Vzdělávání pedagogických týmů v environmentální výchově

Vzdělávání pedagogických týmů v environmentální výchově Zkušenosti z projektu SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách, realizovaného v letech 2009 – 2012 v krajích Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a v Kraji Vysočina

NA OBSAH

REALIZÁTOR PROJEKTU (příjemce dotace) SEVER – Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory Horská 175, 542 26 Horní Maršov www.sever.ekologickavychova.cz

PARTNER PROJEKTU Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina Senovážné náměstí 24, 110 00 Praha 1 www.pavucina-sev.cz

DODAVATEL PROJEKTU (pro kraje Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Kraj Vysočina) Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Lipová 20, 602 00 Brno www.lipka.cz

Tato publikace vznikla v rámci projektu „SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách“ (reg. č. CZ.1.07/1.3.00/08.0213)), který je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

Vzdělávání pedagogických týmů v environmentální výchově Zkušenosti z projektu SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách, realizovaného v letech 2009 – 2012 v krajích Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a v Kraji Vysočina

Pavlína Slámová (ed.)

Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno 2012

Vzdělávání pedagogických týmů v environmentální výchově Zkušenosti z projektu SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách, realizovaného v letech 2009–2012 v krajích Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a v Kraji Vysočina © Pavlína Slámová (ed.), 2012 © Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012

ISBN 978-80-87604-37-3

Vážení čtenáři, publikace, která vznikla v rámci projektu SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách, shrnuje zkušenosti Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání s dlouhodobou spoluprací s pedagogickými týmy několika škol. Zaujmout může různé skupiny čtenářů zajímajících se o EVVO na školách (pod touto zkratkou se skrývá environmentální výchova, vzdělávání a osvěta). Školní koordinátoři EVVO a ředitelé škol zde najdou kompletní informace a mohou si udělat jasnější představu o tom, co jejich škole může přinést dlouhodobá spolupráce s Lipkou. Další vzdělávací organizace z oboru environmentální výchovy (EV) se mohou touto inovativní formou podpory škol inspirovat. Jednotlivé kapitoly postupně provádějí čtenáře několika rovinami realizované spolupráce. První kapitola informuje o aktivitách celého projektu, který byl realizován celkem v devíti krajích České republiky. Další kapitoly se již soustředí na spolupráci se školami v moravských krajích, kde projekt realizovala právě Lipka. Představujeme vám model spolupráce, charakterizující průběh dvouleté kooperace se školami, a doplňujeme jej o doporučení pro příští realizace, která vyplynula z našich dosavadních zkušeností. Dále je zde otištěna evaluační zpráva, vyhodnocující průběh a výsledky spolupráce Lipky s pedagogickými týmy škol. V druhé části publikace najdete příspěvky zpracované koordinátory EVVO z jednotlivých škol. Každý z těchto textů zahrnuje jednak charakteristiku školy, a také vás seznámí s cíli, průběhem a výsledky naší spolupráce. Připojena je vždy také minimálně jedna ukázka konkrétní aktivity využívané pro environmentální výchovu, která zpravidla vznikla v reakci na vzdělávání pedagogů školy v tomto projektu. Publikace je doplněna o CD, na němž naleznete přílohy, kompletní evaluační zprávu a celou publikaci v elektronické podobě s aktivními odkazy na všechny přílohy i s aktivními webovými odkazy pro snazší a pohodlnější práci. Odkazy na CD jsou v textu vyznačeny symbolem: Ráda bych na tomto místě poděkovala všem autorům, kteří do sborníku přispěli, a zvláště Dáši Zouharové a Jiřímu Vorlíčkovi za jejich odbornou pomoc a spolupráci při tvorbě sborníku. V případě zájmu o další informace či o navázání spolupráce nás směle kontaktujte!

Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Pracoviště Kamenná, Kamenná 20, 639 00 Brno T: 543 420 823, E: [email protected], www.lipka.cz/kamenna

Pavlína Slámová, editorka

Obsah Projekt SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách (Hana Kulichová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Model spolupráce s pedagogickým týmem a doporučení vyplývající z reflexe zkušeností (Pavlína Slámová, Jiří Vorlíček, Dáša Zouharová) . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Evaluační zpráva – spolupráce Lipky s týmy škol (Lenka Broukalová, Jan Činčera, Helena Činčerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Zapojené školy z moravských krajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Církevní základní škola ve Veselí nad Moravou (Iva Rolencová) . . . . . . . . . . . . . . . 27 Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace (Petra Mraznicová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Mateřská škola a Základní škola Ostopovice, okres Brno‑venkov, příspěvková organizace (Petr Juráček) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Biskupské gymnázium Brno (Kateřina Krumpholcová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Střední škola MESIT, o. p. s. (Irena Pořízková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Střední pedagogická škola Boskovice, Komenského 5 (Hana Šperková) . . . . . . . . 76 Střední odborné učiliště zemědělské Loštice (Miroslav Huk) . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

Projekt SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách Zpracovala JUDr. Hana Kulichová (SEVER, manažerka projektu).

Projekt měl za úkol ověřit zcela novou formu systematického a komplexního dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti výchovy pro udržitelný život. Probíhal od listopadu 2009 do října 2012 v devíti krajích: Královéhradeckém, Ústeckém, Pardubickém, Středočeském, Libereckém, Olomouckém, Jihomoravském, Zlínském a v Kraji Vysočina. Realizátorem projektu bylo Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, Brontosaurus Krkonoše. Partnerem bylo SSEV Pavučina v roli odborného konzultanta. Hlavním dodavatelem byla Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání. Díky projektu se podařilo proškolit více než 900 pedagogů základních a středních škol v rámci jednodenních i vícedenních seminářů během těchto klíčových aktivit:

1. Doškolování kvalifikovaných koordinátorů EVVO

Koordinátoři EVVO měli možnost prohloubit si znalosti a dovednosti v jednotlivých oborech, a to zejména se zdůrazněním terénního regionálního aspektu.

2. Vzdělávání a podpora pedagogických týmů

Tato aktivita představovala v práci s pedagogy jistou novinku. Pedagogickým týmům bylo během projektu poskytováno dlouhodobé systematické poradenství, cílené metodické vedení a vzdělávání podle společně vypracovaného plánu cílů environmentální výchovy, kterých chtěla škola v určité době dosáhnout. Do tohoto vzdělávání se zapojilo celkem 17 škol. Se školami v Královéhradeckém, Pardubickém a Ústeckém kraji pracovali lektoři SEVERu, školy ve Středočeském kraji měl na starost partner projektu SSEV Pavučina, se školami v moravských krajích pracoval dodavatel Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání.

3. Další odborné semináře

Tyto semináře byly určeny pro pedagogy, kteří nebyli koordinátory EVVO, avšak zajímali se o různá aktuální témata vztahující se k problematice ochrany životního prostředí a chtěli si prohloubit znalosti a dovednosti ve svých oborech v návaznosti na začleňování průřezových témat Environmentální výchova a Člověk a příroda.

4. Hodnocení

NA OBSAH

Hodnocení obsahovalo jak průběžná hodnocení jednotlivých seminářů a strukturované hodnoticí rozhovory s pedagogickými týmy, tak celkové vyhodnocení projektu na základě písemných a ústních podkladů.

7

P R O J E K T S E V E R Š KO L Á M , Š KO LY S O B Ě

V rámci projektu vznikly dva nové metodické manuály, shrnující zkušenosti zapojených škol a praktické výstupy vzdělávání „šitého na míru“ – jeden manuál pro školy z českých krajů a druhý pro školy z moravských krajů. Dále vznikly nové pomůcky – „Časová osa“, přibližující využívání krajiny člověkem a kořeny současných problémů životního prostředí, a DVD „Globální problémy“, obsahující prezentace k nejzávažnějším globálním problémům. Znovu byla vydána simulační hra „Fish banks“ o zacházení s obnovitelnými zdroji a DVD „ABCD Ekologie aneb Životabudič“ s příklady ekologicky šetrného života v každodenní praxi.

Podrobnější informace o celém projektu naleznete na internetových stránkách www.sever.ekologickavychova.cz v sekci Projekty, SEVER školám, školy sobě.

Pedagogové z Církevní základní školy ve Veselí nad Moravou při vzdělávacím semináři na pracovišti Kamenná

Spolupráce s pedagogickými týmy škol v rámci projektu Do vzdělávání se zapojilo celkem 17 pedagogických týmů z různých škol, z toho bylo 5 malotřídních základních škol, 6 úplných základních škol, 1 praktická základní škola a 5 středních škol (2 gymnázia a 3 odborné školy).

Královéhradecký kraj Základní škola a Mateřská škola, Smidary, okres Hradec Králové Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové – Malšova Lhota, Lhotecká 39 8

NA OBSAH


Pardubický kraj Základní škola Čeperka, okres Pardubice Základní škola a mateřská škola Srch, okres Pardubice Základní škola praktická a základní škola speciální Králíky

Ústecký kraj Základní škola Litoměřice, Na Valech 53 Základní škola Ústí nad Labem, Karla IV. 1024/19, příspěvková organizace Základní škola a mateřská škola Bohušovice nad Ohří, příspěvková organizace

Středočeský kraj Gymnázium, Benešov, Husova 470 Církevní základní škola a mateřská škola ARCHA, Petroupim, okres Benešov

Olomoucký kraj Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace Střední odborné učiliště zemědělské Loštice

Jihomoravský kraj Církevní základní škola ve Veselí nad Moravou Mateřská škola a Základní škola Ostopovice, okres Brno‑venkov, příspěvková organizace Biskupské gymnázium Brno Střední pedagogická škola Boskovice, Komenského 5

Zlínský kraj Střední škola MESIT, o. p. s. Pro tyto školy proběhlo celkem 27 vzdělávacích akcí v celkové délce 40 dní. Sedm škol absolvovalo pouze jednodenní semináře, šest škol absolvovalo pouze vícedenní semináře, čtyři školy využily kombinaci vícedenního a jednodenního semináře. Celkem deset škol tedy zařadilo do svého vzdělávání vícedenní semináře (z toho pět škol dvoudenní a pět škol třídenní seminář). Pokud jde o volbu témat, byl zájem škol velice různorodý. Celkově lze nejčastější témata shrnout do těchto okruhů: •

NA OBSAH

jak využít nejbližší okolí školy (případně školní zahradu) a region školy k environmentální výchově (terénní semináře s praktickými ukázkami aktivit k zjišťování stavu prostředí, vývoji krajiny, objevování ekosystémů, využití pro estetickou výchovu),

9


•

projektové vyučování a jeho využití v environmentální výchově,

•

ekologicky šetrný provoz školy (úspory energie, hospodaření s odpady, vodou atd.),

•

společné plánování a příprava učebního celku v kontextu s ŠVP a školním plánem EVVO (toto téma se objevovalo zejména na vícedenních seminářích).

Podrobnější údaje o vzdělávání jednotlivých školních týmů a příklady jejich učebních celků naleznete dále v kapitole Zapojené školy z moravských krajů.

Z výjezdního semináře Střední školy MESIT na Rychtě v Krásensku

10

NA OBSAH

Model spolupráce s pedagogickým týmem a doporučení vyplývající z reflexe zkušeností Zpracovali Bc. Pavlína Slámová, Mgr. Jiří Vorlíček a RNDr. Dáša Zouharová (Lipka).

Lipka realizovala dlouhodobou spolupráci se sedmi pedagogickými týmy základních a středních škol z Moravy (z kraje Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského). Spolupráce probíhala v rámci projektu „SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách“ v letech 2010 – 2012. Cílem tohoto typu spolupráce bylo podpořit rozvoj EVVO, posílit pozici školního koordinátora EVVO ve škole, rozšířit environmentální povědomí v pedagogickém sboru a iniciovat vytvoření týmu pro realizaci environmentální výchovy (EV) na škole. Při stanovování koncepce spolupráce se školami jsme vycházeli z vlastních zkušeností s prací se školními týmy a z poptávky ze strany škol. Reflektovali jsme následující východiska: •

projekt je příležitostí pro praktické ověření účinnosti dlouhodobé spolupráce Lipky se školními týmy,

•

školní koordinátoři EVVO projevují zájem o systematickou podporu a spolupráci v oblasti rozvoje EVVO na jejich škole,

•

školní koordinátoři EVVO usilují o individuální poradenství zaměřené na kontext celé školy (vzdělávací obsah i organizačně provozní záležitosti),

•

o týmovou spolupráci mají zájem různé typy škol (SOŠ, gymnázia, ZŠ, malotřídky atd.).

Na základě těchto východisek jsme formulovali základní charakteristiky naší spolupráce s pedagogickými týmy:

1. Různorodost škol

Oslovíme různé typy základních a středních škol, abychom mohli vyhodnotit efektivitu našich postupů v různých podmínkách.

2. Jednotné schéma

Pro všechny vybrané školy zvolíme následující jednotný postup: navázání spolupráce → sestavení plánu rozvoje EVVO → smlouva o spolupráci → motivační seminář → konzultace → výstupy → příp. doplňující seminář → vyhodnocení spolupráce.

3. Diferencovaný přístup

NA OBSAH

Obsah spolupráce přizpůsobíme individuálně potřebám školy.

11

MODEL SPOLUPRÁCE S PEDAGOGICKÝM TÝMEM

V jednotlivých krocích nyní představíme naši koncepci dlouhodobé spolupráce se školami.

Část pedagogického sboru Biskupského gymnázia na pracovišti Kamenná

Výběr škol Projekt umožňoval bezplatné zapojení škol, a proto jsme předpokládali, že projeví zájem většina škol, které oslovíme. Rozhodli jsme se prioritně nabídnout spolupráci školám, v nichž působí proškolený koordinátor EVVO (šest ze sedmi škol), přičemž délka jeho praxe ani tradice školy v EVVO nebyla rozhodující. V jednom případě jsme přistoupili i na spolupráci se školou, kde environmentální výchova nemá delší tradici (ředitelkou pověřená koordinátorka EVVO zahájila současně s projektem specializační studium pro výkon specializovaných činností v oblasti environmentální výchovy). Jak již bylo zmíněno, záměrně jsme vytipovali školy s různým profilem: •

malotřídní základní škola,

•

úplná základní škola (státní),

•

soukromá základní církevní škola,

•

střední pedagogická škola,

•

střední odborné učiliště s možností nástavby – zaměření na zemědělské obory,

•

soukromá střední škola s maturitními i učebními obory vč. oborů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – zaměření na technické obory,

•

gymnázium.

12

NA OBSAH


Doporučení ýhodou pro efektivní výběr a předpoklad kvalitní spolupráce je povědomí reV alizátora o vývoji environmentální výchovy ve škole. Za klíčové považujeme předchozí osobní kontakty realizátora s koordinátorem EVVO. Doporučujeme vyhnout se případům, kdy iniciativa pro spolupráci vychází pouze od koordinátora a jeho kolegové ani vedení ji nepodporuje. Nadšený koordinátor nestačí.

Navázání spolupráce Vybrané školy jsme oslovili s nabídkou spolupráce. Navazování spolupráce probíhalo v několika krocích: 1. osobní nebo telefonické oslovení školního koordinátora EVVO (většinou absolvent Lipkou organizovaného specializačního studia pro koordinátory EVVO), 2. sjednání schůzky s ředitelem školy prostřednictvím školního koordinátora EVVO společně se zasláním informací o projektu a orientačním návrhem smlouvy, 3. společná schůzka ředitele školy, realizátora (zástupce Lipky) a školního koordinátora EVVO, jejímž předmětem bylo seznámení s obsahem i podmínkami spolupráce.

Doporučení oporučujeme poskytnout ředitelům škol a koordinátorům EVVO dostatečný D prostor pro společné zvážení nabízené spolupráce. Při pochybnostech ze strany vedení školy o smyslu projektu je málo pravděpodobné, že bude spolupráci následně podporovat, což se může projevit i sníženou náklonností ostatních pedagogů a v celkové intenzitě spolupráce.

Stanovení cílů a sestavení harmonogramu spolupráce Při osobním jednání s koordinátorem byla nejdříve provedena analýza současného stavu EVVO na škole, na jejímž základě koordinátor sestavil návrh možného rozvoje. Následně koordinátor společně s realizátorem zvážili potřeby školy a možnosti podpory ze strany Lipky. Z analýzy současného stavu a návrhu koordinátora byl sestaven strategický dokument Plán rozvoje EVVO. Tento dokument definoval dlouhodobé a dílčí cíle, popis výchozího stavu, předpokládaný produkt po ukončení projektu a prostředky pro jeho dosažení.

Doporučení ostatek času poskytnutý škole při vytváření obsahu a harmonogramu spoluD práce umožní přesně specifikovat očekávání školy i možnosti realizátora.

NA OBSAH

13


Ne všech stanovených cílů bylo možné dosáhnout v plné míře. Teprve v průběhu dlouhodobé spolupráce se škole vyjasňuje vnitřní rozměr problému a prostor pro realizaci námětů. Proto je vhodné, aby škola poté, co získá vhled do problematiky, zvolila některý z cílů spolupráce jako prioritní a zaměřila se na jeho dosažení. U ostatních cílů je třeba počítat s tím, že budou naplněny jen částečně nebo v pozdějším období. Doporučujeme, aby Plán rozvoje EVVO byl přílohou smlouvy se školou.

Uzavření smlouvy o spolupráci Spolupráce byla podložena smlouvou, která obsahovala vymezení předmětu spolupráce, upřesnění závazků obou stran (realizátora i školy) a stanovení termínů pro jednotlivé aktivity.

Doporučení Smlouva o spolupráci uzavíraná se školou musí být právně korektní a měly by v ní být zcela přesně popsány vyvážené zájmy obou stran. Jako zásadní se ukázalo, že je nutné do smlouvy začlenit přesný obsah spolupráce, ze kterého vyplývá, co od spolupráce očekává škola i co je v možnostech realizátora projektu. Díky včasné specifikaci požadavků a možností lze předejít případným nedorozuměním v podobě nesplněných očekávání realizátora i školy. Ukázalo se, že v některých případech byla smlouva jedinou možností, jak od škol vyžadovat dodržování sjednaných termínů a úkolů. Žádoucí je, aby přílohou smlouvy byl také Plán rozvoje EVVO obsahující harmonogram spolupráce a popis očekávaných produktů, a to v obecné podobě, která umožní v průběhu spolupráce zpřesňovat a přehodnocovat vytyčené výstupy spolupráce.

Seminář pro pedagogický tým Víkendové semináře byly do koncepce spolupráce zařazeny jako startovací akce pro pedagogické týmy škol. Záměrem seminářů bylo motivovat a inspirovat pedagogy k participaci na rozvoji EVVO ve škole. Program semináře stavěl na důkladné znalosti potřeb školy, a z toho důvodu byl sestavován v úzké spolupráci s koordinátorem EVVO a vedením školy. Zohledňoval také zájmy pedagogického týmu, typ školy, její oborová specifika a úroveň environmentální výchovy. Rozsah semináře byl minimálně 20 vyučovacích hodin. Témata přednášek a workshopů si školy vybíraly z Katalogu modulových seminářů, vytvořeného Lipkou pro tyto účely. Modulové semináře umožňují škole sestavit si dle nabídky vlastní program vícedenní akce tak, aby obsahoval prioritně témata a aktivity, které škola 14

NA OBSAH


považuje za přínosné. Takto blokově vytvořený program umožňoval zohlednit specifické požadavky jednotlivých pedagogů a začlenit speciální témata podle přání školy. Smyslem semináře bylo především prohloubit u co největšího počtu zúčastněných pedagogů základní environmentální povědomí, motivovat pedagogy k porozumění principům environmentální výchovy a k jejímu přijetí za standardní a samozřejmou součást výuky v různých oborech i mezipředmětových aktivitách a inspirovat prostředím pracoviště, ve kterém se seminář konal. Dále semináře pozitivně působily na sociální vazby v kolektivu, jelikož pedagogové měli možnost strávit společný víkend s kolegy v jiném prostředí se zajištěním veškerého komfortu. Díky tomu využily mnohé školy volný čas po skončení programu ke společnému posezení, k neformálnímu projednání pracovních problémů nebo k plánování celoškolních akcí. Program lektorovali pedagogičtí pracovníci Lipky nebo externí odborníci a specialisté. Po celou dobu byl za realizátora přítomen garant programu a organizační pracovník (asistentka). Na závěr účastníci vyplňovali hodnoticí dotazníky a obdrželi osvědčení.

Doporučení Důraz je nutné klást nejen na kvalitní lektory, ale také na kvalitní služby (ubytování a strava). Účastníci také oceňovali vstřícné jednání a neformální atmosféru. Pestrost programu se střídáním teorie a praktických ukázek je samozřejmostí. Semináře je vhodné soustředit do období, kdy učitelé nejsou vytíženi organizováním školních akcí (přijímací zkoušky, výlety, kurzy apod.). Některé školy upřednostňují dvoudenní semináře před třídenními. Motivací pro účast na semináři je také pozitivní přístup ředitele (uvolnění z výuky, možnost výběru náhradního volna, nebo alespoň proplacení cestovného apod.). U každé školy je třeba po pečlivé analýze výchozího stavu EV důkladně zvážit: 1. rozsah semináře (několik odpoledních bloků, jednodenní bez noclehu, dvoudenní s noclehem apod.), 2. termín (pracovní den, prázdniny, víkend, roční období), 3. obsah semináře (motivační bloky, metodické bloky, stmelovací aktivity, terénní praxe apod.), 4. zvolené prostředí (středisko ekologické výchovy, škola, hotel). Zvolený postup s umístěním víkendových seminářů na samotný počátek spolupráce se ukázal jako smysluplný. Na semináři bylo možné nejprve pedagogický tým blíže poznat a následně iniciovat společnou diskuzi nad plánem budoucí spolupráce. Ve výsledku tyto semináře působily motivačně, přinesly pedagogům vhled a inspiraci do EV a stmelily pedagogický tým.

NA OBSAH

15


Pedagogové ze ZŠ a MŠ Horní Moštěnice na semináři na Jezírku

Konzultace V průběhu trvání spolupráce byly školám poskytovány konzultace v minimálním rozsahu 60 hodin. Konzultace mohl využít kterýkoliv pedagog ze zapojené školy, především je ale využívali školní koordinátoři EVVO jako procesní poradenství při naplňování vytyčených cílů s realizátorem. U některých škol bylo potřeba přizvat ke spolupráci odborníka (inventarizace dřevin, rekonstrukce školního pozemku apod.).

Doporučení Rozsah konzultace by měl odpovídat „zóně nejbližšího vývoje“ týmu školy. Motivujme je, buďme jim k dispozici, přicházejme s náměty a studijními materiály, informujme je o pomůckách, příležitostech k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) a kontaktech na odborníky, stanovme si pravidelné schůzky a konzultace časově ne příliš rozvleklé, ale nevnucujme se. Počet hodin konzultací je potřeba přizpůsobit potřebám a zájmu školy podle aktuálních okolností. Například u školy, která se v průběhu spolupráce dostala do existenčních problémů, postrádalo smysl přesvědčovat ji o přínosech environmentální výchovy. Výhodou je dostatek konzultantů z různých oborů. Z personálního pohledu je nutné vymezit dostatek pracovní doby na průběžnou práci se školou (koučink). Za optimální počet považujeme 20 – 30 hodin konzultací.

16

NA OBSAH


Konzultace pedagogů z MŠ a ZŠ Ostopovice s Ing. Danou Křivánkovou z Lipky

Pomůcky Školám byly v rámci projektu nabídnuty k zapůjčení pomůcky (publikace, mikroskopy, dalekohledy, metodické materiály, batohy vybavené pomůckami pro terénní výuku atd.), které mohly využít k realizaci svých činností.

Doporučení Nabídka pomůcek se ukázala jako velmi problematická. Školy demotivovalo dlouhé čekání na jejich dodání a také nemožnost zprostředkování právě těch pomůcek, o které zažádaly, a to z důvodu neslučitelnosti s projektovými podmínkami a nesnadným financováním nákupu pomůcek. Postačí pomůcky pedagogům pouze doporučit, případně pomoci škole s jejich výběrem, avšak nezajišťovat jejich nákup a dodání.

Doplňující seminář Pro dvě školy, které projevily zájem, byl uspořádán doplňující seminář. Byl zaměřen na následnou podporu rozvoje EVVO a souvisel s realizací cílů stanovených v projektu. Tento seminář byl jednodenní a zúčastnili se ho jak učitelé, kteří absolvovali motivační víkendový seminář, tak další pedagogové školy.

NA OBSAH

17


Doporučení Následné semináře jsou žádoucí a měly pozitivní dopad na oživení participace učitelů na podpoře environmentálních aktivit. U jedné školy došlo k využití zkušeností z doplňujícího semináře k realizaci několika exkurzí se žáky a k částečnému zapojení do celoškolního projektu. Doporučujeme tedy do spolupráce se školou zařadit kromě úvodního víkendového také seminář či semináře doplňující.

Doplňující seminář využila mimo jiné ZŠ a MŠ Horní Moštěnice

Vyhodnocení a ukončení spolupráce Realizátor byl se školou, a především s koordinátorem v průběžném kontaktu, monitoroval jejich činnost a nabízel pomoc. Zkušenosti jednotlivých škol byly zpracovány jako příklady dobré praxe doplněné mimo jiné metodikami učebních celků (viz dále příspěvky jednotlivých škol). Formou dotazníku od účastníků byl vyhodnocen víkendový seminář, dílčí fáze projektu však vyhodnocovány nebyly. Hodnocení celé spolupráce provedli formou polostrukturovaných rozhovorů s koordinátory nestranní tazatelé. Výsledkem je evaluační zpráva, jejíž zkrácenou verzi popisující pouze spolupráci škol s Lipkou naleznete v následující kapitole. Úplná evaluační zpráva (k dispozici na CD) se věnuje všem školám, tedy moravským i českým současně. Hodnotí je tedy z jiné perspektivy.

18

NA OBSAH


Doporučení Hodnocení je žádoucí provádět průběžně během spolupráce. Doporučujeme na základě průběžného hodnocení postupně přehodnocovat cíle dílčích aktivit a upřesňovat výstupy spolupráce. Závěry z průběžného hodnocení i pracovních schůzek je důležité písemně zaznamenat a podepsat zástupci obou stran (školy i realizátora). Tím je možné předejít případným nedorozuměním kolem kvality očekávaného produktu. V rámci závěrečné evaluace by měl být dán prostor pro pojmenování příležitostí následné spolupráce. Informace získané při reflexi se školami, které spolupráci ukončily předčasně, lze využít pro přehodnocení formy spolupráce s dalšími školami.

Pedagogové ze Střední pedagogické školy Boskovice na pracovišti Kamenná

NA OBSAH

19

Evaluační zpráva – spolupráce Lipky s týmy škol Zpracovali Mgr. Lenka Broukalová (SSEV Pavučina), PhDr., Jan Činčera, Ph.D. a Helena Činčerová.

Metodika evaluace spolupráce s týmy škol v rámci celého projektu Evaluátorem projektu bylo SSEV Pavučina. V rámci Pavučiny vznikl evaluační tým, který se podílel na přípravě evaluačního plánu, sběru dat i jejich analýze. Evaluace byla vymezena následujícími otázkami: • Jakým způsobem interpretují účastníci spolupráce (zástupci školy) přínosy spolupráce pro rozvoj EVVO ve škole, případně pro svoji profesní dráhu? • Jakým způsobem interpretují účastníci spolupráce (zástupci školy) proces spolupráce? Pro zodpovězení otázek byl zvolen jednoduchý evaluační plán založený na polostrukturovaných rozhovorech s pedagogickými pracovníky spolupracujících škol (zejména se školními koordinátory EVVO). Rozhovor se dotýkal následujících oblastí: • průběh spolupráce (nejdůležitější okamžiky, seznámení s projektem, očekávání, překvapující momenty), • přínos spolupráce (dosažené a nedosažené cíle, bariéry), • proces spolupráce, • kvalita služeb (hodnocení lektorů, konzultantů, návrhy změn). Nejprve byla sestavena struktura rozhovoru a dále podle dohodnuté metodiky byli na konci spolupráce (nejpozději však do pěti měsíců od ukončení spolupráce) pedagogové osloveni s žádostí o rozhovor. Rozhovor provedli dva tazatelé, kteří se přímo neúčastnili předchozí spolupráce s danou školou. Šlo tedy ve vztahu k dané škole o relativně nezainteresované osoby. Rozhovory byly nahrávány a přepisovány. Analýza rozhovorů vycházela z principu otevřeného kódování. Z jednotlivých rozhovorů byly vybrány tzv. významové jednotky (části textu nesoucí významnou informaci). Ty byly potom kódovány, tj. byly k nim přiřazovány kategorie na dvou hierarchických úrovních. Jako doplňující zdroje pro analýzu byly dále využity dohody o spolupráci, uzavřené mezi realizátory a jednotlivými školami a zahrnující plány spolupráce s definovanými cíli, a dále „závěrečné zprávy“ (příspěvky jednotlivých škol, viz níže), zpracované pedagogy na jednotlivých školách. Celkem byla získána data od 22 respondentů ze 17 škol, z toho od 18 žen a 4 mužů. 11 respondentů vykonávalo funkci školního koordinátora EVVO a 4 respondenti pracovali jako ředitelé školy. Ze zapojených škol bylo 5 středních (2 gymnázia a 3 střední odborné školy) a 12 základních.

20

NA OBSAH

E VA L U A Č N Í Z P R ÁVA – S P O L U P R Á C E L I P K Y S T Ý M Y Š KO L

Po dokončení výzkumu byla zpracována jedna souhrnná evaluační zpráva (k dispozici na přiloženém CD). Na přání realizátorů byly posléze zpracovány zprávy popisující zvlášť spolupráci škol s Lipkou (školy v moravských krajích) a zvlášť spolupráci škol s organizacemi SEVER a SSEV Pavučina (školy v českých krajích). Protože takové rozdělení nebylo součástí původního evaluačního plánu, musela být data znovu analyzována (i s rizikem ne zcela dostatečného rozsahu získaných dat).

Specifika metodiky evaluace spolupráce s týmy moravských škol S Lipkou – školským zařízením pro environmentální vzdělávání spolupracovalo v projektu celkem sedm škol. Charakteristika průběhu spolupráce je založena na rozhovorech, které se podařilo získat na každé škole, a na doplňkových zdrojích. Celkem se rozhovorů zúčastnilo 8 respondentů, z toho 2 muži a 6 žen. 7 respondentů vykonávalo současně funkci školního koordinátora EVVO. Na základě rozhovorů a analyzovaných materiálů byl sestaven rámcový „příběh“ spolupráce s jednotlivými školami. Následně byly školy uspořádány do několika skupin podle toho, jaké společné rysy se v jednotlivých „příbězích“ objevily.

Výsledky Co od programu očekávali koordinátoři? Jejich očekávání vycházelo z kombinace tří kategorií: zaujetí koordinátora, tradice EVVO a integrita týmu.

1. Zaujetí Koordinátoři vstupovali do spolupráce s různým stupněm zaujetí, nadšení a erudice v oblasti environmentální výchovy. Někteří absolvovali v nedávné době specializační studium pro koordinátory environmentální výchovy. Tato zkušenost je stimulovala a vedla k identifikaci slabých míst na škole, ve které často vycházeli ze SWOT analýzy, jež byla součástí specializačního studia. Koordinátoři pak cítili potřebu získat ostatní kolegy pro obor.

„Tak za prvé jsem chtěla, aby moji kolegové věděli, co je to environmentální výchova. Protože když já jsem začala to studium, tak mě to taky nebylo moc jasné. Já jsem si říkala, já je musím nějak nalákat.“

2. Tradice Ne na všech školách byl ale zájem o environmentální výchovu stejným způsobem sdílen. Zatímco některé školy měly v této oblasti silnou tradici a zapojení do projektu bylo logickým pokračováním jejich směřování, pro jiné šlo o okrajovou zkušenost.

NA OBSAH

21


Na základě získaných dat lze předpokládat, že ze sedmi zapojených škol jich skutečně dlouhou tradici v oboru měly jen dvě. Pro ostatní školy byla environmentální výchova buď v podstatě novou oblastí, nebo oblastí, která na škole nebyla dosud moc rozvíjena.1

3. Integrita týmu Poslední klíčovou kontextuální kategorií, která ovlivňovala očekávání koordinátorů, byla integrita týmu, tedy vzájemné vztahy a stupeň spolupráce v pedagogickém sboru. Koordinátoři často reflektovali, že stupeň spolupráce mezi kolegy není ideální, a očekávali, že zapojení do projektu jim pomůže tuto situaci změnit. V cílech se proto objevovalo zapojení větší části sboru, společná práce na průřezovém tématu či vytvoření podmínek, které by takovou spolupráci umožnily.

„Protože už trošku docházely nápady, protože co si budeme povídat, kolegové nejsou spolupracující moc, takže jeden bod byla tady tahle spolupráce.“

Získání kolegů

Posílení tradice

Posílení spolupráce na pracovišti

Očekávané zisky

Materiální přilepšení

Změna systému

Očekávání koordinátorů od spolupráce

1

Pokud označíme školy kódy A–G, potom lze říct, že školy B a F byly v oblasti dlouhodobě aktivní a usilovaly spíše o větší systematičnost a provázanost. Škola G se sice EVVO podle své prezentace do určité míry zabývala, podle koordinátorky se ale EVVO fakticky na škole nedělala a ostatní vyučující neměli jasno v tom, čím se EVVO zabývá. Školy C, D, E a A v této oblasti tradici neměly a zapojení do projektu bylo iniciativou koordinátorů, kteří chtěli projekt využít pro získání ostatních kolegů, případně zlepšení materiálních podmínek.

22

NA OBSAH


Koordinátoři očekávali, že za svůj čas vložený do spolupráce na projektu získají několik různých typů produktů. U koordinátorů ze škol s existující tradicí environmentální výchovy dominovaly cíle související s posílením existující tradice, například pomocí metodického posunu v konkrétních oblastech či vybudováním podmínek pro nový typ aktivit (přírodní učebna). Pro koordinátory se silným zaujetím pro environmentální výchovu (typicky absolventy specializačních studií), působících na školách bez silné tradice a opory v týmové spolupráci, pak důležitou roli hrálo získání kolegů pro „svoji věc“. Současně očekávali změnu v nastavení systému environmentální výchovy na škole a posílení existující spolupráce. Materiální přilepšení (nákup pomůcek do zápůjčky škole) pak byl pro některé školy hlavním důvodem pro zapojení do projektu, jinde mohlo hrát roli při přesvědčování školy a kolegů ke spolupráci. Průběh programu ovlivňoval rámec nastavený MŠMT a projektem, nasazení Lipky a odhodlanost školy.

Odhodlanost školy

Průběh spolupráce

Nasazení organizace

• Zaujení koordinátora • Tradice školy • Integrace týmu

• Kvalita služeb • Flexibilita • Diferencovaný přístup

Rámec možného

Faktory ovlivňující průběh spolupráce

Lze říct, že rámec možného a nasazení organizace (Lipky) bylo v rozhovorech hodnoceno shodně. Všichni respondenti pozitivně hodnotili nasazení Lipky, která byla podle jejich hodnocení flexibilní v konzultacích a schopná zajistit semináře na vysoké odborné úrovni. Na druhé straně hladký průběh spolupráce komplikoval například nákup pomůcek pro školy. Respondenti nechápali, proč je tak administrativně složité pomůcky nakoupit. V jedné ze škol byla možnost výběru pomůcek důvodem

NA OBSAH

23


k udělení souhlasu vedení školy se zapojením do projektu. V souvislosti se situací, kdy nebylo povoleno zakoupení náročnějšího vybavení, vyjadřuje respondent ze školy ostrou kritiku politiky MŠMT. Zásadní roli v úspěšnosti projektu hrálo odhodlání školy, které bylo utvářeno souhrou zaujetí koordinátora, tradicí školy v EVVO a integritou týmu. Při další diskuzi o úspěšnosti projektu je důležité upozornit na relativnost takového hodnocení a jeho závislost na hodnocení koordinátora, které může být jednostranné. Hodnocení dále komplikuje možný rozdíl mezi skutečnými cíli školy, které nemusely být vždy explicitně uvedeny v plánu spolupráce. Jestliže se v plánech spolupráce u většiny škol objevuje cíl vytváření přírodní učebny, nabízí se otázka, zda šlo skutečně o autentický cíl škol, nebo zda školy tento cíl přijaly jako prostředek k dosažení vlastního záměru. Zdá se, že poměrně bezproblémově probíhal projekt v obou školách s delší tradicí v EVVO (školy B a F). Učitelé kladně hodnotili průběh spolupráce i jeho výsledky, kterými bylo vytvoření plánu školní zahrady, přepracování školní koncepce EVVO a metodický posun pedagogického sboru, jenž vedl k vytvoření nových programů pro žáky. Vzhledem k tomu, že tyto školy byly v oblasti aktivní již dříve, nelze bez dalších dat jednoznačně zhodnotit, zda by uváděné programy nebyly realizovány i bez tohoto konkrétního projektu. Ve školách, v nichž EVVO neměla tak silnou tradici, byla úspěšnost projektu problematičtější a závislá na strategii, kterou koordinátor a realizátor připravili. Zdá se, že v případech těchto škol hrají důležitou roli cíle, jež nejsou vždy v dohodě s realizátorem explicitně uvedené, a to především získání kolegů a školy pro EVVO. Tyto cíle budeme dále označovat jako „hlavní“, zatímco cíle vymezené v plánech spolupráce (např. projekt školní zahrady) jako dílčí.

V rámci projektu se objevily následující scénáře: • Úspěch v dílčích cílech vedl k úspěchu v hlavních cílech Příkladem je škola označená zde jako G. Škola se environmentální výchovou zabývala, ale koncept EVVO na škole nebyl dostatečně sdílen. Podle respondentky EVVO fakticky na škole nebyla a kolegové nerozuměli tomu, jaké má EVVO cíle ani jaké prostředky používá. Koordinátorka proto chtěla své kolegy pro obor získat („… aby nebyli naštvaní, aby to dělali rádi…“). Prostředkem k tomu byly exkurze po střediscích ekologické výchovy a dalších organizacích. Ty byly podle respondentky vyučujícími přijaty velmi kladně („… když to viděli, tak říkali: „Musíme, musíme to ukázat děckám.“). Stejnou strategii volila i škola označená zde jako A, obdobně škola označená jako D. • Dílčí cíle naplněny, hlavní cíle nenaplněny Například respondentka ze školy označené C uváděla jako hlavní motivaci

24

NA OBSAH


k zahájení projektu nastartování spolupráce v EVVO s kolegy. Na konci projektu je sice dílčí cíl (zpracování návrhu zahrady) naplněn, ale podle její výpovědi se spolupráce „nepřenesla do reálu“. • Ani dílčí, ani hlavní cíle nebyly naplněny Taková situace nastala ve škole označené zde jako E. EVVO zde byla prioritou koordinátora, který chtěl s pomocí získaných prostředků zkvalitnit podmínky pro svoji výuku. Koordinátor reflektoval pokles vlastní motivace a nedostatek zájmu o obor ze strany kolegů a věřil, že mu projekt pomůže tyto problémy změnit. Hlavním motivem vedení školy pro souhlas se zapojením do projektu byla možnost získat do zápůjčky pomůcky. Koordinátorovy záměry ale v průběhu projektu několikrát narazily. Zajištění požadovaných pomůcek se zkomplikovalo a posléze se nenaplnilo v plném rozsahu z důvodu komplikované administrativy projektu. Členové pedagogického sboru neměli o nabízený seminář zájem, a tak muselo zasáhnout vedení školy, které učitelům účast přikázalo. „Pravdou je, že ne všichni pedagogové byli zpočátku s tímto projektem nadšení… Vůbec. Nikdo nespolupracoval, absolvovali pouze seminář a stejně jsem potom všechno řešil sám a dělal jsem všechno sám.“ Do dalšího vývoje nakonec fatálně zasáhlo administrativně technické opatření zvenčí, které způsobilo de facto ukončení práce na dalších aktivitách EVVO.

Závěr Na základě provedené analýzy je možné shrnout následující zjištění: • Jako celek je projekt originálním a inovativním pokusem rozšířit stávající přístup k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků o moderní metodiku využívající konzultace přizpůsobené potřebám konkrétní školy. • Díky nasazení realizátorů a konkrétně specifikovaným cílům se většině škol podařilo dosáhnout reálného výsledku. • Nejúspěšněji probíhala spolupráce se školami, které měly v oblasti EVVO dlouhodobou tradici a které nemusely v první řadě usilovat o získání kolegů pro obor. • Pokud oblast EVVO nebyla prioritou školy nebo tak nebyla většinou pedagogického sboru vnímána, osvědčilo se klást důraz na „prakticky“ orientované semináře, které učitelům představovaly nabídku středisek ekologické výchovy. Dalším důležitým předpokladem byla podpora vedení školy. • Jako neúspěšnou strategii je naopak možné hodnotit snahu získat kolegy pro projekt jen díky příslibu zakoupení pomůcek. • Realizátor obdobně zaměřeného projektu by proto v budoucnosti měl začít s podrobnou diagnostikou školy, zaměřenou na posouzení tradice školy v EVVO, zaujetí koordinátora a integritu týmu. Na jejím základě by pak měl uplatnit diferencovanou strategii spolupráce, kdy u jedné skupiny škol podporuje dosavadní

NA OBSAH

25

profilaci školy v EVVO, zatímco druhé raději nabízí prakticky orientované semináře prezentující možnosti EVVO.

Pedagogové ze Středního odborného učiliště zemědělského Loštice

26

NA OBSAH

Zapojené školy z moravských krajů V následující části jsou představeny konkrétní zkušenosti sedmi škol, které se zapojily do projektu a po dva roky spolupracovaly s Lipkou na rozvoji EVVO. Aktivity byly zaměřeny především na vzdělávání pedagogů školy a na následné začlenění prvků environmentální výchovy do vzdělávacího procesu a do každodenního života školy. Autory textů jsou koordinátoři EVVO z jednotlivých škol. Popisují svoji školu a shrnují zkušenosti, které jim dlouhodobá spolupráce s Lipkou přinesla. Najdete zde informace o tom, co školu motivovalo k zapojení do projektu, jaké si stanovila cíle, jak spolupráce probíhala a co škole přinesla. Ke každému příspěvku je připojena jedna autorská aktivita, vytvořená za účelem začlenění environmentální výchovy do výuky.

Církevní základní škola ve Veselí nad Moravou Adresa: Internetové stránky: Koordinátor EVVO: Počet žáků: Počet pedagogů:

park Petra Bezruče 697, 698 01 Veselí nad Moravou www.czsveseli.cz Mgr. Iva Rolencová, [email protected] 350 33

Církevní základní škola ve Veselí nad Moravou je plně organizovanou městskou školou. Nachází se v centru města Veselí nad Moravou v klidové parkové zóně s velmi dobrou dopravní obslužností – do vzdálenosti 200 m od školy se nalézá vlakové i autobusové nádraží. Výuka probíhá v 18 kmenových třídách a v 13 odborných učebnách (dvě počítačové učebny, jazyková učebna, učebna chemie a fyziky, učebna zeměpisu a dějepisu, učebna přírodopisu, učebna etické výchovy, výtvarná učebna, keramická dílna, multimediální učebna, učebna hudební výchovy, dílna pro pracovní výchovu a školní kuchyňka). Součástí školy je i školní kuchyň s jídelnou, která vaří pro žáky a zaměstnance dva druhy jídla, tělocvična, gymnastický sálek, malé venkovní hřiště a školní dvůr. Škola má k dispozici také 200 m vzdálený areál TJ Sokol Veselí nad Moravou a zámecký park, který nabízí různé ekosystémy – louku, les, jezírko, řeku i park. Veselí nad Moravou leží v blízkosti chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, přírodních parků Strážnické Pomoraví a Chřiby a národní přírodní památky Váté písky, což nabízí dobré podmínky pro terénní praxi v oblasti EVVO. Ve Veselí nad Moravou má své působiště VIS Bílé Karpaty, které nabízí výukové programy i terénní exkurze. Škola se zaměřuje na kvalitní naplnění cílů základního vzdělávání bez dalšího specifického zaměření. Průřezové téma Environmentální výchova je začleňováno

NA OBSAH

27

C Í R K E V N Í Z Á K L A D N Í Š KO L A V E V E S E L Í N A D M O R AV O U

do výukových předmětů v rámci probíraného učiva a projektových dnů. Žáci 1. stupně se účastní školy v přírodě a výukových programů na středisku VIS Bílé Karpaty, žáci 2. stupně absolvují terénní exkurze ve spolupráci se středisky ekologické výchovy. Pravidelně se žáci účastní ekolympiády a biologické olympiády. Škola je také zapojena do projektu Recyklohraní. Čtyřikrát do roka pořádáme sběr papíru a celoročně probíhá sběr použitých baterií a drobného elektrozařízení. Funkcí koordinátora EVVO byla pověřena ve školním roce 2010/2011 Mgr. Iva Rolencová, která v roce 2010 absolvovala specializační studium pro koordinátory EVVO organizované Lipkou – školským zařízením pro environmentální vzdělávání. V rámci studia byl vypracován Školní program EVVO, který je součástí koncepce školy.

Vrbový altán před Církevní základní školou ve Veselí nad Moravou

Průběh spolupráce Přizvání naší církevní základní školy ke spolupráci na projektu „SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách“ bylo velkou příležitostí detailněji rozpracovat některé oblasti EVVO, seznámit se s novými formami a metodami práce a nadchnout pedagogy školy environmentální výchovou, profesionálně představovanou pedagogy Lipky. Nejdříve proběhla diskuze mezi naší koordinátorkou EVVO a lipkovými pedagogy o oblastech a cílech spolupráce. Stanovili jsme si dílčí cíle soustředěné do těchto tří oblastí:

28

NA OBSAH


1. analýza stávajícího stavu školy v oblasti EVVO a vypracování plánu začleňování EVVO do života školy, 2. zpracování studie zahradní učebny a koncepce využívání učebny k EVVO; zahájení úprav školních pozemků a dovybavení učeben pomůckami, literaturou, případně softwarem, 3. příprava projektů, pracovních listů a propojení výuky EVVO s okolím školy a přírodní učebnou. Teprve po sestavení harmonogramu spolupráce a zvolení cílů spolupráce jsme společně s ohledem na zvolená témata a problémové oblasti školy sestavili program úvodního semináře a témata následných konzultací.

V rámci vzdělávacího semináře navštívili pedagogové mimo jiné pracoviště Lipky Rozmarýnek

Pro pedagogy naší školy se konal 18.–19. září 2010 vzdělávací seminář k environmentální výchově, který připravila Lipka. Pedagogové (14 učitelů a zástupce ředitele) navštívili jednotlivá pracoviště Lipky (Kamennou, Lipovou, Rozmarýnek, Jezírko a Rychtu). Seznámili jsme se s náplní práce středisek EVVO a s příležitostmi pro naši školu – s pestrou nabídkou výukových a pobytových programů a terénních exkurzí. Byly nám představeny nové metody a formy EVVO, učební pomůcky a spousta nápadů, jak začlenit environmentální výchovu do vyučování nejen přírodovědných předmětů. Seznámili jsme se s problematikou regionálních učebnic a s tím, jak lze

NA OBSAH

29


využívat k výuce nejbližší okolí školy. Součástí semináře byla i terénní exkurze částí Moravského krasu (Rudice, Ruprechtov, Rakovecké údolí) a praktické ukázky využití krajiny a jejích změn při poznávání životního prostředí. Program dvoudenního semináře byl různorodý a inspirativní a všichni účastníci ho přijali velmi kladně. Absolvování semináře se ihned projevilo v několika oblastech života naší školy – nadšením pedagogů 1. stupně k realizaci školy v přírodě na Jezírku, vytvořením plánu terénních exkurzí organizovaných Rychtou v Krásensku, nákupem publikací a přípravou projektu „48 hodin deváťáka“ s regionální tematikou (tzv. Malá maturita). Představení permakulturních zahrad na Rozmarýnku a na Lipové bylo významnou inspirací pro zahájení příprav budování naší školní zahrady. Velkým přínosem bylo také stmelení kolektivu učitelů. Tato dvoudenní exkurze byla startem do všech dalších aktivit projektu.

Součástí semináře byly i praktické aktivity

V projektu jsme se věnovali také oblasti vybavení školy. Ve škole máme samostatnou učebnu pro výuku přírodopisu. V rámci projektu jsme doplnili kabinet přírodopisu o nové didaktické pomůcky (pro pozorování půdních živočichů a hydrobiologický průzkum, pro mapování) a literaturu (určovací klíče, atlasy rostlin a další vzdělávací publikace). Přírodní učebna nám chybí, ale ve dvoře školy jsou travnaté plochy, které by mohly sloužit pro účely EVVO. V rámci projektu jsme využili nabídku odborného

30

NA OBSAH


poradenství Ing. Dany Křivánkové, která se zabývá projektováním i praktickým budováním školních přírodních zahrad. Na základě konzultací jsme vytvořili ve školním roce 2010/2011 studii školní zahrady a podali projekt na Nadaci Partnerství na podporu výsadby stromů a keřů. Přestože nebyl podpořen, byl vyhodnocen jako kvalitní a jeho samotné vypracování posunulo naši školu o krok dál. Do příprav plánu školní zahrady byli zapojeni i naši žáci v rámci hodin přírodopisného praktika a děti ze školní družiny, které debatovaly o zahradě a následně výtvarně ztvárnily návrhy její nové podoby (návrh prvků školní přírodní zahrady naleznete na přiloženém CD). Ve školním roce 2011/2012 jsme některé prvky školní zahrady realizovali. V říjnu 2011 žáci 7. ročníku vybudovali bylinkovou spirálu v rámci projektového dne „Ze života našich babiček aneb bylinkárna“. V listopadu jsme na škole zorganizovali workshop „Vrbové stavby“ pod vedením zkušeného konzultanta Jiřího Recha z Kuřimi. Workshopu se zúčastnilo 6 pedagogů naší školy a 11 pedagogů partnerských škol, aby se seznámili se základními principy a technikami práce s vrbovým proutím a pěstováním vrb a poté společně postavili (zasadili) na školní zahradě vrbový altán. V únoru 2012 jsme z pokácených topolů na pozemku školy získali materiál na zhotovení posezení a drobných herních prvků. V březnu se uskutečnila přednáška a beseda Ing. Dany Křivánkové „Přírodní zahrada“, které se zúčastnilo 14 pedagogů. Dozvěděli jsme se o principech fungování přírodní zahrady a ve skupinách jsme navrhovali zahradu, která nabízí životní prostředí pro rozmanité živočichy. Debatovali jsme také o možnostech využití zahrady ve výuce různých předmětů. Přednáška nás obohatila o nové nápady a povzbudila do dalších prací na naší vznikající zahradě.

V rámci projektového dne vybudovali žáci 7. ročníku bylinkovou spirálu

NA OBSAH

31


Cílem spolupráce bylo také propracovat obsah a formy předmětu „Regionální výchova“ pro 9. ročník. Ve škole nemáme vhodné materiály či učebnice pro výuku předmětu. Na základě doporučení pracovníků Lipky absolvovala koordinátorka EVVO seminář „Tvorba regionálních učebnic“, který pořádalo Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER v Horním Maršově. Na semináři se seznámila s problematikou tvorby regionální učebnice (autorská práva, mapy, čtení v krajině) a s metodikou tvorby vlastní regionální učebnice. Na semináři byly představeny úspěšně realizované projekty regionálních učebnic i jejich autoři. Na základě získaných zkušeností nyní koordinátorka EVVO pracuje s žáky 9. ročníku na vybraných tématech a zpracovává podklady pro tvorbu pracovních listů s regionální tematikou. V této oblasti jsme teprve na začátku. Předpokládáme postupné zapojení vyučujících ostatních předmětů (dějepisu, občanské výchovy, přírodopisu atd.), jelikož regionální téma prochází napříč všemi předměty. Téma regionu „Naše město“ jsme zvolili jako ústřední při projektu „48 hodin deváťáka“ (každoroční závěrečná práce žáků 9. ročníku), který má za cíl prokázat naplnění klíčových i oborových kompetencí stanovených v našem školním vzdělávacím programu. Žáci během dvou dnů zpracovávají ve skupinách vybrané téma. Zjišťují potřebné informace, navštěvují různé instituce ve městě, komunikují s občany a v případě potřeby využívají konzultací s učiteli. Získané poznatky následně zpracovávají a své produkty obhajují na závěrečné konferenci týmových projektů. Žáci tak předvedou schopnost samostatně řešit zadaný úkol, vyhledávat a třídit informace, uplatňovat získané znalosti, tvořivě myslet, ale také spolupracovat v týmu, společně komunikovat, vystupovat před ostatními a prezentovat svá řešení.

Přínosy spolupráce K největšímu posunu došlo v oblasti materiálních a prostorových podmínek pro EVVO a též v metodách a formách EVVO. Byly doplněny didaktické pomůcky a zpracována studie školní zahrady (plán zahrady je k dispozici na přiloženém CD). Do plánování zahrady byla zapojena většina pedagogů a žáci školy. Rozvíjeli své tvůrčí schopnosti a dovednosti i spolupráci ve skupině. V zahradě byly vybudovány některé prvky přírodní zahrady. Velmi nás těší a povzbuzuje nadšení mladších dětí při hrách na zahradě, a hlavně aktivní přístup starších žáků při přípravách a budování zahrady. S pracemi na úpravách pomohli i pedagogové naší školy a škol okolních. K významnému posunu došlo také v oblasti metod a forem EVVO. Průřezové téma Environmentální výchova je realizováno integrací do předmětů. Pedagogové využívají nové metody a formy práce, nově zpracované pracovní listy a další didaktické pomůcky, které jim byly v rámci projektu nabídnuty. Do výuky zařazují také výukové programy a exkurze středisek ekologické výchovy a organizují školy v přírodě. Žáci tak mnohem častěji opouštějí školní lavice a dostávají se do přírody. Všechny nové aktivity přijímají se zájmem a nadšením. Omezující v této oblasti jsou pouze neustále se zvyšující náklady, především na dopravu do středisek. 32

NA OBSAH


V oblasti propracování metod a forem předmětu „Regionální výchova“ jsme pouze zahájili první krůčky, které by časem mohly vést k vypracování učebnice s regionální tematikou.

Vzdělávací semináře obsahovaly část odbornou i praktickou

Závěrem bych chtěla velmi poděkovat všem pracovníkům Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání a Středisku ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER, že nám bylo umožněno zapojit se do projektu a posunout se v oblasti environmentální výchovy o kousek dál. Rádi budeme nadále spolupracovat a účastnit se přednášek, seminářů, exkurzí a pobytů pro děti i pedagogy, neboť vaše nadšení a obětavost nám dodává sílu a chuť inspirovat se a zkoušet něco nového. Děkuji za všechny žáky i pedagogy.

Ukázka praktického výstupu: Ze života našich babiček aneb bylinkárna Charakteristika: projektový den Autor: Mgr. Iva Rolencová, Mgr. Markéta Randová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Využití: přírodopis, 7. ročník, lze zařadit též do výuky jiných ročníků ZŠ nebo do výuky na jiných typech škol

NA OBSAH

33


Cíle a výstupy: Žák • určuje vybrané druhy bylin a popisuje jejich léčivé účinky, • rozpoznává různé přínosy bylin pro člověka (léčivka, koření, pochutina apod.), • uvádí příklady závislosti různých bylin na rozdílném životním prostředí, při jejich pěstování respektuje jejich nároky a dobře o ně pečuje, • při činnostech spolupracuje s ostatními spolužáky, • vlastnoručně připravený nápoj či pokrm z bylin považuje za samozřejmou součást stravování, • aktivně se podílí na budování přírodní učebny a má dobrý vztah k tomuto místu. Produkty projektového dne: informační plakáty o bylinách, pokrmy obsahující bylinky, bylinková spirála Potřebný čas: realizace 1. fáze – 1 až 3 vyučovací hodiny, realizace 2. fáze – 8 vyučovacích hodin Potřebný prostor: učebna přírodopisu s dataprojektorem nebo počítačová učebna, kuchyňka, školní zahrada Pomůcky: různé sazenice a semena bylin, sušené byliny, obrázky bylin, encyklopedie, atlasy rostlin, internet, archy papíru, kreslicí a psací potřeby, laminovací fólie, laminátor, recepty, suroviny pro přípravu receptů z bylinek, pracovní nářadí, cihly, hlína

Postup 1. fáze S předstihem (asi 14 dnů) učitelé informují žáky o připravovaném projektu. Vedou se žáky motivační rozhovor. Motivační otázky: Co rozumíme pod pojmem bylina? Jaký význam bylinky pro člověka mají? K čemu se využívají a jak? Jak se pěstují a následně sbírají? Která doba je nejvhodnější pro sběr bylin? Co je bylinková spirála? Realizace: Učitel nejprve klade otázky o bylinách, poté promítne prezentaci o léčivých účincích rostlin, upozorní žáky na rostliny jedovaté, vysvětlí jim princip bylinkové spirály a diskutuje s nimi o využití bylin v kuchyni. Žáci se rozdělí do 4 skupin. Dvě skupiny (kuchaři) vyhledají recepty na přípravu nápojů nebo pokrmů z bylinek. Zbylé dvě skupiny (stavbaři) vyhledají, které byliny jsou vhodné na bylinkovou spirálu. Žáci pracují s odbornou literaturou a internetem. Žáci a učitelé následně v průběhu asi 14 dnů shromáždí ve škole různé bylinky – živé nebo sušené.

34

NA OBSAH


2. fáze 1. hodina: Žáci zhlédnou prezentaci (připravenou vyučujícím) o bylinách s ochutnávkou některých bylinek, skupina žáků samostatně připomene princip bylinkové spirály. 2.–3. hodina: Skupinová práce – žáci se rozdělí do skupin (2 skupiny kuchaři, 2 skupiny stavbaři). Kuchaři si vyberou z nabídky byliny vhodné k používání v kuchyni a připraví o nich informační plakáty pro žáky školy. Stavbaři připraví (k výběru bylin z prvního vyučovacího bloku) na počítači popisky bylin k bylinkové spirále, vytisknou je a zalaminují. Zhotoví informační plakát – nákres bylinkové spirály. 4.–8. hodina: Kuchaři připraví v kuchyňce pokrmy dle vybraných receptů (výběr z prvního vyučovacího bloku). Stavbaři postaví na zahradě bylinkovou spirálu. Na závěr obě skupiny společně ochutnají pokrmy a umístí popisky k bylinkové spirále.

Závěrečné hodnocení projektového dne V hodinách přírodopisu vypracují žáci jako zpětnou vazbu a opakování pracovní list – léčivé rostliny a jejich využití. Zápisky vyhodnotí společně s učitelem. Na závěr reflektují mj. spolupráci ve skupině a vlastní podíl na produktech.

Přílohy pracovní list „Léčivé rostliny a jejich použití“ (na CD) Powerpointové prezentace o bylinách jsou dostupné z internetových stránek http://czsveseli.cz/doc/788. Léčivé rostliny a jejich použití Plán školní zahrady Návrh prvků školní přírodní zahrady

NA OBSAH

35

Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace Adresa: Internetové stránky: Koordinátor EVVO: Počet žáků: Počet pedagogů:

Pod Vinohrady 30, 751 17 Horní Moštěnice www.zshornimostenice.cz Mgr. Petra Mraznicová, [email protected] 81 v MŠ, 156 v ZŠ 8 v MŠ, 11 v ZŠ

Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace, je úplná škola s devíti postupnými ročníky a kapacitou 450 žáků. Na prvním i druhém stupni je v každém ročníku většinou jedna třída. Ve škole pracuje 16 kvalifikovaných pedagogických pracovníků a 3 provozní pracovníci. K organizaci školy patří dvě oddělení školní družiny. Do školy docházejí žáci z obce Horní Moštěnice a dojíždějí žáci z obcí Beňov, Přestavlky, Stará Ves, Dobrčice a Říkovice. Výjimečně dojíždějí žáci i z Přerova a dalších obcí. Škola je pavilonového typu, tvoří ji tři samostatné učební pavilony, budova tělocvičny, budova školní jídelny a školní družiny. Celý areál školy je situován ve velmi pěkném a klidném prostředí uprostřed parku na okraji obce mimo dopravní ruch. Pro vlastní výuku má škola 9 kmenových učeben pro jednotlivé třídy, dále odborné učebny cizích jazyků, fyziky, přírodopisu, hudební výchovy a informatiky. K praktické výuce vaření má škola cvičnou kuchyň včetně menší jídelny. K výuce tělesné výchovy je k dispozici velká tělocvična se dvěma šatnami a kompletním sociálním zařízením. Během roku pořádáme spoustu akcí, například Den stromů, Den Země, Evropský den jazyků, Velikonoce, Vánoce, Den zdraví nebo Den dětí. Specializovanou poradenskou službu žákům a rodičům poskytuje výchovná poradkyně a určený pedagogický pracovník pro oblast prevence rizikového chování. Každý měsíc dochází do školy školní psycholog, který radí nejen dětem a rodičům s jejich problémy, ale i pedagogům. Celý areál školy i jeho okolí je ideálním místem pro environmentální výchovu žáků. Žáci se mohou aktivně podílet na údržbě parku a utvářejí si přitom potřebné citové i estetické vazby k přírodnímu prostředí. Důležité je, že na dosah je i volná příroda (pole, remízky), které přímo nabízejí možnosti tematicky zaměřené přírodovědné výuky i dalších tělovýchovných aktivit. Environmentální výchova byla před navázáním spolupráce na projektu běžně integrována v ŠVP do obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů. Na 1. stupni byla realizovaná formou průřezových témat v předmětech Člověk a jeho svět, ve výtvarné 36

NA OBSAH

Z Á K L A D N Í Š KO L A A M AT E Ř S K Á Š KO L A H O R N Í M O Š T Ě N I C E , P Ř Í S P Ě V KO VÁ O R G A N I Z A C E

a pracovní výchově, na 2. stupni v předmětech přírodopis, chemie a zeměpis, kde se ve formě průřezových témat objevovala dle vhodnosti napříč těmito předměty. Školní koordinátorka EVVO v průběhu projektu realizovala na Sluňákově (Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s.) své specializační studium k výkonu specializovaných činností v environmentální výchově. V únoru 2012 toto kvalifikační studium úspěšně dokončila a vytvořila pro školu Školní program EVVO na rok 2012/2013 (tedy na období po skončení projektu).

Průběh spolupráce Důvodem, proč jsme se zapojili do projektu „SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách“, je snaha o posílení environmentální výchovy na naší škole a proniknutí do povědomí veřejnosti v širokém okolí. Po první konzultaci s RNDr. Dášou Zouharovou a Ing. Danou Křivánkovou jsme na základě analýzy prostředí školy a dokumentů zjistili, že máme ideální podmínky k rozšiřování environmentální výchovy. Rozhodli jsme se, že začneme pracovat na zlepšení v několika oblastech. Během spolupráce na projektu jsme cílili k vytvoření vhodných materiálních a prostorových podmínek pro realizaci EVVO tak, abychom mohli průřezové téma Environmentální výchova integrovat pomocí různých metod a forem práce do předmětů. V tomto směru jsme si přáli maximálně využívat pozemek v areálu školy na výuku různých předmětů. Nápadů na rozsáhlejší využívání školní zahrady bylo mnoho, například vybudování ovocného sadu, bylinkové zahrádky, záhonu pro pěstování zeleniny, okrasného záhonu, přírodní učebny a jezírka. Pozornost jsme také zaměřili na další vzdělávání pedagogů naší školy, jehož cílem bylo rozšíření repertoáru metod a forem práce s žáky, což v důsledku umožnilo rozvíjet kromě vědomostí především dovednosti a postoje žáků. Vedle způsobilosti učitelů k realizaci EVVO jsme se také chtěli zlepšit v podávání žádostí o menší dotace, což by mohlo pomoci nejen environmentální výchově na naší škole, ale i jiným oblastem školního života, pro něž budeme schopni získávat finance.

NA OBSAH

37


Úvodní třídenní seminář na Rychtě byl motivující a inspirující

Během projektu jsme se zúčastnili dvou seminářů. Oba reflektovaly potřeby naší školy a byly sestaveny tak, aby podpořily pedagogický tým v dosahování vytyčených cílů. První seminář pro naše pedagogy se konal na jednom z pracovišť Lipky – na Rychtě v Krásensku. Tento třídenní seminář měl motivovat kolegy k implementaci EVVO do výuky jednotlivých předmětů a inspirovat je různými aktivizujícími a terénními metodami a formami výchovně‑vzdělávacích prací. Dostali jsme rady, jak pracovat s celoškolní koncepcí EVVO a s dlouhodobými projekty a jak uplatňovat spolupráci různých věkových skupin při projektové výuce. Motivací pro nás byla návštěva Základní školy v Podomí, kde jsme se seznámili s tamní realizací environmentální výchovy. Navštívili jsme brněnská pracoviště Lipky, kde jsme se nechali inspirovat zahradou na Rozmarýnku. Na pracovišti Kamenná bylo představeno našim pedagogům několik výukových programů a také téma regionálních učebnic a jejich vytváření. Druhý seminář se konal v létě na Sluňákově, což je nejbližší centrum ekologických aktivit v našem regionu. Jelikož jsme dříve se Sluňákovem nespolupracovali, bylo vhodné pedagogy školy s tímto zařízením seznámit, aby pak lépe navázali další spolupráci ve formě návštěv, denních pobytů, škol v přírodě apod. Zde jsme pod vedením lektorek pracovali na vytváření vlastní celoroční environmentální motivace a zpracovali jsme roční tematické plány, které by bylo možno použít v naší praxi. Sluňákovští pak představili učitelům 1. a 2. stupně vybrané výukové programy, které nabízejí školám. Díky tomuto semináři využili naši učitelé v praxi metodický materiál „Sedm barev duhy“, který je zaměřený na začlenění průřezového tématu Environmentální výchova do školních vzdělávacích programů. 38

NA OBSAH


Vedle seminářů probíhaly i konzultace mezi odborníky a našimi pedagogy. Konzultovaná témata odpovídala stanoveným cílům spolupráce. Dle potřeby jsme osobně, telefonicky či e‑mailem komunikovali o analýze EVVO ve škole či o úpravách jednotlivých přírodních prvků zahrady. Spolu s konzultanty jsme také realizovali proměny naší školní zahrady.

Víkendové semináře mimo jiné přispívaly i ke stmelení kolektivu

V průběhu projektu se nám podařilo vybudovat na naší školní zahradě ovocný sad, záhon pro pěstování zeleniny, bylinkovou spirálu, květinový záhon a přírodní jezírko. Na budování naší přírodní zahrady pracovali žáci ve skupinách v rámci několika předmětů. Nejdříve si vytvářeli návrh a ve výtvarné výchově nakreslili plán. V předmětu pěstitelství/chovatelství žáci s vyučujícím plány realizovali, budovali prvky přírodní zahrady a sázeli rostliny. Některé sazenice nám poskytli místní obyvatelé, například byliny pro bylinkovou spirálu, a místní zemědělec nám pomohl s úpravou terénu pro vytvoření školního záhonu k pěstování zeleniny. Ovocný sad se nám pomalu rozšiřuje. Zasadili jsme angrešty, rybízy a dále i třešně, švestky a jabloně. Během projektu učitel pěstitelství/chovatelství podal dvakrát žádost o dotaci na výsadbu ovocných dřevin v areálu základní školy, ale pokaždé byla zamítnuta. Pevně doufáme, že další žádost bude přijata. Chlapci z 9. ročníku pod vedením Ing. Dany Křivánkové a pana Čestmíra Holuši vybudovali na zahradě přírodní jezírko, které bude sloužit k praktickým ukázkám v hodinách přírodopisu. Formou laboratorních prací nebo prací ve skupinkách budou žáci zkoumat živočichy a rostliny, které

NA OBSAH

39


se v blízkosti jezírka vyskytují. Zatím se nám nepodařilo vybudovat altán, který by sloužil jako venkovní učebna, ale věříme, že v brzké době na tom začneme pracovat. Venkovní výuka je pro žáky velmi atraktivní změnou oproti tradiční výuce ve třídách.

Přínosy spolupráce Celý projekt pomohl na naší škole zavést řadu pozitivních změn, které posunuly o kousek dál kvalitu environmentální výchovy. Od zahájení spolupráce na projektu došlo k úpravě ŠVP, v němž je nyní environmentální výchova akceptována, všichni pedagogové prošli několika školeními EVVO, na škole byla realizována řada projektů EVVO ve formě projektových dnů, zavedli jsme třídění odpadů a započali postupnou rekonstrukci školní zahrady. Dostali jsme možnost setkat se s lidmi z Lipky, kteří nám byli cennými rádci v průběhu realizace projektu. Během spolupráce jsme od nich získali plno zajímavých publikací, které využíváme ve škole. Nové pomůcky do přírodopisu, které jsme dostali k zapůjčení, nám obohatily možnosti v pozorování rostlin a živočichů v terénu či na školní zahradě. Od září 2012 se bude na naší škole environmentální výchova řídit podle Školního programu EVVO, který zpracovala koordinátorka EVVO. Celoroční program zahrnuje různá témata, například prostředí školy, voda, odpadová olympiáda a další. Do budoucna plánujeme zopakovat několik již realizovaných akcí, které sklidily ohlas rodičovské veřejnosti, rozšířit spolupráci s místními zemědělskými organizacemi a spolky a nadále zapojovat veřejnost do projektových dnů.

Semináře předkládaly i konkrétní náměty, jak vytáhnout žáky ze školních lavic

40

NA OBSAH


Ukázky praktických výstupů Koordinátorka EVVO vytvořila během projektu několik metodických materiálů jako návrhů na širší zapojení školní zahrady do výuky. Dva z nich zde uvádíme jako příklad pro inspiraci ostatních kolegů.

Poznáváme stromy a keře na školní zahradě Charakteristika: Autor: Vzdělávací oblast: Využití:

bloková výuka (hodina slouží k opakování předešlého učiva) Mgr. Petra Mraznicová Člověk a příroda přírodopis, 7. ročník

Cíle a výstupy: Žák • • • •

má citový vztah k přírodě, k životnímu prostředí a všem organismům, aktivně pomáhá chránit přírodu, a to nejen ve svém okolí, rozlišuje znaky vybraných druhů stromů – listy, jehlice apod., popisuje vybrané druhy listnatých a jehličnatých stromů (jejich pupeny, listy, kůru, nároky na prostředí aj.), • formuluje jednoduché otázky, díky pozorování a zkoumání na ně získává odpovědi, • při práci ve skupinkách spolupracuje s ostatními spolužáky. Potřebný čas: dvě vyučovací hodiny Potřebný prostor: školní zahrada Pomůcky: šátek, klíč k určování jehličnatých stromů a keřů, klíč k určování stromů podle pupenů, botanický klíč, atlasy stromů, pracovní list, psací potřeby, voskovky nebo pastelky

Postup 1. Motivace: Najdi si svůj strom – hra v úvodu Motivační otázky: Jsou všechny stromy kolem nás stejné? Co myslíte, můžeme stromy poznat bez zraku, například pomocí hmatu a čichu? Pojďme spolu na chvíli do světa nevidomých lidí. Realizace: Žáci vytvoří dvojice. Jeden z dvojice bude mít zavázané oči. Vidoucí zavede „slepce“ k vybranému stromu. Žák se zavázanýma očima musí strom co nejlépe poznat prostřednictvím ostatních smyslů a zapamatovat si jeho znaky (zjistí, jak silný je kmen, jaké vlastnosti má kůra, v kterých místech má strom větve a kořeny, jak voní apod.). Po chvíli vidoucí žák zavede „slepce“ oklikami na výchozí místo a sundá

NA OBSAH

41


mu šátek. Poté by měl žák podle zapamatovaných znaků opět najít „svůj strom“. Po jeho nalezení si žáci role ve dvojici vymění a vše se opakuje. Přínos aktivity: Žáci rozlišují stromy zapojením všech smyslů. Uvědomují si, že při určování druhů dřevin je třeba pozorně sledovat více znaků.

2. Pozorování a výzkum Rozdělení žáků do skupin: Učitelka nechá žáky losovat přírodninu z pytlíku. Přírodniny jsou v pytlíku po čtyřech kusech, např. čtyři šišky, čtyři kamínky, čtyři žaludy atd. Vybranou přírodninu žáci rychle schovají do ruky tak, aby ji ostatní spolužáci neviděli. Žáci k sobě přistupují zády a vždy si svoji přírodninu prohazují s druhým spolužákem. Když zjistí, že mají stejnou, zůstávají pospolu. Žáci ve skupině mají stejné přírodniny. Řešení úkolů a problémů z pracovního listu – podle skupin: Učitel nejprve seznamuje žáky s obsahem pracovního listu, společně procházejí jednotlivé úkoly a diskutují o nich. Poté učitel upozorňuje žáky na zásady bezpečného chování během práce. Žáci ve skupině řeší úkoly pracovního listu společně a v libovolném pořadí. K dispozici mají určovací klíče, botanické klíče, atlasy a encyklopedie. Učitel chodí mezi skupinami a podle zájmu nebo potřeby radí. Práce končí na pokyn učitele.

3. Hodnocení a závěr hodiny Žáci společně vyhodnocují pracovní listy, přitom sedí na trávě v kruhu. Postupně procházejí úkol po úkolu a zástupci jednotlivých skupin prezentují spolužákům, jak pracovní list vyplnili. Ukazují si své nákresy a sdělují zajímavé postřehy z pozorování a výzkumu. Učitel vyzve žáky k sebehodnocení práce ve skupinách. Návodnými otázkami je vede k tomu, aby uvedli, co se jim dařilo a co nikoliv, co se jim líbilo. Požaduje i návrhy na zlepšení – co by příště udělali jinak a proč. Učitel hodinu ukončí vlastním slovním hodnocením kvality produktů i procesu realizace. Po hodině se učitel obdobně jako žáci zamýšlí, zda dosáhl očekávaných výsledků, zvažuje, co by příště zorganizoval jinak, efektivněji apod.

Přílohy pracovní list „Poznáváme stromy a keře na školní zahradě“ (na CD)

42

NA OBSAH


Co vypráví náš starý strom? Charakteristika: Autor: Vzdělávací oblast: Využití:

bloková výuka Mgr. Petra Mraznicová, Mgr. Zdenka Opavská Člověk a příroda přírodopis, výchova k občanství, 7. ročník

Cíle a výstupy: Žák samostatně zkoumá a řeší environmentální problémy a konflikty; navrhuje možná řešení; formuluje výzkumné otázky, postup řešení; sbírá data, vyhodnocuje je a interpretuje, • vysvětluje zákonitosti přírody; popisuje je, vyhledává různé příklady v přírodě a odvozuje důsledky vlivu člověka, • formuluje jednoduché otázky, prostřednictvím pozorování a zkoumání na ně získává odpovědi, • ve skupinkách spolupracuje s ostatními spolužáky. Potřebný čas: dvě vyučovací hodiny Potřebný prostor: školní zahrada, učebna informatiky Pomůcky: zrcátka, papír, tužka, barevný papír, špejle, lepidlo, fotoaparát, knihy o Horní Moštěnici

Postup První hodina Přínos: Stromy jsou ovlivňovány přírodními a klimatickými podmínkami místa, ve kterém rostou. Smrku se daří v nadmořské výšce kolem 700 m n. m., v nadmořské výšce 1400 m n. m. je pro něj už velká zima, v lužním lese příliš mokro, na vápencích naopak sucho.

1. Motivační aktivita: Pozorování koruny stromů – hra v úvodu Motivační otázky: Porovnáte‑li podle vzhledu stromy rostoucí ve školní zahradě, co zjistíte? Mají stejné, nebo rozdílné vlastnosti? Najdete alespoň dva stromy stejného druhu s rozdílnými vlastnostmi? Realizace: Ve dvojicích mají žáci zrcátko, které si přikládají pod nos, a jdou pod stromy na školní zahradě. Jeden z dvojice vede nebo naviguje spolužáka, aby nespadl nebo nezakopl. Pozorují koruny stromů. Zjišťují a po návratu zpět si vzájemně sdělují, co je zaujalo, co potěšilo, co spíše zarmoutilo. Případně doporučují opatření k nápravě. Ve společné diskuzi vyvodí závěr: každý strom má jinou korunu

NA OBSAH

43


(malou, velkou, kostrbatou, pravidelnou apod.), a to i v případě, že se jedná o stejný druh. Motivační příběh a otázky: Lesník, tehdy student střední školy, vysadil v jednom roce při studentských brigádách mnoho stromů stejného druhu (smrk ztepilý) v několika různých polesích. Jako důchodce navštívil tato místa znovu a zkoumal, jestli se jeho stromům během uplynulých padesáti let dařilo. Odhadnete, co zjistil? Stromy vysázel na vápencových kopcích v Moravském krasu, v lužním lese u řeky Dyje, v Jeseníkách v nadmořské výšce 1400 m n. m. a na Drahanské vrchovině ve výšce asi 700 m n. m. Výzkumné otázky: Co myslíte, má kmen stromu vysazeného na školní zahradě každý rok stejný přírůstek? Navrhněte, jak můžete vaše názory ověřit a pomocí čeho je lze zdůvodnit.

2. Pozorování a výzkum Úvod – rozdělení žáků do skupin: Na zahradě jsou rozmístěny lístečky s čísly. Žáci se sdružují do skupin podle čísla na nalezeném lístečku. Řešení environmentálního problému: Nejprve skupiny žáků hledají na školní zahradě pařezy stromů. Poté si za pomoci učitele opakují, co je to letokruh a jak vzniká. Vyvozují, že pomocí letokruhů můžeme poznat stáří stromu. Žáci letokruhy spočítají a určí stáří stromu. Z barevného papíru a špejle vytvářejí vlaječky, které potom zapichují do pařezu. Na vlaječku zapisují například rok svého narození nebo nějakou zajímavost (konec 2. sv. války apod.). Vyznačují i letokruhy, jež se jim ve srovnání s ostatními jeví jako výjimečné, pozoruhodné. Z kresby letokruhů na pařezu zjišťují období s rozdílnými přírůstky a vyvozují, jaké povětrnostní podmínky pravděpodobně panovaly v průběhu života zkoumaného stromu. Svá tvrzení zdůvodňují.

3. Hodnocení a závěr hodiny Zástupci skupin interpretují spolužákům odpovědi na výzkumnou otázku a svá tvrzení zdůvodňují. Všichni žáci společně vyvozují na základě odpovědí skupin závěr výzkumu. Učitel hodinu ukončí vlastním slovním hodnocením průběhu i výsledků výzkumu. Po hodině se učitel zamýšlí, zda dosáhl očekávaných výsledků, a zvažuje, co by příště zorganizoval jinak, efektivněji apod.

Druhá hodina Přínos: Žáci si dávají do logických souvislostí vliv přírody, zejména počasí na mimořádné události v regionu, v rodném kraji. Získávají základní povědomí o tom, že extrémní změny počasí mají často vliv i na život obcí a měst. Velká sucha v historii zapříčinila i neúrodu obilí, brambor a následný hladomor. Uvědomují si principy udržitelného rozvoje místa. 44

NA OBSAH


1. Motivační aktivita: Příroda, počasí a události v dějinách obce – úvodní diskuze řízená učitelem Motivační otázky: Vybavujete si ve skupinách, co vyprávěl váš pařez? V kterém roce či období bylo extrémní počasí (sucho, deštivo apod.), nebo naopak s velkou pravděpodobností ideální počasí? Ve společné debatě vytipujte kritická období s extrémními výkyvy počasí. Výzkumné otázky: Už víme, že počasí mělo vliv na život stromů. Co myslíte, mělo vliv i na život naší obce / našeho města? Svá tvrzení zdůvodněte, doložte. Navrhněte, kde můžete informace vyhledat, čím můžete svá tvrzení doložit.

2. Výzkum Úvod – rozdělení žáků do skupin: Učitel žákům připomene, že rozdělení do skupin zůstává stejné jako v předchozí hodině, protože skupiny budou vycházet ze svých zjištění. Řešení environmentálního problému: Žáci nejdříve, a pokud možno předem vyhledávají zdroje vlastivědných informací – regionální literatury, vedou rozhovory se seniory, navštěvují obecní kronikáře nebo je zvou do školy na besedu. Prioritně zjišťují informace o obci a její historii v časových obdobích, která jim napověděl pařez a jeho letokruhy. Se zdroji nebo s předem vyhledanými informacemi následně pracují v průběhu hodiny ve škole. Evidují i další zjištěná data a zajímavé události související s počasím a z nich zpětně dedukují podmínky, ve kterých daný strom rostl. Podle odpočtu letokruhů se pokusí zjistit, v jaké fázi růstu stromu se daná událost odehrála, a vyznačí ji na pařezu vlaječkou. Svá zjištění pak přednesou při prezentaci ostatním skupinám. Veškerá tvrzení zdůvodní, doloží. Učitel průběžně poskytuje poradenství ke zpracování a vyhodnocení získaných informací. Žáci prezentují výsledky zjištění ostatním skupinám. Průběžně pořizují fotodokumentaci, kterou zveřejní po ukončení výzkumu na školních webových stránkách.

3. Hodnocení a závěr Všichni žáci vyvodí na základě odpovědí skupin společný závěr výzkumu – odpověď na výzkumnou otázku. Učitel hodinu ukončí vlastním slovním hodnocením procesu i výsledků výzkumu. Po hodině se učitel zamýšlí, zda dosáhl očekávaných výsledků, a zvažuje, co by příště zorganizoval jinak, efektivněji apod.

NA OBSAH

45


Žáci se učí číst z letokruhů

Poznáváme stromy a keře na školní zahradě

46

NA OBSAH

Mateřská škola a Základní škola Ostopovice, okres Brno‑venkov, příspěvková organizace Adresa: Internetové stránky: Koordinátor EVVO: Počet žáků: Počet pedagogů:

Školní 18, 664 49 Ostopovice www.zsostopovice.cz Mgr. Petr Juráček (ředitel školy), [email protected] 73 v MŠ, 75 v ZŠ 6 v MŠ, 7 v ZŠ

Ostopovice leží jihozápadně od Brna – tvoří jeho předměstí, ale uchovávají si charakter malé vesnice včetně lidových tradic a přátelských vazeb napříč generacemi. Mateřská škola a Základní škola Ostopovice je malotřídní školou. V MŠ jsou 3 třídy pro 73 dětí, v ZŠ 5 tříd pro zhruba 120 dětí. Mottem naší školy je heslo „Středem obce“, což poukazuje na provázanost výchovně‑vzdělávacího procesu ve škole s okolím. Na základě vztahů a souvislostí v rodinách a v obci ukazujeme žákům fungování společnosti v kraji, v České republice, v Evropě i ve světě. Naše škola se prezentuje jako otevřená škola – otevřená podnětům z venku a nabízející své zázemí dětem, rodičům i široké veřejnosti. Škola se profiluje jako komunitní centrum obce. Spolupracuje s místními spolky, navazuje kontakty s okolními školami, snaží se dokázat přednosti menší školy před většími městskými. Jsme zapojeni do celonárodního programu Tvořivá škola, Zdravé zuby, M.R.K.E.V., Jeden svět a Recyklohraní, spolupracujeme se ZUŠ Střelice, s troubskou farností, ostopovickou knihovnou, mateřským centrem, občanským sdružením Nad Šelší, dále s orgány obce, místními chovateli a dalšími osobami, které vedou různé kroužky pro děti nejen z Ostopovic. Škola se snaží do akcí zapojit širokou veřejnost, nejen rodiče žáků. Budovy školy prošly ve školním roce 2010/2011 nákladnou rekonstrukcí. Nynější prostory využívá MŠ, ZŠ, mateřské centrum a další organizace. K dispozici máme počítačovou učebnu, ve třídách jsou projektory a plátna, v každé místnosti je možnost připojení k internetu. Třídy jsou netradičně tvarovány do půlkruhů, které jsou v MŠ doplněny terasami. Plochá střecha budovy bude v budoucnu využívána jako venkovní učebna. Vytápění školy je zajištěno tepelným čerpadlem ze země. Dešťová voda je využívána ke splachování na toaletách. Díky izolačním vlastnostem je stavba považována za energeticky úspornou stavbu kategorie B. Školní zahradu plánujeme upravit v souladu s koncepcí přírodních zahrad. Původní zahrada, která byla dlouhodobě upravována jako přírodní zahrada a v roce 2009 získala Výroční cenu Nadace Veronica, byla zničena při rekonstrukci budovy. Rádi bychom zahradu opět obnovili ve stejném duchu a vyčlenili i prostor pro přírodní učebnu.

NA OBSAH

47

M AT E Ř S K Á Š KO L A A Z Á K L A D N Í Š KO L A O S T O P O V I C E , O K R E S B R N O ‑ V E N KO V, P Ř Í S P. O R G A N I Z A C E

Budova školy po rekonstrukci

Koordinátorem EVVO se stal nový ředitel školy, který nastoupil v červenci 2009. Vzhledem k provázání funkce ředitele, koordinátora EVVO i třídního učitele je důraz na EVVO napříč předměty a ročníky zřetelný. Koncepce EVVO je zahrnuta do ŠVP od jeho vytvoření (2007). Struktura ŠVP však byla převzata z modelové předlohy a přepracování na podmínky naší školy je nepatrné. Chybí kontinuální návaznost průřezového tématu EVVO napříč předměty a rozpracovaný dlouhodobý i roční plán EVVO. Za vhodné považujeme provázat environmentální výchovu s blízkým okolím Ostopovic, kde se nachází nejen betonová zástavba paneláků, ale i dálnice D1, železniční trať, louky, lesy, pole, rybník a jiné prvky krajiny. Tyto různorodé podmínky lze využívat při výuce jako ukázku vlivu člověka na přírodu i opačně.

Průběh spolupráce Na základě nabídky Lipky zapojit se do projektu „SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách“ jsme si položili jednu otázku: Co potřebujeme? Jako nejzávažnější problémy jsme specifikovali nejasnou koncepci EVVO v rámci ŠVP, absenci přírodní zahrady/učebny v areálu školy a nahodilé vytváření metodických a výukových materiálů. Na začátku spolupráce jsme si tedy s pracovníky Lipky vytyčili cíle, jichž bychom chtěli v oblasti EVVO v naší škole dosáhnout. Identifikovali jsme prostředky, jimiž budou cíle naplňovány, a sestavili harmonogram aktivit. V první fázi spolupráce se pedagogové naší školy zúčastnili víkendového semináře, který byl sestaven přímo dle našich potřeb. Součástí semináře byl obecný vstup do problematiky EVVO se zaměřením na 1. stupeň, příklady dobré praxe a ukázky 48

NA OBSAH


EVVO na ZŠ Podomí, diskuze s odborníky nad ŠVP naší školy a také debata o možnostech rekonstrukce školní zahrady. Dále jsme se zabývali metodologií analýzy současného stavu školy v oblasti EVVO, což posloužilo jako odrazový můstek pro další snažení a nastavení plánu začleňování EVVO do života školy. Toto třídenní setkání by se zpětně dalo nazvat jako restart. Environmentální výchova v naší škole jistě fungovala a byl na ni brán zřetel. Tímto seminářem byl však otevřen prostor, který budeme společnými silami naplňovat jistě po mnoho dalších let. V návaznosti na školení a hlubší vhled do problematiky ŠVP a strategických dokumentů školy se do tvorby EV zapojili všichni pedagogičtí pracovníci MŠ i ZŠ. Jako pozitivní se nám jeví malý pedagogický kolektiv. Díky opravdovému nadšení a zájmu se tak stává změna přirozeným procesem bez nutného diktátu vedení školy.

Během třídenního semináře pedagogové vyráželi i do terénu

Následně bylo úsilí o posílení EVVO v naší škole podporováno odbornými konzultacemi, kdy se scházeli pedagogové školy s odbornými garanty z Lipky. RNDr. Dáša Zouharová s námi pracovala na tématu revize ŠVP a nastavení Dlouhodobé koncepce EVVO. Dále také konzultovala přípravu projektového tematického vyučování a otázku metodologie výuky průřezového tématu Environmentální výchova.

NA OBSAH

49


Během trvání spolupráce procházela environmentální výchova na naší škole velkou proměnou. Zaměřili jsme se novým pohledem na výuku přírodovědných předmětů. Prioritou se stala provázanost výuky přírodovědných předmětů s přesahem do ostatních částí vyučování. V návaznosti na probíhající projekt jsme upravili ŠVP s větším důrazem na uplatnění průřezového tématu Environmentální výchova. Školní plán ekologické výchovy a vzdělávání se stal nedílnou součástí plánování akcí každého nového školního roku. Při tvorbě tohoto dokumentu se snažíme o co nejužší provázanost s plánem EVVO v naší MŠ, o jeho systematičnost, návaznost na plán EVVO z předchozího roku, o jeho inovaci a v neposlední řadě o jeho realizovatelnost. Cílem akcí, které jsou součástí školního plánu EVVO, je podpořit v dětech uvědomění si důležitosti ochrany životního prostředí, podpořit v nich lásku k místu, v němž žijí, a přijmout aktivity a činnosti s tímto spojené jako normativ chování, který si odnesou do života. Tímto způsobem se snažíme, aby žáci získali a neustále si upevňovali vztah k celé planetě a v budoucnu vážili každý svůj krok a své jednání směrovali k ochraně Země. Vše výše popsané by měl naplňovat průřezový projekt Naše Ostopovice, který bude zakotven i v nově upraveném ŠVP.

Přínosy spolupráce V průběhu spolupráce na projektu bylo realizováno několik terénních programů a aktivit v rámci komunity. Podařilo se nám inovovat ŠVP z pohledu sladění návaznosti výuky. Nastavený jednotný systém ulehčil pedagogům orientaci a napomohl kvalitnějším přípravám na výuku. Aktivity v jednotlivých ročnících jsou tak lépe organizovány, pedagogové si navzájem nabízejí pomoc a spolupráci při přípravě akcí, tematické výuky i drobných školních projektů. Škole byly také zapůjčeny výukové materiály a didaktické pomůcky, které se používají při terénní výuce v okolí Ostopovic či při výuce v učebnách. Problematice rekonstrukce školní zahrady se s námi věnovala konzultantka Ing. Dana Křivánková. Společných setkání nad plánováním nové podoby školních pozemků se účastnil i architekt rekonstruované budovy školy. Diskuze byla přenesena i na pedagogy MŠ, kteří část zahrady také užívají. Byla vytvořena společná vize a následně i skica možnosti vzhledu a funkčnosti zahrady. Tento materiál posloužil při přípravě projektu zahrady, který vznikl v červnu 2011. Následně byla realizována první část – terénní úpravy a funkční rozdělení plochy. Další práce na budování zahrady pokračují. Realizace projektu byla pro naši školu především motivujícím nábojem, ukázkou cesty, pomocí a podporou. Pedagogický tým naší školy je tvořen aktivními zaměstnanci, kteří jsou otevření pro nové formy a metody práce. V rámci projektu jsme začali táhnout za jeden provaz, ujasnili jsme si, kam směřuje výuka přírodovědných předmětů v naší organizaci, a nastavili jsme společné priority v oblasti EVVO.

50

NA OBSAH


Ukázka praktického výstupu: Budování školní zahrady jako velké přírodní učebny Předkládáme stručný popis procesu budování přírodní zahrady v součinnosti školy se zřizovatelem, architekty a s průběžným poradenstvím Lipky. Jednotlivé kroky doplňujeme po naší zkušenosti návrhy na efektivnější postup a zlepšení.

Výchozí stav Naše organizace je od 1. 1. 2003 příspěvkovou organizací. Je zřízena obcí a vztahuje se na ni zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zřizovatel zřídil naši organizaci zřizovací listinou, majetek (pozemky, budovy, vybavení) nám svěřil ke správě, není tedy vlastnictvím školy. Zřizovací listina jasně definuje vztah mezi obcí a školou, upravuje správu majetku a další. Obec financuje školu v oblasti provozní, též opravy a nákup majetku. Do roku 2010 byla školní zahrada využívána převážně mateřskou školkou, základní škola zde měla pouze malou část pro práce na pozemku. Školka se snažila o rozvoj zahrady v duchu přírodní učebny (Natur im Garten). Vedoucí učitelka mateřské školy v roce 2009 obdržela cenu Nadace Veronica za dlouholetou ekologickou práci s dětmi a jejich rodiči a za vedení dětí k praktické ochraně přírody. Toto ocenění obdržela mimo jiné za rozvoj přírodní zahrady. Již v roce 2004 byla zpracována studie úprav zahrady, které byly realizovány především za pomoci rodičů a četných brigád. Tehdejší vedení školy se o úpravy zahrady zajímalo jen okrajově.

Pohled do zahrady před rekonstrukcí

NA OBSAH

51


Příprava projektu rekonstrukce školy V letech 2008 až 2010 se připravovala rozsáhlá rekonstrukce budovy mateřské a základní školy. Investorem i zadavatelem byl zřizovatel – obec Ostopovice. Projekt připravila projektová kancelář, která v zakázce neřešila následné úpravy zahrady a okolí, přestože už tehdy bylo zřejmé, že při opravách bude zahrada zničena (vrty pro tepelná čerpadla, pohyb těžkých strojů, manipulace se sutí a stavebním materiálem). Projekt byl připravován obcí a konzultován se zaměstnanci školy asi dva roky. Nikdy se však neřešila následná úprava zahrady po ukončení rekonstrukce.

Naše zkušenosti a doporučení ro každé zásadní rozhodnutí a postup vedení školy je třeba získat většinovou P podporu přinejmenším pedagogického sboru, proto doporučujeme před podobnou celkovou proměnou školy a školní zahrady prezentovat hlavní záměry přestavby zaměstnancům školy, veřejnosti a včas o nich diskutovat. Je vhodné uspořádat kulaté stoly a dotazníky, ze všech projednání zpracovat zápisy a poté jasně definovat strategické cíle rekonstrukce. Vedení školy pak musí garantovat podporu těchto cílů, proto je vhodné jejich přehled písemně předložit zřizovateli. Získá‑li vedení školy pro strategické cíle podporu zaměstnanců školy, případně veřejnosti, pak by mělo usilovat o jejich prosazení a obhájení. Proto je nutné, aby vedení školy bylo zastoupeno již v přípravné komisi projektu rekonstrukce. Vedení školy pak má příležitost vstupovat do diskuzí a důležitých projednání, může ovlivnit harmonogram projednávání úprav a postup prací. Škola tím získává prostor k řešení projektu v širších souvislostech, například může včas navrhnout doplnění o projekt zahrady jako přírodní učebny.

Rekonstrukce budovy školy Rekonstrukce proběhla v letech 2010 a 2011. Ředitel školy byl členem výběrové komise, která posuzovala nabídky firem na výstavbu. Součástí nabídky bylo uvedení školní zahrady do původního stavu (myšleno spíše formálně). Po dobu realizace bylo vedení školy účastníkem kontrolních dnů, při nichž jsme mohli jasně vyjádřit názor a návrhy k variantním řešením. V průběhu rekonstrukce byla zahrada naprosto zničena, byly provedeny výkopy, odvoz zeminy a sutě. Byla zničena veškerá vegetace s výjimkou vzrostlých stromů. Betonové altánky a další drobné stavby na zahradě byly odstraněny. Tyto kroky byly konzultovány s vedením školy, které však v té době nemělo ještě připravený projekt následných úprav zahrady.

52

NA OBSAH


Naše zkušenosti a doporučení ravidelná účast vedení školy na kontrolních dnech se velice osvědčila, vedení P školy a zaměstnanci byli vtaženi do problematiky výstavby, dostávali informace o stavbě, měli možnost ovlivnit detaily stavby. To se však netýkalo úpravy zahrady, neboť tato nebyla včas zahrnuta do projektu. Zásadním nedostatkem, který posléze měl vliv na řadu nedorozumění, bylo nevyhotovení zápisů z jednání.

Příprava projektu zahrady Po zahájení stavby (září 2010) oslovilo vedení obce školu s požadavkem připravit podklady pro obnovu zahrady po ukončení rekonstrukce. Ředitel školy se obrátil na Lipku s prosbou o pomoc při nastavení studie přírodní učebny, a případně i o zhotovení projektu úprav. Do této chvíle neproběhla mezi pedagogy školy žádná diskuze o vizi budoucí zahrady – přírodní učebny. V průběhu zimy 2010 – 2011 se uskutečnily dvě porady s projektantem budovy, vedením obce a zástupcem Lipky. Projektant prosazoval přenést koncepci úprav budovy i na přilehlou zahradu (systém kruhů s jasně danou funkčností prostoru). Ze schůzek nebyl vyhotoven zápis, jednalo se pouze o diskuze, nikoliv o jasnou koncepci s konkrétními kroky a postupy. V březnu 2011 byla škola vyzvána vedením obce a stavby k předložení projektu úprav zahrady, aby zamýšlené terénní změny mohly proběhnout v rámci finálních úprav okolí školy před dokončením její rekonstrukce. Následně, v rámci projektu „SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách“, proběhla schůzka všech pedagogických pracovníků MŠ a ZŠ s konzultantkou z Lipky a byly upřesněny požadavky pedagogů na studii, avšak ze společné domluvy opět nebyl proveden zápis. V květnu jsme zjistili, že došlo k neporozumění mezi námi a konzultantkou Lipky, která nezajišťuje přípravu projektu po technické stránce, a nachystaná studie byla na kontrolním dnu odmítnuta jako nedostačující. V červnu byl narychlo ředitelem školy osloven zahradní architekt, který dlouhodobě spolupracoval s projektantem budovy. Architekt připravil cenovou nabídku na přípravu projektu, dostal připravenou studii úprav zahrady přínosných pro přírodní učebnu a vypracoval variantní řešení. Koncem června proběhla schůzka zástupců školy, projektanta budovy i zahrady a vedení obce. Byla vybrána varianta a předána dodavateli stavby k realizaci terénních úprav. Vybraná verze projektu odpovídá našim představám jen rámcově, její plné respektování však nedovoluje žádné změny a zakomponování kreativních nápadů pedagogů.

NA OBSAH

53


Naše zkušenosti a doporučení řípravu projektu školní zahrady na principech přírodní učebny provázela řaP da chyb a nedorozumění. Především nebyl zpracován harmonogram prací na přípravu projektu zahrady, s konzultantkou jsme si nevymezili rozsah její práce na projektu a nebyly vyhotoveny zápisy z jednání. Při jednání s architektem zástupci školy nedokázali prosadit svoji vizi přírodní zahrady a vlastní nečinností způsobili zbrklý vývoj přípravy výsledného projektu bez možnosti průběžné diskuze se zaměstnanci školy. Na základě časového presu byl vybrán projektant, který nesplňoval předpoklady pro zhotovení projektu na principech přírodní zahrady. Vzhledem k absenci zápisů nebylo možné zpětně dohledat jednotlivé kroky a výsledky jednání. Proto mělo konečné slovo vedení obce v souvislosti s potřebou zahrnout terénní úpravy přírodní učebny do hrubých terénních úprav zahrady při ukončení rekonstrukce školy, což pro didaktický rozměr přírodní učebny nebylo nejpřínosnějším řešením. Proces plánování zahrady je zásadní pro úspěšné nastartování dalšího rozvoje zahrady na principech přírodní učebny, tedy podle představ pedagogů. Hned v úvodu by mělo vedení školy trvat na zpracování časového i obsahového harmonogramu kroků, které povedou ke zhotovení projektu. Na začátku je třeba jasně znát požadavky stavební firmy nebo zřizovatele na úroveň zpracování finálního projektu zahrady a podle toho volit i vhodného zhotovitele projektu. Vzhledem k tomu, že se jedná o projekt zahrady – přírodní učebny, která má vyhovovat didaktickým účelům, je třeba pečlivě zvážit, zda je zahradní architekt schopný zpracovat projekt v požadované grafické kvalitě a současně má do problematiky výuky vhled. Didaktický rozměr přírodní učebny podpoří dvoufázová příprava projektu: • zpracování skici v dialogu pedagogů školy s odborníkem zabývajícím se přírodními zahradami, respektive učebnami, • prosazení většiny záměrů uvedených ve skice vedením školy do finálního projektu. Ze všech jednání je nutné pořizovat zápis, který obsahuje mj. termíny a jména osob odpovědných za splnění dohodnutých úkolů.

54

NA OBSAH


Vývoj od ukončení výstavby budovy MŠ a ZŠ V září 2011 začal provoz v nově opravené budově. Zahrada byla připravena s ohledem na projekt jen v rámci terénních úprav. Na podzim byla najata firma, která povrch upravila a provedla výsev trávy. Část dalších potřebných zásahů a prací zvládli zaměstnanci školy ve spolupráci s rodiči. Byly vysazeny první keře, škola zorganizovala sbírku na výsadbu stromů v rámci akce „Adoptuj si svůj strom“ a v roce 2012 podala několik žádostí o finance pro další úpravy zahrady. Obec určila dotaci na realizaci mlatové a dlážděné cesty uprostřed zahrady a rovněž na oplocení. Ve snaze o co nejčasnější využívání zahrady byly ředitelem školy delegovány úkoly při péči o zahradu na vedoucí učitelku MŠ a jednu z učitelek ZŠ. Znovu byl v rámci koordinace prací prezentován a prodiskutován projekt zahrady. Nyní řeší zástupci školy společně s projektantem drobné úpravy a možnosti změn v projektu v návaznosti na reálné potřeby a zkušenosti s výukou. Na dalších úpravách se opět podílejí rodiče. Škola postupně upravuje zahradu podle představ pedagogů dle možností a financí a společně s obcí řeší jednotlivé etapy doplňkových úprav zahrady. Z jednání vyhotovujeme zápisy, takže všechny strany zpětně mohou dohledat jednotlivé názory a společná rozhodnutí.

Na obnově zahrady se podíleli velcí i malí

NA OBSAH

55


Naše zkušenosti a doporučení ikdy není nic ztraceno – je třeba poučit se z chyb a pokračovat v realizaci záN měru v dialogu školy se zřizovatelem i projektantem.

Shrnutí Při přípravě projektu proměny školní zahrady na přírodní učebnu i jejím budování je nutné postupovat systematicky: • V dialogu pedagogů, vedení školy, zřizovatele, rodičů, případně odborníka přes přírodní zahrady, respektive přírodní učebny, zpracovat jasnou vizi. • Včas komunikovat s ostatními zainteresovanými stranami – zřizovatelem, architektem, projektantem apod. a pojmenovat role jednotlivých aktérů procesu. • Ze všech jednání zpracovat zápisy a průběžně vyhodnocovat a přehodnocovat jejich naplňování, případně dojednávat změny. • Je‑li přestavba nebo samotné zbudování přírodní zahrady zásadně ovlivněno rekonstrukcí školy, pak je vhodné, aby projekt přírodní učebny byl součástí projektu rekonstrukce školy. Výkres Situace sadových úprav

56

NA OBSAH

Biskupské gymnázium Brno Adresa: Internetové stránky: Koordinátor EVVO: Počet žáků: Počet pedagogů:

Barvičova 85, 602 00 Brno www.bigy.cz Mgr. Kateřina Krumpholcová, [email protected] 833 76 stálých, 7 externích

Biskupské gymnázium nabízí studentům osmileté všeobecné a čtyřleté všeobecné, humanitní a přírodovědné studium. Jednotlivé obory se liší hodinovými dotacemi profilových předmětů a možností výběru volitelných předmětů. Přestože škola sídlí téměř ve středu města Brna, je její poloha pro environmentální výchovu velmi příznivá. Leží na kopci nad řekou Svratkou, na školní pozemky navazuje Wilsonův les a v relativně blízkém dosahu se nachází několik maloplošných chráněných území. Interiér školy je příjemný. Snažíme se postupně doplňovat květinovou výzdobu ve společných prostorách i v jednotlivých třídách. Třetím rokem je zavedeno třídění odpadu (papír, PET, sklo, hliník, baterie, elektroodpad, úsporné žárovky a zářivky), pokoušíme se také o separaci biologického odpadu. Škola má k dispozici venkovní prostory (hřiště, školní pozemek, ohniště aj.), z nichž některé jsou zpřístupněny veřejnosti v době konání větších akcí a jsou využívány rovněž zaměstnanci a hosty radia Proglas, které má v budově školy svoji pobočku. Toto nejbližší okolí se snažíme postupně upravovat tak, aby nám mohlo sloužit k výuce a ve volném čase také studentům k relaxaci. Koordinací environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty je již čtyři roky neoficiálně pověřena aprobovaná učitelka biologie, která v roce 2011 absolvovala na Lipce specializační studium pro koordinátory EVVO. Prioritou školy je osobnostní výchova, která je začleněna do výuky ve všech ročnících gymnázia. Environmentální výchově není věnována větší pozornost a nemá ve škole tradici. Tématy EV se škola více zabývá až v několika posledních letech. EV je začleněna do jednotlivých přírodovědných předmětů a také do základů společenských věd (ZSV). Mezi preferovaná témata patří životní prostředí ČR a regionu, globální environmentální problémy, zdroje energie a surovin a hospodaření s nimi, využití vody a její znečištění, změny v krajině a vliv člověka na tyto změny. Jednotlivá témata jsou začleněna buď do běžné výuky, nebo jsou součástí projektových týdnů a terénních cvičení, případně je žáci zpracovávají v rámci žákovských projektů ve výuce některých předmětů. Od roku 2008 na škole funguje Ekoklub, jehož hnacím motorem jsou aktivní studenti. Některé z podstatných změn, které byly ve škole realizovány, byly ovlivněny aktivitami Ekoklubu, například separovaný sběr odpadu, debaty o změnách na

NA OBSAH

57

BISKUPSKÉ GYMNÁZIUM BRNO

pozemku kolem školy nebo studentské brigády tamtéž. Členové Ekoklubu se také několikrát podíleli na přípravě Dne Země pro mladší spolužáky. Uspořádali pro studenty nižšího gymnázia pracovní setkání s hrami, filmem a přespáním ve škole. V průběhu školního roku spolupracujeme se středisky ekologické výchovy (Lipkou, Rezekvítkem) a neziskovými organizacemi (NaZemi, Nesehnutí), u nichž objednáváme výukové programy. Od června 2011 je škola zapojena do sítě škol se zájmem o environmentální výchovu M.R.K.E.V. Uvažujeme i o zapojení do projektu Ekoškola.

Průběh spolupráce Proč jsme se zapojili do projektu? Protože s akcemi Lipky máme ty nejlepší zkušenosti. Projektu jsme chtěli využít k motivaci pedagogického sboru – ukázat vyučujícím, že environmentální výchova může být součástí výuky i jiných předmětů než jen biologie, chemie a ZSV. Také nás lákala možnost poznat blíže některá pracoviště Lipky. Spolupráce byla zahájena diskuzí mezi koordinátorkou EVVO a garantem projektu, který zastupoval Lipku. Nejdříve jsme provedli analýzu současného stavu a na ni navázali stanovením cílů a vytvořením plánu spolupráce. První akcí projektu byl motivační víkendový seminář na pracovišti Lipky Rychta v Krásensku, kterého se zúčastnilo 12 pedagogů. Velkým pozitivem byla možnost poskládat si obsah semináře podle vlastních potřeb. Témata jsme rozsahem i zaměřením přizpůsobili účastníkům semináře, protože skladba naší skupiny byla velmi pestrá. Kromě pedagogů s přírodovědným vzděláním se zúčastnili i vyučující tělesné a výtvarné výchovy, cizích jazyků a společenských věd. Během programu jsme se seznámili s ekologickým provozem Rychty a pokusili se, v rámci výukového programu, navrhnout svůj vlastní ekologický dům. Objevili jsme možnosti využití svobodných digitálních informací a jejich využití v EV. Dozvěděli jsme se více o problematice územního plánování a věnovali jsme se také tématům globálních problémů. Součástí semináře byla návštěva přírodní zahrady a ukázky jejího využití ve výuce. Získali jsme také informace o projektu Ekoškola a prakticky jsme si vyzkoušeli psaní žádostí o grant. Úvodní výjezdní seminář nám poskytl prostor zamyslet se hlouběji nad smysluplností environmentální výchovy pro naši školu, důležitostí ekologizace provozu a také nad možnostmi, které nám nabízejí prostory naší školy. Po návratu do školy jsme se s kolegy potkávali častěji než před seminářem a na společných schůzkách ve sborovně jsme se snažili stanovit si společné cíle, k nimž bychom chtěli ve škole dospět. Tyto debaty byly provázeny konzultacemi s pedagogy Lipky – Mgr. Jiřím Vorlíčkem, RNDr. Dášou Zouharovou a Ing. Danou Křivánkovou, kteří s námi osobně, telefonicky či elektronicky diskutovali vše, co bylo potřeba. Výsledkem bylo stanovení několika priorit dlouhodobé spolupráce – postupná ekologizace provozu školy, vytvoření příjemného přírodního prostoru v okolí školy a větší začlenění environmentální výchovy do výuky, a to především formou výukových programů a projektů a také širším zapojením studentů do úprav okolí školy. 58

NA OBSAH


Obsah motivačního víkendového semináře si pedagogové mohli sestavit podle svých potřeb

Protože školní rok 2011/2012 se nesl v duchu nejistoty z nových státních maturit a převážná část vyučujících byla pohlcena tímto tématem, byla práce na projektu poměrně obtížná. Proto původní představa zapojení velké části pedagogického sboru nakonec nemohla být realizována v takovém rozsahu. Do aktivní práce na naplňování vytyčených priorit se zapojila skupina deseti vyučujících a studenti, bez kterých by byla veškerá práce mnohem těžší. Setkávali jsme se nepravidelně (jedenkrát až dvakrát za měsíc) na schůzkách, hodnotili jsme dosažené výsledky a řešili další plány. Na jaře jsme začali s analýzou zahrady a prostředí kolem školy. Společně s Ing. Danou Křivánkovou z Lipky jsme zhodnotili možnosti tvorby přírodních prvků v zahradě, dohodli se na workshopu pro studenty a posléze navázali spolupráci se zahradní architektkou Ing. Ilonou Zlomkovou, která pro nás po opakovaných návštěvách a konzultacích vytvořila návrh opatření pro úpravu pozemku (k dispozici na přiloženém CD). Zpracovaný materiál vedení školy velmi ocenilo. Průvodní a technická zpráva vytvořená zahradní architektkou nám poskytuje výbornou oporu pro jednání se sdružením přátel školy a radou školy o změnách v zahradě. Profesionálně zpracovaný návrh úprav zahrady využíváme i při hledání sponzora pro vybudování finančně náročných prvků. Na vybudování altánu se snažíme zajistit finanční prostředky sběrem papíru ve škole. Postupně jsme realizovali některé úpravy zahrady, a zvýšili tak druhovou pestrost rostlin i živočichů na našich pozemcích. S pomocí studentů z Ekoklubu,

NA OBSAH

59


kteří zorganizovali tři brigády, jsme opravili stávající bylinkovou spirálu, vysadili nové stromky a keře, vyčistili a dřevní štěpkou vysypali prostor, kde bude přírodní posilovna, připravili jsme také prostor pro hřiště na pétanque, založili květnatou kopretinovou louku, oseli ostrůvky druhově pestrého trávníku, připravili materiál na trvalkové záhony a vybudovali tříkomorový kompost. Studenti během workshopu pod vedením Ing. Dany Křivánkové vytvořili zelenou střechu na jedné z garáží, na kterou vysadili sukulenty získané formou sbírky přebytků ze zahrádek. Dalším přírodním prvkem, který jsme v zahradě vytvořili, jsou úkryty a zimoviště pro hmyz a ježka. Domečky vyrobili studenti 2. ročníku v rámci projektu „Domečky v zahradě“ (popsaný níže) a společně je do zahrady také nainstalovali. Zapojení studentů do proměny školní zahrady se nám velmi osvědčilo, sami se na konci školního roku hlásili k dalším pracím na školní zahradě. Na podzim proběhne výsadba bobulovin a dalších rostlin. Podařilo se nám také získat prostředky od Nadace Veronica z dotačního programu „Společně pro Brno“, díky nimž pracujeme na vytvoření přírodní posilovny a dalších prvků přírodní zahrady. Malým problémem je pro nás přesvědčit zaměstnance údržby o tom, že všechny trávníky v okolí školy nemohou být posekány na krátko, ale že je potřeba nechat některé plochy rozkvést. Co se týče ekologizace provozu školy, máme v této oblasti dosud mezery, avšak díky projektu „SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách“ se sedmina pedagogického sboru seznámila s ekologickým provozem pracovišť Lipky Rychta a Kamenná, a postupně se tak na zlepšení hospodaření pracuje. Kromě spolupráce s Ekolampem a účasti v Recyklohraní začínáme se sběrem bioodpadu a daří se třídění papíru, který studenti sbírají průběžně ve třídách i jednorázově v rámci soutěže ve sběru. Takto získané peníze používáme k motivaci třídních kolektivů a dále je shromažďujeme na vytvoření altánu v zahradě. Také se ve škole podařilo zavést používání ekologických čisticích prostředků, které začala používat uklízecí služba. Sledování spotřeby vody a energií plánujeme na příští rok ve spolupráci se zaměstnanci údržby, v čemž nás podpoří projekt Ekoškola, do kterého se chystáme přihlásit příští školní rok.

60

NA OBSAH


Na Rychtě si pedagogové zkoušeli navrhnout vlastní ekodům

Přínosy spolupráce V loňském roce jsme poprvé tvořili plán EVVO, kterého se snažíme držet a na jehož úpravách budeme dále pracovat. Díky projektu jsme získali širší povědomí o možnostech, jež nám nabízí například spolupráce se středisky ekologické výchovy, a mohli jsme si některé z výukových programů vyzkoušet na vlastní kůži, což bylo přínosné hlavně pro kolegy, kteří vůbec do středisek ekologické výchovy nechodí. Doufáme, že s tím, jak se bude měnit prostředí kolem školy, bude také přibývat vyučujících, kteří se studenty ve vyučování zamíří mimo stěny třídy, do terénu. Environmentální výchova se nám daří pomalu začleňovat do vzdělávacího procesu. Podzimní projektové týdny druhých ročníků, sext a kvart nabízejí vždy alespoň jedno environmentální téma. Pravidelnou jarní aktivitou se stal Den Země pro primy a sekundy, na jehož přípravě se podílejí vždy studenti jedné třídy vyššího ročníku. V průběhu roku studenti absolvují výukové programy a některé třídy či jednotlivci se podílejí na úpravách v zahradě. Ve školní knihovně je k dispozici ENVI koutek, kde mohou studenti nahlédnout do knih či časopisů s environmentální tematikou, které jsme do školy začali pořizovat. Díky zapojení do sítě M.R.K.E.V. máme informace o dění v environmentální oblasti. Na školních nástěnkách zveřejňujeme pozvánky na různé akce pro studenty i vyučující. Při realizaci environmentální výchovy budeme využívat i pomůcky a literaturu, jež máme zapůjčeny v rámci projektu. Environmentální dění ve škole je pravidelně diskutováno v neformální pracovní skupině vyučujících, kterým je toto téma velmi blízké a kteří se podílejí na uskutečňování naplánovaných akcí.

NA OBSAH

61


Ukázka praktického výstupu: Domečky v zahradě Zásadním výstupem je pro naši školu plán úprav zahrady, který jsme vytvořili společně s Ing. Zlomkovou (k dispozici na přiloženém CD). Navázali jsme na již běžící projekty úpravy zahrady a tvorby přírodní posilovny. Realizace úprav probíhá pomalu a bude pokračovat i po skončení projektu. V souvislosti se změnami, které se snažíme provádět, jsme se rozhodli ukázat studentům, že zvýšit druhovou pestrost v zahradě není velký problém. S naší snahou o vytvoření přírodní zahrady a jejích prvků na pozemku v okolí školy velmi úzce souvisí téma hmyzích domečků. Zvolili jsme ho také proto, že je snadno přenositelné i mimo prostředí školy a studenti nepotřebují žádné speciální vybavení. Navíc si uvědomí rozdíly mezi zahradou příznivou a nepříznivou pro výskyt živočichů. Projekt se může stát součástí výuky zoologie ve 2. ročnících, sextách a sekundách a budou na něj navazovat další činnosti – průběžně sledování a postupné doplňování domečků. Charakteristika: krátkodobý projekt na téma přírodní zahrady Autor: Mgr. Kateřina Krumpholcová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Využití: přírodopis, biologie (příp. pracovní vyučování), ZŠ, SŠ Cíle a výstupy Žák získá povědomí o přírodních podmínkách podporujících výskyt živočichů na školních zahradách a navrhne a realizuje opatření vedoucí ke zvýšení biodiverzity ve školní zahradě. Produkty krátkodobého projektu: domečky pro živočichy s autorskými kartami Potřebný čas: celkem 3 vyučovací hodiny a možnost konzultací s vyučujícím (1 hodina – motivace, audit školní zahrady, vytvoření pracovních skupin; domácí úkol – vyhledání různých typů vhodných domků pro hmyz a další živočichy, samostatné zpracování žáky; 2 hodiny – prezentace jednotlivých skupin a instalace domečků ve školní zahradě, vyhodnocení) Potřebný prostor: školní zahrada, školní učebna, zpracování doma, případně ve školní dílně Pomůcky: dvojice kartiček (skupiny živočichů vyskytujících se v podobném prostředí), větší papíry, psací potřeby, pomůcky a nástroje dle návrhů žáků (domácí práce)

Postup 1. Motivace v zahradě (krátký úvod vyučujícího po příchodu do zahrady): Zvířata a hmyz jsou nedílnou součástí přírodních procesů. Velké množství užitečných živočichů kolem nás ubývá spolu s ničením jejich přirozeného prostředí a chemizací. Nově zakládané zahrádky jsou často přímo sterilním prostředím, jež neposkytuje 62

NA OBSAH


dostatek potravy ani úkrytů živočichům, kteří by mohli či měli být součástí ekosystému zahrady. Také odstěhování jednoho hmyzího druhu ze zahrady může způsobit výrazné změny v ekosystému – např. přemnožení mšic nebo menší úrodu ovoce. 2. Aktivita vedoucí k vytvoření pracovních skupinek: V zahradě jsou na různých místech schované karty s obrázky různých živočichů, kteří se mohou v zahradě vyskytovat. Každý student má za úkol najít jednu kartičku a vytvořit se spolužáky skupinku podle předem daných charakteristik – nejlépe podmínek, které zobrazený živočich potřebuje k životu. Podle počtu studentů se vytvoří skupiny po čtyřech či pěti. 3. „Audit“ školní zahrady – skupinová práce v zahradě, hledání odpovědí na otáz‑ ky: Co potřebují k životu živočichové z naší skupiny? Nabízí jim tyto podmínky naše zahrada? Co můžeme živočichům u nás nabídnout? Co je pestrá zahrada? Proč se snažit o pestrou zahradu? Co můžeme udělat, aby se tito živočichové u nás vyskytovali? Jak můžeme zlepšit podmínky pro život v naší zahradě? Jak vytvořit domečky? Pro které živočichy? Studenti ve skupinách hledají odpovědi na položené otázky. 4. Společná řízená diskuze celé třídy: Při diskuzi neopomeneme následující body: význam starého dřeva v zahradě; květnaté plochy, případně četnost sečení květnatých a travnatých ploch; nepoužívání jedů a umělých hnojiv; suché zídky; prostupnost plotu pro ježky; „zanedbaný kout“ v zahradě; plazi a obojživelníci v zahradě; vodní biotop. 5. Vytvoření společného výstupu: Na papír většího formátu společně formulujeme opatření, která lze ve školní zahradě realizovat, a zlepšit tak podmínky pro život různých živočichů. 6. Zadání domácího úkolu: Studenti ve skupině vyhledají na internetu návod na vytvoření domečku pro hmyz či jiné živočichy, společně domeček vyrobí a připraví i kartu, na níž vysvětlí, k čemu vlastně domeček slouží, kteří živočichové ho mají využít a proč je chceme na zahradě udržet. 7. Prezentace a instalace domečků: V zahradě vybereme vhodné místo pro umístění vyrobených domečků a nainstalujeme je společně s průvodní tabulkou. 8. Průběžná kontrola: Průběžně sledujeme nainstalované domečky a vyhodnocu jeme jejich osídlení. Poznámky: Pro některé studenty byla výroba domečků velmi zajímavou zkušeností, kterou i zdokumentovali a vytvořili fotografickou prezentaci postupu práce. Některé skupinky vytvářely i více domečků, které instalovaly ve vlastních zahradách či u prarodičů. Aktivitu je možné rozšířit i o návrhy k úpravám v zahradě s následnou realizací (výsadba rostlin, úprava terénu atd.).

NA OBSAH

63


Inspiraci lze čerpat z internetových stránek http://pomahamprirode.cz/11-budky-pro-hmyz-a-hmyzi-hotely nebo http://www.prirodnizahrady.com/prirodni-zahrada. html.

Přílohy Domeček pro hmyzáky (vzorová karta k hmyzímu domečku, na CD)

Pedagogický tým Biskupského gymnázia při semináři na Kamenné

Návrh zahrady Domeček pro hmyzáky (vzorová karta)

64

NA OBSAH

Střední škola MESIT, o. p. s. Adresa: Internetové stránky: Koordinátor EVVO: Počet žáků: Počet pedagogů:

Družstevní 818, 686 01 Uherské Hradiště www.skolamesit.cz Mgr. Irena Pořízková, [email protected] 433 38

Střední škola MESIT, o. p. s., je největší soukromou školou ve Zlínském kraji. Vznik školy se datuje od roku 1952. Od té doby absolvovalo školu již více než 4000 žáků. V současné době je nabídka oborů na naší škole velmi široká. Zájemci o studium si mohou vybírat hlavně ze škály oborů strojírenských a elektrotechnických. Lze si však zvolit i obor uměleckořemeslný, například obory umělecký kovář, výrobce pokrývek hlavy či knihař. V případě učebních oborů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami koresponduje nabídka se zájmem veřejnosti o učební obory tohoto typu. Z nabídky školy mohou žáci volit zahradnické práce, pečovatelské služby, knihařské práce a strojírenské práce. Výuka probíhá formou denního řádného, večerního i dálkového nástavbového studia a zkráceného kombinovaného studia. Škola sídlí v několika budovách v klidné části Uherského Hradiště. Hlavní budova školy je umístěna v zahradě se vzrostlou a udržovanou zelení, kde jsou nainstalovány lavičky pro odpočinek žáků. V zahradě slouží k výuce přírodní učebna a tři skleníky. Budova školy nedávno prošla celkovou rekonstrukcí. Budova byla zateplena, proběhla výměna oken, topení, elektroinstalace, rozvodů tepla atd. Další prostory školy, zejména pro odborný výcvik, se nacházejí v areálu obchodní společnosti MESIT, a. s., kde jsou studenti v bezprostředním kontaktu s praxí. Environmentální výchova je v současné době součástí ŠVP jako jedno z průřezových témat, je včleněna do výuky fyziky, chemie, strojírenské technologie, občanské nauky, ekonomiky, matematiky a statistiky. Ve školním vzdělávacím plánu všech tříletých i čtyřletých oborů denního studia je zařazen v prvním ročníku povinný předmět ekologie. Funkcí koordinátora EVVO byla pověřena ve školním roce 2011/2012 Mgr. Irena Pořízková, která v roce 2010 absolvovala specializační studium pro školní koordinátory EVVO v Lipce. Během jejího studia (ve školním roce 2009/2010) došlo k výraznému rozmachu a posílení role environmentální výchovy ve škole. Byl zpracován Školní program EVVO, který je součástí koncepce školy. Ve výuce byly použity nové vyučovací metody a došlo k posílení skupinové výuky a samostatnosti žáků.

NA OBSAH

65

S T Ř E D N Í Š KO L A M E S I T, O . P. S .

Velkým přínosem bylo zavedení projektové výuky s regionální tematikou „Mařatice Rochus, významná lokalita střední Evropy“ (podpořeno v rámci rozvojového programu Podpora EVVO ve školách v roce 2009). Hlavním cílem tohoto projektu je rozšíření ekologického povědomí žáků i pedagogů tak, aby chápali souvislosti mezi různými jevy v prostředí, v němž žijí, a lidskými aktivitami. Záměrem je také poznávání a výzkum přírody a krajiny regionu. Ve školním roce 2010/2011 byl zahájen projekt „Ruku v ruce s přírodou“ (spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky), který je zaměřen na modernizaci vzdělávání oboru zahradnické práce. Cílem je vytvoření učebních textů, pracovních listů, metodických listů a prezentací pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami především pro předměty, které úzce souvisejí s environmentální výchovou. Důraz je kladen na samostatné myšlení žáků a na posílení jejich manuální zručnosti a praktických dovedností. Zajištěna je také účast žáků na stážích a exkurzích. Ve školním roce 2011/2012 se škola dále zapojila do projektu „Zelená škola“, který je zaměřen na sběr baterií a drobného elektroodpadu na školách.

Průběh spolupráce Podobně jako na jiných školách, tak i na naší škole často diskutujeme o tom, jak žákům učinit výuku zajímavější, jak docílit toho, aby se aktivně účastnili výuky a aby nově nabyté poznatky uplatnili v praxi. Jaké metody a formy práce použít? Zaujme žáky například nová motivační hra? Má smysl navštěvovat výukové programy jiných organizací? Nebo opravdu stačí frontální výuka ve třídě, jak se někteří pedagogové doposud domnívají? A jak přesvědčit kolegy, že využívání dosud netradičních vyučovacích metod může žáky motivovat k vyšším výkonům? A vědí vůbec všichni kolegové, co je to environmentální výchova? Na tyto a podobné otázky jsem hledala odpověď jako začínající koordinátorka EVVO. Naše škola, která je převážně technicky zaměřená, byla v loňském školním roce přizvána ke spolupráci do projektu „SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný rozvoj na školách“. Tuto nabídku jsme uvítali, byla to pro pedagogy naší školy i pro mě osobně příležitost najít odpověď na již zmíněné otázky, seznámit se s alternativními formami a metodami práce a se způsoby, jak začlenit environmentální výchovu do výuky různých předmětů. Významným faktorem pro vstup do spolupráce byla nabídka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a možnost odborné podpory v oblasti environmentální výchovy. Nabídku uvítalo nejen vedení školy, ale také část učitelů, kteří se seminářů účastnili ve svém volném čase. Důležitým motivačním prvkem byla skvělá pověst organizátorů školení, a sice Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání. Spolupráce, trvající dva roky, byla zahájena diskuzí mezi koordinátorem EVVO naší školy a pedagogy Lipky o oblastech a cílech naší spolupráce. Zvolili jsme následující zastřešující dlouhodobý cíl: „Škola koncepčně plánuje rozvoj EVVO a prohlubuje

66

NA OBSAH


kompetence učitelů a žáků v oblasti EVVO moderními metodami práce.“ Tento komplexní cíl jsme dále konkretizovali do tří oblastí (dílčích cílů), na kterých jsme v rámci spolupráce dále pracovali: 1. příprava návrhu dalšího rozvoje EVVO na škole, 2. začlenění environmentálních témat do vzdělávacích programů vybraných vzdělávacích oborů, 3. používání aktivizujících metod při výuce environmentálních témat. Po vymezení cílů spolupráce jsme s ohledem na zvolená témata a problémové oblasti školy sestavili program vzdělávacího semináře pro pedagogický sbor. Obsah semináře jsme přizpůsobili potřebám našeho pedagogického sboru – učitelů odborných předmětů, všeobecně vzdělávacích předmětů i odborného výcviku. Úvodní víkendový seminář se uskutečnil v Moravském Krasu na pracovišti Lipky Rychta. Většina učitelů se s environmentální výchovou teprve seznamovala a učila se, jak ji nenásilně začlenit do výuky. Na semináři se střídaly odborné přednášky (zodpovědné spotřebitelství, energetické úspory, projektová výuka, financování EVVO) s aktivizujícími výukovými prvky (ukázky výukových programů Rychty, rukodělné činnosti atd.). Obdrželi jsme nejnovější odborné poznatky a rady, jak žít v souladu s přírodou, ale také metodickou pomoc. Seznámili jsme se s moderními metodami, které je možné využít nejen k environmentálnímu vzdělávání žáků, ale i ve výuce jiných předmětů. Poznali jsme také energeticky úsporný provoz Rychty a navštívili jsme i další pracoviště Lipky. Příklady dobré praxe jsou vždy vítány. Z třídenního semináře odjížděla parta spokojených učitelů, kteří byli bohatší o spoustu nových poznatků, nápadů a příjemných zážitků. Po půl roce se konal následný jednodenní seminář, který byl realizován v pasivním domě v Hostětíně (Ekologické centrum Veronica). V souladu se stanovenými cíli spolupráce byl program zaměřen na témata udržitelný rozvoj a řemesla našich předků. Pedagogové naší školy se seznámili s modelovými projekty obce Hostětín přímo v terénu, zvláštní pozornost byla věnována prohlídce pasivního domu s odborným výkladem. Na základě absolvovaného semináře jsme s pracovníky ekologického centra Hostětín navázali další spolupráci. Centrum je pro nás regionálně dostupné, a proto zde učitelé mohou s žáky školy realizovat vzdělávací akce EVVO a exkurze. Kromě seminářů byla dvouletá spolupráce naplněna i konzultacemi s pracovníky Lipky i externími odborníky. Cílem bylo poskytnutí další odborné a metodické pomoci učitelům v návaznosti na vytyčené cíle spolupráce. Konzultaci si mohl vyžádat kterýkoliv pedagog naší školy, potřeboval‑li podporu v oblasti environmentální výchovy.

NA OBSAH

67


Odborné přednášky při úvodním semináři na Rychtě střídaly aktivizující prvky

Přínosy spolupráce K rozvoji EVVO na naší škole výrazně přispělo další vzdělávání pedagogických pracovníků lektory Lipky. Učitelé získali spoustu zajímavých odborných informací z environmentální oblasti, zaujaly je příklady z praxe a možnosti využití služeb ekocenter. Někteří pedagogové využili možnosti konzultace s externími odborníky. Většina poznatků již byla aplikována při realizovaných aktivitách během školního roku. Na začátku školního roku 2011/2012 jsme poprvé zpracovali Roční plán EVVO, který je součástí celoročního plánu školy. Tento roční plán jsme průběžně každý měsíc doplňovali o další aktivity, které se nám v průběhu školního roku nabízely. Často bylo velmi výhodné využít nabídky ekocenter a různých organizací, jelikož tyto akce byly pro žáky zdarma. Plnění plánu bude vyhodnoceno učiteli koncem školního roku. Již nyní ale můžeme konstatovat, že většina akcí proběhla v souladu s plánem a byla žáky hodnocena kladně. Koncem školního roku bude vyhodnoceno plnění výchovně‑vzdělávacích a organizačních cílů, které byly stanoveny v Programu EVVO Střední školy MESIT, o. p. s. Na základě získaných podkladů pak bude zpracován návrh dalšího rozvoje EVVO na naší škole. Pracovali jsme také na začlenění environmentálních témat do vzdělávacích programů vybraných vzdělávacích oborů, zvláště témat týkajících se šetrného spotřebitelství. Protože naše škola nabízí studium žákům 18 různorodých oborů, bylo poměrně složité najít sjednocující prvek. Po konzultaci s lektory i kolegy ze školy jsme zvolili

68

NA OBSAH


téma udržitelného rozvoje. Bylo dohodnuto, že začleňování dalších témat týkajících se udržitelného rozvoje do již vypracovaných ŠVP jednotlivých oborů bude probíhat pouze v případě jejich celkové revize. Rychlé začlenění tématu je možné do tematických plánů jednotlivých předmětů, které se mění každoročně. Je však zapotřebí dbát na to, aby byly tematický plán a ŠVP v souladu. V oblasti začleňování aktivizujících metod do výuky environmentálních témat se podařilo předpokládaný cílový stav naplnit nejlépe. Realizace tohoto dílčího cíle většinu zúčastněných učitelů i žáků nejvíce uspokojovala. Cílem bylo dosáhnout toho, aby byli učitelé seznámeni s alternativními metodami a formami vzdělávání a zaváděli je postupně do výuky. Společně jsme vytvořili celoškolní projekt s tematikou udržitelného rozvoje. Bylo žádoucí, aby pedagogové kompetentně spolupracovali na plánování, realizaci a vyhodnocování této rozsáhlé aktivity. Novinkou byla také účast žáků na terénní exkurzi v Hostětíně. Za zvláště cenné považuji, že učitelé naší školy měli možnost poznat, jak problematické je pro žáky prezentovat výsledky své práce před větší skupinou lidí. Opět se projevilo, že žáci často nejsou vedeni k práci ve skupině a k následné slovní prezentaci výsledků své práce. Pro učitele by to měl být signál, že je velmi nutné zařazovat do výuky metody a formy práce, které podporují komunikativní kompetence. Výuku jsme obohatili o nové aktivity. Například žáci technicky zaměřených oborů zhodnotili výhody a nevýhody různých zdrojů energie a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se zase zaměřili na to, jak naši předkové žili v souladu s přírodou a věnovali se starým řemeslům. Došlo tak k propojení teorie s praxí. U žáků byly výrazně posíleny komunikativní schopnosti. Své prezentační schopnosti si mohli studenti ověřit při realizaci workshopů, které jsme připravili pro žáky základních škol. Naši studenti tak předávali získané vědomosti a dovednosti a odůvodňovali svá stanoviska k problémům udržitelného rozvoje. Někteří vyučující přistoupili k začleňování environmentálních témat velmi aktivně a snaží se využívat aktivizující metody výuky. Jiní se environmentálním tématům věnují také, avšak již méně nadšeně. Přesto si dovolím tvrdit, že u části pedagogů došlo k výrazně pozitivnímu posunu ve vnímání environmentální výchovy. Kromě toho došlo také k lepší komunikaci mezi pedagogy a k posílení snahy o prohloubení mezipředmětových vztahů. Posun ve vnímání environmentální výchovy pedagogy školy je patrný z následujícího grafu, který zobrazuje výsledky dotazníkového průzkumu, provedeného na konci spolupráce koordinátorkou EVVO.

NA OBSAH

69

Školení podobné tomu v Hostětíně bych Účastnili se školení na Rychtě

Envirementální vzdělávání

nezařazuji

zařazuji při výuce občas

zařazuji při výuce často

není důležité

má své místo ve středoškolském vzdělávání

má důležité místo ve středoškolském vzdělávání

nemám zájem

možná uvítal(a)

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

určitě uvítal(a)


Téma enviromentálního vzdělávání

Neúčastnili se školení na Rychtě

Výsledky dotazníkového průzkumu o vnímání environmentální výchovy pedagogy školy

Graf znázorňuje výsledky dotazníku, který vyplnili učitelé Střední školy MESIT, o. p. s. Modře jsou uvedeny výsledky vyplývající z odpovědí učitelů, kteří se zúčastnili úvodního inspiračního semináře pro náš pedagogický tým. Ti se pak dále více zapojovali do aktivit projektu. Z grafu i osobního kontaktu je u těchto pedagogů citelný pozitivnější přístup k environmentální problematice. Je ale třeba připomenout, že tito učitelé se zapojili do vzdělávání v oblasti EVVO dobrovolně a pravděpodobně měli pozitivnější přístup k této problematice již dříve. Dotazník pro pedagogy obsahoval i další otázky, z nichž vyplynulo, že učitelé, kteří se do projektu zapojili, hodnotí atmosféru i přínos výše popsaných absolvovaných školení pro pedagogy známkou výborný. Oceňují proběhlé akce zařazené do Ročního plánu EVVO pro školní rok 2011/2012, které jsou představeny níže. Na základě výsledků dotazníku a připomínek pedagogických pracovníků budeme vytvářet Školní plán EVVO pro školní rok 2012/2013.

70

NA OBSAH


Doplňující seminář se uskutečnil v Hostětíně

Díky možnosti zapojit se do projektu se environmentální výchova na naší škole posunula opět o krůček dále. Není to již pro pedagogy cizí slovo. Zajímavou formou byli seznámeni s možnostmi začleňování témat environmentální výchovy do výuky a přesvědčili se, že alternativní metody a formy práce mají při vzdělávání žáků své místo. Žákům jsme nepředkládali pouze soubor znalostí při frontální výuce. Důraz byl kladen na týmovou práci, řešení problémů, posílení komunikativních schopností i manuálních zručností žáků. Jako velký přínos vidím to, že žáci opustili skleníkové prostředí školy a „učili se“ v terénu, v přírodě, komunikovali s lidmi z praxe a běžného života i mezi sebou navzájem. Závěrem bych chtěla poděkovat všem pracovníkům Lipky, Středisku ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER i Centru Veronica Hostětín. Díky jejich dlouholetým zkušenostem, skvělým lektorům, zajímavým programům, cenným radám, a hlavně nakažlivému nadšení mám pocit, že v environmentálním vzdělávání nezůstaneme stát na místě.

NA OBSAH

71


Ukázka praktického výstupu: Žijeme v souladu s principy udržitelného rozvoje Charakteristika: půlroční školní projekt Autor: Mgr. Irena Pořízková Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání (učební obory H a L), Odborné vzdělávání (učební obor E) a průřezové téma Člověk a životní prostředí Využití: ekologie (1. ročník všech tříletých i čtyřletých oborů), chemie (1. ročník všech tříletých i čtyřletých oborů), fyzika, odborný výcvik (všechny ročníky oboru knihař, zahradnické práce, knihařské práce) Cíle a výstupy 1. Žák se orientuje v základní terminologii udržitelného rozvoje a na základě získaných znalostí chápe souvislosti mezi stavem životního prostředí a lidskou činností. • Žák používá odbornou terminologii, • žák chápe vztahy v přírodě, • žák získá přehled o výhodách a nevýhodách různých zdrojů energie. 2. Žák se snaží o ekologicky uvědomělé chování v běžném životě i ve svém oboru. • Žák předchází tvorbě odpadů, • žák třídí odpad, • žák používá ekologicky šetrné materiály, • žák šetří vodu a energie. 3. Žák samostatně vyhodnotí informace s ekologickou tematikou. • Žák aktivně vyhledává informace s environmentální tematikou, • žák spolupracuje se spolužáky při řešení problému, • žák se účastní diskuze, obhajuje své názory, • žák respektuje názory druhých, • žák prezentuje výsledky své práce před spolužáky v ústní i písemné podobě, • žák chápe nutnost sebevzdělávání, • žák posoudí výhody a nevýhody různých zdrojů energie. Potřebný čas: Projekt probíhal půl roku. Potřebný prostor: Vzhledem k různým formám výuky (terénní exkurze, výukové programy, exkurze ve výrobních podnicích, přednášky, workshopy, skupinová výuka, dotazníkové šetření) bylo prostředí velmi rozmanité – terén, výrobní podnik, učebna.

72

NA OBSAH


Postup 1. Hostětín letem světem (září, terénní exkurze s výukovým programem): Během tří dnů se akce zúčastnilo 120 žáků naší školy. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se seznámili s řemesly našich předků. Úspěch měla zvláště praktická část programu – práce s ovčí vlnou. Část žáků se zúčastnila programu, v němž řešili ve skupinách problémové úlohy týkající se využívání zdrojů energie. Výsledky práce měli prezentovat před spolužáky, což jim činilo značné problémy. Pro nás učitele to byl impuls, abychom se zaměřili na procvičování komunikativních dovedností žáků. Poté pokračoval program obou skupin terénní exkurzí s názvem „Hostětín letem světem“. Žáci se seznámili s modelovými projekty ekologické vesnice a s fungováním pasivního domu. 2. Jak žít trvale udržitelně? (říjen, seminář ve škole s externím lektorem): Žáci prvních ročníků se zúčastnili semináře, který byl věnován udržitelnému rozvoji. Seminář proběhl dvakrát. Důraz byl kladen na aktivní zapojení žáků, byly použity motivační hry. 3. Putování po zdrojích energie (listopad, exkurze do výrobních podniků): Exkurze se zúčastnilo 30 žáků prvního a druhého ročníku. Navštívili Teplárnu Otrokovice – zdroj tepla a elektrické energie. Další zastávkou byla prohlídka provozu největšího výrobce pneumatik v Evropě, firmy Barum Continental v Otrokovicích. Zde byli žáci seznámeni s tím, jak tento závod využívá energii z teplárny. Zdůrazněna byla přísná ekologická opatření při výrobě pneumatik. V závěru žáci navštívili někdejší administrativní sídlo Baťova impéria ve Zlíně, „mrakodrap 21“, kde se seznámili s technickým a energetickým zázemím druhé nejvyšší budovy předválečné doby v Evropě. Akce byla uspořádána v rámci projektu ENERGIS 24. 4. Budujeme ekologicky šetrné bydlení (leden–únor, malá konference): Předešlé aktivity měly žákům poskytnout odborné znalosti související s problematikou udržitelného rozvoje a vést je k zamyšlení, zda stojí za to, abychom se snažili žít v souladu s principy udržitelného rozvoje. Žáci prvních ročníků si vybrali téma z předložené nabídky: ekologicky šetrné bydlení, zdroje energie, odpovědné spotřebitelství, pasivní dům. Ve dvojicích dané téma zpracovali do prezentace nebo úvahy a poté prezentovali před spolužáky. Žáci se také pokusili navrhnout své vlastní bydlení. Jako inspirace jim sloužila ukázka výukového programu Rychty. Projekt představili svým spolužákům. 5. Vím to? (únor–březen, test s vyhodnocením, k dispozici na přiloženém CD): Při dotazníkovém šetření bylo zjišťováno, zda žáci, kteří se účastnili projektu, mají vyšší povědomí, znalosti a zodpovědnější pohled na problematiku udržitelného rozvoje než lidé, kteří se projektu neúčastnili (žáci maturitního ročníku, dálkoví studenti a studenti nástavbového studia). Původně se na tvorbě testu měli podílet žáci školy. Z časových důvodů test vytvořili učitelé, žáci se zapojili při zadávání dotazníku, vyhodnocení výsledků a výsledky šetření zpracovali graficky.

NA OBSAH

73


6. Řemesla našich předků (listopad–prosinec, workshop): V rámci projektu byly uspořádány dva řemeslné workshopy, kde byly žákům několika základních škol předvedeny ukázky řemesel, které mají na naší škole dlouholetou tradici – knihařské práce, výroba klobouků, aranžérské a květinářské práce a práce uměleckého kováře. Některé z těchto oborů mizí z nabídky středních škol, například výrobě klobouků se může dnes žák vyučit pouze na naší škole. Naši žáci se stali na dvě odpoledne lektory – pomáhali žákům základních škol s tvorbou výrobků především z přírodních materiálů. Pro žáky základních škol byl připraven také krátký program, v němž se dozvěděli, jak se dá žít v souladu s udržitelným rozvojem. V budoucnu budou použity prezentace, které připravili žáci naší školy, v rámci aktivity „Budujeme ekologicky šetrné bydlení“.

Závěrečné hodnocení Naším záměrem bylo docílit aktivní účasti žáků na organizaci a hodnocení projektu, rozvoje komunikačních dovedností a zapojení do problémových úloh. Všechny tyto pedagogické cíle byly naplněny. Bylo patrné, že žáci mají problémy zvláště s vyjádřením svého názoru před větší skupinou lidí a že komunikační dovednosti je třeba dále rozvíjet. Z aktivní účasti žáků na jednotlivých aktivitách i z výsledků testů bylo patrné, že žáci jsou obeznámeni s odbornou terminologií a orientují se v zásadách udržitelného života. Pozorovali jsme také snahu aplikovat tyto zásady v praxi. Díky workshopům byly posíleny praktické dovednosti žáků.

Doporučená literatura a zdroje BOČEK, Stanislav a kolektiv autorů Lipky. Staré odrůdy jabloní. Brno: Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2011. ISBN 978‑80‑904807‑6‑6. Jak na ekologické zemědělství: Metodický materiál pro učitele. Brno: Rezekvítek, 2008. MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978‑80‑246‑1580‑6. RANSON, David. Fair trade. Brno: Doplněk, 2011. ISBN 978‑80‑7239‑258‑2. VLAŠÍN, Mojmír, Petr LEDVINA a Aleš MÁCHAL. Desatero domácí ekologie. 5. přepracované vydání. Brno: STEP, 2009. ISBN 978‑80‑904520‑0‑8.

74

NA OBSAH


Z internetových zdrojů doporučujeme stránky: www.energis.cz www.lidovaremesla.cz www.cez.cz www.biozelenina.eu www.hostetin.veronica.cz www.webtrziste.cz www.conti-online.com www.jaktridit.cz www.tot.cz www.hraozemi.cz www.slovackemuzeum.cz www.ekostopa.cz

www.pasivnidomy.cz www.e-pasivni-domy.cz www.biozelenina.eu www.pro-bio.cz

Fotografie z našich akcí jsou uveřejněny na internetových stránkách www.skolamesit.cz.

Žáci při výukovém programu na téma udržitelného rozvoje

Test k udržitelnému rozvoji

NA OBSAH

75


Střední pedagogická škola Boskovice, Komenského 5 Adresa: Internetové stránky: Koordinátor EVVO: Počet žáků: Počet pedagogů:

Komenského 5, 680 11 Boskovice www.spgs-bce.cz Mgr. Hana Šperková, [email protected] 333 32

Střední pedagogická škola v Boskovicích se nachází v centru města, v bezprostřední blízkosti historického jádra a známého Židovského města. Odborné učebny všeobecně vzdělávacích a výchovných předmětů jsou umístěny v historické budově i v přístavbě školy, kde je také odborná učebna biologie, nástěnka Ekoškoly a knihovnička EVVO. Žákům jsou k dispozici kreslírny, hudebny, tělocvična, gymnastický sál, prostory pro osobnostní a dramatickou výchovu a výuku výpočetní techniky. U školy se nachází školní dvůr a zahrada. Se školou bezprostředně sousedí náš Domov mládeže, kde jsou ubytováni žáci ze vzdálenějších obcí. Žáci se mohou vzdělávat ve třech čtyřletých studijních oborech zakončených maturitní zkouškou. Žádaným oborem je předškolní a mimoškolní pedagogika, vzdělávající budoucí učitele mateřských škol, vychovatele školních a mimoškolních zařízení, popř. vychovatele v ústavech sociální péče či stacionářích. Studium je orientováno na rozvoj pedagogických schopností a bezprostřední kontakt s praxí. Možné je další pokračování ve studiu vyšších odborných nebo vysokých škol pedagogického nebo sociálního charakteru. Pedagogické lyceum je studijní obor určený žákům se zájmem o humanitní předměty, esteticko‑výchovné obory, tělesnou výchovu či cizí jazyk. Cílem studia je příprava žáků na VŠ pedagogického, sociálního a humanitního směru. Absolvent má v závislosti na studované specializaci předpoklady k uplatnění v oblasti volného času a zájmové činnosti dětí i dospělých, pro práci asistenta pedagoga nebo k individuálnímu vzdělávání dětí v rodině. Obor sociální činnost je zaměřen na pracovní uplatnění v sociálních službách při pomoci dětem i dospělým v ambulantních nebo pobytových zařízeních. Možné je následné studium vysoké školy. Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta je na naší škole realizována v rámci mezipředmětových vztahů, vzdělávacích projektů, terénní výuky a účastí žáků na jednodenních i pobytových programech. Usilujeme také o ekologizaci provozu školy. Základním dokumentem environmentální výchovy je Školní program EVVO, který v říjnu 2011 zpracovala koordinátorka EVVO jako výstup specializačního studia pro koordinátory EVVO, které absolvovala na Lipce. Škola má podrobně rozpracován dlouhodobý i roční plán EVVO, vzdělávací a výchovné cíle, metody, prostředky, výstupy a kritéria hodnocení. 76

NA OBSAH


Environmentální výchova je součástí vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů, jako je biologie, zeměpis, chemie, fyzika, pedagogika, psychologie, pedagogická praxe, základy společenských věd a další. Pozornost věnujeme ekologii, spotřebitelské i mediální výchově, problematice gender a rozvojovému vzdělávání. Pravidelně se zúčastňujeme pobytových programů na Rychtě v Krásensku – jednom z pracovišť Lipky, které plní funkci adaptačních programů pro žáky prvních ročníků, dále potom vzdělávacích programů a výuky v terénu, pořádaných středisky ekologické výchovy Jihomoravského kraje. Součástí studia na naší škole jsou i odborné exkurze, dobrovolnictví žáků, realizujeme řadu tematických besed, výstav, zapojujeme se do soutěží a projektů (Recyklohraní, Europe Generation, Enersol, Mladí tvůrci pro Dunaj, Odpad jako surovina, soutěže Klubu ekologické výchovy atd.) a dále se například s žáky účastníme konferencí (Středoškolská ekologická konference Klubu ekologické výchovy v Praze, KONEV pořádaná Lipkou v Brně, Žákovská ekologická konference Zdravého města Boskovice aj.). Podpořili jsme akci „I ty ovládáš změny klimatu“ a zaslali své závazky v boji proti klimatickým změnám do Bruselu. Naši žáci si také vytvářejí Spotřebitelský diář. Řada vzdělávacích projektů naší školy využívá spolupráce s externími partnery školy (Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Veronica, NaZemi, Sdružení na ochranu spotřebitele, Europe Generation, Zdravé město Boskovice, Mateřská škola Boskovice, Základní škola Boskovice), sociálními zařízeními (např. Městská správa sociálních služeb Boskovice) a speciálně pedagogickými zařízeními (Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Boskovice, stacionář Betany, Emanuel atd). Škola se účastní projektů pořádaných jinými subjekty. Jsme zapojeni do mezinárodního projektu Ekoškola a spolupracujeme s Katedrou rozvojových studií UP Olomouc. Naši žáci jsou budoucí pedagogové a sociální pracovníci, proto má zapojování environmentální výchovy do výuky širší souvislosti a následné efekty. Nepostihne jen žáky samotné, ale i jejich budoucí žáky a klienty. Kromě budování vhodných postojů k trvale udržitelnému životu a svému okolí učíme naše žáky tvořit environmentální vzdělávací programy a didaktické pomůcky. Získané teoretické poznatky o environmentální výchově žáci využívají při realizaci svých pedagogických praxí na jiných školních i mimoškolních zařízeních, kde praktikují. Pravidelně organizují tematické akce, například velikonoční a vánoční dílny, udržují regionální tradice, například oslavy masopustu, svátek Tří králů, vynášení Moreny, oslavy Dne Země, vítání jara a podobně. V rámci výuky jednotlivých předmětů a naplňování mezipředmětových vztahů spolupracují naši žáci s řadou dalších školských zařízení, a přispívají tak k šíření poznatků EVVO. Spolupracují při nich s dětmi školního a předškolního věku, ale i s dospělými klienty a seniory sociálních zařízení a s boskovickou veřejností.

NA OBSAH

77


Průběh spolupráce Ke spolupráci na projektu vedla pedagogy snaha posílit mezipředmětové vztahy o nová témata a metody učení. Aby došlo k začlenění EVVO do různých předmětů a k jeho významnějšímu postavení ve vzdělávacím obsahu, stanovili jsme si ve spolupráci s Lipkou jako jeden z cílů také vytvoření pracovní skupiny učitelů, která bude sestavovat plán dalšího rozvoje EVVO a podílet se na jeho realizaci. Dalším záměrem bylo posílení metod výuky EVVO. Zde jsme zacílili na sestavení pracovního týmu tvůrců, zejména žáků školy, podílejících se na tvorbě metodických materiálů pro výuku EVVO. Úkolem této skupiny bude také ověřovat tyto metodické postupy v praxi a začleňovat je do tematických plánů vybraných předmětů (zejména pedagogické praxe žáků). Přáli jsme si také posílit roli školní zahrady ve výuce. Zaměřili jsme se tedy na možnosti rekonstrukce našich pozemků a jejich transformaci na přírodní učebnu tak, aby byla využitelná pro výuku i rekreaci. Skupina tvůrců měla na tuto činnost navázat tvorbou metodických materiálů a námětů dobré praxe využitelných ve výuce. Chtěli jsme také ověřit nové možnosti projektové výuky a zvážit možnosti přínosu EVVO pro vzdělávání našich žáků, což se snoubí s dalšími výše popsanými cíli spolupráce.

Inspiraci k využití přírodní zahrady ve výuce poskytlo pracoviště Jezírko

78

NA OBSAH


Spolupráce Lipky s pedagogickým týmem probíhala dva roky. Vzhledem k podmínkám v naší škole hodnotí realizátoři projektu zapojení pedagogů velmi kladně. Podle svých aktuálních možností spolupracovali všichni pedagogové učitelského sboru. Spontánně a iniciativně řešili problémy EVVO a podíleli se na dosahování stanovených cílů. První významnou částí spolupráce byl víkendový seminář pro pedagogy naší školy, jehož program Lipka sestavila dle potřeb a přání našeho pedagogického sboru tak, aby nás nasměroval k dosažení cílů, které jsme si stanovili. Seznámili jsme se se školními přírodními zahradami a možnostmi jejich využití. Zdokonalili jsme se v umělecké technice zvané land‑art, terénní výuce i v globální a osobnostní výchově. Vzhledem k oborům a cílům studia naší školy jsme se zajímali také o environmentální projekty pro děti předškolního a mladšího školního věku, které bychom mohli zprostředkovat našim žákům coby budoucím pedagogům. Na zkušenosti a poznatky, které jsme si odnesli ze semináře, jsme navázali v naší další práci. Pomohli nám k tomu i publikace, jež jsme na semináři obdrželi a obohatili jimi naši knihovničku EVVO. Naše snažení bylo také podporováno průběžnými konzultacemi s odborníky. Témata konzultací odpovídala našim potřebám a vytyčeným cílům, jichž jsme chtěli dosáhnout. Mimo úvodního semináře se někteří naši učitelé zúčastnili i dalších odborných seminářů organizovaných Lipkou (Léto ve školní zahradě, Exkurze po přírodních zahradách) a konference KONEV. Jsme zapojeni do projektu Ekoškola a nyní spolu se žáky usilujeme o ekologizaci školy a účastníme se souvisejících aktivit jako ekotým. Aktivity EVVO často vznikají díky společné práci učitelů a žáků. Společně plánujeme, připravujeme, organizujeme a realizujeme akce pro děti školních a mimoškolních zařízení, klienty sociálních zařízení, veřejnost i pro žáky naší školy. Participace našich žáků na EVVO je tedy výrazná.

Přínosy spolupráce V průběhu spolupráce na projektu vznikla pracovní skupina učitelů, která se podílí na realizaci Ročního realizačního plánu EVVO. Vznikala řada akcí, do nichž byli zapojeni nejen žáci naší školy jako organizátoři, ale i další školy a organizace. Jednou z takových akcí je například „Den Země aneb Co vzkazuje školní zahrada dětem“, která se konala v prostorách naší školní zahrady a které se účastnily děti z mateřské školy. Další vydařenou akcí je realizace projektu „O živlech“, jenž vznikal v rámci literárně jazykového praktika, výtvarné výchovy s metodikou, pedagogiky a pedagogické praxe. Jednalo se o vytvoření autorských pohádek, které se staly podkladem pro dramatické zpracování. Výsledkem bylo sehrání interaktivního divadelního představení pro děti mateřské školy. Jeho prostřednictvím žáci vysvětlovali dětem význam přírodních živlů pro život člověka. Příkladem dalšího projektu je organizování

NA OBSAH

79


turisticko‑poznávacího pochodu v areálu boskovického hradu a zámku pro klienty speciálních zařízení, v rámci něhož připravili žáci řadu environmentálních aktivit. Nejen v souvislosti s těmito akcemi průběžně vznikala celá řada materiálů didaktického charakteru, která se týkala jak obecné výuky EVVO, tak i konkrétních témat. Ke vzdělávacím činnostem se přímo připravovaly i didaktické pomůcky, na nichž se podíleli naši žáci. Účast v projektu „SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách“ poskytla škole možnost prohloubení EVVO nejen ve vzdělávacím obsahu, ale i při úpravách školního prostředí, zejména při úpravě školní zahrady. Plánovaným výsledným produktem projektu bylo mimo jiné vypracování projektu úprav školní zahrady. Inspirací pro zamýšlené úpravy byly návštěvy zahrad jednotlivých pracovišť Lipky (Rozmarýnku, Kamenné, Jezírka, Lipové), kde je uplatňována permakultura. Tak se začala postupně formovat představa úprav prostor školní zahrady Střední pedagogické školy v Boskovicích. Na základě poznatků z úvodního semináře jsme seznámili žáky s problematikou školních zahrad, s příklady jejich úprav a využitím přírodního prostředí pro výuku i odpočinek. Žáci s tímto tématem pracovali v hodinách výtvarné výchovy, shromažďovali poklady a zpracovávali návrhy úprav naší školní zahrady, ať už reálné, či spíše ideální a fantazijní. Návrhy žáků zahrnovaly i didaktické prvky v zahradě a možné vzdělávací činnosti pro jednotlivé věkové kategorie dětí. S tímto tématem pracovali žáci v hodinách pedagogiky a psychologie, kde zpracovávali téma „Co vzkazuje školní zahrada dětem“. Vytvářeli lokální vzdělávací environmetální projekty určené k pozdější realizaci na pedagogických praxích při oslavách Dne Země na jaře 2012, pořádaných v prostorách školní zahrady. Tradiční adaptační pobyt žáků prvních ročníků s environmentálním zaměřením, realizovaný na Rychtě v Krásensku, byl také ve znamení tvorby školních zahrad. V rámci jednodenního projektu žáci pod vedením lektorů Rychty zpracovali na základě získaných teoretických poznatků a vlastních představ návrh „ideální“ školní zahrady mateřské školy. Tento projekt prezentovali na závěrečné konferenci, na které byly jednotlivé projekty hodnoceny a reflektovány. V Centru Veronica v Hostětíně jsme se se čtyřmi třídami zúčastnili exkurzí, při nichž jsme se blíže seznámili s využitím přírodního prostředí a školní zahrady pro výuku, se sadařstvím, pasivním stavitelstvím, úsporami energie a podobně. Žáky zaujala obydlí pro hmyz a drobné živočichy a po návratu do školy vytvořili nejen jejich teoretické návrhy, ale také je v hodině výtvarné výchovy prakticky vyrobili.

80

NA OBSAH


Někteří pedagogové se aktivně účastnili také dalších odborných seminářů organizovaných Lipkou

Na obohacení naší školní zahrady se žáci podíleli i další praktickou činností. Osázeli záhony růží pod vedením žáků druhého ročníku, vytvořili prvky přírodní zahrady (např. krmítko pro včely) a zúčastnili se workshopu o land‑artu pořádaného Lipkou pod hlavičkou projektu Ekoškola. V rámci průběžných konzultací navštívila naši školu odbornice na přírodní školní zahrady, která zmapovala terén a posoudila reálnost žákovských návrhů přeměn školního pozemku. Následnými konzultacemi byl projekt školní zahrady konkretizován a zahradní architektka jej na závěr finalizovala. V průběhu spolupráce se podařilo oživit snahy a aktivity o využití školní zahrady pro výuku i odpočinek. Tyto snahy obohatily některé předměty (výtvarnou výchovu, osobnostní a dramatickou výchovu, pedagogiku a psychologii, učební praxi a další) o nová témata. O nové prvky byl obohacen projektový den Biopotraviny do škol. Školní knihovnička EVVO byla rozšířena o nové materiály. Výsledným výstupem projektu je nejen zpracovaný návrh úprav školní zahrady, ale i aktivity realizované ve školní zahradě v průběhu projektu. Dosáhli jsme také vytvoření pracovní skupiny učitelů, která se podílí na plánování a realizaci aktivit EVVO. Učiteli i žáky jsou vytvářeny metodické materiály a didaktické pomůcky pro aktivity environmentální výchovy v přírodní zahradě, které se realizují především prostřednictvím praxí a vrstevnického učení.

NA OBSAH

81


Potvrdil se náš předpoklad, že EVVO má ve výchovně‑vzdělávacím procesu naší školy své opodstatněné místo. Obsah i formy environmentální výchovy se propojují se zážitkovou pedagogikou, aktivizačními metodami, aplikacemi pedagogických poznatků v praxi, tvorbou didaktických materiálů i osobnostním rozvojem.

Ukázka praktického výstupu: O živlech – tvorba scénáře pohádky s následnou dramatizací Charakteristika: literárně dramatický projekt pro děti předškolního věku, vytvářený žáky oboru předškolní a mimoškolní pedagogika, s environmentální tematikou Autor: Mgr. Hana Šperková a žáci třetího ročníku oboru předškolní a mimoškolní pedagogika Vzdělávací oblast: Dítě a svět, Dítě a ten druhý (RVP PMP), Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání, Odborné vzdělávání, průřezové téma Člověk a životní prostředí (podle RVP PMP – předškolního a mimoškolního vzdělávání) Využití: literární a jazykové praktikum – struktura tématu, práce s textem, tvorba scénářů, diskuze; výtvarná výchova s metodikou – tvorba kostýmů a výtvarných prvků; pedagogika – zařazení do vzdělávacích oblastní RVP PV, zásady a principy pedagogického procesu; další využití v předmětech osobnostní a dramatická výchova, hudební výchova, český jazyk a literatura Cíle a výstupy pro děti předškolního věku: Žák chápe svět, ve kterém žije, a rozumí základním přírodním zákonitostem a souvislostem. Cíle a výstupy pro žáky oboru předškolní a mimoškolní pedagogika: Žák vytvoří didaktický materiál pro dramatizaci vybraného tématu, jehož cílovou skupinou jsou děti z MŠ, a začlenění do něj metody podporující osobnostní rozvoj dětí. Produkty projektu: scénář, dramatizace, videozáznam, doplňkové a motivační texty Potřebný čas: celkem 14 vyučovacích hodin (6 hodin – literárně jazykové praktikum, 4 hodiny –výtvarná výchova s metodikou, 2 hodiny – pedagogika, 2 hodiny – učební praxe), lze upravit podle potřeb a možností školy Potřebný prostor: učebna (pro přípravu projektu), mateřská škola (pro realizaci projektu) Pomůcky: vybraná dětská literatura, pomůcky do výtvarné výchovy (dle možností školy), kulisy, rekvizity podle obsahu pohádek 82

NA OBSAH


Postup Tvorba scénářů: Žáci ve skupinách vytvářejí návrh scénáře, připravují otázky pro dialog s dětmi a zhotovují kostýmy. Jako inspirace jim slouží dětská i odborná literatura. Mají možnost konzultací s pedagogem. Využívají poznatků a osobních zkušeností z práce s dětmi. Při vymýšlení scénářů žáci dbají na následující principy: dodržení vhodné délky dramatizací vzhledem k délce pozornosti dětí, zvolená úroveň komunikačních prostředků odpovídající věkovým zvláštnostem dětí, výběr poznatků vycházející ze znalostí a zkušeností dětí, téma navazující na každodenní život dítěte. 1. verze pohádky – Jak babička Bětuška prala prádlo: Hlavní postavou je babička Bětuška a její vnoučátka. Scénář popisuje jejich všední den. Babička pere prádlo a děti si uvědomují význam vody, slunce a větru při této každodenní činnosti. Slunce si babičce postěžuje, jak na něj lidé láteří, že jim spaluje záda, přespříliš svítí a pálí. Babička mu vysvětlí, že pro ni je prospěšné – pomůže jí usušit prádlo. Usměrní i nářek vody, které se nelíbí, že jí lidé vyčítají škody po potopách – děti společně s babičkou jmenují situace, ve kterých je voda prospěšná a nezastupitelná. Vítr babička poučí, že musí ovládat svoji sílu, a pochválí jej, že pro ni je prospěšný při sušení prádla. Vnoučci potom větru využijí pro pouštění draka. Večer babička posbírá vyprané prádlo, uloží své vnoučky do postele, a až usnou, zopakuje s dětmi, ve kterých situacích nám přírodní živly pomáhají, kdy bychom se bez nich neobešli. 2. verze pohádky – O Větrníku, Slunečníku a Vodě: Babička Země připravila svým vnoučkům Větrníku, Slunečníku a Vodě večeři a čeká, až se vrátí domů navečeřet. Ti se přiženou jako velká voda a zapomínají na všechny zásady slušného vychování – neumyjí si ruce, překřikují se, strkají do sebe, a dokonce se chlubí, kdo z nich lidem nejvíce uškodil. Babička už se na to nemůže dívat a s pomocí dětí dovede své vnuky k tomu, aby se začali správně chovat. Poradí jim, jak zacházet s jejich silou, aby lidem prospívali namísto působení škody. Vnoučci si uvědomí, že udělali chybu, a rozhodnou se, že už budou lidem jen prospěšní. 3. verze pohádky – O slunci, větru a vodě: Babička pracuje v zahrádce. Pěstuje zeleninu a květiny, ale práce se jí nedaří, potřebuje k ní působení všech uvedených živlů. Ti ji navštěvují a povídají si o svém působení s babičkou i dětmi – o tom, co dělají dobře, čím jsou prospěšní, a kdy naopak způsobují škody. Povídání je doplněno písničkami, hádankami a básničkami. V závěru se živly zaslouží o život krásné květiny – vítr přivane semínko, déšť jej zaleje a slunce mu dá sílu k životu.

Prezentace a reflexe výsledků práce skupin Žáci představili zpracování scénářů a ve zvláštní konzultační hodině po generální zkoušce za přítomnosti vyučujícího a vedoucího učitele z mateřské školy byla provedena reflexe. Úpravy byly začleněny do finálního představení.

NA OBSAH

83


Divadelní představení v mateřské škole Žáci předvedli dramatizaci scénářů v mateřské škole. Pro usnadnění orientace dětí v tématu byly pro všechny finální verze pohádky použity jednotné kostýmy živlů. Zvláštní pozornost museli žáci věnovat zejména přechodovým momentům mezi jednotlivými pohádkami. Tyto okamžiky byly využity pro zpětnou vazbu a doplněny vhodnými didaktickými aktivitami (např. úklid rybníčka: scéna s rybníčkem, který je naplněn různými předměty, děti třídí, které mají ve vodě své místo a patří do ní, a které naopak ne, a rozhodují, jak s těmi nežádoucími správně naložit).

Poznámka K inspiraci lze využít dostupnou dětskou literaturu. Výsledků práce žáci využili v oblastním kole soutěže Enersol, kde získali první místo ve vedlejší kategorii.

Studentky v rolích živlů při představení v mateřské škole

Pohádka o Vodě, Slunci a Větru (scénář) Návrh zahrady

84

NA OBSAH

Střední odborné učiliště zemědělské Loštice Adresa: Palackého 338, 789 83 Loštice Internetové stránky: www.souzlostice.cz Koordinátor EVVO: Ing. Miroslav Huk, [email protected] Počet žáků: 160 Počet pedagogů: 18, z toho 9 v teoretické výuce (5 pro všeobecně vzdělávací předměty a 4 pro odborné předměty), 6 v odborném výcviku a 3 vychovatelky v domově mládeže Střední odborné učiliště zemědělské v Lošticích (okres Šumperk) má dlouhodobou tradici a velmi dobrou pověst jak mezi žáky, tak u firem, do nichž naši absolventi nastupují do zaměstnání. Naše škola je střední školou poskytující komplexní vzdělávání a výchovu mládeže v rámci tříletých oborů vzdělávání s výučním listem. Prioritní jsou především zemědělské obory – opravář zemědělských strojů, zemědělec – farmář, podkovář a zemědělský kovář. Po dokončení tříletého oboru má student možnost pokračovat v maturitním nástavbovém studiu oboru podnikání. Poskytujeme také nadstandartní doplňující vzdělávání, jímž se naši studenti mohou profilovat – kurz řízení vysokozdvižných vozíků, kurzy svařování a kurzy autoškoly pro řidičská oprávnění B, T, C. Zemědělská škola sídlí v Lošticích v budově obklopené zahradou se vzrostlou zelení. Součástí školy je také domov mládeže, školní jídelna, dílny odborného výcviku a školní stáje s vlastním chovem koní (český teplokrevník), umístěné na odloučeném pracovišti v Žádlovicích v prostorách zámku, k němuž přiléhá rozlehlý historický park. Zde je také vybudovaný skleník sloužící k výuce. Environmentální výchova na SOUZ Loštice je zapojena do teoretického i praktického procesu výuky, škola dlouhodobě podporuje environmentální výchovu a rozvíjí výuku v přírodě. Na škole působí koordinátor EVVO, který absolvoval specializační studium. Škola má zpracovaný Školní program EVVO a Roční realizační plán. Máme také zkušenost s podáváním žádostí o dotace na rozvoj EVVO. Samostatný předmět základy ekologie se na naší škole již nevyučuje, ekologické vzdělávání je zařazeno do odborných zemědělských předmětů. Žáci mají také možnost navštěvovat ekologický kroužek. Pořádáme exkurze s environmentální tematikou, realizujeme školní projekty (Pěstujeme pro zdraví, Biom zámeckého parku a jeho flóra) a snažíme se prvky EV začleňovat také do ostatních aktivit (sportovní dny, školní časopis se zemědělsko‑ekologickou tematikou). Pracujeme s problematikou regionálních tradic a jsme zapojeni do sítě škol se zájmem o environmentální výchovu M.R.K.E.V. Na škole třídíme odpad. Postupně probíhá rekonstrukce školní zahrady (jezírko, vybudování a osázení teras na školním dvoře atd.). V rámci pracovních činností žáci pečují

NA OBSAH

85

STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ ZEMĚDĚLSKÉ LOŠTICE

o okolí školy, ošetřují dřeviny a udržují park. Využíváme školní sad a skleník k výukovým aktivitám a zaměřujeme se na pěstování zdravých a ekologických produktů (ovoce, zelenina), které však nejsou ve školní kuchyni dále zpracovávány.

Průběh spolupráce Střední odborné učiliště zemědělské v Lošticích bylo přizváno ke spolupráci do projektu „SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný rozvoj na školách“ ve školním roce 2010/2011. Tuto nabídku jsem jako koordinátor EVVO uvítal, protože jsem se zabýval otázkami typu: Vědí všichni kolegové, co je to environmentální výchova a udržitelný rozvoj? Jak je přesvědčit k zapojení do problematiky EVVO? Dlouhodobá spolupráce, kterou projekt nabízel, byla pro pedagogy naší školy i pro mě osobně příležitostí najít odpovědi na otázky, najít inspiraci pro další práci a seznámit se s novými způsoby začleňování environmentální výchovy do výuky různých předmětů včetně odborného výcviku. Pravdou je, že ne všichni pedagogové byli zpočátku tímto projektem nadšeni. Vyžadoval jsem jejich aktivitu, účast na semináři v době jejich volna, zařazování projektové výuky, vlastní vytváření učebních celků a podobně. Ale trpělivým vysvětlováním a přesvědčováním, a to i ze strany vedení školy, se podařilo zapojit většinu pedagogů. Významným faktorem pro účast v projektu byla možnost spolupodílet se na tvorbě programu víkendového semináře pro náš pedagogický tým, kde jsme si obsah našeho vzdělávání volili sami. Dalším důvodem pro spolupráci byly dlouhodobé odborné konzultace, které mohl využít nejen koordinátor EVVO, ale i další pedagogové školy.

Do projektu se nakonec zapojila velká část pedagogického sboru

86

NA OBSAH


Poté, co jsme se rozhodli pro vstup do projektu, proběhla diskuze mezi koordinátorem EVVO naší školy a garantem projektu z Lipky o oblastech a cílech naší spolupráce. Zacílili jsme na teoretickou část výuky i na praktický výcvik. Jednak jsme chtěli dlouhodobě podporovat environmentální výchovu, rozvíjet výuku v přírodě a také využívat vlastní zemědělské produkty (k výukovým aktivitám i ke stravování). Rozpracováním těchto zastřešujících cílů jsme získali výčet mnoha dílčích cílů a aktivit, které jsme měli v plánu v projektu realizovat. S ohledem na zvolené cíle jsme potom sestavili program semináře pro pedagogy naší školy a témata následujících konzultací. Odrazovým můstkem pro spolupráci s pedagogickým týmem naší školy byl víkendový seminář. Jeho program byl sestaven na základě požadavků zúčastěných pedagogů a mých zkušeností s lektory z Lipky. Seminář zahrnoval řadu tematických bloků, aby oslovil učitele různých aprobací a inspiroval je v oblasti environmentální výchovy. V úvodu jsme se seznámili s tím, oč jde v environmentální výchově a proč se zavádí do škol. Lektoři nám představili metody a formy, jimiž lze EV vyučovat. Nosným tématem byly také přírodní zahrady, jejich plánování, tvorba a využití pro výuku. Dozvěděli jsme se také, z jakých zdrojů lze environmentální výchovu financovat a jak finanční podporu získat. Seminář se konal nedaleko naší školy – ve Sluňákově (Centru ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s). Navázali jsme tak kontakt s regionálním zařízením, které nám může být v ekologické výchově partnerem a do něhož mohou v budoucnu naši pedagogové jezdit se studenty na programy ekologické výchovy. Tohoto úvodního vzdělávacího semináře se zúčastnilo 14 pedagogů a po dvoudenním programu odjížděli všichni učitelé spokojení. Byli bohatší o spoustu nových poznatků, nápadů a příjemných zážitků. V návaznosti na vzdělávací seminář se začalo pracovat na realizaci stanovených cílů spolupráce, a pedagogové se tak pustili do posilování EVVO na naší škole. Kdo měl zájem, mohl po celou dobu spolupráce využít konzultací s odborníky.

Přínosy spolupráce Následující tabulka představuje předpokládaný cílový stav EVVO, k němuž jsme chtěli dospět a jeho splnění/nesplnění:

NA OBSAH

Koordinátor ve spolupráci s učiteli vyhodnocuje a navrhuje aktivity EVVO.

splněno

Žáci se účastní výukových programů v centru ekologických aktivit Sluňákov.

nesplněno

Žáci se podílejí na údržbě parku a na péči o životní prostředí v okolí školy.

splněno

Žáci zpracují práci SOČ se zaměřením na inventarizaci dřevin v zámeckém parku, která je podkladem pro využití parku k výukovým účelům.

splněno

Učitelé vytvářejí jednoduché metodické materiály pro odborné předměty oboru zemědělec – farmář.

splněno

87


Škola využívá grantových nabídek pro rozvoj EVVO.

splněno

Školní sad je postupně obnovován a rozšiřován o nové ovocné odrůdy.

nesplněno

Školní sad je využíván pro výukové účely.

splněno

Produkty zemědělské činnosti školy (ovoce, zelenina) jsou dále školou využívány k výuce (zpracování a konzervace produktů).

splněno

Školní jídelna postupně zavádí nové recepty, nabízí jídla s ohledem na vyváženou stravu a upřednostňuje produkty školy nebo místních výrobců.

splněno

Do plnění cílů se zapojili jak učitelé, tak studenti. Volili jsme takové metody a formy realizace EVVO, aby se žáci aktivně podíleli na projektu, rozvíjeli své komunikační dovednosti a řešili problémové úlohy. Poprvé jsme se zapojili do akce Den Země v Zábřehu, který nesl název „Rok na vsi“. Koordinátor EVVO vše domluvil, učitelé odborného výcviku vše zorganizovali a s žáky reprezentovali školu. Děti, které přišly, si mohly vyzkoušet, jak se sází nebo vybírají brambory, suší seno, jak se ručně dojila kráva, mlelo obilí, pletly koše z proutí nebo vyráběly metly. Naši žáci vyprávěli návštěvníkům o domácích zvířatech, předvedli péči o koně a nechyběly ani praktické ukázky kutí koně v podání našich žáků. Pozornost jsme věnovali naší zahradě a parku, i když jsme byli omezeni financemi. Podali jsme žádost o poskytnutí finančního příspěvku z „Programu podpory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro rok 2011“ k vybudování přírodní učebny a úpravy školní zahrady. Bohužel tato žádost nebyla podpořena. Finanční prostředky jsme neměli ani k opravě části francouzského parku. Práce na školní zahradě a údržba dřevin a trávníků našimi žáky však dále pokračovaly. Využívali jsme k tomu i konzultací s odborníky – se zahradní architektkou, permakulturní zahradnicí a historičkou. Konzultovali jsme především úpravy školní zahrady, inventarizaci dřevin a přírodní opravy parku u domova mládeže a vypracování SOČ (středoškolská odborná činnost) našimi studenty. Práce SOČ se zabývala tématem „Žádlovice – inventarizace dřevin v zámeckém parku“ a přinesla škole podklady pro další výukové aktivity související s naším zámeckým parkem. Studentky zpracovaly tuto práci za pomoci odborných konzultací se zahradní architektkou a úspěšně ji obhájily v okresním (1. místo) i krajském (2. místo) kole soutěže. S prostředím našeho parku pracuje také vzniklý učební celek „Biotop (zámeckého) parku“ (uveřejněný ve sborníku praktických námětů pro střední školy Dobrá praxe II, který vydala v roce 2012 Lipka). Zrealizován byl také nový učební celek „Na návštěvu k buňce“. Učitel odborného výcviku zorganizoval výukové exkurze se zaměřením na chov koní (Slatiňany, Heřmanův Městec, Napajedla), které nahradily původně zamýšlenou účast studentů na výukových programech na Sluňákově.

88

NA OBSAH


Program semináře na Sluňákově byl sestaven s ohledem na zvolené cíle

V průběhu spolupráce na projektu se bohužel naše škola dozvěděla, že je zařazena do programu optimalizace škol v Olomouckém kraji a že bude sloučena se Střední školou technickou v Mohelnici. Tato informace výrazně ovlivnila environmentální i jiné snažení a postoje kolegů i žáků. Během školního roku se rozpadl ekologický kroužek a kolegové přestali dodávat zprávy do školního občasníku, který nevyšel. I přesto se nám však leccos podařilo zrealizovat a většina cílů byla nakonec naplněna.

Ukázka praktického výstupu: Na návštěvu k buňce Charakteristika: Autor: Vzdělávací oblast: Využití:

učební celek rozšiřující výuku o laboratorní cvičení Ing. Miroslav Huk Přírodovědné vzdělávání (Biologické a ekologické vzdělávání) rostlinná výroba, 1. ročník

Cíle a výstupy: Žák popisuje mikroskop, zhotovuje jednoduchý preparát a pracuje s optickým mikroskopem, popisuje buňku jako základní stavební a funkční jednotku živé hmoty, charakterizuje rostlinnou a živočišnou buňku a uvede rozdíly, rozděluje pletiva a vysvětluje funkci jednotlivých pletiv, popisuje funkci a stavbu vegetativních orgánů rostlin (kořen, stonek, list).

NA OBSAH

89


Produkty učebního celku: mikroskopické preparáty, jejich nákresy a popisy Potřebný čas: 7 vyučovacích hodin Potřebný prostor: odborná učebna Pomůcky: mikroskop, preparační sada, podložní a krycí sklíčka, psací a rýsovací potřeby, sešit, profesionální sada preparátů, biologický materiál (cibule, listy pokojových rostlin, hlíza brambory, kořen mrkve, petržele apod.)

Postup Žáky rozdělíme do tří skupin. První dvě hodiny jsou společné pro všechny skupiny, třetí až šestá hodina spočívá v samostatné práci ve skupinách, sedmá hodina je společná s prohlídkou profesionálních preparátů s výkladem. 1. a 2. hodina – teorie: metody zkoumání, popis mikroskopu, zásady mikroskopování, příprava preparátu 3. až 6. hodina – samostatná práce žáků: tvorba vlastních preparátů (buňky cibule, stavba listu, stavba stonku, stavba kořene, škrobová zrna bramborové hlízy), pozorování a kresba preparátů 7. hodina: prohlídka profesionálních preparátů s výkladem: řez listem, řez jehlicí borovice, kořenová špička kukuřice, stéblo kukuřice, stonek tykve, kosterní sval, srdeční sval Poznámka: Ačkoliv je laboratorní cvičení samozřejmou součástí výuky na jiných středních školách (např. na gymnáziích), na SOUZ v Lošticích je zavedení učebního celku s touto problematikou inovativním krokem. Je součástí rozvoje školy v oblasti EV a navazuje na snahy koordinátora EVVO a jeho kolegů rozšířit praktické dovednosti žáků o ekologický rozměr. Tento učební celek je součástí dalších inovací, které koordinátor na škole zavedl (např. učební celek „Biotop (zámeckého) parku“, odborné exkurze, účast v soutěži SOČ v přírodovědných oborech apod.). Učební celek věnující se zámeckému parku byl již otištěn ve sborníku Dobrá praxe II, a proto byl pro tuto příležitost zvolen uvedený příspěvek.

90

NA OBSAH


LIPKA je jednou z největších a nejstarších organizací v České republice, které se v ěnují environmentální výchově a vzdělávání dětí i dospělých. Na všech jejích pracovištích probíhají ve všední dny výukové programy pro školy a v odpoledních hodinách kroužky pro děti i dospělé. Mezi činnosti Lipky patří také vzdělávání pedagogů, ekologické poradenství a na osvětové akce pro širokou veřejnost. Navštivte některé z pěti pracovišť Lipky – Lipovou v Pisárkách, Rozmarýnek v Jundrově, Jezírko mezi Soběšicemi a Útěchovem, Kamennou na Starém Brně nebo Rychtu v Krásensku na Drahanské vrchovině – a zúčastněte se některé z mnoha akcí pro veřejnost. Kompletní nabídku výukových programů, kroužků, táborů a akcí naleznete na stránkách www.lipka.cz.

EDIČNÍ CENTRUM Lipky vydává nové vysoce kvalitní materiály, které se snaží z vyšovat úroveň ekologické gramotnosti žáků, učitelů i veřejnosti. Přehled všech produktů Edičního centra Lipky – publikací, her i výukových pomůcek – naleznete na internetových stránkách Lipky, kde si je můžete prostřednictvím e‑shopu také objednat. K zakoupení jsou rovněž na všech pracovištích Lipky. www.lipka.cz/e-shop

NA OBSAH

Vzdělávání pedagogických týmů v environmentální výchově Zkušenosti z projektu SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách, realizovaného v letech 2009–2012 v krajích Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a v Kraji Vysočina Pavlína Slámová (ed.) Redakce: Lucie Krejčí Odborná spolupráce: Dáša Zouharová, Jiří Vorlíček Fotografie: archiv Lipky a zúčastněných škol Grafická úprava: Miroslav Švejda Vydala Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Lipová 20, Brno, www.lipka.cz Brno 2012 První vydání 92 stran Vytištěno na recyklovaném papíře.

Publikace je určena pro všechny čtenáře zajímající se o environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu (EVVO) na školách. Získají zde inspiraci a konkrétní představu o spolupráci školy a Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání. Vedle obecných informací o projektu SEVER školám, školy sobě – vzdělávání pro udržitelný život na školách, modelu spolupráce a evaluační zprávy jsou těžištěm publikace příspěvky koordinátorů EVVO z jednotlivých škol, které se projektu zúčastnily. Na přiloženém CD najdete celou publikaci v elektronické podobě s aktivními odkazy na všechny přílohy i s aktivními webovými odkazy pro snazší a pohodlnější práci.

Vzdělávání pedagogických týmů v environmentální výchově

Recommend Documents