VZOROVÁ SMLOUVA OECD O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ. Lenka Pazderová

VZOROVÁ SMLOUVA OECD O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ

Lenka Pazderová

OBSAH I.

Mezinárodní daňové právo > Mezinárodní smluvní právo > Vzorové smlouvy > Interpretace mezinárodních daňových smluv

II. Základní ustanovení Vzorové smlouvy OECD o zamezení dvojího zdanění > > > >

Rozsah působnosti Smlouvy Definice Zdaňování příjmů Metody zamezení dvojímu zdanění

III. Speciální ustanovení Vzorové smlouvy OECD o zamezení dvojího zdanění IV. Shrnutí

Obsah

SLIDE 2

I. MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ PRÁVO MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ PRÁVO Shrnutí principů >

Mezinárodní daňové právo

= daňová úprava vztahů s mezinárodním prvkem >

Způsoby zamezení dvojímu zdanění > jednostranná úprava - vnitrostátní daňové právo zabývající se vztahy s cizím prvkem > dvojstranné mezinárodní smlouvy > právo Evropského Společenství

Mezinárodní smluvní právo

SLIDE 3

I. MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ PRÁVO MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ PRÁVO Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění >

Dvojstranné mezinárodní smlouvy > ratifikované smluvními státy > přímý účinek (tj. není nutná transpozice do národního práva)

>

Cíle mezinárodních smluv: > zamezení dvojímu zdanění > prevence daňovým únikům; obcházení daňových zákonů > výměna informací > zákaz diskriminace


SLIDE 4

I. MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ PRÁVO MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ PRÁVO Vzorové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění >

Vzorová smlouva OECD o zamezení dvojího zdanění > zdaňování příjmů a majetku > 1963, 1977, 1992, 2000, 2003, 2005, 2008, 2010 > společný formát a text mezinárodních smluv > princip dělby daňového výnosu mezi smluvní státy > celosvětově přijata a používána (i nečleny OECD) > Komentář k Vzorové smlouvě OECD > vysvětlení jednotlivých článků > výhrady států k ustanovením vzorové smlouvy > nezávazná interpretace smlouvy, ale obecně akceptovaná - i národními soudy > dědická a darovací daň > 1966, 1977

>

Vzorová smlouva OSN a Vzorová smlouva USA

Vzorové smlouvy

SLIDE 5

I. MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ PRÁVO MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ PRÁVO Vztah mezi mezinárodními daňovými smlouvami a vnitrostátním právem >

Přednostní aplikace mezinárodních daňových smluv > ALE tzv. „Treaty-override” možný

>

Mezinárodní daňové smlouvy > omezují vnitrostátní daňovou povinnost > z principu nemohou uložit dodatečnou daňovou povinnost, kterou národní zákon nevyžaduje

>

Zbývající oblast  aplikace vnitrostátního práva > ukládání a výběr daní > např. daňová přiznání, platební výměry, srážková daň > vnitrostátní procesní právo > pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak


SLIDE 6

I. MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ PRÁVO MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ PRÁVO Interpretace SZDZ >

Vídeňská úmluva o smluvním právu z 23.5.1969 (č. 15/1988 Sb.) > upravuje uzavírání smluv včetně obecných pravidel jejich výkladu > čl. 31 odst. 1: smlouva musí být vykládána v dobré víře, v souladu s obvyklým významem, který je dáván výrazům ve smlouvě v jejich celkové souvislosti, a rovněž s přihlédnutím k předmětu a účelu smlouvy > čl. 31 odst. 3: spolu s celkovou souvislostí nutno brát zřetel > na každou pozdější dohodu týkající se výkladu smlouvy nebo provádění jejího ustanovení, k níž došlo mezi stranami > na jakoukoliv pozdější praxi při provádění smlouvy, která založila dohodu stran týkající se jejího výkladu > čl. 32: k výkladu smluv lze použít i doplňkových prostředků, včetně přípravných materiálů ke smlouvě a okolností, za nichž byla smlouva uzavřena > pro potvrzení významu, který vyplývá z použití článku 31 > pro určení významu, pokud výklad provedený podle čl. 31 > ponechává význam nejednoznačným nebo nejasným > vede k výsledku, který je zřejmě protismyslný nebo nerozumný > čl. 33: interpretace vícejazyčných smluv

>

Komentář ke Vzorové smlouvě OECD Interpretace mezinárodních daňových smluv

SLIDE 7

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD STRUKTURA VZOROVÉ SMLOUVY OECD >

Působnost (Čl. 1, 2, 29 – 31)

>

Definice (Čl. 3 – 5)

>

Přidělující pravidla (Čl. 6 – 22)

>

Metody zamezení dvojího zdanění (Čl. 23)

>

Zvláštní ustanovení (Čl. 24 – 28)

Struktura vzorové smlouvy OECD

SLIDE 8

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŮSOBNOST VZOROVÉ SMLOUVY OECD >

Osobní působnost (Čl. 1)

>

Věcná působnost (Čl. 2)

>

Územní působnost (Čl. 29)

>

Časová působnost (Čl. 30, 31)

Působnost, definice

SLIDE 9

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŮSOBNOST VZOROVÉ SMLOUVY OECD Osobní působnost >

Smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států (Čl. 1)

>

Všeobecné definice pojmů (Čl. 3) > „osoba“ = fyzická osoba, společnost a všechna jiná sdružení osob > „společnost“ = jakákoli právnická osoba nebo jakýkoli nositel práv považovaný pro účely zdanění za právnickou osobu > „podnik“ = výraz se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti

>

Rezident (Čl. 4) > „...je podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení…“ = neomezená daňová povinnost podle národního práva > fyzická osoba, která je dle národních předpisů rezidentem obou smluvních států („tie-breaker-rule“)  testuje se: > stálý byt > středisko životních zájmů (užší osobní a hospodářské vztahy) > obvyklé zdržování > státní občanství > vzájemná dohoda smluvních států > právnická osoba, která je dle národních předpisů rezidentem obou smluvních států: > místo skutečného vedení Působnost, definice

SLIDE 10

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŮSOBNOST VZOROVÉ SMLOUVY OECD Osobní působnost vs. rezidentství Stát A zdanění z důvodu bydliště, tj. neomezená daň. povinnost Stát B zdanění z důvodu bydliště, tj. neomezená daň. povinnost

Stát B zdanění z důvodu zdroje příjmu, tj. omezená daň. povinnost

Dvojí rezidence *  další pravidla dle SZDZ

Rezident Státu A *


Stát A zdanění z důvodu zdroje příjmu, tj. omezená daň. povinnost

Rezident Státu B *

* Úmluva je aplikovatelná

Nerezident obou smluvních států  úmluva není aplikovatelná

SLIDE 11

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŮSOBNOST VZOROVÉ SMLOUVY OECD Osobní působnost – příklad na určení rezidenství FO Zadání: >

pan Meier je rakouský státní občan, vdovec

>

v Rakousku > vlastní dům > je jediným společníkem prosperující společnosti AT GmbH > bydlí zde jeho 20-tiletá dcera, která studuje VŠ a 2x do měsíce jezdí domů na víkend > v Rakousku tráví zimu (lyžuje v Alpách) a léto (užívá si kulturních akcí v obci)

>

v ČR > > > >

koupil statek na Moravě – dům je mu stále k dispozici ke statku patří vinice – jeho životní sen je členem mysliveckého klubu a pravidelně se účastí honů v ČR tráví jaro (stará se o vinici) a podzim (sklizeň úrody, hony)

 Kde je pan Meier rezidentem?


SLIDE 12

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŮSOBNOST VZOROVÉ SMLOUVY OECD Osobní působnost – příklad na určení rezidenství FO Řešení: >

bydliště zakládající povinnost zdanění > v ČR (§ 2 odst. 2 a 4 ZDP) i v Rakousku

>

stálý byt > tj. dům/byt, který má p. Meier kdykoli k dispozici a používá nebo zamýšlí používat pro trvalé bydlení (lze i pronajatý) > v ČR i Rakousku

>

středisko životních zájmů > osobní zájmy – dcera v Rakousku, ale členství v klubu v ČR > hospodářské zájmy – příjmy z Rakouska (podíly na zisku) i z ČR (zemědělství)

>

obvyklý pobyt – v obou státech přibližně stejně často

>

rozhoduje státní příslušnost  rezidentem v Rakousku


SLIDE 13

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŮSOBNOST VZOROVÉ SMLOUVY OECD Věcná působnost >

Daně, na které se smlouva vztahuje: > daně z příjmů > daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob > majetkové daně > daň z nemovitostí > daň dědická a darovací (samostatné smlouvy) > výhrada aplikace na daně obdobného druhu účinné po podpisu smlouvy

>

Zdroj příjmů > definice „příjmů ze zdrojů na území státu“ je v kompetenci každého státu > většinou vazba na: > výkon činnosti na území daného státu > platby hrazené rezidentem daného státu nebo stálou provozovnou nerezidenta umístěnou v daném státě > v ČR: § 22 odst. 1 ZDP

>

Rozšířená působnost > zákaz diskriminace (Čl. 24) > výměna informací (Čl. 26) > asistence při vymáhání daní (Čl. 27)


SLIDE 14

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŮSOBNOST VZOROVÉ SMLOUVY OECD Časová působnost >

Průběh ujednání a nabytí účinnosti > sjednání textu smlouvy, konečné verze protokolu a parafování každé strany dokumentů > podepsání – dosud nezávazné > schválení parlamentem > oznámení souhlasu prezidentem republiky (ratifikace) > výměna ratifikovaných dokumentů > nabytí platnosti dle mezinárodního práva > vyhlášení ve Sb.m.s. > nabytí platnosti dle národního práva

>

Účinnost > obvykle od prvního ledna následujícího roku > možná retroaktivita

>

Výpověď


SLIDE 15

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŮSOBNOST VZOROVÉ SMLOUVY OECD Územní působnost >

Obvykle: území celého státu

>

Smluvní strany > svrchované území > většinou žádná zámořská nebo závislá území (depandance)


SLIDE 16

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŮSOBNOST VZOROVÉ SMLOUVY OECD Rezidentství – příklady Příklad 1: Pan Alan žije společně se svou rodinou ve svém domě v České republice. Dále má pronajatý byt nedaleko svého pracoviště v Německu (pouze zdroj příjmu), kde zůstává během pracovního týdne. Pan Alan tráví víkendy a dovolenou společně se svou rodinou v České republice. Zaznamenává si čas strávený v příslušných zemích. Tento záznam dokládá, že tráví asi 220 dní v roce v Německu a okolo 120 dní v České republice. Pan Alan je státním příslušníkem Německa. Rezidentem jakého státu je pan Alan? Příklad 2: Společnost ABC s.r.o. je zapsaná a zaregistrovaná (obchodní rejstřík) v Praze, jejími jednateli jsou jeden Rakušan a dva Němci. Každodenní obchod je řízen rakouským manažerem sídlícím neustále ve Vídni, a to převážně prostřednictvím telefonu a e-mailů. Schůze představenstva se ovšem koná každé čtvrtletí v Německu, v sídle jediného společníka firmy ABC s.r.o. Na těchto zasedáních jsou přijímána základní a strategická obchodní rozhodnutí a plány. Ve které zemi je společnost ABC s.r.o. rezidentem? Působnost, definice

SLIDE 17

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŮSOBNOST VZOROVÉ SMLOUVY OECD Rezidentství – příklady Příklad 3: Německá komanditní společnost s rakouskými společníky má příjem ve formě licenčních poplatků od společnosti se sídlem v České republice. Při výplatě licenčních poplatků českou společností je hrubá částka dle licenční smlouvy ponížena o českou srážkovou daň. Podle které smlouvy o zamezení dvojího zdanění může být požadováno snížení české srážkové daně resp. osvobození od této daně? Pokyny MF D-269, D-286 (Sdělení MF 15/32 567/2006-153)

Příklad 4: Česká komanditní společnost (k.s.) s rakouskými společníky obdrží licenční poplatky z Německa, které již byly zdaněny v místě zdroje (v SRN). Podle které smlouvy o zamezení dvojího zdanění může být požadováno snížení německé srážkové daně resp. osvobození od této daně?


SLIDE 18

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PRAVIDLA DĚLBY PRÁVA ZDANĚNÍ (Čl. 6-22) Funkce pravidel >

Srdce vzorové smlouvy OECD

>

Rozdílné roztřídění zdanitelných příjmů ve srovnání s národními daňovými zákony

>

Rozdělení zdanitelného příjmu > > > >

přidělení daňových práv státu zdroje omezení daňových práv státu rezidenta omezení srážkových daní vztah k čl. 23 (= metody zamezení dvojímu zdanění) > „má být zdaněn pouze“ versus „může být zdaněn“

Zdaňování příjmů

SLIDE 19

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PRAVIDLA DĚLBY PRÁVA ZDANĚNÍ (Čl. 6-22) Přehled pravidel > > > > > > > > > > > > > > > >

Příjmy z nemovitého majetku (Čl. 6) Zisky podniků (Čl. 7) Mezinárodní doprava (vodní a letecká) (Čl. 8) Dividendy (Čl. 10) Úroky (Čl.11) Licenční poplatky (Čl. 12) Zisky ze zcizení majetku (Čl. 13) Vymazáno: Příjmy z nezávislé činnosti (Čl. 14) Příjem ze závislé činnosti (Čl. 15) Tantiémy (Čl. 16) Umělci a sportovci (Čl. 17) Penze (Čl. 18) Státní služba (Čl. 19) Studenti (Čl. 20) Ostatní příjem = příjem neřešený předchozími články (Čl. 21) Majetek (Čl. 22)


SLIDE 20

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU (Čl. 6) >

Právo zdanit náleží státu zdroje (= stát, ve kterém se nemovitost nachází)

>

Definice nemovitého majetku (odst. 2) > nemovitý majetek dle definice v právních předpisech státu, kde se nemovitost nachází > příslušenství k nemovitému majetku, majetková práva k nemovitostem > živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví > práva související s těžbou nerostných surovin a jiných přírodních ložisek > nezahrnuje: lodě, čluny, letadla

>

Zdaňované příjmy = příjmy z přímého užívání, nájmu či každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku (odst. 3)

>

Toto platí i pro nemovitý majetek podniku


SLIDE 21

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ZISKY PODNIKŮ (Čl. 7) >

Přiřazení příjmu (Čl. 7 odst. 1) > pokud jsou příjmy dosahovány prostřednictvím stálé provozovny umístěné ve druhém státě  zdanění ve státě stálé provozovny > v ostatních případech  zdanění pouze ve státě rezidence

>

Definice stálé provozovny  čl. 5

>

Zahrnuje i nezávislé osobní služby (dříve čl. 14)

>

Čl. 7 neplatí pro zdanění příjmů uvedených v jiných článcích smlouvy, např.: > podniky v oblasti vodní a letecké dopravy > umělci a sportovci > dividendy, úroky a licenční poplatky


SLIDE 22

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD STÁLÁ PROVOZOVNA (Čl. 5) =

trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku (odst. 1) > např. místo vedení, kancelář, továrna, dílna, důl (příkladmý výčet) = koncept tzv. „kamenné“ stálé provozovny

>

„místo k výkonu činnosti“ > prostory, stroje či vybavení > určitý prostor bez ohledu na právní titul užívání „stálost“ > geografická a komerční celistvost > časový test „prostřednictvím“ > skutečný výkon činnosti v místě

> > >

v SZDZ sjednávaných Českou republikou i tzv. „službová“ stálá provozovna > poskytování služeb na území státu po dobu delší než 6 či 9 měsíců vede ke vzniku stálé provozovny (výhrada ke vzorové smlouvě OECD v Komentáři) > např. SZDZ s Rakouskem, Francií, Slovenskem, USA > § 22 odst. 2 ZDP: služby fyzicky vykonávané po dobu více než 6 měsíců během 12 měsíců mohou zřídit stálou provozovnu > není nutné pevné místo výkonu podnikání > není nutné právo užívání Zdaňování příjmů

SLIDE 23

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD STÁLÁ PROVOZOVNA (Čl. 5) >

Vyloučení činností přípravného či pomocného charakteru (odst. 4)  stálou provozovnou není: > zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku; > zásoba zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání; > zásoba zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; > trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; > trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter; > trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených výše, pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru.


SLIDE 24

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD STÁLÁ PROVOZOVNA (Čl. 5) >

staveniště nebo stavební či instalační (montážní) projekt (odst. 3) > stálou provozovnou, pokud trvá min. 12 měsíců > trvání smlouvy vs. fyzická přítomnost > zápočet i doby přerušení činnosti > srovnej § 22 odst. 2 ZDP

>

„závislý zástupce“ (odst. 5) > osoba, která má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku na území daného státu > vede ke vzniku stálé provozovny tohoto podniku > nevztahuje se na vykonávání pomocných činností dle čl. 5 odst. 4 vzorové smlouvy OECD

>

„nezávislý zástupce“ (odst. 6) > makléř, generální komisionář nebo jiný nezávislý zástupce, pokud jedná v rámci své řádné činnosti > nevede ke vzniku stálé provozovny > právně a ekonomicky nezávislá osoba, která jedná jako „běžný obchodník“

>

ovládací smlouva / dceřiná společnost > nevede ke vzniku stálé provozovny ve státě, kde sídlí ovládaná společnost


SLIDE 25

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD STÁLÁ PROVOZOVNA (Čl. 5) Příklady – „kamenná“ stálá provozovna

 Představují následující činnosti stálou provozovnu podle čl. 5 vzorové smlouvy OECD? 1. Sběrné boxy zahraniční čistírny umístěné přímo v prostorách zákazníka v ČR, kde je prádlo na praní shromážděno, čistírnou vyzvednuto a převezeno do zahraničí za účelem vyprání 2. Výstavní stánek na veletrzích (pravidelná účast 1x ročně) 3. Český klient poskytl svému zahraničnímu poradci kancelář: a) poradce využívá kancelář společně s ostatními zaměstnanci klienta b) poradce má prostory pouze pro sebe a má i vlastní klíč od kanceláře, projekt trvá 3 týdny c) poradce má prostory pouze pro sebe a má i vlastní klíč od kanceláře, smlouva o poradenství uzavřena na dobu neomezenou 4. Polský podnikatel (čistič oken) dostal zakázku od firmy v Ostravě. Po dobu 2 let jezdí svým autem pravidelně 3x týdně do Ostravy, kde čistí okna v jednom velkém administrativním komplexu. a) podnikatel má v jedné z budov k dispozici prostory, kde má uskladněné nářadí a další materiál pro výkon své činnosti b) podnikatel nemá v Ostravě k dispozici žádné prostory, všechny věci si vozí s sebou v autě z Polska


SLIDE 26

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD STÁLÁ PROVOZOVNA (Čl. 5) Příklady – staveniště jako stálá provozovna >

Česká společnost zahájila svoji činnost stavby silnic 2.5.2011 v Rakousku a 1.11.2011 ukončila tuto činnost z důvodu špatného počasí. 1.2.2012 pokračovala česká společnost ve své práci a dostavěla silnici 1.6.2012.

 Překračuje stavba silnice dobu 12 měsíců vzhledem k Čl. 5 odst. 3 vzorové smlouvy OECD? >

Slovenská společnost objednávky:

obdržela

v

souvislosti

s

činností

instalace

osvětlení

následující

a) Česká společnost provozující stavbu silnic nabízí instalaci osvětlení ve 13 parkovacích místech podél dálnice Brno – Praha. Práce potrvají asi jeden měsíc na každém parkovacím místě, proto bude trvat 13 měsíců, než budou celkové práce dokončeny. b) Město Praha nabízí renovaci pouličního osvětlení v centru Prahy (trvání prací přibližně 6 měsíců) a město Kladno nabízí renovaci pouličního osvětlení centra (trvání prací přibližně 7 měsíců). Doba strávená v ČR se rovná také 13 měsícům.

 Představují jednotlivé práce vykonané v České republice stálou provozovnu slovenské společnosti v ČR?


SLIDE 27

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD STÁLÁ PROVOZOVNA (Čl. 5) Příklady – závislý zástupce >

Rakouská společnost Alpha GmbH plánuje provozovat činnost v České republice prostřednictvím obchodních zástupců, kteří nabízí řadu výrobků společnosti Alpha českým zákazníkům. Nicméně, sjednávání kupních smluv probíhá přímo mezi zákazníky a společností Alpha. Společnost Alpha nemá v České republice k dispozici stálé místo k výkonu své činnosti. Zástupci vykonávají svoji činnost ze svých vlastních „domácích kanceláří“.

 Vzniká společnosti Alpha v České republice stálá provozovna?


SLIDE 28

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ZISKY PODNIKŮ / STÁLÁ PROVOZOVNA (Čl. 7) Alokace příjmů mezi centrálu a stálou provozovnu >

Princip tržního odstupu („arm’s length“) (Čl. 7 odst. 2) > Stanovení odpovídajících převodních cen > Alokace příjmů a výdajů na základě vykonávaných funkcí > Komentář odkazuje na OECD Transfer Pricing Guidelines > Možnost na úrovni stálé provozovny odečíst související náklady, i když vznikly v jiném státě, než je stálá provozovna umístěna (např. na úrovni centrály) > Stálá provozovna fiktivně považována ve styku s centrálou za samostatný podnik vykonávající tytéž nebo podobné funkce jako stálá provozovna („separate entity approach“)

>

V případě, že jeden stát na základě principu tržního odstupu upraví výši zisku přičitatelného stálé provozovně, druhý stát upraví přiměřeně daň, kterou z tohoto zisku již vybral (odst. 3) > možnost vzájemné konzultace obou států > důvod: zabránění dvojímu zdanění


SLIDE 29

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ZISKY PODNIKŮ / STÁLÁ PROVOZOVNA (Čl. 7) Alokace příjmů - příklad 1 Společnost X GmbH, která je rezidentem v Rakousku, podniká v ropném průmyslu a má stálou provozovnu v ČR. Náklady vynaložené na úrovni mateřské společnosti činí 50 (provozní n. 40, ostatní n. 10), stálá provozovna dosáhla příjmy ve výši 100 a vynaložila náklady ve výši 20.



Jak se stanoví zdanitelný příjem stálé provozovny v ČR? ostatní náklady 10

nákup 40

X-GmbH

tržby 100

SP

100 – 40 – 10 – 20 = 30

náklady 20 Prodejní cena Náklady stálé provozovny

100 -20

Náklady (s marží) centrála Nákupy od centrály

100 -20

100 -20

-55 -75

Zisk stálé provozovny Zisk centrály

80 -50 1. ne v praxi


25 5 2. cost-plus

5 25 3. separate entity approach SLIDE 30

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ZISKY PODNIKŮ / STÁLÁ PROVOZOVNA (Čl. 7) Alokace příjmů - příklad 2 >

Německá poradenská firma (D GmbH) si zřídí v Praze kancelář, ve které zaměstnává 2 poradce (oba jsou Němci). Oba pracují 3 dny v Praze pro tuto kancelář a 2 dny v Mnichově pro německé ústředí. V Mnichově jsou další poradci spolupracující s českými zákazníky.

>

Právně je kancelář zapsána v českém obchodním rejstříku jako organizační složka společnosti D GmbH.

>

Výnosy: > fakturace na české zákazníky (poradenství z Prahy): 6.000 > fakturace na české zákazníky (poradenství z Mnichova): 1.200 > fakturace na zahraniční zákazníky (poradenství z Prahy): 2.800

>

Náklady: > mzdy celkem: 2.000 – hrazeno z Mnichova > soc. pojištění (podíl zaměstnavatele): 250 – hrazeno z Mnichova > nájem kanceláře v Praze: 800 – hrazeno z Prahy

 Jaký bude základ daně stálé provozovny v ČR?


SLIDE 31

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ZISKY PODNIKŮ / STÁLÁ PROVOZOVNA (Čl. 7) Alokace příjmů - příklad 2 Řešení: Výnosy: > fakturace na české zákazníky (poradenství z Prahy): 6.000 > fakturace na zahraniční zákazníky (poradenství z Prahy): 2.800 > celkem: 8.800 Náklady: > mzdy 1.200 (3/5 celkových mzdových nákladů) > soc. pojištění (podíl zaměstnavatele): 150 (3/5 celkových příspěvků na soc. poj.) > nájem kanceláře v Praze: 800 > celkem: 2.150 Základ daně stálé provozovny v ČR = 6.650


SLIDE 32

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ZISKY PODNIKŮ / SDRUŽENÉ PODNIKY (Čl. 9)

>

možnost podrobit zdanění zisky, které by vznikly, kdyby mezi spojenými osobami nebyl zvláštní vztah (např. chybné transferové ceny)

>

povinnost druhého smluvního státu umožnit opravu výpočtu daně u osoby, která je osobou spojenou s osobou, které na základě výše uvedeného byla doměřena daň > toto ustanovení nebývá ve všech uzavřených smlouvách


SLIDE 33

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD DIVIDENDY, ÚROKY A LICENČNÍ POPLATKY Společné principy >

Právo na zdanění > stát rezidence příjemce a > zdanění ve státě zdroje > snížení tuzemské srážkové daně nebo úplné osvobození > způsoby snížení / osvobození od srážkové daně: > přímá aplikace smlouvy – např. v ČR > vracení daně (refundace) – např. Švýcarsko > ve státě rezidence obvykle metoda zápočtu sražené daně

>

Koncept skutečného vlastnictví („beneficial ownership“) > def. v ZDP: „Příjemce dividend a jiných podílů na zisku, příjmu z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, úroků z úvěrů a půjček a licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu.“ (§19 odst. 6 ZDP) > POZOR na tzv. Treaty Shopping: > využívání výhod mezinárodní smlouvy prostřednictvím umísťování společností v zemích s výhodnou sítí smluv > průtokové společnosti

>

Stálá provozovna příjemce ve státě zdroje  aplikace čl. 7


SLIDE 34

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD DIVIDENDY (Čl. 10) >

„…vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu.“ (odst. 1)

>

Srážková daň max. 15 % > dividendy v rámci skupiny – snížení srážkové daně > na 5 % dle Vzorové smlouvy OECD při přímém podílu min. 25 % na kapitálu > ALE: osvobození od daně podle Směrnice Rady 90/435/EHS

>

Pojem „dividendy“ definován v odst. 3 > příjmy z akcií a podílů na společnostech > podíly na zisku > příjmy z jiných práv na společnosti zdaňované stejně jako dividendy podle národního daňového práva státu zdroje (tj. státu rezidence společnosti vyplácející příjem) > Výplata podílu na zisku z nadací (trust, Privatstiftung)  čl. 21 > možnost zahrnutí pod čl. 10 v konkrétní SZDZ (např. SZDZ Rakousko – ČR) > Překlasifikovaný úrok dle pravidel nízké kapitalizace  čl. 10 vs. čl. 11 > opět záleží na znění konkrétní smlouvy > rozhodnutí NSS 2 Afs 108/2004 > Podíl na likvidačním zůstatku  čl. 10 nebo čl.13 > záleží na způsobu zdanění v národním právu státu zdroje Zdaňování příjmů

SLIDE 35

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD DIVIDENDY (Čl. 10) Příklad Slovenská s.r.o. přijme dividendy ve výši 100 od české akciové společnosti. Alternativa 1: Podíl SK s.r.o. na CZ a.s. ve výši 5 % Alternativa 2: Podíl SK s.r.o. na CZ a.s. ve výši 100 %, SK s.r.o. drží podíl po dobu (i) 5 let (ii) 10 měsíců Jak velká daň bude sražena v ČR? SR

SK s.r.o.

ČR

podíl

CZ a.s. dividendy


SLIDE 36

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ÚROKY (Čl. 11) >

„…mající zdroj v jednom smluvním státu a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu.“ (odst. 1) > alternativně: „… skutečně vlastněné …“

>

Pojem „úroky“ definován v odst. 3 > příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu > postavení akcionáře/společníka nemá na zdaňování úroků vliv

>

Úroky se považují za vzniklé ve smluvním státě, pokud je plátce > rezidentem tohoto státu, nebo pokud > úrok jde k tíži stálé provozovny plátce umístěné v tomto státě

>

Zdanění ve státě rezidence příjemce úroku Srážková daň ve státě zdroje max. 10%, pokud je skutečný vlastník úroků rezidentem druhého smluvního státu > v SZDZ uzavíraných Českou republikou zpravidla právo zdanění pouze ve státě rezidence příjemce úrokového příjmu, tj. srážková daň ve státě zdroje nulová

>

možnost překvalifikace části úroků hrazených spojené osobě, která převyšuje obvyklou úrokovou výši  zdanění dle právních předpisů státu zdroje, s přihlédnutím k ostatním článkům SZDZ

+


SLIDE 37

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ÚROKY (Čl. 11) Příklad Pan A, který je rezidentem v zemi A, si vezme úvěr od banky C, která je rezidentem v zemi C. Pan A si bere tento úvěr za účelem financování své stálé provozovny v zemi B. Alternativa 1: Úrok je placen ze země B bance v zemi C. Alternativa 2: Úrok je placen ze země A bance v zemi C. Kterou SZDZ lze aplikovat? A/C či B/C? A

B SP

Banka


C

SLIDE 38

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD LICENČNÍ POPLATKY (Čl. 12) >

„… mající zdroj v jednom smluvním státě a jejichž skutečný vlastník je rezidentem druhého smluvního státu.“ (odst. 1)

>

Pojem „licenční poplatky“ definován v odst. 2 > příjmy za užití autorských práv a práv průmyslového vlastnictví (vynálezy, užitné vzory, ochranné známky atd.) a know-how (průmyslové, obchodní, vědecké zkušenosti) > za užití průmyslového, obchodního a vědeckého vybavení = NÁJEM (jen ve vzorových smlouvách OECD do roku 1992) > dnes podle OECD: > nájem (operativní pronájem) = čl. 7 > finanční leasing = čl. 13

>

Pokud má skutečný vlastník licenčních poplatků ve druhém smluvním státě (= stát zdroje) stálou provozovnu, které jsou poplatky přiřaditelné  čl. 7


SLIDE 39

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD LICENČNÍ POPLATKY (Čl. 12) >

Dle Vzorové smlouvy OECD zdanění pouze ve státě rezidence skutečného vlastníka příjmu (odst. 1) > v praxi srážková daň pro země dovážející technologie (Indonésie, Malajsie, Filipíny)

> v SZDZ uzavíraných Českou republikou zpravidla > nulová srážková daň ve státě zdroje pro příjmy z autorských práv k literárním, uměleckým, vědeckým apod. dílům („kulturní licence“) > srážková daň 5 % / 10 % na ostatní („průmyslové“) licenční poplatky > definice licenčních poplatků zahrnuje také „užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení“ (tj. pronájem movitých hmotných aktiv) > tuzemská srážková daň: > 15 % u operativního pronájmu (§ 36/1/a ZDP) > 5 % u finančního leasingu (§ 36/1/c ZDP) >

Směrnice týkající se úroků a licenčních poplatků > osvobození pro platby mezi společnostmi v rámci EU > aplikovatelná po vypršení přechodného období > Česká republika: od 1.1.2011 > platí pro země EU, Švýcarsko, Island a Norsko (§ 19/1/zj a §19/8 ZDP)


SLIDE 40

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD LICENČNÍ POPLATKY (Čl. 12) Příklad Německé komanditní společnosti s rakouskými společníky jsou vypláceny licenční poplatky z České republiky, které dle národního zákona podléhají zdanění u zdroje (tj. v ČR). Na základě které SZDZ může být požadována úleva od české srážkové daně?

AT DE podíl

GmbH&Co.KG podíl licenční poplatky

CZ s.r.o.


CZ

SLIDE 41

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU (Čl. 13) >

Právo na zdanění > v zásadě stát rezidence, ale existují výjimky!

>

Nemovitý majetek > stát, ve kterém je nemovitý majetek umístěn

>

Obchodní majetek > stát, ve kterém je umístěna stálá provozovna

>

Akcie/Podíly > stát rezidence zcizitele > zvláštní pravidla pro společnosti vlastnící převážně nemovitý majetek (čl. 13 odst. 4)

>

SZDZ ČR-SRN (odlišná od vzorové smlouvy OECD): > Čl. 13 odst. 3: „Zisky ze zcizení podílů na společnosti mající sídlo v jednom smluvním státě mohou být zdaněny v tomto státě.“ > Čl. 3 odst. 1 c): „Výraz "společnost" označuje právnické osoby nebo nositele práv považované pro účely zdanění za právnické osoby.“


SLIDE 42

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU (Čl. 13) Příklad 1 Pan A je rezidentem v Rakousku a prodává pětiprocentní podíl v české společnosti s ručením omezeným a pozemek, který se nachází v Praze. Obě transakce podléhají omezené daňové povinnosti v ČR. Omezuje SZDZ české daňové požadavky? Jak budou příjmy z prodeje podílu v CZ s.r.o. a z prodeje pozemku zdaněny v ČR? AT

CZ

5%

CZ s.r.o.

pozemek


SLIDE 43

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU (Čl. 13) Příklad 2 Česká společnost s ručením omezeným má dva společníky - společnosti se sídlem na Slovensku (SK s.r.o., podíl 95 %) a v Německu (D GmbH, podíl 5 %). Obě společnosti prodají svůj podíl na CZ s.r.o. české fyzické osobě. Mohou být příjmy z prodeje podílů zdaněny v ČR? Pokud ano, jak?

DE

CZ

5%

D GmbH prodej podílu


CZ

CZ s.r.o.

SR

95 %

SK s.r.o. prodej podílu

SLIDE 44

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ (Čl. 15) Alokace práva na zdanění >

Základní princip: > stát rezidence zaměstnance

>

Výjimky: > činnost vykonávaná ve druhém smluvním státě  tento stát má rovněž právo danit, pokud: > přítomnost zaměstnance ve státě výkonu činnosti přesahuje v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období (některé SZDZ: v kalendářním roce); nebo > odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který je rezidentem státu výkonu činnosti; nebo > odměny jdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve státě výkonu činnosti > zaměstnání vykonávané na palubě lodi nebo letadla > právo na zdanění má i smluvní stát, ve kterém je místo skutečného vedení podniku provozujícího loď/letadlo


SLIDE 45

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ (Čl. 15) Definice >

Výpočet 183-denního období > započítávání dnů fyzické přítomnosti zaměstnance > včetně dnů příjezdu a odjezdu > včetně dnů částečné přítomnosti > včetně víkendů, státních svátků, dovolené či dnů nemoci strávených ve státě výkonu činnosti

>

Definice „zaměstnavatele“ > v zásadě vychází z formálních kritérií občanského/pracovního práva a ze znění dané pracovní smlouvy (právní zaměstnavatel) > v případě zneužití je rozhodující ekonomický pohled aplikující zásadu přednosti obsahu před formou (ekonomický zaměstnavatel) (viz odst. 8 Komentáře k čl. 15 OECD smlouvy) – znaky tzv. pronájmu pracovní síly: > „uživatel pracovní síly“, tj. ekonomický zaměstnavatel, (nikoliv pronajímatel pracovní síly, tj. právní zaměstnavatel) má právo dávat příkazy, povinnost nést zodpovědnost nebo právo provádět kontrolu > odměna za poskytnutí zaměstnanců je stanovena na základě odpracovaného času, resp. na základě mezd zaměstnanců > práce je vykonávána na místě, které je pod kontrolou a zodpovědností uživatele pracovní síly > počet a kvalifikace zaměstnanců jsou určeny uživatelem pracovní síly Zdaňování příjmů

SLIDE 46

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ (Čl. 15) Příklad Na základě dlouhodobé smlouvy o poskytování služeb mezi českou a rakouskou společností byl do České republiky mj. vyslán jako konzultant zaměstnanec pracující pro rakouskou společnost, a to od začátku listopadu 2012 do konce května 2013. Tento zaměstnanec je rezidentem Rakouska. Během jeho pobytu v České republice byl 1 týden nemocný a strávil celý březen na dovolené ve Španělsku. Který stát má právo zdanit příjem zaměstnance? AT

A GmbH

CZ

smlouva o poradenství

CZ s.r.o.

vyslání zaměstnance

plat


SLIDE 47

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ Výjimky z čl. 15 > Tantiémy (čl. 16) = příjmy členů představenstva nebo dozorčích rad > právo zdanění má i stát zdroje, tj. sídla společnosti vyplácející příjem > nelze uplatnit v případě příjmu z jiných činností vykonávaných členy orgánu (např. konzultant, poradce) > Penze (čl. 18) = dávky sociálního zabezpečení (vyplácené ze systému veřejného sociálního zabezpečení) > týká se pouze důchodů vyplacených v souvislosti s dřívější závislou činností v soukromém sektoru > zdanění pouze ve státě rezidence příjemce příjmu > Státní služba (čl. 19) > zvláštní pravidla pro zdanění platů a dalších odměn i penzí > Studenti (čl. 20) > pobyt ve druhém státě za účelem vzdělání nebo zaškolení > příjem studenta/žáka na úhradu nákladů jeho výživy, vzdělání nebo školení se nezdaňuje ve státě pobytu, pokud pochází ze zdrojů mimo tento stát


SLIDE 48

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD UMĚLCI A SPORTOVCI (Čl. 17) >

Alokace práva na zdanění > stát výkonu činnosti má právo danit (bez ohledu na čl. 7 a 15) > ustanovení „look-through“/daňová transparence  zajištění práva na zdanění státu, kde se činnost uskutečňuje (v případě platby agentuře nebo jiné osobě než vystupujícímu umělci/sportovci)

>

Umělci a sportovci > žádná definice ve vzorové smlouvě OECD > samostatně výdělečná, obchodní a závislá činnost > samotný výkon činnosti, tedy nikoliv producenti atp. > široký význam pojmu „sportovci“

>

Příjmy podle čl. 17 > pouze za výkon sportovní a umělecké činnosti > NE - příjmy z reklamy, licenční poplatky


SLIDE 49

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD JINÉ PŘÍJMY (Čl. 21) >

Obecné ustanovení („sběrné“) – zahrnuje všechny příjmy nad rámec čl. 6 až 20 > položka nesouvisející s pravidly rozdělení práva na zdanění příjmu > 3 skupiny > „jinde neupravené“ (např. výplata z trustu) > „upravené“, ale pochází ze státu rezidenta > „souvisí“, ale pochází ze třetí země

>

Právo na zdanění > výhradně stát rezidence

>

Výhrada stálé provozovny


SLIDE 50

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD JINÉ PŘÍJMY (Čl. 21) Příklad Pan Novák je rezidentem ČR (dům + středisko životních zájmů v ČR). Dále vlastní chatu ve Francii a z tohoto důvodu je dle francouzských národních zákonů rovněž rezidentem Francie. Pan Novák obdrží dividendy od německé společnosti. Na základě které smlouvy může žádat o snížení německé srážkové daně? Jak budou dividendy zdaněny ve Francii a v ČR? Předpoklad: srážková daň dle SZDZ Německo – Francie: 0 % srážková daň dle SZDZ Německo – ČR: 15 % srážková daň dle SZDZ Francie – ČR: 10 % Řešení: Vzhledem k tomu, že pro účely SZDZ uzavřených Německem je pan Novák rezidentem jak ČR tak Francie, může si vybrat, kterou smlouvu použije:  pokud si vybere SZDZ Německo – Francie, je podle této smlouvy rezidentem Francie a může využít výhod této smlouvy  německá srážková daň bude nulová Podle SZDZ Francie – ČR je pan Novák rezidentem ČR („tie-breaker rule“). O jaký příjem se dle této SZDZ jedná? Kde budou dividendy zdaněny? > čl. 10 – nelze použít, nejedná se o dividendy z Francie > čl. 21 – „sběrný“ („catch all clause“)  výhradní právo zdanění v ČR

 žádné zdanění v Německu (dle SZDZ Něm.-Fr.) ani ve Francii (dle SZDZ Fr.-ČR), pouze zdanění v ČR (15 % v rámci DPFO)


SLIDE 51

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD MAJETEK (Čl. 22) >

týká se zdanění existence/vlastnictví majetku, ne příjmů z jeho využití > v ČR: daň z nemovitostí > neplatí pro daň dědickou, daň darovací a daně z převodu („transfer duties“)

>

Právo na zdanění > v zásadě pouze stát rezidence > výjimky: > nemovitý majetek (dle def. v čl. 6) > také stát, ve kterém je nemovitý majetek umístěn > movitý majetek, který je součástí obchodního majetku > také stát, ve kterém je umístěna stálá provozovna > lodě, letadla a související movitý majetek > pouze stát, kde je místo skutečného vedení podniku


SLIDE 52

II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD METODY ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ (Čl. 23) >

Pravidla rozdělení práv na zdanění > zpravidla nevylučují zdaňovací právo státu rezidence > často dávají právo zdanění státu zdroje (typické znění „může být zdaněno v jiném státě“)

 potřeba stanovit postup pro vyloučení dvojího zdanění: > metoda vynětí (Čl. 23A) > metoda zápočtu (Čl. 23B)

Metody zamezení dvojímu zdanění

SLIDE 53

III. SPECIÁLNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD SPECIÁLNÍ USTANOVENÍ VZOROVÉ SMLOUVY OECD Pravidla týkající se zákazu diskriminace (Čl. 24) >

Účel = zabránění nerovnému zacházení > porovnání zdanění v případě existence a v případě neexistence diskriminačních kritérií

>

Kritéria > Občanství (národnost) > stejné zdanění pro občany svého i druhého smluvního státu > Apatridé (bez státního občanství) > stejné zdanění pro rezidenty, kteří nejsou občany daného státu, jako pro rezidenty – občany > Stálá provozovna nerezidenta > stejné zdanění pro stálou provozovnu jako pro tuzemskou společnost > Odpočitatelnost úroků, licenčních poplatků a ostatních úhrad placených nerezidentům > stejná pravidla pro odpočitatelnost nákladů placených rezidentům > Společnosti ovládané zahraničním subjektem > stejné zdanění jako u společností vlastněných rezidenty

Zákaz diskriminace

SLIDE 54

IV. SHRNUTÍ >

Mezinárodní smlouva > cíl = zabránit dvojímu zdanění příjmů a daňovým únikům > přednost před národním daňovým právem > především oblast daní z příjmů a z majetku > daně dědické a darovací  samostatné smlouvy

>

Podstatné je určení rezidentství („daňového domicilu“) zdaňované osoby

>

Přesná pravidla pro rozdělení práva zdanění mezi smluvní státy pro jednotlivé druhy příjmů > výhradní zdanění ve státě rezidence příjemce (např. čl. 21) > zdanění ve státě rezidence příjemce + možnost zdanění ve státě zdroje bez omezení výše daně (např. čl. 7) > zdanění ve státě rezidence příjemce + možnost zdanění ve státě zdroje s danou max. výší srážkové daně (např. čl. 10)

>

Zdanění ovlivňuje i existence stálé provozovny ve druhém státě a přiřazení příjmu/nákladů této stálé provozovně (vliv rovněž na zdanění zaměstnanců vyslaných do zahraničí) > „kamenná“ vs. „službová“ stálá provozovna > závislý zástupce > staveniště

>

Metody zamezení dvojímu zdanění > vynětí > zápočet

Shrnutí

SLIDE 55

Děkujeme za pozornost!

SLIDE 56

KONTAKT Lucie Vorlíčková, LL.M. VORLÍČKOVÁ PARTNERS Jungmannova 31 | 110 00 Praha 1 Czech Republic T E W

+420 233 111 100 [email protected] www.vorlickova.com

VZOROVÁ SMLOUVA OECD O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ. Lenka Pazderová

Recommend Documents