Význam prvního pilíře důchodového pojištění pro životní úroveň seniorů

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Význam prvního pilíře důchodového pojištění pro životní úroveň seniorů Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jitka Dušková

Ivana Višňanská Brno 2009

1

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci „Význam prvního pilíře důchodového pojištění pro životní úroveň seniorů“ vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v přiloženém seznamu.

Brno, 25. května 2009

…………………………

2

Poděkování Děkuji Ing. Jitce Duškové, vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení a poskytnutou pomoc při zpracování této práce.

3

Abstract This work deals with importance of the first pillar of pension insurance for living standard of old-age pensioners. Description of retirement plans, their principles, history and legislature form integral part of my work. In the practical part there is an analysis of particular indicators for living standard of old-age pensioners, such as income of oldage pensioners with regard to economically active population, expenses, housing standard and living wage in the Czech Republic and Austria. While working on this thesis I was studying literature concerning retirement insurance, various internet sources and materials of Statistical offices in particular countries.

Abstrakt Tato práce se zabývá významem prvního pilíře důchodového pojištění pro životní úroveň seniorů. Nedílnou součástí je popis důchodového systému, jeho principu, historie a legislativy. V praktické části dochází k analýze jednotlivých ukazatelů životní úrovně seniorů: příjmy starobních důchodců vzhledem k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu, výdaje, úroveň bydlení a životní minimum v České republice a republice Rakouské. Při zpracování práce byla použita literatura týkající se důchodového pojištění, internetové zdroje a materiály ze statistických úřadů jednotlivých zemí.

4

Obsah 1

Úvod ................................................................................................ 6

2

Cíl a metodika ................................................................................ 7

3

Teoretická část ............................................................................... 9 3.1 Charakteristika důchodového pojištění...........................................................................9 3.1.1 Česká republika......................................................................................................9 3.1.2 Rakousko .............................................................................................................11 3.2 Vývoj starobního důchodu od roku 1990 .....................................................................13 3.2.1 Česká republika....................................................................................................13 3.2.2 Rakousko .............................................................................................................14 3.3 Tendence budoucího vývoje v oblasti starobního důchodu..........................................14 3.3.1 Česká republika....................................................................................................14 3.3.2 Rakousko .............................................................................................................16 3.4 Evropská unie a starobní důchod ..................................................................................16 3.5 Podmínky pro výplatu starobního důchodu ..................................................................18 3.5.1 Česká republika....................................................................................................18 3.5.2 Rakousko .............................................................................................................20 3.6 Shrnutí...........................................................................................................................22

4

Praktická část............................................................................... 23 4.1 Česká republika.............................................................................................................24 4.1.1 Příjmy starobních důchodců vzhledem k ekonomicky aktivnímu......................24 obyvatelstvu .........................................................................................................24 4.1.2 Příjmy a výdaje ....................................................................................................26 4.1.3 Úroveň bydlení ....................................................................................................28 4.1.4 Životní minimum .................................................................................................32 4.2 Rakousko ......................................................................................................................34 4.2.1 Příjmy starobních důchodců vzhledem k ekonomicky aktivnímu.......................34 obyvatelstvu .........................................................................................................34 4.2.2 Výdaje..................................................................................................................36 4.2.3 Úroveň bydlení ....................................................................................................37 4.2.4 Životní minimum .................................................................................................39 4.3 Shrnutí...........................................................................................................................41

5

Závěr ............................................................................................. 43

6

Seznam zkratek............................................................................ 45

7

Použité zdroje............................................................................... 45

5

1 Úvod Důchodový systém prošel od vzniku České republiky mnohými změnami. Mezi zásadní lze zařadit prodlužování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, zakotvení pravidelné valorizace (navyšování důchodů) a v neposlední řadě také zavedení dobrovolného penzijního připojištění se státním příspěvkem, které představuje v současné době již mnohokrát prodiskutovávané téma.

I přes veškeré změny, které důchodový systém České republiky absolvoval, v současnosti čelí čím dál větší pozornosti, jak ze strany státu, ekonomů a médií, tak ze strany obyvatelstva.

V pozornosti občanů je především z toho důvodu, že se jich dotýká téměř v každém věku. Jak za doby svého ekonomicky aktivního života, kdy musí dodržovat veškeré zákonem stanovené podmínky pro budoucí nárok na dávky z důchodového systému, tak ve stáří, kdy pobírají jako senioři starobní důchod. Každého občana tedy zajímá, do jaké míry ho dokáže stát zabezpečit v období jeho stáří. Stát se naopak snaží vytvořit takové podmínky, aby byli senioři zabezpečeni za doby svého ekonomicky neaktivního života co nejlépe, což představuje v nynějším důchodovém systému problém, protože dochází k neustálému poklesu porodnosti a k prodlužování doby dožití. V neposlední řadě je sledován i ze strany médií, například v oblasti našeho členství v Evropské unii, přičemž probíhá neustálé srovnávání systému se systémy jiných členských států.

Je tedy logické, že je důchodový systém, potažmo důchodové pojištění, čím dál častěji probíraným tématem a že vzniká mnoho prognóz o tom, jak bude důchodový systém České republiky vypadat za deset, dvacet nebo třicet let, pokud nedojde ke změně přímo v jeho základech.

6

2 Cíl a metodika Hlavním cílem práce je posouzení životní úrovně seniorů plynoucí z prvního pilíře důchodového pojištění. Nedílnou součástí je i objasnění pojmu důchodové pojištění, jeho systémů a principů jednotlivých zemí.

Z důvodu dosažení cíle bude provedena komparace s jiným členským státem Evropské unie. Jako stát, na jehož základě bude prováděno srovnání s Českou republikou, byla zvolena Rakouská republika. Hlavním důvodem pro tuto volbu jsou společné historické kořeny s touto zemí až do roku 1918, kdy došlo po 1. světové válce k rozpadu Rakouska-Uherska. Následovalo osamostatnění obou zemí, ovšem každá měla stejný politický systém (demokratický). Roku 1938 byla Rakouská republika připojena k Německu, podobně jako byla Česká republika roku 1939 okupována Německem. Po 2. světové válce byly obě země pod nadvládou jiných mocností. Až rokem 1955 se jejich cesty rozcházejí. Československo zůstává pod nadvládou Ruska jako socialistický stát (za železnou oponou), zatímco Rakousko se zbavuje ruských okupačních vojsk a stává se svobodnou zemí západní Evropy. Právě tyto společné historické kořeny a následný odlišný, téměř čtyřicetiletý vývoj obou zemí je jedním z důvodů pro srovnávání jejich důchodových systémů. Nicméně to že bylo Rakousko před Českou republikou o krok napřed, utvrzuje nejen jeho dříve ustanovený demokratický systém, ale také vstup do Evropské unie již roku 1995 (tedy o 9 let dříve než ČR). U Rakouska ovšem nacházíme společné rysy s ČR i v mnoha dalších ohledech. Příkladem může být podobná velikost země a počet obyvatel.

V první části této práce bude osvětlena problematika starobního důchodu, jeho historie, legislativa a budoucí vývoj v jednotlivých zemích. Druhá část se zaměří na samotné vyhodnocení životní úrovně seniorů jak v České republice, tak v republice Rakouské. Hodnocení životní úrovně bude provedeno na základě analýzy zvolených ukazatelů: příjmy starobních důchodců vzhledem k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu, výdaje seniorů, úroveň bydlení a životní minimum.

Práce bude zpracována na základě metody komparace České republiky s republikou Rakouskou, analýzy zvolených ukazatelů a v neposlední řadě popisné metody. Číselné

7

hodnoty a podklady týkající se jednotlivých ukazatelů byly čerpány z oficiálních internetových stránek jednotlivých statistických úřadů a ministerstev příslušných zemí.

8

3 Teoretická část První kapitola teoretické části je zaměřena převážně na charakteristiku systému důchodového pojištění v jednotlivých zemích. V další části je přiblížen jednak vývoj starobního důchodu od roku 1990, dále tendence jeho budoucího vývoje a nechybí ani osvětlení pozice a vlivu Evropské unie v této problematice. Na závěr je přiblížena problematika podmínek nároku na výplatu starobního důchodu v každé zemi.

3.1 Charakteristika důchodového pojištění Každé důchodové pojištění či důchodový systém jednotlivých zemí vyjadřuje určité ať už markantní či méně odlišné prvky. Z tohoto důvodu je například za účelem srovnání jednotlivých systémů důležitá možnost shrnout jejich stručnou charakteristiku na základě jejich vlastností, principů a dávek, které poskytují svým občanům. Všeobecně lze důchodové pojištění charakterizovat jako:

„Pojištění, v rámci kterého jsou zabezpečeny všechny případy dlouhodobého ohrožení následkem sociální události, při které dochází ke ztrátě zdroje obživy (tedy výdělku) a schopnosti si takový zdroj opatřit“ (Krebs, 2007, str. 224).

3.1.1 Česká republika Vlastnosti

Důchodový systém se skládá ze dvou pilířů: -

povinné důchodové pojištění,

-

dobrovolné penzijní připojištění.

První pilíř povinného důchodového pojištění je průběžně financovaný a dávkově definovaný. Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Daná právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce tzn. že neexistují speciální odvětvová schémata apod. Malé odchylky nacházíme pouze v oblasti administrativního

9

a organizačního zabezpečení, v tzv. silových resortech (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod. (MPSV1)

Druhý pilíř představuje dobrovolné neboli doplňkové, kapitálově financované, příspěvkově definované penzijní připojištění se stáním příspěvkem (MPSV2). Jeho součástí jsou také produkty různých komerčních pojišťoven. Mezi nejvýznamnější patří životní pojištění. Důchody, které jsou přiznávané z druhého pilíře, se na příjmech důchodců v České republice podílejí zanedbatelnou výší.

Principy

-

obligatornost dávek,

-

solidarita.

Obligatornost dávek lze označit za jeden ze základních principů důchodového pojištění. Při splnění předem stanovených podmínek tedy vzniká na důchod právní nárok. Princip solidarity se uplatňuje především v souvislosti pojištěnců s nižšími příjmy s pojištěnci s vyššími příjmy. V praxi se již zmiňovaný princip projevuje především v postupu a způsobu stanovení výše důchodu, protože se od určité výše základ pro výpočet dávky, tedy důchodu, redukuje, tj. nezohledňuje se v plné výši.

V důchodovém pojištění se dále uplatňuje princip solidarity osob, které pobírají důchody s osobami, které jsou ekonomicky aktivní. Typ solidarity se zde projevuje v uplatňování principu průběžného financování tzn. vybrané pojistné na důchodové pojištění slouží k úhradě vyplacených důchodů (nastává tedy situace, ve které se pojistné průběžně spotřebovává, a nevytvářejí se žádné kapitálové fondy. (Přib, 2006)

1 2

Zdroj: MPSV – Důchodové pojištění (viz Použité zdroje) Zdroj: MPSV – Důchodové pojištění (viz Použité zdroje)

10

Dávky

Podle dané příčiny vzniku sociální události a následném způsobu řešení jsou tyto charakteristické životní události zabezpečené dlouhodobými dávkami, které zahrnují pomoc ve stáří, invaliditě, ovdovění a osiření.

Dávky důchodového pojištění: a) starobní důchod, b) částečný invalidní důchod, c) invalidní důchod, d) vdovecký důchod, e) vdovský důchod, f) sirotčí důchod.

3.1.2 Rakousko Vlastnosti

Důchodové pojištění se skládá ze tří pilířů: a) První pilíř, tedy zákonné sociální důchodové pojištění, zaopatřuje dělníky, úředníky, živnostníky a zemědělce aj. b) Za druhý pilíř jsou podle terminologie ustálené v zemích EU považovány aktivity zaměstnavatelských subjektů, směřované k poskytování starobních důchodů. c) Třetí pilíř představuje soukromé penzijní připojištění, které je založené na kapitálovém principu. U pojištěnců představuje dodatečné zajištění.

Důchodový systém je zajišťován samostatnými pojišťovacími subjekty, které jsou sdruženy v Hlavním svazu rakouských nositelů sociálního pojištění. Systém je značně členitý, a to podle profesí (samostatné pojišťovací systémy pro železničáře, horníky aj.). Úkolem důchodového pojištění je finanční zajištění pojištěnců a jejich vedení k prevenci a ochraně svého zdravotního stavu a pracovní schopnosti. V Rakouské

11

republice je povinný a průběžně financovaný důchodový systém, který pokrývá téměř 100 % ekonomicky aktivní populace.

Velice rozšířené jsou zaměstnanecké fondy, které mají právní formu akciových společností. Mají dlouhodobou tradici a garantovány jsou kolektivními smlouvami. Příspěvky do těchto fondů jsou placeny pouze zaměstnavatelem a jejich výhodu představuje daňová uznatelnost. Zaměstnanecké fondy jsou odděleny od zaměstnavatelů a vlastněny jsou finančními institucemi - bankami a pojišťovnami. (Gola3, 2004)

Důchody, které jsou vypláceny pojištěncům, tedy představují kombinaci státem garantovaných důchodů a zaměstnaneckých fondů.

Dávky

Financování zákonných důchodů se provádí v rámci tzv. dávkového řízení. To znamená, že vyplácené důchody jsou z velké části financovány z příspěvků osob výdělečně činných. K nim se přidává státní příspěvek získaný ze všeobecných daňových prostředků. Význam dávkového řízení spočívá v nulovém riziku inflace, v rychlém a účelném vybírání pojistného, ve zvýšení vědomí a solidarity a v nízkých administrativních výdajích (z přijatých 100 EUR se ve formě dávek ve prospěch pojištěnců vydává 97,8 EUR). (SV4)

Dávky důchodového pojištění a) starobní důchod, b) předčasný starobní důchod na základě dlouhých pojistných dob (s přechodnými ustanoveními), c) důchod poskytovaný na základě snížené pracovní schopnosti (nezpůsobilost k výkonu výdělečné činnosti), d) důchod pro pozůstalé, e) rehabilitační opatření, f) zdravotní prevence. 3 4

Zdroj: Gola – Důchody v Evropské unii – můžeme se těšit? (viz Použité zdroje) Zdroj: SV – Dokonalé pojištění, Sociální jistoty v Rakousku (viz Použité zdroje)

12

3.2 Vývoj starobního důchodu od roku 1990 Stejně jako se vyvíjí stát ve smyslu neustálých změn v oblasti politiky, počtu a složení obyvatel, ale i v oblasti neustálých změn jiných ekonomických ukazatelů například hrubého domácího produktu, exportu a importu, změn v nezaměstnanosti a inflaci, stejně tak se neustále mění samotný starobní důchod. Dá se říci, že musí reagovat na veškeré faktory, které na něj působí. Z krátkodobého pohledu může být příkladem reakce na pohyb cenové hladiny, tedy inflaci a na růst reálné mzdy ekonomicky aktivního obyvatelstva formou pravidelné valorizace tj. pravidelného navyšování starobních důchodů. V delším časovém období se snaží reagovat na znatelné změny v ekonomice, například na rostoucí počet penzistů a neustále se snižující porodnost, formou reforem.

3.2.1

Česká republika

Mezi hlavní změny, které nastaly od roku 1990, lze zařadit neustálé zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod, zavedení předčasných důchodů a následné omezení možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu (předčasné důchody, které byly uzákoněny roku 1995, totiž představovaly všeobecný problém, z celkového počtu všech starobních důchodů roku 2002 činily předčasné důchody 58 %, zatímco roku 1996 činil tento podíl pouze 18 %.), dále byla provedena redukce hodnocení doby a několik úprav v oblasti důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných. (Krebs, 2007)

V současné době představuje hlavní problém starobního důchodu, nadměrná solidarita, nedostatečný rozvoj celého systému a nesrovnatelnost ve vnitřních strukturálních vztazích, vyvolávajících u pojištěnců pocit ohrožení jejich sociálních jistot a sociální nespravedlnosti.

13

3.2.2

Rakousko

Od roku 1990 bylo v oblasti starobního důchodu provedeno mnoho změn. Došlo ke změnám v oblasti úřednické penze, v oblasti penze náležející sedlákům, živnostníkům aj.

V několika zákonech byly provedeny reformy týkající se důchodového věku, který byl zvednut na vyšší hranici, byla ustanovena srážka z penze ve výši 3 % v případě, že se pojištěnec rozhodne využít práva odchodu do předčasného důchodu a za velice důležitou technickou inovaci je považována i tzv. elektronická karta e-Card, která byla zřízena od roku 2006 na území celého Rakouska. Pojištěnec má díky ní možnost v kteroukoli chvíli zjistit všechny informace například o výdělcích a dobách důležitých pro důchodové řízení.

3.3 Tendence budoucího vývoje v oblasti starobního důchodu 3.3.1 Česká republika Nezbytnost změny důchodového pojištění v ČR je všeobecně uznávaná. Názory různých politických stran a odborníků jsou však ohledně této tématiky odlišné. Každá reforma s sebou nese jak přínosy pro budoucnost, tak i problémy například v samotné proveditelnosti. S určitou mírou zjednodušení lze říci, že někteří chápou reformu jako: a) parametrické změny, b) zavedení systému NDC - National defined contributions, c) provedení systémových změn.

Parametrické změny

Tento názor spočívá v pouhém nastavení parametrů systému na straně příjmů (zvýšení sazeb pojistného, zavedení plateb za náhradní doby aj.) a na straně výdajů (zpřísnění podmínek pro výplatu důchodů, zvyšování věku odchodu do důchodu aj.). Tímto opatřením lze zabezpečit fungování celého důchodového sytému i v dalších letech. (Krebs, 2007)

14

Zavedení systému NDC

Zkratka NDC vyjadřuje přechod k průběžnému příspěvkově definovanému systému. Tento přechod však vyžaduje určité změny v ekonomice a dořešení některých problémů.

Muselo by dojít například k: -

zdokonalení systému osobních záznamů jednotlivých pojištěnců tzn. každému pojištěnci bude založen osobní záznam, na který mu bude zaznamenáváno zaplacené pojistné na důchodové pojištění. Následně by se z daného osobního záznamu při odchodu pojištěnce do důchodu vypočetla výše doživotního důchodu,

-

zabránění zneužívání daného systému příliš časným odchodem do důchodu. O přiznání starobního důchodu může pojištěnec požádat, pokud je na jeho individuálním účtu dostatek peněžních prostředků k vyměření zákonem stanoveného minimálního důchodu. Proto by bylo nutné stanovit určitou věkovou hranici, např. 65 let, při které může pojištěnec požádat o nárok na minimální důchod. Další podmínkou by mohlo být zaplacení pojistného za určité časové období, které nesmí být nižší, například 15 let. (Krebs, 2007)

Mezi další problém při zavádění modelu NDC patří zajištění nízkopříjmových skupin. V podmínkách zavedení absolutní ekvivalence by vznikla skupina, která by se s úrovní důchodů dostala pod životní minimum. Tento politický a sociální problém by se musel řešit buď prostřednictvím sociální pomoci, nebo by se musel celkový systém přizpůsobit dané skupině obyvatelstva. (Krebs, 2007)

Provedení systémových změn

Tyto změny spočívají v možnosti vyvázání buď plně, nebo částečně z průběžného pilíře a vstupu do nově zřízeného pilíře kapitálového. Strukturu této reformy zvolilo již Slovensko, Maďarsko a Polsko. (Krebs, 2007)

15

3.3.2 Rakousko V mezinárodním porovnání se kvalita života seniorů v Rakousku opírá hlavně o vyspělý systém celého sociálního zabezpečení. Cílem důchodového systému není pouze finanční zabezpečení seniora ve stáří, ale také poskytování velkého množství informací v oblasti prevence před chorobami, které přicházejí s rostoucím věkem. Starobní důchod se financuje z příspěvků pojištěnce, zaměstnavatelů a v neposlední řadě z daňových prostředků. Občané tedy svými příspěvky investují také do vlastního starobního důchodu, což je trend, který by měl být zachován i v budoucnu.

Jelikož je v Rakousku stejně jako v České republice všeobecným problémem rostoucí délka života a klesající porodnost, což následně ovlivňuje věkové složení obyvatelstva, je i v této zemi nutné provádět neustálé inovace a reformy, které v konečném důsledku pozmění existující struktury. Hlavní trend vývoje důchodového pojištění a jeho financování by měl směřovat k změně poměru délky vzdělávání, délky pracovního života a ke změně délky pobírání důchodu pojištěnců.

Prognóza složení obyvatelstva v Rakousku pro rok 2030 ukazuje, že se věku 68 let dožije o 50 % více důchodců. (SV5).

Pro udržení důchodových jistot pro pojištěnce je tedy důležité, aby byly v Rakousku prováděny neustálé reformy a aby byl stejně jako nyní kladen veliký důraz na vzdělávání rakouského obyvatelstva v oblasti zdravého životního stylu.

3.4 Evropská unie a starobní důchod V oblasti Evropské unie představuje stěžejní otázku její vliv na důchodový systém, potažmo na starobní důchod jednotlivých členských států.

„Důchodový systém a v zásadě celá oblast sociálního zabezpečení patří v Evropské unii mezi tzv. komunitární politiku. To znamená, že zásadní rozhodnutí týkající se současného stavu i budoucího vývoje důchodového systému jsou plně v kompetenci 5

Zdroj: SV – Dokonalé pojištění, Sociální jistoty v Rakousku (viz Použité zdroje)

16

jednotlivých národních států a Evropská unie nijak „nepřikazuje“ členským ani kandidátským zemím jakou podobu sociálního zabezpečení si mají zvolit, její doporučení mají nezávazný charakter.“ (Krebs, 2007, str. 198)

Celosvětový problém stárnutí obyvatelstva s jeho veškerými ekonomickými i sociálními souvislostmi ovšem není Evropskou unií přehlížen. Probíhají neustálé diskuze, které na počátku 21. století dosáhly hmatatelnější podoby. V březnu roku 2001 byly ve Stockholmu na zasedání Evropské rady položeny základy pro zavedení tzv. otevřené metody koordinace (OMC) a to v oblasti důchodů. OMC byla skutečně zahájena v prosinci roku 2001 přijetím 11 společných cílů ve třech základních oblastech.

Otevřené metody koordinace zahrnují (Krebs, 2007): a) Přiměřenost důchodů. Jednotlivé členské státy by měly zajistit dostatečnou kapacitu důchodového systému, která umožní splnit jejich sociální cíle, např. zabezpečení starší populace před chudobou. b) Finanční udržitelnost penzijních systémů. Členské státy by měly zvolit mnohostrannou strategii pro položení důchodového systému na finančně solidní základy, včetně vhodné kombinace politik. Například v případě nutnosti zajistit vysokou úroveň zaměstnanosti i prostřednictvím komplexních reforem na trhu práce, dále záruka že spolu s politikou trhu práce a hospodářskou politikou budou všechny příslušné obory sociální ochrany, zejména důchodové systémy, poskytovat podněty pro zapojení starších pracovníků, zamezení pracovníkům k dřívějšímu odchodu do důchodu formou vhodných podnětů aj. c) Modernizace penzijních systémů v odezvě na měnící se potřeby ekonomiky, společnosti a jednotlivců by měla učinit důchodové systémy transparentnější a přizpůsobitelné měnícím se podmínkám tak aby jim mohli pojištěnci i nadále plně důvěřovat, vypracovat srozumitelné, snadno pochopitelné a spolehlivé informace o vyhlídkách důchodového systému z hlediska dlouhodobého charakteru, a mnoho dalších činností.

17

3.5 Podmínky pro výplatu starobního důchodu Všeobecně platí, že nárok na starobní důchod je nepopřitelný, pokud jsme za doby svého ekonomicky aktivního života splnili veškeré zákonem stanovené podmínky, které se ovšem stát od státu liší.

3.5.1

Česká republika

Poplatníci

Poplatníci důchodového pojištění jsou: -

zaměstnanci – osoba v pracovním poměru, osoba pracující na základě dohody o pracovní činnosti

-

zaměstnavatelé – právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky,

-

osoby samostatně výdělečně činné – osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti a lze na ni rozdělovat příjmy a výdaje dosažené při provádění této činnosti,

-

osoby dobrovolně účastněné na důchodovém pojištění – mohou být rozděleny na dvě skupiny a to podle daných podmínek. První podmínka představuje podání přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, druhá podmínka je dosažení věku 18 let.

Sazby pojistného Sazby pojistného na důchodové pojištění jsou: -

zaměstnanci – 6,5 %,

-

zaměstnavatelé – 21,5 %,

-

osoby samostatně výdělečně činné – 28 %,

-

osoby dobrovolně účastněné na důchodovém pojištění – 28 %.

18

Starobní důchod

Pojištěnec má nárok na normální starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění -

nejméně 25 let a dosáhl alespoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod,

-

15 let a dosáhl alespoň 65 let věku. (MPSV6)

Věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod -

muži – 62 let,

-

ženy • bezdětné – 61 let, • jedno dítě – 60 let, • dvě děti – 59 let, • tři a čtyři děti – 58 let, • pět a více dětí – 57 let (MPSV7).

Konstrukce důchodu Od roku 1996 byla zavedena tzv. dvousložková konstrukce důchodu. Důchod se tudíž skládá ze dvou složek: -

ze základní výměry, která se stanovuje pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů, a která není závislá na délce doby pojištění a na výši výdělků,

-

z procentní výměry, jejíž velikost závisí na výši výdělku a době pojištění. (Krebs, 2007)

Správa důchodu O nároku na důchod, o jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení. Pokud se jedná o příslušníky ozbrojených sil nebo příslušníky sborů rozhodují o nároku na důchod, o jeho výši a výplatě orgány sociálního zabezpečení Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.

6 7

Zdroj: MPSV – Starobní důchod (viz Použité zdroje) Zdroj: MPSV – Starobní důchod (viz Použité zdroje)

19

3.5.2

Rakousko

Poplatníci Poplatníci důchodového pojištění jsou: -

zaměstnanci

-

státní zaměstnanci

-

zaměstnavatelé

-

osoby samostatně výdělečně činné: • rolníci, • živnostníci.

Sazby pojistného -

zaměstnanci – 10,25 % z vyměřovacího základu,

-

státní zaměstnanci – 12,55 % z vyměřovacího základu,

-

zaměstnavatelé – 12,55 % z vyměřovacího základu,

-

osoby samostatně výdělečně činné • rolníci – 14,50 % z vyměřovacího základu, • živnostníci – 15 % z vyměřovacího základu,

Starobní důchod Podmínka nároku je splněna dosažením určité věkové hranice: -

muži – dokončení 65. roku života,

-

ženy – dokončení 60. roku života.

Mezi další předpoklady vzniku nároku na starobní důchod patří: -

180 příspěvkových měsíců pojištění,

-

300 pojištěných měsíců.

Předčasný důchod byl na základě reformy přijaté roku 2003 zrušen. Dále ovšem platí jistá přechodná ustanovení a z tohoto důvodu stále existuje možnost uplatnit nárok na tento druh důchodu. Musí být ovšem splněny určité podmínky, které se týkají vysokého

20

počtu pojištěných měsíců. Minimální věk pro odchod do předčasného důchodu je stanoven pro muže na 61,5 roku a pro ženy na 56,5 roku.

Správa důchodu

Jak ukazuje tab. č. 1 na následující straně, nositelem důchodového pojištění pro rolníky je Sociální pojišťovna rolníků. Do tohoto systému patří i rodinní příslušníci rolníka, kteří s ním spolupracují v zemědělském hospodářství. Živnostníci a řemeslníci spadají v oblasti důchodového pojištění pod Sociální pojišťovnu živnostenského podnikání.

Tyto pojišťovny jsou samosprávné a jsou zastřešeny pod Hlavním svazem rakouských nositelů sociálního pojištění, který má za úkol hájit společné zájmy pojišťoven vůči nejrůznějším vnějším partnerům (př. stát, zahraniční partneři aj.). Výplata důchodu je prováděna na základě přímé platby pojištěnci. Celkové podmínky pro uplatnění nároku na důchod, na platbu pojistného aj. se zjednodušili přijetím Všeobecného penzijního zákona APG, který vytvořil jednotný penzijní systém pro všechny profesní skupiny. (SVB8)

Tab. č. 1: Hlavní svaz orgánů rakouských sociálních pojišťoven Důchodové pojištění Důchodová pojišťovna

Zdravotní pojištění 9 oblastních zdravotních pokladen

6 podnikových zdravotních pokladen

Úrazové pojištění

Všeobecná úrazová pojišťovna

Sociální pojišťovna živnostenského hospodářství Sociální pojišťovna rolníků Pojišťovna pro železnice a hornictví Pojišťovna rakouských notářství

Pojišťovna státních zaměstnanců Zdroj: SV9

8 9

Zdroj: SVB – Penzijní připojištění rolníků (viz Použité zdroje) Zdroj: SV – Dokonalé pojištění, Sociální jistoty (viz Použité zdroje)

21

3.6 Shrnutí Pokud shrneme odlišné a shodné prvky obou zemí lze upozornit zejména na samotnou strukturu důchodového systému. V Rakouské republice jsou velice rozšířené zaměstnanecké fondy, které mají právní formu akciových společností a které jsou vlastněny finančními institucemi. Zajímavostí je, že jsou garantovány kolektivními smlouvami a příspěvky do nich jsou placeny pouze zaměstnavatelem. Oproti České republice dále nacházíme rozdíl v oblasti institucionálního uspořádání, kde je pozornost zaměřena především na samostatné pojišťovací subjekty pro rolníky, horníky, notáře a další. V ČR se s takovýmto institucionálním uspořádáním nesetkáme. Nanejvýš lze zpozorovat malé odchylky v oblasti administrativního a organizačního zabezpečení v tzv. silových rezortech (vojáci, policisté, celníci, hasiči aj.).

Shodné prvky obou zemí nacházíme například v oblasti problematiky neustále se snižující porodnosti a rostoucí doby dožití a v problematice týkající se zvyšujícího počtu občanů, kteří využívají odchod do předčasného důchodu, čemuž se snaží obě dvě země zamezit prostřednictvím sankcí ve formě nižší starobní penze apod. Jak v ČR tak v Rakousku je zavedeno dobrovolné penzijní připojištění. U nás si občané ovšem na využívání tohoto produktu u finančních institucí a tedy na zajišťování svého stáří příliš nezvykli. V Rakousku je využíváno obyvateli relativně v mnohem větší míře.

Rakousko klade mnohem větší důraz na vzdělávání obyvatelstva v oblasti zdravotního stavu a v oblasti předcházení nemocí formou zdravého životního stylu. Tímto způsobem země reaguje na již výše zmíněný problém snižující se porodnosti a rostoucí doby dožití. Česká republika by si tedy mohla vzít v této oblasti Rakousko za vzor a zaměřit se na propagaci zdraví jako celku.

22

4 Praktická část Záměrem praktické části je vyhodnocení přiměřenosti příjmů plynoucích z prvního pilíře důchodového pojištění k zajištění životní úrovně seniorů. Za tímto účelem byly zvoleny následující ukazatele, na jejichž základě bude vyhodnocení provedeno: porovnání

příjmů

starobních

důchodců

vzhledem

k ekonomicky

aktivnímu

obyvatelstvu, rozbor výdajů starobních důchodců, úroveň bydlení a životní minimum. Nejprve definujeme základní pojmy, s nimiž bude v této části pracováno.

„Životní úroveň je charakterizována stupněm uspokojení hmotných a duševních potřeb obyvatelstva a úrovní podmínek, za nichž jsou tyto potřeby uspokojovány.“ (Přib, 2006)

Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za provedenou práci. (ČSÚ10)

Hrubá mzda představuje mzdu před zdaněním a odvodem sociálního a zdravotního pojištění.

Čistá mzda představuje mzdu po odvodu sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance, po zdanění a po odvodu dalších srážek.

10

Zdroj: ČSÚ – Metodické vysvětlivky (viz Použité zdroje)

23

4.1 Česká republika 4.1.1

Příjmy starobních důchodců vzhledem k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu

Graf č. 1: Přehled počtu pojištěných a počtu starobních důchodců v jednotlivých letech v tis. osob Přehled počtu pojištěných a počtu starobních důchodců v jednotlivých letech v tis. osob 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500

Počet pojištěných

07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

20

01

0

Počet starobních důchodců

Zdroj: CSSZ11

Graf č. 1 přibližuje vývoj počtu pojištěnců a počtu starobních důchodců v daných letech. Z důvodu nedostatku informací v letech 1993 – 2000 zde tyto roky nejsou uvedeny. Nicméně i z takto krátké časové řady vyplývá rostoucí počet pojištěnců. Zatímco roku 2001 přispívá na jednoho seniora 2,37 pojištěných osob, roku 2007 dochází k růstu ukazatele na 2,47. Tato situace je dána neustále se zvyšující věkovou hranicí odchodu do důchodu a rostoucím počtem obyvatelstva České republiky. Zvyšující se počet starobních důchodců, který není tak znatelný jako rostoucí počet pojištěnců, je dán zejména rostoucí délkou dožití. Graf uvedený na předchozí straně tedy vyjadřuje pozitivní rostoucí trend v oblasti ekonomicky aktivních osob, které přispívají na starobní důchod jednoho seniora.

11

Zdroj: CSSZ – Výroční správa 2007. Česká správa sociálního zabezpečení (viz Použité zdroje)

24

Na základě zjištěných informací a statistik tvrdí někteří evropští experti, že k zajištění důstojného stáří seniora musí mít důchodce zachovanou alespoň 75% velikost z příjmů, z čistých příjmů kterých dosahoval za doby svého ekonomicky aktivního života (Rabušic, 1998). Jak udává relace k čisté mzdě, v tabulce č. 2, není v České republice tato podmínka v průběhu sledovaného patnáctiletého období splněna ani jedenkrát. Naopak dochází k negativnímu trendu, a to k neustálému poklesu, roku 2007 až na 56 %. Přechod z produktivního do důchodového věku může tedy pro mnoho jedinců představovat velmi problémovou situaci.

Tab. č. 2: Relace průměrného starobního důchodu ke mzdě Průměrný Rok

starobní důchod v Kč

Průměrná mzda v Kč

Relace ke mzdě v %

hrubá

čistá

hrubé

čisté

1993

2 734

5 817

4 551

47,0

60,1

1994

3 059

6 896

5 351

44,4

57,2

1995

3 578

8 172

6 318

43,8

56,6

1996

4 213

9 676

7 520

43,5

56,0

1997

4 840

10 696

8 308

45,3

58,3

1998

5 367

11 693

9 090

45,9

59,0

1999

5 724

12 655

9 842

45,2

58,2

2000

5 962

13 490

10 447

44,2

57,1

2001

6 352

14 640

11 324

43,4

56,1

2002

6 830

15 711

12 082

43,5

56,5

2003

7 071

16 769

12 807

42,2

55,2

2004

7 256

17 882

13 601

40,6

53,3

2005

7 728

18 809

14 252

41,1

54,2

2006

8 173

20 050

15 506

40,8

52,7

2007

8 736

21 527

16 509

40,6

52,9

Zdroj: MPSV12, vlastní výpočty

12

Zdroj: MPSV – Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice (viz Použité zdroje)

25

Tabulka č. 2 v průběhu sledovaného období poukazuje dále na nárůst jak průměrného starobního důchodu, tak průměrné čisté mzdy. Průměrná čistá mzda se za sledované patnáctileté období zvýšila o 260 % a průměrný starobní důchod o 220 %.

Vstup České republiky do Evropské unie roku 2004 nepřinesl starobním důchodcům takřka žádné změny ve smyslu zvýšení či snížení starobního důchodu, změn důchodového pojištění aj. Tuto situaci můžeme jednoduše odůvodnit tím, že EU vydává v oblasti důchodového systému pouze doporučení pro členské státy a samotné rozhodování nechává na nich.

4.1.2 Příjmy a výdaje Z hlediska posouzení příjmů a výdajů starobních důchodců musíme brát v úvahu určitou nepřesnost zjištěných údajů. Český statistický úřad totiž sleduje pouze příjmy a výdaje důchodců jako celku, vyjma sirotčích důchodů, jelikož ostatní důchody tvoří vůči starobnímu důchodu téměř zanedbatelnou část. V následujících tabulkách jsou tedy pod pojmem důchodci namysli důchodci jak starobní, invalidní, tak vdovy a vdovci.

Graf č. 2: Vývoj příjmů důchodců v jednotlivých letech v % Výv o j příjmů d ůch o dců v je d no tliv ých le te ch v % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Prac ovní příjmy

Sociální příjmy

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0%

Os tatní příjmy

Zdroj: MPSV13, vlastní výpočty 13

Zdroj: MPSV – Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 – 2007 (viz Použité zdroje)

26

Na základě grafu uvedeného na předchozí straně je zřejmé, že největší podíl na příjmech důchodců tvoří příjmy sociální, které se z velké části skládají právě ze samotného starobního důchodu.

Je nutné zdůraznit, že pracovní a ostatní příjmy nejsou u velké většiny důchodců přítomny. Na základě Reprezentativního šetření populace ČR ve věku 50 + let, který provedl roku 1996 Rabušic a Mareš, bylo zjištěno, že pouze 22 ze 100 oslovených respondentů plánuje v průběhu pobírání starobního důchodu pracovní poměr (Rabušic, 1998). Je tedy nutné, aby starobní důchod pokrýval základní životní potřeby seniora, a to z toho důvodu, že většina nynějších seniorů v průběhu svého ekonomicky aktivního života nevyužila možnost penzijního připojištění a momentálně je tedy na příjmu ze starobního důchodu naprosto závislá.

Graf č. 3: Vývoj výdajů domácnosti tvořené důchodcem roku 1993, 2000 a 2007 Vývoj výdajů domácnosti tvořené důchodcem v % 40,0 35,0 30,0 25,0 v%

20,0 15,0 10,0 5,0

í án á

vy d

už by J in

ží a

ub

zb o

ía

st at ní

O

vo vá n St ra

sl

yt ov án

ra ltu ku a

ce ek re a

le te a oš ty P

R

ko

m

un

ik

Do

ac e

pr av

í

a

ví ra Zd

e

vy ba

er gi

vé

en a, od

í, v en

By to

ní vá

ve n

í

uv ob a

ab ,t dí O

po

je

By dl

ol ko h Al

Po

t ra

vi

ick

é

ny

a

ná

ne

al .n

áp

oj

ák

e

0,0

1993

2000

2007

Zdroj: MPSV14, vlastní výpočty

Graf uvedený výše udává podíl spotřeby jednotlivých položek v procentním vyjádření vůči celkovým výdajům za sledované období.

14

Zdroj: MPSV – Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 - 2007 (viz Použité zdroje)

27

Nejdominantnější postavení zaujímá položka potraviny a nealkoholické nápoje, pro kterou je ovšem od roku 1993 charakteristický pokles o 13 %. Tento jev lze odůvodnit tím, že u zboží tohoto druhu byl zaznamenán nejnižší růst cenové hladiny, a tudíž klesl jejich podíl na celkových výdajích seniora.

Jelikož dochází k neustálému zdražování energie, vody a v neposlední řadě i nájemného, dalo se očekávat, že se zvýší i podíl této položky na celkových výdajích seniora. V průběhu sledovaného období došlo od roku 1993 k nárůstu o 9 %.

Rekreace a kultura tvoří čtvrtou největší položku z celkové spotřeby seniora, což může vypovídat o „relativně dobré životní úrovni“ starobního důchodce.

Na změny výše uvedených položek měla vliv inflace, změny daňových sazeb, hospodářský cyklus aj. Nicméně je možno konstatovat, že každoročně rostoucí starobní důchod senioři z velké části vložili do neustále rostoucích výdajů na bydlení, vodu a energii.

4.1.3 Úroveň bydlení Další a významný ukazatel, který slouží pro posouzení životní úrovně obyvatelstva, se nazývá úroveň bydlení. Nejčastěji se jeho hodnota vyjadřuje počtem osob na byt, počtem osob na obytnou plochu, nebo na obytnou místnost. Z důvodu většího přiblížení úrovně bydlení seniora a tedy jeho životní úrovně, která mu plyne ze starobního důchodu, bude bytová problematika rozebrána podrobněji. Opět je zde zapotřebí vzít na vědomí jistou nepřesnost údajů z hlediska dat ČSÚ, který zkoumá důchodce jako celek. ČSÚ dále nerozlišuje mezi obyvateli bydlícími v bytě a obyvateli bydlícími v domě. Je tomu tak z důvodu, že většina populace tj. téměř 99 % žije v bytech.

28

Graf č. 4: Způsob bydlení důchodců v daných věkových kategoriích v % roku 2004 Způsob bydlení důchodců v daných věkových kategoriích v % roku 2004 100,0 90,0 80,0 70,0

V%

60,0

60 - 64 let 65 - 69 let

50,0

70 + let 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Bydlící v bytech

Bydlící v zařízení

Bydlící mimo byty a zařízení

Zdroj: ČSÚ15, vlastní výpočty

Graf č. 4 zachycuje způsob bydlení důchodců v jednotlivých věkových kategoriích. Je zřejmé, že ve vyšším věku se o sebe již velké množství důchodců nedokáže samo postarat, a proto dochází k situaci, kdy roste počet obyvatel ve věku 70 +, kteří žijí v domovech důchodců a penzionech pro důchodce, jak nám přibližuje graf č. 5.

Zdravotnická zařízení zahrnují nemocnice a ostatní lůžková a léčebná zařízení, dále lázeňské ústavy a to především ústavy pro mentálně a tělesně postižené. Tato skupina tvoří u důchodců opět zanedbatelnou část.

Pod pojmem církevní zařízení si můžeme představit kláštery a konventy. Jedná se o druhou nejvyšší položku, kterou důchodci využívají ke svému bydlení.

15

Zdroj: ČSÚ – Charakteristiky obyvatelstva podle způsobu bydlení (viz Použité zdroje)

29

Graf č. 5: Starobní důchodci bydlící v zařízení za rok 2004 v % Starobní důchodci bydlící v z ařízení za rok 2004 v % 60,0

50,0

40,0

V%

60 - 64 let 65 - 69 let

30,0

70 + let 20,0

10,0

0,0 Zdravotnická

Pro důchodce

Církevní

Ostatní

Zdroj: ČSÚ16, vlastní výpočty

Počet důchodců, kteří nebydlí v bytech ani v zařízení tvoří zanedbatelnou hodnotu. Pro doplnění je znázorňuje graf č. 6. Jak vyplývá z grafu, mobilní obydlí nevyužívá ke svému bydlení takřka žádný senior.

Graf č. 6: Důchodci bydlící mimo byty a zařízení za rok 2004 v % Důchodci bydlící mimo byty a zařízení za rok 2004 v % 70,0 60,0 50,0 60 - 64 let

V%

40,0

65 - 69 let 30,0

70 + let

20,0 10,0 0,0 Mobilní obydlí

Nouzové objekty

Rekreační objekty

Zdroj: ČSÚ17, vlastní výpočty

16 17

Zdroj: ČSÚ – Charakteristiky obyvatelstva podle způsobu bydlení (viz Použité zdroje) Zdroj: ČSÚ – Charakteristiky obyvatelstva podle způsobu bydlení (viz Použité zdroje)

30

Na základě rozboru uvedeného na předchozí straně je zřejmé, že většina důchodců bydlí v bytech, jedná se o byty, které jsou převážně v soukromém vlastnictví (jak vyplývá se statistických údajů ČSÚ).

Na základě sčítání lidu, domů a bytů, které provedl ČSÚ roku 2001, byla zjištěna úroveň bydlení domácností nepracujících důchodců. Pro srovnání je v tabulce na následující straně uvedena i úroveň bydlení ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Obytná plocha je podlahová plocha obytných místností. Za obytnou se považuje přímo osvětlená a větratelná místnost o podlahové ploše alespoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a je určena k celoročnímu bydlení. (ČSÚ18)

Jak vyplývá z ukazatelů úrovně bydlení v tabulce č. 3, domácnosti nepracujících důchodců mají o 5,8 m2 obytné plochy na osobu více a o 1,11 osoby na byt méně než domácnosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tato situace může být vysvětlena tím, že domácnosti nepracujících důchodců bydlí mnohem častěji v bytech, které mají v průměru necelé dvě osoby na byt. Proto se u nich vyskytují lepší ukazatele spojené s počtem osob. U některých dalších ukazatelů úrovně bydlení ovšem vykazuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo lepší hodnoty.

Tab. č. 3: Úroveň bydlení důchodců a ekonomicky aktivního obyvatelstva roku 2001 2001 Průměrná obytná plocha

Nepracující důchodci

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

- na byt v m2

44,5

52,5

- na 1 osobu v m2

22,9

17,1

- na byt

1,93

3,04

- na obytnou místnost

0,79

1,06

Počet obytných místností na byt

2,45

2,88

Průměrný počet osob

Zdroj: ČSÚ19 18 19

Zdroj: ČSÚ – Metodické vysvětlivky (viz Použité zdroje) Zdroj: ČSÚ – Průměrné hodnoty ukazatelů velikosti bytů a úrovně bydlení (viz Použité zdroje)

31

Graf uvedený níže udává podrobnější přehled o bydlení důchodců. Asi 38 % nepracujících důchodců žije ve dvoupokojovém bytě a 29 % využívá ke svému bydlení třípokojový byt. Pouze 14 % důchodců se dělí o byty se čtyřmi a pěti místnostmi. Toto nízké procento je dáno vysokými náklady na provoz takto velkých bytů. V bytech s jednou místnostní žije 18 % důchodců.

Graf č. 7: Byt podle počtu místností u nepracujících důchodců Byt podle počtu místností u nepracujících důchodců 40,0

Nepracující důchodci v %

35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1 místnost

2 pokoje

3 pokoje

4 pokoje

5 + pokojů

Zdroj: ČSÚ20

4.1.4 Životní minimum „Životní minimum představuje společensky uznanou minimální hranici peněžních příjmů, která slouží k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“ (MPSV21).

Minimální starobní důchod je do roku 1995 stanoven na základě zákonů o důchodovém pojištění, v letech 1996 – 2006 byl roven životnímu minimu a od 1. ledna 2007 je roven součtu hodnot životního minima a příspěvku na bydlení. V grafu uvedeném na následující straně je tedy minimální starobní důchod za rok 2007 roven životnímu minimu a minimálnímu příspěvku na bydlení. Tato situace je dána tím, že do roku 2006 20 21

Zdroj: ČSÚ – Průměrná úroveň bydlení domácností (viz Použité zdroje) Zdroj: MPSV – Životní a existenční minimum (viz Použité zdroje)

32

se životní minimum skládalo ze dvou položek: z částky k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a z částky k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. Od roku 2007 ovšem životní minimum neobsahuje náklady na bydlení, a proto se k němu musí připočíst příspěvek na bydlení, který je poskytován v rámci systému státní sociální podpory a popřípadě doplatek na bydlení v rámci systému pomoci v hmotné nouzi.

Jak je patrné z grafu uvedeného níže průměrný starobní důchod zajišťuje seniora v rámci životního minima více než dostatečně. V průběhu let dochází k postupnému nárůstu a roku 2007 převyšuje průměrný starobní důchod životní minimum více než dvakrát.

Minimální starobní důchod je po většinu sledovaného období roven životnímu minimu, což znamená, že stát zajišťuje každého důchodce, alespoň na zajištění výživy a ostatních základních životních potřeb.

Graf č. 8: Starobní důchod a životní minimum jednotlivce v Kč Starobní důchod a životní minimum jednotlivce v Kč 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

Průměrný starobní důchod

Životní minimum

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Minimální starobní důchod

Zdroj: VUPSV22, vlastní výpočty

22

Zdroj: VUPSV – Důchody v ČR (viz Použité zdroje)

33

4.2 Rakousko 4.2.1

Příjmy starobních důchodců vzhledem k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu

Graf č. 9: Přehled počtu pojištěných a počtu starobních důchodců v jednotlivých letech v tis. osob Pře hle d počtu pojiště ných a počtu starobních důchodců v je dnotliv ých le te ch v tis. osob 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500

Počet pojiš těných

07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

20

01

0

Počet s tarobních důchodců

Zdroj: SA23, RH24

Graf č. 9 přibližuje vývoj počtu pojištěnců a počtu starobních důchodců v daných letech. Zatímco roku 2001 přispívá na jednoho seniora 3,98 pojištěných osob, roku 2007 dochází k růstu daného ukazatele na 4,29. Tato situace je dána stejně jako v České republice neustále se zvyšující věkovou hranicí odchodu do důchodu a rostoucím počtem obyvatel. Zvyšující se počet důchodců není za sledované období nějak zřetelný, nicméně statistické prognózy, které jsou v Rakousku zveřejněny, ukazují, že v roce 2030 bude o 50 % víc důchodců ve věku 68 let. (SV25)

Jak již bylo zmíněno u praktické části České republiky, tvrdí někteří evropští experti, že k zajištění důstojného stáří seniora, musí mít důchodce zachovanou alespoň 75%

23

Zdroj: SA - Pensionsarten und Pensionsversicherungsträger, Economically active persons since 2000 Zdroj: RH – Bericht, Reihe Einkommen (viz Použité zdroje) 25 Zdroj: SV – Dokonalé pojištění, Sociální jistoty v Rakousku (viz Použité zdroje) 24

34

velikost příjmů, z čistých příjmů kterých dosahoval za doby svého ekonomicky aktivního života. Pokud se tedy zaměříme na relaci důchodu k čisté mzdě, můžeme konstatovat, že je tato podmínka splněna více než dostatečně, a to i přes to, že od roku 2000 dochází k neustálému poklesu a to až na hodnotu 81 %. Pro občana tedy neznamená přechod z ekonomicky aktivního věku do důchodového žádný výraznější problém. Tab. č. 4: Relace průměrného starobního důchodu ke mzdě Průměrný Rok

starobní důchod v EUR

Průměrná mzda v EUR

Relace ke mzdě v %

hrubá

čistá

hrubé

čisté

2000

1 175

1 987

1 403

59,1

83,7

2001

1 160

2 003

1 397

57,9

83,0

2002

1 172

2 035

1 414

57,6

82,9

2003

1 195

2 064

1 429

57,9

83,6

2004

1 180

2 092

1 448

56,4

81,5

2005

1 211

2 142

1 492

56,5

81,2

2006

1 250

2 208

1 530

56,6

81,7

2007

1 279

2 288

1 579

55,9

81,0

Zdroj: SA26, RH27, vlastní výpočty

Tabulka č. 4 v průběhu sledovaného období poukazuje dále na nárůst jak průměrného starobního důchodu, tak průměrné čisté mzdy. Průměrná čistá mzda se za sledované osmileté období zvýšila o 12 % a průměrný starobní důchod o 8 %. Čistá mzda tedy roste o třetinu rychleji nežli důchod.

26

Zdroj: SA –Gross Annual Income of employees 1997 – 2007, Nettojahreseinkommen der unselbständig Erwerbstätigen 1997 - 2007, Pensionsarten und Pensionsversicherungsträger (viz Použité zdroje) 27 Zdroj: RH - Bericht, Reihe Einkommen, Bericht des Rechnungshofes (viz Použité zdroje)

35

4.2.2

Výdaje

Graf č. 10: Vývoj výdajů domácnosti tvořené důchodcem v daných letech v % Vývoj výdajů domácnosti tvořené důchodcem v daných letech v % 40,0 35,0 30,0

v%

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0

D op Te ra va le ko m un R ik ek ac re e ac e a ku ltu ra V S z tr a dě vo lá vá vá ní ní a O ub st at yt ní ov án zb ož í ía sl už by

Zd ra ví

Al

P

ot

ra vi

ny a ne ko al ho .n lic áp ké oj ná e po je ,t ab ák O dí vá B ní yd le a ní ob ,v uv od a, en er By gi e to vé vy ba ve ní

0,0

2000

2007

Zdroj: SA28, LO29, vlastní výpočty

V grafu uvedeném výše zaujímají dominantní postavení dvě položky - výdaje na bydlení, vodu a energii a potraviny a nealkoholické nápoje. Výdaje na bydlení tvoří v Rakousku velký procentní podíl na celkových výdajích starobního důchodce, jejich hodnota dosahuje roku 2007 skoro 36 %.

Naopak potraviny a nealkoholické nápoje tvoří na celkových výdajích seniora 14 % a v průběhu sledovaného období se oproti roku 2000 zvýšili o pouhých 0,1 %.

U dalších sledovaných položek (odívání a obuv, bytové vybavení, doprava, telekomunikace, rekreace a kultura) je znatelný zcela minimální procentní pokles vůči celkovým výdajům seniora roku 2000. Výdaje na zdraví, stravování a ubytování, zůstaly stejně jako výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje za sledované sedmileté období, téměř neměnné. 28 29

Zdroj: SA - Lebensstandard (viz Použité zdroje) Zdroj: LO – Konsumerhebung 1999/2000 Zentrale Ergebnisse für Österreich ung Oberösterreich (viz Použité zdroje)

36

Graf uvedený na předchozí straně tedy udává, že rostoucí starobní důchod senioři vynaložili na neustále rostoucí výdaje na bydlení, vodu a energii, které tvoří zhruba třetinu celkových výdajů seniora.

4.2.3

Úroveň bydlení

Jelikož je v Rakousku statistika úrovně bydlení prováděna z poněkud jiného pohledu než v České republice, použila jsem taková data, která jsou co nejvíce se přibližující datům použitým v České republice a taková data, na jejichž základě může být provedena komparace. Na rozdíl od praktické části týkající se České republiky, kde je úroveň bydlení sledována u nepracujících důchodců jako celku (tj. zahrnuje důchodce jak starobní, invalidní tak vdovy a vdovce), zde jsou k dispozici údaje přímo o starobních důchodcích. Je tedy nutné vzít v potaz určitou statistickou odchylku.

Tabulka uvedená na následující straně udává úroveň bydlení důchodců a ekonomicky aktivního obyvatelstva roku 2001. Ukazatel průměrný počet osob na byt vykazuje o 0,8 osob u starobních důchodců méně než u ekonomicky aktivního obyvatelstva. Na jednu obytnou místnost poté připadá 0,5 starobních důchodců a 0,7 ekonomicky aktivních obyvatel. Tato situace je ovlivněna stejným faktorem jako u domácností v České republice. Domácnosti starobních důchodců totiž bydlí mnohem častěji v bytech, které mají v průměru necelé dvě osoby na byt.

Z důvodu nedostatku statistických údajů, ovšem není uvedena průměrná obytná plocha na byt a na osobu. Kdybychom chtěli alespoň přiblížit tyto údaje, byla zjištěna velikost průměrné užitkové plochy na byt a průměrné užitkové plochy na osobu. Pro srovnání jej udává tabulka č. 6.

Užitková plocha představuje plochu podlah všech místností ve všech podlažích (to znamená, že zahrnuje například i plochu sklepa). (MFČR30)

30

Zdroj: MFČR – Veřejné finance (viz Použité zdroje)

37

Tab. č. 5: Úroveň bydlení starobních důchodců a ekonomicky aktivního obyvatelstva roku 2001 2001 Průměrná obytná plocha

Starobní důchodce

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

- na byt v m2

-

68

- na 1 osobu v m2

-

28

- na byt

1,6

2,4

- na obytnou místnost

0,5

0,7

Počet obytných místností na byt

3,4

3,4

Průměrný počet osob

Zdroj: SA31, UEPC32, EHLG33

Tab. č. 6: Průměrná užitková plocha starobních důchodců a ekonomicky aktivního obyvatelstva roku 2001 v m2 2001 Průměrná užitková plocha Starobní důchodce

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

- na byt

92

95

- na 1 osobu

54

36 Zdroj: SA34

Pokud se zaměříme na průměrnou užitkovou plochu, jak uvádí tabulka č. 6, zjistíme, že dosahuje oproti České republice mnohem vyšších hodnot (v ČR je průměrná užitková plocha obyvatelstva pouze 78 m2).

Graf č. 11 udává podrobnější přehled o bydlení důchodců. Asi 34 % starobních důchodců žije v třípokojovém bytě a 27 % využívá ke svému bydlení čtyřpokojový byt. 31

Zdroj: SA – Wohnräume pro Person nach Alter des Haushaltsrepräsentanten (viz Použité zdroje) Zdroj: UEPC – Housing Statistics in the European Union 2002 (viz Použité zdroje) 33 Zdroj: EHLG – Regular national report on housing developments in European countries (viz Použité zdroje) 34 Zdroj: SA – Nutzfläche pro Person nach Alter des Haushaltsrepräsentanten, Wohnsituation der Bevölkerung Ergebnisse der Volks-, Gebäude- und Wohnungszählung 2001 (viz Použité zdroje) 32

38

17 % bydlí ve dvoupokojovém a zbylých 19 % se dělí o byty s pěti nebo šesti pokoji. Takto veliké byty představují vysoké náklady na provoz a proto je překvapivé, že je ke svému bydlení využívá tak vysoké procento seniorů. Pouze 3 % starobních důchodců využívá ke svému bydlení jednopokojové byty.

Graf. č. 11: Byt podle počtu místností u starobních důchodců roku 2007 Byt podle počtu m ís tnos tí u s tarobních důchodců r ok u 2007 40,0

Starobní důchodci v %

35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1 místnost

2 pokoje

3 pokoje

4 pokoje

5 pokojů

6 + pokojů

Zdroj: SA35, vlastní výpočty

4.2.4

Životní minimum

Nárok na dávky životního minima mají všichni občané legálně pobývající na území státu. Na rozdíl od České republiky jsou dávky životního minima v Rakousku v rukou regionů. Je zde tedy běžné, že se jejich výše region od regionu liší. Pravidlem zde ovšem zůstává, že ve velkých městech je výše životního minima nejvyšší. Výplatu životního minima provádí ve výši 100 % jednotlivé spolkové země. (Gola36, 2005)

Graf č. 12 přibližuje vývoj měsíčních dávek životního minima. Jak již bylo uvedeno výše, je životní minimum rozděleno na minimální a maximální hranici, přičemž maximální je platná například pro hlavní město Rakouské republiky, tedy Vídeň. Pokud se zaměříme na vývoj maximální hranice životního minima v průběhu sledovaných let, zjistíme nárůst k roku 2007 o 35 EUR. Z důvodu nedostatku statistických informací je 35

Zdroj: SA – Hauptwohnsitzwohnungen 2007 nach Haushalts- und Familientyp sowie Zahl der Wohnräume (viz Použité zdroje) 36 Zdroj: Gola – Kolik dostanete za práci v Rakousku (viz Použité zdroje)

39

zde ovšem uvedeno jen krátké časové období. Průměrný rozdíl mezi minimální a maximální hranicí životního minima je v jednotlivých letech cca 115 EUR.

Graf č. 12: Vývoj měsíční dávky životního minima v EUR Vývoj minimálního a maximálního životního minima v jednotlivých letech v EUR 550 500 450 400 v EUR

350 300 250 200 150 100 50

minimální životní minimum

20 07

20 06

20 05

20 03

0

maximální životní minimum

Zdroj: Gola37

Graf č. 13: Vývoj životního minima a starobního důchodu v EUR Vývoj minimální výše ž ivotního minima a starobního důchodu 1400 1200 1000 800 600 400 200

20 07

20 06

20 05

20 03

0

minimální výše životního minima 10 % seniorů pobírajících důchod do stanovené výše průměrný starobní důchod

Zdroj: RH38, Gola39

37

Zdroj: Kolik dostanete za práci v Rakousku, Maximální životní minimum, Životní minimum v Evropě v roce 2006 (viz Použité zdroje) 38 Zdroj: RH - Bericht des Rechnungshofes (viz Použité zdroje) 39 Zdroj: Kolik dostanete za práci v Rakousku, Maximální životní minimum, Životní minimum v Evropě v roce 2006 (viz Použité zdroje)

40

Graf č. 13 uvedený na předchozí straně udává srovnání minimální hranice životního minima v jednotlivých letech, dále horní hranici důchodu, který pobírá 10 % starobních důchodců (z celkových 100 %) a na závěr průměrný starobní důchod. Pokud se tedy zaměříme na rok 2007, zjistíme, že minimální hranice životního minima je rovna 414 EUR, přičemž 10 % starobních důchodců pobírá důchod do výše 454 EUR. Průměrný starobní důchod je roku 2007 roven 1 279 EUR, tzn., že životní minimum převyšuje více než třikrát.

4.3 Shrnutí Při vyhodnocení analyzovaných ukazatelů v jednotlivých zemích je zajímavá skutečnost, že v Rakousku přispívalo roku 2007 na jednoho starobního důchodce o 1,82 ekonomicky aktivních obyvatel více než v České republice. Pokud se zaměříme na vyhodnocení příjmů starobních důchodců vzhledem k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu a na již vícekrát zmíněné tvrzení evropských expertů, tj. že k zajištění důstojného stáří seniora musí mít důchodce zachovanou alespoň 75% velikost příjmů, z čistých příjmů kterých dosahoval za doby svého ekonomicky aktivního života, můžeme jednoznačně konstatovat, že Rakousko zajišťuje své seniory více než dostatečně (relace průměrného starobního důchodu k průměrné čisté mzdě roku 2007 je 81 %), naproti tomu Česká republika nesplňuje toto kritérium ani zdaleka (relace průměrného starobního důchodu k průměrné čisté mzdě roku 2007 je 52,9 %). Lze tedy říci, že přechod občana z ekonomicky aktivního věku do důchodového představuje v České republice problémovou situaci. U rozboru výdajů u nás zaujímá nejdominantnější postavení k roku 2007 položka bydlení, voda a energie (24 %) a položka potraviny a nealkoholické nápoje (23 %). V Rakousku je toto složení prakticky stejné, ovšem první položka, bydlení, voda a energie, se na celkových výdajích důchodce podílí 36% a potraviny a nealkoholické nápoje pouze 14%. Tato situace jasně poukazuje na fakt, že v Rakousku jsou náklady na bydlení o mnoho větší než u nás. Na základě této skutečnosti je ovšem překvapující, že asi 34 % důchodců žije v Rakousku v třípokojovém bytě a 27 % využívá ke svému bydlení čtyřpokojový byt. V České republice je však situace odlišná. Asi 38 % důchodců žije ve dvoupokojovém bytě a 29 % ve třípokojovém. Za zmínku také stojí fakt, že jednopokojový byt využívají ke svému bydlení v Rakousku pouhé 3 % seniorů, přičemž v České republice 18 %. Na

41

tomto základě je tedy jasné, že průměrná obytná plocha na byt a i průměrná obytná plocha na osobu dosahuje v Rakousku mnohem vyšších hodnot. Nicméně o „relativně dobré životní úrovni“ v České republice svědčí položka rekreace a kultura, která zaujímá čtvrté místo na celkových výdajích seniora. Poslední ukazatel, životní minimum, v podstatě v obou zemích potvrzuje, že se stát stará o každého seniora alespoň do výše samotného životního minima. Za zmínku také stojí odlišnost od České republiky v oblasti životního minima. V Rakousku jsou totiž dávky životního minima v rukou regionů, je zde tedy běžné, že se jeho výše region od regionu liší. Samotnou výplatu provádí jednotlivé spolkové země.

42

5 Závěr Pokud vyvodíme závěr na základě analyzovaných ekonomických ukazatelů životní úrovně, je zřejmé, že v Rakousku má senior vyšší životní úroveň než v České republice a že přechod z ekonomicky aktivního věku do důchodového pro něj nepředstavuje problémovou situaci, narozdíl od České republiky. Nicméně pokud je senior schopen přehodnotit své veškeré výdaje na základě přijatého starobního důchodu, zajišťuje i český stát své starobní důchodce „relativně dostatečně“. Na kvalitu životní úrovně ovšem značně působí fakt, zda je domácnost tvořena dvěma starobními důchodci či jedním. Pokud jsou dva senioři v jedné domácnosti, je velké množství jejich výdajů společných, tj. výdaje na bydlení, topení a elektřinu, jsou počtem osob v domácnosti téměř neměnné. Po zaplacení těchto výdajů jim tedy zbude cca „jeden starobní důchod“ na zvýšení životní úrovně. V případě osamělého seniora se však jeho životní úroveň v tomto ohledu značně snižuje.

Od roku 1989 prošel důchodový systém České republiky velkými změnami. „Kámen úrazu“ ovšem představuje neustále přetrvávající povědomí obyvatelstva v povinnost státu starat se o ně ve stáří. Tato myšlenka je zajisté z části správná, ale v současné tržní ekonomice ji nelze považovat za stoprocentně fungující, narozdíl od dob socialismu. Nicméně stále platí, že většina seniorů je na starobním důchodu závislá. Tento jev je dán jednak tím, že počet pracujících důchodců je velice nízký a jednak tím, že většina seniorů nevyužila nebo neměla možnost využít během svého ekonomicky aktivního života možnost penzijního připojištění (jelikož bylo zavedeno až roku 1994). V budoucnu však možná nastane situace, kdy stát svým občanům poskytne finanční obnos pouze na zajištění základních životních potřeb. Je tedy nutné, aby byla v této oblasti vyvíjena iniciativa i ze strany obyvatelstva, a to ve smyslu penzijního připojištění.

Český důchodový systém zajisté potřebuje ve svém základě určité změny, které by vyřešily například problém rostoucí doby dožití a neustále se snižující porodnosti, což bude mít za následek i dopady na celý systém sociálního zabezpečení, který se bude muset přizpůsobit jiné věkové skladbě. Právě proto bychom si mohli vzít ponaučení z Rakouské republiky, z jejího aktivního přístupu k vzdělávání obyvatelstva v oblasti

43

zdravotního stavu a především ve vzdělávání v oblasti předcházení nemocí formou zdravého životního stylu, zdravé životosprávy a podobně.

44

6 Seznam zkratek CSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

ČSÚ

Český statistický úřad

EHLG

Environment, Heritage and Local Government

LO

Land Oberesterreich

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

NDC

National defined conributions

OMC

Otevřená metoda koordinace

RH

Der Rechnungshof

SA

Statistik Austria

SVB

Sozialversicherungsanstalt der Bauern

SV

Österreichische Social Versicherung

UEPC

European Union of Developers and House Builders

VUPSV

Výzkumný úřad práce a sociálních věcí

7 Použité zdroje Česká správa sociálního zabezpečení 80 let sociálního pojištění [on-line]. [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: Výroční správa 2007. Česká správa sociálního zabezpečení [on-line]. [cit.2009-01-17]. Dostupný z WWW: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/3AC61FDD-A39B-4994-990A0583DF94A61A/0/VZ2007_cj.pdf

Český statistický úřad Charakteristiky obyvatelstva podle způsobu bydlení [on-line]. [cit.2009-02-01] Dostupný z WWW: Průměrná úroveň bydlení domácností [on-line]. [cit.2009-02-14] Dostupný z WWW:

45

Průměrné hodnoty ukazatelů velikosti bytů a úrovně bydlení [on-line]. [cit.2009-02-13] Dostupný z WWW: Metodické vysvětlivky [on-line]. [cit.2009-04-10] Dostupný z WWW:

Der Rechnungshof Bericht des Rechnungshofes [on-line]. [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: Bericht,

Reihe Einkommen

[on-line]. [cit. 2009-03-10].

Dostupný z WWW:



Environment, Heritage and Local Government Regular national report on housing developments in European countries [on-line]. [cit. 2009-04-05].

Dostupný

z WWW:

<

http://www.environ.ie/en/Publications/

DevelopmentandHousing/Housing/FileDownLoad,2453,en.pdf>

European Union of Developers and House Builders Housing Statistics in the European Union 2002 [on-line]. [cit. 2009-04-05]. Dostupný z WWW: < http://www.uepc.org/statistics/en/uepc-statistics-1.pdf>

Gola, P. Důchody v Evropské unii – můžeme se těšit? [on-line]. [cit. 2008-11-12]. Dostupný z WWW: Kolik dostanete za práci v Rakousku [on-line]. [cit. 2009-04-09]. Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/kolik-dostanete-za-praci-v-rakousku/> Maximální životní minimum [on-line]. [cit. 2009-04-09]. Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/maximalni-zivotni-minimum/> Životní minimum v Evropě v roce 2006 [on-line]. [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW:

46

Krebs, V. a kol. KREBS, V. a kol. Sociální politika, 4. vyd. Praha : ASPI, a. s., 2007, s 504 ISBN 97880-7357-276-1

Land Oberösterreich Konsumerhebung 1999/2000 Zentrale Ergebnisse für Österreich und Oberösterreich [on-line]. [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: < http://www.landoberoesterreich.gv.at /cps/rde/xbcr/SID3DCFCFC346680C6C/ooe/StatWirt_Konsumerhebung05072002.pdf>

Ministerstvo financí České republiky Veřejné finance [on-line]. [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_programy_reprodukce_31334.html?year =2006>

Ministerstvo práce a sociálních věcí Důchodové

pojištění

[on-line].

[cit.

2008-11-10].

Dostupný

z WWW:

Starobní důchod [on-line]. [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/618> Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993–2007 [online]. [cit.2009-01-18]. Dostupný z WWW: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice [on-line]. [cit.2009-01-17]. Dostupný z WWW: < http://www.mpsv.cz/ files/clanky/6049/casove _rady.pdf > Životní a existenční minimum [on-line]. [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW:

Österreichische Sozialversicherung Dokonalé pojištění, Sociální jistoty v Rakousku [on-line]. [cit. 2008-11-14]. Dostupný z WWW: Pensionsversicherung

[on-line].

[cit.

2008-11-14].

Dostupný

z WWW:



47

Přib, J. Jaké jsou základní principy důchodového pojištění [on-line]. [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW:

Rabušic, L. Jsou čeští senioři chudí? [on-line]. [cit.2009-02-21] Dostupný z WWW: < http://sreview.soc.cas.cz/upl/archiv/files/228_303RABU2.pdf>

Sozialversicherungsanstalt der Bauern Penzijní

pojištění

rolníků

[on-line].

[cit.

2008-11-23].

Dostupný

z WWW:



Statistik Austria Die Informationsmanager Economically active persons since 2000 [on-line]. [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW:


economically_activ es/index.html> Gross Annual income of employees 1997 - 2007 [on-line]. [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW:


annual_personal_income/index.html> Hauptwohnsitzwohnungen 2007 nach Haushalts- und Familientyp sowie Zahl der Wohnräume [on-line]. [cit. 2009-04-02]. Dostupný z WWW: < http://www.statistik.at/ web_de/statistiken/wohnen_und_gebaeude/bestand_an_gebaeuden_und_wohnungen/ha uptwohnsitz-wohnungen/index.html> Lebensstandard

[on-line].

[cit.

2009-03-10].

Dostupný

z WWW:

<www.statistik.at/web_en/static/standard_of_living_stat._yearbook_034608.pdf> Nettojahreseinkommen der unselbständig Erwerbstätigen 1997 bis 2007 [on-line]. [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: Nutzfläche pro Person nach Alter des Haushaltsrepräsentanten [on-line]. [cit. 2009-0328]. Dostupný z WWW: < http://www.statistik.at/web_de/statistiken/wohnen_und_ge baeude/bestand_an_gebaeuden_und_wohnungen/hauptwohnsitzwohnungen/019986.html>

48

Pensionsarten und Pensionsversicherungsträger [on-line]. [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW:


erungstraeger_021677.xls> Preise [on-line]. [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: < www.statistik.at/web_de/ static/preise_stat._jahrbuch_034551.pdf> Wohnräume pro Person nach Alter des Haushaltsrepräsentanten [on-line]. [cit. 200903-28]. Dostupný z WWW: Wohnsituation

der

Bevölkerung

Ergebnisse

der

Volks-,

Gebäude-

und

Wohnungszählung 2001 [on-line]. [cit. 2009-04-01]. Dostupný z WWW: <www.statistik.at/dynamic/wcmsprod/idcplg?IdcService=GET_NATIVE_FILE&dID= 37441&dDocName=012326>

Výzkumný úřad práce a sociálních věcí Speciální systémy důchodového pojištění (zabezpečení, zaopatření) [on-line]. [cit. 200811-12]. Dostupný z WWW: <www.vupsv.cz/Vylitova_SpecSystemy.pdf> Důchody v ČR [on-line]. [cit.2009-01-29] Dostupný z WWW: <www.vupsv.cz /fakta/T6.xls>

49