VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 1
TISKOVÉ A DISTRIBUČNÍ CENTRUM
1
VZ hospodareni.qxd
2
16.9.2005 15:24
StrÆnka 2
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 3
Hospodaření JAN STEJSKAL
EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA PRAHA 2005 3
VZ hospodareni.qxd
4
16.9.2005 15:24
StrÆnka 4
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 5
Pár slov úvodem… Milí mladí přátelé! Do rukou se Vám dostává nově přepracované vydání příručky k vůdcovské zkoušce pro obor Hospodaření. Od posledního vydání této příručky v roce 1999 uběhlo už moře času, a tak se událo mnoho významných změn, které bylo třeba zohlednit i v obsahu oboru Hospodaření u VZ. V tomto úvodu bych rád představil novinky v příručce a upozornil na několik důležitých věcí. Na začátek je třeba uvést, že tato příručka není primárně určena k samostudiu. Má být kvalitním podkladem pro přípravu na vůdcovskou zkoušku, ale předpokládá se, že uchazeč o VZ by se měl zúčastnit určité společné přípravy (vůdcovského kurzu – vůdcovského lesního kurzu) a zde přednášky odborníka z oboru hospodaření. Text je souhrnem důležitých poznatků, které je třeba ke zkoušce nastudovat či se s nimi alespoň stručně seznámit. Právě stručností v podání některých pasáží se může stát obtížně „samostudovatelným“. Ne, že by to bylo nemožné, ale ze zkušenosti doporučuji dát přednost přednášce či jiné formě společné přípravy na tento obor. Novinkou v této publikaci jsou tabulky (za každou kapitolou), ve kterých najdete sumář znalostí, které byste měli mít po sestudování každé kapitoly. Jedná se o přehled nejdůležitějších pojmů, přehled znalostí určitých systémových záležitostí (tedy musíte znát víc než jen vysvětlení určitého pojmu – také třeba dokázat vysvětlit některé souvislosti a vztahy k ostatním problémům v hospodaření apod.). Tato pomůcka je určena jak uchazečům o VZ, tak i odborným lektorům oboru Hospodaření. Upozorňuji však na to, že v tabulkách je uveden pouze nejvýznamnější přehled, který může být v některých případech trošku nepřesný a problematiku zjednodušující. Není tedy vhodné se pevně držet obsahů jednotlivých tabulek, nýbrž brát je pouze jako orientační pomůcku. Dále musím připomenout, že celá publikace byla zpracována tak, aby co nejlépe vystihovala potřeby budoucích vedoucích oddílu, resp. třeba nových členů střediskových rad apod. Díky určitým změnám v platných soustavách účetnictví bylo zařazeno stručné pojednání o soustavě „podvojného“ účetnictví. Zde si klademe za cíl seznámit uchazeče o VZ se základními pojmy, které se stanou v průběhu několika let nedílnou součástí naší každodenní činnosti. Velká pozornost by měla být věnována i dalším praktickým potřebám vedoucích oddílů – tj. hospodaření na akcích, problematice dokladů v účetnictví, rozpočtům, financování potřeb oddílů a středisek atd. Absolvent VZ by měl být po složení zkoušky z oboru hospodaření schopen „hospodářsky“ zajistit velkou i malou akci, včetně sestavení rozpočtu a jeho řízení, zpracování kvalitních podkladů k zaúčtování pro hospodáře střediska (tj. takových podkladů, které budou obsahovat pouze správné doklady a celé vyúčtování bude zpracováno tak, aby nepřidělávalo hospodáři organizační jednotky žádnou práci navíc). Dále by měl mít coby člen např. střediskové rady alespoň základní přehled o
5
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 6
hospodaření střediska (tedy např. o stavu majetku a závazků, nákladů a výnosů střediska, o nutnosti provedení inventarizace apod.). Přeji si, aby Vám obor Hospodaření u vůdcovské zkoušky nečinil téměř žádné problémy a abyste dokázali mnohokrát zúročit nabyté poznatky ve Vaší (nejen) skautské praxi. Na Vaší skautské stezce pouze příznivý vítr a sluníčko nad hlavou! Jan Stejskal – Johan
© Junák – svaz skautů a skautek ČR Tiskové a distribuční centrum, 2005 ISBN: 80-86109-35-6 6
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 7
Obsah 1. Hospodaření střediska ........................................................................... 9 2. Hospodářské předpisy Junáka ................................................................ 13 3. Základy účetnictví, účetní doklady ............................................................ 29 4. Majetek ............................................................................................ . 40 5. Zdroje financování činnosti a jejich získávání ............................................. 47 6. Hospodaření akcí ................................................................................ 51 7. Slovník používaných pojmů .................................................................... 59 8. Doporučená literatura k dalšímu studiu (zahrnuje použitou literaturu) ............... 63
7
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 8
Skautská svépomoc Pokladní zpráva za obě správní období končí koncem roku 1933 přebytkem. Nikterak velkým. Ve skutečnosti jest to výtěžek naší prodejny „Skauting“, která se těší v širokých kruzích naší sportovní veřejnosti značné přízni. Posouzením jednotlivých položek bilančních docházíme k závěru, že Svaz nemá žádných položek pasivních. I z kompensace položek dlužníků a věřitelů vychází, že Svaz nemá téměř dluhů. Jakkoliv tento fakt byl by potěšující, nelze se těšiti z této radosti, poněvadž je kalena vědomím, že Svaz mohl sice uhraditi jen svoji režii bez dluhů, ale neměl možnost dáti nic na svůj hlavní účel, na složku výchovnou. Sociální poslání Svazu, činnost výchovná, je tím podlomena. Nejsme dosud tak početní, abychom mohli plně uhraditi nejen režii, ale i výdaje na výchovu skautů a skautek, není-li subvencí. Naříkati však nebudeme, poněvadž vina není na nás. Dovedli jsme se probíti trpkou minulostí, poznali jsme drsný dnešek a podle toho dovedeme odhadnouti nejistý zítřek. Jsme připraveni a budeme s chutí pracovati dále pro skautskou ideu. 8
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 9
1. Hospodaření střediska 1. Úvod do hospodaření 2. Právní subjektivita
EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA HOSPODAŘENÍ
a) Úvod do hospodaření Cílem hospodaření je vlastně zajištění činnosti (případně její rozšíření, zkvalitnění) dané organizace. Jedná se o soubor mnoha činností (bezprostředně navazujících a překrývajících se), které se týkají konkrétních kroků nakládání s majetkem a závazky, jejich plánování a vyhodnocování. Hospodaření je tedy konkrétně soubor ekonomicko-správních činností zabezpečujících provoz Junáka či jeho organizačních jednotek, mezi které patří správa majetku, získávání finančních zdrojů a nakládání s nimi, tvorba, čerpání a kontrola rozpočtu, vedení účetnictví, plnění daňových povinností, tvorba vnitřních hospodářských předpisů a plnění ostatních povinností v oblasti hospodaření vyplývajících z právních předpisů i vnitřních předpisů Junáka. Ten, kdo se ve středisku zabývá hospodařením, bývá většinou hospodář. Kromě něho se však ještě celá řada dalších činovníků – od vedoucího střediska až po správce základny, od vedoucích oddílů až po vedoucího té nejmenší akce zabývá hospodařením.
b) Právní subjektivita V životě kolem sebe potkáváme fyzické osoby a právnické osoby. Fyzickou osobou je každý člověk. Právnickou osobou jsou firmy, nadace, neziskové organizace atd. Právnická osoba musí být založena na základě nějakého zákona. Junák – svaz skautů a skautek ČR je právnickou osobou a je založen na základě zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Právní forma Junáka (= typ organizace) je občanské sdružení. Junák je řazen do kategorie nestátních neziskových organizací (NNO). Má právo vytvářet nižší organizační jednotky (konkrétně kraje, okresy, střediska a zvláštní organizační jednotky). Nejjednodušší, ale zato nejobsáhlejší definice právní subjektivity říká: „je to schopnost mít práva a povinnosti.“ Ten, kdo je nositelem právní subjektivity, má tedy práva (například právo vystupovat samostatně na veřejnosti pod svým jménem, právo vstupovat do právních vztahů, právo na výkon své činnosti a také právo vlastnit majetek). A dále povinnosti jako například
9
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 10
povinnost řádně spravovat majetek, vést účetnictví, povinnost plnit své závazky a mnoho dalších. Z výše uvedeného vyplývá, že Junák (jako celek) má právní subjektivitu. Jak je to ale u organizačních jednotek? S určitým zjednodušením se můžeme odvolat na Stanovy Junáka, které říkají, že organizační jednotky jednají svým jménem od svého vzniku a mají svou právní subjektivitu. Právnická osoba není „živý tvor“, který by za sebe mohl sám rozhodovat a jednat. Jedná se vlastně o určité fiktivní sdružení osob (někdy také majetku). Proto u každé právnické osoby, nevyjímaje Junáka, musí existovat člověk, který jejím jménem vykonává práva a povinnosti (jedná, vystupuje navenek, nese odpovědnost, rozhoduje aj.). Takové osobě se říká statutární orgán. U střediska je to vedoucí střediska, u junáckých okresů a krajů je to předseda příslušné rady. Statutárním orgánem Junáka je starosta Junáka. Z definice právní subjektivity vyplývá, že každý nositel právní subjektivity vystupuje pod vlastním jménem. Pro hospodářskou oblast je přesná identifikace velmi důležitá. Název organizačních jednotek Junáka (dále jen OJ) se skládá z těchto dvou částí: 1. úplný název organizace = Junák – svaz skautů a skautek ČR 2. úplný název organizační jednotky
Příklady: Junák – svaz skautů a skautek ČR, Pardubický kraj Junák – svaz skautů a skautek ČR, okres Svitavy Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko „Tilia“ Polička Bližší informace o variantách a různých možnostech v názvech OJ Junáka jsou uvedeny ve Směrnici k identifikace OJ Junáka. Ukázka razítek organizačních jednotek
10
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 11
Ukázka identifikace organizační jednotky Junáka na příkazní smlouvě
Poznámka: na mnohých smlouvách či jiných písemnostech se můžeme setkat také s adresou (sídlem) organizační jednotky. Její absence není na závadu, pokud je ve smlouvě identifikační číslo (IČO).
Vztah středisko x oddíl Středisko je základní organizační jednotkou Junáka a z výše uvedeného vyplývá, že má právní subjektivitu. Oddíl je základní výchovnou jednotkou, která nemá právní subjektivitu a nesmí proto vystupovat samostatně vůči okolí. Oddíl tedy samostatně nehospodaří a nemůže vlastnit žádný majetek. Jeho jednání se řídí pravidly, které si dohodne pro své oddíly středisko. Řada pravomocí a povinností může být přenesena na oddíly, např. vedení oddílové poklady, běžně středisko svěřuje do užívání oddílů nějaký majetek (stany, vybavení klubovny apod.).
Přehled znalostí posluchače po sestudování kapitoly: Kompletní bezpečná znalost pojem právní subjektivity a jeho vysvětlení (včetně důsledků) názvy organizačních jednotek postavení oddílu ve středisku Znalost pojmů a jejich základní charakteristika statutární orgán Znalost samostatných pojmů pojem hospodaření 11
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 12
Hospodářství svazu …Proto registrujte své členstvo včas! Podporujte vlastní svůj tisk, – odebírejte v hojné míře ústřední náš časopis Skaut Junák a Vůdce a nejen, že odebírejte, ale včas pla6te! Naše časopisy nejsou kalkulovány se ziskem. Víme, že Svaz na ně musí něco dopláceti, aby se udržely na své vysoké úrovni. Žádáme vás však znovu, abyste včas dostáli své platební povinnosti, zrovna tak, jak dostáti jí musí sám Svaz k svým věřitelům – tiskárnám. Podporujte svůj sportovní závod Skauting – uvědomte si, že tím pomáháte opět sami sobě, Svazu samému – že nebýti sportovního závodu, nemohl by ani Svaz vyvinouti takovou činnost, jakou vyvíjí, ježto nedostávalo by se mu k tomu potřebných finančních prostředků.
12
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 13
2. Hospodářské předpisy Junáka EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA HOSPODAŘENÍ
1. Právní normy a vnitřní předpisy upravující oblast hospodaření 2. Hospodářský řád Junáka 3. Směrnice k proplácení cestovních náhrad 4. Cestovné a jeho proplácení 5. Směrnice k proplácení telekomunikačních poplatků 6. Telekomunikační náhrady a jejich proplácení Tuto kapitolu musíme začít informací o právních předpisech a normách právního řádu ČR, které ovlivňují právě hospodářskou oblast. Je potřebné si připomenout, že právní předpisy jsou nadřazeny předpisům vnitřním. Mezi nejvýznamnější patří: • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění • daňové předpisy (např. zákon o daních z příjmů apod.) Vnitřní pravidla v oblasti hospodaření si stanovil sám Junák. Ty základní jsou uvedeny v těchto předpisech: • Stanovy Junáka • Hospodářský řád Junáka • Směrnice k proplácení cestovních náhrad • Směrnice k proplácení telekomunikačních poplatků • Směrnice k majetku Junáka • Směrnice k inventarizaci • různé pokyny zpravodajů Výkonné rady Junáka (VRJ) – například k dotacím či táborům Pro praxi je nutné znát zdroj, kde je možné v každém okamžiku nalézt platná znění jednotlivých předpisů. Právní předpisy lze nalézt na Internetu ve Sbírce zákonů a vnitřní předpisy v tzv. spisovně na webových stránkách Junáka – www.skaut.cz/dokumenty.
13
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 14
Ukázka webové stránky www.skaut.cz/dokumenty s ukázkou vybraných dokumentů po zadání slova „dotace“ do vyhledávače
14
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 15
2) Hospodářský řád Junáka Hospodářský řád Junáka je vnitřním předpisem, který stanovuje dlouhodobě platná pravidla pro hospodaření organizačních jednotek. Některá pravidla byla však tak důležitá, že je bylo nutné napsat přímo do Stanov Junáka. Ty pak řád musí respektovat, případně k nim uvádí potřebné podrobnosti. Jako budoucí vůdci oddílu nemusíte řád znát do podrobností, ale přečíst si ho musíte, abyste věděli, kde v případě potřeby hledat pomoc.
HOSPODÁŘSKÝ ŘÁD ÚVODNÍ USTANOVENÍ • Řád upravuje základní pravidla v oblasti hospodaření občanského sdružení Junák – svaz skautů a skautek ČR (dále jen Junák), a platí pro Junák (jako celek), organizační jednotky a členy Junáka. • Hospodaření Junáka slouží k zabezpečení jeho výchovných cílů. • Hospodaření nesmí být v rozporu s etickými zásadami hnutí. • Junák (jako celek) i jeho organizační jednotky jsou povinny nakládat se svým jměním s nejvyšší účelností a hospodárností. • Junák (jako celek) i jeho organizační jednotky nakládají se svým jměním v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Junáka a rozhodnutími příslušných orgánů a činovníků. SOUVISEJÍCÍ VNITŘNÍ PŘEDPISY Mezi související vnitřní předpisy patří zejména : • • • • • • • • • •
Stanovy Junáka – svazu skautů a skautek ČR Organizační řád Junáka Systemizace Revizní řád Junáka Směrnice k majetku Junáka Směrnice k inventarizaci Směrnice k hospodaření ústředních orgánů Junáka Směrnice pro zakládání a rušení organizačních jednotek Junáka Směrnice k proplácení cestovních náhrad Směrnice k proplácení telefonních poplatků
DEFINICE POJMŮ • Junák – svaz skautů a skautek ČR (Junák) – občanské sdružení, jehož organizační strukturu tvoří Junák (jako celek) a jeho organizační jednotky • Junák (jako celek) – právnická osoba spravovaná ústředními orgány Junáka • Organizační jednotky (dále také OJ) – jsou definovány Stanovami Junáka 15
VZ hospodareni.qxd
• • • •
• •
16.9.2005 15:24
StrÆnka 16
a Organizačním řádem Junáka (vyšší organizační jednotky, základní organizační jednotky, zvláštní organizační jednotky) Statutární orgán – osoba, kterou Stanovy Junáka opravňují činit veškeré právní úkony jménem Junáka nebo jménem příslušné organizační jednotky Právní subjektivita – způsobilost nabývat vlastním jménem práva a povinnosti Daňový subjekt – poplatník nebo plátce daně dle zákona1 Hospodaření – soubor ekonomicko-správních činností zabezpečujících provoz Junáka či jeho OJ, mezi které patří správa majetku, získávání finančních zdrojů a nakládání s nimi, tvorba, čerpání a kontrola rozpočtu, vedení účetnictví, plnění daňových povinností, tvorba vnitřních hospodářských předpisů a plnění ostatních povinností v oblasti hospodaření, vyplývajících z právních předpisů i vnitřních předpisů Junáka Majetek – věci, pohledávky, jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty Čistý majetek – pro účely tohoto řádu se jím rozumí majetek po odečtení veškerých závazků
HOSPODAŘENÍ JUNÁKA (JAKO CELKU) • Junák je občanské sdružení ve smyslu zákona2 registrované u Ministerstva vnitra pod číslem VSP/1 – 1366/90-R ze dne 19. 6. 1990 a je právnickou osobou od svého vzniku. Identifi-kační číslo (IČO) Junáka je dle výpisu z registru ekonomických subjektů 00 409 430. • Junák (jako celek) hospodaří podle rozpočtu ústředních orgánů Junáka, který každoročně schvaluje Náčelnictvo Junáka. • Za hospodaření Junáka (jako celku) je odpovědný statutární orgán. • Výkonná rada Junáka předkládá zpravidla do 6 měsíců, ve výjimečných případech do 9 měsíců po skončení kalendářního roku ke schválení Náčelnictvu Junáka výroční zprávu o hospodaření Junáka (jako celku). • V souladu se zákonem3 Junák (jako celek) vede podvojné účetnictví. • Junák (jako celek) zřizuje nejméně jeden běžný účet k zabezpečení platebního styku. Podpisové právo k účtu má vždy statutární orgán a dále osoby jím pověřené. • Pravidla pro hospodaření akcí zabezpečovaných Junákem (jako celkem) stanoví Směrnice k hospodaření ústředních orgánů Junáka vydaná Výkonnou radou Junáka. • Hospodaření Junáka (jako celku) podléhá kontrole Ústřední revizní komise Junáka. HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK JUNÁKA • Organizační jednotky Junáka jsou organizačními jednotkami ve smyslu zákona2. Jednají svým jménem od svého vzniku, jejich právní subjektivita je závislá na právní subjektivitě jejich zakladatele. Každá OJ má své vlastní identifikační číslo (IČO) a daňové identifikační číslo (DIČ). • OJ Junáka hospodaří podle svého rozpočtu, který každoročně schvaluje rada OJ. Rada při schvalování rozpočtu dbá na zajištění dlouhodobého rozvoje OJ. 16
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 17
• Za hospodaření OJ je odpovědný její statutární orgán. • OJ se může zavazovat pouze do výše svého čistého majetku. V případě závazku nad výši čistého majetku musí OJ požádat o souhlas svého zakladatele. Poskytnutím souhlasu se zakladatel stává ručitelem. Zakladatel, vyšší OJ, může vydat souhlas se závazkem pouze pokud souvisí se zajištěním a rozvojem činnosti OJ a výše závazku nepřekračuje součet čistého majetku žadatele a jeho zakladatele. U závazků převyšujících tuto částku musí požádat organizační jednotka o souhlas Výkonnou radu Junáka. Pokud se OJ zaváže v rozporu s tímto ustanovením, statutární orgán OJ odpovídá Junáku za škodu, která tím vznikne. • Nejpozději do 4 měsíců po skončení kalendářního roku je radě OJ předložena zpráva o hospodaření ke schválení. Za předložení zprávy je odpovědný statutární orgán OJ. • OJ je účetní jednotkou podle zákona3. V souladu se zákonem3 vede jednoduché nebo podvojné účetnictví. • Vyšší OJ zřizují nejméně jeden běžný účet k zabezpečení platebního styku. Se souhlasem zakladatele základní OJ běžný účet zřizovat nemusí. Podpisové právo k běžnému účtu má vždy statutární orgán a dále osoby jím pověřené. ·• Hospodaření OJ podléhá kontrole revizních komisí podle Revizního řádu Junáka. HOSPODAŘENÍ NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH ORGANIZAČNÍ JEDNOTKOU Pro účely zajištění hospodaření akcí OJ se akce rozdělují na velké – předpokládané výdaje vyšší než 10 000,- Kč nebo doba trvání delší než 6 dní malé – ostatní akce • Na každou akci sestavuje OJ samostatný rozpočet a dbá na účelné vynakládání svých prostředků v souladu se svými výchovnými cíli. • Rozpočet a vedoucího velké akce schvaluje rada OJ. Rada OJ může některého činovníka OJ schválením pověřit. • Pravidla pro pořádání malých akcí stanoví rada OJ svým usnesením. • Za hospodaření akce je odpovědný její vedoucí. Vedoucí akce dbá, aby hospodaření akce bylo v souladu s rozpočtem, případně aby v případě, že se podmínky jejího pořádání změní, nedocházelo k neplánovanému čerpání prostředků nekrytých příjmy. • Hospodaření akce je ukončeno jejím finančním vyhodnocením a zavedením do účetnictví OJ. HOSPODAŘENÍ SE SMLUVNĚ VÁZANÝMI PROSTŘEDKY • Junák (jako celek) a jeho organizační jednotky získávají na zabezpečení své činnosti smluvně vázané prostředky. Smluvně vázanými prostředky se rozumí zejména dotace ze státního rozpočtu, příspěvky a granty orgánů samosprávy, příspěvky a granty nadací a účelové dary. • Smluvně vázané prostředky musí být využity v souladu s účelem, na který byly
17
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 18
poskytnuty, a musí být řádně vyúčtovány v souladu s podmínkami poskytnutí. • Smluvně vázané prostředky mohou být, pokud to smluvní vztah dovoluje, poskytnuty dalším organizačním jednotkám. V takovém případě účel jejich využití musí být v souladu s účelem, na nějž byly poskytnuty prvotně. Pravidla poskytnutí, využití a vyúčtování těchto prostředků musí mít písemnou formu. • O pravidlech poskytnutí, využití a vyúčtování smluvně vázaných prostředků poskytovaných Junákem (jako celkem) organizačním jednotkám rozhoduje Výkonná rada Junáka. • V případě, že OJ závažně nebo opakovaně poruší právní předpisy nebo vnitřní předpisy Junáka, může být omezeno nebo zastaveno poskytování smluvně vázaných prostředků této OJ. NÁKLADY ČINOVNÍKŮ JUNÁKA A DALŠÍCH OSOB • Bližší podmínky pro proplácení cestovních náhrad stanoví Směrnice k proplácení cestovních náhrad vydaná Výkonnou radou Junáka. • Bližší podmínky pro proplácení telefonních poplatků stanoví Směrnice k proplácení telefonních poplatků vydaná Výkonnou radou Junáka. • Junák může činovníkům proplatit i další náklady vzniklé v souvislosti s činnostmi, které vykonávají v rámci své funkce v Junáku nebo z pověření. Pravidla stanoví svým rozhodnutím příslušná rada. • Obdobně může Junák postupovat při proplácení nákladů ostatním členům hnutí, případně osobám mimo Junáka, pokud prokazatelně byly vynaloženy se souhlasem příslušné rady v souvislosti s jeho činností a v jeho prospěch. JMĚNÍ JUNÁKA • Jmění Junáka (jako celku) a jeho organizačních jednotek tvoří souhrn majetku a závazků. • Zdrojem jmění jsou členské příspěvky, výtěžky akcí pořádaných Junákem, výtěžky z majetku Junáka, subvence a dotace, dary, příspěvky sponzorů, majetková účast v obchodních společnostech a jiné zdroje. • Majetkem jsou věci, pohledávky, jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty. Jednotlivé druhy majetku popisuje Směrnice k majetku Junáka vydaná Výkonnou radou Junáka. • OJ může nabývat svůj majetek. S tímto majetkem je oprávněna nakládat v rozsahu své působnosti, pokud Stanovy Junáka nestanoví jinak. OJ může být pověřována správou majetku Junáka (jako celku). Oprávnění k nakládání s tímto majetkem je součástí smluvního vztahu nebo pověření. • Junák i jeho OJ jsou, v souladu se zákonem3, povinny provádět inventarizaci majetku. Bližší podmínky stanoví Směrnice k inventarizaci vydaná Výkonnou radou Junáka. • Jakákoliv dispozice (např. prodej, darování, zřízení zástavního práva) s nemovitým majetkem Junáka (jako celku) nebo nemovitým majetkem jeho OJ podléhá schválení Výkonné rady Junáka. Bližší podmínky stanoví Směrnice k majetku Junáka. Výkonná rada Junáka může v této směrnici stanovit, kdy je dán její souhlas k dispozici s nemovitým majetkem při splnění vymezených podmínek. 18
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 19
• Jmění zrušené organizační jednotky přechází na jejího zakladatele, který o něm rozhodne. Bližší podmínky stanoví Směrnice pro zakládání a rušení organizačních jednotek vydaná Výkonnou radou Junáka. ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY • Výši členského příspěvku stanoví pro své členy základní OJ. Členský příspěvek je roční, jeho výše se pro rozdílné skupiny členů může lišit. Výši členského příspěvku, termín či termíny jeho vybírání a další pravidla stanoví svým doložitelným rozhodnutím příslušná rada OJ. • Výši odvodů z členských příspěvků pro vyšší OJ stanovuje, do výše maxima stanoveného Náčelnictvem Junáka, rada vyšší OJ. • Výši odvodů z členských příspěvků pro Junáka (jako celek) stanoví Náčelnictvo Junáka. • Bližší podmínky stanovuje Pokyn k registraci vydaný organizačním zpravodajem Junáka. ČINNOSTI JUNÁKA Z DAŇOVÉHO HLEDISKA • Junák (jako celek) a jeho OJ jsou podle zákona1 daňovými subjekty. • Činnost Junáka vyplývající ze stanov se nazývá hlavní činnost. • Činnosti, které definuje zákon4, a činnosti nespadající do hlavní činnosti, se nazývají doplňkovou činností. • Činnosti, které definuje zákon5 jako podnikání, nespadají do hlavní ani doplňkové činnosti, Junák je může provozovat pouze v souladu se zákony6. • Junák (jako celek) a jeho OJ mohou provádět podnikatelskou činnost. K výkonu takové činnosti potřebují souhlas Výkonné rady Junáka. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Tento řád byl schválen Náčelnictvem Junáka dne 15. 9. 2002, nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2003. Ke dni účinnosti tohoto řádu se zrušuje Hospodářský řád Junáka schválený Ústřední radou Junáka dne 30. 11. 1996. Náčelní dívčího kmene: Náčelník chlapeckého kmene: Starosta Junáka:
Ing. Hana Vogeltanzová, v. r. Zdeněk Prančl, v. r. Ing. František Šmajcl, v. r.
Poznámky k textu 1 zákon číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění 2 zákon číslo 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění 3 zákon 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění 4 zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění 5 zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění 6 např. zákon 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění 19
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 20
3) Cestovní náhrady a jejich proplácení Výpočet cestovného a vyplňování cestovních příkazů je stále velmi problematickou oblastí v hospodaření středisek, a proto ji probereme podrobněji v rámci této kapitoly. Celá oblast je upravena Směrnicí k proplácení cestovních náhrad. Ta se vztahuje na Junák jako celek a všechny jeho organizační jednotky, pokud vyplácí cestovní náhrady svým činovníkům, případně dalším osobám, které vykonávají nějakou činnost ve prospěch Junáka (nikoliv však svým zaměstnancům). K proplacení cestovní náhrady je nutné vždy mít: • uzavřenou smlouvu o proplácení cestovních náhrad na konkrétní období • řádně vyplněný cestovní příkaz Další náležitosti nutné k proplacení vyplývají ze způsobu cestování. Byla-li ke služební cestě použita hromadná doprava (autobus, vlak, MHD), pak se k cestovnímu příkazu přiloží jízdenky a náhrada je pak součtem prokázaného vynaloženého cestovného. Při cestě autem je situace o něco složitější, je třeba spočítat výši cestovních náhrad a k tomu potřebujeme následující: • kopii velkého technického průkazu od vozidla, podle kterého se zjistí průměrná spotřeba pohonných hmot • doklad o ceně pohonných hmot z období, kdy byla služební cesta uskutečněna Cestovní náhrady se u auta vypočítávají ze dvou částí • spotřeby pohonných hmot • náhrady za použití soukromého vozidla, tuto náhradu stanovuje organizační jednotka podle svých možností a může se pohybovat v rozmezí od 0 Kč do 3 Kč za jeden kilometr V praxi se kopie technického průkazu nedokládá ke každému cestovnímu příkazu. Pokud se užívá stále stejné vozidlo, pak stačí kopii přiložit jedenkrát ročně. Služební cestou není doprava účastníků mladších 18 let a jejich dospělého doprovodu spojená s účastí na akci. Pokud tedy jede družina se svými vedoucími na výlet, tak proplacení cestovného (jízdenek) bude provedeno běžným způsobem – vyplatí se z pokladny na základě výdajového pokladního dokladu a jízdenky se přiloží. Není třeba postupovat podle této směrnice a vypisovat cestovní příkaz, uzavírat smlouvu a podobně.
Cestovní příkaz Nyní se podívejme na vyplnění cestovního příkazu. Cestovní příkaz (formulář) můžeme rozdělit na 3 části: A) Nacionále činovníka a bližší určení cesty. Vyplňujeme: • identifikaci jednotky (razítko OJ) • příjmení, jméno, titul toho, kdo koná cestu • jeho bydliště • informace o konané cestě v tabulce
20
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
Počátek pracovní cesty
StrÆnka 21
Místo jednání
Účel cesty
Konec cesty
Brno
Seminář pro vedoucí středisek
Olomouc 11. 10. 2005
Olomouc 10. 10. 2005
V tabulce není třeba vyplňovat čas odjezdu a příjezdu. Tento údaj je nutný ke spočítání doby trvání pracovní cesty, kterou uskutečnil zaměstnanec (doba trvání je nutná ke zjištění odměny za práci). • • • •
údaje o spolucestujících určený dopravní prostředek – zaznamenáváme typ auta, SPZ, průměrnou spotřebu informace o poskytnuté záloze datum a podpis činovníka oprávněného k povolení cesty
Na každém cestovním příkazu musí být informace o typu vozidla (nejlépe i s SPZ), kterým byla cesta uskutečněna. Je to z důvodu, kdy jeden činovník používá více osobních vozidel a případná kontrola musí jednoznačně zjistit, zda byla řádně spočtena cestovní náhrada (tj. zda byla použita správná průměrná spotřeba PHM). B) Schválení služební cesty Služební cestu povoluje: • v organizační jednotce statutární orgán organizační jednotky • u služební cesty konané v souvislosti s akcí vedoucí akce Příslušná rada může svým usnesením schválit odlišná pravidla pro povolování a schvalování vyúčtování služebních cest. Povolení služební cesty tedy musí proběhnout ještě před jejím započetím. C) Přehled vyúčtování služební cesty Náležitosti k vyplnění jsou uvedeny v následujícím příkladu: Přehled vyúčtování služební cesty Datum
Odjezd - Hod. Použitý příjezd prostředek
Km
Sazba náhrady
Jízdné
Celkem
Upraveno
10.10. 2005 Olomouc 10.10. 2005 Brno
AUV
80
4,75
-
380,00
380,00
11.10. 2005 Brno 11.10. 2005 Olomouc
AUV
83
4,75
-
394,00
394,00
Celkem
774,00
774,00
Záloha
0,00
0,00
774,00
774,00
Vysvětlivky: O osobní vlak A autobus AUV auto vlastní MOS motocykl
R rychlík L letadlo AUS auto služební
Doplatek Přeplatek
21
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 22
V praxi se můžete setkat s velkým množstvím různých formulářů cestovních příkazů. Je vhodné se přizpůsobit danému formuláři a jeho kolonkám. Do sloupce „jízdné“ se zapisují nárokované výdaje za použití dopravního prostředku kromě osobních vozidel a motocyklů, které jsou prokázaným výdajem (nutné doložit jízdenkou). Do sloupce „prostředek“ se zaznamenává druh dopravního prostředku dle výše uvedených vysvětlivek. Ve sloupci „sazba“ se zapisuje částka, která vyšla ve výpočtu jako náhrada na 1 km. Do sloupce „celkem“ se zapíše vždy částka po výpočtu v takovém tvaru, aby měla alespoň 2 desetinná místa. Sloupec „upraveno“ slouží pro úpravy vypočtené částky (například zaokrouhlení). D) Vyplacení cestovní náhrady Tato část se vyplňuje až po výpočtu náhrady cestovného. Příslušný činovník svým podpisem potvrdí souhlas s vypočtenou náhradou takto: Vyúčtování pracovní cesty Zpráva o výsledku pracovní cesty podána dne:
............................................ Datum a podpis odpovědného činovníka
Souhlas vydává i s tím, že služební cesta splnila svůj účel. Z výše uvedeného vyplývá, že na cestovním příkazu před jeho vyplacením musí být 2 podpisy (činovník povolující služební cestu a činovník schvalující vyúčtování). V organizačních jednotkách to většinou bývá jeden a týž člověk – vedoucí střediska. U cestovného na akcích je to vedoucí akce. Dále je možné využít výdajového pokladního dokladu, který je přímo na blanketu cestovního příkazu a proplatit cestovné. K proplacení náhrady je také možné užít běžného typu výdajového pokladního dokladu.
Výdajový – příjmový pokladní doklad číslo
39/05
Účtovaná náhrada byla přezkoušena a upravena
na Kč 774,00 Vyplacená záloha: 0,00 Kč Doplatek – přeplatek : 774,00 Kč Slovy: Sedmsetsedmdesátčtyřikoruny== Novák 20/10 Datum a podpis upravil vyúčtování
22
Hájek 20/10 Dvořák Datum a podpis příjemce (totožnost)
Datum a podpis pokladníka
Schválil
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 23
Výpočet sazby náhrady na 1 km Výpočet se může provést níže uvedeným způsobem, který vychází z těchto nutných údajů: • • • •
průměrná spotřeba vozidla na 100 km cena pohonné hmoty za 1 litr částka náhrady za opotřebení počet ujetých km
Průměrná spotřeba vozidla se zjistí dle kopie technického průkazu vozidla, která musí být uložena pro případnou kontrolu. Zde jsou většinou uvedeny 3 položky spotřeby při různých rychlostech (podívej se na ukázku A a B). Údaje o průměrné spotřebě se mohou lišit v závislosti na typu a stáří vozidla. Ukázka: Rychlost
Spotřeba PHM na 100 km
60 km/h 90 km/h 120 km/h průměr
7,60 6,53 6,87 7,00
Výpočet průměrné spotřeby = 7,60 + 6,53 + 6,87 = 21. Celkový součet 21 děleno 3 (položky) = 7,00 litrů/100 km Cena pohonných hmot se určí z prvotního dokladu od nákupu PHM. K cestovnímu příkazu je nutné doložit paragon od nákupu benzínu (postačí kopie; někdy se užívá jedna kopie k více cestovním příkazům). Částka náhrady za opotřebení vozidla musí být stanovena rozhodnutím rady příslušné organizační jednotky v souladu se Směrnicí o proplácení cestovních náhrad. Počet ujetých km zjistíme dle údajů tachometru vozidla. Algoritmus výpočtu sazby náhrady na 1 km Postup výpočtu sazby náhrady na 1 km (zjednodušeně): • průměrná spotřeba na 100 km děleno 100 = spotřeba PHM na 1 km (v litrech) • spotřeba na 1 km krát cena 1 litru benzínu = sazba náhrady za PHM na 1 km (v Kč) • sazba náhrady za PHM na 1 km plus náhrada za opotřebení vozidla = celková sazba náhrady na 1 km (v Kč) • celková sazba náhrady na 1 km krát počet ujetých km = celková náhrada za ujeté km (v Kč) Příklad Navažme na informace, které jsou napsány v jednotlivých částech cestovního příkazu (v ukázkách) a ukažme si prakticky postup výpočtu náhrady. 23
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:24
StrÆnka 24
Rekapitulace nutných údajů pro výpočet: • • • •
průměrná spotřeba vozidla na 100 km – 7,00 litrů cena pohonné hmoty za 1 litr – 25 Kč částka náhrady za opotřebení – 3,00 Kč počet ujetých km – 163 km
Výpočet celkové cestovní náhrady v příkladu: • • • •
7 : 100 = 0,07 0,07 x 25 = 1,75 1,75 + 3,00 = 4,75 4,75 x 163 = 774,00 Kč
V praxi bývá zvykem psát postup výpočtu v konkrétních číslech nad tabulku sumáře cest tak, aby případná kontrola revizní komise či hospodáře mohla být provedena rychleji a efektivněji.
4) Telekomunikační náhrady a jejich proplácení Za telekomunikační náhrady se považují náhrady poplatků za užívání telefonu (a[ pevné linky nebo mobilního telefonu) a poplatky za připojení k Internetu ve prospěch činnosti Junáka. Dle Směrnice k proplácení telekomunikačních poplatků se náhrady dělí na • jednorázové • opakované Opakovanými náhradami se rozumí případy, kdy dochází k proplácení náhrad pravidelně. Většinou jsou to případy proplácení telefonu činovníkům rad. Pro proplacení opakovaných telekomunikačních náhrad je třeba uzavřít smlouvu o proplácení telekomunikačních náhrad a určit předepsaným způsobem výši náhrady (postup je uveden ve směrnici). Jednorázovou náhradou se rozumí proplácení telefonních poplatků především na akcích nebo v souvislosti s jednorázovým úkonem (např. zajištění zpracování registrace v březnu). Jedná se o proplácení kuponů do mobilních telefonů a jednorázové proplácení náhrady za užití pevné telefonní stanice nebo mobilního telefonu se smlouvou. Pravidla pro proplácení stanoví rada organizační jednotky. Pokud tak neučinila, rozhoduje bu\ statutární orgán (v případě jednorázového úkonu) nebo vedoucí akce. U jednorázové úhrady je vždy třeba, aby na prvotním dokladu, na základě kterého je prováděno proplacení, bylo vyjádřeno (vyznačeno) schválení podpisem vedoucího akce nebo statutárního orgánu a informace o účelu použití telekomunikačních služeb.
24
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 25
Ukázka technického průkazu vozidla s vyznačením hodnot průměrné spotřeby A. Starší typ TP
Průměrná spotřeba tedy činí: 10,6 + 6,0 + 7,9 / 3 = 8,17 B. Novější typ TP
Průměrná spotřeba tedy činí: 7,5 + 5,1 + 6,0 / 3 = 6,2
Ukázka dokladu o ceně PHM 25
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 26
Ukázka vyplněného cestovního příkazu
26
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 27
Ukázka smlouvy o proplácení cestovních náhrad
Přehled znalostí posluchače po sestudování kapitoly: Kompletní bezpečná znalost cestovní náhrady, jejich výpočet a náležitosti nutné k proplacení cestovní náhrady (včetně vyplnění cestovního příkazu) Znalost pojmů a jejich základní charakteristika výčet a základní charakteristika vnitřních předpisů Junáka týkající se hospodaření pravidla pro proplácení telekomunikačních náhrad v rámci hospodaření akcí Znalost samostatných pojmů zákon o účetnictví informační zdroje aktuálních vnitřních předpisů 27
VZ hospodareni.qxd
28
16.9.2005 15:25
StrÆnka 28
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 29
3. Základy účetnictví, účetní doklady EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA HOSPODAŘENÍ
1. Organizace účetnictví, základní pojmy 2. Rozvaha, výsledovka 3. Účetní doklady
Organizace účetnictví Junák a jeho organizační jednotky mají dle zákona o účetnictví povinnost vést přehled (evidenci) o svém majetku a zachycovat jeho změny (tedy přírůstky a úbytky). Tento přehled se vede za pomoci účetnictví. Účetnictví jako takové má několik funkcí. Vyberme z nich ty nejdůležitější: • evidenční (poskytuje přehled přírůstků a úbytků majetku, sleduje vlastně jeho pohyb) • kontrolní (usnadňuje provádění kontroly hospodaření jednotky) • preventivní (přispívá k ochraně majetku prostřednictvím povinné evidence a systémem kontroly) • rozborové (ukazuje výsledky hospodaření podle jednotlivých činností jednotky) Tyto funkce účetnictví není třeba znát zpaměti. Jsou zde uvedeny zejména pro ozřejmení účelu účetnictví. Účetnictví jako takové se vede za celou účetní jednotku od jejího vzniku do jejího zániku. V rámci Junáka je účetní jednotkou Junák (jako celek) a každá organizační jednotka. Platí pravidlo, že každá akce, kterou pořádá jakákoliv organizační jednotka, musí být zahrnuta do jejího účetnictví. Nemůže se tedy stát, že by například hospodaření tábora zůstalo po táboře vedoucímu tábora doma a nebylo by předáno hospodáři k zaúčtování.
Rozvaha Majetek a jeho krytí Dříve než se začneme zabývat majetkem střediska, uvedeme si příklad na vybavení rodiny – ptáme se tedy na to, CO MÁ? Rodina má svůj majetek, který můžeme rozdělit na dvě skupiny: • majetek dlouhodobého charakteru (nábytek, televizor, auto) 29
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 30
• majetek krátkodobého charakteru (oblečení, potraviny, peníze v hotovosti či na účtu v bance) Další důležitou složkou majetku jsou pohledávky, nároky na určité plnění – většinou finanční – vyplývající z předešlého právního vztahu. Jde vlastně o to, že nám například někdo dluží nějaké peníze za službu, kterou jsme v jeho prospěch provedli. Středisko potřebuje ke svému správnému fungování také určitý majetek. A stejně jako naše rodina jej může rozdělit na majetek • dlouhodobý • krátkodobý V účetnictví však musí být přesně zaznamenána struktura majetku společně s jeho oceněním. Takto sestavený přehled musí odpovídat skutečnosti, sestavuje se k určitému datu (dni) a může vypadat například takto: MAJETEK K 12. 3. 2004 Dlouhodobý majetek Budovy (nemovitost) Automobil (movitost) Drobný dlouhodobý hmotný majetek Krátkodobý majetek Peníze v pokladně Peníze na běžném účtu u banky Pohledávky CELKEM
HODNOTA V KČ 353 000,00 78 000,00 123 900,00 17 890,50 34 579,00 12 000,00 619 369,50
Vra[me se nyní zpět k našemu příkladu – k rodině a jejímu majetku. Nutně se te\ musíme zeptat, od koho a z jakých zdrojů si rodina majetek opatřila. Ptáme se tedy otázkou OD KOHO? Zdrojem příjmů mohly být například • úspory z příjmů členů rodiny • dar od příbuzných • půjčka od peněžního ústavu První dva zdroje (tedy úspory a dar) jsou zdroje vlastní. Vlastní proto, že si s nimi může rodina nakládat podle svého, nemusí je nikomu vracet. Část majetku si rodina opatřila také z cizích zdrojů (z půjčky). Cizí proto, že je rodina bude muset v určitém časovém období vrátit bance zpět. V naší účetní jednotce je to podobné. Také zde nacházíme vlastní a cizí zdroje krytí.
30
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 31
Mezi zdroje krytí VLASTNÍ můžeme zařadit • VLASTNÍ JMĚNÍ Vlastním jměním je souhrn hodnot (tedy peněz a majetku), který měla účetní jednotka v den svého vzniku. Vlastní jmění se pak může každý rok zvyšovat či snižovat. Protože pochopení tohoto abstraktního pojmu není jednoduché, uve\me si několik způsobů, jak vlastní jmění vytvořit v různých situacích: RODINA U rodiny jsou „vlastním jměním“ při jejím vzniku (sňatku) například úspory každého z manželů, které přináší do manželství a případně také hodnota nemovitosti, kde bude rodina bydlet. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM Pokud chce tato obchodní společnost vzniknout, musí vložit každý ze společníků určitý vklad (peníze, majetek) do společnosti a součet těchto hodnot je vlastním jměním. JUNÁCKÉ STŘEDISKO Při svém vzniku junácké středisko nemá vůbec nic. Pro svou činnost však potřebuje nějakou klubovnu a tu získá od města darem. Tudíž vlastním jměním tohoto střediska bude právě hodnota oné klubovny a případně členské příspěvky od zakládajících členů. Mezi zdroje krytí CIZÍ řadíme • PŮJČKU např. od junáckého okresu • ZÁVAZKY vůči svému okolí Stejně jako u majetku můžeme i své zdroje krytí rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé. Zapišme tedy strukturu zdrojů krytí účetní jednotky takto: ZDROJE KRYTÍ K 12. 3. 2004 Vlastní zdroje (dlouhodobé) Vlastní jmění Cizí zdroje Půjčka od okresu (dlouhodobá) Závazky vůči státu (krátkodobé) CELKEM
HODNOTA V KČ 400 369,50 200 000,00 19 000,00 619 369,50
Aktiva a pasiva V předcházejících dvou případech jsme poznali, že nás zajímá jednak majetek a jeho složení (struktura) a také jeho zdroje krytí. Hodnota majetku účetní jednotky se souborně nazývá AKTIVA, každá jednotlivá položka aktivum. Aktivy jsou tedy budovy, zařízení, přístroje, peníze, materiál apod. Celková částka zdrojů určených k financování aktiv se nazývá souborně PASIVA, každá jednotlivá položka pasivum. Pasivem jsou tedy závazky, půjčky a vlastní jmění. Podíváme-li se na souhrn aktiv a souhrn pasiv, pak se oba souhrny musí ROVNAT. 31
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 32
Rozvaha, její funkce, obsah a členění V účetnictví střediska pak dochází k evidenci přírůstků a úbytků aktiv a pasiv. Po každé takové změně by bylo nutné sestavit rozvahu. To by bylo velmi náročné, proto se rozvaha sestavuje zpravidla ke konci roku. Rozvaha je tedy přehledem aktiv a pasiv uspořádaných určitým způsobem k určitému okamžiku. Jednotlivé položky rozvahy se seskupují do skupin podle charakteru – aktiva většinou dle jejich doby užívání (dlouhodobý a krátkodobý majetek). U pasiv dochází k seskupování položek dle vlastnictví (zdroje vlastní a cizí). Rozvaha, za použití výše uvedených pravidel, může vypadat například takto: AKTIVA ROZVAHA k 12. 3. 2004 Dlouhodobý majetek Vlastní zdroje (dlouhodobé) Budovy (nemovitost) 353 000,00 Vlastní jmění Automobil (movitost) 78 000,00 Cizí zdroje Drobný dlouhodobý hmotný majetek 123 900,00 Úvěr od banky (dlouhodobý) Krátkodobý majetek Závazky vůči státu (krátkodobé) Peníze v pokladně 17 890,50 Peníze na běžném účtu u banky 34 579,00 Pohledávky 12 000,00 CELKEM 619 369,50 CELKEM
PASIVA 400 369,50 200 000,00 19 000,00
619 369,50
Výsledovka (výkaz zisku a ztráty) Pokud se však podíváme do praxe, tak ne všechny účetní případy lze zaznamenat pomocí položek aktiv a pasiv. Právě z tohoto důvodu byly do účetnictví zavedeny ještě další dvě položky – náklady a výnosy. Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby – nákladem je cena kancelářského papíru, který jsme koupili a spotřebovali. Nákladem jsou samozřejmě i potraviny na akci, cestovné, nájemné, kopírování a podobně. Opakem nákladů jsou výnosy. Ty představují naopak finanční vyjádření výkonů – tedy cenu služby, kterou my poskytujeme a někdo nám za ni platí. V praxi je výnosem účastnický poplatek na akci, registrační příspěvek, dar, dotace či příspěvek od města. Tak jako jsme se naučili sestavovat aktiva a pasiva do rozvahy, musíme zavést zápis nákladů a výnosů do tzv. výsledovky (správně se nazývá výkaz zisku a ztráty). Výsledovka je tedy přehled nákladů a výnosů, které vznikly k určitému datu v souvislosti s nějakou činností. Jednoduchým příkladem může být družinový výlet – na výlet bylo vybráno od účastníků 500 Kč (dotace činila 300 Kč), za které jsme nakoupili buřty a chléb a nakopírovali jsme obrázky na hru v lese. Dále pak byly zakoupeny kancelářské potřeby. Po skončení akce musíme sestavit výsledovku (plnění rozpočtu), abychom zjistili výsledek našeho hospodaření. Může vypadat takto:
32
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
NÁKLADY Potraviny (buřty, chléb) Kancelářské potřeby Kopírování (služby) CELKEM Hospodářský výsledek akce
StrÆnka 33
VÝSLEDOVKA k 12. 3. 2004 424,50 Kč Účastnické poplatky 275,50 Kč Dotace 200,00 Kč 900,00 Kč CELKEM -100,00 Kč
VÝNOSY 500,00 Kč 300,00 Kč 800,00 Kč
V účetnictví se však do výsledovky sestavují všechny náklady a výnosy vzniklé z činnosti střediska a vypadá tedy složitěji.
Účetní doklady Jednou z nejdůležitějších písemností v účetnictví jsou bezesporu účetní doklady. Jedná se o písemnosti, které dokumentují vznik a pohyb (přírůstek či úbytek) nákladů, výnosů, majetku a zdrojů krytí. V účetnictví se zaznamenává skutečnost výhradně na základě účetních dokladů. Základní výčet účetních dokladů a situací, kdy vznikají, je tento: ÚČETNÍ PŘÍPAD Příjem peněz do pokladny Výdej peněz z pokladny Příjmy a výdaje přes běžný účet Nákup na fakturu Faktura za účastnický poplatek
TYP ÚČETNÍHO DOKLADU Příjmový pokladní doklad Výdajový pokladní doklad Výpis z běžného účtu Přijatá faktura Vydaná faktura
Mezi účetní doklady mohou například ještě patřit smlouvy, příjemky, výdejky, převodky, interní účetní doklady a další. Na účetní doklady jsou kladeny určité požadavky, aby mohly být použity do účetnictví. Musí splňovat zákonem požadované náležitosti. Ty jsou uvedeny v § 11 zákona o účetnictví, kde se praví: § 11 Účetní doklady Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: • • • • • •
označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem dle písmene d), podpisový záznam podle § 33a, odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Za účetní doklady jsou považovány originální písemnosti (nikoli xerokopie apod.), 33
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 34
stejnopisy a průpisy obsahující zákonem stanovené náležitosti. Po výrazném zjednodušení lze tedy vyjmenovat náležitosti účetního případu takto: • označení účetního dokladu, (například označením „VPD“, „Faktura“ apod. a číslo.); • obsah účetního případu a jeho účastníky (adresy, jména, případně IČO, DIČ – vypsat nebo razítko); • peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství; • datum, kdy byl účetní doklad vystaven; • datum, kdy došlo k zaúčtování dokladu do účetnictví. Pokud je shodný s datem vystavení, tak se neuvádí; • podpis osoby, která provedla zaúčtování a pak té, která je zodpovědná (je stanoveno vnitřním předpisem). V praxi se musí na mnohé doklady doplnit chybějící náležitosti tak, aby se z nich staly účetní doklady. Jsou to většinou: • na výdajovém a příjmovém pokladním dokladu datum zaúčtování a podpis toho, kdo doklad zaúčtoval a odpovědného činovníka. U většiny výdajových dokladů se musí připojit i prvotní doklad. • na výpisu z účtu a fakturách se doplní datum zaúčtování a oba podpisy.
Výdajový a příjmový pokladní doklad Jak výdajové, tak i příjmové pokladní doklady jsou obvykle vypisovány ručně na formuláře, které lze zakoupit téměř v každém papírnictví. Nutno upozornit, že je třeba zkontrolovat, zda předtištěné doklady obsahují všechny náležitosti. Uspořádání náležitostí účetních dokladů může být různé a jejich různé provedení není na závadu. Na výdajový pokladní doklad (VPD) se vypisuje: • na doklad umístíme do levého horního rohu razítko OJ (nebo vypíšeme identifikaci ručně) • zapíšeme číslo účetního dokladu podle našeho číslování • datum vyhotovení, označení příjemce peněz, průkaz totožnosti u neznámých osob • označení částky a to číselně i slovně (částka slovy začíná velkým písmenem a celý údaj je uveden jako jedno slovo, tedy bez mezer, pomlček aj. Př.: Kč =1250,- zapíšeme jako Jedentisícdvěstěpadesátkorun; jednička zvýrazňuje, že jde pouze o jeden tisíc, nikoliv o sto tisíc). • dále zapíšeme účel vydání (např. nákup potravin, cestovné na výletě aj.); počet příloh • podpis příjemce • podpis pokladníka nebo osoby, která peníze vydala Na příjmový pokladní doklad (PPD) vypisujeme obdobné údaje jako u VPD, ale z opačného pohledu (pravidla vypisování jsou stejná). Nemusíme však vyžadovat podpis toho, kdo nám platí. Číslování PPD by mělo být oddělené od číslování VPD (není podmínkou).
34
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 35
Ukázka jednoduchého výdajového pokladního dokladu, vč. prvotního dokladu
Ukázka vyplněného příjmového pokladního dokladu se stvrzenkou
35
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 36
Identifikace účetní jednotky Již bylo zdůrazněno, že na účetních dokladech musí být jednotliví účastníci řádně identifikováni (označeni). V praxi v označování vlastní účetní jednotky bývají často chyby. Řádné označení je nutné zejména na fakturách, smlouvách a dalších účetních dokladech. U účetních dokladů provádíme označení zejména razítkem, ale u faktur je třeba název vypsat. Externisté, kteří nejsou znalí organizační struktury Junáka, označí odběratele, kterým je organizační jednotka Junáka, chybně. Uve\me si příklady chybných a správných označení na fakturách: SPRÁVNÉ Junák – svaz skautů a skautek ČR středisko Moravská Třebová Nová 30, 571 01 Moravská Třebová
Junák středisko Moravská Třebová Nová 30, 571 01 Moravská Třebová
CHYBNÉ Svaz skautů a skautek středisko Plamen Praha 3
Junák Letní tábor v Kahanech paní Novotná Kateřina
Středisko Plamen paní Novotná Kateřina Příbramská 3, Olomouc
Junák - svaz skautů Táborská 36/99 České Budějovice
Každý účetní doklad musí mít jednoznačnou identifikaci prostřednictvím svého čísla. Pro příklad lze uvést ukázku číslování VPD a PPD dvojím způsobem: • nepřetržitou řadou pokladních dokladů [viz ad a)] • pokladní doklady jsou číslovány samostatně [viz ad b) + c)] V praxi se často používá písmen k označení druhu pokladního dokladu. Můžete se však také setkat s různými číselnými kombinacemi, které také jednoznačně vyjadřují druh – př. 1200XXX, kde číselný znak 12=jednoznačné určení, že jde o VPD, 00=dělítko, XXX=číselná řada. Konkrétně viz ukázka c). Ukázka způsobů číslování pokladních dokladů: Druh dokladu
Číslo ad a)
Číslo ad b)
Číslo ad c)
PPD PPD VPD PPD VPD VPD PPD
1 2 3 4 5 6 7
P1 P2 V1 P3 V2 V3 P4
1100001 1100002 1200001 1100003 1200002 1200003 1100004
36
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 37
V praxi dochází k situacím, že v některých střediscích se po proběhlých táborech objeví několik dokladů se stejnými čísly. Například doklad V1 se objeví na každém táboře. To podle výše uvedeného není možné a proto je třeba, aby hospodáři organizačních jednotek zajistili správné číslování vhodně vymyšlenými číselnými řadami.
Opravy účetních záznamů Základní pravidlo při provádění oprav je to, že opravy nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit: • osobu odpovědnou za provedení opravy • okamžik provedení opravy • obsah opravovaného záznamu před a po opravě Ukázka opravy: Opravil Novák, 1.2.05
1 211,90 1 121,90 V praxi jsou často používány bělicí pasty, přelepky či korekční pásy. Je jasné, že vyjmenované způsoby oprav jsou v přímém rozporu s ustanoveními zákona o účetnictví.
Přehled znalostí posluchače po sestudování kapitoly: Kompletní bezpečná znalost pojmy aktiva, pasiva, náklady, výnosy, rozvaha, výsledovka kompletní znalost problematiky účetních dokladů (včetně vyplnění VPD, PPD) + vazba na prvotní doklady Znalost pojmů (podstaty problémů) a jejich základní charakteristika výkazy v účetnictví číslování účetních dokladů, opravy účetních dokladů Znalost samostatných pojmů účetnictví a jeho funkce
37
VZ hospodareni.qxd
Ukázka faktury
38
16.9.2005 15:25
StrÆnka 38
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 39
39
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 40
4. Majetek 1. Dělení majetku 2. Inventarizace
EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA
Majetkem obecně rozumíme soubor věcí (hmotných i nehmotných) a práv, která jsou v právoplatném držení jedné nebo více osob.
HOSPODAŘENÍ
V rámci Junáka vyplývá úprava majetku ze Stanov Junáka, zejména v hlavě patnácté „Jmění Junáka“. Podrobnější pravidla pro hospodaření s majetkem najdeme ve Směrnici k majetku Junáka, resp. Směrnici k inventarizaci.
Dělení majetku Majetek lze dělit dle mnohých hledisek. V praxi se setkáváme s různými kategoriemi, pro účely vůdcovské zkoušky je třeba znát tři následující:
1. Dělení majetku na hmotný a nehmotný Hmotný majetek je ten, na který si můžeme fyzicky sáhnout. Má svou hmotnou podobu. Příkladně jde o automobil, budovu, počítač aj. Nehmotný majetek je ten, který má svou hodnotu zejména ve své ocenitelné existenci (zpravidla v nehmatatelné podobě). Například jde o ochranné známky, software, myšlenky, patenty.
2. Dělení majetku na movitosti a nemovitosti Movitost chápeme jako věc, která může kdykoliv změnit svou polohu (dá se s ní libovolně místně manipulovat). Příkladně automobil, počítač, telefon, stůl, židle, peníze aj. Nemovitost chápeme jako věc hmotnou, která však nemůže měnit svou polohu. Je pevně spjata se zemí (pevným základem) – budova, pozemek. U nemovitostí je důležité vědět, že jsou evidovány speciálním správním úřadem (Katastrální úřad – KÚ). Vlastnické právo k nemovitosti se dokazuje listem vlastnictví (výpisem z katastru nemovitostí), který vydá na požádání KÚ, každá změna u nemovitosti (vlastníka, stavu,…) se KÚ musí písemně oznamovat. Pokud vlastník nemovitosti tuto nemovitost prodá na základě písemné kupní smlouvy a nepožádá o vklad této 40
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 41
smlouvy (změny) do katastru nemovitostí, pak se má za to, že k žádnému převodu nedošlo a nemovitost stále patří původnímu vlastníkovi. Pro OJ Junáka platí v této souvislosti i ustanovení č. 143 Stanov Junáka, které říká, že jakákoliv dispozice (například prodej, darování, zřízení zástavního práva) s nemovitým majetkem Junáka nebo jeho organizačních jednotek podléhá schválení Výkonné rady Junáka.
3. Dělení majetku pro účely hospodaření v Junáku Dlouhodobý majetek je majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok. Patří do něj nehmotný majetek od částky 7 tis. Kč (např. software, ochranné známky), nemovitosti a hmotný majetek od 3 tis. Kč. Peníze jsou souhrnem hotovosti v pokladně a zůstatku na běžném účtu. Do této kategorie lze zahrnout i peníze uložené na spořícím či termínovaném účtu. Pohledávka je nárok na peněžní či nepeněžní plnění v důsledku právního vztahu či aktu (smlouva, odebrané zboží, objednávka aj.). Bývá většinou podložena písemným dokumentem (fakturou, smlouvou). Prakticky jde o to, že má někdo povinnost mi zaplatit. Opakem pohledávky je závazek. Jedná se o povinnost peněžně či nepeněžně plnit v důsledku právního vztahu či aktu (smlouva, odebrané zboží, objednávka aj.). Bývá také podložen písemným dokumentem (fakturou, smlouvou). Prakticky jde o to, že já mám někomu povinnost zaplatit. Závazek není na rozdíl od pohledávky majetkem. Zásobou rozumíme hmotný majetek krátkodobě upotřebitelný, cenové omezení není určeno (zpravidla se výkonem činnosti spotřebovává). Příkladem může být písek na stavbu klubovny. Bližší informace je možné dohledat ve Směrnici k majetku Junáka. Základní evidenci majetku musí mít organizační jednotka vedenu v účetní evidenci podle pravidel stanovených zákonem o účetnictví. Tak například pokladní hotovost se eviduje v pokladní knize, některé závazky v knihách faktur a nemovitosti na kartách majetku. Zvláštní pravidla platí pro evidenci dlouhodobého majetku. V účetnictví se evidují majetky pouze s vyšší cenou (60 tis. Kč pro nehmotný, 40 tis. Kč pro hmotný). Vzhledem k tomu, že i s majetkem v nižší hodnotě by měly organizační jednotky nakládat hospodárně (a dobrá evidence je předpokladem pro hospodárné nakládání), stanovuje Směrnice k majetku povinnost vést operativní evidenci dlouhodobého majetku v ceně nižší (od hodnoty 7 tis. Kč u nehmotného a 3 tis. Kč u hmotného majetku). Tuto hranici si mohou organizační jednotky, pokud chtějí, ještě dále snížit a v operativní evidenci mít zapsán i majetek s nižší cenou. Operativní evidence musí obsahovat popis majetku, umístění a osobu odpovědnou za majetek, skutečnost, zda byl pořízen z účelově vázaných prostředků, případně další informace potřebné pro organizační jednotku či osoby majetek využívající. Zařazování a vyřazování majetku z evidence probíhá průběžně během roku a musí 41
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 42
být vždy podloženo dokladem. Např. při nákupu majetku jde o fakturu za pořízení lodí, při darování majetku jinému středisku může být dokladem např. darovací smlouva na starý hangár. Pokud nějaký majetek je už ve středisku nepoužitelný, může být vyřazen. V takovém případě musí středisko sepsat likvidační protokol, kde majetek popíše, zaznamená důvod vyřazení a případně způsob likvidace. O vyřazení majetku, pokud si středisko nestanoví jinak, rozhoduje jeho vedoucí. Majetek musí být také kontrolován, resp. inventarizován. Podrobný postup je uveden ve Směrnici k inventarizaci.
Inventarizace Inventarizací rozumíme proces odsouhlasení skutečného stavu majetku a závazků, se stavem zachyceným v účetnictví a vypořádání případných inventarizačních rozdílů. Proces inventarizace začíná jmenováním inventarizační komise a vyhlášením termínu inventarizace a končí odevzdáním zápisu inventarizační komise statutárnímu orgánu kontrolované jednotky. Povinnost inventarizovat majetek a závazky ukládá zákon o účetnictví. Další podrobné postupy obsahuje i vnitřní předpis Junáka – Směrnice k inventarizaci. Měli bychom si všimnout, že je velký rozdíl mezi sloven „inventarizace“ a „inventura“. Inventarizace je proces, při němž účetní jednotky zjiš[ují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. Inventarizací tedy rozumíme celý komplex činností např. příprava inventur, jmenování komisí, provedení a vyhodnocení kontroly, vyvození důsledků atd. Inventura je dílčí činnost v rámci inventarizace, při které se kontroluje skutečný stav určitého druhu majetku či závazků. Inventura se provádí: • u veškerého dlouhodobého majetku, peněz, cenin. U těchto druhů majetku se provádí tzv. fyzická inventura. Je to vlastně kontrola, kdy činovník pověřený provedením inventury přijde do skladu a fyzicky spočítá kusy a ověří přítomnost majetku a jeho stav. • u veškerého majetku, kde fyzická inventura není možná, tj. např. u pohledávek a závazků, se provádí tzv. dokladová inventura. Jde o kontrolu dokladů, ze kterých vyplývají závazky či pohledávky. Je třeba vyžádat od hospodáře zdůvodnění a doložení dokladů, proč stále ještě trvá ta či ona pohledávka nebo proč nebyl uhrazen určitý závazek. Mezi další druhy majetku, u kterého se provádí dokladová inventura, patří ocenitelná práva, software, nemovitosti. Inventarizace probíhá v termínu, který stanoví statutární orgán příslušné jednotky. Kontrola musí proběhnout v období čtyř měsíců, které bezprostředně předcházejí okamžiku uzavření účetních knih nebo nejpozději do jednoho měsíce po dni jejich uzavření (příkladně uzavření účetních knih je prováděno k 31.12. a tudíž inventarizace musí proběhnout v období od 1.9. – 31.1.). Statutární orgán jmenuje inventarizační komisi (IK).
42
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 43
Skládá se minimálně ze dvou činovníků (jeden je vedoucí komise, druhý člen). Rozhodnutí o nařízení konání inventarizace a jmenování IK se vyhotovuje písemně před započetím kontroly. Inventarizace nekončí odkontrolováním poslední faktury či spacáku. IK musí o své činnosti zpracovat písemnou zprávu a v případě, že při inventarizaci jsou zjištěny rozdíly, doloží IK přílohu k inventarizačnímu zápisu, ve které uvede soupis nenalezených věcí či nalezených závad. Dále stanoví termín dohledání chybějícího majetku nebo odstranění nedostatků. Dalším z výroků IK může být návrh na vyřazení majetku. Je jasné, že všechny zjištěné skutečnosti (inventarizační rozdíly, manka, přebytky, schodky) musí být po kontrole zaznamenány do účetnictví. Inventury jsou součástí inventarizace…
INVENTARIZACE DOKLADOVÁ INVENTURA
FYZICKÁ INVENTURA
Přehled znalostí posluchače po sestudování kapitoly: Kompletní bezpečná znalost inventarizace jako soubor činností provádění inventur (dokladových a fyzických) dělení majetku dle určených kritérií vč. příkladů Znalost pojmů (podstaty problémů) a jejich základní charakteristika evidence majetku Znalost samostatných pojmů inventarizační komise, pohledávka, závazek, inventura, inventarizace
43
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 44
Ukázka evidence majetku organizační jednotky Junáka
44
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 45
Ukázka likvidačního protokolu
45
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 46
Zpráva pokladní Přednáší pokladník Svazu, br. Alois Ježek. Vážené shromáždění! Pokladní zpráva není právě potěšitelná. Stav je týž, jako léta minulá. Abych vás ke konci schůze neunavoval číselnými daty, shrnu vše v krátké resumé, že naše režie činí Kč 140.000, subvence min. zdravotnictví asi 40.000 a loni Kč 15.000. Musíme v prvé řadě spoléhati na sebe a pak teprve na širší veřejnost, která dnes nečiní rozdílu mezi skautem organisovaným a divokým. Tím se stává, že naše intervence u peněžních ústavů nejsou vyslyšeny, jak bychom si přáli. Nedostává se nám pak peněz na Lesní školy, na propagaci, na prázdninové tábory, na časopisy. Pomáhejte v této tísnivé situaci tím, že se přičiníte svou prací o zhodnocení jména skaut, aby jeho dobrý zvuk zalehl i v místa nám nepříznivá. Nejsme v situaci nejlepší, ale to nás nesmí zlekati. Probíjeli jsme se dosud, probijeme se i na dále. Prosím, abyste mou zprávu účetní i rozvahu, která byla revidována revisory, vzali laskavě na vědomí.
46
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 47
5. Zdroje financování činnosti a jejich získávání EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA HOSPODAŘENÍ
1. Finanční zdroje (obecně) 2. Charakteristika jednotlivých zdrojů Pro jakoukoli činnost potřebujeme mimo řady jiných věcí i finanční zajištění. Na výpravě s dětmi musíme něco jíst, někde spát, pokud jdeme do bazénu, musíme zaplatit vstupné, ke hraní sportovních her potřebujeme míč. Pokud máme klubovnu, někde platíme nájem, elektrickou energii, čas od času musíme klubovnu opravit. Činnost oddílu se dá zařídit někde velmi levně, někde jsou náklady vyšší. Zpravidla však čím pestřejší a zajímavější činnost chceme pro děti připravit, tím více prostředků potřebujeme. Proto se musíme umět orientovat mezi různými finančními zdroji.
Finanční zdroje Účastnické poplatky Největší část nákladů činnosti středisek a oddílů hradí rodiče dětí. Tím rozumíme např. poplatek na tábor nebo účastnické poplatky akcí. Při jejich stanovování by měl vůdce oddílu přemýšlet, zda peníze využívá co nejlépe ve prospěch dětí a počíná si při tom hospodárně. Členské příspěvky Členské příspěvky jsou dalším významným zdrojem peněz pro Junáka. Povinnost každý rok je zaplatit vyplývá všem členům ze Stanov. Výše členských příspěvků se stanovuje postupně po jednotlivých organizačních stupních. • Základní odvod stanoví ústřední orgán (Náčelnictvo Junáka). Z tohoto odvodu se hradí potřeby ústředních orgánů a případně se tvoří účelové fondy. Pro příklad užijme proces sestavování členského příspěvku v roce 2005: NJ schvaluje 133,- za člena (výše je stanovena s ohledem na náklady Junáka jako celku a případně navýšena o mimořádnou část – např. 10 Kč do Fondu obnovy nemovitostí). • Junácké kraje (krajské rady Junáka) stanoví další část členského poplatku, odpovídající svým potřebám tak, aby mohly plnit povinnosti při rozvoji skautingu ve svém regionu. Příkladně 10 Kč. 47
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 48
• Junácké okresy (okresní rady Junáka) postupují obdobně jako junácké kraje. Výše odvodu závisí na velikosti okresu a činnostech, které vykonává. Příkladně 35 Kč. • Junácké střediska (střediskové rady Junáka) stanoví částku potřebnou pro zabezpečení vlastních potřeb na základě sestaveného rozpočtu. Příkladně 52 Kč. V součtu našeho příkladu vidíme, že za rok 2005 platíme Kč 133+10+35+52 = 230 Kč. Hospodář ponechá ve středisku vlastní část příspěvku (v našem případě 52,- Kč x počet členů) a junáckému okresu zašle příslušnou částku odvodů vyšším organizačním úrovním. Z popisu uvedeného postupu stanovování členských poplatků vyplývá, že konečnou výši členské poplatku stanovuje středisková rada. To je důležité ze dvou hledisek – každé středisko si stanovuje výši poplatků podle vlastních potřeb a podmínek (např. jiná situace je na malé vsi a jiná ve velkém městě), a dále rozhodnutí mohou přímo ovlivnit i vůdci oddílů svým hlasováním. Příspěvky měst a obcí Každá obec může (a zpravidla tak i činí) ze svého rozpočtu vyčlenit prostředky, kterými chce podporovat neziskové organizace, které zabezpečují volnočasové aktivity dětí a mládeže. Mezi ty patří určitě i Junák. Vedoucí střediska, případně pověřený činovník, by si měl zjistit příslušné podmínky platné pro aktuální rok a zažádat obec o poskytnutí příspěvku na činnost střediska. Podpora může být různě zaměřená – od příspěvku na nájem klubovny až po peníze na dopravu či ubytování. Obce také často podporují pořádání aktivit pro děti, které nejsou členy Junáka (např. Pohádkový les pro nejmenší). To může být pro střediska zajímavé nejen z hlediska získání financí, ale zároveň propagací mezi budoucími členy a podporou dobré pověsti v místě. Pravidla pro získávání příspěvku jsou velmi odlišná. U malých obcí bude poskytnutí peněz záležet na osobním jednání např. s panem starostou, u velkých měst zpravidla existují vyhlášené programy s pravidly a např. nutnými formuláři. Přípravě podkladů žádosti je třeba věnovat pozornost (přehledně, atraktivně a pravdivě popsat, kdo jsme, co děláme a na co chceme přispět), nesmí se zapomenout na vyúčtování příspěvků podle pravidel obce a případné poděkování. Obce patří mezi nejvýznamnější podporovatele činnosti skautských středisek a vztah s nimi je třeba budovat z dlouhodobého hlediska. Dotace ze státního rozpočtu Prostřednictvím junáckých okresů, krajů a Kanceláře ústředí Junáka je možné čerpat prostředky ze státního rozpočtu, z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi základní dotační kategorie patří: • dotace na provozní náklady nižších jednotek • dotace na krátkodobé akce • dotace na vybavení
48
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 49
• dotace na přípravu a vzdělávání instruktorů a vedoucích • dotace na investiční činnost • dotace na program „zahraničí“ Stát prostřednictvím zákonů a MŠMT prostřednictvím svých pokynů určují podmínky, za nichž je možné dotační prostředky čerpat. Mezi ně patří zejména: • dotace ze státního rozpočtu většinou nesmí přesáhnout 70 % celkových nutných skutečných nákladů; • jsou vyjmenovány výdaje, které nelze hradit z dotačních prostředků (výdaje na pohoštění a dary, leasing, financování podnikatelských aktivit, mzdové náklady); • dotace jsou kategorizovány, nelze je směšovat; • vyúčtování musí být provedeno na předepsaných formulářích, v určeném termínu a v souladu s pokyny; • a další. Další část prostředků pro svou činnost si může středisko získat využitím svého majetku (např. pronájmem části klubovny či tábořiště, úrokem z peněžních prostředků) nebo různými brigádami (např. sběrem druhotných surovin, pomocí s úklidem v obci nebo pomocí v lese). Finanční prostředky, ale také majetek či služby zdarma, můžeme získat od jiných organizací či lidí mimo Junáka, kteří naší činnost s dětmi a mládeží považují za přínosnou. Mezi další dárce můžeme zahrnout také například nadace a nadační fondy, které poskytují nadační příspěvky.
Přehled znalostí posluchače po sestudování kapitoly: Kompletní bezpečná znalost výčet jednotlivých zdrojů financování činnosti OJ Junáka systém určování výše členských příspěvků Znalost pojmů (podstaty problémů) a jejich základní charakteristika stručná charakteristika jednotlivých zdrojů pravidla hospodaření akcí při používání státních dotací Znalost samostatných pojmů hospodárnost
49
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 50
Náš rozpočet pro rok 1947 Vyrovnaný a řádně vyhlášený rozpočet je vždy znakem zdravého života stejně obce, země a státu, jako každého podniku nebo spolku. Pro nás má tento první poválečný rozpočet také závaznost mravní. Ukazuje střízlivou a bezpečnou cestu k lepším zítřkům a to tím spíše, že jej vyhlašuje sám bratr náčelník... V příštím správním roce budeme hospodařiti podle rozpočtu, vypracovaného hospodářskou radou. Rozpočet jsme dělali dvakrát. Po prvé byly vyzvány jednotlivé rady a odbory náčelnictev, aby předložily návrhy svých potřeb a úhrad, ale tento pokus skončil právě tak, jako rozpočet státní: výdaje činily čtyřnásobek očekávaných příjmů. JUNÁK nemůže však na rozdíl od státu dělati dluhy, a proto jakmile byla stanovena správná zásada, že rozpočet musí býti bezpodmínečně vyrovnán, redukovala se otázka rozpočtu na otázku očekávaných příjmů a jejich přiměřeného rozdělení.
50
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 51
6. Hospodaření akcí EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA HOSPODAŘENÍ
1. Rozpočet a jeho druhy 2. Metody sestavování rozpočtů 3. Rozdělení akcí dle Hospodářského řádu Junáka 4. Akce a jejich hospodaření
Rozpočet a jeho druhy Rozpočet je soubor předběžně naplánovaných položek výdajů a příjmů vztahující se k určité plánované akci. Rozpočet je základním nástrojem finančního řízení. Rozpočet se však nepoužívá pouze při pořádání akcí. Podle ustanovení Hospodářského řádu Junáka je každá organizační jednotka povinna hospodařit dle svého rozpočtu, který každoročně schvaluje rada OJ. Rada při schvalování rozpočtu dbá na zajištění dlouhodobého rozvoje OJ. Uvědomme si, že rozpočet • JE finanční plán příjmů a výdajů nutných pro uskutečnění plánované činnosti; • NENÍ v žádném případě neměnitelné dogma; • NIKDY NENÍ stoprocentní. Každý rozpočet má vždy dvě základní části – stranu příjmů a výdajů. V rámci těchto stran dochází k vnitřnímu dělení dle potřeb sestavovatele rozpočtu. Při skautské činnosti tedy využíváme zejména tyto dva druhy rozpočtů: • provozní rozpočet • rozpočet akce Na začátek této podkapitoly je nutné uvést na pravou míru užívání pojmů náklady, výnosy, resp. příjmy a výdaje. Existuje určitý rozdíl mezi příjmem a výnosem, nákladem a výdajem. Pokud hovoříme o rozpočtu, setkáváme se s oběma druhy používaných pojmů. Nelze říci, které z pojmů jsou správnější. V tomto textu použijeme pojmy výdej – příjem. V praxi se přikloníme k tomu, co nám bude více vyhovovat a to vzhledem k typu účetnictví, které organizační jednotka vede. V případě, že budeme např. čerpat údaje z „podvojného“ účetnictví, setkáme se spíše s pojmy náklad – výnos.
51
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 52
Nejčastější položky na straně příjmů jsou: PROVOZNÍ ROZPOČET • členské příspěvky • příspěvky obcí a měst • státní dotace • dary • výnosy z majetku
ROZPOČET AKCE • účastnické poplatky • příspěvky obcí a měst • státní dotace • dary • vlastní prostředky pořadatele
Mezi nejčastější položky na straně výdajů patří: PROVOZNÍ ROZPOČET • spotřeba energie, otop • nájemné, vodné, stočné • výkony spojů a ostatní služby • drobný spotřební materiál • cestovné, dopravné • údržba a opravy majetku
ROZPOČET AKCE • nájemné a ubytování • doprava účastníků a materiálu • drobný spotřební materiál • pořízení neinvestičního vybavení • výkony spojů a ostatní služby • stravné a potraviny
V mnohých rozpočtech se můžete setkat s výdajovou položkou „rezerva“. Jedná se o nadhodnocení výdajů v souvislosti s možností neočekávaných či mimořádných výdajů spojených s realizací. Rezerva by měla být tvořena z účastnických poplatků a musí být rozpuštěna v rámci akce. Typy rozpočtů: • programový • zdrojový • kombinovaný Programový rozpočet obsahuje naplánované činnosti (akce) a k nim jsou přiřazeny související příjmy a výdaje. Součtem všech programů dostaneme celkový rozpočet (musí obsahovat například i provozní program). Zdrojový rozpočet se vyznačuje tím, že ke každému naplánovanému výdaji je určen i zdroj (kde na výdaj vezmeme prostředky). Příkladem může být: výdaje na elektriku do klubovny = zdroj z dotací od města. Ukázka zdrojového rozpočtu VÝDAJE Částka Úč.poplatky Dotace Nájem 5000,00 Strava 12600,00 Doprava, cestovné 1000,00 Poštovné 500,00 Kopírování 900,00 Spotřební materiál 2100,00 ostatní 2000,00 CELKEM 24100,00 52
PŘÍJMY Dary Granty obcí Vlastní prostř. Celkem
4 000,00
1 000,00
12 600,00 1000,00 500,00 900,00 2 100,00 1 900,00 14 500,00 6 600,00 1 000,00
100,00 2 000,00
5 000,00 12 600,00 1 000,00 500,00 900,00 2 100,00 2 000,00 0,00 24 100,00
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 53
Možné výsledky porovnání příjmů a výdajů rozpočtu: • schodek (příjmy menší než výdaje) • přebytek (příjmy vyšší než výdaje) • vyrovnaný (příjmy se rovnají výdajům)
Metody sestavování rozpočtu Je mnoho způsobů, jak sestavit rozpočet, ale neexistuje žádný ověřený způsob, kterým lze dosáhnout co největší pravděpodobnosti naplnění rozpočtu. Důležité je přistupovat k jeho tvorbě s pečlivostí a co nejvíce informacemi, schopnost sestavit dobrý rozpočet je také záležitostí zkušeností. Metody tvorby rozpočtu jsou: • ze skutečnosti minulého roku • z nulového základu Metoda ze skutečnosti minulého roku je založena na tom, že se dají velmi snadno určit výdaje na akci dle skutečnosti loňského roku. Tímto způsobem dokážeme navýšit či snížit příjmy a výdaje v závislosti na změně okolností (např. více x méně účastníků). Tento rozpočet je jednoduchý k sestavení, není náročný na informace. Nevýhodou je možnost převzetí chyby z loňska a nemožnost použití rozpočtu na jiný typ akce. Metoda tvorby z nulového základu je založena na sestavení úplně nového rozpočtu. Nevýhodou je jeho pracnost a informační náročnost, výhodou je jeho aktuálnost a větší přesnost. Každá z položek rozpočtu je nově posouzena a vypočtena. Např. u cestovného zjistím, že vlak stojí 100,- Kč za dopravu osoby mladší 15 let a 150 za dopravu dospělé osoby. Při účasti patnácti skautek a jedné vedoucí jsou náklady na dopravu 1650,- Kč. Ukázka rozpočtu akce Rozpočet akce „Jarní táboření“ PŘÍJMY
VÝDAJE
Druh Kč Účastnické poplatky 12 500,00 Dotace na kr.akce 6 500,00 Vlastní prostředky střediska 1 000,00 Dar 1 000,00
CELKEM
21 000,00
Druh Nájemné za chatu Cestovné Materiálové výdaje Provozní výdaje Stravné Rezerva CELKEM
Kč 5 000,00 1 650,00 4 000,00 3 500,00 4 850,00 2 000,00 21 000,00
Po skončení akce je nutné sestavit skutečné čerpání rozpočtu (viz obrázek). U větších akcí, či u akcí, u kterých musí výsledek hospodaření skončit co nejpřesněji, sestavujeme čerpání i v průběhu akce tak, abychom dokázali úpravou ovlivnitelných položek dosáhnout požadovaného výsledku hospodaření akce.
53
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 54
Ukázka skutečného čerpání rozpočtu Rozpočet akce „Jarní táboření“ PŘÍJMY Druh Plán Skutečnost účastnické poplatky 12 500,00 11 000,00 dotace na kr.akce 6 500,00 5 000,00 vlastní prostředky OJ 1 000,00 2 616,40 dar 1 000,00 0,00
CELKEM
21 000,00
18 616,40
VÝDAJE Druh Plán skutečnost Nájemné za chatu 5 000,00 4 200,00 Cestovné 1 650,00 1 156,00 Materiálové výdaje 4 000,00 5 249,90 Provozní výdaje 3 500,00 4 012,10 Stravné 4 850,00 3 998,40 Rezerva 2 000,00 0,00 CELKEM 21 000,00 18 616,40
Při sestavení přehledu skutečného čerpání rozpočtu nastává čas na zamyšlení se nad cílovým stavem a zodpovězení otázek – Proč došlo k přečerpání? Proč došlo k nedočerpání? Jaké je poučení pro příště? V našem konkrétním příkladu se dle výše účastnických poplatků snížil počet účastníků akce, tím pádem výše poskytnuté dotace. Nešetrně byly vynaloženy prostředky na nákup materiálu, protože i při nižším počtu účastníků došlo k přečerpání rozpočtové kapitoly. To samé platí o provozních výdajích. Mnohdy však provozní výdaje mají stejný objem pro akci s 10 a 20 účastníky. Rezerva byla rozpuštěna. Negativní na celém vyúčtování je fakt, že středisko muselo z vlastních zdrojů uvolnit o 1 616,40 víc, než původně plánovalo. Toto je způsobeno nízkým počtem účastníků a faktem, že nebyla přepočtena výše účastnických poplatků před konáním akce.
Akce a jejich dělení Akcemi se rozumí především letní tábory, krátkodobé akce a ostatní akce (například akce volného času, zahraniční akce, celostátní akce apod.), které mají vlastní rozpočet a svého vedoucího. Akcím, které mají svoje vlastní samostatné hospodaření, se také může říkat samostatně zúčtovatelné. To však neznamená, že by toto hospodaření nemělo být po svém uzavření zúčtováno v centrálním účetnictví organizační jednotky! Akce rozdělujeme dle ustanovení Hospodářského řádu na dvě velké skupiny: • malé akce – rozpočet do 10 000,- Kč • velké akce – rozpočet nad 10 000,- Kč nebo délka trvání šest a více dnů (pokud je alespoň jedna podmínka splněna, jedná se o velkou akci). Hospodářský řád Junáka dále stanoví, že: • na každou akci (tedy malou i velkou) se sestavuje samostatný rozpočet a dbá se na účelné vynakládání svých prostředků v souladu se svými výchovnými cíli; • rozpočet a vedoucího velké akce schvaluje rada pořadatelské organizační jednotky; • pravidla pro pořádání malých akcí stanoví rada organizační jednotky svým usnesením;
54
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 55
• za hospodaření akce je odpovědný její vedoucí. Vedoucí akce dbá, aby hospodaření akce bylo v souladu s rozpočtem. Pokud se podmínky pořádání akce změní, nesmí docházet k neplánovanému čerpání prostředků, které nejsou kryty příjmy. Vedoucí akce je vázán pravidly stanovenými střediskem. Ty mají za úkol co nejvíce zjednodušit práci, kterou mají činovníci s hospodařením akce – jak ti, kteří se zabývají pouze akcí, tak ti, kteří odpovídají za hospodaření pořádající jednotky. Hospodaření akce je nedílnou součástí hospodaření střediska a musí odpovídat účetním pravidlům. Ač je za plnění povinností spojených s hospodařením akce odpovědný vedoucí akce, je vhodné (snad s výjimkou těch nejmenších akcí), aby si stanovil hospodáře akce, který mu bude s agendou hospodaření pomáhat. Středisku je nutné předat veškerou dokumentaci vytvořenou v rámci akce (to znamená odevzdat řádně zpracované prvotní a druhotné doklady, pokladní knihu, vyúčtování poskytnutých záloh). Pro závěrečné vyhodnocení hospodaření akce je v některých případech nutné ve spolupráci se střediskem zahrnout náklady, které na akci vznikly ve středisku (např. došla faktura za ubytování a byla uhrazena ze střediskového bankovního účtu).
Hospodaření na akcích V této podkapitole si ukážeme, jak se vede přehled pokladní hotovosti na akci a jak se sestavuje rekapitulace, která navazuje bezprostředně na sestavený rozpočet. Na akcích jsou běžně uskutečňovány tyto typy účetních případů: • • • • •
převod hotovosti do pokladny akce výdaje na nákup materiálu, služeb apod. vrácení zůstatku z pokladny akce zpět do pokladny střediska příjem účastnických poplatků od účastníků vratky účastnických poplatků na místě
K vedení pokladny akce je účelné využívat počítačový program Excel, který při zpracování hospodaření ušetří práci. Všechny příjmy a výdaje uskutečněné pokladnou akce je možné vést v POKLADNÍ KNIZE. Používaná pokladní kniha může vypadat různě, záleží na jejím uživateli či rozhodnutí střediska. V uvedených případech je doplněna o speciální sloupec „Kód“. Pomocí kódu si hospodář akce ulehčuje práci – třídí evidované příjmy a výdaje podle druhů a po skončení akce jednoduše vyfiltruje jednotlivé druhy příjmů a výdajů. Vzor pokladní knihy POKLADNÍ KNIHA AKCE Č. 1 2 3 4
Datum
Doklad
Text
Příjem
Výdaj
Zůstatek Kód
55
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 56
Kompletní příklad zúčtování akce Středisko pořádá rádcovský kurz a došlo k těmto účetním případům: Datum 12.7. 12.7. 13.7. 13.7. 14.7. 15.7. 16.7. 22.7. 23.7. 23.7.
Doklad PPD PPD VPD VPD VPD PPD VPD PPD VPD VPD
Obsah Převod peněz z pokladny střediska Příjem účastnického poplatku Proplacen cestovní příkaz Nakoupeny potraviny Nákup kancelářského materiálu Příjem účastnického poplatku Vratka účastnického poplatku Převod peněz z pokladny střediska Výdaj za materiál Výdaj za stravné
Kč 10 000,00 1 000,00 530,00 3 450,50 1 234,00 2 000,00 1 000,00 25 000,00 9 000,00 20 000,00
Na akci hospodář zapsal do pokladní knihy uskutečněné účetní případy takto: POKLADNÍ KNIHA – RÁDCOVSKÝ KURZ Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Datum 12. 7. 04 12. 7. 04 13. 7. 04 13. 7. 04 14. 7. 04 15. 7. 04 16. 7. 04 22. 7. 04 23. 7. 04 23. 7. 04 25. 7. 04
Doklad 13P01 13P02 13V01 13V02 13V03 13P03 13V04 13P04 13V05 13V06 13V07
Text Příjem Převod hotovosti ze střediska 10 000,00 Příjem účastnického poplatku 1 000,00 Cestovné Novák Potraviny Kancelářský materiál Příjem účastnického poplatku 2 000,00 Vratka účastnického poplatku Převod hotovosti ze střediska 25 000,00 Materiál Stravné Převod zůstatku do pokladny stř.
Výdaj
530,00 3 450,50 1 234,00 1 000,00 9 000,00 20 000,00 2 785,50
Zůstatek 10 000,00 11 000,00 10 470,00 7 019,50 5 785,50 7 785,50 6 685,50 31 785,50 22 785,50 2 785,50 0,00
Kód PH PP VC VP VM PP PP PH VM VP PH
V pokladní knize používáme pro rozdělení typů příjmů a výdajů kódy. Seznam přiřazených kódů může být například následující: PŘÍJMY PP Příjem účastnického poplatku PH Převod hotovosti ze střediskové pokladny PO Příjem ostatní (neurčený)
VÝDAJE PP Vratka účastnického poplatku na místě VM Nákup materiálu (kancelářský materiál, drobné vybavení, provozní materiál apod.) VP Výdaje za potraviny VS Výdaje za služby VC Výdaje na cestovné PH
56
Vratka zůstatku z pokladny RK
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 57
Poznámka: Stejný kód pro příjem účastnického poplatku a vratku účastnického poplatku je záměrný. Při vyfiltrování obratů s tímto kódem se objeví jak příjmy, tak výdaje a je možné je rovnou poznamenat do přehledu příjmů a výdajů. Obdobné je to i s vratkou zůstatku z pokladny kurzu.
Po skončení akce hospodář rádcovského kurzu sestaví přehled všech příjmů a výdajů: PŘEHLED PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ V POKLADNĚ RK PŘÍJMY
VÝDAJE
Příjmy účastnických poplatků (PP) 3 000,00 Převod hotovosti (PH) 35 000,00
Vratky účastnických poplatků (PP) Výdaje na materiál (VM) Výdaje na cestovné (VC) Výdaje na potraviny (VP) Celkové výdaje Převod zůstatku pokladny (PH) Σ
Celkové příjmy
38 000,00
Σ
38 000,00
1 000,00 10 234,00 530,00 23 450,50 35 214,50 2 785,50 38 000,00
Po skončení akce byly předány hospodáři střediska všechny doklady a pokladní kniha rádcovského kurzu. Hospodář střediska pak akci zúčtuje v účetnictví střediska právě na základě přehledu příjmů a výdajů v pokladně RK. Zpracování pokladní knihy a rekapitulace akce je také možné jiným (než uvedeným) způsobem. Pro zjednodušení práce hospodářů akcí byla zpracována automatická Pokladní kniha v programu MS EXEL viz str. 58 a 59.
Přehled znalostí posluchače po sestudování kapitoly: Kompletní bezpečná znalost rozpočet a jeho užití v praxi rozdělení akcí dle Hospodářského řádu Junáka (včetně odlišností při jejich konání) pravidla hospodaření na akcích (vč. příkladu) Znalost pojmů (podstaty problémů) a jejich základní charakteristika metody sestavení rozpočtu (včetně ukázky sestavení) význam rozpočtu a provádění jeho kontroly a čerpání Znalost samostatných pojmů samostatně zúčtovatelná akce
57
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 58
Ukázka pokladní knihy, na které je zpracován uvedený podklad (najdete na www.skaut.cz/dokumenty)
58
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 59
Ukázka rekapitulace akce
59
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 60
7. Slovník používaných pojmů EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA HOSPODAŘENÍ
Při studiu kapitoly hospodaření se můžete setkat s pojmy, které nejsou v textu dostatečně vysvětleny. Z tohoto důvodu je na závěr celého textu zařazen slovník používaných pojmů.
D daň – státem nařízený povinný odvod, který se stanovuje zákonem. Příklady: daň z příjmů, daň darovací, daň dědická, daň z přidané hodnoty… DIČ – daňové identifikační číslo. Toto číslo získá právní subjekt po registraci u místně příslušného finančního úřadu. Toto číslo slouží jako jednoznačný identifikátor osoby vůči finančnímu orgánu. DIČ musí mít každá OJ Junáka. dotace – je nevratný příspěvek ze státního rozpočtu. Příklady týkající se OJ Junáka: dotace na provozní náklady, dotace na krátkodobé akce, dotace na zahraniční projekty, dotace Ministerstva životního prostředí.
F finanční úřad – orgán státní správy, který je pověřen správou daní a poplatků, kontrolou používání dotací a revizemi daňových subjektů. fyzická osoba – fyzickou osobou je každý člověk – toto označení se užívá zejména v právních a ekonomických záležitostech.
G grant – nevratný finanční příspěvek určitého subjektu (např. města či obce, nadace, nadačního fondu), který je poskytován za určitým účelem a jeho užití je vázáno pravidly. Tento pojem se velmi často používá pro označení různých finančních příspěvků, ale z hlediska účetnictví nebývá tento pojem používán vždy správně.
H hmotný majetek – je to majetek, který má svou hmotnou fyzickou podobu (laicky řečeno: můžeme si na něj sáhnout). Příkladem může být židle, stůl, auto, počítač, budova, pozemek, umělecké dílo… 60
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 61
hospodaření – soubor ekonomicko-správních činností zabezpečujících provoz Junáka či jeho OJ, mezi které patří správa majetku, získávání finančních zdrojů a nakládání s nimi, tvorba, čerpání a kontrola rozpočtu, vedení účetnictví, plnění daňových povinností, tvorba vnitřních hospodářských předpisů a plnění ostatních povinností v oblasti hospodaření vyplývajících z právních předpisů i vnitřních předpisů Junáka.
I IČO – identifikační číslo, které přiděluje skoro vždy Statistický úřad. Toto číslo slouží jako identifikátor pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. inventarizace – soubor úkonů, jejichž úkolem je podat zprávu o stavu majetku a závazků účetní jednotky, zjistit odchylky skutečného stavu od stavu účetního, určit příčiny zjištěného stavu, navrhnout vyvození odpovědnosti, zjednat nápravu chybného stavu atd. Povinnost inventarizovat majetek ukládá zákon o účetnictví všem účetním jednotkám. inventura – je to dílčí činnost inventarizace, která má konkrétně zjistit stav majetku a závazků porovnáním stavu účetního a skutečného. Základní dělení inventur je na dokladovou a fyzickou.
K katastrální úřad – orgán státní správy, který má za úkol správu informací o nemovitém majetku v držení státu, fyzických a právnických osob.
M manko – jedná se o záporný rozdíl zjištěný při kontrole majetku a závazků nebo inventuře. Zjistí se jako rozdíl mezi účetním stavem a stavem ve skutečnosti, kdy stav účetní je vyšší. Nepoužívá se v oblasti kontroly stavu pokladní hotovosti [viz schodek]. movitost – jde o druh hmotného majetku, který může libovolně změnit svou fyzickou polohu. Příklad: auto, židle, stůl…
N náklad – finanční vyjádření spotřebovaných nákupů (potraviny, kopírování, cestovné apod.) nehmotný majetek – jde o druh majetku (opak hmotného majetku), který nemá svou přesnou fyzickou podobu (laicky: nelze si na něj sáhnout). Příkladem je např. software, ochranné známky, licence, patenty. nemovitost – druh hmotného majetku (opak movitosti), který je pevným základem spojen se zemí a nelze s ním v důsledku toho libovolně pohybovat. Příklad: budova, pozemek. 61
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 62
O občanské sdružení – typ právnické osoby vzniklé sdružením občanů na základě pravidel stanovených zákonem. Příklad: Junák – svaz skautů a skautek ČR, Pionýr, YMCA.
P podpisový záznam – jedná se o povinnou náležitost účetních dokladů. Je to širší vymezení možných způsobů označení dokladu podpisem. Přesnou citaci naleznete v § 33a odst. 4) zákona o účetnictví. pohledávka – nárok na peněžní plnění v důsledku právního vztahu či aktu. Prakticky to znamená, že mně má někdo zaplatit za provedenou službu či dodané zboží. pokyn – patří mezi závazné vnitřní předpisy Junáka vydávané zpravodaji Výkonné rady Junáka. Např. pokyn k dotacím na rok 2005, pokyn k táborům na rok 2005. právní subjektivita – je schopnost a způsobilost vstupovat v právní jednání, činit právní úkony, vstupovat v řízení obchodní či jiné (před soudem), konat práva a povinnosti a vystupovat navenek svým jménem. právnická osoba – jedná se o organizaci (právní subjekt), který vznikl na základě nějakého právního předpisu. Při právních úkonech jsou právnické osoby zastupovány osobami fyzickými, které za ně jednají jejich jménem a na jejich účet.
R rekapitulace akce – je to souhrn výsledků hospodaření určité akce. Rekapitulace obecně může obsahovat položky příjmů a výdajů (v rozčlenění), hospodářský výsledek akce a další údaje dle uvážení sestavovatele. Rekapitulace se sestavuje k určitému datu. rozpočet – je plánovaný přehled příjmů a výdajů určitého subjektu, na určité období a akci nebo činnost. Rozpočet je základním nástrojem finančního řízení. řád – patří mezi závazné vnitřní předpisy Junáka. Řády jsou dlouhodobě platné předpisy, které v návaznosti na Stanovy Junáka určují hlavní úkoly, práva a povinnosti členů, jednotek a orgánů Junáka a upravují vnitřní život Junáka. Příklad: Hospodářský řád, Revizní řád, Řád pro výchovu činovnic a činovníků Junáka… rozvaha – rozvaha je přehled aktiv a pasiv uspořádaných určitým způsobem k určitému okamžiku. Jde o jeden ze základních výkazů „podvojného“ účetnictví.
S schodek – tento pojem se používá výlučně k vyjádření záporného rozdílu zjištěného při kontrole stavu pokladní hotovosti, kdy je porovnáván stav účetní a stav skutečný.
62
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 63
směrnice – patří mezi závazné vnitřní předpisy Junáka. Směrnice jsou vydávány Výkonnou radou Junáka a podrobně zpracovávají ustanovení některého řádu. sponzoring – je zvláštní typ poskytování příspěvků na činnost různých (většinou neziskových) organizací. Sponzoring je právní vztah, na základě něhož příjemce příspěvku bude provádět reklamu a propagaci poskytovatele tak, jak je uvedeno ve smlouvě. Mnohdy se mylně používá pojem „sponzorský dar“ – jde o spojení dvou na sobě nezávislých pojmů, jejichž spojení nedává smysl.
U účetnictví – úkolem účetnictví je číselné zachycení hospodářského dění v účetní jednotce. Získané poznatky o skutečnostech slouží jako podklady pro finanční řízení a rozhodování v budoucnosti. Základním právním předpisem pro tuto oblast je zákon o účetnictví.
V výpis z listu vlastnictví – jedná se o písemné potvrzení, které vydává Katastrální úřad na základě žádosti. Toto potvrzení osvědčuje trvání vlastnického práva k nemovitosti uvedené (a přesně identifikované) ve výpise s uvedením nabývacích titulů (smluv). Na výpise jsou vyznačeny i další poznámky k nemovitosti, např. spoluvlastnictví, věcná břemena atd. výsledovka – přehled nákladů a výnosů, které vznikly v souvislosti s určitou činností k určitému datu. Jde o jeden ze základních výkazů „podvojného“ účetnictví. výdaj – označení snížení stavu majetku, nejčastěji v pokladně. V praxi se může stát, že se výdaj nerovná nákladu, tímto nejběžnějším výdajem je například záloha.
Z záloha – je to finanční prostředek, který můžeme poskytnout jiné osobě k uskutečnění schváleného záměru či objednávky. závazek – je opakem pohledávky, znamená mou povinnost zaplatit určité finanční prostředky za službu či zboží, které jsem odebral. zisk – kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji, resp. výnosy a náklady ztráta – záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji.
63
VZ hospodareni.qxd
16.9.2005 15:25
StrÆnka 64
8. Doporučená literatura k dalšímu studiu (zahrnuje použitou literaturu) EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA HOSPODAŘENÍ
STEJSKAL, J. Kapitola Základy hospodaření, Čekatelská zkouška. Praha: TDC, 2003. STEJSKAL, J. Kapitola Základy hospodaření, Přehled témat. Praha: TDC, 2001. STEJSKAL, J. et al. Účetnictví pro organizační jednotky Junáka. Praha: TDC, 2004. SLUNÉČKO, B., STEJSKAL, J., odborné články v měsíčníku Skauting, Praha: TDC 2001, 2002, 2003, 2004, 2005. Zákon č. 563/1991 Sb.; v platném znění o účetnictví Stanovy Junáka – svazu skautů a skautek ČR Hospodářský řád Junáka Směrnice k majetku Junáka Směrnice k inventarizaci Směrnice k proplácení cestovních náhrad www.skaut.cz/dokumenty www.skaut.cz/ucetnictvi Směrnice k proplácení telekomunikačních poplatků
Recenzovali: Bořek Sluníčko Marie Řeháková
64
