Význam úzkokolejné ţeleznice Jindřichohradeckých místních drah pro turistický potenciál regionu
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: ...................................................... Podpis
Rád bych poděkoval vedoucímu této práce, Ing. Zbyňku Burešovi, Ph.D., za námět zajímavého tématu, cenné rady a spolupráci. Dále pracovníkům Jindřichohradeckých místních drah, městského informačního centra v Jindřichově Hradci a dalších organizací, kteří mi poskytli potřebné informace. Poděkování samozřejmě patří i mé rodině a přítelkyni za neustálou podporu.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Význam úzkokolejné ţeleznice Jindřichohradeckých místních drah pro turistický potenciál regionu Bakalářská práce
Autor: Pavel Procházka Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Jihlava 2012
Copyright © 2012 Pavel Procházka
ABSTRAKT PROCHÁZKA, Pavel: Význam úzkokolejné ţeleznice Jindřichohradeckých místních drah pro turistický potenciál regionu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 96 stran. Bakalářská práce se zaměřuje na Jindřichohradecké místní dráhy z pohledu cestovního ruchu. Zjišťuje potenciál drah pro rozvoj regionu a zkoumá rovněţ jejich vyuţití z hlediska dopravní obsluţnosti. Tyto informace jsou vyhodnoceny z dat dotazníkových šetření a výsledky přehledně interpretovány. Práce obsahuje i teoretické části, které představují v krátkosti historii ţeleznic a přehled jejich rozchodů na našem území. Podstatnou část pak tvoří Jindřichohradecké místní dráhy z hlediska historie i současnosti a přehled sluţeb v oblasti cestovního ruchu. Nechybí ani zhodnocení v rámci moţného dalšího rozvoje. Klíčová slova: JHMD. Jindřichohradecké místní dráhy. Jindřichův Hradec. Jiţní Čechy. Turismus.
7
ABSTRACT PROCHÁZKA, Pavel: The Importance of Jindřichův Hradec Local Railways For The Tourist Potential of The Region. Bachelor‘s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis Supervisor Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Degree of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 96 pages. The bachelor thesis focuses on Jindřichův Hradec Local Railways from the perspective of tourism. It identifies the potential of the Railways for the development of the region and also examines their use in terms of public transport. This information is evaluated from data of several surveys and the results are clearly interpreted. The work includes a theoretical parts, which are briefly introducing the history of railways and the gauge overview in our country. An essential part consists of the historical and contemporary status of the Jindřichův Hradec Local Railway and the overview of their services of tourism. There is also an evaluation of the potential for further development. Key words: JHMD. Jindřichův Hradec Local Railways. Jindřichův Hradec. South Bohemia. Tourism.
8
OBSAH OBSAH ------------------------------------------------------------------------------------------------- 9 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ----------------------------------------------------------- 11 ÚVOD A CÍL PRÁCE ------------------------------------------------------------------------------ 12 1
ŢELEZNIČNÍ DOPRAVA NA NAŠEM ÚZEMÍ -------------------------------------- 14 1.1 HISTORIE--------------------------------------------------------------------------------------- 14 1.2 SOUČASNOST ---------------------------------------------------------------------------------- 14 1.2.1
2
Místní dráhy ---------------------------------------------------------------------------- 15
ROZCHOD KOLEJÍ ------------------------------------------------------------------------- 15 2.1 HISTORIE ROZCHODŮ V EVROPĚ ------------------------------------------------------------ 16 2.2 O BOSENSKÉM ROZCHODU ------------------------------------------------------------------- 16 2.3 ÚZKOROZCHODNÉ DRÁHY NA NAŠEM ÚZEMÍ ---------------------------------------------- 17
3
JINDŘICHOHRADECKÉ MÍSTNÍ DRÁHY ------------------------------------------ 18 3.1 HISTORICKÉ UDÁLOSTI ----------------------------------------------------------------------- 18 3.1.1
Počátek ţeleznice na Jindřichohradecku ------------------------------------------- 18
3.1.2
Vznik dráhy na Novou Bystřici ------------------------------------------------------- 19
3.1.3
Vznik dráhy na Obrataň--------------------------------------------------------------- 20
3.1.4
Od vzniku po současnost -------------------------------------------------------------- 21
3.2 SOUČASNOST ---------------------------------------------------------------------------------- 23 3.2.1
Trať do Nové Bystřice ----------------------------------------------------------------- 25
3.2.2
Trať do Obrataně ---------------------------------------------------------------------- 26
3.3 SLUŢBY CESTOVNÍHO RUCHU --------------------------------------------------------------- 27 3.3.1
Parní lokomotivy ----------------------------------------------------------------------- 27
3.3.2
Speciální jízdy -------------------------------------------------------------------------- 29
3.3.3
Ubytování na nádraţí ----------------------------------------------------------------- 29
3.3.4
Ostatní ----------------------------------------------------------------------------------- 30
3.3.5
Propagace a vztahy s médii ---------------------------------------------------------- 31
3.4 DOPRAVNÍ OBSLUŢNOST --------------------------------------------------------------------- 32 3.4.1
Autobusová doprava ------------------------------------------------------------------- 32
3.4.2
Doprava JHMD ------------------------------------------------------------------------ 35 9
3.4.3
Srovnání JHMD s autobusovou dopravou ----------------------------------------- 38
3.5 MOŢNOSTI BUDOUCÍHO VÝVOJE PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU -------------------- 41 3.5.1
Neuskutečněný projekt z Litschau do Nové Bystřice ------------------------------ 41
3.6 HLAVNÍ TURISTICKÉ ATRAKTIVITY V OKOLÍ TRATĚ -------------------------------------- 42
4
3.6.1
Jindřichův Hradec --------------------------------------------------------------------- 42
3.6.2
Památky mimo JH --------------------------------------------------------------------- 45
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ---------------------------------------------------------------- 47 4.1 METODIKA ------------------------------------------------------------------------------------- 47 4.1.1
Sběr primárních dat ------------------------------------------------------------------- 47
4.1.2
Interpretace získaných dat ------------------------------------------------------------ 48
4.2 TURISTÉ V RÁMCI REGIONU ----------------------------------------------------------------- 49 4.3 TURISTÉ CESTUJÍCÍ ÚZKOKOLEJKOU JHMD ----------------------------------------------- 53 4.4 MÍSTNÍ OBYVATELÉ -------------------------------------------------------------------------- 59 ZÁVĚR ------------------------------------------------------------------------------------------------ 66 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ -------------------------------------------------------------- 68 SEZNAM GRAFŮ----------------------------------------------------------------------------------- 76 SEZNAM TABULEK ------------------------------------------------------------------------------ 77 SEZNAM OBRÁZKŮ ------------------------------------------------------------------------------ 77 SEZNAM PŘÍLOH --------------------------------------------------------------------------------- 78 PŘÍLOHA --------------------------------------------------------------------------------------------- 79
10
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČD
České dráhy
ČMD/BMB
Českomoravské protektorátní dráhy
ČSD
Československé dráhy
IC
Informační centrum
JH
Jindřichův Hradec
JHMD
Jindřichohradecké místní dráhy
SHZ
Státní hrad a zámek
SŢDC
Správa ţelezniční dopravní cesty
WSV
Waldviertler Schmalspurbahnenverein
11
ÚVOD A CÍL PRÁCE Společnost Jindřichohradecké místní dráhy dnes vlastní a provozuje úzkorozchodné ţelezniční tratě z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně. Od doby vzniku v roce 1994, kdy společnost zprivatizovala a zachránila před likvidací obě dráhy, uplynulo jiţ více neţ sedmnáct let, během kterých vytvářela a zdokonalovala svou materiálně technickou základnu i nabídku sluţeb. Práce se zaměřuje na Jindřichohradecké místní dráhy primárně z pohledu cestovního ruchu. V oblasti, kde se tato technická památka nachází, je řada turistických atraktivit, a proto je důleţité zjistit, jakým způsobem a měrou ovlivňují dráhy turistický potenciál regionu. O daném tématu bylo napsáno velmi málo publikací. Ty se navíc specializují spíše na historický vývoj, technickou stránku vozového parku a případně jen povrchně na aktuální funkci
úzkokolejek.
Bakalářská
práce
se
proto
zaměřuje
na
cestovní
ruch
Jindřichohradeckých místních drah (v tomto rozsahu zřejmě i jako první) a předně seznámí čtenáře s oblastí zasahující do turismu uceleným a přehledným způsobem. Jindřichohradecké úzkokolejky bývají v rámci všeobecného povědomí nejčastěji povaţovány pouze za další formu dopravní sluţby. Proto je třeba ověřit skutečný stav a zjistit, zdali je ţeleznice sama o sobě turistickým cílem, případně zda slouţí spíše k dopravní obsluze jiných cílů. Jelikoţ je určena i pro veřejnou dopravu, práce zkoumá význam drah pro základní dopravní obsluţnost regionu, a to především pro místní obyvatele, kteří bydlí v obcích na obou tratích. Pomocí dotazníkových šetření a dostupných informací jsou zpracovány potřebné výstupy, které jsou vyhodnoceny v závěru. Práce obsahuje i návrhy zlepšení funkce drah pro účely cestovního ruchu a je určena především pracovníkům a studentům tohoto oboru či příbuzných oblastí, například dopravy. Dále příznivcům úzkokolejných drah, technických památek obecně, ale i místním obyvatelům Jindřichohradeckého regionu. Technické stránce úzkokolejek se věnuje pouze okrajově. Na následujících řádcích je uveden stručný popis kapitol: První kapitola Ţelezniční doprava na našem území v krátkosti popisuje historii a současný stav ţeleznic a zmiňuje se i o místních drahách.
12
Druhá kapitola s názvem Rozchod kolejí se zaměřuje obecně na rozchod kolejí a jeho rozšíření a historický vývoj v Evropě i u nás. Speciální podkapitolou jsou pak úzkorozchodné tratě našeho území. Hlavní částí teoretické sloţky je pak třetí kapitola Jindřichohradecké místní dráhy. V ní je sepsána historie obou drah, tedy do Nové Bystřice a Obrataně, aţ po současnost, stejně tak napojení Jindřichova Hradce na ţelezniční síť. Podstatnou částí kapitoly jsou Sluţby cestovního ruchu, které uvádí široký sortiment Jindřichohradeckých místních drah. V rámci zkoumání významu drah pro dopravní obsluţnost je vypracována podrobnější studie, která porovnává výhody, případně nevýhody, vůči autobusové dopravě. Ve čtvrté kapitole Dotazníkové šetření je představen dotazníkový výzkum, který je jádrem práce. Jsou zde popsány postupy šetření a podrobně interpretovány výsledky.
13
1 Ţelezniční doprava na našem území 1.1 Historie Počátky ţelezniční dopravy na území naší republiky sahají do první třetiny 19. století, kdy byla vybudována vůbec první ţeleznice. Byla jí roku 1828 koněspřeţná dráha na trati Linz – Summerau – Horní Dvořiště – České Budějovice. Všeobecně se dá říci, ţe všechny naše tratě byly vybudovány jiţ během Rakouska-Uherska. Budování sítě patřilo k obrovským počinům v oblasti stavitelství a dalo impuls k celkovému rozvoji měst a rovněţ uspíšilo průmyslovou revoluci. Po rozpadu monarchie se začala psát historie Československých státních drah, která byla přerušena německou okupací a rozpadem Československa, kdy dráhy nesly značku ČMD/BMB [15]. Vzhledem ke značné členitosti terénu dnešní republiky se stavba ţeleznice stala náročným projektem, který však dal vzniknout současné husté síti a vysoké kultuře cestování.
1.2 Současnost S rozlohou 78 863 km² a průměrnou délkou 0,12 km tratě na 1 km² patří ţelezniční síť České republiky k nejhustším na světě. K prosinci roku 2006 činila délka veřejných tratí 9 492 km (cca 3 000 km elektrifikovaných), z toho šlo o 7 641 km jednokolejným, 1 812 km dvoukolejným a 39 km vícekolejným. Zhruba 22 km potom náleţí úzkorozchodným tratím. Na ţelezniční síti České republiky bylo v roce 2006 celkem 6 691 mostů v délce přes 147 km, 154 tunelů v délce přes 38 km a 8 389 úrovňových přejezdů [15]. Na území se rovněţ nachází čtyři tranzitní vysokorychlostní koridory, které kromě plynulé a rychlé jízdy poskytují návaznost na hlavní ţelezniční tahy se sousedními státy [16]. V současné době je majoritním vlastníkem ţelezničních tratí stát v zastoupení státní organizace SŢDC. Největším národním dopravcem je akciová společnost České dráhy, která za dobu své působnosti přepravila stamiliardy cestujících a tun zboţí, díky čemuţ jí objemem přepravy náleţí 4. místo v Evropě [15]. V roce 2008 činil objem 177 mil. cestujících [17], coţ svědčí o rozhodujícím postavení na poli dopravy. Probíhá také modernizace materiálně technické základny, aby odpovídala neustálému technologickému vývoji a zvyšujícím se poţadavkům na osobní a nákladní přepravu. 14
1.2.1 Místní dráhy Na našem území je nyní necelých 150 funkčních drah místního charakteru (mezi které patří i Jindřichohradecké místní dráhy), které byly vystavěny v českých zemích v letech 1877 – 1914 a necelých 50 zrušených místních drah a místních drah bez osobní dopravy (např. trať č. 240 Dobronín – Polná) [9, s. 150]. Při výstavbě lokálek bylo vyuţíváno finančních a technických úlev, zakotvených v zákonech o místních drahách z let 1880, 1887 a 1910. Lokálními ţeleznicemi se přiváděla doprava do měst, obcí a oblastí s omezenou dopravní obsluţností a šlo především o odbočky od hlavních tratí či spojky jednotlivých úseků oddělených ţeleznic. Jejich charakterem je niţší finanční náročnost, niţší provozní rychlost a omezenější jízdní řád v obecném porovnání s drahami s finanční spoluúčastí státu či země [9, s. 143-150].
2 Rozchod kolejí Rozchod koleje je udán vzdáleností pojízdných hran kolejnic, měřenou 14 mm pod rovinou dotýkající se temene kolejnic [1, s. 178].
Obr. 1: Rozchod kolejí [vlastní tvorba]
V ţelezniční síti světa jsou dle [18] zastoupeny následující tři rozchody: o Normální (Stephensonův) s 1435 mm (4’8,5’’), který je rozšířený ve většině států po celém světě (zhruba 60% zastoupení). V České republice je standardním rozchodem. o Široký je dán větším rozchodem, neţ je Normální, tedy větším neţ je 1435 mm. Má zhruba 19% světové zastoupení a jedná se především o státy bývalého Sovětského svazu, Finsko, Mongolsko (1520 mm); Austrálii, Irsko, Brazílii (1600 mm); Portugalsko, Španělsko (1668 mm); či Indii, Pákistán a Chile (1676 mm).
15
o Úzký je definován menším rozchodem neţ 1435 mm a na světě má zhruba 21% zastoupení. Často je vyuţíván v alpských oblastech (1000 mm), dále v Jihoafrické republice či v Japonsku (1067 mm – tzv. kapský rozchod). U nás má zastoupení například na úzkokolejce v Jindřichově Hradci (760 mm – tzv. bosenský rozchod).
2.1 Historie rozchodů v Evropě Na veřejných evropských ţeleznicích se během 19. století vyskytovalo velké mnoţství rozchodů kolejí v rozmezí od 1435 do 1930 mm. Nejrozšířenějším byl normální (1435 mm), ovšem v mnoha státech byly zastoupeny i jiné. Například ve Francii se pouţíval rozchod 1500 mm, Švýcarsku 1524 mm, Bádensku 1600 mm, Portugalsku a Španělsku 1672 mm, Rusku 1829 a zároveň i 1524 mm, Nizozemí 1930 mm, atd. V Bernské úmluvě se roku 1886 ţelezniční správy usnesly na uznání 1435 mm jakoţto na standardním a jednotném rozchodu evropských ţeleznic. Pravděpodobným původem šířky je vzdálenost kol anglických povozů (4 stopy a 6 palců = 1372 mm), ovšem tato skutečnost nebyla nikdy prokázána. Historicky první dráha s normálním rozchodem byla otevřena v roce 1800 a vedla z města Merthyr Tydfil ve Walesu do Aberdeen ve Skotsku. Úzkorozchodné evropské tratě byly zastoupeny v hodnotách zhruba od 500 do 1100 mm, ovšem normalizovaným rozchodem se stala hodnota 760 mm, která se uţívala na veřejných a lesních drahách v bývalém Rakousko-Uhersku. Později byl převzat rozchod 760 mm i v jiných státech, např. v Bulharsku a Srbsku. Pravděpodobným původem je anglická míra 2 a půl stopy (30 palců), coţ je 762 mm. Do Evropy se dostal po ukončení stavby Suezského průplavu roku 1869, kde byly vyuţívány koleje s tímto rozchodem. Jiţ nepotřebné kolejivo bylo odkoupeno evropskými stavebními firmami a při přejití Rakouska na metrický systém roku 1876 byla hodnota 30 palců zaokrouhlena na 760 mm. Ač byl původně vyuţíván převáţně v Bavorsku, vţil se název „bosenský rozchod“, pod kterým je znám dodnes a dostalo se mu nejširšímu rozšíření v Evropě v rámci úzkorozchodných tratí [6, s. 8-9].
2.2 O bosenském rozchodu V roce
1878
Rakousko-Uhersko
napadlo
pohraniční
provincii
Turecka,
Bosnu
a Hercegovinu. Pro snazší postup armády v těţkém horském terénu bez pouţitelných cest bylo rozhodnuto vybudovat zde 190 km dlouhou dráhu Bosanski Brod – Zenica. Jiţ 16
zmíněné odkoupené kolejivo ze Suezského průplavu bylo vyuţito při stavbě tratě, která se stala základem nejrozsáhlejší úzkorozchodné sítě Evropy s více neţ 2 000 km ţeleznice. Vzniklo mnoho tunelů, viaduktů, ozubnicových drah a do provozu byly uvedeny i těţké nákladní vlaky. V celé monarchii bylo rozhodnuto o zvolení bosenského rozchodu, coţ byl strategický plán vojenské správy, kdy byla zajištěna všeobecná pouţitelnost potřebných vozidel a materiálu. Úzkorozchodek se pak hojně vyuţívalo během první světové války. První taková trať v zemích Koruny české vedla z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, a to v roce 1897. Projektanti a stavitelé ţeleznic se rozhodovali pro bosenský rozchod především z ekonomických důvodů. Ve srovnání s dráhou s normálním rozchodem jde aţ o třetinovou úsporu stavebních nákladů. Dalším výhodou je lepší přizpůsobení tratě okolnímu terénu, znatelně menší objem zemních prací a staveb umělých objektů, jako jsou mosty, tunely či náspy. Ţelezniční svršek můţe být lehčí konstrukce, díky čemuţ postačují levnější a menší vozidla. Všechny tyto výhody jsou samozřejmě na úkor provozní rychlosti, sloţitější manipulace se zboţím nebo nákladními vozy, ovšem pro méně hospodářsky vyspělé či horské oblasti úzkokolejka představovala jediné moţné řešení [12, s. 8].
2.3 Úzkorozchodné dráhy na našem území V současné době jsou v České republice v provozu pro veřejnost tři úzkorozchodné tratě, všechny s bosenským rozchodem 760 mm. V Jiţních Čechách jde o dvě tratě, vedoucí z Jindřichova Hradce; trať č. 228 do Obrataně a č. 229 do Nové Bystřice. Jejich celková délka je 79 km [19]. Třetí funkční trať se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Bruntál – trať č. 298 z Třemešné ve Slezsku do obce Osoblaha s délkou 20 km. Jedná se zároveň o poslední úzkorozchodnou trať, kterou provozují České dráhy [20]. Mezi jiţ zrušené patří úzkorozchodná dráha (760 mm) z Ondrášova do Dvorců na Moravě v Olomouckém kraji, která byla vedena po trati č. 310 s délkou necelých 12 km. V roce 1933 došlo k úplnému zastavení provozu [21]. V libereckém kraji byl roku 1976 zastaven provoz na trati Frýdlant – Heřmanice (dráha lidově nazývána jako Heřmanička) kvůli špatnému technickému stavu [22]. V současnosti je tato nepouţívaná úzkokolejka s rozchodem 750 mm a délkou necelých 11 km předmětem diskuze města Frýdlantu v Čechách, které řeší, zdali trať obnovit nebo na jejím místě vést cyklostezku [23]. 17
Aţ na výjimky u nás úzkorozchodné dráhy nenalezly většího uplatnění ve veřejné dopravě, ale pro přelom 19. a 20. století měly klíčovou roli v soukromém odvětví – zejména v průmyslu a zemědělství. Do začátku druhé světové války se bez nich neobešla téměř ţádná stavba a dráhy se stávaly součástí technologického procesu v průmyslových a obchodních provozech, zemědělské výrobě, při těţbě dřeva, hornin a nerostů a při velkých stavbách jako jsou budovy a přehrady [7, s. 7]. Na našem území v průběhu let existovala a stále i přesto existuje několik úzkorozchodných tratí. V roce 1909 se podařilo nashromáţdit údaje o 36 dráţkách, v letech 1925–1930 o 187 dráhách [7]. Nyní jsou však vyuţívány buď pro soukromé neveřejné účely, pro nákladní přepravu některých společností - do roku 2005 nákladní úzkorozchodka ve Zlivi [24] – nebo jen příleţitostně, mezi které se řadí například Mladějovská průmyslová dráha, kde jsou konány výletní vlaky a různé akce [25]. Určitě je zajímavé zmínit úzkokolejnou tramvaj mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou s rozchodem 1000 mm, která zahájila provoz jiţ v roce 1897 [26]. Liberec je navíc jediným městem v České republice, kde jsou dohromady v provozu tramvaje s úzkým i širokým rozchodem [27].
3 Jindřichohradecké místní dráhy 3.1 Historické události 3.1.1 Počátek ţeleznice na Jindřichohradecku První snahy o přivedení ţeleznice na Jindřichohradecko vznikly v souvislosti s výstavbou Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) tratě Vídeň – Znojmo – Kolín a Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) tratě Vídeň – Gmünd – Tábor – Praha. Městská rada v Nové Bystřici se roku 1868 rovněţ obrátila na Jindřichův Hradec s ţádostí o připojení na ţelezniční trať. V listopadu 1868 se v Jindřichově Hradci konala porada zástupců měst, kteří se zajímali o dráhu Jihlava – Jindřichův Hradec – Třeboň – České Budějovice, ovšem o tři roky později se objevil konkurent v podobě soukromé vídeňsko-londýnské společnosti a o příští rok další v podobě agrární banky. V následující dekádě se probírali nové a nové projekty, aţ do počátku 1881, kdy byla otázka dráhy pro Jiţní Čechy vyřešena. Vznikly návrhy dvou tratí: České Budějovice – Jindřichův Hradec – Jihlava a Domaţlice – Tábor – Jihlava. Vláda oba schválila roku 1882 a 25. listopadu 1883 byl vydán Zákon č. 173 o výstavbě transverzální dráhy českomoravské. Došlo tak k zabezpečení ţelezničního 18
spojení jiţních a západních Čech s jiţní Moravou. V článku zákona byly stanoveny tratě budované na státní náklady, např. z Jihlavy do Horní Cerekve, Jindřichova Hradce a Veselí-Mezimostí) a odbočné tratě místního charakteru (z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice). Tím bylo městu zajištěno ţelezniční spojení do Veselí a Jihlavy. Stavební práce si vyţádaly přes 3 500 dělníků, celkově bylo vyzděno na 407 mostů, dva viadukty a další objekty. Jiţ 9. srpna 1887 vjel do Jindřichova Hradce první pracovní vlak z Veselí a o necelý měsíc později, přesněji 3. listopadu, i první vlak pro veřejnost. Provoz zajišťovaly Císařsko-královské rakouské státní dráhy [6, s. 15-17].
3.1.2 Vznik dráhy na Novou Bystřici Projekt ţelezniční tratě z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce původně počítal s ţeleznicí normálního rozchodu o délce 27,3 km. Přípravné práce byly provedeny v prosinci 1885 a směr vedení tratě v projektu odpovídal přibliţně dnešní podobě trasy úzkokolejky. V plánu byla především nákladní doprava výrobků z továren v Rozkoši a Nové Bystřici a doprava dřeva z okolních lesů. Značnou nevoli vyvolalo rozhodnutí státu ohledně financování trati, které mělo být provedeno mimo státní náklady. Kvůli těţké ekonomické situaci v oblasti byla sepsána petice, ve které se zástupy odvolávaly na Zákon č. 173. Realizaci tratě rovněţ podporoval Jindřichův Hradec., který nabídl k dispozici obecní pozemky pro potřeby dráhy, pokud bude postavena v rámci normálního rozchodu. Obecně se do budoucna počítalo s velkým provozem, a proto úzký rozchod nepřicházel v úvahu. Při revizi trasy Českým místodrţitelstvím dne 28. září 1892 měl být určen směr dráhy a vzata v potaz i případná moţnost úzkorozchodné dráhy. S touto moţností jasně nesouhlasil zástupce okresu doc. Karel Jičínský a starosta Jindřichova Hradce Dr. Naxera byl rovněţ proti. Navzdory těmto námitkám ministerstvo obchodu stále trvalo na úzkorozchodném provedení a kvůli nedostatečnému finančnímu krytí dráhy se řešení ukázalo jako zcela opodstatněné. Několik dalších protestů a petic ze strany Jindřichova Hradce bylo neúspěšných a po vydání koncese dne 18. prosince 1894 se jiţ nebylo moţné odvolat [6, s. 19-22]. Iniciátorem stavby, který získal koncesní listinu s platností na 90 let, byl bystřický starosta Dr. Wolf [10, s. 60]. Koncese obsahovala několik finančních úlev a doba stavby byla vymezena na jeden a půl roku od jejího vydání. 31. ledna 1895 byly uveřejněny technické podmínky tratě, samotný projekt obsahoval několik variant moţných řešení a v potaz přišly i poţadavky obcí, kterými měla dráha vést [6, s. 22-23].
19
Výstavbu provedla vídeňská firma Leitner & Fröhlich a se stavebními pracemi se začalo v létě roku 1896, které pokračovaly po etapách velice rychle. Následující rok bylo v Jindřichově Hradci vybudováno provizorní úzkokolejné nádraţí a postaven jeřáb pro překládku materiálů do vozů. V srpnu aţ září 1897 byly místní dráze předány tři parní lokomotivy (U 1, U 2, U 3). Lokomotiva U 1 vykonala v září úspěšnou technicko-policejní zkoušku a od 28. září byla pouţívána pro provizorní provoz. Ve stejné době byla jiţ dokončena staniční budova v obci Nová Bystřice a dráze byly postupně dodávány ţelezniční vozy včetně podpůrného vybavení. Původní datum zahájení provozu, které spadalo na 1. října, nebylo dodrţeno kvůli pozdějšímu uzavření smlouvy s ředitelstvím drah v Praze. Termín se posunul na 1. listopad 1897, kdy vyjel historicky první vlak z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. V dalších dnech uţ na trati jezdily dva páry smíšených vlaků [12, s. 14-15].
3.1.3 Vznik dráhy na Obrataň Po vzoru Nové Bystřice spatřila i obec Kamenice nad Lipou a některé další obce moţnost hospodářského růstu v ţelezničním spojení. Obce zůstaly stranou od dopravního spojení, čímţ byla sníţena konkurenceschopnost místních podniků (např. skláren a rafinerii skla ve Včelničce). Cesta k vlastní lokálce však nebyla jednoduchá, zvlášť kdyţ město Jindřichův Hradec, které jiţ svou ţeleznici mělo, s podporou váhalo [12, s. 16]. Dne 11. července 1893 proběhla v Pelhřimově schůze zájemců z kamenického a pelhřimovského okresu, na které se projednaly dva moţné směry tratě. První vedl z Jindřichova Hradce nebo z Jarošova přes Kamenici nad Lipou do Pelhřimova, druhý potom ze Soběslavi přes Kamenici do Pelhřimova. Na poradě v srpnu 1895 představitelé města Jindřichova Hradce uznali výhodnější moţnost zvolení Hradce jakoţto výchozí stanice dráhy. V říjnu aţ prosinci proběhly přípravné práce a trasování a byly uváţeny pouze dva vhodné směry, a sice Jarošov – Obrataň nebo Jindřichův Hradec – Obrataň, přičemţ druhý zmíněný byl vyhodnocen jako ekonomicky výhodnější. Navíc, v té době měl jiţ Hradec koncesi na stavbu úzkolejky, čímţ by bylo umoţněno přímé spojení aţ do Nové Bystřice [6, s. 32-33]. Roku 1896 bylo zadáno dvěma inţenýrům z Prahy a Písku zpracování technické zprávy tratě. Zemská ţelezniční rada však stále postrádala generální projekt stavby, a proto se celá záleţitost vlekla [12, s. 19]. Ministerstvo ţeleznic se po výsledcích revize tratě vyjádřilo 20
o dráze jako o ţádoucí, ale stejně jako v případě bystřické dráhy, byla nízká finanční podpora projektu, a tak státní správa prosazovala úzkorozchodnou variantu [6, s. 35]. Ţelezniční rada pro Království České koncem ledna 1897 zařadila trať do programu výstavby místní drah a i přesto, ţe kameničtí zástupci neúnavně pracovali na zaručení finanční účasti státu, nakonec se zdálo, ţe ke stavbě nedojde. Ministerstvo financí odmítlo zařadit dráhu do rozpočtu. Kamenice nad Lipou, pro kterou byla výstavba ţivotně důleţitou, díky lobbování na nejvyšších místech (v poslanecké sněmovně ve Vídni, u ministra ţeleznic či předsedy rakouské vlády) nakonec dostala příslibu brzké výstavby a státního příspěvku. Byl zpracován detailní projekt a země Česká poskytla maximální moţnou míru podpory. 31. prosince 1904 byla vydána koncesní listina císařem Františkem Josefem I. a zaloţena akciová společnost Místní dráha Jindřichův Hradec – Obratany. Stavba byla zahájena v polovině roku 1905 a do dvou let, coţ byla lhůta stanovená koncesí, dokončena. Slavnostní jízda se uskutečnila 23. prosince 1906 a druhý den na Vánoce vyjel první pravidelný vlak z Jindřichova Hradce. Dojel pouze do Černovic, neboť úsek z Černovic do Obrataně byl nesjízdný kvůli sněhovým závějím [12, s. 20-21].
3.1.4 Od vzniku po současnost I přesto, ţe byly obě dráhy provozovány státní dráhou, byly původně vedeny jako dva oddělené podniky, čemuţ odpovídal i vlastní vozový park, účetnictví či zaměstnanci. Během první světové války došlo kvůli vojenským účelům na odváţení místních lokomotiv i vozů na balkánská a haličská bojiště a po převzetí drah ČSD v roce 1918 z původních šesti lokomotiv zbyly pouze tři. Chybějící lokomotivy byly zapůjčeny od ţelezničního pluku v Pardubicích, následně i zakoupeny a od roku 1919 se podařilo navýšit počet spojů během dne. Pro obě úzkorozchodky byla vytvořena Správa provozu v Jindřichově Hradci, jakoţto samostatná organizační jednotka, která podléhala ředitelství v Praze. Došlo rovněţ k oddělení osobní dopravy od nákladní a v roce 1925 byly obě soukromé dráhy vyvlastněny státem. Na počátku třicátých let zaznamenaly úzkokolejky konkurenta v podobě automobilové přepravy, a proto bylo potřeba dostatečně zareagovat do Jindřichova Hradce dorazily dva motorové vozy z Kopřivnice, které zkrátily jízdní dobu aţ o třetinu a rovněţ dopomohly k dalšímu nárůstu počtu spojů, stejně tak ke sníţení přepravních nákladů [12, s. 22-23]. V rámci Mnichovské dohody roku 1938 byla pohraničních území ČSR odstoupena, coţ se dotklo i místních drah. Celý tehdejší okres Nová Bystřice a část okresu Jindřichův Hradec 21
byly odstoupeny a přes noc se Bystřická dráha stala tratí, která spojovala dva státy. Jindřichův Hradec zůstal na území ČSR, ovšem Jindřiš a následující obce na trati náleţely Německu. Následně došlo k přejmenování jejich názvů stanic a zastávek [6, s. 67]. Na dráze, spadající pod protektorát Čech a Moravy, byla značně omezena doprava a tento stav trval aţ do konce druhé světové války. Obrataňská trať zaţívala po roce 1945 klidné období. Kvůli stoupajícím nárokům místních i dojíţdějících byly zřízeny nové ţelezniční zastávky (např. v obci Rodínov, Nekrasín). Bystřická dráha na tom byla o poznání hůře. Kvůli ţelezné oponě a nepřátelství se sousedním Rakouskem se provoz omezil na úplné minimum a řada jízdních řádů tuto lokálku ignorovalo. I přesto byla zastoupena alespoň nákladní dopravou. V roce 1957 byly provozovány tzv. „pionýrské vlaky“ s výchovným charakterem pro mládeţ, jeţ směřovala k ţelezničářskému povolání. Díky velkým ohlasům se ve stejném roce obnovila pravidelná osobní doprava [12, s. 23-24]. V padesátých a šedesátých letech byly na tratě dodávány nové motorové lokomotivy a vozy a v roce 1965 byl definitivně ukončen parní provoz. V roce 1972 došlo k ohroţení obou úzkokolejek, neboť se jednalo o zrušení [28]. Studie vykazovala malé vyuţití drah a jejich likvidaci předpokládala do konce roku 1978. Ovšem novější studie v roce 1979 poukázala na ropnou krizi a energetickou výhodnost dráhy v porovnání se silniční dopravou, díky čemuţ úzkokolejky zůstaly zachovány. V 80. a 90. letech byl obnoven ţelezniční svršek a vozový park. V roce 1992, kdy došlo k výraznému schodku v rozpočtu ČSD, byly omezeny investice a uvaţovalo se o redukci osobní dopravy na celé ţelezniční síti, úzkokolejky nevyjímaje. V devadesátých letech vznikaly různé skupiny ţelezničních nadšenců a v roce 1993 byl zaloţen Klub přátel jindřichohradeckých úzkokolejek. Skupiny usilovaly o privatizaci tratí, které se nacházely v turisticky atraktivních oblastech, kde by se daly příleţitostně vyuţít i různá historická vozidla pro zvláštní jízdy. Klub představil privatizační projekt, který schválila vláda České republiky a stal se základem akciové společnosti Jindřichohradecké místní dráhy [6, s. 94-110]. Společnost Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) byla ustanovena 19. září 1994 a 10. ledna 1995 zapsána do obchodního rejstříku [28]. Na základě licence v červnu 1995 společnost provozovala i historické parní vlaky. Ovšem kvůli stále měnícím se koncepcím ČD se realizace privatizačních projektů stále odkládala, kvůli čemuţ se i zhoršoval technický stav bystřické lokálky. JMHD usilovaly alespoň o pronájmu tratě, ale záměr byl 22
zamítnut, coţ nakonec došlo k zastavení provozu Českými dráhami na trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice v roce 1997. Od ledna trať osiřela, ovšem v březnu konečně vláda schválila realizaci projektu a nabídla odprodej úzkokolejek za symbolickou cenu 1 Kč. JHMD poţádaly o pronájem tratě a v květnu byla tato ţádost schválena. Rovněţ byla vydána licence na provoz regionální tratě do Nové Bystřice. Následující den, tedy 14. června 1997, se uskutečnila slavností jízda a o týden později byla obnovena veřejná doprava. 23. listopadu stejného roku převzaly JHMD i trať do Obrataně. K privatizaci jindřichohradeckých úzkokolejek došlo 28. února 1998 a od tohoto data se provozu dostávalo značných změn – především v návaznosti na poţadavky cestujících se rozšiřoval jízdní řád na oba směry a byla dokončena přestavba nádraţní budovy společnosti. Jiţ v roce 2001 dosáhly úzkokolejky úctyhodného výkonu 350 000 přepravených osob [6, s. 110-114]. V následujících letech se věnovalo opravám ţelezničních tratí, vozového parku či materiálně technické základny obecně a rovněţ nákupu dalších vozů a lokomotiv [28].
3.2 Současnost Jindřichohradecké místní dráhy se v současné době předně zaměřují na maximální uspokojení poţadavků turistů, čemuţ odpovídá i rozsáhlý sortiment poskytovaných sluţeb, který vyuţívá prakticky veškerého potenciálu společnosti a oslovuje tak širokou škálu zájemců. Dráhy vycházejí vstříc i místním obyvatelům s podobou jízdního řádu a v rámci dopravní obsluhy jsou pro lokalitu přínosné (více v kapitole 3.4 Dopravní obsluţnost). Vzrůstající obliba se samozřejmě promítá i do výsledků společnosti, JHMD jsou dlouhodobě v zisku a podle výroční zprávy z roku 2010 vydělaly 2,2 milionu korun při obratu přes 70 milionů korun [30]. Pro ukázku je na následujícím grafu 1 zaznamenán vývoj počtu přepravených osob ve veřejné dotované dopravě JHMD během posledních dvanácti let.
23
Počet přepravených osob JHMD v letech 2000 - 2011 (v tis. osob) 360 350 340 330 320 310 300 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Graf 1: Počet přepravených osob JHMD v letech 2000-2011 (v tis. osob) [vlastní zpracování dle [30]]
Z grafu 1 vyplývá rostoucí tendence ročního objemu přepravených osob. Tento fakt sice narušují roky 2004 a 2005, ovšem podle informacích uvedených ve výročních zprávách [30] byl pokles způsoben technickými problémy u vozového parku, nikoliv poklesem zájmu cestujících. Sídlo společnosti se nachází v nádraţní budově hned vedle staniční budovy Českých drah. Právě ta je důleţitým střediskem kvůli vysoké koncentraci cestujících turistů. Lze zde najít jízdní řády JHMD a veškeré propagační a informační materiály. Nechybí ani sdílené elektronické informační tabule s odjezdy vlaků obou ţelezničních společností nebo ohlašovací systém. Samozřejmostí je i moţnost zakoupení jízdních cenin, které lze jinak pořídit bez přiráţky přímo ve vlacích či v městském informačním centru. Jindřichohradecké místní dráhy disponují i rozsáhlým depem a nástupištěm s vlastním kolejištěm. Co se týče způsobu vedení kolejí, od nádraţí JHMD vedou východním směrem úzkorozchodné koleje, které se za depem společnosti slučují a napojují na trat č. 225 ve směru na Jihlavu s normálním rozchodem, odkud jsou vedeny po „splítce― (jedna kolej je sdílená, druhá se pro vlaky JHMD nachází vně normálně rozchodných kolejí). Po 1,5 km se z nich odděluje dráha na Obrataň a po dalších 500 metrech na Novou Bystřici. Společnost se nevyhnula ani velkým personálním změnám, kdy v březnu letošního roku 2012 opustil vedení úzkokolejek Jan Šatava, který byl klíčovou a řídící postavou podniku [29]. 24
3.2.1 Trať do Nové Bystřice Dle [19], [28] a [31] je sestaven následující přehled: Zahájení provozu: 1. 11. 1897 Rozchod kolejí: 760 mm (bosenský rozchod) Délka tratě: 33 km Číslo tratě: 229 Počet zastávek (bez JH a N. Bystřice): 10 (jmenovitě ve směru na Bystřici: Jindřiš, Jindřiš zastávka, Blaţejov, Malý Ratmírov, Stříţovice, Kunţak-Lomy, Kaproun, Senotín, Hůrky a Albeř) Největší stoupání: 17 ‰ Nejvyšší bod na trati: 673 m n. m Nejvyšší povolená rychlost: 50 km/h Obecná charakteristika V délce 2 km jsou koleje úzkorozchodky vedeny v rámci kolejí normálního rozchodu tratě po tzv. splítce, dále jsou na trati dva klenuté mosty, pět ţelezných mostů a jeden viadukt. K zajímavostem určitě patří fakt, ţe pouhé tři kilometry vedou po rovině, zbytek dráhy je buď stoupání, nebo klesání [11, s. 13]. Tento směr je určen především milovníkům přírody, neboť dráha z části projíţdí územím České Kanady, coţ je vţitý název od roku 1925, kdy tuto krajinu plnou rybníků, potoků, řek, lesnatých kopců a jezer, pojmenoval praţský novinář Jaroslav A. Trpák. V současnosti se Přírodní park Česká Kanada rozkládá na území 291 km² [4, s. 5-7]. Turistické atraktivity v obcích (Pozn.: Následující text je pouze výtahem, podrobné informace lze nalézt v Příloze C na straně 81) Řada obcí na trati nabízí zajímavá místa či pamětihodnosti pro turisty. V létě je hojně vyuţívána pískovna s koupáním v obci Jindřiš, dále Malý Ratmírov, který je vhodný pro vodácké aktivity. Pro příznivce přírody a turistiky je vhodná stezka od nádraţí v Blaţejově, která vede ke zřícenině Vítkova Hrádku, u obce Kaproun se potom nachází rašeliniště 25
s výskytem vzácného leknínu a nedaleký vrch Vysoký kámen, který je nejvyšším bodem Novobystřické vrchoviny. Kaproun se můţe pochlubit i sochou českého „velikána“ Járy Cimrmana s vrcholovou knihou či objekty pro rekreační účely. Pro rekreaci je vhodný i Senotín, Albeř a další vesnice, přičemţ Albeř nabízí zázemí pro příznivce vojenských objektů a techniky. Nachází se zde několik bunkrů a muzeum s tématikou předválečného Československa. Tím největším lákadlem je však přírodní oblast České Kanady, za jejíţ vstupní bránu se dá povaţovat Kunţak. Jejím centrem je pak Nová Bystřice, cílová zastávka, s hradem ze 13. století přestavěným na zámek, dvěma kostely či morovým sloupem se sochou Nejsvětější Trojice. Nachází se zde mnoho cyklistických tras, kterými lze projet blízkost tratě i okolí.
3.2.2 Trať do Obrataně Dle [19], [28] a [31] je sestaven následující přehled: Zahájení provozu: 24. 12. 1906 Rozchod kolejí: 760 mm (bosenský rozchod) Délka tratě: 46 km Číslo tratě: 228 Počet zastávek (bez JH a Obrataně): 17 (jmenovitě ve směru na Obrataň: Horní Skrýchov, Dolní Radouň, Lovětín, Lovětín obec, Nekrasín, Nová Včelnice, Ţďár u Kamenice nad Lipou, Rodinov, Kamenice nad Lipou, Včelnička, Benešov nad Lipou, Chválkov, Dobešov, Černovice u Tábora, Křeč, Sudkův Důl a Obrataň zastávka) Největší stoupání: 26 ‰ Nejvyšší bod na trati: 670 m n. m. Nejvyšší povolená rychlost: 50 km/h Obecná charakteristika tratě Nejdelší úzkorozchodná dráha v Čechách, která roku 2006 oslavila 100 let od svého zaloţení, se vine ve směru na Obrataň podél četných potoků, polí, luk a rybníků. I přesto, ţe se jedná o ţelezniční trať, není na místě hovořit o dopravní tepně, nicméně v celém
26
dopravním systému zdejšího regionu je pro místní obyvatele nenahraditelná [10, s. 58]. V porovnání s novobystřickou dráhou je však turistická funkce o poznání slabší. Turistické atraktivity v obcích (Pozn.: Následující text je pouze výtahem, podrobné informace lze nalézt v Příloze D na straně 84) Trať na Obrataň je typická především bohatým přírodním územím. V blízkosti ţelezniční zastávky Dolní Radouň se nachází chráněné území s rozmanitou vegetací, stejně tak je tomu i u zastávky Lovětín, odkud se dá dostat po turistické stezce k zámku Červená Lhota. Nová Včelnice, mj. rodiště českého herce Rudolfa Hrušínského, má příznivé zázemí pro turistiku a cykloturistiku, z památek nabízí například poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kamenice nad Lipou se můţe pochlubit hradem přestavěný na renesanční zámek a torzem lípy v jeho parku, podle které byla obec pojmenována. Raritou je určitě lesní hřbitov, který je povaţován za jeden z nejkrásnějších v Evropě. Černovice u Tábora jsou vhodné pro rekreační účely, neboť je zde koupaliště a velké mnoţství cyklostezek. Obrataň, koncová zastávka na trati, potěší příznivce technických památek unikátním muzeem izolátorů a bleskojistek. Nedaleko se nachází chráněné území u Bezděčína a Rašeliniště u Vintířova se vzácnými rostlinami.
3.3 Sluţby cestovního ruchu Jindřichohradecké místní dráhy se od jiných úzkokolejek či místních drah liší především svým rozsáhlým sortimentem poskytovaných sluţeb a speciálními akcemi během celého roku. Na několik z nich lze také zakoupit dárkové poukazy [19].
3.3.1 Parní lokomotivy Během roku vyjíţdí několik parních vlaků a to hned v několika případech. Jedním z nich jsou speciální kalendářní dny, ve kterých probíhají zvláštní jízdy pro veřejnost – „Velikonoční jízda―, „Mikulášská jízda― a „Silvestrovská jízda―. Dále jsou to sezónní parní jízdy v červenci a srpnu, kdy vyráţí kaţdý den hned několik speciálních vlaků na oba směry úzkokolejky [65]. V letní sezóně, kdy je v Jindřichově Hradci a okolí nejvíce turistů, mají JHMD nejvyšší vyuţití, především v rámci rodinných výletů. Posledním typem parních jízd jsou parní vlaky na objednávku. Například cena za objednávku s 211 místy ve 27
směru Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a zpět vyjde na 38.760 Kč s DPH. K tomu si lze zaplatit ještě některé doplňkové sluţby, jako je průvodce s výkladem o trati a okolí, prohlídka depa, fotografické zastávky a další [66]. Všechny jízdy jsou taţeny parními lokomotivami z let 1898 – 1958 [67]. K nim patří i náročně restaurované stoleté osobní vagóny, které umocňují dojem z historické projíţďky. Součástí vlaku je i bufetový vůz, kde lze zakoupit občerstvení [2].
Počet přepravených osob JHMD v parních a objednaných vlacích v letech 2000 - 2011 (v tis. osob) 45 40 35 30 25 20 15 10 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Graf 2: Počet přepravených osob JHMD v parních a objednaných vlacích v letech 2000-2011 (v tis. osob) [vlastní zpracování dle [30]]
Tempo růstu oblíbenosti parních a objednávkových vlaků je podle grafu 2 naprosto zřejmé a lze s ním tedy počítat i do dalších let. Jelikoţ jsou tyto speciální vlaky vyuţívány primárně jako atrakce pro turisty, lze pro porovnání uvést údaje o roční návštěvnosti jiných objektů. Například SHZ, který patří k nejoblíbenějším místům Jindřichova Hradce, navštívilo v roce 2011 celkem 56,8 tisíc lidí. Muzeum Jindřichohradecka dokonce ještě o něco více, tedy 58,7 tisíc [údaje poskytnuty IC v Jindřichově Hradci]. Pokud vezmeme v potaz, ţe v údajích o parních a objednávkových vlacích není uveden roční objem dotované veřejné přepravy (kterou samozřejmě jezdí mnoho turistů) z grafu 1, výsledky jsou opravdu překvapivé, neboť JHMD aspirují (ne-li překonávají) na nejčastěji navštěvovanou památku na Jindřichohradecku.
28
3.3.2 Speciální jízdy JMHD se nebrání jakýmkoliv přáním zákazníků a s veškerými poţadavkům se snaţí vyjít vstříc. Mezi nejčastější sluţby patří svatby ve vlaku s moţností obřadu v historických prostorech radniční budovy v Nové Bystřici či v zámku Kamenice nad Lipou, dále soukromé oslavy, programy pro školy s výchovným programem v oblasti ţeleznic. JHMD rovněţ poskytují sluţby cestovním kancelářím a podnikům, vytváří animační programy, nabízí doplňkové sluţby pro speciální jízdy (catering, zajištění hudby, ubytování), vypravuje zvláštní vlaky pro fotografy a filmaře, zajišťuje tiskové konference a další. Sluţeb úzkokolejky vyuţil i bývalý prezident České republiky Václav Havel [2], [68].
3.3.3 Ubytování na nádraţí JHMD nabízí moţnost rekreačního ubytování v několika plně vybavených a nově zrekonstruovaných budovách některých nádraţí (např. ve Stříţovicích, Hůrkách, Kunţaku a Nové Bystřici). Všechny pobyty jsou v krásné přírodě jiţních Čech a České Kanady, kde lze zvolit několik variant výletů během dne a lze tak jednoduše vyuţít úzkokolejky jako způsob dopravy k turistickým cílům. Ceny se pohybují v rozmezí od 200 – 450 Kč za noc podle počtu ubytovaných [69].
Přehled ročních tržeb JHMD za ubytovací služby v letech 2003 - 2009 (v tis. Kč) 1200 1000 800 600 400 200 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Graf 3: Přehled ročních trţeb JHMD za ubytovací sluţby v letech 2003-2011 (v tis. Kč)[vlastní zpracování dle [30]]
29
Podle výročních zpráv [30] jsou v současnosti i za několik posledních let vţdy všechny kapacity, které čítají 50 lůţek, během letní sezóny obsazeny a daří se je účelně nabízet i během celého roku. Momentálně je i moţnost navýšení ubytovací kapacity o další lůţka vyčerpána.
3.3.4 Ostatní Mimo všechny výše uvedené sluţby, JHMD poskytují i ubytování v okolních partnerských hotelích či zabezpečení transferu historickým autobusem. Zároveň lze vytvořit různé balíčky sluţeb – tedy spojit ubytování s dopravou, případně i s návštěvou okolních památek [2]. Samozřejmostí je i moţnost přepravy kol ve všech vlacích, neboť okolí úzkokolejky je pro cykloturistiku a výlety atraktivní. Zajímavostí je i přeprava koní, ovšem tuto eventualitu je nutné předem nahlásit společnosti [70]. V rámci cestování úzkokolejkou lze zakoupit upomínkové předměty, doplňkové zboţí nebo speciální historické lepenkové jízdenky, které si lze nechat libovolně natisknout pro nejrůznější vlakové příleţitosti. JHMD jsou v současnosti jediným výrobcem klasických lepenkových jízdenek na našem území [71].
Přehled ročních tržeb za prodej zboží v letech 2003 - 2011 (v tis. Kč) 1600 1400 1200 1000 800 600 400 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Graf 4: Přehled ročních trţeb JHMD za prodej zboţí v letech 2003-2011 (v tis. Kč) [vlastní zpracování podle [30]]
30
V grafu 4 je znázorněno mnoţství trţeb z prodaného zboţí ve vlacích a stanicích JHMD. Do údajů spadají především trţby za upomínkové předměty a občerstvení. JHMD se dále specializují na poskytování sluţeb v oblasti odborného poradenství v dráţní dopravě, reklamních sluţeb či pronájmu bytů. Rovněţ lze zajistit firemní akce – pro firemní cestovní ruch je vhodná základna v Hůrkách, v níţ se pro tyto účely nachází stylové hostinské zařízení se sálem [30].
3.3.5 Propagace a vztahy s médii Jindřichohradecké místní dráhy se v rámci marketingu a podpory cestovního ruchu věnují především provozu pravidelných parních vlaků, coţ je jejich nejdůleţitější produkt. Firma se pravidelně účastní oborových veletrhů cestovního ruchu (například RegionTour v Brně), kde se prezentuje i parní lokomotivou přímo na místě. V Jindřichově Hradci je propagace zajištěna městským informačním centrem na hlavní třídě v Panské ulici a v ţelezniční stanici města, kde jsou k dispozici veškeré materiály pro turisty či zájemce a pro upoutání pozornosti vitríny s plakáty, prospekty a upomínkovými předměty společnosti. Propagaci také zajišťují nejrůznější materiály jednotlivých krajů či příspěvky v turistických průvodcích. Na úzkokolejku rovněţ odkazuje velká řada internetových stránek, do kterých samozřejmě patří i oficiální stránky obcí na trati či turistické portály České republiky. Mezi velké plus patří i kvalitní internetové stránky JHMD, které kromě všech základních informací nabízí přehršel těch doplňkových v přehledné a příjemné formě. Co se týče práce s médii, JHMD se pravidelně objevují v televizi, v rozhlasovém vysílání (ČR, Blaník, Impuls) či v regionálním i celostátním tisku. Například s Mladou frontou DNES spolupracují v rámci výměnného reklamního prostoru [30].
31
3.4 Dopravní obsluţnost 3.4.1 Autobusová doprava Obce na trati na Novou Bystřici Podle mapy [72] je vidět, ţe vůči trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice leţí další nejbliţší vlakové spojení zhruba 25 km západně (Třeboň) a 18 km východně (Slavonice). Vesnice na trati a v okolí jsou tedy odkázány především na úzkokolejnou trať a autobusové spojení, jehoţ četnost během dne je samozřejmě dána velikostí a dopravní významností obce. V Tab. 1,2 jsou znázorněny počty spojů z obcí, které se nachází na trati úzkokolejky ve směru na Novou Bystřici. Pro ukázku jsem vybral moţnost autobusového spojení do Jindřichova Hradce ve všední den a o víkendu, v tabulce jsou pak uvedeny i časy prvního a posledního spoje daného dne. Data dopravních spojů jsem získal z internetového serveru IDOS [73], kde jsem zvolil datum 17. 4. 2012 pro všední den, 21. – 22. 4. 2012 pro víkend a postupně vyhledával všechna spojení. Data jsou seřazena podle obcí s nejvyšším počtem spojů za den po nejmenší a v přehledech nejsou zahrnuty vedlejší zastávky obcí. Pomlčky ve všech tabulkách označují, ţe pro danou dobu a místo neexistuje spojení.
Obec Kunţak Nová Bystřice Stříţovice Blaţejov Albeř Hůrky Senotín Jindřiš Malý Ratmírov Kaproun
Počet autobus. spojů ve všední den
První v (hod)
Poslední v (hod)
21 17 17 11 8 5 5 5 4 1
4:45 4:45 4:40 4:59 5:46 5:31 5:25 5:55 5:28 17:33
22:20 17:15 22:26 22:51 17:12 17:18 17:28 16:45 15:56 17:33
Tab. 1: Přehled autobusového spojení ve všední den do Jindřichova Hradce z obcí na trati úzkokolejky ve směru na Novou Bystřici [vlastní zpracování]
32
Neděle
Sobota Obec Nová Bystřice Kunţak Albeř Hůrky Senotín Kaproun Stříţovice Malý Ratmírov Blaţejov Jindřiš
Počet autobus. spojů
První (v hod)
Poslední (v hod)
Počet autobus. spojů
První (v hod)
Poslední (v hod)
4 2 1 -
5:15 10:16 10:38 -
14:20 19:05 10:38 -
3 8 3 2 2 -
5:15 9:08 13:37 16:45 17:04 -
16:00 20:50 18:55 18:26 18:10 -
Tab. 2: Přehled autobusového spojení o víkendu do Jindřichova Hradce z obcí na trati úzkokolejky ve směru na Novou Bystřici [vlastní zpracování]
Z výsledků vyplývá, ţe ve všední dny má všech deset obcí dopravní spojení (přímé či nepřímé) do Jindřichova Hradce, ovšem polovina z nich velice omezené. Nejlépe je na tom obec Kunţak s 21 spoji během dne, nejhůře pak Kaproun s pouhým jedním spojem. Během víkendu je autobusové spojení zajištěno pouze u pěti obcí, přičemţ v sobotu pouze u tří. Obce na trati na Obrataň Stejně jako u tratě na Novou Bystřici, je i tato zhruba ve stejné vzdušné vzdálenosti na východ či západ od nejbliţšího ţelezničního spojení v okolí. Ovšem na rozdíl od koncové stanice Nové Bystřice, Obrataň je napojena na normálně rozchodnou trať č. 224 ve směru Tábor – Horní Cerekev (viz Příloha F), díky čemuţ má i dobré spojení dále na Prahu či Jihlavu a Brno. Obce na úzkokolejné trati na Obrataň a v okolí rovněţ vyuţívají autobusové přepravy, a proto jsem zpracoval za pomoci stejného internetového serveru a za stejných podmínek jako u tratě na Novou Bystřici následující tabulkové přehledy:
33
Obec
Počet autobus. spojů ve všední den
První spoj v (hod)
Poslední spoj v (hod)
25 14 14 9 8 8 7 7 6 6 6 5 5 3 -
4:25 5:55 5:46 5:51 4:59 4:52 5:07 5:49 5:00 5:00 5:44 5:08 5:51 5:29 -
22:11 17:45 18:06 17:57 16:35 22:32 16:10 16:30 16:25 16:07 16:55 16:13 16:57 15:22 -
Nová Včelnice Kamenice n. L. Nekrasín Ţďár Obrataň Dolní Radouň Černovice Včelnička Kreč Dobešov Rodinov Chválkov Horní Skrýchov Benešov Sudkův důl Lovětín
Tab. 3: Přehled autobusového spojení ve všední den do Jindřichova Hradce z obcí na trati úzkokolejky ve směru na Obrataň [vlastní zpracování]
neděle
Sobota Obec Kamenice n. L. Nová Včelnice Obrataň Nekrasín Sudkův důl Kreč Černovice Dobešov Chválkov Benešov Včelnička Rodinov Ţďár Lovětín Dolní Radouň Horní Skrýchov
Počet autobus. spojů 2 2 1 1 -
První (v hod)
Poslední (v hod)
9:20 9:10 7:20 15:23 -
15:12 15:20 7:20 15:23 -
Počet autobus. spojů 2 4 5 1 1 2 2 1 1 1 -
První (v hod)
Poslední (v hod)
11:42 9:36 10:19 16:05 16:45 14:20 14:13 14:06 16:50 16:42 -
16:58 17:08 20:33 16:05 16:45 16:56 17:12 14:06 16:50 16:42 -
Tab. 4: Přehled autobusového spojení o víkendu do Jindřichova Hradce z obcí na trati úzkokolejky ve směru na Obrataň [vlastní zpracování]
34
Trať na Obrataň je na tom ve všední den s autobusovou dopravou převáţně dobře. Zhruba polovina obcí má pravidelné spojení do Jindřichova Hradce od brzkých ranních hodin do pozdních odpoledních (ve dvou případech i večerních). Ve všední den je na tom nejlépe obec Nová Včelnice, která se můţe se svými 25 spoji pochlubit spojením prakticky v kaţdou hodinu. Dobře je na tom i Kamenice nad Lipou a Nekrasín se 14 spoji. Naopak nejhůře obec Lovětín, které naprosto chybí autobusové spojení, stejně tak Sudkově Dolu, coţ je část obce Obrataň. Příliš dobře na tom není ani Benešov s pouhými 3 spoji do Hradce během dne. O víkendu je uţ ovšem znát absence autobusových spojů zřetelně. V sobotu se mají moţnost dostat do Hradce pouhé čtyři obce z celkových šestnácti, a to pouze s jedním nebo dvěma spoji. V neděli má do Jindřichova Hradce moţnost autobusového spojení deset obcí, ovšem s průměrným počtem dvou spojů jde rovněţ o slabé pokrytí během dne.
3.4.2 Doprava JHMD Pro srovnání spojů autobusů a JHMD je předem důleţité určit počty vlakových spojení během dne, ovšem JHMD disponují velice variabilním jízdním řádem, a proto se budou přehledy lišit od těch autobusových (Tab. 1, 2, 3, 4). Pro kaţdou trať úzkokolejky jsem vypracoval vlastní tabulku s daty z aktuálního jízdního řádu JHMD pro rok 2012 (viz Příloha G). Trať na Novou Bystřici Jízdní řád tratě Jindřichův Hradec – Nová Bystřice je zvláštní především svou variabilitou vůči ročnímu období a turistické sezóně. Obecně však nepodléhá pracovním dnům a víkendu. Nelze tedy jako u autobusových spojů jednoduše určit počet spojů během dne, ale je třeba vytvořit přehled jednotlivých měsíců v roce.
35
Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
Počet
První (v hod)
Poslední (v hod)
2* 2* 2* 2* 3* 8 8 8 3 1 2* 2*
10:58 10:58 10:58 10:58 8:56 8:56 8:56 8:56 8:56 16:36 10:58 10:58
16:21 16:21 16:21 16:21 16:36 20:10 20:10 20:10 16:36 16:36 16:21 16:21
* Do počtu je započítán i spoj, který jezdí pouze v sobotu a ve státem uznaných svátcích.
Tab. 5: Přehled denních spojů JHMD v jednotlivých měsících z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce [vlastní zpracování]
Z Tab. 5 jasně vyplývá, ţe je jízdní řád sestaven dle sezónních poţadavků. V zimním období a mimo sezónu, kdy jsou JHMD vyuţívány především místními obyvateli, je doprava omezena na naprosté minimum. Naopak v letních měsících disponuje jízdní řád aţ osmi denními spoji. Trať na Obrataň Jízdní řád tratě Jindřichův Hradec – Obrataň není rozdělen na zimní či letní sezónu ani se nemění počty denních spojů dle měsíců v roce (aţ na drobnou výjimku). Na druhou stranu všechny denní spoje neprojíţdí celou trasu, a tak některé vyjíţdí z Obrataně a jiné z Kamenice nad Lipou či z Černovic. V tomto případě je vhodné vytvořit přehled podobný autobusovému (Tab. 3, 4).
36
Pracovní den
Obec Kamenice n. L. Nová Včelnice Nekrasín Rodinov Ţďár Lovětín Horní Skrýchov Obrataň Sudkův důl Kreč Černovice Dobešov Chválkov Benešov Včelnička Dolní Radouň
Počet
První (v hod)
Poslední (v hod)
11 11 11 11 11 11 11 9 9 9 9 9 9 9 9 7
4:33 4:45 4:47 4:36 4:40 4:50 5:00 5:10 5:14 5:19 6:00 6:03 6:08 6:12 6:19 6:56
23:33 23:45 23:47 23:36 23:40 23:50 23:59 20:27 20:31 20:36 20:43 20:46 20:50 20:54 21:01 17:53
Tab. 6: Přehled spojů JHMD v pracovní den z Obrataně do Jindřichova Hradce [vlastní zpracování]
Obec Nekrasín Kamenice n. L. Nová Včelnice Rodinov Ţďár Lovětín Horní Skrýchov Obrataň Sudkův Důl Křeč Černovice Dobešov Chválkov Benešov Včelnička Dolní Radouň
Počet 7 7 7 7 7 7 7 5 5 5 5 5 5 5 5 4
Sobota První (v hod) 4:47 4:33 4:45 4:36 4:40 4:50 5:00 7:16 7:20 7:25 7:32 7:35 7:39 7:43 7:50 8:24
Poslední (v hod) 21:39 21:25 21:37 21:28 21:32 21:42 21:51 20:27 20:31 20:36 20:43 20:46 20:50 20:54 21:01 17:53
Počet 5 5 5 5 5 5 5 4 4 4 5 4 4 4 4 4
Neděle První (v hod) 6:46 7:59 8:12 8:02 8:06 8:17 8:27 9:05 7:20 7:25 7:32 7:35 7:39 7:13 7:50 8:24
Poslední (v hod) 17:43 17:28 17:41 17:31 17:35 17:46 17:56 16:11 16:15 16:20 16:27 16:30 16:35 16:39 16:46 17:53
Tab. 7: Přehled spojů JHMD o víkendu z Obrataně do Jindřichova Hradce [vlastní zpracování]
37
3.4.3 Srovnání JHMD s autobusovou dopravou Počet spojení během dne Ze všech předchozích přehledů jsem vytvořil souhrnnou tabulku, ve které lze srovnat počty denních spojení JHMD s autobusovými. U úzkokolejky na trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice se počty spojů liší podle daného měsíce, proto jsem hodnotu zprůměroval, aby byla v rámci výsledků objektivní. Pro větší transparentnost jsem u jednotlivých číselných srovnání tučným písmem vyznačil, která forma dopravy má lepší výsledek.
Obec
Pracovní den
Neděle
Sobota
JHMD*
Bus
JHMD*
Bus
JHMD*
Bus
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
21 17 17 11 8 5 5 5 4 1
3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5
2 4 1 -
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
8 3 2 2 3 -
Kunţak Nová Bystřice Stříţovice Blaţejov Albeř Hůrky Senotín Jindřiš Malý Ratmírov Kaproun
* Jedná se o zprůměrovanou hodnotu z tabulky č. x.
Tab. 8: Srovnání počtu denních spojení JHMD a autobusové dopravy z obcí na trati do Nové Bystřice [vlastní zpracování]
Z výsledků vyplývá, ţe ve všední den z obcí na trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice vyjíţdí výrazně více autobusů neţ vlakových spojení JHMD. Pouze v jednom případě (Kaproun) z deseti jede ve všední den do Jindřichova Hradce více vlaků neţ autobusů. Je však třeba vzít v potaz, ţe hodnoty JHMD jsou v Tab. 8 zprůměrovány, a pokud bychom uváţili i měsíce letní sezóny (červen, červenec a srpen), pak by JHMD měly převahu spojů nad autobusovými v šesti případech. O víkendu mají JHMD průměrně velkou převahu nad autobusovými spoji, a proto lze celkově očekávat, ţe úzkokolejka má praktické vyuţití především v tyto dny.
38
Obec Kamenice n. L. Nová Včelnice Nekrasín Rodinov Ţďár Lovětín Horní Skrýchov Obrataň Sudkův Důl Křeč Černovice Dobešov Chválkov Benešov Včelnička Dolní Radouň
Pracovní den JHMD Bus 11 14 11 25 11 14 6 11 9 11 11 5 11 8 9 9 6 9 7 9 6 9 5 9 3 9 7 9 7 8
Sobota JHMD Bus 2 7 2 7 1 7 7 7 7 7 1 5 5 5 5 5 5 5 5 4
Neděle JHMD 5 5 5 5 5 5 5 4 4 4 5 4 4 4 4 4
Bus 2 4 1 5 1 2 2 1 1
Tab. 9: Srovnání počtu denních spojení JHMD a autobusové dopravy z obcí na trati do Obrataně [vlastní zpracování]
Obce na trati Jindřichův Hradec – Obrataň mají dobré spojení jak autobusy, tak i JHMD. Jelikoţ je dráha napojena na trať č. 224 ve směru Tábor – Horní Cerekev, jízdní řád JHMD je k tomu uzpůsobený, a proto má široké pokrytí během dne v pracovní dny i o víkendu. Obec Horní Skrýchov pouţívá navíc úzkokolejku jako náhradu za městskou hromadnou dopravu. Z Tab. 9 je pak více neţ patrná převaha spojů JHMD nad autobusovými v rámci celého týdne. Rychlost spojení Pro srovnání rychlosti jsem vybral pouze spojení několika obcí. Z kaţdé tratě tak jde o koncové stanice a tři náhodně vybrané obce, u nichţ jsem zjišťoval pomocí severu IDOS [73] a jízdního řádu JHMD (viz Příloha G) dobu jízdy do Jindřichova Hradce. Jelikoţ se u obou dopravních prostředků liší doby jízdy podle trasy či kvůli přestupům, všechny denní doby jízdy jsem zprůměroval a výsledky zaokrouhlil na celé minuty nahoru. Data odpovídají všednímu dni 18. 7. 2012, který odpovídá letní sezóně.
39
JHMD
Autobus
Rozdíl časů
Obrataň
1h 39 min
2 h 5 min
26 min
Černovice
1h 15 min
1h 30 min
15 min
Kamenice n. L.
35 min
42 min
7 min
Nekrasín
21 min
25 min
4 min
Blaţejov
20 min
25 min
5 min
Kunţak
45 min
25 min
20 min
Senotín
1 h 3 min
1 h 21 min
19 min
Nová Bystřice
1 h 26 min
35 min
51 min
Z obce
Tab. 10: Srovnání rychlosti spojení JHMD a autobusové dopravy z obcí na trati do Jindřichova Hradce [vlastní zpracování]
Z uvedených výsledků jsou JHMD v šesti případech z osmi rychlejší neţ autobusové spoje. Je to dáno především tím, ţe úzkokolejka jede přímou cestou, kdeţto při cestě autobusem je nutné přestupovat, čímţ se doba jízdy prodlouţí. Pokud by autobusy jezdily vţdy přímo, v porovnání s úzkokolejkou by byly rychlejší. Cena přepravného Při počítání ceny jízdného jsem vycházel z průměrné hodnoty všech denních spojů u autobusů a pevné ceny u JHMD ke dni 18. 7. 2012. Data jsem získal ze serveru IDOS [73] a pro srovnání jsem pouţil stejné obce jako v případě Tab. 10. Do cen, které jsou zaokrouhlené na celé koruny dle matematických pravidel, nejsou zahrnuty ţádné slevy či zvýhodnění.
Z obce Obrataň Černovice Kamenice n. L. Nekrasín Blaţejov Kunţak Senotín Nová Bystřice
Cena jízdného v Kč JHMD
Autobus
Rozdíl ceny
44 40 28 14 14 22 28 36
82 66 36 24 17 26 44 27
38 26 8 10 3 4 16 9
Tab. 11: Srovnání ceny jízdného JHMD a autobusové dopravy z obcí na trati [vlastní zpracování]
I v tomto dalším porovnání jsou na tom JHMD dráhy lépe. Ceny jízdného jsou niţší, neboť úzkokolejka jede kratší cestou, neţ jakou musí objíţdět autobus. Pouze v případě Nové 40
Bystřice, která obecně disponuje přímými linkami do Jindřichova Hradce, je cena niţší neţ u vlaku JHMD.
3.5 Moţnosti budoucího vývoje pro rozvoj cestovního ruchu V současné době je velice těţké uvaţovat nad výrazným zlepšením, které by dopomohlo k dalšímu rozvoji Jindřichohradeckých místních drah v oblasti cestovního ruchu. Ať uţ se jedná o širokou škálu poskytovaných sluţeb, kterou jsou Jindřichohradecké dráhy navíc schopny libovolně přizpůsobovat
poţadavkům
zákazníků
či
způsob
propagace
úzkokolejek, společnost bez nejmenších pochyb efektivně a plně vyuţívá svého potenciálu. Uvaţovat by se však dalo nad formou spolupráce s turistickými objekty v Jindřichově Hradci a v okolí úzkokolejky. A to v podobě slev plynoucích ze zakoupení vstupenek – například po zakoupení jízdenky JHMD na určitý úsek by cestující získal moţnost na čerpání slevy při prohlídce Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci. Sleva by samozřejmě fungovala i obráceně a oba objekty by touto formou mohly získat nové zákazníky. I přesto, ţe je ve výročních zprávách [30] společnosti uvedeno vyčerpání moţnosti výstavby dalších ubytovacích zařízení, jistě bude v budoucnu sílit tlak na alternativní způsob řešení. Během letní sezóny jsou všechny ubytovací kapacity plně vyuţívány, a lze tedy s jistotou říci, ţe poptávka převyšuje nabídku, coţ je rozhodně podnět k zamyšlení, kam směřovat další vývoj.
3.5.1 Neuskutečněný projekt z Litschau do Nové Bystřice Po otevření úzkorozchodné tratě v Rakousku, která spojovala města Gmünd, Litschau a Heidenreichstein, došlo k jednáním s představiteli Nové Bystřice o propojení úzkokolejek. Vzdušnou čarou jsou obě koncové stanice (Gmünd a Nová Bystřice) vzdáleny pouhých 8,5 km, a proto 15. dubna roku 1901 ministerstvo udělilo povolení k přípravným pracím. Podle předběţného projektu byla délka dráhy vytyčena na 14,8 km. Kvůli nedostatečnému finančnímu zabezpečení se projekt posunul a nakonec byl přerušen první světovou válkou.
Další projekt se objevil po odstoupení pohraničních oblastí
Německé říši v říjnu roku 1938. Ovšem i ten nakonec neuspěl kvůli nedostatku zájmu na vyšších místech. Teprve roku 1990 se o propojení obou úzkokolejných drah začali váţně 41
zajímat ţelezniční zájemci v Rakousku a o dva roky později organizace, která se specializovala na cestovní ruch. Cílem bylo projit obě pohraniční oblasti a vyuţít tak jejich potenciálu k vytvoření vzájemné spolupráce. Navzdory těmto výhodám bylo stále hlavním problémem finanční krytí. Roku 2001 uzavřela společnost JHMD a WSV dohodu o spolupráci o vzájemné propagaci a o rok později začal mezi oběma tratěmi jezdit historický autobus Škoda, aby zajistil plynulé navazování na příjezdy a odjezdy vlaků [6, s. 378-385]. Podle slov pracovníků JHMD je projekt momentálně v jednání, ovšem zdali dojde k propojení obou úzkokolejek či pouze ke zlepšení vzájemné spolupráce například v oblasti propagace, zatím není známo. Pro názornou ukázku jsem zpracoval mapu znázorňující moţnost propojení obou úzkokolejných drah (viz Příloha B).
3.6 Hlavní turistické atraktivity v okolí tratě Obě tratě úzkokolejky Jindřichohradeckých místních drah vedou atraktivním územím, které disponuje jak přírodními, tak i kulturně-historickými pamětihodnostmi. Tyto turistické cíle se s JHMD vzájemně ovlivňují, a proto je níţe uvedeno několik nejznámějších.
3.6.1 Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec patří k nejkrásnějším a k nejstarším českým městům. Vyvinulo se v průběhu 13. století na místě slovanského osídlení s hradištěm z 10. století [3, s. 4]. Na toto hradiště později navázal kolem roku 1220 vrcholně středověký Nový hrad, jakoţto sídlo Jindřicha Vítkovce [14, s. 326]. Aţ do počátku 17. století patřilo sídlo rodu Vítkovců, a to aţ do jejich vymření v roce 1604. Po pánech z Hradce město převzal rod Slavatů (do roku 1693) a nakonec se dostal k posledním drţitelům – rodu Černínů, který zámek vlastnil aţ do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. [13] Ve 14. století byla pravděpodobně vybudována urbanistická struktura města [3, s. 4] a rovněţ sílila vrstva obchodníků a řemeslníků, kteří se sdruţovali v ceších. Výrazně se mezi nimi prosazovala skupina hradeckých soukeníků, která tímto řemeslem proslula město, které obchodovalo s výrobky se zahraničím. Dalšími významnými cechy byli koţeluzi, krejčí, koţešníci, obuvníci, kováři, řezníci či pekaři. Stejně jako v jiných městech, i v Jindřichově Hradci bylo nejvýnosnějším odvětvím pivovarnictví. Největší městský pivovar, stával aţ do roku 1767 v dnešní Svatojánské ulici [5, s. 7-9]. 42
Jindřichův Hradec je povaţován díky těmto vlivným drţitelům za nejbohatší poddanské město v Čechách. V 16. století zde vzkvétal obchod a řemesla a řada měšťanů si stavěla honosné domy. Bohuţel, v roce 1773 postihl Hradec obrovský poţár, který zničil velkou část města i samotný zámek a ohni se město nevyhnulo ani při dalším poţáru roku 1901. Z těchto tragických událostí se město dlouhou dobu vzpamatovávalo a ztratilo na svém významu, coţ potvrdila i skutečnost, ţe se mu vyhnula ţelezniční trať vedoucí z Prahy do Vídně [14, s. 326]. Jindřichohradecko na začátku éry kapitalismu v rozvoji zaostalo, nemělo ani dostatečné energetické a surovinové zdroje, a proto lidé odcházeli za prací do jiných oblastí. I kdyţ byl roku 1887 Jindřichův Hradec zapojen do ţelezniční sítě na trati z Jihlavy do Veselí nad Luţnicí, městu to uţ příliš k rozvoji nepomohlo [8, s. 10-11]. Jako zajímavost je však třeba uvést, ţe ve stejném roce měl Hradec jako první město v Čechách veřejné osvětlení [14, s. 326]. I přes všechny tragédie či negativní příčiny v oblasti rozvoje města, je dnes Jindřichův Hradec díky svým pamětihodnostem a příjemnému vzhledu hojně navštěvován tuzemskými i zahraničními turisty. o Státní hrad a zámek Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci je díky své rozloze tří hektarů třetím největším komplexem v České republice, a to po Praţském hradu a SHZ v Českém Krumlově [5, s. 23]. Byl zaloţen Jindřichem z Hradce, který si nechal na skalní vyvýšenině postavit vlastní sídlo na břehu jezera (v současnosti rybníku Vajgar) a řeky Včelnice (dnešní Neţárky). Se svou více neţ sedmi set let starou historií, kdy prošel třemi generacemi šlechtických rodů, se rovněţ řadí k nejstarším stavitelským památkám v jiţních Čechách [13]. Páni z Hradce, Slavatové a Černínové se se svým vysokým společensko-politickým postavením podíleli na vývoji celé země a do jindřichohradeckého hradu a zámku vtiskli podobu, která je srovnatelná s dobově nejvyspělejší evropskou architekturou. Mezi léty 1976 – 1993 prošel hrad i zámek generální opravou a celý areál byl zpřístupněn veřejnosti. Dnes je moţné absolvovat tři prohlídkové trasy, rozdělené podle stavebních etap [74]. Lze tak navštívit raně gotický hrad z 13. století s dvoupatrovým palácem a kaplí, jednu z nejzachovanějších evropských středověkých kuchyní a mohutnou Černou věţ, která slouţí jako vyhlídka [14, s. 327]. V 16. století pak vzniklo renesanční Adamovo stavení s typickými zelenými pokoji a bohatými interiéry. Tato trasa patří k nejnavštěvovanějším a je zakončena prohlídkou krásného zahradního altánu Rondelu, ve kterém se příleţitostně konají hudební vystoupení či svatby. Poslední prohlídkou jsou apartmány z 18. a 19. 43
století. Na hlavním třetím nádvoří se nachází ještě nepřehlédnutelné „španělské křídlo“, jehoţ interiéry se uţívají k reprezentativním účelům. Křídlo je spojeno Velkými arkádami k Adamovu stavení a Malými arkádami ke gotickému hradu. Z původního opevnění hradu, které bylo budováno ve 13. století, se dnes dochovala pouze nepatrná část [75]. o Krýzovy jesličky Jesličky jsou největším lidovým mechanickým betlémem na světě, který je právem zapsán v Guinnessově knize rekordů. Jeho tvůrce, mistr Tomáš Krýza, jej vytvářel přes šedesát let svého ţivota a zpracoval tak více neţ 1398 dřevěných či kašírovaných figurek lidí a zvířat, z nichţ 133 je pohyblivých pomocí elektromotoru. Původně byl však mechanismus poháněn ručně [76]. o Muzeum Jindřichohradecka Muzeum bylo zaloţeno roku 1882 a dnes sídlí v renesanční budově na Balbínově náměstí. Kromě nejnavštěvovanějších Krýzových jesliček nabízí další expozice, např. soubor malovaných ostrostřeleckých terčů či terčových zbraní, expozici národopisu, cechů a hodin nebo Síň Emmy Destinnové, slavné operní pěvkyně s rodištěm v Českých Budějovicích [14, s. 328]. o Sousoší Nanebevzetí P. Marie Sousoší se nachází na náměstí Míru a obsahuje sochy světců a andělů od sochaře Strachovského [14, s. 328]. Vznikly během let 1764 – 1766 a jedná se o nejvýznamnější barokní památku města s výškou 20 metrů [77]. o Rybník Vajgar Rybník z roku 1399 slouţil původně jako součást opevnění hradu a byl vyuţíván pro chov ryb, který byl pro vrchnost významným zdrojem příjmů. Malý Vajgar přiléhá k zámku, kdeţto Velký tvoří podstatnou část rybníka a nachází se na něm i známý uměle vytvořený ostrůvek, který nechal vytvořit Jaromír Černín pro svou manţelku jako svatební dar v 19. století. Rybník se vyuţívá i pro rekreační účely, a proto byl na jednom z břehů vystaven plavecký areál s tobogánem [78].
44
o 15. poledník U nároţí kostela Nanebevzetí P. Marie prochází J. Hradcem 15. poledník, a proto je v zemi vyznačena ţelezná dráţka s texty v několika jazycích, které na tuto skutečnost upozorňují. Jindřichohradečtí občané tak mají naprosto přesný středoevropský čas [79]. o Zámecký mlýn s Křiţíkovou elektrárnou V areálu hradu a zámku se nachází původně gotický mlýn z roku 1485. N konci 17. století byl mlýn vybaven čtrnácti vodními koly, barokními šíty a roku 1853 kvůli úpadku mlynářství přestavěn na americkou konstrukci [80]. Kvůli úpadku se začalo uvaţovat o náhradním průmyslovém podniku, a tak byla roku 1886 realizována myšlenka na zřízení elektrárny, která měla dodávat zároveň proud do zámku, ale i městu na osvětlování ulic a bytů. Byla oslovena firma Františka Křiţíka a v Hradci se tak objevila první elektrárna v Čechách. Na přelomu tisíciletí došlo k výrazným rekonstrukcím a dnes jsou mlýn i elektrárna přístupné veřejnosti [81]. Mezi další památky Jindřichova Hradce patří raně gotický Klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, ke kterému přiléhá gotická kaple sv. Mikuláše, někdy z doby před rokem 1369, čímţ se řadí k nejstarším svého typu na území Čech [82]. Za zmínku stojí i Proboštský kostel Nanebevzetí P. Marie s věţí, která je v letních měsících přístupná veřejnosti [83].
3.6.2 Památky mimo JH o Červená Lhota Státní zámek Červená Lhota je národní kulturní památkou a jedním z nejnavštěvovanějších zámků jiţních Čech. Jen za rok 2011 jej navštívilo 79,5 tisíc turistů [informace poskytnutu objektem]. Jedná se o renesanční „vodní“ zámek, který se nachází asi 13 km severozápadně od Jindřichova Hradce. Historie objektu se datuje do 13. století, kdy neznámý stavebník nechal na skalnatém ostrohu postavit tvrz. Pozdějším přehrazením rybníka se skála změnila na ostrov. V polovině 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek a počátkem 17. století se vţil název Červená Lhota podle výrazné barvy na zdech a střeše. [14, s. 115] Pravidelné expozice zahrnují prohlídky zámeckých interiérů, podkrovních pokojů, sklepení či kaple [84]. Součástí zámeckého areálu je i malebný park
45
se Zámeckým rybníkem, kde si lze vypůjčit loďku pro romantické či exkurzní plavby. Na samotném návrší parku pak leţí zámecká kaple, jejíţ svatyně se pravidelně pouţívá pro bohosluţby či pro konání svateb [85]. Pokud se turisté vydají k zámku zčásti po úzkokolejce, je vhodné vystoupit v Lovětíně a odtud pokračovat pěšky po turistické stezce. o Hrad Choustník Hrad z konce 13. století s čtyřpatrovou věţí je zajímavý především faktem, ţe se jednalo o tvz. dvojhrad, který měl důmyslně řešené opevnění. Od roku 1614 je hrad veden jako opuštěný, ovšem v 20. století došlo k úpravám a v současné době je přístupný veřejnosti [86]. Od zastávky úzkokolejky v Černovicích k němu vede turistická stezka [87]. o Svatá Anna Poutní místo s kostelíkem a barokní centrální šestibokou kaplí sv. Anny se nachází nedaleko Černovic. O blízkém prameni se traduje, ţe má léčivé účinky a stará mohutná lípa u kapličky v lázních je pravděpodobně nejstarším stromem v celém kraji. Kaţdoročně se zde v den svátku sv. Anny koná pouť z širokého okolí do prostého kostelíka [88]. Od ţelezniční zastávky úzkokolejky v Černovicích se dá dojít po krátké turistické stezce přímo k poutnímu místu [87]. o Chýnovská jeskyně Od Sudkova Dolu se dá dojít od ţelezniční zastávky po značené turistické stezce a zčásti po asfaltové silnici přímo k Chýnovské jeskyni, která je národní přírodní památkou. Leţí východně od Tábora a jedná se o největší český jeskynní systém v krystalických vápencích. Souhrnná délka všech chodeb je 1 174 m a výškový rozdíl mezi vchodem a nejhlubším dosaţitelným prostorem je 74 m [14, s. 277]. V roce 1868 se Chýnovská jeskyně stala historicky první zpřístupněnou jeskyní na našem území. Do dnešní doby jsou zachována původní schodiště a návštěvníci mohou projít s průvodcem trasu o délce 220 m s převýšením 42 metrů [89]. o Hrad Kámen Původně gotický hrad z poloviny 13. století byl postaven na mohutném skalisku, podle kterého dostal název. Po dvě století slouţil jako královský lenní hrad. V roce 1953 byl prohlášen za státní kulturní majetek a v současnosti je otevřen pro veřejnost. Rovněţ se zde konají různé kulturní akce a svatby [90]. Od Obrataně se nachází zhruba 4 km. 46
4 Dotazníkové šetření 4.1 Metodika 4.1.1 Sběr primárních dat Abych získal všechna potřebná data a došel k poţadovaným cílům, vytvořil jsem pro tyto účely celkově tři odlišné dotazníky pro různé skupiny respondentů. Jako výhodu takového rozhodnutí vidím i v krátkosti jednotlivých dotazníků, které respondenty nezdrţovaly a daly se vyplnit v co nejkratším čase. I přesto, ţe všechny jsou vytvořeny pro samostatné vyplnění respondentem, často jsem otázky podával ústně a sám je zapisoval, čímţ jsem celý sběr dat ještě více urychlil a v mnohých případech i ulehčil. Navíc při osobní komunikaci jsem se dozvěděl spoustu informací, které mi rovněţ v práci pomohly. Všechny respondenty jsem vybíral osobně a i přesto, ţe jsem oslovoval různé skupiny lidí bez preferencí, nejednalo se o zcela náhodný výběr, neboť byl ovlivněn řadou faktorů. Respondenti tedy netvoří zcela reprezentativní vzorek pro výsledky práce, ovšem nesnaţil jsem se nijak dotazníková šetření ovlivnit v rámci jejich výstupů. Výzkum jsem prováděl během letní sezóny roku 2011 v období červenec – září. Místa jednotlivých dotazníkových šetření jsou uvedena u jednotlivých typů níţe. Dotazník pro turisty v regionu Cílem tohoto výzkumu bylo především zjistit všeobecné povědomí o Jindřichohradeckých místních drahách u turistů, kteří přijedou do regionu. Dále případně zjistit, kde získali o úzkokolejce informace, zdali tuto atraktivitu jiţ někdy navštívili a samozřejmě informace o respondentech samotných. Jelikoţ je největší koncentrace turistů v Jindřichově Hradci (kde mají i Jindřichohradecké místní dráhy centrálu), prováděl jsem výzkum nejčastěji tam, konkrétně na Náměstí Míru, u zámku, či v Panské ulici, která vede na náměstí. Z důvodu zvýšené míry výskytu různých dotazníkových šetření, dobročinných pouličních akcí či obchodních nabídek jsem měl problém během dne zajistit uspokojivé počty zodpovězených dotazníků, a proto jsem do Jindřichova Hradce od Jihlavy cestoval mnohokrát. Mezi další místa šetření patří například centrum Nové Bystřice či Obrataně, blízkost zámku Červená Lhota či vlakové nádraţí v Kardašově Řečici a Jarošově nad
47
Neţárkou. Pouze v Jindřichově Hradci jsem se hned na začátku respondenta dotázal, zdali je turistou či místním, abych případně vyměnil dotazník za příslušný. Dotazník pro turisty cestující úzkokolejkou Cílem druhého dotazníku bylo zjistit, zdali cestující vyuţívají JHMD pro jejich podstatu – tedy jako turistickou atraktivitu či spíše jako dopravní sluţbu, kterou se dostanou k jiným turistickým cílům. Podstatné jsou i informace o způsobu zjištění informací o dráze a názory na komplexní sluţbu JHMD, stejně tak charakter cestujících. Dotazování jsem prováděl přímo ve vlacích, třikrát jsem cestoval ve směru na Novou Bystřici a zpět, z toho jednou parním vlakem a jedenkrát na Obrataň a zpět klasickým motorovým vozem. Cestující byli velice ochotní a vstřícní s přispěním k výzkumu. Dotazník pro místní obyvatele Cílem dotazníkového šetření, které se zabývalo místními obyvateli, tedy občany bydlící v Jindřichově Hradci a ve všech obcích na trati na oba směry, bylo zjistit význam dráhy pro dopravní obsluţnost regionu. Bylo důleţité získat informace od místních obyvatel, kteří vyuţívají JHMD, jejich důvody či závislost na této dopravní sluţbě. Na spoustu místních obyvatel jsem narazil přímo v Jindřichově Hradci, dále potom v několika obcích na obou tratích (např. v obci Černovice u Tábora, Chválkov, Nová Bystřice) a samozřejmě přímo ve vlacích obou tratí.
4.1.2 Interpretace získaných dat Data jsem zpracovával v počítačovém programu Microsoft Excel 2007 a nejdůleţitější výsledky zobrazil do grafů pro přehlednější znázornění včetně psané interpretace. U některých částí je zpracována pouze psaná část. Čísla v kulatých závorkách s číslem – např. (5; 14 %) – uvádějí počet a procentuální vyjádření ze všech respondentů pro konkrétní případy jednotlivých výsledků. V některých případech je však v závorce pouze procentuální vyjádření a někdy místo celku odpovídá určité části. Na tyto skutečnosti je však upozorněno. Dohromady jsem za všechny tři dotazníky získal 316 respondentů, přičemţ ţádný z nich nebyl prostřednictvím internetového dotazování.
48
4.2 Turisté v rámci regionu Údaje o respondentech Pohlaví Z celkového počtu 135 respondentů se mi podařilo oslovit 71 (52,6 %) muţů a 64 (47,4 %) ţen. Věk
Respondenti podle věku 80 70 60 50 40 67
30 20
29
10
23
13 3
0
méně než 15
15 - 26
27 - 45
46 - 60
více než 60
Graf 5: Respondenti podle věku – dot. 1 [vlastní sběr dat]
Nejčastějšími respondenty v rámci turistického dotazníku jsou lidé ve věku 27 - 45 let (67; 49,6 %) a 46 - 60 let (29; 21,5 %). Na třetím místě turisté důchodového věku (23; 17 %). Nejméně se mi podařilo oslovit respondenty do 15 let (3; 2,2 %), kteří však cestovali především s rodinou a vypovídali za ně jejich rodiče. Vzdělání Rovných 70 (51,9 %) dotázaných má ukončené středoškolské vzdělání, 41 (30,4 %) vysokoškolské, 18 (33,3 %) je vyučených a pouhých 6 (4,4 %) má vzdělání základní.
49
Zaměstnání
Respondenti podle zaměstnání 60 50 40 30
54
44
20 10
20
11
0
5
1
Graf 6: Respondenti podle zaměstnání – dot. 1 [vlastní sběr dat]
Nejvíce oslovených turistů pracuje v soukromém (54; 40 %) nebo státním (44; 32,6 %) sektoru. Třetí nejvíce zastoupenou skupinou jsou důchodci (20; 14,8 %) a čtvrtou studenti (11; 8,1 %). Zbylé jsou zastoupeny pouze minimálně. Bydliště
Respondenti podle kraje 40 35 30 25 20
36
15 10 5 0
13
12 3
4
18 12
9
7 0
1
4
7
9
Graf 7: Respondenti podle kraje – dot. 1 [vlastní sběr dat]
50
Nejvíce turistů z dotazníkového šetření v rámci regionu má bydliště v Praze (36; 26,7 %). Na druhém místě je zastoupen Jihomoravský kraj (18; 13,3 %), na třetím Jihočeský (13; 13 %). Ostatní kraje mají různé pokrytí, pouze Karlovarský je bez zastoupení. Odpovědi respondentů Otázka č. 1: Znáte Jindřichohradecké (úzkorozchodné) místní dráhy?
Znáte Jindřichohradecké (úzkorozchodné) místní dráhy? 120 100 80 60
108
40 20
27
0 ano
ne
Graf 8: Znáte Jindřichohradecké (úzkorozchodné) místní dráhy? [vlastní sběr dat]
Z celkového počtu 135 respondentů zná JHMD celkem 108 dotazovaných, coţ odpovídá 80 %. Tato skutečnost je pro JHMD velice příznivá, neboť obecně v rámci Jindřichohradecka nebývá úzkokolejka zmiňována na prvních pozicích. I přesto je povědomí velice silné. o Typický respondent, který zná JHMD je muţ ve věku 27 – 45 let, který má vystudovanou střední školu s maturitou a pracuje v soukromém sektoru. o V rámci srovnání krajů jsem vytvořil tři skupiny: 1) samostatný kraj Praha, 2) Jihočeský kraj a jeho okolní, tedy kraj Vysočina, Středočeský a Plzeňský a 3) zbylé kraje. První skupina zná Jindřichohradecké místní dráhy v 80,6 %, druhá v 79,5 % a poslední v 76,4 %. Překvapivě silné povědomí mají především obyvatelé Prahy a dokonce i turisté ze vzdálenějších krajů. Na další otázky (tj. č. 2 – 4) odpovídali pouze ti, kteří JHMD znají. 51
Otázka č. 2: Kde jste se o JHMD dozvěděl/a?
Kde jste se o JHMD dozvěděl/a? 30 25 20 15 26 10
22
20
18
5
10 6
6
0 internet
rodina, známí
média (TV)
infocentrum
škola, práce
znám odjakživa
náhodně, na nádraží
Graf 9: Kde jste se o JHMD dozvěděl/a? [vlastní sběr dat]
Velká část respondentů zná JHMD především z referencí od své rodiny či známých (26; 24,1 %), často je také objevili zcela náhodně (22; 20,4 %) – například při příjezdu na nádraţí Jindřichova Hradce, kde lze JHMD vidět před staniční budovou ČD. Téměř pětina (20; 18,5 %) dotazovaných zná úzkokolejku z internetu, a to buď z oficiálních, nebo jiných stránek. Mezi časté odpovědi patřila i „znám odjakţiva“ (18; 16,7 %). Otázka č. 3: Vyuţil/a jste někdy přepravy JHMD? Ze 108 respondentů 48 (44,4 %) úzkokolejkou jiţ jelo, 45 (41,7 %) se teprve chystá a 15 (13,9 %) nejelo a nechystá se. V případě dotazování turistů v Jindřichově Hradci se zhruba kaţdý pátý chystal navštívit úzkokolejku ještě v tomtéţ dni. Mezi nejčastější důvody těch, kteří se nechystali, patřila především nedostatečná atraktivita či upřednostnění jiných památek.
52
Otázka č. 4: Jak vnímáte atraktivitu úzkokolejky?
Jak vnímáte atraktivitu úzkokolejky? 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
91
je pro mě atraktivní sama o sobě
9
8
je pro mě atraktivní jenom jako doplněk k ostatním turistickým cílům
dráha pro mě není vůbec atraktivní
Graf 10: Jak vnímáte atraktivitu úzkokolejky? [vlastní sběr dat]
Drtivá část respondentů (91; 84,3 %) uvedla, ţe je pro ně úzkokolejka atraktivní sama o sobě jakoţto turistická atrakce. Pouhých 9 (8,3 %) respondentů ji povaţuje především jako dopravní doplněk, kterým se dostanou k jiným turistickým cílům, a pro pouhých 8 (7,4 %) dotázaných není dráha atraktivní vůbec.
4.3 Turisté cestující úzkokolejkou JHMD Údaje o respondentech Pohlaví V rámci dotazníku pro turisty, cestující úzkokolejkou JHMD odpovědělo 48 (48 %) muţů a 52 (52 %) ţen, dohromady tedy 100 respondentů.
53
Věk
Respondenti podle věku 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
41 21
18
12
8 méně než 15
15 - 26
27 - 45
46 - 60
více než 60
Graf 11: Respondenti podle věku – dot. 2 [vlastní sběr dat]
Stejně jako u dotazníku pro turisty v regionu, i zde je nejpočetnější skupina ve věku 27 – 45 let (41; 41 %) a na druhém místě věková skupina 46 – 60 let (21; 21 %). Početný byl i segment ve studentském věku (18; 18 %). Vzdělání Ze stovky respondentů mělo 44 (44 %) středoškolské vzdělání, 28 (28 %) vysokoškolské vzdělání, 19 (19 %) bylo vyučených a 9 (9 %) se základním vzděláním. Zaměstnání
Respondenti podle zaměstnání 25 20 15 10 5 0
22 15
23
22
12 6
Graf 12: Respondenti podle zaměstnání – dot. 2 [vlastní sběr dat]
54
Nejvíce je zastoupen soukromý sektor (23; 23 %), státní sektor (22; 22 %) a skupina důchodců (22; 22 %). Silná zastoupení mají i studenti (15; 15 %). Překvapivá je určitá relativně silná skupina ţen na mateřské dovolené (12; 12 %), čemuţ odpovídá zhruba kaţdý desátý respondent. Podle výzkumu nejméně cestují nezaměstnaní lidé (6, 6 %), coţ je rozhodně pochopitelný výsledek. Bydliště
Respondenti podle kraje 30 25 20 15 24
21
10 13
5 0
3
12 2
4
4
1
6
4 0
6
0
Graf 13: Respondenti podle kraje – dot. 2 [vlastní sběr dat]
V době dotazníkového šetření jsem se nejvíce setkal s respondenty z Prahy (24; 24 %), na druhém místě to byli lidé z Jihočeského kraje (21; 21 %). V tomto případě je nutné připomenout, ţe se nejedná o místní obyvatele, kteří bydlí v Jindřichově Hradci nebo kdekoliv v obci na trati úzkokolejky, ale o turisty.
Mezi další kraje s výraznějším
zastoupením patří Středočeský (13; 13 %) či Jihomoravský (12; 12 %). Ostatní mají zastoupení malé nebo ţádné – například Olomoucký či Moravskoslezský, coţ je dle mého názoru dáno především velkou vzdáleností v rámci republiky. o Typickým cestujícím JHMD je podle výsledků ţena ve věku 27 – 45 let se středoškolským vzděláním, která pracuje ve státním sektoru. Cestuje s rodinou.
55
Odpovědi respondentů Otázka č. 1: Odkud jste se dozvěděl/a o JHMD?
Kde jste se dozvěděl/a o Jindřichohradeckých místních drahách? 35 30 25 20 15 10 5
29
24 12 4
0 internet
rodina, známí
média (TV)
9
9
infocentrum
škola, práce
13
znám odjakživa
náhodně, na nádraží
Graf 14: Kde jste se dozvěděl/a o Jindřichohradeckých místních drahách? [vlastní sběr dat]
Výsledky odpovědí na tuto otázku jsou poměrově aţ na výjimky téměř identické s těmi z grafu 9. Nejpočetnější odpověď je „náhodně, na nádraţí― (29; 29 %), druhá potom „rodina, známí― (24; 24 %). Všeobecně lze tedy říct, ţe cestující znají JHMD spíše ze svého okolí nebo díky náhodě, neţ díky cílené propagaci či zmínce v médiích a na internetu, coţ dokládá i třetí nejčastější odpověď „znám odjakţiva― (13; 13 %). Otázka č. 2: Vyuţil/a jste sluţby JHMD jiţ někdy dříve? Ze 100 respondentů jich 88 (88 %) jelo JHMD jiţ dříve a zbylých 12 (12 %) vyuţilo tuto dopravní sluţbu a technickou památku úplně poprvé. Otázka č. 3: S kým cestujete? V této otázce mě zajímalo, zdali je cestování úzkokolejkou spíše záleţitostí jednotlivců či skupin a rodin. Podle výsledků jde především o rodinnou záleţitost, čemuţ odpovídá téměř polovina (46; 46 %) všech odpovědí. Dále jde o cestování s přáteli (27; 27 %), s partnerkou či partnerem (15; 15 %) a na posledním místě jde o jednotlivce (12; 12 %).
56
Otázka č. 4: Jak dlouho se zdrţujete v regionu?
Jak dlouho se zdržujete v regionu? 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
77
12 pouze dnes
2 - 3 dny
4 4 - 5 dní
4
3
do jednoho týdne déle než jeden týden
Graf 15: Jak dlouho se zdrţujete v regionu? [vlastní sběr dat]
Podle grafu vyplývá, ţe s přibývajícími dny, po které se respondenti zdrţovali v regionu, ubývala i návštěva JHMD. Ovšem výsledek se dá interpretovat i výstiţněji – ti, kteří uvedli, ţe se zdrţují pouze jeden den (moţnost „pouze dnes―), dali přednost úzkokolejce před jinými turistickými cíli anebo se úzkokolejkou svezli k jiné turistické atraktivitě (SHZ v Jindřichově Hradci), coţ byly dva hlavní důvody, které respondenti uváděli v rámci následujících otázek č. 5, 6 a 7. Otázka č. 5: Z jakého důvodu cestujete JHMD?
Z jakého důvodu cestujete JHMD? 80 70 60 50 40 67
30 20 10
16
0 cestování za památkami a kulturou
8
2
7
cestování za zážitek z cestování dopravní důvody návštěva účelem sportu úzkokolejkou rodiny, příbuzných
Graf 16: Z jakého důvodu cestujete JHMD? [vlastní sběr dat]
57
O tom, ţe jsou JHMD turistickou atraktivitou, vypovídá i tento graf, resp. nejčastěji udávaný důvod – „záţitek z cestování úzkokolejkou―, který je zastoupen odpověďmi 67 (67 %) dotazovaných. Dále je to cestování za památkami a kulturou v rámci 16 (16 %) respondentů, ze kterých 14 (14 %) uvedlo zámek a centrum v Jindřichově Hradci. 8 (8 %) dotazovaných cestovalo za účelem sportu, převáţně v rámci cykloturistiky, neboť podél tratě a v okolí vedou pěkné stezky. Otázka č. 6: V případě, ţe jste v předchozí otázce č. 5 odpověděl/a moţností a) nebo b): Nebýt památek, kultury či sportu, jel/a byste úzkokolejkou jen tak? V dotazníku byla moţnost a) „cestování za památkami a kulturou― a b) „cestování za účelem sportu―. Z 24 respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku, jich 17 uvedlo (70, 8 %) moţnost „ano― a 7 (29,2 %) „ne―. Otázka č. 7: V případě, ţe jste v otázce č. 5 odpověděl/a moţností c): Kdyţ uţ jedete úzkokolejkou, vyuţijete toho a navštívíte nějaký turistický cíl? V dotazníku byla moţnost c) „záţitek z cestování úzkokolejkou―. Celkově na ní odpovídalo 67 respondentů, z nichţ 51 (76,1 %) uvedlo „ne― a zbylých 16 (23,9 %) „ano―. Ti, kteří se v rámci cestování úzkokolejkou dopravovali k turistickému cíli, uváděli ve třinácti případech zámek v Jindřichově Hradci. Otázka č. 8: Jste celkově spokojen/a se sluţbami JHMD? Respondenti měli na výběr ze čtyř odpovědí a moţnost „ano― jich zvolilo celkem 75 (75 %), 22 (22 %) „spíše ano―, pouzí 3 (3 %) „spíše ne―. Nikdo neuvedl poslední moţnost „ne―. Výsledky jednoznačně vypovídají ve prospěch JHMD.
58
Otázka č. 9: Co myslíte, ţe by měly JHMD ještě zlepšit?
Co myslíte, že by měly JHMD ještě zlepšit? 70 60 50 40 30
59
20 10
15
0 nic, jsem spokojen/a
cena
4
5
MTZ
pravidelnost spojů
11 lepší propagace
6 jiná odpověď
Graf 17: Co myslíte, ţe by měly JHMD ještě zlepšit? [vlastní sběr dat]
Více neţ polovina (59; 59 %) dotázaných si myslí, ţe JHMD nemají co zlepšovat a jsou spokojeni. 15 (15 %) jich uvedlo cenu, ovšem spíše v případě všeobecného přání u dopravy, neţ v porovnání s jinými dopravními prostředky, kde jsou obdobné ceny. 11 (11 %) respondentů uvedlo, ţe by JHMD měly zlepšit ještě propagaci, neboť o nich spousta lidí zatím neví. V rámci „jiné odpovědi― byly odlišné odpovědi, a proto není podstatná jejich prezentace.
4.4 Místní obyvatelé Údaje o respondentech Pohlaví Z celkového počtu 81 respondentů bylo celkem 54 (66,7 %) ţen a 27 (33,3 %) muţů.
59
Věk
Respondenti podle věku 35 30 25 20 31
15 10 13
5
16
17
46 - 60
více než 60
4
0
méně než 15
15 - 26
27 - 45
Graf 18: Respondenti podle věku. - dot. 3 [vlastní sběr dat]
Nejvíce se mi podařilo oslovit věkovou skupinu od 27 – 45 let (31; 38,3 %), která byla nejochotnější k přispění do dotazníku. Ochotné byly ovšem i rodiny s dětmi, čemuţ nejvíce odpovídala skupina 46-60 let (16; 19,8 %) a stejně tak i lidé nad 60 let (17; 21 %). Naopak nejvíce jsem měl problém se získáním informací od mé věkové skupiny a podařilo se mi rovněţ oslovit jen málo (4, 4,9 %) respondentů pod 15 let. Vzdělání
Respondenti podle vzdělání 40 35 30 25 20
37
15 21
10 5
10
13
0 základní
vyučen(a)
středoškolské
vysokoškolské
Graf 19: Respondenti podle vzdělání – dot. 3 [vlastní sběr dat]
60
Respondenti měli označit jedno ze čtyř základních vzdělání, podle nejvyššího ukončeného studia. Nejvíce odpovídali lidé se středoškolským (37; 45,7 %) a vysokoškolským (21; 25,9 %) vzděláním. Jen velice málo (10; 12,3 %) respondentů se základním vzděláním, kam patřily děti i dospělí, souhlasilo s vyplněním dotazníku. Zaměstnání
Respondenti podle zaměstnání 25 20 15 21
10 5
15
14
0
17
10 4
Graf 20: Respondenti podle zaměstnání – dot. 3 [vlastní sběr dat]
Z 81 respondentů se mi podařilo nejvíce získat informace od lidí, pracujících v soukromém sektoru (21; 25,9 %), od důchodců (17; 21 %) a lidí, pracujících ve státním sektoru (15; 18,5 %). Poměrně dost bylo i studentů či ţáků (14; 17,3 %), kteří pravidelně dojíţdí úzkokolejkou do škol.
61
Odpovědi respondentů Otázka č. 1: Vyuţíváte přepravy Jindřichohradeckých místních drah?
Využíváte přepravy Jindřichohradeckých místních drah? 70 60 50 40 61
30 20 10
20
0 ano
ne
Graf 21: Vyuţíváte přepravy Jindřichohradeckých místních drah? [vlastní sběr dat]
První otázka měla za úkol zjistit, jaká část místních obyvatel vyuţívá sluţeb JHMD. Z celkových 81 dotázaných 61 (75 %) uţívá sluţeb úzkokolejky. Respondenti se zápornou odpovědí nejčastěji uváděli, ţe se přepravují vlastním vozidlem, a proto obecně nepouţívají veřejnou dopravu. Otázka č. 2: Pokud ano, jak často jezdíte JHMD?
Pokud ano, jak často jezdíte JHMD? 40 35 30 25 20 34
15 10 5
12 6
9
0 jezdím denně
víckrát v týdnu
několikrát do měsíce několikrát během roku
Graf 22: Pokud ano, jak často jezdíte JHMD? [vlastní sběr dat]
62
Na druhou otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří v otázce č. 1 uvedli, ţe JHMD vyuţívají. Z celkových 61 respondentů uvedla více neţ polovina (34; 55,7 %) moţnost vyuţití několikrát během roku, coţ odpovídá spíše příleţitostnímu cestování. Naopak první dvě moţnosti by se daly prezentovat jako pravidelné cestování, coţ odpovídá celkovému počtu 18 (29,5 %) respondentů. Denně tedy jezdí 12 (19,7 %) dotázaných, 6 (9,8 %) víckrát během týdne a 9 (14,8 %) několikrát do měsíce. Otázka č. 3: Pokud ano, z jakých důvodů vyuţíváte JHMD?
Pokud ano, z jakých důvodů využíváte JHMD? 18 16 14 12 10 17
8
15
6 4 2
8
10 6
5
0 cestování za dojíždění za jiným zážitek z památkami a prací, do školy dopravním cestování kulturou prostředkem úzkokolejkou se nedostanu
za rodinou či známými
jiný důvod
Graf 23: Pokud ano, z jakých důvodů vyuţíváte JHMD? [vlastní sběr dat]
Na třetí otázku opět odpovídali pouze ti respondenti, kteří v otázce č. 1 uvedli pozitivní odpověď. Nejvíce respondentů vyuţívá JHMD v souvislosti s dojíţděním do práce či školy (17; 27,9 %). Velice překvapivé je druhé místo, kterému patří odpověď „záţitek z cestování úzkokolejkou― (15; 24,6 %). Překvapivým z toho důvodu, ţe i místní lidé se rádi projedou úzkokolejkou ze stejných důvodů, jako například turisté, tedy pouze kvůli záţitku a potěšení, nebo se přepraví na zajímavá kulturní místa (8; 13,1 %). Velká část respondentů jezdí úzkokolejkou za svou rodinou a známými (10; 16,4 %). Přibliţná desetina (6; 9,8 %) respondentů se přepravuje JHMD kvůli neexistenci alternativní přepravy a 5 (8,2 %) uvedlo jiný důvod, ve kterém bylo nejčastěji nakupování a návštěva lékaře.
63
Otázka č. 4: V čem především vidíte výhodu JHMD v porovnání s ostatními dopravními prostředky?
V čem především vidíte výhodu JHMD v porovnání s ostatními dopravními prostředky? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
46
10
9
cena
rychlost spojení
11
2 pohodlí
cestování úzkokolejkou je atraktivní
jiný důvod
3 nevidím v JHMD výhodu
Graf 24: V čem především vidíte výhodu JHMD v porovnání s ostatními dopravními prostředky? [vlastní sběr dat]
U této otázky odpovídali jiţ všichni respondenti (81). Velice zajímavý je počet místních dotazových, kteří uvedli, ţe výhodu vidí v atraktivitě úzkokolejky (46; 56,8 %). Tato odpověď byla nejčastější, dokonce ve více neţ polovině případech a daleko přesáhla výhody v ceně (10; 12,3 %) či rychlost spojení (9; 11,1 %). Navíc 6 (7,4 %) respondentů v rámci moţnosti „jiný důvod― uvedlo, ţe úzkokolejka podporuje turismus v regionu, coţ rovněţ svědčí o uvědomělosti turistické atrakce u místních obyvatel. Zbylých 5 (6,1 %) respondentů u „jiného důvodu― vidí výhodu komplexně v rámci všech sluţeb JHMD. Pouzí 3 (3,7 %) dotazovaní nevidí v JHMD ţádnou výhodu. Otázka č. 5: Vnímáte JHMD jako důleţitou dopravní sluţbu v rámci regionu? Zde měli respondenti moţnost označit jednu ze čtyř odpovědí – „ano, spíše ano, spíše n―e a „ne―. 45 (55,6 %) respondentů uvedlo „ano―, 17 (21 %) „spíše ano―, 7 (8,6 %) „spíše ne― a 12 (14,8 %) „ne―. Pokud sloučíme moţnosti podle jejich charakteru dohromady, dostaneme poměr 62 ku 19, coţ svědčí o vnímání JHMD jakoţto o důleţité dopravní sluţbě v regionu. U pozitivních odpovědí respondenti uváděli mimo dotazník především fakt, ţe některé obce by bez úzkokolejky přišly o spojení, a to buď částečně, nebo úplně.
64
U negativních pak zmiňovali existenci alternativní autobusové přepravy, osobní přepravu, anebo neměli všeobecně o JHMD povědomí, aby mohli odpovědět jiným způsobem. Otázka č. 6: Ovlivnilo by vás osobně zrušení JHMD? U této otázky odpovídali respondenti stejným způsobem jako u předchozí. 34 (42 %) dotazovaných uvedlo moţnost „ano―, 14 (17,3 %) „spíše ano―, 17 (21 %) „spíše ne― a 16 (19,8 %) „ne―. Při sloučení dojdeme k poměru 48 ku 33 v prospěch těch, které by zrušení ovlivnilo. Nejde ovšem uţ o tak výrazný rozdíl jako v otázce č. 5. Otázka č. 7: V případě, ţe jste v předešlé otázce odpověděl/a moţností a) nebo b), uveďte prosím, z jakého důvodu.
V případě, že jste v předešlé otázce odpověděl/a možností a) nebo b), uveďte prosím, z jakého důvodu 16 14 12 10 8 6 4 2 0
15
15 10
8
nedostal(a) bych se do je pro mě důležitým úzkokolejka je školy či práce dopravním spojením nedílnou atraktivitou místa
nejezdili by k nám turisté
Graf 25: V případě, ţe jste v předešlé otázce odpověděl/a moţností a) nebo b), uveďte prosím, z jakého důvodu. [vlastní sběr dat]
U této otázky byla moţnost otevřené odpovědi, a proto jsem podobné odpovědi sjednotil. Samotné výsledky z grafu by se daly shrnout do dvou skupin s charakteristickými prvky – do komunikačních a turistických důvodů. 30 (62,5 %) respondentů by ovlivnilo zrušení JHMD tím, ţe by přišli o dopravní spojení a zbylých 18 (37,5 %) osobně povaţuje úzkokolejku za místní turistickou atraktivitu, jejíţ přínos pro region vítají.
65
ZÁVĚR Jindřichohradecké místní dráhy se v průběhu let své působnosti dostaly do fáze fenoménu v rámci cestovního ruchu, který jak svou existencí, tak i svými aktivitami pozitivně ovlivňuje celý region. Je proto nutné chápat, ţe JHMD nenabízejí pouze přepravu, ale dostávají svému mottu „Trochu jiná dráha“ nejvyšší měrou, kdy svou pestrou nabídkou oslovují stále více účastníků a přispívají svým jménem a dlouhodobou tradicí k turistické nabídce oblasti. O tom, ţe jsou obě jindřichohradecké úzkokolejky produktem cestovního ruchu, není pochyb. Ať uţ se jedná o rozsah sortimentu poskytovaných sluţeb nebo výsledky dotazníkových šetření, byl potvrzen status turistické atraktivity, která se neustále vyvíjí. Jak jiţ bylo v práci uvedeno, vlajkovým produktem společnosti jsou parní vlaky. Ty zaznamenávají kaţdým rokem vyšší objem přepravených osob a uţ v současné době jsou například v porovnání s návštěvností Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci opravdu malé rozdíly. Pokud je navíc brán v potaz obrovský počet turistů, který se v sezóně přepravuje klasickými motorovými vozy, pak lze předpokládat dokonce i převahu. I přesto, ţe část cestujících vyuţije úzkokolejku jako dopravní prostředek k dosaţení jiných turistických cílů (nejčastěji jiţ zmíněný SHZ), bylo prokázáno, ţe nejčastějším důvodem je samotné potěšení z přepravy po úzkém rozchodu v zajímavé krajině. Dráhy samozřejmě slouţí i jako dopravní obsluha regionu a práce ověřila závislost místních obyvatel na této sluţbě. I přesto, ţe by se dala nazvat jako doplňková, není tomu tak. Podrobnější výzkum v kapitole Dopravní obsluţnost prokázal, ţe díky přítomnosti úzkokolejek jsou v mnoha případech zajištěny jinak neexistující spojení. A co víc, JHMD téměř ve všech případech překonávají autobusovou dopravu, a to v četnosti spojů během dne, rychlostí i cenou. Výhledově do budoucna je těţké určit, jakým směrem by se mohly Jindřichohradecké místní dráhy vyvíjet. Díky rozsáhlé a přizpůsobivé nabídce jsou schopny uspokojit prakticky jakákoliv přání zákazníků. Mezi nejčastější produkty patří jiţ uvedené parní vlaky, organizace akcí nejrůznějšího charakteru, tvorba balíčků sluţeb, prodej zboţí a nabídka ubytování. Právě ubytování je oblastí, ve které se samozřejmě dá uvaţovat o moţném rozvoji, neboť poptávka přesahuje nabídku. Nejvyšší potenciál rozvoje je však v dlouhodobě nerealizovatelném projektu spojení novobystřické úzkokolejky s úzkokolejkou vedoucí z rakouského Gmündu do Litschau. Právě taková kooperace by umoţnila vzájemné financování, sdílení know-how
66
a technologií, propagaci pohraničního území a plynulé dopravní propojení, nehledě na vysoký přísun turistů z obou zemí do cílových destinací. Z celé práce a zhodnocení tedy nepopiratelně vyplývá, ţe Jindřichohradecké místní dráhy jsou vůdčí a inspirativní společností, která v rámci oboru přesahuje běţný rámec nabídky cestovního ruchu. Svou existencí pozitivně ovlivňují okolí (dobré jméno úzkokolejek ovlivňuje i ceny na trhu realit), stejně tak okolní památky a turistický potenciál regionu.
67
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Tištěné zdroje [1] BLAHA, Antonín. Průvodce po ţeleznici. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1977, 288 s. [2] JHMD: Trochu jiná dráha. Jindřichohradecké místní dráhy. Jindřichův Hradec, 200?. 1 leták. Sloţený list. [3] Jindřichohradecko. Jindřichův Hradec: Okresní úřad v Jindřichově Hradci, [19??], 44 s. [4] JIRÁSKO, Luděk. Česká Kanada: Jindřichohradecko a Novobystřicko. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2011, 75 s. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7432-117-7. [5] JIRÁSKO, Luděk. Jindřichův Hradec. Praha, Litomyšl: Paseka, 2007, 107 s. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-878-2. [6] JUST, Karel. Na úzkém rozchodu v Jindřichově Hradci a v Gmündu. 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2004, 391 s. ISBN 80-867-6500-8. [7] KUNT, Miroslav a Tomáš KALINA. Neveřejné úzkorozchodné dráhy v Čechách: edice soupisů z let 1909 a 1925-1930. Praha: Národní archiv v Praze, 2006, 2. vydání, 252 stran + 2 mapové přílohy (náklad 300 ks), ISBN 80-86712-05-2. [8] NUNVÁŘ, Bohuslav. Kudy kam na Jindřichohradecku: turistický průvodce = Wo wohin im Jindřichův Hradec-Gebiet : Reiseführen = Which way to follow in the Jindřichův Hradec region : guidebook. 1. vyd. České Budějovice: Pro Město Jindřichův Hradec realizovala Reklamní agentura eF, 2006, 112 s. ISBN 80-239-8297-4. [9] PAVLÍČEK, Stanislav. Naše lokálky: Místní dráhy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Dokořán, 2002, 156 s. ISBN 80-865-6913-6. [10] REBSTÖCK, Radovan. Zapomenuté ţeleznice: putování po jihočeských drahách. 1. vydání. Sušice: Nakladatelství Dr. Radovan Rebstöck, 1994, 70 s. ISBN 80-85301-39-3. [11] STAŇKOVÁ, Jiřina. Vyjeďte si vláčkem, který nikam nespěchá... Jihlavské listy. 2000, roč. 11, č. 46, s. 13. ISSN 212-740X. 68
[12]
ŠATAVA,
Jan.
Jindřichohradecké
úzkorozchodky.
Jindřichův
Hradec:
Jindřichohradecké místní dráhy, 1996, 90 s. [13] TŘÍSKA, Karel. Zámek v Jindřichově Hradci. Praha: Výtvarný odbor Umělecké Besedy, 1941. Poklady národního umění, sv. 34. [14] Turistický lexikon A-Z: Čechy, Morava, Slezsko. 1. vydání. Praha: Olympia, 2001, 1087 s. ISBN 80-703-3644-7.
Internetové zdroje [15] Ţeleznice ČR. Hlavní strana [online]. © 2009-2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznice-cr.html [16] PAVEL, Krýţe. Tranzitní koridory / Railway transit corridors. Hlavní strana [online]. © 2009-2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.szdc.cz/soubory/mapy/koridoryzjednodusene.pdf [17] 0001-09, Statistická ročenka České republiky - 19. Doprava a spoje | ČSÚ. Český statistický
úřad
|
ČSÚ
[online].
©
2012
[cit.
2012-03-27].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/kapitola/0001-09-2009-1900 [18] ČSN 73 6360-1 (736360) - Technické normy ČSN. Normy ČSN - Bezpečnostní tabulky [online]. © 2005-2008 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.technickenormy-csn.cz/736360-csn-73-6360-1_4_26195.html [19] Jindřichohradecké místní dráhy. JHMD [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.jhmd.cz/index.htm [20] O trati. Slezské zemské dráhy [online]. © 2008-2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.osoblazsko.com/trat.html [21] Místní dráha ONDRÁŠOV - DVORCE. Úzkorozchodné dráhy [online]. [cit. 2012-0321]. Dostupné z: http://www.jhmd.cz/index.htm [22] Heřmanička. === spolek FOD === [online]. © 2009 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.hermanicka.wz.cz/html/hermanicka/tratHerHist.html
69
[23] Mezi Heřmanicemi a Frýdlantem povede úzkokolejka i cyklostezka. ČT24 — Nejdůvěryhodnější zpravodajství na českém internetu [online]. © 1996–2012 [cit. 2012-0322].
Dostupné
z:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/doprava/21565-mezi-
hermanicemi-a-frydlantem-povede-uzkokolejka-i-cyklostezka/ [24] Konec zlivské úzkorozchodky. Úzkorozchodné dráhy [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://spz.logout.cz/uzke/uzke.html [25] Mladějovská průmyslová dráha - Průmyslové muzeum Mladějov [online]. © 2003– 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.mladejov.cz/uvodni-stranka [26] České tramvaje. Czech Trams [online]. © 2007 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.czechtrams.wz.cz/liberec.php?clanek=liberec_historie [27] Liberec. Rubrika jiné tramvajové provozy (Plzeňské tramvaje) [online]. [cit. 2012-0327]. Dostupné z: http://tramvaje.ic.cz/liberec.htm [28]
Historie
v
datech.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-008].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/company02c.htm [29] Zachránce jindřichohradeckých úzkokolejek kvůli sporům ve firmě končí. IDNES.cz – zprávy, kterým můţete věřit [online]. © 1999 – 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://budejovice.idnes.cz/zachrance-jindrichohradeckych-uzkokolejek-kvuli-sporum-vefirme-konci-13x-/budejovice-zpravy.aspx?c=A120308_131819_budejovice-zpravy_sor [30] Sbírka listin: Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. MSp ČR: Seznam evidovaných listin [online].
©
2012
[cit.
2012-04-25].
Dostupné
z:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=sbirka&sysinf.@strana=docume ntList&vypisListin.@cEkSub=118003&sysinf.klic=35a2fbfeb72169abf593540e26a99327 &sysinf.spis.@oddil=B&sysinf.spis.@vlozka=684&sysinf.spis.@soud=Krajsk%FDm%20 soudem%20v%20%C8esk%FDch%20Bud%ECjovic%EDch&sysinf.platnost=08.03.2012 [31] Tratě. JHMD [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.jhmd.cz/routesc.htm [32]
Jindřiš.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-04].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/guide20c.htm [33] Putování z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. JHMD [online]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.jhmd.cz/routes02c.htm 70
[34]
Blaţejov.
JHMD
[online].
[cit.
Dostupné
2012-04-04].
z:
http://www.jhmd.cz/guide21c.htm [35] Vítkův hrádek. JIŢNÍ ČECHY A ŠUMAVA [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=hrad/vitek2.htm [36] Vítkův hrádek u Blaţejova (15. zastavení). Jindrova naučná stezka - Úvod [online]. [cit.
Dostupné
2012-04-07].
z:
http://stezka.hamerskypotok.cz/pages/pruvodce-
stezkou/jindris--blazejov/15.-zastaveni.php [37]
Malý
Ratmírov.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-04].
Dostupné
z:
2012-04-02].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/guide22c.htm [38]
obci.
Stříţovice
[online].
©
2012
[cit.
http://www.strizovice.cz/index.php?nid=863&lid=cs&oid=53121 [39]
Stříţovice.
JHMD
[online].
[cit.
Dostupné
2012-04-04].
z:
http://www.jhmd.cz/guide23c.htm [40]
Kunţak
-
Lomy.
JHMD
[online].
[cit.
Dostupné
2012-04-04].
z:
http://www.jhmd.cz/guide24c.htm [41]
Kaproun.
[online].
[cit.
2012-04-04].
Dostupné
z:
[online].
[cit.
2012-04-07].
Dostupné
z:
JHMD
http://www.jhmd.cz/guide25c.htm [42]
Senotín.
JHMD
http://www.jhmd.cz/guide26c.htm [43] Naučná stezka Senotín. České výlety - dovolená v ČR, tipy na výlet v ČR [online]. © 2010
[cit.
2012-04-07].
Dostupné
z:
http://www.ceskevylety.cz/zajimavosti.php?kod=1506_naucna-stezka-senotin [44]
Hůrky.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-07].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/guide27c.htm [45] Místní části Nové Bystřice. Nová Bystřice [online]. © 2002 - 2008 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.novabystrice.cz/pamatky-a-zajimavosti/mistni-casti-nove-bystrice [46]
Albeř.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-07].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/guide28c.htm 71
[47] Historie. Nová Bystřice [online]. © 2002 - 2008 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.novabystrice.cz/historie/?historie [48] Památky a zajímavosti. Nová Bystřice [online]. © 2002 - 2008 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.novabystrice.cz/historie/?historie [49]
Nová
Bystřice.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-08].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/guide29c.htm [50] Sčítání lidu, domů a bytů. 2001 okres Jindřichův Hradec. Český statistický úřad | ČSÚ ©
[online].
2012
[cit.
2012-04-08].
Dostupné
z:
http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/p/13-3125-03 [51]
Dolní
Radouň.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-11].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/guide17c.htm [52]
Lovětín.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-11].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/guide16c.htm [53] Nová Včelnice [online]. © 2008 - 2010 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.vcelnice.cz/ [54]
Nová
Včelnice.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-11].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/guide13c.htm [55] Historie. Nová Včelnice [online]. © 2008 - 2010 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.vcelnice.cz/historie.html [56] Rudolf Hrušínský. Nová Včelnice [online]. © 2008 - 2010 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.vcelnice.cz/vyznamne-osobnosti/rudolf-hrusinsky-11.html [57] O městě. Město Kamenice nad Lipou: Titulní stránka [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.kamenicenl.cz/o-meste/ds-6722/p1=3328 [58] Historické a kulturní památky. Město Kamenice nad Lipou: Titulní stránka [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.kamenicenl.cz/historicke-a-kulturni-pamatky/d77793/p1=3358 [59] Město Černovice. Oficiální stránky Města Černovice - Titulní strana [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.mestocernovice.cz/mesto-cernovice/ 72
[60] O městě a jeho částech. Oficiální stránky Města Černovice - Titulní strana [online]. © 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.mestocernovice.cz/o-meste-a-jehocastech/ [61] Putování z Jindřichova Hradce do Obrataně. JHMD [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.jhmd.cz/routes01c.htm [62]
Sudkův
Důl.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-11].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/guide03c.htm [63] Tvrz Sudkův důl. JIŢNÍ ČECHY A ŠUMAVA [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=hrad/suddul.htm [64]
Obec
Obrataň
[online].
©
2010
[cit.
2012-04-11].
Dostupné
z:
http://www.obecobratan.cz/ [65] Termíny parních vlaků. JHMD [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.jhmd.cz/steam01c.htm [66] Parní vlaky na přání.
JHMD [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z:
http://www.jhmd.cz/steamc.htm [67]
Parní
vlaky.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-18].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/steamc.htm [68]
Speciální
programy.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-18].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/services01c.htm [69]
Ubytování.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-18].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/services08c.htm [70]
Důleţité
informace.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-25].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/readthisc.htm [71] Tisk lepenkových jízdenek. JHMD [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.jhmd.cz/services04c.htm [72] Mapy.cz [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://mapy.cz/
73
[73] IDOS - Autobusy - Vyhledání spojení [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/ [74] Oficiální stránky hradu a zámku Jindřichův Hradec - Statní hrad a zámek Jindřichův Hradec
[online].
©
2012
[cit.
2012-04-21].
Dostupné
z:
http://www.zamek-
jindrichuvhradec.eu/ [75] Městské hradby. Městské informační centrum Jindřichův Hradec [online]. © 2011 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://infocentrum.jh.cz/cs/historie-a-pamatky/sakralnipamatky-a-vyznamne-historiske-stavby/mestske-hradby.html [76] Krýzovy jesličky. Úvod | Muzeum Jindřichohradecka [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.mjh.cz/sekce/36-kryzovy-jeslicky [77] SOUSOŠÍ NANEBEVZETÍ PANNY MARIE V JINDŘICHOVĚ HRADCI. InfoČesko - ubytování, dovolená, lyţování, památky v Česku a na Moravě [online]. © 2002-2012
[cit.
2012-04-17].
Dostupné
z:
http://www.infocesko.cz/content/clanek.aspx?clanekid=12905&lid=1 [78] Rybník Vajgar. Jindřichův Hradec [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://jindrichuv-hradec.php5.cz/pamatky/rybnik-vajgar.php [79] NEJ... Městské informační centrum Jindřichův Hradec [online]. © 2011 [cit. 2012-0717]. Dostupné z: http://infocentrum.jh.cz/cs/toulky-jindrichohradeckem/nej.html [80] Zámecký Mlýn v Jindřichově Hradci | Hlavní Stránka [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.jh-zameckymlyn.cz/index.htm [81] Mlýn s Křiţíkovou elektrárnou. Oficiální stránky hradu a zámku Jindřichův Hradec Statní hrad a zámek Jindřichův Hradec [online]. © 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/zajimavosti/mlyn-s-krizikovou-elektrarnou-/ [82] Jindřichův Hradec - klášter s kostelem svatého Jana Křtitele. JIŢNÍ ČECHY A ŠUMAVA
[online].
[cit.
2012-04-17].
Dostupné
z:
http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=mest/jhradec4.htm
74
[83] Proboštský kostel Nanebevzetí P. Marie. Městské informační centrum Jindřichův Hradec
[online].
©
2011
[cit.
2012-04-17].
Dostupné
z:
http://infocentrum.jh.cz/cs/historie-a-pamatky/sakralni-pamatky-a-vyznamne-historiskestavby/probostsky-kostel-nanebevzeti-p-marie.html [84] Expozice. Oficiální stránky zámku Červená Lhota - Statní zámek Červená Lhota [online].
©
2012
[cit.
2012-04-15].
Dostupné
z:
http://www.zamek-
cervenalhota.eu/expozice [85] Oficiální stránky zámku Červená Lhota - Statní zámek Červená Lhota [online]. © 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.zamek-cervenalhota.eu/ [86] Hrad Choustník. Hrady a zámky České republiky - Hrady.cz, cestujte s přehledem [online].
©
1995-2012
[cit.
2012-04-15].
Dostupné
z:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=160 [87]
Černovice
u
Tábora.
JHMD
[online].
[cit.
2012-04-15].
Dostupné
z:
http://www.jhmd.cz/guide05c.htm [88] Kostel a kaple sv. Anny - Svatá Anna u Černovic (kostel. Krásné Česko - Turistika, cestování, památky, hrady, hory, cyklotrasy, ubytování, kulturní akce [online]. © 20032012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/10765-kostel-akaple-sv-anny-svata-anna-u-Cernovic-kostel.html [89] Chýnovská jeskyně. Správa jeskyní České republiky [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.jeskynecr.cz/cz/jeskyne/chynovska-jeskyne/ [90] Hrad Kámen - Úvodní stránka [online]. © 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.hradkamen.cz/ [91] PAVEL, Krýţe a Pošta TOMÁŠ. Mapa tratí z kniţního jízdního řádu. České dráhy, a.s. [online]. © 2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.cd.cz/assets/vnitrostatnicestovani/mapa-site/mapa-trati/kjr.pdf [92] Aktuální jízdní řád platný od 11.12.2011. JHMD [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.jhmd.cz/docs/jhmd-timetable-2012c.pdf
75
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Počet přepravených osob JHMD v letech 2000-2011 (v tis. osob) ........................ 24 Graf 2: Počet přepravených osob JHMD v parních a objednaných vlacích v letech 20002011 (v tis. osob) ................................................................................................................. 28 Graf 3: Přehled ročních trţeb JHMD za ubytovací sluţby v letech 2003-2011 (v tis. Kč) . 29 Graf 4: Přehled ročních trţeb JHMD za prodej zboţí v letech 2003-2011 (v tis. Kč) ........ 30 Graf 5: Respondenti podle věku – dot. 1 ............................................................................. 49 Graf 6: Respondenti podle zaměstnání – dot. 1................................................................... 50 Graf 7: Respondenti podle kraje – dot. 1 ............................................................................ 50 Graf 8: Znáte Jindřichohradecké (úzkorozchodné) místní dráhy? ..................................... 51 Graf 9: Kde jste se o JHMD dozvěděl/a? ............................................................................ 52 Graf 10: Jak vnímáte atraktivitu úzkokolejky? .................................................................... 53 Graf 11: Respondenti podle věku – dot. 2 ........................................................................... 54 Graf 12: Respondenti podle zaměstnání – dot. 2 ................................................................ 54 Graf 13: Respondenti podle kraje – dot. 2 .......................................................................... 55 Graf 14: Kde jste se dozvěděl/a o Jindřichohradeckých místních drahách? ...................... 56 Graf 15: Jak dlouho se zdrţujete v regionu? ....................................................................... 57 Graf 16: Z jakého důvodu cestujete JHMD? ....................................................................... 57 Graf 17: Co myslíte, ţe by měly JHMD ještě zlepšit? ......................................................... 59 Graf 18: Respondenti podle věku. - dot. 3 ........................................................................... 60 Graf 19: Respondenti podle vzdělání – dot. 3 ..................................................................... 60 Graf 20: Respondenti podle zaměstnání – dot. 3 ................................................................ 61 Graf 21: Vyuţíváte přepravy Jindřichohradeckých místních drah? ................................... 62 Graf 22: Pokud ano, jak často jezdíte JHMD? ................................................................... 62 Graf 23: Pokud ano, z jakých důvodů vyuţíváte JHMD?.................................................... 63 Graf 24: V čem především vidíte výhodu JHMD v porovnání s ostatními dopravními prostředky? .......................................................................................................................... 64 Graf 25: V případě, ţe jste v předešlé otázce odpověděl/a moţností a) nebo b), uveďte prosím, z jakého důvodu. ..................................................................................................... 65
76
SEZNAM TABULEK Tab. 1: Přehled autobusového spojení ve všední den do Jindřichova Hradce z obcí na trati úzkokolejky ve směru na Novou Bystřici ............................................................................. 32 Tab. 2: Přehled autobusového spojení o víkendu do Jindřichova Hradce z obcí na trati úzkokolejky ve směru na Novou Bystřici ............................................................................. 33 Tab. 3: Přehled autobusového spojení ve všední den do Jindřichova Hradce z obcí na trati úzkokolejky ve směru na Obrataň........................................................................................ 34 Tab. 4: Přehled autobusového spojení o víkendu do Jindřichova Hradce z obcí na trati úzkokolejky ve směru na Obrataň........................................................................................ 34 Tab. 5: Přehled denních spojů JHMD v jednotlivých měsících z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce ............................................................................................................. 36 Tab. 6: Přehled spojů JHMD v pracovní den z Obrataně do Jindřichova Hradce............ 37 Tab. 7: Přehled spojů JHMD o víkendu z Obrataně do Jindřichova Hradce .................... 37 Tab. 8: Srovnání počtu denních spojení JHMD a autobusové dopravy z obcí na trati do Nové Bystřice ....................................................................................................................... 38 Tab. 9: Srovnání počtu denních spojení JHMD a autobusové dopravy z obcí na trati do Obrataně .............................................................................................................................. 39 Tab. 10: Srovnání rychlosti spojení JHMD a autobusové dopravy z obcí na trati do Jindřichova Hradce ............................................................................................................. 40 Tab. 11: Srovnání ceny jízdného JHMD a autobusové dopravy z obcí na trati .................. 40
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Rozchod kolejí ......................................................................................................... 15 Obr. 2: Mapa okolí J. Hradce s tratěmi JHMD ................................................................. 79 Obr. 3: Grafické znázornění tratí JHMD ............................................................................ 79 Obr. 4: Mapa nerealizovaného projektu Litschau – Nová Bystřice .................................... 80 Obr. 5: Motorová lokomotiva řady 705.9 u nádraţí v Jindřichově Hradci ........................ 86 Obr. 6: Vlak JHMD ve stanici Hůrky .................................................................................. 87 Obr. 7: Vlakové nádraţí v Nové Bystřici ............................................................................. 87 Obr. 8: Pohled přes rybník Vajgar na SHZ v Jindřichově Hradci ...................................... 88 Obr. 9: Pohled na Jindřichův Hradec z vyhlídky Černé věţe ............................................. 88 77
Obr. 10: Mapa ţelezniční sítě České republiky ................................................................... 89 Obr. 11: Jízdní řád JHMD do Obrataně ............................................................................. 90 Obr. 12: Jízdní řád JHMD do Nové Bystřice ...................................................................... 91
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Tratě Jindřichohradeckých místních drah .......................................................... 79 Příloha B: Mapa nerealizovaného projektu Litschau – Nová Bystřice ............................... 80 Příloha C: Turistické zajímavosti v obcích na Novou Bystřici ........................................... 81 Příloha D: Turistické zajímavosti v obcích na Obrataň ....................................................... 84 Příloha E: Fotografie ........................................................................................................... 86 Příloha F: Mapa ţelezniční sítě ČR ..................................................................................... 89 Příloha G: Jízdní řády JHMD pro rok 2012 ........................................................................ 90 Příloha H: Dotazníky ........................................................................................................... 92
78
PŘÍLOHA Příloha A: Tratě Jindřichohradeckých místních drah
Obr. 3: Mapa okolí J. Hradce s tratěmi JHMD [vlastní zpracování na základě pouţití mapy [72]]
Obr. 2: Grafické znázornění tratí JHMD [zpracování na základě mapy z [61]]
79
Příloha B: Mapa nerealizovaného projektu Litschau – Nová Bystřice
Obr. 4: Mapa nerealizovaného projektu Litschau – Nová Bystřice [vlastní zpracování na základě pouţití mapy [72]]
80
Příloha C: Turistické zajímavosti v obcích na Novou Bystřici o Jindřiš Rozvíjející se obec z roku 1564 se nachází asi tři kilometry od Hradce. Mezi místní pamětihodnosti patří kamenný dvouobloukový most v barokním stylu přes Hamerský potok s plastikou Sv. Jana Nepomuckého. Zajímavá je i pseudogotická kaple a mlýn s vlastním náhonem z 19. století [32]. V této zastávce v letní sezóně vystupuje mnoho lidí, neboť nedaleko zastávky se nachází pískovna s koupáním [33]. o Blaţejov V obci se nachází raně gotický kostel sv. Alţběty v novorománské přestavbě. Původní části pochází zhruba z roku 1300, přestavba byla uskutečněna v 19. století [34], Po turistické stezce se dá od nádraţí úzkokolejky dojít ke zřícenině Vítkova hrádku [33] z první poloviny 13. století, kdy jej zaloţili páni z Hradce. Údajně se jedná o jeden z nejstarších hradů našeho území [35]. Od roku 1458 je uváděn jako opuštěný a od té doby se postupně rozpadal, případně byl rozebírán na stavební materiál [36]. o Malý Ratmírov Malá obec s pouhými 10 trvalými obyvateli je v sezóně díky svým rekreačním chatám a kempu hojně vyuţívána turisty. Hamerský potok, který napájí místní rybník, se vyuţívá pro vodácké aktivity. Zajímavé jsou i místní empírové usedlosti z poloviny 19. století [37]. o Stříţovice Obec z roku 1381[38] je typická především svým panelákovým vzhledem a továrnou na plechy s názvem Obal, která funguje dodnes. I přesto je zde novorenesanční zámeček z 19. století [39]. o Kunţak Historie městečka s 1 500 obyvateli se datuje aţ do roku 1288. Na konci 14. století byl Kunţak povýšen na městečko s právem trhů [14, s. 445-446] a po velkém poţáru v roce 1808 byl přestavěn do dnešní podoby. Jedná se o jakousi vstupní bránu do přírodní oblasti Česká Kanada a rovněţ o oblíbené letovisko. Dominantou Kunţaku je gotický kostel sv. 81
Bartoloměje ze 14. století s čtyřbokou věţí. V okolí lze pak objevit typická sloupková boţí muka a vojenskou střelnici, která je vyuţívána jednotkami či policisty z Jindřichova Hradce a Tábora [40]. U části obce Zvůle se nachází balvanové bludiště. Největší zajímavostí jsou tzv. „viklany― – velké balvany, které spočívají na ţulovém podkladu tak, ţe s nimi lze kývat [14, s. 446]. o Kaproun V obci se nachází zemědělské usedlosti, které jsou sezónně vyuţívány pro rekreační účely. Turisté zde navštěvují místní rašeliniště s výskytem vzácného leknínu a nedaleký vrch Vysoký kámen (738 m n. m.) [41], zvaný téţ jako Markův kámen, který je nejvyšším bodem Novobystřické vrchoviny [14, s. 446]. Příznivci Járy Cimrmana jistě ocenění ţelezniční zastávku věnovanou této postavě, s vlastní sochou a vrcholovou knihou [41]. o Senotín Původně hornická ves s těţkou stříbra a pyritu dnes slouţí pro rekreační účely. Nachází se zde kaple sv. Michala v rokokovém stylu a krátká naučná stezka [42]. Ta návštěvníky seznamuje s přírodními a technickými zajímavostmi v okolí, s vývojem krajiny a vlivy, které vedly k jejímu současnému poškození [43]. o Hůrky Stejně jako Senotín, jsou i Hůrky původně hornickou obcí, o čemţ svědčí i přítomné pozůstatky v krajině [44]. Mezi pamětihodnosti patří památky v empírovém slohu – jednolodní kostel sv. Jakuba Většího z let 1814 - 16, který byl postaven na místě původní kaple a podlouhlé domy z dvacátých let 19. století [45]. o Albeř Obec zaloţená v 17. století s novorománskou kaplí a troskami zámečku (na mapách veden jako zřícenina), nabízí kromě rekreačního zázemí i řadu objektů předválečného Československa. Zajímavá je určitě existence zajateckého tábora a řady bunkrů, tvořících opevňovací linii. V jednom z nich se nachází muzeum vojenské techniky [46]. U silnice ve směru na obec Blato lze zpozorovat technickou památku z počátku 19. století - obelisk
82
terezínského poledníku, který připomíná zaloţení nejstarší měřické sítě na našem území [45]. o Nová Bystřice Historie obce s 3 400 obyvateli nedaleko hraničního přechodu s Rakouskem a na pomezí jiţních Čech a jiţní Moravy se datuje do roku 1175, kdy patřila k panství hradu Landštejn [14, s. 573-574]. Byla pojmenována podle protékajícího potoka Vistricz, tedy Bystřice, coţ poukazuje na slovanské osadníky [47]. Po obnovách v roce 1420, kdy bylo město vypáleno Janem Ţiţkou, došlo k přejmenování na Novou Bystřici a od té doby prošla pod rukou mnoha šlechtických rodů. V meziválečném období zde ţila řada německých obyvatel. Město má silnou tradici v textilním průmyslu a daří se mu dodnes. Mezi pamětihodnosti Nové Bystřice patří hrad ze 13. století přestavěný na zámek a hradby s příkopem, které zbyly z původního opevnění města. Dále dva kostely - kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 14. stol., který byl v 17. století přestavěn do barokního stylu a kostel sv. Kateřiny. Za zmínku rovněţ stojí morový sloup se sochou Nejsvětější Trojice, kašna na náměstí se sochou sv. Lukáše a ţidovský hřbitov nedaleko obce [48]. Střed města je potom prohlášený za městskou památkovou zónu a je protkán cyklostezkami. Chtějí-li turisté navštívit Českou Kanadu, pak Nová Bystřice je jejím centrem [49].
83
Příloha D: Turistické zajímavosti v obcích na Obrataň o Dolní Radouň Osada ze 14. století s 214 trvalými obyvateli [50] byla v předválečném období sídlem velké německé komunity. Blízko ţelezniční zastávky se nachází chráněné území Horní Lesák s cennou rašelinnou vegetací a mnoha druhy obojţivelníků. Okolní lesy jsou rájem pro houbaře [51]. o Lovětín Obec pocházející pravděpodobně ze 17. století nabízí ukázku některých původních stavení, včetně obecní školy. Zajímavou byla i vlečka do továrny v Hlubokodole s rozchodem 600 mm, po které dnes zůstalo dochováno jen pár kolejí. V Lovětíně se nachází kaple sv. Marie z konce 18. století a u ţelezniční zastávky botanicky významné a chráněné území Luţí. Z nádraţí vede mj. turistická značka na zámek Červená Lhota [52]. o Nová Včelnice Historické městečko z roku 1360 a s více neţ 2 300 obyvateli, leţící na řece Kamenici, nabízí vhodné podmínky pro turistiku a cykloturistiku [53]. Při zaloţení města vznikla i tvrz drţitelů „Rytířů Včelnice―, která byla později přestavěna a dnes je účelově vyuţívána. Z původní gotické kaple tak vznikl poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v empírovém slohu [54]. Obec s původním názvem Nový Etynk byla roku 1950 přejmenována do dnešní podoby a roku 1998 jí byl udělen statut města [55]. Nová Včelnice se můţe také pochlubit rodištěm známého českého herce Rudolfa Hrušínského (1920 – 1994), který má pamětní desku na domě čp. 44 v ulici B. Smetany [56]. o Kamenice nad Lipou Město leţící na úpatí Českomoravské vrchoviny s 4 200 obyvateli bylo zaloţeno v polovině 13. století. Dominantou je hrad ze 13. století, přestavěný na renesanční zámek, který získal současnou podobu po několika přestavbách od roku 1842. V jeho parku se nachází torzo památné sedm set let staré lípy, podle které je obec pojmenována [57]. Mezi další památky patří Kostel všech svatých ze 13. století, který prošel v průběhu let řadou oprav a změn, lesní hřbitov Bradlo s kaplí sv. Máří Magdalény, povaţovaný za jeden z nejkrásnějších 84
v Evropě, kříţová cesta, ţidovský hřbitov a mnohé další [58]. V sezóně je otevřeno Vlastivědné muzeum s expozicemi o dějinách města a dílu a ţivotu zdejšího rodáka, hudebního skladatele Vítězslava Nováka [14, s. 349]. o Černovice u Tábora Černovice, nacházející se na pomezí jiţních Čech a Vysočiny pod vrcholem Svidník (739 m n. m.), získaly jiţ roku 1322 městská práva a staly se panstvím rodu Roţmberků. V současné době má město zhruba 1 800 obyvatel [59]. Obklopující terén je plný lesů, cyklistických stezek, rybníků, bývalých mlýnů, najdeme zde i koupaliště. Zdejší příznivé klima a příroda přispěly k vybudování první československé ozdravovny, která byla činná ještě nedávno. Zámek v Černovicích byl rovněţ pro tyto účely vyuţit – přestavbou vzniklo zařízení sociální péče o mládeţ. Mezí místní zajímavosti dále patří ţidovský hřbitov z období kolem roku 1600 a kostel Povýšení sv. Kříţe ze 14. století. Na náměstí pak turisty zaujme dominantní barokní věţ vedle bývalé radnice a mariánský sloup z roku 1892 [60]. o Křeč Nedaleko ţelezniční zastávky se nachází památník poslední husitské bitvy v roce 1435, kdy byly poslední zbytky táborských vojsk rozdrceny Oldřichem z Roţmberka [61]. o Sudkův důl Obec pravděpodobně z 15. století dnes slouţí převáţně k rekreačním účelům [62]. Mezi pamětihodnost patří původně gotická vodní tvrz, které byla později přestavěna na sýpku. V současné době je veřejnosti nepřístupná [63]. o Obrataň Historie obce sahá do 14. století, kdy zde byl postaven kostel Narození Panny Marie. Podle pověsti dostala název proto, ţe zde Jan Ţiţka obrátil podkovy koním, aby tak zmátl nepřátele. Technickou a ojedinělou památkou je soukromé Muzeum izolátorů a bleskojistek v nedaleké osadě Dvořiště. Z přírodních zajímavostí lze zmínit dvě chráněná území – přírodní památka U Bezděčína s výskytem bledule jarní a památka Rašeliniště u Vintířova s některými vzácnými druhy rostlin [64].
85
Příloha E: Fotografie
Obr. 5: Motorová lokomotiva řady 705.9 u nádraţí v Jindřichově Hradci [vlastní fotografie]
86
Obr. 6: Vlak JHMD ve stanici Hůrky [vlastní fotografie]
Obr. 7: Vlakové nádraţí v Nové Bystřici [vlastní fotografie]
87
Obr. 8: Pohled přes rybník Vajgar na SHZ v Jindřichově Hradci [vlastní fotografie]
Obr. 9: Pohled na Jindřichův Hradec z vyhlídky Černé věţe [vlastní fotografie]
88
Příloha F: Mapa ţelezniční sítě ČR
Obr. 10: Mapa ţelezniční sítě České republiky [91]
89
Příloha G: Jízdní řády JHMD pro rok 2012
Obr. 11: Jízdní řád JHMD do Obrataně [92]
90
Obr. 12: Jízdní řád JHMD do Nové Bystřice [92] 91
Příloha H: Dotazníky Na následujících stranách jsou přiloţeny všechny tři dotazníky, pouţité v rámci výzkumu.
92
1
JHMD – DOTAZNÍK V RÁMCI REGIONU – BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Dobrý den, jsem studentem Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch. Na základě své bakalářské práce „Význam úzkokolejné železnice Jindřichohradeckých místních drah pro turistický potenciál regionu“ provádím výzkum. U každé otázky prosím zakroužkujte odpověď, která nejlépe vystihuje Váš názor nebo postavení. Označte pouze 1 odpověď, u otevřené odpovědí prosím ve stručnosti odpovězte. Dotazník je zcela anonymní a zabere asi jednu minutu. Děkuji.
1.
Znáte Jindřichohradecké (úzkorozchodné) místní dráhy? a) ano b) ne (pokračujte prosím otázkou č. 5)
2.
Kde jste se o JHMD dozvěděl/a? a) internet b) rodina, známí c) média (TV) d) informační centrum e) škola, práce f) znám odjakživa g) náhodně, na nádraží
3.
Využil/a jste někdy přepravy JHMD? a) ano b) zatím ne, ale chystám se c) ne, nechystám se (Uveďte prosím důvod: __________________________________________________)
4.
Jak vnímáte atraktivitu úzkokolejky? a) je pro mě atraktivní sama o sobě (rádi se s ní jen tak projedeme třeba s dětmi) b) je pro mě atraktivní jenom jako doplněk k ostatním turistickým cílům (pojedu s ní na houby nebo na hrad, ale nebýt hub či hradu, tak s ní nejedu) c) dráha pro mě není vůbec atraktivní
5.
Uveďte prosím Vaše pohlaví a) muž b) žena
6.
Uveďte prosím Vaše vzdělání a) základní b) vyučen/a c) středoškolské d) vysokoškolské
7.
Uveďte prosím své zaměstnání a) student b) nezaměstnaný/á c) mateřská dovolená d) státní sektor e) soukromý sektor g) důchodce
8.
Uveďte prosím Váš věk a) méně než 15 let b) 15 – 26 c) 27 – 45 d) 46 – 60 e) více než 60
9.
Uveďte prosím, ve kterém kraji bydlíte a) Hlavní město Praha b) Královéhradecký b) Středočeský d) Pardubický e) Jihočeský f) Vysočina g) Plzeňský h) Jihomoravský i) Karlovarský j) Olomoucký k) Ústecký l) Moravskoslezský m) Liberecký n) Zlínský
93
2
JHMD – DOTAZNÍK PRO TURISTY CESTUJÍCÍ ÚZKOKOLEJKOU – BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Dobrý den, jsem studentem Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch. Na základě své bakalářské práce „Význam úzkokolejné železnice Jindřichohradeckých místních drah pro turistický potenciál regionu“ provádím výzkum. U každé otázky prosím zakroužkujte odpověď, která nejlépe vystihuje Váš názor nebo postavení. Označte pouze 1 odpověď, u otevřených odpovědí prosím ve stručnosti odpovězte. Dotazník je zcela anonymní a zabere max. 2 minuty. Děkuji.
1.
Odkud jste se dozvěděl/a o JHMD? a) internet b) rodina, známí c) média (TV) d) informační centrum e) škola, práce f) znám odjakživa g) náhodně, na nádraží
2.
Využil/a jste služby JHMD již někdy dříve? b) ano a) ne, dnes poprvé
3.
S kým cestujete? a) cestuji sám / sama b) s rodinou c) s přáteli d) s partnerem / partnerkou
4.
Jak dlouho se zdržujete v regionu? a) pouze dnes b) 2 – 3 dny c) 4 – 5 dní d) do jednoho týdne e) déle než jeden týden
5.
Z jakého důvodu cestujete úzkokolejkou? a) cestování za památkami a kulturou (Uveďte prosím:__________________________________________) b) cestování za účelem sportu c) zážitek z cestování úzkokolejkou d) dopravní důvody e) návštěva rodiny, příbuzných
6.
V případě, že jste v předešlé otázce č. 5 odpověděl/a možností a) nebo b): Nebýt památek, kultury či sportu, jel/a byste úzkokolejkou jen tak? a) ano b) ne
7.
V případě, že jste v otázce č. 5 odpověděl/a možností c): Když už jedete úzkokolejkou, využijete toho a navštívíte nějaký turistický cíl? a) ano (Uveďte prosím___________________________________________________________________) b) ne
94
8.
Jste celkově spokojen/a se službami JHMD? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne
9.
Co myslíte, že by měly JHMD ještě zlepšit? a) nic, jsem spokojený/a b) cena c) MTZ d) pravidelnost spojů e) lepší propagace f) Jiná odpověď (Uveďte prosím: ___________________________________________________________)
10. Uveďte prosím Vaše pohlaví a) muž b) žena 11. Uveďte prosím Váš věk a) méně než 15 let b) 15 – 26 c) 27 – 45 d) 46 – 60 e) více než 60 12. Uveďte prosím Vaše vzdělání a) základní b) vyučen/a c) středoškolské d) vysokoškolské 13. Uveďte prosím své zaměstnání a) student b) nezaměstnaný/á c) mateřská dovolená d) státní sektor e) soukromý sektor f) důchodce 14. Uveďte prosím, ve kterém kraji bydlíte a) Hlavní město Praha b) Královéhradecký b) Středočeský d) Pardubický e) Jihočeský f) Vysočina g) Plzeňský h) Jihomoravský i) Karlovarský j) Olomoucký k) Ústecký l) Moravskoslezský m) Liberecký n) Zlínský
95
3
JHMD – DOTAZNÍK PRO MÍSTNÍ OBYVATELE – BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Dobrý den, jsem studentem Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch. Na základě své bakalářské práce „Význam úzkokolejné železnice Jindřichohradeckých místních drah pro turistický potenciál regionu“ provádím výzkum. U každé otázky prosím zakroužkujte odpověď, která nejlépe vystihuje Váš názor nebo postavení. Označte pouze 1 odpověď, u otevřených odpovědí prosím ve stručnosti odpovězte. Dotazník je zcela anonymní a zabere max. 2 minuty. Děkuji.
2.
Pokud ano, Jak často jezdíte JHMD? a) Jezdím denně b) vícekrát v týdnu c) několikrát do měsíce d) několikrát během roku
1.
Využíváte přepravy Jindřichohradeckých místních drah? a) ano b) ne (pokračujte prosím otázkou č. 4)
3.
Pokud ano, z jakých důvodů využíváte JHMD? a) cestování za památkami a kulturou (Uveďte prosím: _________________________________________) b) dojíždění za prací, do školy c) jiným dopravním prostředkem se nedostanu d) zážitek z cestování úzkokolejkou e) za rodinou či známými f) Jiný důvod (Uveďte prosím:_____________________________________________________________)
4.
V čem především vidíte výhodu JHMD v porovnání s ostatními dopravními prostředky? a) cena b) rychlost spojení c) pohodlí d) cestování úzkokolejkou je atraktivní e) jiný důvod (Uveďte prosím:_____________________________________________________________) e) nevidím v JHMD výhodu
5.
Vnímáte JHMD jako důležitou dopravní službu v rámci regionu? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne
7.
V případě, že jste v předešlé otázce odpověděl/a možností a) nebo b), uveďte prosím, z jakého důvodu:
6.
Ovlivnilo by vás osobně zrušení JHMD? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne
_________________________________________________________________________________________________
8.
Uveďte prosím Vaše pohlaví a) muž b) žena
9.
Uveďte prosím Váš věk a) méně než 15 let b) 15 – 26 c) 27 – 45 d) 46 – 60 e) více než 60
10. Uveďte prosím Vaše vzdělání a) základní b) vyučen/a c) středoškolské d) vysokoškolské 11. Uveďte prosím Vaše zaměstnání a) student b) nezaměstnaný/á c) mateřská dovolená d) státní sektor e) soukromý sektor f) důchodce
96
