*01 | 2007
regional studies
tématické články
regionální studia
Vztah úrovně vzdělání obyvatel měst a jejich populační velikosti Relationship between an education level of citizens and population of towns RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D. |
[email protected] Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta Středisko regionálních a správních věd a Katedra regionálních studií
ABSTRAKT Příspěvek se zabývá vztahem mezi populační velikostí měst a jejich vzdělanostní strukturou. Na souboru 261 měst, s počtem obyvatel větším než 5 tisíc, aplikovala autorka Zipfovu křivku, používanou pro hierarchizaci měst v územích s jedním dominantním centrem, na 2 vzdělanostní skupiny – osoby s terciárním vzděláním a se základním vzděláním a bez vzdělání. Podrobněji se zabývala postavením měst s populací nad 50 tisíc osob a jejich vzdělanostní strukturou.
KLÍČOVÁ SLOVA Vzdělání, vzdělanostní struktura, město, Zipfova křivka, hierarchizace měst
KEYWORDS Education, educational structure, town, Zipf method, hierarchy of towns
Úvod Vzdělanostní struktura a vzdělání obyvatel1 jsou významnými ukazateli kvality lidských zdrojů v regionu, které specifikují možnosti využívat lidský kapitál jako významný endogenní rozvojový potenciál území. Vzdělanostní struktura obyvatel měst, jako možných rozvojových center regionů, může přispět k jejich rozvoji v širokém spektru sociálních a ekonomických aktivit. Vyšší úroveň dosaženého vzdělání je předpokladem adaptability a flexibility obyvatel a může tedy ovlivnit i konkurenceschopnost regionů.
Vzdělání obyvatel měst – aplikace Zipfovy křivky V České republice dochází k postupné koncentraci obyvatel do velkých měst nebo jejich nejbližšího okolí, přičemž se vytváří hierarchická soustava měst. Podle M. Hampla a jeho spolupracovníků se v ČR generují čtyři hierarchické úrovně center (Hampl 2005), přičemž dominantním centrem s celorepublikovým významem je hlavní město Praha (makroregionální úroveň). Mezoregionálními centry jsou všechna krajská města s výjimkou Jihlavy a dále pak následují centra mikroregionů 2. a 1. stupně (nejnižší úroveň). 1 — Text tohoto příspěvku je upravenou kapitolou mé doktorské disertační práce „Vzdělání obyvatel ČR: regionální disparity, faktor regionálního rozvoje“, kterou jsem obhájila na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v září 2007. Mým odborným školitelem byl doc. RNDr. René Wokoun, CSc.
Proces hierarchizace měst lze v zemích s jedním dominantním centrem dokumentovat prostřednictvím Zipfovy křivky (Rank Size Rule), přičemž platí, že součin pořadí města a počtu jeho obyvatel se rovná počtu obyvatel dominantního centra. Matematicky to lze vyjádřit takto: Pn=P1/n2, kde P1 je počet obyvatel největšího města, n je pořadí města a Pn je počet obyvatel n-tého města. Zipfova křivka pro hierarchizaci měst podle počtu obyvatel mě inspirovala k její aplikaci na úroveň dosaženého vzdělání obyvatel měst České republiky. Zajímalo mě, zda Zipfova křivka aplikovaná na města podle počtu obyvatel s určitou úrovní dosaženého vzdělání má podobný průběh jako Zipfova křivka hierarchizující města podle počtu obyvatel. Chtěla jsem zjistit, zda existuje závislost mezi vzdělanostní strukturou a velikostí města, či-li, zda platí, že čím větší město podle počtu obyvatel, tím vyšší počet terciárně vzdělaných a nižší počet obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání. Jednoduše řečeno, zda si města zachovají stejné pořadí při porovnání Zipfovy křivky podle počtu obyvatel a jejích aplikací na vzdělanostní skupiny obyvatel s terciárním vzděláním a se základním vzděláním a bez vzdělání. Pro vytvoření souboru měst jsem stanovila hranici počtu obyvatel na 5 tisíc osob, a to především z toho důvodu, že dříve byl počet 5 tisíc obyvatel jednou z podmínek získání statutu města3. Myslím si, že město této velikosti je již schopno ovlivnit rozvoj svého nejbližšího zázemí a proto je třeba se vzdělanostní strukturou na této úrovni zabývat. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (dále SLBD 2001) jsem sestavila soubor měst s počtem obyvatel větším než 5 tisíc osob k datu konání SLBD 2001. Tento soubor obsahuje celkem 261 měst. Nejdříve jsem dovodila Zipfovu křivku pro Českou republiku. Pro lepší názornost jsem do grafu zahrnula, jak ideální průběh Zipfovy křivky pro 261 měst při výchozí hodnotě poč2 — V odborné literatuře se někdy uvádí vzorec Pi=P1/ik, kde P1 je počet obyvatel největšího centra, i je velikostní pořadí dalších měst, k je konstanta a ik je pořadí určitého města a Pi počet obyvatel města i-tého pořadí; v nejjednodušším vyjádření je k=1 (tuto hodnotu jsem využila pro své účely). In: Pavlík, Z., Rychtaříková, J., Šubrtová, A. (1986): Základy demografie, Praha: Academia, str. 476 3 — Hranici 5 tisíc obyvatel jsem zvolila také proto, že města nad 5 tisíc obyvatel v sídelní struktuře České republiky jsou sídly s prokazatelnými městskými funkcemi. V ČR disponují statutem města i sídla s menším počtem obyvatel, nicméně jsou to často obce venkovského charakteru s nerozvinutými městskými funkcemi, především na jižní Moravě – např. Vracov (podle SLBD 2001 celkem 4 531 obyv.) Velké Bílovice (3 800 obyv.), Velké Pavlovice (3 101 obyv.) apod.
13
regio_study_01_2007.indd 13
3.4.2008 10:57:32
tématické články
regionální studia
*01 | 2007
regional studies
Zipfova křivka pro ČR
počet obyvatel města (logaritmické měřítko)
10000000
reálný průběh Zipfovy křiivky v ČR ideální průběh Zipfovy křivky v ČR
1000000
100000
10000
1000 1
9
17
25
33
41
49
57
65
73
81
89
97 105 113 121 129 137 145 153 161 169 177 185 193 201 209 217 225 233 241 249 257 pořadí města
Graf č. 1: Zipfova křivka pro města ČR nad 5 tisíc obyvatel (podle SLBD 2001) Zdroj: na základě údajů ČSÚ (Sčítání lidu, domů a bytů 2001, www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/vysledky_sldb_2001), sestavila J.Kouřilová, vlastní výpočty
tu obyvatel Prahy odpovídající skutečnému počtu, tak i reálnou situaci v ČR. Základem pro konstrukci Zipfovy křivky se stal počet obyvatel hl.m. Prahy, což podle SLDB 2001 bylo 1 169 106 osob. V následujícím grafu jsou patrné odchylky reálné situace od ideálního průběhu Zipfovy křivky v České republice. Nicméně lze konstatovat, že reálná situace v globálu sleduje víceméně průběh ideální Zipfovy křivky. Nejvýraznější odchylka je hned na začátku pořadí měst, kdy je počet obyvatel měst České republiky nižší než by odpovídalo Zipfově křivce. Situace se vyrovnává až na 25. místě pořadí. Od 43. pozice, tj. od měst s počtem obyvatel nižším než 27 361 (Hodonín), je reálný počet obyvatel měst České republiky mírně nad počtem vyplývajícím z průběhu Zipfovy křivky.
Na základě údajů ze SLBD 2001 jsem se pokusila sestrojit aplikovanou Zipfovu křivku podle počtu obyvatel terciárně vzdělaných, tj. s dosaženým vysokoškolským, vyšším odborným a nástavbovým vzděláním. Graf č. 1 ukazuje ideální a reálný průběh Zipfovy křivky, přičemž základní hodnotou, z níž jsem vycházela, je počet obyvatel Prahy s terciárním vzdělání, který činil k datu SLDB 2001 celkem 243 088 osob, pořadí měst je zachováno podle celkového počtu jejich obyvatel. Z grafu č. 2 je patrné, že počet osob terciárně vzdělaných podle aplikované Zipfovy křivky ve městech kolísá. Znamená to tedy, mimo jiné, že se pořadí měst podle velikosti populace a podle počtu terciárně vzdělaných liší.
Aplikovaná Zipfova křivka - terciární vzdělání (pořadí měst podle celkového počtu obyvatel)
počet terciárně vzdělaných obyvatel města (logaritmické měřítko)
1000000
průběh aplik. Zipfovy křivky pro terc. vzdělané při zachování pořadí měst podle celkového počtu obyvatel ideální průběh aplik. Zipfovy křivky
100000
10000
1000
100 1
10 19 28 37 46 55 64 73 82 91 100 109 118 127 136 145 154 163 172 181 190 199 208 217 226 235 244 253 pořadí města podle celkového počtu obyvatel
Graf č. 2: Aplikovaná Zipfova křivka – terciární vzdělání (pořadí měst podle celkového počtu obyvatel) Zdroj: na základě údajů ČSÚ (Sčítání lidu, domů a bytů 2001, www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/vysledky_sldb_2001), sestavila J.Kouřilová, vlastní výpočty
14
regio_study_01_2007.indd 14
3.4.2008 10:57:32
*01 | 2007
regional studies
Kromě Prahy a Brna se nejvíce ideálnímu průběhu Zipfovy křivky přibližují hodnoty terciárně vzdělaných v Poděbradech, což je ovlivněno lázeňským charakterem a také dlouhodobou vzdělávací tradicí ve městě, dále v Říčanech a Roztokách, které jsou v těsné blízkosti Prahy a jejichž vzdělaní obyvatelé nacházejí odpovídající pracovní uplatnění právě v hlavním městě. Nejnižší počet terciárně vzdělaných osob ve městech nad 5 tisíc obyvatel má Habartov v Karlovarském kraji (144 osob), který je ale podle počtu obyvatel na 241. pozici. Dalšími městy s výrazně nižším počtem terciárně vzdělaných obyvatel jsou: Jirkov (62. pozice), Bílina (85. pozice), Chodov (91. pozice), Hrádek nad Nisou (177. pozice), Šluknov (233. pozice). Tato města leží většinou v pohraničních, po 2. světové válce dosídlených oblastech, navíc ekonomické aktivity rozvíjené v těchto oblastech nevyžadovaly a zpravidla dosud nevyžadují vyšší kvalifikaci pracovní síly. Celkově lze konstatovat, že žádné město se nenachází nad „ideálním“ stavem podle Zipfovy křivky podle počtu osob terciárně vzdělaných. Je potřeba mít stále na zřeteli skutečnost, že výchozí hodnotou pro Zipfovu křivku byl počet terciárně vzdělaných v hlavním městě Praze, v níž podíl této vzdělanostní skupiny dosahuje nejvyšší hodnoty v České republice. Na druhé straně ale, při porovnání s jinými metropolitními regiony, se ukazuje, že Praha v tomto ukazateli v rámci Evropské unie zaostává (EC 2007). Na opačné straně vzdělanostní škály stojí osoby se základním vzděláním a bez vzdělání. Pro porovnání jsem také pro tuto skupinu obyvatel zkonstruovala Zipfovu křivku, viz graf č. 3. Základní hodnotou byl, stejně jako v předchozím případě, počet obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání v hlavním městě Praze, který činil při SLDB v r. 2001 celkem 147 976 osob a byl to v rámci republiky nejnižší podíl osob s touto dosaženou úrovní vzdělání. Od pražské hodnoty odvozený ideální průběh Zipfovy křivky je právě touto základní
hodnotou zásadně ovlivněn. Pořadí měst v grafu č. 3 je opět zachováno podle celkového počtu jejich obyvatel. Pod ideálním průběhem Zipfovy křivky jsou počty obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání ve velkých městech: Brno, Plzeň, Olomouc, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové a Pardubice. Ostrava na třetí pozici a Ústí n. L. na 10. pozici se nacházejí nad ideálním průběhem Zipfovy křivky, stejně jako všechna další města od 12. pozice. Nejblíže „ideálu“ jsou Příbram, Písek, Sezimovo Ústí a Roztoky. Naopak Bohumín (56. pozice), Bílina (85. pozice), Uničov (107. pozice) a Duchcov (152. pozice), Dubí (169. pozice), Šluknov (233. pozice) a Habartov (241. pozice) mají počty osob se základním vzděláním a bez vzdělání. Opět se jedná zpravidla o města ležící v pohraničních, po 2. světové válce dosídlených oblastech, v nichž v minulosti rozvíjené ekonomické aktivity nevyžadovaly vyšší kvalifikaci pracovní síly. Pokud bych shrnula získané poznatky, tak lze konstatovat, že průběh křivek konstruovaných podle Rank Size Rule, Zipfových křivek, pro města ČR nad 5 tisíc obyvatel, a to jak pro celkový počet obyvatel, tak i aplikačně pro obyvatele s úrovní dosaženého terciárního vzdělání a s úrovní základního vzdělání a bez vzdělání zhruba kopíruje průběh ideální Zipfovy křivky odvozené od počtu obyvatel hlavního města Prahy. Při porovnávání grafů Zipfovy křivky aplikované na počet obyvatel se základním vzděláním, lze konstatovat, že křivka se od 12. pozice v pořadí měst podle velikosti populace dostává nad ideální průběh, na rozdíl od aplikované Zipfovy křivky pro terciární vzdělání, kde reálné hodnoty zůstávají pod ideálními hodnotami v celém průběhu. Výkyvy počtu obyvatel s terciárním vzděláním ve městech České republiky nad 5 tisíc obyvatel jsou především v menších městech ovlivněny lokalizací určitého typu firmy nebo veřejné instituce, jejíž zaměření vyžaduje personál s vysokoškolským, vyšším odborným nebo nástavbovým vzděláním. Významnou roli v tomto směru může sehrát také tradice
tématické články
regionální studia
Aplikovaná Zipfova křivka - základní vzdělání a bez vzdělání (pořadí měst podle celkového počtu obyvatel)
počet obyvatel se základním vzdělání a bez vzdělání ve městě (logaritmické měřítko)
1000000
reálný průběh aplik. Zipfovy křivky ideální průběh aplik. Zipfovy křivky
100000
10000
1000
100 1
10
19
28
37
46
55
64
73
82
91 100 109 118 127 136 145 154 163 172 181 190 199 208 217 226 235 244 253
pořadí města podle celkového počtu obyvatel
Graf č. 3: Aplikovaná Zipfova křivka – základní vzdělání a bez vzdělání (pořadí měst podle celkového počtu obyvatel) Zdroj: na základě údajů ČSÚ (Sčítání lidu, domů a bytů 2001, www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/vysledky_sldb_2001), sestavila J.Kouřilová, vlastní výpočty
15
regio_study_01_2007.indd 15
3.4.2008 10:57:33
tématické články
regionální studia
*01 | 2007
regional studies
vzdělávání ve městě, jeho poloha vůči významným centrům i typ ekonomických aktivit, které se zde rozvíjely především v druhé polovině 20. století. Celkově, pokud vezmeme průběh ideální Zipfovy křivky jako základ, se potvrzuje, že v počtu obyvatel terciárně vzdělaných se pohybují hodnoty znázorněné za města České republiky pod Zipfovou křivkou a tedy, že existují výrazné rezervy v této vzdělanostní skupině. Naopak aplikovaná Zipfova křivka pro skupinu lidí se základním vzděláním a bez vzdělání, i když je základní hodnotou relativně nízký počet osob s touto úrovní vzdělání v Praze, ukazuje, že počty osob se základním vzděláním a bez vzdělání jsou ve městech České republiky poměrně vysoké. Na druhé straně ale je třeba vzít v úvahu, že problém vysokého podílu takto (ne)vzdělaných lidí je z velké míry otázka generační. Přístup ke vzdělávání se poměrně výrazně změnil po r. 1989, v současnosti si mladí lidé uvědomují jeho význam a snaží se dosáhnout co nejvyššího vzdělání. Vzhledem k tomu, že relevantní data s odpovídající vypovídací schopností lze získat v podstatě pouze v rámci cenzu, bude možné provést porovnání (a zhodnotit případný posun) až po zveřejnění výsledků dalšího SLBD, které by se mělo konat v r. 2011.
Města nad 50 tisíc obyvatel Vzhledem k tomu, že vzorek 261 měst s počtem obyvatel větším než 5 tisíc je poměrně rozsáhlý, zaměřila jsem podrobněji pozornost na města s počtem obyvatel nad 50 tisíc, která mohou výraznějším způsobem ovlivnit nejen rozvoj svého bezprostředního zázemí, ale i širší region. Zabývala jsem se především skupinou terciárně vzdělaných obyvatel, neboť charakteristickým rysem rozložení obyvatel s terciárním vzdělávání je vysoká míra koncentrace v největších městech České republiky. Podle Sčítání lidu, domů a bytů v r. 2001, žilo ve 22 městech s počtem obyvatel větším než 50 tisíc 32,9 % populace České republiky a 33,4 % populace starší 15 let. V těchto městech žilo 50,4 % všech osob v ČR s terciárním vzděláním (vysokoškolské, vyšší odborné a nástavbové vzdělání), průměrný podíl terciárně vzdělaných na populaci starší 15 let v těchto městech činil 18,6 % při celorepublikové hodnotě 12,3 %. Vezmeme-li města nad 100 tisíc obyvatel, tj. Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Olomouc, pak v nich žilo (v r. 2001) 20,8 % obyvatel České republiky, 21,3 % obyvatel ČR starších 15 let a 37,2 % terciárně vzdělaných obyvatel ČR. Využijemeli dvou nejvyšších úrovní hierarchie center podle M. Hampla a kol. (Hampl 2005) nebo hierarchii center, kterou uvádí R. Wokoun (Wokoun 2004), získáme soubor měst Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec, Budějovice, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Pardubice a Zlín. Tato centra se podílela, podle SLDB 2001, na celkovém počtu obyvatel ČR 26,3 %, na počtu obyvatel starších 15 let 26,9 %, ale na počtu terciárně vzdělaných obyvatel 44,4 %. Podíl terciárně vzdělaných na populaci starší 15 let, činil v tomto souboru měst 20,4 %. Graf č. 4 znázorňuje rozložení obyvatel s terciárním vzděláním v uvedených centrech ČR. Absolutně i relativně nejvyšších hodnot dosahovalo hl. m. Praha díky svému postavení nejdůležitějšího socioekonomic-
Rozložení terciárně vzdělaných obyvatel ČR
Praha
Brno
Ostrava ostatní
Plzeň Olomouc
Zlín
Liberec Č.Budějovice Hr.Králové Ústí n.L. Pardubice
Graf č. 4: Rozložení obyvatel s terciárním vzděláním v největších městech ČR Zdroj: na základě údajů ČSÚ (Sčítání lidu, domů a bytů 2001, www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/vysledky_sldb_2001), sestavila J.Kouřilová, vlastní výpočty
kého centra ČR. Vysoká koncentrace ekonomických, sociálních, vzdělávacích a kulturních aktivit přitahuje vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu, která také ale většinou získala své vzdělání právě v hlavním městě, využila nabídky kvalifikačně odpovídajících pracovních míst a zůstala v Praze nebo jejím blízkém okolí. Podíl obyvatel s dosaženým terciárním vzděláním zde činil 24 %. Nejvíce se této hodnotě přiblížilo Brno, kde podíl terciárně vzdělaných dosáhl 22,6 %. Obyvatelé obou měst se podílejí na celkové populaci České republiky 15,1 % (na populaci starší 15 let pak 15,6 %), ale v obou dohromady žije téměř 30 % všech terciárně vzdělaných osob v České republice. Pokud jde o podíl terciárně vzdělaných na populaci vybraných měst starší 15 let, pak podíváme-li se na tabulku č. 1, lze konstatovat, že pořadí měst podle počtu obyvatel neodpovídá pořadí měst podle podílu terciárně vzdělaných. Výrazně je to vidět především u třetího největšího města v ČR, Ostravy, která je podle tohoto ukazatele až na 12. místě. Podobně se propadlo Ústí nad Labem, které je na 16. místě (podle počtu obyvatel na 9. místě). Naopak Olomouc a Hradec Králové s podílem terciárně vzdělaných nad 19 % se řadí hned za Prahu a Brno jako další důležitá vzdělanostní centra ČR. Od 15. místa je podíl osob s dosaženým terciárním vzděláním pod průměrem České republiky, přičemž „nejhůře“ jsou na tom Most, Chomutov a Karviná. Jsou to bývalá okresní města, jejichž okresy dodnes vykazují nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti. Pro tyto okresy v minulosti byl a do určité míry ještě je charakteristický zásadní podíl ekonomických aktivit nevyžadujících vyšší kvalifikaci. Ve všech třech městech je vyšší podíl osob se základním vzděláním nebo bez vzdělání oproti ČR (24,7 %): Most 27,9 %, Chomutov 27 % a Karviná 30 % (ČSÚ, SLBD 2001). Podíváme-li se na meziregionální centra, jak je vymezuje M. Hampl (Hampl, 2005) a porovnáme-li jejich pořadí s po-
16
regio_study_01_2007.indd 16
3.4.2008 10:57:33
*01 | 2007
regional studies
počet obyv. celkem ČR
počet obyv. 15+
počet terc. vzděl.
podíl terc.vzděl.
10 230 060
8 575 198
1 058 713
12,3
Praha
pořadí dle podílu terc.vzděl. x
1 169 106
1 012 404
243 088
24,0
1
Brno
376 172
322 164
72 713
22,6
2
Ostrava
316 744
264 901
36 760
13,9
12
Plzeň
165 259
142 001
23 929
16,9
6
Olomouc
102 607
86 963
17 041
19,6
3
Liberec
99 102
83 861
12 671
15,1
9
České Budějovice
97 339
81 970
14 437
17,6
5
Hradec Králové
97 155
83 101
16 111
19,4
4
Ústí nad Labem
95 436
79 595
9 376
11,8
16
Pardubice
90 668
77 452
12 955
16,7
7
Havířov
85 855
71 586
7 603
10,6
18
Zlín
80 854
69 277
11 164
16,1
8
71 132
60 054
7 366
12,3
15
Most
68 263
56 254
5 008
8,9
20
Karviná
65 141
54 241
4 035
7,4
22
Kladno
tématické články
regionální studia
Frýdek-Místek
61 400
50 400
6 515
12,9
14
Opava
61 382
51 140
7 337
14,3
11
Karlovy Vary
53 358
45 906
6 716
14,6
10
Děčín
52 506
44 008
4 068
9,2
19
Teplice
51 060
43 158
4 910
11,4
17
Chomutov
51 007
42 996
3 718
8,6
21
Jihlava
50 702
42 854
5 745
13,4
13
Tabulka č. 1: Města s populací větší než je 50 000 obyvatel v ČR podle SLBD 2001 Zdroj: na základě údajů ČSÚ (Sčítání lidu, domů a bytů 2001, www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/vysledky_sldb_2001), sestavila J.Kouřilová, vlastní výpočty
řadím měst podle podílu terciárně vzdělaných obyvatel, lze najít významné rozdíly, i když by se dalo teoreticky předpokládat, že by pořadí mohlo být stejné. Z tabulky č. 2 je zřejmá jednoznačnost postavení Prahy jako nejdůležitějšího centra s nejvyšší koncentrací terciárně
vzdělaných osob. Podobně je také jasná pozice Brna jako druhého nejvýznamnějšího centra ve všech sledovaných aspektech. Ostrava je sice třetí největší město v republice a třetí nejvýznamnější středisko v ČR, ale významu Ostravy neodpovídá pořadí města podle podílu terciárně vzdělaných
Pořadí měst podle počtu obyvatel
Pořadí mezoregion. center
Pořadí měst podle podílu terc.vzdělaných
1
Praha
Praha
Praha
2
Brno
Brno
Brno
3
Ostrava
Ostrava
Olomouc
4
Plzeň
Plzeň
Hradec Králové
5
Olomouc
Olomouc
České Budějovice
6
Liberec
České Budějovice
Plzeň
7
České Budějovice
Zlín
Pardubice
8
Hradec Králové
Hradec Králové
Zlín
9
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem
Liberec
10
Pardubice
Pardubice
Karlovy Vary
11
Zlín
Liberec
Opava
12
Kladno
Karlovy Vary
Ostrava
Tabulka č. 2: Porovnání největších měst ČR Zdroj: Hampl, 2005, SLBD 2001, sestavila J. Kouřilová, vlastní propočty
17
regio_study_01_2007.indd 17
3.4.2008 10:57:34
tématické články
regionální studia
regional studies
v populaci starší 15 let. Podobně je na tom Ústí nad Labem, z hlediska počtu obyvatel a významu jako mezoregionální centrum na 9. pozici, z hlediska podílu terciárně vzdělaných až na 16. místě. Naopak lepší pozici podle podílu terciárně vzdělaných má např. Olomouc, která je podle tohoto ukazatele třetí, podle počtu obyvatel pátá, nebo Hradec Králové, podle podílu terciárně vzdělaných čtvrtý, ale podle počtu obyvatel až osmý. Ve většině z 22 měst s počtem obyvatel větším než 50 000 osob se nachází vysoká škola nebo alespoň její fakulta, ve všech jsou lokalizovány vyšší odborné školy. Tyto vzdělávací instituce ovlivňují jednak počet osob s terciárním vzděláním ve městě tím, že vyžadují vzdělaný personál, a také přitahují do města mladé lidi, kteří na těchto školách studují. I když se část z nich vrátí zpět do své obce či regionu, přece jen určité procento zůstává, většinou z důvodů nabídky relevantního pracovního místa, a tím posiluje tuto vzdělanostní skupinu ve městě.
*01 | 2007 structure of towns: position toward the more important towns, educational tradition or economic activities developed above all in the 2nd half of 20th century etc. In the second part of the paper the author aimed at the towns with population more than 50.000 inhabitants (collection of 22 towns under census 2001). In detailed examination of the relationship between educational structure and population of these towns she certified certain relationship but not absolutely. There are some exceptions, e.g. Ostrava – town on the third position under population but on the 12th position under rate of tertiary educated inhabitants. Finally it is necessary to say that low achieved education degree of population is also generation problem in the CR. Accession to education had been changed after 1989. Young people understand the importance of education and make prompt efforts to achieve tertiary education. Assessment of changes in the educational structure of the towns will be possible on the base of the relevant data after the CR population census in 2011.
Závěry Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že se v souboLITERATURA ru 261 měst s počtem obyvatel větším než 5 tisíc do značné míry prokázala závislost mezi velikostí města a jeho vzděla- • HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt pro nostní strukturou. Vedle velikosti populace svou roli sehrává PřF UK také poloha města vůči významnějším centrům, vzdělávací • HAMPL, M. a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transfortradice i ekonomická odvětví rozvíjená ve 2. polovině 20. mační procesy v České republice. Praha: DemoArt pro PřF UK století. • HAMPL, M. a kol. (2001): Regionální vývoj: Specifika české transformace, Při podrobnějším zkoumání měst s počtem obyvatel větevropská integrace a obecná teorie. Praha: DemoArt pro PřF UK ším než 50 tisíc v souvislosti s jejich vzdělanostní strukturou • PAVLÍK, Z., RYCHTAŘÍKOVÁ, J., ŠUBRTOVÁ, A. (1986): Základy dea postavením v sídelní struktuře ČR podle vymezení center, mografie, Praha: Academia především mezoregionálních, které provedl M. Hampl a kol. • WOKOUN, R. (2004): Regionální struktura České republiky. In: Kolektiv (Hampl, 2005), se ukazuje, že určité vazby mezi velikostí autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. města a jeho vzdělanostní strukturou, resp. podílem terciár• ČSÚ – výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2001 dostupné na http://www. ně vzdělaných, existují, ale neplatí to absolutně, jak vyplývá czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/vysledky_sldb_2001 z uvedených příkladů. • EC (2007): Growing regions, growing Europe. Fourth report on economic and social cohesion
English summary (abstract) The paper is aimed at relationship between educational structure and population of towns in the Czech Republic, where population gradually concentrates in big towns or their close neighborhood. So the hierarchy town system is created and the capital Prague is a dominant centre with national importance. Process of town hierarchy is possible to demonstrate using Zipf method (Rank Size Rule) in countries with one dominant centre: Pn=P1/n, where P1 – population of the biggest town, n – sequence of the town and Pn – population of the n-th town. Author applied the Zipf method for towns of the CR and their educational structure, she examined availability of correlation: bigger town – more inhabitants with tertiary education and less inhabitants with basic education. In the collection of 261 towns with population more than 5.000 inhabitants the author found largely dependence between population of the town and its educational structure. There are also other factors which influence educational
18
regio_study_01_2007.indd 18
3.4.2008 10:57:34
