Významná tržní síla a možnosti regulace Praha 7. července 2015 JUDr. Hynek Brom 1. místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Struktura prezentace 1. Regulace významné tržní síly 2. Změna zákona 3. Budoucí stav
1. Regulace významné tržní síly
Regulace významné tržní síly
Stav dominantní postavení: • Podmínka existenci specifického postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu • Aplikována obecná jsou soutěžní pravidla, která jsou v některých státech přísnější než unijní úprava (AT) • Specifická pravidla pro vymezení dominantního postavení na určitém segmentu trhu (LOT,FIN)
Regulace významné tržní síly
Stav nedominantního postavení: • Subjekty mají významnou pozici na trhu, kterou mohou zneužívat vůči všem dodavatelům • Obdobný koncept jako v případě dominantní postavení, avšak jsou stanovena odlišná kritéria pro posuzování tohoto specifického postavení • Obrat • Struktura trhu • Ekonomická závislost x absolutní vztah x etický kodex
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Regulace významné tržní síly • Česká právní úprava vychází z podobného konceptu pako maďarský zákon • Motivace Zelené knihy EU Silnější strana– obchodní řetězec, předkládá druhé smluvní straně – dodavateli, návrh obchodních podmínek jednostranně výhodných pouze pro obchodní řetězec.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Regulace významné tržní síly •
Nekalé obchodní praktiky mohou mít nepříznivý dopad na hospodářství nejen jednotlivých členských států, ale i celé Evropské unie, neboť takovými praktikami mohou být ovlivněny investice.
Nejběžnější forma nekalých obchodních praktik: 1. Ukládání doplňkových závazků slabší smluvní straně. 2. Změny smluv se zpětnou účinností. 3. Vázanost nákupů na další služby
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
2. Změna zákona
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Změna zákona
• Zák. č. 395/2009 Sb.
Úprava pojmů 1. Potravina 2. Odběratel 3. Služba 4. Tržní síla 5. Delikty 6. Smluvní podmínky
Změna zákona
Potravina 1. 2.
3.
4.
Nařízení (ES) č. 178/2002 Zemědělské produkty, které jsou určeny ke konzumaci člověkem (mléko, vejce, maso, voda atd.) je možné zahrnout pod pojem „potravina“. „potravinou“ rozumí „…jakákoli látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat. Potravinou není živé zvíře, rostlina před slizní, tabákový výrobek, léčiva kosmetika, psychotropní látka Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Změna zákona
Odběratel 1. Odběratelem mohou být také ovládané osoby, byť samostatně nedisponují významnou tržní silou. 2. Za odběratele se považují také nové entity – nákupní aliance
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Změna zákona
Služba 1.
2.
3.
4.
Ke zneužívání významné tržní síly i při poskytování služeb s nákupem potravin souvisejících. Služby úzce související s prodejem nebo nákupem potravin jako takovým, např. platby za reklamu přímo spojenou s dodávkou potravin. Pod pojem nespadá dodávka elektřiny, vody, tepla, platba nájemného a další obdobné služby. Nové vymezení věcné, osobní i místní působnosti zákona je tak dáno do souladu s faktickým předmětem jeho regulace. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Změna zákona
Tržní síla 1.
2.
Významná tržní síla je takové postavení odběratele nebo dodavatele, v jehož důsledku si odběratel nebo dodavatel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči jiným stranám jeho smluvních vztahů v souvislosti s nákupem nebo prodejem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Pokud je odběratelem podnikatel, který zajišťuje nákup potravin nebo služby s nákupem nebo prodejem potravin související pro jiného odběratele na základě smlouvy příkazního typu, jeho významná tržní síla se posuzuje společně s postavením odběratele, pro kterého činnost zajišťuje.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Změna zákona
Delikty 1. Koncentrace deliktů 2. Soustavnost 3. Vyloučení dopadu na hospodářskou soutěž 4. Demonstrativní výčet
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Změna zákona Smluvní podmínky: 1.
Princip písemnosti
2.
Další podstatné náležitosti smlouvy
•
•
•
způsob úhrady kupní ceny a dobu na její úhradu, výši slevy z kupní ceny nebo způsob jejího určení, bude-li poskytována, přičemž doba splatnosti kupní ceny nesmí být delší než 30 dní ode dne převzetí potraviny nebo služby s tím související, dobu nebo způsob jejího určení pro dodávku předmětu koupě a určení jejího množství za stanovené období nebo určení množství jednotlivé dodávky předmětu koupě, a v případě, že jsou přijímány a poskytovány služby související s nákupem nebo prodejem potravin, způsob spolupráce při jejich přijímání a poskytování co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení.
3. O posouzení platnosti smlouvy rozhoduje soud
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
3. Budoucí stav
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Budoucí stav • Technická novela stávajícího zákona • Příprava komplexní právní úpravy • Zachování absolutní principu • Budoucí evropská regulace
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Budoucí stav
• Samoregulace • Etické kodexy • Správní dohled
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Děkuji za pozornost
SVAZ OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU ČR
Komu se vyplatí další zpřísnění regulace maloobchodu? Marta Nováková Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR
Kdo je SOCR? Již 25 let vrcholový reprezentant českého obchodu a cestovního ruchu. Nezávislé a dobrovolné sdružení asociací, aliancí, družstev a firem podnikajících v malo- a ve velkoobchodě, v gastronomických, ubytovacích a dalších službách. Druhý největší zaměstnavatelský svaz v ČR. Zastupuje přes 6000 podnikatelů vytvářejících přibližně 500 000 pracovních míst. V případě novely zákona o významné tržní síle zastupuje: AHOLD Czech Republic, BILLA, MAKRO Cash & Carry ČR, Penny Market, Lidl Česká republika, TESCO STORES ČR, Kaufland Česká republika, Maloobchodní síť Hruška.
Regulace jako cesta ke zlepšení dodavatelskoodběratelských vztahů v České republice Cíl: Ochrana dodavatelů potravin před velkými obchodními řetězci. Opatření: Zákon o významné tržní síle (ZoVTS) od 1. 2. 2010. Výsledek: Stav právní i praktické nejistoty ohledně rozsahu povoleného, resp. zakázaného jednání. Od počátku ostrá kritika obsahu ZoVTS a omezení možnosti řetězců srazit ceny potravin. V současné podobě těžko použitelný a zbytečný zákon.
Současnost: Důvody, pro které byl ZoVTS přijímán, jsou dnes již přežité •
maximální lhůty splatnosti jsou dnes upraveny na základě evropské legislativy v rámci českého obchodního práva;
•
nový občanský zákoník výslovně zakotvuje ochranu slabší strany.
Novela ZoVTS není férová Navrhovanými změnami budou znevýhodněni spotřebitelé, odběratelé a stát. Na straně obchodních řetězců povede ke „standardizaci“ podmínek a de facto k vyloučení svobodné soutěže. Výsledkem bude:
• ZVÝŠENÍ CEN ZBOŽÍ; • OMEZENÍ TUZEMSKÉHO SORTIMENTU V NABÍDCE OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ;
• POKLES EXPORTU ČESKÝCH POTRAVIN DO ZAHRANIČÍ SE VŠEMI SOUVISEJÍCÍMI DŮSLEDKY.
Negativní důsledky regulace?
Hlas českých zákazníků: Cena je „až“ na prvním místě Český spotřebitel je podle posledních výzkumů společnosti Gfk extrémně citlivý na cenu Spotřebitel díky obchodní politice obchodníků získává zboží za výhodné ceny. Obchodní jednání řetězců a silná konkurence v retailu umožňuje nízké ceny jako jeden z rozhodujících faktorů nízké inflace.
Matematika je v případě boje o nejnižší cenu pro zákazníky jednoduchá… Současný stav
Současný stav
Zisk maloobchodních řetězců v průměru jen 1,5 až 2 % tj. minimální prostor pro snižování MO marže
Maloobchodní segment ČR je jedním z nejvíce konkurenčních v Evropě + cenové války
ZoVTS / Novelizace ZoVTS
Omezení schopnosti vyjednat ty nejlepší ceny hrozbou likvidačních pokut za cokoli (zakázané praktiky nejsou nijak popsány) Důsledek PROMÍTNUTÍ ZVÝŠENÍ NÁKUPNÍCH CEN DO KONCOVÝCH CEN PRO SPOTŘEBITELE.
Hrozí růst cen českých potravin?
„Jako představitelné náklady u spotřebitele u některých variant se jeví ve zvýšení ceny potravin v důsledku promítnutí nákladů ostatních subjektů na základě aplikace tohoto zákona.“ *Hodnocení dopadů regulace (RIA) k zákonu, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
Hlas českých zákazníků: Chceme české zboží Nakupují vůbec řetězce české potraviny? Na tržbách potravinářské výroby se podílí dodávky do tuzemského maloobchodu nejméně 60% a více. Kaufland zaplatil dodavatelům se sídlem v ČR za jejich potraviny: v roce 2013 takřka 26,3 mld. Kč. k 28. 2. 2014 takřka 240 mld. Kč. Kaufland: podíl potravin od dodavatelů se sídlem v ČR činí 85%.
Kaufland podpořil v roce 2013 export českých potravin v objemu 6,5 mld. Kč.
Hrozba snížení podílu českých potravin a zúžení sortimentu Současný stav
Obvyklý podíl zboží od českých výrobců a dodavatelů v segmentu potravin se u řetězců pohybuje mezi 70% až 80%. ZoVTS / Novelizace ZoVTS Riziko drakonických sankcí i jen za individuální jednání, která jsou v zemích EU běžnými obchodními praktikami. Reakce obchodníka Obchodník se bude snažit této situaci vyhnout a dá přednost zahraničnímu dodavateli. Důsledek SNÍŽENÍ PODÍLU ČESKÝCH POTRAVIN V NABÍDCE. ZÚŽENÍ NABÍZENÉHO SORTIMENTU PRO KONCOVÉHO SPOTŘEBITELE.
Hrozí pokles množství českých potravin na pultech řetězců? A naopak růst koncových cen?
„Vyrovnání smluvních vztahů může přinést jistý náklad smluvní straně s významnou tržní silou a může dojít např. k následnému omezení sortimentu. Toto se může promítnout i do nákladů koncového spotřebitele.“ *Hodnocení dopadů regulace (RIA) k zákonu, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
Maloobchod poskytuje okolo 500 000 pracovních míst = 10% podíl na zaměstnanosti celé ČR Investice do rozvoje obchodní sítě v českém maloobchodě i velkoobchodě přesáhly od 90. let 20. století 600 mld. Kč. Investice 10 největších maloobchodních společností činí 60%, tedy přes 350 mld. Kč. Ročně se investice velkých řetězců pohybují v řádu desítek miliard korun.
Pro investice potřebujeme předvídatelné podnikatelské prostředí!
Jak může dopadnout neuvážené rozhodnutí na dodavatele i odběratele českých potravin? Současný stav
Současný stav
• Prostřednictvím řetězců realizován export českých potravin v řádech desítek mld. Kč ročně • Např. Kaufland 6,5 mld. Kč, Lidl 4 mld. Kč
Podpora exportu, výroby, zaměstnanosti, daňových odvodů atd.
ZoVTS / Novelizace ZoVTS Riziko drakonických sankcí i jen za individuální jednání, která jsou v zemích EU běžnými praktikami.
Reakce obchodníka Obchodník se bude snažit této situaci vyhnout a dá přednost zahraničnímu dodavateli a zboží pro své zahraniční trhy.
Důsledek Propad exportu potravin a zboží od českých výrobců do zahraničí se všemi přímými i důsledky: - NIŽŠÍ DAŇOVÉ ODVODY PRO STÁT, ZVÝŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI, a další negativní dopady českou ekonomiku vč. SNÍŽENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÝCH POTRAVIN.
Co nám dále vadí na novele ZoVTS?
Další legislativní zmetek bez analýz? Tři strany to odskáčou, aby jedna mohla být spokojená… Podle důvodové zprávy k novele ZoVTS z roku 2013 budou navrhovanými změnami znevýhodněni spotřebitelé, odběratelé a stát, což stejně tak platí už o samotném ZoVTS, který nabyl účinnosti 1. 2. 2010.
Proč se přitvrzuje jen v jednom odvětví, když i v dalších je situace podobná? Regulace se týká pouze maloobchodu s potravinami, přestože se obdobné vztahy vyskytují i v jiných odvětvích národního hospodářství, jako je doprava, stavebnictví nebo farmacie.
Proč ÚOHS připomínky akceptuje a vláda ne? I dodavatelé mají významnou tržní sílu! ÚHOS sám říká, je žádoucí stanovit, že i dodavatel může nabýt významnou tržní sílu a v případě jejího zneužití nese za toto odpovědnost. Proč z novely byla po jednání vlády veškerá ustanovení o dodavatelích s významnou tržní silou vypuštěna?
Požadujeme zachovat obecně podmínku soustavnosti! Do budoucna může být sankcionováno pokutou v řádu miliard korun i ojedinělé jednání, které ÚOHS shledá jako porušení ZoVTS. Přesto, že může jít o jednorázové nedopatření či okolnost
Nový nástroj na vydírání v oblasti maloobchodu? Zahraniční investoři potřebují předvídatelné prostředí… Novela dopadá na odběratele s obratem přesahujícím 5 mld. Kč, což se v podstatě týká jen řetězců se sídlem mateřské společnosti v jiném členském státě EU, a právě v souvislosti s výší obratu mohou být nastavené sankce i za jednotlivé pochybení likvidační.
Jsi velký a silný obchodník, jsi viník, a proto zaplať! Obchodník s obratem nad 5 mld. Kč má podle návrhu novely významnou tržní sílu vůči všem, monopolní dodavatele či
Novelizovaný zákon je kontraproduktivní pro samotné dodavatele Zavádí rovnostářské principy (nostalgie po stavu před rokem 1989?). Uměle redukuje konkurenční principy. Uměle udržuje ekonomicky nekonkurenční producenty.
Zpomalení technického a technologického pokroku dodavatelů a výrobkových inovací >> zaostávání za evropskou a světovou konkurencí. Konečný celospolečenský důsledek novely se bude výrazně míjet se záměrem původního zákona i jeho současné novely.
Komu se vyplatí další zpřísnění regulace maloobchodu?
ZoVTS nikdy nepřispěl ke zlepšení obchodních vztahů v ČR 1. ZoVTS nelze napravit jeho novelizací. 2. Je třeba připravit zcela nové podmínky regulace. 3. Podporujeme samoregulaci či aplikaci již existujících právních institutů soukromého práva.
Vyzýváme politickou reprezentaci, aby novelu ZoVTS nedoporučila ke schválení.
Samotný zákon považujeme za nekoncepční a navrhujeme jeho zrušení bez náhrady. Ve čtvrtek 9. 7. budeme na toto téma hovořit při oficiálním setkání s B. Sobotkou, předsedou Vlády ČR.
DĚKUJI ZA POZORNOST
Iniciativa pro férový obchod - nástroj samoregulace
Martin Walter místopředseda IPFO
E15 Leading Minds Forum Praha, 7.7.2015
Evropská inspirace 2009 - 2013 • Evropská „Supply Chain Initiative“ – společná iniciativa 7 asociací s cílem zlepšit korektnost obchodních vztahů v rámci celého potravinářského dodavatelského řetězce • Asociace zastupují potravinářský sektor (FoodDrinkEurope), rychloobrátkové značkové zboží (AIM), maloobchodní sektor (The European Retail Round Table – ERRT, EuroCommerce, EuroCoop a Independent Retail Europe) a podnikatele v zemědělství (CELCAA)
Proč IPFO ? • Přesvědčení o účinnosti dobrovolné samoregulace a dialogu • Podpora správných obchodních praktik – sdílení a přenos celoevropských zkušeností • Kultivace obchodního prostředí • Zavedení zásad nejlepší praxe do procesů a aktivit firem (vč. školení, ombudsmana) • Prevence sporů • Řešení sporů a mediace
Základ – zásady i systém
10 zásad správné obchodní praxe
• Zájmy spotřebitelů a udržitelnost • Smluvní svoboda • Poctivý obchodní styk
• Písemné dohody
&
• Předvídatelnost • Dodržování dohod • Výměna informací
• Důvěrnost • Odpovědnost za podnikatelské riziko • Odůvodněnost požadavků
© 2014 EUROCOMMERCE | 51
Může samoregulace fungovat? I u nás? • Ano • Příklady: – Systém nakládání s obalovým odpadem (zpětný odběr, separace, druhotné využití)
– Reklama (Kodex reklamy)
Může IPFO koexistovat se zákonem o VTS? • Ano. Dobrovolná platforma SCI se v Bruselu připravovala od roku 2009 a byla spuštěna 2013 • V Česku následně probíhala příprava národní platformy • IPFO je nástrojem dobrovolné samoregulace, kultivace obchodního prostředí, dialogu, prevence • Mezi signatáři jsou obě strany - to je již samo o sobě významné • Signál: chceme se řídit sdílenými postupy správné praxe, chceme sporům předejít. A pokud vzniknou, máme v první řadě dobrou vůli hledat společně řešení
IPFO - podrobnější informace www.ipfo.cz
Děkuji za pozornost
Bližší informace k SCI
http://www.supplychaininitiative.eu/
1)
EKONOMICKÝ ASPEKT ZNEUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY VÝVOJ A JEHO DOPADY DO POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE – VÝVOJ TRŽEB
vývoj tržeb v porovnání k roku 2007 120 100 80 60 40 20 0 2007
2008
2009
2010 výroba potravin
2011
2012
2013
2014
výroba nápojů
58
1)
EKONOMICKÝ ASPEKT ZNEUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY VÝVOJ A JEHO DOPADY DO POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE – VÝVOJ TRŽEB vývoj domácích tržeb v porovnání k roku 2007 120
100
80
60
40
20
0 2007
2008
2009
2010 výroba potravin
2011
2012
2013
2014
výroba nápojů
59
1)
EKONOMICKÝ ASPEKT ZNEUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY VÝVOJ A JEHO DOPADY DO POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE – VÝVOJ TRŽEB
vývoj tržeb za přímý export v porovnání k roku 2007 180 160 140 120 100 80 60
40 20 0 2007
2008
2009
2010 výroba potravin
2011
2012
2013
2014
výroba nápojů
60
1)
EKONOMICKÝ ASPEKT ZNEUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY VÝVOJ A JEHO DOPADY DO POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE – VÝVOJ TRŽEB
Vývoj tržeb pro tuzemský trh od roku 2005 500 000
450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2005
2006
2007
2008
výroba potravin
2009 výroba nápojů
2010
2011
2012
2013
2014
tržby maloobchodu
61
1)
EKONOMICKÝ ASPEKT ZNEUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY VÝVOJ A JEHO DOPADY DO POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE – VÝVOJ PŘIDANÉ HODNOTY
Vývoj přidané hodnoty od roku 2005 70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0 2005
2006
2007
2008 výroba potravin
2009
2010
výroba nápojů
2011
2012
2013
2014
maloobchod
62
1)
EKONOMICKÝ ASPEKT ZNEUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY VÝVOJ A JEHO DOPADY DO POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE – VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN Vývoj spotřebitelských cen od 2005
180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005
2006
2007
2008
2009
potraviny a nealko
2010
2011
2012
2013
2014
alko a cigarety
63