Vzděláním pro lepší budoucnost

Vzděláním pro lepší budoucnost

Publikace vznikla v rámci realizace projektu s názvem Stimulování poptávky po individuálním vzdělávání formou prezentace jeho důležitosti a nutnosti pro budoucnost každého občana Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/37.0083 Projekt je financován prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Asociace odborníků v andragogice, o. s. 2013


Úvod Tato publikace vznikla v rámci realizace projektu s názvem Stimulování poptávky po individuálním vzdělávání formou prezentace jeho důležitosti a nutnosti pro budoucnost každého občana, CZ.1.07/3.1.00/37.0083. Publikace obsahuje příklady dobré praxe v oblasti individuálního vzdělávání. Jedná se o skutečné příběhy šesti obyčejných lidí, kterým vzdělání v nejrůznějších podobách a životních etapách ovlivnilo jejich další osud. Dvě ženy a čtyři muži se otevřeně podělili o svou životní zkušenost související se vzděláváním. Za to jim patří velké poděkování. Kromě samotných příběhů najde čtenář v publikaci také informace o aktuálních možnostech dalšího vzdělávání v České republice, včetně konkrétních příkladů a tipů. Samostatná kapitola je věnována problematice motivace a bariér vzdělávání dospělých. A protože internet využívá čím dál více lidí jako zdroj informací, třeba i těch o možnostech vzdělávání, je součástí publikace kapitola Internet a my. Ta obsahuje návod, jak efektivně vyhledávat na internetu nebo jak rozpoznat spolehlivé zdroje. Závěr publikace popisuje výsledky ankety, která proběhla v rámci projektu a byla zaměřená na postoje dospělé populace k dalšímu vzdělávání. Věřím, že se toto dílko stane pomocníkem a instirací pro ty, kteří se vzdělávají bez ohledu na věk, a zároveň motivací a navigátorem pro ty, kteří ještě váhají, zda investovat čas a peníze do svého vzdělávání. Přeji všem, aby si mohli na otázku: „Změnilo vám vzdělání život?“, odpovědět: „Ano, určitě změnilo, a to k lepšímu.“ Mgr. Hana Vývodová, autorka publikace

2


OBSAH VZDĚLÁNÍM PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST Lidský kapitál Pracujeme pro druhé. Co děláme pro sebe? MOŽNOSTI DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Celoživotní učení Celoživotní vzdělávání Vzdělávání dospělých Další vzdělávání absolventů škol Organizační formy studia dospělých Oblasti dalšího vzdělávání Národní soustava kvalifikací MBA studium MOTIVACE A BARIÉRY VE VZDĚLÁVÁNÍ PŘÍBĚHY OBYČEJNÝCH ŽIVOTŮ Jaroslava Jiřina Ladislav Karel Dominik Michal

INTERNET A MY ANKETA KE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE K TÉMATU PŘÍLOHY

3


VZDĚLÁNÍM PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST V dnešní civilizaci má vzdělávání své nezastupitelné místo. Každá země se snaží vybudovat co nejlepší vzdělávací systém, který by podporoval její rozvoj a prosperitu.

Jak se

jednotlivým zemím tento úkol daří plnit, se odvíjí od jejich ekonomických možností, politické situace, kulturní orientace a historie a tradic, které se vzděláváním v dané zeměpisné destinaci souvisí. Nemůže být pochyb, že vzdělávací systémy v různých zemích určitým podílem významně ovlivňují jak osudy celých národů, tak osobnosti jednotlivců. A asi právě proto se odjakživa o vzdělávání projevuje tak velký zájem. Politické strany, kandidáti do senátu, parlamentu i zastupitelstev nikdy neopomenou ve svých programech problematiku vzdělávání a vzdělanosti obyvatelstva zmínit. Pro občany je vzdělávání neoddělitelnou součástí života. U některých po celý život, u některých minimálně v období dětství. Nastolený systém vzdělávání nás ovlivňuje ať přímo či nepřímo. Dotýká se nás například jako rodičů dětí, které právě absolvují povinnou školní docházku nebo dospělých, kteří dálkově studují vysokou školu či se právě rekvalifikují, aby se lépe uplatnili na trhu práce. I když se právě přímo neúčastníme vzdělávacího procesu, vnímáme informace z médií o tom, že jsou přeplněné školky, které jsou součástí vzdělávacího systému státu, že se bude platit za studium na vysokých školách, nebo že není mezi mládeží zájem o učební obory, které zaměstnavatelé zoufale poptávají. Jako dospělí vstupujeme do procesu vzdělávání, řekněme „dobrovolně“. Tedy z jakéhosi vnitřního popudu rozšířit či prohloubit si své znalosti v určitém oboru, snahy být v obraze či touhy objevit nové věci. Často se však účastníme krátkodobého i dlouhodobějšího vzdělávání z konkrétního důvodu, kterým je udržení si stávající pozice v zaměstnání nebo zvýšení platu, lepší pracovního uplatnění, kariérní postup nebo zvýšení sociálního postavení. „V každé společnosti působí mechanismy umožňující lidem stoupat ve společenské hierarchii – ve výkonových společnostech jsou založeny především na dosaženém vzdělání a jeho prostřednictvím získaném zaměstnání a příjmu. Tyto tři statusové dimenze bývají ve 4


vzájemném, větším či menším souladu – zpravidla platí, že čím vyššího vzdělání jedinec dosáhl, tím náročnější zaměstnání vykonává a tím vyšší příjem pobírá. Právě vzdělávací dráha jedince je proto tím, co v „otevřené“ společnosti rovných šancí představuje prvotní impuls sociální mobility a co znamená jeden z nedůležitějších mechanismů, prostřednictvím kterých každý z nás dosahuje svého postavení v rámci sociální struktury.“1 Je tedy možné říci, že vzdělání je nástrojem, který může rozbít zděděné výhody či nevýhody sociálního původu a podpořit rovnost šancí na vstupu do každé z úrovní vzdělávacího systému. Soulad, vazby a poměr mezi vzděláním, zaměstnání a příjmem se v průběhu času mění a souvisí se situací v dané společnosti. V české společnosti se po roce 1989 vazby mezi těmito třemi statusotvornými složkami zpevnily. Projevuje se to tím, že společnost postupně upouští od byrokratické koordinace a míří k tzv. zásluhovému systému. Pro podložení pravdivosti této skutečnosti slouží sociologické výzkumy zaměřené na rovný a spravedlivý přístup ke vzdělání, tedy na šance osob z různých sociálních tříd na dosažení určité úrovně vzdělání. V současné době se sleduje tzv. alokace vzdělání, tedy jaký je vliv nejrůznějších charakteristik jedince například vzdělání rodičů, jejich sociekonomický status, pohlaví, počet sourozenců nebo velikost bydliště) na to, jakých úrovní vzdělání dosáhne a jak se tento vliv mění v čase a liší mezi společnostmi.2 Empirické výzkumy dokazují, že po formální stránce neexistují překážky, které by při vstupu do kteréhokoliv patra vzdělávacího systému znevýhodňovaly osoby dle sociálního původu vstupu. Ve skutečnosti však „poměry šancí jasně hovoří o stabilním znevýhodnění nižších sociálních vrstev.“3 Dokonce ani bezplatnost vzdělání či pozitivní diskriminace (příkladem jsou potomci dělnických vrstev za minulého režimu) automaticky nezajistí ke kvalitativně a kvantitativně rovný přístup ke vzdělání pro všechny sociální vrstvy. V českém vzdělávání se dlouhodobě vyskytuje problém týkající se vysoké závislosti dosaženého vzdělání jedince na vzdělání a socioekonomickém postavení jeho rodičů. Konkrétním příkladem je skutečnost, že značná část populace nedokončí střední vzdělání.4 Pro většinu těchto osob to znamená konec vzdělávací dráhy vůbec, vysoké riziko nezaměstnanosti a nízkou ochotu zapojit se v budoucnu do procesu celoživotního vzdělávání. Vztah mezi vzděláním a uplatnitelnosti na trhu práce potvrzují výsledky studie, která byla zveřejněna v publikaci Key Data on Education in Europe 2012. Konkrétně se jedná o údaje z podkapitoly o stoupajícím podílu mladých lidí s alespoň středoškolským vzděláním, o podílu

1

Simonová Natalia, Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti, Praha : Sociologické nakladatelství (SLON) ; Sociologický ústav AV ČR, 2011Simonová, str. 10 2 tamtéž, srov. str. 10, pod čarou 3 tamtéž, str.11 4 (dle Sčítání lidu z r. 2001 má v populaci 25-29letých pouze základní vzdělání jen 6% obyvatel. Značná část absolventů končí s neúplným středoškolským vzděláním (podle stejného cenzu je to stále 49% mužů a 38% žen ve věku 25-29 let).

5


studentů ve středním všeobecném a odborném vzdělávání a o vztahu úrovně dosaženého vzdělání a šance najít pracovní uplatnění5.

Vliv vzdělání na uplatnění Vyšší vzdělání usnadňuje přístup k zaměstnání. V Evropě pracuje v průměru 86 % vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25–39 let, 78 % lidí stejné věkové kategorie se středoškolským vzděláním a jen 60 % mladých lidí s nižší kvalifikací. Tato skutečnost platí ještě více pro starší věkovou skupinu (40–64 let), v níž pracuje 82 % vysokoškolsky vzdělaných a jen mírně nad polovinu (51 %) lidí s nižším než středoškolským vzděláním. Rozdíl v mírách zaměstnanosti mezi držiteli terciární a nízké kvalifikace je zvlášť nápadný v některých zemích. Mezi mladými lidmi na Slovensku je procentní podíl zaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných o 57 % vyšší než u lidí, kteří nedosáhli úplného středoškolského vzdělání. Podobně je tomu v Bulharsku (42 %), v Irsku (39 %) a v Litvě (47 %). Stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání má zřejmý vliv na proces přechodu ze školy do zaměstnání. V zemích EU si v roce 2009 absolventi škol všech stupňů hledali první zaměstnání (v délce minimálně tří měsíců) průměrně 6,5 měsíce. Nejrychleji nacházeli uplatnění vysokoškoláci (v průměru za 5 měsíců), pomaleji absolventi středních škol (7 měsíců) a nejhůře mladí lidé s nižší kvalifikací (9,8 měsíce).

Lidský kapitál Pokud se řekne slovo kapitál, vyvolává to představu typu materiálních statků, výrobních prostředků, peněz, zásob materiálů, cenných papírů a podobně. Pozapomíná se ale na intelektuální kapitál, jehož složkou je kapitál lidský. „Lidským kapitálem rozumíme soubor znalostí, fyzických, intelektuálních a komunikačních schopností, praktických dovedností a motivací, získaných zejména v procesu vzdělání a praktické činnosti člověka a použitelných pro vytvoření nové hodnoty, uspokojení potřeby nebo pro zvýšení některé z forem kapitálu.“ 1 Každý jedinec má svůj lidský kapitál, může do něj investovat čas, peníze a energii a rozvíjet ho, učinit ho prostředkem k dosažení svých cílů, zlepšit si svou životní situaci a to po

5

http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/eurydice-vyvoj-vzdelavani-v-evrope

6


materiální i duševní stránce. Nebo naopak, může ho zanedbávat a nechat chátrat. A jaká je cesta, pokud se jedinec rozhodne se svým lidským kapitálem dobře hospodařit a znásobovat jeho hodnotu? Vzdělávat se po praktické i teoretické stránce, komunikovat, využívat nabyté znalosti a dovednosti v praxi, a to stále, po celý život. Z ohledu andragogiky jsou hlavní složkou při tvorbě a rozvoji lidského o kapitálu teoretické vědomosti. Ty jsou získávány především studiem v rámci školského systému, zejména na středních a vysokých školách. Stupeň i obor dokončeného vzdělání je však poměrně nedostatečně určitý prvek lidského kapitálu. Za prvé, dosažený stupeň vzdělání neposkytuje informaci o tom, zda, a v jaké míře absolvent využívá vědomosti nabyté ve škole ve své profesní praxi. A za druhé, nevyjadřuje časový údaj o tom, jak dlouhá doba uplynula od absolvování dané školy. V dnešní době je tempo změn ve vědě, technice a technologiích vysoké a s tím souvisí rychle zastarávání informací získaných v průběhu vzdělávacího procesu. Z ohledu andragogiky jsou hlavní složkou při tvorbě a rozvoji lidského o kapitálu teoretické vědomosti. Ty jsou získávány především studiem v rámci školského systému, zejména na středních a vysokých školách. Stupeň i obor dokončeného vzdělání je však poměrně nedostatečně určitý prvek lidského kapitálu. Za prvé, dosažený stupeň vzdělání neposkytuje informaci o tom, zda, a v jaké míře absolvent využívá vědomosti nabyté ve škole ve své profesní praxi. A za druhé, nevyjadřuje časový údaj o tom, jak dlouhá doba uplynula od absolvování dané školy. V dnešní době je tempo změn ve vědě, technice a technologiích vysoké a s tím souvisí rychle zastarávání informací získaných v průběhu vzdělávacího procesu. Další složkou lidského kapitálu jsou praktické zkušenosti, které jedinec získává při v konkrétních pracovních podmínkách, je tedy produktem profesní praxe. Využívání teoretických znalostí ze školního vzdělávání se tedy váže na výkon profese a na třetí složku, kterou je další profesní vzdělávání. V jeho rámci jde o doplňování poznatků, dovedností a návyků a zároveň o formování klíčových kompetencí. Pojem „klíčové kompetence“ vysvětluje Národní program vzdělávání v ČR jako „schopnosti, dovednosti, postoje, hodnoty a další charakteristiky osobnosti, které umožňují člověku jednat adekvátně a efektivně v různých pracovních a životních situacích.“6 Důležitá je skutečnost, že rozvoj klíčových kompetencí není založena jen na vědomostech, ale na aktivitách, jako je komunikace, schopnost učit se, sociální kompetence řešení problémů, práce s informačními technologiemi.

6

Bílá kniha, str. 47, http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf (verze 2001)

7


Pracujeme pro druhé. Co děláme pro sebe? Když se ohlédneme zpátky, co jsme v životě zatím udělali skutečně jen pro sebe? Včera, před týdnem? Před půl rokem? Co novoroční předsevzetí, plníme je? Faktem je, že pro ostatní lidi toho v životě uděláme mnohem víc, než sami pro sebe. Více, než vůbec tušíme, než bychom chtěli. Z naší práce například, má zaměstnavatel určitě větší zisk, než jakou nám dává mzdu, jinak by přece ani naše pracovní místo nevytvořil. Pracujeme tedy pro něj. Ve volnu věnujeme náš čas dětem, blízkým lidem, přátelům. Asi třetinu našeho života prospíme. Kolik času potom zbude pro nás? Náš volný čas je tedy vzácný a je jen na nás, jak jej vyplníme. Většinou jsme po té dlouhé práci přesvědčeni, že si zasloužíme odpočinek, třeba u dobrého jídla a nenáročného filmu. Ve skutečnosti podléháme pohodlí a pro sebe toho za celý rok mnoho neuděláme. Je to neustálý řetězec povinností, po nichž následuje vytoužená relaxace. U televize, v restauraci nebo jinde, myslíme že na to máme nárok. Tento koloběh je rychlý a skoro není čas se zastavit a uvědomit si, že vůbec žijeme. Dnešní doba taková je a nám nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit. V přírodě se každá živá bytost od malička přizpůsobuje prostředí, do kterého se narodila. Je to normální a člověk je výtvor přírody stejně, jako každý jiný živočich. Ve skutečnosti se toho ale jen pro samotné přežití musíme naučit mnohem víc, než kterýkoliv jiný živý tvor. Ačkoli lidé si začali přizpůsobovat životní prostředí sobě, stále se musejí podřizovat pravidlům svého okolí. Uměle vytvořeným zákonům svých měst, předpisům a nařízením upravujícím společenské chování, všemožným vynálezům. Musíme se naučit jak je používat, čím mohou být užitečné, co je nebezpečné a taky jak nenaletět těm lidem, kteří se toho již za svůj život stihli naučit víc než my a umí toho využít, třeba právě proti nám. Ano. Vzdělání a zkušenosti druhých lidí jsou někdy používány proti nám a jedinou účinnou obranou je stále se učit novým věcem a dále rozvíjet své vlastní schopnosti.

8


Pro naše fyzické přežití si tady v této části světa vystačíme jen s určitým množstvím vědomostí a znalostí. Ale stačí nám jen přežívat? Nechceme si život také řádně užít? Jistě ano. Znamená to tedy další porci učení jen abychom uměli využít potenciál, který nám naše rozvinutá planeta nabízí. Jsem přesvědčen, že to stojí za to. Máme totiž velké štěstí, protože různých možností dalšího vzdělávání je u nás velké množství a stále se objevují nové příležitosti. Lidé po nich však sáhnou jen málokdy. Chodí kolem nich aniž si jich vůbec všimnou, přehlížejí je, hodnotí podle pořizovací ceny a vůbec nevidí tu přidanou hodnotu. Skutečně, platí zde přímá úměra. Čím více vzdělání člověk získá, tím pestřejší a bohatší může jeho život být. Je tedy nízký zájem mladých lidí o další vzdělání primárně zapříčiněn jejich mizivou finanční gramotností? Právě pochopením, že další vzdělání je formou velmi dobré investice, se dostáváme o veliký krok vpřed, otevíráme mohutné dveře uvědomění a vstupujeme do nového světa jasnějších představ o našem dalším životě. Jakou si pro sebe plánujete budoucnost právě Vy?

Znalosti jako forma majetku Dobrým příkladem vysoké hodnoty znalostí je utajení způsobu výroby hedvábí. V Číně se používalo hedvábí již asi před 5000 lety hlavně na struny a rybářské šňůry, do Evropy se dostalo teprve před 1500 lety. Znalostem přesného postupu výroby hedvábí se před 2500 lety v Číně povinně učila již každá desetiletá dívka, přesto se toto tajemství za její hranice dlouhá staletí nedostalo. Přírodní hedvábí doprovází již od dávných dob punc tajemství a jeho exkluzivita spolu se solidními užitnými vlastnostmi, jako lesk, tažnost, ohebnost, lehkost a izolační schopnosti, mu propůjčily status cenné suroviny. Ačkoli má hedvábí podobné vlastnosti jako umělé vlákno, jeho cena je i v dnešní době značně vyšší a kolísá mezi pěti až desetinásobkem ceny běžného syntetického vlákna. Stará Čína dala světu kromě hedvábí také porcelán. Ten přivezli z Orientu do Evropy koncem 13. Století zřejmě Maurové jeho cena se tenkrát blížila ceně zlata. Ačkoli v Číně bylo možno vytvářet výrobky přímo z vytěženého jílu, Evropský kaolín se od toho Čínského liší a výroba porcelánu byla v Evropě velmi komplikovaná. Ponejvíc se zde uplatňovala metoda pokus-omyl a první větší úspěchy byly zaznamenány až v 16. století u lidové keramiky a v 18. století u již skutečného porcelánu. Toto zboží však bylo stále velmi luxusní. Za uplatnění znalostí přesného složení všech ingrediencí a výrobních postupů se vždy platilo velmi draze.

9


Nositelé tohoto tajemství - Arkanisté si proto žili obvykle velmi dobře a nikdy neměli nouzi o zaměstnání7 Jen málo komu se poštěstí dělat to, co jej skutečně baví, co má rád, přesně to čím chtěl od malička být. Většina z nás pracuje pro peníze, protože musí. Práce nás nebaví, stává se nutným zlem. Proč to však nezměníme? Důvody jsou různé, ale řekněme, že nakonec vždy narazíme na tuhý odpor vlastní mysli. Mozek nás v jakémsi podivném pudu sebezáchovy nutí žít neustále ve stereotypu, možná v duchu hesla: „Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše“. Je to tak. Bojíme se změny a máme rádi svůj klid. Proč si ale potom mozek neřekne: „Změna je život“. A já chci žít! Tuhle profesi jsem chtěl vždycky dělat a zatím o tom jen sním. Co nyní mohu udělat, abych tu práci dělal? Vím, jak a kde se mohu informovat a následně třeba rekvalifikovat?

7

Zdroj: Alena Braunová - Kouzlo keramiky a porcelánu

10


MOŽNOSTI DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Mnohé z nás jistě napadlo, že nám toho škola do života mnoho nedala. Jen spousty nudné teorie, hodiny a dny strávené v lavicích, kde toužíme po odpoledním slunci a dalších radostech mládí. Nejvíce věcí jsme se naučili až docela nedávno, praxí a zkušenostmi čili životem, prožíváním. Když jsme to sami chtěli. Když nás to bavilo a měli jsme z toho radost, tedy když jsme si to, že se vlastně učíme, sami snad ani neuvědomovali. Ale stačí nám to? Máme pocit že jsme již v životě dosáhli vrcholu? Když připustíme, že nám do života dalo nejvíc právě vzdělání praxí v rané dospělosti a že jsme se toho doposud nenaučili dost pro náš další rozvoj, co nám tedy zbývá? Zpět do minulosti a do našich školních lavic se již asi nevrátíme, můžeme však ovlivnit naši budoucnost a to tím, jak se rozhodujeme nyní, v přítomnosti. Právě teď, když čteme tyto řádky a když o tom přemýšlíme. Je to důležité? Ano, jde přece o nás. Budeme o tom stále jen přemítat, anebo se pokusíme vzít věci do vlastních rukou a něco s tím konečně uděláme? Protože svůj volný čas věnujete právě četbě této publikace, dospěli jste až do fáze, kdy Vám už není jedno, co s Vámi bude a chcete na sobě dál pracovat. Blahopřeji. Mnoho lidí se dosud nedostalo tam, kde jste teď Vy. Zbývá jen rozhodnout se, jak a s čím začnete. Máte tedy rozmyšleno kam chcete asi směřovat a jaký druh vzdělání ještě potřebujete. Nyní nastává fáze, kdy si musíte obstarat více informací. Když se chcete něco více dozvědět o určité specifické činnosti, je velmi moudré vyhledat odborníka na danou problematiku a oslovit jej. Nemůžete ale požádat o radu svého známého a domácího kutila Vaška Odvedle a myslet si, že máte vyhráno. Skutečně, má význam se radit jen s moudrými a vzdělanými lidmi a vůbec nevadí, když jsou cizí. Jak už zde bylo řečeno, v dnešní době je příležitostí vzdělávat se opravdu mnoho, jde jen o to umět si je aktivně vyhledat. Tato publikace Vám mám mimo jiné pomoci zorientovat se v současné nabídce a vybrat si pro sebe tu nejlepší možnost. 11


Celoživotní učení Učení hraje významnou roli ve formování kvality života jednotlivých občanů a zároveň se stává základem života celé společnosti. Myšlenka nutnosti a přínosu celoživotního učení není nová, objevuje se již v době antiky v dílech Platona či Aristotela a prostupuje všemi obdobími až do současnosti. Pro příklad je možné zmínit systém výchovy pro každý věk zakladatele moderní pedagogiky J. A. Komenského. Podobné koncepty rozvíjela také epocha osvícenství. Pokud bychom se zaměřili na novodobější příklady, pak přelom 50. a 60. let 20.stolení vyvolaly ekonomické a sociální změny – rozvoj technologií, globalizace trhu, postupující urbanizace, studená válka – zvýšenou poptávku po kvalifikované síle, což se odrazilo ve zvětšeném tlaku na vzdělávací systémy. Současně se začal být prosazována myšlenka práva na vzdělávání jako jednoho ze základních občanských práv. Strategie celoživotního učení chápe veškeré učení jako nepřerušenou kontinuitu. Máte to stejné jako se dřevem. Tento materiál je snad přítomen úplně všude. Ve Vašem životě se objevuje, ať chcete nebo ne. Od kolébky po rakev. Doslova. Zkuste se dřevu vyhýbat, nikdy již nevstoupit do lesa, nesednout na židli. Nejde to. S učením je to stejné. Jakákoli životní zkušenost Vás vlastně poučí a tím, že se učíte aktivně sami, vlastně negativním zkušenostem předcházíte a ty pozitivní k sobě přivoláváte. Strategie celoživotního učení ČR (MŠMT, Strategie CŽU, 2007) uvádí tři hlavní oblasti, které by mělo celoživotní učení podporovat a rozvíjet: -

Osobní rozvoj

-

Sociální soudržnost a aktivní občanství

-

Zaměstnatelnost

Díky celoživotnímu učení by měl mít každý člověk možnost rozvíjet se podle svých schopností a zájmů a usilovat o své uplatnění ve všech sférách života. Jednou z nich je zaměstnatelnost ve smyslu schopnosti nalézat zaměstnání a uplatňování se na trhu práce v rámci naší země i prostoru celé Evropy. Zároveň jde o podporu budování vědomí jedinečnosti vlastní osobnosti, zvyšování adaptability a flexibility, tvořivosti, samostatnosti a odpovědnosti. Strategie celoživotní učení propojuje dva světy: ten individuální týkající se jedince a svět společenský.

12


CELOŽIVOTNÍ UČENÍ

vzdělávání (učení) dospělých

vzdělávání dětí a mládeže

Ucelené studium na školách - maturitní studium - vyšší odborné studium - bakalářské studium - magisterské studium - doktorandské studium Formy: prezenční, dálkové, večerní, externí, distanční, kombinované

Vzdělávání seniorů - zájmové kurzy - akademie třetího věku - univerzity třetího věku další vzdělávání

občanské vzdělávání - k rodičovství - k demokracii - k evropanství - ke zdravému životnímu stylu - apod.

zájmové vzdělávání - umělecké disciplíny - odborné zájmové vzdělávání - vzdělávání zájmových sdružení

další profesní vzdělávání

kvalifikační vzdělávání - zvyšování kvalifikace - prohlubování kvalifikace - inovace kvalifikace - specializace kvalifikace - rozšiřování kvalifikace - zaškolení kvalifikace - zaučení kvalifikace

rekvalifikační vzdělávání - předrekvalifikační kurzy - obnovovací rekvalifikace - prohlubovací rekvalifikace - doplňková rekvalifikace - cílená rekvalifikace - zaměstnanecká rekvalifikace

normativní školení (kurzy) - odborná způsobilost - bezpečnost práce - požární ochrana - způsobilost k výkonu povolání

13


Prostřednictvím celoživotního učení, především předáváním sdílených hodnot a společných tradic, lze posilovat sociální soudržnost společnosti a zodpovědnost za životní prostředí. Celoživotní učení může přispět ke vzdělávání soudných, kritických a nezávisle myslících občanů, kteří jsou si vědomi vlastní důstojnosti a zároveň respektují práva ostatních. To vše se pozitivně odrazí na aktivní účasti jednotlivce při rozvíjení demokracie a občanské společnosti a omezování nepříznivých jevů, jakým je například vytlačování znevýhodněných skupin na okraj společnosti. A jak konkrétně jsou hlavní směry strategie celoživotního učení v oblasti dalšího vzdělávání naplňovány? Jak se stát angažuje v podpoře CŽV a jakou konkrétní podobu mohou mít opatření? 8 Tabulka: Strategie CŽU a způsoby naplňování Směr celoživotního učení

8

Způsoby naplňování

Oblast uznávání výsledků vzdělávání

Podpora realizace zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělání

Rovnost příležitostí v nabídce dalšího vzdělávání

Na straně nabídky jde o její přizpůsobení možnostem různých skupin vzdělávaných, zejména znevýhodněných skupin. Na poptávkové straně se opatření zaměřují na vyrovnání postavení znevýhodněných skupin jednotlivců i podniků nefinančními i finančními nástroji.

Rozvoj funkční gramotnosti

Rozvoj dovedností dospělé populace – především jde o schopnost využívání informačních technologii, jazykové dovednosti a další dovednosti, které umožňuji uplatnit nabytou odbornost v praktickém životě a zaměstnání, změnit zaměstnavatele apod.

Soulad nabídky vzdělávacích příležitostí s potřebami sociálně ekonomického a environmentálního rozvoje

Zavedení systému monitorování, vyhodnocování, předvídání trendů na trhu práce. Zajištění dostupnosti všem zainteresovaným subjektům.

Strategie celoživotního učení ČR, str. 70-73

14


Stimulace poptávky po celoživotním učení

Odstraňování finančních a nefinančních bariér u jednotlivců (poradenská podpora) i zaměstnavatelů (zavádění a realizace systémů rozvoje lidských zdrojů).

Kvalita vzdělávacích příležitostí

Zavádění opatření zaměřených na vytvoření systému externího a interního hodnocení. Například podpoření externího hodnocení prostřednictvím certifikace lektorů a akreditace vzdělávacích programů.

Rozvoj informačních poradenských služeb

Vytvoření systému poskytujícího komplexní informace o vzdělávacích příležitostech, vzdělavatelích a další podpůrné informace. Propojit oddělené veřejné i soukromé databáze vzdělávacích příležitostí do komplexního informačního systému (nabídka programů, kurzů, vzdělavatelů, kvalita nabídky). Zvyšování kvality poradenských služeb dospělým.

15


Celoživotní vzdělávání Definice celoživotního vzdělávání mezinárodní organizace OECD z roku 2000: „Jedná se o systémový přístup: zaměřuje se na standardy vědomostí a dovedností, které platí pro všechny děti od nejútlejšího věku k učení po celý život a koordinovat snahy o zajištění příslušných možností pro všechny dospělé, bez ohledu na zaměstnané usilující o postoupení na vyšší kvalifikační stupeň či nezaměstnané, kteří se potřebují rekvalifikovat.“ 9 Celoživotní vzdělávání je považováno za kontinuální proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, a to i nad rámec počátečního vzdělávání. Celoživotní vzdělávání představuje zásadní změnu pojetí celého vzdělávání. Tradiční formalizovaný školský systém tvoří pouze část vzdělávání; jen jeho základnu. Člověku by v současné společnosti měla byt poskytována možnost dále se vzdělávat, v různých stádií jeho vývoje, realizovat rozmanité přechody mezi vzděláváním, učením a zaměstnáním. Jde o zajištění přístupu ke vzdělávání po celý život, možnosti učení se až do úrovně osobnostních mezí.

Celoživotní vzdělávání je jeden propojený celek, který je možné rozdělit do těchto etap: •

předškolní výchova a vzdělávání

•

základní výchova a vzdělávání po dobu povinné školní docházky na základních školách,

•

všeobecné vzdělávání realizované na gymnáziích,



profesní vzdělávání (příprava na povolání) realizované na středních odborných učilištích, odborných školách, vyšších odborných školách a školách vysokých,



vzdělávání dospělých zahrnující období jejich produktivního věku i období skončení jejich ekonomické aktivity.

9

wikipedie

16


Celoživotní vzdělávání může být realizováno formou: a) organizovanou (formální), b) prostřednictvím individuální zájmové činnosti (neformální) c) spontánně, bezděčně (informální).

Formální vzdělávání je realizováno ve školách či v jiných vzdělávacích institucích. Je strukturováno (vzdělávací cíle, učební čas, učební podpora ze strany učitele). Vede k získání certifikátu, který většinou potvrzuje získaný stupeň vzdělání (vysvědčení, diplom, titul). Účast na formální vzdělávání je u nás v převážné míře záležitost období do cca 30 let věku. Dokládá to následující graf, ze kterého je zřetelné, že se formální vzdělávání odehrávání v dospělosti od 18. do 26. roku věku má strmě klesající tendenci až na úroveň 10%. Poté křivka osob zapojených do formálního vzdělávání dále mírně klesá tak, že u skupiny od 40 let je zapojení dospělých na aktivitách v rámci formálního vzdělávání téměř nulové. Graf: Účast ve formálním vzdělávání podle věku10

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 18

22

26

30

34

38

účastnil se

42

46

50

54

58

62

66

neúčastnil se

10

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3313-12-n_2012, Vzdělávání dospělých v číslech, ČSÚ, Praha 2012, graf č. A2, str. 8

17


Zajímavé jsou také údaje o využití znalostí získaných při formálním vzdělávání, a to u skupiny dospělých osob, které při studiu pracovaly. Čtvrtině z nich přineslo zvýšení platu, 18% povýšení v práci a 16% získání (nové) práce. Přes všechny finanční a kariérní pozitiva je však na prvním místě, co se týče „zisku“ z formálního vzdělávání osobnostní rozvoj (48%). Zároveň je však potřeba konstatovat, že pětina dotázaných odpověděla, že se žádné pozitivní výsledky (zatím) nedostavily. 11

Neformální vzdělávání je poskytováno různými typy organizací, kterými jsou soukromé vzdělávací instituce, nevládní neziskové organizace, zařízení zaměstnavatelů, školská zařízení a další. Je strukturované (vzdělávací cíle, učební čas, podpora), ale zpravidla nevede k žádnému certifikátu. Z pohledu učícího jedince je záměrné. Lze do něj řadit organizované mimoškolní aktivity, rekvalifikační kurzy, ale také krátkodobá školení , workshopy a přednášky. Neformální vzdělávání je podmíněno přítomností vzdělávací autority, kterou může být odborný lektor, zaškolený vedoucí apod. Příkladem mohou být volnočasové aktivity, jazykové a počítačové kurzy, krátkodobá školení a přednášky či rekvalifikační kurzy. V následujícím grafechu12 je zachycen podíl jednotlivých typů neformálního vzdělávání a zastoupení po stránce obsahové. Průzkum se zaměřil na aktivity neformálního vzdělávání, kterého se respondenti účastnili v průběhu posledních 12 měsíců před dotazováním.

13

Z výzkumu vyplývá, že nejvíce navštěvují lidé kurzy, nejméně pak využívají vzdělávání formou soukromých lekcí. Po obsahové stránce vede výuka cizích jazyků, následuje obchod a právo. Z hlediska zastoupení žen a mužů v jednotlivých oborech vzdělávání je vyšší podíl mužů například u vzdělávání v technických oborech, bezpečnostních službách či stavebnictví. Naopak v oblasti cizích jazyků, obchodu a právu, humanitních vědách nebo zdravotnictví a sociálních službách dominují v podílu účastníků ženy.

11

zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3313-12-n_2012, Vzdělávání dospělých v číslech, ČSÚ, Praha 2012, graf č. A16, str. 13 12 Šetření o vzdělávání dospělých – AES (Adult Education Survey) provedené ČSÚ v roce 2012 13 Vzdělávání nemuselo probíhat po celé sledované období. Osoba mohla v dané době také skončit či započít svou účast na programu neformálního vzdělávání. Maximální počet podrobněji sledovaných aktivit neformálního vzdělávání u jedné osoby byl tři aktivity.

18


Graf: Podíl jednotlivých typů neformálního vzdělávání14

9%

kurzy 42% 29%

workshopy či semináře instruktáž na pracovišti

soukromé lekce

20%

Vysvětlivky ke grafu: Kurzy – plánovaná, opakující se vzdělávací aktivita zaměřená na rozšíření teoretických znalostí i praktických dovedností (příklady: jazykové kurzy, počítačové kurzy, kurzy vaření, autoškola) Workshopy a semináře – na rozdíl od kurzů nemají opakovaný charakter, probíhají spíše jednorázově (příklady: zdravotní seminář, workshop k datovým zdrojům, tvůrčí dílna, řezbářské sympozium) Instruktáž na pracovišti – vzdělávací aktivita, kterou zajišťuje zaměstnavatel, obsahově zaměřena na pracovní problematiku (příklady: zaškolení v obsluhování nového stroje, instruktáž k novému softwaru) Soukromá lekce – individuální charakter, účastník je domluven s placeným profesionálním lektorem na opakovaných setkáních, během nichž probíhá výuka (příklad: doučování matematiky, hodiny piana, výuka cizího jazyka).

14

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3313-12-n_2012, Vzdělávání dospělých v číslech, ČSÚ, Praha 2012

19


Graf: Nejčastěji navštěvované obory neformálního vzdělávání - celkem a podle pohlaví15 cizí jazyky obchod a právo technické vědy a technické obory zdravotnictví a sociální péče užití počítačů přepravní služby a spoje humanitní vědy a umění bezpečnostní služby osobní služby architektura a stavebnictví počítačové vědy obecné vzdělávání a osobní dovednosti společenské vědy pedagogika výroba a zpracování zemědělství a veterinářství přírodní vědy, matematika 0% celkem

4% muži

8% ženy

12%

16%

20%

Informální učení zahrnuje učení v průběhu každodenních aktivit např. v prostředí rodiny, ve volném čase či v zaměstnání. Nejedná se ovšem o pasivní učení (např. při běžné každodenní četbě novin), ale o aktivní, záměrnou a cílevědomou činnost orientovanou na osvojování nových poznatků (např. studium manuálu k novému počítačovému programu). Informální učení lze definovat jako záměrnou činnost směřující k získávání poznatků a zlepšování

vlastních

dovedností

institucionálně

neorganizovanou

a

zpravidla

nesystematickou cestou. Významnou součástí informálního učení je sebevzdělávání, charakterizované mimo jiné skutečností, že učící nemá možnost objektivního ověření získaných znalostí či dovedností. Do informálního učení se nepočítají studijní aktivity probíhající v rámci formálního a 15

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3313-12-n_2012, Vzdělávání dospělých v číslech, ČSÚ, Praha 2012

20


neformálního vzdělávání, jakým je například příprava na zkoušku ve škole). Jaké zdroje využívají dospělí při informálním učení uvádí následující graf16.

Graf: Hlavní zdroj informací samostatného učení celkem a podle pohlaví17

tištěné materiály pozn.: z aktivit informálního učení

počítač (online/offline)

rodinní příslušníci, přátelé, kolegové

Vzdělávací soustava v ČR viz. příloha TV, rozhlas, video, CD

0% celkem

10%

muži

20%

30%

40%

50%

ženy

Stále ještě vedou materiály v tištěné podobě, jako druhé jsou informace získané přes počítač. A to z internetu (online) nebo na elektronických nosičích (CD, DVD). Při srovnání výsledků mezi muži a ženami je rozdíl v tom, že při samostatném učení počítačové zdroje preferují více muži. Naopak přízeň tištěným materiálům zachovávají spíše ženy.

16 17

Šetření o vzdělávání dospělých – AES (Adult Education Survey) provedené ČSÚ v roce 2012 http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/3313-12-n_2012, Vzdělávání dospělých v číslech, ČSÚ, Praha 2012

21


Vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých18 má zcela odlišnou historii než klasické formální vzdělávání, které obsahuje prvky jako je povinná školní docházka nebo jasně daný mechanismus hromadného přenosu informací a kvalifikací či začleňování jednotlivců do sociálního systému. Pro zajímavost: první a zatím jediný zákon o vzdělávání dospělých byl přijat v roce 1918. Neznamenal však vznik jednotného systému vzdělávání dospělých, ale spíše byl vytvořen rámec pro realizaci různorodých aktivit. Ve svých počátcích bylo vzdělávání dospělých spíše záležitostí zájmovou, začátkem 20. století přešlo v určitých povoláních (lékaři) či oblastech (zemědělství) do působnosti profesních organizací. V 60. letech se začalo významně rozvíjet i podnikové vzdělávání a od 70. let se začal značně rozrůstat výzkum a teoretická produkce v oblasti výchovy a vzdělávání dospělých. Vývoj funkcí vzdělávání dospělých byl komplikovaný, dlouhodobý a nejednotný. Pluralita je hlavním znakem vzdělávání dospělých, její funkce nejsou konečné, jasně vymezené či uzavřené. A nikdy tomu patrně tak nebude, protože účely vzdělávání dospělých se v čase mění a lze očekávat, že budoucnost přinese další možnosti a využití vzdělávání dospělých. V tuto chvíli se hovoří, že vzdělávání dospělých má funkci emancipační, kompenzační, kulturní, kvalifikační a sociální. První tři jmenované funkce provázejí celý vývoj vzdělávání dospělých a souvisí s politickou silou vzdělávání, doplněním si vzdělání formální cestou a vzděláváním osob ve volném čase. Poslední dvě jsou historicky podstatně mladší a souvisí se zvýšením či zkvalitněním kvalifikace, naplňování potřeby sociálních kontaktů a podpoře při zvládání osobního života jednotlivců. Pojem vzdělávání dospělých se používá v několika významech. Z. Palán ve svém v andragogickém slovníku uvádí dvě definice vzdělávání dospělých: 1) Vzdělávání dospělých jako vzdělávací proces - je obecný pojem pro vzdělávání dospělé populace a zahrnuje veškeré vzdělávací aktivity realizované jako řádné školské vzdělávání dospělých (získání stupně vzdělání) nebo jako další vzdělávání a vzdělávání seniorů. Proces cílevědomého a systematického zprostředkování, osvojování a upevňování schopností, znalostí, dovedností, návyků, hodnotových postojů i společenských forem jednání a chování osob, jež ukončily školní vzdělání a přípravu na povolání a vstoupily na trh práce.

18

Pojem nahradil do roku 1989 užívaný pojem "výchova a vzdělávání dospělých" s tím, že "výchova" je obsažena již v pojmu "vzdělávání". Zavedením zjednodušeného pojmu se odlišuje nový obsah vzdělávání dospělých zbavený ideologických deformací normalizačního procesu. Do jisté míry se tento pojem přibližuje anglickému "adult education", protože v angličtině jsou pojmy výchova i vzdělávání zahrnuty v pojmu "education" a navíc pojem adult education slouží pro teorii i praxi, protože pojem andragogika se v anglosaských zemích zatím nevžil.

22


2) Vzdělávání dospělých jako vzdělávací systém - systém institucionálně organizovaných i individuálních (sebevzdělávacích) vzdělávacích aktivit, které nahrazují, doplňují, rozšiřují, inovují, mění nebo jinak obohacují počáteční vzdělání dospělých osob, které záměrně a intencionálně rozvíjejí své znalosti a dovednosti, hodnotové postoje, zájmy a jiné osobní a sociální kvality potřebné pro plnohodnotnou práci a plnění životních a společenských rolí. S jistým zjednodušením bývá pojem vzdělávání dospělých ztotožňován s pojmem další vzdělávání. 19 M.Rabušicová20 uvádí ještě třetí význam vzdělávání dospělých, tzv. sociální praxi, která je kombinací předcházejících dvou v tom smyslu, že slučuje sociální systém složený z jednotlivců, institucí a asociací, které se nějakým způsobem podílejí na vzdělávání dospělých.

Typy institucí a programy v dalším vzdělávání21 V České republice zajišťují další vzdělávání instituce různého typu. Jejich podíl na celkovém objemu nabídky vzdělávání dospělých je nerovnoměrný. Tato skutečnost je dána historickým vývojem, legislativně i tržně. V následujícím textu jsou uvedeny tři hlavní typy vzdělávacích institucí a popis aktivit, které v rámci dalšího vzdělávání dospělým nabízejí. A) Školy (podle školského zákona) B) Vysoké školy C) Neškolské instituce komerční a neziskové 19

http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/vzdelavani-dospelych M.Rabušicová Místo vzdělávání dospělých v konceptu celoživotního učení 21 Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a profesní přípravy v Evropě. Česká republika 2009/10 (www.msmt.cz) 20

23


ad A) Školy Školy realizují především ucelené vzdělávání poskytující stupeň vzdělání, a to v jiné než denní formě. Je organizováno na úrovni středního a vyššího odborného vzdělávání a v konzervatoři ve většině oborů, pro něž existuje denní studium. Pro zajímavost, v roce 2008/09 studovalo vyšší odborné školy v jiné než denní formě přes 25% studentů. Školy mohou organizovat také různé kurzy dalšího vzdělávání včetně rekvalifikačního, pro které je však nezbytná zvláštní akreditace. Vzdělávání dospělých organizují také základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. ad B) Vysoké školy Vysoké školy poskytují dospělým možnost studovat řadu studijních programů formou distanční nebo kombinovanou z prezenční a distanční formy, dosažené vzdělání je rovnocenné. V roce 2012 studovalo v distanční či kombinované formě více než 102 tis. osob, což je 27 % z celkového počtu studentů vysokých škol. V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání mimo rámec studijních programů. Mohou být orientovány na výkon povolání (např. další vzdělávání pedagogických pracovníků, rekvalifikace, vzdělávání ve vybraných předmětech) nebo zájmově (např. univerzity 'třetího věku'). Na konci roku 2012 nabízelo v České republice programy celoživotního vzdělávání 49 institucí (veřejné i soukromé vysoké školy), kterých se účastnilo více než 52 tisíc osob.22

22

Zdroj: www.msmt.cz

24


10 důvodů, proč studovat vysokou školu po třicítce, čtyřicítce,… Přečtěte si, proč překonat pochyby a místo důvodů hledat způsoby, jak i v pokročilejším věku začít se studiem na vysoké škole: 1)

Vyběhnout ze zajetých kolejí

2)

Rozšířit si vědomosti

3)

Nenechat mozek vychladnout

4)

V práci být za „machra“, doplnit si chybějící znalosti z odborné oblasti

5)

Být dětem vzorem

6)

Splnit si sen, změnit koníčka v akademický zájem

7)

Škola s vámi počítá a přizpůsobuje formy vzdělávání potřebám dospělých

8)

Najít nové přátele

9)

Smysluplně využít peníze investicí do vlastního vzdělání

10) Za novými příležitostmi (nejen) v zaměstnání

ad C) Neškolské instituce komerční a neziskové Organizace (podniky, instituce, orgány státní správy) poskytují vzdělání pro své zaměstnance, a to buď prostřednictvím vlastních vzdělávacích institucí či lektorů, nebo nákupem u specializovaných institucí. Podnikové/firemní vzdělávání je zaměřeno na kvalitnější zajištění úkolů organizace. Mezi neziskové organizace uskutečňující další vzdělávání patří: resortní vzdělávací organizace, profesní organizace, nadace, církve, odbory, politické strany, kulturní instituce (muzea, galerie, knihovny, kulturní domy). Vzdělávání poskytují též komerční vzdělávací instituce; na komerčním základě mohou v oblasti vzdělávání dospělých působit i školy. Vzdělávání poskytované podniky, neziskovými či komerčními organizacemi zahrnuje velmi rozmanité typy, zaměření, úrovně a délky kursů. Je organizováno v závislosti na nabídce a poptávce, která určuje cíle vzdělávání, jeho obsah, metody, hodnocení a certifikaci. Obecně lze konstatovat, že dlouhodobě jsou nejčastěji kurzy zaměřeny na výuku cizích jazyků, užívání počítačů, management a účetnictví.

25


Další vzdělávání absolventů škol Absolventi škol jsou specifickou skupinou na vzdělávacím trhu. Především pro ty, kteří nenalezli uplatnění na trhu práce, jsou určeny tzv. nespecifické rekvalifikace, zaměřené na přípravu uchazeče o zaměstnání tak, aby se zvýšila jeho zaměstnatelnost na trhu práce. Kursy bývají zaměřeny na počítačovou uživatelskou gramotnost, management, marketing, účetnictví, bankovnictví, systém práce s lidmi a přípravu na soukromé podnikání v kombinaci s intenzivní jazykovou přípravou. Pro absolventy středních škol je organizováno i pomaturitní studium v jednoletých kursech cizích jazyků s denní výukou. Některé vysoké školy (např. FF UK či PF UK) přijímají v rámci programů celoživotního vzdělávání (někdy nazývaných „nulté ročníky“) uchazeče, kteří prospěli u přijímací zkoušky, avšak z kapacitních důvodů nebyli přijati do běžného studia. Účastníci těchto programů však (před přijetím do řádného studia) nemají status studenta, a nevztahují se na ně tudíž nejrůznější studentské výhody. Tyto programy jsou zpoplatněny.

Organizační formy studia dospělých Ke vzdělávání dospělých se obvykle využívají jiné než denní formy vzdělávání. Studium bývá o jeden rok delší než v denní formě. U středního a vyššího odborného vzdělávání jsou to tyto: 

večerní – v rozsahu 10-18 hodin týdně v odpolední nebo večerní době



dálková – samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu okolo 200 hodin za školní rok



distanční – samostatné studium převážně prostřednictvím informačních technologií s individuálními konzultacemi



kombinovaná – střídající denní studium s některou z předchozích forem

Vysoké školy užívají formy distanční a kombinované. Organizaci, délku a místo konání kvalifikační, rekvalifikačních a zájmových určuje pořádající organizace, která přihlíží k potřebám frekventantů. 26


Oblasti dalšího vzdělávání V současné době se uskutečňuje další vzdělávání v oblasti: -

profesního vzdělávání

-

zájmového vzdělávání

-

občanského vzdělávání

Zájmové vzdělávání Zájmové vzdělávání zpravidla slouží k rozvoji zálib nebo osobně motivovaných znalostí. Zároveň jsou ale jeho výsledky využitelné i v profesní kariéře jednotlivce a přispívají ke zvyšování úrovně vzdělanosti ve státě. 23 Účast na zájmovém vzdělávání je většinou iniciována přímo ze strany jednotlivce, je tedy dobrovolná. Právě dobrovolnost je typickým znakem zájmové vzdělávání od většiny ostatních. Je to jeden z mála druhů učení, které probíhá bez stresu, nervozity a obav. Mezi další charakteristiky zájmového vzdělávání patří silná vnitřní motivace, orientace do sféry volného času, svoboda výběru, místní příslušnost, uspokojení potřeb a pestrost obsahu, dále neutilitárnost, otevřenost celého systému pro široké vrstvy obyvatelstva a aktivita.

23

Bílá kniha, str. 83

27


Důvodů, proč se chtějí dospělí zájmově vzdělávat je několik: -

snaha udržet krok s dobou, být konkurenceschopný na trhu práce i ve společenském životě

-

potřeba seberealizace

-

móda, vliv médií, rozvoj oddechových a rekreativních činnosti.

V oblasti zájmového vzdělávání dospělých je většina vzdělávání směřována spíše do oblasti nesystematického samostudia, popř. individuálních zájmů – tedy do oblasti neformálního vzdělávání. Organizace, které zajišťují zájmové vzdělávání dospělých můžeme dělit podle podílu vzdělávání v rámci všech jejích činností a to na organizace, ve kterých je vzdělávání24: 1. vzdělávání na prvním místě - školy a instituce celoživotního vzdělávání (VŠ programy celoživotního vzdělávání, Univerzita třetího věku, Akademie volného času) 2. organizace, ve kterých je vzdělávání jako dodatková činnost (např. Národní muzeum, knihovny, galerie, planetária, ZOO) 3. jako jedna z oblastí zájmu (např. kulturní domy a centra, zájmové kroužky, zahraniční instituty, ekologické organizace). Nejčastější zájmové vzdělávání25 Jazykové vzdělávání

Jazykové kurzy na jazykových školách, v soukromých komerčních institucích nebo zahraničních institutech, jazykové

kurzy

v

zahraničí,

studium

s

pomocí

elektronické podpory (e-learningové kurzy, audioknihy, jazykové kurzy v televizi či rozhlase), samostudium Vědeckotechnické vzdělávání

Zvyšování počítačové gramotnosti – vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií. Dále poznávání skutečnosti prostřednictvím vědy, prohlubování vědomostí a dovedností, popularizace a uvádění nových poznatků do každodenního života. Specifickými institucemi vědeckotechnického vzdělávání jsou hvězdárny a planetária.

24

wikipedie, http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1jmov%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_dosp%C4%9Bl%C3%BDch 25 Článek FUTURA: Zájmové vzdělávání dospělých, http://www.respektinstitut.cz/clanek-futura-zajmove-vzdelavani-dospelych/

28


Pohybová a sportovní výchova

Má podobu tělesné výchovy, sportu nebo pohybové rekreace.

Zdravotní výchova

Rozvoj celkové zdravotní uvědomělosti, popularizace základních principů fyzické i duševní hygieny, základů zdravé výživy a zdravého životního stylu

Environmentální výchova

formální i neformální působení na populaci s cílem vytvořit hierarchii hodnot a pozitivních postojů ve vzájemných

vztazích

systému

člověk-společnost-

příroda Náboženská a duchovní výchova

Výchovné a vzdělávací aktivity církve a dalších institucí náboženského a duchovního charakteru

Z několika nedávných šetření (např. výzkumy Šeráka a Knotové) lze vyčíst základní informace o typickém účastníkovi veřejně dostupných aktivit zájmového vzdělávání dospělých: jde o osobu buď výrazně mladšího (do 25 let), nebo staršího (nad 60 let) věku disponující vyšší úrovní vzdělání (minimálně maturita, většinou ovšem VŠ), které je zaměřeno humanitně, případně ekonomicky. Obecně se dá konstatovat, že o zájmové vzdělávání mají zájem jedinci aktivní a samostatní, kteří jsou zvyklí rozvíjet svou osobnost a mají k tomu dost času. Z výše uvedených charakteristik vyplývá, že nejčastějšími účastníky jsou studenti, důchodci a zaměstnanci se stabilní rodinnou i pracovní situací. Naopak v poměru k celkové účasti se těchto aktivit účastní překvapivě malé procento žen na mateřské dovolené (faktem je, že tento trend se vlivem demografické situace začíná pomalu měnit), přestože na většině akcí je jinak převaha ženského osazenstva jasně patrná.

29


A jak si vlastně vybrat dobrý jazykový kurz? Jak se zorientovat v nabídkách jazykových škol? Zde je několik praktických rad:  zjistěte si všechny detaily – velikost skupiny, výukové materiály, lektoři (jejich vzdělání, zkušenosti), metody a pomůcky  informujte se o referencích a zkušenostech  vyberte si správou úroveň  udělejte si rozřazovací test  podívejte se na vzorové hodiny  nevěřte zázrakům - žádná supermetoda vás jazyk nenaučí sama od sebe. U každé je nutné studovat, metoda vám však může pomoci se správně namotivovat a zvýšit koncentraci.  nevybírejte jen podle ceny - správný kurz nehodnoťte jen podle ceny, ta většinou kvalitu kurzu ovlivňuje, ale nelze se na to stoprocentně spoléhat. Pokud je kurz podezřele levný, bývá v něm většinou nějaký háček (nekvalifikovaní učitelé, náboženský podtext hodin a podobně). Není ale nutné hnát se do nejdražších kurzů, které obvykle nebývají o tolik kvalitnější a cenově už jsou mnohdy na úrovni soukromých hodin. Raději se zaměřte na to, aby vám vyhovoval způsob vedení a zaměření jazykového kurzu a jeho úroveň. Po absolvování kurzu byste měli být ohodnoceni a měli byste také dostat certifikát o absolvování - ten můžete předložit například v novém zaměstnání.

A jak je to s cenami kurzů? Jak si porovnat nabídky? 26 Některé jazykové školy sníží cenu kurzu tím, že redukují počet hodin. Na první pohled to vypadá jako levný semestrální kurz, ovšem ve skutečnosti budete chodit do školy jen tři měsíce. V potaz je třeba brát i délku hodiny. Obvykle se za vyučovací jednotku považuje 45 minut, některé kurzy však mohou být stavěny na 60 minut (nejčastěji u výuky s 1×1 či 2×1 hodina týdně). 26

zdroj: Bílá kniha, str. 83 http://www.jazyky.com/nejlevnejsi-jazykovy-kurz-je-levny/

30


Na cenu kurzu mají vliv také tyto skutečnosti: 

kurz s rodilým mluvčím může být finančně nákladnější



kurzy připravující ke složení některé z jazykových zkoušek stojí víc než všeobecné kurzy, podobně to platí i pro odborné kurzy



netradiční jazyky, o které je zájem (třeba arabština nebo japonština), stojí víc, protože je náročné sehnat kvalitního lektora daného jazyka



použití moderních technologií ve výuce.

Toto všechno jsou právě ty položky, které nezměníte. Pro srovnání můžete využít www.jazykovky.cz, kde školy kromě ostatních informací zjistíte právě délku hodiny, počet vyučovacích jednotek za celý semestr (či trimestr v případě kratších kurzů) a samozřejmě cenu.

Občanské vzdělávání Občanské vzdělávání je možné definovat jako součást vzdělávání dospělých či dalšího vzdělávání, které podporuje občany v tom, aby se byli schopni samostatně, kriticky a aktivně zapojovat do veřejného dění. Občanské vzdělávání se nutně věnuje aktuálním politickým problémům. Občanské vzdělávání tedy rozvíjí schopnosti a postoje jako jsou komunikativní schopnosti, kritické myšlení, schopnost pracovat s informacemi a zájem o okolní dění, které jsou dobrými předpoklady pro efektivní učení a pro konstruktivní zapojení se do občanských aktivit.

Občanské vzdělávání dospělých se zpravidla odehrává jako vzdělávání neformální nebo informální. Výjimkou z této skutečnosti bývají ojedinělé (vzdělávání imigrantů, uprchlíků), jež vytváří širší předpoklady pro kultivaci člověka jako občana, pro jeho adaptaci na měnící se 31


sociální a politické podmínky (proto je rovněž používán pojem politické vzdělávání), slouží k urychlení a dotváření socializace a občanské hodnotové orientace. Zahrnuje problematiku etickou,

estetickou,

právní,

ekologickou,

všeobecně

vzdělávací,

tělovýchovnou, filozofickou, náboženskou, politickou, občanskou a sociální.

zdravotnickou,

27

Rozvoj občanského vzdělávání zmiňuje také Bílá kniha, ve které se uvádí, že „občanské vzdělávání zlepšuje informovanost obecný rozhled a hodnoty občanů týkající e specifických společenských, politických a dalších otázek. Proto by měly být součástí vzdělávání dospělých, poskytované např. odbory, církvemi, místními a regionálními orgány, občanskými iniciativami podporovány.“

28

Ačkoliv občanské vzdělávání tvoří v České republice vedle

vzdělávání profesního a zájmového třetí pilíř Strategie celoživotního učeni (MŠMT 2007), občanské vzdělávání dospělých v ČR prakticky téměř neexistuje. „Najdeme sice nabídky vzdělávání, které okrajově do občanského vzdělávání zasahují, jako je třeba finanční nebo právní gramotnost, ty však obvykle neobsahují vzdělávání k aktivnímu občanství ve smyslu aktivního vstupování do veřejného prostoru.“ 29 Podle průzkumu dospělých v ČR 2009 (DBM, 2009) není občanské vzdělávání mezi preferovanými směry vzdělávání v dospělosti. Dospělí dávají přednost výuce cizích jazyků nebo počítačovým kurzům.

Nedostatečný zájem o občanské vzdělávání může ohrozit

naplněnost jednotlivých akcí, diskusí a projektů, které by s občanskou angažovaností byly spojeny. Dospělí mohou mít averzi vůči některým termínům spojeným s občanským vzděláváním. Mezi lidmi se mnohdy objevují negativní postoje jako například: 

negativní postoj k evropské unii a evropskému občanství,



negativní postoj k jednotlivým politickým představitelům,



negativní postoj k politickým stranám a možné participaci v nich,



zpochybňování důležitosti občanské angažovanosti,



vnímání občanské angažovanosti jako extrémní až směšné nebo neefektivní aktivity (např. v oblasti ekologie)

Negativní postoje vůči veřejným institucím a subjektům, které jsou aktivní ve veřejném životě, mohou odradit případné zájemce o občanské vzdělávání. 30

27

Občanské vzdělávání dospělých v Evropě, Kopecký M. (zdroj internet) Bílá kniha, str. 84 29 Andragogika 4, prosinec 2012, str. 6, článek s názvem Mgr. Ondřej Matějka, spoluzakladatel Centra občanského vzdělávání, autor Mgr. Tomáš Langer 30 http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/obcanske-vzdelavani-dospelych, Analýza OBV v ČR 28

32


Zájemci o aktivity spojené s občanským vzděláváním najdou informace na stránkách Centra občanského vzdělávání (COV), což je analyticko-aplikační pracoviště Masarykovy univerzity, které vzniklo v roce 2010 s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (www.obcanskevzdelavani.cz).

Profesní vzdělávání Další profesní vzdělávání je zpravidla vázáno na profesi, resp. pracovní pozici, a role dospělého a tím i na jeho ekonomickou aktivitu. Jeho podstatou je vytváření a udržování souladu mezi reálnou způsobilostí jednotlivce (subjektivní kvalifikace) a nároky na výkon konkrétní profese či pozice (kvalifikace objektivní).

Do této oblasti spadá i vzdělávání

rekvalifikační, jedná se o situaci, kdy člověk mění v průběhu svého pracovního života svou původní kvalifikaci. Představa veřejnosti, že rekvalifikace jsou spojeny jen s řešením uplatnitelnosti nezaměstnaných osob, je nepřesná. Stoupá počet lidí, kteří vstupují do rekvalifikace z důvodu obohacení své podnikatelské činnosti nebo dobrovolné změny povolání. V některých případech iniciuje rekvalifikace pro své pracovníky samotný zaměstnavatel a to z důvodu dalšího pracovního uplatnění svých zaměstnanců, udržení konkurenceschopnosti firmy, změny výrobních postupů, zeštíhlení výroby atp. Na rozdíl od vzdělávání zájmového či občanského, může rekvalifikační kurzy realizovat pouze akreditované zařízení, které má zároveň nabízené vzdělávací programy akreditované MŠMT. Na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (www.msmt.cz) lze najít aktuální přehled všech platných akreditovaných programů. Zájemce o rekvalifikaci si tak může ověřit, zda má vzdělávací zařízení platnou akreditaci a tudíž i právo vydávat osvědčení s celostátní platností.

33


Rekvalifikace jsou také součástí aktivní politiky zaměstnanosti státu a velká část je již dlouhodobě zabezpečovaná úřady práce. prostřednictvím úřadů práce

Informace k rekvalifikacím realizovaným

lze najít na integrovaném portále Ministerstva práce a

sociálních věcí (www.portal.mpsv.cz). Rekvalifikace se provádí na základě písemné dohody uzavřené mezi úřadem práce a účastníkem. V dohodě se uvádí obsah rekvalifikace, způsob a doba jejího zabezpečení, místo konání rekvalifikace a způsob ověření získaných znalostí a dovedností, pracovní činnost, na kterou má být účastník rekvalifikován, a další podmínky, včetně závazku plné úhrady nákladů účastníkem v případě zanechání rekvalifikace bez vážných důvodů.

Od 5.1.2012 vstoupila v platnost novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která umožňuje přímo zájemcům o rekvalifikaci (musí se jednat o uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání) zvolit si vhodný rekvalifikační kurz. Zájemce o rekvalifikaci tak již není odkázán na nabídku rekvalifikačních kurzů, které provádí Úřad práce ČR. Sám si vybere rekvalifikační kurz a rekvalifikační zařízení, které kurz provádí. Zájemce o zvolenou rekvalifikaci předloží alespoň 14 dnů před termínem zahájení kurzu Úřadu práce ČR svůj požadavek. Pokud mu Úřad práce ČR rekvalifikační kurz schválí, uhradí cenu zvolené rekvalifikace po úspěšném absolvování rekvalifikace přímo rekvalifikačnímu zařízení. Vynaložená finanční částka na zvolenou rekvalifikaci může dosáhnout v období 3 let až 50 tis.Kč. 31 Existují však i rekvalifikační kurzy veřejné, kdy si zájemce platí účast ze svých prostředků. Jako samoplátce tedy není vázán podmínkami stanovenými úřadem práce nebo pravidly poskytovatele dotace (například kurzy v rámci projektů OP LZZ) a má tedy větší možnosti a především svobodu při rozhodování o vzdělávací instituci a konkrétním kurzu.

31

Přesné podmínky stanovuje právní předpis č. 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti, §109a

34


Národní ústav pro vzdělávání realizuje projekt, v rámci kterého vytváří kompletního průvodce a zdroj pro vyhledávání příležitostí ze světa práce a vzdělávání s názvem Vzdělávání a práce. Jedná se o portál Vzděláváníapráce.cz, který je praktickou pomůckou pro všechny, kteří se zajímají o nové pracovní příležitosti, rozšíření svých dovedností a další profesní rozvoj. Portál propojuje jednotlivé zájemce o vzdělávání a nabízí ucelenou nabídku kurzů, zkoušek a volných pozic k jednotlivým profesím a profesním kvalifikacím

(www.vzdelavaniaprace.cz).

Národní soustava kvalifikací Národní soustava kvalifikací popisuje, co je potřeba umět pro výkon povolání anebo jejich části, tj. dílčí pracovní činnosti. Je to státem garantovaný celorepublikový systém budovaný na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. Konkrétně to znamená, že Národní soustava kvalifikací umožňuje každému, kdo má potřebné znalosti a dovednosti, aby složil zkoušku, aniž by se musel vracet do školních lavic nebo absolvovat specializovaný kurz či rekvalifikaci. Díky této skutečnosti se NSK stává pružným a praktickým nástrojem dosažení plnohodnotné profesní kvalifikace. Je určena všem, kteří se pohybují na trhu práce: občanům, kteří chtějí změnit svou původní profesi, občanům v evidenci úřadů práce, absolventům škol. Systém NSK reaguje na skutečnost, že téměř polovina Čechů pracuje v jiné profesi, než kterou původně vystudovala. A zajímavé na tom je, že většinou tuto novou práci i mnohem lépe zvládají. Pokud ale změní zaměstnavatele, zůstává jim jako doklad o kvalifikaci jen původní vysvědčení, diplom nebo výuční list. Pokud se rozhodne jedinec složit zkoušku z vybrané profesní kvalifikace a je úspěšný, obdrží celostátně platné osvědčení, uznávané zaměstnavateli, personálními agenturami i profesními experty. Přichází-li uchazeč s dokladem o získání profesní kvalifikace žádat o místo, stačí zaměstnavateli otevřít si na internetu standardy příslušné kvalifikace a okamžitě přehledně vidí, co uchazeč musel prokázat u zkoušky a co tedy umí. Současně má zaměstnavatel záruku, že obsah kvalifikace skutečně odpovídá potřebám praxe, protože je sestaven zástupci zaměstnavatelů z příslušných oborů. Nabídka profesí, z nichž lze profesní zkoušku složit a získat celostátně platné osvědčení, se stále rozšiřuje. V současnosti Národní soustava kvalifikací nabízí k využití 450 kvalifikačních a hodnoticích standardů. Osvědčení už má 70 000 Čechů. Aktuálně je největší poptávka je po zkouškách pro strážné, maséry 35


nebo kuchaře. Kompletní informace o všech schválených i připravovaných profesních kvalifikacích je přístupný na www.narodni-kvalifikace.cz. . Národní soustava kvalifikací pomáhá občanům zvyšovat jejich hodnotu pro pracovním trhu. Občan může na cestu za lepší prací vstupovat třemi cestami: 

Přihlášením se přímo ke zkoušce z příslušné profesní kvalifikace u autorizované osoby, pokud se domnívá, že požadavky standardu je schopen splnit bez dalšího vzdělávání.



Absolvováním kurzu a následným složením zkoušky z profesní kvalifikace u autorizované osoby.



Přihlášením na úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o práci a absolvováním kurzu a následným složením zkoušky z příslušné profesní kvalifikace, s tím, že vše probíhá v rámci zákonných pravidel pro rekvalifikace.

Ve velmi povedené české pohádce „Princezna ze mlejna“ je mlynářské řemeslo prezentováno jako velmi vážené a jistě právem. Proč tedy dnes celá vyspělá Evropa trpí nedostatkem takto kvalifikovaných mladých lidí? V ČR již učební obor Mlynář neexistuje více jak 20 let. Je snad na světě méně lidí či méně obilí? V současné době je poptávka po takto specifických odbornostech dosti vysoká. Díky Národní soustavě kvalifikací je možné získat osvědčení o profesní kvalifikaci, které je garantováno státem a má váhu výučního listu. Sami zaměstnavatelé potvrzují, že pro výběr vhodného uchazeče o zaměstnání má tento dokument nemalý význam. Chcete se stát mlynářem? A jak tedy na to? Kde začít? Kde získat informace? Pojďte, provedeme Vás!

36


Otázka

Kde najdu odpověď?

Co je to profesní kvalifikace?

http://novyportal.narodnikvalifikace.cz/ Profesní kvalifikace www.narodni-kvalifikace.cz Úplné profesní www.nuv.cz/kvalifikace/nsk kvalifikace Obory vzdělávání Články Kontakty Národní soustava povolání: Karta povolání www.katalog.nsp.cz Nabídka zaměstnání Průvodce světem povolání Typové pozice Národní soustava povolání: Pracovní činnosti www.katalog.nsp.cz Kvalifikační předpoklady Zdravotní podmínky Národní soustava kvalifikací Zda se jedná se o www.narodni-kvalifikace.cz úplnou profesní (profese Mlynář, kvalifikaci nebo je kód: 29-99-H/02) složená z více dílčích kvalifikací

Co vlastně obnáší profese mlynář?

Co je to karta povolání? Jak získat profesní kvalifikaci mlynář?

Jaké další informace získám?

Mlynář je složením několika integrovaných kvalifikací. Co teď?

Národní soustava kvalifikací www.narodni-kvalifikace.cz (profese Mlynář, kód: 29-99-H/02)

Výčet jednotlivých dílčích kvalifikací Kvalifikační standardy dílčích kvalifikací

Jak vypadá samotná zkouška?


Kde mohu zkoušku absolvovat?


Hodnotící kritéria kvalifikací Pokyny k realizaci zkoušky Doba přípravy na zkoušku Doba zkoušení Seznam autorizovaných osob, které mohou provádět zkoušku

Zajímá vás jiná profese než mlynář? Princip získání informací je stejný. Začněte na web Národní soustavy kvalifikací a projděte si aktuální přehled kvalifikací celostátně uznávaných v České republice. Není tam vámi poptávaná profese? Nevadí, na těchto stránkách najdete také plán připravovaných profesních kvalifikací na další období.

37


A několik dalších příkladů, jak naplňování NSK vypadá v praxi….. Hlídání dětí neboli Babysitting, není žádnou převratnou novinkou. Už od pradávna si lidé najímali do svých domácností chůvy, které jim pomáhaly zvládnout nejnáročnější období péče o jejich děti. Po nějakém čase od příchodu dítěte na tento svět nastane chvíle, kdy mamince všechno přeroste přes hlavu a má pocit, že je na všechno sama. Dlouhodobý stres z dnešního vysokého životního tempa a hromady povinností pocítí nejen její blízcí, ale především také dítě. Každá matka chce pro své děťátko jen to nejlepší a tak zde při výběru chůvy vyvstává otázka důvěry v „cizí“ osobu. Učinit někoho zodpovědným za život našeho dítěte skutečně vyžaduje velikou důvěru, zejména pak v charakter a profesionální přístup této osoby. Zkouška profesní kvalifikace Chůva trvá celý den a je dosti náročná. Bez vztahu k dětem se tahle práce dělat nedá a pouhé vzdělání zde nestačí. Zkušenosti z praxe se zde považují za nezbytné stejně jako úspěšně zvládnuté psychotesty. Složení zkoušky dále vyžaduje rozsáhlé znalosti, které jsou průběžně testovány ústní i písemnou formou. Kromě otázek týkajících se výchovy dětí a pedagogiky zde nechybí ani vývojová psychologie, problematika zdravé výživy, nemalá část je věnována poskytování dětské první pomoci. Tohle všechno zajišťuje zkoušce profesní kvalifikace Chůva náležitý kredit a velký potenciál na uplatnění pro budoucí uchazečky jak zde v ČR, tak i v zahraničí.

17 letý chlapec opustí učební obor automechanik, protože ho nebaví. Když je mu osmnáct, najde si práci v počítačové firmě. Napřed pracuje jako montér elektroinstalace, ale protože je šikovný a práce ho baví, je pověřen postupně i složitějšími úkoly a opravuje počítače, montuje PC sestavy na zakázku, dokonce se naučí svařovat optické kabely pomocí speciálního a velmi drahého zařízení. V obou činnostech, které vystřídal, se naučil část 38


povolání automechanika i elektrotechnika, získal tedy dvě dílčí kvalifikace. V nedávné minulosti ovšem ještě nemohl dosáhnout jejich uznání. Kdyby změnil místo, neměl by v ruce žádný doklad, že uvedené činnosti ovládá. Díky Národní soustavě kvalifikací tuto možnost získá.

Jak se chovají včely a jak se zpracovávají jejich produkty, se dozvídají na speciálních kurzech na Střední škole hospodářské a lesnické ve Frýdlantu účastníci dvou pilotních kurzů v oboru včelařství. Určeny jsou pro začínající včelaře, kteří si včelstva už pořídili nebo teprve uvažují o koupi. Náplň kurzů nazvaných Chovatel včel a Zpracovatel včelích produktů je přizpůsobena úplným začátečníkům, avšak předpokládá se alespoň základní znalost včelařských pojmů a základů biologie včelstva. Na své si jistě přijdou i mírně pokročilí včelaři. Do dvou kurzů je ve Frýdlantu zapojeno 20 zájemců o včelařství. Kromě teorie je samozřejmě čeká i praktická ukázka včelaření. Ukončení kurzů se plánuje na červen 2014, a to složením profesní zkoušky z profesní kvalifikace chovatel včel a profesní kvalifikace zpracovatel včelích produktů. 32

32

Liberecký deník, 4.10.2013

39


MBA studium Specifické studium , které je chápáno jako profesní manažerské vzdělání a je zařazeno do celoživotního vzdělávání je MBA (Master of Business Administration). Je to tedy vzdělání postgraduální. MŠMT neprovádí jeho akreditaci. Získaný titul MBA v ČR neznamená absolvování vysoké školy, ale profesní vzdělání, získání manažerských dovedností a předpoklady pro rychlejší postup v manažerské kariéře. Titul MBA právní řád jako takový nezná, není to akademický titul ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů či vysokoškolskými tituly podle zahraničních vysokoškolských právních norem. Požadavky k přijetí jsou na většině institucí a škol v České republice velmi podobné. Hlavní podmínkou je ukončené vysokoškolské vzdělání (v některých případech stačí i bakalářský titul) a nejméně tři roky praxe na manažerské pozici. Ve výjimečných případech může být ke studiu přijat i uchazeč bez vysokoškolského vzdělání, pokud splňuje podmínku alespoň pětileté manažerské praxe. Forma studia je jak prezenční, tak kombinovaná. Nejběžnější formou studia MBA v České republice je distanční studium při zaměstnání. Studium při zaměstnání má tu výhodu, že studijní látku mohou účastníci aplikovat přímo ve svém zaměstnání a naopak problémy vzniklé na pracovišti mohou prodiskutovat ve škole. MBA programy poskytují jak teoretické vzdělání v základních disciplínách managementu, tak zvládnutí nezbytných praktických manažerských dovedností (jednání a komunikace, řešení problémů, rozhodování a další), přitom se využívá aktivních metod jako případové studie, didaktické hry, tréninky, hraní rolí apod. Vyučované předměty závisí na tom, zda je program MBA orientován spíše obecně nebo jestli je zaměřen na určitou manažerskou specializaci. Doba trvání studia může být různá. Vzdělávání obvykle trvá od 2 do 4 let. V České republice se výuka provádí také v českém jazyce popř. v jeho kombinaci s anglickým jazykem, méně často výhradně v angličtině. Ceny jednotlivých programů se od sebe liší. Cena MBA studia se v České republice pohybuje v rozmezí od sto tisíc korun do zhruba čtyř set tisíc korun. Jedním z ukazatelů vysoké kvality každého programu MBA a škol jsou především prestižní mezinárodní akreditace a spolupráce se zahraničními univerzitami. V České republice existuje mnoho institucí a škol, které MBA programy nabízejících. Důležitým měřítkem pro výběr by měla být jejich kvalita a nabídka. Podobně jako u hledání nejvhodnějšího

40


poskytovatele rekvalifikací nebo jazykového kurzu, je i u MBA několik indicií, které pomohou zájemci o studium v orientaci a výběru: 

spokojenost studentů a absolventů



prestiž školy



hodnocení lektorů a studia



partnerská univerzita a její prestiž



poskytované služby v rámci platby



s kým a jak škola spolupracuje na výuce



cena za studium a způsob platby



časové schéma výuky



skladba předmětů



jazyková náročnost



forma výuky



skladba a počet studentů



podmínky při výuce/technické zázemí



systém přenosu informací



systém výstupů od studentů



lokace školy

Pokud máte zájem o srovnání a výběr vhodného programu MBA poskytovaných 24 institucemi působícími v České republice, můžete zadat na http://www.srovnanimba.cz/ své požadavky na hledaný program a dáte vyhledat. Po vyhledání se vám zobrazí detailní informace

o

programech

včetně

jejich

poskytovatelů.

V

přehledu

poskytovatelů

manažerských programů jsou uvedeny instituce a školy, které splňují podmínku vydání diplomu (udělení titulu) zahraniční vysokou školou či univerzitou, působí na území České republiky a jsou uveřejněny na internetu. Asociace institucí manažerského vzdělávání (AIMV) zaměřující se na srovnávání nabídky a cen manažerských programů BBA, MBA, MSc, LLM a DBA/PhD v České republice připravila

41


srovnání programů MBA poskytovaných v České republice. Tabulka zachycuje srovnání MBA s cenou do 200 tis. Kč včetně případných daní. 33 Srovnání proběhlo na základě informací dostupných na webových stránkách poskytovatelů MBA. Na internetu bylo nalezeno sedm institucí, u kterých se kurzovné za program MBA pohybuje do 200 tisíc Kč (včetně daně) za celou dobu studia. V cenách nejsou zohledněny nejrůznější slevy či akce, aby bylo možné objektivně všechny programy srovnat.

33

http://www.rodinnefinance.cz/cenove-nejpriznivejsi-mba-v-kategorii-do-200-tisic-kc-nabizi-ligs-university/

42


MOTIVACE A BARIÉRY VE VZDĚLÁVÁNÍ Obecně je motivace mechanismus podnětů, které podmiňují lidské jednání. Motivace vstupuje v případě vzdělávání ve dvou fázích - v období, kdy se jednotlivec rozhoduje o dalším vzdělávání a pak v samotném průběhu vzdělávací aktivity. Především u dospělých je otázka motivace klíčová při rozhodování o vstupu do dalšího vzdělávání. Faktorů, které motivují k dalšímu vzdělávání je celá škála a vychází z principů učení dospělých. Prvním důležitým faktem je, že u dospělých nejde prioritně o uspokojení poznání, ale o potřebu řešit určité problémy. Dalšími motivy je navázání a rozvinutí sociálních kontaktů, profesní růst a rozvoj vlastní pozice v zaměstnání, participace na politickém a komunálním životě a nezanedbatelná jsou také vnější očekávání. Vstup do vzdělávání je v takovém případě na doporučení zaměstnavatele, přátel, poradenských služeb atp. Pokud se podíváme na motivaci na příkladu cíle dospělého dostáhnout vysokoškolského titulu, může jít o studium z důvodu vlastní seberealizace nebo kvůli povýšení či možnosti vyššího finančního ohodnocení. Studium na vysoké škole může také představovat smysluplné využití volného času, touhu po nabytí nových vědomostí v oboru, který ho zajímá. Výše uvedené dokládají výsledky šetření týkajícího se vnímání problematiky vzdělávání dospělých34: -

motivace k dalšímu vzdělání závisí na individuálních potřebách a schopnostech člověka.

-

nejsilnější vnitřní motivaci ke vzdělávání v dospělosti mají lidé ambiciózní (často mladší), kteří chtějí uspět ve svém profesním životě, a lidé s přirozeným zájmem o okolí a společnost.

-

vnější motivací k dalšímu vzdělávání je bezesporu ztráta zaměstnání nebo nejistota ohledně zaměstnání (v jistém smyslu tedy i mateřská dovolená, kdy je matka mimo pracovní dění).

34

Průzkum vnímání problematiky vzdělávání dospělých u laické a odborné veřejnosti, provedla v r. 2009 v ČR společnost Donath-Burson-Marsteller

43


V následující tabulce jsou uvedeny výsledky šetření, které se týkají názorů lidí na důvody, proč se dále vzdělávat a překážky, které přístup ke vzdělávání komplikují. 35

MOTIVACE Většina lidí souhlasí, že vzdělávat se v dospělosti je třeba, zejména z těchto důvodů:

BARIÉRY Hlavní bariéry pro systematické vzdělávání v dospělosti jsou zejména tyto:

 Udržet krok s dobou a být  Finanční náročnost (zejména konkurenceschopný na trhu práce a ve nezaměstnaní a matky na mateřské společnosti dovolené)  Dosáhnout svých profesních cílů  Časová náročnost (většina lidí, prioritou v dospělosti je především práce, rodina a  Otevřít si obzory a další možnosti odpočinek)  Mít „dobrý pocit“ z osobního rozvoje  Nedostatek motivace (obecný problém u  Zajímavým způsobem využít svůj volný mnoha lidí, někteří jej nazývají otevřeně čas jako „lenost“)  Nízká informovanost (málo informací např. o rekvalifikačních možnostech)  Nedůvěra v efektivnost dalšího vzdělávání při hledání práce (popř. nízké sebevědomí starších lidí) Vedle překážek neúčasti ve vzdělávání uvedených v tabulce je zde ještě jeden velmi rozšířený důvod, kterým je přesvědčení lidí i o tom, že je jejich dosavadní míra zapojení do vzdělávání či školení je dostačující. Chybí zde tedy pocit potřeby vzdělávat se. Tak je tomu v případech, kdy má člověk stabilní pracovní pozici, na které je spokojen a neplánuje kariérní postup. Zaměstnavatel na jedince ohledně zvyšování či rozšíření kvalifikace nenaléhá a zároveň zde chybí vnitřní motiv dále se dobrovolně rozvíjet a vzdělávat. A nyní ještě k motivaci v samotném vzdělávacím procesu. Motivace je jeden z nejdůležitějších faktorů efektivního vzdělávání dospělých. Ve vzdělávání dospělých jde o celý komplex různorodých a vzájemně se podmiňujících faktorů. Studijní úspěch zesiluje a stabilizuje studijní motivaci a naopak, neúspěchy nebo přehnané nároky ji snižují. V profesním vzdělávání je ještě jeden specifický motiv, a to je návaznost na individuální profesní zájmy a zajištění použitelnosti nově získaných znalostí a dovedností. Záležitost motivace v procesu vzdělávání dospělých je téma na celou publikaci. Je však možné shrnout do několika bodů, co umocňuje studijní motivace dospělých. Kromě výše zmíněné 35

Průzkum vnímání problematiky vzdělávání dospělých u laické a odborné veřejnosti, provedla v r. 2009 v ČR společnost Donath-Burson-Marsteller

44


uplatnitelnosti získaných informací v praxi, je to jednoznačnost smyslu a cíle vzdělávacího procesu, návaznost na již získané vědomosti, znalosti a dovednosti, pozitivní a konstruktivní hodnocení o studijním výkonu, přátelská atmosféra, členění studia do logických a pochopitelných celků. Významná je pozitivní motivace ve smyslu zvědavosti, předsevzetí, radosti z úspěchu, vůli něco dokázat. Méně účinná bývá motivace negativní, například motivování strachem ze sankcí. Významné místo ve vzdělávání dospělých má lektor, jeho schopnost vyjádřit respekt k osobnosti účastníků, pozitivní zpětná vazba k jejich výkonům, rozvoj jejich dobrých stránek. Lektor musí mít nadhled, takt a přiměřenou dávku emocionální inteligence, která je přirozeně propojená s jeho manažerskými zkušenostmi. A jak zjistit, zda vybraná vzdělávací akce bude mít odpovídající lektorské zázemí? Vzdělávací instituce mají na svých webech profesní profily svých lektorů a konzultantů, žádejte reference na vzdělavatele a jeho lektorský tým. Novinkou, která souvisí s kvalitou lektorů, je profesní kvalifikace Lektor dalšího vzdělávání. Pokud má daný školitel toto osvědčení, máte záruku, že prošel zkouškou s celostátní platností, která ověřila jeho lektorské umění. 36

Asociace institucí ve vzdělávání dospělých vytvořila standard kvality, tzv. Desatero kvalitního lektora: 37 1. Kvalitní lektor je vždy čestný ve vztahu k zaměstnavateli, zadavateli i účastníkům vzdělávání (ke klientovi). Dodržuje etický kodex a další dohodnutá pravidla. 2. Je respektovanou osobností, odborníkem s komplexními a aktuálními poznatky v oboru, ve kterém působí. 3. Dělá svou práci rád a vnímá ji jak o poslání. Je vstřícný a přátelský, trpělivý a empatický. Má autoritu, povzbuzuje a vede účastníky, je předvídavý, kreativní a schopný improvizace. 4. Neustále aktualizuje své lektorské a odborné kompetence, účastní se vzdělávacích a rozvojových akcí, studuje odborné zdroje, popřípadě sám publikuje 5. Přijímá supervizi své práce jako cestu ke kvalitě. 36

více o profesní kvalifikaci Lektor dalšího vzdělávání: http://narodni-kvalifikace.cz/kvalifikace-581Lektor_dalsiho_vzdelavani/revize-1057 37 http://www.aivd.cz/desatera

45


6. Analyzuje a respektuje potřeby klienta v rámci své odbornosti a zadání. Dosahuje cílů, které se zavázal naplnit. 7. Dokáže provést klienta procesem přípravy, realizace a evaluace vzdělávacího procesu. 8. Zná širokou škálu metod a technik vzdělávání a využívá je s ohledem na obsah a cíle vzdělávání i cílovou skupinu. 9. Je schopen týmové spolupráce. 10. Šíří a podporuje dobré jméno instituce svou profesionalitou, chováním a vystupováním.

Berte nákup vzdělávání jako každý jiný obchod. Dobře zvažujte, co a kde „nakoupíte“. Jste zákazník, žádejte za své peníze kvalitní služby. Není rozhodující, zda je to roční jazykový kurz nebo seminář ke zdravé výživě. Při výběru vzdělávací instituce je doporučeno zaměřit se na několik bodů: prozákaznická orientace, kvalita lektorů, certifikát kvality, členství v profesních sdruženích, vývoj vlastních produktů (např. vzdělávací programy), metodika vzdělávání, etika (vypracovaný etický kodex) a reference. Důležité jsou také vlastní předchozí zkušenosti s danou vzdělávací organizací.

Jedním z významných zdrojů informací je internet. Pokud se rozhodnete využít pro vyhledávání informací o možnostech vzdělávání prostředí internetu, nabízíme podrobné informace o možnostech i nástrahách tohoto moderního nástroje v samostatné kapitole s názvem Internet a my.

Asociace institucí ve vzdělávání

vytvořila dokument , který jasným a transparentním

způsobem nastavuje parametry kvality vzdělavatele – tzv. Desatero kvalitní vzdělávací instituce. 38

38

http://www.aivd.cz/desatera

46


47


A na závěr kapitoly o motivaci a bariérách jedno zajímavé zjištění, které vypovídá o rozporu mezi tím, co by lidé chtěli a co jsou ochotni opravdu udělat v rámci svého sebe rozvoje. To dokládá pasáž tiskové zpráva z výše zmiňovaného šetření: 39

39

Tisková zpráva stažena z: http://www.aivd.cz/sites/default/files/dbm_tiskova_zprava.pdf

48


PŘÍBĚHY OBYČEJNÝCH ŽIVOTŮ Tyto příběhy jsou skutečné. Vyprávějí je lidé, kteří poznali i jinou dobu, než kterou známe my a mohou objektivně porovnávat fakta. Jejich životní zkušenosti nám dávají možnost nahlédnout do dob minulých a zamyslet se nad tím, jak žijeme nyní.

JAROSLAVA Paní Jaroslava se narodila za hluboké totality v dělnické rodině pocházející z malebného podhůří Moravskoslezských Beskyd. Když se psal rok 1968, bylo jí 10 let a ještě se těšila klidnému dětství. Vyučila se prodavačkou a nastoupila do Jednoty v jedné izolované horské obci. Provdala se a měla tři děti. Po revoluci dlouho hledala práci ale nakonec měla štěstí a zakotvila ve státní správě jako úřednice obecního úřadu. Po pár letech se změnila legislativa a milé Jaroslavě nezbylo nic jiného, než se přizpůsobit. Musela si ve dvaačtyřiceti letech dodělat maturitu. Využila tenkrát asi jedinou možnost absolvování dvouletého večerního studia na střední škole obchodní. Večerní studium byla řehole. Musela chodit normálně do práce, starala se o tři děti v pubertálním věku, pečovala o domácnost. Její muž pracoval jako řidič autobusu a díky turnusovým směnám se na jeho pomoc nemohla vždy spolehnout. Dojížděla do školy po práci, bezmála 40 Km a to 3x týdně. Dnes je to téměř k neuvěření, ale ona to zvládla a po dvou letech úmorného života se mohla pyšnit maturitním vysvědčením. Od té doby se musela opakovaně účastnit různých školení převážně kvůli změnám ve státní správě. Nedávno s úsměvem prohodila, že dva roky před důchodem ji snad už na vysokou školu nepošlou…

49


A jak je to dneska s večerním studiem? Až tak moc se nezměnilo. Večerní studium je i v dnešní době časově náročné, navíc studium na soukromých školách si musí účastník platit. Večerní studium představuje vhodný způsob, jak získat maturitu či vyučení a zároveň u toho moci pracovat. Pokud už má student výuční list, stačí, když absolvuje tzv. nástavbové studium. Jeho večerní forma bývá většinou o rok delší než klasické studium denní, tj. trvá obvykle tři roky. Pokud se k večernímu studiu středoškolského oboru (ať už s maturitou, či bez) hlásíte ze základní školy, počítejte se čtyřmi, ale častěji až s pěti lety studia. Večerní studium poskytují spíše střední odborné školy a učiliště, ale zajišťují jej také některá gymnázia. Takových je však jen poskrovnu. Mezi obory, které lze studovat večerní formou patří například: Ekonomika a podnikání (4 roky, ukončeno maturitou, Ošetřovatel (3 roky, ukončeno zkouškou k získáním výučního listu), Zdravotnický asistent (5 let, ukončeno maturitní zkouškou), Veřejnosprávní činnost (5 let, ukončeno maturitní zkouškou), Provozní technika (3 roky, nástavbový obor pro absolventy tříletých strojírenských oborů vzdělání, ukončeno maturitní zkouškou). Výuka probíhá většinou tři dny v týdnu v odpoledních až večerních hodinách, dohromady tedy asi 10 až 18 hodin týdně (závisí vždy na typu školy a aktuálním rozvrhu). K tomu je však nutné vždy připočíst i nějakou tu domácí přípravu na další lekce a také učení na průběžné či závěrečné testy. Částka za večerní studijní obory zakončené maturitou nebo výučním listem se zejména na soukromých školách může vyšplhat až na několik desítek tisíc korun za celé studium. Například v jedné ze škol v Královéhradeckém kraji je poplatek 14.000 Kč/školní rok.

50


JIŘINA Paní Jiřina vystudovala před padesáti lety vysokou školu zemědělskou a potravinářskou v Brně. Jako mladá a nadaná inženýrka se již velmi těšila na další možnosti studia a zejména na práci ve výzkumu a vývoji. Jaké bylo ovšem její překvapení, když jí režim oznámil, že s ní má bohužel jiné plány. Musela nastoupit na roční postgraduální studium pedagogiky a následně byla vyslána do řekněme nerozvinuté části republiky, kde zoufale potřebovali na místním zemědělském učilišti novou profesorku. Tenkrát rozhodně nebylo běžné střídat zaměstnání bez vážných důvodů a tak se musela se svou rolí na čas smířit. Když se později přidaly vážné zdravotní obtíže s pozdějšími nepříjemnými trvalými následky, znamenalo to konec jejího kariérního postupu a definitivní stop všem snům o vzrušujících objevech a pestrém životě ve víru velkoměsta. Nikdy neměla rodinu a nyní žije klidným, ale osamělým životem plným vzpomínek na časy dávno minulé.

V současné době senioři nemusí rezignovat na svůj další rozvoj a jen pasivně stárnout. Jednou z možností, jak pokračovat i po odchodu do důchodu v aktivní činnosti a podporovat spojení se společenským životem, je studium. Univerzity a vysoké školy na celém světě, včetně České republiky organizují speciální kurzy pro seniory. Obvyklý název pro tuto oblast celoživotního vzdělávání je univerzita třetího věku (U3V). Realizátory seniorského vzdělávání u nás sdružuje Asociace univerzit třetího věku v České republice (www.au3v.cz). Její role je velmi důležitá, neboť na jednotlivých univerzitách třetího věku rozvíjí různé didaktické způsoby výuky a prostřednictvím Asociace si mohou jednotliví členové sdělovat zkušenosti. Nabídka dalšího vzdělávání lidí v postproduktivním věku je zaměřena na rozšiřování znalostí i možnost seberealizace v oblasti společenských a přírodních oborů, kultury, vědy a techniky. U3V má také výrazný socializační dopad. Slouží jako smysluplná výplň volného času seniorů. Lidé toužící po dalším vzdělávání se na kurzech potkávají se svými vrstevníky, se kterými mohou sdílet nové poznatky, zkušenosti a zážitky. V roce 2011 se zúčastnilo vzdělávání v rámci U3V okolo 22 tisíc osob. V současné době probíhá U3V v různých podobách na téměř všech českých univerzitách. Uvádí se, že celkově je nabízeno více jak 400 různých vzdělávacích programů a touto formou studuje v celé České republice asi 35 tis. seniorů. Ke studiu na univerzitě třetího věku se mohou 51


přihlásit lidé, kteří nikdy vysokou školu nestudovali, i absolventi, kteří chtějí pokračovat v dalším rozvoji. Na U3V se platí zápisné, které je ve výši několika set korun za semestr. Absolvent nezíská klasický akademický titul, ale osvědčení o absolvování konkrétního kurzu. Na internetových stránkách www.tretivek.cz nebo www.duchod.cz jsou zveřejňovány články s informacemi o vzdělávacích institucích v ČR, které nabízí možnost studovat v seniorském věku. Například na Univerzitě třetího věku při Západočeské univerzitě mohou senioři vybírat z těchto oborů: ochrana práv seniorů, psychologická praktika či meteorologii. Nově jsou v nabídce také obory český jazyk a kultura člověka, vývoj architektury či dějiny hudby. Za 21 let trvání této U3V mohli zájemci vybírat z těchto oborů: matematiky, spirituality, astronomie, fyziky, chemie, literatury, dějin věd a techniky, dějin hudby, sociologie, architektury, archeologie, historie, dějin umění, filozofie, psychologie, počítačů, exaktních věd, ale i fotografování, kresba, malba, pohyb a cvičení a cizích jazyků.

Devadesát procent studujících tvoří ženy40 Univerzita třetího věku v Plzni je po Brně druhá největší a za dvě desetiletí svého fungování vzdělávala více než 20 tisíc absolventů. Devadesát procent tvořily ženy. V posledních dvou letech se věkové rozpětí studujících pohybuje většinou mezi 65 a 80 lety, dříve školu navštěvovaly také ženy na mateřské dovolené. Lidé, kteří se na U3V hlásí, se v průběhu fungování univerzity změnili. Zatímco v 90. letech měli o tento typ vzdělání zájem lidé, kteří za socializmu nemohli studovat vysoké školy, dnes se hlásí ti, kteří „nestíhají stárnout“. Univerzita tak plní silnou sociální roli.

Virtuální výuka Univerzit třetího věku Virtuální U3V (VU3V) je určena především pro vzdělávání seniorů v regionech, kteří se z různých důvodů nemohou zúčastňovat přednášek U3V prezenční formou v sídlech vysokých škol a univerzit. Překážkou prezenčního studia může být vzdálenost, zdravotní a časové důvody, finanční náročnost na dopravu apod. Výuku je možné realizovat kdekoliv kde je dostupný internet - knihovny, školy, informační střediska, kluby a domovy seniorů a další. 40

Článek z webu Plzeňské univerzity: http://clanky.vzdelani.cz/univerzita-tretiho-veku-zustate-na-dosah-novym-informacim-

a4864

52


Virtuální U3V je založena na využití nových komunikačních technologií a internetu, má prvky distančního vzdělávání a e-learningu a je didakticky přizpůsobeny charakteristickým specifikům cílové skupiny - seniorům se zájmem o vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Studium vzdělávací skupiny organizuje vyškolený lektor. Několik univerzit a fakult v rámci Asociace Univerzit třetího věku České republiky natáčí tematické přednášky, které jsou poskytnuty k výuce v tzv. Konzultačních střediscích i v „neuniverzitních“ městech. Aktuální přehled konzultačních středisek v jednotlivých krajích je uveřejněn na stránkách www.esenior.cz. Například v Moravskoslezském kraji je takových míst jedenáct. Vlastní forma výuky přirozeným způsobem rozvíjí počítačovou a především pak informační gramotnost seniorů. Přesto však počáteční znalost práce s počítačem není podmínkou účasti. Osobní finance, Etika jako východisko z krize společnosti, Lesnictví, Kouzelná geometrie, Vývoj a současnost Evropské unie, Dějiny oděvní kultury, Lidské zdraví, Evropské kulturní hodnoty.

53


LADISLAV Pan Ladislav snil celý život o tom, že se stane policistou. Od mládí ho bavily detektivky a filmy s podobnou tématikou. Protože vyrůstal daleko na vesnici, měl velmi omezené možnosti a výchova ve vesnické rodině uprostřed Moravskoslezského kraje jej směřovala spíše k řemeslům. Bylo nedlouho po převratu v roce 1989 a lidé zakoušeli opojení z čerstvě vydobyté demokracie. Náš Ladislav se učil velmi dobře a základní školu ukončil hladce s vyznamenáním. Na gymnáziu se jeho prospěch zhoršil a provedl tu a tam i nějakou tu lumpárnu. Stále mu však někde v koutku mysli dozrávaly myšlenky na tu tolik vytouženou práci „správných chlapů“. Po maturitě šel na úřad práce a zároveň nastoupil na jazykovou školu. Protože na sobě stále pracoval, sportoval a cvičil, po nějakém čase měl štěstí a přijali jej k Policii ČR. Byl velmi šťastný a s velikou pílí plnil každý svěřený úkol. Policejní školu zvládnul s výborným prospěchem a poté v praxi nic nedbal na občasné posměšky méně zdatných a závistivých kolegů. Jelikož byl stále velmi aktivní, přihlásil se po třech letech služby z vlastní iniciativy na Policejní akademii v Praze. Obtížné přijímací zkoušky zvládnul a byl přijat. Jelikož studium vyžadovalo dost času a hlavně častý pobyt v Praze, požádal oficiálně svého zaměstnavatele tedy Policii ČR o možnost studovat během pracovní doby. Jeho přímý nadřízený žádost přijal, ale i přes ústní příslib mu byla tato žádost nakonec zamítnuta. Ladislav byl nezkušený a ve svých pouhých třiadvaceti letech se bál vzepřít mocnému systému plnému vysokých hodností a postranních zájmů. Odvolání nepodal a zkusil dále studovat na vlastní pěst. Na potřebnou dobu školy si bral vždy dovolenou. Po nějakém čase však jeho nadřízený přestal mít smysl pro neustálé žádosti o změnu v pracovní době a dovolené mu začal zamítat. To už bylo horší, ale Ladislav se nevzdával a přednášky a zápisky si nechal zasílat svými přáteli studenty elektronickou poštou. Definitivní tečku za jeho studiem mu nadřízený udělal vložením několika směn do zkouškového období. Nenastoupením těchto směn by nesplnil rozkaz, byl by kázeňsky potrestán a později vyhozen z práce. Ladislav si musel vybrat mezi školou a prací. Zanechal tedy školy a zůstal práci věrný ještě několik let, nechal se převelet a stále své úkoly plnil velmi svědomitě. Od Policie se ale nedočkal žádné podpory a nakonec odešel do civilu. Nyní studuje jinou vysokou školu a k současné Policii se již vrátit nechce.

54


Jaké má osoba studující při práci možnosti úlev v zaměstnání? Je to samozřejmě vždy věc dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Legislativně řeší podporu studia zákoník práce a to v části 10 Péče o zaměstnance, hlava II Odborný rozvoj zaměstnanců. Existuje prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace.

Zásadní rozdíl

spočívá v tom, zda zaměstnavatel bude považovat za účast na školení a studiu nebo jiných formách přípravy k výkonu práce za překážku v práci podle §205 ZP (zvyšování kvalifikace) nebo za výkon práce podle §230 ZP (prohlubování kvalifikace). Prohlubování kvalifikace lze zaměstnanci uložit, zvýšení kvalifikace nikoliv. Zákoník práce upravuje v §232 práva zaměstnance, která mu příslušejí od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace, a to pracovní volno s náhradou mzdy, popřípadě bez náhrady mzdy. Nelze však pominout fakt, že zaměstnavatel není povinen zaměstnanci umožnit zvýšení kvalifikace, pokud zaměstnanec projeví zájem o změnu hodnoty kvalifikace či o její zvýšení z vlastního rozhodnutí. Pro případ, že zaměstnavatel projeví souhlas s podporou zvýšení kvalifikace, uzavírá se kvalifikační dohoda podle § 234. Obsahem této dohody je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a náhrady mzdy v nepřítomnosti z důvodu studia. Naopak zaměstnanec se zavazuje, že u zaměstnavatele setrvá v pracovním vztahu po sjednanou dobu, nejdéle však 5 let od ukončení studia. Pro případ, že by zaměstnanec nesplnil svou povinnost, je ve smlouvě stanovena tzv. pokuta, což je vlastně náhrada nákladů spojených se zvýšením kvalifikace. Povinnost náhrady nákladů se stanoví poměrně k míře nesplnění závazku zaměstnance vůči zaměstnavateli. V žádném případě nesmí být součástí kvalifikační dohody trest za nedokončení studia, toto upravuje zákoník práce a porušení je trestáno sankcí. Zaměstnavatel se může rozhodnout poskytovat zaměstnanci pracovní volno ve větším rozsahu, než stanoví zákoník práce v § 232. Studijní volno s náhradou mzdy je zde uvedeno v následujícím rozsahu: 

k účasti na vyučování, výuce nebo školení,



2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,



5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,

55




10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,



40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinární lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

Dále je zde uvedeno studijní volno bez náhrady mzdy: 

k účasti na přijímací zkoušce v nezbytně nutném rozsahu,



k účasti na opravné zkoušce, promoci nebo obdobném ceremoniálu.

Zároveň je ale zaměstnavatel oprávněn sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance a poskytování pracovních úlev a finančních náhrad může zastavit v souladu s § 233 ZP. Jedná se o okamžik, kdy se zaměstnanec stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci, nebo zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace. Stejně tak nemá zaměstnavatel povinnost v případě opakování ročníku při studiu hradit znovu náklady, které již jednou vynaložil, a poskytovat zaměstnanci pracovní volno.

Kvalifikační dohodu ano či ne? Úlevy pro studium při zaměstnání jsou jistě příjemné a je lákavé přijmout podporu formou placeného studijního volna. Ubývají tak částečně starosti s uvolňováním na výuku, přípravou na zkoušku a účast na zkoušce. Ale pozor: kvalifikační dohoda není jen o právech zaměstnance na studijní volno. Je to také o závazcích zaměstnance spojených s plněním povinností vyplývajících z dohody a nemalém finančním závazku v případě, že zaměstnanec studium nedokončí nebo se rozhodne ukončit pracovní poměr během studia nebo v době, na kterou se zavázal u zaměstnavatele setrvat. Náklady se pak šplhají na desítky tisíc korun. Orientační příklad: hodinová mzda je 200 Kč, jeden den studijního volna je tedy 1.600 Kč. Jedná se však o hrubou mzdu, náklady na takový jeden den obnáší ještě odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění a….máme tady částku 2.144 Kč. Dost často se stává, že práci za daného zaměstnance nikdo neudělá a svou nepřítomnost dohání další dny v lepším případě během pracovní doby nebo po večerech a víkendech. Doporučení: dobře zvažujte, zda je kvalifikační dohoda opravdu výhodná. Propočtěte si předpokládané náklady při plném plněn, ať máte představu, jak velkou částku byste v případě předčasného ukončení studia nebo odchodu od zaměstnavatele museli vracet. 56


Věnujte pozornost době, na kterou se zavazujete u firmy zůstat. Uvědomte si, že zaměstnavatel má právo sledovat studijní výsledky…..Pokud si vyhodnotíte, že podmínky a úlevy dané dohodou jsou přijatelné a především, odpovídají vašim plánům, záměrům a odhodlání, tak se se zaměstnavatelem dohodněte. Z pozitivního hlediska: pokud zaměstnavatel podporuje zvyšování kvalifikace formou úpravy pracovní doby, finančně či jiným způsobem, považuje daného pracovníka za perspektivního. Je to přece investice jako každá jiná a chytrý manažer vkládá prostředky s očekáváním zisku. A vzdělanější zaměstnanec jistě přidanou hodnotu firmě přináší.

57


KAREL Pan Karel měl také již od malička jasno, čím bude. Chtěl se stát dopravním pilotem. Létání jej fascinovalo, velmi brzy se naučil číst a první jeho přečtená knížka byla pohádka „O letadélku Káněti“. Za pěkného počasí vzal tátův dalekohled a venku sledoval na obloze dopravní letadla. S kompasem, mapou a atlasem letadel se pokoušel určit odkud kam letí a o jaký typ stroje se asi jedná. Také Karel zažil pravý komunismus, ikdyž jen jako dítě. Výchova režimu ho příliš nepoznamenala a víc, než sametová revoluce, jej zajímaly vystřihovánky z časopisu ABC.

Učil se velmi dobře a po absolvování střední průmyslové školy elektrotechnické se začal vážně zajímat o možnosti uplatnění jako profesionální pilot. Záhy zjistil, že tato záležitost bude velmi nákladná. Protože na pomoc rodiny se v tomto směru nemohl spolehnout, začal šetřit peníze. Možnost studia oboru Profesionální pilot na ČVUT v Praze předem z finančních důvodů vyloučil - aby našetřil, musel pracovat. Práce v elektrotechnice se našla, žil skromně a tak i z relativně malého platu dokázal časem našetřit pěkné peníze. Jelikož naspořená částka by k zaplacení všech potřebných pilotních licencí nestačila, investoval ji do malé nemovitosti, kterou poté svépomocí zrekonstruoval a tím zhodnotil. Ačkoli si na zakoupení nemovitosti vzal menší hypotéku, nakonec měl dost majetku na celý výcvik. Zbylé volné peníze použil na financování povinné lékařské prohlídky, náročného psychologického vyšetření a na další výdaje spojené s budoucí prací pilota. Aby vylepšil Angličtinu, plánoval vycestovat do Velké Británie. Měl štěstí, manželka byla ochotna i se dvěma malými dětmi vést domácnost sama. Nastal rok 2009 a důsledkem krize propustila firma ČSA - největší tuzemský letecký přepravce, postupně za čtyři roky celkem asi 300 pilotů z původních 530 a dalších několik desítek letců ještě bude nejspíš v budoucnu propuštěno. Karel si uvědomil drsný fakt. Tito propuštění piloti zaplní veškerá volná místa v evropských aerolinkách a on tím pádem nebude mít šanci po ukončení výcviku v oboru pracovat a to ani nikde v Evropě, 58


natož doma v ČR. Situace v letectví se od té doby ještě zhoršila a naděje pohasla. Kdyby Karel pilotní výcvik za půl druhého milionu přesto dokončil, velmi pravděpodobně by o všechny investované peníze přišel. Elektronika ho časem přestala bavit a on se rozhodl změnit profesi. Musel začít zase od začátku ale nevadilo mu to. Chtěl totiž v životě dělat to, na co má od přírody talent a co by ho také bavilo. Právě to jsou totiž základní kameny jednoho neustále aktuálního tématu - jak být v životě úspěšný a taky šťastný. Nyní se věnuje vzdělávání dospělých a jako lektor předává svým osobitým stylem dál nejen své rozsáhlé znalosti, ale také bohaté životní zkušenosti.

Odkazy: Velmi slušné weby o letectví: www.aeroweb.cz a www.flightglobal.com České letecké informační servery: www.letectvi.cz a www.pilotinfo.cz Ústav leteckého zdravotnictví Praha: www.ulz.cz

59


DOMINIK Pan Dominik je třicátník na vrcholu sil. Na první pohled ničím nevyniká, nic Vás na něm nezaujme. Obyčejný člověk sedící naproti mně v klidné večerní hospůdce je ale ve skutečnosti nositelem zajímavého příběhu. Když končil Dominik základní školu, ještě nevěděl, co chce v životě dělat. Žádný cíl, žádná vize do budoucna. Rodiče jej přihlásili na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou ve Frenštátě pod Radhoštěm. Záhy ovšem zjistil, že maturitní studium elektrotechniky je nad jeho síly. Problémy mu dělala hlavně matematika, jeden z hlavních předmětů. Po dvou letech tedy ze školy odešel kvůli prospěchu. V jeho 17ti letech ho stejně, jako spoustu dalších kluků zajímaly hlavně auta a motocykly. Stal se z něj tedy učeň oboru automechanik na Středním odborném učilišti ve Frýdku-Místku. Ani toto studium se mu ale nijak zvlášť nedařilo. Byl sice pracovitý a praxi měl docela v oblibě, při teoretické výuce technických předmětů ovšem velmi trpěl a školu proto vůbec neměl rád. Po vyučení chvíli opravoval auta, pak řídil nákladní Tatru a nakonec se z něj stal údržbář. Koníčkem mu byly historické motorky, jednu vlastnil a sám na ní jezdil. Nebyl to král rychlosti ale ani pomalý „babeťák“. Jednoho dne mu však změnil život řidič starého žigulíku, starý pán v klobouku. Nedal mu totiž přednost a náš Dominik letěl přes řídítka rovnou na asfalt. Byl z toho úraz, po kterém zůstal Dominik na nějaký čas upoután na invalidní vozík. Během zotavování v sobě objevil velkou a silnou touhu opět chodit, ačkoli doktoři tuto možnost neviděli moc optimisticky. Dominik si ale věřil a někde v sobě cítil, že má ještě šanci. Začal se proto zajímat o lidské tělo. Jak funguje, co potřebuje, na co je citlivé a co mu naopak prospívá. Čím více se do problematiky ponořoval, tím více ho to bavilo.

Aktivně spolupracoval se svými terapeuty a výsledkem byly značné pokroky. Nyní již chodí normální chůzí a nic na něm nepoznáte. Výsledkem této životní epizody, že pan Dominik přišel na to, co ho v životě skutečně baví. Stále se intenzivně zajímal o studium lidského těla a nyní je z něj vysokoškolsky vzdělaný profesionální fyzioterapeut. Požádal jsem ho o pár slov pro ty, kteří by jej snad chtěli následovat. „Odborná způsobilost pro výkon povolání fyzioterapeuta se získává absolvováním akreditovaného zdravotnického bakalářského, nebo magisterského studijního programu na 60


lékařských fakultách vysokých škol. Já jsem se např. připravoval na přijímací řízení celý rok nejsem bůhví jaký student. Byla to dřina, ale nakonec jsem prošel a dostudoval. Laikové mylně považují fyzioterapeuty jen za maséry s rekvalifikačním kurzem. Pravdou je, že pravý fyzioterapeut na to musí mít nejen vysokou školu, ale je také nucen si průběžně obnovovat a doplňovat dovednosti a způsobilosti spolu s rozvojem oboru a aktivně se účastnit celoživotního vzdělávání. Jinak se jen těžko může udržet v oboru.

Fyzioterapie používá velké množství technik, které se neustále rozvíjejí a zároveň se objevují další, zcela nové. Jestli Vás tento obor zajímá, můžete navštívit internetové stránky Profesní organizace fyzioterapeutů na http://www.unify-cr.cz nebo se zeptat třeba právě Vašeho lékaře či terapeuta.

61


MICHAL Pan Michal se podělil o svou životní zkušenost se vzděláváním. Zde je jeho vyprávění: „Vzdělávání

a vzdělávání mi změnilo život zcela zásadním způsobem. K právní

problematice jsem získal vztah na střední škole, když mi moje matka v rámci cvičení psaní strojem dávala psát různá podání, o jejichž sepsání ji jako právníka někdo požádal. Nebyl jsem ten typ, který by bezmyšlenkovitě text jen buď opsal nebo jako nadiktovaný napsal. Po maturitě na střední ekonomické škole, kde jsem vystudoval zahraniční obchod, jsem se věnoval tomuto oboru i v praxi. Nejprve na různých referentských pozicích, později jsem dostal příležitost pracovat jako obchodní manažer pro zahraniční obchod. V té době jsem pro výkon této funkce měl požadované znalosti. Hovořil jsem německy, anglicky a rusky, měl jsem praxi jak s exportem tak importem různých komodit, a zároveň jsem měl i zkušenosti s vedením malého oddělení, když jsem předtím pracoval jako vedoucí obchodní referent. Na tu dobu jsem měl i vysoce nadprůměrný plat, který se všemi benefity dosahoval řádově 25 tisíc hrubého. Když jsem se pochlubil jako středoškolák svojí matce – právníkovi s výplatní páskou, řekla mi: „Je to pěkný, ale dodělej si vysokou školu“. Vždy poté jsem měl zkaženou radost, neboť jsem za této situace nepociťoval potřebu se dále vzdělávat a naivně jsem se domníval, že v této funkci vydržím až do důchodu. Jednoho dne jsem se vrátil z krásné dovolené v Řecku. Přišel jsem do práce, kde vládla smutná nálada. Na můj dotaz, co se děje, mi bylo řečeno, že jsme všichni dostali výpovědi, že dva pánové, kteří byli jedinými akcionáři, se rozhodli, ukončit v ČR podnikání a vrátit se zpět domů, do Moskvy. Tak jsem si říkal, nedá se nic dělat, najdu si jiné místo. Nikdy jsem s tím neměl přece problém. Během doby, kdy jsem zastával tuto manažerskou funkci, jsem však vůbec nevěnoval pozornost tomu, co se děje ve školství a na trhu práce. Nebyl důvod, a to byla chyba. V mezidobí totiž opouštěli vyšší odborné školy první absolventi s titulem DiS, mimo jiné i v oboru ekonomika zahraničního obchodu. Rázem jsem byl co se týče vzdělání na druhé koleji. Skončilo to tím, že jsem byl devět měsíců evidován na úřadu práce. Po devíti měsících jsem dostal příležitost pracovat v bývalém podniku zahraničního obchodu, ovšem s platem o 11 tisíc nižším (!) a se žádnými benefity. V té době mi došlo, že jsem zaspal dobu, a že jediný možný způsob, jak sám sobě vrátit alespoň relativní konkurenceschopnost na trhu práce, spočívá v dalším vzdělávání, v mém případě oné dodělání vysokoškolského vzdělání. Po pěti letech jsem uznal, že má moje matka opět pravdu. Na popáté se mi podařilo dostat se na Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Když jsem se blížil ke státnicím v pátém ročníku, těšil jsem se, až budu mít konečně vysněný titul Mgr. Pak přece budu vydělávat nadprůměrné peníze, které už budou přeci jen úměrné mému vzdělání. Měl jsem po magisterské promoci a začal jsem chodit po pohovorech. Moje matka mi samozřejmě ze srdce blahopřála a dodala: „Tak základní vzdělání už máš, teď ještě tu právnickou maturitu“. 62


Myslela tím advokátní zkoušku. Do advokacie jsem nechtěl, neboť jsem věděl, že se tam pracuje za minimální mzdu, a že je to velká šikana. Když jsem absolvoval třetí pohovor v obchodní společnosti, kde se opakovaly stále stejné otázky: 1) jste doktor?, 2) máte nějakou praktickou profesní zkoušku z oboru právo?, 3) ovládáte alespoň dva cizí jazyky?, uznal jsem, že získáním titulu Mgr. teprve vše začíná, a nekončí. Takže jsem se na základě výsledků uvedených pohovorů rozhodl, že absolvuju státní rigorózní zkoušku. Dále jsem uznal, že mi nezbude nic jiného, než se zakousnout do toho hořkého jablka, a tři roky pracovat jako advokátní koncipient. V této době jsem se své matce již výplatními páskami s měsíčním platem 9 tisíc hrubého nechlubil. Jediným vysvobozením z této právní bídy byla úspěšně složená advokátní zkouška. Když jsem se první rok podíval do advokátního zkušebního řádu, udělalo se mi špatně a začal jsem se učit. První tři dny po osmi hodinách písemky z oboru trestní právo, občanské, rodinné a pracovní právo a obchodní právo, poté týden oddych, a následně v jeden den všechny tyto obory ústní zkoušky + ústavní a správní právo a předpisy upravující poskytování právních služeb. Nakonec jsem to složil V 9 hodin jsem vešel a ve 14.30 jsem odcházel. Motal jsem se jako opilý a slavil jsem až druhý den. Získal jsem tedy předpoklad pro to, abych se mohl věnovat advokacii, a případně i jiným právním profesím vyžadujících profesní zkoušku (soudce, státní zástupce, exekutor, notář). Stačí však toto všechno pro to, abych si zajistil práci jako advokát? Někdy ano, někdy ne. V krizi, která se vyskytuje ve všech odvětvích, i v advokacii však toto nestačí. Jednak bych se kromě advokacie věnoval dál i vzdělávání, což vyžaduje další specializaci v doktorském studijním programu, v naším případě teoretické právní vědy. Zároveň je vhodné absolvovat i lektorskou zkoušku, aby lektor odpovídajícím způsobem reprezentoval společnosti, pro kterou vede semináře. A jednak člověk v dnešní době, aby neživořil, by měl ovládat ne pouze dva cizí jazyky, nýbrž alespoň na vysokoškolské úrovni i dvě profese. V případě advokáta se jeví jako reální a legální profese insolvenčního správce, což kromě jiného znamená nechat se prozkoušet z ekonomických disciplin. Pokud však nechce být člověk jako „rychlokvaška“, je nezbytné se ekonomii věnovat na vysoké škole, a poté teprve skládat praktickou zkoušku na insolvenčního správce. Po svých zkušenostech a po konzultacích se zkušenou osobou – hádejte s kým, jsem se rozhodl, že do těchto dvou projektů půjdu.

63


Vzdělání mi změnilo život od samého základu. Vykonávám profesi, které bych se nemohl věnovat bez absolvování vysoké školy a praktické zkoušky. Zároveň mi umožnilo proniknout do praktické problematiky, se kterou se denně setkáváme. Říkám, že jsem absolvoval 10 let restrukturalizace. V roce 2000 jsem nastupoval na fakultu a 15. 1. 2010 jsem skládal advokátní slib. 10 let jsem prakticky nežil, nevěděl jsem, co je to dovolená, studoval jsem při zaměstnání. Každou volnou chvíli jsem se věnoval studiu. 10 let je dlouhá doba. Jen pro srovnání. Pro zločin loupeže hrozí v prvním odstavci podle trestního zákoníku 2 – 10 let odnětí svobody. Je to jen pro silné a vytrvalé povahy. Na toto „odnětí svobody“ jsem však již zapomněl a lhal bych, kdybych tvrdil, že na něj rád nevzpomínám. Pokud bych se měl znovu rozhodnout, vybral bych si tuto cestu opět. Vzdělání a vzdělávání je tedy celoživotní činnost. Není na místě oslovování typu „věčný student“ apod. Když se mi narodilo první dítě, tak mi jeden kolega blahopřál s tím, že dodal, že to mám už na doživotí. Se vzděláním a vzděláváním je to podobné. Je to prakticky až do důchodu nebo ještě i dál. Čím dřív mladý člověk toto pochopí, tím lépe pro něj. S pozdravem JUDr. Michal Stecker, advokát“

64


INTERNET A MY Nevyužitý potenciál Internetu Jeden z největších vynálezů 20. století - Internet, nám poskytuje takové možnosti, že je nebudeme schopni jako jednotlivci snad nikdy plně vyčerpat. Chce to tedy umět s Internetem správně pracovat a naučit se efektivně vyhledávat potřebné informace. Kupodivu je to docela složité a málokdo to opravdu dobře ovládá. Nejde totiž jen o schopnost vytěžit k námi zkoumanému problému maximum dostupných informací. Vody Internetu jsou plné útočných žraloků, informačních medúz, finančních pijavic a jiné havěti a pokud nejste vybavení dobrou loďkou v podobě správných znalostí jistých pravidel, ocitnete se zde rázem v nepříjemné a bolestivé roli pouhého plavce. Předchůdce dnešního Internetu vznikl již před padesáti lety zhruba v době, kdy vrcholilo dobývání Měsíce a kdy zároveň rostla rivalita ve zbrojení mezi USA a SSSR. Americké ministerstvo obrany v té době potřebovalo zajistit dobré a spolehlivé spojení v případě válečného konfliktu. Pro dosažení maximální

odolnosti bylo

rozhodnuto, že síť nebude mít žádné centrální spojové uzly, takže z každého uzlu bude možný rovnocenný přístup k co nejvíce dalším uzlům. Tak mohly být zprávy rovněž rozděleny na více částí, které mohly putovat na cílovou adresu ve stejném čase různými cestami. Tím se zabránilo případnému zachycení celé zprávy nepřítelem. Stejně jako spousty dalších vynálezů lidstva, také Internet vznikl zprvu pro vojenské účely. Záhy byl však pochopen též jeho komerční potenciál. Internet se poté neustále rozvíjel a v roce 1992 již zaznamenal první milion aktivních uživatelů a pronikala na něj postupně první multimédia. Od té doby se rozvíjel dál a to zhruba souběžně s vývojem celého odvětví výpočetní techniky a informačních technologií. Je jasné, že Internet teď v posledních letech zaznamenal nebývalý rozmach a lidé u něj tráví stále více a více času. Je pravděpodobné, že spolu s jeho dalším rozvojem bude tento trend dále narůstat. Pro spoustu lidí však je již teď Internet tak komplikovaný, že se v něm ztrácejí a pro mnoho mladých lidí zase slouží spíše jen jako zdroj laciné zábavy. Ať už je využíván plodně nebo ne, stává se z něj mocný nástroj v ovlivňování vůle a svobodného myšlení lidí a tudíž také nástroj nebezpečný a lehce zneužitelný. „Jak nenaletět“ jsou dneska stále více skloňovaná slova, která s neustálým dalším rozvojem Internetu a souvisejících technologií dostávají stále výraznější rozměr, 65


vyžadující více obezřetnosti, informací a znalostí tohoto stále složitějšího prostředí. Nebál bych se tvrdit, že už dnes by se měly informační technologie spolu s finanční gramotností vyučovat jako samostatně již od druhých stupňů základních škol. Internet nám nabízí přístup ke všemu, co nás zajímá, co potřebujeme nebo se chceme dozvědět. Když jej umíme používat, může se pro nás stát tou nejužitečnější, nejlepší a nejobsáhlejší encyklopedií na celém světě. Připojit se dnes můžeme bez jakýchkoli problémů a omezení, bez ohledu na vzdálenosti či hranice států, pohodlně z tepla našeho domova či prakticky odkudkoli. Ačkoli stále existují země jako Čína, kde je velká část internetu cenzurována a ani v západním světě není Internet zcela bez cenzury41 ,je otevřen každému uživateli a může zde přispívat svými články a názory prakticky každý člověk. Mnohdy tak ale nevíte, kdo se nachází na druhém konci elektronické sítě u svého počítače a jaké má tento člověk úmysly. Proto je třeba neustále přemýšlet a být na pozoru. Díky snadnosti zveřejňování informací aké dochází ve virtuálním prostředí Internetu k obrovskému množství změn a přesunů dat. Neustále vzniká velké množství nových zdrojů informací a rovněž mnoho jiných zdrojů současně stárne a zaniká. Nejsou zde určena žádná závazná pravidla pro korektnost zveřejňováných informací a chování uživatelů. Proto bychom si měli při hodnocení kvality a použitelnosti informací získaných z Internetu uvědomit pár základních faktů:  Naprostá většina zveřejněných informací není nikým odborně editována a

kontrolována a to ani na vůbec nejpoužívanějších informačních zdrojích typu Wikipedie.  Často je zde možné nalézt anonymní dokumenty a když už je jméno autora náhodou

uvedeno, jen zřídka je k němu připojena také bližší informace o jeho odborné způsobilosti a účelu zveřejnění informací obsažených v dokumentu.  Není vždy snadné určit stáří dokumentu. Buď datum chybí úplně, nebo nemusí být

vždy jasné, zda je to datum samotného prvního zveřejnění dokumentu, či jeho pozdějšího doplnění.  Je těžké určit, jedná-li se o informaci originální nebo překopírovanou, nějak

pozměněnou či doplněnou někým jiným a tudíž neověřenou.  Existuje problém v podobě možnosti skryté reklamy v textu a to prakticky kdekoli

na síti.

41

Zdroj: http://www.root.cz/zpravicky/britove-blokuji-21-webu-odkazujicich-na-torrenty/

66


Vzhledem k vyjmenovaným úskalím je vhodné přisvojit si pár základních pravidel a rad ohledně bezpečného užívání Internetu, které jsou zde uvedeny a tím snížit riziko na minimum. Je dobré si taky uvědomit že:  Internet je pouze jedno z mnoha prostředí, kde můžeme nalézat informace.  Je vhodné kombinovat výsledky hledání na Internetu s tradičními zdroji informací,

jako třeba knihami, periodiky, publicistickými pořady v televizi a zejména pak z důvodů sporné objektivity těchto médií nevynechávat hovory s vhodnými lidmi a používat zdravý rozum.  Skutečně kvalitní informační zdroje na Internetu zpravidla nejsou pohodlně

dostupné.

Jak vyhledávat informace Někdo by si mohl pomyslet: “Vždyť to přece není problém, nic na tom není, napíšu tam co hledám a ono mi to hned vyjede. Co mi tu budou říkat?” Pravdou ale je, že takto jednoduše naleznete jen ty opravdu nejrozšířenější informace, které nemusí být vždy kvalitní nebo dostačující. Jistě se Vám již stalo, že jste nadávali na celý svět, protože jste nemohli ani po hodinovém úsilí najít to co hledáte. Užitečnost tohoto článku si tak uvědomíte až ve chvíli, když chcete vědět nebo najít něco neobvyklého, zajímavého či speciálního. Nenechte se proto hned odradit odbornými pojmy, které jsou níže v textu průběžně uváděny. Když budete trpělivě a pozorně číst, jistě se k této problematice dozvíte značné množství cenných poznatků, které Vám pak už budou pomáhat při užívání Internetu po celý život. Takže jdeme na to. Nyní začneme s trochou teorie. Všechny dokumenty dostupné v internetovém prostředí můžeme celkově rozdělit na dva základní typy: 

Viditelný web (visible web, surface web) - obsahuje dokumenty, které jsou běžně a volně přístupné, snadno vyhledatelné vyhledávacími programy a které mohou být uvedeny třeba v databázích vyhledávacích služeb založených na počítačovém sběru dat.

67




Neviditelný web (invisible web, hluboký web, deep web) - je to oblast internetových informací, které jsou běžnými vyhledávacími programy obtížně vyhledatelné, nebo jsou pro ně zcela neviditelné. Odhaduje se, že velikost dat neviditelného webu je přibližně 500x větší, než dat webu viditelného! Naleznete zde především informace uložené v databázích ( kolem 50 % deep webu), dále pak adresáře, specializované vyhledávače, dokumenty v jiných formátech než HTML, např. PPT, PDF, PostScript, Adobe Flash, apod. V těchto formátech se často publikují zprávy a studie z výzkumu, příspěvky z konferencí, oficiální zprávy a další významné dokumenty. Patří zde také internetové stránky, ze kterých není odkaz na jiné a na které rovněž není žádný odkaz. Říká se jim samotáři.42

Existují specializované vyhledávací služby, které umožňují prohledávání neviditelného webu: Název služby:

Internetová adresa:

Complete Planet

http://aip.completeplanet.com

Invisible Web

http://www.profusion.com

Direct Search

http://www.freepint.com

Scirus

http://www.scirus.com

Vyhledávací služby můžeme dále rozdělit do několika základních skupin:43 Předmětové katalogy - jsou určeny pro prohlížení dat (browsing).  Předmětové katalogy - jsou služby umožňující předmětově orientované vyhledávání v hierarchicky uspořádaných předmětových katalozích. Jsou založené na ručním sběru dat zpracovávaných odborníky, později doplněné o možnost zaslání požadavku na registraci v katalogu pomocí formulářů skrývajících se pod ikonami „Přidej (Add) URL“. Užívají se v situacích, kdy uživatel přesně neví, jaký zdroj informací hledá a má pouze přibližnou, obecnou představu o výsledku. Pomocí hierarchických vztahů mezi

42

Zdroj: http://www.boldis.cz/index.php?iweb

43

Zdroj: http://www.lib.jcu.cz/old/vychova/vychova_jak5.htm

68


kategoriemi, cestou od obecných ke specifičtějším, může svůj požadavek upřesňovat a dostat se k seznamu hodnotných zdrojů o daném tématu. Dnes je k většině předmětových katalogů přidána funkce hledání pomocí klíčových slov nebo výběr menu s určitým omezením.

Yahoo!

http://www.yahoo.com

Seznam

http://www.seznam.cz

Atlas

http://atlas.centrum.cz

 Virtuální knihovny - jsou vytvářeny odborníky, informace jsou odborně tříděny a hodnoceny. Většina virtuálních knihoven nabízí prohlížení (browsing) hierarchicky uspořádaných tematických skupin v kombinaci s možností hledání pomocí klíčových slov. Snaží se podchytit všechny kvalitní zdroje na Internetu.

About.com

http://www.about.com

Academic Info

http://www.academicinfo.net

Britannica

http://www.britannica.com

Virtual library

http://vlib.org

Internet public library

http://www.ipl.org

Vyhledávací stroje - jsou určeny pro vyhledávání dat (searching).  Tzv. vyhledávací stroje (search engines) - jsou služby založené na automatizovaném sběru dat pomocí tzv. robotů (někdy též crowlerů či spiderů). To jsou programy, které se pomocí hypertextových vazeb samy pohybují po webu a sbírají informace (indexují) o dokumentech a ukládají je do rozsáhlých databází, které pravidelně aktualizují. V tomto případě jsou informační zdroje zpravidla registrovány plnotextově. Umožňují vyhledávání informací pomocí klíčových slov prostřednictvím jednoduchého rozhraní nebo metodami pokročilého vyhledávání (buď výběrem z menu nebo přímým zápisem dotazu).

Google

https://www.google.cz

Excite

http://www.excite.com

Teoma

http://www.teoma.com 69


Northern Light Search

http://www.nlsearch.com

Bing

http://www.bing.com

 Metavyhledávače

(metasearch

engines)

-

dotaz

položený

do

vyhledávacího

metasystému je souběžně zpracován několika vyhledávacími službami najednou, tzn. prozkoumání co největšího prostoru internetu, výsledný soupis je uspořádán a zobrazen v prostředí metavyhledávače.



Vivisimo

http://www-01.ibm.com

Kartoo

http://www.kartoo.com

Dogpile

http://www.dogpile.com

Meta Crawler

http://www.metacrawler.com

Mamma

http://www.mamma.com

Vyhledávací nástroje s unifikovaným rozhraním (gateway) - usnadňují hledání v různých typech služeb prostřednictvím jednotného uživatelského rozhraní.



Alenka

http://www.alenka.cz

Amazing Internet Guide

http://www.sunstorm.com/amazing

Eureka!

http://www.gocee.com/eureka

Portály - často navštěvované servery, který nabízí svým uživatelům komplexní služby, jako třeba vyhledávání informací katalogového typu, plnotextové informace, zpravodajství, online zábava, bezplatnou el. schránku, diskusní fóra, virtuální obchody apod. Smyslem je integrace služeb do jediného uživatelského rozhraní.

Yahoo!

http://www.yahoo.com

Seznam

http://www.seznam.cz

Atlas

http://atlas.centrum.cz

Look Smart

http://countdown.looksmart.com

Open Directory

http://www.dmoz.org

70


Internet představuje velmi rozlehlý prostor a k usnadnění orientace v nepřeberném množství informací nám tedy slouží různé vyhledávací služby. Informace můžeme hledat nejen v textu, ale i v obrázcích, videích, mapách apod. Tyto služby nabízí např. největší světový vyhledávač „Google“. Jeho funkce Google Translator (automatický překladač) navíc značně rozšiřuje spektrum vyhledávání tím, že je schopen Váš dotaz v češtině přeložit do mnoha světových jazyků. Výsledné informace si pak můžete pomocí “Google Translator” přeložit do vámi preferovaného jazyka či z něj zpět do češtiny. Pojďme se nyní podívat na možnosti vyhledávání dat, které nám současný Internet nabízí. Základem úspěšného nalezení požadované informace je vědět jak postupovat a kterou vyhledávací strategii, službu nebo nástroj máme zvolit: 

Zvolte vhodný typ vyhledávacího nástroje. Je lépe je vybrat několik vyhledávacích strojů, každý z nich může najít unikátní dokument.



Seznamte se případně s nápovědou (help) zvoleného vyhledávače - bývá to užitečné a přesto to skoro nikdo nedělá.



Sestavte dotaz pomocí klíčových slov a tzv. „operátorů“ (viz. níže).



Formulujte slovy co hledáte, jak moc má být informace aktuální, jazykové omezení, geografické určení atd.



Správně zvolte klíčová slova a fráze (použijte odbornou terminologii), je třeba si dát pozor na takzvaná „stop slova“. To jsou některé obecné výrazy a slova, podle kterých nelze vyhledávat (např. spojky, členy).



Zkontrolujte pravopis klíčových slov.



Používejte i synonyma, příbuzné výrazy, různé pravopisné tvary slov (vyhledávácí nástroje pracují s informacemi v přirozeném jazyce).



Využijte možnost rozšířeného či pokročilého hledání.



Vyhledávači můžete dokonce klást i celé otázky, jako byste mluvili s člověkem.



V případě potřeby zpřesněte formulaci nebo zkuste napsat dotaz pomocí jiných klíčových slov.



Vyhledaný výsledek správně vyhodnoťte - bývá to časově náročné ale je to dost důležité.



Nezapomeňte si odkaz na (někdy i pracně) vyhledanou webovou stránku zapsat, nebo uložit mezi „záložky“ svého internetového prohlížeče!

71


Použití operátorů 44 Velkým pomocníkem při vyhledávání na Internetu jsou možnosti pokročilého - rozšířeného vyhledávání. Jedná se o použití tzv. operátorů. Vložíte-li např. hledaná slova do uvozovek (““), vyhledané články budou obsahovat všechna uvedená slova v zadaném tvaru i pořadí těsně u sebe. Jako frázi můžete zadat také jen jedno slovo, které se vyhledá pouze v zadaném tvaru. Třeba na Googlu můžete použitím operátoru SITE: vyhledávat informace z konkrétního webu, např. všechny zmínky o volbách zveřejněné na serveru www.idnes.cz: volby site:idnes.cz

Zde je výčet některých dalších důležitých operátorů: 

Operátor AND, neboli plus (+):

Vyhledávací systém zobrazí výsledky obsahující

všechny vyhledané termíny. Tento operátor zužuje výsledky vyhledávání a je používán pro spojení významově odlišných pojmů. Výraz AND je zapisován s mezerami před i po, znaménko plus se zapisuje s mezerou před a bez mezery po, ihned před hledaný výraz: Nohavica AND Kryl, nebo Nohavica +Kryl. 

Použitím operátoru OR vyhledávací systém vyhledá záznamy obsahující alespoň jeden z uvedených termínů. Tento operátor rozšiřuje dotaz a používá se pro spojení synonym a příbuzných pojmů například: Meteorologie OR Předpověď počasí.



Operátor NOT, neboli mínus (-): Slouží k odfiltrování stránek obsahujících určitý výraz. Lze jej použít pouze v kombinaci s jiným hledaným slovem. Znaménko minus se zapisuje stejně jako u plusu bez mezery přímo před zvolené slovo dotazu.

Výše jmenované operátory se označují jako “Booleovské”. Kromě těch však existuje i řada operátorů nazývaných Proximitní (distanční či poziční). Tyto operátory se od Booleovských

44

Zdroj: http://www.jaknainternet.cz/page/1198/jak-hledat-na-internetu/

72


liší především tím, že vyhledávají v dokumentu pouze do určité vzdálenosti a v dané posloupnosti, kdežto pomocí Booleovských operátorů hledáme výrazy v celém dokumentu. Výhodou vyhledávání s těmito operátory je, že klíčová slova spolu mohou souviset. Nevýhodou je zase fakt, že jejich užití není vždy ve všech databázích stejné. Některé poziční operátory zde uvádím: 

Pomocí operátoru NEAR (Nn) vyhledáváte

dokumenty, kde se vámi

zadané

výrazy vyskytují v textu blízko sebe bez ohledu na jejich pořadí. Malé písmeno n se nahrazuje číslicí, která určuje, kolik slov se bude nacházet mezi zadanými vyhledávacími výrazy. Pokud vám na vzdálenosti nezáleží, můžete tento údaj vynechat. 

Pokud na pořadí slov záleží, použijte místo operátoru NEAR operátor WITHIN (W).



Při použití operátoru ADJACENT (ADJ, A) se budou zadaná slova ve vyhledaném záznamu vedle sebe bez ohledu na pořadí, v jakém byla zapsána do vyhledávacího pole.



Pokud na pořadí slov záleží, použijte operátor FOLLOWED BY. Vyhledaný záznam bude obsahovat slova v pořadí, v jakém byla zadána.



PARAGRAPH - Zadané výrazy se budou ve vyhledaném záznamu vyskytovat ve stejném odstavci.



SENTENCE (S) - Zadané výrazy se budou ve vyhledaném souboru vyskytovat ve stejné větě.

Jednotlivé vyhledávací systémy mohou podporovat tzv. příkazy. Setkáte se s nimi například v katalozích knihoven (TI - title, AUT - autor, SU - subject) - více se dočtete v nápovědách konkrétních vyhledávačů. Příkazy můžete obvykle vepisovat přímo do vyhledávacího pole, anebo vyplnit pole v pokročilém vyhledávání. Pokud si nejste jisti správností tvaru vyhledávacího výrazu, například filosofie x filozofie, nebo pokud chcete vyhledávat konkrétní výraz v různých tvarech (množné číslo, různé skloňování apod.), můžete využít zástupné symboly k nahrazení slova nebo znaku. Nabídka zástupných symbolů (znaků) a funkcí na vyhledávání příbuzných slov se u každého konkrétního vyhledávače může dost lišit, nebo nemusí být vůbec k dispozici. Ověřte si proto možnosti jejich použití v příslušné nápovědě.

73


Strategie pokročilého vyhledávání 45  Strategie stavebních kamenů Jde v podstatě o skládání dílčích vyhledávacích dotazů pomocí operátoru AND: Dílčí dotaz 1: „ojeté automobily“ OR „ojetá auta“ OR ojetiny Dílčí dotaz 2: Mazda OR Toyota Příklad: („ojeté automobily“ OR „ojetá auta“ OR ojetiny) AND (Mazda OR Toyota) Závorky slouží k oddělení jednotlivých vyhledávacích dotazů. Bylo-li vyhledáno mnoho dokumentů, vynechte související pojmy a vyberte pouze jednu variantu. Když bylo vyhledáno dokumentů málo, přidejte další příbuzné pojmy, jiné slovní tvary apod.  Strategie rostoucí perly Postupné rozšiřování dotazu a doplňování o další klíčová slova za účelem získání více vhodných dokumentů. Vyhledávání začnete pomocí nejužšího pojmu z Vašeho požadavku pro vyhledání, nebo pomocí nejspecifičtějších termínů. Strategie je vhodná pro vyhledávání v elektronických katalozích. Příklad: Zajímáte se o firemní management a víte, že pro toto téma Vám někdo poradil autora jménem „Tom Peters“. Zahájíte tedy vyhledávání podle autora a následně vybíráte výsledky, které jsou relevantní. Dle dalších nalezených údajů poté provedete podrobné vyhledávání. Výhodou je, že zároveň získáte obecný přehled o autorově veškeré dostupné publikační činnosti.  Strategie osekávání Zde se jedná o zužování dotazu. Cílem je zpřesnění klíčových slov za účelem snížení konečného počtu dokumentů. Jedná se o opak předchozí strategie. Strategie je založena na použití různých postupů, pomocí kterých se snižuje počet vyhledaných záznamů a omezuje vyhledávání (podle typu dokumentu, časového hlediska, místního hlediska apod.) Praktikujeme to použitím operátoru NOT nebo znaménka mínus (-) pro vyloučení některých záznamů. Příklad: Potřebujeme koupit spolehlivé ojeté auto a někdo nám poradil značku Toyota. Dále tedy budeme zjišťovat, jak jsou na tom tyto vozy s cenou, spolehlivostí a kvalitou. Napíšeme

45

Zdroj: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1250

74


tedy dotaz „Ojetá auta Toyota“. Následuje omezení podle typu dokumentu a zpřesnění dotazu: „ojetá auta Toyota recenze“ následuje vyloučení jedné varianty, kdy neuvažujeme o koupi malého vozu: "ojetá auta Toyota recenze" -"Toyota Yaris"

Vyhledávání pomocí klíčových slov a řízených termínů Je důležité si uvědomit, že každý vyhledávací systém má svá specifika. Obecně existují dva základní typy vyhledávání: Vyhledávání v plném textu (především vyhledávací nástroje na internetu) a vyhledávání v polích bibliografických záznamů (především elektronické katalogy). Při vyhledávání v plném textu používáme vyhledávání pomocí volně tvořených klíčových slov, v polích bibliografických záznamů používáme řízené termíny. V mnohých katalozích a databázích lze vyhledávat jak v plném textu, tak v polích bibliografických záznamů. 

Vyhledávání pomocí klíčových slov

Vyhledávání pomocí klíčových slov či slovních spojení je nejčastějším způsobem vyhledávání a to jak v internetových vyhledávačích, tak i v databázích a katalozích. Pomocí operátorů, příkazů či funkcí pokročilého vyhledávání je možné hledat ve více polích najednou.



Vyhledávání pomocí řízených termínů

Řízené termíny jsou slova, která vyjadřují obsah dokumentu a jsou dokumentům přidělována odborníky či knihovníky. Říká se jim též předměty, předmětová hesla, deskriptory, subjetcs, subject terms, tagy apod. Ty obsah dokumentu posoudí a z příslušného

řízeného

slovníku

vyberou

termíny,

které

vyjadřují

hlavní

témata 75


dokumentu. Použití řízených termínů při vyhledávání vám pomůže dosáhnout přesnějších výsledků. Optimalizace výsledků našeho dotazu Je to závěrečná fáze, kdy je čas zhodnotit kvalitu nalezených výsledků. Často se stává, že první vyhledávání je spíše orientační a pomůže vám nalézt další vhodnější klíčová slova, podobná témata pro vyhledávání, jiné zajímavé autory atd. Pokud není výsledek vyhledávání uspokojivý, dochází k tzv. ladění rešeršního dotazu - nebo zadání dotazu nového. Při ladění využíváme taktiky pro snížení či zvýšení počtu záznamů, což znamená rozšíření nebo zúžení vyhledávání. O těchto strategiích je pojednáno výše. Závěrem je vhodné podotknout, že tento článek nemůže plně nahradit počítačový kurz. Poslouží Vám pouze k vyjasnění představ a rozšíření obzorů. Jestli skutečně využíváte Internet každý den k práci či samostudiu, doporučuji zde uvedené informace ještě rozšířit a doplnit absolvováním vhodného počítačového kurzu či školení.

76


77


ANKETA KE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

V letních měsících roku 2013 proběhla v rámci projektu s názvem Stimulování poptávky po individuálním vzdělávání formou prezentace jeho důležitosti a nutnosti pro budoucnost každého občana anketa zaměřená na vzdělávání dospělých. Cílem bylo získání informací dospělé populace o tom: -

jaký je jejich vztah k dalšímu vzdělávání,

-

jaká je informovanost o možnostech vzdělávat se v dospělém věku,

-

zda se vzdělávají ve volném čase,

-

co motivuje dospělé k dalšímu vzdělávání,

-

v čem spatřují dospělí bariéry pro další vzdělávání,

-

zda dotazovaným změnilo vzdělání život.

Anketa probíhala ve třech krajích: Olomouckém, Ostravském a Zlínském. Respondenti byli oslovování náhodně a to před supermarkety vybraných měst. Tazatelé se dotazovali dle jasně strukturovaného dotazníku a zapisovali odpovědi respondentů průběžně během rozhovoru. Osloveno bylo několik tisíc osob, z nichž téměř 1 500 souhlasilo s účastí v anketě. Dotazník měl tři stěžejní otázky: „Je podle vás v dnešní době důležité se dále vzdělávat?“, „Myslíte si, že máte dostatek informací o možnostech dalšího vzdělávání?“ a „Vzděláváte se v současné době i ve svém volném čase?“, na které navazovaly dotazy doplňkové. Anketa byla ukončena zaznamenáním informací o pohlaví, věku a dosaženém vzdělání. Na následující stránce je zveřejněno celé znění dotazníku.

78


ANKETA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 1.

Je podle Vás v dnešní době důležité se dále vzdělávat?

ANO x NE

2.

Myslíte si, že máte dostatek informací o možnostech dalšího vzdělávání?

ANO x NE

3.

V současné době: (Můžete označit více možností zároveň) a) b) c)

Studujete Pracujete Jiné (na mateřské/rodičovské dovolené, bez zaměstnání apod.)

POUZE POKUD PRACUJETE: Je pro výkon Vašeho povolání nutné další vzdělávání?

4.

ANO x NE

POKUD ANO: Umožňuje Vám zaměstnavatel dále se vzdělávat?

ANO x NE

POKUD ANO: Musíte se vzdělávat Vy sami ve svém volném čase?

ANO x NE

Vzděláváte se v současné době i ve svém volném čase?

ANO x NE

POKUD NE: V případě, že se dále nevzděláváte, můžete uvést důvod? (Můžete označit více možností) a) b) c) d) e)

Nemáte na další vzdělávání peníze Nemáte chuť se dále vzdělávat Nemáte čas se dále vzdělávat Nepotřebujete se dále vzdělávat Jiná odpověď (prosím uveďte)..................................................................

POKUD ANO: Pokud se dále vzděláváte, jakým způsobem? (Můžete označit více možností) a) b) c) d) e) f) g)

Účastníte se odborných školení organizovaných zaměstnavatelem Účastníte se odborných vzdělávacích akcí v rámci vlastního osobního a profesního rozvoje (jazykové kurzy, školení, semináře, přednášky...) Čtete odbornou literaturu (časopisy, knihy, internet, četba v originále) Využíváte e-learning Využíváte kurzy přes internet, tzn. webináře Studujete při zaměstnání (SŠ, VoŠ, VŠ apod.) Jiná odpověď (prosím uveďte)…………………………………………….....

POKUD ANO: V jakém oboru se vzděláváte? (Můžete označit více možností) a) b) c) d) e)

Profesní vzdělávání – vzdělávání v oboru v souvislosti s výkonem zaměstnání Zájmové vzdělávání – vzdělávání v oblasti, která Vás zajímá či je Vašim koníčkem Studium cizích jazyků Počítačové vzdělávání Jiné (prosím uveďte) ………………………………………………………………

POKUD ANO: Kolik času týdně v průměru věnujete vzdělávání? (Prosím uveďte v hodinách)………......……… POKUD ANO: Máte pocit, že Vám vzdělání změnilo život?

ANO x NE

Doplňkové otázky: Dotazovaný je:

MUŽ x ŽENA

Věk dotazovaného: ˂ 20 let

˂ 30 let

˂ 40 let

Nejvyšší dosažené vzdělání dotazovaného:

˂ 50 let

˂ 60 let

˂ 70 let

nad 70 let

základní střední bez maturity/vyučen střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské

79


Cílová skupina Cílovou skupinu tvořilo celkem 1 463 osob starších 20 let. Z hlediska pohlaví tvořily ženy 56% a muži 44% dotazovaných. Respondenti byli oslovováni v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Přehled dotázaných podle jednotlivých měst je uveden v tabulce. Tabulka: Přehled počtu respondentů podle měst

Místo dotazování

ženy

muži

celkem

Frýdek-Místek

57

63

120

Havířov

56

63

119

Holešov

45

34

79

Karviná

50

40

90

Olomouc (město)

44

44

88

Olomoucko

167

41

208

Ostrava (areál Futurum)

59

59

118

Ostrava (Hrabová)

67

51

118

Ostrava (Třebovice)

55

65

120

Otrokovice

104

53

157

Přerov

65

53

118

Valašské Meziříčí

49

79

128

CELKEM

818

645

1463

Jak ukazuje následující graf, největší zastoupení má Moravskoslezský kraj, a v rámci tohoto kraje polovina respondentů byla oslovena na území města Ostravy.

80


Graf: Zastoupení dotazovaných dle místa dotazování (kraje)

Respondenti podle krajů dotazování

ZL kraj 364 25%

MS kraj

MS kraj 685 47%

OL kraj ZL kraj

OL kraj 414 28%

V rámci šetření byli respondenti požádáni také o uvedení údajů o dosaženém vzdělání. Nejpočetnější byla skupina osob s úplným středním vzděláním, poté následovaly osoby vyučené. Mezi dotázanými bylo 18% vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. Graf: Respondenti podle dosaženého stupně vzdělání

Respondenti podle dosaženého vzdělání 60% 48%

50%

51%

40% ženy

26%

30%

22% 20% 10%

15% 6%

muži 13%

9% 4%

6%

0% základní

SBM/vyučen

střední s mat.

vyšší odb.

VŠ

81


Z hlediska ekonomické aktivity byly oslovené osoby zařazeny do tří skupin na studující, pracující a „jiné“. Největší skupinu tvořily osoby pracující (zaměstnanci, OSVČ),

téměř

třetinu respondenti zařazeni do kategorie „jiné“, která zahrnovala osoby na mateřské či rodičovské dovolené, nezaměstnané, invalidní a starobní důchodce apod. Nezanedbatelnou část tvořili studenti a studentky (16%). Graf: Respondenti dle ekonomické aktivity

Respondenti podle ekonomické aktivity 70%

61%

60% 50% 50% 40%

25%

30% 20%

ženy

33%

17%

muži

14%

10% 0% studuje

pracuje

jiné

Důležitost dalšího vzdělávání a informovanost Anketa startovala dotazem, který se týká důležitosti dalšího vzdělávání v dnešní době. Kladně se k potřebě dále se vzdělávat vyjádřilo 84% respondentů. Odpověď nehovoří o zájmu samotných osob o vzdělávání, ale o názor na tuto skutečnost. Co se týče rozdílu mezi muži a ženami, pak se ženy k potřebě dalšího vzdělávání vyjádřily ve vyšší míře než muži (ženy 86%, muži 81%).

82


Graf: Důležitost dalšího vzdělávání

Je podle vás v dnešní době důležité dále se vzdělávat? ne 16%

ano 84%

Další otázka se zaměřila na informovanost, konkrétně na názor, zda mají oslovené osoby dostatek informací o možnostech dalšího vzdělávání. Zde 61% dotázaných odpovědělo kladně. Jak znázorňuje následující graf, ženy byly s informovaností spokojeny častěji než muži, a to o 9%. Graf: Informovanost o dalším vzdělávání dle pohlaví

Máte dostatek informací o možnostech dalšího vzdělávání? 70%

65%

60%

56%

50%

44%

40%

35%

ano

30%

ne

20% 10% 0% ženy

muži

83


Vzdělávání a profesní rozvoj Otázka týkající se toho, zda daná osoba pracuje, byla důležitá pro následné dotazování, kdy bylo zjišťováno, zda se musí respondenti dále vzdělávat pro výkon svého povolání, jaký je postoj zaměstnavatele ke vzdělávání a také nutnost vzdělávat se profesně ve volném čase. Skupinu pracujících čítalo 885 osob, kdy zastoupení mužů a žen bylo téměř stejné: 453 žen a 432 mužů. Na otázku „Je pro výkon Vašeho povolání nutné další vzdělávání?“ odpovědělo 46,5% dotázaných, že ano. Více než polovina dotázaných, kteří pracují, tedy nepotřebují pro výkon svého polování další vzdělávání. Samozřejmě se jedná o subjektivní posouzení situace, protože zaměstnavatel může u daného pracovníka považovat vzdělávání jako nezbytné. Zajímavé je, že u odpovědí na tuto otázku byly z hlediska mužů a žen úplně stejné výsledky. Skupině dotázaných, která odpověděla na výše uvedenou otázku kladně, tedy že se musí v rámci své práce dále vzdělávat, byly položeny dvě doplňující otázky. První z nich zjišťovala, zda jim zaměstnavatel umožňuje dále se vzdělávat. Pozitivní je informace, že téměř 65% dotázaných uvedlo, že jim zaměstnavatel umožňuje další vzdělávání. Nebylo zjišťováno, jakou formou. Tuto skutečnost je také možno vyhodnotit tak, že dvě třetiny osob mají zaměstnavatele nakloněné podpoře dalšího vzdělávání, kdy nemusí čelit záměrným bariérám a nepřízni ze strany své firmy. Graf: Odpovědi na otázku: Umožňuje Vám zaměstnavatel dále se vzdělávat?

Umožňuje Vám zaměstnavatel dále se vzdělávat? 66% 70%

63%

60% 50%

37%

40%

33% ženy

30%

muži

20% 10% 0% ano

ne

84


Další dotaz směřoval ke zjištění, zda se osoby, které se musí v rámci výkonu svého povolání dále vzdělávat, tak musí činit sami ve svém volném čase. Může nastat situace, kdy si zaměstnání vyžaduje od pracovníka vzdělávat se v daném oboru, aby byl schopen přijmout nové postupy, orientovat se v dané oblasti, zůstat uplatnitelný na trhu práce, reagovat na vývoj techniky, změny v legislativě, apod. Nemusí zde tedy být přímý tlak ze strany zaměstnavatele na zvýšení konkrétní znalosti či dovednosti, ale jedinec sám cítí, že zůstane konkurenceschopný jen v případě, že bude pracovat na svém osobním a profesním rozvoji, a to i ve svém volném čase. Výsledky ankety hovoří, že 39% osob se musí vzdělávat ve svém volném čase. V grafu je zachycen nezanedbatelný rozdíl z hlediska pohlaví, kdy se nutnost vzdělávat v osobním čase objevuje častěji u žen než u mužů (o 8%).

Graf: Výsledky odpovědí na otázku: Musíte se vzdělávat vy sami ve svém volném čase?

Musíte se vzdělávat vy sami ve svém volném čase? 65% 70%

57%

60% 50%

43% 35%

ženy

40%

muži

30% 20% 10% 0% ano

ne

Vzdělávání ve volném čase Další část ankety se týkala vzdělávání dospělých ve volném čase. Cílem bylo zjistit, zda respondenti vyplňují volný čas vzděláváním. Pokud ano, jakým způsobem a v jakém oboru. A pokud ne, jaký je důvod absence dalšího vzdělávání v jejich osobním životě. V průměru šest z deseti dotázaných odpovědělo, že se ve svém volném čase vzdělává. Z hlediska 85


pohlaví byl 12% rozdíl v účasti na vzdělávání, a to ve prospěch žen (67%). 45% mužů se ve svém osobním volnu vůbec nevzdělává. Zjištěný výsledek potvrzuje výše zmíněnou skutečnost, že ženy se ve volném čase vzdělávají častěji nejen v rámci výkonu povolání. Graf: Výsledky odpovědi na otázku: Vzděláváte se v současné době i ve svém volném čase?

Vzděláváte se v současné době i ve svém volném čase?

39% celkem

61%

45% muži

ne 55%

ano

33% ženy

67%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Bariéry dalšího vzdělávání Pouhá odpověď „ano“ či „ne“ nevypovídá o důvodech, proč tomu tak je. Respondentům, kteří uvedli, že se nevzdělávají ve svém volném čase, byla položena další otázka směřující ke zjištění příčiny absence dalšího vzdělávání. Respondenti si mohli zvolit více možností odpovědí. Jak je vidět z následujícího grafu, nejčastěji byla uvedena odpověď, že dospělí nemají čas na vzdělávání. Z 552 osob tento důvod uvedlo 47%, poté následoval nedostatek finančních prostředků. Téměř 30% dotázaných sdělilo, že nemá chuť vzdělávat se a každý třetí nemá pocit potřeby vzdělávat se. Výsledky této ankety korespondují s výsledky rozsáhlejších a profesionálnějších průzkumů, o kterých se čtenář dočte v kapitole Motivace a bariéry vzdělávání této publikace.

86


Graf: Důvody, proč se dotázaní dále nevzdělávají

Proč se dále nevzděláváte?

260

Nemám čas se dále vzdělávat

220

Nemám na další vzdělávání peníze

177

Nepotřebuji se dále vzdělávat

počet odpovědí 165

Nemám chuť se dále vzdělávat

4

Jiná odpověď 0

50

100

150

200

250

300

Pokud bychom srovnali odpovědi podle pohlaví, byl zaznamenán rozdíl u důvodu týkajícího se nedostatku času na vzdělávání. Ženy uvedly tento důvod ve 36%, muži jen ve 28% případech. Dá se předpokládat, že tento výsledek koresponduje se statistikami, které hovoří o podstatně vyšším podílu žen na domácích pracích, péči o děti či osobu blízkou. Ženám pak pravděpodobně zůstává méně volného času i energie na zájmy a koníčky, včetně osobního rozvoje prostřednictvím vzdělávání. Odpověď „Nemám chuť se vzdělávat“ volili častěji muži. Téměř každý čtvrtý uvedl jako důvod nevzdělávání se právě nedostatek vnitřní motivace. Chybí zde zájem a nadšení doplňovat si znalosti a rozšiřovat obzory.

87


Graf: Důvody, proč se ženy a muži dále nevzdělávají

Proč se dále nevzděláváte? Odpovědi dle pohlaví.

27,6% 36,2%

Nemám čas se dále vzdělávat

27,4% Nemám na další vzdělávání peníze

25,7% 21,4% 21,4%

Nepotřebuji se dále vzdělávat

23,0% 16,4%

Nemám chuť se dále vzdělávat

muži ženy

0,7% 0,3%

Jiná odpověď

0%

10%

20%

30%

40%

Způsoby dalšího vzdělávání Dotazovaní, kteří se dále vzdělávají ve svém volném čase, byli požádáni, aby uvedli, jakým způsobem se vzdělávají. Jednalo se o skupinu téměř 900 osob, které si mohly zvolit více možností z této nabídky: a) Účastním se odborných školení organizovaných zaměstnavatelem; b) Účastním se odborných vzdělávacích akcí v rámci vlastního osobního a profesního rozvoje (jazykové kurzy, školení, semináře, přednášky,….); c) Čtu odbornou literaturu (časopisy, knihy, internet, četba v originále); d) Využívám e-learning; 88


e) Využívám kurzy přes internet, tzn. webináře; f)

Studuji při zaměstnání (SŠ, VoŠ, VŠ apod.);

g) Jiná odpověď (prosím uveďte). Graf: Způsoby vzdělávání ve volném čase

Jakým způsobem se vzděláváte ve volném čase? Jiná odpověď 10 Studium při zaměstnání 95 Kurzy přes internet, tzn. webináře 116 E-learning 232 Čtení odborné literatury 657 Vzdělávacích akce v rámci vlastního rozvoje

250

Školení organizovaná zaměstnavatelem 269 0

100

200

300

400

500

600

700

Z výsledků této anketní otázky vyplývá, že 40% dotázaných preferuje při vzdělávání čtení odborné literatury, kdy nebylo rozlišováno, zda se jedná o tištěné materiály nebo zdroje internetové. Vysoký podíl mají školení organizovaná zaměstnavatelem, kdy se 17% osob vzdělává ve svém volném čase pro výkon své profese. 6% respondentů potvrdilo studium při zaměstnání na střední či vysoké škole. Jen minimální rozdíly byly zjištěny mezi muži a ženami. V řádech několika procent ženy byla u žen vyšší preference studia odborné literatury, naopak školení organizovaná zaměstnavatelem byla častěji uváděna muži. Rozdíly byly zjištěny při porovnání způsobů vzdělávání podle dosažené výše vzdělání. Studium při zaměstnání se ve větší míře vyskytuje u kategorií osob s úplným středoškolským či vyšším vzděláním. Zároveň je u těchto skupin ve větší míře zmiňováno vzdělávání 89


organizované zaměstnavatelem. Osoby se základním vzděláním a osoby vyučené uváděly častěji (60%) než ostatní kategorie studium odborné literatury (VŠ 32%). Otázkou však je, jaké časopisy či noviny, případně internetové zdroje lidé s nízkou úrovní vzdělání využívají. Například již jen čtení denního tisku či pročtení zpráv na internetu mohou považovat za čtení odborné literatury. Naopak vysokoškolsky vzdělaní lidé mohou nahlížet na pravidelné informování se o aktuálním dění za samozřejmost v rámci výkonu svého zaměstnání či studia (VŠ, MBA,…) Graf: Způsoby vzdělávání ve volném čase podle dosaženého vzdělání respondentů

Jakým způsobem se vzděláváte ve volném čase? Srovnání podle dosaženého vzdělání. 100%

Jiná odpověď

90% Studium při zaměstnání 80% 70% 60%

Kurzy přes internet, tzn. webináře E-learning

50% 40% 30% 20% 10%

Čtení odborné literatury Vzdělávacích akce v rámci vlastního rozvoje Školení organizovaná zaměstnavatelem

0%

Z hlediska oboru dalšího vzdělávání se respondenti nejčastěji vzdělávali ve svém volném čase v oblasti, která je zajímá či je přímo jejich koníčkem (zájmové vzdělávání) a dále v oboru souvisejícím s výkonem jejich zaměstnání. 20% osob se zdokonaluje v oblasti cizích jazyků. Respondenti mohli uvést více možností.

90


Graf: Obory dalšího vzdělávání respondentů ve volném čase

Počítačové vzdělávání 8%

Obory dalšího vzdělávání

Profesní vzdělávání 34%

Studium cizích jazyků 20% Zájmové vzdělávání 38%

Při porovnání oboru, ve kterém se lidé vzdělávají ve volném čase byly mezi ženami a muži určité rozdíly. Například v oblasti cizích jazyků se vzdělávají více ženy, u zvyšování počítačových dovedností jsou to muži. Tento výsledek byl zaznamenán také při celorepublikovém výzkumu ČSÚ, o kterém je zmínka v kapitole Neformální vzdělávání této publikace. Graf: Oblasti dalšího vzdělávání – výsledky dle pohlaví respondentů

Oblasti dalšího vzdělávání dle pohlaví 38%

40% 35%

39% 37%

32%

30%

ženy 22%

25% 20%

muži 15%

15%

10% 7%

10% 5% 0% Profesní vzdělávání

Zájmové vzdělávání

Studium cizích jazyků

Počítačové vzdělávání

91


Vliv vzdělávání na život Závěr ankety byl zaměřen na zjištění, zda dotazovaným vzdělání změnilo život. Nebylo rozhodující, zda pozitivním či negativním způsobem. 61% oslovených odpovědělo kladně. Mezi muži a ženami byly rozdíly jen v několika málo procentech, ženy uvedly vliv vzdělání na svou životní cestu v 65%. Graf: Odpovědi na otázku týkající se vlivu vzdělání na další život

Změnilo vám vzdělání život?

ne 39% ano 61%

Graf: Odpovědi na otázku týkající se vlivu vzdělání na další život podle pohlaví

Změnilo vám vzdělání život?

100% 35% 80%

41% ne

60%

ano 40%

65%

59%

20% 0% ženy

muži

92


Graf: Vliv vzdělání na život – odpovědi podle dosaženého vzdělání

Změnilo vám vzdělání život? Výsledky dle dosaženého vzdělání. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

25% 52%

42% 64%

75% 48%

základní

13%

87%

NE ANO

58% 36%

vyučen

střední s vyšší odb. mat.

VŠ

Významně se však lišil poměr kladných a záporných odpovědí v případě, kdy byly porovnány skupiny respondentů dle dosaženého vzdělání. Zde se s narůstající výši dosaženého vzdělání zvyšoval také počet odpovědí potvrzující vliv vzdělání na další život. Zatímco u skupiny vyučených odpovědělo kladně jen 36% dotázaných, u vysokoškolsky vzdělaných osob to bylo celých 87%. Je tedy vidět, že lidé považují vzdělání za prvek, který významně ovlivňuje vývoj osobního i pracovního života. A proto: „Nezasekněte se, vzdělávejte se!“

93


LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE K TÉMATU Rabušicová, Milada. Příspěvek s názvem: Místo vzdělávání dospělých v konceptu celoživotního učení. Sborník prací Ústavu pedagogických věd Vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení. Brno: Filozofická fakulta brněnské univerzity, 2006 Rabušicová, Milada. Učíme se po celý život? Brno: Masarykova univerzita, 2009 Struktury systémů vzdělávání a profesní přípravy v Evropě. Česká republika 2009/10 (www.msmt.cz) Plamínek, Jiří. Vzdělávání dospělých -- Průvodce pro lektory, účastníky a zadavatele. Praha: Grada, 2010 Barták, Jan. Jak vzdělávat dospělé. Praha: ALFA NAKLADATELSTVÍ, s.r.o., 2008 Šetření o vzdělávání dospělých – AES (Adult Education Survey) provedené ČSÚ v roce 2012 Strategie celoživotního učení ČR, MŠMT, 2007 Simonová Natalia, Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti, Praha : Sociologické nakladatelství (SLON) ; Sociologický ústav AV ČR, 2011 Národní program vzdělávání ČR - Bílá kniha, http://www.vzdelavani2020.cz/narodniprogram-vzdelavani-cr-bila-kniha.html Šerák, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých. Praha: Portál, 2009 Mužík, Jaroslav. Profesní vzdělávání dospělých. Praha: ASPI, 2012 www.narodni-kvalifikace.cz www.narodnikvalifikace.cz www.nuv.cz http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/vzdelavani-dospelych www.aivd.cz www.andromedia.cz www.andragogika.cz www.vzdelavaniaprace.cz www.wikipedia.org

94


PŘÍLOHY Příloha č.1: Školská soustava v ČR

95


Příloha č. 2: Vzor přihlášky ke zkoušce ověřující dosažení profesní kvalifikace

96


97


Vzděláním pro lepší budoucnost Projekt je financován prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Asociace odborníků v andragogice, o. s. Náměstí 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5 www.aoacr.cz 2013 Publikace vznikla v rámci realizace projektu s názvem Stimulování poptávky po individuálním vzdělávání formou prezentace jeho důležitosti a nutnosti pro budoucnost každého občana Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/37.0083 98

Vzděláním pro lepší budoucnost

Recommend Documents