy neplatí a živoří v holých klecích. Jak se nosnicím žije v obohacených klecích či v alternativních technologiích, je podle doktorky Gabriely Dlouhé, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie, na delší hovor. „Vadí mi současný trh, kdy lidé kupují ty nejlevnější vejce z dovozu, kde původ chovu nemusí souhlasit s údaji na vejci,“ říká. Jsou prý dostupné i studie, ze kterých lépe vychází klecové technologie a velkochovy se podle jejích slov snaží zajistit nosnicím co nejlepší podmínky pro život. „To se o některých drobnochovatelích říct nedá,“ upozorňuje Gabriela Dlouhá. „Slepice žijí v nižším hygienickém standardu, často s ostatními volně žijícími zvířaty, bez kontroly příjmu potravy.“ Vejce z klecí jsou prý podle některých parametrů méně bakteriologicky znečištěná než vejce od neklecových nosnic. Slunce, seno, krávy Historie zemědělského družstva ZD Mořina sahá do 50. let minulého století a kromě rostlinné výroby tu chovají na 2400 kusů skotu. Navštívila jsem kravín v Litni, kde je 400 dojnic. Hlavní zootechnik, pan inženýr Martin Sosna, byl milý a ochotný už v telefonu. „Beru to jako osvětu,“ říká, „chci ukázat lidem, že mléko nevzniká v supermarketech, že nejsme koncentrák a že dělat velkochov není žádná legrace.“ Uznávám. A legrace to vážně není ani pro krávu. Její chov stojí denně 200 korun a státní dotace uhradí patnáct dní v roce, na zbytek si musí vydělat.

Mám štěstí, právě se dojí. Film Slunce, seno, jahody ve mně zanechal stopy, takže naivně očekávám partu dojiček s kyblíky, ale že dojírna vypadá jako aréna, kde kolem dokola stojí 22 krav zadkem do obslužného prostoru, mě překvapilo. Chovají tu holštýnské krávy, nejprošlechtěnější mléčné plemeno rozšířené v západní Evropě a v Severní Americe. Svou konstitucí mi připomínají anorektičku, která si pořídila prsa číslo pět. Zírám na propadlé boky a obrovská vemena. „Některé z nich jsou skutečně vrcholové sportovkyně,“ říká inženýr Sosna, „dokážou ze sebe vydat i 50 litrů mléka denně.“ Tedy pětkrát až desetkrát víc než jejich masné souputnice. Dnes totiž z jednoho zvířete nezískáváme maso, mléko a kůži. Kdepak. Mocná genetika vyšlechťuje superplemena. A tak se milá kráva zapouští v co nejnižším možném věku, tři měsíce po otelení je znovu inseminována a po řadu měsíců může být současně intenzivně dojena i březí. Kravín je čistý, vzdušný, s dostatkem přírodního světla. Můžu se procházet, ostatně krávy také. Po vyfrézovaném betonu, aby jim to neklouzalo. Ty nemocné a březí si dopřávají luxus v podobě slámy, ostatní odpočívají na gumových matracích. „Ke krávě se musíme chovat hezky, všechno ji stresuje, vedro i zvýšený hlas,“ říká zootechnik, „a to se pak projeví na kvalitě mléka.“ Snažím se je pohladit. Nenechají se. Konečně mi jedna olízne ruku. Je bílá, statná a líbí se mi. Dovídám se, že je stará, tlustá a má to za pár. Kráva se přirozeně dožívá dvaceti let, ale ve velkochovech se stáří neposuzuje podle věku, ale dojivosti. Zhruba v pěti letech je „vyždímaná“ a jde na maso. Chci ji okamžitě zachránit. „Rád vám ji prodám za cenu masa,“ směje se inženýr Sosna. Lámu si hlavu, kde v rodinném rozpočtu najdu plonkových deset tisíc. Kráva je tu inseminována maximálně sedmkrát za život, šlo by i víckrát, kdo by to ale platil. Když zabřezne, za necelých deset měsíců vykoukne na svět telátko. Bohužel, jeho život vůbec nevypadá jako ten, který známe z obalů od mléka. Tele si od maminky párkrát cucne, pak dostane náhražku a mléko jeho mámy budou pít lidé. Ostatně proto přišlo na svět! Sama od sebe ho kráva nemá. Jakmile porodí, jen co tele oschne, vezmou jí ho a umístí do venkovní boudičky. Odháním chmurné myšlenky, jak těm kravám asi je, když je frustruje i počasí. Ujišťování, že telata nic nevědí a kravám je líp, když se to stane co nejdřív, mi nepomáhá. Čerstvě narozených telat je tu sedm a každé má jméno. Přidřepnu si k Frodovi. Je mu pár hodin. Hladím ho, chytne mi prsty a saje. Přemýšlím, jak vysvětlím manželovi, že jsem za tři tisíce pořídila i tele. Když si ho nekoupím, za deset dní poputuje do telecí školky, kde proskotačí tři měsíce. Pak ho čeká buď transport do zahraničí, nebo výkrm a jatka, anebo rovnou jatka. Je to totiž mléčný kluk. Vedlejší produkt. Mechanická duše Homo sapiens sapiens létá do vesmíru, sestrojuje sofi stikované zbraně a to, co se děje na druhém konci světa, ví díky moderním technologiím za pár vteřin. Přesto v 21. století zavírá hospodářská zvířata do klece. Není divu. Zemědělci musí dostát legislativě, požadavkům trhu, naší nenasytnosti. Čelí neustálým kontrolám a obviněním. Nemají to vůbec jednoduché! V liteňském kravíně se ke zvířatům chovají hezky, jak jen to je v mašinérii velkochovů možné. Rozumím i jednotlivým opatřením, ale ta de facto udržují v chodu systém, který je sice tržní, ale taky šílený. Když už jsme hospodářskému zvířeti vzali možnost postarat se samo o sebe a je závislé na naší péči, bylo by fajn s ním zacházet soucitně za všech okolností. Je to živočich stejně jako my. Ve středověku mělo zvíře i duši a mohlo zhřešit. S výroky francouzského filozofa Reného Descartesa v 17. století, jenž tvrdil, že zvířata jsou dokonalá mechanismata – bez pocitů a hlubšího vnímání –, o svoji duši přišlo. Možná je načase mu ji vrátit. *** Kódování vajec První číslo kódu (A) značí, kde se nosnice chovají: 0 – v ekologickém chovu, 1 – ve volném výběhu, 2 – v halách (na podestýlce), 3 – v klecích Písmena (B) znázorňují zemi původu, následuje registrační číslo chovu (C)

Maso masám Chov domácích zvířat patří k našim tradicím, vždyť ve středoevropské kuchyni se maso vyskytuje tisíce let. Do poloviny 19. století však byla jeho produkce místní či rodinnou záležitostí. S nástupem železnice se zvířata začala přepravovat na velké vzdálenosti. Vznikaly velkochovy a centralizovaná jatka. Po 2. světové válce se prosadila levná výroba potravin, aby na maso dosáhla i běžná populace. Aby zemědělci uspokojili poptávku, nacpali zvířata do co nejmenších prostor. Ze zvířete se stalo výrobní číslo, člověka nahradily stroje. V Chicagu, kde vznikl jateční průmysl, stačilo ve 20. letech minulého století na zabití, vykuchání a rozřezání krávy 15 minut. Pásovou výrobou byl tak nadšen Henry Ford, že ji pak zavedl ve své automobilce. Žijeme ve 21. století. Zvířata jsou geneticky přešlechťována k extrémní produktivitě. Brojleři žijící v halách po desetitisících se krmí speciálním krmivem, po kterém rychle naberou. Vypadají, jako kdyby nohy tříletého dítěte nesly tělo dvanáctiletého. V prostředí velkochovů vládne železobeton a nuda. Aby se předešlo agresivitě či poranění, reaguje se plošně. Bez umrtvení se kastruje, kuřatům se uštipují zobáčky, selatům ocásky, telatům se vypalují rohy. Pokud nám je jedno, co jíme, a hospodářská zvířata jsou jen surovinou, nic se nezmění. Příklady v zahraničí dokazují, že síla zákazníků může být účinná. Přinutila třeba McDonald’s, aby nepoužíval vejce z klecových chovů, stejně jako britský Subway, řetězce Ahold, Marks & Spencer a další. Foto popis| DOBRÝ POCIT. „Byznys to není, jediné, co z toho mám, je dobrý pocit,“ říká Laďka Kalašová, která si bere slepice do dočasné péče. Foto autor| foto: Robert Sedmík, Slepice v nouzi, Compassion World Farming Foto popis| NENÁROČNÉ. Slepice jsou podle Laďky vděčná a nenáročná stvoření, která může mít na dvorku každý. Před jatky zachránila i kozy, kachny a krávu s teletem. Foto popis| ZA MŘÍŽEMI. Klece sice snižují náklady na práci, jsou pohodlné pro chovatele a snižují kontakt s výkaly, a tím se předchází chorobám, ale klec je klec. Foto popis| SVOBODA. Klece zvířatům upírají základní etologické, fyzické a fyziologické potřeby, venku je jim rozhodně líp. Foto popis| CÍTÍCÍ TVOR. V Evropě žije přes 700 milionů hospodářských zvířat v klecích a boxech. Přitom to, že je zvíře cítící tvor, uznává už Lisabonská smlouva z roku 2009. Foto popis| SLEPIČÍ OBLEČKY. Protože slepicím z velkochovů dělá velké problémy zima, nabídli nadšenci z Čech i Slovenska organizaci Slepice v nouzi pletené oblečky. Foto popis| PRO CHLADNÉ DNY. Pletenou parádu si užívají holé slepice s poničeným peřím jen v zimě. Přes léto jsou nudistky.

investujeme.cz Maloobchod drží naději na rekord 5.8.2016

investujeme.cz str. 0 Investice

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Maloobchodní prodej vzrostl v červnu podle Českého statistického úřadu meziročně o 6,2 %. Oproti květnu si Češi z obchodů odnesli o 1,5 % více zboží. Dařilo se všem hlavním sortimentním skupinám. Za celý loňský rok si maloobchodníci vylepšili svoje prodeje meziročně o 6,3 %, což byl velmi dobrý výsledek. Letos po polovině roku zatím zásobili zákazníky množstvím výrobků, které je o 6,5 % vyšší. I co se týče dynamiky, je tak stále ve hře rekordní prodejní rok. Boj o zaměstnance se na trhu práce přiostřuje a pokles nezaměstnanosti začíná plně nést své ovoce v podobě růstu mezd. Klíčové ale je, že tento růst má zatím daleko k tomu, aby vytvořil

silnější růst cen. Češi tak v maloobchodě v červnu kupovali zboží v průměru o 2,5 % levněji než před rokem. Důvodem jsou nižší ceny potravin, pohonných hmot a klasicky elektroniky, kde vysoká konkurence tlačí ceny dolů. Jako celek zlevňují ale například i výrobky pro domácnost – elektrospotřebiče nebo nábytek, které jsou také předmětem velkého nákupního apetitu. Nejčerstvější data z maloobchodu potvrdila, že růst české ekonomiky stojí na pevných základech. I když pole průmyslových čísel by mohlo být zelenější, domácnosti ukazují, že nálada ani chuť utrácet je neopouští. Vzhledem k tomu, že každá koruna utracená v ekonomice je z poloviny financována domácnostmi, zůstává proto ekonomický výhled velmi příznivý. Filip Fyrbach, makroekonomický analytik MONETA Money Bank

URL| http://www.investujeme.cz/maloobchod-drzi-nadeji-na-rekord/

Kolínský deník Léto a fastfoody: Co říká na stravování v rychlých občerstveních Zuzana Víznerová? Kolínský deník str. 3 Kolínsko LUCIE MAŠÍNOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.8.2016

zpět Rozhovor s odbornicí na stravu Zuzanou Víznerovou Kolínsko – Doba dovolených je v plném proudu. Právě v této době se lidé na výletech mnohdy odbývají rychlým občerstvením. Je přece mnohem rychlejší odbýt se párkem v rohlíku než zajít do restaurace. Podobná strava je na turisticky vyhledávaných místech i na koupalištích zcela běžná. Děti však podobnou stravu v některých případech vyhledávají cíleně. O stravování v rychlých občerstveních jsme hovořili s odborníkem na stravování a sportovním nadšencem Zuzanou Víznerovou. * Děti rády navštěvují fastfoody. Jak jim vysvětlit, že tato strava není vhodná? Děti jsou obrazem rodičů, pokud děti uvidí maminku, jak se třikrát do týdne láduje hranolky s tatarkou, těžko jim pak vysvětlovat, jaká strava je vhodná. To se vždy nestačím divit, když vidím dítě, které ještě ani neumí slovo „hranolky“ vyslovit, a už se jimi cpe a maminka, s postavou podobající se Věstonické Venuši, mu k tomu ještě ochotně vymačkává z tuby kečup, který opravdové rajče určitě ani neviděl. Dětem pak nic jiného nechutná, protože si zvyknou na tu nenapodobitelnou slano-sladkou chuť, kterou pak jen těžko nahradí jídlo z čerstvé zeleniny a masa. * Takže děti by neměly jíst hranolky? Neříkám, že dětem nikdy hranolky nesmí do pusy, to by asi taky nebylo normální, ale je lepší si je udělat doma z opravdových brambor a hlavně bez dochucovadel, kterými je rychlá občerstvení „přikrmují“. Těžko si doma před smažením budete brambory bělit, jako to běžně fastfoody dělají, a přidávat tam hovězí aroma, hydrolyzovanou mouku, mléko, kyselinu citronovou, dimethylpolysiloxan proti pěnění oleje a pak si je určitě nebudete stříkat dextrózou, aby hranolky chytly pěknou zlatou barvu a následně ještě na konec přidávat fosforečnou sůl, která zabraňuje šednutí hranolek. * Jak často lze návštěvu takových restauračních zařízení a konzumaci této stravy „odpustit“? Nic se nemá přehánět. Ale pokud má dítě očividně nadváhu a malý výdej energie, nemá tam co

pohledávat. Maximálně, že by si dávalo kolečka a sprinty okolo budovy. Proč to děti učit od mala, když budou chtít, jako starší si tam stejně cestu najdou. * Je způsob, jak děti přesvědčit, aby fastfood nenavštěvovaly? Je opravdu důležité, aby děti měly správné stravovací návyky už z domova. Aby měly v dospělých příklad. A tyhle věci jedly jen opravdu ojediněle a určitě až v pozdějším věku. Ne, že dítě odhodí dudlík a už se bude cpát hranolkami s dimethylpolysiloxanem. Je důležité si vyjasnit, že to, co dětem i dospělým na tom jídle chutná, jsou vlastně jen umělá dochucovadla. Tučné, slané a smažené fastfoodové jídlo nedává tělu potřebnou výživu, tu musíme hledat v mase a rybách, čerstvé zelenině a ovoci, mléčných výrobcích, luštěninách. To je to správné palivo pro tělo, které má dosahovat velkých výkonů, ať už jsou ty výkony pracovní, studijní či sportovní. * Mnohdy na výletech ve spěchu volíme právě rychlé občerstvení. Když už není nazbyt, co z nabídky ublíží organismu nejméně? Dejme si klidně toho hamburgera, hovězí maso je v pořádku (když je to opravdu hovězí maso). Můžeme si sundat vrchní díl housky a je to ještě lepší varianta. Anebo tortilla s kuřetem na grilu je také ještě lehce stravitelná. Pak si místo těch vybělených hranolek dáme salátek a místo slazeného nápoje vodu a vycházíme z „tučného domu hříchu“ poměrně v odlehčené náladě, a ne, že se člověk po spořádání celého „menu“ vyplazí sotva ze dveří. * Jak vidíte budoucnost rychlých občerstvení? V budoucnu fastfoody už možná nebudou cítit přepáleným olejem, ale budou vonět čerstvými saláty a bylinkami. Světové řetězce bojují s odlivem zákazníků a poklesem zisků tím, že opouští své tučné receptury a staví ve svých restauracích salátové bufety a hamburgery dělají z opravdového nebo dokonce bio masa. Třeba se již za pár let s hranolky v rychlých občerstveních ani nepotkáme. Světový trend a vůbec trend dnešních mladých lidí k tomu určitě spěje. * Proč myslíte? V dnešní době už právě většina teenagerů a hodně mladých lidí chodí vyloženě „dřít“ do posiloven, aby měli super postavu, a moc dobře vědí, že tahle tučná a slaná jídla se nesnoubí s jejich úsilím, které vynakládají ve fitcentrech či při jiném sportu. Jelikož moc dobře všichni víme, že úspěch spočívá ve „správné“ stravě a jejím správném načasování a pak až na dalším místě je tvarování těla sportem. * Pojďme z domů hříchu ke zdravé stravě. Jak lze udělat zdravé jídlo pro děti chutné? Zdravé jídlo je chutné, ale málo kdo si ho umí chutně připravit. Učený z nebe nespadl, existují kurzy vaření a jiné vychytávky. Já jsem třeba byla nedávno na kurzu vaření makrobiotické stravy, nevařím si podle toho každý den, ale člověk si otevírá nové obzory, jak jinak se ještě můžeme stravovat. Kdo o stravu má opravdu zájem, najde způsob jak si ji dobře a chutně uvařit. Česká kuchyně je ve světě známá jako ta z těch tučnějších, ale kdo z Čechů si v dnešní době každý týden peče kachnu se zelím? Myslím, že už skoro nikdo. Podle mě už jsme se poměrně zdárně naučili jíst odlehčenější jídla, ale ve většině případů se lidé odbývají a nemají na sebe čas a tím pádem i dítěti ve spěchu podstrčí třeba párek v rohlíku, který maso neviděl ani z rychlíku, a bílé pečivo plné jednoduchých cukrů, po kterých je zase za hodinu hlad, taky není žádná hitparáda. Foto popis| Zuzana Víznerová je sportovní trenérkou a zajímá se o zdravé stravování. Foto autor| Foto: archiv Zuzany Víznerové Region| Střední Čechy

kurzy.cz Maloobchod - červen 2016

5.8.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy vzrostly v červnu reálně meziměsíčně o 1,5 %. Meziročně se tržby očištěné o kalendářní vlivy zvýšily o 6,2 %, stejně jako bez očištění. Tržby rostly ve všech hlavních sortimentních skupinách prodejen... Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy vzrostly v červnu reálně meziměsíčně o 1,5 %. Meziročně se tržby očištěné o kalendářní vlivy zvýšily o 6,2 %, stejně jako bez očištění. Tržby rostly ve všech hlavních sortimentních skupinách prodejen. V maloobchodě kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) se sezónně očištěné tržby zvýšily v červnu reálně meziměsíčně o 1,5 %. Tržby očištěné o kalendářní vlivy meziročně vzrostly o 6,2 %, stejný růst zaznamenaly tržby bez očištění (v červnu 2016 i 2015 byl stejný počet pracovních dní). Neočištěné tržby za prodej pohonných hmot i nepotravinářského zboží vzrostly shodně meziročně o 7,2 %, za prodej potravin o 4,6 %. Tržby rostly ve všech hlavních sortimentních skupinách prodejen. Dlouhodobě nejvyšší tempo růstu vykazoval internetový a zásilkový prodej (nyní o 22,3 %). Větší zájem spotřebitelů o nákupy se projevil také ve specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím. Tržby v prodejnách potřeb pro domácnost se zvýšily o 8,7 %, počítačového a komunikačního zařízení o 7,3 %, oděvů a obuvi o 6,9 %, výrobků pro kulturu, sport a rekreaci o 3,8 % a farmaceutického, zdravotnického a kosmetického zboží o 2,2 %. Tržby v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin vzrostly o 4,8 % a ve specializovaných prodejnách potravin o 1,8 %. Cenový deflátor (CZ-NACE 47) ke stejnému období předcházejícího roku (bez vlivu DPH) činil 97,5 % a byl ovlivněn zejména nižšími cenami pohonných hmot, potravin a počítačového a komunikačního zařízení. Naopak ceny vzrostly v prodejnách s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci, s oděvy a obuví a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. Sezónně očištěné tržby za prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45) vzrostly reálně meziměsíčně o 0,7 % a meziročně očištěné o kalendářní vlivy i neočištěné se zvýšily o 6,8 %. Meziročně neočištěné tržby za prodej motorových vozidel (včetně náhradních dílů) vzrostly o 8,2 % a za opravy o 0,9 %. Mezinárodní srovnání vývoje maloobchodních tržeb v zemích EU je k dispozici na: (http://ec.europa.eu/eurostat/web/short...s-statistics/publications/news-releases). Za celé 2. čtvrtletí 2016 se v maloobchodě kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) tržby očištěné o kalendářní vlivy reálně meziročně zvýšily o 5,3 %, bez očištění o 6,2 % (ve 2. čtvrtletí 2016 bylo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o tři pracovní dny více). Neočištěné tržby za prodej pohonných hmot vzrostly meziročně o 9,1 %, za nepotravinářské zboží o 7,5 % a potraviny o 3,4 %. Za prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45) se tržby očištěné o kalendářní vlivy meziročně zvýšily o 9,4 %, bez očištění o 13,4 %. Neočištěné tržby za prodej motorových vozidel (včetně náhradních dílů) vzrostly meziročně o 14,5 % a za opravy o 9,1 %. ________________________ Poznámky: Data za měsíc červen 2016 jsou předběžná; definitivní údaje za všechny měsíce roku 2016 budou známy nejpozději v červnu 2017. Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Marie Boušková, tel. 274052935, e-mail: mailto:[email protected]

Kontaktní osoba: Ing. Jana Gotvaldová, tel. 274052691, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: přímé zjišťování ČSÚ SP1-12 Termín ukončení sběru dat: 28. 7. 2016 Termín ukončení zpracování: 2. 8. 2016 Navazující výstupy: Bazické a meziroční indexy od roku 2000, resp. od r. 2001 jsou k dispozici v časových řadách (https://www.czso.cz/csu/czso/mesicni_i...chod_pohostinstvi_ubytovani_casove_rady). Termín zveřejnění další RI: 5. 9. 2016

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/405109-maloobchod-cerven-2016/

ČR - inflace v červenci rostla o 0,3% m/m a silně akceleroval na 0,5% r/r 9.8.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřebitelské ceny vzrostly v červenci proti červnu o 0,3 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle rekreace a kultura a dále v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje a tabák. Meziroční růst... Spotřebitelské ceny vzrostly v červenci proti červnu o 0,3 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle rekreace a kultura a dále v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje a tabák. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v červenci na 0,5 % z 0,1 % v červnu. Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura způsobilo zvýšení sezónních cen dovolených s komplexními službami o 12,8 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily ceny u většiny druhů potravin. Ceny sýrů byly vyšší o 3,9 %, vepřového masa o 3,5 %, cukru o 6,5 %, drůbeže o 1,6 %, nealkoholických nápojů o 0,8 %, čokolády a čokoládových výrobků o 2,8 %, másla o 3,9 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly především ceny vína o 2,7 % a piva o 1,7 %. Na snižování cenové hladiny působil zejména pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde ceny oděvů klesly o 1,5 % a obuvi o 3,5 %. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot o 0,4 %. Z potravin klesly zejména ceny ovoce o 1,1 % a ceny zeleniny o 2,9 %, z toho ceny brambor o 13,4 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 0,9 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,5 %, což je o 0,4 procentního bodu více než v červnu. Tato změna byla především důsledkem výrazného zmírnění poklesu cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny vajec byly v červenci nižší o 11,4 % (v červnu o 12,9 %), sýrů o 5,5 % (v červnu o 11,0 %), jogurtů o 10,4 % (v červnu o 11,6 %), ostatních mléčných výrobků o 4,4 % (v červnu o 7,3 %), másla o 7,9 % (v červnu o 10,5 %), ovoce o 3,1 % (v červnu o 5,7 %), cukru o 1,0 % (v červnu o 6,7 %), nealkoholických nápojů o 0,3 % (v červnu o 1,5 %). Ceny

zeleniny byly v červenci vyšší o 9,9 % (v červnu o 2,1 %). V oddíle odívání a obuv se zvýšily ceny oděvů o 1,9 % (v červnu o 0,4 %), růst cen obuvi mírně zpomalil na 4,9 % z 5,2 % v červnu. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny výrobků a služeb osobní péče o 1,5 % (v červnu o 0,6 %) a ceny finančních služeb o 2,6 % (v červnu o 2,1 %). Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v červenci i nadále největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde vzrostly ceny tabákových výrobků o 5,4 % a alkoholických nápojů o 3,0 %. Vliv na zvyšování měly rovněž ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny čistého nájemného o 1,6 %, vodného o 1,6 %, stočného o 5,3 %, elektřiny o 1,2 %, tepla o 1,0 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly především ceny rekreačních a kulturních služeb o 2,3 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 1,2 % a ceny ubytovacích služeb o 0,9 %. V oddíle zdraví se zvýšily ceny lázeňských pobytů o 4,4 %. Na snižování meziroční cenové hladiny nadále působil pokles cen zejména v oddíle doprava vlivem snížení cen pohonných hmot o 10,6 %. Pokles cen pokračoval, i když s výrazně nižším efektem, v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení klesly ceny zemního plynu o 6,9 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 1,4 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 100,5 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 0,3 %. Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)1) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v červnu 0,0 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v květnu. Nejvíce vzrostly ceny v Belgii (o 1,8 %) a ve Švédsku (o 1,2 %). Naopak ve třinácti zemích EU ceny klesly, z toho nejvíce na Kypru (o 2,0 %) a v Bulharsku (o 1,9 %). Na Slovensku klesly ceny v červnu stejně jako v květnu, tj. o 0,7 %. V Německu vzrostly ceny o 0,2 % (v květnu o 0,0 %). Podle předběžných výpočtů vzrostl v červenci HICP v ČR meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o 0,5 % (v červnu pokles o 0,1 %). Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za červenec 2016 je 0,2 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.) _________________________ 1) HICP dosud neobsahuje imputované nájemné Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru, tel. 274052533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení, tel. 274052138, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce Navazující publikace: 012018-16 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita) a 012019-16 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita) Dokumenty na internetu: 012023-16 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (měsíční periodicita) https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny Termín zveřejnění další RI: 9. 9. 2016

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/405276-cr-i...0-3-m-m-a-silne-akceleroval-na-0-5-r-r/

Komentáře k inflaci - ceny dále lehce porostou, riziko deflace se vzdaluje 9.8.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V nadcházejících měsících lze počítat s dalším pozvolným růstem inflace. Na meziroční růst cen přesahující 1 % si však budeme pravděpodobně muset počkat až do příštího roku. Spotřebitelské ceny v červenci oproti červnu vzrostly o 0,3 %. V nadcházejících měsících lze počítat s dalším pozvolným růstem inflace. Na meziroční růst cen přesahující 1 % si však budeme pravděpodobně muset počkat až do příštího roku. Spotřebitelské ceny v červenci oproti červnu vzrostly o 0,3 %. Ve srovnání s loňským červencem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 %. I v červenci platilo, že meziroční růst cen táhl nahoru především dražší alkohol a tabákové výrobky a rovněž dražší služby. Právě na cenách služeb je vidět, jak se zlepšuje situace na domácím pracovním trhu včetně růstu mezd. K meziměsíčnímu růstu inflace v červenci přispěly především dražší dovolené, potraviny a alkoholické nápoje. Naopak v červenci se oproti červnu snížily ceny oblečení a obuvi a rovněž pohonných hmot. K meziročnímu růstu inflace v červenci i nadále přispíval dražší alkohol a tabákové výroby, náklady spojené s bydlením či dražší výdaje na rekreaci a kulturu. Naopak meziročně se ceny opět snížily v případě pohonných hmot a potravin, ačkoliv dynamika poklesu nebyla již zdaleka tak silná jako v předchozích měsících. V nadcházejících měsících lze počítat s dalším pozvolným růstem inflace. Na meziroční růst cen přesahující 1 % si však budeme pravděpodobně muset počkat až do příštího roku. Miroslav Novák Analytik AKCENTA a.s. Inflace v červenci překvapila trh silnějším růstem a citelněji se tak vzdálila deflačním hodnotám. Mezi klíčové faktory jejího meziměsíčního růstu patřilo sezónní zdražení dovolených, vyšší ceny alkoholu a také pro červenec neobvyklé zvýšení cen potravin. Meziměsíční pokles cen naopak zaznamenaly pouze dvě cenové skupiny. První z nich byla skupina odívání, ve které se promítlo sezónní zlevňování oděvů a obuvi a druhou skupina doprava, kterou ovlivnily nižší ceny pohonných hmot. Ty klesly poprvé po třech měsících růstu. Meziroční zrychlení inflace pak mělo

na svědomí zejména podstatné zmírnění poklesu cen potravin. Zajímavou informací je, že v meziročním srovnání nedošlo k pohybu cen dovolených s komplexními službami. Dá se tedy přepokládat, že zlevnění zájezdů do zemí s vyšším bezpečnostním rizikem více či méně vyvažuje zdražení zájezdů do destinací, které jsou považované za bezpečné. Vzhledem k mírnému obnovení růstu cen ropy předpokládáme, že pokles cen pohonných hmot pozorovaný v červenci se brzy zastaví. Jejich podstatné zlevňování v druhé polovině loňského roku by tak mělo tlačit meziroční inflaci nahoru. V závěru roku proto předpokládáme, že inflace překoná hranici jednoho procenta. Rozsah zvýšení vnímané inflace z června na červenec byl v porovnání s nárůstem celkové meziroční inflací podstatně vyšší. Vnímaná inflace se tak k celkové zespodu přiblížila, i když mezera mezi nimi zůstala stále značná (1 procentní bod). Za zvýšením indexu vnímané inflace stálo především výrazné zmírnění poklesu cen potravin. Patrik Rožumberský Ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/405290-kome...ce-porostou-riziko-deflace-se-vzdaluje/

lidovky.cz KONHEFR: Farmářské potraviny. Kvalitní produkty, nebo jen byznys? 9.8.2016

lidovky.cz str. 0 Zprávy / Dobrá chuť

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Farmářské potraviny, domácí produkty, biokvalita – v gastronomii současný fenomén, který je spotřebitelsky čím dál více na vzestupu. Pojďme si říci, co vlastně můžeme za farmářské potraviny považovat. Jde primárně o produkty od drobných chovatelů a pěstitelů, kteří pracují v přímém kontaktu se svým „zbožím“ a přímo se podílejí na jeho vzniku. Dále za „farmáře“ můžeme považovat ty, kteří produkují potraviny pod svou značkou, a to ať už čerstvé či trvanlivé. Ve velké míře jde o potraviny v bio kvalitě. Za celou dobu své profesní kariéry se s farmářskými bioprodukty snažím pracovat, ale realita není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Kde je tedy kámen úrazu? Je to snadné. Poptávka po farmářských potravinách je ze strany spotřebitelů mnohonásobně vyšší, než nabídka farmářů. Logickým důsledkem jsou proto jisté „kompromisy“. Mé první setkání s farmáři proběhlo v době, kdy jsem provozoval svou první restauraci. Nakupoval jsem skvělé jehněčí maso od jednoho malého farmáře z Beskyd. Kvalita, chuť i cena tohoto masa byly daleko lepší, než například z „Mekky jehněčího“, kterou je Nový Zéland. Patřil jsem mezi první zákazníky tohoto farmáře. Vše bylo v naprostém pořádku až do okamžiku, kdy se řady jeho zákazníků rapidně rozšířily. Farmář již nestačil dodávat svým zákazníkům obvyklé partie masa,

kvalita šla dolů a celé to vedlo až k ukončení naší spolupráce. S tímto vzorcem jsem se za posledních deset let bohužel setkal ještě mnohokrát. Podobnou zkušenost mám i se sdružením přírodních vinařů. Naše první setkání proběhlo na veletrhu přírodních vinařů v Itálii. U svých zákazníků jsem začal budovat povědomí o přidané hodnotě přírodních vín a malých vinařstvích. Postupem času, spolu s velkým zájmem o tato vína a malé vinaře, se prodej z velké části přesunul do komerčních řetězců. Ceny těchto vín se dostaly do takových výšin, že bylo možné je porovnávat s víny renomovaných francouzských či italských vinařů, což se však nedalo říci o kvalitě. V této fázi přichází na řadu myšlenka, zda má vůbec cenu takové produkty zákazníkům nabízet. V rámci svého dalšího projektu - tržnice s delikatesami z Evropy a České republiky - jsem samozřejmě pod velkým tlakem. Naši zákazníci se po produktech od farmářů logicky velmi shánějí. Problém je však stále stejný. Například mléčné produkty od biofarmy, které jsme odebírali, dnes najdete skoro ve všech prodejnách a marketech s farmářskými výrobky. Kvalita šla rapidně dolů, jogurty byly řídké jako voda a sýry neodpovídaly deklarovanému názvu na etiketě, protože ani neměly šanci do odpovídající kvality dozrát. Hlavně však, že je dodavatel stačil dodávat do všech nasmlouvaných prodejen. V tomto případě zcela na úkor kvality. Astronomické ceny Dalším kamenem úrazu bývá i cena těchto produktů. Například sýry z českých farem stojí srovnatelně či více, než sýry od skvělých a renomovaných malých producentů z Itálie. Kvalita těchto českých sýrů pak ale ani zdaleka nedosahuje kvality italských. Stejně tak dnes velmi populární výrobci domácích marmelád, müsli atd., kteří začínali jako prodejci na farmářských trzích. Nikdo z nich na začátku nepočítal se širší distribucí, ale postupem času se jejich produkty začaly dostávat do farmářských prodejen. Ceny, které obchodníkům nabízejí, jsou však skoro identické s cenami, za které prodávají na trzích. Pak se jako obchodník jen těžko dostáváte do řešitelné situace. Buď vyhovíte svým zákazníkům, nebo budete prodávat zboží s obchodní přirážkou, která nepokryje vaše náklady na provoz. Proč se tito farmáři nedokáží zastavit v určité fázi, kdy se již dostanou na hranu svých možností? Neřeknou si dost a nedělají dále dobře svou práci s produkty, za kterými si mohou stát? Co je žene stále se rozšiřovat a růst? Vždyť to jde proti jejich prvotní myšlence, s níž pravděpodobně začali budovat svůj byznys. Řekl bych, že nás stále provází stigma touhy být velkopodnikateli a vytrácí se myšlenka malých podniků, kde majitelé za svými produkty stojí, podílejí se na jejich výrobě a znají své zákazníky. Znám ze zahraničí řadu těchto dodavatelů. Když se s nimi setkáte, mají ještě ruce od „hlíny“. Z mého pohledu je to přesně ten farmář, kterého hledám. Je to ten, který si umí říci „dost“. Protože ví, že by zanedlouho ztratil dohled nad tím, co pěstuje, chová či vyrábí.

URL| http://www.lidovky.cz/konhefr-farmarsk...ut.aspx?c=A160808_133154_dobra-chut_ape

Penny Market prodával játra se žlučí. Mohla přivodit zdravotní obtíže 9.8.2016

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Firmy a trhy ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Hluboce zmrazená kuřecí játra z obchodů řetězce Penny Market obsahovala žluč. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila jejich stažení z oběhu. Maso pocházelo z Brazílie. Kontaminovaná játra byla označena datem minimální trvanlivosti do 17. září tohoto roku. Jako výrobce byla uvedena brazilská společnost JBS Aves Ltda-Matadouro de Avese Coelhos-Rua Buarque de Macedo.

„V odebraném vzorku se po rozmražení potvrdila kontaminace žlučníkem, částí žlučových cest a žlučovými šťávami,“ uvedl Radoslav Pospíchal ze SZPI. Podle něj játra s obsahem žluči neohrozí případného konzumenta na životě. Mohou mu ale způsobit zdravotní problémy. Penny Market musí kontaminovanou šarži stáhnout z oběhu ze všech svých prodejen. SZPI s firmou zahájí správní řízení o uložení sankce.

URL| http://byznys.lidovky.cz/obchody-penny...y.aspx?c=A160809_145234_firmy-trhy_pave

mesec.cz Česká inflace se odráží ode dna díky efektu statistické základny 8.8.2016 mesec.cz str. 0 Viktor Zeisel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kurz české měny se v průběhu minulého týdne pohyboval jeden až dva haléře nad efektivní hladinou kurzového závazku (27,02 CZK/EUR). Zprávy a události Ve Spojených státech v červenci vzniklo 255 tis. nových pracovních míst mimo zemědělský sektor, zatímco odhady ukazovaly pouze na 180 tis. nových míst. Míra nezaměstnanosti však stagnovala na 4,9 % (trh 4,8 %) i díky o desetinu vyšší míře participace (62,8 %). Průměrné hodinové výdělky vzrostly o 0,3 % m/m (trh 0,2 %), což odpovídá očekávánému meziročnímu růstu o 2,6 %. Německá průmyslová produkce v souladu s očekáváním přidala 0,8 % m/m (trh +0,7 %), co v meziročním srovnání přesně odpovídá tržnímu odhadu ve výši 0,5 %. České maloobchodní tržby bez prodejů aut v červnu vzrostly o 6,2 % (trh +7,5 %). Maloobchod včetně aut přidal 6,4 % (trh +7,4 %). • Maďarská průmyslová produkce v červnu meziměsíčně propadla o 2,4 % (trh +1,5 %). Meziročně byla o 0,3 % nižší (trh +3,7 %). Přebytek zahraničního obchodu vzrostl podle předběžného odhadu na 1,129 mld. EUR, zatímco analytici očekávali pouze 0,887 mld. EUR. Povzbudivé údaje z trhu práce postrčily dolar Kurz hlavního měnového páru v průběhu minulého týdne nevykazoval žádný výrazný trend. Změnu přinesl až konec týdne, kdy velmi dobrá data z americké ekonomiky pomohla dolaru k posílení skoro o procento. Nicméně v dalším průběhu americké seance dolar část svých zisků smazal. Dnes ráno otevírá evropské obchodování na hladině 1,11 USD/EUR. Uplynulý týden přinesl dvě zásadní události. První z nich bylo zasedání britské centrální banky. Ta podle očekávání snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Nad očekávání však bylo obnovení programu kvantitativního uvolňování. Bank of England přikoupí aktiva v objemu 60 mld. GBP z čehož až 10 mld. budou tvořit korporátní dluhopisy. Navíc prognóza Bank of England počítá ještě s nižšími sazbami ve výši 0,1 %. Libra na tyto kroky reagovala 1,6% poklesem. Druhou zásadní událostí byla oficiální zpráva z amerického trhu práce. Ekonomika na vzdálenějším břehu Atlantského oceánu v červenci vytvořila 255 tis. pracovních míst mimo zemědělský sektor. Nové pozice vznikaly podobně jako v červnu v sektorech napříč celou ekonomikou. Mzdy navíc rostly rychleji, než očekávali analytici. Celkově se tedy ukazuje, že americká ekonomika je rezistentní k vnějším událostem jako je například brexit.

Zajímavý bude i konec tohoto týdne, když přinese důležité statistiky jak ze Spojených států, tak z hlavních evropských zemí. Přinese totiž údaje o amerických maloobchodních tržbách. Ty zakončily druhé čtvrtletí velmi slušným růstem a i vstup do třetího čtvrtletí by měl být podle ekonomů SG velmi dobrý. Růst byl sice brzděný slabšími prodeji automobilů a levnějšími pohonnými hmotami, nicméně po očištění o tyto dvě položky si maloobchod podle odhadu SG připsal 0,4 % m/m. Prodeje zboží v kontrolní skupině, která odpovídá položkám soukromé spotřeby v rámci HDP, by měly růst dokonce o 0,5 % m/m. V Evropě bude zveřejněn druhý odhad HDP za druhé čtvrtletí. Podle odhadu SG by nemělo dojít k žádné revizi. HDP ve druhém čtvrtletí rostl o 0,3 % q/q, když ho táhl zejména španělský růst, zatímco Francie a Itálie stagnovaly. Největší německá ekonomika, Německo, podle odhadu SG mezičtvrtletně rostla o necelé dvě desetiny procenta. Napovídají tomu alespoň horší čísla průmyslové výroby a maloobchodních tržeb, které statistici přinášeli v průběhu druhého čtvrtletí. Finální údaje budou zveřejněny také o cenovém vývoji ve Francii a v Německu, ale ani zde neočekáváme revize. Bankovní rada se v novém složení přihlásila ke stávající politice Kurz české měny se v průběhu minulého týdne pohyboval jeden až dva haléře nad efektivní hladinou kurzového závazku (27,02 CZK/EUR). Na konci týdne pak znovu začal na kurzový závazek narážet. Nicméně slabá aktivita na devizovém trhu větší tlak na závazek nepřinesla. Česká národní banka minulý týden zasedala v novém složení již pod vedením J. Rusnoka. Ke změně měnové politiky ani očekávání ohledně konce kurzového závazku nedošlo. I nová prognóza centrální banky zůstala bez výraznějších změn. Zasedání se tak obešlo bez tržní reakce. Minulý týden přinesl již první dvě srpnové statistiky. V pondělí byl zveřejněn červencový PMI, který se propadnul pod hranici padesáti bodů a předpovídá tak slabší výkon českého průmyslu. Naopak růst maloobchodních tržeb ukazuje, že spotřebitelé neztrácejí apetit utrácet. Jejich kupní síla je podpořena klesající nezaměstnaností, rostoucími mzdami i slabým cenovým růstem. Začátek tohoto týdne nabídne hned několik zajímavých údajů. Dnešní data by měla ukázat pouze pozvolný růst průmyslové výroby (+2,7 % y/y), vysoké přebytky zahraničního obchodu (+21 mld. CZK) a propad stavebnictví (-4,6 % y/y). Tento vývoj má jednoho společného jmenovatele. Tím je pokles investiční aktivity v tomto roce. Ta nevytváří dostatečnou poptávku v průmyslu, který před poklesem zachraňuje hlavně poptávka po autech ze zemí eurozóny. Nízká poptávka po investičních statcích brzdí i dovozy. Naopak vývozy tento rok rostou zejména díky automobilovému sektoru. Stavebnictví se pak propadá zejména kvůli nedostatku veřejných investic do infrastruktury. Pokles aktivity se však zatím nedotýká trhu práce. Sezónně očištěná nezaměstnanost pokračuje v poklesu a očekáváme, že mírně ztratila i v červenci. Na druhou stranu však budou působit sezónní faktory, protože v červenci pravidelně na trh práci přicházejí čerství absolventi. Podíl nezaměstnaných by tak měl vzrůst z 5,2 % na 5,3 %. Meziměsíční růst cen podle nás i v červenci zůstal utlumený. Ceny na čerpacích stanicích po třech měsících znovu mírně klesly a sezónní pokles očekáváme i u cen potravin. Růst cen ostatních položek byl podle našeho odhadu pouze mírný, a tak celkově podle nás ceny přidaly pouze 0,1 %. Nicméně efekt statistické základny pomůže inflaci odrazit se ode dna. Oproti 0,1 % v červnu by za červenec měla vykázat 0,3 %. Naše odhady neukazují na žádná překvapení z domácí ekonomiky, a tak by se kurz koruny měl nadále držet v blízkosti kurzového závazku.

URL| http://trhy.mesec.cz/clanky/ceska-infl...e-dna-diky-efektu-statisticke-zakladny/

Mladá fronta DNES

Obilí zůstává na polích kvůli dešti Mladá fronta DNES str. 16 Střední Čechy Marek Kočovský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

6.8.2016

zpět Středočeští zemědělci očekávají horší sklizeň obilovin. Lepší je to u řepky a prospívá i kukuřice STŘEDNÍ ČECHY Přesně před rokem čekal kombajnéry Zemědělského družstva Nečín na Příbramsku už jen týden v kabině strojů. Letos budou rádi, když se jim podaří sklidit obilné lány dříve, než děti opět vyrazí do školních lavic. „Co se týče obilí, máme pod střechou tak třicet procent úrody. Do konce srpna bychom nicméně chtěli žně dokončit,“ hodnotí dosavadní průběh sklizně předseda nečínského zemědělského podniku Josef Koukolíček. Jeho hodnocení odpovídá údajům, které na začátku měsíce zveřejnilo ministerstvo zemědělství. V Česku je sklizena přibližně třetina obilovin. Žně mají letos značné zpoždění, které způsobily deště. Ve středních Čechách je „pod střechou“ zhruba čtvrtina obilné úrody, což je o něco více než třeba v Jihočeském kraji. Lepší čísla lze najít u řepky, která je v centrálním regionu sklizena z 65 procent. Nejpomaleji sklízejí na Karlovarsku, kde je zatím posekáno jen 5,4 procenta ploch obilovin a 3,2 procenta ploch řepky. Sklizeň podle zprávy zaostává také v Plzeňském a Libereckém kraji. Naopak tradičně nejrychlejší žně mají v Jihomoravském a ve Zlínském kraji. Po kroupách přišly deštivé dny „Porosty jsou místy značně polehlé, problém je s pojezdem sklizňové techniky, některá pole se zřejmě ani nesklidí,“ říká mluvčí Agrární komory České republiky Dana Večeřová. V takzvaně dobré kvalitě bylo podle jejích slov před začátkem dešťů zhruba dvacet procent pšenice. „Je to špatné, do zvlhlého pole nelze kombajny poslat. Nezbývá než čekat, až se počasí umoudří,“ shodují se hospodáři napříč regionem. Sklizeň je letos opožděná a problémy se zřejmě projeví na trhu se zemědělskými produkty, zejména pak těmi obilnými. „Po zmíněném výpadku bude problém zajistit kvalitní potravinářskou pšenici, o kterou bude nouze,“ upozorňuje mluvčí agrární komory s tím, že v západní Evropě zaznamenaly zemědělci ještě horší ztráty než v Česku. „Enormní zájem o pšenici je i v okolních státech, kde došlo k výpadkům produkce. Dešťové srážky tam byly hustší než u nás, a problémy tak ještě větší,“ dodala Večeřová. Rychlost prací tak bude podle agrárních specialistů záviset především na dalším vývoji počasí a možnostech, kdy bude moci technika vjet do porostů. „Trochu se to v posledních dnech vylepšilo, takže jsme sklízeli žito. Teď ale čekám, jaká bude vlhkost,“ podotýká nečínský hospodář v souvislosti s deštivým koncem pracovního týdne. Srážky prý na druhou stranu prospěly pícninám. Jak druhé seče na loukách, tak porosty jetele jsou oproti loňskému suchu vynikající. V každém případě Josef Koukolíček očekává horší sklizeň, zejména u obilí, které poškodilo krupobití. Podobné potíže měli také v Bykoši na Berounsku. O úrodu se tam navíc začali obávat už nedlouho po posledních přízemních mrazících. Na rozhraní jara a léta je rovněž překvapila ledová sprcha z nebe. „Škody po kroupách nakonec nejsou tak veliké, jak jsme původně očekávali. Jenže teď zase hodně prší,“ konstatuje předseda bykošského družstva Václav Holý. „Zatím máme sklizeno 130 hektarů řepky, 220 hektarů ozimého ječmene a asi sedmdesát hektarů ozimé pšenice. Celkově tedy tak čtyřicet procent,“ vypočítává Holý. Oproti loňské sezoně je situace nelichotivá. Kromě stávajících srážek, které se objevují v průměru každé dva dny, trápí bykošské hospodáře také výkupní cena plodin. „Dávají nám za ječmen 250 korun za metrák, přitom před rokem to bylo 310 korun. Za pšenici loni platili 410 a letos je to 350 korun za metrák,“ dodává předseda. Stroje v současné době stojí i ve východní části kraje. Družstvo Agrochmel Kněževes po loňských bezproblémových žních čeká na lepší podmínky. „Máme posekané pouze řepky, do obilí jsme v podstatě vůbec nevjeli. Sklizeno máme jen asi dvacet hektarů, opravdu jsme na pole vyrazili jen na jeden den,“ říká ředitel družstva na Rakovnicku Radek Gregor. Jak dodává, kompletně mají sklizenou jen řepku, je jí stejně jako loni. Lepší úrodu očekávají pouze u chmele. „Loni na něj totiž bylo moc sucho, letos by tak mohla být úroda výrazně lepší,“ upozorňuje Radek Gregor.

Obilí se skutečně nedaří doslova nikde. A jinak tomu není ani v severní části regionu, na Mladoboleslavsku. Zemědělské družstvo Loukovec poblíž Mnichova Hradiště hospodaří na více než dvou tisících hektarech půdy. Okrajově se kromě běžných plodin tamní zemědělci zabývají také pěstováním hořčice a máku. Největší starosti jim však nyní dělají, jak jinak, obiloviny. „Situace je asi podobná jako jinde v kraji. Z 1 050 hektarů pšenice máme sklizeno 150 hektarů, to je pouhých deset procent,“ uvádí hlavní agronom Stanislav Altman. „Máme sice sklizenou řepku, ovšem v porovnání s předešlými roky je výnos sotva průměrný. Naopak ozimý ječmen se jeví poměrně dobře, z celorepublikového hlediska je ho dokonce nadprůměrné množství,“ vypočítává Altman. Zhruba za měsíc by chtěli Loukovečtí začít sklízet kukuřici. „Palice jsou díky dešti pěkně narostlé, pokud nebude nějak moc pršet, měla by být úroda velmi slušná,“ předpokládá Stanislav Altman. *** Fakta Letošní sklizeň Začátkem srpna je sklizeno celkem 338 tisíc hektarů obilovin, což představuje zhruba 26,8 % jejich ploch. Celková produkce obilovin dosahuje 2 127,2 tisíce tun, což je o 1 694,3 tisíce tun méně než loni. V roce 2015 bylo ke dni 3. 8. 2015 sklizeno celkem 627,5 tisíce hektarů obilovin (48,2 %) s produkcí 3 821,5 tisíce tun a průměrným výnosem 6,09 tuny na hektar oseté půdy. Nejvíce bylo sklizeno ozimého ječmene – 103 tisíc hektarů s produkcí 563,7 tisíce tun a průměrným výnosem 5,47 tuny na hektar. Řepky bylo ke stejnému datu sklizeno 79,6 % ploch (291,6 tisíce hektarů, 1 008,8 tisíce tun) s průměrným výnosem 3,46 tuny na hektar. Zdroj: Agrární komora ČR, ministerstvo zemědělství Foto popis| Kombajny stojí. Neustálé dešťové přeháňky komplikují sklizeň obilí, technika nemůže vjet do provlhlých polí. Někteří zemědělci v kraji nemají pod střechou ani třetinu úrody a čekají, až se počasí umoudří. Foto autor| Foto: archiv MAFRA O autorovi| Marek Kočovský, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

National Geographic Česko Do poslední kapky National Geographic Česko str. 85 Napsala Laura Parkerová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.8.2016

zpět Zvodeň Ogallala učinila z amerického středozápadu obilnici země. Co se stane, až podzemní voda dojde? „Už dost!“ křičí Brownie Wilson, když se ocelové měřicí pásmo, které zvolna spouštím do zavlažovací studny v kansaské prérii, najednou rychle odvine do hloubky. Studnu, dostatečné širokou, aby se do ní dalo spadnout, zásobuje vodou zvodeň Ogallala, obrovská podzemní nádrž sladké vody, která umožňuje v suchých státech amerického středozápadu dopřávat si vymoženosti moderního života. Přišli jsme posoudit, v jakém stavu zvodeň je. Zatížený konec pásma se dotkne vodní hladiny v hloubce 60 metrů, o 30 centimetrů níž než před rokem. Klesá-li její hladina tímto tempem, blíží se životnost zvodně ke konci. „V této studni již nezbývá dost vody, aby se dalo zavlažovat po celé léto,“ říká Wilson. Je třetího ledna a my jsme sami na nekonečně ploché pláni obklopené kolem dokola bleděmodrým obzorem. V dohledu není ani mráček, ani strom. Jsme v nadmořské výšce 1 200 metrů, proto se tohle místo nazývá High Plains, Vysoké planiny. Stálý vítr, který během třicátých let minulého století

hnal vrchní vrstvy půdy z prachové pánve Dust Bowl na východ k Atlantskému oceánu a na paluby lodí, je na toto roční období neobvykle mírný. Přesto je Wilsonův terénní vůz až po střechu naložen výstrojí pro jakoukoli povětrnostní kalamitu, která by se mohla vyskytnout. Na poli za námi ční rameno masivní ocelové konstrukce kruhového zavlažovače nad hnědou zemí. Vypadá jako obrovský fantastický brouk, který až do jara vyspává. Sedmačtyřicetiletý Wilson řídí sběr a analýzu údajů o stavu vod v Kansas Geological Survey (Kansaská geologická služba). Je členem skupiny, která každou zimu přijíždí do západního Kansasu zdokumentovat, jak rychle se zvodeň Ogallala vyprazdňuje. Voda pod našima nohama se hromadila v porézní hornině asi 15 000 let, ještě před koncem poslední doby ledové. V uplynulých šedesáti letech se voda odčerpává rychleji, než se mohou dešťové kapky a tající sníh vsáknout zpět do země, aby zvodeň doplnily. Převážně za to mohou zavlažovací zařízení, jako je to, které spí zimním spánkem kousek od nás. Následkem zavlažování objem vod ve zvodni od poloviny minulého století klesl o více než 60 procent a v některých částech je zvodeň vyčerpaná. Pokles je trvalý, ať je rok suchý či vlhký. V roce 2015 byly mimořádně silné deště, 50 až 100 procent nad normálem. Přesto se vodní hladiny ve studních opět snížily. Blížím se ke konci cesty dlouhé 8 000 kilometrů, při níž jsem Wilsona doprovázela po okrajových silnicích oblasti Ogallala, od Jižní Dakoty do Texasu. Projížděla jsem některými z nejproduktivnějších zemědělských oblastí vůbec – působištěm výrobních podniků v hodnotě přinejmenším dvacet miliard dolarů, které produkují téměř pětinu pšenice, kukuřice a hovězího dobytka ve Spojených státech. Zároveň je to ale místo, které stojí před těžkým dilematem. Buď mohou farmáři omezit spotřebu vody, aby prodloužili život zvodně, nebo mohou pokračovat dosavadním způsobem až do jejího konce, který je již v dohlednu. Někteří z nich nemají rádi, když je problém formulován tak kategoricky. Ale pokud neomezí čerpání a zvodeň se vyprázdní, budou vážně postiženy potravinové trhy na celém světě. V příštích desetiletích se tato pomalá krize rozvine, právě když – podle OSN – svět potřebuje zvýšit produkci potravin o 60 procent, aby v polovině století uživil více než devět miliard lidí. Takové děje, jako je vyprazdňování největší zvodně Severní Ameriky, se v různých podobách odehrávají po celém světě, neboť hladiny velkých rezervoárů podzemních vod v Asii, v Africe a na Blízkém východě rychle klesají. Mnohé z těchto zvodní, včetně jižní Ogallaly, mají malou schopnost znovu se plnit. Jakmile z nich voda jednou zmizí, může trvat tisíce let, než se zase naplní. „Důsledky budou nedozírné,“ říká Jay Famiglietti, vedoucí hydrolog v Jet Propulsion Laboratory (Laboratoři proudového pohonu) NASA. Je také předním badatelem, který se zabývá využitím družic pro sledování změn ve 37 největších světových zvodních. „Potřebujeme udržet podzemní vodu, abychom udrželi výrobu potravin, a neděláme to. Vyprazdňování Ogallaly rozhodně není to nejrozumnější, co můžeme udělat pro výrobu potravin ve Spojených státech a na celém světě. Jak dál? To je otázka, na kterou potřebujeme odpověď.“ Wilsonova trasa nás vede třicet kilometrů na východ od hranic státu Colorado, kde jsou městečka pojmenována po studních, které již dávno vyschly. Lidé žijící na Ogallale, známé též jako zvodeň High Plains, často označují svou vodu za tlustou nebo tenkou. Je to zjednodušený popis samotných dějů ve zvodni. Ogallala je obrovská podzemní vodou nasycená hornina podobající se houbě. Tvoří ji neuspořádaná směs štěrku, siltu, písku a hlíny. Veškerá voda se ukrývá v dutinách a pórech této houby. „Kdyby se nadložní půda srolovala jako koberec,“ říká Wilson, „houba pod ní by vypadala jako prázdný karton od vajec, s vrcholy a údolími různé hloubky.“ V těch částech západní Nebrasky, kde má Ogallala hojnost vody, sahá houba až 300 metrů pod zemský povrch, což znamená, že je „tlustá“ vodou. V západním Kansasu, kde jsme, se podloží a nadloží zvodně tak vlní, že „tenkou“ vodu často odděluje od „tlusté“ pouhých několik kilometrů. „Záleží na náhodě, kde se usadili vaši předkové,“ říká Wilson. „Nebo kde jste koupili půdu.“ Dopoledne přijíždíme do Mai Farms, rodinného podniku, který pěstuje ozimou pšenici pro společnost King Arthur Flour. Rodina Maiových – Němců, kteří emigrovali z Ruska – přijela do okresu Greeley právě včas, aby poznala Dust Bowl. (Šlo o období silných prachových bouří, které způsobily obrovské ekologické a zemědělské škody v amerických a kanadských prériích ve 30. letech 20. století.) Maiovi však neměli dost peněz, aby se připojili k hromadnému odchodu do Kalifornie. Jejich první farmu vysušil prach a přišla na mizinu. Druhá farma, o třicet kilometrů dál, přežila a prospívala. Bill Mai se tady v roce 1936 narodil a žije zde dodnes. První studnu, kterou jsme měřili, vyvrtal Maiův otec v roce 1948, aby jeho farma překonala pravidelně se opakující sucha. Tehdy to byl zázrak, dávala 3 800 litrů vody za minutu, takže by bazén olympijských rozměrů naplnila za půl dne. Nejvýmluvnější však není vodní hladina ve studni. Je to skutečnost, že Mai plodiny již šestnáct let nezavlažuje. Ze svých studní čerpají jeho sousedé tolik vody, že hladina Maiovy studny klesá každým rokem o třicet centimetrů. „Soused přímo tady přes silnici pěstuje

kukuřici. Zavlažovaná kukuřice mu vynese spoustu peněz, ale spotřebuje spoustu vody,“ říká. Ptám se Maie, co s tím může dělat. „Nic,“ odpoví. „Soudní bitva o vodní práva je zbytečná, zvláště když moje voda stejně odteče.“ Mai strávil dvacet let tím, že se postupně vracel k hospodaření na suché – to je nezavlažované – půdě, protože předvídal, že mu voda nevydrží. Zprávy o tenčících se zásobách vody v Ogallale se datují již do třicátých let, kdy výbor pro High Plains zkoumal příčiny vzniku období mohutných prachových bouří – Dust Bowl. Už tehdy výbor upozorňoval, že rozvíjející se zemědělské hospodaření se opírá o pomíjivý zdroj. pro osm států v teritoriu nad Ogallalou ale rozdíly ve složité hydrologii hovoří spíše pro další čerpání vody než pro snahu o udržení zvodně. Státy její využívání sledují a zaznamenávají množství vody, které se ročně vyčerpá. Snižovat spotřebu je však obtížnější. Podzemní voda například v Kansasu a Nebrasce je veřejným majetkem. Práva na vodu udělují tyto státy majitelům pozemků a zároveň stanoví, jaké množství lze legálně využívat. Problém je, že v oblastech, kde se v tomto ohledu vyvíjí nadměrný tlak, je na papíře často k dispozici více vody, než kolik jí skutečně pod povrchem zbývá. V Texasu je zákon o vodě podstatně jiný. Podzemní voda není veřejným majetkem, takže Texasané mohou čerpat na svých pozemcích tolik vody, kolik si přejí. V okrsku High Plains, který obklopuje Lubbock, je zvodeň vysávána 73 000 studněmi, doslova jako brčkem. Zavlažovaná půda má větší hodnotu a vydělává více než hospodaření na suché půdě. Prodejci sadby, majitelé obchodů se zemědělským zařízením, banky, pojišťovny i farmáři proto vyvíjejí tlak na další čerpání. „Přehnali jsme to,“ říká Jay Garetson, hrdý farmář páté generace ze Sublette v Kansasu. Jeho nejstarší syn studuje letecké a kosmické inženýrství na University of Kansas, neboť věnovat se misím na Mars je zřejmě přitažlivější než stát se šestou generací hospodařící na rodinné půdě. „Víme, že z Ogallaly čerpáme příliš mnoho vody. Ale jsme všichni tak soustředění na toto mikroekonomické rozhodování, že v širším měřítku rozhodovat nedokážeme.“ Cestou k jihu se setkávám s pocitem nevyhnutelnosti a rezignace. Pojem „řízené vyčerpávání“ se stává na High Plains součástí slovníku v zasedacích síních vodohospodářů. Kdekoli se zastavím, ptám se lidí, co nás čeká a co by se s tím dalo dělat. Mnozí se obávají, že voda vyschne před nástupem příští generace. Nemají však řešení, které by nezpůsobilo finanční problémy, nebo ještě hůře – úpadek. Jiní říkají, že nechají rozhodnout studny. Další farmáři „si myslí, že je to jejich voda“, říká mi jeden správce vodních zdrojů, „a že by měli mít možnost ji těžit jako uhlí, dokud nezmizí“. Výkrmny hovězího dobytka, což jsou mimořádně ceněné podniky, to přežijí, ale pěstování kukuřice se přesune do států, kde víc prší. Naděje spočívá v technologiích. Farmáři mi ukazují telefonní aplikace, které sledují využívání vody. Kalkulují s přesností na pár milimetrů, kolik vláhy jejich plodiny potřebují. Jako ochranu před klesajícími zisky, až studny vyschnou, farmáři pozvolna přecházejí k jinému podnikání. Stále více využívají jediného opravdu nevyčerpatelného zdroje na High Plains – větru. Všude projíždím kolem dlouhých řad nově postavených větrných turbín. U Friony v Texasu, severozápadně od Lubbocku, pronajímá Wesley Barnett větrná práva jedné energetické společnosti. Průměrná cena se nyní pohybuje kolem 10 000 dolarů ročně na jednu turbínu. „Svou půdu stejně již nemůžeme zavlažovat. Pro některé lidi je vítr záchranným lanem,“ říká. Některé části Ogallaly by mohly vydržet ještě sto let i déle. Ale centrální část zvodně, která čelí zvlášť velkému riziku vyčerpání (prostírá se v celé šíři oblasti Texas Panhandle 725 kilometrů k severu, od Lubbocku k hranici mezi Kansasem a Nebraskou), se už připravuje na novou éru, kdy voda bude vyčerpána. Současně se zmenšováním zvodně budou sílit účinky klimatických změn, které – jak předpovídají vědci – přinesou více horkých dnů i delší a častější období sucha. Již nyní nadprůměrně vysoké večerní teploty ve výkrmnách jihozápadního Kansasu způsobují, že hovězí dobytek vypije více vody než v minulých chladnějších letech. S postupujícím návratem farmářů k hospodaření na suché půdě budou menší rodinné farmy pravděpodobně pohlcovány velkými farmami. Hospodaření na suché půdě s nižšími výnosy totiž vyžaduje – má-li být ziskové – větší rozlohu půdy. (pokračování na str. 98) A s koncem zavlažování budou mizet i malá města. Již nyní vrávorá na pokraji zániku bezpočet měst po celých High Plains. Toho dne, kdy jsem navštívila Lazbuddie, malou obec v bavlnářské oblasti Texasu s necelou stovkou obyvatel, tam poštmistrová prodala jedinou poštovní známku. A to bylo týden před Vánoci. Éru zavlažování můžeme nazývat „velkým čerpáním“. Následovala po jiné katastrofě na High Plains způsobené lidmi – po „velkém rozorávání“, jehož výsledkem byl Dust Bowl. rozvíjející se americe 19. století toho planiny High Plains mnoho neslibovaly. Ještě v roce 1820 byla území, jež se později stala Nebraskou, Kansasem a Oklahomou, na mapách označována jako Great American Desert – Velká americká poušť. Člen jedné průzkumné expedice americké armády si do deníku zapsal:

„Území je nevhodné k obdělávání, neobyvatelné pro zemědělce.“ Vánice, tornáda a vlny horka farmáře odrazovaly. Deštivé průtrže často vyvolávaly ničivé povodně. Proto ti, kdo se chtěli usadit, směřovali dál na západ, kam je lákala levná půda a nábory železničních společností. Až rozšíření traktorů a kombajnů umožnilo farmářům v této oblasti přeměnit vyprahlé pastviny v pšeničná pole. Při tomto „velkém rozorávání“ farmáři vkládali naděje do pochybné představy, že za pluhem přichází déšť. Bohužel při intenzivní orbě bylo na počátku 20. století vymýceno 2,1 milionu hektarů původních hluboko kořenících místních travin, které dokázaly udržet půdu a vlhkost i během období sucha či větrných smrští. Proto se během veder nezpevněná půda proměnila v prach a vítr hnal prachová oblaka až na východní pobřeží. Jednou z mylných představ o Dust Bowl je ta, že se vzniku tohoto jevu dalo zabránit, kdyby farmáři věděli, co jim leží pod nohama. Vlastně to věděli. Většina farem měla mělké studny s čerpadly poháněnými větrem. Co obyvatelům High Plains chybělo, byla schopnost vrtat hlouběji a koňské síly, jež by čerpaly tolik vody na povrch, aby stačila zavlažit větší plochu než jen rodinnou farmu. Bylo potřeba elektrikovat venkov a zajistit dostatek odstředivých čerpadel poháněných dieselovými motory, aby se v padesátých letech minulého století mohlo začít s čerpáním vody ve velkém rozsahu. Další změnu do zemědělství vnesl vynález kruhového zavlažovače. Počet zavlažovaných hektarů na High Plains stoupl v letech 1949 – 2005 z 850 000 na 6,2 milionu. Díky této změně tu převládla nová barva – suchou půdu nahradily tisíce svěže zelených obdělaných kruhů, které jsou vidět i z vesmíru. Voda z Ogallaly učinila z Kansasu dominantního producenta pšenice. Výroba etanolu a slučování výkrmen hovězího dobytka v jihozápadním Kansasu a v oblasti Texas Panhandle vynesly do čela kukuřici. Díky vodě z Ogallaly obklopuje Lubbock nejrozlehlejší souvislé území na světě produkující bavlnu. V Kansasu, Oklahomě a Texasu se usadily velké podniky na zpracování vepřového masa a mlékárny. Za mlékárnami přišly sýrárny. U města Clovis v Novém Mexiku na západním okraji zvodně je jedna z největších sýráren v Severní Americe. V době mé návštěvy byla právě za 140 milionů dolarů modernizována, aby se stala největší výrobnou sýrů na světě. O krmivu pro dobytek a o etanolu, které se vyrábějí z kukuřice, se často říká, že uvrhly Ogallalu do problémů svými vysokými nároky na spotřebu vody. Ale William Ashworth, autor knihy Ogallala Blue věnované dějinám zvodně, tvrdí, že tím, co překročení limitů u Ogallaly zavinilo, byly „mlékárny, bavlna a kukuřice dohromady. A také vojtěška a proso a hovězí dobytek a zavlažovače trávníků a každé zařízení odebírající z velkých, leč omezených zásob vodu v Ogallale. Jednotlivě by mělo být dost vody pro kteroukoli z těchto položek. Společně však vodu vyčerpají a zástupce každé z nich bude požadovat, aby skončili jen ti druzí.“ zvodně se zásobami podzemní vody se vyskytují ve všech světadílech a některé jsou větší než Ogallala. Začátkem 21. století byla v dodávkách pitné vody a v zemědělství třetina světa závislá na zvodních. V Číně, sužované suchem, zajišťuje zvodeň v Severočínské nížině vodu pro 117 milionů lidí v Pekingu a okolních oblastech. V pánvi řek Ganga a Brahmaputra a v pánvi řeky Indus přispěly podobné zvodně k populačnímu rozmachu, který způsobí, že Indie do roku 2022 předstihne počtem obyvatel Čínu a stane se nejlidnatější zemí světa. Příběh je všude prakticky stejný. Zvodně v několika nejproduktivnějších a nejhustěji osídlených oblastech světa jsou vyčerpávány překotným tempem. Družice NASA, které monitorují změny v síle zemské gravitace, zjistily, že 21 ze 37 největších zvodní na světě již překročilo kritický bod a nelze je znovu naplnit. Dlouhé sucho v Kalifornii přivedlo vodní hladiny ve velké části zvodně Centrálního údolí na nejnižší úroveň v dějinách. Indie dnes spotřebovává více podzemní vody než kterákoli jiná země, a dokonce i rychleji. Snad nejkřiklavějším příkladem nadměrného čerpání zdroje podzemní vody je Saúdská Arábie. Tato země využívala obrovskou zvodeň Arabského poloostrova s větším zaujetím, než s jakým vyhledávala ropu. Vrtala přitom do hloubky 600 metrů. Duny se zazelenaly obilím, což v osmdesátých a devadesátých letech minulého století učinilo z pouštní země předního vývozce. Teď je zvodeň téměř prázdná. Letos pšenici ani nezaseli a vojtěšku pěstují Saúdští Arabové v Arizoně a Kalifornii. Mezi státy ležícími na Ogallale je výjimkou Nebraska. Pod tímto kukuřičným státem, který je v celých Spojených státech na prvním místě v rozloze zavlažované zemědělské půdy, leží dvě třetiny vody této zvodně. Voda z Ogallaly je všude. Mokřady a malá jezírka vyhlížejí jako třpytivé modré klenoty zasazené do místní trávy – vousatice Gerardovy. Řeky pramení v pastvinách pro dobytek, a jak tečou k východu, nabývají na šíři a síle. Strávila jsem den s Dougem Hallumem, hydrologem z University of Nebraska, který putoval po Sand Hills, aby našel prameny řeky Dismal. Ta prosakuje k povrchu na zamokřené pastvině nedaleko rozlehlého bizoního ranče Blue Creek, který patří

zakladateli CNN Tedu Turnerovi. Tento kraj je typický opravdu velkým mořem dun, největším v Severní Americe. Déšť i tající sníh snadno pronikají pískem a dávají tak Nebrasce nejpodstatnější zdroj k doplňování podzemního kolektoru vod o rozloze 450 000 čtverečních kilometrů. „Od roku 2000 do roku 2008, což byly roky sucha i vysokých výnosů kukuřice, klesal stav vody v Ogallale dvakrát rychleji než v předchozím desetiletí,“ upozorňuje Leonard Konikow, hydrolog z U. S. Geological Survey (Geologická služba Spojených států). Zvodeň ztrácela v průměru 10,2 kubického kilometru ročně, což se rovná asi polovině ročního průtoku řeky Colorado při její cestě Grand Canyonem. Tyto závěry však neovlivnily snížení spotřeby vody. „Všichni chtějí uchovat zdroje, ale nikdo nechce skončit s čerpáním,“ říká Ray Luhman, ředitel nejsevernějšího obvodu správy podzemních vod v Kansasu. Žádný ze tří obvodů Správy vodních zdrojů v západním Kansasu, které leží nad zvodní, se nedohodl na plánu nižšího čerpání. Jen farmáři v okolí městečka Hoxie přistoupili k věci z dlouhodobého hlediska a dohodli se, že v pětiletém zkušebním období sníží spotřebu vody o dvacet procent. Je to v západním Kansasu malá oáza dobrovolné regulace – 70 farmářů na ploše 250 čtverečních kilometrů. Prostě vykonali to, co jinak vyžadovalo roky přesvědčování a morálního tlaku. „Věděli jsme, že něco se udělat musí,“ říká Jeff Torluemke, místní bankéř a farmář. „Díváme se na své děti a vnuky – nejde jen o vodu k zavlažování, ale o vodu k životu. Nemůžeme ji dál čerpat, jako kdyby nebyl žádný zítřek.“ Loni na podzim jsem se zúčastnila fóra optimisticky nazvaného Zemědělství v dlouhodobé perspektivě. Vystoupila tam i Julene Bairová, autorka knihy The Ogallala Road (Cesta do Ogallaly), životopisného příběhu o lásce, ztrátě a prodeji farmy, která byla rodinným majetkem po tři generace. Spisovatelka vyprávěla, jak její otec uslyšel, řečeno jejími slovy, „volání sirén“ Ogallaly, a přešel z udržitelného pěstování pšenice na nezavlažované půdě k neudržitelné kukuřici. Důrazně líčila, jak ztroskotalo dobrovolnické úsilí o nižší čerpání ze zvodně. „Místní kontrola nefunguje,“ řekla svým posluchačům. „Vyžaduje od farmářů příliš mnoho – aby se sami regulovali. Rozhodovat o zvodni není úkolem farmářů, je to úkol vlády.“ llano estacado, nejrozlehlejší tabulová plošina v Severní Americe, se prostírá od Odessy na sever k Amarillu v Texasu a na západ do Nového Mexika. Zdejší zvodeň je tak suchá, že každý kruhový zavlažovač čerpá vodu z několika studní. Neoficiální rekord drží zavlažovač u Lubbocku, který využívá 21 studní. V nesnázích se ocitlo nejen závlahové zemědělství, ale také dodávky vody pro okolní města. „Chtějí-li lidé žijící na Ogallale spatřit budoucnost,“ říká mi Jeri Sullivan Graham, vedoucí badatel v Los Alamos National Laboratory, „měli by se podívat na jih a na západ.“ Joanna Martinezová, ředitelka škol v Lazbuddie, která také řídí školní autobus, dala v chlapeckých umývárnách zřídit suché záchody. Když totiž vyschla společná studna, nasála tolik písku, že ve škole zničila vodovodní instalaci. I s novou studní je vody tak málo, že ve sportovním klubu vloni kropili fotbalové hřiště jen tak, aby půda nebyla příliš tvrdá a předešlo se zraněním – a navíc ne za postranními a brankovými čarami. Překročila jsem mezistátní hranici do Clovisu – města, které má ctižádost, ale ne dostatek vody. Zavlažování zde vyčerpalo zvodeň natolik, že 73 studní dodává méně vody, než kolik jí v roce 2000 obyvatelům Clovisu dodávalo 28 studní. „Běžíme o závod ke dnu,“ říká starosta David Lansford. Záchrana leží 115 kilometrů severně. Hydrologická správa východního Nového Mexika plánuje stavbu potrubí dlouhého 240 kilometrů, které by dopravovalo vodu z přehradní nádrže Ute na Canadian River na jih do Clovisu a sousedních měst u hranic Texasu. Obyvatelé městečka Logan, ležícího na břehu nádrže, se obávají, že tato nová „slámka“ stáhne vodu tak daleko dolů, že zničí jejich turistickou ekonomiku. „Jen proto, že jste vyprázdnili své prasátko, nemusíte rozbít i prasátko svého malého bratra a sebrat mu peníze,“ zlobí se T. J. Smith, bývalý předseda místní obchodní komory. Potrubí zůstává finančně nekryté a rozhodně nevyřeší problémy lidí, jako je Buff y Berdozová, která bydlí mimo dosah městské vody z Clovisu. Berdozová má dům pouhé tři kilometry jižně od města, na Curry Road 5, kde všechny studny vyschly. Je jí 46 let a pracuje jako domácí pečovatelka. Každý večer po práci naplní v Clovisu přes tucet dvacetilitrových barelů, někdy i více, a dopraví je domů, aby její děti mohly spláchnout toaletu a vykoupat se. Dělá to tak již čtyři roky. Kardiochirurg bydlící na téže ulici ukončil činnost a odstěhoval se do Montany, ale Berdozová má hypotéku, takže nemá naději, že by svůj dům prodala. Kdo si koupí dům bez tekoucí vody? „V noci sním o vodě,“ svěřuje se Berdozová. Ten sen je stále stejný. Sprchuje se nebo leží ve vaně s teplou vodou. A vždycky jí má spoustu. ***

„Důsledky budou nedozírné. Je vyprazdňování Ogallaly to nejrozumnější, co podporuje výrobu potravin ve Spojených státech a na celém světě?“ Jay Famiglietti, vedoucí vědecký pracovník NASA Neviditelná krize Mizející zvodeň Zvodeň High Plains, nejobjemnější nádrž podzemní vody na světě, se rozkládá pod osmi státy a má rozlohu 450 000 čtverečních kilometrů. Zvodeň Ogallala tvoří 80 procent zvodně High Plains a oba názvy se navzájem zaměňují. Z Ogallaly se čerpá třicet procent veškeré vody používané v americkém zemědělství pro pěstování pšenice, kukuřice a chov dobytka. Podzemní oáza však nestačí držet krok s rostoucí spotřebou. SYSTÉM ZVODNĚ HIGH PLAINS Podzemní voda je odčerpávána rychleji, než se doplňuje. Akumulace vody ve zvodni si obvykle vyžádá stovky let a míra doplňování je pouze něco přes jeden centimetr ročně. Míra pohybu vody v letech 2000–2009, vyznačená nahoře, je odhadem. 102. poledník Průřez zvodně High Plains (vpravo) ukazuje kolísání mocnosti vrstvy vody a blízkost permského podloží s vysokým obsahem solí. ČERPÁNÍ JE RYCHLEJŠÍ NEŽ DOPLŇOVÁNÍ Tempo doplňování zvodně nemůže držet krok s využíváním vody. V místech, jako je okres Finney, se farmáři přizpůsobují situaci tak, že zavlažují jen část některých kruhů kukuřice a jiné zůstávají nezavlažené. Použití vody na zavlažování okres Finney, Kansas v milionech krychlových metrů HLUBOKÝ SEVER Jen Nebraska má hojnost vody ze zvodně. Její řeky dodávají vodu na zavlažování. Zrnitá propustná půda pomáhá zvodeň doplňovat, ale bohužel také způsobuje, že podzemní voda se snadno kontaminuje umělými hnojivy a pesticidy. Míra doplňování (2000–2009) v mld krychlových metrů Limon SUCHÝ STŘED Jihozápadní Kansas a Texas Panhandle čerpají tolik vody a tak málo se jí doplňuje, že zvodeň je do značné míry vyčerpaná. Některé části tohoto středního pásma mají vysoké dešťové NOVÉ srážky, což v zrnité půdě může vést k vyšší kontaminaci nečistotami. Zavlažená půda procentuálně MĚLKÝ JIH Tato oblast má nejméně povrchové vody a její hlubší zdroje vody byly z velké části vyčerpány. Má také nejhorší kvalitu vody, znečištění způsobují přírodní i umělé látky. Kvalita vody ve studnách procento kontaminovaných** Dostupná voda Vzdálenost mezi dnem zvodně a jejím stropem, známá jako saturovaná mocnost, se pohybuje mezi 30 centimetry a 300 metry. Polovina zvodně má méně než 30 metrů saturované mocnosti. Změna saturované mocnosti Současné měření ve srovnání se původním stavem* Obilí v kruzích V kansaském okrese Finney vytvářejí kruhové zavlažovací systémy obrovská kola obilí a jiných plodin. Kruhové zavlažovače s vlastním pohonem vyvolaly v zemědělství revoluci, neboť umožnily účinně zavlažovat větší plochy půdy. S poklesem stavu vody ve zvodni někteří farmáři zavlažují jen části kruhů. Zpravidla potřebuje každý zavlažovač čerpat ze studny alespoň 1500 litrů vody za minutu. Družicové snímky z let 1972 a 2015 (dole) ukazují proměnu zemědělské půdy mezi Garden City a Sublette v Kansasu za dobu, kdy pravoúhlá pole po celých High Plains ustupovala obilním kruhům. Éra zavlažování by se dala nazývat „velké čerpání“. Následovala po jiné katastrofě na High Plains způsobené lidmi – po „velkém rozorávání“. Zásoby podzemních vod se tenčí po celém světě. Chcete-li si přečíst podrobné informace Laury Parkerové o zvodních, jež mizí v Asii, Africe a na Blízkém východě, navštivte ngm.com/Aug2016. Foto popis| Zbytky pérových matrací kdysi sloužily jako ohrada pro dobytek poblíž Elidy v Novém Mexiku, kde turbíny využívají neustávajícího větru na High Plains a vytvářejí tak nový zdroj příjmů pro farmáře, kteří chudnou, protože jim vysychají studně. Foto popis| Ve výkrmné ohradě poblíž Imperialu v Nebrasce shrnují traktory kukuřici na obrovskou hromadu. Pospíchají, než se přivalí bouřkové mraky. V této oblasti se většina kukuřice – žíznivé, zavlažované plodiny – pěstuje na výkrm dobytka. Hromada devadesát metrů dlouhá bude nakonec obsahovat téměř 130 000 metráků zrna a uživí celý rok 50 000 kusů dobytka. Foto popis| Poblíž Garden City v Kansasu zahánějí mladého volka do výkrmné ohrady. Řídké

osídlení, polosuché podnebí a hojnost podzemní vody učinily z jižní části High Plains největší výkrmnu na světě. Na výrobu a zpracování hovězího masa pro jediný asi desetidekový hamburger je zapotřebí kolem 1 740 litrů vody. Foto autor| Fotografie Randy Olson Foto popis| Dvouletou Annaleu Garciovou koupá její matka Crystal každý večer ve džberu s vodou dovezenou z města. Jejich studna a studny přibližně třiceti dalších rodin na okraji Clovisu v Novém Mexiku vyschly. Foto popis| Když večerní bouře ozáří oblohu u města Wood River v Nebrasce, asi 413 000 jeřábů kanadských – vysokých ptáků s karmínovými čely, kteří vydávají troubivé zvuky – přilétá přenocovat do mělčin řeky Platte, kterou napájí zvodeň. Foto popis| Oblíbenou turistickou atrakcí v centrální Nebrasce je plavit se v plastových nádržkách na napájení dobytka po mělké řece Calamus. Pod povrchem jsou tu totiž dvě třetiny vody z Ogallaly, jejíž bohatství v tomto státě napájí bezpočet pramenů, potoků a řek. Foto popis| V centru Muleshoe v Texasu, 103 let starého města severozápadně od Lubbocku, se toho kolem poledne mnoho neděje. V oblasti, kde se zvodeň Ogallala vyčerpává na zavlažování, zápasí malá města o přežití. Foto popis| Sediment, který v sobě uzavírá vodu zvodně Ogallala, pochází ze Skalnatých hor. Je to štěrkopísek, který se těží na stavební materiály. Šest hektarů štěrkopísku se skladuje poblíž Slatonu v Texasu.

novinky.cz Vegetariánská jídla bohatá na bílkoviny novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví ema Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.8.2016

zpět Pokud jste se rozhodli ze svého jídelníčku zcela vypustit maso, pravděpodobně jste se již setkali s lidmi, kteří se vás ptali, jak můžete z rostlinné stravy získat dostatek bílkovin. Ty ale člověk může přijímat i v bezmasé stravě. Stačí vědět, jak na to. „To je častý omyl mnoha lidí. Ti si myslí, že vegetariáni trpí nedostatečným příjmem těchto živin,“ říká dietoložka Vandana Shethová pro womenshealthmag.com a dodává, že je naopak velmi snadné nastavit si bezmasou stravu tak, aby byl příjem bílkovin vyvážený. Samozřejmě je třeba nad skladbou jídelníčku trochu popřemýšlet. Klíčem k vyváženému vegetariánskému životu je najít způsob, jak do jídla dostat dostatek kompletních proteinů (bílkovin) a esenciálních aminokyselin, které tělo potřebuje, ale samo o sobě je neumí vyprodukovat. Nejúplnější bílkoviny najdeme v potravinách, jako je maso, drůbež, ryby, vejce, mléčné výrobky a sója. Získat se ale dají i z rostlinných variant. Nejlepší je, pokud se nakombinují potraviny jako luštěniny, ořechy, semena, zrna, které také mohou dohromady vytvořit kompletní bílkovinu. Odbornice přidává tipy pro ty, kteří chtějí ozvláštnit jídelníček, anebo hledají jinou náhradu bílkovinových alternativ za sóju, tofu a další náhražky masa. Arašídové máslo Pokud milujete oříšky a toasty, dokonalou snídaní může být například toast s arašídovým máslem a banány. „Má skvělou nutriční hodnotu,“ říká dietoložka a dodává, že je vždy vhodné do snídaně nějaké bílkoviny zařadit. Kromě arašídového jsou na trhu k dostání i další ořechová másla, která s přehledem vystřídají nezdravé čokoládové pomazánky plné cukru a tuku. Pokud na plátek celozrnného chleba natřete zhruba dvě lžičky arašídového másla, dostanete do

těla asi 11 gramů bílkovin. Rýže a fazole Milujete mexické pochoutky? Pak jistě víte, že rýže a fazole se „scházejí“ v klasickém mexickém jídle s názvem burrito. Tato klasická dvojice je nejen extrémně chutná, ale navíc dohromady tvoří kombinaci kompletních bílkovin. V jednom šálku, kde budou stejným dílem rozděleny fazole a rýže, najdeme 9 gramů bílkovin. Stačí přidat lžíci quacamole a rázem je jídlo obohaceno o zdravé, mononenasycené tuky. Hummus a pita Středomořská dieta má velmi zdravou pověst. Kombinuje totiž několik zdraví prospěšných potravin. Mezi takové patří například hummus, který se řadí mezi dobroty, které jsou na bílkoviny doopravdy bohaté. Delikatesa, která se nezřídka používá jako dip k pita chlebu, anebo čerstvé zelenině, v jedné čtvrtině šálku obsahuje zhruba 3 gramy bílkovin. Pokud navíc k hummusu zvolíte celozrnný pita chléb, dostatečně vás taková svačina zasytí a díky kvalitním živinám udrží na uzdě i různé chutě. Špenátový salát Pokud si nedokážete svůj den představit bez pořádného salátu, pro bezmasou verzi zvolte jakoukoli zelenou listovou zeleninu společně s ořechy, fazolemi a semínky. Taková salátová místa je totiž dokonalou bombou plnou bílkovin. „Špenát patří mezi zeleninu s obecně nejvyšším počtem bílkovin vůbec,“ říká odbornice. Proto doporučuje v případě, kdy se připravuje salát, špenát použít jako základ a také dochutit panenským olivovým olejem. Čočková polévka s chlebem Plná miska vydatné čočkové polévky může být sice velmi chutná, ale sama o sobě nebude stačit. „Pokud si vezmeme na paškál luštěniny, tedy čočku, fazole a hrách, mají jedno společné. Postrádají dvě důležité aminokyseliny,“ říká Shethová. Proto doporučuje k polévce přidat plátek pšeničného chleba pro porci extra vlákniny. Fazolová tortilla Odbornice na zdravé stravování přidává i jednoduchý tip na jídlo, které si každý zvládne připravit v pohodlí domova. Stačí naplnit moučnou tortillu černými fazolemi a zeleninou a nebude vám ani chybět maso.

URL| https://www.novinky.cz/zena/zdravi/410...arianska-jidla-bohata-na-bilkoviny.html

Reportáž z Ukrajiny: Trnitá cesta dlážděná chudobou, inflací a válkou novinky.cz str. 0 Zahraniční - Evropa Alex Švamberk (Radomyšl) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.8.2016

zpět Od začátku konfliktu na Ukrajině uplynuly víc než dva roky. Navzdory podpisu minských dohod se však každý den objevují informace o počtu ostřelování pozic ukrajinských vojsk ze strany

separatistů a mnohdy také o počtu dalších padlých. Zprávám však vévodí plán vyvést zemi z hospodářské krize a snížit zadlužení. Ukrajinu sužuje inflace, ceny některých základních potravin se za rok zdvojnásobily. Od jara se na Ukrajině nejvíce probírá narovnání cen energií, kdy koncoví zákazníci nebudou dostávat dotace na energie. Cena plynu pro obyvatele stoupla z 3,6 hřivny (3,6 koruny) za kubík na 7,5 hřivny. Na dvojnásobek stoupla i cena teplé vody a nově se stanoví platby za topení. Ve většině bytů ale nejsou měřidla, takže výpočet bude probíhat podle stávajících norem na počet osob v bytě bez ohledu na reálnou spotřebu. Na byty nad 55 metrů čtverečních je stanovena přirážka tisíc hřiven za rok. Okna v činžácích jsou většinou stará dřevěná. FOTO: Alex Švamberk, Novinky Ukončení dotací na energie je podmínkou Mezinárodního měnového fondu pro uvolňování peněz z půjčky, na Ukrajince však bude mít značný dopad, byť ti nejchudší a důchodci mají dostávat podpory. Opoziční strana Baťkivščina expremiérky Julije Tymošenkové se už postavila proti odstranění dotací na energie pro koncové zákazníky, ale 74letou Olenu z třicetitisícového západoukrajinského Nového Rozdilu si tím nezískala: „Ta má co povídat, byla první, kdo půjčku od MMF schvaloval.“ Ceny potravin stouply na dvojnásobek Ekonomická situace země se za posledního dva a půl roku značně zhoršila. Jasně to ukazuje kurz hřivny i ceny základních potravin. Když jsem tam byl na přelomu listopadu a prosince 2013 v době, kdy začaly studentské protesty na Majdanu, kurz z devíti hřiven za euro se propadl na jedenáct hřiven, loni v létě se už euro prodávalo za 22 hřiven a letos za 27 až 27,50. Jedna hřivna je tedy víceméně rovna jedné koruně. Ještě před rokem stálo 900 gramů pohanky 23 hřiven a letos přes padesát. Stolní olej v akci vyjde na 23 hřiven za litr a kilogram rýže stojí skoro dvacet hřiven. Kilogram kuřecích čtvrtek vyjde na 37 hřiven a vepřové plece a kýty mezi 72 a 89 hřivnami. Ceny jsou tedy srovnatelné s českými. Nestouply však jen ceny v obchodech. Jestliže loni vyšlo kilo rajčat na trhu na deset hřiven, nyní se už prodává ve Lvově za 24 hřiven a v centrální Ukrajině za 15. Prodej na ulici v Novém Rozdilu. FOTO: Alex Švamberk, Novinky Jenomže platy mají k českým daleko. Skladník dostane v Kyjevě mezi 5000 až 7000 hřivnami, řemeslník deset, kvalifikovaný svářeč mezi osmi až 12 tisíci. Nízké jsou ale zejména důchody. Tetana z patnáctitisícové Radomyšle říká: „Beru 3650 hřiven, a to není ten nejnižší důchod, jenže tisíc hřiven mě stojí léky, za všechny se platí a mnohdy víc než v Polsku.“ Aby vyšla, za domkem chová kuřata. Pozemek má malý, takže pěstovat nic nemůže. Bývalá ekonomka Olena, která žije v činžáku v Novém Rozdilu, si najala kousek půdy v zahrádkářské kolonii. Sklidit cibuli tam šla i v dešti: „Musím to udělat, i když ještě není úplně zralá. Jinak by mi tam žádná nezbyla. Už tak mi jí tam polovinu ukradli.“ Situace je zoufalá a pro mnohé jsou spásou záhumenky. „Ještě že je tu bohatá půda,“ dodává. Samozřejmě jsou výjimky třeba v podobě programátorů pracujících pro zahraniční firmy, ti ale

většinu obyvatel netvoří. Bohatší kasta tu však existuje, což je vidět hlavně na výstavbě nových domů v Kyjevě a ve Lvově, kde metr čtvereční stojí mezi deseti až šestnácti tisíci hřivnami. Kapitální oprava Reformy ale mají pokračovat, 19. července oznámil letos jmenovaný premiér Volodymyr Hrojsman „kapitální opravu země“. Chce uvést do pořádku infrastrukturu země, jako se mu to podařilo ve městě Vinnycja, kde byl starostou. „Opravil tam všechny silnice, žádná není rozbitá jako do Nového Rodzilu,“ říká Oleksandr, který pracuje jako instalatér a podlahář v Kyjevě a s rodinou ve Vinnycji se vidí nanejvýš jednou týdně, pokud není povolán na mimořádnou směnu. Ale nestěžuje si: „Tady je patnáct dvacet procent nezaměstnaných, i já jsem musel načas odjet do Polska a dělal jsem tam schody.“ Rád by rozjel vlastní firmu, ale neví, zda se mu to podaří. Hrojsman však dokázal nejen opravit většinu komunikací, ale hlavně omezit korupci, když na úřadě zrušil jednotlivé kanceláře, všechny posadil do jedné haly a oddělil je jen skleněnými stěnami. K dopravě slouží minibusy, cesta z Nového Rozdilu do padesát kilometrů vzdáleného Lvova stojí 28 hřiven. FOTO: Alex Švamberk, Novinky Jenomže rekonstrukce zanedbané země si vyžádá další náklady, takže místní experti v televizním kanálu 112 rovnou varovali, že plán může na podzim vyústit v protesty obyvatel. Mohlo by přijít další zdražování, třeba dotované hromadné dopravy, kdy se po Lvově jezdí tramvají za dvě hřivny bez přestupu, metrem v Kyjevě za čtyři. Zvednutí cen by ale zabránilo lidem jezdit za prací. Únava z vleklého konfliktu Nemalou část chybějících prostředků pohlcuje konflikt na východě, který nevyřešily ani minské dohody. Vlastenectví sice obyvatele neopustilo, ale po ulicích už nechodí ženy v národních žlutomodrých nebo banderovských černočervených barvách jako před rokem. Je patrná i únava a vyčerpání z nekonečné války. Ve lvovském kostele svatých Olgy a Elyzavety je pokladnička na prostředky pro vojáky a gardisty bojující na Donbasu. Podobné pokladničky jsou však skoro všude, i v obchodech. Panel s fotografiemi padlých na zdi kyjevského Mychajlivského chrámu. FOTO: Alex Švamberk, Novinky I když konflikt už není kvůli inflaci hlavním tématem rozhovorů, Andrij Saljuk, jenž stojí v čele organizace Lvivskij lycar (Lvovský rytíř), která shání prostředky a zajišťuje vybavení pro vojáky a dobrovolníky bojující na Donbasu, připomíná, že konflikt ani po podepsání minských dohod neutichl. Putin potřebuje, aby EU měla vlastní problémy a nezajímala se, co dělá Rusko Andrij Saljuk, organizace Lvovský rytíř„Za víc než měsíc bylo o dost víc obětí než při útoku ve Francii, v Nice,“ řekl s tím, že jeden dva padlí vojáci denně nevyvolají takový efekt, jako když někde zemře při spektakulárním teroristickém útoku naráz 84 civilistů. Stěžuje si, že Západ nechápe nebezpečí ze strany putinovského Ruska, které separatisty na Donbasu podporuje: „Měli bychom asi udělat koridor přes Ukrajinu, kterým by se dostali na hranici Evropské unie.“ Pak by podle něj Evropě došlo nebezpečí hrozící z Východu. Obrázek svatého Jiří, jehož štít je pokryt plíšky symbolizujícími dary dobrovolníkům. FOTO: Alex Švamberk, Novinky

A tvrdě se pouští do českého prezidenta Miloše Zemana, že podpořil Vladimira Putina, i do maďarského premiéra Viktora Orbána, jemuž je moskevský vůdce také blízký. Nechápe to: „To snad zapomněli, co jim udělal Sovětský svaz v minulosti?“ Upozorňuje, že Putinovi vše hraje do karet. „Potřebuje, aby EU měla vlastní problémy a nezajímala se, co dělá Rusko.“ A diví se, že EU přehlíží nebezpečí ze strany Putina i to, jak přilévá oleje do ohně: „Kdy vzrostl počet uprchlíků z Blízkého východu? Poté, co začalo Rusko bombardovat Sýrii.“ Válka je součástí života Ukrajinců stejně jako inflace a otázkou je, kdy se jejich situace změní. Z podstavce byla Leninova socha odstraněna, nahradila ji vlajka. FOTO: Alex Švamberk, Novinky Leninova socha v Radomyšli na konci roku 2013. FOTO: Alex Švamberk, Novinky Ukrajina prodělala od dob svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče velké proměny, na náměstích už nejsou vidět sochy Lenina. Mnohé ulice, ale i města byla přejmenována, aby nepřipomínala sovětskou minulost. Důslednost v tom ale nepanuje, na kyjevském nádraží je stále vidět vlak do Dněpropetrovsku, i když se město už jmenuje Dnipro. Ono takové přejmenování něco stojí a na Ukrajině chybějí peníze na důležitější věci a je otázkou, jak dlouho si budou moci Ukrajinci dál utahovat opasky.

URL| https://www.novinky.cz/zahranicni/evro...dlazdena-chudobou-inflaci-a-valkou.html

Vepřové z Polska obsahovalo nepovolené množství antibiotik 9.8.2016

novinky.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Na český trh se v červenci dostala zásilka více než 400 kilogramů vepřové panenky z Polska, která obsahovala nadlimitní množství reziduí antibiotik s doxycyklinem. Informoval o tom v úterý mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Restaurace, které mohou mít maso z dotyčné šarže ještě v mrazících, je mají vrátit distributorovi. Jedná se o vepřové maso a ledviny od polského výrobce Animex Foods s datem výroby 7. 7., číslo šarže 2740. Příjemcem zásilky celkem 445,42 kilogramu chlazené vepřové panenky byla v polovině července společnost Dobro Mochov. Maso bylo následně distribuováno několika desítkám tuzemských gastronomických zařízení. „Maso je již po datu použitelnosti. Část zboží přijatého v chlazeném stavu však může být ještě skladována v mražené formě. V takovém případě by je provozovatelé měli vrátit zpět distributorovi,” uvedl Pejchal. Hrozí rezistence na antibiotika při léčbě Veterináře na zásilku upozornili polští kolegové pomocí systému varování RASFF. Limit pro rezidua doxycyklinu byl překročen u vzorků odebraných z předmětné šarže zhruba dvojnásobně. Pokud se zjistí zbytky antibiotik nad hodnotu stanovených maximálních limitů, svědčí to zpravidla o

nedodržení tzv. ochranné lhůty, tedy doby od poslední aplikace léčiva do doby, než může být zvíře poraženo a jeho produkty mohou být předkládány spotřebitelům. Taková potravina je z hlediska veterinární legislativy nepoživatelná a musí být zlikvidována. Konzumace potravin s nadlimitními zbytky antibiotik by přispívala k upevňování rezistence některých původců onemocnění na antibiotika, uvedla SVS.

URL| https://www.novinky.cz/ekonomika/41149...alo-nepovolene-mnozstvi-antibiotik.html

parlamentnilisty.cz Kandidát do Senátu Franěk (KSČM): Jsem člověkem práce 5.8.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Kateřina Synková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Mezi kandidáty do Senátu na Praze 6 je řada známých jmen. Čím bude chtít přesvědčit voliče Pavel Franěk (KSČM)? Proč rád vzpomíná na šedesátá až devadesátá léta a proč je přesvědčen, že na ně rád vzpomíná i disident František Čuňas? Kde vidí největší úskalí dnešní doby? Ačkoliv nám nechtěl z obavy o prozrazení svého know-how říci, jak bude chtít docílit lepší propagace regionálních potravinářských produktů a čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, jasně se vyjádřil k řešení řady dalších problémů. Vašimi soupeři jsou mimo jiné František “Čuňas“ Stárek za ODS, za Top 09 ředitel gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička, za ANO známý baletní mistr Vlastimil Harapes a za ČSSD a Stranu zelených filozof Václav Bělohradský. Můžete se v krátkosti představit vy sám? Ano, samá zvučná jména a všichni jsou mediálně známí. Já jsem si zvolil povolání, které umožňovalo být známým pouze ve svém oboru. Po maturitě jsem se hlásil jako většina mých spolužáků na vysokou školu. Nicméně neúspěšně, takže mě nezbývala jiná možnost než nastoupit dvouletou vojenskou prezenční službu. Celý první rok jsme přes den nacvičovali spartakiádní vystoupení a odpoledne a večer jsme trávili na učebně a na cvičišti. V roce 1965 jsem cvičil na Strahově a maminka, která se tam šla na mne podívat, plakala. Po vojně jsem nastoupil na VŠE a v roce 1971 jsem začal pracovat v Československé obchodní komoře. Po třech letech praxe jsem se přihlásil do konkursu vypsaného FMZO a v roce 1974 jsem byl vyslán jako ekonom na obchodní oddělení čs. ZÚ do Etiopie (Addis Ababa je v překladu Nová růže). V té době Československo stavělo v Etiopii ve spolupráci s Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD) tři investiční celky. Koželužnu ve městě Modjo a v Addis pneumatikárnu a továrnu na výrobu gumotextilní obuvi. V současné době má ČR v Etiopii prakticky nulové aktivity. Po návratu do Prahy v roce 1977 jsem využil nabídky PZO Koospol, který získal novou budovu ve Vokovicích a kam se nikomu nechtělo dojíždět. Tímto svým rozhodnutím jsem vstoupil do zemědělsko-potravinářského resortu a zcela nutně jsem si musel své vzdělání doplnit postgraduálním studiem na VŠCHT a VŠZ. O pět let později jsem byl vyslán jako nestrojírenský delegát na obchodní odd. čs. ZÚ do SRN, konkrétně do Kolína nad Rýnem, kde jsem pracoval 6 let. V roce 1990 v podstatě skončil monopol zahraničního obchodu a v tomto roce jsem nastoupil na tehdejší ministerstvo obchodu a cestovního ruchu ČR, později MMR, kde jsem pracoval v různých funkcích až do svého odchodu do důchodu. Nejdéle jsem pracoval ve funkci ředitele odboru CR. Na MMR jsem přežil 21 ministrů a dvakrát jsem byl vyslán do Ruské federace jako ředitel zahraničního zastoupení CzechTourism. Tři roky jsem byl v Moskvě a dva roky v Jekatěrinburgu. Jsem spoluautorem první Státní koncepce rozvoje cestovního ruchu a zákona č. 159 o pojištění CK, dnes nazývaný jako zákonem o CR. Co můžete občanům nabídnout? Nebo snad, čím hodláte voliče oslovit ? Na první otázku mohu zcela jasně odpovědět, že nabídnout mohu zvláště své zkušenosti a znalosti.

Podílel jsem se na vzniku mnoha vzdělávacích programů a rekvalifikačních kurzů, především v oblasti CR. Ale hlavně bych chtěl upozorňovat na stále se opakující chyby. V současné době jsem zastupitelem za Prahu 17. Voliče hodlám oslovit především svými prioritami, konkrétně: - Spravedlivá mzda a důchody zajišťující důstojný život, a ne živoření. - Zavést systém sociálního nájemného v obecních bytech včetně domů s pečovatelskou službou. - Zachovat bezplatné vzdělání na všech stupních veřejných škol, zavést kontrolu kvality a odborné úrovně soukromých škol (stop “vzdělání“ za peníze bez znalostí!), a především bezpodmínečné obnovení důstojnosti a autority učitelů. - Zastavit privatizaci ve zdravotnictví a zavést regulaci cen léků včetně kontroly tzv. “doplňků stravy“. Zdraví nesmí být zboží! Obnovit v plném rozsahu statut “křížkových lázní“. Samozřejmě priorit mám víc a hodlám je použít během své volební kampaně, kam srdečně zvu všechny voliče volebního obvodu č. 25. Prozradíte nám, jak vidíte své šance? Na tuto otázku jsem již odpověděl v úvodu. Je mi sedmdesát let a prožil jsem zajímavý život doma i v zahraničí. Byl jsem úspěšný, ale měl jsem i neúspěchy - myslím si, že mohu o sobě prohlásit, že jsem člověkem práce. Nejsem disident, nejsem tanečník ani filozof a hlavně nejsem mudrc, ale umím celkem přesně vypočítat růst HDP. Vím, co jsou to ekonomické zákony a je mi velmi blízká statistika. Osobně obdivuji Statistický úřad SRN zvláště pak institut HWVA v Hamburku a Eurostat. Volební obvod č. 25 má asi 83 tisíc registrovaných voličů. Z toho asi 8 % je členů KSČ (chodících a nechodících), plus nějaké procento “sympatizantů“. Tak taková je asi moje šance. Kolik občanů se k volbám dostaví, to se uvidí. Do voleb jdete se sloganem “Nastal čas na změny“ a “Zlatá šedesátá až devadesátá léta“. Rozumím tomu dobře, že byste se rád vrátil před rok 1989? A je návrat do minulosti skutečná změna? Neměli bychom žít spíš přítomností a přemýšlet o budoucnosti? Otázka je přímo sugestivní! Cesta zpět není možná, a i kdyby byla, rozhodně bych si ji nepřál. Stejně jako není možné, aby mě bylo zase 30 let. Co mi však zůstalo, jsou zkušenosti a poučení z chyb. Rozhodně mi dáte za pravdu, když budu konstatovat, že mezi lidmi panuje špatná nálada (také se říká “blbá nálada“). Představy, se kterými národ v roce 1989 vstupoval do své nové existence - tj “Láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí“ - se nevyplnily. Když dojdou argumenty, tak se začne pomlouvat. Vezměte si například úžasnou sledovanost pořadu ČTV “Retro“: jsou to jen pomluvy, jak všechno bylo špatné a nefunkční, ale všichni se na pořad rádi dívají. Ráno když jdu do kanceláře (chodím okolo deváté) a sleduji vybírače popelnic a bezdomovce, kladu si otázku kde je hranice mezi “lidskou důstojností“ a “lidskými právy“. Oficiální statistika uvádí, že v ČR žije pod hranicí chudoby 9,7 % obyvatel. Pravidlo praví, jak by měla vypadat valorizace důchodů ve vztahu k inflaci a spotřebnímu koši. Otázka zní, kdy naposledy vláda ČR valorizaci uskutečnila a v jaké výši? Druhý slogan, který jsem si pro volební kampaň zvolil, resp. vypůjčil (a neporušil autorská práva) zní “Zlatá šedesátá až devadesátá“. Rádio Impuls má pravdu Je to období mého mládí, studií, studentských zahraničních cest. Ty byly organizovány Studentským podnikem prací a služeb a na VŠE to byl Aisec. Žili jsme daleko víc kolektivně. Pravidelně jsem chodil do Olympiku, tancoval se rock-and-roll a Pavel Sedláček zpíval. V Polské kultuře se kupovala elpíčka s Beatles, sledovali jsme protiválečné hnutí hippies, točily se krásné české filmy (pozn.: v sobotu 23. 7. jsem zhlédl na 42. ročníku Letní filmové školy v Uherském hradišti opět Starce na chmelu). Prahu navštívil Allen Ginsberg, potom byl sice vypovězen pro nemorální chování, ale myslím si, že si z toho nic nedělal. Ale byly i chvíle velmi složité a těžké. Musel jsem se vyrovnat s 21. srpnem 1968, a to jako člen KSČ, tak i jako důstojník Československé lidové armády v záloze. Myslím si a jsem o tom i přesvědčen, že na uvedená leta s láskou vzpomíná i Franta Čuňas. Není nutné text prodlužovat. Pokud někdo z voličů bude chtít se mnou na uvedené téma hovořit, jsem plně k disposici.

Kde vidíte největší úskalí dnešní doby? Nepřehlednost, netransparentnost, jednostrannost, špatná vymahatelnost práva (viz “chapadla justiční chobotnice“). Moje generace, která skončila fakultu zhraničního obchodu, musela mít tři jazykové zkoušky téměř na úrovni státních zkoušek. Základ byla angličtina, potom němčina a ruština. Potom se učily jazyky specializované pro určité teritorium. Takže dnes mám možnost mimo ČT1 a ČT24 sledovat především ARD, CNN, RUS1, ale i jiné stanice a především internet a sociální sítě - a teprve potom si mohu udělat jakýsi konkrétnější obraz o celkové situaci. Vzhledem k tomu, že jsem se posledních dvacet let věnoval především resortu CR a jsem stále členem řady mezinárodních organizací CR, především WTTC, vidím jak je složité získat informaci objektivní a spolehlivou a kladu si otázku, jestli to třeba není záměr podávat informace zkreslené nebo jednostranné. A právě zde bych chtěl zdůraznit, že nastal čas na změny! již žádné LTO, lihové kauzy, prezidentské amnestie V. Klause atd. Rozhodně se nedomnívám, že objektivní informace přicházejí z “pražské kavárny“. Se zájmem poslouchám názory a stanoviska našeho prezidenta Miloše Zemana, a s řadou z nich se ztotožňuji. Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu Parlamentu ČR ? Byla to výzva mých kolegů, které si velmi vážím. Samozřejmě o svých šancích jsem se již zmínil výše, ale nebráním se diskusi s občany z volebního obvodu 25, ale i z celé ČR. Vaše priority soustředíte především do oblasti zemědělsko-potravinářské a vzdělávání. Jak byste hodnotil úroveň a podmínky vzdělání v Česku? V této otázce bych se chtěl soustředit především na oblast základního a středoškolského vzdělávání. Základní školy upustily od praktického vzdělávání. To platí především pro druhý stupeň ZŠ. V předmětech jako je například chemie, biologie zanikla praktická výuka a u polytechnické výchovy se upustilo od jakéhokoliv způsobu získávání manuálních zručnosti, znalostí a dovednosti, které jsou základním předpokladem zájmu o odborné učňovské školství. Nedílnou součástí je i úpadek autority učitelů, ale i školy, jako instituce nositele vzdělávání. Samostatnou kapitolou je překrucování a nepravdivý výklad historie a to všeobecně, ale i historie naší jako Česka, tedy naší vlasti. Jak dlouho trvalo, než se resort školství dohodnul, jak má vypadat maturita, a že zkouška z matematiky je její nedílnou součástí. Velký důraz kladete na propagaci regionálních potravinářských produktů, jejich výrobců a jejich značek, dále pak regionální politiku včetně čerpání strukturálních fondů EU. Jaké by byly vaše kroky, kdybyste byl zvolen? Jak jsem již výše uvedl, řadu let jsem pracoval v zemědělsko-potravinářském sektoru. To bylo ještě v době, kdy bylo Československo v zemědělské prvovýrobě soběstačné a byli jsme i významnými vývozci (zvláště pak to byly mlékárenské výrobky, maso, chmel, slad, ovocné a zeleninové konzervy, sladkovodní ryby, cukrovinky a další). Dnes prvovýroba produkuje pouze to, co je dotováno a vykupováno, tj. řepka, kukuřice - a tam, kde končí pole s řepkou, začínají solární elektrárny. Potraviny se do Česka především dovážejí, viz “Z lásky k Česku, Váš Kaufland“. Ale konečně, proč ne? Máme společný trh, a když na to máme? Otázkou je, co se nechá koupit za průměrný důchod. Zpět k regionálním potravinám, pokrmům, jejich výrobcům a značkám. Regionální potraviny a pokrmy, to je historie a tradice. Něco jako Národní kulturní dědictví (ale místo hradů a zámků je to třeba valašská zelnica, neb frgál atd.) Regionální potraviny mají své regionální výrobce, kteří se zpravidla nedostanou do potravinářských řetězců a jsou odkázáni na spotřebu na místě, a proto je třeba jejich propagaci mimo jiné směřovat také do oblasti regionálního cestovního ruchu. Není nic smutnějšího, než když přijede mladý zahraniční turista, má hlad a zajde si na hamburgra k McDonaldovi. S potěšením mohu sledovat, že se regionální pokrmy úspěšně prosazují především v přeshraniční turistice, ale i díky jisté renesanci tuzemské regionální turistiky a agroturistiky. Této skutečnosti samozřejmě velmi napomáhá útlum v dříve oblíbených destinacích severní Afriky a jižní Evropy. Co se čerpání strukturálních fondů EU týče, uplynulé období prokázalo jistou slabost ROP(ů). Jako pracovník MMR jsem byl spoluautor Společného regionálního operačního programu (SROP)) a

dílčím způsobem jsem se ještě podílel na Integrovaném operačním programu (IOP). Regionální operační programy vytvářely prostor k netransparentnosti a v některých případech i uplatňování individuálních vlivů. Totéž platí i u vzdělávacích programů a rekvalifikačních kursů. Absolventi sice po ukončení kursu obdrží certifikát, ale konečný efekt, zvýšení kvalifikace, se v podobě služebního postupu, eventuálně finančního ohodnocení, nedostaví. V mnoha případech jsem byl svědkem, že účastnící kursu měli vyšší znalosti než samotní lektoři. Na otázku, jaké kroky bych v uvedené oblasti zvolil v případě, že bych byl zvolen, vám odpověď neprozradím, protože je to má skrytá rezerva, o kterou se nehodlám s nikým dělit. Podpora regionálních produktů a zemědělců je i jednou z priorit ministra zemědělství Mariana Jurečky. Domníváte se, že se mu to daří? Případně, co více by se dalo dělat? Ano, jedná se o jednu z jeho priorit, jak zlepšit pozici malých rolnických podniků (teď se snad říká farmářů) a výrobců regionálních potravin a pokrmů. Zemědělsko-potravinářský resort je možné označit jako jeden z nejsložitějších, zvláště když od svých předchůdců dostal pracoviště značně zdevastované, tím mám na mysli hlavně ministra Gandaloviče, který také byl i ministrem pro místní rozvoj, a co jeho předchůdce Radko Martínek budoval 2 roky, tak hravě zlikvidoval za 3 měsíce a potom odešel na MZe vylepšovat pozici s.p. České lesy. Ale pan ministr Jurečka není rodilý úředník, je politik, ale především praktik, který v zemědělské prvovýrobě působil a problematika je mu dobře známá. K dispozici má skvělý kolektiv SZIF a podle dosažených dílčích výsledků si myslím, že svoji práci dělá dobře. Co více by se dalo dělat, je velmi široká otázka. Trpělivě vyjednávat české pozice v Bruselu a hledat formu pobídek nejlépe na ministerstvu financí. Je škoda, že se v České republice nepodařilo zachovat žádný český potravinářský řetězec. COOP je sice český družstevní potravinářský VO, který uplatňuje principy franchisingu, takže má prostor především v menších městech, kam se zahraničním společnostem nevyplatí umisťovat své MO prodejny, ale to je málo. Můžete pojmenovat konkrétní problémy obvodu, které může senátor po zvolení ovlivnit? Určitě ano! Kandiduji za volební odvod č. 25, což je především Praha 6. Zde se jedná o urychlené dokončení okruhu kolem Prahy včetně vybudování parkovišť. Dále to je posílení vlivu státu a samospráv při hospodaření s vodou ve vztahu k regulaci vodného a stočného eliminaci tranzitní dopravy ve vztahu ke snížení emisí a hlukové zátěže a další. Já jsem zastupitelem za MČ Praha 17-Řepy. Jsem členem komise bytové a komise pro strategický rozvoj a ještě jsem členem Kontrolního výboru. MČ P-17 má tč. před sebou významný cíl konkrétně výstavbu multifunkčního sportovního areálu na Chobotě a Domu s pečovatelskou službou. Zastupitelstvo schválilo jak studii proveditelnosti sportovního areálu, tak Domu s pečovatelskou službou, ale k úspěšnému završení celého díla a k jeho provozování by jistě pozice senátora byly prospěšná, zvláště když v prostoru MČ P-17 je řada realit, které jsou v majetku pražského magistrátu, a o jejich převod do majetku MČ P-17 vedení zastupitelstva marně žádá. Máte na závěr nějaký vzkaz pro voliče? Ano, mám! Vážené občanky a občané, vyzývám vás, přijďte k senátním volbám! Nebudete zklamáni! Vaše hlasy nebudou promarněny! JE ČAS NA ZMĚNY!

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1337&clanek=446974

Francouzská starostka nastoupila na muslimské obchodníky: Buď budete prodávat vepřové a alkohol, nebo vám ten krám zavřeme 7.8.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor mp Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Starostka francouzského města Colombes ukázala, že si rozhodně nehodlá brát servítky a všem muslimům poslala jasný vzkaz: Buď budete ve svých obchodech prodávat vepřové a alkohol, nebo vám zavřu krám! Nicole Gouetaová je starostkou města Colombnes. Z pozice nejmocnější ženy města dala jasně najevo, jak si napříště představuje soužití muslimů a nemuslimů ve městě. Jednomu obchodu s “halal“ potravinami vzkázala, že bude prodávat i vepřové maso a alkohol, nebo ho nechá zavřít. “Nechceme zde žádné místo, které je pouze muslimské a současně nechceme žádné oblasti bez muslimů,“ řekla starostka. Její slova přinesl server Reflex.cz Celý článek naleznete zde A že by obchod mohl být zavřen, potvrzují i úřady, jelikož je nájemní smlouva podepsána na obchod se smíšeným zbožím. Jestliže tzv. halal obchod odmítá prodívat řadu potravin, podle orgánů města v podstatě porušuje podmínky nájemní smlouvy. Ačkoli je nájemní smlouva podepsána až do roku 2019, mohla by být vypovězena i dříve. Stojí za zmínku, že zdejší muslimové protestují proti tomu, aby se v obchodě s “halal?“ zbožím prodával také alkohol či vepřové. Pokud by k tomu přece jen došlo, tvrdí, že by do obchodu mohli přestat chodit.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=448007

Pošli recept Kuřecí roláda s mletým masem 3.8.2016

Pošli recept str. 11 Na návštěvě u čtenářů

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pro 4 osoby: 1 hodina a 30 minut • 160 Kč SUROVINY * 600 g kuřecího masa * 100 g anglické slaniny * 400 g mletého masa * 1 vejce * 1 cibule * 2 stroužky česneku * trocha soli * čerstvě mletý pepř * trocha olivového oleje * 1 kg brambor * kousek másla * 200 ml mléka * špetka muškátového oříšku PŘÍPRAVA 1. Kuřecí maso nakrájíme na tenké plátky. Rozložíme je vedle sebe a na ně dáme anglickou slaninu. 2. Mleté maso smícháme s vejcem, najemno nasekanou cibulí, prolisovaným česnekem, solí a pepřem. 3. Maso zabalíme do rolády, můžeme ji zpevnit potravinářským provázkem. Orestujeme ji na oleji, dáme do pekáče a pečeme při 170 °C přibližně 45 minut. Průběžně podléváme, šťáva by neměla příliš zhnědnout, jinak zhořkne. 4. Zatím oloupeme brambory a v osolené vodě je uvaříme doměkka. Potom je slijeme, přidáme máslo a horké mléko a ušleháme hladkou kaši. Dochutíme ji muškátovým oříškem a podle chuti dosolíme. 5. Upečenou roládu necháme krátce zchladnout (aby se nerozpadla), teprve pak ji nakrájíme na plátky. Podáváme s bramborovou kaší.

Právo O senátorský post usiluje na Olomoucku a Kroměřížsku devět uchazečů Právo str. 12 Střední a Východní Morava (pem, alf) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.8.2016

zpět Z devíti kandidátů budou moci při podzimních senátních volbách vybírat lidé na Olomoucku. Právu to v úterý potvrdila mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá. Obhajovat mandát bude sociálnědemokratický senátor Martin Tesařík. Za ODS se o místo senátora bude ucházet nestraník, člen Konfederace politických vězňů a živnostník Jaroslav Morávek, za lidovce primář novorozeneckého oddělení olomoucké fakultní nemocnice Lumír Kantor. KSČM do senátních voleb na Olomoucku vyslala starostku Moravského Berouna Zdenku Szukalskou, hnutí ANO lékaře záchranné služby Milana Brázdila. O místo senátorky se bude ucházet i aktivistka Eva Hrindová (Alternativa pro ČR 2017). Za Stranu soukromníků České republiky jde do senátních voleb Ivo Bartošek z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, za Korunu Českou její krajský předseda lékař Pavel Andrš a za Národní demokracii Václav Šimek. Při posledních senátních volbách v obvodu 61 Olomouc usilovalo o hlasy voličů sedm kandidátů. Prvním senátorem v tomto volebním obvodu, který je tvořen východní částí okresu Olomouc, se v roce 1996 stal Josef Jařab (ODA). Druhým byl sociální demokrat František Mezihorák, po kterém získal senátorské křeslo Jan Hálek z ODS, jenž v posledním klání prohrál boj s Tesaříkem z ČSSD. Stejný počet kandidátů jako na Olomoucku bude s největší pravděpodobností po schválení registrace i na Kroměřížsku ve volebním obvodu 76. Sociální demokraté zde místo Miloše Malého, který neobhajuje svůj mandát, zvolili za kandidáta do Senátu místostarostu Holešova Jaroslava Chmelaře. Lidovci vybrali ředitelku domova pro seniory z Bystřice pod Hostýnem Šárku Jelínkovou, za komunisty bude kandidovat zaměstnankyně policie Eva Badinková. O post v Senátu bude bojovat i bývalá kroměřížská starostka Daniela Hebnarová, a to v modrých barvách ODS. Babišovo ANO 2011 bude zastupovat předseda kroměřížské okresní agrární komory Jan Hašek. STAN posílá do boje o Senát zástupce primáře ortopedického oddělení nemocnice v Kroměříži Vojtěcha Škrabala. Silným protivníkem však zřejmě bude kandidát za Nezávislé. Do Senátu se hodlá probít známý regionální podnikatel Zdeněk Zlámal, majitel stavební firmy Rovina Group z Hulína a kroměřížské společnosti Magneton. Strana práv občanů nominovala podle ČTK kroměřížského právníka a krajského radního Josefa Nováka a Koruna Česká nasadila obchodního zástupce Petra Šicla. Regionální mutace| Právo - střední a východní Morava

protiproud.cz Sladký zabiják pod ochranou WHO: Jak se dělá planetární zdraví? 5.8.2016 protiproud.cz str. 0 Zdraví Erika Magdalena Peprná Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Krušné časy Coca-Coly končí. Zlobovaná vědkyně radí: Gatesovi lidé to zařídí. Skandály na zakázku. si všímá aféry, která prošla téměř nepovšimnuta prázdninovým mediálním prostorem, ačkoli se zásadně dotýká zdraví velké části světové populace

Na konci června vypukl ve Spojených státech skandál, který by měl mít potenciál strčit do kapsy i “aféru s e-maily” demokratické kandidátky na prezidentku Hillary Clintonové. Šlo totiž rovněž o elektronickou poštu. Nebylo tentokrát třeba ani nabourávat něčí účet, či trapně spekulovat o ruských špiónech. K informacím se dostala nevládní organizace U. S. Right to Know postupem podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ukázaly, jak se dělá šílený byznys s naším zdravím na celoplanetární úrovni. A dál? Jako vždy. Nestalo se NIC. Epidemie bez bakterií Dr. Barbara Bowmanová, vedoucí sekce pro prevenci nemocí srdce a infarktu amerického státního “ústavu lékařské péče” CDC (Center for Disease Control), přátelsky podporuje a radí úsilí limonádového giganta Coca-Coly o “smíření” se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Ironické je, že paní Bowmanová předsedá sekci, jejíž pracovní náplní je mimo jiné vymýšlet metody, jak zabránit obezitě a s ní souvisejícími oběhovými potížemi. A její "morálně nadřízená" WHO nedávno o Coca-Cole a podobných přeslazených nápojích ústy své předsedkyně dr. Margaret Chanové prohlásila, že jsou klíčovým faktorem ve stále narůstající “epidemii tlustých dětí”, která trápí především rozvojové země (americké a obecně západní děti už dávno tlusté jsou, tady o žádnou rostoucí epidemii nejde). Čtěte ZDE: Epidemie nového typu: „Tichý zabiják“ je jen v našich hlavách. Jak léčit civilizační onemocnění? Je to snadné i těžké současně.Slavná vědkyně: Lékaři nemají na léčbu cukrovky čas. Vezměme si své zdraví zpět! Daň z limonád? Informaci jako první přinesl novinář Carey Gilliam, který o ní napsal do liberálních on-line novin Huffington Post. V článku vysvětluje, že “Big Soda”, tedy limonádový průmysl, to nemá letos lehké. Čelí sérii obvinění, že jeho přeslazené produkty ničí zdraví dětí i dospělých na celém světě. Jeho článek se tváří jako “whistleblowerská” práce (termín “whistleblower” zpopularizoval nejslavněji asi Edward Snowden, jenž odhalil nekalé praktiky americké NSA, vyskytuje se však napříč odvětvími). Jenže Gilliam - těžko říci, zda záměrně či nikoli - je sám součástí problému. Ale po pořádku. “Velkým limoškám” nastaly v poslední době vskutku krušné časy. Řada zemí (ale například i jednotlivých amerických měst) zavádí “limonádové daně”. Naposledy to byla v červnu americká Filadelfie, v níž se platí 1,5 centu z každé třídecové sklenky (unce) sladkého “tlamolepu”. Zdůvodnění zní zdánlivě logicky: Ve Filadelfii dosáhla úroveň obezity rozměrů skutečně gigantických, obézní je každý sedmý dospělý a každé čtvrté dítě - a mělo by se s tím něco dělat. Mexiko, které podobnou “limodaň” zavedlo už v roce 2013, hlásí však nicméně pokles spotřeby sladkých jedů o 12%, především mezi nejchudším obyvatelstvem. Že by podobná strategie fungovala? Uvažuje o ní prý už i Evropa… Zelená limonáda a Islámský stát po vědecku “Odklon” oficiálních míst od Coca-Coly a jí podobných každopádně pokračuje. Situaci nezabránila ani nová Coca-Cola Life, “zelená” limonáda, slazená částečně stévií. Coca-Cola si za to tak trochu může sama - i Cola Life obsahuje totiž pořád více cukru, než je jeho doporučená denní dávka podle WHO. “Limoškám” vyrazil na pomoc “vědec” Alex Malaspina. Malaspina šéfuje “vědecké” (ale “tím správným” - potravinářským - průmyslem financované) organizaci ILSI (neplést s Islámským státem ISIL - ačkoli ideový původ i metody mohou svým způsobem na “teroristy” upomínat). ILSI se tedy tváří jako vědecké pracoviště, jenže se zabývá především lobbingem. A to už od svého vzniku v roce 1978, kdy ji za peníze od svého bývalého zaměstnavatele, Coca-Coly, a dalších potravinářů, založil právě Malaspina. ILSI lobbuje ve velkém měřítku. A dlouho byla velmi úspěšná - úzce spolupracovala se Světovou zdravotnickou organizací i Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Pak dostala tak trochu

“stopku”. To když se profláklo, že ILSI “infiltruje” obě zmíněné organizace pomocí peněz, vlastních lidí i výzkumu, aby pomohla průmyslu, který ve skutečnosti zastupuje. WHO se od ILSI distancovala. Tedy - alespoň na oko. Na jaře se kolem ILSI rozpoutal další skandál: když se ukázalo, že pomáhala WHO s “výzkumem” nepopulárního jedovatého herbicidu glyfosátu, jejž WHO shledala báječným a zdraví nezávadným - což samozřejmě potěšilo výrobce herbicidu, agrochemického giganta Monsanto. O glyfosátu přitom různé studie tvrdí, že způsobuje řadu zdravotních problémů od neplodnosti po rakoviny. Čtěte ZDE: Nové třeštění z dílny "světového ministerstva zdravotnictví": Zákaz párků ve veřejném zájmu? Mediální vlnky čeří kraken potravinářského průmyslu. Co se hodí světovým Babišům do masného krámu? "Běžte za Gatesem..." V případě limonád ale (možná i pod vlivem “glyfosátového skandálu”) byla WHO k aktivitám ILSI zcela netečná. Tak to Malaspina zkusil jinudy. Přes bývalou kolegyni v CDC. Barbara Bowman skutečně je Malaspinova dlouholetá kolegyně z Coca-Coly, kde pracovala předtím, než odešla do amerických státních struktur. Přátelsky se stýkají nepochybně dodnes. V “uniklých” e-mailech mu předává řadu (interních) dokumentů ke “zvážení” a hovoří o tom, jak spolu vyrazí na večeři. Malaspina si stěžuje na to, že WHO nechce spolupracovat. “Jednání WHO je pro nás závažné na celosvětové úrovni,” píše Malaspina. “Tohle je skutečně vážná hrozba.” Bowmanovou prosí, aby pomohla navázat “konverzaci” s WHO, během níž by se mohlo podařit závěry “světového ministerstva zdravotnictví” ovlivnit. Bowmanová odpovídá: “Běžte za někým od Gatese, nebo od Bloomberga”. Další cestou, již navrhuje, je obrátit se na americký program PEPFAR. PEPFAR má sloužit k “vymýcení” HIV a AIDS v subsaharské Africe. Jak ale vidno, má mnoho dalších využití - včetně toho, že by se jím dalo “dostat do WHO”. Bowmanová dodává: “WHO je pro vás klíčem k celé síti”. Překvapí v tomto světle sdělení, že americká CDC “kupodivu” ještě žádné stanovisko k závadnosti limonád nevydala, ačkoli to učinila “světová” WHO? Bowmanová, Malaspina ani WHO celou situaci nekomentovali. CDC se své zaměstnankyně zastalo - uvedlo, že není nic neběžného “být v kontaktu” se zástupci všech odvětví potravinářského průmyslu. A v tom je právě háček. O Colu nejde Celá aféra je samozřejmě šílená. Nejde ani tak o samotnou Coca-Colu. Že je ve větším množství nezdravá, si umí spočítat téměř každý, kdo má trochu rozumu v hlavě a někdy ji ochutnal. A jak víme, “tažení” podobná tomu současnému, jejichž účelem je zdanění daného produktu, málokdy přinesou něco jiného, než více peněz do státního rozpočtu. Typické je v tomto směru zvyšování cen cigaret - a současné zvyšování počtu kuřáků. Ale dokonce, i kdyby daně přiměly "konzumenty" vzdát se limonád, nejde pravděpodobně o žádný altruismus. Jde zase jen o manipulaci - na druhou. O “hru” konkurence “velkých limonád” - ať už je jakákoli (třeba průmysl vyrábějící sodovku). Je to pravděpodobné. Potravináři (stejně jako například výrobci léčiv) totiž nemají problémy rozpoutat skandál, kdykoli se jim to hodí. A novináři ohromení tím, jaké informace “unikly”, ochotně píší - aniž si uvědomí, že neodhalují “korupci”, ale že jde o systémový jev, jehož jsou sami součástí. Téměř všechny “potravinové skandály” v mainstreamu jsou tohoto druhu. A nejen ony vzpomeňme na skandál kolem Panama Papers... Typická byla v tomto směru “kauza ptačí chřipka” versus “nemoc šílených krav”. Obě mediální horečky byly podle dobře informovaných zdrojů jen “hrami” různých lobby potravinářského

průmyslu, kterým šlo o odbyt jednoho nebo druhého druhu masa. Všechno jsou to jen "informační hry". Čtěte ZDE: Týká se nás všech: Obludný plán z dílen IG Farben. Je planeta přelidněná? Nejvyšší čas na selekci! Dvě mouchy jednou ranou: Pomalu zabíjet, rychle vydělávat Skandální ukolébavka Přesto je celá věc vysoce objevná - jenže jinak, než si myslí její objevitel. Skandální je především celý mechanismus, který aféra “Bowmangate” ukázala: takzvaná “vědecká” zdůvodnění, která jsou “spotřebitelům” celého světa předkládána jako pravdy seslané shůry, jsou ve skutečnosti výsledkem složitého lobbystického procesu. Jeho součástí jsou vědci, “filantropové” jako Bill Gates, ale i novináři, hrající až příliš často roli “užitečných idiotů”. Dokonce i kdyby skutečně přispěla ke snížení konzumace “lepivých” pití, světovému zdraví asi celosvětová kampaň proti Cole ve skutečnosti moc nepomůže. Dokud totiž “světové zdraví” závisí na systému, v němž jsou občané donuceni poslouchat víc “ředitelku zeměkoule” sedící v ústředí WHO, než svůj zdravý rozum, k ničemu jim to nebude. Žijeme ve světě, kde co je zdravé, určují “lidí od Gatese” za peníze velkého byznysu. A aféra, která by měla zahýbat celou americkou administrativou, zapadne ve světle jiných událostí jako správná okurková “prskavka letní”. Coca-Cola asi našla cestu, jak své konkurenty ještě chvíli umlčet. V tomto případě prostě zničující "cukrová epidemie" je vlastně docela zdravá. Pro peněženky akcionářů a "úředníků s razítkem" určitě. Proti korupci a organizovanému zločinu bojuje přece na světě jen jistý plukovník Šlachta, toho času zaměstnanec "velkého potravináře" Andreje Babiše. Sladký život...

URL| http://protiproud.parlamentnilisty.cz/...-lide-to-zaridi-skandaly-na-zakazku.htm

prvnizpravy.cz Korrespondent: Ukrajinci začali jíst méně, ale platit více! 3.8.2016

prvnizpravy.cz str. 0 zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podle statistiky Ukrajinské státní služby, obyvatelé začali jíst méně a přitom utrácet více za potraviny. Podle Korrespondetu se oproti roku 2014 snížila spotřeba absolutně všech hlavních skupin potravinářských výrobků. Ukrajinci začali jíst méně, uvedla publikace Korespondent s odkazem na statistické údaje za předchozí rok. V prvním čtvrtletí roku 2016 vzrostly výdaje Ukrajinců na potraviny o 41,5% ve srovnání s předchozím rokem (37,7%), informovalo vydání. Ve srovnání s údaji v roce 2014 došlo ke snížení spotřeby absolutně všech hlavních skupin potravin. Zejména téměř čtvrtina (22,5%) Ukrajinců začala jíst méně rybích výrobků (pouze 8,6 kg na osobu), vajec (280 kusů ročně), masa a masných výrobků (o 5,9% méně než v roce 2014). Spotřeba zeleniny se snížila o 1,47%, ovoce a luštěnin o 2,7%. Condoleeza Riceová: Ukrajinci, radujte se, že nejste v Africe! Ukrajinci v roce 2015 začali přijímat o 6% méně železa, které je nezbytné pro růstové procesy v těle a regulaci imunitního systému. A o 6,1% méně než riboflavinu, který je důležitý pro imunitní systém,

zrak a kostní růst, zdravou kůži a vlasy, zdůraznil Korespondent.

(kou, prvnizpravy.cz, korrespondent.net, foto: arch.)

URL| http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz...jinci-zacali-jist-mene-ale-platit-vice/

Překvapení „Aspoň jednou v životě vidět moře,“ přála si moje stará maminka 1.8.2016

Překvapení str. 48

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dnes, když už jsem stará a nikam do zahranič í bych se nevydala, aspoň ve vzpomínkách prožívám chvíle, které byly krásné a neobyčejné. Poprvé jsem k moři letěla s manželem, a to do Jugoslávie, Manžel tehdy v roce 1969 dostal poukaz od podniku. Letěli jsme do Splitu a pak se přesunuli autobusem na Makarskou. Moc se nám tam líbilo, pro mě to bylo překrásných čtrnáct dní, na které se nedá zapomenout a které žádná jiná dovolená už nepřekonala. Maminčino přání Po svém návratu jsem barvitě o dovolené vyprávěla své staré mamince. Žila dlouhá léta na vesnici, starala se o domácnost a pole za chalupou. A pečovala také o svého slepého tatínka až do jeho smrti. Její život se točil kolem králíků, slepic a zahrady. A také každý rok vykrmila prase. Od svých padesáti let byla vdovou a předčasnou smrt mého otce nesla velmi těžce. Když zemřel, bylo jí v domku smutno. Sestra tehdy bydlela v Uničově a moc času na ni neměla. Já žila s manželem a dětmi v Pardubicích, a tak jsme mamince nabídli, aby se za námi přestěhovala. Bylo pro ni těžké zvykat si v jejím věku zase jinde, ale rozhodně to bylo lepší, než aby žila opuštěná. Domeček se prodal a maminka si koupila v Pardubicích garsonku blízko nás. My jsme se jí s manželem věnovali, a ona se zase začala na svět usmívat. A když jsem jí vyprávěla, jak krásná byla dovolená v Jugoslávii – moře, Dubrovník, Plitvická jezera – řekla mi zasněně: „Já bych tak ráda někdy viděla moře...“ Přemýšlela jsem o tom, a moje šéfová mi tehdy poradila: „Tak ji vezmi k Černému moři. Zkus to u Balney.“ To byla tehdy v 80. letech agentura, která se specializovala na lázeňské pobyty u nás i v Sovětském svazu. Létali s ní i slavní herci jako například pan Jiří Sovák. Zavolala jsem tedy do Prahy, a měla štěstí. Získala jsem dvě místa na letecký zájezd do Soči. Vyřídila jsem potřebné doložky, potvrzení a vzala maminku na výlet do Prahy, ke švadleně, aby jí na tu velkou cestu ušila pěkné šaty. Maminka zářila štěstím. Manžel s námi letět nemohl, tak mi jen popřál: „Hlavně tam babičku neutop!“ S nožem do kabelky Do Prahy na letiště nás vezl autem náš soused Slávek, protože manžel měl službu. Před odletem nás Slávek pozval do letištní restaurace: „Pojďte si dát ještě pořádné jídlo, ať máte v Sovětském svazu na co vzpomínat.“ Pracoval v masokombinátu jako náměstek a trpěl utkvělou představou, že většina sovětského národa nemá co jíst. Na závěr mi ještě nutil šišku salámu. Bránila jsem se, že to nechci. „Vždyť ani nemám nůž, čím bych si ten salám nakrájela?“ Slávek pohotově vytáhl kapesní nožík a strčil mi ho do kabelky i se salámem. Jako špionka Při odbavení na letišti zvonil skener na příruční zavazadla. Zadrželi mě a vytáhli nůž z mé kabelky.

„Ten nůž vám musíme zabavit, vrátíme vám ho po přistání,“ řekli mi přísně strážci. Bylo mi trochu trapně, na druhou stranu jsem si naštvaně v duchu říkala, koho bych tou kudličkou asi mohla ohrozit? Že bych nutila pilota, aby přistál na Sibiři? Letěla s námi i parta mladších mužů, a ti si ze mě začali utahovat: „Paní, vy budete určitě špionka, když vás zadrželi!“ Jen jsem se usmívala, ale maminka jim hned vysvětlovala, že ten nožík jsem potřebovala na salám, který mám v kabelce. No to bylo haló! „Salám?“ rozchechtali se muži. „Tak to my se s vámi budeme kamarádit!“ Všechno bylo skvělé Let probíhal dobře, i když jsem byla dost vynervovaná, a maminka ještě víc. Letoun přistál v Kyjevě, a to už letuška vyvolávala mé jméno. Vrátila mi nůž a řekla pohrdavě: „Idí s tvojim oružiem!“ Připadalo jí taky absurdní, že bych takovým žabikuchem mohla někoho ohrozit. Pak jsme s maminkou nasedly na autobus a konečně mířily do Soči. Balnea měla všechno dokonale zorganizované, úplný zázrak na tehdejší dobu. Ubytování se nám líbilo, moře bylo skvělé, subtropická příroda nás ohromila. Denně nás speciálním mikrobusem vozili na léčbu do Macesty, sirných lázní. Všichni tam byli milí, lékaři a celý personál, pečovali o nás skvěle. Odpoledne jsme trávily u moře, z našeho hotelu vedla až na pláž lanovka, jela každou půlhodinu. Nůž jsem nakonec využila na krájení melounu, který jsme si pravidelně kupovaly na trhu u lázní. Melouny chutnaly výborně, stejně jako čerstvé fíky, ty jsme s maminkou jedly poprvé. Maminka byla ze všeho nadšená. Udržovaly jsme dobré vztahy s personálem v hotelu, který se o nás ochotně staral. Salám jsme věnovaly paní pokojské, a ta jásala: „Kalbasá, kalbasá!“ Oni tam nic takového neměli. Dalším pokojským jsme rozdaly punčocháče, ty u nich byly nedostatkovým zbožím. Vezla jsem jich s sebou asi deset kousků, abych měla na rozdávání. Hodinky pro pana Kostrbu U stolu s námi seděli starší manželé Kostrbovi. Pražáci, světem protřelí. Kdysi měli fabriku, tu jim komunisti sebrali, ale zůstaly jim velmi cenné obrazy. Byli bezdětní, a tak vždy jednou za čas jeden obraz prodali a jeli na dovolenou s Balneou. Moc se nám líbilo, když nám o svých cestách vyprávěli. Já jim na oplátku dělala tlumočnici, protože oni neuměli rusky, zatímco mně ruština nedělala problém. Vzpomínám si, jak jsem s panem Kostrbou absolvovala nákup dvou kusů hodinek „v zolotěnom korpuse“. On po nich toužil, a v jednom obchodě Smaragd jsme je opravdu objevili. Jenže prodavačka byla strašně neochotná, odmítala nám hodinky vytáhnout z vitríny a prodat nám je. Nedala si říct, chovala se velmi arogantně, a to mě dost naštvalo. A tak jsem šla přímo za ředitelem obchodu a spustila na něj, jak neochotný a nemožný má personál! Jen zíral. Kdybych byla v Sovětském Svazu o 14 dní déle, nikdo by nepoznal, že nejsem rodilá mluvčí! Dosáhla jsem toho, že pan ředitel šel s námi do prodejny, prodavačku usměrnil a pan Kostrba si svoje vytoužené hodinky koupil. „To jste mě překvapila, Emilko, nikdy bych neřekl, že se umíte takhle rozčílit. Já vás znám jen jako mírnou ženu... Ale pěkně jste jim to vysvětlila, vaše ruština je úžasná,“ chválil mě a já na sebe byla v tu chvíli opravdu pyšná. U večeře řekl pan Kostrba mé mamince: „Přál bych si mít takovou dceru, jako je ta vaše,“ a maminku to úplně dojalo. Dostala jsem vynadáno S maminkou jsme absolvovaly několik výletů, byly jsme u jezera Ric, viděly jsme v srpnu zasněžený Elbrus a projely jsme hranicemi Abcházie, Čečny a Gruzie. U jezera stál mladý gruzínský voják, házel po mně očkem, usmíval se, chtěl mi něco říct. Prohodila jsem s ním pár slov, ale hned jsem dostala od mámy pěknou sprchu! Spucovala mě jako malé dítě: „Co to děláš? Jak se to chováš? Jsi přece vdaná!“ Jako kdybych se s vojákem chtěla spustit na břehu jezera! Hoch se vyděsil, takhle si asi družbu nepředstavoval, a vzal roha. Pašovaná semínka Tři týdny dovolené v Soči utekly jako voda, cesta zpět proběhla bez problémů. I když i tentokrát jsme v kabelce něco pašovaly! Maminka si na Soči nasbírala pod palmou pár semínek, byla velká jako lískové oříšky. Až dodatečně jsem se dozvěděla, že se to nesmí! Doma maminka semínka zasadila a vyrostly z nich pěkné palmičky. Vždycky jsem říkala, že kdyby máma strčila do země hrábě, začaly by kvést. Několik palmiček jsem pak rozdala, jednu jsem dala i své šéfové, která mi tak dobře poradila. Palmy pěkně rostly a my s maminkou měly milou památkou na naši

nezapomenutelnou dovolenou. Ema, Pardubice Foto popis| Ráda se o své vzpomínky dělím s vnoučaty Foto popis| V lázních v Soči se o nás skvěle starali

Rádio Blaník - Praha Veterináři řeší další závadné maso z Polska 9.8.2016

Rádio Blaník - Praha str. 1 16:56 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět moderátor -------------------Veterináři řeší další závadné maso z Polska. 400 kilogramů vepřové panenky obsahovalo nepovolené množství antibiotik. Maso mohou mít v mrazících některé restaurace, které ho mají vrátit distributorovi.

roklen24.cz Inflace přidala na tempu, do konce roku dále zrychlí 9.8.2016

roklen24.cz str. 0 Ekonomika, Homepage, Zprávy Top Jaroslav Průcha, Lukáš Kovanda Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět AKTUALIZOVÁNO – Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v červenci na 0,5 procenta z 0,1 procenta v červnu. Tato změna byla především důsledkem výrazného zmírnění poklesu cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Analytici dle Bloomberg čekali meziroční růst o 0,3 procenta. Za růstem stálo zejména zvýšení cen v oddíle rekreace a kultura a dále v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje a tabák. Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy ale inflace stále citelně zaostává za inflačním cílem ČNB. Rychlejšímu růstu cenové hladiny brání aktuální vývoj cen ropy na světových trzích. Ty totiž oproti předpokladům opětovně klesají, což se promítá do aktuálního poklesu cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Pomalejší než očekávané tempo inflace však ČNB nepřiměje k dalšímu uvolnění měnových podmínek. V posledních měsících roku tuzemská inflace podle Kovandy dále zrychlí, ve čtvrtém kvartále by mohla dosahovat jednoprocentního tempa, ruku v ruce s odezníváním meziročního efektu nízké ceny ropy. „Pomalejší než očekávané tempo inflace však ČNB nepřiměje k dalšímu uvolnění měnových podmínek. ČNB musí sledovat cenový vývoj i v jiných oblastech, než jsou spotřebitelské ceny. Například v oblasti nemovitostí ceny rostou až téměř dvojciferným tempem. K této inflaci cen nemovitostí ČNB svým dílem přispívá, neboť uvolněné měnové podmínky zatraktivňují sazby hypotečních úvěrů, které jsou nyní poskytovány v rekordním objemu. ČNB si toho je vědoma a bude to pro ni jeden z klíčových důvodů, proč se neuchýlí k dalšímu rozvolnění měnových podmínek, navzdory uvolňování, které provádí Bank of England (snížení sazeb poprvé po sedmi letech) a které signalizuje i Evropská centrální banka, obě primárně v reakci na dopady referenda o brexitu,“ soudí Kovanda. Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v červenci i nadále největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde vzrostly ceny tabákových výrobků o 5,4 procenta a alkoholických

nápojů o tři procenta. Vliv na zvyšování měly rovněž ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny čistého nájemného, vodného, stočného, elektřiny a tepla. V oddíle rekreace a kultura vzrostly především ceny rekreačních a kulturních služeb o 2,3 procenta. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 1,2 procenta a ceny ubytovacích služeb o 0,9 procenta. V oddíle zdraví se zvýšily ceny lázeňských pobytů o 4,4 procenta.???? Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura způsobilo zvýšení sezónních cen dovolených s komplexními službami o 12,8 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily ceny u většiny druhů potravin.

URL| http://roklen24.cz/a/web7m

Rytmus života Co dnes k večeři? 8.8.2016

Rytmus života str. 18 Výlet do minulosti

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Máte chuť na něco lehkého, rychlého, a přitom zdravého? Zkuste krůtí maso se zeleninou. Krůtí prsa s citronovou omáčkou a žampiony Rozpis na 4 porce: Č 800 g krůtích prsou Č sůl Č černý pepř Č hladká mouka na obalení Č olivový olej na restování Č 1 cuketa Č 4 žampiony Č 1 šalotka Č 2 lžíce másla Č 100 ml bílého vína Č 2 citrony Č 100 ml krůtího vývaru Č 1 svazek petrželky KALORICKÁ HODNOTA: 1 porce 1 585 kJ / 378 kcal PŘÍPRAVA: 50 MINUT 1 Maso očistíme a nakrájíme na plátky. Osolíme je a opepříme. Hladkou mouku smícháme se solí a pepřem a maso obalíme. Na pánvi rozehřejeme olivový olej a plátky z obou stran opečeme. 2 Cuketu omyjeme, podélně rozkrojíme, odstraníme semínka a nakrájíme na menší kousky. Žampiony a šalotku očistíme a nakrájíme na plátky. V druhé pánvi si na oleji orestujeme žampiony. Osolíme je, opepříme a přidáme k nim lžíci másla, šalotku a cuketu. Společně pečeme doměkka. 3 Opečené maso vyjmeme z pánve a dáme stranou. Do pánve vlijeme bílé víno a šťávu z 1 citronu. Tekutinu necháme zredukovat a přilijeme krůtí vývar. Maso vrátíme zpět do pánve, přidáme zbylé máslo a necháme ho rozpustit. Přisypeme polovinu nasekané petrželky a přidáme dužinu z 1 citronu nakrájenou na měsíčky. Vše promícháme a odstavíme. 4 Na talíře rozdělíme směs žampionů a cukety, přidáme krůtí maso a zalijeme citronovou omáčkou. Dozdobíme zbylými listy petrželky a podáváme se skrojky citronu. Cordon bleu z krůtího masa Rozpis na 4 porce: Č 4 krůtí prsní řízky Č sůl Č 8 plátků krůtí šunky Č 4 plátky ementálu Č hladká mouka na obalení Č 1 vejce Č 300 ml polotučného mléka Č strouhanka na obalení Č rostlinný olej na smažení SALÁT: Č 1 salát (římský, listový...) Č 100 ml olivového oleje Č 2 citrony Č sůl Č mletý černý pepř KALORICKÁ HODNOTA: 1 porce 2 323 kJ / 555 kcal

PŘÍPRAVA: 45 MINUT 1 Krůtí maso omyjeme, osušíme a opatrně rozklepeme přes potravinářskou fólii. Řízky osolíme a na každou polovinu masa dáme plátek šunky, ementálu a navrch opět šunku. Naplněné krůtí plátky obalíme v trojobalu. 2 Na pánvi ve vyšší vrstvě rozehřátého oleje osmažíme obalené krůtí řízky z obou stran dozlatova. Smažíme je rychle a zprudka, aby sýr nevytekl. Krůtí maso je rychle hotové, podobně jako kuřecí. Usmažené řízky dáme na kuchyňské papírové utěrky, aby se odsál přebytečný tuk a jídlo bylo lehké. 3 Hlávkový, římský nebo ledový lá k ý í ký b l d salát očistíme, listy natrháme na menší kusy a dáme do mísy. Na zálivku si v menší misce prošleháme olivový olej společně s vymačkanou šťávou z jednoho citronu, solí a pepřem. Tento dresink nalijeme na salát a důkladně promícháme. 4Krůtí cordon bleu podáváme společně se salátem, skrojky citronu a brusinkovým kompotem. Grilované cuketové rolky plněné sýrem Rozpis na 4 porce: Č 3 malé cukety Č olivový olej na potření Č sůl Č mletý černý pepř Č hrst baby špenátu Č hrst čerstvých listů bazalky Č 110 g smetanového sýra (např. lučina) Č 1 lžička nasekané petrželky Č 1 lžička nasekaného kopru Č 1 stroužek česneku Č 1 jarní cibulka KALORICKÁ HODNOTA: 1 porce 486 kJ / 116 kcal PŘÍPRAVA: 40 MINUT 1 Cukety omyjeme a podélně nakrájíme na tenké plátky. Potřeme je z obou stran olejem, osolíme a opepříme. Na rozpálené grilovací pánvi je opečeme cca 4 minuty z každé strany doměkka. Necháme vychladnout. 2 Špenát a bazalku opláchneme pod proudem vody. Špenátovým listům odstraníme řapíky. V malé misce promícháme smetanový sýr s petrželkou, koprem, prolisovaným stroužkem česneku a na kolečka nakrájenou jarní cibulku. Podle chuti osolíme a opepříme. 3 Cuketové plátky potřeme touto připravenou náplní a každý potom společně s listem špenátu a listem bazalky svineme do ruličky. Rolky podáváme jako předkrm před slavnostním jídlem, jako zajímavé jednohubky nebo také netradiční přílohu k pečeným masům. Foto popis|

Téma Elektronické maso, sex a magie od řezníka z Bruntálu Téma str. 41 Životní styl -tm Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5.8.2016

zpět Stačily tři dny, aby se novinka spisovatele a bruntálského řezníka (alespoň tak praví jeho oficiální životopis) Františka Kotlety s názvem Velké problémy v Malém Vietnamu stala nejprodávanější elektronickou knihou u mimozemštana Alzy. Nejspíš to jde docela dobře k sobě, protože Kotleta svou kariéru začínal knihami o válce mezi upíry a mimozemšťany, tak si se zeleným maskotem největšího českého obchodu s počítači a elektronikou musí rozumět. Ano, zápletky Kotletových knih zní zběsile a šíleně, minimálně každému, kdo nezná aktuálně nejprodávanějšího českého autora kategorie sci-fia fantasy, který posledních šest let baví české čtenáře brakové literatury svými zběsilými knihami plnými akce, sexu a humoru. Zajímavé u něj je, že nepoměrně velkou část jeho čtenářů tvoří majitelé tabletů a čteček. Zatímco běžně se

normálních českých knih podle všech odhadů prodá tři až osm procent v elektronické podobě, u Kotlety to tvoří až třetinu produkce a poměr ve prospěch e-booků mu stále stoupá. Rychleji než zbytku elektronického trhu. Ten podle posledních odhadů Lucie Vávrové z webu Palmknihy.cz, což je jedno z největších tržišť s elektronickými knihami, roste aktuálně o pět až deset procent. „A mezi nejoblíbenější žánry patří thrillery, romatická literatura a právě sci-fia fantasy,“ sděluje Vávrová. Tedy převážně lehké čtivo. Encyklopedie, zdá se, stále budou mít lidé raději na papíře. Foto autor| Foto: Tomáš Krist / MAFRA, archiv

TV Nova Mléka a masa je přebytek. Ceny půjdou dolů 3.8.2016

TV Nova str. 4 08:00 Ranní Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Martina NÁŠELOVÁ, moderátorka -------------------A teď mám dobrou zprávu pro milovníky masa a mléka. Díky jejich přebytku na našem trhu ceny těchto potravin už klesají a klesat budou nejspíše dál. Zato velmi nízké výkupní ceny dělají starosti zemědělcům a mlékárnám. David PIK, redaktor -------------------Už dlouhé měsíce klesají ceny hlavně hovězího a vepřového masa. Jediné drůbeží drží svojí cenu. Spotřebitel jásá. spotřebitel -------------------Pro nás je to dobře. spotřebitelka -------------------Se ušetří nějaká koruna. David PIK, redaktor -------------------Naproti tomu chovatelé rozhodně radostí neskáčou. Třeba jako Vladimír Šašek z Rantířova na Jihlavsku. Vladimír ŠAŠEK, zemědělec, chovatel skotu -------------------Může to v mnoha podnicích vyvolat problémy. Spousta subjektů má peníze půjčený, zaúvěrovaný. Václav HLAVÁČEK, viceprezident Agrární komory -------------------Ten nastoupený trend je klesající cena a ten trend bude, bude dlouhodobý. David PIK, redaktor -------------------Dlouhodobě klesají i ceny mléka. I toho je totiž na trhu nadbytek a není už ho ani kam prodávat. spotřebitel -------------------No, dobrá zpráva, no.

spotřebitel -------------------No, něco se ušetří. Dana ČERNÁ, manažerka mlékárenské společnosti -------------------Pokles je vidět zvláště u prodeje čerstvého mléka, kdy prodej ovlivňuje hlavně dovozy ze zahraničí. David PIK, redaktor -------------------Zvyšování cen masa a mléka se podle odhadů odborníků dá očekávat nejdříve na Vánoce nebo až se opět otevře ruský trh a bude kam vyvážet. David Pik, televize Nova.

Týdeník Květy JSME MAKOVÁ VELMOC 4.8.2016

Týdeník Květy str. 10 Aktuálně

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ČESKÁ REPUBLIKA V pěstování potravinářského máku se naše země ocitla na světové špičce spolu s Tureckem. Letos byl u nás mák zaset na ploše o třetinu větší než brambory. Pole zabírají plochu 35,5 tisíce hektarů, což je nejvíce za posledních šest let. Propad produkce v předchozích letech souvisel s poklesem výkupní ceny až k hranici 20 Kč za kilogram a dovozem méně kvalitního, ale levnějšího máku ze zahraničí. Zlomovým okamžikem se stalo loňské přijetí vyhlášky, která mák zařadila mezi plodiny podléhající oznamovací povinnosti při dovozu z ciziny, čímž se otevřela možnost dovážený mák kontrolovat. Když poté ceny vzrostly na přibližně 30 Kč za kilogram, začali se k němu domácí pěstitelé vracet. Česká republika je největším pěstitelem máku pro potravinářské účely na světě. Potravinářský mák může mít podle tuzemské legislativy obsah morfi nu jen 43 miligramů na kilogram, zatímco odrůdy pro farmaceutické účely obsahují i několik procent drogy. Z ní se v Afghánistánu a dalších zemích vyrábí heroin. Pěstování máku je proto v mnoha státech zakázáno. Čeští zemědělci zdůrazňují, že mák pěstovaný pro farmaceutické účely má horší chuť než potravinářský. V Bruselu proto usilují o získání zeměpisného označení Český modrý mák. Většina máku vypěstovaného v Česku je určena na vývoz – nejvíce ho míří do Ruska, Rakouska, Německa, Polska a na Slovensko. Vyváží se ale i do Asie nebo Latinské Ameriky. Ruské embargo na dovoz potravin z EU se máku, na rozdíl od mléčných výrobků, masa a některých druhů ovoce či zeleniny, nedotklo. Potravinářský mák se ve velkém pěstuje ještě ve Francii, v Maďarsku či Rumunsku. Foto popis| Česko se letos stalo největším pěstitelem potravinářského máku na světě

vitalia.cz Falšování sýrů: Jsou víc light, než může někomu chutnat 5.8.2016

vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Ve velkém se falšují ryby, masné výrobky, ale i ty mléčné. Řada došla už i na Philadelphiu a sýr Camembert. Kterým se máme velkým obloukem vyhnout? Od května letošního roku nás Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zásobuje informacemi o falšovaných zahraničních potravinách v našich obchodech. Nejdříve Kaufland prodával salám s falšovaným obsahem masa, pak se přidal i Lidl a Ahold, ale v prodejně JIP se našly i falšované párky z Německa. Galerie falšovaných sýrů: Falšují se levné i drahé sýry Bez poskvrny však nezůstal ani segment mléčných výrobků. Ahold a Billa prodávaly falšované sýry a teď nově i Penny Market, Tesco a Kaufland. Pokud máte rádi sýr Philadelphia nebo Camembert, určitě zbystřete. Nejčastěji se inspekce setkává s falšováním, kdy je snižován podíl tzv. sušiny a tuku v sušině. Mléčný tuk je nejnákladnější složkou výrobku a snížení jeho podílu o několik procent zásadně mění charakter potraviny. Je-li skutečný podíl sušiny nebo tuku v sušině mléčného výrobku nižší, než kolik uvádí výrobce na obalu, jedná se klamání spotřebitele. Podívejte se do galerie, které potraviny byly inspekcí označeny za falšované a s kým inspekce zahájí správní řízení o uložení pokuty. Zdroj: SZPI

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/falsovani...jsou-vic-light-nez-muze-nekomu-chutnat/

zdarsky.denik.cz Kosteleckým uzeninám loni vzrostl zisk, tržby stagnovaly zdarsky.denik.cz str. 0 Podnikání ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.8.2016

zpět Praha, Jihlava – Firmě Kostelecké uzeniny, která spadá do koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO), loni vzrostl zisk o 54 procent na 51,7 milionu korun. "Prodeje uzenářských ?a řeznických výrobků společnosti stagnovaly na 4,77 miliardy korun, z toho tržby v Česku činily 4,19 miliardy. V ČR se společnosti dařilo tržby zvyšovat, pokles byl?u exportu. Vyplývá to z výroční firemní zprávy umístěné ve Sbírce listin. „Pokračovali jsme v pozitivním trendu hospodaření, který jsme nastartovali řadou restrukturalizačních opatření z roku 2014," napsal do zprávy místopředseda představenstva společnosti Michal Jedlička. Podle něj se firmě podařilo v loňském roce dokončit dvě zásadní investiční akce. Jedna byla zaměřená na výrobu fermentovaných salámů s ušlechtilou plísní, druhá do výroby hovězího masa. "

URL| http://zdarsky.denik.cz/podnikani/kost...stl-zisk-trzby-stagnovaly-20160804.html

Zemědělec

Rozdělili peníze špatně? Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.8.2016

zpět Ministerstvo zemědělství (MZe) rozdělilo v letech 2007 až 2014 na dotacích určených na vzdělávání a poradenství 1,4 miliardy korun, ačkoli nemělo představu, čeho chce podporou dosáhnout. Uvedl to na základě své prověrky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloři prověřili 77 projektů, které na dotacích získaly celkem více než 60 milionů korun. U příjemců dotací zkontroloval v rámci 13 projektů téměř devět milionů korun. NKÚ se zaměřil jak na evropské dotace poskytované prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV), tak na národní dotace a dotace určené nestátním neziskovým organizacím. Nejhůře dopadla oblast dotací určených pro neziskové organizace. O nich rozhodovaly do roku 2013 jednotlivé odbory MZe, a to každý podle svého uvážení a bez společných pravidel. Jak ministerstvo v této době vybíralo projekty, resort kontrolorům nevysvětlil. Od roku 2013 sice už mělo pravidla pro jejich výběr, přesto k získání dotace stačilo předložit jen velmi obecné a stručné informace o projektu a jeho souhrnných nákladech. „Z tak obecných žádostí ministerstvo nemohlo posoudit, jestli je projekt kvalitní a dává smysl, a tedy jestli by měl dotaci získat," uvedl NKÚ. Podle mluvčí ministerstva zemědělství Markéty Ježkové současné vedení resortu zdědilo projekty, do jejichž realizace už nemohlo zasáhnout „Za působení nynějšího ministra se například pravidla pro poskytování dotací neziskovým organizacím každoročně postupně zpřísňují," doplnila Podle ní ministerstvo chystá reformu poradenského systému. Ministerstvo si podle NKÚ nestanovilo ani strop výdajů, které bylo ochotné žadatelům proplatit (Pokračovaní na str. Rozdělili peníze... (Dokončení ze str. 1) To vedlo k tomu, že dotaci získaly velmi rozdílné projekty. Například u vzdělávacích projektů pro děti se velmi výrazně lišily náklady na jednoho účastníka Zatímco účast jednoho dítěte na akci Poznávej les všemi smysly vyšla na 30 korun a u akce Zemědělství žije na 40 korun, v případě slavností Rok na vsi to bylo 1400 korun na účastníka Nedostatky odhalili kontroloři i u národních dotací. Z nich MZe financuje například krajská informační střediska (KIS), která mají bezplatně poskytovat informace o zemědělství a rozvoji venkova Podle NKÚ množství poskytnutých konzultací bylo ale v kontrolovaném období mizivé. Celkově přispěl stát na provoz těchto center v letech 2007 až 2014 více než 45 miliony korun. NKÚ míní, že tato centra jsou nepotřebná a jejich funkci by měly plnit jiné, už existující instituce. Proti tomuto tvrzení NKÚ se důrazně ohradila agrární komora. „Opak je pravdou, jen za poslední rok zorganizovala KIS v jednotlivých krajích například několik desítek seminářů o dotacích v zemědělství, kterých se zúčastnily tisícovky zemědělců," prohlásila tisková mluvčí Agrární komory ČR Dana Večeřová s tím, že činnost jednotlivých KIS je široká a proaktivní směrem k odborné i široké veřejnosti. V této souvislosti zdůraznila že KIS, která vznikla v roce 2005 v každém kraji ČR, jsou prakticky jedinými poskytovateli informací, kteří své služby poskytují zdarma všem zemědělcům. Co se týká financí, podle Večeřové najedno KIS připadá 432 692 korun za rok „A z tohoto necelého půl milionu financuje každé jednotlivé informační středisko zaměstnance, nájem a vybavení kanceláře, telefon, organizaci seminářů, propagační akce a podobně," doplnila Podle ní by taková částka jiným institucím „s bídou" stačila na měsíční provoz. Ministerstvo uvedlo, že zjištění NKÚ ohledně krajských informačních středisek podrobně vyhodnotí. „To nám poslouží k zásadní reformě celého poradenského systému, do kterého tato informační střediska patří. Reforma je plánována na letošní rok" dodala Ježková. I při kontrole evropských peněz na vzdělávání a poradenství v zemědělství inspektoři zjistili nedostatky. Také v těchto případech MZe vybíralo projekty jen podle formálních kritérií, aniž by hodnotilo jejich reálný smysl a kvalitu. Do roku 2013 také nestanovilo maximální možnou částku, kterou mohli získat lektori a přednášející na vzdělávacích akcích. Pak resort určil limit na pět tisíc korun za hodinu, od roku 2014 ho snížil na dva tisíce korun za hodinu. Podle NKÚ je důležité, aby si MZe stanovilo priority své dotační politiky. Mělo by mít představu, jaké vzdělávací a poradenské aktivity chce podporovat a proč, a těmto kritériím přizpůsobit výběr projektů, které nakonec na dotaci dosáhnou. Nestačí je hodnotit jen například podle toho, kolik lidí vzdělávací akce navštívilo, ale podle NKÚ je důležité si také ověřit, jestli podpořená akce k něčemu byla, tedy například udělat průzkum nabytých znalostí, nebo zjistit, jak účastníci úroveň akce hodnotili. Jen takový přístup

může zajistit, aby veřejné prostředky byly využity cíleně a smysluplně, dodal úřad. • Foto popis| Ministerstvo zemědělství čelí kritice Nejvyššího kontrolního úřadu za rozdělování peněz na vzdělávání a poradenství Foto autor| Foto archiv

Nových norem přibývá Zemědělec str. 3 Zpravodajství (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.8.2016

zpět - Přibližně po půl roce od spuštění registruje Potravinářská komora CR celkem 92 schválených cechovních norem. Vyráběných potravin je podle nich 155. Uvedla to mluvčí komory Dana Večeřovi Nejčastěji se podle těchto norem vyrábějí mléčné, masné a lahůdkářské výrobky. Potraviny vyrobené podle cechovních norem by měly mít nadstandardní charakteristiky proti srovnatelným výrobkům na trhu. Kromě schválených norem jich je 17 v připomínkovém procesu a další desítky se připravují „Úspěšně startují i pekařské výrobky, cukrovinky, vejce a konzervované produkty, slabší je prozatím situace v nápojích," řekla Večeřová. Dodala, že se objevují i názory zastávající liberálnost trhu a odmítající regulace. Zájem spotřebitelů však o normy podle Večeřové je, a zavádění dalších norem tak bude pokračovat Cechovní normy potravinářská komora zavádí podle vzoru Rakouska, kde se vztahují na 30 tisíc produktů. V CR komora projekt připravovala dva roky. V Česku je nyní řada značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát Další je například Regionální potravina, či logo Vím, co jím. •

• Kalendář akcí 8.8.2016

Zemědělec str. 64 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na internetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec. cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu mailto:[email protected]. • 11.8.9.00 hod. Chmelařský den (aktuální stav porostů, předsklizňové odhady, situace na trhu s chmelem), se koná na účelovém hospodářství ve Steknflcu u Žatce, Pořadatelem je Chmelařský institut. Wo: tel.: 415 732 101, mailto:[email protected], http://www.chizatec.cz. 13. 8. Ovčacké slavnosti na Zlobici - celostátní výstava plemen ovcí a koz se koná ve Zlobici. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz. Info: tel.: 777 754 800, mailto:[email protected], http://www.schok.cz. • 13.-27.8. Škola přírodního stavitelství se koná v Bílých Karpatech. Organizátory jsou Ekovesnice, Eko-osada. Info: Nicol Vondra, tel.: 774 216 807, mailto:[email protected]. • 14. 8. 9.00 hod. Ochutnávka Regionální potraviny OK se koná v rámci Kojetínských hodů na Masarykově náměstí, Kojetín. Organizátorem je Okresní agrární komora Přerov. Info: mailto:[email protected]. • 18.-21.8. Agrokomplex Nitra 2016 (43. ročník mezinárodní zemědělské a potravinářské výstavy) se koná v Agrokomplexu Nitra. Organizátorem je Agrokomplex -Výstavníctvo Nitra. Info: +421 376 572 123.

• 25.8.9.00 hod. - 30.8.17.00 hod. Země živitelka na téma Budoucnost českého zemědělství a českého venkova (43. ročník mezinárodního agrosalonu, národní dožinky, prezentace kvalitních českých potravin, soutěž o Zlatý klas) se koná na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Výstaviště České Budějovice, Husova 523, 370 21 České Budějovice ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, MMR, Agrární komorou ČR, Potravinářskou komorou ČR a Zemědělským svazem ČR. Info: http://www.vcb.cz. • 25. 8. 13.00 hod. Polní den Syngenta Slunečník Žlunice se koná ve Zlunicích. Organizátorem je Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. • 27. 8.10.00 hod. Národní dožinky (dožinkový průvod a celodenní kulturní akce v Pivovarské zahradě) se konají na Výstavišti České Budějovice. Organizátorem je Agrární komora ČR. Info: mailto:[email protected]. • 30.8. Seminář k dřevině roku Třešeň ptačí se koná v Lesním závodu Židlochovice (blok přednášek a exkurze v porostech). Info: Vít Skála, www. cesles.cz, http://www.lesnictvi.cz. • 30. 8. Polní den kukuřice LG se koná v ZD Dub nad Moravou, okres Olomouc. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Michal Adler; tel.: 603 115 477. • 31.8. Polní den kukuřice LG se koná ve společnosti Bonagro,. Blažovice, okres Brno venkov. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Milena Mařáková, tel.: 602 314 595. • 1. 9. Polní den kukuřice a slunečnice LG se koná ve společnosti Vlnofrukt, Brod nad Dyjí, okres Břeclav. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Miroslav Zich, tel.: 725 815 838 • 2.9. Polní den kukuřice LG a Oseva Uni se koná v AG Skořenice, okres Ústí nad Orlicí. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Jaroslav Matyk, tel.: 724903370 • 3. 9. Pelhřimovské dožinky (dožinková slavnost s bohatým doprovodným programem) se konají v Pelhřimově. Organizátorem je VOD Kámen. Info: mailto:[email protected]. • 3.9.9 JO hod. Ležnické Biodožínky (tradiční oslava dokončení sklizně) se konají v Ležnici 810, Horní Slavkov. Organizátorem je Agrafa, Ležnice 810,357 31 Horní Slavkov. Info: tel.: 724 437 685. • 3. 9. 9.00 hod. Ochutnávka Regionální potraviny OK se koná v rámci akce Gulášfest Přerov 2016, na Výstavišti Přerov. Organizátorem je Okresní agrární komora Přerov. Info: oakpr@volny. cz. • 8.9.9.00 hod. Polní den Syngenta Slunečník Zabčice se koná v Žabčicích. Organizátorem je Syngenta. Info: http://www.syngenta.cz. • 8. 9.10.00 hod. Agroshow Dynín se koná v Dyníně. Organizátorem je Bednař FMT, Lohenická, Praha 9-Vinoř. • 9.9.10.00 hod. Slavnostní zahájení, vyhodnocení a ocenění vítězů soutěží Regionální potravina Ústeckého kraje 2016 a O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje - kraje Přemysla Oráče 2016 se koná na výstavišti Zahrady Čech v Litoměřicích. Info: tel.: 602 341 689, holadovaludmila® seznam.cz, mailto:[email protected] • 10.-11.9.8.00 hod. Jiřinkové dny (více než 300 odrůd Jiřinek světového sortimentu, novinky roku 2016, výstava růží, mečíků, begónií, fuchsil a dalších květin) se konají ve Slovci u Městce Králové. Organizátorem je Zahradnictví Dahlia. Info: Luděk Brzák, Zahradnictví Dahlia, http://www.dahliabrzak. cz. • 10. 9. 9.00 hod. Historické traktory 2016 (historické traktory - stabilní motory - zemědělské stroje 2016) se koná v Kropáčově Vrutici 27 219, PSČ 294 79. Organizátorem je N & N Kosátky, Kropáčova Vrutice 111, 294 79 Kropáčova Vrutice. Info: tel.: 603 289 403. • 12.-14.9.21. Odborný seminář s mezinárodní účastí s názvem Aktuální aspekty pěstování zpracování a využití léčivých, aromatických a koreninových rostlin (legislativní aspekty pěstování LAKR, léčivé konopí, biologická aktivita, nejnovější výsledky výzkumu, pěstování a zpracování LAKR) se koná na České zemědělské univerzitě v Praze. Organizátorem je Česká zemědělská univerzita v Praze. Info: mailto:[email protected]. • 13.9. v 8 JO hod. Odborná konference Výživa dusíkem jako důležitý předpoklad dobrého výnosu (výživa rostlin, nové technologie a změny klimatu) se koná v hotelu Zámek v Nové Bystřici. Organizátory je Agra Group, Střelské Hostíce, ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby Praha-Ruzyně. Info: Ing. Pavel Dráb, tel. 602 171 440, mailto:[email protected].

Zemědělec (newsletter) Krajská informační střediska nejsou podle Agrární komory ČR zbytečná 3.8.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Dotace, Kontroly, Zemědělství

Eva Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Krajská informační střediska (KIS) nejsou zbytečná, tvrdí Agrární komora ČR. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) jejich funkci v pondělí zkritizoval, jejich konzultační činnost označil za mizivou. Ministerstvo zemědělství již uvedlo, že se chystá reformovat v příštím roce zemědělský poradenský systém. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík již dříve vyjádřil pochybnost, zda prostřednictvím středisek nedochází k podpoře právě Agrární komory ČR. Podle mluvčí komory Dany Večeřové jsou informace, které z nálezu NKÚ zazněly, vytržené z kontextu a neposkytují reálný obraz aktivit jednotlivých KIS, jejichž činnost je široká a proaktivní směrem k odborné i široké veřejnosti. Střediska pořádají desítky seminářů či zpracovávají informační magazíny pro zemědělce. Informace pak posílá do e-mailových schránek zájemců. Střediska pad pořádají i akce pro širší veřejnost, jako besedy pro děti ze škol, sdělila Večeřová. Nejvyšší kontrolní úřad zkritizoval rozdělování národních dotací od ministerstva zemědělství pro neziskové organizace. Z nich ministerstvo financuje právě například krajská informační střediska, která mají bezplatně poskytovat informace o zemědělství a rozvoji venkova. V praxi jde obvykle o pronajatou kancelář, kde pracovník poskytuje konzultace. Množství takto poskytnutých konzultací bylo ale v kontrolovaném období mizivé, uvedl NKÚ. Celkově přispěl stát na provoz těchto center v letech 2007 až 2014 více než 45 miliony korun. Podle NKÚ jsou tato centra nepotřebná a jejich funkci by měly plnit jiné, už existující instituce. Podle Večeřové vychází částka na jedno krajské informační středisko a rok na zhruba 433 000 korun, což by jiným institucím sotva stačilo na měsíční provoz. Ministerstvo již uvedlo, že zjištění NKÚ ohledně krajských informačních středisek podrobně vyhodnotí. Má posloužit k zásadní reformě celého poradenského systému, do kterého tato informační střediska patří. Reforma je plánována na letošní rok,“ řekla mluvčí ministerstva Markéta Ježková.* URL| http://zemedelec.cz/krajska-informacni...ejsou-podle-agrarni-komory-cr-zbytecna/

Faremní chovy nutrií v ohrožení Zemědělec (newsletter) str. 0 Ostatní, Šlechtění, Technologie, Výživa zvířat, Zdraví zvířat Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pro snadno zvládnutelný chov se nutrie těšily velké oblibě také u našich chovatelů. Zejména pro jejich kvalitní kožešinu se zakládaly faremní chovy, které se významně podílely na rozvoji chovu kožešinových zvířat u nás. V 90. letech minulého století však přestal být o kožky zájem, a tak chovatelé nutrií začali produkovat kvalitní maso, které se svými vlastnostmi řadí mezi dietní. 5.8.2016

S poklesem zájmu o kožky se hlavním produktem chovu nutrií stalo lehce stravitelné maso s nízkým obsahem cholesterolu. Z tohoto důvodu se plemenářská práce zaměřuje na plodnost (velikost vrhu), která je tak vedle mléčnosti a životnosti mláďat hlavním selekčním kritériem v chovech nutrií. Další snahou šlechtitelů je maximálně využít růstové schopnosti zvířat, přitom důraz je kladen na to, aby vykrmovaná zvířata dosahovala porážkové hmotnosti v co nejkratší době. Základním předpokladem zajištění tohoto požadavku je optimalizovaná výživa, kterou lze docílit podobně jako v chovech brojlerových králíků zkrmováním kompletních krmných směsí. Maso nutrií je složením velmi podobné králičímu. Ovšem na rozdíl od králíka je svalovina nutrie tmavší. Vysokým obsahem bílkovin (více než 21 %) a nízkým obsahem tuku (okolo 2 %, u starších zvířat do 5 %) je maso nutrií hodnoceno jako dietní. Pro všechny hospodyňky je dobrou zprávou,

že se dá upravovat na všechny způsoby (včetně uzení), podobně jako maso králíka. Přestože nutrie jsou z faremně chovaných kožešinových zvířat nejméně náročné a na rozdíl od norků a lišek poskytují vedle kožky i kvalitní maso, jejich faremní chov je v ohrožení. Důvodem je Evropskou komisí navrhovaný zákaz chovu invazních druhů zvířat (mezi něž se řadí i nutrie), který se aktuálně projednává na národní úrovni. I když u nás kožešinová zvířata patří podle plemenářského zákona mezi hospodářská zvířata a v případě nutrií se hlavním produktem stává dietní maso určené pro lidskou výživu, nelze říci, zda faremní chovy nakonec nezaniknou. K tomu je třeba dodat, že v Evropě se nutrie chovají faremním způsobem ještě v Polsku. Na rozdíl od nás však Poláci svými vyjednávacími schopnostmi v Bruselu již mnohokrát dokázali, že ctí chovatelské tradice a zemědělské produkci přikládají daleko větší význam.* Evropské nařízení zakazující chov invazivních druhů zvířat se vztahuje i na nutrie chované v zoologických zahradách přeštická nutrie byla vyšlechtěna v západních Čechách a spolu s českou standardní nutrií a moravskou stříbrnou nutrií je zařazena do programu na uchovávání genetických zdrojů zvířat nutrie můžete v přírodě potkat například v okolí řeky Sázavy česká standardní nutrie stříbrná nutrie je u nás druhým nejrozšířenějším barevným rázem nutrie se chovají v rodinných skupinách zlatá nutrie URL| http://naschov.cz/faremni-chovy-nutrii-v-ohrozeni/

MZe: Chovatelů nutrií se redukce chovů nemá týkat Zemědělec (newsletter) str. 0 Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.8.2016

zpět Chovatelé nutrií, kteří je mají na maso nebo kožešiny, nebudou muset postupně redukovat své chovy, přestože je nutrie na seznamu invazních nepůvodních druhů, jež se mají v evropské přírodě potlačovat. Sdělilo to ministerstvo zemědělství. Podle předsedy Ústřední odborné komise chovatelů kožešinových zvířat Jana Kaplana je u nás 200 až 250 chovatelů nutrií, kteří mají zhruba 1500 kusů těchto zvířat. Pokud by návrh platil i na hospodářská zvířata, šel by proti nedávno vládou schválené novele veterinárního zákona, která prodej masa z nutrie drobným chovatelům tzv. ze dvora umožňuje. Podle Kaplana ale chovatelé nutrie na maso stejně ve větším měřítku využívat nebudou. Většina chovatelů je totiž má na kožešinu. A pokud se maso ze zvířete potravinářsky odřeže, je podle Kaplana kožešina neprodejná. Podle něj by musel mít chov, aby mohl mít nutrie jenom na maso, alespoň 200 samic, aby vydělával. Ročně by pak musel vyprodukovat okolo tisce zvířat na maso. Invazní nepůvodní živočichové a rostliny, které svým neřízeným šířením ohrožují přírodu, se budou postupně ve volné přírodě omezovat. Od srpna dovoz těchto druhů kontrolují veterináři na letišti.* URL| http://zemedelec.cz/mze-chovatelu-nutrii-se-redukce-chovu-nema-tykat/

zena-in.cz Jak udržet vaše srdce zdravé? zena-in.cz str. 0 Zdravé vaření Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.8.2016

zpět Problémy se srdcem obecně označujeme jako srdečně-cévní neboli kardiovaskulární onemocnění (KVO). Ta jsou dle Českého statistického úřadu nejčastější příčinou úmrtí v České republice. A přitom stačí pár malých změn v jídelníčku a životním stylu, které pomohou vašemu srdci a zlepší kvalitu vašeho života. Problémy se srdcem obecně označujeme jako srdečně-cévní neboli kardiovaskulární onemocnění (KVO). Ta jsou dle Českého statistického úřadu nejčastější příčinou úmrtí v České republice. A přitom stačí pár malých změn v jídelníčku a životním stylu, které pomohou vašemu srdci a zlepší kvalitu vašeho života. Na zdraví srdce mají vliv jak faktory, které můžeme ovlivnit, tak ty, s nimiž nic nenaděláme. Mezi nejdůležitější patří zvýšená hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak, nadváha a obezita, nedostatek pohybu, stres, kouření či nadměrná konzumace alkoholu, dále věk, rodinná anamnéza nebo cukrovka. Z výše uvedeného výčtu vyplývá, že srdce pomůže udržet zdravé, pokud budete dodržovat zásady pestré vyvážené stravy a zdravého životního stylu. O co konkrétně se jedná? 1. Nejezte potraviny bohaté na cholesterol Denní příjem cholesterolu by neměl být vyšší než 300 mg. Jeho bohatým zdrojem jsou především vnitřnosti, máslo, vejce, smetana a sýry s vysokým podílem tuku. Oproti tomu nízký obsah cholesterolu mají nízkotučné mléčné výrobky, treska nebo kuřecí maso. Zcela minimální, nutričně zanedbatelné množství cholesterolu je obsaženo v potravinách rostlinného původu. 2. Jezte hlavně dobré tuky Hladinu cholesterolu v krvi spíše než jeho přísun v potravě ovlivňuje složení tuků. Je důležité dávat přednost rostlinným olejům (řepkovému, slunečnicovému, olivovému) a kvalitním produktům z nich vyrobeným. V jídelníčku by také neměly chybět ryby - tučnější druh (např. losos) byste si měli dát nejlépe 2× týdně. Stejně jako v rostlinných olejích a např. kvalitních margarínech z nich vyrobených v rybách převažují zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny. Naopak nasycené mastné kyseliny, které by měly tvořit méně než 10 % celkového denního příjmu energie, najdeme hlavně v tucích živočišných. Důležité je dbát i na omezení tzv. trans mastných kyselin. Vyhýbejte se tučnému masu a vybírejte si jen to libové. Drůbeží maso má vhodnější složení tuků než hovězí nebo vepřové. Velké množství špatných tuků je také v uzeninách, pomazánkách a cukrovinkách. Proto je nahraďte spíše plátkem tvrdého sýra nebo šunky či čerstvým nízkotučným sýrem. Je prokázáno, že hladinu cholesterolu příznivě ovlivňují i ořechy. Jsou sice tučné, ale obsahují dobré tuky. Zapomeňte však na slané buráky. Sáhněte po neloupaných mandlích, dejte si jich 25 gramů denně. Do snídaňových vloček nebo jakéhokoli denního jídla přidejte dvě lžičky drceného lněného semínka. Kromě vysokého obsahu vlákniny z něj získáte potřebné omega 3 nenasycené mastné kyseliny. 3. Nezapomínejte na vlákninu Světlé pečivo vyměňte za celozrnné. Vybírejte si též těstoviny v celozrnné variantě a přednost dejte rýži natural. Celozrnné výrobky totiž obsahují kvalitní komplexní sacharidy s vyšším podílem vlákniny. Ty jsou hlavním palivem vašeho organismu. Jednoduchým cukrům se vyhýbejte. 4. Ovoce a zelenina pětkrát denně

Jezte dostatečné množství ovoce a zeleniny (denně v pěti porcích 200 g ovoce a 400 g zeleniny). Zařaďte do jídelníčku též luštěniny - fazole, hrách a čočku. 5. „Píte vodu, píte pitnou vodu…“ Důležitý je i správný pitný režim. Pijte hlavně vodu, neslazený čaj a nízkoenergetické nápoje. Pravidelná nadměrná konzumace alkoholu je pro Vaše srdce škodlivá, protože může způsobovat vysoký krevní tlak, abnormální srdeční rytmus a obezitu (alkoholické nápoje mají vysokou energetickou hodnotu). Proto je důležité, abyste v rámci péče o své srdce pili alkohol pouze zřídka a s mírou. 6. Po schodech každý den Stejně jako ostatní svaly i srdce je posilováno pohybem. Bude tedy odolnější, když ho občas pořádně zapřáhnete. Intenzivní pohyb stačí dvakrát až třikrát týdně (ale pozor - příliš velkou intenzitou bez předchozího „varování“ můžete srdci naopak uškodit). Čím je srdce silnější, tím pomaleji může pracovat, když Vám v těle pumpuje krev. Méně se tak namáhá i srdečně-cévní systém, který je díky tomu zdravější. Zvlášť účinné jsou chůze, plavání nebo tanec, protože zaměstnávají jak srdce, tak plíce. Navíc při nich zapojujete celé tělo. Nezapomínejte také na to, že semínka a ořechy jsou velmi tučné. Díky pohybu (alespoň 30 minut denně) nezačnete tloustnout. Obezita je totiž dalším rizikovým faktorem pro vznik nemoci srdce a cév. 7. Hlavně se nerozčilovat Stres není s vážnými srdečními problémy spojen přímo, ale způsob, jak se s ním vypořádáváme (kouření, nezdravá jídla, alkohol) může zdravotní stav srdce také ovlivnit. Je proto důležité naučit se stres vhodně odbourávat a také umět odpočívat. Další tipy najdete na http://www.flora.cz. URL| http://zena-in.cz/clanek/jak-udrzet-vase-srdce-zdrave/kategorie/zdrave-vareni

Letní jídelníček – jak chutně a zdravě jíst bez dlouhých hodin strávených v kuchyni? zena-in.cz str. 0 Vaření Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 8.8.2016

zpět Scénář je každý rok stejný – rtuť teploměru nebezpečně stoupá už od rána a teplo sálá ze všech stran. I pouhá představa, že se musíte kvůli večeři potit u sporáku, je v takovém počasí opravdu děsivá. Naštěstí naše tělo reaguje na změny teplot velmi dobře a svíčkovou se šesti v červenci opravdu nevyžaduje. Jak se ale stravovat, abyste i v létě získali veškeré potřebné živiny? Scénář je každý rok stejný – rtuť teploměru nebezpečně stoupá už od rána a teplo sálá ze všech stran. I pouhá představa, že se musíte kvůli večeři potit u sporáku, je v takovém počasí opravdu děsivá. Naštěstí naše tělo reaguje na změny teplot velmi dobře a svíčkovou se šesti v červenci opravdu nevyžaduje. Jak se ale stravovat, abyste i v létě získali veškeré potřebné živiny? Pitný režim je základ Dodržovat pitný režim byste měli během celého roku, v létě to však platí dvojnásob. Lidský organismus se během letních měsíců potřebuje ochlazovat mnohem více než ve zbytku roku, proto se mnohem více potíme a tím pádem naše tělo také „spotřebuje“ více tekutin. Pít byste měli především vodu a neslazené nápoje, například bylinkové čaje, v omezeném množství jsou vhodné i

čerstvé ovocné a zeleninové šťávy. Tekutiny by měly být spíše vlažné nebo mírně vychlazené, horké nebo příliš ledové nápoje totiž tělo ještě více zahřívají. Ptáte, se jak je to u studeného pití možné? Je pravda, že drink po okraj naplněný ledem vás na chvíli osvěží, poté ale organismus zareaguje na příliš nízkou teplotu tak, že se začne ještě více zahřívat. Léto – čas sezónních a lokálních potravin Právě léto je ideálním obdobím, kdy se lze stravovat českými potravinami. Trhy jsou plné čerstvé zeleniny a šťavnatého ovoce a obojí můžete v parných dnech jíst bez ostychu od rána do večera. K snídani si namixujte smoothie, poobědvejte studenou zeleninovou polévku a večer si připravte salát. Experimentujte a zkoušejte nové, neotřelé kombinace, během léta jich zaručeně vymyslíte nespočet. Nebojte se ani bylinek, ty dodají jídlu svěžest a posunou zážitek z jídla o další stupínek výše. Pozor! Co platí pro bylinky, neplatí pro koření. Především to pikantní by vám v létě spíše přitížilo, takže přes prázdniny kořeňte velmi opatrně. Nezapomínejte na vyvážený poměr živin Že jsou ovoce a zelenina základ, už víte, ale pouze na mrkvi a jahodách byste asi dlouho nevydrželi. Do jídelníčku zařaďte i další vhodné „letní“ potraviny. Ovoce můžete doplnit hrstkou cereálií a jogurtem či tvarohem, které mají, jako většina mléčných výrobků, také příjemný ochlazující efekt. Ideálním letním pokrmem je například též rizoto, které nemusí být nutné z rýže, můžete na něj použít třeba quinou nebo pohanku. Pokud se neobejdete bez masa, volte lehčí typy – kuřecí, jehněčí nebo ryby. Dobíjejte baterky při sportu efektivně Vydáte-li se na výlet – ať už na čtrnáctidenní túru do hor nebo na odpolední výlet za město –, neměla by vám v kapse chybět malá svačinka na zahnání hladu a dobití energie. Skvělými společníky na cesty jsou především ořechy nebo sušené ovoce. Taková svačina nezabere skoro žádné místo, téměř nic neváží a nebude vás další hodinu tlačit v žaludku, ale dodá vám mnohem více síly než chleba se salámem. Ořechy i sušené ovoce navíc vydrží i extrémnější podmínky, takže je s sebou můžete vozit i ve velkém horku, aniž by hrozilo, že se zkazí. TIP: Ať už patříte mezi aktivní sportovce, plánujete několikadenní výlet do přírody, zajímáte se o zdravou stravu nebo jen rádi zkoušíte nové věci, neměla by vašemu zájmu uniknout nutriční nápoj MANA. MANA je vyrobena z pečlivě vybraných surovin a její složení pokryje doporučenou denní dávku všech důležitých vitamínů, minerálů a dalších látek. Je lehká a dobře stravitelná, můžete si ji tedy klidně dát i před sportovním výkonem. Její příprava navíc zabere jedinou minutu a může se tedy stát vaším ideálním společníkem nejen doma, ale také na cestách. Není to tak dávno, co MANA prošla vcelku velkou proměnou. Výrobci této „potraviny budoucnosti“ naslouchali přáním svých zákazníků a zohlednili je při vývoji nového složení. MANA nyní zachutná i lidem, kteří si dříve stěžovali na její příliš sladkou chuť. Nová varianta je slanější, díky čemuž ji lze lépe kombinovat s dalšími potravinami. Výraznou změnou prošla také struktura nápoje, která je nyní mnohem krémovější než dosud. Pro více informací navštivte http://www.mojemana.cz URL| http://zena-in.cz/clanek/letni-jidelni...n-stravenych-v-kuchyni/kategorie/vareni

zpravy.rozhlas.cz Ohrožuje to zdraví lidí, kritizují inspektoři poměry na polských jatkách 3.8.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 evropa Vít Pohanka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Polský Nejvyšší kontrolní úřad kritizuje poměry na tamních jatkách v menších venkovských hospodářstvích. Veterinární kontroly nejsou podle inspektorů dostatečné. Úřad o tom informoval v nové zprávě, kterou dostal Senát. Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu se týká jen malých hospodářství, ne velkých masokombinátů, které vyrábějí a vyvážejí ve velkém mimo jiné i do České republiky a jsou pod standardním evropským dohledem.„Ohrožuje to zdraví lidí,“ uvedl mimo jiné náměstek ředitele polského Nejvyššího kontrolního úřadu Mieczyslaw Luczak.Výrazná kritika nedostatečné veterinární kontroly v masném průmyslu je přitom v rozporu s opakovanými prohlášeními polského ministerstva zemědělství. Resort si mimochodem před časem opět stěžoval na údajně diskriminační kontroly polských potravin v Česku.Nejvíc potravin vyvážejí Poláci do Německa a Velké Británie, kde s nimi nemají úřady ani spotřebitelé žádné problémy. Česká republika je až třetím největším importérem polských potravin.Češi válčí proti polskému masu, tvrdí Gazeta WyborczaV Polsku budou sčítat včely. Má to pomoci biologům zabránit úbytku užitečného hmyzu Nejvíc závadných potravin k nám přichází z Polska, Německa a Slovenska

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1638127

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Web milujuhovezi.cz odstartoval! 1. Zdravý oběd za 100 korun pro celou rodinu? Jde to. Víme, jak na to 2. Tržby prodejců meziročně rostly o 6,2 % 3

Recommend Documents