Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník
VZNIK TERORISMU (První terorestická skupina) Seminární práce
Jméno a příjmení: Třída: Datum:
I
Nikita Nikitenko 3.A 24.1.2016
Vznik terorismu
1. Úvod 14. září roku 1092, veliký vezír Velké Seldžucké říše Nizam al-Mulk padl od ruky Bu Tachira Arrani, člena ismailisticke sekty, nizaritu.
Dnes
je
považovaná
za
předchůdkyně současných teroristických organizaci. Byla to první vražda velkého politického hráče na Blízkém východe s účelem zastrašit obyvatelstvo a jiných představitelů moci. Vůdcem nizaritu byl Hassan ibn Sabbah, který v dílech Marka Polo „Milion“, Viléma z Tyru „Historia
Obrázek 1: Vražda Nizama al-Mulka 1-1
rerum in partibus transmarinis gestarum“, překládané jako „Dějiny skutků konaných za mořem“ a Jacques de Vitry v traktatu o „Východní, nebo Jeruzalemské historii“ je uváděn jako „Stařec z hory“ nebo „Moudřec z hory“.
2. Ismá´ilija Jako ve většině případu vzniku nového odvětví Islámu se jedna o spor kdo má nastoupit jako další imám. Stalo se to v polovině 8.stoleti, když tehdejší šestý imám Dža'far as-Sádik (702–765) zvolil za svého nástupce mladšího syna Músu al-Kízima namísto nejstaršího syna Ismá'ílíja (jak je to pravidlem). Většina ší'itu uznala nového sedmého imáma, ale část ne a oddělila se od ostatních, prohlásila za svého imáma Ismá´ilija a tím vlastně i vznikla nova věrouka.
3. Nizarité Je to přesně stejná situace jako s Ismáílija. Fátimovský chalífá Egyptu al´-Mustansir (1036—1094) vybral za nástupce svého mladšího syna al´Mustali místo svého staršího syna Nizara.
Po
smrti
chalífa
vypukla Obrázek 2: Mapa Fatimovseho chalifatu 2 1
II
krátkodobá občanská válka, v důsledku které Nizar byl chycen, zatčen a popraven. Právě teď do historie vstupuje Hassan ibn Sabbah, který podporoval Nizara a začínal působit v Persii.
4. Založení Nizaritského statů V roce 1090 obsadil horskou pevnost Alamut (Orlí hnízdo), která se nachází ve výšce 2100m v pohoří Elburz provincii Qazvin na severozápadě dnešního Íránu. V následujících par let podmanil další pevnosti v Persii (v té době součásti Seldžucke říše). Samozřejmě, že tím vyvolal pozornost sultána Melika-šáha I., který proti němu vyhlásil válku. Hassan přišel na geniální nápad, jelikož nemohl válčit proti 300 tisícové armádě sultána se svou skupinkou věrných mu mužů, muže zničit sultána psychicky. Strach je přece nejsilnější zbraň. Napadlo ho
Obrázek 3: Stařec z hory 1
místo toho aby zabíjet celou armádu, stáčí zabit jenom jednoho člověka a tím vlastně vyvolat strach a ukázat silu. Jak jsem si jíž už zmínil v úvodu, oběti byl vybrán Nizam al-Mulk, jeden z nejvlivnějších mužů říše a sunitu. Jeho vražda, jak se i očekávalo, získala velkou rezonanci a vyvolala paniku na daném území. Což umožnilo nizaritum rozšířit svá území až do hranic Středozemního moře. Na svém území nasadili teror a přísná pravidla jak musí žit pravý muslim (něco podobného můžeme najit na území dnešní Sýrie v podobě Islámského státu). Dokonce kroniky nám vyprávějí o tom, že Hassan nechal popravit svého syna jen za to, že ho přistihl pit víno. Ale opravdovou slávu „Ďábelských vrahu“ jím přinesl Rašíd ad-Dín Sinan, správce pevnosti Masjaf a mentor syrských nizaritu, který působil v období třetí křížové výpravy.
Obrázek 4: Mapa pevnosti Nizaritu 1
III
5. Syřští Nizarite a jejich vliv na 3. křížovou výpravu Sinanovým
hlavním
nepřítelem se stal sultán Saladin, který se po svržení Fátimovského
chalífátu
chopil moci v Egyptě a začal
expandovat
i
do
oblasti Sýrie. Sinan proto nařídil
zabit
Saladina.
Sektantí pokusili se ho zabít dvakrát, ale neuspěli, ale zase
to
nejdůležitější,
vyvolali paniku a strach u
Obrázek 5: Masjaf 1
sunitského vojevůdce, který po atentátech už nikdy nesundával své kroužkové brnění. Roku 1176 Saladin začal obléhávání Masjafu. Podle legendy jedné noci Saladinovi vojáci objevili Sinana a jeho osobní gardu potulovat se po horách, ale Saladinovým vojákům se nepodařilo na něj zaútočit, protože je od Sinana držela jakási mystická síla. Během obléhání Saladina trápily noční můry a jedné noci se probudil a našel vedle své postele čerstvě upečené koláče (takové, které pekli jedině asasíni1), otrávenou dýku a výhrůžné verše. Saladin uvěřil, že je tam dal Rašíd ad-Dín Sinan osobně, proto ihned ukončil obléhání a uznal nezávislost nizaritského teritoria. Sinanův poslední významný čin byl rozkaz k vraždě nově zvoleného jeruzalémského krále Konráda z Montferratu roku 1192. Zdali tato vražda byla nějak ve spolupráci se Saladinem, či anglickým králem Richardem zůstává dodnes nevyjasněno. Jak můžete vidět nizarité spolupracovali i z Evropany, ale po vraždě jeruzalémského krále se Evropou začne šířit strach, že kdokoliv muže byt jejich dalším cílem. V následujícím článku si můžeme dočíst, jak probíhal atentát: „Konrád byl hostem biskupa z Tyru v úterý třináctého dne druhého rabí'u a nasytil se svým posledním jídlem, neboť nastal jeho poslední den. Ten, kdo mu měl odebrat veškerou naději, stál u dveří. … Pojedl, aniž by věděl, jaký pád ho čeká. Jedl a pil, nasytil se a uspokojil, vyšel ven a odjel v sedle, když se na něj vrhli dva muži, spíše dva opelichaní vlci a dýkami zastavili jeho pohyb, až spadl poblíž těch sklepů. Potom jeden z nich uprchl, vstoupil do kostela, když předtím odehnal onu zlopověstnou duši. Markýz probodený, avšak stále ještě při životě, pravil: „Doneste mě do kostela.“ Donesli ho tam, domnívajíce se, že ho odnesli na zcela 1
Asasíni – velmi populární vyraz pro nizarite, který dále v referátu vysvětlím.
IV
bezpečné místo. Když ho však uviděl jeden z jeho vrahů, přiskočil k němu znovu, aby ho dorazil a uštědřil mu ránu na ránu, jizvu na jizvu. Frankové oba vrahy zajali a zjistili, že jsou odpadlíky ze sekty ismá'ílitů.“ — Imád-ad-Dín.
6. Zánik 15. prosince 1256 roku mongolsky chán Hulag obsadil pevnost asasinu Alamut, kde spaluje cenné spisy a velkou knihovnu. V roce 1273 obsadil mamlúcký sultán Bajbárs poslední pevnost assasinu Masjaf, ale jejich potomci žiji dodnes. Většina z nich se přesídlila na západ Indie a tvořili oporu britské moci. Dnes žiji na území Íránu, Sýrii a Indii celkem 15 mil. Nizaritu
7. Legendy a zajímavosti Slovo „Asasin“ se dostalo do Evropy ve 13. století. Původně podle sunitských spisovatelů se jim říkalo „hašišiuni“, a znamena to „požívač hašiše“. Podle nich assasiny kouřili hašíš a opium proto, aby neměli strach a aby byli snadněji zmanipulovatelnější pro jejich mentora (učitele, Starce z hory). Částečně je to pravda, Hassan ibn Sabbah a ostatní učitelé
Obrázek 6: Oblehani Alamutu mongoly 1
opravdu MOHLI (není to potvrzený) používat omamné látky aby ukázali svým žakům „Demo versi“ ráje, který pro něj připravil Alláh. Marco Polo ve sve knize „Milion“ velmi dobře popisuje ten proces: „Stařec ten, jakož naším jazykem tak slovieše, ale jméno jeho pravé bieše Alaodym, ten při sobě tu držieše s v svém paláci kromě toho miesta jinde mnoho mládencuóv, kteréž zpósobilé vidieše a silné. A velieše jim a je k tomu vedieše, aby sě učili v Machometově zákoně nepodobných věcí. A slibuje přeneščastný Machomet následovníkóm svého zákona, že na onom světě v budúcím životě takovéž kratochvíle a chochánie budú míti, jakož o něm svrchu psáno jest. A když chtieše z těch mládenců některý k brani s měči udatny vrahy učiniti, kázáše některakého nápoje dáti, a když se napili toho nápoje, tehdy jsú inhed zesnuli velmi tvrdě. A když tak zesnuli, tehdy je nesiechu do té ohrady. Tehdy po malé chvíli, když procítichu, uzřiece sě v takové rozkoši, zdáše sě jim, by v rajských radostech byli podlé slibu nešlechetného Machometa. A po několiko dnech kázal z nich, kteréž chtěl, týmž nápojem napojiti a ven vynésti. A když procítichu, inhed velmi smutni biechu uzřiece, že jsú takého utěšení zbaveni. Tehdy ten ukrutník, jenž sě božím prorokem nazýváše, jistil jim to a řka: když by pro jeho poslušenstvie umřeli, učiníce jeho kázaní, tehdy by inhed tam zasě byli uvedeni, a protož pro jeho poslušenstvie umřéti žádáchu. Tehdy rozkázal, aby onoho neb onoho zabili, a aby sě nestrachovali smrti, neb by inhed uvedeni byli do téj slavnosti a utěšenie, jakož byli. A tak oni všelikéj strasti sě poddadúce, radovali jsú sě, když by pro jeho poslušenstvie zhubeni mohli býti. A tak, jakož rozkázal, aby koho zabili, oni to dokonati inhed V
snažíchu sě. Tú chytrostí dlúhý čas šieléše tu zemi, pro kterúžto věc mnozí mocní a velicí páni, bojiece sě smrti takové, jemu sě v daň poddáváchu.“
Jak můžeme z úryvku vyčíst, že o žádný hašiš se nejedna, ale o nějaký napoj, který dělal z fanatiku sebevražedné teroristy, kteří se nebalí smrti, ba naopak ji hledali. Ted
přejdeme
ke způsobům
vražděni. Vždycky svůj cíl zabíjeli nožem. Na Obr. 7 můžete vidět klasicky perský nuž a na Obr. 8 stilet perfektní nůž pro rychle údery mezi brněním. Celkem za první roky svého
působení zabil přes
25
politických osobnosti.
Obrázek 7: Klasicky perský nuž 1
Obrázek 8: Stilet 1
8. Zdroje: 1. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie článek Asasíni , cit 25.1.2016 Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Asas%C3%ADni 2. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie článek Ассасины cit 25.1.2016 Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%81%D1%81%D0%B0%D1%8
VI
1%D0%B8%D0%BD%D1%8B#.D0.9C.D0.B8.D1.84.D1.8B_.D0.BE.D0.B1_.D0. B0.D1.81.D1.81.D0.B0.D1.81.D0.B8.D0.BD.D0.B0.D1.85 3. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Низариты cit 25.1.2016 Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B8%D0%B7%D0%B0%D1% 80%D0%B8%D1%82%D1%8B 4. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Fátimovský chalífát cit 25.1.2016 Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/F%C3%A1timovsk%C3%BD_chal%C3%ADf% C3%A1t 5. Internet: stránka religion.babr.ru, článek Низариты (Асасины, Неоисмаилиты, Хашишийюн, Ходжа) cit 25.1.2016 Dostupné z: http://religion.babr.ru/islam/nizari.htm 6. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Nizam al-Mulk cit 25.1.2016 Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Nizam_al-Mulk 7. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Хасан ибн Саббах cit 25.1.2016 Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D0%B0%D1%81%D0%B0%D0% BD_%D0%B8%D0%B1%D0%BD_%D0%A1%D0%B0%D0%B1%D0%B1%D 0%B0%D1%85 8. Internet: stránka lit.lib.ru, článek Крепости исмаилитов cit 25.1.2016 Dostupné z: http://lit.lib.ru/e/emelxjanowa_n_m/text_0210.shtml 9. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Alamút cit 25.1.2016 Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alam%C3%BAt 10. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Masjaf cit 25.1.2016 Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Masjaf 11. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Rašíd ad-Dín Sinan cit 25.1.2016 Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ra%C5%A1%C3%ADd_ad-D%C3%ADn_Sinan 12. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Konrád z Montferratu cit 25.1.2016 Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Konr%C3%A1d_z_Montferratu 13. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Фатимиды cit 25.1.2016 Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0%B0%D1%82%D0%B8%D0% BC%D0%B8%D0%B4%D1%8B 14. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Ismá'ílíja cit 25.1.2016 Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ism%C3%A1%27%C3%ADl%C3%ADja 15. Internet: stránka livejournal.com článek Возникновение легенды о Горном старце: анализ источников cit 25.1.2016 Dostupné z : http://panferov.livejournal.com/129870.html 16. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Jacques de Vitry cit 25.1.2016 Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Jacques_de_Vitry 17. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek Vilém z Tyru cit 25.1.2016 Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m_z_Tyru#D.C3.ADlo
VII
18. Internet: Otevřená encyklopedie Wikipedie, článek The Travels of Marco Polo cit 25.1.2016 Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Travels_of_Marco_Polo 19. Internet: stránky The Institute of Ismaili Studies cit 25.1.2016 Dostupné z : http://www.iis.ac.uk/node/215526 20. Internet: stránka www.vostlit.info/ cit 25.1.2016 Dostupné z: http://www.vostlit.info/Texts/rus3/Polo/frametext3.htm 21. Internet: stránka http://texty.citanka.cz/ elektronický text Marko Polo „Milion“ cit 25.1.2016 Dostupné z: http://texty.citanka.cz/polo/miltoc.html 22. Kniha: Горелов Н. Царствие небесное: Легенды крестоносцев XII-XIV веков - СПб.: Издательский дом <Азбука-классика>, 2006 - 448 с.
Seznam obrázku: Obrázek 1: Vražda Nizama al-Mulka 1-1 ............................................................................................................... II Obrázek 2: Mapa Fatimovseho chalifatu 2 1........................................................................................................... II Obrázek 3: Stařec z hory 1 ................................................................................................................................... III Obrázek 4: Mapa pevnosti Nizaritu 1 ................................................................................................................... III Obrázek 5: Masjaf 1 .............................................................................................................................................. IV Obrázek 6: Oblehani Alamutu mongoly 1 ..............................................................................................................V Obrázek 7: Klasicky perský nuž 1......................................................................................................................... VI Obrázek 8: Stilet 1................................................................................................................................................. VI
VIII